STANOVY
STANOVY
ČESKOMORAVSKÁ MYSLIVECKÁ JEDNOTA, z.s.
ČÁST PRVNÍ – Všeobecná ustanovení
• Hlava I. - Základní údaje
• Hlava II. - Právní postavení
• Hlava III. - Poslání, účel a činnost spolku
• Hlava IV. - Členství
• Hlava V. - Práva a povinnosti členů
• Hlava VI. - Orgány spolku
• Hlava VII. - Zrušení a likvidace spolku
ČÁST DRUHÁ – Hlavní spolek
• Hlava I. - Obecná ustanovení
• Hlava II. - Sbor zástupců
• Xxxxx XXXX. - Myslivecká rada
• Hlava IV. - Dozorčí rada
• Hlava V. - Odborné kluby
ČÁST TŘETÍ – Pobočné spolky
• Hlava I. - Obecná ustanovení
• Hlava II. - Založení a přeměna pobočného polku
• Xxxxx XXX. - Sněm
• Hlava IV. - Myslivecká rada
• Hlava V. - Dozorčí rada
• Hlava VI. - Krajská koordinační rada
• Hlava VII. - Zrušení a likvidace pobočného spolku ČÁST ČTVRTÁ – Ustanovení společná a závěrečná
ČÁST PRVNÍ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Hlava I.
Základní údaje
§ 1
(1) Název spolku zní: Českomoravská myslivecká jednota, z.s.
(2) Adresa sídla spolku je: Xxxxxxxxxxx 00/00, 000 00 Xxxxx 0.
Hlava II.
Právní postavení
§ 2
(1) Organizační strukturu spolku tvoří:
a) hlavní spolek se svými organizačními složkami,
b) pobočné spolky.
(2) Pobočný spolek může nabývat práva a povinnosti v plném rozsahu.
§ 3
Majetková samostatnost
(1) Jmění hlavního spolku je plně oddělené od jmění pobočného spolku a
naopak.
(2) Hlavní spolek neručí za dluhy pobočných spolků.
(3) Pobočné spolky neručí za dluhy hlavního spolku.
Hlava III.
Poslání, účel a činnost spolku
§ 4
Poslání
(1) Spolek je samosprávným a dobrovolným svazkem založeným
k naplňování společných zájmů jeho členů.
(2) Posláním a účelem spolku je přispívat v souladu s těmito stanovami vlastní činností k dosahování obecného blaha. Rozumí se jimi zejména
a) ochrana myslivosti jako kulturního dědictví a aktivní péče o její trvalý
rozvoj,
b) ochrana přírody a krajiny a v ní volně žijící zvěře;
c) ochrana životního prostředí,
d) ochrana ohrožených nebo zraněných živočichů a jiných živočišných
druhů a péče o ně,
e) práce s dětmi a mládeží.
(3) Myslivostí se rozumí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.1
§ 5
Předmět činnosti
(1) Předmětem hlavní činnosti spolku je veřejně prospěšná činnost.
(2) Spolek plní své poslání tím, že:
a) podporuje rozvoj myslivosti a ochrany přírody a spolupracuje se
státními orgány a orgány územní samosprávy na úkolech týkajících se myslivosti a ochrany přírody; spolupracuje dále s výzkumnými ústavy, veterinárními a s jinými institucemi na řešení výzkumných úkolů a zavádění výsledků a výzkumu do myslivecké praxe,
b) podporuje chov a ochranu zvěře včetně zvlášť chráněných živočichů, zazvěřování honiteb, výrobu, nákup a prodej krmiv a léčiv vhodných pro zvěř,
c) provozuje voliérové chovy zvěře, odchyt, nákup a prodej zvěře, nákup, zpracování a prodej zvěřiny,
d) pečuje o rozvoj myslivecké kynologie, sokolnictví a lovecké hudby, organizuje a provádí zkoušky loveckých psů z výkonu a sokolnické zkoušky podle pověření Ministerstva zemědělství, vnitřních a prováděcích předpisů k nim vydaných, podporuje účast na mezinárodních soutěžích, popřípadě je organizuje, a provozuje výcviková zařízení,
e) pečuje o rozvoj loveckého a sportovního střelectví, organizuje
střelecké soutěže podle vnitřního prováděcího předpisu, popřípadě mezinárodního soutěžního řádu,
f) organizuje a provádí výuku a výcvik ve střelbě ze zbraní, provozuje střelnice a poskytuje svým členům bezplatné poradenství v souladu s posláním spolku,
g) organizuje a provádí společenské a kulturní akce, zejména myslivecké dny, plesy a další akce,
h) podporuje zájmové činnosti členů týkající se myslivosti,
i) působí na soustavný růst odborné a společenské úrovně svých členů, dbá o zachování mysliveckých zvyků a tradic, vede členy k ochraně přírody a k účasti na akcích s ní spojených,
j) prosazuje a zpřístupňuje myslivost a ochranu přírody v souladu se
svým posláním,
k) vydává odborné monografie a časopisy, názorné pomůcky a informační materiály,
l) sjednává pojištění vztahující se k činnosti spolku a jeho členů a účastní se likvidace pojistných událostí,
m) organizuje a provádí odborné kurzy a zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře podle pověření Ministerstva zemědělství a vnitřních prováděcích předpisů k nim vydaných,
n) získává a organizuje děti a mládež pro činnost ve spolku,
o) spolupracuje s jinými tuzemskými a zahraničními mysliveckými organizacemi, právnickými či fyzickými osobami zabývajícími se ochranou přírody a zvěře,
p) vytváří předpoklady pro efektivní chod organizačních jednotek a činnost členů zejména formou centralizovaného zásobování materiálem potřebného k jejich činnosti a zpracováním účetních podkladů,
q) plní další úkoly na základě pověření nebo na podkladě právních předpisů,
(3) Spolek pro plnění svého poslání využívá i státních a jiných dotačních
programů.
§ 6
(1) Spolek vykonává podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost pouze jako svoji vedlejší činnost. Tuto vedlejší činnost využívá výlučně k podpoře hlavní činnosti nebo k hospodárnému využití spolkového majetku.
(2) Případný zisk spolku je použit pouze k podpoře hlavní činnosti včetně
správy spolku.
1 Ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Členem spolku se mohou stát:
Hlava IV.
Členství
§ 7
(5) Podrobnosti týkající se vzniku a zániku klubového členství, seznamu klubových členů, klubových členských příspěvků jakož i další související otázky upraví organizační řád odborného klubu.
Vznik členství
§ 10
a) občané České republiky,
b) občané členského státu Evropské unie,
c) občané jiných států s povolením k trvalému pobytu,2
d) právnické osoby za podmínek sjednaných ve smlouvě s hlavním nebo pobočným spolkem.
§ 8
Řádné členství
(1) Řádné členství (dále jen „členství“) v hlavním spolku vzniká
prostřednictvím členství v pobočném spolku nebo odborném klubu po zaplacení řádného členského příspěvku (dále jen „členský příspěvek“) a přijetí za člena (§ 10 odst, 2). Organizační řád odborného klubu může stanovit, že se ke vzniku členství vyžaduje také zaplacení klubového členského příspěvku.
(2) Členství v hlavním spolku a pobočném spolku nebo odborném klubu je nedělitelné. Společně vzniká i zaniká.
(3) Jedna osoba může být současně řádným členem (dále jen „člen“) pouze jednoho pobočného spolku nebo odborného klubu. Tím není dotčena možnost být klubovým členem ve více odborných klubech (§ 9 odst. 2).
§ 9
Klubové členství
(1) Klubové členství v hlavním spolku vzniká prostřednictvím odborného klubu. Klubový člen platí pouze klubový členský příspěvek, vyžaduje-li jeho zaplacení organizační řád odborného klubu.
(2) Klubový člen může být současně členem více odborných klubů. Stejně tak může řádný člen být současně členem více odborných klubů.
(3) Je-li osoba zároveň řádným i klubovým členem, použijí se na ni ustanovení o řádném členství.
(4) Klubový člen má stejná práva a povinnosti jako řádný člen. Nemůže však volit a být volen do orgánů hlavního ani pobočných spolků. Pro účely hlasovacího práva podle § 76 odst. 1 se ke klubovým členům nepřihlíží.
2 Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
(1) Uchazeč o členství podává písemnou nebo elektronickou přihlášku u pobočného spolku nebo odborného klubu. Přihlášku nemusí podat ten, kdo byl členem k poslednímu dni předchozího kalendářního roku (dále jen „rok“) a zaplatí členský příspěvek do konce druhého měsíce roku následujícího.
(2) Členství vzniká zaplacením členského příspěvku a přijetím za člena. Přijetím za člena se rozumí zapsání uchazeče do seznamu členů.
§ 11
(1) Uchazeče do seznamu členů zapíše jednatel pobočného spolku nebo osoba určená výkonným orgánem odborného klubu (společně jen „pověřená osoba“).
(2) Pověřená osoba zapíše uchazeče do seznamu členů pouze po
předchozím zaplacení členského příspěvku.
(3) Pověřená osoba je oprávněna odmítnout zapsání uchazeče do seznamu členů. Nemůže odmítnout zapsat toho uchazeče, který byl členem k poslednímu dni předchozího roku a který zaplatí členský příspěvek do konce druhého měsíce roku následujícího (§ 10 odst. 1).
(4) Pokud pověřená osoba odmítne uchazeče zapsat, může uchazeč písemně navrhnout, aby o jeho přijetí rozhodl statutární orgán pobočného spolku nebo výkonný orgán odborného klubu. Písemný návrh doručí na adresu sídla pobočného spolku nebo odborného klubu.
(5) Nerozhodne-li orgán podle odstavce 4 o přijetí uchazeče na svém nejbližším jednání, platí, že s přijetím za člena nesouhlasí. Tím není dotčena možnost ucházet se o členství opakovaně.
(6) Členovi se vystaví členský průkaz. Náležitosti členského průkazu stanoví vnitřní předpis.
§ 12
Seznam členů
(1) Pobočný spolek a odborný klub vedou seznam svých členů v centrální evidenci členů.
(2) Zápisy a výmazy provádí pověřená osoba. Pro odborný klub tuto činnost vykonává osoba pověřená statutárním orgánem hlavního spolku.
(3) Koordinaci centrální evidence členů provádí osoba pověřená statutárním orgánem hlavního spolku.
(4) Seznam členů není zpřístupněn. Pověřená osoba poskytne výpis ze seznamu členů pro účely činnosti hlavního spolku, pobočného spolku nebo odborného klubu, a to jen v rozsahu, jaký je nezbytný pro splnění účelu, pro který je výpis žádán, a tak, aby nebylo nad míru nezbytně nutnou zasaženo do práv dotčených osob.
(5) Ustanovením odstavce 4 není dotčeno právo každého člena spolku obdržet potvrzení s výpisem ze seznamu členů obsahující údaje o své osobě, popřípadě potvrzení, že tyto údaje byly vymazány.
(6) Člen spolku uděluje hlavnímu a pobočnému spolku souhlas se
zpracováním osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů,3
a) a to svého jména, příjmení, rodného čísla, adresy a elektronické adresy,
b) pro účel činnosti spolku,
c) na dobu pěti let od zániku členství.
Členský příspěvek
§ 13
(1) Členský příspěvek se skládá ze složek, které stanoví nejvyšší orgán
hlavního spolku.
(2) Členský příspěvek se platí hlavnímu spolku prostřednictvím pobočného
spolku nebo odborného klubu.
(3) Členský příspěvek odevzdá pověřená osoba hlavnímu spolku. To neplatí pro tu část členského příspěvku, která náleží pobočnému spolku.
(4) Podrobnosti placení a odevzdávání členského příspěvku stanoví vnitřní předpis.
§ 14
(1) Výši členského příspěvku a podíl z něj, který náleží pobočným spolkům, stanoví nejvyšší orgán hlavního spolku, a to vždy s účinností od prvního dne roku.
(2) Nestanoví-li nejvyšší orgán výši příspěvku a podíl z něj, platí výše
příspěvku a podíl z něj stanovené pro předchozí rok.
(3) Výši členského příspěvku může nejvyšší orgán stanovit rozdílnou pro různé okruhy osob. Osoby, které platí příspěvek ve snížené výši, jej mohou zaplatit pouze na jeden rok. To neplatí, jde-li o osoby, které platí příspěvek ve snížené výši z důvodu svého vyššího věku.
(4) Ustanovení odstavce 3 věty druhé se nepoužije, jde-li pouze o snížení o výši pojistného.
3 Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 15
Pojištění
(1) Každý řádný člen, který je fyzickou osobou, je pojištěn
a) proti následkům povinné odpovědnosti za škodu na věci a pro případ ublížení na zdraví nebo usmrcení v souvislosti s prováděním myslivosti,
b) na úraz při provádění myslivosti,
c) a to obojí na základě skupinových pojistných smluv s HALALI, všeobecná pojišťovna, a.s. To neplatí pro okruhy osob, které určí nejvyšší orgán hlavního spolku.
(2) Xxxxxxxxxx pojistnou smlouvu dle odstavce 1 sjedná a uzavře statutární orgán hlavního spolku.
(3) Uzavřením pojistné smlouvy pro nového člena je zapsání do evidence členů podle § 12 odst. 1. Smlouva je účinná ode dne následujícího po dni vzniku členství ve spolku.
(4) Pro stávající členy je uzavřením konkrétní smlouvy zapsání platby členského příspěvku do evidence členů. Smlouva je účinná od prvního dne roku, na který byl členský příspěvek zaplacen.
§ 16
Čestné členství
(1) Čestné členství je zvláštním druhem členství. Udělení čestného členství je oceněním přínosu člena pro spolek.
(2) Čestní členové jsou osvobozeni od placení členských příspěvků.
(3) Podrobnosti týkající se čestného členství upraví vnitřní předpis.
§ 17
Prodloužení členství
(1) Prodloužení členství se děje včasným zaplacením členského příspěvku.
(2) Pověřená osoba není oprávněna odmítnout zaplacení členského příspěvku a je povinna bez zbytečného odkladu zapsat platbu do evidence členů. Za splnění povinnosti dle předchozí věty odpovídá pobočný spolek.
Zánik členství
§ 18
(1) Členství ve spolku zaniká:
a) vystoupením,
b) vyloučením podle § 24,
c) nezaplacením členského příspěvku,
d) v případě osob uvedených v § 7 písm. c) zánikem platnosti povolení k trvalému pobytu,
e) v případě osob uvedených v § 7 písm. d) způsobem uvedeným ve smlouvě, jinak dle písmene a) až c),
f) smrtí,
g) z dalších důvodů uvedených ve stanovách nebo v zákoně.
(2) Členství v pobočném spolku zaniká též vznikem členství v jiném pobočném spolku.
§ 19
Právo na vypořádání
Osoba, jejíž členství zaniklo, nemá právo na vrácení členského příspěvku ani na jiné majetkové vypořádání.
§ 20
Vystoupení
Vystoupení je účinné doručením písemného prohlášení na adresu sídla hlavního spolku, pobočného spolku nebo odborného klubu. V případě doručení na adresu hlavního spolku uvědomí tento neprodleně pobočný spolek nebo odborný klub, a naopak.
Hlava V.
Práva a povinnosti členů
§ 21
(1) Členové mají:
a) právo účastnit se akcí spolku,
b) právo volit a být volen do orgánů pobočného a hlavního spolku,
c) právo podílet se na výhodách plynoucích ze členství,
d) právo podávat návrhy, dotazy, stížnosti a požadovat vysvětlení,
e) právo na informace o jednáních orgánů spolku,
f) právo nosit členský odznak a propůjčená vyznamenání spolku,
g) další práva vyplývající z rozhodnutí orgánů spolku,
h) další práva dle těchto stanov.
(2) Členové mají:
a) povinnost podílet se na plnění úkolů spolku,
b) povinnost dodržovat právní předpisy na úseku myslivosti a ochrany
přírody,
c) povinnost dodržovat stanovy spolku, vnitřní předpisy a rozhodnutí orgánů spolku,
d) povinnost dodržovat myslivecké zvyky a tradice,
e) povinnost zdržet se činnosti, které by poškozovala zájmy spolku, jeho jméno či pověst,
f) povinnost zachovávat vůči členům spolku ohleduplnost a slušné jednání,
g) další povinnosti dle těchto stanov.
§ 22
Ochrana při porušení práva
(1) Každý člen, který tvrdí, že bylo porušeno jeho právo vyplývající ze zákona, těchto stanov nebo rozhodnutí orgánu spolku, se může domáhat, aby o jeho právu rozhodl kontrolní orgán.
(2) Došlo-li k porušení práva v rámci činnosti hlavního spolku nebo odborného klubu, rozhodne kontrolní orgán hlavního spolku. Došlo-li k porušení práva v rámci činnosti pobočného spolku, rozhodne kontrolní orgán pobočného spolku. V případě pochybností rozhodne kontrolní orgán hlavního spolku.
(3) Rozhodnutí dle odstavce 1 jsou závazná pro hlavní i pobočný spolek,
jejich orgány, organizační složky i členy.
Opatření při porušení povinností
§ 23
(1) Členovi, který porušil své povinnosti vyplývající z členství, lze uložit tato
opatření:
a) písemné napomenutí,
b) vyloučení z výkonu funkce člena orgánu hlavního nebo pobočného
spolku,
c) vyloučení ze spolku podle § 24.
(2) O uložení opatření dle odstavce 1 rozhoduje:
a) kontrolní orgán pobočného spolku, jde-li o člena pobočného spolku,
b) statutární orgán pobočného spolku, jde-li o člena kontrolního orgánu pobočného spolku,
c) kontrolní orgán hlavního spolku, jde-li o člena odborného klubu nebo o člena orgánu hlavního spolku,
d) statutární orgán hlavního spolku, jde-li o člena kontrolního orgánu hlavního spolku.
(3) O uložení opatření dle odstavce 1 může rozhodnout také kontrolní orgán hlavního spolku, a to nezávisle na již přijatém rozhodnutí.
(4) Ustanovení o řízení o vyloučení se užijí obdobně.
Vyloučení
§ 24
(1) Vyloučit lze člena, který
a) závažně porušil povinnosti vyplývající z členství, nebo
b) soustavně porušuje povinnosti vyplývající z členství.
(2) Zjednal-li člen v přiměřené lhůtě nápravu, přihlédne se k tomu. To neplatí, způsobilo-li jeho jednání zvlášť závažnou újmu.
(3) O vyloučení rozhoduje orgán většinou alespoň dvou třetin přítomných členů.
(4) Orgán své rozhodnutí náležitě odůvodní.
§ 25
(1) Orgán zahájí řízení o vyloučení bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl o skutečnostech odůvodňujících vyloučení. Řízení o vyloučení lze zahájit do 3 měsíců ode dne, kdy se o skutečnostech odůvodňujících vyloučení dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k nim došlo.
(2) Odůvodňují-li to okolnosti případu, může orgán od zahájení řízení nebo rozhodnutí o vyloučení upustit.
(3) Člen, proti němuž bylo řízení o vyloučení zahájeno, musí mít příležitost se seznámit se skutečnostmi odůvodňujícímu vyloučení, žádat o jejich vysvětlení a uvést i doložit vše, co je mu k prospěchu.
§ 26
(1) Člen se může do 15 dnů od doručení rozhodnutí písemně odvolat, aby rozhodnutí o vyloučení přezkoumal kontrolní orgán hlavního spolku. Jde-li o rozhodnutí tohoto orgánu, není odvolání přípustné. Marným uplynutím této lhůty členství zaniká.
(2) Odvolací orgán rozhodnutí o vyloučení zruší, odporuje-li těmto stanovám
nebo zákonu. Rozhodnutí lze zrušit i v jiných odůvodněných případech.
§ 27
(1) Ten, kdo byl vyloučen, se nemůže stát členem spolku po dobu až pěti let
od vyloučení. Xxxxx, který o vyloučení rozhodl, ve svém rozhodnutí tuto dobu určí.
(2) Vyloučený člen nemá právo na vrácení zaplacených členských příspěvků.
Hlava VI.
Orgány spolku
§ 28
Podmínky členství v orgánu
(1) Členem (delegátem) orgánu spolku se může stát pouze plně svéprávná fyzická osoba starší 18 let, která je členem spolku. Jde-li o orgán pobočného spolku, může se jeho členem (delegátem) stát pouze člen tohoto pobočného spolku.
(2) Má-li vzniknout členství v orgánu osobě, která nesplňuje podmínky vzniku členství v orgánu, toto členství nevznikne. Přestal-li člen orgánu po svém povolání do funkce tyto podmínky splňovat, jeho členství v orgánu zaniká. Zánik členství ohlásí bez zbytečného odkladu.
(3) Volbou člena statutárního orgánu hlavního spolku do funkce člena kontrolního orgánu hlavního spolku jeho funkce člena statutárního orgánu zaniká a opačně. Totéž platí i pro pobočný spolek.
§ 29
(1) Voleným orgánem se rozumí statutární a kontrolní orgán.
(2) Volené orgány odpovídají za svoji činnost nejvyššímu orgánu a podávají
mu pravidelné zprávy o své činnosti.
§ 30
Kooptace
Zanikne-li osobě členství ve voleném orgánu a neklesl-li počet jeho členů pod polovinu, může volený orgán kooptovat nového člena do doby nejbližšího jednání nejvyššího orgánu. Vždy přitom upřednostní náhradníky v pořadí dle počtu
získaných hlasů.
Výkon funkce
§ 31
Střet zájmů
(1) Dozví-li se člen voleného orgánu, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem hlavního nebo pobočného spolku, informuje o tom bez zbytečného odkladu další členy orgánu, jehož je členem.
(2) Podáním informace dle odstavce 1 není dotčena povinnost jednat v zájmu hlavního nebo pobočného spolku.
§ 32
(1) Člen orgánu vykonává svoji funkci pouze osobně a nemůže k účasti na jednání orgánu zmocnit jiného. To neplatí pro člena (delegáta) nejvyššího orgánu.
(2) Funkce členů volených orgánů jsou zpravidla čestné.
(3) Členům (delegátům) orgánu lze poskytnout náhradu nákladů souvisejících s výkonem funkce.
(4) Funkční období členů volených orgánů je pětileté.
(5) Členové voleného orgánu, jimž uplynulo funkční období, mohou v
nezbytném rozsahu vykonávat působnost voleného orgánu do doby volby nových členů.
Svolání jednání
§ 33
(1) Jednání voleného orgánu svolává jeho předseda.
(2) Předseda svolá jednání voleného orgánu vždy na žádost alespoň třetiny jeho členů. Je-li dán naléhavý zájem hlavního nebo pobočného spolku a existuje-li pro to spravedlivý důvod, může jednání voleného orgánu svolat i místopředseda, popř. jiný člen voleného orgánu.
(3) Svolavatel je odpovědný za přípravu jednání.
(4) Jednání voleného orgánu se svolá nejméně deset dní před jeho konáním.
§ 34
(1) V pozvánce svolavatel oznámí termín, místo a program jednání.
(2) Součástí pozvánky na jednání nejvyššího orgánu hlavního spolku jsou i
návrhy jednotlivých usnesení a jejich zdůvodnění.
(3) Xxxxxx a místo jednání nesmí nepřiměřeně omezovat právo účastnit se jednání orgánu.
§ 35
Pozvánka na jednání voleného orgánu se doručí na elektronickou adresu jeho členů a na elektronickou adresu dalších osob, které mají právo se jednání voleného orgánu účastnit. Volený orgán může rozhodnout o jiném způsobu doručování pozvánky.
§ 36
Odvolání jednání
Kdo jednání svolal, může jej odvolat nebo odložit stejným způsobem, jako bylo
svoláno.
§ 37
Forma jednání
(1) Jednání orgánu se koná za fyzické přítomnosti jeho členů.
(2) Jednání voleného orgánu se může konat i s využitím prostředků dálkové
komunikace (např. videokonference).
Průběh jednání
§ 38
(1) Jednání orgánu je neveřejné, nerozhodne-li orgán jinak. Obrazové a
zvukové záznamy lze pořizovat pouze za souhlasu všech přítomných členů orgánu.
(2) Jednání zahájí předseda orgánu (svolavatele). Není-li přítomen, zahájí jednání jiný člen orgánu.
(3) Kdo jednání zahájí, ověří, zda je orgán schopen se usnášet. Poté zajistí volbu předsedy (předsednictva) jednání, zapisovatele, ověřovatele a případně též členů mandátové, návrhové, kontrolní nebo jiné komise, je-li třeba tyto zvolit. Členové komisí si ze svého středu zvolí předsedu.
(4) Nezvolí-li orgán předsedu jednání, řídí jednání předseda orgánu (svolavatele). Nezvolí-li orgán zapisovatele nebo ověřovatele, určí jej předseda jednání.
(5) Ověřovatelem zápisu nemohou být předseda jednání ani zapisovatel.
§ 39
(1) Předseda jednání vede jednání tak, jak byl jeho program ohlášen, pokud
se orgán neusnese na přerušení nebo předčasném ukončení jednání.
(2) Záležitost, která nebyla zařazena na program jednání při jeho ohlášení, lze rozhodnout jen za souhlasu členů (delegátů) orgánu, kteří disponují alespoň dvěma třetinami všech hlasů.
(3) Nejdříve se hlasuje o návrhu předloženém dle programu jednání. Není-li tento návrh přijat, hlasuje se postupně o dalších návrzích v pořadí, v jakém byly vzneseny. Vznést návrh může pouze člen orgánu, který má hlasovací právo.
§ 40
Hosté
(1) Vedle členů (delegátů) orgánu mají právo se jednání orgánu účastnit kandidáti na jednotlivé funkce volené tímto orgánem a hosté schválení orgánem na jeho jednání.
(2) Jednání nejvyššího orgánu se mohou účastnit členové statutárního a kontrolního orgánu, zástupci právnických osob s účastí hlavního nebo pobočného spolku a dále čestní hosté pozvaní statutárním orgánem. Jednání nejvyššího
orgánu pobočného spolku se mohou účastnit i členové myslivecké rady hlavního
spolku.
(3) Člen kontrolního orgánu hlavního spolku se může účastnit jednání orgánů hlavního i pobočných spolků; člen kontrolního orgánu pobočného spolku se může účastnit jednání orgánů pobočného spolku. Musí jim být uděleno slovo, kdykoli o to požádají.
(3) Neoznámí-li člen voleného orgánu ve lhůtě dle odstavce 2 písm. b) svůj
souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí.
(4) Většina se počítá z celkového počtu hlasů všech členů orgánu.
(5) Výsledek hlasování vč. případného dne přijetí usnesení se oznámí členům voleného orgánu bez zbytečného odkladu.
§ 41
Podrobnosti svolání jednání, jeho průběhu a odvolání může upravit jednací řád
orgánu.
Rozhodování
§ 42
(1) Orgán rozhoduje usnesením.
(2) Neurčí-li stanovy jinak, je orgán schopen se usnášet za účasti většiny jeho členů (delegátů) a usnesení přijímá prostou většinou hlasů.
§ 43
(1) Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů členů voleného orgánu rozhoduje hlas předsedy.
(2) Je-li přijato rozhodnutí voleného orgánu, zaznamená se na žádost člena, který návrhu odporoval, jeho odchylný názor.
§ 44
(1) Má-li orgán povinnost podle těchto stanov rozhodnout o určité záležitosti,
rozhodne o ní v přiměřené lhůtě.
(2) Rozhodnutí o právech a povinnostech člena spolku vyžaduje písemnou formu a doručí se tomuto členovi bez zbytečného odkladu. Odvolací lhůta běží od doručení rozhodnutí.
Rozhodování mimo jednání orgánu
§ 45
(1) Volené orgány mohou rozhodovat i mimo svá jednání.
(2) Osoba, která je oprávněná svolat jednání voleného orgánu, zašle na elektronickou adresu jeho členů:
a) návrh usnesení,
b) lhůtu pro hlasování člena voleného orgánu, jinak je touto lhůtou 15
dnů,
c) podklady potřebné pro posouzení navrhovaného usnesení.
Volba
§ 46
(1) Každý člen může kandidovat do orgánů pobočného a hlavního spolku.
(2) Návrhy kandidátů lze podávat nejpozději do dne, který určí svolavatel jednání orgánu příslušného k volbě. Poté lze kandidáta navrhnout, pokud na funkci nebyl navržen jiný kandidát anebo pokud navržený kandidát nebyl do funkce zvolen.
(3) Svolavatel orgánu příslušného k volbě včas a vhodným způsobem oznámí termín a místo voleb, lhůtu pro podávání návrhů kandidátů a ostatní významné skutečnosti.
§ 47
(1) Každá funkce se volí samostatně. Jde-li o volbu několika stejných funkcí, probíhá společně.
(2) Volba je tajná.
(3) Navržení kandidáti jsou na volebním lístku řazeni abecedně.
(4) Každý kandidát má možnost vystoupit se svým projevem v délce až pěti
minut.
§ 48
(1) Kandidatura na jednu funkci nevylučuje kandidaturu na jinou funkci v
témže orgánu. V případě zvolení do funkce jsou zbylé kandidatury ukončeny.
(2) V případě volby jednoho člena je do funkce zvolen ten, kdo obdržel nejvyšší počet ze všech platně odevzdaných hlasů. Je-li na funkci pouze jeden kandidát, je zvolen, pokud získá nadpoloviční většinu přítomných hlasů.
(3) V případě volby dvou a více členů jsou do funkce zvoleni ti, kteří obdrželi nejvyšší počet ze všech platně odevzdaných hlasů.
(4) V případě rovnosti hlasů se opakuje volba mezi členy, kteří získali stejný počet hlasů.
(5) Kandidáti, kteří nebyli zvoleni, se stávají náhradníky v pořadí dle počtu
získaných hlasů. Rozhodne-li tak orgán, který volbu provedl, nastupuje náhradník
automaticky na uvolněnou funkci.
§ 49
(1) Podrobnosti volby může odchylně od stanov upravit volební řád.
(2) Volební řád schvaluje orgán, který volbu provádí.
Zápis
§ 50
(1) Orgán spolku vyhotoví o svém jednání zápis.
(2) Ze zápisu musí být patrné:
a) název hlavního nebo pobočného spolku,
b) název orgánu,
c) kdo jednání svolal a jak,
d) místo, datum a hodina jednání,
e) kdo jednání zahájil a kdo mu předsedal,
f) jaké případné další činovníky orgán zvolil,
g) program jednání,
h) přijatá usnesení s uvedením výsledku hlasování,
i) přílohy zápisu a kde je možno se s nimi seznámit,
j) kdy a kým byl zápis vyhotoven a ověřen.
(3) Pokud není rozhodnutí voleného orgánu přijato jednomyslně, uvede se v zápisu jmenovité hlasování jednotlivých členů.
§ 51
(1) Zápis podepíší předseda jednání, zapisovatel a ověřovatel zápisu.
(2) Ověření lze na zápisu pouze zaznamenat, je-li ověření potvrzeno ověřovatelem elektronickou či jinou trvale zachytitelnou formou. Taková skutečnost se v zápisu uvede.
(3) Svolavatel zajistí vyhotovení, ověření a uložení zápisu z jednání do 10 dnů v případě voleného orgánu a do 15 dnů v případě nejvyššího orgánu.
§ 52
(1) Zápis se doručí na elektronickou adresu členů (delegátů) orgánu,
nerozhodne-li orgán o jiném způsobu doručování.
(2) Zápis se uloží v sídle hlavního nebo pobočného spolku, kde do něj může každý člen nahlížet.
§ 53
Přezkum zápisu
(1) Proti zápisu může člen (delegát) orgánu podat námitky do 30 dnů ode dne,
kdy se mohl se zápisem seznámit. K později podaným námitkám se nepřihlíží.
(2) O námitkách rozhodne orgán na svém příštím jednání. Nerozhodne-li, platí, že námitkám nevyhověl; to neplatí pouze tehdy, nebyl-li orgán schopen se usnášet.
§ 54
Zpráva
(1) Nejvyšší orgán hlavního spolku vyhotovuje o svém jednání zprávu, která
obsahuje zejména přepis nebo zkrácený přepis přednesů jednotlivých osob.
(2) Ustanovení o doručení a uložení zápisu se na zprávu použijí obdobně.
Zánik členství ve voleném orgánu
§ 55
(1) Členství ve voleném orgánu zaniká:
a) uplynutím funkčního období,
b) odstoupením,
c) odvoláním,
d) vyloučení z výkonu funkce člena orgánu,
e) zánikem členství ve spolku,
f) z dalších důvodů vyplývajících ze stanov nebo zákona.
(2) Členství ve voleném orgánu pobočného spolku zaniká též zánikem členství v tomto pobočném spolku.
§ 56
Zaniklo-li členství ve voleném orgánu jeho předsedovi, vykonává jeho působnost v nezbytném rozsahu do volby nového předsedy místopředseda nebo jiná osoba pověřená tímto orgánem. Totéž platí, nemůže-li předseda z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svoji funkci.
§ 57
Odstoupení a odvolání
(1) Odstoupení z funkce člena voleného orgánu je účinné uplynutím 2 měsíců od jeho doručení na adresu sídla hlavního nebo pobočného spolku, o jehož volený orgán jde.
(2) Člena voleného orgánu může odvolat ten, kdo jej zvolil. Odvolání nemusí být součástí programu navrženého při svolání jednání.
Hlava VII.
Zrušení a likvidace spolku
§ 58
Zrušení a likvidace spolku
(1) O zrušení hlavního spolku rozhoduje nejvyšší orgán.
(2) Zakazuje se rozdělit likvidační zůstatek mezi členy spolku. Likvidační zůstatek nabídne likvidátor právnické osobě s obdobným statusem a účelem založení.
ČÁST DRUHÁ
HLAVNÍ SPOLEK
Hlava I.
Obecná ustanovení
§ 59
Orgány
(1) Orgány hlavního spolku jsou:
a) sbor zástupců,
b) myslivecká rada,
c) dozorčí rada.
(2) Sbor zástupců je nejvyšším orgánem hlavního spolku.
(3) Myslivecká rada je statutárním orgánem hlavního spolku.
(4) Dozorčí rada je kontrolním orgánem hlavního spolku.
§ 60
Vnitřní předpisy
(1) Podrobnosti fungování spolku a jeho činnosti mohou upravit vnitřní předpisy. Vnitřní předpis musí být souladný se stanovami spolku.
(2) Vnitřní předpisy schvalované sborem zástupců jsou závazné pro všechny členy, orgány a zaměstnance hlavního i pobočných spolku.
(3) Vnitřní předpisy schvalované mysliveckou radou jsou závazné pro členy volených orgánů hlavního spolku, jeho zaměstnance a organizační složky.
(4) Vnitřní předpis je účinný ode dne jeho uveřejnění ve věstníku spolku; to neplatí pro vnitřní předpisy týkající se organizace sekretariátu a pracovněprávních záležitostí zaměstnanců hlavního spolku.
§ 61
Rozpočet
(1) Hlavní spolek hospodaří podle rozpočtu schváleného mysliveckou radou.
Rozpočet musí věrně a pravdivě zahrnovat očekávané příjmy a výdaje.
(2) Schválení ztrátového rozpočtu náleží do působnosti sboru zástupců.
(3) Není-li rozpočet schválen do začátku účetního období, hospodaří hlavní spolek do doby jeho schválení podle rozpočtu schváleného pro předchozí účetní období se snížením výdajů o 5 %.
§ 62
Výroční zpráva
(1) Výroční zpráva se skládá z účetní závěrky a doprovodné textové části.
(2) Účelem textové části je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o činnosti hlavního spolku, jeho hospodářském postavení a o předpokládaném vývoji jeho činnosti.
§ 63
Není-li v části druhé stanov určeno jinak, rozumí se mysliveckou radou
myslivecká rada hlavního spolku. Totéž platí pro dozorčí radu.
Hlava II. Sbor zástupců
§ 64
(1) Do působnosti sboru zástupců náleží:
a) určení hlavního zaměření činnosti spolku,
a) rozhodování o změně stanov,
b) schvalování vnitřních předpisů a jejich změn,
c) schválení výroční zprávy,
d) rozhodnutí o naložení se ziskem či úhradě ztráty,
e) rozhodnutí o založení právnické osoby s účastí hlavního spolku nebo o nabytí a pozbytí účasti v právnické osobě,
f) rozhodování o právních jednáních, jejichž hodnota převyšuje 10 mil.
Kč,
g) volba a odvolání předsedy a místopředsedů myslivecké rady,
h) volba a odvolání členů dozorčí rady,
i) ukládání úkolů myslivecké a dozorčí radě,
j) projednávání zpráv o činnosti myslivecké a dozorčí rady a hodnocení jejich činnosti,
k) rozhodnutí o přeměně nebo zrušení hlavního spolku,
l) další případy, které do působnosti sboru zástupců svěřují zákon nebo stanovy.
(3) Sbor zástupců si může vyhradit rozhodování záležitostí, které náleží do působnosti myslivecké rady; omezení kvóra pro usnášeníschopnost podle § 39 odst. 2 se v tomto případě neuplatní.
§ 65
Shromáždění delegátů
(1) Sbor zástupců tvoří shromáždění delegátů. Delegáty jsou zástupci pobočných spolků a zástupci odborných klubů (společně dále jen „delegát“).
(2) Každý pobočný spolek i odborný klub má jednoho delegáta, kterým je předseda pobočného spolku nebo odborného klubu. Delegát může k účasti na jednání sboru zástupců písemně pověřit jinou osobu.
(3) Delegát nemůže zastupovat zároveň pobočný spolek i odborný klub, ani
více pobočných spolků nebo odborných klubů.
Svolání jednání
§ 66
Jednání sboru zástupců svolává myslivecká rada, a to nejméně jedenkrát do
roka.
§ 67
(1) Myslivecká rada svolá jednání sboru zástupců z podnětu alespoň třetiny mysliveckých rad pobočných spolků nebo z podnětu dozorčí rady.
(2) Je-li jednání svoláno dle odstavce 1, může být jeho program proti návrhu uvedenému v podnětu měněn jen se souhlasem toho, kdo podnět podal. V případě odchylek ve formulacích podnětů, které lze překlenout výkladem, oznámí myslivecká rada v pozvánce takový program, který nejlépe vystihuje smysl a účel podnětů.
(3) Je-li jednání svoláno dle odstavce 1, může být odloženo nebo odvoláno
jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k němu dal podnět.
(4) Nesvolá-li myslivecká rada jednání sboru zástupců tak, aby se uskutečnilo do 2 měsíců od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat jednání sboru zástupců na náklady hlavního spolku sám.
§ 68
(1) Jednání sboru zástupců se svolá nejméně 30 dnů před jeho konáním.
(2) Pozvánka se odešle na elektronickou adresu pobočných spolků, oborných klubů, členů myslivecké a dozorčí rady a dalších osob oprávněných k účasti na jednání sboru zástupců.
(3) Svolavatel je odpovědný za přípravu jednání. To se týká i zařazení do programu těch záležitostí, které je ze zákona nebo z jiného právního důvodu nutné projednat. Je-li svolavatelem někdo jiný než myslivecká rada, poskytnou mu myslivecká rada a sekretariát nutnou součinnost.
§ 69
Členům myslivecké a dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoli o to
požádají.
Právo na vysvětlení
§ 70
(1) Delegát je oprávněn požadovat a obdržet na jednání sboru zástupců
vysvětlení záležitostí týkajících se hlavního spolku nebo právnických osob s jeho
účastí, vztahuje-li se požadované vysvětlení k programu jednání sboru zástupců.
(2) Vysvětlení poskytne podle charakteru záležitosti myslivecká nebo dozorčí
rada.
(3) Není-li poskytnutí vysvětlení přímo na jednání vzhledem ke složitosti záležitosti možné, poskytne se ve lhůtě 15 dnů. Tato skutečnost se uvede v zápisu o jednání.
(4) Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a poskytovat dostatečný
a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti.
§ 71
(1) Poskytnutí vysvětlení lze zcela nebo částečně odmítnout, pokud
a) poskytnutí takové informace zakazuje zákon,
b) je požadovaná informace veřejně dostupná nebo již byla žadateli poskytnuta.
(2) Odmítnutí musí být odůvodněno.
(3) Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení posoudí myslivecká rada a důvody sdělí delegátovi. Sdělení o odmítnutí poskytnutí se uvede v zápisu o jednání.
(4) Delegát je oprávněn požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a myslivecká rada je povinna vysvětlení poskytnout. Dozorčí rada o žádosti delegáta rozhodne přímo na jednání sboru
zástupců a nelze-li to, pak do 10 dnů.
Rozhodování
§ 72
(1) Každý delegát má tolik hlasů, kolik má pobočný spolek nebo odborný klub, který zastupuje, řádných členů k rozhodnému dni. Rozhodným dnem je poslední den měsíce, který bezprostředně předchází měsíci, v němž se koná jednání sboru zástupců. Sbor zástupců může rozhodnout o jiném způsobu hlasování.
(2) K přijetí rozhodnutí o přeměně spolku se vyžaduje souhlas alespoň
tříčtvrtinové většiny hlasů všech delegátů. K přijetí rozhodnutí o zrušení spolku se
vyžaduje souhlas alespoň čtyřpětinové většiny hlasů všech delegátů.
Hlava III. Myslivecká rada
Složení, volba a svolání
§ 73
Mysliveckou radu jako kolektivní orgán tvoří:
a) předseda,
b) místopředseda pro spolkovou činnost,
c) místopředseda pro ekonomiku a legislativu,
d) čtrnáct členů podle jednotlivých krajů.4
§ 74
(1) Členy myslivecké rady podle § 73 odst. 1 písm. a) až c) volí a odvolává
sbor zástupců.
(2) Členy myslivecké rady podle § 73 odst. 1 písm. d) volí a odvolávají pobočné spolky příslušného kraje z řad svých členů. Každý pobočný spolek má jeden has.
(3) Volba a odvolání podle odstavce 2 probíhají podle pravidel, na kterých se shodly všechny pobočné spolky příslušného kraje. Není-li takové dohody, zorganizuje hlasování o volbě nebo odvolání předsednictvo myslivecké rady hlavního spolku (§ 79) s tím, že každému předsedovi pobočného spolku je ponechána lhůta pro hlasování v délce nejméně 1 měsíce.
(4) Možnost ucházet se o volbu do funkce podle odstavce 2 se včas a
vhodným způsobem oznámí.
(5) O průběhu a výsledku volby se vyhotoví zápis.
§ 75
Jednání myslivecké rady se svolá nejméně jedenkrát za 3 měsíce.
4 Ustanovení čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997, o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů.
Působnost
§ 76
Členové myslivecké rady zastupují hlavní spolek ve všech jeho záležitostech vždy tak, že jednají nejméně dva společně, přičemž jeden z nich je vždy předsedou nebo místopředsedou myslivecké rady.
§ 77
(1) Do působnosti myslivecké rady náleží:
a) schvalování vnitřních předpisů týkajících se hlavního spolku a jejich
změn,
b) svolání a příprava jednání sboru zástupců, provádění a kontrola
plnění jeho usnesení,
c) příprava a schvalování rozpočtu, dohled nad hospodařením a plněním rozpočtu, zřizování účelových fondů,
d) příprava výroční zprávy,
e) rozhodování v záležitostech, které náleží do působnosti nejvyššího orgánu právnické osoby s účastí hlavního spolku; k rozhodnutí o přeměně nebo o zrušení právnické osoby s účastí hlavního spolku se vyžaduje předchozí souhlas sboru zástupců,
f) schvalování právních jednání s hodnotou plnění nad 500 tis. Kč,
g) udělování čestných uznání a propůjčování vyznamenání hlavního spolku,
h) udělování pověření pobočným spolkům k organizování a provádění zkoušek z myslivosti, zkoušek mysliveckých hospodářů a zkoušek loveckých psů z výkonu,
i) koordinace spolupráce spolku s ústředními orgány státní správy v oblasti myslivosti,
j) zajišťování zastoupení české myslivosti v mezinárodních organizacích a rozvíjení mezinárodní spolupráce,
k) další případy, které do působnosti myslivecké rady svěřují zákon
nebo stanovy.
l) veškerá působnost, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu hlavního spolku.
(2) Myslivecká rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sborem zástupců,
pokud jsou v souladu se zákonem a stanovami.
§ 78
(1) Předseda myslivecké rady může užívat označení „předseda“ spolku.
(2) Místopředseda myslivecké rady může užívat označení „místopředseda“ spolku. Myslivecká rada může současně rozhodnout, že jeden z místopředsedů nese označení „1. místopředseda“.
§ 79
Předseda a místopředsedové myslivecké rady tvoří společně předsednictvo myslivecké rady jako její výkonnou součást (dále jen „předsednictvo“).
Předsednictvo
§ 80
(1) Předsednictvo řídí běžnou činnost hlavního spolku mezi jednáními myslivecké rady.
(2) Předsednictvo řídí sekretariát. Vnitřní předpis organizující činnost sekretariátu schvaluje myslivecká rada.
(3) Předsednictvo zřizuje odborné komise a pracovní skupiny, které plní jim
uložené úkoly.
(4) Předsednictvo zajišťuje vydávání věstníku spolku, v němž uveřejňuje také důležitá rozhodnutí orgánů hlavního spolku a jiné významné informace. Při vydávání věstníku se dbá na přiměřenou ochranu spolkových informací.
§ 81
(1) Předsednictvo se řídí zásadami a pokyny schválenými mysliveckou radou, pokud jsou v souladu se zákonem a stanovami.
(2) Předsednictvo průběžně informuje mysliveckou radu o činnostech, které mu jsou stanovami svěřeny a za jejichž výkon odpovídá. Ostatní členové myslivecké rady na výkon činností svěřených předsednictvu dohlíží.5
(3) Předsednictvo připravuje jednání myslivecké rady a odpovídá za plnění úkolů, které jí byly uloženy.
(4) Předsednictvo podává sboru zástupců zprávu o činnosti, která obsahuje informace o:
a) hospodaření hlavního spolku vč. plnění rozpočtu,
b) činnosti myslivecké rady,
c) rozdělení působnosti a odpovědnosti mezi jednotlivé členy
myslivecké rady,
5 Činnosti, které jsou stanovami předsednictvu svěřeny, představují rozdělení (horizontální delegaci) působnosti myslivecké rady podle § 156 odstavce 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tím není dotčena možnost rozdělení další působnosti myslivecké rady jejím rozhodnutím.
d) plnění úkolů myslivecké rady vč. uvedení osob odpovědných za jejich splnění,
e) účasti členů myslivecké rady na jejím jednání.
§ 82
(1) Funkce předsedy myslivecké rady je výkonná a náleží za ni obvyklá
odměna.
(2) O odměňování předsednictva rozhoduje myslivecká rada. Hlasovat mohou
pouze členové myslivecké rady podle § 73 odst. 1 písm. d).
§ 83
Jednání předsednictva svolává a organizuje předseda myslivecké rady, a to zpravidla jednou za dva týdny.
Hlava IV. Dozorčí rada
§ 84
(1) Dozorčí rada má čtrnáct členů.
(2) Dozorčí rada zvolí svého předsedu a místopředsedu.
(3) Členem dozorčí rady nesmí být:
a) člen myslivecké rady nebo likvidátor hlavního spolku,
b) osoba, která je v pracovním nebo obdobném poměru vůči hlavnímu
spolku.
(4) Sbor zástupců zvolí členy dozorčí rady tak, aby jeden z pobočných spolků každého kraje měl v dozorčí radě jednoho svého člena.
§ 85
(1) Do působnosti dozorčí rady náleží:
a) dohlížet na činnost hlavního spolku a výkon působnosti jeho orgánů,
b) kontrola dodržování právních předpisů ze strany hlavního spolku, jakož i rozhodnutí orgánů veřejné moci,
c) kontrola dodržování vnitřních předpisů ze strany hlavního spolku, jakož i rozhodnutí jeho orgánů,
d) kontrola hospodaření hlavního spolku a jeho organizačních složek,
e) kontrola, jak hlavní spolek vykonává svoji působnost ve vztahu k právnickým osobám s jeho účastí,
f) přezkum výroční zprávy a návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty,
g) rozhodování sporů, které se týkají několika odborných klubů, jejich orgánů nebo členů,
h) vyřizování stížností členů,
i) další případy, které do působnosti dozorčí rady svěřují zákon nebo
stanovy,
(2) Do působnosti dozorčí rady dále náleží:
a) rozhodování sporů, které se týkají několika pobočných spolků, jejich
orgánů nebo členů,
b) metodické směřování dozorčích rad pobočných spolků,
c) kontrola hospodaření pobočných spolků v rozsahu, v jakém hospodaří s majetkem hlavního spolku, a dále v rozsahu nezbytném pro účelné čerpání dotací pro hlavní spolek a pro kontrolu plnění zákonných povinností hlavního spolku.
§ 86
(1) Dozorčí rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sborem zástupců,
pokud jsou v souladu se zákonem a stanovami.
(2) Dozorčí rada podává sboru zástupců zprávy o své činnosti a informuje mysliveckou radu.
§ 87
(1) Dozorčí rada kontroluje, zda jsou záležitosti hlavního spolku řádně vedeny
a zda hlavní spolek vykonává svoji činnost v souladu se zákonem a stanovami.
(2) Dozorčí radě náleží veškerá oprávnění, která jsou nutná pro účelný výkon její působnosti. Dozorčí rada je zejména oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se hlavního spolku; toto oprávnění mohou členové dozorčí rady vykonávat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, jinak pouze tehdy, není-li dozorčí rada schopna plnit své funkce.
(2) Navrženým opatřením může být i návrh na zahájení soudního nebo jiného řízení, stejně jako návrh na podání trestního oznámení podle trestního řádu.6
(3) Předseda dozorčí rady je na základě rozhodnutí dozorčí rady oprávněn podat trestní oznámení podle trestního řádu, nebylo-li zjevně bezdůvodně podáno jinou oprávněnou osobou.
§ 90
Přezkum rozhodnutí
(1) Dozorčí rada je odvolacím orgánem proti rozhodnutí kontrolního orgánu pobočného spolku nebo odborného klubu. Odvolání lze písemně podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání má odkladný účinek.
(2) Dozorčí rada může rozhodnutí dle odstavce 1 přezkoumat i z vlastního podnětu, nejdéle však do 6 měsíců ode dne, kdy bylo přijato.
(3) Dozorčí rada rozhodnutí zruší, odporuje-li zákonu nebo stanovám. Rozhodnutí se členovi doručí v písemné formě.
§ 91
Ochrana proti nečinnosti
(1) Při nečinnosti kontrolních orgánů pobočných spolků a odborných klubů
určí těmto dozorčí rada přiměřenou lhůtu k rozhodnutí.
(2) Nebylo-li rozhodnutí přijato ve lhůtě dle odstavce 1, rozhodne dozorčí rada
v této záležitosti sama.
§ 92
Svolání a průběh jednání
(1) Jednání dozorčí rady se svolává zpravidla jedenkrát za 3 měsíce.
(2) Bez souhlasu dozorčí rady se nikdo nemůže účastnit jejího jednání.
§ 88
Orgány hlavního i pobočných spolků, jejich organizační složky i členové a zaměstnanci spolku poskytnou dozorčí radě součinnost nezbytnou pro výkon její působnosti.
§ 89
(1) Zjistí-li dozorčí rada při své činnosti nedostatky, navrhne nápravné
opatření tomu, koho se nedostatek týká, nebo tomu, kdo je oprávněn jej napravit.
Vždy přitom informuje mysliveckou radu a sbor zástupců.
Hlava V.
Odborné kluby
§ 93
(1) Odborné kluby jsou organizačními složkami hlavního spolku a sdružují osoby se společným zájmem o některou z dílčích činností, které jsou předmětem činnosti spolku.
(2) V názvu odborného klubu jsou vždy uvedena slova „klub“ a „ČMMJ“.
(3) Za odborný klub vystupuje jeho předseda.
6 Zákon č. 141/1961 Sb, o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů.
(4) Technickou a administrativní podporu pro činnost odborných klubů zajišťuje sekretariát.
(5) Organizaci a činnost klubu upraví jeho organizační řád. Jeho změnu schvaluje myslivecká rada.
§ 94
Vznik odborného klubu
(1) Návrh na vznik odborného klubu předkládá myslivecká rada sboru
zástupců. Návrh obsahuje:
a) název odborného klubu,
b) organizační řád odborného klubu.
(2) Odborný klub vzniká rozhodnutím sboru zástupců.
§ 95
Rozpočet
Rozpočet odborných klubů tvoří samostatnou část rozpočtu hlavního spolku.
Klubové členské příspěvky jsou vždy zahrnuty do této části.
§ 96
Zánik odborného klubu
Odborný klub zaniká
a) rozhodnutím sboru zástupců,
b) klesne-li počet jeho členů pod tři.
ČÁST TŘETÍ
POBOČNÉ SPOLKY
Hlava I.
Obecná ustanovení
Název a sídlo
§ 97
(1) Název pobočného spolku se skládá ze dvou částí oddělených znakem „-„
s jednou mezerou před i za ním.
(2) První část názvu musí obsahovat pouze slova „Českomoravská
myslivecká jednota, z.s.“.
(3) Druhá část názvu musí obsahovat slova „okresní myslivecký spolek“,
„obvodní myslivecký spolek“, „oblastní myslivecký spolek“ nebo „krajský myslivecký
spolek“.
(4) Druhá část názvu musí obsahovat také označení území, na němž pobočný spolek vykonává svoji působnost.
§ 98
(1) O názvu pobočného spolku rozhoduje sněm pobočného spolku.
(2) Myslivecká rada hlavního spolku může vnitřním předpisem stanovit pravidla pro sjednocení názvů pobočných spolků.
(3) Sídlo pobočného spolku určí myslivecká rada pobočného spolku.
§ 99
Orgány
(1) Orgány pobočného spolku jsou:
a) sněm,
b) myslivecká rada,
c) jednatel,
d) dozorčí rada.
(2) Jednatele jmenuje myslivecká rada.
§ 100
Vnitřní předpisy
(1) Pobočné spolky mohou vydávat vnitřní předpisy v rozsahu, v jakém nejsou vyhrazeny spolku hlavnímu.
(2) Vnitřní předpis pobočného spolku musí být v souladu s vnitřními předpisy hlavního spolku. K ustanovení, které je v rozporu s vnitřními předpisy hlavního spolku, se nepřihlíží.
§ 101
Právo na samosprávu
Zaručuje se právo pobočných spolků na samosprávu.
§ 102
Rozpočet
(1) Pobočný spolek hospodaří podle rozpočtu schváleného mysliveckou radou. Rozpočet musí věrně a pravdivě zahrnovat očekávané příjmy a výdaje.
(2) Schválení ztrátového rozpočtu náleží do působnosti sněmu.
(3) Není-li rozpočet schválen do začátku účetního období, hospodaří pobočný spolek do doby jeho schválení podle rozpočtu schváleného pro předchozí účetní období se snížením výdajů o 5 %.
§ 103
Zaměstnanci
Zaměstnanci jsou přijímáni do základního pracovněprávního vztahu na základě rozhodnutí myslivecké rady. Je-li jednatel zaměstnancem, musí být členem spolku.
Právo na informace
§ 104
(1) Pobočný spolek má právo požadovat informace o hlavním spolku,
zejména pak o jeho činnosti a hospodaření.
(2) Písemnou žádost podá předseda myslivecké rady nebo jiný mysliveckou
radou pověřený člen.
(3) Myslivecká rada hlavního spolku poskytne informaci do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Informace musí být určitá a poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti.
(4) Ustanovení § 71 o právu odmítnout poskytnutí vysvětlení se použije obdobně.
§ 105
Není-li v části třetí stanov určeno jinak, rozumí se mysliveckou radou
myslivecká rada pobočného spolku. Totéž platí pro dozorčí radu i jednatele.
Hlava II.
Založení a přeměna pobočného spolku
§ 106
Založení
(1) Pobočný spolek lze založit rozhodnutím sboru zástupců.
(2) Rozhodnutí o založení pobočného spolku obsahuje:
a) označení území, na němž pobočný spolek vykonává svoji působnost,
b) údaje o skutečnostech povinně zapisovaných do spolkového rejstříku včetně toho, kdo jsou první členové zřizovaných orgánů,
c) další údaje, které vyžaduje zákon.
(3) K přijetí rozhodnutí dle odstavce 1 je třeba alespoň dvoutřetinové většiny
hlasů.
Přeměna
§ 107
(1) Na fúzi a rozdělení (dále společně jako „přeměna“) pobočného spolku se použijí ustanovení občanského zákoníku o fúzi a rozdělení spolků (právnických osob), nevylučuje-li to právní povaha pobočného spolku nebo neurčí-li stanovy jinak.
(2) Členskou schůzí se pro účely přeměny rozumí sněm pobočného spolku.
§ 108
Rozhodnutí o přeměně
(1) O přeměně pobočného spolku rozhoduje sněm pobočného spolku. Sněm může pověřit mysliveckou radu činností směřující k naplnění účelu přeměny pobočného spolku.
(2) Smlouva o fúzi, smlouva o rozdělení nebo projekt rozdělení obsahují údaje o skutečnostech povinně zapisovaných do spolkového rejstříku včetně toho, kdo jsou první členové zřizovaných orgánů. Týká-li se přeměna stávajících nebo nově vznikajících pobočných z různých krajů, obsahují také údaj o tom, které krajské koordinační rady se účastní zástupci pobočného spolku; v případě sporu rozhodne myslivecká rada hlavního spolku.
(3) V případě přeměny pobočného spolku nabývají celé jmění jeho právní nástupci.
§ 109
(1) Vyžaduje-li právní předpis pro naplnění účelu přeměny součinnost ze strany hlavního spolku, poskytne ji tento bez zbytečného odkladu.
(2) Myslivecká rada pobočného spolku, který byl účasten přeměny, svolá jednání sněmu tak, aby se uskutečnilo do 2 měsíců od účinnosti přeměny. Sněm zvolí členy myslivecké a dozorčí rady.
Hlava III.
Sněm
§ 110
(1) Nejvyšším orgánem pobočného spolku je sněm.
(2) Do působnosti sněmu náleží:
a) schvalování vnitřních předpisů a jejich změn,
b) schvalování rozpočtu,
c) schválení účetní závěrky, rozhodnutí o naložení se ziskem či úhradě ztráty,
d) rozhodnutí o založení právnické osoby s účastí pobočného spolku, o nabytí a pozbytí účasti v nich, stejně jako o změně jejich zakladatelských právních jednáních,
e) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž je pobočný spolek jediným členem nebo zakladatelem, vykonávat působnost nejvyššího orgánu ve věcech schvalování řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky, stejně jako ve věcech rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty,
f) rozhodování o dispozicích s majetkem, jehož hodnota převyšuje půl milionu korun, stejně jako o zajištění nebo utvrzení závazků v této hodnotě,
g) volba a odvolání členů myslivecké rady, včetně místopředsedů a předsedy,
h) volba a odvolání členů dozorčí rady,
i) ukládání povinností myslivecké a dozorčí radě,
j) projednání zpráv o činnosti myslivecké a dozorčí rady a hodnocení
jejich činnosti,
k) utváření pracovních skupin a komisí,
l) rozhodnutí o přeměně nebo zrušení pobočného spolku,
m) další případy, které do působnosti sněmu svěřují zákon nebo stanovy.
(3) K přijetí rozhodnutí podle odstavce 2 písm. f) a k rozhodnutí o odvolání člena myslivecké nebo dozorčí rady je sněm usnášeníschopný, jsou-li přítomni členové pobočného spolku, kteří společně disponují nejméně jednou třetinou všech hlasů.
(4) K přijetí rozhodnutí o přeměně pobočného spolku je sněm
usnášeníschopný, jsou-li přítomni členové pobočného spolku, kteří společně
disponují nejméně jednou polovinou všech hlasů.
(5) K přijetí rozhodnutí o zrušení pobočného spolku se vyžaduje souhlas
alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů všech členů (delegátů).
§ 111
(1) Sněm si může vyhradit rozhodování záležitostí, které náleží do působnosti myslivecké rady.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na rozhodnutí o přijetí zaměstnance
do pracovního poměru, stejně jako na jeho ukončení.
(3) Při vyhrazení působnosti se neuplatní omezení kvóra pro usnášeníschopnost podle § 39 odst. 2.
Shromáždění členů nebo delegátů
§ 112
(1) Myslivecká rada rozhodne, zda sněm tvoří shromáždění členů nebo
shromáždění delegátů.
(2) Tvoří-li sněm shromáždění členů, má každý člen tolik hlasů, kolik odpovídá součtu svého hlasu a hlasů jemu udělených na základě písemného zmocnění.
(3) Sněm je schopen usnášet se, jsou-li přítomni členové pobočného spolku, kteří společně disponují nejméně jednou desetinou všech hlasů. Uběhlo-li od začátku jednání sněmu alespoň 15 minut, je sněm schopen usnášet se za účasti libovolného počtu členů pobočného spolku.
§ 113
Shromáždění delegátů
(1) Tvoří-li sněm shromáždění delegátů, určí myslivecká rada, kolika hlasy musí delegát disponovat (volební klíč). Jednání sněmu se může účastnit pouze člen, který disponuje příslušným počtem hlasů udělených na základě písemných zmocnění.
(2) Na shromáždění delegátů má každý delegát tolik hlasů, kolik odpovídá součtu svého hlasu a hlasů jemu udělených na základě písemného zmocnění. Sněm může rozhodnout, že každý delegát má jeden hlas.
(3) Sněm je schopen usnášet se, jsou-li přítomni členové pobočného spolku, kteří společně disponují nejméně jednou desetinou všech hlasů. Uběhlo-li od začátku jednání sněmu alespoň 15 minut, je sněm schopen usnášet se za účasti libovolného počtu delegátů.
§ 114
Společná ustanovení
(1) Člen pobočného spolku může k účasti na sněmu zmocnit pouze jednu osobu. Udělil-li zmocnění více osobám, nepřihlíží se k žádnému z nich.
(2) Ten, kdo byl k účasti na jednání sněmu zmocněn, nemůže své zmocnění dále přenést. Učinil-li tak, nepřihlíží se k tomu.
§ 115
Jiný způsob složení
Sněm svolaný podle shora uvedených pravidel může rozhodnout, že pro příští jednání bude složen podle odlišných pravidel. Při jejich stanovení zajistí, aby každý delegát byl volen stejným počtem členů. Není-li to dobře možné, může určit pro volbu delegátů rozumnou odchylku.
Svolání jednání
§ 116
(1) Jednání sněmu svolává myslivecká rada.
(2) Myslivecká rada svolá jednání sněmu zpravidla jedenkrát do roka.
(3) Myslivecká rada svolá jednání sněmu zpravidla v roce skončení funkčního období členů myslivecké nebo dozorčí rady tak, aby k volbě došlo dříve, než skončí jejich funkční období.
(4) Myslivecká rada svolá jednání sněmu z podnětu alespoň desetiny členů
pobočného spolku.
(5) Myslivecká rada svolá jednání sněmu z podnětu dozorčí rady.
(6) Je-li jednání svoláno dle odstavce 4 nebo 5, může být program jednání proti návrhu uvedenému v podnětu měněn jen se souhlasem toho, kdo podnět podal. V případě odchylek ve formulacích podnětů, které lze překlenout výkladem, oznámí myslivecká rada v pozvánce takový program, který nejlépe vystihuje smysl a účel podnětů.
(7) Je-li jednání svoláno dle odstavce 4 nebo 5, může být odloženo nebo
odvoláno jen na návrh nebo se souhlasem toho, kdo k němu dal podnět.
§ 117
Nesvolá-li myslivecká rada jednání sněmu tak, aby se uskutečnilo do 2 měsíců od doručení podnětu, může ten, kdo podnět podal, svolat jednání na náklady spolku sám.
§ 118
(1) Jednání sněmu se svolá nejméně 30 dnů před jeho konáním.
(2) Pozvánka se uveřejní na internetové stránce pobočného spolku. To neplatí pro návrhy jednotlivých usnesení a přílohy pozvánky. Ty jsou k nahlédnutí v sídle pobočného spolku.
(3) Sněm může myslivecké radě uložit, aby vyjma způsobu dle odstavce 2 doručila nebo uveřejnila pozvánku také jiným způsobem.
(4) Svolavatel je odpovědný za přípravu jednání. To se týká i zařazení do programu těch záležitostí, které je dle zákona nebo z jiného právního důvodu nutné projednat. Je-li svolavatelem někdo jiný než myslivecká rada, poskytnou myslivecká rada a jednatel nutnou součinnost.
§ 119
Průběh jednání
(1) Jednatel má právo účasti na sněmu.
(2) Členům myslivecké a dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoli o to
požádají.
Právo na vysvětlení
§ 120
(1) Delegát je oprávněn požadovat a obdržet na jednání sněmu vysvětlení záležitostí týkajících se pobočného spolku nebo jím ovládaných osob, vztahuje-li se požadované vysvětlení k programu jednání sněmu.
(2) Vysvětlení poskytne podle charakteru záležitosti myslivecká nebo dozorčí
rada.
(3) Není-li poskytnutí vysvětlení přímo na jednání vzhledem ke složitosti záležitosti možné, poskytne se ve lhůtě 15 dnů ode dne jednání sněmu. Tato skutečnost se uvede v zápisu o jednání.
(4) Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti.
§ 121
(1) Poskytnutí vysvětlení lze zcela nebo částečně odmítnout, pokud
a) poskytnutí takové informace zakazuje zákon,
b) je požadované vysvětlení veřejně dostupné nebo již bylo žadateli poskytnuto.
(2) Odmítnutí musí být odůvodněno.
(3) Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení posoudí myslivecká rada a důvody sdělí delegátovi. Sdělení o odmítnutí poskytnutí vysvětlení je součástí zápisu o jednání.
(4) Delegát je oprávněn požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a myslivecká rada je povinna vysvětlení
poskytnout. Dozorčí rada o žádosti delegáta rozhodne přímo na jednání, a nelze-li to, rozhodne do 10 dnů.
§ 122
Zápis
(1) Zápis podepíší také předseda pobočného spolku a jednatel.
(2) Zápis se doručí na elektronickou adresu členů pobočného spolku.
Hlava IV.
Myslivecká rada
§ 123
(1) Statutárním orgánem pobočného spolku je myslivecká rada.
(2) Předseda myslivecké rady zastupuje pobočný spolek ve všech jeho záležitostech.
(3) Myslivecká rada určí, v jakém rozsahu může pobočný spolek samostatně zastupovat jednatel.
§ 124
(1) Myslivecká rada řídí činnost pobočného spolku v období mezi jednáními sněmu.
(2) Myslivecká rada podává sněmu zprávy o své činnosti.
§ 125
(1) Myslivecká rada je kolektivním orgánem. Myslivecká rada má nejméně pět členů. O počtu členů myslivecké rady rozhodne sněm.
(2) Členy myslivecké rady jsou:
a) předseda,
b) nejméně jeden místopředseda,
c) předsedové odborných komisí, které určí sněm,
d) další členové, rozhodl-li tak sněm.
(3) Sněm může rozhodnout, že předsedu, místopředsedu a členy předsedy odborných komisí ze svých členů zvolí myslivecká rada.
(4) Předseda myslivecké rady je předsedou pobočného spolku.
(5) Místopředseda myslivecké rady je místopředsedou pobočného spolku.
(6) Členství předsedů odborných komisí podle § 128 v myslivecké radě se nepovažuje za rozdělení působnosti ve smyslu ustanovení § 156 odst. 2 občanského zákoníku.
Odborné komise
§ 126
(1) Odborné komise jsou poradními orgány pobočného spolku. Plní úkoly, které jim byly mysliveckou radou nebo sněmem uloženy.
(2) Členy odborné komise volí myslivecká rada.
(3) Předseda odborné komise podává myslivecké radě a sněmu pravidelné zprávy o činnosti komise.
§ 127
Odborné komise myslivecké rady ustavuje sněm. Odbornými komisemi mohou
zejména být:
a) komise pro myslivost,
b) komise pro ekonomiku,
c) komise pro střelectví,
d) komise pro kynologii,
e) komise pro ekologii,
f) komise pro kulturu a propagaci,
g) komise organizačně-právní.
§ 128
Do působnosti myslivecké rady náleží:
a) svolávání a příprava jednání sněmu, provádění a kontrola plnění jeho
usnesení,
b) příprava rozpočtu, dohled nad hospodařením a plněním rozpočtu, zřizování účelových fondů,
c) obchodní vedení pobočného spolku, není-li vyhrazeno sněmu,
d) rozhodování o přijímání zaměstnanců do základních
pracovněprávních vztahů7, stejně jako rozhodování o jejich ukončení,
e) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž je pobočný spolek jediným členem nebo zakladatelem, rozhodování v záležitostech, které náleží do působnosti nejvyššího orgánu, nejde-li o záležitost, která náleží do působnosti sněmu,
f) ve vztahu k právnickým osobám, v nichž není pobočný spolek jediným členem nebo zakladatelem, rozhodování v záležitostech, které náleží do působnosti nejvyššího orgánu v rozsahu, jaký vyplývá z právního postavení v takové právnické osobě;
7 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
g) organizování a provádění zkoušek z myslivosti a zkoušek loveckých psů z výkonu,
h) spolupráce s orgány veřejné správy a uživateli uznaných honiteb,
i) spolupráce s pobočnými spolky a odbornými kluby,
j) udělování čestných uznání a propůjčování vyznamenání spolku v rozsahu určeného vnitřním předpisem,
k) utváření pracovních skupin a komisí,
l) další případy, které do působnosti myslivecké rady svěřují zákon nebo stanovy.
m) veškerá působnost, kterou stanovy, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu pobočného spolku.
§ 129
Myslivecká rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sněmem, pokud jsou v souladu se zákonem a stanovami.
§ 130
Svolání a průběh jednání
(1) Jednání myslivecké rady se svolává zpravidla jedenkrát do měsíce.
(2) Jednatel se může účastnit jednání myslivecké rady.
Hlava V. Dozorčí rada
§ 131
(1) Kontrolním orgánem pobočného spolku je dozorčí rada.
(2) Dozorčí rada podává sněmu zprávy o své činnosti a informuje mysliveckou radu.
§ 132
(1) Dozorčí rada má nejméně tři členy. O počtu členů dozorčí rady rozhodne sněm.
(2) Dozorčí rada zvolí svého předsedu a místopředsedu.
(3) Členem dozorčí rady nesmí být:
a) člen myslivecké rady nebo likvidátor pobočného spolku,
b) osoba blízká členovi myslivecké rady nebo likvidátorovi pobočného spolku,
c) osoba, která je v pracovním nebo obdobném poměru vůči pobočnému spolku.
§ 133
Do působnosti dozorčí rady náleží:
a) dohlížet na činnost pobočného spolku, výkon působnosti jeho orgánů
i na jeho zaměstnance,
b) kontrola dodržování právních předpisů, stanov a vnitřních předpisů
pobočného spolku,
c) kontrola plnění rozhodnutí orgánů spolku,
d) kontrola plnění rozhodnutí orgánů veřejné správy,
e) kontrola hospodaření pobočného spolku, jeho orgánů a
organizačních složek,
f) kontrola, jak pobočný spolek vykonává svoji působnost ve vztahu k právnickým osobám, v nichž je členem nebo jejichž je zakladatelem, a to včetně kontroly obchodního vedení pobočného spolku,
g) přezkum řádné, mimořádné, konsolidované, popř. mezitímní účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty,
h) vyřizování stížností členů,
i) navrhování nápravných opatření při zjištění nedostatků,
j) další případy, které do působnosti dozorčí rady svěřují zákon nebo
stanovy.
§ 134
Dozorčí rada se řídí zásadami a pokyny schválenými sněmem, pokud jsou v souladu se zákonem a stanovami.
§ 135
(1) Dozorčí rada kontroluje, zda jsou záležitosti pobočného spolku řádně vedeny a zda hlavní spolek vykonává svoji činnost v souladu se zákonem a stanovami.
(2) Dozorčí radě náleží veškerá oprávnění, která jsou nutná pro účelný výkon její působnosti. Dozorčí rada je zejména oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se pobočného spolku; toto oprávnění mohou členové dozorčí rady vykonávat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, jinak pouze tehdy, není-li dozorčí rada schopna plnit své funkce.
§ 136
Členové, orgány a zaměstnanci pobočného spolku poskytnou dozorčí radě součinnost nezbytnou pro výkon její působnosti.
§ 137
(1) Zjistí-li dozorčí rada při své činnosti nedostatky, navrhne nápravné opatření tomu, koho se nedostatek týká, nebo tomu, kdo je oprávněn jej za pobočný spolek učinit. Vždy potom informuje mysliveckou radu a sněm.
(2) Navrženým opatřením může být i návrh na zahájení soudního nebo jiného řízení, stejně jako návrh na podání trestního oznámení podle trestního řádu.
Spočívá-li toto opatření v právním jednání, učiní jej na základě rozhodnutí dozorčí
rady její předseda.
§ 138
Svolání a průběh jednání
(1) Jednání dozorčí rady se svolává zpravidla jedenkrát za 6 měsíců.
(2) Bez souhlasu dozorčí rady se nikdo nemůže účastnit jejího jednání.
Hlava VI. Krajská koordinační rada
§ 139
(1) Ke koordinaci a poradě pobočných spolků dochází na krajské koordinační radě, která se svolává zpravidla jedenkrát za 3 měsíce. Pobočné spolky se dohodnou na způsobu svolání krajské koordinační rady a na organizaci její činnosti.
(2) Jednání krajské koordinační rady se účastní předsedové a jednatelé všech pobočných spolků v daném kraji.8
(3) Osoby účastnící se jednání krajské koordinační rady mohou určit ze svého středu osobu, která bude za krajskou koordinační radu vystupovat.
(4) Nedohodnou-li se pobočné spolky jinak, nesou náklady jednání společně.
To neplatí, jde-li o náklad zanedbatelné hodnoty.
§ 140
Úkolem krajské koordinační rady je:
a) koordinace činnosti pobočných spolků,
b) koordinace a spolupráce při přípravě a průběhu mysliveckých akcí,
c) spolupráce s orgány veřejné správy na úrovni kraje.
8 Viz ustanovení čl. 1 ústavního zákona č. 347/1997, o vytvoření vyšších územních
samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů.
Hlava VII.
Zrušení a likvidace pobočného spolku
§ 141
(1) O zrušení pobočného spolku rozhoduje sněm.
(2) Sbor zástupců může rozhodnout o zrušení pobočného spolku
tříčtvrtinovou většinou všech hlasů, pokud pobočný spolek dlouhodobě závažným způsobem neplní své funkce a současně porušuje povinnosti určené zákonem nebo stanovami.
(3) Před rozhodnutím podle odstavce 2 myslivecká rada hlavního spolku vyzve pobočný spolek k nápravě a poskytne mu k ní přiměřenou lhůtu v délce nejdéle 6 měsíců. Zjedná-li pobočný spolek nápravu, případně uvede-li důvody, pro něž je zapotřebí tuto lhůtu prodloužit, nelze rozhodnutí o jeho zrušení přijmout.
ČÁST ČTVRTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 142
Výklad a užití stanov
(1) Každé ustanovení těchto stanov lze vykládat jen z vlastního smyslu slov a jejich vzájemné souvislosti.
(2) Každé ustanovení těchto stanov lze vykládat jen v souladu se zásadami, na nichž spočívají stanovy. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
(3) Nelze-li případ posoudit na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká případu co do obsahu a účelu nejbližšího, stejně jako podle zásad, na nichž spočívají stanovy.
(4) Hovoří-li se v těchto stanovách o pobočném spolku, má se na mysli konkrétní pobočný spolek, jehož je osoba členem, kde jí má členství vzniknout nebo zaniknout, o jehož orgán nebo zaměstnance se jedná, a dále obdobně podle povahy věci.
§ 143
Účinnost stanov
Tyto stanovy nabývají účinnosti dne 11. července 2020.