Vysvětlení zadávací dokumentace č. 6
č. j.: MF-9430/2018/66-21
PID: MFCR8XPPFN
Vysvětlení zadávací dokumentace č. 6
Název veřejné zakázky: Informační systém pro dohled nad hazardními hrami
Evidenční číslo veřejné zakázky ve Věstníku veřejných zakázek:
(dále jen „Veřejná zakázka“)
Z2018-011714
Zadavatel: Česká republika – Ministerstvo financí
Sídlo: Letenská 525/15, Praha 1
IČO: 00006947
(dále jen „Zadavatel“)
I.
Zadavatel poskytuje na základě žádosti ze dne 21. 5. 2018 toto vysvětlení zadávací dokumentace: Dotaz č. 1:
Na str. 6 přílohy č. 1.5 (Servisní služby a Služby rozvoje) uvádíte, že součástí plnění je 60 člověkodnů ročně na součinnost
Dodavatele při řešení ostatních incidentů atd. Dále uvádíte, že je možné nevyčerpané člověkodny převést do následujícího roku provozu. Chápeme správně, že když například v kalendářním roce 2020 se vyčerpá pouze 30 člověkodnů, je možné v roce 2021 čerpat až 90 člověkodnů? A jak se bude řešit situace v roce 2022, když se za dané situace vyčerpá v kalendářním roce 2021 20 člověkodnů? Jako Dodavatelé se nechceme dostat do situace, že se bude např. po dobu 4 let kumulovat nevyužité člověkodny. Přijde nám adekvátní, převádět do následujícího kalendářního roku maximálně polovinu z celkového nevyčerpaného fondu z předchozího kalendářního roku a zároveň neakumulovat nevyčerpané dny z předchozích kalendářních roků. Alternativně nepočítat kalendářní roky, ale 12 měsíční období, která jsou referovány k výročím zahájení poskytování Servisních služeb k dané části Díla.
Odpověď:
Zadavatel předně upozorňuje, že v kapitole 1.2 Přílohy č. 5 Smlouvy se nepoužívá termín „kalendářní rok“, ale slovní spojení
„rok provozu“, což z kontextu a z logiky věci znamená 12 měsíční období provozu. Zadavatel tedy nemůže na položené dotazy konkrétně odpovědět, protože pro účely převádění nevyužitých člověkodnů nebude období kalendářního roku vůbec rozhodující.
Dotaz k akumulaci nevyčerpaných člověkodnů podle názoru Zadavatele pramení z nesprávného výkladu příslušného ustanovení Přílohy č. 5 Smlouvy, kde se uvádí: „V případě, že tento počet člověkodnů nebude v příslušném roce provozu vyčerpán, je možno nevyčerpané člověkodny převést do následujícího roku provozu.“ V uvedeném ustanovení však není uvedeno, že je možné nevyčerpané člověkodny převádět opakovaně. Z tohoto důvodu je možné převést nevyčerpané člověkodny z roku provozu „n“ maximálně do roku provozu „n+1“.
Dotaz č. 2:
Na str. 9 přílohy č.1.5 (Servisní služby a Služby rozvoje) uvádíte, že za Incident kategorie A (výpadek) je také považováno nepoužitelnost AISG ve svých základních a klíčových funkcích. Domníváme se, že se jedná o analogii Vital Business Functions (VBF), tak jak s tímto termínem pracuje ITIL. Můžete prosím pro vyloučení pochybností uvést výčet všech těchto základních a klíčových funkcí?
Odpověď:
Zadavatel konstatuje, že obecná definice incidentů je stanovena v kapitole 1.3.2 Přílohy č. 5 Smlouvy a bližší specifikaci incidentů lze provést až se znalostí konkrétního technického řešení navrhovaného dodavatelem. Detailnější pravidla klasifikace incidentů je možno stanovit a průběžně aktualizovat dohodou Objednatele a Dodavatele v Etapě 1A a v průběhu provozu na základě provozních zkušeností. Prvotní klasifikaci incidentů nebo pozdější reklasifikaci v rámci eskalace nicméně určuje Objednatel na základě definic uvedených v kapitole 1.3.2 Přílohy č. 5 Smlouvy.
Dotaz č. 3:
Na str. 27 přílohy 1 (Návrh smlouvy) v odstavci 13.2.2 uvádíte výpočet pokut. Pro Dozorovou část AISG uvádíte výši pokuty pro každou i započatou hodinu v případě nedodržení maximální doby pro vyřešení. Z textu není zcela jasné, jak bude pokuta kalkulována, např. pokud nastane incident kategorie A a jeho čistá doba řešení bude pro zjednodušení 125min. Znamená to pokutu ve výši 50 000Kč nebo pokuta 150 000Kč?
Odpověď:
Z kontextu bodu 13.2.2 Smlouvy plyne, že výpočet pokuty se týká časového úseku zahájeného uplynutím maximální doby pro vyřešení provozních incidentů. V uváděném případě by smluvní pokuta činila 50 000,- Kč, protože maximální doba vyřešení incidentu kategorie A v Dozorové části AISG činí 90 minut a incident by byl vyřešen o 35 minut později, tj. pokuta by byla vypočtena jako 50 000,- Kč x 1 započatá hodina.
Dotaz č. 4:
Dále pak ve stejném odstavci nerozumíme změně textace pro Správní část oproti Dozorové části (za každou i započatou hodinu x za každou, byť započatou, hodinu provozní doby). Domníváme se, že již v definici SLA parametrů (kap. 1.3.3 příloha č. 1.5) má být v definici uvedeno, že Doba odezvy a Doba vyřešení se počítá pouze v Provozní době. Pokud to tak nebude, tak může nastat při případné budoucí změně Provozní doby pro dozorovou část, nejasnost u Incidentu kategorie B.
Odpověď:
Provozní doba Dozorové části je 7x24, tj. uvádět termín "provozní doba" fakticky nemá význam, protože tato je nepřetržitá. Naopak u Správní části je tento termín oprávněně použit, protože provozní doba není v režimu 7 x 24, ale v režimu v pracovní dny 6:00 - 20:00 hod. Pokud by Zadavatel chtěl v budoucnu změnit provozní dobu Dozorové části, bude se jednat o změnu Smlouvy učiněnou dohodou Smluvních stran, ne o jednostranný akt. V takovém případě pak lze upravit i ustanovení bodu 13.2.2 Smlouvy, aby bylo konzistentní se změnou provozní doby.
Dotaz č. 5:
Ve výčtu typů dostupných komponent pro dodávku výpočetního výkonu a úložiště jsou k dispozici pouze virtualizované instance a sdílené diskové úložiště. Některé komponenty, které by bylo možné efektivně využít pro implementaci poptávaného řešení, poskytují optimální výkon v případě, kdy jsou použity na tzv. „bare metal“ infrastruktuře s využitím lokálních disků. Žádáme zadavatele o obohacení stavebních bloků o fyzické servery s lokálním úložištěm ve formě SAS/SATA připojených HDD a SSD.
Odpověď:
Standardy a stavební bloky SPCSS uvedené v kapitole 3.3 Přílohy č. 1 Smlouvy byly zvoleny s ohledem na soulad se strategickým záměrem Zadavatele a SPCSS v oblasti řízení rozvoje ICT infrastruktury resortu MF a poskytují uchazečům dostatečnou možnost pro návrh architektury řešení. Zadavatel nebude rozšiřovat standardy a stavební bloky a trvá na jejich závaznosti pro Dodavatele. V návrhu Technické infrastruktury Dodavatel použije výhradně standardy a stavební bloky SPCSS, uvedené v kapitole 3.3 Přílohy č. 1 Smlouvy a popíše ji podle požadavků uvedených v Příloze č. 8 Smlouvy. Předmětem hodnocení jsou pouze zjednodušené údaje o použitých stavebních blocích výpočetního výkonu - počet core, spolu s určením operačního systému a parametrů redundance a dále počet GB, spolu s určením parametrů redundance.
Dotaz č. 6:
U stavebních bloků STOR 1 a 2 se uvádí IOPS a propustnost. Uvedené kapacity jsou celkovými propustnostmi úložišť a budou sdíleny poptávaným řešením a dalšími systémy, nebo se jedná o kapacity vyhrazené pro poptávané řešení? Pokud se jedná o sdílené kapacity, jaká kapacita bude dedikovaná pro poptávané řešení?
Odpověď:
Stavební bloky diskového prostoru jsou realizovány na sdílených storage platformách. Využitím vlastností a škálovatelnosti vnitřní architektury těchto platforem a souvisejících komunikačních linek je ale možné dosáhnout uvedených parametrů i pro jednotlivé připojené systémy. Uchazeč může považovat uvedené parametry za vyhrazené pro poptávané řešení.
Dotaz č. 7:
U stavebních bloků STOR 1 a 2 se uvádí propustnost synchronní replikace mezi lokalitami. Uváděná propustnost je celkovou propustností, která je sdílená poptávaným řešením s dalšími systému v DC nebo se jedná o kapacitu dedikovanou pro dodávané řešení?
Odpověď:
Viz odpověď na předchozí dotaz č. 6. Účastník může považovat uvedené parametry za vyhrazené pro poptávané řešení.
II.
Zadavatel poskytuje na základě další žádosti ze dne 21. 5. 2018 toto vysvětlení zadávací dokumentace: Dotaz č. 1
Zadavatel v zadávacích podmínkách uvádí jako místo plnění:
Místo plnění Veřejné zakázky
4.2 Místem plnění je území České republiky. Zadavatel však nijak neomezuje účast zahraničních dodavatelů.
Obdobně místo plnění uvádí v odst. 4.3 návrhu smlouvy. Může zadavatel specifikovat, přesněji místo plnění? Uchazeč doplňuje, že je podstatným rozdílem (s dopadem na cenu), zda plnění má poskytovat dodavatel v Praze, Plzni, Havířově apod., Uchazeč zároveň k svým cenám musí kalkulovat i náklady za dopravu pracovníků Uchazeče na místo plnění.
Odpověď:
Místem plnění je území České republiky. Zadavatel i SPCSS mají své sídlo v Praze, kde se tedy bude konat i naprostá většina osobních jednání a porad během poskytování plnění. Nicméně vybrané aktivity mohou probíhat i mimo Prahu, což se zejména týká školení - viz kap. 4.5 Přílohy č. 4 Smlouvy: "Místem školení budou převážně školící prostory Ministerstva financí, případně budou využity prostory krajských úřadů." Dále může místo plnění záviset na Dodavatelem navrženém technickém řešení, pokud by implementace AISG, resp. Služeb rozvoje, nebo poskytování vybraných činností v rámci
Servisních služeb znamenaly nutnost provést činnosti pracovníky Dodavatele u vybraných uživatelů AISG, např. při instalaci tlustého klienta GUI, kde uživatelé budou z celé ČR (pracovníci Celních úřadů apod.). Dále platí, že AISG bude provozován v druhé lokalitě NDC v Zelenči, která by měla být v provozu od roku 2019.
Dotaz č. 2
Zadavatel v odst. 8.4 zadávací dokumentace stanoví pro významnou zakázku tuto podmínku.
8.4 Dodavatel předně uvede minimálně 2 významné služby, u kterých byl součástí plnění dodavatele vývoj a implementace informačního systému, přičemž
Bude Zadavatel akceptovat rozvoj takového informačního systému za významnou službu?
Odpověď:
Zadavatel považuje zadávací podmínky za srozumitelné. Z pohledu splnění kvalifikace je rozhodující, zda významná služba splňuje podmínky definované v čl. 8.4 ZD, ve kterém se termín „rozvoj“ nevyskytuje. Zadavatel podotýká, že termíny „vývoj“ a „rozvoj“ nepovažuje za synonyma.
Dotaz č. 3
Zadavatel požaduje v zadávací dokumentaci vedoucího vývoje jako člena týmu. Může zadavatel definovat, co rozumí pozicí a obsahem prací u vedoucího vývoje dle požadavků v 8.10?
Odpověď:
Vedoucí vývoje je osoba, v jejíž přímé odpovědnosti je vedení vývojového týmu dodavatele, resp. jeho poddodavatelů a zajištění dohledu nad činnostmi vývoje. Ve standardně nastavených procesech je podřízen projektovému manažerovi, který řídí celý projekt.
Dotaz č. 4
Zadavatel v zadávací dokumentaci v čl. 8.11 stanoví požadavek:
je-li u člena realizačního týmu požadována zkušenost s obdobnou zakázkou či projektem, požaduje Zadavatel, aby dodavatel uvedl název objednatele, název zakázky či projektu a stručný popis zakázky či projektu, finančního objemu této zakázky či projektu, pozici člena týmu při realizaci zakázky či projektu a minimálně pro jednu referenční zakázku nebo projekt kontaktní osobu klienta, kterou je možné za účelem ověření reference kontaktovat.
Uchazeč konstatuje, že předmětný požadavek je v rozporu s § 79 ZZVZ, resp. předmětné ustanovení nedává Zadavateli pravomoc vyžadovat informace v takovém rozsahu. Na základě jakého důvodu Zadavatel tyto informace po uchazečích požaduje?
Odpověď:
Zadavatel upozorňuje, že institut žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 odst. 3 ZZVZ neslouží k napadání či zpochybňování požadavků Zadavatele. Pokud je dodavatel přesvědčen o porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, měl by uplatnit námitky. Z dotazu ani není zřejmé, který konkrétní požadavek považuje dodavatel za nezákonný. Zadavatel je podle § 39 odst. 5 ZZVZ oprávněn ověřovat věrohodnost údajů poskytnutých ze strany dodavatele. Zadavatel v zadávacích podmínkách požaduje pouze předložení údajů, které jsou nezbytné k posouzení splnění požadavků Zadavatele, a informací nezbytných k ověření věrohodnosti takových údajů, což Zadavatel považuje za naprosto přiměřené.
Dotaz č. 5
Zadavatel v odst. 8.6 zadávací dokumentace uvádí:
Má se za to, že významná služba byla poskytnuta v posledních třech letech, pokud splňuje alespoň jednu z následujících podmínek:
Chápe Uchazeč výklad zadávacích podmínek správně, že může prokázat poskytnutí významné služby i jiným způsobem (s ohledem na Zadavatelem užitý obrat „má se za to“)?
Odpověď:
Zadavatel považuje zadávací podmínky za srozumitelné. Předložený výklad není správný. Podmínky stanovené v odst. 8.6 ZD jsou taxativní a závazné.
Dotaz č. 6
Zadavatel v bodu 3. odst. 8.6 uvádí:
plnění významné služby podle odst. 8.5 ZD bylo v této době poskytováno a dosud probíhá, avšak délka poskytování služby a částka již uhrazená dodavateli splňuje požadovanou minimální úroveň finančního rozsahu.
Chápe uchazeč bod 3 správně, že délka poskytování služby nemá splňovat minimální úroveň finančního rozsahu, tj. se jedná o gramatickou/jazykovou chybu?
Odpověď:
Zadavatel odkazuje na Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 21. května 2018, jehož součástí byla odpovídající formální úprava zadávacích podmínek.
Dotaz č. 7
Zadavatel v zadávací dokumentaci uvádí:
11.2 Dodavatel nepředkládá do nabídky Návrh Smlouvy. Návrh smlouvy bude vyplněn před uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem. Dodavatel je však povinen do nabídky předložit písemné čestné prohlášení, že Návrh smlouvy plně a bezvýhradně akceptuje.
Způsob zpracování nabídkové ceny
13.1 Nabídkovou cenou se rozumí jednotkové ceny nabízené dodavatelem za jednotlivé položky předmětu Xxxxxxx xxxxxxx:
a) Xxxxxxx cena za provedení díla podle bodu 6.1.1 Návrhu smlouvy (povinně s členěním na dílčí ceny za realizaci etapy 1A, 1B a etapy 2),
b) Xxxx za změny díla podle bodu 6.1.2 Návrhu smlouvy – 1 člověkoden,
c) Cena za poskytování Servisních služeb podle bodu 6.1.3 Návrhu smlouvy – 1 kalendářní měsíc,
d) Cena za poskytování Služeb rozvoje podle bodu 6.1.4 Návrhu smlouvy – 1 člověkoden. (vše dále pouze jako
„Nabídková cena“).
13.3 Dodavatel je povinen uvést v nabídce Nabídkovou cenu za veškeré jednotlivé položky předmětu Xxxxxxx xxxxxxx. Neuvedení jedné či více položek Nabídkové ceny v nabídce povede k vyloučení dodavatele z účasti v zadávacím řízení.
a) Předmětná ustanovení se dle názoru Uchazeče vylučují, neboť Uchazeč má dle pokynů Zadavatele uvést v nabídce Nabídkovou cenu, která je dle odst. 13.1 pouze ta, která je uvedena ve smlouvě, Uchazeč však do nabídky návrh smlouvy nemá předložit.
Jakým způsobem má doložit Uchazeč Nabídkovou cenu?
Odpověď:
Zadavatel považuje zadávací podmínky za srozumitelné. Naopak účel dotazu dodavatele není jasný. Dodavatel je podle odst. 14.6 ZD povinen v nabídce uvést veškeré údaje, které vstupují z jeho strany do hodnocení nabídek, tj. mimo jiné veškeré složky Celkové nabídkové ceny. Dodavatel tak učiní řádným vyplněním Přílohy č. 2 ZD – Krycího listu nabídky.
Dotaz č. 8
Zadavatel v odst. 13.8 zadávací dokumentace stanoví vzoreček výpočtu celkové Nabídkové ceny. Ta je vypočtena mj. z:
„E1A“ = Nabídková cena bez DPH za realizaci díla v rozsahu etapy 1A,
„E1B“ = Nabídková cena bez DPH za realizaci díla v rozsahu etapy 1B,
„E2“ = Nabídková cena bez DPH za realizaci díla v rozsahu etapy 2,
Vzhledem ke znění předchozího dotazu, kdy Nabídkové ceny jsou pouze ty uvedené ve smlouvě, kterou však Uchazeč nemá předložit, z jakých cenových položek (z jakých údajů) při hodnocení bude Zadavatel vycházet?
Odpověď:
Zadavatel považuje zadávací podmínky za srozumitelné. Naopak účel dotazu dodavatele není jasný. V odst. 13.1 ZD se uvádí, že Xxxxxxxxxx cenou se rozumí (mimo jiné) Celková cena za provedení díla podle bodu 6.1.1 Návrhu smlouvy (povinně s členěním na dílčí ceny za realizaci etapy 1A, 1B a etapy 2). Dodavatel tedy předloží tuto hodnotu s požadovaným povinným členěním. V odst. 13.8 ZD se jasně uvádí, že součet hodnot E1A+E1B+E2 představuje Celkovou cenu za provedení Díla podle bodu 6.1.1. Návrhu smlouvy. Hodnocení nabídek bude probíhat způsobem stanoveným v zadávací dokumentaci.
Dotaz č. 9
Zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví výpočet Celkové nabídkové ceny takto:
13.8 Celková nabídková cena se vypočte podle následujícího vzorce:
CNC = (E1A+E1B+E2+Z*1000+S*60+R*2000)*1,21
„CNC“ = Celková nabídková cena,
„E1A“ = Nabídková cena bez DPH za realizaci díla v rozsahu etapy 1A,
„E1B“ = Nabídková cena bez DPH za realizaci díla v rozsahu etapy 1B,
„E2“ = Nabídková cena bez DPH za realizaci díla v rozsahu etapy 2,
(součet hodnot E1A+E1B+E2 představuje Celkovou cenu za provedení Díla podle bodu 6.1.1. Návrhu smlouvy)
„Z“ = Nabídková cena bez DPH za 1 člověkoden poskytování Služeb změny Díla podle bodu 6.1.2 Návrhu smlouvy
„S“ = Nabídková cena bez DPH za 1 kalendářní měsíc poskytování Servisních služeb podle bodu 6.1.3 Návrhu smlouvy,
„R“ = Nabídková cena bez DPH za 1 člověkoden za poskytování Služeb rozvoje podle bodu 6.1.4 Návrhu Smlouvy,
„1000“ = Předpokládaný počet člověkodnů poskytování Služeb změny Díla,
„60“ = Předpokládaný počet měsíců poskytování Servisních služeb,
„2000“ = Předpokládaný počet člověkodnů poskytování Služeb rozvoje,
Uchazeč uvádí, že vzorec je v rozporu s odst. 6.1.4 návrhu smlouvy, kde uvedený Horní limit počtu člověkodnů na Služby rozvoje je stanoven na 2500 (slovy: dva tisíce pět set) člověkodnů. Zní tedy správně položka ve vzorci Předpokládaný počet člověkodnů poskytování Služeb rozvoje na číslo 2500?
Odpověď:
Zadavatel odkazuje na Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 21. května 2018, jehož součástí byla odpovídající formální úprava zadávacích podmínek.
Dotaz č. 10
Zadavatel v zadávací dokumentaci uvádí, že:
13.9 Zadavatel se rozhodl při hodnocení nabídek zohlednit náklady, které by mu vznikly v souvislosti se zajištěním provozu Informačního systému pro dohled nad hazardními hrami, pokud by byl realizován podle návrhu dotyčného dodavatele. Pro účely hodnocení nabídek Zadavatel stanovil níže uvedené referenční sazby jako měsíční provozní náklady zahrnující pořízení a maintenance hardware a infrastrukturního software (včetně virtualizace a operačních systémů), služby datového centra, síťovou konektivitu a provozní personál zabezpečující technickou správu i výkon a řízení provozních procesů. Referenční sazby byly stanoveny na základě údajů z metodiky renomované mezinárodní poradenské společnosti.
Uchazeč se domnívá, že zadávací podmínky neukládají povinnost zpracovat nabídku i na pořízení a maintenance infrastrukturního SW, tak jak uvádí v tomto odstavci Zadavatel.
Zadavatel dále uvádí, že součástí hodnocení jsou provozní náklady na pořízení a maintenance hardware – v uvedeném výpočtu ale nejsou žádné z těchto nákladů hodnoceny (nejsou ve vzorečku), obdobně také Zadavatel neuvádí náklady na provozní personál nebo výkon a řízení provozních procesů.
Může Zadavatel specifikovat tento požadavek a způsob hodnocení?
Odpověď:
Zadavatel považuje zadávací podmínky za srozumitelné. Naopak účel dotazu dodavatele není jasný. Zadavatel dotazované náklady související s provozováním Informačního systému pro dohled nad hazardními hrami zohlednil v hodnotách „2400“,
„1450“ a „4“, které vstupují do výpočtu Celkové výše nákladů na pořízení a provoz infrastruktury.
Dotaz č. 11
Zadavatel v návrhu smlouvy uvádí:
3.2. Součástí Díla je rovněž až do dokončení Díla jako celku povinnost Dodavatele na požadavek Objednatele provádět pro Objednatele změnové řízení, které bude ošetřovat možné rozdíly proti specifikaci Díla, vyvolané např. změnou legislativy oproti stavu zákona upravujícího hazardní hry nebo s ním souvisejících prováděcích předpisů ve znění, jež měl Dodavatel od Objednatele k dispozici na konci lhůty pro podání nabídek na Veřejnou zakázku, a které zahrnuje povinnost Dodavatele provádět případné změny Díla vyplývající ze změnového řízení. Změny Xxxx jsou realizovány dle harmonogramu, který je schválen v příslušném změnovém řízení, bez ohledu na okamžik, kdy bude uzavřen dodatek Smlouvy dle bodu 5.1.3. Smlouvy. Dodavatel je povinen zajistit změnová řízení pracovníky s odpovídající kvalifikací dle Přílohy č. 7 Smlouvy.
Zadavatel dále v odst. 6.2. návrhu smlouvy uvádí, že horní limit člověkodnů na tyto změny díla činí 1000 člověkodnů. Toto plnění je i předmětem hodnocení dle 13.8 zadávací dokumentace.
Uchazeč se domnívá, že předmětné ujednání odst. 3.2 a 6.1.2 návrhu smlouvy (změny předmětu plnění) je v rozporu s § 222 ZZVZ a pravidly pro změny závazku a limitům, které jsou pro změny závazků sjednány. Je si Zadavatel vědom, že předmětné ujednání a plnění není v souladu se ZZVZ?
Odpověď:
Zadavatel upozorňuje, že institut žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 odst. 3 ZZVZ neslouží k napadání či zpochybňování požadavků zadavatele. Pokud je dodavatel přesvědčen o porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, měl by uplatnit námitky. Tazatel navíc v dotazu odkazuje na nesprávný článek Návrhu smlouvy.
Zadavatel v této souvislosti konstatuje, že dle svého přesvědčení postupuje správně a v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek. Zadavatel by neměl v zadávacích podmínkách jakékoliv složitější veřejné zakázky v oblasti IT popírat existenci objektivních vnějších okolností, které mohou vést k úpravám díla ještě před jeho dokončením. Představu tazatele, že § 222 ZZVZ lze porušit ještě před samotným vznikem závazku, považuje Zadavatel za pozoruhodnou.
Dotaz č. 12
Zadavatel v odst. 6.1.2 návrhu smlouvy uvádí:
Spočívá-li změna Díla v úbytku člověkodnů, cena dle Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. se tím snižuje o částku odpovídající počtu záporných člověkodnů.
Uchazeč se domnívá, že se jedná o chybnou formulaci, neboť cena dle 6.1.1 není stanovena v člověkodnech. V konečném důsledku by to znamenalo, že při úbytku např. 10 člověkodnů by se cena dle 6.1.1 snížila o částku (Kč) odpovídající (rovnající se) počtu záporných člověkodnů, tj. cena 6.1.1 mínus 10,- Kč (10 ČD = 10 Kč).
Odpověď:
Zadavatel odkazuje na Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 21. května 2018, jehož součástí byla odpovídající formální úprava zadávacích podmínek.
Dotaz č. 13
Zadavatel v návrhu smlouvy stanoví harmonogram takto (4.1.1.):
Požadovaný termín předání nejpozději do
Realizační etapa Díla
Etapa 1A | T + 4 měsíce |
Etapa 1B | T + 12 měsíců |
Etapa 2 | T + 17 měsíců |
Zadavatel dále uvádí v návrhu smlouvy:
4.1.3.- Dodavatel je povinen poskytovat Servisní služby od podpisu Akceptačního protokolu Etapy 1B se stavem
„Akceptováno“ či „Akceptováno s vadami a/nebo nedodělky“ ze strany Objednatele, nedohodnou-li se Smluvní strany písemně na pozdějším termínu, přičemž jejich poskytování skončí uplynutím 5 (slovy: pěti) let od dokončení Díla jako celku.
Zadavatel tedy uvádí, že Xxxxxxxx služby začínají po převzetí Etapy 1B (T+12), nicméně Dílo jako takové bude dokončeno až po akceptaci Etapy 2 (T+17) a od této doby se počítá 5 let doby poskytování Servisních služeb.
Zadavatel ale v odst. 13.8 zadávací dokumentace v rámci hodnocení uvádí, že Předpokládaný počet měsíců poskytování Servisních služeb činí 60 měsíců. Z uvedeného je zřejmé, že předpokládaný počet měsíců poskytování Servisních služeb nečiní 60 měsíců ale 65 měsíců.
Jak zní správně položka Předpokládaný počet měsíců poskytování Servisních služeb v zadávací dokumentaci?
Odpověď:
Zadavatel považuje zadávací podmínky za srozumitelné. Naopak účel dotazu dodavatele není jasný. V bodě 6.1.3 Návrhu smlouvy se v souvislosti s poskytováním Servisních služeb uvádí: „Dodavatel podpisem Smlouvy výslovně souhlasí s tím, že cena za poskytování Servisních služeb Dodavatelem do dokončení Díla jako celku dle Smlouvy je zahrnuta v celkové ceně za provedení Díla.“ Pro účely hodnocení nabídek z pohledu Celkové nabídkové ceny je tedy předpokládaný počet 60 měsíců u Servisních služeb naprosto správný.
Dotaz č. 14
Zadavatel v návrhu smlouvy na několika místech uvádí:
4.2.2.2 Vzhledem k tomu, že Služby rozvoje budou Dodavatelem poskytovány výlučně dle aktuálních potřeb Objednatele, je Dodavatel povinen zahájit jejich poskytování vždy pouze na základě poptávkového formuláře Objednatele dle Přílohy č. 5 Smlouvy (dále jen „Poptávkový formulář“). Smlouva nezakládá povinnost Objednatele odebrat jakékoliv závazné množství Služeb rozvoje od Dodavatele nebo žádat jejich poskytování.
12.9. Dodavatel dále poskytuje Objednateli ve smyslu § 2619 OZ záruku za jakost na to, že předané výstupy z plnění Služeb rozvoje dle příslušné objednávky budou plně funkční a způsobilé pro použití ke smluvenému účelu, odpovídají sjednané funkční a technické specifikaci a parametrům a podmínkám stanoveným Objednatelem v příslušné objednávce a bude bez jakýchkoliv nedodělků či vad.
13.1.3 v případě prodlení Dodavatele s plněním Služeb rozvoje v termínu dle potvrzeného Poptávkového formuláře vzniká Objednateli nárok na slevu z celkové ceny Služeb rozvoje dle příslušného Poptávkového formuláře ve výši 10.000,- Kč (slovy: deset tisíc korun českých), a to za každý, byť započatý, den prodlení.
Smlouva – smlouva je označena jako smlouva inominátní, nicméně svým obsahem má prvky rámcové dohody ve vztahu k plnění – Služeb rozvoje, zadavatel ve vztahu k tomuto plnění a povaze této smlouvy nepostupoval v souladu s § 132 ZZVZ pro zadání rámcové smlouvy . 4.2.2.2 a 12.9. sjednává kontraktační proces – poptávka – nabídka – objednávka, 13.1.3 upravuje následně separátně sjednané ujednání – termín plnění, z textu plyne pak, že další separátně sjednané plnění bude předmět plnění (předmět poptávky a objednávky) a pracnost (detailněji pak proces uzavření obsahuje příloha č. 5 smlouvy, část druhá. Cena za Služby rozvoje je upravena ve smlouvě – jsou tedy splněny všechny podmínky dílčí smlouvy rámcové dohody, tj. co se dodá, za kolik, do kdy, a podle přesně stanoveného kontraktačního procesu. Jak se zadavatel postaví k případné námitce, že nedodržel postup uvedený pro soutěžení rámcové dohody dle § 132 ZZVZ?
Odpověď:
Zadavatel upozorňuje, že institut žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 odst. 3 ZZVZ neslouží k napadání či zpochybňování požadavků Zadavatele. Pokud je dodavatel přesvědčen o porušování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, měl by uplatnit námitky. U tohoto dotazu je navíc zvláštní již samotná stylistická formulace: „jak se zadavatel postaví k případné námitce?“. Zadavatel tedy v reakci informuje, že k případné námitce se postaví způsobem stanoveným v
§ 245 ZZVZ.
Dle názoru Zadavatele je právní konstrukce, kterou tazatel pravděpodobně raději pouze naznačil, v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou a obecně u služeb rozvoje nových informačních systémů absurdní.
Dotaz č. 15
Zadavatel v čl. 11.3 návrhu smlouvy uvádí, že „Dodavateli ani původním autorům nenáleží nárok na přiměřenou dodatečnou odměnu podle ustanovení § 58 odst. 6 AZ.“
Rozumí uchazeč správně, že v případě udělení licence (pokud nedojde k převodu oprávnění k výkonu majetkových práv) je oprávněn požadovat dle § 2374 přiměřenou dodatečnou odměnu?
Odpověď:
Zadavatel považuje zadávací podmínky za srozumitelné. Z dotazu není zřejmé, na jakou konkrétní licenci dodavatel svůj dotaz směřuje. Zadavatel navíc nemá v úmyslu v tomto zadávacím řízení vykládat ustanovení občanského zákoníku nebo
autorského zákona. Zadavatel tedy v reakci na takto položený dotaz pouze konstatuje, že autor má podle § 2374 občanského zákoníku, v aktuálně účinném znění, právo na přiměřenou dodatečnou odměnu za následujících podmínek:
(1) Není-li odměna za poskytnutí licence ujednána v závislosti na výnosech z využití licence a je-li tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k zisku z využití licence a k významu předmětu licence pro dosažení takového zisku, má autor právo na přiměřenou dodatečnou odměnu; tohoto práva se nemůže vzdát.
(2) Výši dodatečné odměny určí soud, který přihlédne zejména k výši původní odměny, dosaženému zisku z využití licence, významu díla pro takový zisk a k obvyklé výši odměny ve srovnatelných případech, pokud je stanovena v závislosti na výnosech; tím není vyloučena mimosoudní dohoda stran o výši dodatečné odměny.
Dotaz č. 16
Zadavatel v odst. 13.1.1. návrhu smlouvy stanoví
13.1.1. v případě prodlení Dodavatele s provedením jakékoliv etapy Díla dle Smlouvy (Etapa 1A až Etapa 2) v termínech dle Smlouvy (termíny jednotlivých realizačních etap Díla jsou uvedené v bodu Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. Smlouvy, prodlením je míněno nedosažení stavu „Akceptováno“ nebo „Akceptováno s vadami a/nebo nedodělky“ dle bodů 7.1.5.1 a
7.1.5.2 Smlouvy), vzniká Objednateli nárok na slevu z ceny příslušného fakturačního milníku, jehož je dotčená etapa Díla součástí, ve výši 25.000,- Kč (slovy: dvacet pět tisíc korun českých) za každý započatý den prodlení po dobu prvních 14 kalendářních dnů prodlení a ve výši 50.000,- Kč (slovy: padesát tisíc korun českých) za každý započatý den prodlení po uplynutí čtrnáctého kalendářního dne prodlení. Neměl by okamžik vzniku pokuty být vázán na okamžik předání do akceptačního procesu? V opačném případě může být akceptační proces ze strany zadavatele protažen a tím mu vznikne oprávnění na smluvní pokutu.
Odpověď:
Zadavatel uvádí, že dotyčnou problematiku upravuje kapitola 1.3 Přílohy č. 4 Smlouvy, kde se stanoví: "Realizační etapa je považována za akceptovanou Objednatelem v momentě schválení všech dílčích etap dané realizační etapy níže uvedeným postupem a vypořádání vad a nedodělků všech dílčích etap s termínem odstranění předcházejícím termínu akceptace realizační etapy. Při splnění těchto podmínek jsou smluvní strany povinny podepsat Akceptační protokol k příslušné realizační etapě." Objednatel tedy nemůže bezdůvodně protahovat akceptační proces.
Dotaz č. 17
Zadavatel v odst. 14.8.1 návrhu smlouvy stanoví:
14.8.1. V případě, že bude při plnění Smlouvy docházet ke zpracování osobních údajů, jsou Smluvní strany povinny bezodkladně uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů ve smyslu ust. § 6 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, aby nedocházelo k porušení právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů. Dodavatel má pro účely ochrany osobních údajů postavení zpracovatele.
Uchazeč konstatuje, že návrh smlouvy bude s vybraným dodavatelem podepsán již za nové úpravy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“). Na základě jakého důvodu tedy Zadavatel navrhuje postupovat podle v té době neúčinného právního předpisu?
Odpověď:
Zadavatel předně uvádí, že si není vědom toho, že by zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, pozbyl účinnosti. Zadavatel nicméně v souvislosti s dotazem provedl formální aktualizaci Přílohy č. 1 ZD - Návrh smlouvy.
III.
Zadavatel současně s tímto vysvětlením uveřejňuje upravenou:
− Přílohu č. 1 ZD – Návrh smlouvy ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 a č. 6, kde pouze v bodě
14.8.1 dochází k aktualizaci odkazovaného právního předpisu v oblasti ochrany osobních údajů, konkrétně se mění slova „ust. § 6 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“ na „čl. 28 (3) Nařízení EP a Rady (EU) č. 2016/679“.
Zadavatel s ohledem na skutečnost, že změna Přílohy č. 1 ZD – Návrhu smlouvy je pouze formálního charakteru, neprodlužuje na základě výše uvedeného vysvětlení lhůtu pro podání nabídek.
V Praze, dne 24. května 2018
Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx
Digitálně podepsal Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx DN: cn=Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx, sn=Xxxxx, givenName=Xxxxxxxx, c=CZ, ou=12533, ou=Letenská 15, 118 10 PRAHA 1, ou=Ministerstvo financí, o=Česká republika - Ministerstvo financí, title=Ředitel odboru, serialNumber=ICA - 10457126
.............................Da.t.um.:.2.0.18..0.5..2.4.16.:0.3.:4.1.+.02.'0.0.' ....
za zadavatele Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx
ředitel odboru 70 - Strategické řízení rozvoje ICT resortu a kybernetická bezpečnost