Doporučení k obsahu smlouvy o účasti na řešení projektu

Doporučení k obsahu smlouvy o účasti na řešení projektu

Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „Zákon“) vymezuje pojem „další účastník projektu“ mj. jako osobu, „... s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu“ (dále též jen „smlouva o účasti“).

V programu TRIO uzavírá MPO jako poskytovatel vždy smlouvu o poskytnutí podpory (dále též „Smlouva“) pouze s hlavním příjemcem (její vzor viz Příloha IV. zadávací dokumentace soutěže), který tak ministerstvu odpovídá v plném rozsahu za správné použití poskytnuté podpory na řešení předmětného projektu. Smlouvami o účasti na řešení projektu je nejen podmíněno zapojení dalších účastníků projektu do jeho realizace (a přeposlání příslušné části dotace), ale smlouvy slouží také k právnímu zakotvení potřebných povinností dalších účastníků projektu, protože i za jejich plnění zodpovídá ministerstvu hlavní příjemce. Obsahu smlouvy o účasti by tak měly věnovat patřičnou pozornost již od počátku obě strany.

Formát smlouvy

K žádosti o dotaci podávané v soutěžní lhůtě je již nezbytné přiložit platně uzavřenou smlouvu o účasti smluvních stran na řešení konkrétního projektu (doporučujeme vedle názvu jej identifikovat i kódem FV40xxx přiděleným elektronické žádosti). Může jít o smlouvu o smlouvě budoucí, která zakotví závazek pro případ, že daná žádost bude vybrána poskytovatelem k podpoře. Podléhá-li smlouva zveřejnění v registru smluv, neměla by být tato povinnost opomenuta.

Nově se ve čtvrté soutěži nepřikládá originál smlouvy o účasti do písemné verze žádosti o podporu, ale vkládá se sken podepsané verze (tj. s podpisy) do elektronické verze žádosti. Alternativně lze postupovat jako v předchozí soutěži, tj. přiložit do písemné verze originál a do elektronické žádosti vložit pouze nepodepsaný text.

Lze uzavřít, v případě, kdy počet subjektů je vyšší než dva (tj. tři nebo čtyři), buď jednu vícestrannou smlouvu o účasti, nebo lze uzavřít samostatně smlouvu mezi hlavním příjemcem a každým z dalších účastníků projektu (tento model se připouští především s ohledem na časovou náročnost podpisu smluv v soutěžní lhůtě).

Pochopitelně se předpokládá, že finální verze smlouvy bude uzavřena (nebo formou dodatku aktualizována) až po uzavření Smlouvy mezi hlavním příjemcem a MPO u úspěšného projektu, takže do smlouvy mezi účastníky bude možno promítnout přesné / platné znění Smlouvy (předběžný text viz Příloha IV. zadávací dokumentace soutěže). Od podpisu Xxxxxxx s MPO má příjemce 60 kalendářních dní na doručení smlouvy

o účasti ministerstvu.

Řešení vztahu mezi Xxxxxxxx a smlouvou o účasti může být pojato různě, např. převzetím konkrétních informací ze Smlouvy do smlouvy o účasti, nebo použitím odkazů na Smlouvu. V každém případě je vhodné počítat s tím, že v průběhu řešení projektu může dojít ke změnám, které budou do Smlouvy promítnuty dodatkem. Přitom nemusí jít pouze o obecnou změnu v textu (např. při změně relevantních právních předpisů), ale jde zejména o změny v konkrétních parametrech projektu (typicky změny v přílohách 1 a 2 Smlouvy, tj. v rozpočtu nebo věcné náplni projektu, výjimečně pak změny v očekávaných výsledcích apod.).

Povinnosti dalších účastníků projektu

Především ve finální verzi smlouvy o účasti bude důležité promítnutí všech povinností vůči poskytovateli. Dle Xxxxxxx uzavřené s MPO musí všechny povinnosti pro další účastníky projektu promítnout hlavní příjemce do smlouvy o účasti „obdobně“. Tzn., že pro dalšího účastníka projektu platí v zásadě stejné povinnosti, jako pro hlavního příjemce (shodně platí např. pravidla a lhůty pro čerpání a použití podpory) s tím, že např. oznamovací povinnosti plní další účastník projektu prostřednictvím hlavního příjemce, pro různé administrativní povinnosti (roční zpráva, audit nákladů projektu, finanční vypořádání apod.) poskytuje podklady a součinnost hlavnímu příjemci, tj. měl by mít logicky ve smlouvě o účasti stanoveny přiměřeně zkrácené termíny pro dodání podkladů před termínem, který platí svodně pro hlavního příjemce.

Orientačně uvádíme hlavní povinnosti vyplývající ze Smlouvy heslovitě zde:

• Povinnost (každého z účastníků) zřízení samostatného bankovního účtu (Článek II. odst. 3. Smlouvy s MPO) a zpracování interního předpisu k projektu (který bude řešit např. způsob účtování apod.);

• Způsob a lhůta poskytnutí dotace pro daný kalendářní rok (Článek IV. odst. 4. Smlouvy s MPO);

• Stanovení výše dotace a neveřejných zdrojů v souladu s Přílohou č. 1 Smlouvy s MPO (Článek II. odst.

3. a Příloha č. 1 Smlouvy s MPO);

• Stanovení poměru účasti na řešení projektu včetně intenzity podpory;

• Způsob čerpání a použití dotace (včetně doložení soupisu nákladů k jednotlivým převodům dotace - Článek VI. odst. 2. Smlouvy s MPO);

• Definice neveřejných zdrojů (Článek VI. odst. 3. Smlouvy s MPO);

• Vedení samostatné účetní evidence (oddělená evidence nákladů hrazených z dotace a hrazených z neveřejných zdrojů) (Článek VI. odst. 5. Smlouvy s MPO);

• Definice způsobilých nákladů (Článek V. odst. 2. a příloha č. 7 Smlouvy s MPO);

• Stanovení konkrétních etap (podetap) řešení projektu (musejí být v souladu s Přílohou č. 2 Smlouvy s MPO);

• Stanovení povinnosti vrátit nečerpanou dotaci do 15. 2. následujícího roku poskytovateli (Článek VI. odst. 16. Xxxxxxx s MPO);

• Stanovení povinnosti umožnit příjemci resp. MPO kontrolu plnění cílů projektu, využití výsledků řešení projektu a účetní evidence o uznaných nákladech a čerpání a užití poskytnuté dotace (Článek VI. odst. 21. Smlouvy s MPO);

• Stanovení podílu na majetkových právech duševního vlastnictví (Článek IX. odst. 5. Smlouvy s MPO);

• Stanovení možnosti převodu do 5% dotace pro VŠ/v. v. i. do fondu účelově určených prostředků (Článek VI. odst. 19. a 20. Smlouvy s MPO).

Další nezbytné obsahové náležitosti

Již ve verzi přiložené k žádosti je nezbytné věnovat se dostatečně například rozdělení práv k výsledkům, případně dalšímu nastavení vztahů (z organizačního pohledu) mezi účastníky projektu.

Z textu smlouvy o účasti by mělo být možné posoudit, zda v projektu bude skutečně naplněna účinná spolupráce ve smyslu Nařízení Komise EU (č. 651/2014) a Rámce, a to jako splnění základní podmínky programu TRIO i jako splnění podmínky bonifikace (viz procento dotace požadované podnikem, kapitola 7.2 zadávací dokumentace), tj. že nejde o provádění zakázkového výzkumu výzkumnou organizací pro podnik, ale o spolupráci obou subjektů na celém projektu již od fáze jeho přípravy.

Způsob rozdělení práv k výsledkům projektu by měl být dostatečně konkrétní a musí být v souladu s ustanovením §16 odst. 4 Zákona, které pro rozdělení práv k výsledkům mezi podnik a výzkumnou organizaci připouští několik variant:

„(4) Pro využití výsledků, s výjimkou odstavců 1 a 2, platí, že (Pozn.: odst.1 a 2 se netýkají veřejné soutěže)

a) je-li příjemcem výzkumná organizace nebo provozovatel výzkumné infrastruktury a má-li výlučná práva k výsledku plně financovanému z veřejných prostředků, je využití výsledků možné zejména výukou, veřejným šířením výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě nebo transferem znalostí46),

b) je-li příjemcem účelové podpory projektu podnik spolu s výzkumnou organizací nebo provozovatelem výzkumné infrastruktury, pak

1. výsledky této spolupráce, které nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, mohou být volně šířeny a práva k výsledkům vycházejícím z činnosti výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury plně náleží těmto příjemcům, nebo

2. jakákoliv práva k výsledkům projektu, jakož i související přístupová práva, náleží všem spolupracujícím subjektům v míře odpovídající rozsahu jejich účasti na řešení projektu, nebo

3. výzkumná organizace nebo provozovatel výzkumné infrastruktury obdrží od spolupracujícího podniku náhradu odpovídající tržním cenám za práva k výsledkům projektu, která vznikla v důsledku jejich činnosti a jsou postoupena spolupracujícímu podniku, nebo k nim tento podnik získal přístupová práva.“

Kromě ošetření práv k očekávaným výsledkům projektu je rovněž nezbytné, aby měl příjemce zajištěna všas také práva k duševnímu vlastnictví, které bude využito pro řešení projektu, respektive aby měl zajištěnu legální možnost jejich použití v projektu. Pokud se tato záležitost týká i dalších účastníků projektu, měla by být ve smlouvě zakotvena (tj. je zapotřebí identifikovat, jaké know-how či výsledky předchozího výzkumu a vývoje a za jakých podmínek poskytnou jednotliví účastníci pro řešení projektu).

Sankční ustanovení – ve finální verzi smlouvy je užitečné neopomenout také ustanovení pro případy, kdy spolupráce nefunguje tak, jak původně smluvní strany očekávaly.