Vyznačení navrhovaných změn a doplnění

Účinnost od 30. června 2025.

Účinnost od 30. prosince 2024.

Účinnost od 21. prosince 2024.

Účinnost od 30. června 2024.

Vyznačení navrhovaných změn a doplnění

I. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 Sb., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 3

(1) Živností není:

a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,

b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo

autory,2)

c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního

právního předpisu,2a)

d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,2b)

e) provádění archeologických výzkumů.2c)

(2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:

a) lékařů, zubních lékařů a farmaceutů2d), nelékařských zdravotnických pracovníků2e) při poskytování zdravotních služeb a přírodních léčitelů,

b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární asanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,3)

c) advokátů,4) notářů5a) a patentových zástupců6) a soudních exekutorů,6a)

d) soudních tlumočníků a soudních překladatelů7),

e) auditorů8) a daňových poradců,8a)

f) burzovních dohodců8b),

g) zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů9) a rozhodců při rozhodování majetkových sporů,9a)

h) úředně oprávněných zeměměřických inženýrů,10)

i) autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji

činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři,10a)

j) autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání10b),

k) auditorů bezpečnosti pozemních komunikací52),

l) zapsaných mediátorů podle zákona o mediaci,

m) zapsaných prostředníků podle autorského zákona.

(3) Živností dále není:

činnost vydavatelů tokenů vázaných na aktiva73), činnost vydavatelů

a) činnost bank11), poskytování platebních služeb11a), vydávání elektronických peněz11a), provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování11a), směnárenská činnost11d), činnost poskytovatelů služby dynamické směny měn,

elektronických peněžních tokenů73),

činnost poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy73),

činnost poskytovatelů

činnost pojišťoven12), zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů nebo akreditovaných osob podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, penzijních fondů12a), penzijních společností55), spořitelních a úvěrních družstev12b), komoditních burz8b), organizátorů regulovaných trhů13b), obchodníků s cennými papíry13b) a jejich vázaných zástupců13b) a činnost osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry13a), činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem13b) a jejich vázaných zástupců13b),

služeb skupinového financování74),

činnost ratingových agentur13c), činnost poskytovatelů služeb hlášení údajů, činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,

b) provozování hazardních her,

c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,15)

d) výroba elektřiny, výroba plynu, přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, distribuce plynu, uskladňování plynu, obchod s elektřinou, obchod s plynem, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, které podléhají licenci podle zvláštního právního předpisu,16) a zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích,

e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo

dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,

f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,

g) námořní doprava a mořský rybolov,17)

h) provozování dráhy a drážní dopravy,18)

i) vykonávání komunikační činnosti podle zvláštního právního předpisu,19)

j) výzkum, výroba a distribuce léčiv,20)

k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými

k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,21)

l) činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob22) a oznámených subjektů22c) v oblasti státního zkušebnictví,

m) zahraniční obchod s vojenským materiálem,22a)

n) výkon inspekce práce22b),

o) provozování rozhlasového a televizního vysílání,23)

p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,

r) zprostředkování zaměstnání,23a)

s) provozování stanic technické kontroly,23c)

t) výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu,23d)

u) nakládání s látkami zařazenými do seznamu 1 v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení,23e)

v) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací, poskytování leteckých služeb, činnost výkonných letců, uskutečňování odborné přípravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a provozování bezpilotního systému držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu23f),

x) činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,

y) výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně- právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu,23i)

z) vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států,23j)

aa) provozování pohřebišť,23k)

ab) činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu,23l)

ac) nakládání s vysoce rizikovým a rizikovým biologickým agens a toxinem,23m)

ad) provozování zoologických zahrad na základě licence vydané Ministerstvem životního prostředí,23n)

ae) archivnictví,23o)

af) poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu23p),

ag) činnost autorizovaných osob, oprávněných ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované

k získání osvědčení o profesní kvalifikaci podle zvláštního zákona23q), ah) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor,

ai) poskytování zdravotních služeb55a),

aj) provádění odborných rostlinolékařských činností podle zvláštního právního předpisu56),

ak) provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb podle zvláštního právního

předpisu57),

al) výkon znalecké činnosti znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů72),

am) činnost provozovatelů kolektivních systémů podle zákona o výrobcích s ukončenou životností

a zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.

73) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.

74) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice (EU) 2019/1937, v platném znění.

II. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 21/1992 Sb., O BANKÁCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 1

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie27) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky, včetně jejich působení mimo území České republiky, a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky.

Bankami se rozumějí akciové společnosti se sídlem v České republice, které

a) přijímají vklady od veřejnosti, a

b) poskytují úvěry,

a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen "licence") (§ 4).

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu;

b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.

(3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti,

má-li je povoleny v jí udělené licenci,

a) investování do cenných papírů na vlastní účet,

b) finanční pronájem (finanční leasing),

c) platební služby a vydávání elektronických peněz,

d) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene c),

e) poskytování záruk,

f) otvírání akreditivů,

g) obstarávání inkasa,

h) poskytování investičních služeb, s tím, že se v licenci uvede, které investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům,

i) finanční makléřství; spočívá-li finanční makléřství ve zprostředkování spotřebitelského úvěru, pojištění nebo zajištění nebo doplňkového penzijního spoření, může banka tuto činnost vykonávat, je-li k tomu oprávněna podle zákona upravujícího zprostředkování takové finanční služby,

j) výkon funkce depozitáře,

k) směnárenskou činnost,

l) poskytování bankovních informací,

m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním

nástrojem, a se zlatem,

n) pronájem bezpečnostních schránek,

o) provádění administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů, s tím, že se v licenci

uvede, které činnosti je banka oprávněna vykonávat a ve vztahu ke kterým fondům,

p) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

q) správa nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry,

r) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až q) a v odstavci 1.

(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních institucí a podniků pomocných služeb. Banka může dále vykonávat

a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona,

b) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných osob na finančním

trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona, a

c) podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb, zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací

o bankovních obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen

„identifikační služby“), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno; na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují ustanovení

o bankovním tajemství (§ 38).,

d) činnost vydavatele tokenu vázaného na aktiva za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47),

e) činnost vydavatele elektronického peněžního tokenu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47), má-li banka v licenci povoleno vydávání elektronických peněz.,

f) činnost poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv47).

(5) Pokud je k výkonu některé z činností uvedených v odstavci 3 třeba povolení České národní banky podle zákonů upravujících regulaci poskytování některých finančních služeb a žadatel prokáže splnění všech stanovených podmínek pro udělení takového povolení, povolí Česká národní banka výkon této činnosti v licenci.

(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 může vykonávat na území České republiky rovněž zahraniční banka prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“); zahraniční banka

a) se sídlem v členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody

o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), která požívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie (§ 5a), vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z členského státu“),

b) se sídlem v jiném než členském státě vykonává tyto činnosti prostřednictvím pobočky této zahraniční banky (dále jen „pobočka banky z jiného než členského státu“), pokud jí byla udělena Českou národní bankou licence (§ 5) a pouze v rozsahu udělené licence.

(7) Pobočka zahraniční banky může dále vykonávat činnosti podle odstavce 4 písm. c) za stejných podmínek jako banka, není-li to v rozporu s oprávněním uděleným zahraniční bance podle právního řádu země jejího sídla.

(8) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovat stanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

(9) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.2)

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci

úvěrových institucí.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU.

Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací

o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.

a (EU) 2019/2034,

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878

(EU) 2019/2034 a (EU) 2022/2556 a nařízení (EU) 2023/1114.

CELEX: 32022L2556

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.

47) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.

CELEX: 32023L1114

§ 5d

Banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:

a) přijímání vkladů od veřejnosti,

b) poskytování úvěrů,

c) finanční pronájem (finanční leasing),

d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,

e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),

f) poskytování záruk,

g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

1. s nástroji peněžního trhu,

2. s peněžními prostředky v cizích měnách,

3. futures, opcemi a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo

úrokovému výnosu,

4. s investičními cennými papíry,

h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,

i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách

a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních závodů,

j) peněžní makléřství,

k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,

l) uložení a správu cenných papírů,

m) poskytování bankovních informací,

n) úschovu cenností,

o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního předpisu,

p) správu nevýkonného úvěru.,

q) vydávání elektronických peněžních tokenů a tokenů vázaných na aktiva .,

r) poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy.

CELEX: 32023R1114

§ 8b

Řídicí a kontrolní systém

(1) Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje

a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,

3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,

3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,

c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. vnitřní audit a

2. průběžná kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů

banky,

d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady,

e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem banky, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům, a

f) zavedení a řízení sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru48),

f g) systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které

1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu,

2. jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a

3. v případě člena statutárního orgánu, člena správní rady, člena dozorčí rady a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil banky (dále jen "osoba s rizikovým vlivem"), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby.,

h) zásady a plány zachování kontinuity činností informačních a komunikačních technologií a plány reakce a obnovy v oblasti informačních a komunikačních technologií pro technologie používané ke komunikaci informací; tyto plány reakce a obnovy jsou zavedeny, řízeny a testovány podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.

CELEX: 32022L2556

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností banky v jeho celku i částech.

(3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě má

a) evropská ovládající úvěrová instituce,

b) tuzemská ovládající banka,

c) finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1,

d) určená úvěrová instituce podle § 29 odst. 1 písm. c), nebo

e) osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2.

(5) Evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, které mají podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí, aby jimi ovládaná osoba, jiná než instituce, zavedla na individuálním základě zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 nezbytné pro plnění povinnosti podle odstavce 4. Z povinnosti stanovené v předchozí větě jim může Česká národní banka na základě jejich žádosti udělit v nezbytném rozsahu výjimku, pokud tato ovládající

osoba prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právními předpisy země sídla ovládané osoby v jiném než členském státě.

(6) Požadavky podle odstavce 1 písm. f) bodu 3 a § 8c odst. 1 písm. c) se nevztahují na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě na osobu ovládanou osobou podle odstavce 4, má-li sídlo v

a) členském státě a podléhá-li zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, nebo

b) jiném než členském státě a podléhala by zvláštním požadavkům na odměňování podle práva Evropské unie, jestliže by měla sídlo v členském státě.

(7) Odstavec 6 se nepoužije na pracovníka ovládané osoby, pokud je tato ovládaná osoba

společností spravující aktiva nebo osobou poskytující investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. b) až d),

h) a i) zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo osobou poskytující investiční služby podle práva jiného členského státu a činnosti vykonávané daným pracovníkem mají vliv na rizikový profil nebo činnosti institucí v dané skupině.

(8) Osoba, která má podle odstavce 4 povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady, postupy, uspořádání a mechanismy podle odstavce 1 používané ovládanými osobami byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely výkonu dohledu.

(9) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na řídicí a kontrolní systém na individuálním i konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise.

(10) Pobočka banky z jiného než členského státu se řídí požadavky na řídicí a kontrolní systém přiměřeně.

48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.

CELEX: 32022L2556

§ 11b

Uveřejňování informací bankami a dalšími osobami

(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.

(2) Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle

tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace na konsolidovaném základě o

a) majetkoprávních vztazích v rámci skupiny, včetně informací o úzkém propojení,

b) nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů podle § 8b odst. 1

písm. a) až f) a,

c) dodržování požadavků, o nichž informuje podle písmen a) a b), ovládanými osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije.

(3) Povinnost podle odstavce 2 je splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace

k dispozici.

(4) Česká národní banka může stanovit kratší periodicitu uveřejňování informací bankami, než je stanoveno podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.

(6) Banka uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí podle § 11c a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5.

(7) Česká národní banka

a) stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,

b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,

c) stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavců 2 a 6.

§ 25

(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost poboček zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě.

(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci a spolupráci.

(3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b).

(4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.

(5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.

(6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od

a) banky,

b) finanční holdingové osoby,

c) smíšené finanční holdingové osoby,

d) smíšené holdingové osoby,

e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),

f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti, včetně poskytovatelů služeb informačních a komunikačních technologií z řad třetích stran podle kapitoly V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.

CELEX: 32022L2556

(7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 6, pokud je to

nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může

a) vyžadovat předložení dokladů,

b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,

c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 6, jejich zástupců a pracovníků,

d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci 6 za podmínky, že k tomu udělí

souhlas.

(8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.

§ 25c

Proces přezkumu a vyhodnocování

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky,

nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, a rizika odhalená zátěžovými testy. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, rizika odhalená zátěžovými testy a rizika zjištěná testováním digitální provozní odolnosti podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.

CELEX: 32022L2556

(2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 38j odst. 1 písm. c).

(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum

a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na

a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu

a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu,

b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,

d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,

e) expozice banky vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,

f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika,

g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

h) geografické umístění expozic banky,

i) model podnikání banky.

(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje

a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,

b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud

1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu banky o více než 15 % kapitálu tier 1, nebo

2. u banky v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia,

c) expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky,

d) řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady.

(5) Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky je přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.

(6) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,

a) zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci,

b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 26

Opatření k nápravě

(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.

(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka

a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu

1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,

4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,

5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro banku,

6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,

7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem banka pověřila jinou osobu,

8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 8b odst. 1 písm. f) g) bodě 3, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku,

9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního

kapitálu,

10. omezila nebo zakázala rozdělení kapitálu nebo úrokové platby akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,

11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,

12. zrušeno,

13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 12m odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

14. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu, likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi,

c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b),

d) uložit dodatečné uveřejňování informací,

e) zrušeno,

f) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 12m odst. 4, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

g) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 12y odst. 2, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

h) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.

…

§ 36d

(1) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí přestupku tím, že nesdělí uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace podle § 41f odst. 10.

(2) Obchodník s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek

zákazníka	podle	zákona	upravujícího	podnikání	na	kapitálovém	trhu	, poskytovatel služeb
souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) 2023/1114, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti
se službami souvisejícími s kryptoaktivy, poskytovatel služeb skupinového financování, na jehož
účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami skupinového
financování, správce nevýkonného úvěru, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které
jsou přijímány jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěry,							nebo platební instituce, poskytovatel

platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13), nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost vůči bance nebo pobočce zahraniční banky podle § 41f odst. 7, nebo

b) nevede evidenci údajů podle § 41c odst. 3.

(3) Ovládající obchodník s cennými papíry se dopustí přestupku tím, že neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 3.

(4) Oprávněná finanční instituce se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že

a) založí pobočku na území hostitelského státu v rozporu s § 5f,

b) neoznámí České národní bance změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1, nebo

c) uskuteční na území hostitelského státu činnosti uvedené v § 5d bez zřízení pobočky a bez oznámení zamýšlené činnosti před zahájením výkonu kterékoliv z nich České národní bance podle § 5i.

(5) Dočasně označená instituce ve skupině určená podle § 31 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí plnění požadavků na konsolidovaném základě podle

1. § 8 odst. 10, § 8b odst. 4, 5, 8 nebo 9, § 12c odst. 4, § 12m odst. 1 nebo § 25j, nebo

2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

b) neprovede ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 26h odst. 1.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2,

b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4.

(7) Za přestupek podle odstavce 3 nebo 5 lze uložit pokutu do výše

a) dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši

neoprávněného prospěchu zjistit,

b) 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky podle čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.

§ 41f

(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem. Za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se nepovažuje, pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky těchto spolumajitelů.

(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.

(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu povinna předložit Garančnímu systému rozčlenění

pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Garančnímu systému.

(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.

(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.

(6) K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném dni se nepřihlíží.

(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu; v takovém případě nemají povinnost stanovenou v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu výše příspěvku do Fondu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti v případech stanovených v § 41d nebo § 41n. Banka s těmito osobami sjedná písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do Fondu.

trhu14),	poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky
klientů přijímané v souvislosti se službami souvisejícími s kryptoaktivy, poskytovatele služeb
skupinového financování, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané
v souvislosti se službami skupinového financování, správce nevýkonného úvěru, na jehož účtu
jsou evidovány peněžní prostředky, které jsou přijímány jako plnění dluhu vůči obchodníkovi
s úvěry,

(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém

a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné

a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.

(9) Údaje, které banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Garančnímu systému podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8.

(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.

III. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 87/1995 SB., O SPOŘITELNÍCH A ÚVĚRNÍCH DRUŽSTVECH A NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH S TÍM SOUVISEJÍCÍCH A O DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJCÍH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 1

Obecná ustanovení

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie38) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem spořitelních a úvěrních družstev (dále jen "družstevní záložna"). Tento zákon rovněž upravuje dohled nad družstevními záložnami, který vykonává Česká národní banka, a pojištění pohledávek z vkladů v družstevních záložnách.

…

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci

úvěrových institucí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení.

a (EU) 2019/2034,

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878

(EU) 2019/2034 a směrnice (EU) 2022/2556 a nařízení (EU) 2023/1114.

CELEX: 32022L2556

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.

§ 3

Předmět podnikání družstevní záložny

(1) Družstevní záložna je oprávněna v rámci svého podnikání vykonávat kromě činností uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) a b) tyto další činnosti, má-li je uvedeny v uděleném povolení:

a) finanční leasing pro členy,

b) platební služby a vydávání elektronických peněz pro členy a činnosti související s poskytováním

platebních služeb nebo vydáváním elektronických peněz,

c) poskytování záruk ve formě ručení nebo finanční záruky za členy,

d) otvírání akreditivů pro členy,

e) obstarání inkasa pro členy,

f) nákup a prodej cizí měny pro členy,

g) pronájem bezpečnostních schránek členům,

h) vydávání a správu platebních prostředků pro členy, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene b),

i) správa nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry pro členy.

CELEX: 32023R1114

(2) Výlučně za účelem zajištění činností podle odstavce 1 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) je družstevní záložna oprávněna

a) ukládat vklady v družstevních záložnách a bankách a u poboček zahraničních bank,

b) přijímat úvěry od družstevních záložen a bank,

c) nabývat majetek pro účely zajištění vlastního provozu a disponovat s ním,

d) obchodovat na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle tohoto zákona,

e) obchodovat na vlastní účet s cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném

trhu,

f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, dluhopisy, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a dluhopisy vydanými Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, které je Česká republika členem,

g) provádět obchody s Českou národní bankou podle zákona upravujícího činnost České národní banky.

(3) Jiný majetek, než který je družstevní záložna oprávněna nabýt podle odstavce 2, může nabýt pouze v souvislosti se zajištěním své pohledávky, a to nejvýše po dobu 6 měsíců. V tomto případě se ustanovení § 1 odst. 9 věta první nepoužije. Tato lhůta se nevztahuje na majetek nabytý na základě zajišťovacího převodu práv podle občanského zákoníku nebo na základě převodu finančního kolaterálu ve prospěch příjemce finančního kolaterálu podle zákona upravujícího finanční zajištění3g).

(4) Přijaté vklady vede družstevní záložna na vkladových účtech. Souhrn zůstatků vkladů člena spojený s úrokem nebo obdobnou výhodou nesmí překročit desetinásobek souhrnu jeho splaceného základního členského vkladu a splaceného dalšího členského vkladu. Smlouvy uzavřené při výkonu činností podle odstavců 1 až 3 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) musí mít písemnou formu.

(5) Družstevní záložna může poskytnout jednomu členovi, členům, kteří jsou ekonomicky spjatými xxxxxxx00), nebo členům, kteří jsou osobami blízkými podle občanského zákoníku46), úvěr do úhrnné výše 30 000 000 Kč.

(6) Družstevní záložna může pro členy vykonávat činnost

a) vydavatele tokenu vázaného na aktiva za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem

Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv51),

b) vydavatele elektronického peněžního tokenu za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím trhy kryptoaktiv51), má-li družstevní záložna v povolení uvedeno vydávání elektronických peněz.,

c) poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské

unie upravujícího trhy kryptoaktiv51).

51) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.

CELEX: 32023L1114

§ 7a

Řídicí a kontrolní systém

(1) Družstevní záložna musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje

a) předpoklady řádné správy a řízení družstevní záložny, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů,

3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,

b) řízení rizik, které vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu družstevní záložny k rizikům, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,

2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,

3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik,

c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. vnitřní audit a

2. průběžná kontrola dodržování právních povinností družstevní záložny,

d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise,

e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise jako celku, zajišťující porozumění činnostem družstevní záložny, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům, a

f) zavedení a řízení sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru52),

f g) systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které

1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu,

2. jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a

3. v případě člena představenstva, člena kontrolní komise a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil družstevní záložny (dále jen "osoba s rizikovým vlivem"), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby.,

h) zásady a plány zachování kontinuity činností informačních a komunikačních technologií a plány reakce a obnovy v oblasti informačních a komunikačních technologií pro technologie používané ke komunikaci informací; tyto plány reakce a obnovy jsou zavedeny, řízeny a testovány podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/255452).

CELEX: 32022L2556

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností družstevní záložny v jeho celku i částech.

(3) Družstevní záložna ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího

a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Družstevní záložna má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na řídicí a kontrolní systém družstevních záložen v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů družstevní záložny, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské unie.

52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.

CELEX: 32022L2556

§ 21

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad činností družstevních záložen a dodržováním povinností stanovených jim tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou družstevní záložny oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.

(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob na území hostitelských států. Pokud Česká národní banka o provedení kontroly požádala, je oprávněna se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sama.

(3) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Česká národní banka a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení.

(4) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku5a). Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.

(5) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu41).

(6) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.

(7) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.

(8) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od

a) družstevní záložny,

b) osoby náležející k družstevní záložně,

c) osoby, která byla družstevní záložnou pověřena výkonem činnosti, včetně poskytovatelů služeb informačních a komunikačních technologií z řad třetích stran podle kapitoly V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.

CELEX: 32022L2556

(9) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 8, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může

a) vyžadovat předložení dokladů,

b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,

c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 8, jejich zástupců a pracovníků,

d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby, než je uvedena v odstavci 8 za podmínky, že k tomu udělí

souhlas.

§ 21a

Proces přezkumu a vyhodnocování

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené družstevní záložnou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena a rizika odhalená zátěžovými testy. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena, rizika odhalená zátěžovými testy a rizika zjištěná testováním digitální provozní odolnosti podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.

CELEX: 32022L2556

(2) Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní banka v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení družstevní záložny na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu družstevní záložně stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 28i odst. 1 písm. c).

(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum

a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na

a) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu,

b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení družstevní záložnou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,

d) míru, v jaké kapitál udržovaný družstevní záložnou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,

e) expozice družstevní záložny vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,

f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika,

g) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

h) geografické umístění expozic družstevní záložny,

i) model podnikání družstevní záložny.

(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje

a) celkové řízení rizika likvidity družstevní záložny; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení družstevní záložny na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,

b) expozice družstevní záložny vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud

1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu družstevní záložny o více než 15 % kapitálu tier 1, nebo

2. u družstevní záložny v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia,

c) expozice družstevní záložny vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle čl. 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených družstevní záložnou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání družstevní záložny,

d) řídicí a kontrolní systém družstevní záložny, podnikovou kulturu a způsobilost členů představenstva a kontrolní komise vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po družstevní záložně program jednání představenstva a kontrolní komise a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti představenstva a kontrolní komise.

(5) Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany družstevní záložny je přiměřené a že družstevní záložna není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.

(6) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,

a) zda družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření

odrážející riziko, že družstevní záložna v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci,

b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní družstevní záložně prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 28

Opatření k nápravě

(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.

(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka

a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu

1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky České národní banky podle tohoto zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu,

4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,

5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro družstevní záložnu,

6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,

7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem družstevní záložna pověřila jinou osobu,

8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 7a odst. 1 písm. f) g) bodě 3, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí družstevní záložna výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku,

9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního

kapitálu,

10. omezila nebo zakázala rozdělení kapitálu nebo úrokové platby členům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,

11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,

12. zrušeno,

13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud nedodržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 8aj odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu, likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi,

c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání družstevní záložny a k uspořádáním, postupům a mechanismům družstevní záložny, zejména podle § 7a odst. 1 písm. b),

d) uložit dodatečné uveřejňování informací,

e) zrušeno

f) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 něž podle § 8aj odst. 3, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

g) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.

…

IV. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 15/1998 SB., O DOHLEDU V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU A O ZMĚNĚ A DOPLNĚNÍ DALŠÍCH ZÁKONŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 4

(1) Česká národní banka v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o ratingových

a čl. 68 odst. 3 přímo použitelného předpisu nebo přímo použitelným předpisem

agenturách30)

Evropské unie o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů36) na žádost Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy potvrdí jeho rozhodnutí pro účely výkonu příslušným orgánem v České republice. Příjem z peněžité sankce uložené na základě takového rozhodnutí je příjmem rozpočtu Evropské unie; na tyto peněžité sankce se pro účely správy jejich placení hledí jako na příjmy veřejného rozpočtu podle daňového řádu31).

CELEX: 32012R0648

(2) Soudem příslušným pro vydání povolení k poskytnutí telefonických rozhovorů a datových přenosů podle čl. 62 odst. 5 a 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů36) je Vrchní soud v Praze.

(2) Osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu

elektronických komunikací poskytne provozní a lokalizační údaje Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy na jeho žádost po předchozím písemném povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze. Poskytnutí těchto údajů je možné pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky podle čl. 23c odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009, čl. 62 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, čl. 38c odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, čl. 48c odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 a čl. 55 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/263144).

44)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023

o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech

nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost, v platném znění.

CELEX: 32009R1060; 32011R0513; 32012R0648; 32019R0834; 32014R0600; 32019R2175; 32016R1011; 32019R2175; 32023R2631

V. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 120/2001 SB., O SOUDNÍCH EXEKUTORECH A EXEKUČNÍ ČINNOSTI (EXEKUČNÍ ŘÁD) A O ZMĚNĚ DALŠÍCH ZÁKONŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

Součinnost třetích osob

§ 33

(1) Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti.

(2) Policie České republiky poskytne exekutorovi na jeho žádost ochranu a součinnost podle zákona o Policii České republiky.

(3) Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které z úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence osob nebo jejich majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce; tuto povinnost má zejména orgán pověřený vedením katastru nemovitostí, orgán správy daní, orgán, který vede registr motorových vozidel, orgán pověřený vedením informačního systému veřejné správy, ve kterém jsou vedeny údaje o zbraních, střelivu a provozovaných střelnicích, orgán správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu27), centrální depozitář, jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů a Notářská komora České republiky ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Pracovník správce daně, orgánu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny se nemůže v odpovědi na písemnou žádost exekutora dovolat povinnosti mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu. V exekučním řízení má exekutor pro účely získání dálkového přístupu k počítačovým souborům, v nichž jsou vedeny údaje katastru nemovitostí, postavení organizační složky státu7f).

(4) Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu,

platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen "peněžní ústav"), pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci

poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy,

s cennými papíry, penzijní společnosti, penzijní

kryptoaktivům

fondy podle zvláštního právního předpisu, Garanční systém finančního trhu (dále jen "finanční instituce"), notáři, advokáti, fyzické a právnické osoby jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů povinného nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech7a), jakož i o jejich stavu a změnách a údaje o majetku, věcech, listinách, kryptoaktivech, prostředcích přístupů ke či zaknihovaných cenných papírech povinného jimi spravovaných či u nich pro

povinného či povinným uschovaných.

(5) Plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu je povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu jím vypláceném, srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem.

(6) Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce, zejména totožnost osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací místa, údaje o počtu tam došlých poštovních zásilek a jejich odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u poskytovatele poštovních služeb.

(7) Poskytovatelé služeb elektronických komunikací jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost telefonní, dálnopisné a telefaxové stanice užívané povinným a údaje o nich, pokud nejsou uvedeny ve veřejně dostupných seznamech.

(8) Pojišťovny jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného.

(9) Vydavatelé tisku jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost jméno osoby, která

podala k uveřejnění inzerát, který se týká nakládání s majetkem povinného a byl uveřejněn pod značkou.

(10) Dopravci a zasilatelé jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost odesílatele a adresáta přepravovaného nákladu, stejně jako údaje o přepravovaném zboží, je-li to třeba k vedení exekuce.

VI. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 229/2002 SB., O FINANČNÍM ARBITROVI, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) K rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční

arbitr (dále jen „arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a

a) poskytovatelem platebních služeb při nabízení a poskytování platebních služeb,

b) vydavatelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz,

c) věřitelem nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby,

d) osobou obhospodařující nebo provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu při obhospodařování nebo provádění administrace fondu kolektivního investování nebo nabízení investic do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu,

e) pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění,

f) osobou provozující směnárenskou činnost při provádění směnárenského obchodu,

g) stavební spořitelnou nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření,

h) osobou poskytující investiční služby při poskytování investičních služeb,

i) osobou, která vede jiný než platební účet, při vedení tohoto účtu,

j) příjemcem jednorázového vkladu při přijímání nebo vracení tohoto vkladu,

k) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem,

l) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření,

m) osobou, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt, při poskytování nebo

distribuci panevropského osobního penzijního produktu,

n) osobou poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn,

o) poskytovatelem dlouhodobého investičního produktu při poskytování tohoto produktu.,

p) osobou poskytující služby související s kryptoaktivy v rozsahu působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv při poskytování služeb souvisejících s těmito kryptoaktivy.

(2) Sjednání rozhodčí smlouvy nevylučuje pravomoc arbitra.

(3) Arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.

§ 3

(1) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí

a) poskytovatel platebních služeb,

b) vydavatel elektronických peněz,

c) věřitel nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby,

d) osoba obhospodařující fond kolektivního investování, provádějící administraci fondu kolektivního investování nebo nabízející investice do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu,

e) pojistitel nebo pojišťovací zprostředkovatel při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv

a plnění povinností ze životního pojištění,

f) osoba provozující směnárenskou činnost,

g) stavební spořitelna a zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření,

h) osoba poskytující investiční služby při poskytování investičních služeb,

i) osoba, která vede jiný než platební účet, při vedení tohoto účtu,

j) příjemce jednorázového vkladu při přijímání nebo vracení tohoto vkladu,

k) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem,

l) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření,

m) osoba, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt,

n) osoba poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn,

o) poskytovatel dlouhodobého investičního produktu při poskytování tohoto produktu.,

p) osoba poskytující služby související s kryptoaktivy v rozsahu působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv při poskytování služeb souvisejících s těmito kryptoaktivy.

(2) Navrhovatelem pro účely tohoto zákona může být pouze spotřebitel.

(3) Trvalým nosičem dat se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoli nástroj, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě.

VII. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 190/2004 SB., O DLUHOPISECH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1)

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje postup při vydávání dluhopisů bez ohledu na to, kdo je osobou, která dluhopisy vydává (dále jen „emitent“), a některé další otázky s dluhopisy související, včetně postupu při vydávání obdobných cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, s nimiž je spojeno právo na splacení dlužné částky.

(2) Tento zákon dále upravuje působnost a pravomoci České národní banky a přestupky

v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské zelené dluhopisy14).

14)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023

o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech

nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost, v platném znění.

CELEX: 32023R2631

§ 27

(1) Komunální dluhopis je dluhopis vydaný územním samosprávným celkem. Jeho název obsahuje

označení „komunální“; jiný dluhopis nesmí ve svém názvu toto označení obsahovat.

(2) Územní samosprávný celek musí mít k vydání komunálních dluhopisů předchozí souhlas

ministerstva.

(3) Ministerstvo udělí souhlas podle odstavce 2 územnímu samosprávnému celku, jestliže

a) ekonomická situace územního samosprávného celku umožňuje splnit dluhy vyplývající z komunálních dluhopisů a tyto dluhy nemají a nebudou mít výrazně negativní dopad na jeho hospodaření a rozvoj,

b) územní samosprávný celek hodlá získat peněžní prostředky vydáním komunálních dluhopisů pouze za účelem použití takto získaných peněžních prostředků na

1. investice do dlouhodobého hmotného majetku sloužícího k výkonu působnosti územního

samosprávného celku,

2. odstranění škod způsobených živelní nebo jinou pohromou, nebo

3. financování projektu spolufinancovaného z prostředků Evropské unie a

c) lhůta splatnosti komunálních dluhopisů, které územní samosprávný celek hodlá vydat, není delší než

15 let od data emise.

(4) K žádosti o souhlas podle odstavce 2 žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 3. Vzor žádosti a obsah jejích příloh, včetně příloh prokazujících účel použití peněžních prostředků v souladu s odstavcem 3 písm. b) body 1 až 3, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Územní samosprávný celek vede peněžní prostředky získané vydáním komunálních dluhopisů na samostatném bankovním účtu nebo o nich účtuje odděleně tak, aby byl kdykoliv schopen doložit účel jejich použití.

(6) Ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) a § 9a se na emisi komunálních dluhopisů nepoužije nepoužijí.

(7) Odstavce 2 až 5 se použijí i na komunální dluhopisy vydávané v zahraničí nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky vydávané územním samosprávným celkem podle práva cizího státu.

§ 32h

Opatření k nápravě a jiná opatření

(1) Česká národní banka může emitentovi krytých dluhopisů, který porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, uložit opatření k nápravě zjištěných nedostatků, zakázat nebo omezit činnost emitenta krytých dluhopisů podle tohoto zákona nebo uveřejnit informaci o tom, jaká je povaha protiprávního jednání, a identifikaci osoby, která takto jednala, včetně identifikace osoby, která jednala za právnickou osobu.

(2) Splnění opatření k nápravě nebo jiného opatření podle odstavce 1 vymáhá Česká národní banka

donucovací pokutou, kterou lze uložit ve výši do 5 000 000 Kč

(3) Donucovací pokutu za totéž porušení povinnosti lze uložit i opakovaně. Úhrn uložených pokut za totéž porušení povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.

(4) Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.

(2) Splnění opatření k nápravě nebo jiného opatření podle odstavce 1 vymáhá Česká národní

banka postupným ukládáním donucovacích pokut.

(3) Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí převýšit 5 000 000 Kč. Souhrnná výše

donucovacích pokut nesmí převýšit 20 000 000 Kč.

(4) Donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST ČTVRTÁ

PŘESTUPKY VE VZTAHU KE KRYTÝM DLUHOPISŮM A DLUHOPISŮM NABÍZENÝM V RÁMCI PODLIMITNÍ VEŘEJNÉ NABÍDKY

PŘESTUPKY VE VZTAHU KE KRYTÝM DLUHOPISŮM, DLUHOPISŮM NABÍZENÝM V RÁMCI PODLIMITNÍ VEŘEJNÉ NABÍDKY A K EVROPSKÝM ZELENÝM DLUHOPISŮM

§ 40b

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností týkající se transparentnosti nebo externího posouzení podle hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631.

(2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností v souvislosti se sekuritizačními dluhopisy podle čl. 18, 19 nebo 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631.

(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne České národní bance požadovanou součinnost při výkonu dohledu podle čl. 45 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631.

(4) Za přestupek právnické osoby podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do

a) 12 270 000 Kč,

b) výše 0,5 % celkového ročního obratu pachatele přestupku podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, ve kterém je zahrnutý, nebo řádné účetní závěrky, není-li taková konsolidovaná účetní závěrka, přesahuje-li tato částka částku podle písmene a), nebo

c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, nebo je- li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částky podle písmen a) a b).

(5) Za přestupek fyzické nebo podnikající fyzické osoby podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do

a) 1 227 000 Kč, nebo

b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, nebo je- li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku podle písmene a).

(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

CELEX: 32023R2631

Přestupky podle § 40

§ 41

Příslušnost k projednání přestupků

a 40a až 40b

projednává Česká národní banka.

§ 42 zrušen

§ 42

(1) Česká národní banka je příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu

Evropské unie upravujícího evropské zelené dluhopisy14).

(2) Česká národní banka je oprávněna při výkonu dohledu nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím evropské zelené dluhopisy14) uplatnit pravomoci podle čl. 45 odst. 1 nebo čl. 49 odst. 4 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 a uložit osobě, vůči které byla daná pravomoc uplatněna, aby ji bez zbytečného odkladu informovala o způsobu zjednání nápravy.

CELEX: 32023R2631

§ 42a Donucovací pokuta

(1) Splnění povinnosti uložené podle § 42 odst. 2 vymáhá Česká národní banka postupným ukládáním donucovacích pokut.

(2) Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí převýšit 1 000 000 Kč. Souhrnná výše

donucovacích pokut nesmí převýšit 5 000 000 Kč.

(3) Donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.

VIII. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 256/2004 SB., O PODNIKÁNÍ NA KAPITÁLOVÉM TRHU, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje poskytování služeb v oblasti kapitálového trhu a ochranu kapitálového trhu a investorů.

…

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES, 2010/78/EU a 2019/879 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a č. 909/2014.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kótování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, 2003/71/ES, 2004/109/ES a 2005/1/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/337.

Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací

o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU a 2017/828.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) č. 909/2014 a 2019/2115, 2019/2115 a 2022/858 a směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, 2016/1034, 2019/2034, 2019/2177, 2020/1504 a 2021/338, 2021/338 a 2022/2556.

CELEX: 32022L2556

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU.

§ 6ab

Poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy obchodníkem s cennými papíry Obchodník s cennými papíry může poskytovat služby související s kryptoaktivy za podmínek

podle čl. 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114110).

110) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.

CELEX: 32023L1114

§ 12a

Organizační požadavky

(1) Obchodník s cennými papíry musí mít

a) řádné administrativní a účetní postupy,

b) mechanismus vnitřní kontroly,

c) účinné postupy k posouzení rizik a

d) účinná kontrolní a ochranná opatření pro systém zpracovávání dat.

(2) Obchodník s cennými papíry zavede vhodné strategie a postupy umožňující zajistit, aby on sám i jeho pracovníci a vázaní zástupci plnili povinnosti podle tohoto zákona a dodržovali vhodná pravidla pro osobní obchody prováděné těmito osobami.

(3) Obchodník s cennými papíry udržuje a uplatňuje účinná organizační a administrativní opatření k tomu, aby střety zájmů podle § 11a neovlivnily nepříznivě zájmy jeho zákazníků.

(4) Obchodník s cennými papíry přijme přiměřená opatření k tomu, aby zajistil nepřerušené a řádné poskytování investičních služeb a výkon investičních činností. K tomuto účelu využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy. Systémy informačních a komunikačních technologií

obchodníka s cennými papíry jsou zavedeny a řízeny podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu

a Rady (EU) 2022/2554111).

CELEX: 32022L2556

(5) Obchodník s cennými papíry má řádný bezpečnostní mechanismus, který

a) zaručuje bezpečnost a ověření prostředků pro přenos informací,

b) minimalizuje riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu a

c) zamezuje úniku informací při trvalém zachování důvěrnosti údajů.

(6) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby bezpečnostní mechanismus podle odstavce 5 splňoval požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím digitální provozní odolnost finančního sektoru111).

CELEX: 32022L2556

(6 7) Další požadavky na organizační opatření obchodníka s cennými papíry podle odstavců 1 až 3 upravují čl. 21 až 29 a čl. 33 až 42 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).

111) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.

CELEX: 32022L2556

§ 17c

Algoritmické obchodování a související organizační požadavky

(1) Obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování, zavede, udržuje a uplatňuje účinné systémy a kontroly rizik, které jsou vhodné vzhledem k jím vykonávané činnosti a které zajišťují, že jeho systémy pro obchodování

a) jsou odolné a mají dostatečnou kapacitu v souladu s požadavky podle kapitoly II nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554111),

b) mají zavedeny přiměřené prahové hodnoty a limity pro obchodování,

c) brání zaslání chybného pokynu nebo fungování těchto systémů způsobem schopným narušit nebo

ohrozit řádné fungování trhu,

d) nemohou být využity pro jakýkoliv účel, který je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské

unie upravujícím zneužívání trhu52), nebo s pravidly obchodního systému, na který je napojen, a

e) byly plně přezkoušeny a řádně sledovány tak, aby bylo zajištěno, že splňují požadavky stanovené v písmenech a) až d) a v odstavci 2, v odstavci 2 a v kapitolách II a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554111).

CELEX: 32022L2556

(2) Obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování, zavede, udržuje a uplatňuje účinná opatření a postupy, včetně politiky a plánů zachování provozu informačních a komunikačních technologií a plánů reakce a obnovy v oblasti informačních a komunikačních technologií zavedených podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554111), zajišťující řádný a plynulý výkon činnosti pro případ, že dojde k selhání jeho systémů pro obchodování.

CELEX: 32022L2556

(3) Organizační požadavky na obchodníka s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování podle odstavců 1 a 2 a § 17d až 17j, upravují čl. 1 až 28 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/58986).

§ 32

Obdobné plnění povinností obchodníka s cennými papíry

(1) Pro investičního zprostředkovatele se § 10 a 10a použijí obdobně, s výjimkou § 10 odst. 4 písm.

c) a § 10 odst. 5 a 6, které se nepoužijí.

(2) Pro investičního zprostředkovatele se § 11a, 12, 12a, 12d a § 12ad odst. 1 písm. a), c) a d)

použijí obdobně, s výjimkou § 12a odst. 4 věty druhé a § 12a odst. 6.

(3) Pro investičního zprostředkovatele se § 12bb použije obdobně.

(4) Investiční zprostředkovatel vede v elektronické podobě evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb. Investiční zprostředkovatel rovněž uchovává záznamy a dokumenty obdobně podle § 17, a to včetně záznamů vedených v evidenci podle věty první. Investiční zprostředkovatel je pro tyto účely oprávněn vést rodná čísla zákazníků.

(5) Investiční zprostředkovatel může být při jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb zastoupen pouze svým pracovníkem nebo svým vázaným zástupcem. Pro investičního zprostředkovatele se § 14, § 14a odst. 2 a § 14b použijí obdobně. Ustanovení § 14a odst. 2 se nepoužije pro osobu, která v rámci poskytování investičních služeb jedná výhradně s osobami uvedenými v § 2a odst. 1 nebo 2 nebo v § 2b.

(6) Investiční zprostředkovatel poskytuje investiční služby s odbornou péčí. Poskytování investičních služeb investičním zprostředkovatelem s odbornou péčí zejména znamená, že investiční zprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků. Pro investičního zprostředkovatele se použijí obdobně ustanovení hlavy II dílu 3 oddílu 5 upravující jednání se zákazníky, s výjimkou § 15 odst. 1 a 2, § 15b a § 15l až 15r. Pro účely § 2a odst. 3, § 2b, 2c a 2d se na investičního zprostředkovatele hledí, jako by byl obchodníkem s cennými papíry.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a způsob vedení evidence podle odstavce 4.

§ 48

Organizační požadavky na organizátora regulovaného trhu

(1) Organizátor regulovaného trhu je povinen

a) zavést postupy, které umožní odhalovat a řešit případné negativní dopady na činnost regulovaného trhu nebo na jeho účastníky, které by mohly vzniknout ze střetu mezi zájmy organizátora regulovaného trhu nebo jeho společníků a řádným fungováním regulovaného trhu,

b) zavést postupy pro řízení rizik, kterým je vystaven, včetně řízení rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554111); především zavést vhodná opatření k určení všech významných rizik pro jeho provoz a účinná opatření k omezení těchto rizik,

c) zavést zásady a postupy pro zajištění řádného provozu jeho obchodních a jiných systémů, včetně přijetí účinných opatření pro případ narušení činnosti systému a mimořádných situací,

d) zavést pravidla obchodování na regulovaném trhu, která zajišťují spravedlivé a řádné obchodování

a stanoví objektivní kritéria pro provádění pokynů,

e) zavést opatření umožňující řádné a včasné vypořádání provedených obchodů,

f) zavést opatření zabraňující zneužívání trhu,

g) udržovat vlastní kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730 000 EUR,

h) mít k dispozici dostatečné finanční zdroje pro zajištění řádného fungování trhu s ohledem na povahu a rozsah obchodů uzavíraných na trhu a povahu a míru rizik, kterým je vystaven,

i) zavést opatření pro soustavné sledování a sledovat, zda

1. účastníci jím organizovaného regulovaného trhu dodržují pravidla obchodování na regulovaném trhu a pravidla přístupu na regulovaný trh,

2. investiční nástroje přijaté k obchodování na jím organizovaný regulovaný trh splňují podmínky pro přijetí k obchodování na regulovaném trhu stanovené tímto zákonem (§ 56) a pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu, a podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na oficiálním trhu (§ 65),

3. emitenti investičních cenných papírů přijatých k obchodování na jím organizovaný regulovaný trh plní informační povinnosti stanovené v § 118, 119, 119a, 119b, 120 až 120c a 123 a v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66),

4. osoba, která následně požádala o přijetí investičního nástroje na regulovaný trh bez souhlasu emitenta, plní informační povinnost podle § 121b,

5. nedochází k jednání, které může být považováno za jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52),

j) soustavně sledovat obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu včetně zrušení pokynů a vyhodnocovat, zda nedochází k porušování pravidel obchodování, vzniku mimořádné situace na trhu nebo jednání, které může být považováno za jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52),

k) zavést postupy pro vynucování plnění povinností stanovených pravidly obchodování, pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a pravidly přístupu účastníkům jím organizovaného regulovaného trhu a emitentům investičních nástrojů přijatých k obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu, včetně možnosti ukládání sankcí za porušení těchto pravidel,

l) kontrolovat a vynucovat dodržování závazků ze smluv podle § 50g odst. 1 obchodníky s cennými

papíry,

m) umožnit účastníkům jím organizovaného regulovaného trhu přístup k informacím podle písmene i)

bodu 3,

n) při nakládání s majetkem účastníka regulovaného trhu nebo jím provozovaného mnohostranného obchodního systému zavést opatření k ochraně práv účastníka k tomuto majetku, zejména pro případ úpadku organizátora regulovaného trhu.

CELEX: 32022L2556

(2) Organizátor regulovaného trhu vykonává činnost řádně a obezřetně. K zajištění obezřetného výkonu činnosti organizátor regulovaného trhu zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém. Pro řídicí a kontrolní systém organizátora regulovaného trhu se § 12a použije obdobně.

§ 50a

(1) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby na jím organizovaném trhu byly zavedeny účinné systémy, postupy a opatření pro zachování provozní odolnosti v souladu s požadavky podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554111), jimiž se zajistí, že jeho systémy pro obchodování

a) jsou odolné,

b) mají dostatečnou kapacitu na to, aby mohly zpracovat velké objemy pokynů a zpráv,

c) mohou zajistit řádné obchodování za velmi nepříznivých tržních podmínek,

d) jsou plně testovány, aby se zajistilo, že podmínky podle písmen a) až c) jsou splněny, a

e) podléhají účinným opatřením k zajištění řádného a plynulého obchodování, včetně politiky a plánů zachování provozu informačních a komunikačních technologií zavedených podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554111), pro případ, že dojde k jejich selhání.

CELEX: 32022L2556

(2) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby na jím organizovaném trhu byly zavedeny účinné systémy, postupy a opatření pro zamítnutí pokynů, které přesahují předem určené prahové hodnoty pro objem a cenu nebo jsou zjevně chybné.

(3) Organizátor regulovaného trhu na žádost zpřístupní České národní bance údaje týkající se evidence pokynů nebo jí k této evidenci umožní přístup, aby mohla obchodování sledovat.

(4) Podrobná pravidla pro organizační požadavky na systémy obchodních systémů, které povolují či umožňují algoritmické obchodování, pokud jde o jejich odolnost a kapacitu, požadavky na obchodní systémy týkající se zajištění vhodného testování algoritmů a požadavky na kontroly týkající se přímého elektronického přístupu upravují čl. 1 až 23 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/58491).

§ 50c

Algoritmické systémy obchodování

(1) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby na jím organizovaném trhu byly zavedeny účinné systémy, postupy a opatření v souladu s požadavky podle kapitol II a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554111) s cílem zajistit, aby algoritmické systémy obchodování nemohly vytvořit podmínky obchodování narušující řádné fungování trhu nebo přispět k vytvoření takových podmínek, a vypořádat se s jakýmikoli podmínkami obchodování narušujícími řádné fungování trhu, které vycházejí z takovýchto algoritmických obchodních systémů, včetně systémů omezujících poměr mezi neprovedenými pokyny a obchody, které do systému může zanést účastník, aby se zpomalil tok pokynů v případě, že existuje riziko, že kapacita systému byla vyčerpána, a aby se omezil a prosadil minimální krok kotace, který lze na trhu provést.

CELEX: 32022L2556

(2) Organizátor regulovaného trhu zajistí vytvoření podmínek pro účastníky regulovaného trhu pro náležité testování algoritmů podle § 73m.

(3) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby jeho pravidla pro služby společného umístění infrastruktury byla transparentní, spravedlivá a nediskriminační.

(4) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby byl schopen na základě označování účastníky rozlišit pokyny vytvářené algoritmickým obchodováním, různé algoritmy používané pro vytváření pokynů a osoby, které tyto pokyny vydávají. Tyto informace musí na požádání poskytnout České národní bance.

(5) Poměr podle odstavce 1 upravují čl. 1 až 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU)

2017/56693).

(6) Požadavky na zajištění toho, aby pravidla pro služby společného umístění infrastruktury podle odstavce 3 byla spravedlivá a nediskriminační, upravují čl. 1 a 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57394).

§ 101

zrušen

§ 101

(1) Centrální depozitář je ve vztahu k vlastníkům investičních nástrojů, jejichž účty vedené v evidenci Střediska cenných papírů centrální depozitář převzal podle § 202 a kteří dosud neuzavřeli smlouvu s účastníkem centrálního depozitáře, oprávněn využívat k plnění svých povinností stanovených tímto zákonem a jiným právním předpisem údaje

a) ze základního registru obyvatel,

b) z informačního systému evidence obyvatel,

c) z informačního systému cizinců,

d) z informačního systému evidence občanských průkazů,

e) z informačního systému evidence cestovních dokladů,

f) ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) pohlaví,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí

uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

f) státní občanství,

g) čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti,

h) rodinný stav nebo registrované partnerství,

i) omezení svéprávnosti.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

e) rodné číslo,

f) státní občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu,

h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,

i) datum úmrtí,

j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den,

který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

k) údaje o opatrovnictví v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, je-li přiděleno, a agendový identifikátor fyzické osoby, je-li přidělen, opatrovníka, který je fyzickou osobou; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

2. název a adresa sídla opatrovníka, který je právnickou osobou,

3. datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka, číslo jednací tohoto rozhodnutí a označení soudu, který o jmenování opatrovníka rozhodl, datum nabytí právní moci zrušení rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát nebo okres narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj

o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího

a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,

i) datum úmrtí,

j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den,

který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

k) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

l) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.

(5) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) číslo, popřípadě série občanského průkazu,

b) datum vydání občanského průkazu,

c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,

d) datum skončení platnosti občanského průkazu,

e) datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.

(6) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou

a) číslo a druh cestovního dokladu,

b) datum vydání cestovního dokladu,

c) datum skončení platnosti cestovního dokladu,

d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,

e) datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu.

(7) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a organizační složky zahraniční osoby včetně údajů vedených ve formě referenční vazby (kódu agendového identifikátoru fyzické osoby) na referenční údaj v registru obyvatel.

(8) Centrální depozitář je oprávněn zřídit a spravovat informační systém, který mu umožňuje

využívat údaje vedené v informačních systémech veřejné správy podle odstavce 1.

(9) Informační systém podle odstavce 8 musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů.

§ 101

(1) Centrální depozitář je ve vztahu k vlastníkům investičních nástrojů, jejichž účty vedené v evidenci Střediska cenných papírů centrální depozitář převzal podle § 202 a kteří dosud neuzavřeli smlouvu s účastníkem centrálního depozitáře, oprávněn využívat k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje

a) ze základního registru obyvatel,

b) z informačního systému evidence obyvatel, c) z informačního systému cizinců,‌

d) z informačního systému evidence občanských průkazů, e) z informačního systému evidence cestovních dokladů a‌

f) ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) pohlaví,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí

uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, f) státní občanství,

g) čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti,

h) rodinný stav nebo registrované partnerství a i) omezení svéprávnosti.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození, c) pohlaví,

d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) rodné číslo,

f) státní občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu,

h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,

i) datum úmrtí,

j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který

subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a

k) údaje o opatrovnictví v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, je-li přiděleno, a agendový identifikátor fyzické osoby, je-li přidělen, opatrovníka, který je fyzickou osobou; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

2. název a adresa sídla opatrovníka, který je právnickou osobou,

3. datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka, číslo jednací tohoto rozhodnutí a označení soudu, který o jmenování opatrovníka rozhodl, datum nabytí právní moci zrušení rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození, c) pohlaví,

d) místo a stát nebo okres narození, e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení

soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,

i) datum úmrtí,

j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který

subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, k) číslo a platnost oprávnění k pobytu, a

l) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky.

(5) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) číslo, popřípadě série občanského průkazu, b) datum vydání občanského průkazu,

c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal, d) datum skončení platnosti občanského průkazu a

e) datum skutečného skončení platnosti neplatného občanského průkazu.

(6) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou

a) číslo a druh cestovního dokladu,

b) datum vydání cestovního dokladu,

c) datum skončení platnosti cestovního dokladu, d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal, a

e) datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu.

(7) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby podnikající nebo zahraniční osoby a organizační složky zahraniční osoby včetně údajů vedených ve formě referenční vazby (kódu agendového identifikátoru fyzické osoby) na referenční údaj v registru obyvatel.

(8) Centrální depozitář je oprávněn zřídit a spravovat informační systém, který mu umožňuje

využívat údaje vedené v informačních systémech veřejné správy podle odstavce 1.

(9) Informační systém podle odstavce 8 musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů.

§ 115

(1) Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, a osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytnou údaje z evidence a dokumentů, které jsou povinny uchovávat podle § 99a odst. 1

a) soudu pro účely soudního řízení,

b) exekutorovi pro účely exekučního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního nástroje,

c) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení,

d) správci daně pro účely správy daní vlastníka investičního nástroje,

e) České národní bance pro účely

1. dohledu nad finančním trhem,

2. bankovního informačního systému podle zákona, který upravuje činnost České národní banky,

3. sestavování platební bilance České republiky,

f) insolvenčnímu správci pro účely insolvenčního řízení, jehož účastníkem je vlastník investičního

nástroje,

g) Bezpečnostní informační službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost Bezpečnostní informační služby,

ministerstvu Finančnímu analytickému úřadu

h) při plnění oznamovací povinnosti podle zákona

o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

i) ministerstvu pro účely sestavování vládní finanční statistiky a plnění požadavků souvisejících

s notifikací vládního schodku podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie12a).

(2) Osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, poskytne osobě, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1.

(3) Osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, může poskytovat údaje podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního depozitáře za podmínek stanovených smlouvou uzavřenou s centrálním depozitářem.

(4) Osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, poskytne osobě vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů na žádost údaje z evidence a dokumentů, které je povinna uchovávat podle § 99a odst. 1.

(5) Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, a osoba, která vede samostatnou evidenci, má při poskytování údajů osobám uvedeným v odstavci 1 nárok vůči těmto osobám na úhradu vynaložených nákladů. Způsob stanovení výše vynaložených věcných nákladů a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

§ 115f

Přeměny

u které je uplatňováno opatření k předejití krizi

(1) Dochází-li k přeměně ústřední protistrany,

podle čl. 2 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376) nebo

vůči které je

uplatněno opatření k řešení krize ústřední protistrany podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu

právního předpisu zákona

a Rady (EU) 2021/2376), postupuje se podle upravujícího přeměny

obchodních společností a družstev, nestanoví-li odstavce 2 až 7 jinak. To platí obdobně pro osobu, která

fúze nebo přeshraniční fúze takové přeměny

se účastní s ústřední protistranou.

(2) Při přeměně ústřední protistrany se nepoužijí ve vztahu k ústřední protistraně, jejím společníkům nebo členům, zaměstnancům a věřitelům ustanovení právního předpisu upravujícího přeměny obchodních společností a družstev o

a) informaci o přeměně, b) ochraně věřitelů,

c) právu na dorovnání, d) právu na odkoupení,

e) odpovědnosti za škodu, f) neplatnosti přeměny,

g) právu zaměstnanců na informace a h) přezkoumání přeměny znalcem.

(3) Zpráva o přeměně nemusí být zpracována. Přeměnu schvaluje v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu ústřední protistrany Česká národní banka. Vypracování projektu přeměny ústřední protistrany zajistí na náklady ústřední protistrany Česká národní banka. Projekt přeměny a rozhodnutí České národní banky v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu ústřední protistrany o schválení přeměny nemusí mít formu notářského zápisu.

(2) Při přeměně, které se účastní ústřední protistrana podle odstavce 1, se nepoužijí ve vztahu k této ústřední protistraně nebo osobě, která se účastní přeměny s touto ústřední protistranou, jejich společníkům nebo členům, zaměstnancům a věřitelům ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev a zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob o

a) určení znalce,

b) informaci o přeměně,

c) ochraně věřitelů,

d) právu na dorovnání,

e) právu na odkoupení a vystoupení ze společnosti,

f) odpovědnosti za škodu,

g) neplatnosti přeměny,

h) účasti zaměstnanců a právu zaměstnanců na informace,

i) přezkoumání přeměny znalcem,

j) osvědčení pro přeshraniční přeměnu a osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku,

k) podmínkách pro zápis přeměny do obchodního rejstříku.

(3) Zpráva o přeměně, které se účastní ústřední protistrana podle odstavce 1 nebo osoby, která se s touto ústřední protistranou účastní přeměny, nemusí být zpracována, nebo může být zpracována ve zkráceném rozsahu.

(4) Přeměnu schvaluje v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu ústřední protistrany podle odstavce 1 Česká národní banka. Vypracování projektu přeměny ústřední protistrany podle odstavce 1 zajistí na náklady povinné osoby Česká národní banka. Projekt přeměny a rozhodnutí České národní banky přijaté v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu ústřední protistrany podle odstavce 1 o schválení přeměny nemusí mít formu notářského zápisu.

podle odstavce 1

(4 5)

Předběžný odhad a ocenění majetku a dluhů ústřední protistrany bude

provedeno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76).

CELEX: 32021R0023

(5 6) Česká národní banka uveřejní bez zbytečného odkladu informace o přeměně na svých

internetových stránkách.

(6) Česká národní banka uveřejní bez zbytečného odkladu informace o přeměně ústřední protistrany podle odstavce 1 v rozsahu údajů podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob na svých internetových stránkách. Právní účinky přeměny ústřední protistrany podle odstavce 1 vůči osobám podle odstavce 2 v takovém případě nastávají dnem uveřejnění těchto informací o přeměně Českou národní bankou; zveřejnění nebo uveřejnění informace o přeměně této ústřední protistrany podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev se v tomto případě nevyžaduje.

povinné osobě ústřední protistraně podle odstavce 1

(6 7)

Věřitelé a vlastníci nástrojů účasti na

budou uspokojeni v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76).

CELEX: 32021R0023

ústřední protistrany podle odstavce 1

(7 8)

V souvislosti s přeměnou může Česká národní banka

rozhodnout o uplatnění nástroje odpisu a konverze a zohlednit tuto skutečnost v projektu přeměny.

CELEX: 32021R0023

§ 135a

Dohled nad obchodníkem s cennými papíry a hodnocení

(1) Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti, rizikovému profilu a modelu podnikání obchodníka s cennými papíry přezkoumá v nezbytném a relevantním rozsahu systémy, strategie, postupy a mechanismy, které obchodník s cennými papíry uplatňuje s cílem dodržet tento zákon a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), přičemž v zájmu zajištění řádného řízení a pokrytí jeho rizik ve vhodných a relevantních případech vyhodnotí

a) rizika podle § 12ad,

b) zeměpisné umístění jeho expozic,

c) model jeho podnikání,

d) systémové riziko s přihlédnutím ke zjišťování a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010106) nebo k doporučením Evropské rady pro systémová rizika,

e) rizika ohrožující bezpečnost sítí a informačních systémů obchodníka s cennými papíry s cílem zajistit důvěrnost, celistvost a dostupnost jeho procesů, údajů a aktiv,

f) jeho expozici vůči úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia, a

g) systém jeho správy a řízení a schopnost členů vedoucího orgánu plnit své povinnosti. a

h) rizika zjištěná testováním digitální provozní odolnosti podle kapitoly IV nařízení Evropského

parlamentu a Rady (EU) 2022/2554111).

CELEX: 32022L2556

(2) Pro účely odstavce 1 Česká národní banka zohlední, zda je obchodník s cennými papíry pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu.

(3) Česká národní banka stanoví frekvenci a intenzitu dohledu a hodnocení podle odstavce 1 s ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností dotčeného obchodníka s cennými papíry jeho systémovou důležitost, a zohlední přitom zásadu přiměřenosti a právní předpisy, kterými se řídí oddělení uplatnitelné na držené peníze zákazníků. Česká národní banka na základě individuálního posouzení rozhodne, zda se dohled a hodnocení uskuteční u malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry a v jaké podobě, pouze považuje-li to za nezbytné s ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností tohoto obchodníka s cennými papíry.

(4) Obchodník s cennými papíry pro účely výkonu dohledu a hodnocení podle odstavce 1 písm. g) poskytne České národní bance na její žádost programy jednání a zápisy z jednání vedoucího orgánu a jeho výborů a související podkladové dokumenty a výsledky interního a externího hodnocení činnosti vedoucího orgánu.

(5) Požadavky na systémy, strategie, postupy a mechanismy obchodníka s cennými papíry, které zabezpečují řádné řízení a pokrytí jeho rizik, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480).

§ 136b

Donucovací pokuta

(1) Splnění opatření k nápravě nebo jiného opatření podle tohoto zákona vymáhá Česká národní banka donucovací pokutou, kterou lze uložit ve výši do 5 000 000 Kč.

(2) Úhrn uložených donucovacích pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. (3) Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 136b Donucovací pokuta

(1) Splnění opatření k nápravě nebo jiného opatření podle tohoto zákona vymáhá Česká

národní banka postupným ukládáním donucovacích pokut.

(2) Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí převýšit 5 000 000 Kč. Souhrnná výše

donucovacích pokut nesmí převýšit 20 000 000 Kč.

(3) Donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.

Přestupky právnických

§ 184

a podnikajících fyzických

osob spočívající v porušení nařízení Evropské

unie o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky

(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 2 až 6, čl. 4, 5, čl. 6 odst. 1 až 6, čl. 7 odst. 1 až 4, čl. 8 odst. 1 až 6, čl. 9 odst. 1 a 2, čl. 10 odst. 1, 2 a 5, čl. 11 odst. 1 až 3 a 6 až 9, čl. 15 odst. 3, čl. 16 odst. 1, čl. 18 odst. 1, čl. 19 odst. 1 až 6, čl. 20 odst. 1 a 2, čl. 21 odst. 1 až 7, čl. 22 odst. 2 a 4 až 6, čl. 23 odst. 2 až 4, 6 až 8, 11 a 12, čl. 24 odst. 1 až 3, 6 a 7, čl. 25 odst. 1 až 5, čl. 26 nebo čl. 27 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375).

nebo podnikající fyzická

(2) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu požadovanou součinnost podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375), nebo

b) poskytuje služby skupinového financování, aniž je k tomu oprávněna podle čl. 3 odst. 1 nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375).

(3) Podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 23 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375).

právnické osoby

(3 4)

Za přestupek a) 13 230 000 Kč,

podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do

b) výše 5 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo

c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši

neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b).

(5) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 2 nebo 3 lze uložit pokutu do

a) 13 230 000 Kč, nebo

b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku podle písmene a).

CELEX: 32020R1503

IX. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 634/2004 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

Položka 65
4. Přijetí žádosti o povolení
a) k činnosti směnárníka	Kč	10 000
b) k činnosti zpracovatele tuzemských bankovek a mincí	Kč	10 000
c) k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn	Kč	10 000
d) k činnosti poskytovatele služeb skupinového financování	Kč	20 000
e) k činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů	Kč	100 000
f) k činnosti správce nevýkonného úvěru	Kč	20 000
g) k činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy	Kč	20 000
h) k činnosti vydavatele tokenů vázaných na aktiva	Kč	50 000

X. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 182/2006 SB., O ÚPADKU A ZPŮSOBECH JEHO ŘEŠENÍ (INSOLVENČNÍ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 35

Zvláštní insolvenční správce

(1) V případech, kdy je nutné v rámci insolvenčního řízení řešit zvláštní problematiku vyžadující odborné specializace, může insolvenční soud ustanovit i zvláštního insolvenčního správce a upravit jeho vztah k insolvenčnímu správci. Není-li dále stanoveno jinak, není důvodem pro ustanovení zvláštního insolvenčního správce činnost týkající se zpeněžení majetkové podstaty.

(2) Pro ustanovení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce platí ustanovení o insolvenčním správci obdobně.

	, pro
vydání svěřených prostředků postupem stanoveným zákonem upravujícím digitalizaci finančního
trhu	a pro vydání majetku zákazníka postupem stanoveným zákonem o podnikání na kapitálovém trhu.

(3) Zvláštního insolvenčního správce ustanoví soud pro výplatu nároku uživatelů platebních služeb nebo držitelů elektronických peněz postupem stanoveným zákonem upravujícím platební styk

XI. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 312/2006 SB., O INSOLVENČNÍCH SPRÁVCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 3

Vznik práva vykonávat činnost insolvenčního správce

(1) Právo vykonávat činnost insolvenčního správce vzniká dnem nabytí právní moci povolení

vykonávat činnost insolvenčního správce (dále jen „povolení“).

služeb souvisejících s kryptoaktivy,

tokenu vázaného na aktiva, vydavatelem elektronického peněžního tokenu,

vydavatelem

(2) Právo vykonávat funkci insolvenčního správce dlužníka, který je podle zvláštního právního předpisu finanční institucí se zvláštním režimem2) nebo obchodníkem s cennými papíry,

poskytovatelem

centrálním depozitářem, provozovatelem vypořádacího systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností, investičním fondem, penzijní společností nebo penzijním fondem, anebo dlužníkem, jehož úpadek je řešen reorganizací, nebo jehož roční úhrn čistého obratu podle zvláštního právního předpisu13) za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, anebo který zaměstnává nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru, vzniká dnem nabytí právní moci zvláštního povolení.

(3) Veřejné obchodní společnosti dosud nezapsané v obchodním rejstříku vzniká právo podle odstavců 1 a 2 dnem zápisu veřejné obchodní společnosti, které bylo vydáno povolení nebo zvláštní povolení, do obchodního rejstříku.

XII. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 340/2006 SB., O ČINNOSTI INSTITUCÍ ZAMĚSTNANECKÉHO PENZIJNÍHO POJIŠTĚNÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie3) a upravuje

a) podmínky provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění institucemi se sídlem v České

republice,

b) provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění, kterým bylo uděleno povolení k této činnosti v jiném členském státě Evropské unie než České republice nebo jiném státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, na území České republiky,

c) dohled nad činností těchto institucí na území České republiky.

(2) Tento zákon se nevztahuje na nemocenské pojištění, důchodové pojištění, veřejné zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění podle zvláštních právních předpisů.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění), ve znění směrnice (EU) 2022/2556.

CELEX: 32022L2556

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv.

§ 10ab

Systém správy a řízení

(1) Instituce se sídlem v České republice zavede účinný systém správy a řízení, který umožňuje řádné a obezřetné řízení její činnosti. Tento systém zahrnuje přiměřenou a transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. V rámci systému správy a řízení musí být při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory správy a řízení týkající se investičních aktiv; systém správy a řízení musí být předmětem pravidelného vnitřního přezkumu. Tento systém musí být přiměřený velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice.

(2) Instituce se sídlem v České republice určí v písemné formě a uplatňuje zásady týkající se řízení rizik, interního auditu a případně pojistně matematické činnosti. Tyto zásady podléhají předchozímu schválení řídícím orgánem nebo dozorčím orgánem instituce se sídlem v České republice a musí být alespoň jednou za 3 roky přezkoumány a upraveny s ohledem na významné změny v dotyčném systému nebo oblasti.

(3) Instituce se sídlem v České republice zavede účinný systém vnitřní kontroly. Systém vnitřní kontroly zahrnuje správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly a vhodné mechanismy podávání zpráv na všech úrovních instituce se sídlem v České republice.

(4) Instituce se sídlem v České republice přijme vhodná opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu svých činností, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu instituce se sídlem v České republice používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy a zavede a řídí sítě a informační systémy v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím digitální provozní odolnost finančního sektoru4).

CELEX: 32022L2556

(5) Instituce se sídlem v České republice musí mít nejméně dvě osoby, které ji skutečně řídí. Tyto osoby také zajišťují, aby instituce se sídlem v České republice dodržovala právní předpisy.

4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.

CELEX: 32022L2556

XIII. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 277/2009 SB., O POJIŠŤOVNICTVÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 1

nadpis vypuštěn

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropská unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie40) a upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví.

(2) Tímto zákonem se řídí

a) provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou se sídlem na území České republiky

a provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou se sídlem na území České republiky,

b) provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo na území státu tvořícího Evropský hospodářský prostor jiného než Česká republika (dále jen „jiný členský stát“) a provozování zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou se sídlem na území jiného členského státu,

c) provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti na území České republiky pojišťovnou se sídlem na území jiného státu, než který je uveden v písmenech a) a b) (dále jen „třetí stát“), a provozování zajišťovací činnosti na území České republiky zajišťovnou se sídlem na území třetího státu.

1) Směrnice Rady 91/371/EHS ze dne 20. června 1991 o provedení Dohody mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přímém pojištění jiném než životním.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/26/ES ze dne 29. června 1995, kterou se mění směrnice 77/780/EHS a 89/646/EHS o úvěrových institucích, směrnice 73/239/EHS a 92/49/EHS o jiném než životním pojištění, směrnice 79/267/EHS a 92/96/EHS o životním pojištění, směrnice 93/22/EHS

o investičních podnicích a směrnice 85/611/EHS o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES, 2002/83/ES a 2009/65/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES, 2008/25/ES a 2010/78/EU.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění.

Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby, ve znění směrnice 2009/65/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění (kodifikované znění).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/58/EU, 2014/51/EU, (EU) 2016/2341, (EU)

2018/843, (EU) 2019/2177 a (EU) 2022/2556 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

2017/2402

CELEX: 32022L2556

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu.

§ 7

Základní ustanovení o řídicím a kontrolním systému

(1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna zavede, udržuje a uplatňuje účinný řídicí

a kontrolní systém, který zajišťuje řádné a obezřetné řízení její činnosti a dodržování požadavků podle

§ 7 až 7i; tento systém zahrnuje nejméně

a) přiměřenou a jasně vymezenou organizační strukturu s jasným určením a vhodným oddělením

povinností,

b) účinný způsob předávání informací,

c) řízení rizik, kontrolu zajišťování shody s předpisy, vnitřní audit a pojistněmatematické činnosti,

d) postupy pro schvalování každého pojistného produktu a jeho významných změn před jeho distribucí zákazníkům podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, a

e) systém odměňování osob podle § 8.

(2) Řídicí a kontrolní systém je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

(3) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna musí mít svým statutárním orgánem schválenou písemnou koncepci, pokud jde alespoň o řízení rizik, vnitřní kontrolu, vnitřní audit, případně též, pokud jde o externí zajištění činností, a zajistí, aby byla tato koncepce naplňována; jde-li o monistický systém vnitřní struktury pojišťovny nebo zajišťovny, rozumí se pro účely tohoto zákona statutárním orgánem správní rada. Pravidelně, nejméně však jednou ročně, přezkoumává její funkčnost. Její úpravu je povinna provést v souvislosti s jakoukoli významnou změnou ve svém řídicím a kontrolním systému nebo v některé oblasti své činnosti.

(4) K zajištění kontinuity a řádného a obezřetného výkonu svých činností tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna přijme vhodná opatření, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy a zavede a řídí sítě a informační systémy. Požadavky na sítě a informační systémy upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující digitální provozní odolnost finančního sektoru45).

45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.

CELEX: 32022L2556

XIV. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 89/2012 SB., OBČANSKÝ ZÁKONÍK, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 1841

Smlouvou o finanční službě se rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn,

vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na

trhu s investičními nástroji	, smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu
s investičními nástroji, smlouva týkající se nabývání kryptoaktiv v rozsahu působnosti přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv nebo smlouva týkající se
poskytování služeb souvisejících s těmito kryptoaktivy		.

CELEX: 32002L0065

XV. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 240/2013 SB., O INVESTIČNÍCH SPOLEČNOSTECH A INVESTIČNÍCH FONDECH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje podmínky pro obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů.

1) Směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU, 2011/61/EU, 2013/14/EU, 2014/91/EU, (EU) 2019/1160, (EU) 2019/2162 a (EU) 2021/2261, (EU) 2021/2261 a (EU) 2022/2556

a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402.

CELEX: 32022L2556

Směrnice Komise 2010/43/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o organizační požadavky, střety zájmů, pravidla jednání, řízení rizik a obsah smlouvy mezi depozitářem a správcovskou společností.

Směrnice Komise 2010/44/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o některá ustanovení týkající se fúze fondů, struktur „master- feeder“ a postupu pro oznamování.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU, 2014/65/EU, (EU) 2016/2341 a (EU) 2019/1160, (EU) 2019/1160 a (EU) 2022/2556 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402.

Čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění).	června	2017
Čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění).	června	2017
CELEX: 32022L2556

§ 20

Řídicí a kontrolní systém

(1) Součástí řídicího a kontrolního systému obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou vždy

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, s jasným vymezením činností, včetně činností orgánů tohoto obhospodařovatele a výborů, které zřídil, a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, jehož součástí je vždy

1. přistupování obhospodařovatele k rizikům, kterým je nebo může být vystaven on nebo jím obhospodařovaný investiční fond nebo zahraniční investiční fond, včetně rizik vyplývajících z vnitřního anebo vnějšího prostředí a rizika nedostatečné likvidity, a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu anebo dopadů výskytu rizik a

d) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. kontrola podřízených zaměstnanců a fyzických osob, které svou činnost uskutečňují podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), jejich nadřízenými,

2. průběžná kontrola dodržování právních povinností stanovených zejména tímto zákonem, právním předpisem vydaným na jeho základě, přímo použitelným předpisem Evropské unie

v oblasti obhospodařování investičních fondů2), vnitřním předpisem a statutem investičního fondu nebo srovnatelnými dokumenty zahraničního investičního fondu (dále jen „compliance“) a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti tohoto obhospodařovatele a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení.

(2) Součástí řídicího a kontrolního systému obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou dále

a) systém vnitřní a vnější komunikace,

b) sledování, vyhodnocování a aktualizace vnitřních předpisů,

c) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu,

d) vedení účetnictví obhospodařovatele,

e) kontrola činnosti osob, které nejsou jeho pracovníky a pomocí kterých vykonává činnost,

f) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování tohoto obhospodařovatele na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti,

g) zajišťování důvěryhodnosti a nezbytných znalostí a zkušeností osob, pomocí kterých vykonává činnost,

h) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, včetně zavedení a řízení sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru25),

i) evidence o obchodech týkajících se majetku jím obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a kontrola správnosti evidovaných údajů; pro účely vedení této evidence je tento obhospodařovatel oprávněn vést rodná čísla účastníků obchodů,

j) systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na rizika, kterým může být vystaven on nebo jím obhospodařovaný investiční fond nebo zahraniční investiční fond, a jejich míru, včetně

1. zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn,

2. postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a

3. způsobů posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,

k) pravidla pro využití pákového efektu,

l) pravidla pro obchodování s nástroji v rámci sekuritizace a

m) zajišťování dodržování pravidel jednání.

CELEX: 32022L2556

(3) Řídicí a kontrolní systém obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí být účinný a ucelený, přiměřený povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností v jeho celku i částech.

(4) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou kvalitativní požadavky na řídicí a kontrolní systém obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).

25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.

CELEX: 32022L2556

§ 47

Řídicí a kontrolní systém

(1) Součástí řídicího a kontrolního systému administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou vždy

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, s jasným vymezením činností, včetně činností orgánů tohoto administrátora a výborů, které zřídil, a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, jehož součástí je vždy přistupování administrátora k rizikům, kterým je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnitřního anebo vnějšího prostředí, a rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu anebo dopadů výskytu rizik a

d) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. kontrola podřízených pracovníků jejich nadřízenými,

2. compliance a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti administrátora a výkonu činnosti obhospodařovatele ve vztahu k investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu, jehož administraci provádí, a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení.

(2) Součástí řídicího a kontrolního systému administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou dále

a) systém vnitřní a vnější komunikace,

b) sledování, vyhodnocování a aktualizace vnitřních předpisů,

c) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu,

d) vyřizování stížností a reklamací podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování, jehož administraci provádí, nebo osob ve srovnatelném postavení srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí,

e) vedení účetnictví investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí, včetně účtování o majetku tohoto fondu a vedení účetnictví tohoto administrátora,

f) kontrola činnosti osob, které nejsou jeho pracovníky a pomocí kterých vykonává činnost,

g) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování tohoto administrátora na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti,

h) zajišťování důvěryhodnosti a nezbytných znalostí a zkušeností osob, pomocí kterých vykonává činnost,

i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, včetně zavedení a řízení sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru25),

j) evidence o upisování, vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, jehož administraci provádí,

k) postupy pro oceňování majetku a dluhů investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,

jehož administraci provádí, a

l) zajišťování dodržování pravidel jednání.

CELEX: 32022L2556

(3) Řídicí a kontrolní systém administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí být účinný a ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností v jeho celku i částech.

(4) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou kvalitativní požadavky na řídicí a kontrolní systém administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6).

§ 540

(1) Splnění opatření k nápravě uloženého podle § 538 odst. 1 nebo jiného opatření podle § 539 vymáhá Česká národní banka donucovací pokutou, kterou lze uložit ve výši do 5 000 000 Kč.

(2) Donucovací pokutu podle odstavce 1 za totéž porušení povinnosti lze uložit i opakovaně. Úhrn uložených pokut za totéž porušení povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč.

(3) Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 540

Donucovací pokuta

(1) Splnění opatření k nápravě uloženého podle § 538 odst. 1 nebo jiného opatření podle § 539

vymáhá Česká národní banka postupným ukládáním donucovacích pokut.

(2) Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí převýšit 5 000 000 Kč. Souhrnná výše

donucovacích pokut nesmí převýšit 20 000 000 Kč.

(3) Donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.

XVI. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 374/2015 SB., O OZDRAVNÝCH POSTUPECH A ŘEŠENÍ KRIZE NA FINANČNÍM TRHU, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a pro oblast finančního trhu upravuje

a) ozdravné plány a postupy,

b) plánování řešení krize,

c) postavení a pravomoci České národní banky,

d) postupy v případě selhání povinné osoby nebo skupinového selhání,

e) financování řešení krize,

f) přeshraniční spolupráci a postupy při ní uplatňované a

g) povinnosti při prodeji podřízených způsobilých závazků.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 a (EU) 2022/2556 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2036.

CELEX: 32022L2556

§ 9

Náležitosti ozdravného plánu

(1) Instituce se sídlem v České republice, která není členem skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného

členského státu, vypracuje a udržuje ozdravný plán, který je součástí řídicího a kontrolního systému instituce podle jiného právního předpisu6); v ozdravném plánu instituce uvede

a) širokou škálu možných ozdravných opatření, která je schopna přijmout v případě závažného zhoršení své finanční situace, aby zajistila obnovení své finanční stability,

b) podmínky a postupy pro zajištění včasné realizace ozdravných opatření

c) analýzy založené na více scénářích vzniku a vývoje nepříznivých makroekonomických jevů s dopady na činnost banky a závažných finančních obtíží instituce, včetně událostí se systémovým dopadem, obtíží skupiny, jejíž je instituce součástí, a obtíží jednotlivých členů této skupiny.

(2) Instituce je povinna aktualizovat svůj ozdravný plán nejméně jednou ročně, a dále bez zbytečného odkladu po každé změně skutečností, které mají významný dopad na obsah nebo realizaci ozdravného plánu, zejména po změně své právní formy nebo organizační struktury, obchodních činností nebo finanční situace. Česká národní banka může, zejména s ohledem na podmínky uvedené v § 8 odst. 1, instituci uložit povinnost aktualizovat svůj ozdravný plán častěji, včetně stanovení frekvence takových aktualizací.

(3) Ozdravný plán instituce musí být založen na realistických předpokladech a nesmí předpokládat poskytnutí veřejné podpory ani spoléhat na poskytnutí úvěru nebo provedení jiných obchodů s Českou národní bankou; ozdravný plán instituce však

a) obsahuje analýzu možností instituce uskutečňovat v případech předvídaných v plánu obchody

s Českou národní bankou a žádat u ní o úvěry,

b) označí aktiva, která by v případech podle písmene a) byla využitelná jako zajištění, a

c) popisuje postup instituce při návrhu na uskutečnění těchto obchodů a poskytnutí úvěrů.

(4) Ozdravný plán instituce obsahuje alespoň

a) shrnutí hlavních částí plánu a celkového potenciálu pro ozdravení,

b) shrnutí podstatných změn v instituci od posledního ozdravného plánu předloženého České národní

bance,

c) plán komunikace a sdělování informací popisující, jak hodlá instituce reagovat na případné negativní

reakce trhu,

d) soubor opatření v oblasti kapitálu a likvidity nutných k udržování nebo k obnovení finanční situace instituce a její schopnosti pokračovat v činnosti,

e) odhad časového rámce pro provedení podstatných aspektů plánu,

f) podrobný popis podstatných překážek účinného a včasného provedení plánu, včetně zohlednění dopadu na ostatní členy skupiny, klienty, zákazníky a protistrany,

g) určení zásadních činností instituce,

h) podrobný popis postupů pro určení hodnoty a možnosti případného převodu nebo prodeje hlavních obchodních činností, operací a aktiv instituce na jiné osoby,

i) podrobný popis začlenění ozdravného plánování do správy a řízení instituce, politik a postupů, jimiž se řídí schválení ozdravného plánu a vymezení osob, které jsou v rámci instituce odpovědné za přípravu a provádění plánu,

j) mechanismy a opatření k udržení nebo obnově kapitálu instituce,

k) mechanismy a opatření k zajištění potřebného přístupu instituce k pohotovostním zdrojům financování, včetně možných zdrojů likvidity; součástí je posouzení dostupného zajištění a možnosti převádět likviditu mezi jednotlivými členy skupiny a druhy obchodních činností, aby bylo zajištěno, že instituce bude nadále schopna vykonávat své operace a plnit dluhy v okamžiku jejich splatnosti,

l) mechanismy a opatření k omezení rizik a páky,

m) mechanismy a opatření k restrukturalizaci dluhů,

o) mechanismy a opatření nezbytné k zachování nepřetržitého přístupu k infrastruktuře finančních trhů,

p) mechanismy a opatření nezbytné k zajištění soustavného fungování operačních postupů instituce, včetně infrastruktury a informačních technologií sítí a informačních systémů zavedených a řízených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru35),

q) přípravná opatření k usnadnění prodeje aktiv nebo převodu obchodních činností v časovém rámci potřebném pro obnovu finanční stability,

r) další opatření v oblasti řízení nebo strategií k obnově finančního zdraví a předpokládaný finanční dopad těchto opatření nebo strategií,

s) přípravná opatření, která instituce přijala nebo hodlá přijmout s cílem usnadnit provádění ozdravného plánu, včetně opatření nezbytných pro včasnou rekapitalizaci instituce,

t) systém ukazatelů podle odstavce 5 a

u) popis opatření, která je instituce připravena přijmout, zjistí-li ve své činnosti nedostatek nebo hrozící

nedostatek podle § 37.

…

35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.

CELEX: 32022L2556

§ 17

(1) Česká národní banka, je-li to účelné po konzultaci s orgány příslušnými k řešení krize jiných členských států, na jejichž území vykonává činnost člen skupiny prostřednictvím významné pobočky (dále jen „orgán příslušný k řešení krize významné pobočky“), vypracuje plán řešení krize instituce se sídlem v České republice, která není členem skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, a současně posoudí její způsobilost k řešení krize podle § 22, 23 a podle kritérií obsažených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Česká národní banka poskytne instituci shrnutí hlavních prvků jejího plánu řešení krize.

(3) Při vypracování plánu řešení krize Česká národní banka zohlední možný dopad selhání instituce a následného řešení selhání podle insolvenčního zákona na finanční systém, ostatní instituce včetně

podmínek jejich financování a hospodářství jako celek; přitom přihlédne k povaze podnikání instituce, její vlastnické struktuře, právní formě instituce, jejímu rizikovému profilu, velikosti, právnímu postavení, provázanosti s jinými účastníky finančního systému, rozsahu a složitosti jejích činností, jejímu členství v institucionálním systému ochrany nebo jiném obdobném systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a k investičním službám, které instituce poskytuje.

(4) Plán řešení krize obsahuje popis možných situací, ve kterých může dojít k selhání, včetně případu selhání, ke kterému došlo v době narušené finanční stability nebo po předchozích událostech se systémovým dopadem a stanoví možnosti uplatnění opatření k řešení krize. Plán řešení krize nesmí předpokládat poskytnutí nouzové likviditní pomoci Českou národní bankou ani použití veřejných prostředků vyjma použití prostředků Fondu pro řešení krize.

(5) Plán řešení krize zahrnuje alespoň

a) shrnutí hlavních prvků plánu,

b) shrnutí podstatných změn v instituci od posledního poskytnutí informací podle odstavce 6,

c) popis možností právního a ekonomického oddělení zásadních činností a hlavních obchodních činností, aby mohlo být zajištěno jejich poskytování a byla zajištěna digitální provozní odolnost35) v případě selhání instituce,

d) odhad časového rámce provedení každého podstatného prvku plánu,

e) popis posouzení způsobilosti k řešení krize instituce,

f) popis opatření k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize,

g) popis způsobů ocenění a posouzení možnosti převodu nebo prodeje zásadních činností, hlavních obchodních činností a aktiv instituce,

h) stanovení rozsahu informačních povinností instituce ve vztahu k České národní bance,

i) popis možných způsobů financování řešení krize,

j) popis možných selhání instituce a jejich řešení v rámci strategie řešení krize,

k) popis zásadních vazeb a propojení instituce,

l) popis možných postupů pro zachování přístupu do platebních a vypořádacích systémů a k další infrastruktuře a posouzení převoditelnosti klientských a zákaznických pozic,

m) popis dopadů plánu na zaměstnance včetně posouzení souvisejících nákladů, popřípadě proces konzultace zaměstnanců a jejich zástupců při řešení krize,

n) plán komunikace s médii a s veřejností,

o) informaci o minimálním požadavku nebo o vnitřním minimálním požadavku a lhůtu pro jejich

dosažení,

p) lhůtu ke splnění požadavku na podřízenost podle § 128b nebo 128c,

q) popis procesů a systémů nutných pro zachování soustavného fungování provozního systému instituce,

včetně sítí a informačních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie

upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru35),

r) případné vyjádření instituce k plánu řešení krize a

s) analýzu situace, za které by instituce mohla provádět obchody s Českou národní bankou, a určení aktiv, která by mohla sloužit jako zajištění.

CELEX: 32022L2556

(6) Nemá-li Česká národní banka k dispozici informace nezbytné k vypracování plánu řešení krize obsažené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je instituce povinna poskytnout jí na vyžádání veškeré potřebné informace, včetně případných analýz nebo simulací podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Instituce je povinna poskytnout České národní bance také veškerou další součinnost potřebnou pro vypracování plánu řešení krize.

Příloha 1

Informace pro účely plánování řešení krize

Za účelem vypracování a aktualizace plánu řešení krize může Česká národní banka vyžadovat od

instituce zejména

a) podrobný popis organizační struktury instituce včetně seznamu všech právních subjektů, označení osoby s přímou účastí na instituci a procentuální podíl práv spojených s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva každého právního subjektu,

b) informaci o sídle, licenci nebo povolení a řídicích osobách každého právního subjektu,

c) popis zásadních operací a hlavních druhů obchodní činnosti instituce, včetně významné držby majetku a dluhů v souvislosti s těmito operacemi a druhy obchodních činností ve vztahu k jednotlivým právním subjektům,

d) popis skladby dluhů instituce a jednotlivých právních subjektů rozdělených podle druhu a objemu krátkodobých a dlouhodobých dluhů a dále na dluhy zajištěné, nezajištěné a podřízené,

e) informace o způsobilých závazcích,

f) označení postupů nezbytných ke stanovení toho, komu instituce poskytla zajištění, osoby, která zajištění drží, a jurisdikce, v níž se zajištění nachází,

g) popis podrozvahových expozic instituce a jejích právních subjektů, včetně zmapování vazeb na její zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností,

h) informace o podstatných zajištěních instituce včetně jejich zmapování ve vazbě na jednotlivé právní

subjekty,

i) označení hlavních protistran instituce a analýza dopadu úpadku hlavních protistran na finanční situaci

instituce,

j) označení systémů, v nichž instituce realizuje z pohledu četnosti nebo hodnoty podstatný objem obchodů, včetně zmapování ve vazbě na jednotlivé právní subjekty, na zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností,

k) označení platebních a zúčtovacích systémů nebo systémů vypořádání, jichž je instituce přímým nebo

nepřímým členem, včetně zmapování ve vazbě na její právní subjekty, zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností,

l) podrobný výčet a popis řídicích informačních systémů, včetně systému pro řízení rizik, účetní, finanční a regulatorní výkaznictví, které instituce využívá, včetně zmapování ve vazbě na právní subjekty instituce, na její zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností,

m) označení vlastníků systémů uvedených v písmenu l), s nimi souvisejících dohod o poskytování služeb a veškerého softwaru a systémů nebo licencí, včetně zmapování ve vazbě na její právní subjekty, na zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností a označení kritických poskytovatelů služeb informačních a komunikačních technologií z řad třetích stran podle čl. 3 bodu 23 nařízení (EU) 2022/255435),

n) označení a popis právních subjektů a propojení mezi nimi a vzájemné závislosti jednotlivých právních subjektů, například

1. společní nebo sdílení zaměstnanci, zařízení a systémy,

2. ujednání týkající se kapitálu, financování nebo likvidity,

3. stávající nebo podmíněné úvěrové expozice,

4. dohody o vzájemných zárukách, ujednání o vzájemném zajištění, křížová ujednání pro případ neplnění dluhu a dohody o vzájemném započtení mezi spřízněnými subjekty,

5. převody rizik a ujednání o tzv. „back to back“ obchodování, smlouvy o poskytování služeb,

o) informaci o orgánu dohledu a orgánu příslušnému k řešení krize jednotlivých právních subjektů,

p) informaci o osobách odpovědných za poskytnutí informací nutných pro vypracování plánu řešení krize instituce a osobách odpovědných za jednotlivé právní subjekty, za zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností,

q) popis opatření, která instituce zavedla s cílem zajistit, aby v případě řešení krize měla Česká národní banka k dispozici veškeré potřebné informace k uplatnění opatření k řešení krize a pravomocí,

r) informace o veškerých smlouvách, které instituce a její právní subjekty uzavřely se třetími stranami, jejichž ukončení může být vyvoláno rozhodnutím České národní banky uplatnit opatření k řešení krize, a informace, zda mohou mít důsledky ukončení těchto smluv dopad na uplatnění opatření k řešení krize,

s) popis možných zdrojů likvidity pro řešení krize,

t) informace o zatížení aktiv, likvidních aktivech, podrozvahových činnostech, strategiích zajištění

a účetních postupech.,

u) informace o výsledcích testování digitální provozní odolnosti instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru35).

CELEX: 32022L2556

Příloha 2

Posouzení způsobilosti k řešení krize instituce nebo skupiny

1. Česká národní banka při posuzování způsobilosti k řešení krize instituce zohlední

a) do jaké míry je instituce schopna zmapovat hlavní druhy obchodních činností a zásadní operace právních subjektů,

b) do jaké míry jsou právní a podnikové struktury instituce sladěny s hlavními druhy obchodních činností a zásadními operacemi,

c) do jaké míry má instituce zavedeny mechanismy zajišťující nezbytné personální zdroje, infrastrukturu, financování, likviditu a kapitál na podporu a zajištění hlavních druhů obchodních činností a zásadních operací,

d) vymahatelnost a spolehlivost smluv o poskytování služeb, včetně smluv o využívání služeb informačních a komunikačních technologií, které instituce uzavřela, je-li vůči ní uplatněno opatření k řešení krize,

e) do jaké míry je struktura řízení instituce vhodná k zajištění souladu s vnitřními procesy instituce

s ohledem na dohody o poskytování služeb,

f) do jaké míry má instituce zaveden postup pro přenesení služeb poskytovaných v rámci dohod

o poskytování služeb na třetí strany v případě oddělení zásadních činností nebo hlavních druhů obchodních činností,

g) pohotovostní plány pro zajištění kontinuálního přístupu k platebním systémům a systémům vypořádání,

h) adekvátnost řídicích informačních systémů instituce zajišťujících, aby Česká národní banka mohla dostávat přesné a úplné informace o hlavních druzích obchodních činností a zásadních operacích s cílem usnadnit rychlé rozhodování,

i) schopnost řídicích informačních systémů instituce poskytovat informace nezbytné pro řešení krize instituce, a to i za rychle se měnících podmínek,

j) do jaké míry instituce otestovala své řídicí informační systémy v zátěžových testech definovaných Českou národní bankou,

k) do jaké míry může instituce zajistit kontinuitu svých řídicích informačních systémů pro dotčenou instituci i pro novou instituci v případě, že zásadní operace a hlavní druhy obchodních činností budou odděleny od ostatních operací a druhů obchodních činností,

l) do jaké míry má instituce zavedeny vhodné procesy, aby České národní bance poskytla nezbytné informace k identifikaci vkladatelů a částek pojištěných u Fondu pojištění vkladů,

m) v případě, že skupina využívá záruky uvnitř skupiny, do jaké míry jsou poskytovány za tržních podmínek a jak spolehlivé jsou systémy řízení rizik související s těmito zárukami,

n) v případě, že skupina využívá transakce „back to back“, do jaké míry probíhají za tržních podmínek a jak spolehlivé jsou systémy řízení rizik týkající se těchto transakcí,

o) do jaké míry zvyšuje využívání záruk uvnitř skupiny nebo účetních transakcí „back to back“ míru

nákazy v rámci skupiny,

p) do jaké míry právní struktura skupiny brání uplatnění institutů řešení krize v důsledku počtu právních subjektů, složitosti struktury skupiny nebo obtížnosti provázání obchodních činností na jednotlivé subjekty skupiny,

q) výši a druh způsobilých závazků instituce,

r) do jaké míry může mít řešení krize subjektů skupiny, které jsou institucemi nebo finančními institucemi, nepříznivý dopad na nefinanční část smíšené holdingové společnosti,

s) existenci a spolehlivost dohod o poskytování služeb,

t) zda orgány třetích zemí mají k dispozici opatření k řešení krize, která by podpořila opatření k řešení krize orgánů příslušných k řešení krize v členských státech, a možnost koordinované akce,

u) možnost užití opatření k řešení krize tak, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na dostupnost opatření a strukturu instituce,

v) do jaké míry struktura skupiny umožňuje orgánu příslušnému k řešení krize řešit problémy skupiny jako celku nebo jednoho nebo více jejích subjektů bez významného přímého nebo nepřímého nepříznivého dopadu na finanční systém, důvěru v trh nebo ekonomiku a s ohledem na maximalizaci hodnoty skupiny jako celku,

w) ujednání a prostředky, které by orgánu příslušnému k řešení krize umožňovaly řešit případy skupin

majících ovládané osoby v jiných zemích,

x) kredibilitu použití opatření k řešení krize, aby bylo dosaženo účelu řešení krize s ohledem na možný dopad na věřitele, protistrany, zákazníky a zaměstnance a možná opatření, která mohou učinit orgány třetích zemí,

y) zda může být adekvátně vyhodnocen dopad řešení krize instituce na finanční systém a na důvěru ve finanční trh a,

z) zda může mít řešení krize instituce významný přímý nebo nepřímý nepříznivý dopad na finanční systém, důvěru v trh nebo ekonomiku.,

za) digitální provozní odolnost sítě a informačních systémů, které podporují zásadní funkce a hlavní linie podnikání instituce, přičemž se zohlední hlášení o závažných incidentech souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi a výsledky testování digitální provozní odolnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru35).

CELEX: 32022L2556

2. Česká národní banka při posuzování způsobilosti k řešení krize instituce dále zohlední,

a) do jaké míry by mohlo být zabráněno nákaze jiných institucí nebo finančních trhů použitím opatření

k řešení krize,

b) zda by řešení krize instituce mohlo mít významný vliv na fungování platebních systémů a systémů vypořádání.

3. Pro účely posouzení způsobilosti skupiny k řešení krize se požadavky uvedené v bodech 1 a 2 přiměřeně použijí na všechny členy a entity dotčené skupiny.

XVII. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 370/2017 SB., O PLATEBNÍM STYKU, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje

a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,

b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,

c) práva a povinnosti podnikatelů, kteří poskytují platební služby (dále jen "poskytovatel"), a uživatelů

platebních služeb (dále jen "uživatel"),

d) práva a povinnosti podnikatelů, kteří vydávají elektronické peníze (dále jen "vydavatel"), a držitelů elektronických peněz (dále jen "držitel"),

e) práva a povinnosti podnikatelů, kteří prostřednictvím internetových stránek srovnávají úplaty za služby spojené s platebním účtem uplatňované různými poskytovateli (dále jen "provozovatel srovnávacích stránek"),

f) používání jednotného označení služeb spojených s platebním účtem,

g) postup při změně platebního účtu,

h) přístup k platebnímu účtu.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES a 2010/78/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a č. 909/2014.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a 2015/2366.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES, v platném znění.

CELEX: 32022L2556

§ 20

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce zahrnuje

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů platební instituce a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. přistupování platební instituce k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí a rizika likvidity, a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik, a zohledňuje oznamovací povinnost podle kapitoly III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/255418),

d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje

1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,

2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností platební instituce a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti platební instituce a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,

e) řádné administrativní a účetní postupy,

f) mechanismy řízení a kontroly při využívání informačních a komunikačních technologií v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím digitální provozní odolnost finančního sektoru18),

f) g) systém vnitřní a vnější komunikace,

g) h) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,

h) i) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,

i) j) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku,

j) k) vyřizování stížností a reklamací,

k) l) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování platební instituce na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služeb a testování těchto opatření; opatření a postupy zahrnují politiky a plány podle

přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního

sektoru18),

l) m) systém výběru pověřených zástupců zajišťující plnění požadavků podle § 25 odst. 1 písm. a) a b),

m) n) kontrolu činnosti pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje

platební služby, a

n) o) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny

k provedení platební transakce.

CELEX: 32022L2556

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností platební instituce v jeho celku i částech.

(3) Platební instituce ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího

a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební

instituce.

18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011.

CELEX: 32022L2556

§ 48

(1) Řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu zahrnuje

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů správce informací o platebním účtu a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. přistupování správce informací o platebním účtu k rizikům, kterým je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí, a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik, a zohledňuje oznamovací povinnost podle kapitoly III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/255418),

d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje

1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,

2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností správce informací o platebním účtu a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti správce informací o platebním účtu a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,

e) řádné administrativní a účetní postupy,

f) mechanismy řízení a kontroly při využívání informačních a komunikačních technologií v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím digitální provozní odolnost finančního sektoru18),

f) g) systém vnitřní a vnější komunikace,

g) h) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,

h) i) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,

i) j) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku,

j) k) vyřizování stížností a reklamací a

k) l) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování správce informací o platebním účtu na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služby informování o platebním účtu a testování těchto opatření; opatření a postupy zahrnují politiky a plány podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru18).

CELEX: 32022L2556

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností správce informací o platebním účtu v jeho celku i částech.

(3) Správce informací o platebním účtu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu.

§ 78

(1) Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz zahrnuje

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů instituce elektronických peněz a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. přistupování instituce elektronických peněz k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí a rizika likvidity, a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik, a zohledňuje oznamovací povinnost podle kapitoly III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/255418),

d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje

1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,

2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností instituce elektronických peněz a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti instituce elektronických peněz a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,

e) řádné administrativní a účetní postupy,

f) mechanismy řízení a kontroly při využívání informačních a komunikačních technologií v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím digitální provozní odolnost finančního sektoru18),

f) g) systém vnitřní a vnější komunikace,

g) h) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,

h) i) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,

i) j) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku,

j) k) vyřizování stížností a reklamací,

k) l) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování instituce elektronických peněz na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služeb a testování těchto opatření; opatření a postupy zahrnují politiky a plány podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího digitální provozní odolnost finančního sektoru18),

l) m) systém výběru pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby, zajišťující plnění požadavků podle § 84 odst. 2 písm. a) a b),

m) n) kontrolu činnosti pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz

poskytuje platební služby, a

n) o) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce.

CELEX: 32022L2556

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností instituce elektronických peněz v jeho celku i částech.

(3) Instituce elektronických peněz ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz.

§ 221

Hlášení bezpečnostních a provozních incidentů

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby oznámí orgánu dohledu domovského členského státu závažný bezpečnostní nebo provozní incident v oblasti platebního styku bez zbytečného odkladu po jeho zjištění.

(2) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje uživatele o výskytu závažného bezpečnostního nebo provozního incidentu v oblasti platebního styku, může-li v jeho důsledku vzniknout újma na jmění uživatele. Zároveň informuje uživatele, jakým způsobem může zakročit k odvrácení újmy.

(3) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje uživatele, pominou-li důvody pro opatření podle odstavce 2.

(4) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou centrální banku

o oznámení, které obdržela podle odstavce 1.

(5) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení,

jeho formáty, další technické náležitosti a způsob předání stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Odstavce 1 až 3 se použijí pouze na osoby podle § 5 písm. l).

CELEX: 32022L2556

§ 225

Vztah k některým přímo použitelnému předpisu použitelným předpisům Evropské unie

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby při poskytování platebních služeb komunikuje s uživateli a osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle požadavků upravených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 a upravují se společné a bezpečné otevřené standardy komunikace8).

(2) Informační povinností podle § 222 nejsou dotčeny povinnosti podle kapitoly II nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/255418), které mají osoby podle § 5 písm. a) až k).

CELEX: 32022L2556

XVIII. PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 171/2023 SB., O OCHRANĚ OZNAMOVATELŮ, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

§ 8

Zavedení vnitřního oznamovacího systému

(1) Vnitřní oznamovací systém zavede povinný subjekt, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí

a) veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou

1. obce s méně než 10 000 obyvateli,

2. právnické osoby zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku v průměru méně než 50 zaměstnanců, založené nebo zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud kraj nebo obec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv, jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu, anebo v ní mají přímo nebo nepřímo podíl větší než 25 %,

b) zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu příslušného kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců, není-li povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

c) orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně,

d) orgán veřejné moci vykonávající působnost a osoba vykonávající činnost v

1. oblasti civilního letectví podle zákona upravujícího civilní letectví,

2. oblasti námořní dopravy podle § 12i, 12o nebo 13d zákona o námořní plavbě, nebo

3. odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři podle zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a

e) zaměstnavatel, který není povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud je

1. osobou podle § 135 odst. 1 písm. i), p), u), x), za), zc) a zd) zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

2. osobou podle § 534 písm. a) až d) zákona o investičních společnostech a investičních fondech,

3. ústřední protistranou nebo registrem obchodních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů15),

4. vázaným zástupcem oprávněným ke zprostředkování spotřebitelského úvěru na bydlení podle zákona o spotřebitelském úvěru,

5. pojišťovnou nebo zajišťovnou,

nebo

6. osobou oprávněnou ke zprostředkování pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění,

7. institucí se sídlem v České republice podle zákona upravujícího činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění., nebo

8. osobou veřejně nabízející kryptoaktivum jiné než token vázaný na aktiva nebo elektronický peněžní token, osobou usilující o přijetí kryptoaktiva jiného než tokenu vázaného na aktiva nebo elektronického peněžního tokenu k obchodování nebo vydavatelem tokenu vázaného na aktiva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv16).

CELEX: 32023R1114

(2) Povinný subjekt může vedením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu. Pověřením není dotčena jeho odpovědnost za plnění povinností podle § 9.

(3) Povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů, které k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávaly nejvíce 249 zaměstnanců, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet nebo využít vnitřní oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, jestliže určí osobu příslušnou k plnění úkolů podle § 12 odst. 1 a 2. Obce, které jsou povinnými subjekty, mohou vnitřní oznamovací systém sdílet mezi sebou. Odpovědnost povinných subjektů, které vnitřní oznamovací systém sdílejí nebo využívají oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem, za porušení povinností podle § 9 není ustanovením tohoto odstavce dotčena.

(4) Počet obyvatel obce podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 se posuzuje k 1. květnu příslušného kalendářního roku na základě bilance počtu obyvatel v obcích zpracované Českým statistickým úřadem každoročně k 1. lednu toho kalendářního roku.

16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.

CELEX: 32023R1114