ZÁKON O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH),
úplné znění zákona č. 111/1998 Sb.,
O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH A O ZMĚNĚ A DOPLNĚNÍ DALŠÍCH ZÁKONŮ
(ZÁKON O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH),
jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 210/2000 Sb. a zákonem č. 147/2001 Sb.
Zákon
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:
a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,
b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,
c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,
d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,
e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s r ůznými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,
f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.
§ 2
(1) Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský.
(2) Vysoká škola je právnickou osobou.
(3) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní.
(4) Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.
(5) Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské studijní programy a může též uskutečňovat magisterské studijní programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní se nečlení na fakulty.
(6) Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být v souladu se stanoviskem Akreditační komise.
(7) Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní.
(8) Na vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné právnické osoby, které se touto činností zabývají.
(9) Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, používat akademické insignie a konat akademické obřady.
(10) Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí.1)
§ 3
Akademická obec vysoké školy
Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec vysoké školy.
§ 4
Akademické svobody a akademická práva
Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická práva:
a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků,
b) svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům,
c) právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,
d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány,
e) právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.
ČÁST DRUHÁ
VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI
HLAVA I VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA
§ 5
Zřízení veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.
(2) Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné veřejné vysoké školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem.
(3) V případě zrušení veřejné vysoké školy podle odstavce 1 nebo sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy podle odstavce 2 zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází její majetek a závazky a které veřejné vysoké školy umožní dokončení vysokoškolského vzdělání studentům zrušené veřejné vysoké školy.
§ 6
(1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména:
a) vnitřní organizace,
b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení,
c) tvorba a uskutečňování studijních programů,
d) organizace studia,
e) rozhodování o právech a povinnostech studentů,
f) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí
činnosti,
g) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců,
h) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,
i) spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a zahrani ční styky,
j) ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy, pokud tento zákon nestanoví jinak,
k) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se zvláštními předpisy,
l) stanovení výše poplatků spojených se studiem.
(2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy.
(3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě av mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným.
§ 7
Orgány veřejné vysoké školy
(1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou
a) akademický senát,
b) rektor,
c) vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada (dále jen „vědecká rada veřejné vysoké školy“),
d) disciplinární komise.
(2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou
a) správní rada veřejné vysoké školy,
b) kvestor.
Akademický senát veřejné vysoké školy
§ 8
(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou tajné. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 15% členů akademické obce veřejné vysoké školy. V případě, kdy účast členů akademické obce bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li ani v takovémto případě požadovaná účast členů akademické obce splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast členů akademické obce. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.
(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů.
(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté. Funkční období všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy skončí, jestliže
akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 9. Rektor nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.
(4) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost rektora je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy.
§ 9
(1) Akademický senát veřejné vysoké školy
a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy,
b) schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí,
c) schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy,
d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy předloženou rektorem,
e) schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy předložené rektorem,
f) schvaluje návrh rektora na jmenování a odvolání členů vědecké rady a disciplinární komise veřejné vysoké školy,
g) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, které se neuskutečňují na fakultách,
h) usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce,
i) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci (dále jen
„dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy“) po projednání ve vědecké radě.
(2) Akademický senát veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména
a) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách,
b) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory,
c) k právním úkonům, které vyžadují souhlas správní rady veřejné vysoké školy podle
§ 15 odst. 1 písm. a) až d),
d) k podnětům a stanoviskům správní rady veřejné vysoké školy podle § 15 odst. 3.
(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. h) se akademický senát veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy; návrh na jeho odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.
§ 10
Rektor
(1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministr“).
(3) Funkční období rektora je tříleté. Funkci rektora může tatáž osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.
(4) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory jmenuje a odvolává rektor.
(5) Mzdu rektora stanoví ministr.
Vědecká rada veřejné vysoké školy
§ 11
(1) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává rektor.
(2) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jsou významní představitelé oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce této školy.
(3) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor.
§ 12
(1) Vědecká rada veřejné vysoké školy
a) projednává dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy,
b) schvaluje studijní programy, pokud jejich schválení nepat ří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“),
c) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Vědecká rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží rektor.
§ 13
Disciplinární komise veřejné vysoké školy
(1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy a jejího předsedu jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Polovinu členů disciplinární komise tvoří studenti.
(2) Funkční období členů disciplinární komise veřejné vysoké školy je nejvýše dvouleté.
(3) Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává disciplinární přestupky studentů veřejné vysoké školy, pokud nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult, a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi.
(4) Pokud jsou všichni studenti veřejné vysoké školy zapsáni na jejích fakultách, disciplinární komise veřejné vysoké školy se nezřizuje.
Správní rada veřejné vysoké školy
§ 14
(1) Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů, jejich počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady veřejné vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Členové správní rady nemohou být zaměstnanci dané veřejné vysoké školy.
(2) Členové správní rady veřejné vysoké školy jsou jmenováni na dobu šesti let. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech.
(3) Zasedání správní rady veřejné vysoké školy svolává její předseda, a to nejméně dvakrát ročně. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a kvestor má právo se zúčastnit zasedání správní rady. Na žádost rektora je předseda správní rady povinen svolat mimořádné zasedání správní rady veřejné vysoké školy. Volbu předsedy, místopředsedů a způsob jednání správní rady veřejné vysoké školy upraví její statut, který schvaluje ministr.
§ 15
(1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný souhlas
a) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést nemovité věci,
b) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést movité věci, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu2) za hmotný majetek,
c) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo,
d) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá založit jinou právnickou osobu, a k peněžitým a nepeněžitým vkladům do těchto a jiných právnických osob.
(2) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména
a) k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy a k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor nebo ministr,
b) k rozpočtu vysoké školy,
c) k výroční zprávě o činnosti a výroční zprávě o hospodaření vysoké školy a k výsledkům hodnocení činnosti vysoké školy.
(3) Správní rada veřejné vysoké školy dává podněty a vyjadřuje stanoviska k činnosti veřejné vysoké školy, která zveřejňuje.
(4) Při úplatném smluvním převodu movité věci podle odstavce 1 písm. b) se cena3) sjednává ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze movitou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí.
(5) Správní rada veřejné vysoké školy právní úkon neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné vysoké školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy.
(6) Vydání předchozího písemného souhlasu k právním úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) je povinna správní rada veřejné vysoké školy oznámit do sedmi dnů od jeho vydání Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“).
(7) Právní úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) jsou bez souhlasu správní rady veřejné vysoké školy a bez oznámení ministerstvu podle odstavce 6 neplatné.
(8) Správní rada veřejné vysoké školy dbá na zachování účelu, pro který byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem.
(9) Činnost členů správní rady veřejné vysoké školy je úkonem v obecném zájmu.4) Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola cestovní náhrady podle zvláštního předpisu;5) ministerstvo jim může poskytnout odměnu.
(10) Na činnost členů správní rady veřejné vysoké školy se vztahují zvláštní předpisy.6)
§ 16
Kvestor
(1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora.
(2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor.
§ 17
Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy
(1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou
a) statut veřejné vysoké školy,
b) volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,
c) vnitřní mzdový předpis,7)
d) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy,
e) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků,
f) studijní a zkušební řád,
g) stipendijní řád,
h) disciplinární řád pro studenty,
i) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy.
(2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) právní předchůdce,
c) podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek,
d) podmínky studia cizinců,
e) seznam akreditovaných studijních program ů uskutečňovaných na vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
f) vymezení obsahu, podmínek a četnosti hodnocení činnosti vysoké školy,
g) organizační strukturu,
h) ustanovení o poplatcích spojených se studiem,
i) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických ob řadů,
j) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy.
§ 18
Rozpočet veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj. Rozpočet sestavuje na kalendářní rok, vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu v termínech určených pro zúčtování finančních vztahů se státním rozpočtem. Rozpočet veřejné vysoké školy je sestavován jako vyrovnaný.
(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména
a) dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“),
b) poplatky spojené se studiem,
c) výnosy z majetku,
d) jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů obcí,
e) výnosy z doplňkové činnosti,
f) příjmy z darů a dědictví.
(3) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.8)
(4) Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy, dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen “dlouhodobý záměr ministerstva”), typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké nebo výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti a její náročnost.
(5) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:
a) rezervní fond na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,
b) fond reprodukce investičního majetku,
c) stipendijní fond,
d) fond odměn.
(6) Fondy veřejné vysoké školy jsou vytvářeny z hospodářského výsledku po zdanění, stipendijní fond též převodem poplatků spojených se studiem podle § 58 odst. 7, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku.9)
(7) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2.
§ 19
Majetek veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena. Majetkem veřejné vysoké školy jsou věci, byty a nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty.
(2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až
d) rozhoduje rektor po předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy.
(3) Veřejná vysoká škola nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil.
§ 20
Hospodaření veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem.
(2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena.
(3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti. Veřejná vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 3. Podmínkou pen ěžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.
(4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy.
(5) Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné předpisy o účetnictví.10)
(6) Za účelné využívání dotací a jejich vypořádání se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor.
§ 21
Další povinnosti veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola je povinna
a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci 11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva,
b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,
c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,
d) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatn ění absolventů studijních programů v praxi,
e) činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole,
f) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky.
(2) Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné: a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce,
b) výsledky hodnocení činnosti vysoké školy,
c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž došlo v průběhu roku,
d) další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy.
(3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné:
a) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,
b) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena,
c) přehled o peněžních příjmech a výdajích,
d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů,
e) vývoj a konečný stav fondů,
f) stav a pohyb majetku a závazků,
g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových a ostatních.
(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření, dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné.
HLAVA II
SOUČÁSTI VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY
§ 22
Členění veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti:
a) fakulty,
b) vysokoškolské ústavy,
c) jiná pracoviště pro vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb,
d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména
členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy.
(2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy veřejné vysoké školy.
Díl 1 Fakulta
§ 23
Fakulta
(1) Fakulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní program a vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.
(2) Na fakultě se ustavuje samosprávný zastupitelský akademický orgán. Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady.
(3) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. Toto rozhodnutí je podmíněno souhlasným stanoviskem Akreditační komise.
§ 24
Práva fakulty
(1) Orgány fakulty mají právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:
a) tvorba a uskutečňování studijních programů,
b) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí
činnosti,
c) pracovněprávní vztahy,
d) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
e) zahraniční styky a aktivity,
f) ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty a vnitřní organizace fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak,
g) nakládání s přidělenými finančními prostředky,
h) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti.
(2) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.
§ 25
Orgány fakulty
(1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou
a) akademický senát fakulty, b) děkan,
c) vědecká rada fakulty,
d) disciplinární komise fakulty.
(2) Dalším orgánem fakulty je tajemník.
(3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.
Akademický senát fakulty
§ 26
(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou rovné, přímé, s tajným hlasováním. K platnosti voleb je třeba účasti nejméně 30% členů akademické obce fakulty. V případě, kdy účast členů akademické obce bude nižší, budou se volby opakovat. Nebude-li ani v takovémto případě požadovaná účast členů akademické obce splněna, volby se budou opakovat bez ohledu na účast členů akademické obce. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a způsob jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí.
(2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů.
(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté. Funkční období všech členů akademického senátu fakulty skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.
(4) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Na žádost děkana je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty.
§ 27
(1) Akademický senát fakulty
a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť,
b) schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty,
c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání,
d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předloženou děkanem,
e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskute čňovaných na fakultě,
f) schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty a disciplinární komise fakulty,
g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce,
h) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu s dlouhodobým zám ěrem veřejné vysoké školy po projednání ve vědecké radě fakulty.
(2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména
a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě,
b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.
(3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu fakulty; návrh na jeho odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.
§ 28
Děkan
(1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor.
(3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze se souhlasem akademického senátu fakulty a akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty.
(4) Funkční období děkana je tříleté. Funkci děkana může tatáž osoba vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.
(5) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje a odvolává děkan.
Vědecká rada fakulty
§ 29
(1) Členy vědecké rady fakulty jmenuje a odvolává děkan.
(2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí.
(3) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan.
§ 30
(1) Vědecká rada fakulty
a) projednává dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu s dlouhodobým zám ěrem veřejné vysoké školy,
b) schvaluje studijní programy, které mají být uskutečňovány na fakultě,
c) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje k otázkám, které jí předloží děkan.
§ 31
Disciplinární komise fakulty
(1) Členy disciplinární komise fakulty a jejího předsedu jmenuje děkan z řad členů
akademické obce fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti.
(2) Funkční období členů disciplinární komise fakulty je nejvýše dvouleté.
(3) Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi.
§ 32
Tajemník
(1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatřením děkana.
(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.
§ 33
Vnitřní předpisy fakulty
(1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné vysoké škole, pokud nejsou upraveny zákonem.
(2) Vnitřními předpisy fakulty jsou
a) statut fakulty,
b) studijní a zkušební řád fakulty, pokud se fakulta neřídí studijním a zkušebním řádem veřejné vysoké školy,
c) stipendijní řád fakulty, pokud se fakulta neřídí stipendijním řádem veřejné vysoké školy,
d) volební a jednací řád akademického senátu fakulty,
e) jednací řád vědecké rady fakulty,
f) disciplinární řád pro studenty,
g) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty.
(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 17 odst. 2.
(4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke schválení akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení příslušnou církví nebo náboženskou společností, pokud je povinnost schválení zakotvena ve vnitřních předpisech této církve nebo náboženské společnosti.
Díl 2 Vysokoškolský ústav
§ 34
(1) Vysokoškolský ústav vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a může se podílet na uskutečňování akreditovaných studijních programů nebo jejich částí.
(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.
(3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.
(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.
(5) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu nebo uměleckou radu nebo na neuniverzitní škole akademickou radu vysokoškolského ústavu (dále jen "vědecká rada vysokoškolského ústavu"), pro kterou platí
§ 29a 30 přiměřeně.
Díl 3
Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek
§ 35
(1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště veřejné vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo vývojová činnost.
(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.
(3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.
(4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.
HLAVA III PŮSOBNOST MINISTERSTVA
§ 36
(1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor.
(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci se nevydává.
(3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím zamítne.
(4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních předpisů.
§ 37
Je-li některé opatření veřejné vysoké školy nebo její součásti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
§ 38
(1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást
a) neustavila některý ze svých samosprávných orgánů,
b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout,
c) nemá akreditován žádný studijní program nebo má pozastavenou akreditaci všech studijních programů,
d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění jejích úkolů, nebo
e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo její součásti výkon této působnosti odejmout.
(2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu působnosti se vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání nápravy.
(3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká orgánů veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti po vzájemné dohodě pověří. Týká-li se opatření podle odstavce 1 orgánů součásti veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na rektora.
(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle odstavce 1, ministerstvo přijaté opatření zruší.
ČÁST TŘETÍ SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA
§ 39
Státní souhlas
(1) Právnická osoba se sídlem v České republice je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas.
(2) Oprávnění soukromé vysoké školy je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce.
(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku (dále jen „rejstřík“), jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě
do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Státní souhlas nabývá účinnosti vznikem právnické osoby.
(4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) právní formu právnické osoby a statutární orgán,
c) dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy (dále jen „dlouhodobý zám ěr soukromé vysoké školy“),
d) údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění činnosti soukromé vysoké školy,
e) návrhy studijních programů,
f) návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce.
(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.
(6) Jsou-li případné nedostatky žádosti podle odstavce 4 odstranitelné, vyzve ministerstvo žadatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil, a řízení přeruší. V případě, že žadatel vady ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ministerstvo ve věci na základě původních podkladů.
(7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditační komise k návrhům studijních programů.
(8) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže
a) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko alespoň k jednomu předloženému studijnímu programu,
b) zjistí, že nejsou předpoklady pro řádné zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, nebo
c) návrh vnitřních předpisů je v rozporu se zákony nebo jinými právními předpisy.
(9) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o akreditaci příslušných studijních programů a o registraci vnitřních předpisů.
(10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže soukromá vysoká škola nezahájí vzdělávací
činnost do dvou let od nabytí jeho právní moci.
§ 40
Financování soukromé vysoké školy
(1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost.
(2) Ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké škole působící jako obecně prospěšná společnost12) dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.
(3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizace, dlouhodobého záměru ministerstva, typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnosti.
§ 41
Vnitřní předpisy
(1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány vykonávají působnost podle části čtvrté až deváté tohoto zákona.
(2) Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich změn platí § 36 obdobně.
§ 42
Další povinnosti soukromé vysoké školy
(1) Soukromá vysoká škola je povinna
a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci 11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr,
b) vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou publikaci 11) zveřejnit dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci v termínu a formě, kterou stanoví ministr,
c) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,
d) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky,
e) vést seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných na soukromé vysoké škole včetně jejich typu, formy výuky a standardní doby studia a seznam obor ů, ve kterých je soukromá vysoká škola oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl vyhlášen nebo ukon čen konkurz podle obecných předpisů o konkurzu a vyrovnání,13)
g) oznámit ministerstvu zánik právnické osoby, která získala oprávn ění působit jako
soukromá vysoká škola.
(2) Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst.2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.14)
(3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření, dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné.
§ 43
Působnost ministerstva
(1) Jestliže je některé opatření soukromé vysoké školy v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout, jestliže
a) nemá akreditovaný žádný studijní program,
b) v průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více než dvou studijních programů,
c) jí byla pozastavena akreditace všech studijních program ů,
d) se v její činnosti projevují závažné nedostatky znemožňující plnění jejích úkolů podle tohoto zákona, nebo
e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jejím vnit řním předpisem.
(3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán.
(4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola. Ministerstvo zároveň rozhodne o odnětí akreditace studijních programů.
(5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu.
ČÁST ČTVRTÁ STUDIJNÍ PROGRAM
§ 44
(1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia.
(2) Součástmi studijního programu jsou
a) název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia,
b) členění studijního programu na studijní obory, jejich charakteristika a jejich kombinace, jakož i stanovení profilu absolventa příslušných studijních oborů,
c) charakteristika studijních předmětů,
d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka praxe,
e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích,
f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 v četně obsahu státních zkoušek,
g) udělovaný akademický titul,
h) návaznost na další typy studijních program ů v téže nebo příbuzné oblasti studia.
(3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.
(4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci.
§ 45
Bakalářský studijní program
(1) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky.
(2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.
(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce.
(4) Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul
„bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích.
§ 46
Magisterský studijní program
(1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu.
(2) Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, může být udělena akreditace magisterskému studijnímu programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nej- méně čtyři a nejvýše šest roků.
(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.
(4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly:
a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství
„inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné před jménem),
b) v oblasti architektury „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“) uvád ěné před jménem),
c) v oblasti lékařství „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“ uváděné před jménem),
d) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny „doktor veterinární medicíny“ (ve zkratce
„MVDr.“ uváděné před jménem),
e) v oblasti umění „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem),
f) v ostatních oblastech „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“ uváděné před jménem).
Absolventům studia v magisterských studijních programech v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích.
(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Tito absolventi mají právo používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:
a) v oblasti práva „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“ uváděné před jménem),
b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“ uváděné před jménem),
c) v oblasti přírodních věd „doktor přírodních věd“ (ve zkratce „RNDr.“ uváděné před jménem),
d) v oblasti farmacie „doktor farmacie“ (ve zkratce „PharmDr.“ uváděné před jménem),
e) v oblasti teologie „licenciát teologie“ (ve zkratce „ThLic.“ uvád ěné před jménem) nebo
„doktor teologie“ (ve zkratce „ThDr.“ uváděné před jménem); pro oblast katolické teologie „licenciát teologie“.
§ 47
Doktorský studijní program
(1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění.
(2) Standardní doba studia je tři roky.
(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.
(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.15)
(5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul
„doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem), v oblasti teologie akademický titul „doktor teologie“ (ve zkratce „Th.D.“ uváděné za jménem).
(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové.
ČÁST PÁTÁ STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE
Přijímání ke studiu
§ 48
(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářsky studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v bakalářském studijním programu.
(2) Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též uchazeči bez dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích.
(3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu.
§ 49
(1) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prosp ěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, též podmínky týkající se příbuz- nosti studijních oborů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní- li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších.
(2) Xxxxxxxx pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
(3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí.
(4) Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou.
(5) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu, podmínky přijetí podle odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny na úřední desce vysoké školy nebo fakulty. Stejným způsobem musí být zveřejněn nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu.
§ 50
Přijímací řízení
(1) Přijímací řízení se zahajuje doručením písemné přihlášky ke studiu vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program.
(2) O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor.
(3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem.
(4) Na rozhodování o přijetí ke studiu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(5) Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně do 30 dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být uchazeči doručeno do vlastních rukou. Způsob náhradního doručení stanoví vnitřní předpis. Uchazeči, jehož pobyt není znám, se doručuje vyvěšením rozhodnutí na úřední desce.
(6) Uchazeč má právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu.
(7) Uchazeč může požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo její součásti nebo podmínkami stanovenými podle § 49 odst. 1 a 3. Jinak žádost zamítne a původní rozhodnutí potvrdí.
(8) Do 15 dnů po skončení přijímacího řízení zveřejní vysoká škola nebo fakulta zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí přijímacího řízení i písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě základní statistické charakteristiky všech jejích částí. Ministerstvo stanoví vyhláškou postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, a to včetně požadavků na základní statistické charakteristiky.
§ 51
Zápis do studia
(1) Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo její součástí.
(2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program.
§ 52
Rozvrh studia a akademický rok
(1) Studium je členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin.
(2) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor.
§ 53
Státní zkoušky
(1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné.
(2) Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení příslušnou vědeckou radou.
(3) Ministerstvo jmenuje další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru.
§ 54
Přerušení studia
(1) Studium ve studijním programu může být za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení studia.
(2) V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia.
Ukončení studia
§ 55
(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.
(2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní zkoušce.
§ 56
(1) Studium se dále ukončuje
a) zanecháním studia,
b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu,
c) odnětím akreditace studijního programu,
d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4,
e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67.
(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce1 písm. b) je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.
(3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) nebo přerušení studia podle § 54 rozhodují orgány uvedené v § 50 odst. 2 a 3; na rozhodování se vztahuje § 50 odst. 4 až 7 obdobně.
§ 57
Doklady o studiu
(1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu jsou
a) průkaz studenta,
b) výkaz o studiu,
c) vysokoškolský diplom,
d) vysvědčení,
e) doklad o vykonaných zkouškách,
f) doklad o studiu,
g) dodatek k diplomu.
(2) Průkaz studenta je doklad, který student obdrží po zápisu do matriky studentů.
(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu.
(4) Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu v příslušném studijním oboru.
(5) Vysvědčení je doklad o vykonané státní zkoušce a jejích součástech, popřípadě o obhajobě disertační práce.
(6) Doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu obdrží
a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 56 odst. 1,
b) student na základě své žádosti,
c) absolvent studia ve studijním programu na základě své žádosti.
(7) Xxxxxxx k diplomu obdrží student na základě své žádosti.
(8) Vysokoškolský diplom a vysvědčení jsou opatřeny státním znakem České republiky16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu.
Poplatky spojené se studiem
§ 58
(1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu.
(2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo počátkem kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.
(3) Studuje-li student déle, než je standardní doba studia zv ětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý měsíc studia nejméně jednu čtvrtinu základu; do doby studia se započte též doba předchozího studia v bakalářských a magisterských studijních programech, které nebylo řádně ukončeno podle § 45 odst. 3 nebo
§ 46 odst. 3.
(4) Studuje-li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za jeden rok nejvýše základ podle odstavce 2; to neplatí, studuje-li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu či jde-li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3.
(5) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program pro cizince v cizím jazyce, stanoví mu poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu; na stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahují odstavce 2 až 4.
(6) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem podle odstavců 1 až 5 pro příští akademický rok před termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Výši, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy.
(7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy.
(8) Rektor může poplatky spojené se studiem podle odstavců 2 až 4 snížit, prominout nebo odložit termíny jejich splatnosti s přihlédnutím ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.
(9) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 5 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.17)
§ 59
Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.
§ 60
Celoživotní vzdělávání
(1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání s ním musí být seznámeni předem.
(2) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty podle tohoto zákona (§ 48 až 50), může vysoká škola uznat kredity, které získali v programu celoživotního vzd ělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia.
(3) Účastníci celoživotního vzdělávání nejsou studenty podle tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ STUDENTI
§ 61
(1) Xxxxxxx se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.
(2) Xxxxx přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst.1 a § 56 odst.1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.
§ 62
Práva studenta
(1) Student má právo
a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,
b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu,
c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli,
d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem,
e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem,
f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce,
g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou,
h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát z řízen,
i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu.
(2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.18)
§ 63
Povinnosti studenta
(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního
řádu.
(2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí.
(3) Student je dále povinen
a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši,
b) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, adresu určenou pro doručování,
c) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia.
(4) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil.
Disciplinární přestupek
§ 64
Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí.
§ 65
(1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících sankcí:
a) napomenutí,
b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,
c) vyloučení ze studia.
(2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě.
(3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil ak projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.
§ 66
Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci.
§ 67
Zvláštní ustanovení o vyloučení ze studia
Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání.
Rozhodování o právech a povinnostech studentů
§ 68
(1) Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti.
(2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být student prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace o studentech vedené vysokou školou nebo její součástí, na které je student zapsán.
(3) Rozhodnutí ve věcech
a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost p řipouští studijní a zkušební řád,
b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,
c) povolení přerušit studium,
d) uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek,
e) přiznání stipendia,
f) nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b),
g) disciplinárního přestupku,
h) vyloučení ze studia podle § 67
musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou. Případný způsob náhradního doručení ve věcech uvedených v písmenech a) až e) může stanovit vnitřní předpis vysoké školy nebo její součásti.
(4) Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem veřejné vysoké školy nebo její součásti. Rozhodnutí o disciplinárním přestupku a o vyloučení ze studia podle § 67 zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení.
(5) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí podle odstavce 4 v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.
§ 69
(1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo děkana, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se
k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise.
(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.
(3) Žádost o přezkoumání rozhodnutí má vždy odkladný účinek.
(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 67.
ČÁST SEDMÁ AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI
§ 70
Akademičtí pracovníci
(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy.
(2) Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti.
(3) Na vysoké škole plní funkci učitelů akademičtí pracovníci.
(4) Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(5) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů.
§ 71
Jmenování docentem
Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení.
§ 72
Habilitační řízení
(1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe.
(2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady
osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci.
(3) Habilitační prací se rozumí:
a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo
b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo
c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo
d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je nap říklad vynikající veřejná umělecká činnost.
(4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor habilitační řízení zastaví.
(5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná.
(6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání.
(7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent.
(8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Po rozhodnutí ve věci se habilitační komise usnáší většinou hlasů všech členů na odůvodnění návrhu. Návrh s odůvodněním přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké radě.
(9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem.
(10) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že vědecká rada habilitační řízení zastavuje. Pokud vědecká rada rozhodne v souladu s návrhem habilitační komise, je odůvodněním rozhodnutí vědecké rady odůvodnění, které přednesla habilitační komise. V opačném případě se vědecká rada po rozhodnutí ve věci usnáší většinou hlasů všech členů na jeho odůvodnění.
(11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V tomto případě se vědecká rada po rozhodnutí ve věci usnáší většinou hlasů všech členů na jeho odůvodnění. V opačném případě rektor docenta jmenuje.
(12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s připojenými doklady vrátí spolu s jeho odůvodněním uchazeči.
(13) Na habilitační řízení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné.
(15) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel.
§ 73
Jmenování profesorem
Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.
§ 74
Řízení ke jmenování profesorem
(1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo, kdo již je profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může rektor na návrh vědecké rady vysoké školy předchozí jmenování docentem jako předpoklad k zahájení řízení ke jmenování profesorem prominout.
(2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů téhož nebo příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo vědecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola. Řízení může
zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 72 odst. 2 větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje.
(3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká rada pětičlennou hodnotící komisi složenou z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se jmenovací řízení koná.
(4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči požadavek vysokoškolského vzdělání.
(5) Hodnotící komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů hodnotící komise, platí, že hodnotící komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Po rozhodnutí ve věci se hodnotící komise usnáší většinou hlasů všech členů na odůvodnění návrhu. Návrh s odůvodněním přednese předseda nebo jím pověřený člen hodnotící komise té vědecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru.
(6) Po přednášce se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jedná-li se o vědeckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně.
(7) Na řízení ke jmenování profesorem se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné.
(9) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel vysokoškolského ústavu.
§ 75
Zveřejňování údajů o habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem
(1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní na úřední desce neprodleně údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých rad; neprodleně rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení.
(2) Vysoká škola oznámí ministerstvu
a) při zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem jméno, příjmení, rodné číslo, stav a trvalý pobyt, u cizinců též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství, a údaje o pracovním poměru uchazeče,
b) v průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo důvod a datum přerušení řízení,
c) při ukončení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem datum a výsledek
řízení.
(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a o výsledcích těchto řízení vhodným způsobem.
§ 76
Tvůrčí volno
(1) Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy.
(2) Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda.
§ 77
Výběrové řízení na veřejné vysoké škole
(1) Místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa.
(2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno na úřední desce vysoké školy nebo její součásti a v hromadném sdělovacím prostředku s celostátní působností nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky.
(3) Podrobnosti o výběrovém řízení stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
ČÁST OSMÁ AKREDITACE
Akreditace studijního programu
§ 78
(1) Studijní program podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo.
(2) Není-li studijní program akreditován, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani přiznávat akademické tituly.
(3) V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5.
§ 79
(1) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje
a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní program uskutečňovat,
b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2,
c) doklady o personálním, finančním, materiálním a technickém a informačním zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia,
d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium,
e) v případě studijního programu zdravotnického zam ěření též stanovisko Ministerstva zdravotnictví, zda absolventi budou oprávněni vykonávat zdravotnické povolání.19)
(2) Ministerstvo neprodleně postoupí žádost Akreditační komisi, která ji posoudí do 120 dnů ode dne, kdy jí byla doručena.
(3) Jsou-li případné nedostatky žádosti odstranitelné, vyzve Akreditační komise vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila, a posuzování přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Akreditační komise stanovisko na základě původních podkladů.
(4) Po obdržení stanoviska Akreditační komise ministerstvo do 30 dnů rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti.
(5) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona,
b) studijní program není dostatečně zabezpečen po stránce personální, přístrojové a informační,
c) uskutečňování studijního programu není finan čně nebo materiálně a technicky zabezpečeno,
d) vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky,
e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,
f) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko.
(6) Akreditační komise nevydá k žádosti o akreditaci studijního programu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 5 písm. a) a b).
(7) Ministerstvo po dohodě s Akreditační komisí stanoví vyhláškou podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci studijního programu.
§ 80
(1) Akreditace studijního programu se uděluje na dobu rovnající se nejvýše dvojnásobku standardní doby studia, u doktorských studijních programů po dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.
(2) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 79.
(3) Během uskutečňování akreditovaného studijního programu může vysoká škola požádat o akreditaci jeho rozšíření.
(4) Akreditace studijního programu zaniká oznámením vysoké školy o zrušení studijního programu. Akreditovaný studijní program lze zrušit, jestliže vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
§ 81
(1) O akreditaci studijního programu může spolu s vysokou školou požádat též právnická osoba se sídlem v České republice zabývající se vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činností.
(2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží dohodu s vysokou školou o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu. Tato vysoká škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Ve vysokoškolském diplomu je též uvedeno, kde byl studijní program uskutečňován.
(3) O akreditaci studijního programu může právnická osoba podle odstavce 1 požádat též samostatně. Vydá-li Akreditační komise souhlasné stanovisko, ministerstvo vyzve příslušnou vysokou školu k uzavření dohody podle odstavce 2 a akreditaci udělí po uzavření této dohody. Odmítne-li vysoká škola dohodu uzavřít, sdělí toto rozhodnutí a jeho zdůvodnění do 30 dnů ministerstvu a Akreditační komisi.
(4) Na žádost o akreditaci studijního programu podle odstavců 1 až 3 se vztahuje § 79 přiměřeně.
(5) Při společném uskutečňování doktorského studijního programu dohoda též stanoví zastoupení právnické osoby a vysoké školy v oborové radě.
§ 82
Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem
(1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo.
(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje:
a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení probíhat,
b) obor habilitace nebo jmenování,
c) údaje o vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy nebo její součásti v daném oboru,
d) údaje o profesorech a dalších akademických pracovnících vyučujících a pěstujících daný nebo příbuzný obor na vysoké škole nebo její součásti,
e) seznam členů vědecké rady vysoké školy, popřípadě její součásti.
(3) Ustanovení § 79 odst. 2 a 3 platí pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně.
(4) Akreditační komise posoudí, zda skutečnosti doložené podle odstavce2 písm. c) až e) vytvářejí předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem, a vydá stanovisko k žádosti.
(5) Ministerstvo rozhodne o udělení akreditace do 30 dnů po obdržení stanoviska Akreditační komise. Přitom přihlíží k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy nebo dlouhodobému záměru soukromé vysoké školy ak hodnocení činnosti vysoké školy.
(6) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže
a) vysoká škola neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
b) není akreditován doktorský studijní program, v jehož rámci se na vysoké škole nebo její součásti vyučuje obor habilitace nebo jmenování nebo alespoň jeho podstatná část,
c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci,
d) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko.
(7) Výjimku z ustanovení odstavce 6 písm. b) může ministerstvo připustit v případě nově vznikajícího oboru.
(8) Platnost akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem lze časově
omezit.
Akreditační komise
§ 83
(1) Akreditační komise má dvacet jednoho člena. Předsedu, místopředsedu a členy Akreditační komise jmenuje na návrh ministra vláda. Ministr si před předložením návrhu vyžádá doporučení reprezentace vysokých škol, Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj a Akademie věd České republiky a návrh s nimi projedná.
(2) Členové Akreditační komise jsou jmenováni na dobu šesti let; jmenováni mohou být nejvýše na dvě funkční období. Při prvním jmenování členů Akreditační komise určí vláda
jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech.
(3) Členem Akreditační komise může být jmenována pouze bezúhonná osoba, která je všeobecně uznávanou odbornou autoritou.
(4) Funkce člena Akreditační komise je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora nebo děkana.
(5) Před uplynutím funkčního období může být člen Akreditační komise odvolán z funkce jen pro ztrátu bezúhonnosti, pro dlouhodobou neúčast na práci Akreditační komise nebo na vlastní žádost.
(6) Členové Akreditační komise jsou při výkonu své funkce nezávislí.
(7) Akreditační komise pro odbornou přípravu svých jednání může zřizovat pracovní skupiny, jejichž složení musí odpovídat typu studijního programu, jeho formě a cíli studia.
(8) Způsob jednání Akreditační komise a jejích pracovních skupin upraví statut Akreditační komise, který schvaluje vláda. Ministerstvo zveřejní vládou schválený statut vhodnou formou.
(9) Činnost Akreditační komise materiálně a finančně zabezpečuje ministerstvo.
(10) Podání k Akreditační komisi se činí prostřednictvím ministerstva.
(11) Činnost členů Akreditační komise a jejích pracovních komisí je úkonem v obecném zájmu.4) Těmto osobám může být poskytnuta odměna a přísluší jim cestovní náhrady podle zvláštního předpisu.5)
§ 84
(1) Akreditační komise pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a všestranně posuzuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost vysokých škol. K tomuto cíli zejména
a) hodnotí činnost vysokých škol a kvalitu akreditovaných činností a zveřejňuje výsledky hodnocení,
b) posuzuje další záležitosti týkající se vysokého školství, které jí p ředloží ministr, a vydává k nim stanovisko.
(2) Akreditační komise vydává stanovisko
a) k žádostem o akreditaci studijních program ů,
b) k žádostem o oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,
c) ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty veřejné vysoké školy,
d) k udělení státního souhlasu pro právnickou osobu, která chce p ůsobit jako soukromá vysoká škola,
e) k určení typu vysoké školy.
§ 85
(1) Zjistí-li Akreditační komise nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, doporučí vysoké škole nebo spolupracující právnické osobě, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(2) V případě závažných nedostatků při uskutečňování studijního programu navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy věci
a) omezení akreditace spočívající v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče, nebo
b) pozastavení akreditace spočívající v zákazu konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly, nebo
c) odnětí akreditace.
(3) V případě závažných nedostatků v habilitačním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy věci akreditaci pozastavit nebo odejmout.
(4) Akreditační komise navrhne ministerstvu akreditaci odejmout i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci.
(5) Pominou-li důvody, pro které bylo učiněno opatření podle odstavce2 písm. a) nebo b) nebo odstavce 3, Akreditační komise navrhne ministerstvu přijaté opatření zrušit.
(6) Ministerstvo rozhodne do 120 dnů po obdržení návrhu Akreditační komise podle odstavců 2 až 5.
§ 86
(1) V případě, že akreditace studijního programu byla pozastavena nebo odňata, je povinností vysoké školy zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
(2) Pro splnění povinnosti podle odstavce 1 stanoví ministerstvo přiměřenou lhůtu.
ČÁST DEVÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA
§ 87
Působnost ministerstva
Ministerstvo
a) registruje vnitřní předpisy vysokých škol,
b) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vysokého školství a dlouhodobý zám ěr ministerstva (§ 18 odst. 4),
c) projednává a vyhodnocuje dlouhodobé záměry veřejných vysokých škol a dlouhodobé záměry soukromých vysokých škol a jejich každoroční aktualizaci,
d) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly školství vysokým školám a kontroluje jejich využití,
e) kontroluje hospodaření veřejné vysoké školy; postupuje při tom podle zvláštního předpisu,20)
f) uděluje státní souhlas podle § 39,
g) rozhoduje o udělení akreditace studijních programů a o udělení akreditace habilitačního
řízení a řízení ke jmenování profesorem v daném oboru,
h) jmenuje další členy zkušební komise podle § 53,
i) sdružuje a využívá informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy,
j) v souladu s tímto zákonem řídí vysoké školy při výkonu státní správy,
k) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení,
l) přijímá opatření podle § 37, 38, 43 a 85,
m)uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci podle § 89 a 90,
n) přiznává stipendia hrazená ze státního rozpočtu podle § 91,
o) materiálně a finančně zabezpečuje činnost Akreditační komise,
p) vyslovuje souhlas nebo se vyjadřuje k záležitostem uvedeným v § 95,
q) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků,
r) uděluje věcné a finanční ocenění vynikajícím studentům, absolventům studia ve studijním programu a dalším osobám za mimořádné výsledky ve studiu a ve vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti.
§ 88
Matrika studentů
(1) Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech ak rozpočtovým a statistickým účelům.
(2) Do matriky studentů se zaznamenává jméno, příjmení, rodné číslo, stav a trvalý pobyt studenta, u cizinců též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství.
(3) V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny zejména údaje o
a) zápisu do studia,
b) předchozím vzdělání,
c) studijním programu, studijním oboru, formě studia,
d) zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku,
e) složené státní zkoušce a uděleném akademickém titulu,
f) přerušení studia,
g) ukončení studia.
Strukturu informační věty provozované databáze a její technické podmínky stanoví ministerstvo po projednání s vysokou školou.
(4) Záznamy do matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci vysoké školy zvlášť k tomu pověření; záznamy podle odstavce 3 písm. a) a c) až g) se provedou neprodleně po rozhodné události. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie; při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů.21)
(5) Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem, příslušný údaj z matriky studentů.
Uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace
§ 89
(1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České republice:
a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána, a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno,
b) v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program.
(2) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo nebo rozhodne o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části samo.
(3) Veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti úrovně zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí a dovedností osvědčených vysokoškolskou kvalifikací.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro jednotlivou zkoušku vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde-li o společný studijní program s vysokou školou podle tohoto zákona.
§ 90
(1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor.
(2) Podkladem pro uznání je originál nebo úředně ověřená kopie diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou, případně originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu a doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, ao náplni vysokoškolského studia v zahraničí. V případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů.
(3) Pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů musí být ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.
(4) Zjistí-li veřejná vysoká škola nebo podle § 89 odst. 2 ministerstvo, že jsou studijní programy po jejich srovnání v podstatných rysech odlišné, žádost o uznání zamítne.
§ 91
Stipendia
(1) Studentům vysoké školy mohou být přiznána stipendia.
(2) Stipendia hrazená z dotace mohou být studentům přiznána
a) za vynikající studijní výsledky,
b) za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,
c) v případě tíživé sociální situace studenta,
d) v případech zvláštního zřetele hodných.
(3) Stipendia hrazená z dotace mohou být přiznána též
a) na podporu studia občanů České republiky v zahraničí,
b) na podporu studia cizinců v České republice,
c) studentům doktorských studijních program ů.
(4) Stipendia přiznává studentům vysoká škola nebo fakulta podle stipendijního řádu.
(5) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
ČÁST DESÁTÁ REPREZENTACE VYSOKÝCH ŠKOL
§ 92
(1) Reprezentaci vysokých škol tvoří
a) orgán složený z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány,
b) orgán složený z představitelů vysokých škol.
(2) Podrobnější postup vytvoření těchto orgánů a pravidla jejich jednání stanoví jejich statuty.
(3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření, která se vysokých škol významně týkají.
(4) Reprezentace vysokých škol předkládá ministrovi doporučení na složení Akreditační komise.
ČÁST JEDENÁCTÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE
§ 93
(1) Klinická a praktická výuka v oblasti lékařství a farmacie a v dalších zdravotnických oborech se uskutečňuje zejména ve fakultních nemocnicích.22) V těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká, výzkumná nebo vývojová činnost.
(2) Podrobnosti úpravy stanoví zvláštní předpis.
ČÁST DVANÁCTÁ
VOJENSKÉ A POLICEJNÍ VYSOKÉ ŠKOLY
§ 94
(1) Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené síly. Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě.
(2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro Policii České republiky. Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky.
§ 95
(1) Vojenské vysoké školy jsou součástí rozpočtové organizace23) Ministerstva obrany financované ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva obrany, policejní vysoké školy jsou rozpočtové organizace23) financované z kapitoly Ministerstva vnitra; vztahují se na ně ustanovení části druhé s výjimkou § 14, 15, § 17 odst. 1 písm. c), § 18 až 20 a na vojenské vysoké školy se nevztahuje též § 2 odst. 2.
(2) Vojenské vysoké školy se při přijímání vojáků v činné službě ke studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby a hmotné zabezpečení studentů-vojáků v činné službě se řídí zvláštními právními předpisy. 24) Počet studentů, kteří nejsou vojáky v činné službě, činí zpravidla jednu třetinu kapacity vojenských vysokých škol a je každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva obrany na přípravu studentů-vojáků v činné službě.
(3) Policejní vysoké školy se při přijímání příslušníků Policie České republiky ve služebním poměru ke studiu řídí požadavky Ministerstva vnitra.
(4) Vojenské a policejní vysoké školy, které mají akreditován alespoň jeden doktorský studijní program, mohou požádat o akreditaci magisterského nebo dalšího doktorského studijního programu zabezpečovaného ve spolupráci s veřejnou vysokou školou. O společném zabezpečení těchto studijních programů musí být předem uzavřena mezi zúčastněnými vysokými školami smlouva vymezující vzájemné závazky. K uzavření smlouvy je potřebný souhlas ministerstva a Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra.
(5) Vojenské a policejní vysoké školy zveřejňují výsledky vědy nebo výzkumu a vývoje v souladu s obecnými předpisy o ochraně státního a služebního tajemství.25)
(6) Vojenské vysoké školy vedou matriku studentů-vojáků v činné službě a matriku ostatních studentů; totéž platí pro policejní vysoké školy ve vztahu ke studentům ve služebním poměru ak ostatním studentům.
(7) Ministr obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a ministr vnitra vykonává vůči policejním vysokým školám tyto působnosti:
a) předkládá prezidentu republiky návrh na jmenování, popřípadě odvolání rektora,
b) rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty na návrh rektora a po stanovisku Akreditační komise,
c) stanoví plat rektorovi,
d) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) a b),
e) předkládá prezidentu republiky návrhy vědecké rady vysoké školy na jmenování profesorem,
f) pověřuje osoby k výkonu působností jednotlivých orgánů nově zřízené vysoké školy podle § 103 odst. 1.
(8) Ministerstvo obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a Ministerstvo vnitra vůči policejním vysokým školám působnost ministerstva v těchto věcech:
a) registruje jejich vnitřní předpisy podle § 36 po vyjádření ministerstva,
b) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu,
c) kontroluje zákonnost a hospodárnost při nakládání s finančními a hmotnými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a při hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky,
d) určuje výši poplatků spojených se studiem,
e) může prominout placení úhrad za užívání účelových zařízení,
f) může svým rozhodnutím přiznat a vyplácet stipendia studentům a občanům České republiky studujícím v zahraničí,
g) může přiznávat podle programů vyhlašovaných ministrem obrany nebo ministrem vnitra stipendium i mimo důvody uvedené v § 91 odst. 2 a 3, jestliže se student zaváže setrvat po absolvování vysoké školy po dohodnutou dobu v činné službě vojáka z povolání nebo ve služebním poměru policisty,
h) jmenuje další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3,
i) může sdružovat a využívat informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy,
j) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení,
k) přijímá opatření podle § 37, 38 a 85,
l) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) až c), § 75 a 86,
m)poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků.
(9) Ministerstvo obrany v oblasti vojenství a Ministerstvo vnitra v oblasti bezpečnostních služeb plní úkoly ministerstva a veřejné vysoké školy podle § 89 a 90 při uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace.
(10) Jsou-li místa akademických pracovníků vojenských vysokých škol obsazována vojáky v činné službě a policejních vysokých škol příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, vztahuje se na ně § 77. Jejich služební poměr se přitom nemění.
(11) Na studenty vojenských vysokých škol, kteří jsou vojáky v činné službě, a na studenty policejních vysokých škol, kteří jsou příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, se vztahují ustanovení tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy24) nestanoví jinak.
(12) Studium vojáků v činné službě na vojenské vysoké škole se může ukončit též v případě, kdy voják přestane splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem pro službu vojáka z povolání.
(13) Před rozhodnutím o akreditaci podle § 78 až 82 a 85 týkajícím se vojenských vysokých škol si ministerstvo vyžádá stanovisko Ministerstva obrany; týká-li se rozhodnutí policejních vysokých škol, vyžádá si stanovisko Ministerstva vnitra.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 96
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo „rozpočtu“ vkládají tato slova: „a z prostředků veřejné vysoké školy“.
2. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:
a) z investičních transferů,
b) z úroků z vkladů na běžném účtu.“.
3. V § 18 se dosavadní odstavce 5 až 11 označují jako odstavce 6 až 12.
4. V § 18 odst. 7 se za slova „obecně prospěšné společnosti“ vkládají tato slova: „veřejné vysoké školy“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 186/1992 SB.,
O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 97
Zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění takto:
§ 16 odst. 3 zní:
„(3) Do funkce vyšetřovatele může být ustaven policista, který dosáhl věku 24 let a získal vysokoškolské vzdělání absolvováním bakalářského nebo magisterského studijního programu v oblasti práva.“.
ČÁST PATNÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 98
(1) Studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňují podle dosavadních předpisů obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, vysokoškolské studium a postgraduální studium a jsou uvedeny v jejich statutech, se stávají studijními programy podle tohoto zákona a jsou akreditovány na dobu čtyř let s tím, že:
a) ucelená část vysokoškolského studia podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, je považována za bakalářský studijní program podle tohoto zákona,
b) vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za magisterský studijní program podle tohoto zákona,
c) postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za doktorský studijní program podle tohoto zákona.
(2) Oprávnění udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 mají vysoké školy a fakulty pouze v oborech, ve kterých mohou uskutečňovat postgraduální studium na základě rozhodnutí ministerstva podle § 41 zákona č. 172/1990 Sb.
(3) Dosavadní oprávnění vysokých škol a fakult konat ve stanovených oborech habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zanikají dnem 1. července 1999. Pokud však rektor v této lhůtě podá ministerstvu žádost podle § 82 odst. 2, zůstává do rozhodnutí ministerstva v
platnosti stávající oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ve stanovených oborech.
§ 99
(1) Akademicko-vědecký titul „doktor“ a titul „bakalář“ přiznané podle zákona č. 172/1990 Sb. se považují za akademické tituly „doktor“ a „bakalář“ podle tohoto zákona.
(2) Akademický titul „inženýr“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi technických vysokých škol v oboru architektura, se nahrazuje akademickým titulem „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(3) Titul „bakalář“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(4) Akademický titul „magistr“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem „magistr umění“ (ve zkratce
„MgA.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(5) Absolventi vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 a § 45 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul „magistr“ s výjimkou absolventů uvedených v odstavci 9, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku a získat akademický titul podle § 46 odst. 5.
(6) Absolventi univerzitních vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. v oboru ekonomie akademický titul „magistr“, mohou požádat o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(7) Akademické tituly podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. mají právo užívat i absolventi vojenských vysokých škol, kteří ukončili studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jim nebyl přiznán akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa vysoké školy podle dřívějších předpisů. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na absolventy Vojenské politické akademie.
(9) Absolventům postgraduálního studia, kteří získali podle § 21 odst. 2, § 45 odst. 2 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul „magistr“ a akademicko-vědecký titul „doktor“, se přiznávají akademické tituly podle § 46 odst. 5 tohoto zákona. Osvědčení o přiznání těchto akademických titulů jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(10) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademicko-vědecký titul „doktor“, mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení zkratky „Dr.“ zkratkou „Ph.D.“, v oblasti teologie zkratkou „Th.D.“. Osvědčení o nahrazení zkratky akademicko-vědeckého titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(11) Akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem) se přiznává absolventům lékařského a veterinárního studia, kteří ukončili studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
§ 100
(1) Vědecká výchova vedoucí k udělení vědecké hodnosti „kandidát věd“ (ve zkratce „CSc.“) již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahajována. Účastníci vědecké výchovy, kteří ji zahájili podle dosavadních předpisů, mohou vědeckou výchovu ukončit podle těchto předpisů s tím, že obhajoby kandidátských disertačních prací se ukončí nejpozději do 31. prosince 2001.
(2) Účastníci vědecké výchovy mohou být na vlastní žádost přijati ke studiu v doktorském studijním programu. Při přijetí a studiu se přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy a vykonaným kandidátským zkouškám.
§ 101
(1) Veřejnými vysokými školami ke dni 1. ledna 1999 jsou vysoké školy uvedené v příloze č. 1, vojenskými a policejními vysokými školami jsou vojenské a policejní vysoké školy uvedené v příloze č. 2.
(2) Vysoké školy uvedené v odstavci 1 předloží k registraci vnitřní předpisy upravené podle tohoto zákona do 1. července 1999.
(3) Platnost jmenování nebo volby akademických funkcionářů a jejich funkční období zůstávají tímto zákonem nedotčeny.
(4) Studenti studující na vysokých školách uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2 ke dni
1. ledna 1999 jsou studenty podle tohoto zákona. Vysoké školy jsou povinny zápis t ěchto studentů do matriky studentů provést do 1. března 1999.
(5) Dnem 1. ledna 1999 přechází do práva hospodaření ministerstva majetek státu, ke kterému k tomuto dni příslušelo právo hospodaření vysokých škol uvedených v příloze č. 1. Ministerstvo písemně může rozhodnout po dohodě s veřejnou vysokou školou o přechodu tohoto majetku do vlastnictví příslušné veřejné vysoké školy; na žádost veřejné vysoké školy tak rozhodne vždy, jde-li o majetek potřebný k zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti při uskutečňování akreditovaných studijních programů. Rozhodnutí musí obsahovat název a sídlo veřejné vysoké školy, vymezení převáděného majetku
a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a závazky k tomuto majetku přecházejí na veřejnou vysokou školu. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(6) Na majetek, který přešel dnem 1. ledna 1999 do práva hospodaření ministerstva podle odstavce 5, a na vlastní majetek veřejné vysoké školy se nevztahují obecné předpisy o konkursu a vyrovnání.13)
(7) Práva a závazky fakult, které jsou ke dni 1. ledna 1999 součástí vysokých škol uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, přecházejí na příslušnou vysokou školu.
§ 102
Akademické tituly, stavovská označení a ostatní tituly absolventů vysokých škol přiznané podle dřívějších předpisů s výjimkami uvedenými v § 99 zůstávají nedotčeny. Vědecké hodnosti
„kandidát věd“ (ve zkratce „CSc.“) a „doktor věd“ (ve zkratce „DrSc.“) udělené podle dřívějších předpisů zůstávají nedotčeny.
§ 103
(1) Nově zřízená veřejná vysoká škola a vojenská a policejní vysoká škola je povinna ustavit své orgány do dvou let ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 7 vykonávají v nezbytném rozsahu jejich působnost osoby pověřené ministrem.
(2) Nově zřízená fakulta je povinna ustavit své orgány do jednoho roku ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 25 vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.
(3) U nově zřízeného vysokoškolského ústavu vykonává do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 34 v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.
§ 104
Do doby jmenování členů, předsedy a místopředsedy Akreditační komise podle § 83 vykonávají tyto funkce členové akreditační komise zřízené podle § 17 zákona č. 172/1990 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi.
§ 105
Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení.26)
§ 106
Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
§ 107
Veřejné vysoké školy uvedou své majetkové poměry do souladu s tímto zákonem do
31. prosince 1999.
§ 108
Zrušovací ustanovení
(1) Zrušují se čl. I body 5, 8 a 9 zákona č. 216/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
(2) Zrušují se:
1. § 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.
2. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb.
3. Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie.
4. Článek VI zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících.
5. Nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi.
6. Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě, ve znění vyhlášky Ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb.
7. Vyhláška Československé akademie věd č. 55/1977 Sb., o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků.
8. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 144/1979 Sb., o obhajobách kandidátských a doktorských disertačních prací československých státních občanů v členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci.
9. Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 114/1980 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům, kteří po absolvování internátních středních škol pro pracující studují na vysokých školách.
10.Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 60/1985 Sb., o doplňujícím studiu studentů vysokých škol a absolventů vysokých a středních škol pro získání pedagogické způsobilosti.
11.§ 9 vyhlášky Ministerstva školství České socialistické republiky č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.
12.Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád).
13.Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 447/1990 Sb., o habilitaci docentů a podmínkách a průběhu jmenování profesorů.
14.Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).
15.Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 41/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení studentů vysokých škol vysílaných ke studiu do zahraničí.
16.Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia, ve znění vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb.
17.Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne 30. května 1969 č.j. 19 261/69-III/5, registrované v částce 30/1969 Sb., ve znění směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 10. března 1970 č.j. 12 300/70-III/5, registrované v částce 10/1970 Sb.
18.Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o ubytování student ů vysokých škol v kolejích ze dne 20. července 1982 č.j. 20 797/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb.
19.Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 20. července 1982 č.j. 20 798/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb., ve znění směrnic Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 16. července 1985 č.j. 15 330/85-34, registrovaných v částce 19/1985 Sb.
(3) Zrušují se:
1. Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.
2. Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.
3. Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech, ve znění vyhlášky Československé akademie věd č. 5/1986 Sb.
4. Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášek Československé akademie věd č. 40/1979 Sb., č. 125/1988 Sb. a č. 393/1992 Sb.
5. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb.
§ 109
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až 82, § 84 až 99, §
101 až 107 a § 108 odst. 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999, a § 108 odst. 3, který
nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001.
***
Přechodné ustanovení
(K zákonu č. 147/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., a zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. července 2001).
1. Akreditace studijních programů udělené podle dosavadního zákona o vysokých školách jsou tímto zákonem nedotčeny. Ke studiu v akreditovaných magisterských studijních programech však mohou být uchazeči přijímáni pouze do 31. prosince 2003, pokud rektor nebo orgán vykonávající působnost rektora nepodá v této lhůtě Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci nebo její prodloužení nebo rozší ření podle § 79 nebo § 80 odst. 2 a 3 dosavadního zákona o vysokých školách; v případě podání žádosti zůstává do rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v platnosti udělená akreditace.
2. Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mohou být dokončena podle dosavadního zákona o vysokých školách nejpozději do 31. prosince 2002.
Účinnost
Zákon č. 210/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a ozměně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), nabyl účinnosti dnem 1. září 2000.
Zákon č. 147/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., a zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001.
Příloha č. 1 k zákonu č 111/1998 Sb.
Vysoké školy v České republice: Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci České vysoké učení technické v Praze
Vysoká škola báňská- Technická univerzita Ostrava Akademie výtvarných umění v Praze
Vysoké učení technické v Brně
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Masarykova univerzita v Brně
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Akademie múzických umění v Praze
Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze Xxxxxxxxx akademie múzických umění v Brně Univerzita Pardubice
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Technická univerzita v Liberci
Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita Hradec Králové
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ostravská univerzita v Ostravě
Slezská univerzita v Opavě
Univerzita Xxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx v Ústí nad Labem Západočeská univerzita v Plzni
Příloha č. 2 k zákonu č. 111/1998 Sb.
Vojenské vysoké školy v České republice:
Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově Vojenská akademie v Brně
Vojenská lékařská akademie Xxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx v Hradci Králové
Policejní vysoká škola v České republice:
Policejní akademie České republiky v Praze