o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Smlouva“)

FX030300xx

S M L O U V A č. FX030300xx

o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu

formou dotace z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace

(dále jen „Smlouva“)

Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu

se sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1

IČ: 47609109

DIČ: CZ47609109, neplátce DPH

zastoupená: Ing. Xxxxxxxx Xxxxxxx

ředitelem odboru výzkumu, vývoje a inovací

(dále „poskytovatel“ nebo „Ministerstvo průmyslu a obchodu“)

a

organizace:

se sídlem:

IČ:

DIČ:

zápis v OR:

zastoupená:

funkce:

(dále jen „příjemce“)

uzavřeli dnešního dne ve smyslu ustanovení § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 130/2002 Sb.“), tuto Smlouvu:

Článek I.

Předmět a účel Smlouvy

1. Předmětem Smlouvy je poskytnutí účelové podpory poskytovatelem formou dotace z výdajů státního rozpočtu na řešení projektu ev. č. FX030300xx „ …. “ (dále jen „projekt“). Účelem Smlouvy je stanovení podmínek, za kterých poskytovatel poskytne příjemci účelovou podporu projektu po celou dobu jeho řešení a vymezení závazků příjemce spojených s čerpáním a použitím poskytnuté účelové podpory a neveřejných zdrojů výlučně na úhradu uznaných nákladů dle čl. IV. odst. 2. Smlouvy.

2. Schválené znění věcné náplně řešeného projektu včetně uznaných nákladů členěných dle jednotlivých let řešení je uvedeno v přílohách č. 1 a 2 Smlouvy.

3. Nedílnou součástí Smlouvy je schválený návrh projektu s uvedením předmětu, cílů řešení a rozpočtu dle nákladových položek v jednotlivých letech řešení.

4. Osoba odpovědná příjemci za odbornou úroveň řešení projektu je uvedena ve schváleném návrhu projektu. V případě změny odpovědné osoby je příjemce povinen tuto změnu neprodleně oznámit písemně poskytovateli bez nutnosti uzavřít dodatek ke Smlouvě.

Článek II.

Trvání Smlouvy

1. Smlouva se uzavírá na dobu určitou, a to do úplného splnění všech závazků obou smluvních stran vyplývajících ze Smlouvy dle § 9 odst. 1. zákona č. 130/2002 Sb.

2. Smlouva nabývá platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami a účinnosti dnem uveřejnění v registru smluv.

3. Řešení projektu je rozloženo do období: xx/2021 – xx/20xx

4. Řešení projektu může být zahájeno nejdříve v termínu uvedeném v žádosti o poskytnutí účelové podpory a nejpozději do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy.

Článek III.

Poskytování účelové podpory

1. Poskytovatel se zavazuje poskytnout příjemci účelovou podporu pro 1. kalendářní rok řešení projektu ve výši uvedené v příloze č. 1 Smlouvy nejpozději do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy, nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria k regulaci čerpání státního rozpočtu.

2. Poskytovatel se zavazuje ve druhém a dalších letech řešení poskytovat příjemci účelovou podporu jednorázově na daný kalendářní rok vždy do 120 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku za podmínky, že jsou splněny závazky příjemce vyplývající ze Smlouvy a dále musí být Radou podprogramu zhodnocena zpráva příjemce o plnění cílů projektu za předcházející kalendářní rok a příslušné údaje o řešení projektu zařazeny do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Předpokladem je, že bude schválen státní rozpočet pro daný kalendářní rok a příslušné finanční prostředky budou přiděleny do rozpočtové kapitoly poskytovatele.

3. Účelová podpora bude poskytována převodem z bankovního účtu poskytovatele na běžný samostatný korunový účet příjemce určený výlučně pro financování vybraného projektu z účelové podpory po celou dobu jeho řešení (dále jen „samostatný bankovní účet“).

Příjemce potvrzuje správnost samostatného bankovního účtu č.:

Článek IV.

Náklady na řešení projektu

1. Předpokládané celkové uznané náklady projektu a jejich rozdělení na jednotlivé roky řešení projektu a procentuální výše účelové podpory z celkových uznaných nákladů jsou uvedeny v příloze č. 1 Smlouvy.

2. Do uznaných nákladů se zahrnují způsobilé náklady vymezené v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb. v čl. IV. odst. 5. vzniklé a zaúčtované v době řešení projektu s výjimkou nákladů prokazatelně vynaložených na přípravu žádosti o dotaci v rámci podpory de minimis dle čl. IV. odst. 5. a uhrazené nejpozději v termínech stanovených v čl. V. odst. 3. až 5. Smlouvy, přičemž tyto náklady musí být skutečné, přiměřené, nezbytně nutné a přímo související s plněním cílů a parametrů projektu. Pokud dojde k nabytí účinnosti Smlouvy ke dni pozdějšímu, než je datum zahájení řešení, bude na náklady vynaložené na řešení projektu mezi těmito dny pohlíženo, jako by se jednalo o náklady vynaložené po nabytí účinnosti Smlouvy.

3. O případnou změnu uznaných nákladů uvedených v příloze č. 1, o podstatnou změnu v nákladových položkách schváleného rozpočtu a změnu věcné náplně uvedenou v příloze č. 2 Smlouvy musí příjemce ve smyslu čl. V. odst. 12. požádat písemně poskytovatele. Výše uznaných nákladů a s tím související výše účelové podpory stanovené Smlouvou na celou dobu řešení projektu nemohou být v průběhu řešení projektu změněny o více než 50 %.

4. Dodavatelé, kteří nejsou uvedeni ve schváleném návrhu projektu v souladu s § 8 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb., musí být příjemcem vybráni postupem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, pokud v daném případě lze příjemce označit za zadavatele veřejné zakázky v souladu s tímto zákonem, jinak při zachování principu transparentního a nediskriminačního výběru dodavatelů. Dodavatelem nesmí být člen řešitelského týmu ani jiný zaměstnanec příjemce.

5. Způsobilými náklady projektu jsou v souladu s článkem 28 Nařízení GBER náklady v následujících položkách:

• náklady na získání, uznání a obranu patentů a dalších nehmotných aktiv

Náklady mohou souviset buď s ochranou duševního vlastnictví, které je nezbytně potřebné pro řešení projektu, nebo s ochranou duševního vlastnictví, které je výsledkem předloženého projektu, a to v případě, kdy ho lze cele přiřadit řešenému projektu. Do této položky typicky patří související poplatky, překlady, rešerše či další služby patentových zástupců.

• náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací

„Poradenskými službami v oblasti inovací“ se přitom rozumí konzultace, pomoc a vzdělávání v oblasti transferu znalostí, nabývání, ochrany a využívání nehmotného majetku a používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy.

„Podpůrnými službami v oblasti inovací“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, databází a knihoven, průzkum trhu, laboratorní služby, označování, zkoušení a certifikace kvality za účelem vývoje efektivnějších výrobků, postupů nebo služeb.

Způsobilými náklady projektu jsou dále v souladu s článkem 29 Nařízení GBER náklady na inovace postupů a organizační inovace v následujících položkách:

• osobní náklady

Osobní náklady zahrnují náklady na mzdy nebo platy a povinné odvody na pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a další zákonné povinnosti zaměstnavatele nebo povinnosti zaměstnavatele vyplývající z platných právních předpisů (např. fond kulturních a sociálních potřeb, sociální fond, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele apod.).

V případě náhrad jsou způsobilými náklady náhrady za dovolenou, svátky a nemoc (a to poměrná část odpovídající úvazku zaměstnance na řešení projektu, u zaměstnanců přijatých nově na základě pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu pak v plné výši).

Odměny mohou být vypláceny jen pracovníkům, kteří jsou zaměstnanci podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a podílí se na řešení předmětného projektu, přičemž vyplacení odměn musí být odůvodněno.

Mzdy nebo platy, odměny z dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce musí odpovídat schválenému mzdovému, platovému nebo jinému obdobnému předpisu příjemce.

• náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt

Náklady na nástroje a vybavení zahrnují část odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši odpovídající délce období a podílu předpokládaného použití tohoto majetku pro řešení projektu, který nebyl pořízen z veřejných prostředků, maximálně do výše daňových odpisů. Do způsobilých nákladů v této položce nelze zahrnout pořizovací cenu dlouhodobého majetku.

• náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek

Náklady na zakoupené poznatky či patenty musejí být vynaloženy za obvyklých tržních podmínek, které se neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a nezahrnují prvek tajné dohody. Zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení.

Nelze uplatnit pořizovací cenu dlouhodobého majetku.

• ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu

Ostatní provozní náklady představují zejména náklady na materiál, zásoby, drobný hmotný a nehmotný majetek, opravy a udržování dlouhodobého majetku, vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, cestovní náklady spojené s pracovními cestami.

• režijní náklady

Doplňkové (režijní) náklady jsou náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (resp. jejich část), a to zejm. náklady na energie, administrativní zabezpečení, pomocný personál, jinde neuvedené služby atd., které však nelze cele (v přesné výši) k danému projektu přiřadit. Maximální výše režijních nákladů je 25 % z objemu přímých uznaných nákladů dle Nařízení GBER (a to v každém roce řešení projektu). V průběhu řešení projektu není možné navyšovat režijní náklady projektu nad hodnoty stanovené v příloze č. 1 Smlouvy.

Způsobilé náklady projektu v režimu Nařízení de minimis:

• „de minimis - neinvestice“ –náklady související s řešením projektu, například náklady související s inovací produktu / produktů, které nejsou způsobilé v položkách dle článku 28 Nařízení GBER, náklady na přípravu žádosti o dotaci, další podobné administrativní náklady atd.

• „de minimis - investice“ –náklady související s řešením projektu, a to povahy nákladů na pořízení dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku (uplatňována je pořizovací cena).

Nezpůsobilými náklady (které nelze uplatnit ani v položkách „de minimis“) jsou např.:

- daň z přidané hodnoty (u příjemců, kteří jsou plátci této daně, a kteří uplatňují její odpočet nebo odpočet její poměrné části),

- jiné daně (silniční daň – nejde-li o poměrnou část při používání vozidla při řešení projektu; daň z nemovitosti, daň darovací, dědická apod.),

- celní a správní poplatky,

- náklady na pohoštění, dary a reprezentaci,

- náklady na pořízení budov a pozemků,

- náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí (např. leasing, aj.),

- náklady na záruky, úroky, bankovní poplatky, kursové ztráty,

- úroky z dluhů, manka a škody,

- výdaje související s likvidací příjemce, nedobytné pohledávky,

- další náklady, které bezprostředně nesouvisejí s předmětem řešení projektu.

6. Na stejné způsobilé náklady nebo jejich části nesmí příjemce čerpat jinou veřejnou podporu podle článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, podporu z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a která není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států, a ani podporu v režimu de minimis.

Článek V.

Závazky příjemce

1. Příjemce je povinen postupovat při řešení Projektu v souladu se schváleným návrhem projektu a podmínkami uvedenými ve Smlouvě.

2. Příjemce je povinen čerpat a použít účelovou podporu výhradně k úhradě uznaných nákladů projektu uvedených v čl. IV. odst. 2. Xxxxxxx, a to v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákonem č. 218/2000 Sb., zákonem o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“) a se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 563/1991 Sb.“).

3. Příjemce je povinen čerpat a použít účelovou podporu nejpozději do 15. dne následujícího po termínu ukončení řešení projektu uvedeného v čl. II. odst. 3. Smlouvy.

4. Neveřejné zdroje jsou vlastní (příp. jiné) finanční prostředky, které byly použity k úhradě uznaných nákladů vzniklých a zaúčtovaných příjemcem v souladu s rozpočtem projektu do 30 dnů po termínu ukončení řešení projektu.

5. Příjemce je povinen čerpat a použít účelovou podporu pouze na náklady zaúčtované v daném kalendářním roce řešení, na který mu byla podpora poskytnuta, a to nejpozději do 15. ledna následujícího kalendářního roku výhradně k úhradě uznaných nákladů projektu. Pokud nebude účelová podpora čerpána v celé své výši, je příjemce povinen vrátit nečerpanou část podpory zpět na bankovní účet poskytovatele, a to nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy se dozví, že tuto část účelové podpory z jakéhokoliv důvodu nevyužije, nebo byl poskytovatelem k jejímu navrácení vyzván. Použití neveřejných zdrojů k úhradě nákladů daného kalendářního roku je možné nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku, a to výhradně k úhradě uznaných nákladů projektu. Převod účelové podpory v rámci jednotlivých let je možný pouze za předpokladu schválení změny rozpočtu projektu poskytovatelem. V takovém případě příjemce podporu nevrací, ale ponechá si ji na samostatném bankovním účtu pro využití v dalším roce. Nevyčerpanou účelovou podporu je příjemce povinen vrátit na bankovní účet poskytovatele č. 1525001/0710 nejpozději 14 dnů před termínem ukončení realizace projektu. V případě ukončení projektu k 31. prosinci je příjemce povinen vrátit nečerpanou účelovou podporu nejpozději do 10. prosince téhož kalendářního roku. Nečerpanou účelovou podporu je Příjemce povinen vrátit před ukončením projektu tak, aby po ukončení realizace projektu nejvýše 5 % nečerpané účelové podpory poskytnuté v posledním roce řešení vrátil nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku po ukončení projektu na bankovní účet poskytovatele č. 6015-1525001/0710. V případě projektu končícího v průběhu roku pak do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení realizace projektu.

6. Příjemce je povinen odvést poskytovateli na bankovní účet č. 19-1525001/0710 případné připsané úroky z poskytnuté účelové podpory uložené na samostatném bankovním účtu nejpozději do 15. února roku následujícího po ukončení projektu a neprodleně o této skutečnosti informovat poskytovatele. Povinnost odvodu se nevztahuje na úroky, které za příslušný kalendářní rok nepřesáhnou 200 Kč. V případě přesažení částky 200 Kč je příjemce povinen odvést všechny připsané úroky.

7. Čerpáním a použitím účelové podpory se rozumí převod finančních prostředků z bankovního účtu zřízeného podle čl. III. odst. 3. Smlouvy, a to buď formou přímé platby dodavatelům (v případě plátců daně z přidané hodnoty bez DPH) nebo převodem na jiný vlastní bankovní účet (nebo do vlastní pokladny) v případech, kdy uznané náklady byly již uhrazeny z vlastních příp. jiných finančních prostředků (neveřejných zdrojů). V případě převodu na jiný vlastní bankovní účet (nebo do vlastní pokladny) je příjemce povinen tento převod doložit soupisem nákladů, které byly již uhrazeny z neveřejných zdrojů.

8. Příjemce je povinen vést o uznaných nákladech samostatnou oddělenou účetní evidenci podle zákona č. 563/1991 Sb., v rámci této evidence sledovat náklady hrazené z poskytnuté účelové podpory. Příjemce je povinen v rámci této evidence evidovat zvlášť investiční a neinvestiční náklady. Každý účetní doklad musí být označen číselným kódem realizovaného projektu. Tuto evidenci uchovávat nejméně po dobu deseti let ode dne ukončení řešení projektu.

9. Příjemce je povinen vést samostatný bankovní účet určený výlučně pro financování předmětného projektu z účelové podpory. Jakékoliv změny týkající se samostatného bankovního účtu uvedeného v čl. III. odst. 3. Xxxxxxx je příjemce povinen neprodleně písemně oznámit poskytovateli. Změna tohoto bankovního účtu může být provedena pouze na základě předem uzavřeného písemného dodatku ke Smlouvě. Po obdržení účelové podpory je příjemce povinen zaslat neprodleně poskytovateli kopii výpisu ze samostatného bankovního účtu.

10. Příjemce je povinen zpracovat vlastní závazný interní předpis upravující v souladu se Smlouvou a obecně závaznými právními předpisy použití a účtování finančních prostředků na řešení projektu v členění na neveřejné zdroje a poskytnutou účelovou podporu a dále upravující postup při plnění dalších povinností vyplývajících ze Smlouvy.

11. V rámci uznaných nákladů skutečně vynaložených na řešení projektu je příjemce povinen nepřekročit maximální intenzitu účelové podpory stanovenou pro celou dobu realizace projektu v příloze č. 1.

12. Nastane-li podstatná změna okolností týkajících se řešení projektu, včetně dopadu na jeho financování, kterou příjemce nemohl předvídat, ani ji nezpůsobil, požádá písemně o změnu výše uznaných nákladů a věcné náplně jednotlivých etap řešení projektu nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Příjemce je rovněž povinen předem písemně požádat o podstatnou plánovanou změnu financování a o změnu věcné náplně v příloze č. 2, a to s uvedením důvodu požadované změny. Za podstatnou změnu je považována změna v nákladové položce o více jak 20 % a zároveň o více jak 100 000 Kč v daném kalendářním roce, změna v časovém nebo obsahovém rozvržení jednotlivých etap řešení projektu a dále jakákoli změna, která má vliv na splnění cílů projektu a jeho očekávaných výsledků. V případě změny v rozložení nákladů mezi investičními a neinvestičními nákladovými položkami je příjemce povinen písemně požádat o změnu vždy, následně v případě schválení žádosti je příjemce povinen zaslat převáděnou část účelové podpory poskytovateli, který ji po přeúčtování zašle příjemci zpět dle schválené žádosti.

13. Příjemce je povinen předložit poskytovateli roční zprávu o realizaci a výsledcích projektu za každý kalendářní rok řešení, vypracovanou vždy k 31. prosinci, a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku, doplněnou nejméně jedním oponentním posudkem nezávislého oponenta. K posudku musí být připojeno čestné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči projektu a příjemci.

14. Příjemce je povinen předložit poskytovateli po ukončení řešení projektu závěrečnou zprávu s nejméně jedním oponentním posudkem nezávislého oponenta za celé období řešení projektu, a to do 30 dnů od ukončení realizace projektu. K posudku musí být připojeno čestné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči projektu a příjemci.

15. Příjemce je po ukončení projektu povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace za celé období řešení projektu a zaslat jej poskytovateli nejpozději do 30 kalendářních dnů od ukončení realizace projektu spolu s ověřením vynaložených nákladů za celou dobu realizace projektu zpracované nezávislým auditorem.

16. Vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté podpory bude ověřeno na závěrečném oponentním řízení projektu. Příjemce je povinen navrhnout poskytovateli nejdéle do 2 měsíců po ukončení řešení projektu termín závěrečného oponentního řízení a toto řízení zorganizovat za účasti zástupce poskytovatele nejpozději do 180 kalendářních dní po ukončení řešení projektu. Příjemce je povinen předat poskytovateli závěrečné finanční vypořádání finančních prostředků vynaložených na řešení projektu spolu s ověřením vynaložených nákladů na realizaci projektu za dobu jeho řešení zpracované nezávislým auditorem a jeden výtisk závěrečné zprávy spolu s oponentním posudkem nezávislého oponenta za celé období řešení projektu nejpozději 30 kalendářních dnů před konáním závěrečného oponentního řízení. Požadavky na závěrečné oponentní řízení zveřejní poskytovatel na svých webových stránkách.

17. Příjemce je povinen umožnit poskytovateli či jím pověřeným osobám provádět kontrolu plnění cílů projektu, využití výsledků řešení projektu a účetní evidence o uznaných nákladech a čerpání a použití poskytnuté účelové podpory, a to kdykoli v průběhu řešení projektu nebo do pěti let od ukončení projektu. Tímto ujednáním nejsou dotčena ani omezena práva kontrolních a finančních orgánů státní správy České republiky.

18. Po ukončení řešení projektu je příjemce povinen pro potřeby Rejstříku informací o výsledcích (RIV) zpracovat a předat poskytovateli údaje o dosažených výsledcích projektu, a to v termínu a ve formě stanovené poskytovatelem v rozsahu vymezeném v ustanovení § 31 zákona č. 130/2002 Sb.

19. Příjemce je povinen realizací výsledků projektu dosáhnout ekonomických přínosů, které v žádosti uvedl pro období prvního roku po ukončení řešení projektu. Tyto přínosy jsou ve výši … Kč (tržby) a … Kč (úspory nákladů). Nedosažení této výše je považováno za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 zákona 218/2000 Sb. a bude postiženo odvody uvedenými v čl. VI. odst. 9. Smlouvy. Příjemce je povinen za tři sledovaná období po ukončení řešení projektu předkládat poskytovateli informaci o skutečně dosažených ekonomických přínosech projektu, a to 1 x ročně vždy za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, přičemž první sledované období začíná měsícem následujícím po ukončení řešení projektu, a termín pro předložení informace je nejpozději do 3 měsíců od skončení jednotlivého sledovaného období. Informací o skutečně dosažených ekonomických přínosech projektu se rozumí informace o skutečně dosažené výši „tržeb“ a „úspor nákladů“ z uplatnění výsledků projektu v praxi spolu s vysvětlením způsobu jejího výpočtu, k jehož doložení si poskytovatel může vyžádat relevantní dokumenty podle povahy dokládaných ekonomických přínosů.

20. Příjemce je povinen předkládat poskytovateli veškeré dokumenty dle Xxxxxxx (např. žádosti, změny, zprávy atd.) primárně prostřednictvím informačního systému datových schránek, případně doručením příslušného dokumentu nejpozději do konce úředních hodin podatelny Ministerstva průmyslu a obchodu.

21. Příjemce je povinen postupovat při nakládání s účelovou podporou poskytnutou na základě Xxxxxxx a s majetkem a právy za ně pořízenými v souladu s obecně závaznými právními předpisy, týkajícími se hospodaření s prostředky státního rozpočtu a s majetkem státu (zejména zákonem č. 218/2000 Sb. a zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů).

22. Příjemce zajistí, aby v informacích zveřejňovaných v souvislosti s projektem bylo vždy uvedeno, že projekt byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu v programu The Country for the Future.

23. Příjemce je povinen na požádání poskytnout poskytovateli bezplatné, nevýlučné a neodvolatelné právo reprodukovat a rozšiřovat, a to jak v písemné, tak i elektronické podobě na jakémkoliv nosiči informací, jakékoliv odborné texty týkající se řešení a výsledků projektu publikované příjemcem, nebo publikované s jeho souhlasem, k nimž má příjemce autorská práva nebo je jejich oprávněným uživatelem.

24. Příjemce je povinen informovat poskytovatele o případné neschopnosti plnit řádně a včas povinné zákonné odvody, povinnosti vyplývající pro příjemce ze Smlouvy a o všech významných změnách svého majetkoprávního postavení či údajů a skutečností požadovaných pro prokázání způsobilosti, jakými jsou zejména změna velikosti podniku ve smyslu Přílohy č. 1 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, spojení či rozdělení společnosti, změna právní formy, snížení základního kapitálu, vstup do likvidace, podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení, jehož předmětem je úpadek nebo hrozící úpadek, zánik příslušného živnostenského oprávnění, pravomocné odsouzení pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činností), nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, apod., a to nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozví. Příjemce bere na vědomí, že v průběhu řešení projektu nesmí dojít ke ztrátě statusu malého a středního podniku vlivem změny vlastnické struktury. Příjemce je dále povinen kdykoliv na základě žádosti poskytovatele prokázat, že je stále způsobilý k řešení projektu ve smyslu ustanovení § 18 zákona č. 130/2002 Sb.

25. Příjemce je povinen vrátit na účet poskytovatele dle pokynu poskytovatele účelovou podporu poskytnutou v daném kalendářním roce, včetně majetkového prospěchu získaného v souvislosti s použitím účelové podpory, a to do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy oznámí, nebo kdy měl oznámit poskytovateli ve smyslu čl. V. odst. 24 Smlouvy, že nastaly skutečnosti, na jejichž základě příjemce nebude moci nadále plnit své povinnosti vyplývající pro něj ze Smlouvy.

26. Pokud v některém kalendářním roce probíhá řešení projektu bez poskytnutí účelové podpory, tj. pouze z neveřejných zdrojů, je příjemce přesto povinen předkládat roční zprávu a plnit další podmínky uložené Smlouvou.

27. V případě, že byla na základě Smlouvy poskytnuta podpora de minimis, dle nařízení Komise (ES) č. 1407/2013 o aplikaci článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie má příjemce povinnost poskytnout údaje nezbytné pro úpravu záznamu podpory de minimis v Centrálním registru podpor malého rozsahu.

28. V případě, že je z celkové částky dotace určitá část poskytována jako tzv. podpora de minimis, je příjemce povinen sledovat, zda u něj (a s ním spojených podniků se sídlem v ČR) nedochází po sečtení hodnot všech přijatých podpor de minimis k překročení limitu dle nařízení Komise (ES) č. 1407/2013 o aplikaci článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (tj. 200 000 EUR v období 3 po sobě jdoucích účetních období).¹. V případě, že by poskytnutím dotace hrozilo překročení tohoto limitu, se zavazuje tuto skutečnost neprodleně oznámit Poskytovateli.

29. Příjemce bere na vědomí, že porušení povinnosti stanovené v čl. V. odst. 28. je považováno za porušení rozpočtové kázně a může být postihnuto odvodem až do výše částky dotace, která byla poskytovatelem dotace proplacena v režimu de minimis dle Nařízení komise (EU) č. 1401/2013.

30. Příjemce bere na vědomí, že si poskytovatel vyhrazuje v případě odchylek způsobených nežádoucím vývojem kurzu právo upravit limity vyjádřené v CZK prostřednictvím Dodatku ke Smlouvě a právo vyplatit příjemci částku nižší, než jakou má uvedenu v příloze č. 1 Smlouvy vyjádřenou v CZK, avšak pouze z důvodu, aby výše popsaný limit vyjádřený ekvivalentní hodnotou 200 000 EUR nebyl překročen a nedošlo tak k poskytnutí neoprávněné podpory.

Článek VI.

Důsledky nesplnění smluvních závazků

1. Příjemce bere na vědomí, že pokud z jeho strany dojde k porušení povinností dle Xxxxxxx, spočívající v neoprávněném použití nebo zadržení účelové podpory a rovněž k závažnému porušení jiných povinností vyplývajících ze Smlouvy, bude toto jednání považováno za porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 44 odst. 1. zákona č. 218/2000 Sb. a postihované podle ustanovení § 44a odst. 3. písm. a) zákona č. 218/2000 Sb. Za zadržení účelové podpory je přitom považováno také nepřevedení účelové podpory z  bankovního účtu dle čl. III. odst. 3. Smlouvy na jiný vlastní bankovní účet příjemce a nevrácení účelové podpory v termínu dle čl. V. odst. 5. Smlouvy, a to i v případě, že příjemce prokáže, že uznané náklady projektu uhradil z neveřejných zdrojů (takto nepřevedená účelová podpora je považována za nečerpanou účelovou podporu).

2. V případě porušení povinnosti příjemcem stanovené v čl. V. odst. 12. a 22. má toto jednání dle § 14 odst. 5. zákona č. 218/2000 Sb. za následek odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 5 000 Kč za každé takovéto porušení.

3. V případě porušení povinnosti příjemcem stanovené v čl. V. odst. 13. až 16. má toto jednání dle § 14 odst. 5. zákona č. 218/2000 Xx.xx následek odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 1 000 Kč za každý, byť započatý den prodlení, maximálně však 30 000 Kč

4. V případě porušení povinnosti stanovené v čl. V. odst. 5., tj. nečerpání a nepoužití účelové podpory v termínech dle čl. V. odst. 5. ze samostatného bankovního účtu za předpokladu, že příjemce již uhradil vzniklé uznané náklady ze svých zdrojů, které následně hodlal refundovat z poskytnuté účelové podpory uložené na bankovním účtu uvedeném v čl. 3. odst. 3., má takovéto jednání dle § 14 odst. 5. zákona č. 218/2000 Sb. za následek odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 10 % z účelové podpory převedené po termínu uvedeném v čl. V. odst. 5.

5. V případě porušení povinnosti příjemcem stanovené v čl. V. odst. 19., tj. nedodání hodnocení přínosů za druhé a třetí období, má toto jednání dle § 14 odst. 5. zákona č. 218/2000 Sb. za následek odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 30 000 Kč za každé takovéto porušení. V případě nedodání hodnocení přínosů za první období je toto porušení postihováno odvodem dle čl. VI. odst. 9. Příjemce bere na vědomí, že neposkytnutí spolupráce při hodnocení přínosů projektu je závažným porušením Smlouvy a může být na jeho základě uplatněn § 14 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb., tedy vyloučení návrhů projektů příjemce z veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích po dobu až 3 let.

6. Jednotlivé odvody za porušení rozpočtové kázně v odst. 2., 3. a 4. se sčítají. Odstoupení od Xxxxxxx nemá vliv na jejich uplatnění.

7. V případě, kdy příjemce předpokládá, že nebude schopen splnit některou z povinností uložených Smlouvou ve stanoveném termínu, je oprávněn nejpozději do konce lhůty pro splnění povinnosti podat poskytovateli písemnou odůvodněnou žádost o posun termínu. Poskytovatel si vyhrazuje právo trvat na dodržení splnění povinnosti ve stanoveném termínu.

8. V případě, kdy příjemce podá poskytovateli žádost podle předchozího odstavce po termínu splnění povinnosti, je dnem doručení žádosti stavena lhůta pro počítání odvodů za porušení rozpočtové kázně.

9. V případě, kdy příjemce neprokáže dosažení výše ekonomických přínosů uvedených v čl. V. odst. 19 Smlouvy, je nesplnění této podmínky postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně ve výši vypočtené dle míry naplnění zmíněné výše přínosů, a to následujícím způsobem:

− výše odvodu se rovná 5 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než 80 % z hodnoty uvedené v žádosti, ale zároveň alespoň 60 % této hodnoty.

− výše odvodu se rovná 10 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než 60 % z hodnoty uvedené v žádosti, ale zároveň alespoň 40 % této hodnoty.

− výše odvodu se rovná 15 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než 40 % z hodnoty uvedené v žádosti, ale zároveň alespoň 20 % této hodnoty.

− výše odvodu se rovná 20 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než 20 % z hodnoty uvedené v žádosti, anebo v případě, kdy příjemce nesplnil povinnost zaslat v termínu informaci dle čl. V. odst. 19. za 1. rok po ukončení řešení projektu.

Míra naplnění ekonomických přínosů se přitom posuzuje samostatně za hodnotu uvedenou v žádosti o dotaci jako „Tržby“ (s ní se porovnává skutečná výše předmětných tržeb realizovaných ve sledovaném období v návaznosti na výsledky projektu) a samostatně za hodnotu uvedenou v žádosti o dotaci jako „Úspory nákladů“. Odvody za nedosažení výše ekonomických přínosů u „Tržeb“ a „Úspor nákladů“ se nesčítají a odvod se uplatní pouze za hodnotu, u které byl stanoven vyšší odvod. (tj. nanejvýše odvod dosáhne hodnoty 20 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním rozpočtem).

V případě, kdy příjemce dosáhne alespoň 80 % naplnění závazné výše ekonomických přínosů z projektu za 1. rok po ukončení projektu (a to u obou hodnot – „Tržby“ i „Úspory nákladů“), nebude odvod uplatněn.

10. V případě, že příjemce neumožní provedení kontroly dle čl. V. odst. 17. Smlouvy, může poskytovatel uložit příjemci pokutu dle ustanovení § 15 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

11. V případě, kdy příjemce poruší jakýkoliv svůj závazek dle Xxxxxxx, je poskytovatel oprávněn na základě písemného upozornění pozastavit příjemci poskytování účelové podpory, a to až do doby, než dojde ze strany příjemce ke splnění všech jeho smluvních povinností. Příjemci nenáleží náhrada škody, která mu vznikne v důsledku přerušení nebo zastavení poskytování účelové podpory.

Článek VII.

Předčasné ukončení smlouvy

1. Smlouvu lze předčasně ukončit odstoupením od Smlouvy nebo písemnou dohodou smluvních stran.

2. V případě ukončení Smlouvy dohodou, budou mezi poskytovatelem a příjemcem sjednány podmínky ukončení platnosti Smlouvy. Nedílnou součástí takové dohody bude řádné vyúčtování všech finančních prostředků, které byly na řešení projektu příjemcem vynaloženy za celou dobu ode dne zahájení řešení projektu až do dne ukončení platnosti Smlouvy.

3. Pokud příjemce použije účelovou podporu poskytnutou na základě Smlouvy v rozporu s účelem, nebo na jiný účel, než na který mu byla ve smyslu Smlouvy poskytnuta, nebo závažným způsobem poruší jinou povinnost uloženou mu Smlouvou, či pokud dojde k závažným změnám majetkoprávního postavení příjemce, je poskytovatel oprávněn od Smlouvy kdykoliv odstoupit.

4. Poskytovatel je rovněž oprávněn od Xxxxxxx odstoupit v případě, kdy se prokáže, že údaje předané mu příjemcem před uzavřením Smlouvy, které představovaly podmínky, na jejichž splnění bylo vázáno uzavření Smlouvy, jsou nepravdivé, a rovněž v případě, kdy příjemce je pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) příjemce, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku.

5. Pokud poskytovatel odstoupí od Xxxxxxx, Smlouva se od počátku ruší a příjemce je povinen dle pokynu poskytovatele vrátit veškerou účelovou podporu, která mu byla na základě Smlouvy poskytnuta, a to včetně případného majetkového prospěchu získaného v souvislosti s neoprávněným použitím této účelové podpory, a to nejdéle do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o odstoupení od Smlouvy. Příjemce je v takovém případě současně povinen uhradit z celkové částky poskytnuté mu poskytovatelem na základě Smlouvy úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8procentních bodů za dobu ode dne, kdy účelovou podporu obdržel, do dne, kdy ji poukázal zpět na bankovní účet poskytovatele.

6. Příjemce je oprávněn odstoupit od Xxxxxxx na základě jeho písemného prohlášení o tom, že nemůže splnit své závazky Xxxxxxx. V takovém případě je povinen vrátit dle pokynu poskytovatele veškerou účelovou podporu, která mu byla na základě Smlouvy poskytnuta, včetně případného majetkového prospěchu získaného v souvislosti s použitím této účelové podpory, a to nejdéle do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy odstoupení od Xxxxxxx oznámí poskytovateli. Příjemce je v takovém případě současně povinen uhradit z částky účelové podpory poskytnuté mu poskytovatelem v příslušném kalendářním roce úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8procentních bodů za dobu ode dne, kdy účelovou podporu obdržel, do dne, kdy ji poukázal zpět na bankovní účet poskytovatele.

7. Právní účinky odstoupení od Smlouvy nastávají dnem doručení písemného oznámení o odstoupení druhé smluvní straně.

8. Příjemce je po obdržení oznámení o odstoupení poskytovatele od Xxxxxxx povinen provést neprodleně všechna nezbytná opatření k tomu, aby své závazky související s realizací projektu řádně vypořádal.

Článek VIII.

Řešení sporů

1. Veškeré spory mezi smluvními stranami vyplývající nebo související s ustanoveními Smlouvy budou řešeny vždy nejprve smírně vzájemnou dohodou. Nebude-li smírného řešení dosaženo v přiměřené době, bude mít kterákoliv ze smluvních stran právo předložit spornou záležitost k rozhodnutí místně příslušnému soudu České republiky.

Článek IX.

Závěrečná ustanovení

1. Údaje o projektu musí být označené kódem důvěrnosti:

Buď S - nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů,

nebo C - předmět řešení projektu podléhá obchodnímu tajemství.

V případě označení kódem C se příjemce zavazuje uvádět veškeré údaje o projektu předávané v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací tak, aby mohly být v uvedeném systému zveřejněny.

1. Jestliže příjemce, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo, je povinen postupovat v souladu s ustanovením § 14a až § 14d odst. 1 a 2 zákona č. 218/2000 Sb. Tato zákonná ustanovení se použijí přiměřeně i při přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva do zahraničí a při slučování, splývání a rozdělování školských právnických osob.

2. Práva k výsledkům řešení projektu patří v souladu s § 16 zákona č. 130/2002 Sb. příjemci, se zohledněním následujících odstavců 4. a 5. Příjemce upraví způsob nakládání s výsledky svým interním předpisem.

3. Práva duševního vlastnictví chráněná jako patenty, ochranné známky, užitné vzory, průmyslové vzory, autorská práva, včetně autorských práv k vytvořenému softwaru a nové technické poznatky tvořící výrobní nebo obchodní tajemství (know-how), vzniklá v souvislosti s realizací projektu, náleží příjemci.

4. Příjemce souhlasí s tím, že údaje o projektu budou uloženy v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu s obsahem HLAVY VII zákona č. 130/2002 Sb.

5. Příjemce nese v plném rozsahu odpovědnost za porušení závazků dle Smlouvy v rozsahu dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Poskytovatel v žádném případě neodpovídá za jednání nebo naopak nečinnost příjemce a za výsledky řešení projektu. Vztahy touto smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., zákonem 218/2000 Sb., nařízením Komise (EU) č. 651/2014, nařízením Komise (ES) č. 1407/2013 a Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací č. 2014/C 198/01.

6. Veškeré změny nebo doplňky Smlouvy mohou být uzavřeny pouze formou písemného dodatku podepsaného zástupci obou smluvních stran na téže listině.

7. Součástí Smlouvy jsou tyto přílohy:

Příloha č. 1 – Přehled celkových uznaných nákladů na celou dobu řešení projektu

Příloha č. 2 – Věcná náplň řešení projektu

8. V případě jakéhokoliv rozporu mezi zněním schváleného návrhu projektu a zněním Smlouvy včetně přílohy č. 1 a 2 a dodatků ke Smlouvě má vždy přednost znění Smlouvy včetně přílohy č. 1 a 2 a dodatků ke Smlouvě.

9. Tato Smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech rovné právní síly, z nichž dvě vyhotovení obdrží poskytovatel a jedno příjemce.

10. Smluvní strany souhlasí s uveřejněním plného znění Smlouvy včetně jejích příloh v registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Uveřejnění Xxxxxxx prostřednictvím registru smluv zajistí poskytovatel.

11. Smluvní strany shodně prohlašují, že tato Xxxxxxx je projevem jejich pravé a svobodné vůle a na důkaz souhlasu s jejím obsahem připojují své podpisy.

V Praze dne

za poskytovatele: za příjemce:

_____________________ _____________________

Xxx. Xxxxxx Xxxxxx XY

ředitel odboru výzkumu, vývoje a inovací statutární orgán společnosti

1 Podpora de minimis nesmí u jednoho příjemce přesáhnout dle Nařízení Komise (ES) č. 1407/2013 Úřední věstník EU L 352, 24. 12. 2013, str. 1-8. částku v CZK, která odpovídá ekvivalentu 200 000 EUR poskytnutých jednomu podniku za období posledních třech po sobě následujících účetních období všemi poskytovateli dotace. Přihlíží se rovněž k podporám de minimis získaným podnikateli spojenými s příjemcem podpory (článek 3 Nařízení komise č. 1407/2013).

16