ODPADOVÉ

ODPADOVÉ

W A S T E M A N A G E M E N T F O R U M

Odborn ý měsíčník pr o prům y slo v ou a k omunální ek ologii

10

FÓRUM

říjen 2019

ročník 20

100 Kč

T É M A M Ě S Í C E

Elektroodpad

ÚKLIDOVÝ DUEL

V RÁMCI CELOSVĚTOVÉHO ÚKLIDOVÉHO DNE

SKONČIL SMUTNÝM „VÍTĚZSTVÍM“ NEZÁLOHOVANÝCH OBALŮ

Zálohované nápojové obaly nekončí v přírodě a mohou být znovu využity nebo recyklovány.

O B S A H Č Í S L A

R O Z H O V O R

4 Pohledy Hnutí DUHA pod novou taktovkou

| Redakce OF

P O L E M I K A

6 MBÚ jako xxxxxx recyklace? | Xxxx Xxxxxxx ml.

P O D L U P O U

9 Pochybnosti | Xxxxxxx Xxxxxxxxx

K O N E C D O B Y S K L Á D K O V É

10 Uzavírání největších skládek světa

| Xxxxx Xxxxxxxxxx

C I R K U L Á R N Í E K O N O M I K A

12 Aktuální situace na trhu se sběrovým papírem

| Xxxx Xxxxxx

14 Budoucnost odpadového hospodářství v Olomouci | Xxxxx Xxxxx

16 Odpady na hudebních festivalech – zkušenost na vlastní kůži | Spolupracovník redakce OF

18 Cirkulárna ekonomika ako „nový“ hospodársky model? | Xxxxxxx Xxxxxx

20 Škola odpovědného veřejného zadávání přináší inspiraci | Xxxxxx Xxxxxxxxx

22 Kompostování geometrickou řadou

| Xxxx Xxxxxxxxxx

24 „Vraťte je do hry” | Redakce OF

27 70% recyklace stavebních a demoličních odpadů | Xxxxx Xxxxxxxxx, Xxx Xxxxxxxx

E L E K T R O O D P A D

28 Stát si posvítí na nelegální dovozy výrobků

| Xxxx Xxxxx

30 Elektroodpady a elektrozařízení – pojmy a evidence | Xxxx Xxxxxxx

32 Lithiové baterie a požární bezpečnost

| Xxxx Xxxxxxxxxx

34 Komponenty versus elektrické a elektronické zařízení | ASEKOL a.s.

36 Plnění zákonných povinností výrobců elektrozařízení prostřednictvím kolektivních systémů | Xxxxxx Xxxxxxxx

K Ř Í Ž E M K R Á Ž E M

38 Je voda po hasení kontaminantom životného prostredia? | Xxxxxx Xxxxxx, Xxxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx Xxxxxxx, Xxxxxxxx Xxxxxxxx,

40 Účinná likvidace organických kontaminantů

v odpadních vzdušninách – synergie plazmové a biotechnologie | Xxxxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxx, Xxx Xxxx, Xxxxxx Xxxxxxxx, Xxxxxx Xxxxxx,

Xxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxx

E D I T O R I A L Š É F R E D A K T O R A

Xxxx Xxxxxxx, ml.

Existuje řešení?

Událo se toho za poslední měsíc opravdu mnoho, myšlenky mi tak utíkají mnoha směry, často se, jak já rád říkám se začtu, hledám odpovědi mezi řádky, luš- tím životní křížovku a pak úplně zapomenu na svět kolem sebe.

Určitě je potřeba vyzvednout dva momenty. Jednak jednání Legislativní rady Vlády ČR, která nepustila dál nové odpadové zákony, anebo klimatický summit OSN, kde vystoupila Xxxxx Xxxxxxxxxxx. To rozpou- talo nekonečné diskuze, ať tím nebo oním směrem. Když jsem je četl nebo poslouchal, tak jsem se snažil zamýšlet nad tím, jaké jsou například hodnoty autorů, co od života očekávají, jaká mají vztah k životu či k pří- rodě a zda vůbec existuje nějaké schůdné východisko. Nebudu je dělit na ty, co považují globální oteplo- vání za mýtus nebo ty co s globálním oteplováním souhlasí, nebo ty kteří si myslí, zda má nebo nemá 16 letá osobnost chodit do školy, zda děti mají či nemají stávkovat apod. Těch „táborů“ by bylo možné utvo- řit nespočet. Nicméně mě napadá zajímavá paralela z 18. listopadu 1989, kdy na Národní třídě zaznívala

hlasitá slova „nejsme děti“.

Při hledání celospolečenské odpovědi, jsem mno- ho nachodil a díval se kolem sebe. Viděl jsem mno- ho a pokládal si řadu otázek. Například kde se ta věc vzala? Někdo musel něco vytěžit, pak to dopravit, zpracovat, prodat. Tady dřív bylo toto, kde to staré je? Použilo se to na to nové? Proč se tady nedá za- parkovat? A já si myslím, že právě v těchto odpovědí najdeme ten správný jmenovatel, kde žádná skupina nebude tratit, jen to budeme dělat jinak. Xxxx tak, že to co si z přírody vypůjčíme, nespočetkrát využijeme, nakonec zas jí vrátíme.

Ano řešení tedy existuje, je to selský rozum, velká společenská hodnota, tedy CIRKULÁRNÍ EKONOMI- KA, a pokud potáhneme všichni za jeden cirkulární provaz, nejen že se schladíme, ale dokážeme i tu LRV konečně překonat.

R O Z H O V O R

Pohledy Hnutí DUHA pod novou taktovkou

| Redakce OF

Přístup Česka k cílům Cirkulárního balíčku je nezodpovědný namísto toho, aby byly chápány jako příležitost, říká v rozhovoru nová ředitelka Hnutí DUHA Xxxx Xxxxxxxxx. Za zásadní cirkulární opatření považuje odklon odpadů ze skládek

a posílení poptávky po výrobcích z recyklátů.

Než se „ponoříme“ do odpadů, tak se zeptám, co bylo Vaší zásadní motivací stát se ředitelkou Hnutí DUHA a jaké máte vize, plány, cíle? Už na Úřadu vlády jsme s kolegyněmi a ko- legy z odboru byli vnímáni jako úředničtí aktivisté – razili jsme téma udržitelného rozvoje, používali jsme pro státní správu dost inovativní způsoby veřejné komu- nikace (například formou komiksu nebo spoluprací s youtubery), pořádali hodně veřejných konzultací, úzce jsme spolupra- covali s neziskovým sektorem. Po sabati- klu v Anglii jsem se rozhodla, že chci své zkušenosti nasadit v prostředí, kde ekolo- gický a aktivistický přístup nebude brán jako přítěž. Posunout se do neziskového sektoru a zůstat u ekologických témat tak pro mne byla logická volba.

Xxxxxx udržitelného rozvoje byla přesunuta z Úřadu vlády pod MŽP, jak s odstupem času hodnotíte tento krok?

Jsem velmi pozitivně překvapená, jak se daří agendu udržitelného rozvoje dále rozvíjet, MŽP ji vzalo více méně za své. Kolegům se podařilo nejen dotáhnout implementační plán ke strategické- mu rámci Česká republika 2030, ale od příštího roku se opět rozrostou tak, aby měli dostatečnou kapacitu na jed- nání s ministerstvy o průřezových té- matech. Takže za mne je přesun na MŽP příběh s dobrým koncem, nevím, zda by agenda někde jinde prosperovala lépe.

Přestat skládkovat má Česko podle současné platné legislativy v roce

2024. Připravovaná legislativa bohužel navrhuje odsunutí až

k roku 2030, čímž ale reálně hrozí opakování historie, vyčkávání

a nicnedělání a tedy opětná snaha skládkařů odsunout zákaz až k roku 2035. Xxxx je pozice Hnutí DUHA?

Hnutí DUHA chce co nejdříve výrazně omezit skládkování biologicky rozloži- telných komunálních odpadů (dále jen BRKO) a skládkování odpadů bez jaké- koli předchozí úpravy. Jsme přesvědčeni, že Česko musí začít co nejdříve plnit po- žadavky skládkové směrnice EU z roku 1999 a přestat ukládat na skládky BRKO a odpady bez předchozí úpravy.

ČR je schopno splnit tyto požadavky k roku 2024. Ministr životního prostře- dí však prosazoval zákaz skládkování podle velmi přísného parametru vý- hřevnosti, což Hnutí DUHA výrazně kri- tizovalo, protože by to vedlo především k odklonu odpadu do spaloven. Nyní se ukázalo, že naše kritika byla oprávněná. Nyní ministr navrhuje odsunout zákaz skládkování na rok 2030 s odůvodně- ním, že pro omezení skládkování podle parametru výhřevnosti se nestihnou vybudovat potřebná zařízení, konkrét- ně ZEVO. Návrhy Hnutí DUHA se nyní ukazují být životaschopnějšími. Navrhu- jeme totiž přestat skládkovat recyklova- telný a biologicky rozložitelný odpad již od roku 2024, což je technicky realizo- vatelné a zabránilo by to alespoň vzni- ku metanu na skládkách. Výsledkem by bylo výrazné omezení objemu skládko- vaných odpadů (skládkuje se až inertní odpad po vytřídění cca 10 % materiálo-

vě využitelné složky a po mechanicko-

-biologické úpravě, která jeho objem sníží až o 1/3) a výrazné omezení emisí skleníkových plynů ze skládek. Není to řešení z ideálního světa, ale reagujeme tím na situaci, kdy směsný komunální odpad již bohužel vzniknul a naším cí- lem je omezení jeho dopadu na životní prostředí na skládkách.

Nerozumím jedné věci. Když se má postavit ZEVO, tak se vždy zvedne velký odpor zelených organizací vč. Hnutí Duha, když se jedná zařízení, které bude spalovat TAP, tak je ticho. Proč tomu tak je, vždyť výroba TAP v MBÚ nepřímo podporuje další skládkování?

Nejprve je třeba říct, že spalování čeho- koli není z hlediska klimatických změn vůbec vhodným řešením. Bavíme se zde tedy o té lepší ze špatných možností, kte- rá přichází ideálně až poté, co jsme mini- malizovali množství nerecyklovatelných výrobků a zvýšili tak podíl recyklovatel- ných odpadů. Ekodesign je tedy hlavní výzvou průmyslu.

Nyní se ale musíme bavit o přechod- ných technologiích na cestě k cirkulár- ní ekonomice, které sice nejsou ideální z dlouhodobého hlediska, ale v součas- né situaci nám pomohou posunout se správným směrem. TAP je pro nás do- časně akceptovatelným palivem, byť bez velkého nadšení.

K efektu různých technologií na ome- zování skládkování je třeba říct, že TAP z MBÚ nepřímo podporuje skládkování stejně jako ZEVO, více než 1/4 spálené-

ho odpadu ze ZEVO zůstává ve formě škváry, kterou je potřeba stejně uložit na skládku.

Pro TAP versus ZEVO ale mluví jiný argument: Výroba TAP je slučitelná s vy- soce účinným tříděním odpadů, protože TAP se vyrábí z nerecyklovatelných plas- tů a papíru, jde tedy o další fázi tříděné- ho sběru, kdy recyklovatelné složky jdou k recyklaci a nerecyklovatelné složky na výrobu TAP. ZEVO ale spaluje směsný komunální odpad, takže účinné třídění množství odpadů vhodných pro ZEVO snižuje. Řada západních zemí proto již musí odpady pro ZEVO dovážet.

Výhodou kotlů spalujících TAP je také to, že jsou obvykle schopny spalovat vedle TAP také biomasu a jejich vyu- žití v budoucím energetickém mixu je tak širší – flexibilita je důležitá, protože očekáváme v této oblasti dynamický vý- voj a je třeba mít prostor přizpůsobit se změnám.

Bioodpady stále tvoří značnou část SKO, analýzy odpadů uvádějí až 40 %, které pak bohužel končí nevyužity na skládkách nebo

v ZEVO. Co se musí podle Vás zásadního změnit, aby se vracely zpět do půdy?

Hnutí DUHA právě zahájilo kampaň „Od- pad je poklad“ (xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx), která upozorňuje na nedostatečné recyk- lační služby pro domácnosti. Kdo bydlí ve městě, nemá většinou možnost třídit oněch 40 – 50 % komunálních odpadů, které lze snadno zkompostovat na kva- litní hnojivo nebo v bioplynové stanici přeměnit na náhradu zemního plynu. Takže je nutné umožnit třídění bioodpa- dů a zároveň je nutné upravit zeměděl- skou dotační politiku, tak aby zemědělci měli zájem aplikovat komposty na země- dělskou půdu a vracet tak do půdy život, zachytit více vody a omezit erozi půdy. Dále je nutná změna chybně nastavené dotační politiky, která preferuje země- dělské bioplynové stanice před těmi, které zpracovávají odpady.

Není to jen o bioodpadu, využitelných složek v černé popelnici je až 80 %. Kromě bioodpadů analýzy odpadů ukazují, že jsou to především plasty, papír, sklo, textil. Jaký efektivní nástroj nastartovat, aby lidé daleko více třídili?

Domácnosti by podle našich zkušenos- tí potřebovaly v zásadě dvě věci: lepší

recyklační služby, aby bylo třídění hlav- ních druhů odpadů snadné, tedy svoz přímo od dveří, a ekonomickou motiva- ci k třídění. Tou mohou být různé v ČR již zavedené systémy PAYT (pay as you throw – plať kolik vyhazuješ), nebo je- jich kombinace s paušálním místním po- platkem.

Využívání odpadu ale není jen o do- mácnostech. I po vytřídění odpadu z do- mácností je totiž materiál hodně různý a ruční dotřiďování na linkách není schopno zajistit jeho efektivní využi- tí – ze žlutých kontejnerů jsme tak nyní schopni využít kolem 40 %. Dotřiďovací linky proto nutně musí přejít z ručního dotřiďování na automatické senzory, které zajistí vyšší míru materiálového využití. Příklady z Německa ukazují, že se díky lepším technologiím můžeme dostat až na 80 % materiálové recykla- ce. Zcela zatím také chybí státní podpora skutečné recyklaci (nejen třídění) a po- užívání recyklátů. Proč například nemo- hou být protihlukové stěny z recyklova- ného plastu a jsou z betonu?

Zálohování PET lahví je velké téma, z Vašeho pohledu zálohovat nebo nezálohovat?

Jednoznačně zálohovat. Na světě neexis- tuje žádná země, která by zajistila 90% vytřídění PET lahví jinak než ekonomic- kou motivací – zálohou. Dvacet let se obalový průmysl snaží přesvědčit spo- třebitele, aby nebyli líní a třídili odpad, a výsledek? Recykluje se pouze 6 z 10 PET lahví. Zbytek končí na skládkách, ve spalovnách, lesích, příkopech nebo v řekách. Tudy cesta, obávám se, nevede. Obalový průmysl si bude muset připla- tit a převzít plnou zodpovědnost za své obaly. Zároveň se zálohováním PET lahví je třeba zavést zálohu také na nápojové plechovky, které prodejci (a tedy i spo- třebitelé, kteří nemají často na výběr) stále více preferují ačkoli chybí kontej- nery na jejich třídění. Přitom hliníková nápojová plechovka je z hlediska životní-

ho prostředí jedním z nejhorších obalů.

Cirkulární balíček EU je tu

a Česko se bude muset poprat s recyklačními cíli. Jak na to?

Snižovat SKO, využívat bioodpady, zvýšit cenu za skládkování, poptávku po recyklátu, třídění… Nejprve by se hodilo, kdyby recyklační cíle vzala jak vláda, tak kraje, ale i obce vážně. Recyklační cíle platí již déle než rok, ale v ČR stále platí Plán odpadového

hospodářství, který nepočítá s tím, že by se u nás v roce 2025 recyklovalo 55 % komunálních odpadů. Krajské odpadové plány například pro rok 2025 většinou stále počítají s recyklací do 40 %.

Španělsko vzalo recyklační cíle velice vážně a ohlásilo, že případné evropské sankce za neplnění cílů ponesou ty regi- ony, které cíle nesplní. Regiony zase zod- povědnost za neplnění cílů a hrozbu pře- účtování sankcí převedlo na města. V té chvíli začala města brát recyklační cíle vážně a začala se snažit o jejich plnění.

Například Barcelona zavádí sběr od- padů přímo od dveří, a to včetně třídě- ní kuchyňských odpadů. Spočítali si, že vyprodukují mnohem méně směsné- ho odpadu, takže zavírají jeden kotel v městské spalovně. Náš přístup je ne- zodpovědný, protože místo dlouhodobé- ho plánu a přípravy na změnu odpado- vého hospodářství důležitá rozhodnutí odkládáme. Místo uchopení evropské le- gislativy jako příležitosti, se dostaneme pod tlak a půjdeme nakonec dražší a bo- lestnější cestou.

Cirkulární ekonomika je zásadní

a komplexní téma, které nesouvisí jen s odpady a s jejich recyklací, MŽP pracuje na strategii Cirkulární Česko 2040. Můžeme tak očekávat s vaším příchodem do Hnutí Duha, že toto téma bude vnitřně i navenek více rezonovat a jaké zásadní opatření je potřeba realizovat,

aby cirkulární ekonomika se stala realitou?

Jsem ráda, že se vláda do přípravy ucele- né strategie přechodu na cirkulární eko- nomiku pustila, mám nicméně obavu, že pokud je gestorem pouze Ministerstvo životního prostředí, bude strategii z hle- diska rozpracovanosti a tahu na imple- mentaci dominovat odpadová agenda, což je velmi úzká perspektiva.

Vím, jak je složité získat ke skutečné spolupráci ostatní resorty, a mít v takto průřezové agendě výlučnou gesci není podle mne šťastným signálem. Význam cirkulární ekonomiky navíc dále narůstá s ohledem na evropský cíl uhlíkové ne- utrality do roku 2050. Scénáře, které Evropská komise připravila v minulém roce, ukazují, že uhlíkové neutrality ne- bude možné bez vysoké míry cirkularity dosáhnout. Za zásadní opatření považuji odklon odpadů ze skládek a posílení po- ptávky po výrobcích z recyklátů, napří- klad jejich podporou v rámci veřejného zadávání.

MBÚ jako riziko recyklace?

| Xxxx Xxxxxxx ml., CEMC

V souvislosti se snahou o dosažení evropských cílů cirkulárního balíčku bude nutné odklonit maximální množství bioodpadů z SKO a také zásadně zvýšit efektivitu třídění odpadů. Podle aktuálních analýz odpadů SKO obsahuje až 80 % využitelných složek. Pokud by se toto podařilo naplnit, tak se v této souvislosti redakce časopisu Odpadové fórum ptá:

„Nepředstavuje ve svém důsledku výstavba tzv. MBÚ potencionální riziko pro recyklaci brzdu v přechodu

na cirkulární ekonomiku a současně tak i ve svém důsledku promarněnou investici?“

Xxxx Xxxxxxxx:

O recyklaci nemůže být řeč!

Pokud jde o MBÚ komunálních odpadů, tak mohu rovnou říci, že jde nejen o pro- marněnou investici, ale v mnoha přípa- dech je to i taková malá past jak na sta- rosty, tak na investory (což mohou být ty samé skupiny).

Z pohledu skutečných materiálových toků jde o přetřídění SKO prakticky

ry z původní váhy a cca 1 – 3 % kovů. Škvára nahrazuje (dle vzoru západu) primární suroviny ve stavebnictví, kte- ré nám docházejí. Oproti tomu máme na výstupu z MBÚ dvě hromady a jedna je skládkována, druhá spalována a u té najednou děláme, jako by hořela plamín- kem míru, ze kterého žádné škodliviny neunikají. Úsměvné.

MBÚ je z pohledu cirkulární ekono- miky mnohem níže než ZEVO. Neboť diskuze bedlivě sleduji a sama si na něj stále dělám názor, dovolím si citovat i sa- motné odpadáře. Pan ředitel AVE, Xxxxx Xxxxx, se sám nechal ve článku pro iDnes

To, že MBÚ mluví o recyklaci jen jako o greenwashingu, potvrzuje i článek na Rozhlasu s názvem „Kdo nechce, aby se efektivně třídil odpad?“, kde se expli- citně uvádějí plány firmy OZO Ostrava následně: „…Ta se pokusila takovou třídí- cí linku postavit. Z většiny směsného od- padu by po dotřídění vyráběla palivo a jen menší, nezužitkovatelnou část by poslala na skládku.“ O recyklaci ani slovo.

A tak závěrem. MBÚ je v hierarchii mezi skládkou a energetickým využitím. O recyklaci nemůže být řeč.

Xxxx Xxxxxxxx, Institut Cirkulární Ekonomiky

na dvě frakce – spalitelnou a skládkova- telnou. Vzhledem k tomu, že není možné

slyšet, že “Vytřídit odpad ze směsného od-        padu z černých nádob by bylo strašně dra-

bioodpad z této linky použít jako hnojivo, ale jen k rekultivaci skládky, tak i tuto frakci z cirkulárního pohledu vidíme jako skládkovaný tok. Druhá frakce jde k ener- getickému využití, jen dostane hezké mašličky a mluvíme o něm jako o „výrob- ku“ či „tuhém alternativním palivu“.

A teď se dostáváme k největšímu pa- radoxu: v České společnosti je cíleně vy- budována obrovská nevole proti energe- tickému využití, ze kterého ale na konci procesu můžeme velmi dobře dotřídit kovy a škváru použít k materiálovému užití, kdy se bavíme o cca 22 – 25 % škvá-

hé a hygiena je problém. Když se to vytřídí u člověka doma, dá se surovina krásně vrátit do systému.” S tím zcela souhlasím. I kdyby se ze směsného odpadu cokoliv vytřídilo, většinou je míra znečištění této složky tak vysoká, že není možné materi- ál na trhu uplatnit. To platí i o nově dis- kutovaném „PEVO“ což je jakési přetřídě- ní před energetickým využitím, kde i zde je skutečně spíš úsměvná představa, že si recyklátoři citliví na nečistoty něco ze směsného odpadu odkoupí. O recyklaci můžeme mluvit jen, pokud je surovina skutečně dobře tříděná a čistá na vstupu.

Xxxxxx Xxxxx:

Ani sofistikované technologie MBÚ nemohou významně přispět k plnění cíle recyklace

Technologie MBÚ je značně variabilní a sahá od sofistikovaných zařízení, kde na skládce končí jen zhruba třetina vstupního mate- riálu, až po jednoduchá zařízení, kde je vy- tříděno jen zhruba 20% lehké frakce pro energetické využití a zbytek jde na skládku.

Instalaci jednoduchých třídících zaří- zení naštěstí v ČR účinně brání požada- vek na maximální výhřevnost výstupu z MBÚ, který uplatňují i všechny soused- ní státy s výjimkou Slovenska. Ostatně Polsko k tomuto opatření přistoupilo po velmi hořkých zkušenostech s rozvo- jem jednoduchých zařízení „MBÚ“, která jen petrifikovala skládkování.

Ani sofistikované technologie MBÚ však nemohou významně přispět k pl- nění cíle recyklace do roku 2030. Na vý- stupu z MBÚ lze zpravidla spolehlivě materiálově využít jen kovy, což proti zařízením na energetické využití odpadu nepředstavuje žádnou výhodu. Snaze vy- kazovat jako materiálové využití (recyk-

Xxxxxx Xxxxx:

MBÚ můžeme považovat za technologii minulého století

Mechanicko-biologická úprava odpa- du je poměrně široký pojem, který se v posledních dekádách používal, a stále používá, pro označení velkého spektra technologií. Obecně mechanickou úpra- vou směsného odpadu lze nazvat proces, ve kterém je ze směsi materiálu odtřídě- na jednak část vhodná pro recyklaci, jako například kovové odpady (FE/AL) nebo snadno tříditelné plasty, a dále ta část, která komplikuje další nakládání s odpa-

munálního směsného odpadu, je jeho biologická úprava pro skládkování zby- tečná a písmenko „B“ symbolizující doby minulé můžeme z názvu technologie mechanické úpravy vypustit. Tím vlast- ně končí příběh MBÚ, který začal v osm- desátých letech hlavně v Německu, kde bylo cílem skládkovat komunální odpad při splnění pravidel zákazu skládko- vání neupraveného odpadu. Obcházet hierarchii nakládání s odpadem tím, že budeme skládkovat upravený odpad a vykazovat nulové skládkování (neu- praveného) komunálního odpadu, totiž podle nových směrnic nebude možné.

Xxx. Xxxxxx Xxxxx, Ekokom, a.s.

laci) různé rádoby komposty z MBÚ uči- nila přítrž revize směrnice o odpadech,

dem podle zvoleného typu koncového za-        řízení, například inertní složka snižující

která v článku 11a odst. 4 stanoví, že od 1. ledna 2027 mohou členské státy započítat komunální biologický odpad, který vstupuje do aerobního nebo anae- robního zpracování, jako recyklovaný odpad pouze v případě, že byl sebrán odděleně nebo vytříděn u zdroje. Samo- zřejmě výstupy z MBÚ, které jsou využi- ty energeticky nebo skládkovány, nelze do recyklace započítat také.

Z pohledu plnění cíle omezení skládko- vání komunálního odpadu do roku 2030 je podstatné, že oblíbený statistický trik, kdy skládkování výstupu z MBÚ nebylo vykazováno jako skládkování komunál- ního odpadu, revizí směrnice o sklád- kách odpadů také skončil. Pokud by ČR přistoupila na rozvoj jednoduchých tří- dících zařízení, nemohla by cíl omezení skládkování do roku 2030 splnit.

Zařízení MBÚ je jen mezistupněm zpracování odpadu a vyžaduje koncové zařízení pro energetické využití svých výstupů. Kapacita cementáren je však již dnes v ČR z velké části saturována průmyslovými odpady a výměty ze zpra- cování tříděných plastů. Využití výstupu z MBÚ v cementárnách i teplárnách bude narážet na nutnost dodržení přísných limitů pro obsah chlóru. Dosavadní vý- sledky ohledně plnění tohoto důležitého parametru nejsou příliš přesvědčivé.

Výhodou MBÚ je variabilita a schop- nost zpracovávat efektivně i relativně malé odpadové toky. Tuto technologii nelze zatratit, její nasazení však s ohle- dem na plnění závazných cílů do roku 2030 může být pouze omezené a je třeba se poučit ze zkušeností sousedních zemí a neopakovat jejich chyby.

Xxx. Xxxxxx Xxxxx, Ph.D.,

Teplárenské sdružení České republiky

výhřevnost, jako je sklo, hlína a kameny, nebo složka komplikující energetické vy- užití, jako třeba plasty s obsahem chló- ru nebo zhášedel, odpady s nízkou vý- hřevností. Cílovým koncovým procesem může být přímé energetické využití nebo využití výstupů pro výrobu standardizo- vaného alternativního paliva, nebo může být cílovou destinací také skládka.

Právě přitom hraje obvykle roli písme- no „B“ v této zkratce. Pokud je přítomno, indikuje obvykle, že cílem technologie je provést biologickou úpravu výstupu tak, aby došlo k biologické stabilizaci, tedy snížení biologické aktivity obvykle na parametr AT4. Smyslem je tedy do- sáhnout takové kvality odpadu, aby zbý- vající část odpadu po odtřídění materiá- lově, či energeticky využitelných odpadů mohla být skládkována jako biologicky neaktivní odpad. V tomto smyslu je MBÚ technologií, jejímž cílovým zařízením je z velké části skládka. I když je jejím cí- lem skládkovat méně a pouze biologicky neaktivní odpad, přeci jen je jejím cílem skládkovat.

Proto s ohledem na nová pravidla obě- hového hospodářství můžeme MBÚ po- važovat za technologii minulého století. Oproti tomu, technologií tohoto století bude bezesporu mechanická úprava směsného odpadu (bez „B“), která jed- nak umožní recyklaci toho, co bylo při třídění odpadu „opomenuto“, ale také umožní perfektně připravit odpad pro energetický proces přípravou odpadu pro výrobu standardizovaného paliva podle cílového energetického zařízení, nebo, je-li to potřebné, také možnost úpravy vstupu do ZEVO.

Vzhledem k tomu, že nové směrnice prakticky nepovolují skládkování ko-

Xxxxx Xxxxxxx:

Technologie MBÚ jsou překonané

Pokud budu maximálně stručný, na tyto tři otázky tři stručné a stejné odpovědi

– 3 x ano.

Technologie MBÚ jsou dnes v podstatě překonaným směrem v oblasti nakládání s odpady. Jejich vznik je datován zhruba okolo roku 2008 ve Spolkové republice Německo, přičemž byly často budovány i v Polsku.

Při jejich provozu vzniká nadsítná a podsítná frakce. Ve spalovacích zaříze- ních však často chybně končí materiály, který by byly dobře využitelné materiálo- vě, což je popření závazné hierarchie na- kládání s odpady.

Jde o jakousi technologii „z nouze ctnost“. Dnes, kdy jde o aplikaci úplně jiného přístupu cirkulární ekonomiky k toku hmot nazývaných stále ještě odpa- dy, není možné takto postupovat ani tech- nologicky, ani z hlediska využití inves- tic. Proto tam, kde bylo v nedávné době na území České republiky vybudováno MBÚ (např. na Sokolovsku), chybí k její- mu provozu materiál na vstupu…

Proto tato polemika je i užitečná jako možnost varovat zainteresovanou veřej- nost před dovozem těchto již nepotřeb- ných zařízení „pro repasi“ od našich sou- sedů – výše zmíněné Spolkové republiky Německo nebo z Polska.

Závěr: Šlo by v dnešním pojetí naklá- dání s odpady o zbytečný, proces úpravy a využití odpadů zdražující „mezičlánek“. RNDr. Xxxxx Xxxxxxx, Česká asociace oběhového hospodářství, z.s.

Xxxx Xxxxxxx:

Prioritou dle EU má být vracení surovin zpět do výroby

Ano souhlasím, že v SKO může být až 80 % využitelných složek. Je to jeden z důvodů, proč EU svou novou legislati- vou mění základní pohled na odpadové

Z analýz renomovaných odborných subjektů jednoznačně plyne, že systém primárního třídění nemá potenciál sám o sobě zajistit dostatečné množství vy- tříděných druhotných surovin pro 65% recyklaci komunálních odpadů a další cíle nových směrnic. To je zřejmé. Musí být proto doplněn dostatečným počtem navazujících zařízení tzv. strojového třídění.

směsných odpadů. Faktem však je, že ne všude se to reálně může v potřeb- né míře podařit. Řešením pak mohou být právě různé typy třídících a úpra- várenských technologií vhodně uspo- řádaných tak, aby bylo evropských cílů dosaženo.

Xxx. Xxxx Xxxxxxx, Česká asociace odpadového hospodářství

hospodářství. Členské státy mají co nejví- ce redukovat množství směsných komu-

Strojové třídění bude mít za úkol zpra-      covat jak určitou část směsného komu-

nálních odpadů, aby tyto nemusely končit na skládkách nebo ve spalovnách (ZEVO). Prioritou dle EU má být vracení su- rovin zpět do výroby. Směr je to jistě rozumný a důvody jsou zřejmé. Myslím proto, že aktuálně vůbec nezáleží na po- jmenování, či zkratkách jednotlivých třídících technologií. Evropa finálně stanovila závazné cíle. Pro komunální odpady má být prioritou recyklace, a to dokonce v míře plných 65 %. Když se zamyslíme, kolik odpadu musíme reál- ně kvalitně třídit, abychom byli schop- ni finálně recyklovat 65 %, zjistíme, že mnoho neupraveného směsného od- padu skutečně nezbude. Spočítat si to

může každý sám.

Jako ČR máme velké štěstí, že se lidé naučili za posledních 20 let v dobrovol- ném systému celkem dobře třídit a že v tomto patříme v EU k premiantům. I tak ale musíme dále rozšířit stávající sběrnou síť a musíme ji zefektivnit, pro- tože cíle jsou skutečně nesnadné.

nálního odpadu, tak jednotlivé komodi- ty/složky tříděného sběru z primární separace. Vedlejším produktem těchto linek může být energeticky bohatá frak- ce v recyklaci neuplatnitelných odpadů, tedy tzv. paliva z odpadů.

Cílem logického provázání a synergie primární a sekundární separace a úpra- vy odpadů je samozřejmě jak zajištění dostatečného množství druhotných su- rovin pro splnění cíle 65% recyklace, tak adekvátní snížení množství směsného komunálního odpadu, tedy jedna ze sou- visejících priorit EU.

A co se týká v dotazu zdůrazněných biologicky rozložitelných odpadů. Ano, samozřejmě, že nejefektivnější je od- klonit je již v systému primárního tří- dění, např. prostřednictvím hnědých popelnic. Respektive ideálně ještě před ním, např. do kompostérů, aby odpad vůbec nevznikl. Co největší redukce biosložky z SKO je společným jme- novatelem snahy o snížení množství

Xxxxxxxxx Xxxxxxx:

Úloha MBÚ je v současné situaci sporná

Své stanovisko opírám i o konzultaci s pirátskými experty na nakládání s od- pady. Shodujeme se na tom, že výstavba tzv. MBÚ je jen alibistický mezičlánek, který by umožnil nadále skládkovat a ja- kákoli materiálová recyklace by se vlast- ně vůbec nekonala.

Úloha mechanicko-energetické úpra- vy odpadu je v současné situaci, a při nastavování nových podmínek ze strany EU, sporná. MBÚ by měla nyní opravdo- vý smysl pouze v systému, kde by bylo toto zařízení použito jako předstupeň zpracování výsledných produktů nebo k energetickému využití.

Xxxxxxxxx Xxxxxxx, poslanec Pirátů

Kompostářský manifest

U materiálové recyklace platí, že od- pad je surovinou. Kompostování mění tuto surovinu (bioodpad) na komodi- tu (kompost), která je zcela zásadní, avšak nedoceněná. Pakliže na jedné straně řešíme problém vysokého podí- lu biosložky ve směsném komunálním odpadu a na druhé straně nedostatek

organické hmoty v půdě a její erozi, tak kompostování je efektivním řešením pro oba tyto problémy. O prospěšnosti tohoto oboru zkrátka nemůže být po- chyb, proto je tak zvláštní, že se mu dostává tak málo pozornosti a zastá- ní a jeho potřeby nebývají vyslyšeny. Dílem je to tím, že obor kompostování nemluví jedním hlasem, nemá svého zástupce.

Proto vznikla potřeba existence tako-

inzerce

vého zástupce, a tedy následná snaha o založení a fungování kompostářské asociace – KompAs.

Proto vyzýváme všechny, kterým na životaschopnosti kompostářského oboru záleží, aby se do této organizace přidali a participovali na těchto sna- hách. Společnými silami vznikne orga- nizace hájící zájmy kompostářského oboru, autorita vzešlá od samotných kompostářů schopná komunikovat s orgány, jež obor kompostování ovliv- ňují.

Vznikne místo, kam si (nejen) kom- postáři mohou chodit pro radu či in- formace, kde si mohou sdílet příklady dobré praxe.

🖂 xxxxxxxx.xxx@xxxx.xx kompostářská asociace – KompAs

P O D L U P O U

Pochybnosti

| Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxx, xxxxxxxx@xxxxx.xx

OTÁZKA: Naše společnost chystá podnikatelský záměr, při kterém budeme využívat odpady a technologickým procesem z nich vyrábět výrobek – stavební hmotu. Byli jsme některými kolegy z odpadové branže upozorněni, že některé dozorové orgány, zejména aktivní Inspekce, se na takové podnikání dívají často odmítavě a trvají

na tom, že i s novým výrobkem je třeba zacházet v režimu odpadů. Před realizací záměru bychom chtěli mít jistotu, a proto hodláme využít ustanovení § 3 odstavec (8) zákona o odpadech, který se týká pochybností, a požádat příslušný úřad o stanovisko k našemu záměru. Jaký na to máte názor?

P

o zvážení celého přípa- du (technické podrobnosti znám, nejsou však podstané) jsem došel k názoru, že otáz- ka směřuje trochu jiným smě-

rem než by se mohlo zdát. A odpověď se dá zúžit na to, v jakých případech připa- dá v úvahu „řešení pochybností“ správ- ním orgánem. A lhostejno, zda na žádost nebo z moci úřední. A zda náš případ je možno příslušným krajským úřadem vů- bec podle uvedeného ustanovení vůbec posuzovat.

Předně považuji za významné, že uve- dená kompetence krajského úřadu je sys- témově zařazena do té části zákona, usta- novení § 3, který se zabývá nejen definicí odpadu v odstavcích 1 – 4, ale i případy

„spornými“, kdy některý materiálový proud, byť není zamýšleným výrobkem, do režimu odpadů vůbec nevstoupí (od- stavec 5), případně kdy je z tohoto reži- mu za stanovených podmínek vyjmut do režimu výrobku (odstavec 6).

Považuji proto za jisté (snad nejsem zcela sám), že zákonodárce nechtěl zú- žit právo krajského úřadu jen na přípa- dy prostého ano/ne u konkrétní movi- té věci, která má svého vlastníka. Ale předpokládal, že kompetence tohoto úřadu budou v této oblasti komplexněj- ší a odborný záběr širší. Tento můj zna- lecký názor zde uvádím proto, že jsem se setkal s případy, kdy úřady na žádost podnikatele o odborný názor na kon- krétní technologii odpověď odmítaly

s odůvodněním, že takovou kompetenci nemají.

Přisvědčíme-li výše uvedenému ná- zoru, potom je otázkou, jak takovou věc zvládnout procesně. Dle mého názoru je zcela čistým řešením písemná žádost podnikatele na krajský úřad o zahájení správního řízení ve věci, kterým bude rozhodnuto, zda navržená technologie, při které se zpracovávají odpady, splňu- je všechny podmínky stanovené ustano- vením odstavce (6), potažmo že použité odpady přestávají být odpadem nebo je tomu dle mínění správního orgánu nao- pak a výrobek z režimu odpadů není mož- no se všemi důsledky vyjmout. Řízení je zakončeno prvoinstančním rozhodnutím, proti kterému je možno se odvolat.

Může nastat ovšem i situace, kdy správní orgán je ochoten se problému věnovat, ale z nějakého důvodu „se mu nechce“ do správního řízení. Žádost o správní řízení odmítne, ale po vyžá- dání podkladů a po diskusi s žadatelem vyjádří formou dopisu svůj odborný ná- zor, kladný či odmítavý. Právní purista by mohl namítnout, že takový postup je trochu podivný, ale já osobně nevidím důvod, proč by odborný orgán státní správy nemohl vyjádřit své odborné sta- novisko. Jeho právní závaznost je pocho- pitelně minimální až nulová, což ovšem a priori neznamená, že je taková listina pro žadatele bezcenná.

Úmyslně zde neřeším případ, kdy úřad na žádost nezareaguje vůbec, což by pochopitelně neměl. Navíc se proti ta-

kovému jednání lze snadno ohradit. Ani případ, kdy je žadatel natolik přesvěd- čen o svém právu domoci se zahájení správního řízení, že opustí rovinu záko- na o odpadech a pomocí svého právního zástupce a některých ustanovení správ- ního řádu vyhlásí úřadu „úřední válku“.

Odpověď

Nenašel jsem v zákonu o odpadech ani ve správním řádu žádné ustanovení, které by správnímu orgánu znemožňo- valo podle ustanovení § 3 odstavec (8), který hovoří o pochybnostech, po- soudit technologii zpracování odpadů na základě žádosti podnikatele s cílem rozhodnout, zda výrobek je i nadále od- padem a je třeba s ním v tomto režimu stále zacházet, či nikoli. Skutečnost, že žadatel není „vlastníkem této movité věci“ je dle mého soudu nerelevantní, protože ze žádosti jasně plyne, že jde o situaci „pro futurum“, kdy se vlastní- kem bezesporu stane.

Poznámka

Tuto cestu jsem žadateli poradil, protože jde o dosti ojedinělý případ, kdy podnikatel nepostupuje uspěchaným systémem zkoušky a omylu, který je pravda jednoduchý, ale který může vést minimálně k uvalení sankce, v horším případě k poškození životního prostředí.

K O N E C D O B Y S K L Á D K O V É

Uzavírání největších skládek světa

| Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxxx, XxX., Puralab s.r.o.

Čtyřicet procent světového odpadu je ukládáno na 50 největších skládkách světa. Tyto skládky se nacházejí v rozvojových zemích, které ovšem postrádají finanční zdroje, vůli i impuls k jejich řádnému provozování.

V

zhledem ke stáří, překroče- ným kapacitám a nevyhovu- jící stavům skládek, kterými ohrožují veřejné zdraví a ži- votní prostředí, doporučuje

International Solid Waste Association (ISWA) jejich uzavření a vytvoření alter- nativních systémů nakládání s odpady. V projektu #CloseDumpsites koná aktivi- ty jak cestou osvěty, tak i rehabilitacemi konkrétních skládek. Popis těchto aktivit a některé příklady uvádí následující člá- nek.

ISWA založila samostatnou pracovní skupinu na uzavírání skládek (Task

Politická rozhodnutí

Legislativní naplnění

Technická řešení

Uzavření skládky a následná péče

Veřejnost

Enviromentální vliv

Finanční plán

Force on Closing Dumpsites, TFCD), která se intenzivně věnuje uzavírá- ní neřízených skládek a následné péči o ně.

V roce 2014 bylo prvním ucele- ným krokem této skupiny vydání Světového atlasu: 50 největších skládek (World Atlas: The 50 Big- gest Dumpsites). Atlas obsahuje nezajištěné, neřízené skládky, na kterých hrozí bezprostřední

ohrožení lidí žijících buď přímo na dané skládce, nebo v její bezprostřední blíz- kosti.

Skládky se nacházejí v rozvojových ze- mích (viz obrázek 1). Kdo si atlas prohléh- ne, zjistí, že označení skládka není úplně na místě a „monstrózní smeťák“ by více odpovídalo realitě. Z uvedeného souboru 50 skládek průměrná skládka je v provo- zu již 17 let a přijme ročně 267 tisíc tun odpadu, který obsahuje i nebezpečný po- díl. V takové skládce je uloženo 2,5 milio- nu tun odpadu a zabírá plochu 24 hekta- rů. Osídlení je vzdáleno pouhých 0,5 km a v okruhu 10 km bydlí 830 tisíc obyvatel. Na skládce se pohybuje a z jejího recyklo- vatelného odpadu žije 1 300 lidí.

Po vydání zmíněného Atlasu skupina TFCD vydala další studie, které upozor-

ňují na tragické případy skládek a mo- nitorují je (The Tragic Case of Dumpies, 2015a). Po zmapování situace velkých starých skládek vychází jiný typ studií, které již pomáhají rozvojovým zemím při skládkování, a to s důrazem na udrži- telnost a přechod od lineární ekonomiky na cirkulární (Global Waste Management Outlook: Summary for Decision-Makers, 2015b). Dalším významným zdrojem in- formací je Návod na uzavírání skládek: nejznečištěnější místa světa (A Road- map for Closing Waste Dumpies: The World´s Most Polluted Places, 2016).

Obrázek 1: Uzavírání skládek a následná péče. Pro největší skládky platí tato logická analýza, avšak v podmínkách třetího světa není lehké ji naplnit. Například kam s odkloněným odpadem nebo technické zajištění skládky. A samozřejmě, kdo bude všechno financovat. S tím vším má ISWA ambice pomoci konkrétním skládkám.

Zdroj: World Atlas.

Vliv výše zmíněných studií zasáhl v roce 2017 i do agendy Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO). Zde se mluví o neřízených sklád- kách jako o hrozbě pro veřejné zdraví.

Čísla a fakta

Studie ISWA uvádí řadu zajímavých čísel. Zjistilo se, že 40 % světového odpadu

je ukládáno na 50 největších skládkách světa, které ohrožují celkem 64 milionů obyvatel, což je rovno populaci Francie v roce 2012. Alarmující, ale nikoliv pře- kvapivé, je, že 38 z 50 skládek uvede- ných v Atlasu přímo ohrožuje přímořské oblasti a oceány. Tím pádem se mohou stát zdrojem nákazy do dalších vodních ekosystémů. Navíc, na skládky je často ukládán i nebezpečný odpad, jako např. persistentní organické látky (POPs).

Studie dále odhadují, že neřízené skládky jsou třetím největším zdro- jem antropogenního metanu. Bez ja- kéhokoliv zásahu by tak metan

z neřízených skládek tvořil v roce 2025 10 % světových emisí meta- nu. Pokud by tyto neřízené skládky byly nahrazeny řízenými skládka- mi, takovými jaké známe my, před- pokládá se, že by se úspora emisí rovnala pěti milionům automobilů. Špatně je zde vedeno i samotné skládkování. Mezi nejčastější chy- by ve způsobu skládkování patří:

1. nedostatečné hutnění odpadu,

2. konstrukční chyby, hlavně velmi prud- ké svahy tělesa skládky, 3. uložení velké- ho množství odpadu nasyceného vodou,

4. neplánované ukládání velkých objemů měkkého odpadu (např. kal z čistíren od- padních vod) nebo nevhodné umístění (nejčastěji organického a vlhkého odpa- du) do svahu skládky nebo blízko u svahu,

5. provoz skládky a ukládání různě pro- pustných vrstev, což způsobuje povrcho- vou infiltraci vody a 6. nezajištění skládky při velkých srážkách. Často se navíc jedná o kombinaci uvedených chyb, které v sou- vislosti s uloženým odpadem tak, jak byl přivážen na skládku, představují další ne- udržitelná rizika. Podle názoru odborní- ků je 80 % těchto chyb predikovatelných, zvládnutelných a vlastně zbytečných, o to smutnější, jaké škody způsobují.

Al Akaider

Al-Husaineyst Johr al Deek Deir al Balah Sofa landfilt

Jam Chakro Deonar

Alushta landfill Vinca

Bishkek (BADS) Mehmood Booti Ghazipur dump

Trutier dumpsite

La Duquesa

Doumanzana dump Mbeubeuss Xxxxxxxxx Xxxxx

Htain Bin dumpsite Htwei Chaung

El Trebol Tequcigalpa

La Chureca

Payatas dumpsite

Reque

El Milaqro

Cancharani Jaquira (haquira) Quebrada Honda K'ara K‘ara dumpsite

Estrutural dumpsite

Bariloche

Lapite

Awotan (Apete) dumpsite Agbogbloshie

Solous 2

Eneka Hulene Luipaardsvlei

New England Road waste dumpsite

Arlington waste dumpsite

Xxxxxx Bangalore Mahanagara

Palike

Bantar Gebang

Suwung dump

Tibar landfill

Kibarani dumpsite Epe dumpsite

Dandora municipal dumpsite Pugu Kinyamwezi

Lagoon Dump Site

Obrázek 2: 50 nezajištěných skládek, na kterých hrozí bezprostřední ohrožení lidí.

Dalo by se říci, že lidé na těchto sklád- kách žijí od narození až do smrti. Smrt je zde způsobena většinou katastrofou, jak bylo doloženo případy v Asii, Africe a Jižní Americe. Od prosince 2015 do června 2016, tedy během sedmi měsíců, zemřelo vlivem špatného řízení skládek celkem 750 osob.

Budoucí aktivity

Pracovní skupina na uzavírání skládek TFCD plánuje v první fázi realizovat tři studie různých skládek, které budou po- stupně uzavírány a monitorovány. Jsou již vybrány tyto skládky: 1. Estrutural dumpsite, Brasília, Brazílie; 2. Rautenweg landfill site, Vídeň, Rakousko; 3. Hiriya landfill sete, Tel-Aviv, Izrael. Zatím se pracuje na skládce Estrutural dumpsite, která uzavřena byla v lednu 2018. Jedná se o největší skládku v Brazílii.

V následné fázi, která bude trvat tři roky, budou vybrány další skládky. Oče- kávanými výstupy jsou například příno- sy uzavření skládek na klimatické změny nebo vyzkoušení alternativních postupů jejich uzavírání.

Kromě studií a technické pomoci se sna- ží skupina TFCD pomoci i s financováním. Doposud má k dispozici 100 000 US$, které získala od UN CCAC (Climate and Clean Air Coalition). Obnos je určen na práce na třech výše zmíněných skládkách a na cost-bene- fit analýzu pro jednu ze skládek.

TFCD má za cíl získat ještě 245 000 euro. Příspěvky jsou očekávány od členů ISWA a dále přes portál xxx.xxxxxxxx.xxx/ closing-dumpsites. ISWA, tedy i její další pracovní skupiny budou tyto aktivity pod- porovat různými semináři, workshopy,

a to i pro místní správní orgány i pro ve- řejnost, i v souvislosti s exkurzemi na uza- vřených skládkách.

Téma uzavírání skládek se stalo klíčo- vým i pro pracovní skupinu mladých pro- fesionálů (Young professional group, YPG), která se zabývá všemi tématy z odpadové- ho hospodářství a prezentuje se na sociál- ních sítích, hlavně Facebooku a Instagramu a pořádá online konference a webináře. Letos realizuje projekt Closing dumpsites for our ocean, planet and people, kde se na portálu indiegogo (xxxxx://xxx.xxxxx- xxxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxx-

-for-our-oceans-planet-people#/) snaží získat finanční prostředky právě pro pod- poru uzavření Brazilské skládky Estrutural dumpsite. Zatím bylo vybráno díky dobro- volným příspěvkům 2 600 euro, které bu- dou sloužit na studii proveditelnosti.

Situace na Estrutural dumpsite

Skládka Estrutural se rozkládá na 136 hektarech. Nachází se 15 km od hlavního města Brasília. Aktivní je již přes 50 let. Je zde uloženo mezi 21 – 30 miliony tun od- padu a výška tělesa skládky je 60 metrů. V roce 2013 přijala skládka 2 miliony tun odpadu, tedy denně 2 700 tun komunální- ho odpadu a 4 000 tun stavebního odpadu. Na skládce žije a pracuje 2 700 lidí. Sbí- rají recyklovatelný materiál a vytřídí tím zhruba 3 % uloženého odpadu. V roce 2011 byl místní samosprávou zakázán pří- stup a práce dětem a mladistvým, avšak ti se na skládce stále nacházejí. Samozřej- mě, lidé jsou zde v otřesných podmínkách a bylo hlášeno mnoho zranění i úmrtí, z nichž nejčastější příčinou je srážka vozu

s člověkem. V roce 2013 přejel jednomu sběrači nohu nákladní vůz, v dubnu 2014 byl muž zraněn traktorem a zemřel.

Dopady na životní prostředí jsou velmi znepokojující. Skládka se nachází pou- ze 0,5 km od národního parku Brasília, vyhlášeného v roce 1961 a rozsáhlého 423 km2. Park zásobuje pitnou vodou 27 % Brazílie, což je zhruba jako polovi- na Evropské unie. Pokud by ze skládky unikl skládkový výluh, mohl by tím zá- sadně ohrozit zdraví obyvatel, které jsou na vodě z parku závislí.

V parku žije řada exotických rostlin- ných i zvířecích druhů, které se dostávají až k hranicím skládky. Zvířata, jako supi, potkani, švábi a psi, která se nacházejí přímo na skládce, loví jiné druhy zvířat a šíří choroby, což narušuje původní dru- hovou rovnováhu.

Brazilské Ministerstvo veřejné správy, které je odpovědné za ochranu národní- ho parku Brasília, uložilo pokutu ve výši 5 mil. USD provozovateli skládky Estrutu- ral a snaží se ji uzavřít od roku 2005.

Průběh prací na skládce Estrutural a přínos jejího uzavření, včetně snížení enviromentálního dopadu se bude pre- zentovat na světovém kongresu ISWA, který se uskuteční v říjnu 2019 v Bilbau.

Zamyšlení místo závěru

Studie, které byly uvedeny, jsou plné za- jímavých fotografií a citací, které stojí za zamyšlení i pro nás, i když téma nej- větších skládek světa se nám může zdát vzdálené. Dovolím si závěrem použít jed- nu z citací „Je to o lidech, nikoliv o odpa- du“, kterou lze aplikovat na každého.

Aktuální situace na trhu se sběrovým papírem

| Xxxx Xxxxxx, EURO WASTE, s.r.o.

Česká republika je už mnoho let přebytkovou zemí v oblasti sběrového papíru. Na základě toho je

orientovaná především na jeho export, v roce 2018 se

z tuzemska vyvezlo přes 900 tisíc tun sběrového papíru, necelých 100 tisíc tun bylo dovezeno.

K

1000

1200

nejvýznamnějším vývozním trhům patří stále Německo, Rakousko a Polsko. Zvyšu- jícímu se exportu v posled- ních letech dopomáhá také

600

800

neustálé navyšování sběru papíru pro recyklaci. Je to především díky zlepšu- jící se ekonomické situaci, ale také díky lepšímu systému sběru, podporuje se třídění ve školách, separovaný sběr z do- mácností a mnoho dalšího.

0

200

400

Využití sběrového papíru oproti tomu bohužel v České republice dlouhodobě klesá. Pokles je dán uzavíráním papíren, případně papírenských strojů na zákla- dě špatné efektivity výroby. Investice do nových zařízení využívajících sbě- rový papír je problematická zejména z důvodu finanční náročnosti a v ne- malé míře i náročností schvalovacího procesu s ohledem na přísná ekologická kritéria.

Oproti České republice, která je závislá na dovozu, je na tom z Evropských států

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Sběr

Využití

Zdroj: CEPI (2019)

Graf 1: Využití a sběr sběrového papíru v ČR (v tis. tun).

opačně například Německo, Rakousko a Maďarsko. Ve všech těchto zemích jsou v provozu velké papírny zpracovávající papír pro recyklaci a díky zvyšující se spotřebě obalových a balicích materiálů z druhotných vláken dochází tak k na- růstající potřebě papíru pro recyklaci.

Díky stále pokročilejším technologiím a digitalizaci dochází k poklesu spotře- by grafických papírů. Tištěné papírové produkty jsou dlouhodobě na velkém ústupu. Největší vliv na tento jev má samozřejmě stále se rozvíjející digitali- zace. Mezi prvním a druhým kvartálem letošního roku byl zaznamenán pokles

produkce grafických papírů o 600 tisíc tun (z celkových 700 tisíc tun).

Naopak díky již zmíněné dobré ekono- mické situaci dochází k nárůstu spotře- by obalových materiálů. I když aktuálně, díky mírnému zpomalení růstu ekono- miky, pomalejším tempem.

Celkově se spotřeba papíru a lepenky na osobu v Evropě zvyšuje a Česká re- publika pomalu dotahuje západní země. Je to také následkem preferování papíro- vých výrobků a obalů před těmi plasto- vými. V případě, že by se státy Evropské unie dohodly na zákazu používání jedno- rázových plastů, toto číslo by se jistě zvy-

šovalo ještě dynamičtěji. Vyšší spotřeba se bude týkat především papíru pro výrobu obalů a lepenky. Do budoucna můžeme také očekávat nárůst spotřeby papírů hygienických.

Následkem snížení spotřeby grafic- kých papírů se produkce papíru a lepen- ky v Evropě konstantně snižuje. Výrazně prudší poklesy byly poprvé signalizo- vány od druhého kvartálu roku 2018. Nicméně u obalových materiálů není si- tuace až tak pesimistická a první drobný propad produkce vůči minulému období byl zaznamenán až v druhém kvartálu roku letošního.

Evropa a Čína

Dlouhodobý vývoj podílu sběru a spo- třeby papíru pro recyklaci je ve většině světových regionů konstantní. Čína díky rychle se zvyšující produkci papírenské- ho průmyslu více papíru pro recyklaci spotřebuje, než by pokryl její sběr. Opač- ný trend najdeme v Severní Americe i v Evropě.

Nejnovější statistiky také ukazují, že Ev- ropa v roce 2018 shromáždila v průměru více než 56,5 milionů tun sběrového papí- ru a k výrobě papíru používá cca 48,5 mi- lionů tun sběrového papíru. V Evropě to značí nadměrnou nabídku papíru pro recyklaci. Do roku 2017 byla velká většina tohoto přebytku vyvážena do Číny.

Vzhledem z čínské ochraně vlastní- ho trhu, která odstartovala v roce 2017, byl čínskou vládou zakázán veškerý im- port odpadů do země. Na základě toho vznikl národní program kontroly kvality tzv. SWORD program. Výsledkem tohoto programu byl úplný zákaz importu jedné z kvalit papíru pro recyklaci, tzv. smíše- ného papíru a pro zbývající kvality byly zavedeny dovozní licence pro papírny. Realizovaný dovoz do Číny tak zazname- nal propad o 37,5 %.

Od května roku 2018 byl zastaven im- port z USA a začaly probíhat důkladné kontroly sběrového papíru již v přísta- vech dodavatelských zemí. V srpnu téhož roku bylo uvaleno clo na import sběro- vého papíru pro recyklaci z USA ve výši 25 %.

Některé asijské země začaly následo- vat Čínu, především v oblasti kontrol kvality sběrového papíru (Indonésie, Vietnam,…). Přispělo to ještě více k pře- plněnosti přístavů v Evropě, kdy většina

Milióny tun

23,4                              

23,2

23,0

22,8

22,6

22,4

22,2

Zdroj: CEPI (2019)

2019

2018

2016

4. Q

3. Q

2. Q

2017

1. Q

Graf 2: Kvartální produkce papíru a lepenky v Evropě 2016 – 2019.

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Import

Export

Zdroj: CEPI (2019)

0

800

700

600

500

400

300

200

100

1000

900

Graf 3: Český export a import sběrového papíru (v tis. tun).

materiálově využitelného papírového odpadu Evropu ani neopustí. Situace se samozřejmě výrazně a negativně promí- tá do cen sběrového papíru.

Čínský import sběrového papíru klesl mezi lety 2017 a 2018 o více než polovi- nu a za prvního půl roku 2019 vykazuje opět prudký pokles. Jedná se o snížení o 24 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2018. Děje se tak na základě dovoz- ních omezení. Čínský dovoz sběrového papíru z Evropské unie se snížil o 17 %. Předpokládalo se, že Evropa nahradí export do Číny vývozem do sousedních asijských zemí, ale to se, i přes původní snahy a nadějně zahájené obchodní ope- race, doposud nestalo.

V současné době dále probíhá vydává- ní kvartálních licencí pro čínské papírny,

aby mohly, byť v omezené míře, impor- tovat alespoň nějaký papír pro recykla- ci. Lepší situaci nepřispěla ani obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy, kte- rá také významně ovlivnila trh se sběro- vým papírem.

I přes aktuální stav, kdy obchody s Čínou v menším měřítku dál probíhají, je velkou otázkou, zda Čína obchod v roce 2020 ne- zastaví úplně, jak bylo několikrát ze strany čínských představitelů avizováno.

Další vývoj

Přes skutečnost, že světová ekonomika dál poroste, v rámci Evropské unie lze očekávat zpomalení růstu až stagnaci, což má na papírenský průmysl velký do-

pad a predikce vývoje pro rok 2020 je proto značně nejistá.

Na druhou stranu se v Evropě v nej- bližších letech nové kapacity pro využití sběrového papíru dále plánují. Oproti kapacitám uzavřeným by měl být rok 2020 optimističtější než rok letošní, kdy nově otevřené kapacity pokryjí s největší pravděpodobností ty aktuál- ně uzavřené.

Papír v podobě hygienických produk- tů či jako obalový a balicí materiál má jistě velkou budoucnost díky své pri- mární obnovitelné surovině – dřevu. Možnost několikanásobného použití papírenského vlákna a tedy opětovného využití sebraného papíru pro recyklaci je trvalou velkou výhodou papírenského průmyslu.

Budoucnost odpadového hospodářství v Olomouci

| Xxxxx Xxxxx, Technické služby města Olomouce, a.s.

Vzhledem k neustálému navyšování množství separovaného odpadu na území statutárního města Olomouc vznikla potřeba na tento trend adekvátně reagovat. Akciová společnost Technické služby města Olomouce, která je ve vlastnictví statutárního města Olomouc, zajišťuje nejen svoz veškerých odpadů od občanů města a provozování sběrných dvorů, ale provozuje také třídicí linku, kde probíhá další třídění separovaného odpadu, zejména plastů a kompozitních obalů.

D

íky rozsáhlé sběrné síti ná- dob na separovaný odpad, která je dlouhodobě budo- vaná, mají občané možnost třídit odpad v každé lokalitě

města a přispívat tak k ochraně životní- ho prostředí a dalšímu využívání třídě- ných odpadů. Na veřejných stanovištích, kterých je více jak 800 po celém městě, je možnost třídit plasty, papír a lepenku, barevné a čiré sklo, kompozitní obaly, kovy, jedlé oleje a tuky, textil a drobný elektroodpad.

Na podporu třídění odpadu byl v roce 2017 plošně zaveden individuální sběr separovaného odpadu. Obyvatelé rodin- ných domů mají možnost zdarma a dob- rovolně získat nádoby o objemu 240 lit- rů na plasty a papír a třídit tyto odpady

v domácnosti, bez nutnosti docházet k veřejným stanovištím. Separovaný od- pad z těchto nádob je pravidelně svážen každé čtyři týdny. V současné době je rozdáno více jak 4500 těchto nádob a je- jich počet neustále roste, ať již přistavo- váním k novostavbám nebo občanům, kteří se později rozhodli tento pohodlný systém třídění odpadu využívat.

Samostatnou kapitolou třídění odpadu je oddělený sběr biologicky rozložitelné- ho komunálního odpadu (BRKO). V roce 2008 proběhl pilotní projekt zaměřený na oddělený svoz tohoto odpadu, který do této doby končil ve sběrných dvorech nebo bohužel ve směsném komunálním odpadu. Ve vybrané lokalitě se zástav- bou rodinných domů byly zdarma rozdá- ny speciální nádoby na BRKO, do kterých měli občané možnost odkládat poseka-

nou trávu nebo shrabané listí ze zahrady, ale také zbytky jídla rostlinného původu. Pilotní projekt měl mezi občany velmi pozitivní hodnocení a tak v dalším roce byl systém rozšířen do dalších vybra- ných částí města s rodinnou zástavbou. Na základě dalších kladných hodnocení v těchto lokalitách byl v roce 2010 tento systém zaveden na celém území, čímž se statutární město Olomouc stalo prvním z větších měst, kde byl tento systém sbě- ru BRKO plošně zaveden. V posledních le- tech mají také obyvatelé bytových domů možnost třídit BRKO do kontejnerů o ob- jemu 660 litrů, které jsou postupně roz-

misťovány i mimo rodinnou zástavbu.

Současná třídicí linka byla vybudována před téměř 20 lety s projektovanou ka- pacitou 500 t plastového odpadu za rok v jedné pracovní směně a s technickým

Obrázek 1: Překládací stanice. Obrázek 2: Stanoviště separovaného odpadu na sídlišti po rekonstrukci.

zařízením odpovídajícím tehdejší době a potřebám. Svou zpracovatelskou kapa- citou a technologickým vybavením linka současným potřebám nedostačuje. Její konstrukce a zázemí neumožňují moder- nizaci a další rozvoj a jedinou možností, jak reagovat na neustále se navyšující množství separovaného odpadu a po- žadavků na třídění, je vybudování zcela nové moderní třídicí linky.

Vznikla tak potřeba vybudo- vání moderního odpadového centra na okraji města, kde se nachází současná třídicí linka, ale také moderní překládací stanice sloužící k překládce směsného komunálního odpa- du za účelem následné přepra- vy k dalšímu využití do zařízení k energetickému využití odpa- du v Brně, popř. na skládku v době odstávky zařízení.

Další součástí nového od- padového centra budou také

Sběrný dvůr pro občany, který vznikne v novém odpadovém centru, poskytne návštěvníkům větší kapacitu a také po- hodlné zbavení se odpadu, jak jsou tomu již zvyklí ve sběrném dvoru v Neředíně, který prošel před lety modernizací. Vy- budování nájezdové rampy umožní pou- žití větších velkoobjemových kontejnerů a pohodlnější odkládání odpadu přímo

žáci vidí, co se děje se separovaným od- padem na třídicí lince a se směsným ko- munálním odpadem na překládací sta- nici. Školicí centrum tyto exkurze učiní žákům ještě zajímavější a pestřejší.

Novinkou systému nakládání s odpa- dy v Olomouci v tomto roce je testování tzv. chytrých odpadkových košů. Tyto od- padkové koše umí uvnitř odpad hutnit pomocí zařízení napájeného integrovanou baterií, která je

průběžně dobíjena solární ener- gií. Navíc tyto koše pomocí SIM karty odesílají data o své naplně- nosti a potřebě vývozu na dispe- čink Technických služeb města Olomouce, které následně zajistí vývoz těchto odpadkových košů. Systém je ve zkušebním provozu do konce tohoto roku a následně dojde k vyhodnocení účinnosti, efektivity, provozních a pořizo- vacích nákladů apod.

Nejen předcházení vzniku

moderní sběrný dvůr pro ob- čany, Re-Use centrum, nové

Obrázek 3: Stará třídicí linka.

odpadu a podpora třídění ko- munální odpadů jsou prioritou

zázemí pro pracovníky, školicí centrum pro veřejnost, nové úložiště skla a ulič- ních smetků, nová mostová váha a sklad nebezpečných odpadů. Vznikne tak uce- lené centrum pro komplexní nakládání s odpady, jaké je běžné v zemích západ- ní Evropy s vyspělým odpadovým hos- podářstvím. Nemalou část investice si vyžádá vybudování nové infrastruktury v areálu odpadového centra, jako jsou zpevněné skladovací plochy a přístřešky, inženýrské sítě, hospodaření se srážko- vými vodami apod.

Nová třídicí linka umožní zpracovat větší množství odpadů, oproti současné třídicí lince více jak dvojnásobně. Kromě plastů a kompozitních obalů, které se již ve stávající třídicí lince třídí, bude nová třídicí linka umožňovat třídit také papír a lepenku a poskytne také lepší pracovní podmínky pro zaměstnance třídicí linky v podobě odvětrávané a vytápěné kabi- ny a se sociálním zázemím.

Kabina s větším počtem shozů pro vy- tříděné komodity umožní třídit na více složek, což je zejména u různorodého plastového odpadu potřebné. Nový vý- konný horizontální lis s perforátorem umožní lisovat balíky odpadu s větší hmotností a tím dojde k efektivnějšímu využití nákladních vozidel, která odváže- jí vytříděné druhotné suroviny k finální- mu zpracování. S vybudováním nové tří- dicí linky se také zvýší skladovací plochy pro vytříděné druhotné suroviny.

z osobních vozidel nebo vozíků. Nový sběrný dvůr v odpadovém centru nahradí stávající sběrný dvůr v ulici Chelčického, kde je umístěn v rodinné zástavbě a zatě- žuje tak zvýšenou dopravou své okolí.

Pro předcházení vzniku odpadu bude sloužit Re-Use centrum. To, co pro něko- ho může být odpadem, pro druhého může být ještě užitečné. Předcházet vzniku od- padu a umožnit starým věcem „druhý“ život, je hlavním posláním Re-Use centra. Zde budou mít občané možnost odevzdat věci pro ně již nepotřebné, které jiným ještě poslouží. Kromě nábytku, zařízení a vybavení domácnosti bude zde možno odevzdat sportovní vybavení, dekora- ce, hračky, knihy, záznamové nosiče CD a DVD atd. Nebudou zde přijímány veške- rá elektrická a elektronická zařízení.

Součástí nového odpadového cen- tra bude také školicí centrum, které bude sloužit zejména žákům základ- ních a středních škol k získání nových poznatků v oblasti odpadového hospo- dářství. Budou zde probíhat výukové programy a semináře, které budou za- měřeny na předcházení vzniku odpadu, jak správně třídit odpad, co se s odpady následně děje atd. Taková forma výu- ky je v západních zemích Evropy běžná a má za úkol připravovat žáky již od dět- ství k zodpovědnému chování k přírodě a udržitelnému rozvoji v oblasti odpadů. Již dnes se pořádají v současném areálu exkurze základních a středních škol, kde

města Olomouc. Mezi další priority v ob- lasti odpadového hospodářství patří také estetizace veřejných stanovišť na třídě- ný odpad, zejména v sídlištní zástavbě, kde původně vybudovaná stanoviště na odpadové nádoby jsou v dnešní době kapacitně nedostačující a také zchátralá. Stanoviště odpadových nádob tak po- stupně procházëjí rekonstrukcí, která za- jistí navýšení počtu nádob na jednotlivé druhy odpadu a zkrášlí toto prostředí. V příštím roce dojde k vybudování no- vých stanovišť ve vytipované sídlištní zástavbě, kde budou běžné kontejnery na odpad nahrazeny moderními polo- podzemními kontejnery. Zapuštěním kontejnerů „do země“ bude zvýšena ka- pacita jejich celkového objemu na sta- novišti, zlepší se estetika a v některých případech dojde v navýšení parkovacích míst, kterých je díky rostoucímu počtu osobních vozidel v těchto lokalitách ne-

dostatek.

VítězstvívcelostátnísoutěžiOkřišťálovou popelnici a několik vítězství v krajské soutěži O keramickou popelnici, pořáda- ných autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s. a úspěch v třídění odpadu v celostátní soutěži Hnutí Duha jsou důka- zem, že přístup k odpadovému hospodář- ství je ze strany města Olomouc, Technic- kých služeb města Olomouce, a.s. a zejména občanů tohoto krásného města je brán váž- ně a zodpovědně s ohledem na udržitelný rozvoj v oblasti životního prostředí.

Odpady na hudebních festivalech – zkušenost na vlastní kůži

| Spolupracovník redakce OF

V tomto roce jsem navštívil několik různých hudebních festivalů a venkovních koncertů zaměřených na folk a rock (Olomoucký kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj). Co do počtu návštěvníků se jednalo o účasti od 1800 až po 10 000 lidí. Hudební festivaly se sice nesou v duchu velkých hudebních zážitků, které ale s sebou přináší i velká množství produkovaných odpadů.

N

e po všech festivalech ale zů- stává jedna velká hromada netříděného odpadu. Hudeb- ní festivaly se v rámci produk- ce odpadů pozvolna „ozeleňu-

jí“ a snižují tak svou odpadovou stopu.

V rámci návštěv hudebních festivalů jsem zaznamenal produkci těchto odpadů:

⚫ jednorázové plastové a papírové obaly na pokrmy,

⚫ jednorázové obaly na teplé nápoje (plast, papír, 100% kompostovatelné),

⚫ jednorázové plastové nápojové obaly na pivo a limo,

⚫ jednorázové plastové nápojové obaly na víno a tvrdý alkohol.

Ale ne všechny obaly musí nutně kon- čit jako odpad. Řešení tu je.

Obrázek 1: Poházené jednorázové obaly (Stře- dočeský kraj).

Opakovaně použitelné obaly na pivo a limo

Co do objemu se na festivalech produkují nejvíce plastové kelímky na pivo. V tomto směru doznal tento odpad změn v podobě náhrady za opakovaně použitelné a znovu plnitelné kelímky. Hudební festivaly tak nalezly cestu jak snížit (částečně) množ- ství produkovaných odpadů. Jak to na fes- tivalech funguje?

První pivo je vždy drahé

V areálu, kde se festival koná, není mož- né používat jednorázové kelímky na pivo. Jdete si dát první pivo a jeho zaplacení vám způsobí údiv. „105 Kč prosím, padesát kaček je záloha na kelímek, který pak mů- žete vrátit, a záloha vám bude vrácena“, sděluje mi obsluha. Tak to jo, do toho jdu. Systém je dle mého jednoduchý a fungu- je. V rámci tohoto systému jsou kelímky umývány přímo v zařízeních v areálu festivalu a znovu pak vraceny do oběhu. Řada návštěvníků si kelímek ponechá jako funkční suvenýr a tahle věc se stává běžnou výbavou lidí na různých akcích.

Kelímek – prostor pro reklamu

Opakovaně použitelné plastové kelímky dávají velký prostor pro tvořivost. Plocha kelímků se sama nabízí jako místo pro re- klamu, logo festivalu či hudební akce, etike-

tu pivovaru apod. Z kelímků se stává i prak- tický suvenýr. A proč ne. Ouško na zavěšení a hmotnost proti skleněné nádobě přidáva- jí na popularitě těmto nádobám.

Ne ale každý festival se touto cestou vydává, což jsem letos poznal na malém, ale i velkém festivalu. Vysoká kvalita hudby není vždy garancí nízké produk- ce odpadů. I velká hudební akce o počtu 7 tisíc fanoušků jde udělat na jednorázo- vých obalech. A výsledek?

Jenomže jak se říká, „všechno je o lidech“. A je. Pořadatelé hudebních festivalů, ale i pi- vovary, pochopili, že jednorázovým obalům je už odzvoněno a chopili se nového trendu plastových umyvatelných nápojových ná- dob. Není tak důležité, zda se tak stalo pod tlakem veřejnosti, medií, či samotným po- chopením pořadatelů, ale že se to stalo.

Pokrmové obaly

Tady zatím nedošlo k výrazné změně, pakli- že tou změnou není jen posun od plastové- ho obalu k papírovému. Přesto plastový obal na jídlo stále „vítězí“. Ale jak papírový, tak i plastový obal končí jako jedna velká směs odpadů materiálově nevyužitelných. Nehledě na to, že zbytky jídel a „konta- minace“ obalů jídlem dělá z těchto obalů rovnou materiálově nevyužitelný odpad. Plastové příbory ale i dřevěné příbory kon- čí opět ve směsce odpadů, přestože dřevě- ný příbor lze bez problémů kompostovat. Jeho oddělené shromažďování si nedokáži zatím na těchto akcím moc představit.

Káva a další teplé nápoje

Káva. Tento nápoj zažívá na festival vel- ký vzestup co do jeho kvality a servisu. Obaly zůstávají stále stejné-jednorázové. Od plastových po papírové, až po ty „eko“ kompostovatelné. Kompostovatelný obal, to je prima, to beru, ale ihned vychladnu při dotazu obsluze stánku, kde ty obaly kompostujete? Odpovědět si může každý po svém….Takže opět je obal odsouzen do jedné velké nevyužitelné směsi. Posun od plastových míchátek po ta dřevěná má snad jen praktický dopad. Dřevěná se v horkém nápoji neroztečou…

Jednorázové kelímky

Obrázek 2: Velkoobjemový kontejner naplněný plastovými pytli se směskou odpadů a s převažují- cími plasty.

Ano i tento systém jsem na hudebních projekcích ještě zažil. A trochu naivně jsem si myslel, že je to už přežitek a že plastový obal opakovaně plnitelný je již standardem. Není. Hory jednou použi- tých nádob od piva se vrší do příslušných nádob nebo rovnou pod nohy. Odnášení nádob s odpady mnohdy kolabuje. Dotěr- né vosy okupují tato místa a mlsají. Kdesi v rohu areálu jsou umístěny velkoobje- mové kontejnery, které se plní plastový- mi pytli se směskou odpadů s převažující složkou plastů – viz obrázek 2.

Opakovaně plnitelný kelímek mi neza- bírá místo, beru si jej vždy s sebou. Toto je další řešení jak se vyhnout zbytečné pro- dukci odpadů plastů. Ale pozor, ne vždy vám do něj nalijí. Konkrétní příklad z po- slední hudební akce ve středočeském kraji. Dobrý den, dáte mi pivo do mého kelímku? Ne nemůžeme. Tady máte pivo v jednorázo- vém kelímku a přelijte si ho do toho vašeho, byla odpověď obsluhující. Ne děkuji, tak ho nechci a s údivem obsluhy nad mou reak- cí odcházím zkusit štěstí do jiného stánku s pivem. Narážím ovšem na stejný problém. Hygiena. Respektuji to. Takže jednorázo- vým kelímkům není stále odzvoněno.

Třídění odpadů na festivalech

Jedním slovem nefunguje, tedy na těch, které jsem navštívil. Důvod je zřejmý. Neměl jsem tu čest se s tímto standard- ním způsobem nakládání s odpady se- tkat. Viděl jsem třídit plastové kelímky

0.5 l do plastové trubky, ve které se pou- žité kelímky do sebe vršily do komínku. Nápad dobrý, realita jiná. Po naplnění vždy došel někdo z pořadatelů, kelímky vyjmul a kamsi odnesl. Mám vážné oba-

vy, že skončily ve směsce nevyužitelných odpadů. Anonymita těchto akcí, určitá dávka lenosti a i opojení alkoholický- mi nápoji způsobuje, že třídit odpady na festivalech asi jen tak nepůjde. Ono popravdě jaké složky odpadů by vlastně na festivalech měly být tříděny? Papír, plast, kov, sklo, organický odpad. Papíro- vé obaly nejsou účastníky festivalu pro- dukovány, alespoň ne ty, které by bylo možné recyklovat. Prodejci občerstvení jsou produkovány kartonové obaly, ale ty většinou zůstávají po odjezdu prodej- ce z festivalu na místě jeho stánku v po- době hromady různých druhů odpadů. Ale na jednom festivalu jsem náznak tří- dění kartonových obalů zaznamenal.

Nápoje ve skleněných obalech – tento druh obalu se záměrně na festivalech ne- používá, a to z důvodu bezpečnosti. Kovo- vé obaly jsou v malé míře na festivalech produkovány, a to zejména od tzv. ener- getických nápojů, ale k oddělenému tří- dění tohoto obalu nedochází. Biologicky rozložitelné odpady jsou na festivalech produkovány, ale vzhledem ke škále dru- hů pokrmů, spíš živočišného původu, není tento druh odpadu možné třídit a násled- ně s ním nakládat v souladu s platnou legislativou. Oddělené třídění této složky odpadu na festivalech nefunguje.

Kompostovatelné obaly

Na hodně akcích prodávají kafe do kom- postovatelných obalů, 100% biologicky rozložitelných. Také dřevěná míchátka lze zkompostovat a kávový logr se přímo nabízí kompostovat. Všechno je jinak. Kam dáváte ten logr a jak kompostu- jete ty kompostovatelné obaly, zněla

má otázka. Co stánek, to různá reakce např. to si lidi kompostují doma, my to nekompostujeme, my nevíme, co tu s tím dělají apod. Vše končí jako jedna směska odpadů s definovanou koncovkou. Má le- tošní zkušenost s kávou na jednom festi- valu byla taková, že do vlastního hrníčku byla káva o 5 kaček levnější. Není to úpl- ně novinka, ale bylo to příjemné.

Závěrečné shrnutí

Festivaly jsou fajn akce. Setkání lidí s pří- jemným hudebně kulturním zážitkem. Snížit odpad na nulu by bylo možné je- dině hudební festivaly nepořádat a to by bylo zase škoda. Pivovary, které bývají mnohdy jedním ze sponzorů, mají velkou šanci přejít na plastové obaly umyvatelné a opakovaně plnitelné. Řada jich tak již učinila. Prodejci teplých nápojů mohou použít stejný model jako plastové opako- vaně plnitelé obaly. Ale je třeba se v rám- ci takových akcí sdružit s ostatními, tedy myšleno v obalech na nápoje a nastavit systém jednoho druhu obalu. Prodejci jíd- la jsou na tom podobně jako prodejci ná- pojů, tedy je třeba se v rámci obalů sdru- žit a používat pouze jednu sadu nádobí, která se bude umývat. Tady vidím řešení jak předejít množství zbytečně produko- vaného materiálově nevyužitelného od- padu. Otázka zbytků jídel je na samostat- ný článek, ale i to by se dalo vyřešit.

Z mé vlastní zkušenosti v tomto roce vidím jasný posun k lepšímu. Cesta je tedy nastavená, jen se nebát na ni vstou- pit a jít po ní. Ačkoliv je skládkování stá- le legální způsob nakládání s odpady, dle hierarchie způsobů nakládání s odpady ale až na poslední příčce.

Cirkulárna ekonomika ako

„nový“ hospodársky model?

| Xxx. Xxxxxxx Xxxxxx, XxX., MBA., Ekonomická univerzita v Bratislave

Problémy s ochranou prírodných zdrojov riešia mnohé krajiny už desaťročia. Dostali sme sa do štádia, kedy sa prírodné zdroje pomaly vyčerpávajú a hľadajú sa nové možnosti ich náhrady, aj keď už v predchádzajúcich obdobiach bola náhrada prírodných zdrojov za nové materiály bežná, s cieľom znižovať náklady na výrobu. Ekonomické ciele a ich napĺňanie prispeli

k súčasnému stavu a v podstate iba 9 % z 92,8 miliárd ton nerastov, kovov, biomasy a fosílnych palív, ktoré ročne vstupujú do ekonomiky, sa opätovne používa.

lak na prírodné zdroje neustále narastá a podľa prognózy rastu populácie (len do roku 2050 sa počet obyvateľov zvýši o 30 %) bude narastať aj objem spotre-

by surovín s potrebou výroby tovarov.

val. Výrobky sa využívali aj na iné účely, na aký boli vyrobené, čím sa eliminoval odpad.

Princíp zníženia (Reduce) predsta- vuje orientáciu ekonomiky na vedec- ký a technologický pokrok a inovácie

T

Ceny prírodných zdrojov využívaných v priemysle sa za posledných 10 rokov v porovnaní s 20. storočím, keď cena zdrojov klesala a mzdy rástli, zvýšila dvojnásobne.

Je nemožné využívať prírodné zdroje rovnakým spôsobom. Dôležité je zvýšiť tlak na lepšie využívanie druhotných surovín, odpadové hospodárstvo a po- stupne prechádzať na model cirkulárnej ekonomiky, ktorý je zameraný na pre- klenutie priepasti medzi cyklom výroby a cyklom prirodzených ekosystémov. To znamená, že na jednej strane eliminuje- me odpad a na druhej strane sa regene- rujú prírodné systémy.

Mnoho spoločností má stále ciele a systémy hodnotenia, ktoré sa zameriavajú

na vytváranie krátkodobých hodnôt, zatiaľ čo model obežného hospodárstva je modelom

s dlhodobými cieľmi. <<

Počiatky koncepcie cirkulárnej eko- nomiky sa datujú od roku 1960, keď bol zaznamenaný zvýšený záujem o ochra- nu životného prostredia. Rozvoj cirku- lárnej ekonomiky v medzinárodnom meradle zaznamenal výrazný vzostup po roku 1990, aj keď môžeme povedať, že tak v Českej ako aj Slovenskej re- publike model cirkulárnej ekonomiky, vzhľadom na obmedzené zdroje fungo-

V roku 1992 predstavilo Nemecko svoju cirkulárnu ekonomiku. Cirkulárna ekono- mika predstavuje priemyselný systém, kto- rý prihliada na prírodné a ľudské zdroje, vedu a technológie, je založená na troch1, štyroch, šiestich2 alebo až 9 princípoch3,4. Princípy sú ekonomickým kódexom sprá- vania sa (napríklad rámec štyroch princí- pov používa Európska únia: Princípy „4R“

– Reduce – Reuse – Recycle – Recover).5

s cieľom zefektívniť využitie zdrojov pri čo najmenšom používaní surovín a níz- kou spotrebou energie.

Princíp opakovaného použitia (Reu- se) znamená požadovať výrobu výrob- kov a obalových materiálov s možnosťou opakovaného použitia. Výrobcovia a kon- štruktéri, by sa mali prioritne zameriavať na konštrukciu výrobkov s možnosťou predĺženia ich životného cyklu.

Princíp recyklácie (Recycle) zname- ná, že po skončení životnosti výrobkov je možné ich znovu použiť, k čomu je potrebné vybudovať a podporovať roz- voj recyklačného priemyslu, ktorý pri- navráti odpad, suroviny do výrobného procesu alebo umožní aspoň jeho ďalšie použitie.

Princíp Recover je vlastne premena odpadu na nové zdroje, ktoré sa využijú na výrobu elektriny, tepla, resp. výrobu iných materiálov.

Podľa štúdie Svetového ekonomic- kého fóra bude mať prechod na model cirkulárnej ekonomiky, spolu s novým opatreniami (napr. zdaňovanie) a orga- nizáciou trhov práce, vplyv na zvýšenie zamestnanosti v primárnom sektore, vy- tvorením nových pracovných miest pre pracovníkov s nižším vzdelaním.

Predpokladá sa, že v Spojenom kráľovstve by mohlo vzniknúť 50 000 a v Holandsku 54 000 nových pracov- ných miest.6 Nadácia Xxxxx XxxXxxxxx Foundation a McKinsey predpokladá, že nové pracovné miesta budú vytvorené

Obrázok 1: Od lineárnej k cirkulárnej ekonomike. Zdroj: spracované podľa Why a circular economy? PBL Netherlands Environmental Assessment Agency, The Hague (2016).

tiež zvýšením počtu opráv výrobkov, čo bude súvisieť aj s potrebou zmeny vo praktickom vzdelávaní.

V súčasnom hospodárskom systéme však existujú prekážky implementácie tohto modelu hospodárstva, čo súvisí predovšetkým s vyšším objemom poči- atočných investícií (nové výrobné zaria- denia); ochotou spotrebiteľov platiť viac za produkty (obmedzenosť zdrojov).

Okrem sociálnych a environmentálnych bariér však existujú aj inštitucionálne bariéry na zavedenie modelu kruhového hospodárstva. Bude potrebné prekonať mnohé rôzne prekážky, keďže súčasný hospodársky systém je zameraný na do- pyt po lineárnom hospodárstve a ešte nie je pripravený zaoberať sa podnikmi pôso- biacimi v obehovom hospodárstve.

Nové obchodné modely môžu byť ná- ročné na implementáciu zákonov a nari- adení. Mnoho spoločností má stále ciele a systémy hodnotenia, ktoré sa zameria- vajú na vytváranie krátkodobých hodnôt, zatiaľ čo model obežného hospodárstva je modelom s dlhodobými cieľmi.

Prechod na cirkulárnu ekonomiku môžeme považovať za „inováciu“, no musí byť akceptovaná spoločnosťou. Všetky procesné zmeny súvisiace s ďal- ším fungovaním nášho života na planéte si vyžadujú pochopenie, že počiatok cir- kulárnej ekonomiky nie je len odpadové hospodárstvo, ako je to často prezento- vané.

Takýto prechod bude veľmi zložitý a vyžaduje si zmeny už v súčasnosti, čo sa napríklad už realizuje na úrovni Európskej únie prostredníctvom mno- hých aktivít (energetická únia, ekologic- kejšia doprava, ekologické poľnohospo- dárstvo, novou priemyselnou politikou) na podporu podnikov (podpora výskum- ných a inovačných aktivít, aby reagovali na zmenu v energetických, logistických, či finančných subsystémoch) a tiež pod- porou domácností (efektívne vykurova- nie, separácia odpadu).

V súvislosti s cirkulárnou ekonomikou sa často sústreďuje pozornosť na zdro- je, ich šetrenie, efektívne využívanie. No veľmi dôležitým je zmena spotrebi- teľského správania v ekonomicky vy- spelejších krajinách, kde je vysoký sklon k spotrebe podmienený na jednej strane vysokým dopytom, no na druhej strane neustálou ponukou tovarov, od čoho vý- robcovia očakávajú stále vyššie zisky.

Ako sme už spomenuli, nároky na do- pyt po prírodných zdrojoch a väčší tlak na životné prostredie spôsobuje rast sve- tovej populácie. Len v období dvadsiate- ho storočia celosvetový rast populácie v kombinácii s rastom blahobytu mal za následok zvýšenie spotreby materiá- lov 34-krát, minerálov viac ako 27-krát a fosílnych palív 12-krát. Predpokladá sa, že dopyt po spotrebiteľských výrobkoch zvýši spotrebu materiálov v roku 2050 v porovnaní s rokom 2000, trojnásobne.

Môžeme konštatovať, že základom cir- kulárnej ekonomiky je zmena, ktorá začí- na v rodine. Zároveň je tiež nevyhnutná zmena aj vo vzdelávacom systéme. Výraz- ne sa musí zmeniť spolupráca rodiny, ško- ly so samosprávami tak, aby pochopenie týchto zmien viedlo k zavádzaniu efektív- nych zmien a nechápala sa táto zmena ako povinnosť, ale ako životný štýl.

Zdro

[1] Gh

Zdroje:

[1] Xxxxxxxxxx, P., Xxxxxxx, C., Xxxxxxx, S.: A review on circular economy: the expected transition to a balanced interplay of environmental and

economic systems. J. Clean. Prod. 114, 11–32. 2016. Available at: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx. com/science/article/pii/

[2] Xxxxxxxx, X.: Xxxxxx, T. V.: Conceptualizing ReX for aggregating end-of-life strategies in product development. Proc. CIRP 29, 639–644. (2015).

[3] xxx Xxxxx, N., et al., 2016. Towards a circular economy: the role of dutch logistics industries and governments. Sustainability 647.

[4] Xxxxxxx, X., et al.: Circular Economy: Measuring Innovation in the Product Chain. (2017). Planbureau voor de Leefomgeving, No. 2544. xxxxx://xxx.xxx.xx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxx/ publicaties/pbl-2016-circular-economy- measuring-innovation-in-product-chains-2544. pdf

[5] European Commission, 2008. Directive 2008/98/EC of the European Parliament and of the Council of 19 November 2008 on Waste and Repealing Certain Directives. Available at. xxxx://xxx-xxx.xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxxxx/XX/XXX/ PDF/?uri=CELEX:32008L0098&from=EN

ttp://

-

ss-

[6] Towards the circular economy: Accelerating the scale-up across global supply chains. http:// xxxxxxx.xxxxxxx.xxx/xxxxxx-xxx-xxxxxxxx- economy-accelerating-the-scale-up-across- global-supply-chains/

Škola odpovědného veřejného zadávání přináší inspiraci

| Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxx, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Letní škola odpovědného veřejného zadávání – třídenní seminář, který se uskutečnil v srpnu v rámci projektu „Podpora implementace a rozvoje sociálně odpovědného veřejného zadávání“, přinesl zúčastněným zadavatelům nejen inspiraci a motivaci k strategickým a udržitelným nákupům, ale i příležitost setkat se s novými tématy

v oblasti veřejného zadávání. Letošní škola se věnovala udržitelnému stavebnictví a konceptu cirkulárního zadávání. Zúčastnili se jí

i zástupci zadavatelů ze Slovenské republiky.

P

řed oficiálním zahájením školy proběhl úvodní semi- nář odpovědného veřejného zadávání (OVZ) pro účast- níky ze Slovenska. Projekt

sociálně odpovědného veřejného za- dávání (projekt SOVZ) při Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR se slovenskou stranou spolupracuje a poskytuje jí re- levantní výstupy. Slovenskou republiku totiž čeká zásadní krok, a to povinnost zohledňovat od 1. ledna 2020 sociální hledisko v nadlimitních veřejných za- kázkách.

OVZ ve stavebnictví

Druhá část prvního dne byla vyhraze- na představení účastníků zastupujících organizací a jednotlivým krokům, které již mají za sebou v odpovědném zadává- ní. Hlavní témata – OVZ ve stavebnictví a cirkulární ekonomika – pak zaznívala v průběhu celého trvání letní školy.

Xxxx Xxxxxx z Univerzitního centra ener- geticky efektivních budov na Českém vy- sokém učení technickém v Praze se v prv- ním bloku zaměřil na kvalitu budov při zadávání veřejných zakázek, především s využitím metod LCA a LCC. Life Cycle Assesment (LCA) je analytická metoda

na posuzování životního cyklu produktu (sleduje materiálové a energetické toky), přičemž hodnotí dopady produktů a slu- žeb na životní prostředí. Zjednodušeně, analyzují se dopady na životní prostředí od získání surovin, přes výrobu, užívání až po závěrečné odstranění. S tím souvisí i certifikace EPD, kterou lze získat na zá- kladě hodnocení LCA metody.

Další metodou, která zaujala účastníky semináře, je Life Cycle Cost (LCC). Analýza LCC může být nápomocná při komplexním rozhodování o výhodnosti produktu či služby z ekonomického pohledu. Zajíma- vým certifikačním nástrojem při nastavo- vání parametrů udržitelné stavby může být i certifikát SBToolCZ. Přestože vychází z mezinárodní certifikace SBTool (Sustai- nable Building Tool), kritéria hodnocení a jejich váhy zohledňují české prostředí. Rekonstrukce Střední školy Českobrodské v Praze zohledňující LCA, LCC i certifikaci SBToolCZ je jeden příklad za vše.

Cirkulární ekonomika

V úvodu druhého bloku vysvětlila Xxxx Xxxxxxxx z organizace INCIEN, proč je nevyhnutný přechod z lineární na cirku- lární ekonomiku, kolik odpadů vytváří (nejen) stavebnictví a jak lze s ním na-

kládat. Zdůraznila kupní silu veřejného sektoru (dle údajů za rok 2018 zhruba 600 miliard ročně) a jeho důležitou roli při přechodu na cirkulární ekonomiku v České republice.

Velký krok směrem k cirkulární ekono- mice udělal podle Xxxx Xxxxxxxx Magis- trát hlavního města Praha zpracováním Cirkulárního skenu, který identifikoval oblasti ekonomických a environmetál- ních dopadů, zanalyzoval materiálové toky, a jehož výsledkem bylo více než 20 cirkulárních příležitostí. Tři nejzají- mavější jsou zahrnuty do strategických plánů a připravuje se realizace.

Zajímavou částí prezentace Xxxx Xx- xxxxxx byl tzv. Green Deals (tzv. Zelené dohody), nizozemský vládní program poskytující pomoc a podporu organiza- cím, které inovativním způsobem řeší environmentální, či udržitelné projek- ty. Koncept je založený na dobrovolné dohodě veřejné správy a soukromého sektoru, ve spolupráci s vládní stranou. Mimo Nizozemska se do Green Deals zapojily i další země, například Francie schválila šest dobrovolných úmluv zalo- žených na stejném principu.

Důležitou části cirkulární ekonomi- ky je využívání druhotných surovin, ale zvláště u staveb nemusí být pro zadava- tele jednoduché se v nich vyznat. V další

Cirkulární zakázky jsou absolutní základ pro rozjezd cirkulární ekonomiky v Česku. Každá cirkulární poptávka vytváří prostor pro cirkulární byznys modely a aktivity.

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

•Aalborg (DK) – renovace nábytku

•Corkaigh (IE) – výstavba bytů (brownfields)

•Vlaandern (B) – nákup kancelářského materiálu

•Public Health Wales (UK) – renovace nábytku

•Lahti (FIN) – využití recyklátu při výstavbě

•Ministry of Defence (NL) – nákup recyklovaného textilu

•Hyvinkää (FIN) – snižování množství odpadů při výstavbě

•Rijkswatterstaat (NL) – využití recyklátu při výstavbě dálnice

•Wageningen (NL) – renovace nábytku

Více o úspěšných zakázkách s cirkulárními aspekty v rámci Procura+ Awards na: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/

KLÍČOVÉ PŘÍSTUPY K CIRKULÁRNÍMU ZADÁVÁNÍ:

CIRKULÁRNÍ KRITÉRIA

Vylepšené produkty a služby jsou zadá- vány přidáním konkrétních „cirkulárních“ kritérií do výběrového řízení

Příklad:

•Minimální podíl recyklovaných materiálů

•Použití (podíl) znovu použitých materiálů

•Recyklovatelné materiály

•Netoxické materiály

Výsledek: Více cirkulárních produktů

NÁKUP NOVÝCH CIRKULÁRNÍCH MATERIÁLŮ / MATERIÁLŮ

Z DRUHOTNÝCH SUROVIN

Nové produkty jsou nakupovány na zákla- dě funkčních nebo výkonových kritérií při akcentu vysoké míry recyklace i recyklova- telnosti. Tato metoda definuje požado- vaný funkční výsledek výběrového řízení

a ponechává prostor pro inovace.

Příklad:

•Dočasná budova

•Řízená demontáž

•Dlouhá životnost produktu

•Podíl recyklovaných materiálů

Výsledek: Nové materiály a výrobky, které jsou výrazně lepší z hlediska aspektů cirkulární ekonomiky.

PODPORA CIRKULÁRNÍCH BYZNYS MODELŮ

Nové a „cirkulární“ formy veřejných zakázek mohou do stavebních projektů přinést cirkulární obchodní modely a metody, například pro- střednictvím systémů služeb výrob- ků a změn ve vlastnictví materiálu

Příklad:

•Leasing

•Smlouvy o platbě za použití

•Nákup zpět / prodej na základě smluv

•Dohody o zpětném odběru

Výsledek: Nové cirkulární obchodní modely a koncepty

prezentaci se Xxxxxx Xxxxx z Univerzitní- ho centra energeticky efektivních budov na Českém vysokém učení technickém v Praze věnovala otázce, jak lze šetrně demolovat stavbu a získat tím cenné zdroje na opětovné využití. Představila konkrétní produkty obsahující materiál pocházející ze stavebních a demoličních odpadů (recyklovaný beton, recyklované kamenivo, recyklované plastové rámy atp.) a Katalog výrobků a materiálů s ob- sahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Katalog představuje dů- ležitý nástroj pro zadavatele, z kterého může při přípravě stavebních veřejných zakázek vycházet a zohledňovat přitom aspekty cirkulární ekonomiky.

Oběhové hospodářství v praxi

Xxxxxx Xxxxxxxxx z projektu SOVZ navázala na předešlé prezentace o na- kládání se stavebními a demoličními odpady a podrobněji popsala proces získávání materiálů ze staveb s využitím auditu před demolicí a selektivní demo- lice a demontáže. Představen byl také se- znam metodických pokynů souvisejících s nakládáním se stavebním odpadem a usměrnění k auditu před demolicí.

Xxxx Xxxxxxxx z projektu SOVZ do- plnil téma cirkulární ekonomiky o další příležitosti uplatnění cirkulárních aspek-

tů prostřednictvím sdílení dobré praxe ze zahraničí. Z vybraných příkladů se věnoval nákupu kancelářských potřeb belgického regionu Vlaandern, kde stanovili celou řadu cílů v oblasti udržitelného nakupo- vání. Mimo jiné zohledňovali nízkoemisní dopravu a požadovali 100% podíl recyklo- vaných materiálů v případě papíru pro tisk (a až 70% podíl udržitelných vláken v ostatním papíru). Holandské Minister- stvo obrany usilovalo v zakázce na nákup textilu o snížení podílu primárních mate- riálů, hodnotili vyšší míru podílu recyklo- vaných vláken a snažili se i o včasné zapo- jení trhu s ohledem na nastavení reálných požadavků. Při rekonstrukci holandské dálnice A6 se zadavatel zaměřil na hod- nocení environmentálních aspektů (emise CO2) a využití recyklovaných stavebních materiálů.

Blok cirkulární ekonomiky uzavřel Xxxxx Xxxxx z Ministerstva zeměděl- ství, který shrnul téma cirkulární eko- nomiky z pohledu veřejné zakázky a upozornil na odpady související s ve- řejným nakupováním, které lze určitým způsobem využít a snížit tak produk- ci dalšího odpadu. Zmínil i workshop k cirkulární ekonomice, který proběhl v květnu na Ministerstvu zemědělství. Workshop vedli experti Xxxx Xxxxxxx and Xxxxxx Xxxxx z holandské organi- zace Rijkswaterstaat, kteří sdíleli své zkušenosti.

Odpovědné zadávání se rozvíjí díky

inspirativním příkladům

Součástí odpovědného zadávání není jen přemýšlení nad tím, jaké udržitel- né aspekty lze aplikovat, ale i to jak na- příklad zlepšovat vztahy s dodavateli. Státní podnik Povodí Vltavy představil využívání transparentního účtu při vy- braných stavbách, VUT Brno využití metody veřejného zadávání Best Value Approach, Jihomoravský kraj prezento- val výsledky hledání priorit OVZ formou tzv. heat map, Masarykova univerzita představila svoje další směřování v OVZ inspirované městem Kodaň a na závěr se projekt SOVZ věnoval aktuálnímu vývoji OVZ na MPSV ČR a tématu implementace v organizacích.

Škola odpovědného veřejného za- dávání probíhá dvakrát ročně s cílem vytvářet síť progresivních zadavatelů veřejných zakázek, nabízet příležitosti pro strategické a udržitelné zakázky, poskytnout prostor pro diskuse a sdí- lení dobré praxe. Účastníky jsou zada- vatelé na nejrůznějším stupni uplatně- ní odpovědného veřejného zadávání: ať už mají zavedenu strategii OVZ v or- ganizaci nebo si v pilotních veřejných zakázkách vyzkoušeli některé aspekty OVZ anebo se k jejich použití teprve odhodlávají.

Kompostování geometrickou řadou

| Xxxx Xxxxxxxxxx, Xxxxxxxx, z. s.

Na začátku minulého školního roku rozjel spolek Ekodomov

s podporou Magistrátu hl. m. Prahy na pěti pražských základních a mateřských školách projekt s provokativním názvem Bioodpad není odpad. I v letošním školním roce bude projekt pokračovat, momentálně má volnou kapacitu pro zapojení dalších dvou škol.

C

ílem je ukázat dětem, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Vypadá to trochu zapeklitě, ale ve sku- tečnosti je to geniálně jed-

noduché jako kompostování samo. Stačí pořídit do tříd a do školní jídelny speci- ální odvětrávané košíčky, naučit děti, co do nich patří, a pak najít na školní za- hradě místo, kam nainstalovat zahradní kompostér. Následně se určí služby, kte- ré zařídí, aby už žádný biomateriál ne- končil ve směsném odpadu. Pak se chvíli hází na hromadu a už během pár měsíců vznikne kvalitní hnojivo, v němž mohou děti pěstovat vlastní bylinky a zeleninu. Zažijí tak na vlastní kůži, jak funguje uza- vřený cyklus jídla.

Co škola, to příběh

Už když v Xxxxxxxxx projekt připravo- vali, mysleli na to, že má každá škola jiné podmínky a že by měl být koncipovaný jako skládanka, z níž si bude možné vy- brat, co se komu hodí. Zapojené školy si na základě specifických možností volily, jakým způsobem bude projekt v jejich případě konkrétně realizován. K dispozici měly čtyři hlavní aktivity, z nichž si po- skládaly vhodnou kombinaci podle svých představ: Třídění biomateriálu, využití bi- omateriálu, využití kompostu pro pěsto- vání a zpracování vypěstovaných rostlin.

Právě participativní charakter pro- jektu způsobil, že se ho jednotlivé školy chopily kreativně po svém a že v jeho realizaci budou s velkou pravděpodob- ností pokračovat i poté, co bude projekt formálně ukončen. Zapojené školy tak

vytvořily mozaiku možností a přístupů, kterou se mohou na základě vlastní situ- ace inspirovat ostatní.

Jediné, co bylo všem zúčastněným ško- lám od začátku společné, byli iniciativní dospělí. Nadšenci, kteří pro „své“ děti dě- lají víc, než by museli, protože je to prostě baví. Jen tak namátkou: Koupí kameru, aby

Obrázek 1: Ředitelka MŠ Vokovická Xxxxx Xxxxxxxxxx je spokojená. Dvoukomorový kompostér na zahradě školky se utěšeně plní i díky dobré spolupráci s rodiči.

děti mohly pozorovat život v ptačí budce. Na školní zahradu pořídí králíky, morčát- ka nebo slepice. Sázejí vrbičkové stavby, aby dětem vytvořili přírodní úkryty. Za- chraňují nalezená zvířata (hlavně ježky). Do trávníků zasévají luční květiny, aby se je děti naučily poznávat. Ušijí přes noc pro všechny látkové pytlíky, aby s dětmi moh- li jít v rámci projektového dne nakupovat do bezobalového obchodu. Z vlastních chalup přivážejí sazenice, o něž se pak s dětmi starají. Pěstují bylinky k vylepše-

ní školní svačiny… Sečteno podtrženo – prostě mají vztah k přírodě a nevynechají žádnou možnost, jak ho s dětmi sdílet.

Kruh se uzavírá

Do projektu Bioodpad není odpad se tihle kantoři hlásí proto, aby dětem uká- zali, jak třídit a dál využívat organický materiál. Většinou už dokonce nějakou tu hromadu na zahradě mají, ale rádi ji vymění za modřínový dvoukomoro- vý kompostér JeRy DUO s pozorovacím okénkem z dílny Xxxxxxxxx, jehož pořízení je jednou ze součástí projek- tu. Okénkem se děti mohou dívat, co se uvnitř během kompostování děje, a z kompostéru se tak stává místo ak- tivního poznání. Žije tu totiž spousta zajímavých živočichů – rozkladačů, kte- ří se na procesu kompostovaní podílejí. Na vlastní oči tak mohou vidět přeměnu větví, trávy a listí v organickou hmotu.

Kompostér nezůstává nic dlužen svému jménu – XxXxxxxx a bleskově zkompostu- je, na co přijde. Xxxx vlastně co k němu přijde. Žádná z přihlášených škol ale mo- mentálně nekompostuje jen tak pro nic za nic. Všechny si totiž zvolily i možnost zkusit s dětmi ve vyrobeném kompostu začít pěstovat vlastní bylinky nebo xxxx- xxxx, a to i přesto, že jejich školní zahra- da připomíná spíš park (ZŠ Pražačka). Potřebují proto hnojivo na záhony. A to je důvod, proč se vážně zabývají otázkou, čím kompostér nakrmit. Většinou je to posečená tráva, která ale sama o sobě ne- funguje. Ani zbytky ze svačinek to zpravi- dla nevytrhnou. Tam, kde to jde, se zapojí i školní kuchyně, ale pořád to nestačí.

Kompostování je nakažlivé

Na nejlepší řešení nakonec přišly děti samy. Ředitelka MŠ Vokovická Xxxxx Xxxxxxxxxx k tomu říká: „Kompost je teď hit. Poté, co děti díky projektu Bioodpad není odpad zjistily, co všechno v kom- postu žije, samy aktivně zvířátka vyhle- dávají a nosí nám je ukázat. A to včetně holčiček, které se jich původně štítily. Kompostováním nakazily i rodiče. Většina z nich si domů nakoupila ty stejné košíčky, jako máme tady, a nosí nám v nich z do- mova na kompost bioodpad. Děti jim prý občas vynadají, když je přistihnou, že hází organický materiál do směsi.“

I v dalších školách a školkách se do kompostování samozřejmě zapojují nejen rodiče, ale i pedagogové a dal- ší personál. Ředitelka MŠ K Roztokům Xxxxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxxx tvrdí: „Já sama sem nosím bioodpad z domova a musím říct, že mám opravdu lepší pocit,

Obrázek 2: Na ZŠ Xxxxxxxx – jen pár kroků od metra Lužiny – nejen kompostují, ale také pěstují bylinky a zeleninu a chovají králíky a slepice.

když v neděli vařím a nemusím biomate- riál, který se dá zkompostovat, vyhazovat. Stačí ho donést do školky. Kromě toho dá- váme na kompost i zbytky z kuchyně, které jsme ale kompostovali už dřív. V nejbližší budoucnosti mám v plánu zapojit víc lidí.“ Aby hromada použitelného hnoji- va rostla rychleji, chtějí ve školce letos na podzim do kompostování vtáhnout i rodiče. Proto se chystají ve spolupráci s Xxxxxxxxxx uspořádat speciální se- xxxxx i pro ně. Dokonce mají vymyšlenou soutěž: Všechny děti dostanou kartičku, do které se za každý donesený sáček na- plněný bioodpadem uděluje razítko „Ve- xxxx xxxxxxxx“. Počítá se s tím, že i rodiče, kteří by sami od sebe možná netřídili, ne- budou chtít dětem zkazit radost a zapojí se. Dítě s největším počtem razítek totiž vyhraje na konci školního roku zvláštní

cenu. Že by pytel kompostu?

Tímto způsobem počet kompostujících zapojených v projektu stoupá geometric- kou řadou a hromada kompostu utěšeně roste… Původně školní kompostování se nenápadně mění v komunitní.

Co jste se dnes učili? Kompostovat!

Základní škola Pražačka nemá zahradu v klasickém smyslu toho slova. Obklopuje ji spíše park se vzrostlými platany. Zato tu mají pana učitele Xxxxxx Xxxxxxxxx a předmět Pracovní činnosti – pěstitelské práce přátelsky přezdívaný Pěstitelky. Řadí se mezi předměty označované jako

výchovy: „Je to prostě předmět, ze kterého se nestřílí, ale má svůj význam. Seberealizu- jí se při něm i děti, kterým se jinak ve škole moc nedaří. Uplatní se a slyší pochvalu, pro- tože jsou šikovné. Mám tu třeba žáka, který úplně sám dokázal sestavit náš nový dvou- komorový kompostér JeRy, který jsme zís- kali v rámci projektu,“ vysvětluje Xxxxxxxx. Nápad propojit projekt Bioodpad není odpad právě s Pěstitelkami a zařadit do studijního programu praktickou vý- uku kompostování, se tu přímo nabízel. Od začátku minulého školního roku se tak děti na celé škole učily třídit bio- odpad do speciálních odvětrávaných košů, které zajišťují, aby se organický materiál začal rozkládat až tam, kde má,

tedy v kompostu.

Košíky jsou k dispozici všem na chod- bách školy. Během podzimu navíc přibyl na zahradě výše zmíněný dvoukomoro- vý kompostér JeRy Duo s pozorovacím okénkem, kam se naplněné koše vysy- pávají. Míří sem také veškerý bioodpad z parku – suché listí i posekaná tráva. O kompostér se staraly hlavně čtyři tří- dy, které měly Pěstitelství na rozvrhu.

V průběhu školního roku se děti do- zvídaly o kompostu (a životě v něm) víc: Pozorovaly a učily se rozpoznat hlavní rozkladače (žížaly, hlístice, chvostosko- ky, štírky, stínky, stonožky a mnohonož- ky), dělaly pokusy s půdou (např. zjiš- ťování kyselosti, vzlínání a propustnost vody v různých druzích půd), poznávaly, co do kompostu patří (a co nikoli), jaká je správná skladba kompostovaného materiálu, jak zjistí, zda je v kompostu

dost vody, kdy je potřeba ho zalít a kdy překopat.

Po celou dobu se tak prakticky staraly o to, aby se kompostu dobře dařilo: Kon- trolovaly, aby ho nikdo nekontaminoval vhazováním nevhodného materiálu, aby byl vždy dostatečně provzdušněný (aby se zabránilo anaerobním procesům) a vlhký (aby nezačal vysychat, čímž by se proces kompostování zpomaloval). Součástí hodin Pěstitelství byly také ak- tivity, které s kompostováním souvisely nepřímo, a daly by se shrnout pod pojem příprava materiálu pro kompostování. Děti si vyzkoušely podzimní prořez keřů, hrabání listí i péči o pokojové rostliny.

S projektem kompostování nekončí

Díky realizaci projektu Bioodpad není od- pad jsou teď v Ekodomově o dalších pět zkušeností bohatší, rozumnější a šťast- nější... Důležitá zpráva na závěr je, že se zaváděním kompostování do škol spolek Xxxxxxxx pomáhal už dávno před pro- jektem (a bude i po něm). Znamená to, že školy, které se nestačily zapojit, se mohou do kompostování s jeho pomocí pustit kdykoli. Kromě tohoto projektu nabízí Ekodomov školám také inovované výuko- vé programy zaměřené zejména na půdu a kompostování. Nově se věnují hlavně souvislostem mezi zdravím a kvalitou ze- mědělské půdy a postupující klimatickou změnou, přesně v duchu kampaně Za- stavme sucho kompostováním.

„Vraťte je do hry”

UPCYKLACE V RUKÁCH ZKUŠENÝCH A OSVÍCENÝCH DESIGNÉRŮ

| redakce OF

V květnovém vydání OF jsme vás informovali o designérské soutěži “Vraťte je do hry” společnosti Plastia s.r.o., jejímž cílem bylo vdechnout nový život „dead stocku“. To, že český design má ve světle cirkulární ekonomiky světlou budoucnost, ukazují výsledky prací studentů Ústavu nábytku, designu a bydlení, Mendelovy univerzity

v Brně. Autorům nejlepších prací jsme položili dotaz:

„Můžete blíže představit svůj upcyklovaný výrobek, klíčové aspekty jeho vzniku a jak ve své praxi vnímáte roli designu z pohledu cirkulární ekonomiky?“

Xxxxx Xxxxxx

SOUTĚŽNÍ KATEGORIE B

Levandulové pytlíčky

Člověka navrhujícího výrobky omezují mnohá kritéria, zejména druh materi- álu, způsob výroby a finální cena pro- duktu. V případě tohoto zadání bylo nutné vycházet ze vzniklých výrobků, což značně tvaroslovně zužuje mož- nosti. Také celý proces výroby mu- sel být přizpůsoben podmínkám pro chráněnou dílnu, což značně zvyšuje význam celého projektu, zato ztěžuje proces návrhu.

Při řešení takového zadání je ne- zbytností mít veškeré možné materiály na dosah. Již při přípravě vzniká úvaha nad zpracováním. Po vytipování dvou až třech řešení je nezbytné důkladně odzkoušet všechny možnosti a varianty. V tomto případě také představit si osoby s omezeními, které využívají jen určité technologie. Pokud proces “myšlenka

– návrh – model – prototyp” dopadne úspěšně, tak může dojít k doladění de- tailů a využití následným poznatků z pr- vovýroby pro další usnadnění celého procesu i pro osoby, které se s postupem ještě nestkaly.

Levandulové pytlíčky.

Pro tento projekt byly klíčové aspekty:

⚫ využití materiálu a technologii podle kritérii,

⚫ uplatnění značky Plastia a výrobku chráněné dílny pro dárek, který má smysl,

⚫ minimalizování nákladu,

⚫ praktičnost vzniklého výrobku,

⚫ estetické hledisko – držení se trendu v interiérech (využití levandule),

⚫ umístění sloganu pro upozornění na projekt Plastia,

⚫ držení parametrů a barevnosti loga společnosti.

Levandulové pytlíky ve tvaru loga Plastia jsou jednodušší pro realizaci. Va- riací ještě snadnější výroby je ušití běž- ného tvaru pytlíků. Poté by se ale vytrá- cela celá hodnota myšlenky využít přímo tvar květu z loga jako výsledný produkt. Ať už by pytlík byl umístěný ve skříni nebo v interiéru, vždy si jej uživatel spojí s původem i po odstupu času.

Role designu v cirkulární ekonomice je stěžejní, máme za sebou období, kdy se pří- liš nehledělo na opětovnou použitelnost. Přemrštěná produkce, tlak na cenu a zisk potlačil estetiku, kvalitu a trvanlivost.

Upcycling má mnoho možností, ať už formou recyklace starého materiálu v nový, nebo změnou původní funkce výrobku na jinou. Vždy si vybavuji starší generace, které dokázaly mnohem snad- něji improvizovat a měnit využití, či jen výrobek přizpůsobit. Kvůli častým níz- kým hodnotám vstupního materiálu se nyní na toto kritérium nebere takový zřetel, který je důležitý pro udržitelnost naší planety. I přestože tato věta zní jako klišé, jsou více než patrné dopady lidské- ho chování.

Xxxxxxxx Xxxxx

SOUTĚŽNÍ KATEGORIE A

Šperky

Do soutěže jsem přihlásila více výrobků, ale pozornost poroty upoutaly zelené šperky. Móda mě vždy bavila (prostřed- nictvím kurzů se dokonce začínám blíže věnovat šití) a tak mi téma šperků bylo blízké. Již v mládí jsem se věnovala ko- rálkování, pletení náramků přátelství, háčkování atd. Nyní jsem tedy pouze využila již získaných znalostí (a postupů tvorby šperků) a použila je pro upcyklo- vaný produkt.

Myslím si, že novátorství často netkví přímo v tvorbě nového rafinovaného po- stupu, ale v novém použití již známých postupů a materiálů. To platí i v přípa- dě mého výrobku. Při tvorbě šperků se snažím především o to, aby výsledný

Šperky. Věšáky.

produkt působil neobyčejně a v lidech vyvolával pocit „ten musím mít taky“.

Výchozí materiál mi byl sympatický také právě proto, že nezaujal nikoho z mých kolegů. Svým vzhledem (a struk- turou) oproti ostatním materiálům totiž nenabízel příliš mnoho možností dalšího zpracování.

Myslím si, že design je pro cirkulární ekonomiku (obecnou udržitelnost) zá- sadní, jelikož správně navržený výrobek nejen dobře vypadá, ale také dobře fun- guje. A logicky, když je produkt nejenom hezký, ale i funkční, nemám potřebu ho zbytečně měnit.

Šperky.

U šperků je trochu těžší prosadit udržitelnost, jelikož podléhají tlakům módních trendů dříve než jiné výrobky. I v této oblasti však můžeme v poslední době vidět vzrůstající oblibu kvalitních a nadčasových kusů, které jejich nositel nemá touhu obměňovat.

Xxxxx Xxxxx

SOUTĚŽNÍ KATEGORIE B

Věšáky

Začátek práce na soutěžním projektu Vraťte je do hry byl velmi těžký. Měli jsme k dispozici spoustu výrobků růz- ných tvarů, funkcí i materiálů. Oči mi otevřela až exkurze ve firmě. Ve chvíli, kdy jsem viděl, jak snadno firma doká- že recyklovat vadné plastové výrobky a vytvořit z nich materiál vhodný pro výrobu nových produktů, bylo mi už jas- né, že musím zkusit pracovat s takovými výrobky, jejichž recyklace je složitá. Jen za tohoto předpokladu pro mě dávala tvorba v duchu upcyklovaného výrobku smysl.

Důležité pro mě bylo vytvořit produkt, který bude funkční a dokáže oslovit uži- vatele svojí jednoduchostí a variabilitou. Při procházení různých produktů jsem došel k zbytkovému výrobku, tedy k ma- lým dřevěným kartáčkům s umělými vlákny. Velmi mě překvapilo, jak pevně lze kartáčky spojit, potom už to bylo jed- noduché. Každý z kartáčků dostal svou funkci. Sada tak nabízí praktické využití i variabilitu toho, kam který díl umístit.

Celá tvorba byla velmi přínosná a do- kázala mi otevřít obzory ohledně vyu- žitelnosti příležitostí produktů i mate- riálů. Velmi rád bych se této tematice věnoval dál a pokusil se přispět k větší zodpovědnosti při výrobě nových pro- duktů. Velkou zodpovědnost totiž mají převážně firmy a designéři. Věřím, že po určité době jsme schopni ovlivnit uži- vatelské chování. Proto doufám, že toto nebyla má poslední šance pro spolupráci na projektu s jinými cíli než je jen líbivý design a zisk.

Touto cestou bych ještě znovu moc rád poděkoval panu Ing. Xxxxxxxx Xxxxxxx, Ph.D., firmě Plastia a všem dalším, jenž se na projektu podíleli.

Xxxxxx Xxxxxxxxxx

SOUTĚŽNÍ KATEGORIE A

Tašky

Cílem návrhu bylo zrecyklovat již nepo- užívané netkané textilie, filtrační látky a popruhy na přemisťování velkých kvě- tináčů. Vymyslela jsem a z těchto materi- álů následně ušila dva druhy tašek, které by mohly nahradit klasické igelitové taš- ky. Využila jsem pevnost filtrační látky a zpevnila dna tašek tak, aby byly co nej- více odolné vůči mechanickému poško- zení. Dále jsem tyto filtrační látky použila při šití obalu na tablet, který může sloužit i jako malé decentní psaníčko (kabelka). Všechny použité materiály jsem zkoušela vícekrát prát v pračce, abych se ujistila, že mají vysokou životnost.

Tašky. Svítidlo/dekorace medúza. Sáček na ovoce a zeleninu.

Když se zaměřím čistě na design těchto tří produktů, snažila jsem se vyzdvihnout funkční prvky, a proto popruhy jsou z vý- razných barev, které ozvláštní jinak čisté a minimalistické tašky. Slabší materiály jsem navrstvila, abych zabránila protr- žení a také průsvitnosti. Jediný přídavný materiál, který byl použit k výrobě, jsou nitě a pár centimetrů suchého zipu.

Osobně si myslím, že my jako designe- ři musíme recyklaci brát velmi vážně a nenavrhovat výrobky, které, když do- slouží, bude těžké zlikvidovat. Také vel- kou roli hraje samotná výroba produktů. Výsledný produkt může být sebevíce ekologický, recyklovatelný, ale nesmí se zapomínat, že i při samotné výrobě se spotřebovávají energie, je potřeba pra- covní síla a vzniká odpad, na to by se už při samotném návrhu měl brát zřetel.

Cílem designera by mělo být pracovat s kvalitními materiály, aby výrobky slou- žily jako za našich babiček i po několik generací a nepodporovat konzumní ži- vot společnosti.

Xxxxxxxx Xxxxxxxx

SOUTĚŽNÍ KATEGORIE B

Svítidlo/dekorace

medúza

Hlavní myšlenkou závěsného prvku

„Meduza“ bylo poukázat na možnost vy- užití předmětů/materiálů, které mohou být z jistého úhlu pohledu vnímány jako odpad, zatímco z jiného úhlu může jít o cenné kousky, které lze s radostí plno- hodnotně využít, a to klidně i pro zcela

jiný záměr, než bylo při prvotní výrobě zamýšleno.

K výrobě prototypu byl použit drátěný koš pro zavěšování oblých truhlíků, který měl poškozenou povrchovou úpravu, vyřa- zená netkaná textilie, zahradní folie a v pří- padě svítidla byl použit LED světelný řetěz. Připevňování jednotlivých vystřižených dílců textilie a folie proběhlo bez jakéhoko- liv lepení, pouze jednoduchým uzlováním k drátěné konstrukci koše. Tvar navrhova- ného prvku stylizovaně vyobrazuje jednoho zástupce z mnoha druhů mořských tvorů, kterých se problematika odpadů extrémně dotýká, a to aniž by k této situaci sami při- spěli, nebo proti ní mohli jakkoliv zakročit.

Z pohledu designéra vnímám téměř jako povinnost zaměřit se při navrhování nového produktu mimo funkční, vizuální či ekonomické otázky také na ty týkající se trvanlivosti, opravitelnosti a znovuvy- užití, díky kterým se z výrobku nestává další odpadek zatěžující přírodu.

Xxxxx Xxxxxxxxxx

SOUTĚŽNÍ KATEGORIE A

Sáček na ovoce

a zeleninu

Téma praktický dárek mi bylo nejsympa- tičtější vzhledem k tomu, že se dá využít víckrát a nebude nám doma sloužit pouze jako lapač prachu. Vše začalo tím, že nám Xxxxxxx poskytla spoustu nevyužitých ma- teriálů, ze kterých jsme měli za úkol vytvo- řit jakýkoli upcyklovaný výrobek. Po pro- hlédnutí veškerých poskytnutých prvků mne zaujaly především tkaniny.

V první řadě jsem si prošla všechny tkaniny, které nám firma nabídla, a sna- žila se zvolit takovou, která je zdravotně nezávadná vzhledem k jejímu budoucí- mu využití pro styk s potravinami. Poté jsem začala se stříháním a sešíváním barevných látkových kusů podle šablon, díky kterým na sebe jednotlivé části taš- ky perfektně navazovaly. Snažila jsem se o to, aby taška na potraviny byla nejen praktická, ale také pěkná.

Dle mého názoru se cirkulární ekonomi- ka dostává čím dál častěji do popředí zájmu. V současné době se velmi často setkáváme s problémem hromadění odpadů z plastu. Smutnou zprávou je, že si to způsobujeme převážně sami. Každý z nás určitě něko- likrát použil v obchodě nejeden mikrote- nový sáček pro přenos potravin. Ovšem po každém nákupu si potraviny vybalíme do ledničky či spíže a tenké mikrotenové sáčky házíme do koše. Proto zůstává otáz- kou, jestli není lepší použít pytlíky, které lze použít víckrát než jednorázový mikroten.

Zkusme si na příští nákup vzít s se- bou do obchodu spolu s nákupní taškou i sáček na pečivo, ovoce nebo zeleninu. Na první pohled se to nemusí zdát, ale za rok může každý zbytečně vyhodit až 400 plastových sáčků. To už stojí za za- myšlení a první krok ke změně.

Vyhlášení výsledků soutěže a ocenění vítězů proběhne na konferenci Předcházení vzniku odpadů, která se koná 24. 10. 2019 v Praze. Současně si zde bude možné prohlédnout upcyklované výrobky

a setkat se s jejich autory. Soutěž probíhala ve dvou kategoriích: A - praktický dárek, B – umělecký dárek. Více informací na xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx

C I R K U L Á R N Í E K O N O M I K A

70% recyklace stavebních a demoličních odpadů

| Xx. Xxxxx Xxxxxxxxx, Xxx. Xxx Xxxxxxxx, Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

Málokoho by napadlo, že stavební a demoliční odpad (SDO) tvoří velmi objemnou část z celkově vyprodukovaných odpadů lidskou činností.

Naštěstí se jedná o materiály, které lze úspěšně opětovně využít. Právě na efektivnější využívání SDO cílí mezinárodní projekt CONDEREFF.

S

tavební a demoliční odpady jsou materiály, které vzni- kají při různých stavebních činnostech, jako je například výstavba a úprava budov, vý-

stavba cest, silnic, železnic, vodních děl a vznikají také při demolici. Tento „od- pad“ však nemusí být pouze odpadem zavezeným na skládku, ale může se opě- tovně využít. Lze ho zpracovat a znovu využít například přetvořením na vstup- ní suroviny nového materiálu či výrobku, nebo ho recyklovat a opětovně použít.

V ČR je bohužel situace taková, že ceny skládkovaní jsou stále velmi nízké a i dále se navíc otevírají nové skládky. To jde obecně proti smyslu recyklace a opětovného využívání v kontextu cir- kulární ekonomiky.

Atraktivním tématem se čím dál více stává pojem cirkulární ekonomika, recyk- lace a životní prostředí, což nahrává ke znovuvyužití SDO. Samotní výrobci tak začínají uvažovat cirkulárně a je snaha dbát na recyklovatelnost stavebních ma- teriálů. Zpracovat či jiným způsobem vy- užít materiál je možné téměř u všech SDO. Jedním z příkladů je vytěžená zemi- na, která může být odvezena, roztříděna a použita jako stavební surovina. Běž- ným způsobem znovuvyužití je zpraco- vat stavební suť, asfalt, betonové bloky, které jsou použity do podloží budov či

základů komunikací.

Téma cirkulární ekonomiky je Regionální rozvojové agentuře Pardubického kraje (RRA PK) blízké, a proto se zapojila do me- zinárodního projektu CONDEREFF. Ten chce zvýšit efektivitu využívání SDO a sní-

EUROPEAN UNION

European Regional Development Fund

žit množství odpadu ukládaného na sklád- ky. Konkrétně je cílem dosažení 70% recyk- lace SDO v ČR a zlepšení využitelnosti SDO. Projekt se zaměřuje na podporu rozvo- je politického rámce, posílení cirkulární ekonomiky, regulaci nakládání s odpady a celkového zvýšení povědomí nakládání s SDO. Projekt byl zahájen v roce 2018 a je spolufinancovaný z prostředků Evropské unie v rámci programu Interreg Europe.

Do projektu je zapojeno 8 organizací ze 7 zemí EU.

V rámci projektu probíhá spolupráce napříč širokým spektrem zúčastněných stran, které jsou v této oblasti nejen odborníky, ale také osobami usilujícími o změny v ČR. Projekt vytváří prostor pro diskusi, sdílení zkušeností, ale také znalostí, dovedností, technologických postupů s recyklací SDO. Výstupem pro- jektu bude mj. vytvoření a implementa- ce akčního plánu reflektujícího potřeby Pardubického kraje v této oblasti.

Nyní jsou zpracovávány analýzy v rámci mezinárodní spolupráce a sdíle- ní dat z regionů na téma ekonomického potenciálu SDO. Data budou obsahovat možnosti využití recyklovaného odpadu a kapacity pro recyklaci odpadu. Je dbá- no na osvětu a využití potenciálu SDO.

Tyto činnosti a analýzy probíhají ve všech partnerských zemích projektu, kde na zá- kladě těchto dat a vytvořených metodologií vznikají výstupy, které pomohou projektu lépe dosahovat nastavených cílů.

Jedním z hlavních cílů je rozšířit povědo- mí o možnosti využití těchto odpadových materiálů, ale také možnost ovlivnit poli- tické kroky k využití demoličního odpadu ve smyslu fungování cirkulární ekonomiky.

V rámci mezinárodní spolupráce sdíle- ní aktivit a činností proběhl v lednu 2019 v italském Římě projektový meeting a v dubnu workshop ve španělské Valen- cii, kterého se účastnili nejen zástupci RRA PK, ale také zástupci zúčastněných stran projektu z Univerzity Pardubice. Téma workshopu bylo specifikováno na předdemoliční audity a dokumentaci demoličních aktivit. Setkání byli účastni také zástupci partnerských zemí, zúčast- něné strany i externí experti.

Po letních prázdninách se manažeři RRA PK nejprve zúčastní workshopu, který pořádá italský region Lazio. Dvou- denní workshop bude na téma využití veřejných zakázek jakožto hnací síly v oblasti managementu SDO s maxi- málním využitím efektivity zdrojů. Dále se manažeři zúčastní mezinárodního setkání projektového týmu ve francouz- ském Lyonu. V neposlední řadě proběh- ne setkání zúčastněných stran v listopa- du v Pardubicích v prostorách P-PINK.

Proto, pokud vás projekt CONDEREFF zaujal z profesního hlediska anebo vás téma zajímá, ozvěte se nám či sledujte novinky, a to prostřednictvím webových stánek In- terreg Europe, Rozvojové regionální agen- tury, Facebooku, Twitteru či LinkedIn.

Kontaktní informace:

Xx. Xxxxx Xxxxxxxxx

tel: x000 000 000 000

e-mail: xxxxx.xxxxxxxxx@xxxxx.xx

Xxx. Xxx Xxxxxxxx

tel: x000 000 000 000

e-mail: xxx.xxxxxxxx@xxxxx.xx xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx

Užitečné odkazy projektu: xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxx xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx

Stát si posvítí na nelegální dovozy výrobků

| Xxx. Xxxx Xxxxx, EKOLAMP s.r.o.

Státy Evropské unie čím dál více trápí nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Čím dál tím více evropských spotřebitelů si přes e-shopy sídlící v asijských a jiných, tzv. třetích zemích (tj. zemích mimo EU), nakupuje elektroniku, baterie, pneumatiky a jiné výrobky, které si nechávají zasílat přímo domů. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…

N

ízká cena je totiž často vy- koupena tím, že se jedná o produkty druhého nebo dokonce třetího řádu. Vý- robky jsou to často velmi

nekvalitní a v řadě případů mohou ob- sahovat širokou škálu škodlivých látek či být jinak nebezpečné pro spotřebitele a životní prostředí.

Evropští a ostatní poctiví výrobci naopak musí zajistit nejrůznější ates- ty a zkoušky, dokládat řadu potvrzení a homologací. Poctiví výrobci také ručí za kvalitu, poskytují garanci vrácení ne- funkčního produktu a musí zajistit jak servis, tak následně ekologickou likvida- ci svých použitých výrobků.

U zboží zakoupeného přes e-shopy, usazené například v Číně, je cenová úspo- ra často dosažena tím, že takoví prodejci nic ze zde vyjmenovaného ani zdaleka nesplní. V neposlední řadě nejsou často za tyto výrobky ani odvedeny daně a po- vinné příspěvky na ekologickou recyklaci.

Aby bylo zcela jasno, nemluvíme zde o e-shopech, které jsou provozovány firmami usazenými u nás v ČR či v Ev- ropské unii. Ty jsou pod přísnou kont-

do češtiny jako „povinnostem se vyhý- bající prodejci na internetu“, s trochou kreativity také jednodušeji „černí pasa- žéři“. Zkrátka „vykukové“, kteří spoléhají na to, že na ně česká či evropská ruka zá- kona tak daleko do zahraničí nedosáhne.

V západních zemích EU už dosahuje míra on-line free-ridingu

ze zemí mimo EU 5 – 10 %

všech výrobků uvedených

na trh. <<

by něco dělali špatně. Prostě kliknou na košík v nabídce a zboží jim jednoduše z Číny přijde až domů.

Výsledkem on-line free-ridingu je pak následně také to, že na trhu vzrůs- tá objem odpadu (např. elektroodpadu, odpadních baterií či odpadních obalů), za který nebyly řádně odvedeny příspěv- ky na ekologickou likvidaci, a jeho sběr a recyklaci budou muset nakonec zapla- tit občané a firmy v České republice. Ne- jedná se o žádné malé částky, řádově to budou stovky milionů korun ročně.

V celé EU se nyní řeší, jaká opatření zavést, aby bylo tomuto on-line free-

-ridingu zamezeno. Nejčastěji zvažo- vaná možnost je přenést analogicky k odpovědnosti distributora rovněž odpovědnost na dopravce výrobků, kteří je doručují konečným uživatelům. Samotní provozovatelé e-shopů, kteří nejsou fyzicky umístěni v České repub- lice (nebo EU), nejsou totiž nijak posti- žitelní českými orgány. Dopravci mohou svou případnou odpovědnost za online free-ridery pokrýt úpravou podmínek, za kterých jim poskytují dopravní/poš- tovní služby.

Toto opatření patří mezi řešení, jimiž

rolou a v drtivé většině splňují všechny        

náležitosti. Problematické jsou zejména

se zabývá rovněž OECD. V jednom z po- sledních pracovních materiálů vzniklých

e-shopy usazené mimo EU, které u nás (a často ani v EU) nemají žádné pobočky a jsou tedy prakticky nepostižitelné ev- ropskými dozorovými orgány.

Tento jev se anglicky nazývá „on-li- ne free-riding“, což by se dalo přeložit

V západních zemích EU už dosahuje míra on-line free-ridingu ze zemí mimo EU 5 – 10 %1 všech výrobků uvedených na trh, a tento trend se pomalu přesouvá i k nám. Řada zákazníků těchto „černých pasažérů“ si často ani není vědoma, že

na půdě této organizace je přitom autory studie doporučeno přenesení odpověd- nosti na dopravce jako efektivní dlouho- dobé opatření.2 Tato studie zmiňuje, že takové opatření již je testováno v Belgii v rámci pilotního projektu. Jak autoři

uvádějí, doručovatelské společnosti typu DHL, FedEx apod. jsou v dobré pozici pro to, aby plnily povinnosti on-line prodej- ců neusazených v dané zemi.

Dopravci tuto nově stanovenou po- vinnost budou mít možnost reflekto- vat ve svých obchodních podmínkách, respektive při vyjednávání podmínek doručení s výrobcem tak, aby finanční zátěž s tím spojenou přenesli v rámci smluvního vztahu na výrobce, respek- tive odesílatele. Tento postup navrhuje rovněž pracovní materiál OECD.

S jiným, nicméně velmi zajímavým návrhem, přišlo české Ministerstvo ži- votního prostředí. Je založen na velmi jednoduché myšlence, že webové strán- ky zahraničních e-shopů, které prodá- vají výrobky, nesplňující místní zákonné podmínky, budou pro ČR blokované.

Mimochodem, nejde o žádnou novin- ku, obdobné ustanovení už v ČR několik let platí pro poskytovatele on-line ha- zardních her. Rovněž v řadě zemí EU je blokace webových stránek v oblasti on-

inzerce

-line hazardu vcelku běžný nástroj. Toto opatření běžně používá např. Belgie, Dánsko, Estonsko, Francie, Itálie, Litva

atd. Ti provozovatelé on-line hazardních her, kteří nesplňují předepsané zákon- né podmínky, jsou jednoduše blokováni a jejich webové stránky se zkrátka spo- třebitelům nezobrazují. Je to velmi jed- noduché a přitom efektivní řešení.

Samozřejmě blokace není natrvalo. Povinnost zajistit blokaci ministerstvem určených stránek mají podobně jako v případě hazardu jednotliví poskyto- vatelé připojení k internetu. Vedle toho návrh zákona obsahuje, obdobně jako v případě regulace hazardu, povinnost poskytovatelů platebních služeb nezasí- lat peněžní prostředky na platební účty využívané k provozování těchto e-shopů. Když provozovatel daného e-shopu do- loží, že již splňuje zákonné podmínky, je opět odblokován. Ministerstvo životního prostředí vložilo tento nový a velmi účin- ný nástroj pro boj s on-line free-ridingem do tzv. balíčku nových odpadových záko- nů, které budou platné od 1. 1. 2021.

V neposlední řadě je potřeba také zmínit, že tento nový a zajímavý legisla- tivní nástroj boje s „černými pasažéry“ na internetu z pera našeho Ministerstva životního prostředí vyvolal nebývale vel-

ký zájem i v Bruselu. On-line free-riding je totiž zejména v západní Evropě pova- žován za velký problém a nikdo si s ním příliš neví rady. Proto se na podzim bude konat v Bruselu zasedání, na kterém se sejdou všechny zainteresované subjekty, tedy zástupci unijních orgánů, zástupci ministerstev životního prostředí jednot- livých členských zemích a také zástupci poctivých výrobců. Společně se budou radit, jak zastavit tento velmi negativ- ní trend raketového vzestupu on-line free-ridingu. Zástupci českého MŽP byli pozváni, aby odprezentovali svůj návrh. Pokud ho jejich kolegové z ostatních členských zemí shledají funkčním, bu- dou jednat o tom, že by mohl být uzáko- něn pro všechny členské země EU.

Odkazy a zdroje:

[1] Studie OECD: xxxxx://xxx.xxxx.xxx/ environment/waste/policy-highlights-extended- producer-responsibility-and-the-impact-of-online- sales.pdf

[2] viz str. 45, 46 a 51: xxxxx://xxx.xxxx-xxxxxxxx. org/docserver/cde28569-en.pdf?expires=15604 39251&id=id&accname=guest&checksum=8EAC B0F1AEF96F82DC47CB8347159DED.

teď sbírá malé i velké elektro!

Do roku 2018 se Ekolamp staral o zpětný odběr a recyklaci osvětlovacích zařízení (světelných zdrojů a svítidel), která spadala do jediné skupiny. V lednu 2019 se ale v zákoně počet skupin elektrozařízení změnil z 10 na 6. Touto změnou svítidla přešla do dvou nových skupin ‒ malá a velká elektrozařízení.

Abychom mohli i nadále zajišťovat služby pro občany, obce i účastníky našeho kolektivního systému, rozšířili jsme působnost i na tyto dvě skupiny. Smluvní sběrná místa teď proto vybavujeme novými sběrnými prostředky (vaky) určenými pro sběr malých elektrospotřebičů

a rovněž zajišťujeme i svoz velkého elektra.

Těšíme se na další spolupráci!

Více informací na

xxx.xxxxxxx.xx

Elektroodpady a elektrozařízení

– pojmy a evidence

| Xxxx Xxxxxxx, INISOFT, s.r.o.

Stále často řešíme dotazy související s elektroodpady. Pojďme si připomenout některé důležité pojmy a povinnosti.

Víte, jaký je rozdíl mezi elektrozařízením a elektroodpadem?

Elektrozařízením z domácnosti (EEZ) je použité elektrozařízení pocházející z domácností, nebo svým charakterem a množstvím jemu podobný elektrood- pad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. O elek- trozařízení pocházející z domácností se jedná vždy, je-li elektrozařízení možné použít jak v domácnostech, tak i jinými konečnými uživateli. Taková elektrozaří-

Za místa odděleného sběru lze označit tedy pouze taková, kde jejich zřizovate- lem je výrobce, resp. kolektivní systém, a zároveň disponují souhlasem podle

§ 14 odst. 1 zákona o odpadech pro sběr elektroodpadů (např. sběrný dvůr, sběr- na odpadů, která má uzavřenou smlouvu s výrobcem nebo kolektivním systémem o zřízení místa odděleného sběru).

Podle ustanovení § 37k odst. 5 zákona o odpadech vyplývá, že zbavit se elek-

odpady předány na místa odděleného sbě- ru či přímo zpracovateli elektroodpadů.

Z tohoto vyplývá, že ve sběrných dvo- rech, které nejsou současně MZO, resp. místem odděleného sběru, nelze převzít ani elektrozařízení pocházející z domác- ností a ani elektroodpad.

Dále platí, že do předání zpracovateli nesmí být elektrozařízení nebo elektro- odpad předmětem úpravy, využití nebo odstranění.

zení lze odevzdat v místě zpětného od- běru (MZO) jako použitý výrobek, niko- liv tedy jako odpad.

Zpětný odběr

Zpětným odběrem elektrozařízení se rozumí odebírání použitých elektrozaří- zení pocházejících z domácností od ko-

Zpětně odebrané

elektrozařízení se stává odpadem až ve chvíli, kdy je předáno zpracovateli. <<

nečných uživatelů bez nároku na úplatu v MZO (místo určené výrobcem) nebo v místě prodeje nebo dodávky nového elektrozařízení posledním prodejcem či v jeho bezprostřední blízkosti.

Provozovatel sběrného dvora, jehož součástí je MZO, tato EEZ neuvádí v prů- běžné evidenci, nejedná se o odpad a ne- přijímá se do sběrného dvora. Kolektivní systém si vede evidenci, ale ne pod kódy nakládání s odpadem, ta se vede až při předání do zařízení určených ke zpraco- vání elektroodpadu, kde se EEZ teprve stávají odpadem.

Oddělený sběr elektroodpadů

Odděleným sběrem elektroodpadu se rozumí odebírání použitých elektro- zařízení nepocházejících z domácností od konečných uživatelů v místě odděle- ného sběru (místo určené výrobcem).

trozařízení pocházejícího z domácností nebo elektroodpadu smí jeho držitel jen jeho předáním zpracovateli (oprávněné osobě) nebo na místo zpětného odběru nebo odděleného sběru. Konečný uživa- tel se smí zbavit elektrozařízení pochá- zejícího z domácností také jeho předá- ním poslednímu prodejci.

Zpětně odebraná elektrozařízení a od- děleně sebraný elektroodpad musí být předán pouze zpracovateli. Jiné osoby než zpracovatelé, provozovatelé míst zpětného odběru nebo odděleného sbě- ru a poslední prodejci nejsou oprávněny elektrozařízení pocházející z domácnos- tí a elektroodpad převzít.

Pro EEZ nepocházející z domácností, tedy pro elektroodpad, platí, že tyto vý- robky se stávají odpadem dle obecné defi- nice zákona o odpadech a zařazují se pod katalogová čísla skupiny 16 02. V zákoně je sběr těchto odpadů označen jako oddě- lený sběr. V rámci sběru smí být elektro-

Praktické příklady

Konkrétní příklad toho, co je elektrozaří- zení: V architektonickém studiu se rozbi- je v kuchyňce lednice, elektrický sporák, mikrovlnná trouba apod., tato EEZ se běžně se vyskytují v domácnostech. Při předání do místa zpětného odběru (MZO není zařízením ke sběru odpadů dle zá- kona o odpadech) se nejedná o odpad, odpad vzniká až předáním do zařízení oprávněné osoby k jeho zpracování, vy- užití nebo odstranění. V místě zpětného odběru se od spotřebitelů (konečných uživatelů) odebírají použité výrobky.

Konkrétní příklad toho, co je elektro- odpad: Ve společnosti zabývající se vý- robou potravin se rozbije velké chladicí zařízení, které slouží k podnikatelské činnosti. Takové zařízení se stává odpa- dem dle obecné definice zákona o odpa- dech a zařazuje se pod katalogová čísla skupiny 16 02 dle Katalogu odpadů.

Jak tedy evidovat EEZ?

Zpětně odebrané elektrozařízení se stá- vá odpadem až ve chvíli, kdy je předáno zpracovateli. Ten provede po převze- tí zápis do průběžné evidence odpadů s kódem nakládání BN30. Provozovatel místa zpětného odběru eviduje pouze údaje o množství zpětně odebraného elektrozařízení tak, aby je mohl např. vy- kázat zřizovateli. Pozn.: Většinou jsou ale údaje o množství odebraného elek- trozařízení součástí objednávkového systému zřizovatele, takže je to pro MZO velmi jednoduché.

Provozovatel místa odděleného sběru vede přijatý elektroodpad pro potřeby předání zpracovateli pod katalogovým číslem ve skupině 16 02, tedy již jako odpad. Průběžná evidence začíná u pro- vozovatele místa odděleného sběru pod kódy nakládání B00 = příjem a BN3 = předání zpracovateli elektroodpadů. Provozovatel místa odděleného sběru musí disponovat souhlasem ke sbě- ru a výkupu elektroodpadů podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech, neboť od- padní elektrozařízení přijímá jako od- pad a vede evidenci podle přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnos- tech nakládání s odpady.

inzerce

Provozovatel místa odděleného sbě- ru pak výrobci (kolektivnímu systému) vykáže množství odděleně sebraných a předaných odpadů za účelem vede- ní evidence toku zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných elektroodpadů podle § 7 vyhlášky č. 352/2005 Sb. Samotný výrobce,

resp. kolektivní systém, v odpadové evidenci nefiguruje, neboť ten v tomto případě s odpady žádným způsobem nenakládá.

Evidence u zpracovatele

V případě, že zpracovatel odpadních elektrozařízení přebírá elektrozařízení pocházející z domácností od nepodnika- jících fyzických osob – občanů, od fyzické osoby oprávněné k podnikání, právnické osoby, od obce nebo od výrobce elektro- zařízení resp. kolektivního systému, pak v průběžné evidenci uvede záznam s kó- dem způsobu nakládání BN30. V přípa- dě přijmu elektroodpadů (z odděleného sběru elektroodpadů) se použije kód na- kládání B00 (převzatý odpad).

Při zpracování elektrozařízení či elek- troodpadů je třeba vždy uvádět kód způsobu nakládání BN18 – zpracování elektroodpadů. Odpady, které následně zpracovateli vznikají při zpracování, se označí kódem nakládání A00, jako vlast- ní produkce odpadů (odpad po úpravě, kdy došlo po úpravě ke vzniku odpa- du s novým katalogovým číslem), a to včetně skupiny elektrozařízení, ze které odpad vznikl (tabulka č. 1 dle přílohy č. 8 vyhlášky), případně se použije kód nakládání BN40 (odpad po úpravě, kdy nedošlo ke změně katalogového čísla od- padů) a následně se použije kód způso- bu nakládání podle skutečně provedené činnosti (např. předání další oprávněné osobě AN3/BN3/CN3).

Zřídí-li zpracovatel odpadních elek-

trozařízení své „sběrné místo“, pak již od toho místa vede odpadovou evi- denci podle přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. – při přijetí kód naklá- dání BN30, případně B00, dále předání na svou provozovnu kódem BN3, v sa- motném zpracovatelském zařízení pak B00 (příjem odpadu z jiné své provozov- ny) a BN18 (zpracování elektroodpadů). Zpracovatel při vedení průběžné evi- dence rovněž nesmí zapomenout uvádět u každého záznamu skupinu elektroza- řízení podle tabulky č. 1 přílohy č. 8 vy- hlášky č. 352/2005 Sb., a to z toho dů- vodu, že zpracovatel musí tyto skupiny

uvádět do ročního hlášení.

V oboru poradenství pro ekologii pů- sobíme již přes 20 let. Nabízíme služby, které pomáhají plnit našim zákazníkům jejich legislativní povinnosti. Pomoc vám nabízíme nejen při nakládání s elektro- odpady a elektrozařízeními. V rámci komplexního ekologického poradenství podnikům a obcím nabízíme pomoc při zpracování, aktualizaci a následné kontrole plnění povinností vyplývají- cích z jednotlivých složkových zákonů práva životního prostředí, vztažených především k nakládání s odpady, obaly, chemickými látkami, odpadními voda- mi, k ochraně ovzduší a rizikům vzniku ekologické újmy. Jsme specialisty i při zavádění systému kvality (QMS) dle ČSN EN 9001:2016 a systému řízení envi- ronmentu (EMS) dle normy ČSN EN ISO 14001:2016, včetně provádění interních auditů ISO. U některých klientů zajišťu- jeme funkci externího ekologa. Rádi po- můžeme i vám.

Lithiové baterie

a požární bezpečnost

| RNDr. Xxxx Xxxxxxxxxx, ECOBAT s.r.o.

V dnešní době dochází k rychlému rozšiřování elektrických a elektronických zařízení, která vyžadují vysokokapacitní přenosné zdroje elektrické energie. Příkladem je nastupující rozvoj e-mobility. Významně se na trhu uplatňují nové typy baterií a akumulátorů a v této oblasti začínají dominovat lithium-iontové, lithium-polymerové a primární baterie

s obsahem kovového lithia.

P

oužité baterie a akumulátory ve fázi sběru, shromažďová- ní, skladování a zpracování často nejsou většinou dosta- tečně chráněny proti vzájem-

nému zkratování nebo mechanickému poškození. V důsledku toho dochází stá- le častěji při nakládání s použitými lithi- ovými bateriemi k incidentům (požáry, exploze), a to i na území České republi- ky. Problematika bezpečného nakládání s použitými bateriemi se netýká jen ko- lektivních systémů (například ECOBAT), ale v různé míře i všech sběrných dvorů obcí a skladových areálů odpadářských firem.

Proč mohou být lithiové baterie nebezpečné?

V případě primárních baterií je v nich obsaženo kovové lithium, které se vy- značuje mimořádnou reaktivitou při sty- ku s kyslíkem. Lithium iontové a lithium polymerové akumulátory obsahují řadu látek s vysokým podílem chemicky váza- ného kyslíku, a tudíž podporujících ho- ření. Materiály záporných elektrod jsou samy o sobě hořlavé a nezřídka na vzdu- chu samozápalné.

Incidenty při nakládání s použitými bateriemi a akumulátory mohou být způsobeny nezamýšleným zkratem nebo mechanickým poškozením článku či ba- terie. Při zkratu díky vysokým proudům dochází k mimořádnému zahřátí vodi- vých médií, které mohou iniciovat hoře-

ní okolních látek, mechanické poškození pevných obalů baterií a reakce je pak urychlena snadným přístupem vzdušné- ho kyslíku.

Ilustrační foto

Na jaké typy baterií si dát pozor?

V každém případě požární rizika rostou při zvýšené koncentraci některých typů lithiových baterií. ECOBAT považuje všechny lokality, kde se vyskytuje více než 30 kg lithiových baterií, za provo- zovny se zvýšeným rizikem. Jedná se o především o následující skupiny ba- terií:

⚫ knoflíkové lithiové baterie (používané v běžných spotřebitelských elektrozaří- zeních, placatý celokovový tvar, označe- ní například CR2032, CR2450, CR123 a podobně),

⚫ primární články LiSOCl2 (regulace, mě- ření, průmyslová automatizace, články

běžných tvarů od tužkových do velkých monočlánků, označení například TL- 5902, LS-14250 a podobně, často s ko- vovými svorkami),

⚫ lithiové nabíjecí průmyslové články a sady (repase akumulátorů do nářadí, elektrokol, typické jsou pestré barvy článků, v případě sad pak nahé kovové plochy),

⚫ lithium polymerové články (dříve použí- vané zejména modeláři, dnes prakticky ve veškeré běžné elektronice – PC, mo- bily a podobně, mají pouze měkký hliní- kový obal, často jsou články nafouklé).

Opatření na zvýšení požární bezpečnosti

ECOBAT v posledním roce zavedl něko- lik zásadních bezpečnostních opatření, která zároveň doporučuje všem svým sběrovým partnerům:

1) Zajistit vhodné místo a způsob skladování

Skladujte baterie v dobře větraném, su- chém a chladném prostředí, nenechá- vejte boxy s bateriemi na přímém slunci, u zdrojů tepla nebo na dešti. Při větším a pravidelném výskytu lithiových bate- rií zvažte pořízení speciálního přístřeš- ku pro jejich skladování, který umístěte v dostatečné vzdálenosti od provozních a administrativních budov. ECOBAT má v nabídce přístřešky Battery Home II a IV a je připraven zajistit jejich dodání a montáž.

2) Ponechat baterie v původních obalech

Vyřazené baterie, které k vám byly do- dány v původních obchodních obalech, jsou s největší pravděpodobností čás- tečně nebo úplně nabité. Proto je nikdy z těchto obalů nevyndavejte. Zabráníte tak jejich možnému zkratování a násled- nému zahoření.

3) Skladovat baterie v pevných boxech

ECOBAT svým sběrovým partnerům do- dává pevné plastové boxy Integra (55 l) nebo Battery box (550 l), které jsou pro skladování použitých baterií určeny. Mo- hou být použity i kovové sudy, které však musí být opatřeny nevodivou vložkou. V žádném případě se lithiové baterie ne- smí skladovat ani přepravovat v obalech typu big-bag, protože pak dochází k je- jich vzájemnému pohybu, tření a mož- nost vzájemného zkratování se zvyšuje.

4) Manipulovat opatrně

Udělejte vše pro to, abyste mechanicky nepoškodili lithiové baterie. Zásadně nepřesypávejte baterie z jednoho boxu do druhého nebo při třídění baterie do boxů nevhazujte, ale opatrně vkládej- te. Ve zvýšené míře toto platí pro firmy, které provádějí demontáž elektroodpa- du a které musí baterie z demontované- ho zařízení odstraňovat. Zvláště opatr- ně nakládejte s měkkými Li-Pol články. ECOBAT vám v brzké době nabídne spe- ciální bezpečnostní obálky. Prozatím je vhodné nafouklé Li-Pol články zabalit do bublinkové folie.

Obrázek 1: Baterie prosypané vermikulitem.

5) Zamezit zkratování článků Velmi často najdete mezi bateriemi ce- lokovové články nebo sady článků s na- hými kovovými svorkami. Toto se týká nejen lithiových baterií, ale velmi často i Ni-Cd článků. V takovém případě je vhodné zaizolovat kovové části izolač- ní páskou, zabalit do smršťovací folie nebo použít karton. Dalším vhodným opatřením je prosypávat baterie ve skla- dovacích boxech sypkým vermikulitem, který si můžete objednat u společnosti ECOBAT.

6) Být připraveni

na mimořádné situace

Přes všechna preventivní opatření ne- můžeme zcela vyloučit, že dojde k za- hoření některého ze skladovaných

lithiových článků. V takovém případě je vhodné mít ve skladu připraven zá- sobník s pískem a hořící článek rychle pískem zasypat. ECOBAT má pro tyto případy připraveny i speciální zhášecí deky na bázi skelných vláken nebo „pol- štáře“ naplněné vermikulitem. Boxy s lithiovými bateriemi (pokud musí být uskladněny v interiéru) musí být snadno a rychle přemístitelné mimo halu běžnou manipulační technikou. ECOBAT bude v nejbližší době testovat některé speciální hasicí látky s cílem vybavit postupně větší skladové prosto- ry co nejúčinnějšími hasicími přístroji. Samozřejmostí by mělo být vybavení skladů kouřovými detektory a pro mo- nitoring zvýšených teplot je možné po- užít nákladnějších termokamer nebo levnějších pyrometrů.

Obrázek 2: Izolace kovových svorek baterií izolační páskou.

Závěr

Je nepochybné, že v oboru vývoje no- vých technologií přenosné energie, které jsou založeny na lithiových bate- riích, došlo k velkému podcenění otázek jejich bezpečnosti. Lithiové baterie do- minují a s rozvojem elektromobility se začneme setkávat s těmito nepříliš bez- pečnými výrobky třeba v tunelech nebo podzemních garážích. Legislativní regu- lace této problematiky je v nedohlednu, a proto nám nezbývá v následujících letech nic jiného než postavit protipo- žární opatření jako nejvyšší prioritu při sběru a recyklaci použitých baterií. Zvý- šené náklady na zajištění bezpečnos- ti chceme pokrýt zvýšením poplatků od výrobců.

Komponenty versus elektrické a elektronické zařízení

| ASEKOL a.s.

ASEKOL je neziskově hospodařící společnost, která v zastoupení výrobců a dovozců elektrozařízení organizuje celostátní systém zpětného odběru elektrozařízení. V rámci svého bezplatného poradenství se nejčastější dotazy ze strany zejména nových dovozců a výrobců elektrozařízení týkají skutečnosti, zdali konkrétní výrobek spadá do působnosti směrnice 2012/19/EU. Následující článek vysvětluje jeden z nejméně jasných případů, tedy zda daný výrobek lze považovat za komponentu (bez nutnosti registrace do seznamu výrobců a plnění další řady povinností) nebo za elektrické a elektronické zařízení.

T

ato problematika je také důleži- tá z důvodu nové kategorizace elektrozařízení od 1. 1. 2019, kdy vstoupila v platnost tzv. otevřená působnost směrnice

a rozsah výrobků či kategorií není nijak ohraničen.

Evropská komise v roce 2014 publiko- vala dokument „Frequently Asked Ques- tions“ (dále jen FAQ), kde vysvětlovala a interpretovala legislativní povinnosti dané Směrnicí 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (dále jen OEEZ). Nicméně tento FAQ do- kument jednoznačně nevysvětloval rozdíl mezi elektrickou či elektronickou kompo- nentou, která sama o sobě nespadá do pů- sobnosti směrnice, a mezi elektrickým a elektronickým zařízením (dále jen EEZ). European WEEE Register Network (EWRN) je nezávislá síť národních regist- rů výrobců a dovozců EEZ. Jedním z hlav- ních cílů EWRN je podpora harmonizo- vaného přístupu národních registrátorů (v případě ČR je to Ministerstvo životní- ho prostředí) v oblasti registrace výrob- ců a dovozců EEZ, reportování a rozsahu působnosti Směrnice 2012/19/EU, což zahrnuje též harmonizovaný výklad výji- mek z rozsahu působnosti směrnice. Pro- to v červnu 2019 vydala ERWN odbornou metodiku a vysvětlující výklad rozdílu mezi elektrickou a/nebo elektronickou komponentou a EEZ jako výrobkem. Ori-

ginální dokument lze najít na webových stránkách EWRN xxx.xxxx.xxx .

Definice komponenty a EEZ

Směrnice 2012/19/EU byla imple- mentována do zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, kde je EEZ definováno dle

§ 37g písm. a): elektrickým nebo elek- tronickým zařízením (dále jen „elektro- zařízení“) – zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektro- magnetickém poli nebo zařízení k vý- robě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole a které je určeno pro použití při napě- tí nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud. Elektrické a/nebo elektronické kom- ponenty pak nejsou ve směrnici ani v zákoně definovány vůbec. Evropská komise definuje komponenty v FAQ do- kumentu jako „Komponenty jsou před- měty, které pokud jsou namontované do EEZ, umožňují EEZ správně fungovat. Komponenty uváděné na trh samostat- ně za účelem výroby a montáže jiných EEZ a/nebo za účelem opravy EEZ, jsou mimo působnost směrnice i v případě, že mohou fungovat samostatně. Nicméně sada komponent určených pro sestave- ní konečným uživatelem je považována za EEZ a je tedy v působnosti směrnice (příkladem může být dálkově ovládaná

hračka nebo stavebnice dodávaná jako sada komponent pro sestavení).

Dle článku 2, odstavce 1 Směrni- ce 2012/19/EU se „směrnice použije na elektrická a elektronická zařízení (EEZ)“. Komponenty nejsou EEZ, tedy z toho důvodu musí být mimo působnost směrnice, resp. zákona o odpadech.

Jak odlišit komponentu

od EEZ z hlediska působnosti směrnice

Dle výše zmíněné definice musíme o EEZ uvažovat jako o výrobku, který je určen k použití pro konečného uživatele tak, jak je a není třeba ho nijak upravovat či do něj zasahovat. Tedy EEZ je vždy finál- ní výrobek, který má dvě zásadní cha- rakteristiky:

1. Přímou (jasně definovanou či samo- statnou) funkci

2. Je určen pro použití konečným uživa- telem

Přímá funkce EEZ je plánovaná či zamýš- lená funkce specifikovaná výrobcem EEZ v instrukcích určených pro konečného uži- vatele (například návod k použití). Výrobky mají přímou funkci i v případě, kdy je po- třeba je zkombinovat s jiným zařízením či částmi zařízení. Konečný uživatel je zde de- finován jako domácnost či soukromý spo- třebitel (B2C uživatel) a nebo jiný uživatel, než soukromý spotřebitel (B2B uživatel).

Na druhou stranu komponenty jsou nedokončené výrobky, které nemají přímou funkci pro konečného uživatele a ani nejsou určeny pro konečné uživate- le. Komponenty jsou určeny pro výrobce EEZ pro účel dalšího zapracování do ko- nečného výrobku (finálního EEZ).

Příkladem komponent jsou tranzisto- ry, čipy, vnitřní elektrické rozvody nebo kondenzátory, jelikož nejsou finálními výrobky a jsou určeny pro další zapra- cování do konečného výrobku (EEZ). Konečný výrobek se tedy sestává z řady komponent. Dalšími příklady kompo- nent jsou například motorky pro elek- trické vrtačky nebo pro vysavače.

Výjimky, kdy lze komponenty považovat za EEZ

Některé výrobky uváděné na trh lze po- važovat zároveň za komponenty a záro- veň za výrobky, a to podle způsobu je- jich uvádění na trh a prodeje. Příkladem může být interní hard disk do stolních osobních počítačů. Pokud je tento výro- bek prodáván jinému výrobci a je určen

Výrobek	Spadá do působnosti směrnice?
Elektroinstalační materiály (aktivní): např. jističe, vybavené rozvaděče, stmívače, stykače, relé	ANO
Cartridge, tonerové kazety	ANO
Kabely bez koncovek	NE
Kabely s koncovkami	ANO
Elektronická čidla, senzory	ANO
Elektrické a elektronické součástky bez samostatné funkce určené k zamontování do konečného výrobku	NE
El. a elektr. souč., které mohou mít samostatnou funkci, a mohou být samostatně prodávány (např. elektromotory)	ANO
Elektrické filtry na vodu	ANO
Elektroinstalační materiály (pasivní): jednoduché vypínače, přepínače, zásuvky, nezakončené kabely	NE
Elektroměry	ANO
Karty s aktivním čipem (např. identifikační, přístupová, platební či telefonní karta)	ANO
Nábytek s elektrickými a elektronickými prvky	ANO
Oděvy a obuv s elektronickými prvky (např. světelná, akustická, tepelná funkce)	ANO
Prodlužovací a propojovací kabely, vč. IT kabelů	ANO
LED svíčky a zahradní solární svítidla	ANO
Karty s aktivním čipem (např. identifikační, přístupová, platební či telefonní karta)	ANO

Tabulka: Příklady k problematice komponenty versus EEZ.

pro další zapracování do finálního pro- duktu (například stolní osobní počítač), pak se jedná o komponentu a spadá mimo působnost směrnice.

inzerce

Nicméně pokud ten samý výrobek, tedy interní hard disk do stolních osobních po- čítačů, je prodáván konečným uživatelům a je určen např. pro upgrade nebo rozšíření osobního počítače, pak je považován za fi- nální výrobek v působnosti směrnice a vý- robce či dovozce je povinen plnit veškeré legislativní závazky dané směrnicí potaž- mo zákonem o odpadech ve vztahu k EEZ.

Několik příkladů k problematice komponenty versus EEZ uvádí tabul- ka. Další příklady zařazení výrobků, které spadají či nespadají do působ- nosti směrnice, resp. pod regulaci dílu 8 zákona o odpadech (§ 37f – § 37s), mohou čtenáři najít na stránkách Mi- nisterstva životního prostředí https:// xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxxxxxxxxxx_xxxx- zeni_vyrobku . V případě dalších otá- zek a konzultací je možné bezplatně kontaktovat kolektivní systém ASEKOL (xxx.xxxxxx.xx ).

Plnění zákonných povinností výrobců elektrozařízení prostřednictvím kolektivních systémů

| Xxxxxx Xxxxxxxx, ELEKTROWIN a.s.

V současné době platný zákon o odpadech stanovuje výrobcům elektrozařízení řadu povinností, z nichž část mohou realizovat prostřednictvím kolektivního plnění

v některé ze společností, které k tomu účelu byly založeny.

O

d roku 2005 proběhly v le- gislativě změny vedené snahou narovnat podmínky a zamezit v praxi negativ- ním aspektům činnosti, či

spíše nečinnosti některých těchto spo- lečností, tedy kolektivních systémů.

I přes úpravy zákona samo Ministerstvo životního prostředí (MŽP)1 považuje za problematickou nulovou regulaci kolektivních systémů a jejich nedosta- tečnou kontrolu, stejně jako nemožnost zrušení zápisu kolektivního systému, i když neplní povinnosti za výrobce. Z toho vyplývá, že samo ministerstvo si je vědomo nerovnosti, která v oblasti zpětného odběru vznikla a kterou poci- ťujeme v každodenní praxi.

Stačí si položit otázku, co je zájmem společností provozujících kolektivní sys- témy, aniž by byly výrobci. Jak se nechal slyšet zástupce jednoho takového dlou- hodobě existujícího subjektu: „…nikdy jsem nevydělal peníze tak snadno“.

Konkurence na poli neziskových ko- lektivních systémů elektrozařízení vede především ke snižování příspěvků vý- robcům, což má dopad na snižování nákladů. Bohužel i za cenu neplnění po- vinností v rozsahu, který odpovídá od- povědnosti výrobce.

Vycházeje ze smyslu evropské direkti- vy je výrobce odpovědný za složení vý- robku uváděného na trh, za informační podporu jeho navracení, za dostupnost míst, kde je možné jej odevzdat, za sběr určitého stanoveného množství elektro- zařízení, za jeho zpracování a zajištění využití více než 80 % získaných mate- riálů u valné většiny druhů spotřebičů.

Smyslem je eliminace negativních dopa- dů na životní prostředí při stále se zvy- šujících objemech prodávaných elektro- zařízení a úspora primárních materiálů používaných ve výrobě.

Ne každý kolektivní systém ale vznikl na základě těchto primárních pravidel. Historicky známe takové, které si založili výrobci, aby ušetřili na příspěvcích, nebo společnosti, které tím sledovaly ekono- mický zájem, ale nikdy neměly v úmyslu cokoliv sebrat a zpracovat. Po legislativ- ních změnách, mířících na nedostatečnou sběrnou síť a nízký sběr, jim stačí vyka- zování „nakoupených“ čísel. Nehledí při tom na naplnění smyslu zákona. Účastní- ci jejich systémů – výrobci jsou však stále za plnění svých povinností odpovědní.

Stát je bohužel na účinné vymáhání povinností výrobců krátký. Proto pro- střednictvím novelizací a koneckonců i nové legislativy nařizuje, omezuje a sta- novuje parametry … ale pokud nebudou výrobci v kolektivních systémech jednat ve smyslu své odpovědnosti, veškeré na- řizování je marné a z tvorby legislativy se stane opět jen honba za úniky a ob- cházení zákona. Následné zpřísňování parametrů bude jen ztěžovat práci těm odpovědným.

Dalšími společnostmi, které se do na- stavovaného koloběhu „vtlačují“, jsou odpadové firmy a výkupci surovin. Pro ně je zajímavý „cherry picking“, tedy některé spotřebiče s vysokým obsahem materiálu, jako jsou železné a neželez- né kovy. O ostatní komponenty zájem nemají, stejně jako je nezajímá, jakým způsobem se k výnosným materiálům dostanou. Samozřejmě vyjma nákladů – ty musí být co nejnižší.

Pro hutě je u slisované pračky obtížně rozeznatelné, že 30 % její hmotnosti tvo- ří beton. Ani nevyjmutý kondenzátor ne- ohrozí jejich zájem na většinovém mate- riálu. Tedy jak pro některé svozové firmy a výkupny, které se dostávají „ke zdroji“, tak pro provozovatelská zařízení jako je šrédr, nebo lis, jsou zajímavá elektrozaří- zení s vysokým obsahem kovů.

„Přetahovaná“

o elektrozařízení

O televize a zářivky odpadář stojí pouze v případě, že mu za ně někdo (výrob- ce) zaplatí. Z malých spotřebičů si určitě vybere, ale zajímají ho především velké spotřebiče – sporáky, pračky… V poslední době si svoji cestu mimo řádné zpracová- ní bohužel nacházejí i lednice. Mezi kolek- tivními systémy však není situace o nic růžovější. Nastupující kvóty sběru akti- vizují všechny. Avšak ne všechny stejně – systémová řešení nejsou jednotná. Napří- klad nákup potvrzení od výkupny o tom, že určité množství sebrala a předala k vy- užití, rozhodně nezohledňuje následný zpracovatelský proces a jeho výstupy.

Naše zkušenosti hovoří v neprospěch zařízení, která nemají pro demontáž elek- trozařízení nastaven speciální režim. Ten může vypadat jako ruční demontáž, nebo kombinace ruční předdemontáže se zpra- cováním pouze vybraných částí ve šrédru a s následným dotříděním. V rámci těchto procesů evidujeme více než 30 materiá- lových položek u velkých i malých spo- třebičů a více než 25 položek u chlazení. Z drcení ve šrédru vypadne materiálo- vých položek 5 a pokud je pro 4 z nich za-

jištěno materiálové využití, dostaneme se na 57 % oproti zákonem požadovaných 80 %. Pátá položka s hmotnostním podí- lem 43 % končí celá na skládce.

V provozech ovšem není drceno pouze elektrozařízení. Ta se přidávají k dalším drceným odpadům, jako jsou například autovraky. V běžném provozu tedy není možné ověřit, zda je dosahováno záko- nem stanoveného procenta využití, což je samozřejmě pro systémy využívající vykazování evidence zajímavé.

Setkali jsme se ale také s prostým li- sováním spotřebičů bez ohledu na to, zda obsahují látky a komponenty, kte- ré zákon už v této chvíli přikazuje před dalším zpracováním demontovat. Jsou to kondenzátory, desky tištěných spo- jů apod. Slisovaný materiál je předáván do hutí – tedy teoreticky k materiálové- mu využití ve 100 %, nicméně ani hutě nedokáží ztavit např. beton. Ten se pak objevuje v odpadu z výroby železa a ne- lze tedy tvrdit, že došlo k materiálovému využití více než 51 % železa obsaženého ve velkých spotřebičích.

stojí za vznikem norem WEEELABEX, se například aktivně účastní práce na vý- voji norem v technické komisi CENELEC TC111X, WG 6, která se zabývá revizí řady CENELEC 50625 (viz tabulka).

Hlavní ambicí obou normativních dokumentů je zájem na zlepšování po- stupů sběru a recyklace elektroodpadů s ohledem na ochranu životního pro-

Zpracovatelé, kteří chtějí uspět při spolupráci s některými provozovateli kolektivních systémů vyžadujícími dodr- žování norem, mezi něž rozhodně patří ELEKTROWIN a.s., investují do technologií a neustále pracují na zlepšování procesů. Zařazení povinné certifikace zpracova- telských zařízení podle norem má jedno- značný přínos pro kontrolní činnost státu,

Soulad postupu zpracování s normami a certifikace postupů

Normy pro postupy v oblasti nakládá- ní s elektroodpady stanovil CENELEC2

Označení normy	Název normy
ČSN EN 50574-1	Požadavky na sběr, logistiku a zpracování zařízení s ukončenou životností, pocházející z domácností, která obsahují těkavé fluorouhlovodíky nebo těkavé uhlovodíky
ČSN CLC/TS 50574-2	Požadavky na sběr, logistiku a zpracování zařízení s ukončenou životností, pocházející z domácností, která obsahují těkavé fluorouhlovodíky nebo těkavé uhlovodíky Část 2: Požadavky na odstraňování znečištění
ČSN EN 50625-1	Sběr, logistika a požadavky na zpracování OEEZ Část 1: Obecné požadavky na zpracování
ČSN EN 00000-0-0	Požadavky na sběr, logistiku a zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) – Část 2-1: Požadavky na zpracování světelných zdrojů
ČSN EN 00000-0-0	Požadavky na sběr, logistiku a zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) – Část 2-2: Požadavky na zpracování OEEZ, obsahujících obrazovky (CRT) a ploché displeje
ČSN EN 00000-0-0	Sběr, logistika a požadavky na zpracování OEEZ – Část 2-3: Požadavky na zpracování zařízení pro teplotní výměnu a ostatní OEEZ obsahující VFC a/nebo VHC
ČSN EN 00000-0-0	Sběr, logistika a požadavky na zpracování OEEZ – Část 2-4: Požadavky na zpracování fotovoltaických panelů
ČSN CLC/TS 00000-0-0	Požadavky na sběr, logistiku a zpracování odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) – Část 3-1: Specifikace k odstraňování znečištění – Obecně

Tabulka: Normy pro postupy v oblasti nakládání s elektroodpady.

v roce 2012, a to Požadavky na sběr, lo- gistiku a zpracování zařízení s ukonče- nou životností pocházející z domácností, která obsahují těkavé fluorouhlovodíky nebo těkavé uhlovodíky3. Tato norma vyšla v březnu 2013 i v České republice. Evropské sdružení kolektivních sys- témů zpětného odběru elektrozařízení WEEE Forum však iniciovalo vznik stan- dardů nazvaných WEEELABEX již v roce 2008, a to ve chvíli, kdy kolektivní systé- my začínaly naplňovat povinnosti výrob- ců v souladu s první směrnicí o elektro- odpadech4 a zavádět systémy zpětného

odběru a zpracování elektroodpadů. Neuspokojivý stav v oblasti zpraco-

vání, kdy nebylo možné nejen prokázat zákonné povinnosti o recyklaci, ale ani porovnat jakékoliv údaje o materiálech a jejich následném využití, vedl k dis- kuzi o nutnosti stanovit jednotné a po- rovnatelné parametry a podmínky, které zajistí využití v rozsahu požadovaném směrnicí. První normativní dokumenty v rámci WEEELABEX vyšly v roce 2011.

Oba druhy norem si jsou blízké a nik- terak se nepopírají. WEEE Forum, které

středí. Stanoví postupy pro sledování zpracovatelů prostřednictvím auditů prováděných školenými a certifikovaný- mi auditory. Procesy auditů i standardy jsou pro všechny zpracovatele totožné. Zpracovatelské zařízení, u kterého byla prokázána auditem shoda s normativně stanovenými postupy, získává certifikát s omezenou dobou platnosti.

Skutečnost, že v České republice nej- sou vyžadovány a ověřovány postupy podle jakýchkoliv norem, ani podle stá- vajících postupů5, vytváří obrovskou nerovnováhu mezi zpracovateli a má vý- znamný dopad do financování zpětného odběru. V současné době na českém trhu funguje přes 200 zařízení deklarujících zpracování elektroodpadů, procesem ověření postupu s normami však prošel jen zlomek – 12 společností.

Nastavení a dodržování normami sta- novených postupů a jejich ověřování ne- závislým auditorem totiž znamená vyšší náklady, které mohou významně převý- šit výnosy z prodeje materiálu. A tím se samozřejmě potírá a eliminuje princip

„cherry picking“.

kterému tak šetří náklady na kontrolu a vy- mahatelnost dodržování zákonných povin- ností. Dále je možné díky dlouhodobému monitoringu poskytnout záruku za plnění kvót využití elektroodpadů. V neposlední řadě má činnost certifikovaných zpracova- telů pozitivní dopad na výstupní kvalitu po- užitelnou pro další výrobu – a to je princip oběhového hospodářství, o který všichni usilujeme.

Odkazy:

[1] Seminář Nakládání s elektroodpadem – aktuální změny legislativy platné od roku 2019 – Praha, dne 21. 3. 2019

[2] Pro odpůrce norem používajících argument, že se jedná o aktivity soukromých firem, uvádím, že se jedná o Evropský výbor pro normalizaci

v elektrotechnice, zkráceně CENELEC, který sdružuje národní elektrotechnické organizace. CENELEC se zabývá tvorbou evropských norem EN a jiných druhů dokumentů pro normalizaci a standardizaci ve všech oblastech elektrotechniky.

[3] EN 50574

[4] 2002/96/EU

[5] Příloha č. 7 vyhlášky 356/2005 Sb.,

o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a i bližších podmínkách financování nakládání s nimi

Je voda po hasení kontaminantom životného prostredia?

| Xxxxxx Xxxxxx, Xxxxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxxxxx Xxxxxxx, Xxxxxxxx Xxxxxxxx, Technická univerzita vo Zvolene

Na pozadí globálnej klimatickej zmeny sa otázka prírodných požiarov stáva čoraz viac aktuálnou aj v regiónoch, kde sa niekedy požiare lesa vyskytovali skôr sporadicky. V niektorých ekosystémoch xxxxxx xxxxx požiare k faktorom prispievajúcim k obnove a rozvoju ekosystému (známe najmä zo severnej Ameriky).

V

o väčšine prípadov však ide

o jav s vysokým deštrukč- ným účinkom na systém. V roku 2019 sme sa stretli s rozsiahlymi požiarmi v kra-

jinách okolo Stredozemného mora (Špa- nielsko, Portugalsko, Grécko), na Sibíri či v Brazílii. Slovenská a Česká republika nie sú výnimkou. Počet prírodných požiarov sa líši v závislosti od regiónu. Podľa šta- tistických údajov MV SR sa podiel prírod- ných požiarov pohybuje od 30 do 50 %.

Samotný požiar v prírodnom prostredí má výrazný devastačný vplyv. Významne však na ekosystém a jeho obnovu po po- žiari vplýva aj použitá hasiaca látka a zvolený spôsob likvidácie požiaru. Zvy- čajne sa na hasenie prírodných požiarov používa voda, voda upravená aditívami (organické fluórované látky), progresív- ne hasiace prípravky (napr. hasiaci gel Firesorb) a výnimočne hasiace peny.

Zvyšky hasiacich látok ostávajú na po- žiarisku a prenikajú do ekosystému, na- jmä do povrchovej a podpovrchovej vody a pôdy, ako je znázornené na obrázku. Voda je síce považovaná za „bezpečné“ hasiace médium, ale realita z hľadiska environmentálneho vplyvu môže byť iná.

Ilustrační foto

Našimi experimentmi sme v laboratór- nych podmienkach simulovali prírodné po- žiare lignocelulózových materiálov (smre- kové drevo, pšeničná slama a zmes dreva a slamy), ktoré boli zahasené pitnou vodou z vodovodnej siete. Vzorky zachytenej vody po hasení boli skúšané ekotoxikologickými testami s organizmami perloočka veľká (Daphnia magna), horčica biela (Sinapis alba), žaburinka menšia (Lemna minor).

Výsledky testov

Všetky skúmané vzorky mali zásadité pH (slama 8,84, drevo 9,01, zmes drevo a slama 9,34). Prítomnosť kontamino- vanej hasiacej vody v pôde môže mať vplyv na zvýšenú alkalizáciu pôdy a tým aj na jej úrodnosť.

Výsledky testu akútnej toxicity na Daphnia magna boli všetky pozi-

Imobilizácia, % N
Vzorka	Priemer	Smero- dajná odchýlka	Minimum	Maximum
Slama 100,00					4
Drevo 85,00		6,45	64,46	105,54	4
Drevo + slama 85,00 N – počet opakovaní		6,45	64,46	105,54	4

Inhibícia (IC), % N
Vzorka	Priemer	Smero- dajná odchýlka	Minimum	Maximum
Slama	-13,98	5,09	-30,17	2,21	4
Drevo	3,87	3,56	-7,46	15,21	4
Drevo + slama -84,99 4,24 -98,49 -71,4 4 N – počet opakovaní; záporné hodnoty – stimulácia; kladné hodnoty – inhibícia

Inhibicia rýchlosti rastu (Iµ), % N
Vzorka	Priemer	Smero- dajná odchýlka	Minimum	Maximum
Slama		68,90	1,90	60,72	77,08	4
Drevo		45,57	2,08	36,64	54,50	4
Drevo + slama N – počet opakovaní		50,17	0,45	48,24	52,09	4

Tabuľka 1: Základné štatistické charakteristiky imobili- zácie Daphnia magna.

Tabuľka 2: Základné štatistické charakteristiky testu inhibície rastu koreňa Sinapis alba.

Tabuľka 3: Základné štatistické charakteristiky testu inhibície rýchlosti rastu Lemna minor.

tívne (tabuľka 1). Hodnoty pH vzoriek poukazujú na vplyv pH na rozpustnosť pevných zvyškov po spaľovaní v hasiacej vode, čo spôsobilo vysokú imobilizáciu Daphnia magna.

Terstrickým testom inhibície ras- tu koreňa Sinapis alba sa pozoroval vplyv hasiacej vody na rast koreňov cievnatých rastlín. Výsledky tohto bi- otestu (tabuľka 2) z hasenia slamy a dreva boli negatívne. Vo vzorkách z hasenia zmesi dreva a slamy sa však stanovil pozitívny výsledok s vysokou stimulácia 84,99 %. Predpokladáme, že rozpustené tuhé látky v hasiacej vode pôsobili vo vzorkách ako živiny a podporovali rast koreňov v porovna- ní s kontrolnou vzorkou.

CO2 CO

iné plyny

sadze voda

iné kondenzáty

vietor

distribúcia riedenie

sedimentácia

zbytky po požiary pozostatky po požiary

okolie

pôda/voda

kontaminácia

kanalizácia

xxxxxxxx voda

povrchové vody

odpad

recyklácia

horiaci objekt

hasiace látky voda prášky pena plyny

Obrázok 1: Kontaminácia životného prostredia hasiacimi látkami.

Výsledky testu inhibície rýchlosti rastu rastu Lemna minor L. ako zá- stupcu sladkovodných cievnych rastlín sú v tabuľke 3, z ktorej vyplýva inhibič- ný vplyv vzoriek hasiacej vody na rých- losť rastu Lemna minor L. Počas testu boli pozorované nekrózy (odumieranie) a chlorózy (straty chlorofylu) vo všet- kých vzorkách hasiacej vody.

Pri spaľovaní lignocelulózových mate- riálov sa tvoria plynné, kvapalné a pevné látky. Podiel prchavých látok je asi 46 %, podiel popola je zvyčajne 4 – 7 % (podľa typu paliva – biomasy, podmienok spaľo- vania atď.). Časť produktov spaľovania sa zachytáva hasením vo vode a jej to- kom do povrchovej alebo podpovrchovej vody a pôdy a následne môže byť využitá rastlinami ako prírodné hnojivo.

Dominantnými prvkami v produktoch spaľovania sú C, H2 a O2, ale aj ďalšie makro- a mikroelementy, ako je N2, P a S. Z hľadiska chemického zloženia sa popol z biomasy skladá najmä zo zmesi oxidov K2O, Na2O, CaO, MgO, Fe2O3, AI2O3,

SiO , P O . Rastliny prijímajú tieto soli

statok nepredpokladáme a dôkazom sú aj výsledky testu inhibície rastu ko- reňov Sinapis alba.

Ďalšou časťou produktov spaľovania biomasy zachytených hasiacou vodou sú prchavé organické zlúčeniny, ako sú benzén, toluén, xylény, formaldehyd a polycyklické aromatické uhľovodíky. Predpokladáme, že obsah týchto orga- nických zlúčenín, zásaditosť a obsah solí v hasiacej vode spôsobili v teste s Lemna minor nekrózu a chlorózu testovacích organizmov v porovnaní s výživovým účinkom v teste inhibície rastu koreňa Sinapis alba.

Záver

V príspevku sú uvedené výsledky testo- vania toxicity hasiacej vody odobratej z hasenia prírodných požiarov lignoce- lulózových materiálov: smrekové drevo, pšeničná slama a ich zmes. Výsledky ekotoxikologických testov poukazujú na to, že voda z hasenia požiarov prírod-

die. Primárnym cieľom je samozrejme požiar uhasiť. Preto jediným spôsobom, ako zabrániť kontaminácii životného prostredia hasiacou vodou, je prevencia vzniku prírodných požiarov.

Literatura:

[1] Xxxxxxxxxx A.: Manažment rizík požiarov

v prírodnom prostredí. (Xxxxxxxxxx A., Xxxxx

B. ed.), p. 18. Požiarnotechnický a expertízny ústav MV SR, Bratislava 2015.

[2] Xxxxxxxxxx A.: Krízový manažment 2015, 47.

[3] Xxxxx Š.: Manažment rizík požiarov v prírodnom prostred. (Majlingová A., Xxxxx X. ed.), p. 6. Požiarnotechnický a expertízny ústav MV SR, Bratislava 2015.

[4] MV SR xxxxx://xxx.xxxx.xx/?xxxxxxx-x- statistiky-rok-2018 30. 06. 2019.

[5] Mailair X., Xxxxxxxx X., Xxxx R. G. https:// xxx.xxxx.xxx/xxxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx- concerns-fires-facts-figures-questions-and-new- challenges-future 30. 05. 2019.

[6] Xxxxx P., Xxxxxxxxx X., Xxxxx T., Xxxxx P., Xxxxx A.: Průzkum výživy lesa na území České republiky 1996-2011 (The Research of the Forest Nutrition in Czech Republic in 1996 – 2011), p. 43. Xxxx s. r. o., Brno 2013.

[7] Xxxxxx X., Xxxxxxxx I., Xxxxxxx X., Xxxxxxxxx D.: Waste Forum 2018, 190.

[8] STN EN ISO 20079:2008-07. Water quality. Determination of the toxic effect of water

2 2 5 constituents and waste water on duckweed

v rozpustenej forme prostredníctvom koreňového systému, čoho dôkazom sú aj výsledky testu inhibície rastu koreňov Sinapis alba.

Poďakovanie: Autori ďakujú Vedeckej grantovej agentúre MŠVVaŠ SR a SAV za finančnú podporu projektu č. 1/0806/17 a Technickej univerzite vo Zvolene za podporu projektu IPA TUZVO 20/2019.

Pri výskumoch boli stanovené vyso- ké koncentrácie K v popole zo spaľova- nia slamy, zatiaľ čo v popole zo spaľo- vania dreva boli koncentrácie Ca a Mg vyššie. Tieto prvky sú dôležité pre rastliny na vybudovanie zdravého ko- reňového systému. Základným znakom nedostatku Ca a Mg je kyslá reakcia pôdy. Zo stanoveného pH tento nedo-

ných látok, ktorá unikne po hasení poži- aru do životného prostredia, môže mať toxické účinky na povrchové a podpovr- chové vody. Iba v prípade testu inhibície rastu koreňov Sinapis alba bol vplyv ži- vín z popola zo spaľovania lignoceluló- zového materiálu obsiahnutý v hasiacej vode stimulačný.

Prírodné požiare predstavujú význam- ný negatívny faktor škodlivo zasahujúci celý ekosystém a aj pozostatky hasiacich látok, dokonca aj „neškodnej“ vody, môžu nepriaznivo ovplyvniť životné prostre-

(Lemna minor). Duckweed growth inhibition test.

[9] Xxxxxxxx X., Xxxxxxxx X., Xxxxxx X.: The Holistic Approach to Environment 5, 119 (2014).

[10] Lanzerstorfer Ch.: X. XXX 30, 191 (2015).

[11] Xxxxxxxx x., Xxxxxxxx X., Xxxxxxx X., Xxxxxxxxx B. J., Xxxx M.: Biomass Bioenergy 35, 725 (2011).

[12] Xxxxxxxx S. V., Xxxxxxxxx Xx. X., Xxxx Y. C., Xx X. X., Xxxx X.: Fuel 208, 377 (2017).

[13] Reisen F., Xxxxxx X., Xxxxxxx X.: Fire Saf. J. 69, 76 (2014).

[14] OECD 202 I.: 2004: Daphnia sp. Acute Immobilisation Test.

[15] STN EN ISO 6341: 2013. Water quality. Determination of the inhibition of the mobility of Daphnia magna Xxxxxx (Cladocera, Crustacea). Acute toxicity test.

[16] STN 83 8303:1999. Testing of dangerous properties of wastes. Ecotoxicity. Acute toxicity tests on aquatic organisms and growth inhibition tests of algae and higher cultivated plants.

[17] OECD 221: 2006. Lemna sp. Growth Inhibition Test.

Účinná likvidace organických kontaminantů v odpadních vzdušninách – synergie plazmové a biotechnologie

| Xxxxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxx, Xxx Xxxx, Xxxxxx Xxxxxxxx, Xxxxxx Xxxxxx, Masarykova Univerzita Brno; Xxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxxxxx, DEKONTA, a.s.

Organická rozpouštědla hrají nezastupitelnou úlohu v řadě průmyslových odvětví. Využívají se k rozpouštění a ředění látek

i k čištění. Zařízení jednotky plazmové předúpravy kombinované s biofiltrem řeší problém efektivity plazmové úpravy i snadnou integraci do stávající vzduchotechniky.

K

průmyslově nejpoužívaněj- ším organickým rozpouště- dlům patří aceton, toluen, benzen, ethylacetát, ethanol, methanol, xylen, methyle-

xxxxxxxxx, hexan, petrolether a dichlor- methan. Z hlediska životního prostředí (ŽP) lze drtivou většinu rozpouštědel považovat za těkavé organické sloučeni- ny (VOC) schopné vytvořit fotochemické oxidanty (zejm. O3) při reakci s oxidy du- síku v atmosféře vlivem slunečního zá- ření. K nežádoucí expozici pak dochází především vdechováním výparů těchto látek.

Krátkodobé a zejména dlouhodobé účinky na lidské zdraví závisejí na kon-

1. BĚŽNÝ BIOFILTR

KONTAMINOVANÝ VZDUCH

přiváděný vzduchotechnikou

2. KOMBINOVANÝ

PLAZMO-BIOLOGICKÝ SYSTÉM

VÝROBNÍ HALA (LAKOVNA)

BIOFILTR

plazmová kontinuální předúprava

DÍLNA

SKLAD BAREV

Kombi-

PLASMA novaná

BIOFILTR kednotka

BIOFILTRAČNÍ JEDNOTKA

BIOFILTRAČNÍ JEDNOTKA čistí

stejný objem vzduchu při výrazně menším objemu náplně biofiltru

VÝROBNÍ HALA (LAKOVNA)

SKLAD BAREV

DÍLNA

Obrázek 1: Schéma kombinovaného systému plazmového reaktoru s biofiltrem pro eliminaci organických kontaminantů v odpadních vzdušninách.

centraci par rozpouštědla v pracovním prostředí, jeho druhu a délce expozice. Z důvodů ochrany zdraví a ŽP dochází k neustálému zpřísňování příslušných regulací (vyhláška č. 355/2002 Sb., vy- hláška č. 337/2010 Sb. a zákon o ochraně ovzduší č. 201/2021 Sb.) a rozvoji techno- logií k odstranění těchto látek z ovzduší.

Účinnost dosud používaných tech- nologií významně závisí na typu kon- taminantu a jeho koncentraci. Výrazné rozdíly jsou v pořizovacích i provozních nákladech. Technologie na bázi adsorpce kontaminant pouze zachycují. Sorbent (aktivní uhlí) je posléze nutno regenero- vat nebo odstranit jako nebezpečný od- pad, což provoz prodražuje. Katalytické spalování (přímá oxidace kontaminan-

tů) má zásadní nevýhodu v podobě vyso- ké pořizovací ceny i provozních nákladů. Čistě plazmová dekontaminace zpravi- dla též znamená vysoké pořizovací i pro- vozní náklady. Obtíže jsou také s úpravou většího objemu plynu – je třeba zajistit jeho efektivní kontakt s plazmatem (vý- bojem). Nevýhodou může být i vznik nežádoucích produktů, zejména oxidů

dusíku (NOx). S těmito technologiemi souvisí také ozonizace, jejíž nevýhodou je zejména nižší účinnost, příp. existence zbytkového (toxického a karcinogenní- ho) ozonu ve vypouštěné vzdušnině.

Z biologických metod čištění odpad- ních plynů je běžně používaná biofiltrace, ekologicky šetrná, bezodpadová metoda. Využívá se schopnosti některých mik-

roorganismů metabolizovat škodliviny, a tím je odstranit z odpadního vzduchu.

Biofiltrace vykazuje vysokou účinnost zejména při eliminaci polárních slouče- nin rozpustných ve vodě. Ve vodě málo rozpustné nepolární látky se v biofil- tru eliminují s mnohem nižší účinností. V takových případech je nutno používat značně velké objemy aktivní náplně bi- ofiltrů a náklady na jeho pořízení a pro- voz pak rostou.

Nevýhody biofiltrace i plazmových technologií lze efektivně eliminovat jejich vzájemnou kombinací. Vhodnou před- úpravou čištěného plynu lze dosáhnout zvýšení účinnosti biofiltrace. Technické řešení kombinovaného filtru vyvinuté ve spolupráci centra CEPLANT a spo-

EC (gc.m .h )

-3 -1

lečnosti Dekonta, a. s. snižuje závislost účinnosti biofiltru na typu kontaminantu a udržuje optimální pracovní podmínky biofiltru. Je tak dosaženo lepší účinnosti, životnosti a ekonomických ukazatelů fil- tru. Schéma je uvedeno na obrázku 1.

Kombinované zařízení k odbourávání VOC ve vzdušninách spojující výhody plazmové úpravy a biofiltrace se sestává z plazmové jednotky rotačního klouza- vého výboje (RGA) a biofiltru (BF). Tech- nologie RGA1 a její modifikace (rotující bariérový výboj) řeší problém efektivity plazmových úprav/transformace orga- nických látek i snadnou integraci zaří- zení do stávající vzduchotechniky. K od- bourání zbylých polutantů a rozkladných produktů (slabé místo plazmových tech- nologií) pak dochází v biofiltru.

Technologie RGA umožňuje upravovat

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0

0

0 10 20 30 40 50

OL (g .m .h )

-3 -1

c

RE (%)

Obrázek 2: Porovnání eliminační kapacity (EC, plné symboly) a účinnosti eliminace (RE, prázdné symboly) emisí acetonu ( , ) a styrenu ( , ) pro organické zatížení (OL) v testovaných podmín- kách provozu výroby laminátů. Pro kombinovanou jednotku: aceton – červený trojúhelník, styren

– modrý čtverec; resp. pro srovnávací biofiltr – černé symboly.

vzdušiny a plyny rychlostí v řádu desítek až stovek m3.h-1 při velmi nízkém tlako- vém spádu i bez instalace vysokotlakých ventilátorů. V reakční komoře RGA do- chází jak k přímé oxidaci kontaminan- tu až na CO2 a H2O, tak k jeho rozkladu, resp. transformaci na jednodušší (a zpravi- dla polárnější) sloučeniny s vyšší afinitou k vodnému prostředí. Mikroorganismům přítomným v BF je tak umožněn snazší přístup k odstraňovaným látkám, což se projeví rychlejší a účinnější metabolizací škodlivin. Díky tomu lze následně optima- lizovat i parametry samotného biofiltru.

Samostatná RGA jednotka vykázala v laboratorních testech vysokou účin- nost rozkladu kontaminantů – acetonu, heptanu, cyklohexanu, toluenu a xylenu (toluen byl použit jako náhrada toxické- ho styrenu). Její účinnost lze zvyšovat optimalizací pracovních parametrů vý- boje nebo vícestupňovou úpravou, tj. za- řazením několika výbojů za sebou nebo použitím zpětné recirkulace vzdušniny2. Zařazením BF za RGA pak dochází k za- chycení zbylých polutantů a rozkladných produktů (včetně NOx). Ty se spolu s kys- líkem rozpouštějí ve vlhčeném biofilmu a za aerobních podmínek je mikroorga- nismy BF pomocí specifických enzymů metabolizují na netoxické látky (zejm. CO2 a H2O). Těkavé metabolity (CO2) difundují biologickou vrstvou, přecházejí do plynné fáze a jsou odváděny ze zařízení. Netěka- vé metabolity mohou sloužit jako zdroj

Tento výzkum byl podpořen v rámci projektů: CZ.1.05/2.1.00/03.0086 financovaný

z Evropského fondu pro regionální rozvoj, LO1411 (NPU I) financovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_019/0004703 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

výživy pro mikroorganismy v biofiltru.

Testy poloprovozního biofiltru kombi- novaného s plazmovým reaktorem (KBF) proběhly v reálných průmyslových pod- mínkách provozní haly na výrobu laminá- tových dílů. Odpadní vzdušnina obsahova- la 20 – 25 % acetonu a 75 – 80 % styrenu. Průtok vzduchu na výduchu z haly byl 400 m3.h-1. Průměrná vstupní koncentra- ce acetonu se pohybovala kolem 50 mg.m- 3, styrenu mezi 150 – 250 mg.m-3. Jejich maxim bylo dosaženo cca 1 – 2 h po zahá- jení směny s následným poklesem během směny (1 cyklus výroby).

Pro testy byla náplň biofiltru inoku- lována biopreparátem BIOTECH. Ten byl resuspendován v 80 l BSM média a aplikován do BF. Žádné minerální ani stopové prvky nebyly při testování dodá- vány. Průtok vzduchu KBF odpovídal 22 s EBRT (střední doba zdržení vypočtená na prázdné lože BF).

Paralelně byl instalován i samostat- ný biofiltr (tj. bez RGA jednotky) se 40 s EBRT, ekvivalentní celkové době zdrže- ní v KBF. U obou biofiltrů (s i bez RGA) byla dobře patrná adaptační fáze. V BF za plazmovým reaktorem bylo dosaženo ustáleného stavu za 14 dnů (eliminace aceton), resp. 35 dnů (eliminace styre- nu), u srovnávacího BF pak za 17, resp. 49 dní.

Celková účinnost odstranění emisí v kombinované jednotce (KBF) dosáhla v průměru 97 %! Předřazením plazmové jednotky došlo k nižšímu organickému zatížení BF a částečné oxidaci styrenu.

Účinnost KBF pro odstranění acetonu byla 100 %, u styrenu dosáhla 96 %. Srovnáva- cí biofiltr dosáhl celkové účinnosti 66 %, přičemž účinnost pro odstranění acetonu byla 100 %, u styrenu dosáhla pouze 61 %. Na obrázku 2 je porovnán celkový vliv organického zatížení acetonu a styrenu na eliminační kapacitu a účinnost od- stranění v KBF a ve srovnávacím BF při stejných provozních parametrech (stejná celková EBRT a stejné organické zatíže- ní). Ze srovnání je patrné, že KBF dosáhl o 6 gc.m-3.h-1 vyšší celkové eliminační ka- pacity a o 31 % vyšší účinnosti odstraně- ní oproti klasickému BF, přičemž jedno- směnný provoz ani odstávky o víkendu

neměly na účinnost eliminace vliv. Můžeme tedy konstatovat, že kom-

binace jednotky plazmové předúpravy RGA s biofiltrem je vhodnou technologií pro likvidaci vysokých koncentrací orga- nických látek v odpadních vzdušninách. Synergický efekt plazmové a biologické technologie umožňuje účinný rozklad často i u sloučenin, jejichž odbourávání je u obou metod samostatně málo účinné a je ještě umocněn možností nastavení efektivity jednotlivých stupňů tak, aby byl proces ekonomicky a energeticky nejvýhodnější při zachování potřebné účinnosti.

Literatura:

[1] MASARYKOVA UNIVERZITA. Způsob generování nízkoteplotního plazmatu, způsob plazmové úpravy tekutin, práškových materiálů i pevných látek tímto nízkoteplotním plazmatem a zařízení k provádění těchto způsobů. Česká republika, Patentový spis CZ 306119 29. 6. 2016.

[2] MASARYKOVA UNIVERZITA. Zařízení pro dekontaminaci vzdušnin znečištěných uhlovodíky CZ 32320 U1 zapsáno 13. 11. 2018

ODPADOVÉ FÓRUM

Odborný měsíčník pro průmyslovou a komunální ekologii

Specialised monthly journal on industrial and municipal ecology

Ročník 20 | Číslo 10/2019

VYDAVATEL

CEMC – České ekologické manažerské centrum, z.s. IČO: 45249741, xxx.xxxx.xx

REDAKCE

28. pluku 25, 101 00 Praha 10 e-mail: xxxxx@xxxx.xx xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx

xxx.xxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxxxx

Šéfredaktor

Ing. Xxxx Xxxxxxx, ml.

tel.: (x000) 000 000 000

Inzerce

tel.: (x000) 000 000 000

e-mail: xxxxxxx@xxxx.xx

Odborný poradce

Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxx, XXx. tel.: (x000) 000 000 000

Redakční rada

Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxx, Xxx. Xxxxxxx Xxxxxx, Xxx. Xxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxxxx,

Xxx. Xxxx Xxxxxxxx, Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxx, xxxx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx, XXx.,

Xxx. Xxxxx Xxx, Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxx, xxx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx, XXx.,

xxxx. Xxx. Xxxxxxx Xxxx, Xxx. Xxxxx Xxxxxxx, Xxx. Xxxx Xxxx, XXXx. Xxxxxxxxx Xxxxxx, XXx., xxxx. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx, Ph.D.

Vybíráme z kalendáře xxx.XxxxxXxxx.xx:

7. – 11. 10. |ČESKO JAKO CIRKULÁRNÍ HOTSPOT (Mezinárodní strojírenský veletrh)

8. 10. | VODA, PŮDA, MELIORACE 2019

8. 10. | Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum seminář pro ty, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají

8. 10. | Odpady – správní činnosti orgánů státní správy podle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., V platném znění

9.10. | Jak získat finanční podporu z Operačního programu životního prostředí

17.10. | Aktuální otázky řízení skládek 2019

17.10. | 10. konference o ekovýchově v Praze

19. – 20.10. | Maximální minimum pro původce odpadů

22. – 23.10. | Chemická legislativa pro průmysl a obchod

24. 10. | 6. ročník konference Předcházení vzniku odpadů 2019

5. – 6. 11. | Analytika odpadů VI

PŘEDPLATNÉ

PŘEDPLATNÉ A EXPEDICE

SEND Předplatné spol. s r.o., e-mail: xx@xxxx.xx

Roční předplatné (11 čísel) 1 100 Kč Cena jednotlivého čísla 100 Kč

Předplatné a distribuce v SR Mediaprint-Kappa Pressegrosso, a. s. oddelenie inej formy predaja

Objednávám roční předplatné měsíčníku (11 čísel) za cenu 1 100 Kč vč. DPH

Adresa objednavatele:

ODPADOVÉ

FÓRUM

e-mail: xxxxxxxxxx@xxxxxxxxxx.xx Roční předplatné (11 čísel) 52,25 € Cena jednotlivého čísla 4,75 €

DTP

Xxxxx Xxxxxxxx, xxxxxxxx@xxxxx.xx Ilustrační foto: xxxxxxxxx.xx, xxxxxxxxxxxx.xxx

TISK

Grafotechna Plus, s. r. o. e-mail: xxxxxx@xxxxxx.xx

Za věcnou správnost příspěvků ručí autoři. Ne- vyžádané příspěvky se nevracejí. Jakékoli užití celku nebo části časopisu rozmnožováním je bez písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

ISSN: 1212-7779 | MK ČR E 8344

Rukopisy do sazby: 20. září 2019

Vychází: 7. října 2019

Název organizace: ..............................................................................................................

Jméno a příjmení: ..............................................................................................................

Xxxxx, č.p.: ...........................................................................................................................

Obec: ...................................................................................................................................

PSČ:.....................................................................................................................................

IČ/DIČ: ................................................................................................................................

Vyplněnou objednávku odešlete na adresu:

SEND Předplatné spol. s r.o., Ve Žlíbku 1800/77, hala A3, 193 00 Praha 9 Tel.: (x000) 000 000 000, GSM: (x000) 000 000 000

e-mail: xx@xxxx.xx, xxx.xxxx.xx

Hotel Olympik Tristar Praha 19. 11. 2019

4. ročník konference

Povinnosti v podnikové ekologii

Odpady, chemie, ovzduší i vodohospodářství – legislativa, ucelené povinnosti a novinky ze všech oblastí podnikové ekologie v praxi!

PROGRAM           

9:00 – 9:05 Zahájení konference

9:05 – 11:05 Odpady a obaly

◼ Nové odpadové zákony

z pohledu podnikové ekologie

Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxx - MŽP

◼ Obal nebo odpad? Nakládání s obaly v duchu oběhového hospodářství

Xx. Xxxx Xxxxx - INISOFT Consulting s.r.o.

◼ Možnosti využití odpadu jako vedlejších produktů

Xxx. Xxxxxx Xxxxx – INISOFT Consulting s.r.o.

◼ Novinky při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností

Xxx. Xxxx Xxxx - Sfe consulting s.r.o.

◼ Příprava na kontroly ČIŽP a příklady z praxe

Xxx. Xxxxxx Xxxxx, Ph.D. - ČIŽP

11:05 – 11:20 Přestávka na kávu

11:20 – 13:00 Chemické látky a směsi

povinnosti x přestupky

◼ Xxxxxx změn legislativy CHLaS a nové povinnosti v roce 2020

Xxx. Xxxxxxx Xxxxxx, XXx.

- expert CHLS, nezávislý poradce

◼ CHLaS z pohledu BOZP – novela zákona

č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Xxxxxx Xxxxxxx - expert BOZP, ČMKOS

◼ Bezpečnostní listy a expoziční scénáře a jejich využití ve firemní praxi

Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx - Consulteco s.r.o

◼ SVHC látky

Xxx. Xxxxx Xxxxxxx

- Výzkumný ústav organických syntéz a.s.

◼ Kontroly ČIŽP – BL a nejčastější chyby, expoziční scénáře, biocidy

RNDr. Xxxxxxx Xxxxxxx - ČIŽP

13:00 – 14:00 Oběd

14:00 – 15:00 Vodohospodářství v podniku

◼ Nakládání s vodami v roce 2020

– novela vodního zákona v praxi

Xxx. Xxxxxx Xxxxx - INISOFT Consulting s.r.o.

15:00 – 15:15 Přestávka na kávu

15:15 – 16:15 Ochrana ovzduší a legislativní povinnosti

◼ Povinnosti provozovatele zdroje znečišťování v kontextu platné legislativy

Xxx. Xxxxxx Xxxxxx

- Environmental Technologies, s.r.o.

◼ Emisní limity spalovacích zdrojů od 1. 1. 2020 a povinnosti zdrojů nanášení NH (lakoven)

Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx - specialista a poradce

v oblasti ochrany ovzduší

16:15 Závěrečná diskuse, ukončení

Kontakt: Ing. Xxxxxxxx Xxxxxx, xxxxxx@xxxxxxxx.xx, tel.: 000 000 000

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - P Ř I H L A S T E S E D O 3 0 . 1 0 . 2 0 1 9 A Z A J I S T Ě T E S I M Í S T O

N A J E D N É Z N E J V Ý Z N A M N Ě J Š Í C H A K C Í P R O O B L A S T P O D N I K O V É E K O L O G I E V Č R S E Z A J Í M A V O U S L E V O U .

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Vyplňte přihlášku na xxx.xxxxx.xx/xxx0000

» Zadejte slevový kód ppe2019 » Počkejte, až se sleva projeví » Pak přihlášku odešlete Těšíme se na setkání!

Stažení ZDARMA