J U D I K A T U R A
J U D I K A T U R A
(Právní věty)
Xxxxxxx xxxxxxx
Předmluva:
Ekonomický odbor, oddělení metodiky a kontroly, pro vás zpracovalo výběr právních vět – judikatury z rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a pravomocných soudních rozhodnutí, z oblasti zadávání veřejných zakázek (viz zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů).
Jedná se o zkušební verzi, která bude ještě upravována zejména dle požadavků uživatelů či jiných podnětů. Tento materiál bude pravidelně (zpravidla měsíčně) aktualizován o nové právní věty – judikaturu.
Jednotlivé právní věty – judikatura, jsou systematicky řazeny dle jednotlivých problematik (předpokládáme, že to tak bude uživatelům spíše vyhovovat), přičemž výňatky ze soudních rozhodnutí budou vždy doplňovány do tohoto materiálu v okamžiku, kdy dojde ke zveřejnění příslušného soudního rozhodnutí.
Ekonomický odbor, oddělení metodiky a kontroly věří, že zejména veřejní zadavatelé naleznou v tomto materiálu cenné informace, které využijí při zadávání veřejných zakázek tzv. malého rozsahu, ale zejména pak zadávaných dle citovaného zákona.
Ekonomický odbor, oddělení metodiky a kontroly přivítá jakýkoli podnět, návrh, doporučení
apod., k předmětnému, přičemž veškeré vaše podněty budou dle možností zohledněny. Vaše podněty apod., zasílejte, prosím, na níže uvedené kolegy:
Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx – e-mail: xxxxxxxxx@xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx, telefon: 000 000 000 Xxxxxxx Xxxxxxx – e-mail: xxxxxxxx@xx-xxxxxxxxxxxxxxx.xx, telefon: 000 000 000
Sčítání - dělení VZ:
a. Dělení VZ – funkční souvislost - zákon č. 134/2016 Sb.,
x. Xxxxxx souvislost při dělení VZ
x. Xxxxxx souvislost mezi dílčími VZ (odstup VZ 11 let) – podezření na rozdělení VZ
d. Sčítání – dělení VZ – předpokládaná hodnota, časová, místní a funkční souvislost – zákon č. 137/2006 Sb.,
e. Sčítání – dělení VZ – zkoumání výše předpokládané hodnoty VZ
x. Xxxxxxx VZ v průběhu účetního období – zákon č. 137/2006 Sb.,
x. Xxxxxxx VZ zadaných několika subjekty
h. Dělení VZ – místní a funkční souvislost
i. Dělení VZ – místní a funkční souvislost - oblast IT VZ - zákon č. 134/2016 Sb.,
j. Dělení VZ – věcná a časová souvislost
k. Porušení zákazu diskriminace nerozdělením VZ - § 36 odst. 1 a § 6 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.,
2. Mimořádně nízká nabídková cena:
a. Mimořádně nízká nabídková cena - zákon č. 134/2016 Sb.,
b. Mimořádně nízká nabídková cena – zákon č. 134/2016 Sb.,
x. Xxxxxxxxx nízká nabídková cena – posouzení MNNC, vyloučení účastníka – zákon č. 134/2016 Sb.,
d. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (MNNC) – zákon č. 134/2016 Sb.,
3. Možnost doplnění nabídky:
a. Možnost doplnění nabídky - § 46 zákona č. 134/2016 Sb.,
4. Zadávací dokumentace, zadávací podmínky:
a. Nastavení zadávacích podmínek ve vztahu k omezení hospodářské soutěže
b. Nastavení zadávacích podmínek v rozporu se zásadou přiměřenosti
c. Zadávací podmínky – diskriminace a omezení hospodářské soutěže
d. Zadávací podmínky – diskriminační nastavení zadávacích podmínek
e. Zadávací podmínky – vymezení předmětu plnění veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů - § 36 odst. 1 a § 6 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.,
x. Xxxxxxxxx zadávacích podmínek v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.,
x. Xxxxxxxxx technických podmínek v zadávací dokumentaci - § 89 zákona č. 134/2016 Sb.,
h. Zadávací podmínky – § 89 odst. 5 a 6 zákona č. 134/2016 Sb.,
i. Nevypořádání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace - § 98 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.,
5. Doložení kvalifikace:
a. Požadavek na doložení kvalifikace (doložení servisního oprávnění) - § 73 zákona č. 134/2016 Sb.,
b. Požadavek na doložení technické kvalifikace § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb.,
c. Prokázání technická kvalifikace - § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb.,
d. Prokázání technické kvalifikace prostřednictvím poddodavatele - § 79 odst. 2 písm. a) a § 83 odst. 1 písm. d) a dost. 2 zákona č. 134/2016 Sb.,
e. Prokázání technické kvalifikace čestným prohlášením
x. Xxxxx vybranému dodavateli k předložení dokladů o kvalifikaci - § 122 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.,
6. Námitky:
a. Lhůty pro podání námitek - § 242 zákona č. 134/2016 Sb.,
b. Vyřízení námitek - § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.,
c. Vyřízení námitek - § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.,
d. Vyřízení námitek, rozhodnutí o námitkách - § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.,
e. Doklad o doručení námitek nebyl doložen jako součást návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele - § 251 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.,
7. Vyloučení účastníka ze zadávacího řízení:
a. Vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení z důvodu nedodání vzorků – výzva
k dodatečnému dodání nebyla uchazeči zaslána - § 46 zákona č. 134/2016 Sb.,
b. Vyloučení účastníka ze zadávacího řízení – § 48 zákona č. 134/2016 Sb.,
x. Xxxxxxxxx účastníka ze zadávacího řízení – § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb.,
d. Vyloučení účastníka zadávacího řízení - § 48 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.,
e. Vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu prokázání technické kvalifikace dílčím plněním – § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona č. 134/2016 Sb.,
x. Xxxxxxxxx uchazeče ze zadávacího řízení z důvodu neprokázání splnění kvalifikačních předpokladů - projekční práce
x. Xxxxxxxxx uchazeče ze zadávacího řízení z důvodu pochybení při dřívějším plnění jiné veřejné zakázky u jiného veřejného zadavatele, a snaha o obnovení způsobilosti
h. Vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu nedoložení požadovaného harmonogramu prací
8. Změna závazku ze smlouvy:
a. Změna závazku ze smlouvy - zákona č. 134/2016 Sb.,
b. Podstatná změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku - změna termínu dokončení díla - § 222 zákona č. 134/2016 Sb.,
9. Zrušení zadávacího řízení:
a. Zrušení zadávacího řízení - § 127 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.,
b. Zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.,
c. Zrušení zadávacího řízení § 84 zákona č. 137/2006 Sb., ZVZ
d. Zrušení zadávacího řízení - § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 137/2006 Sb.,
e. Zrušení zadávacího řízení - § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb.,
10. Ostatní:
x. Xxxxxxxxx předpokládané hodnoty veřejné zakázky - § 16 zákon č. 134/2016 Sb.,
c. Žádost o účast v zadávacím řízení - § 58 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., – zásada
transparentnosti
d. Způsob tvorby smluvních a obchodních podmínek
e. Blokační lhůta
f. Zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení – porušení § 2 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.,
g. Stav krajní naléhavé okolnosti - § 63 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Obec Čeladná
Název VZ: „Revitalizace památníku X. Xxxxxx“
„Zpevněné plochy a terénní úpravy kolem objektu Památníku X. Xxxxxx, přidružené stavební objekty“
VZMR
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 21886/2021/161/EDo
Aby bylo možné již u první části plnění v pořadí dovodit, že tvoří funkční celek s navazujícím plněním, je třeba prokázat, že zadavatel měl povědomí o tom, že bude třeba zadat i navazující části plnění. Fakt, že nyní může být zřejmé, že plnění dle všech smluv o dílo spolu tvoří jeden funkční celek, neznamená, že to zadavatel věděl i v době uzavírání smlouvy o dílo 1.
K dovození funkční souvislosti lze doplnit, co je stavbou pro účely zákona dle ustanovení § 14 odst. 4 zákona. V návaznosti na toto ustanovení, funkční celek vyplývá z faktu, že stavební práce týkající se revitalizace památníku X. Xxxxxx a navazující terénní úpravy kolem památníku X. Xxxxxx a přidružené stavební objekty spolu technicky a funkčně souvisí, když totiž teprve pospolu jsou schopny plnit zamýšlený funkční a hospodářský účel.
Otázka financování a rozpočtů není pro určení toho, zda spolu plnění funkčně souvisí, rozhodná. Je totiž třeba vycházet z toho, že funkční souvislost je vlastnost posuzovaných plnění a nesouvisí s osobou zadavatele a jeho poměry. Vždy existuje možnost veřejnou zakázku rozdělit na části s časově odloženou realizací (a odloženou úhradou prací), či si ve smlouvě s jediným dodavatelem vyhradit podmínky (např. nezajištění financování, neposkytnutí dotace atd.), při jejichž splnění nebude muset zadavatel odebrat další plnění nebo dojde k ukončení smluvního vztahu.
Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR, p.o.
Název VZ č. 1: „D1 Oprava svodidel – výměna nevyhovujících svodidel dle platných TP“
Název VZ č. 2: „D1 Oprava svodidel – výměna betonových svodidel ve SDP“
VZMR
Pravomocné prvoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: S0079/2017/VZ-12296/2017/551/DBo
Časovou souvislostí (zákon č. 137/2006 Sb., o VZ, ve znění pozdějších předpisů), je třeba rozumět souvislost několika veřejných zakázek z pohledu doby jejich realizace, přičemž druh veřejné zakázky není rozhodný. Rozhodující naopak je, zda má několik různých veřejných zakázek souvislost z hlediska času, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejné zakázky, jejichž doba plnění je časově podobná, nebo o veřejné zakázky, jež na sebe časově navazují. Stěží tak budou mít časovou souvislost veřejné zakázky, u nichž je doba plnění naprosto odlišná, například v řádech let, ale ani takové případy nelze zcela vyloučit.
Důležitým aspektem je také předvídatelnost jednotlivých veřejných zakázek ze strany zadavatele. Zadavatel kupříkladu jen stěží odůvodní rozdělení dvou veřejných zakázek, které spolu jinak souvisejí, tím, že v době, kdy zadával první z nich, nevěděl o tom, že v dohledné době bude muset zadat i tu druhou (samozřejmě za podmínky, že potřeba realizace druhé veřejné zakázky nevznikla nahodile v závislosti na vnějších okolnostech). Pokud má zadavatel vytvořen plán na realizaci projektu (tzn. jedná se o plánované aktivity), byť rozložené do několika let, je na místě takovou veřejnou zakázku zadávat jako jeden celek, tedy jedinou veřejnou zakázku.
rozdělení VZ
Zadavatel: Město Vimperk
Název VZ: „ZŠ TGM Vimperk, 1. máje 268 – výměna střešní krytiny – I. etapa“
VZMR
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS
Prvoinstanční rozhodnutí ÚOHS |
Zákon sice nestanoví konkrétní časový údaj rozhodný pro naplnění podmínky časové souvislosti, avšak rozhodující skutečností pro určení, zda taková souvislost dána je, či není, určitě nemůže být bez dalšího pouze povaha předmětu jednotlivých posuzovaných plnění.
Skutečnost, že určitý zadavatel v rozmezí několika let, případně i desítek let, realizuje veřejné zakázky s obdobným předmětem, nemůže sama o sobě znamenat, že mezi takovými veřejnými zakázkami je dána časová souvislost.
Rozhodnou skutečností pro určení existence časové souvislosti může být také fakt, že zadavatel v době zadávání určitého plnění již prokazatelně závazně plánoval, že v dohledné budoucnosti bude realizovat konkrétní plnění s totožným či obdobným předmětem. Musí však jít o konkrétní prokazatelný záměr realizace, plynoucí například ze schváleného plánu investic, rozpočtu apod. Pouhé povědomí zadavatele o tom, že někdy v blíže neurčené budoucnosti bude potřeba určité obdobné plnění realizovat, přičemž konkrétní dobu plnění, resp. to, zda vůbec k jeho realizaci fakticky dojde, nelze s jistotou určit, pro naplnění podmínky časové souvislosti nestačí.
Nelze zaměňovat věcnou souvislost plnění, tzn. fakt, že dojde opakovaně k realizaci plnění stejného či obdobného charakteru, se souvislostí časovou, která je založena na jiných kritériích, než je charakter předmětu plnění.
souvislost – zákon č. 137/2006 Sb.,
Zadavatel: Městská část Praha 1
Název VZ: „Dodávky kancelářského nábytku v průběhu účetního roku 2015“ Pravomocné prvoinstanční rozhodnutí ÚHOS
Č. j.: S0411/2018/VZ-38413/2018/542/MKk
K otázce, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách.
Nejvyšší správní soud, např. ve svém rozsudku ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 2 Afs 198/2006 uvádí, že
„[z]adáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je totiž nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“.
V rozsudku ze dne 15. 12. 2010, č. j. Afs 55/2010-173, Nejvyšší správní soud, souladně s jeho výše citovanými závěry, uvádí, že „[p]ro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku […]. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“.
Časová, místní a funkční souvislost
Obecně jsou stěžejním ukazatelem pro naplnění časové souvislosti především dohodnuté lhůty plnění a dále další časové souvislosti s pojené s plněním, či s jednáním stran obecně.
V obecnostech pro posouzení existence či neexistence místní souvislosti je zřejmé, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky, že v potaz je třeba vzít větší množství faktorů. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti, týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat, apod.: „[…] místní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. […] Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. […] Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována.“ (Rozhodnutí Předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 1. 2016, č. x. XXXX-R270/2014/VZ 03137/2016/322/PSe).
K funkční souvislosti lze v obecnosti uvést, že její existence, či naopak absence, se dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány. Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. „[…] plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“ (Rozhodnutí Předsedy Úřadu ze dne 3. 3. 2016, č. j. ÚOHSR457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo).
Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR, p.o.
Název VZ č. 1: „D1 Oprava svodidel – výměna nevyhovujících svodidel dle platných TP“
Název VZ č. 2: „D1 Oprava svodidel – výměna betonových svodidel ve SDP“
VZMR
Pravomocné prvoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: S0079/2017/VZ-12296/2017/551/DBo
Zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, vždy je však povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky stanovené v § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o VZ, ve znění pozdějších předpisů, pokud by tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Při posouzení toho, zda se jedná o jednu či více veřejných zakázek, je třeba přihlížet zejména k místním, časovým a věcným souvislostem, a rovněž ke skutečnosti, zda předmět plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek.
U veřejných zakázek na stavební práce ze zákona nevyplývá požadavek na sčítání předpokládaných hodnot obdobných, spolu souvisejících veřejných zakázek, které hodlá zadavatel pořídit v průběhu účetního období, jak tomu je v případě veřejných zakázek na dodávky a služby.
Zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je totiž nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.
V rozsudku ze dne 15. 12. 2010, č. j. 2 Afs 55/2010-173, Nejvyšší správní soud zobecnil, že pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné, pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku, není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.
Základním kritériem pro možné rozdělení zakázek je předpokládaná hodnota veřejné zakázky, kterou je každý zadavatel povinen stanovit před pořizováním zboží, služeb či stavebních prací, přičemž při jejím stanovení je rozhodující předpokládaná cena bez DPH. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je předpokladem pro rozlišení toho, zda se jedná o veřejnou zakázku nadlimitní, podlimitní či malého rozsahu, a tím i stanovení pravidel a postupu při jejich zadávání.
Zadavatel: Ústav hematologie a krevní transfuze Název VZ: „Rámcová smlouva“ na dodávku léků Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS
Č.j.: R0100/2017/VZ-24073/2017/321/EDy/ZSř
Aplikace výjimky dle § 13 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o VZ, ve znění pozdějších předpisů, nesčítat připadá v úvahu zásadně v situaci, kdy se jedná o aktuální potřebu, kterou nebylo možno objektivně předvídat ani naplánovat, k okamžité spotřebě a nikoliv do zásoby a kdy se jedná o plnění nižší hodnoty, jehož jednotková cena je proměnlivá.
Mělo by se jednat o právní institut výjimečný, který z povahy věci umožňuje flexibilnější a praktičtější řešení potřeb zadavatele tam, kde by sveřepé lpění na sčítání hodnot dílčích plnění činilo zadavateli neúměrné potíže, aniž by tím byl dotčen smysl zadávání veřejných zakázek a zásady postupu zadavatele, tj. zásada rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace.
„Obecně lze k problematice nákupů zdravotního materiálu uvést, že zadavatel má v zásadě dvě možnosti, jakým způsobem zajišťovat pořizování těchto dodávek. V případě, že se rozhodne řešit své potřeby operativně v průběhu roku, nemusí jednotlivé nákupy tohoto zboží vždy sčítat, jestliže jednotlivé nákupy reagují na aktuální potřeby zadavatele a věcně a časově spolu bezprostředně nesouvisí, a pak tedy zadavatel může postupovat podle § 13odst. 8zákona. Pokud zadavatel při nákupu léků a zdravotního materiálu postupuje v souladu s § 13 odst. 8 zákona, musí provádět dílčí výběry tohoto zboží podle aktuálních cen, (…).Jestliže pak tyto jednotlivé nákupy nepřekročí 2 mil. Kč, jednalo by se o veřejné zakázky rozsahu ve smyslu § 12 odst. 6 zákona. Při tomto postupu musí zadavatel u každého nákupu pouze zajistit dodržení základních zásad (viz § 6 zákona) a zabezpečit, aby cena za plnění odpovídala tržní ceně (hospodárné vynakládání veřejných prostředků).
V takovém případě pak zadavatel realizuje nákupy vždy od dodavatele nabízejícího aktuálně nejlepší smluvní podmínky (zejm. cena a kvalita).
Druhou možností zadavatele je zvážit své potřeby, stanovit předpokládanou cenu požadovaného plnění a na dodávky zdravotního materiálu v určitém období vyhlásit zadávací řízení podle zákona. V takovém případě pak zadavatel jednotlivé nákupy může bez dalšího realizovat od jediného dodavatele, vybraného v konkurenčním výběrovém řízení.“
Obcházení zákona, kdy zadavatel neoprávněně zadá veřejnou zakázku mimo režim zadávacího řízení, představuje vždy porušení zásad podle § 6 zákona.
Zadavatel č. 1: Statutární město Kladno
Zadavatel č. 2: Sportovní areály města Kladna s.r.o.
Název VZ č. 1: „Nákup kol pro systém sdílených kol pro Statutární město Kladno“
Název VZ č. 2: „Zajištění provozu systému sdílených kol“
VZMR
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS
Č. j.: R0020/2019/VZ-10217/2019/323/JKt
Ačkoli zákon č. 134/2016 Sb., o ZVZ, ve znění pozdějších předpisů, nestanovuje povinnost zadavatelů využít společného zadávání, nemá tato skutečnost žádný vliv na povinnost zadavatelů sečíst předpokládanou hodnotu dílčích částí veřejné zakázky, a to i pokud ji zadává vícero subjektů, avšak její plnění bude tvořit jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti. Smyslem a účelem stanovení předpokládané hodnoty totiž je, aby veřejná zakázka (za kterou je třeba pojímat souhrn všeho plnění, které tvoří funkční celek a je poptáváno v časové souvislosti) byla zadávána v režimu, který odpovídá její skutečné předpokládané hodnotě, tedy součtu předpokládaných hodnot všech jejích částí.
Při zadávání veřejné zakázky na části považuje zákon za jediný podstatný faktor reálné rozdělení veřejné zakázky tvořící funkční celek, nikoli skutečnost prostřednictvím kolika zadávacích řízení či kolika zadavateli jsou tyto části zadávány.
Zadavatel: Zlínský kraj
Název VZ: „Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Kroměřížské nemocnice a.s.“
„Aktualizace plánu investičního rozvoje (generel) Vsetínské nemocnice a.s.“
VZMR
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.:13125/2021/163/MBr
Místní souvislost
Pro posouzení existence či neexistence místní souvislosti lze vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, např. také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuální objektivní překážky mezi místy, na nichž má plnění probíhat, aj.. Místní souvislost neznamená totéž místo, nýbrž souvislost v prostoru, kdy intenzita místní souvislosti se může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, jež ji mohou ovlivnit.
Rozdílnost obou komplexů budov Kroměřížské nemocnice a Vsetínské nemocnice a s tím spojená rozdílnost zpracovaných generelů není pro posouzení místní souvislosti jakožto funkčního celku relevantní. Ačkoliv je tedy před zpracováním samotného výstupu nutné poznat místa obou nemocnic jde o vstupní informaci potřebnou pro plnění zakázky, nikoliv o místo plnění, jež by oddělovalo zakázky od sebe. Cílem je zpracování jistého „plánu“, a tam nemá vzdálenost míst, jež mají být v plánu posuzována, výraznou relevanci za současného splnění dalších společných ukazatelů, jeden zadavatel, resp. zřizovatel.
Funkční souvislost
Funkční celek tvoří i taková plnění, mezi kterými existují takové vazby, díky kterým změna jednoho předmětu plnění vyvolá reakci i v předmětu druhém
Funkční souvislost je zde zejména dána skutečností, že plán investičního rozvoje (generel) nemocnic, který je předmětem dotčených smluv o dílo, je územně plánovací, neboť určuje možnosti rozvoje daného území. Zadavatel prostřednictvím poptávaného předmětu plnění získává informace o možnostech dalšího rozvoje jím řízených nemocnic, tzn. podklady pro možný rozvoj zdravotnictví na jeho území, přičemž bez ohledu na to, že tyto informace získává ke dvěma různým nemocnicím.
Technologická souvislost mezi jednotlivými generely přítomna je, neboť oba jsou součástí zastřešující strategie koncepce zdravotnictví a oba tuto koncepci ovlivňují. V daném případě tak jde o situaci, která je podobná „typu“ funkčního celku, který existuje mezi plněními, jejichž podoba je, byť i nepřímo, navzájem ovlivněna. Informace, které budou obsahem jednoho generelu, bude zadavatel nucen zohlednit za přihlédnutí k informacím, které budou obsahem druhého generelu a vice versa. Oba generely (a reakce na ně) jsou tedy natolik provázené, že mezi nimi lze dovodit funkční celek.
č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Operátor ICT, a.s. (městská společnost, hl. město Praha) Název VZ: Více zakázek v oblasti IT k zajištění kamerového systému VZMR
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 00307/2022/163
Posouzení místní souvislosti
Kybernetické prostorové propojení je pro služby v oblasti informačních technologií zásadním místním prvkem.
Fakt, že některé ze služeb jsou poskytovány spíše vzdáleně, poukazuje na to, že místní souvislost naplněna je, neboť fakticky pouze fyzické místo plnění může vykazovat relevantní prostorové překážky oproti jinému fyzickému místu plnění. Např. rozhodnutí č. x. XXXX-R270/2014/VZ- 03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, jehož citace: „[M]ístní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. (…) Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. (…) Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována.“.
V případě vzdálených služeb jako je servis a podpora předmětných systémů, které lze do jisté míry poskytovat odkudkoliv, je místní aspekt při posuzování souvislosti plnění podružný a pro nemožnost konstatování místní souvislosti by musela být zjištěna skutečně zásadní překážka, která by vzdálené služby místně rozdělovala.
Posouzení funkční souvislosti
Skutečnost, že jednotlivé systémy, které jsou součástí městského kamerového systému, jsou odlišné, neznamená, že dohromady funkční celek ve smyslu zákona tvořit nemohou Městský kamerový systém tvoří jeden funkční celek, neboť směřuje za účelem, který je naplňován všemi jeho součástmi a jednotlivými subsystémy.
Zadavatel: Městská část Praha 1,
Název VZ: „ | Anenský trojúhelník“ – více VZMR týkající se projektové dokumentace |
VZMR
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 33739/2021/163/MBr
Na posouzení veřejné zakázky ve smyslu jednoho funkčního celku je třeba pohlížet z materiálního hlediska, tudíž zkoumat funkční (tj. zejm. věcnou, místní) provázanost jednotlivých částí (kontraktů), a to z toho pohledu, zda ve své komplexitě slouží jednomu účelu. Funkčním celkem se rozumí zejména vzájemná provázanost, kdy pouze realizace všech částí zajistí řádné fungování celku, a to nejen z technického pohledu, ale i z pohledu výsledku záměru zadavatele. V tomto případě tedy funkčním celkem lze chápat služby spočívající ve zpracování projektové dokumentace v různých stupních a fázích a výkonu související inženýrské činnosti, jejichž cílem je projekčně připravit a zabezpečit podmínky pro vlastní realizaci rekonstrukce Anenského trojúhelníku a Anenského náměstí.
Pro naplnění časové souvislosti jsou určující především dohodnuté lhůty plnění a další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také termíny uzavření smluv. Pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly. Časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců.
Skutečnost, že ke konci roku 2016 obviněný stále nevěděl (jak sám tvrdí), že bude poptávat v dalších měsících další plnění, nemusí být nutně rozhodná, pokud lze dospět k závěru, že obviněný uvedené vědět mohl a také s ohledem na okolnosti případu vědět měl.
Zákon obviněnému tedy nezakazuje dělit předmět veřejné zakázky na části (srov. § 18 zákona). Nicméně předpokládaná hodnota musí být vždy dána součtem všech těchto od sebe oddělených částí.
zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Název VZ: „Správa objektu – Dům zdraví Jihlava” Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 23355/2020/322/HSc
Rozdělení nesouvisejících plnění na části veřejné zakázky je nutné, pokud by jejich společným zadáním byla omezena hospodářská soutěž tak, že by z této soutěže byly eliminovány subjekty, které by případně mohly nabídnout plnění jen na určité části zakázky.
K rozdělení veřejné zakázky pak má být přistoupeno zejména tehdy, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek, a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.
Zákon v § 36 odst. 1 omezení hospodářské soutěže umožňuje, pokud je takové omezení důvodné. I zde tedy platí, že v určitých případech by bylo možno předmět veřejné zakázky zadat společně, aniž by takový postup byl v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, ale pro aprobaci omezení hospodářské soutěže by však zadavatel musel uvést konkrétní důvody, přičemž tyto důvody by mohly být podpořeny i efektivností či účelností takového řešení, případně tvrzením, že spojení předmětů plnění přinese zadavateli vyšší kvalitu, takové důvody by však musel podrobně popsat a přesvědčivě prokázat s ohledem na okolnosti konkrétní veřejné zakázky. I zde totiž platí zásada přiměřenosti, která musí být aplikována i na požadavky na odůvodnění určitého postupu zadavatele v duchu pravidla „čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění“.
Zadavatel: Česká republika – Ministerstvo obrany
Název VZ: „Měřič adheze – nákup“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 07760/2020/321/HBa
Institut MNNC slouží k ochraně zadavatele a v současném zákonném režimu je zcela na uvážení zadavatele, zda uchazeče nabízejícího MNNC ze zadávacího řízení vyloučí (s výjimkou představovanou § 113 odst. 6 zákona). Hodnoticí komise, resp. zadavatel, má ve vztahu k MNNC dvě povinnosti: povinnost posoudit, zda konkrétní nabídka neobsahuje MNNC, a v případě kladného zjištění, má povinnost vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění způsobu stanovení ceny včetně potvrzení, že uchazeč bude dodržovat právní povinnosti a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu (blíže viz § 113 odst. 4 zákona).
Zákon zadavateli (hodnoticí komisi) výslovně neukládá, aby v případě, že MNNC neshledá, sděloval důvody, pro které k takovému závěru dospěl, a to ani do protokolu o posouzení a hodnocení nabídek, ani do zprávy o posouzení nabídek, ani uchazečům. Zadavateli vznikají povinnosti pouze v opačném případě – pokud je zjištěna MNNC, je povinen uchazeče vyzvat k vysvětlení a je povinen transparentním způsobem zachytit posouzení případné odůvodněnosti MNNC takového uchazeče.
Zadavatel: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky Název VZ: „Zajištění reklamních, kreativních a grafických služeb“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 09045/2021/162/PJe
Z judikatury správních soudů vyplývá, posouzení nabídkových cen z hlediska případné existence mimořádně nízké nabídkové ceny sice představuje obligatorní součást procesu posouzení nabídek podaných do zadávacího řízení, nicméně povinnost věcně se vyjádřit k důvodům, proč zadavatel žádnou nebo jen určitou nabídkovou cenu nepovažuje za mimořádně nízkou, vzniká až tehdy, pokud např. některý účastník zadávacího řízení či člen hodnotící komise na možnost mimořádně nízké nabídkové ceny v průběhu zadávacího řízení upozorní (blíže srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 23/2017-51 ze dne 20. 2. 2019 či rozsudek sp. zn. 62 Af 88/2012).
Jak ostatně vyplývá z legální definice obsažené v § 28 odst. 1 písm. o) zákona, jedná se o kategorii značně subjektivní, neboť mimořádně nízkou je taková nabídková cena, která se jako taková zadavateli jeví ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jde tedy o institut v prvé řadě závislý na uvážení samotného zadavatele a sloužící zejména k ochraně jeho budoucí investice.
K určitému posunu ve vnímání institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, došlo díky jeho nové konstrukci v zákoně (oproti zákonu č. 137/2006 Sb.). Vzhledem k tomu, že v souladu s § 48 odst. 4 zákona platí, že zadavatel může, ale také nemusí účastníka v případě nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyloučit (vyjma povinnosti vyloučení ve výjimečných případech dle § 113 odst. 6 zákona), je patrné, že zákon upřednostňuje odpovědnost samotného zadavatele za uzavření smlouvy za podmínek pro něj „rizikových“ či „podezřele výhodných“ před nezměnitelným následkem spočívajícím v nemožnosti takovou smlouvu uzavřít. Institut mimořádně nízké nabídkové ceny tak přestává být institutem chránícím rovným dílem zadavatele i ostatní dodavatele (blíže srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016-383 ze dne 4. 11. 2016).
– zákon č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Česká republika - Úřad vlády České republiky
Název VZ: „Obnova zahrady Strakovy akademie - stavební práce“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 09650/2021/161/JSu
Zadavatel je v zadávacím řízení povinen posouzení MNNC vždy alespoň u vybraného dodavatele před odesláním rozhodnutí o výběru dodavatele provést. Zákon nestanoví exaktní pravidla, podle kterých je zadavatel oprávněn posoudit nabídkovou cenu jako MNNC. V tomto smyslu je proto třeba vyjít z legální definice MNNC dle § 28 odst. 1 písm. o) zákona, dle které se jedná o cenu, která se ve vztahu k předmětu veřejné zakázky jeví jako mimořádně nízká. V uvedené souvislosti je zadavatel oprávněn vycházet ze všech informací, které má k dispozici a které jsou způsobilé vypovídat o reálné ceně předmětu veřejné zakázky, primárně tedy z vlastních podkladů a cen obdobných veřejných zakázek, přičemž podpůrně lze případně přihlédnout i k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 42/2012 - 51 ze dne 17. 10. 2012).
Zadavatel při posuzování MNNC postupuje při pečlivém uvážení všech okolností případu, přičemž je oprávněn MNNC identifikovat i pouze v části nabídkové ceny (položkového rozpočtu), neboť rovněž MNNC dílčích plnění se může následně negativně promítnout do kvality plnění veřejné zakázky jako celku a vést k rizikům na straně zadavatele.
Je žádoucí, aby zadavatel ve výzvě ke zdůvodnění MNNC dostatečně určitě označil, v čem MNNC shledává, a navrhl, jakým způsobem lze zjištěné pochybnosti rozptýlit. Řádné a objektivní zdůvodnění nabídkové ceny, jakožto ceny reálné ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, současně představuje nejefektivnější obranu účastníka zadávacího řízení proti případnému nezákonnému postupu zadavatele při posuzování MNNC. Pokud účastník zadávacího řízení k výzvě zadavatele reálnost své nabídkové ceny objektivně doloží, nemůže být v souladu se zákonem z důvodu MNNC vyloučen.
Konečný závěr o tom, zda byla MNNC ze strany účastníka zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 4 zákona zdůvodněna či nikoliv, však může zadavatel učinit až na základě komplexního posouzení všech okolností a skutečností uvedených tímto účastníkem.
Případné učinění závěru, že jsou naplněny důvody pro fakultativní vyloučení účastníka z další účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 4 zákona, neboť účastník MNNC ve své nabídce nezdůvodnil, tedy musí být výsledkem komplexního posouzení všech okolností případu, nikoliv důsledkem prostého zjištění, že účastník nedoložil dílčí doklad požadovaný zadavatelem.
S přihlédnutím k účelu a smyslu zákona, jímž je efektivní vynakládání veřejných prostředků, lze konstatovat, že ekonomická výhodnost nabídky je hlavním cílem zadávacího řízení a případné vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu MNNC vyžaduje, aby bylo ze strany zadavatele řádně a přezkoumatelně odůvodněno.
č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Česká republika – Správa státních hmotných rezerv
Název VZ: „17-146.2 Hasivo – pěnidlo pro hašení polárních a nepolárních kapalin“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 36900/2020/321/TMi
Povinnost posoudit nabídku z hlediska MNNC ukládá zadavateli ustanovení § 113 odst. 1 zákona, přičemž zákon neklade žádné požadavky na formu odůvodnění tohoto posouzení.
Prostá odchylka od předpokládané hodnoty veřejné zakázky či ostatních nabídek automaticky nečiní z nabídkové ceny MNNC. Takováto odchylka však může být signálem pro zadavatele, aby nabídkovou cenu posoudil důkladněji, vždy však ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky. V opačném případě by v případě jedné nadhodnocené nabídky vykazovaly všechny ostatní nabídky výraznou odchylku nabídkové ceny, což by z nich všech činilo MNNC.
Signál/indikátor MNNC je pouze podpůrný a jeho samotná existence nezakládá zadavateli povinnost zdůvodnit, proč odchylka od ostatních nabídek nezpůsobuje MNNC.
3. a. Možnost doplnění nabídky - § 46 zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Město Mohelnice
Název VZ: „Přístavba a přestavba objektu DDM Mohelnice“ Zjednodušené podlimitní řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 253272020/321/ZSř
Obecně platí, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nelze podanou nabídku měnit. Označené pravidlo nachází své výslovné vyjádření v ustanovení § 46 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, které uvádí, že nabídka nesmí být po uplynutí lhůty pro podání nabídek měněna, nestanoví-li zákon jinak.
Ustanovení § 46 zákona současně uvedené pravidlo zmírňuje a upravuje výjimky, které se při splnění stanovených podmínek za změnu nabídky nepovažují. Jedná se v zásadě o tři typové situace, jmenovitě o „objasnění“ předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů podle § 46 odst. 1 zákona, o „doplnění“ dalších nebo chybějících údajů, dokladů, vzorků nebo modelů podle § 46 odst. 1 a 2 zákona a o „opravu položkového rozpočtu“ podle § 46 odst. 3 zákona, která se považuje za objasnění.
Objasnění nebo doplnění nabídky podle § 46 zákona je podmíněno předchozí žádostí ze strany zadavatele; jedná se tedy o fakultativní právní institut, na který není ze strany dodavatelů nárok. Objasnění či doplnění je dále možné pouze v případě, že doplněné údaje, doklady, vzorky nebo modely nebudou předmětem hodnocení a že doplněním nebo objasněním nebude dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium pro hodnocení nabídek.
Zadavatel současně musí při postupu podle § 46 zákona postupovat v souladu se zásadami přiměřenosti, transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 zákona.
4. a. Nastavení zadávacích podmínek ve vztahu k omezení hospodářské soutěže
Zadavatel: Sušická nemocnice s.r.o. Název VZ: „Pořízení CT a RTG přístroje“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 23356/2020/322/JSr
Zadavatel má plné právo určit vzhledem ke svým potřebám charakter a parametry předmětu plnění. Do těchto jeho preferencí a rozhodnutí mu není Úřad ani žádný z dodavatelů oprávněn zasahovat, zadavatel je ovšem povinen odůvodnit oprávněnost svých nároků a dodržet tak § 6, § 36 odst. 1 a ostatní relevantní ustanovení zákona (např. § 89 a násl.).
Pokud tedy zadavatel dle nastavených technických parametrů poptává přístroj s tím, že zároveň o vítězi rozhoduje nejnižší nabídková cena a všechny parametry jsou dostatečně zdůvodněny, jedná se v daném případě o ničím neomezovanou hospodářskou soutěž, v níž zvítězí ten dodavatel, jenž dokáže nabídnout CT přístroj s konkrétní minimální specifikací za nejnižší cenu.
Účast pouze dvou dodavatelů sama o sobě v žádném případě není důkazem o nezákonném omezení hospodářské soutěže.
Zadavatel: Město Litvínov
Název VZ: „Výstavba nové plavecké haly v Litvínově“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 00912/2022/162
Zadavatel má právo požadovat pouze takovou zkušenost, která je pro realizaci zadávané veřejné zakázky určitým způsobem důležitá. Totiž, požaduje-li zadavatel prokázání zkušenosti, která při plnění zadávané zakázky nehraje důležitou roli, jeho požadavek vlastně není odůvodněný. Pokud zadavatel mezi kvalifikačními kritérii stanoví nedůvodné, tedy nadbytečné, požadavky, dostává se zpravidla do rozporu se zásadou přiměřenosti. Kritéria kvalifikace totiž omezují hospodářskou soutěž napříč všemi druhy zadávacích podmínek nejvíce.
Pokud chce zadavatel ověřit schopnosti a zkušenosti dodavatelů s určitým typem plnění, nemůže svévolně vybrat jen určitý typ dodávek, služeb, nebo stavebních prací, u kterých byl právě tento typ plnění přítomen, a současně přitom z možnosti reference zcela bezdůvodně vyloučit takové předchozí zakázky, jejichž součástí konkrétní plnění rovněž bylo, ale neodpovídají zadavatelovu výběru. Jinými slovy tak nejde požadovat ověření obecné zkušenosti prostřednictvím konkrétního plnění, pokud tento postup nemá jednoznačnou argumentační oporu. Zadavatel proto nepřípustně omezil požadavek kvalifikace na určitý typ budov, ačkoliv současně není vyloučeno, že v úvahu přicházejí rovněž další, při jejichž výstavbě byl platební odbavovací systém zbudován, a to takový, který splňuje zadavatelem pojmenované funkce.
Zadavatel: Nemocnice Pardubického kraje, a. s. Název VZ: „Dodávka nemocničních lůžek a stolků“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 13127/2021/163/MBr
Jednou ze základních myšlenek zadávání veřejných zakázek je, že k „diskriminaci“ a omezení (důvodnému) hospodářské soutěže může docházet a jedná se o přirozený projev soutěže mezi dodavateli. Diskriminaci (ve smyslu postupu v rozporu s § 6 odst. 1 zákona) nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky, resp. realizovat předmět plnění veřejné zakázky v požadované kvalitě či rozsahu.
Zadavatel je ten, kdo stanovuje zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám a tedy reflektovaly jeho požadavky na předmět plnění. Zadávací podmínky by měly být koncipovány tak, aby na jedné straně byla zaručena spravedlivá soutěž dodavatelů schopných realizovat veřejnou zakázku a na straně druhé aby plnění veřejné zakázky dle zadávacích podmínek bylo způsobilé naplnit potřeby a legitimní očekávání zadavatele. Je tedy nesporné, že po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad, nicméně případné omezení by mělo být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele.
Při nastavení zadávacích podmínek rovněž velmi výrazně působí zásada přiměřenosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona. Zakotvení této zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení a zadavatel se touto zásadou má řídit ve všech fázích zadávacího řízení, typicky pak v případě nastavení parametrů zadávacího řízení. Zásada přiměřenosti se pak projevuje i v nutnosti odůvodnění případného požadavku zadavatele, kdy platí, že čím podrobněji a rovněž specifičtěji jsou určité podmínky zadávacího řízení nastaveny, tím podrobněji a specifičtěji musí být (v případě pochybností) ze strany zadavatele obhájeny.
Zadavatel: Ústecký kraj
Název VZ: „Dodávky systémů nuceného větrání s rekuperací ve vybraných školách Ústeckého kraje“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 42883/2021/163/PBl
Obecně platí, že zadavatel musí zadávací podmínky stanovit s ohledem na zásadu rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace ve smyslu § 6 odst. 2 zákona. Zadávací podmínky by měly být koncipovány tak, aby na jedné straně byla zaručena spravedlivá soutěž dodavatelů schopných realizovat veřejnou zakázku, na straně druhé, aby plnění veřejné zakázky dle zadávacích podmínek bylo způsobilé naplnit potřeby a legitimní očekávání zadavatele.
Zadavatel je oprávněn blíže vymezit požadavky na předmět plnění, přičemž toto bližší vymezení nelze automaticky považovat za diskriminační jednání, a to ani v případě, že zvolenými požadavky vyloučí z účasti v zadávacím řízení výrobek některého z dodavatelů na trhu. Zadavatelem vymezená specifikace předmětu plnění bude téměř vždy nějakým způsobem selektovat účastníky zadávacího řízení na ty, kteří jsou schopni splnit technické podmínky stanovené zadavatelem, a kteří nikoliv. Selektivní technická podmínka však automaticky neznamená, že je diskriminační. Nicméně je nezbytné trvat na tom, aby požadavky specifikující předmět plnění odpovídaly účelu předpokládaného plnění, a aby tyto požadavky byly logicky zdůvodněné.
Skutečnost, zda požadavky zadavatele na vlastnosti předmětu veřejné zakázky splňuje více dodavatelů, či jen dodavatel jeden, sama o sobě nevypovídá nic o tom, zda technické podmínky byly stanoveny v souladu se zákonem. V případě některých veřejných zakázek může splňovat legitimní (důležité) požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky pouze jeden dodavatel (resp. jeden konkrétní výrobek) a nebude se jednat o porušení zákona, a naopak, v případě jiných veřejných zakázek mohou technické podmínky umožnit relativně širokou soutěž, a přesto budou nezákonné, protože i tak bude jejich prostřednictvím docházet k bezdůvodné diskriminaci některých dodavatelů.
široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů - § 36 odst. 1 a § 6 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s.,
Název VZ: „Zvýšení kybernetické bezpečnosti Klaudiánovy nemocnice – operační systém – opakovaná“
Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 41635/2021/162/JSr
Obecně lze sice jistě tvrdit, že dodávka licencí se službami spočívajícími v nainstalování a provozu získaných programů souvisí, to však nikoliv tak úzce, aby tím bylo dostatečně odůvodněno společné poptávání v rámci jediného celku. Není technický ani ekonomický důvod poptávat plnění jako jediné společné.
Výhodnost v zajištění dodávky i služeb jediným dodavatelem, odůvodněná např. pouze usnadněním komunikace pro zadavatele, neboť by bylo nutno se obracet pouze na jediného dodavatele, nestačí. Takové pozitivum však v žádném případě nemůže být takovým důvodem, který by převážil nad zájmem o zachování co nejširší hospodářské soutěže.
zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Národní muzeum, příspěvková organizace
Název VZ: „Dodávka a instalace osvětlení do stálých expozic v Historické a Nové budově Národního muzea“
Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 08652/2021/161/TMi
Zadavatel porušil ustanovení § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, když ze zadávací dokumentace není zřejmé, které z uvedených požadavků na adjustaci předmětných typů svítidel uvedených v příloze č. 3 ZD a v příloze č. 9 ZD jsou pro dodavatele z pohledu tvorby nabídky relevantní, přičemž tento rozpor zadavatel neodstranil ani prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace. Rozporný požadavek na adjustaci svítidel je tak nutno shledat netransparentním, neboť dodavatelé nejsou dostatečně obeznámeni s tím, jaké nabízené plnění bude zadavatelem akceptováno.
č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Krajská nemocnice X. Xxxx, a.s.
Název VZ: „KNTB Zlín – vysoce specializovaná péče onkologie – část 2 – Instrumentárium pro
laparoskopickou operativu“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚOHS Č. j.: 18432/2020/323/MBr
Zadavatel může v zadávací dokumentaci v rámci stanovení technických podmínek uvést odkaz podle
§ 89 zákona, pokud tím neomezí soutěž o zakázku. Jde-li však o odkaz, kterým zvýhodní nebo znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, pak může odkaz uvést pouze ve dvou výjimečných případech:
a) je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky (§ 89 odst. 5 zákona), anebo
b) pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu (tedy nikoliv paušálně) zadavatel připustí možnost nabídnout rovnocenné řešení (§ 89 odst. 6 zákona).
Uvedené výjimky ze zákazu používání odkazů je třeba vykládat restriktivně, a v případě, že zadavatel v zadávací dokumentaci odkaz použije, musí být schopen tento postup odůvodnit a doložit.
Jak vyplývá ze systematiky § 89 zákona, až pokud lze odkaz použitý v zadávací dokumentaci podřadit pod výjimku ve smyslu § 89 odst. 6 zákona, platí, že je zadavatel povinen uvést možnost nabídnout rovnocenné řešení. Zákon zcela jasně stanovuje, že variantní řešení musí být připuštěno pro každý odkaz zvlášť, nestačí jej deklarovat souhrnně pro všechny položky předmětu plnění veřejné zakázky (viz § 89 odst. 6 in fine zákona).
Zadavatel: Olomoucký kraj
Název VZ: „Centrální nákup originálního spotřebního materiálu do tiskáren, kopírovacích a multifunkčních zařízení 2020-2021“
Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 40477/2021/162/JSr
Zadavatel byl v daném případě oprávněn využít výjimku stanovenou v § 89 odst. 5 zákona a přímo odkázat na produkty, které poptává. Vzhledem k absenci možnosti využít jakýkoliv ověřovací postup, který by zadavatele při zadávání veřejné zakázky nepřiměřeným způsobem nezatěžoval a jímž by bylo zjištěno, zda neoriginální produkty naplňují stejné vlastnosti jako výrobky originální, bylo namístě poukázat na zcela konkrétní předmět plnění, o jehož dodání má zadavatel zájem.
Zadavatel: Národní muzeum, příspěvková organizace
Název VZ: „Dodávka a instalace osvětlení do stálých expozic v Historické a Nové budově Národního muzea“
Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 08652/2021/161/TMi
Počet podaných nabídek nebo subjektivní srozumitelnost zadávacích podmínek z pohledu jiných dodavatelů nijak neospravedlňuje postup zadavatele při nevypořádání žádosti dodavatele XY, kterým došlo k porušení zákonné povinnosti zadavatele stanovené v § 98 odst. 3 zákona. Závadnost tohoto postupu tedy není závislá na počtu podaných nabídek v zadávacím řízení.
Skutečnosti uvedené zadavatelem a zjištěné Úřadem naopak ukazují na porušení zásady rovného zacházení zakotvené v § 6 odst. 2 zákona, když nabídku kromě vybraného dodavatele podali právě ti dodavatelé, jejichž dotazy byly zadavatelem řádně vypořádány. Tím, že zadavatel vysvětlením zadávací dokumentace odstranil jimi spatřované nejasnosti, umožnil jim podat nabídku. Zcela odlišný postup zadavatele k žádosti dodavatele XY o vysvětlení zadávací dokumentace, tak způsobil nerovnost v přístupu k jednotlivým dodavatelům.
Žádost dodavatele XY řádně nevypořádal a neodstranil tak nejasnosti, které mohly vést dodavatele
XY k nepodání nabídky.
Zadavatel: Fakultní nemocnice Ostrava
Název VZ: „Dodávka centrálního síťového přepínače a přístupových přepínačů“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 06851/2020/321/ZSř
Pro stanovení podmínek kvalifikace v otevřeném řízení v nadlimitním režimu platí pravidla uvedená v § 73 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu označeného ustanovení zákona zadavatel zejména musí požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona a profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona, a je oprávněn požadovat prokázání profesní kvalifikace podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona a/nebo technické kvalifikace podle § 79 zákona. V souladu s § 73 odst. 4 zákona však zadavatel v nadlimitním režimu nesmí požadovat prokázání jiné kvalifikace než dle § 73 odst. 1 až 3 zákona; tím není dotčen § 48 odst. 5 až 7 zákona.
Podmínka servisního oprávnění představuje podmínku kvalifikace, neboť se váže k osobě dodavatele, přičemž podle § 73 odst. 4 zákona není zadavatel oprávněn požadovat v nadlimitním režimu prokázání jiné kvalifikace než kvalifikace uvedené v § 73 odst. 1 až 3 zákona a osvědčení servisního oprávnění pod žádnou ze zde vymezených podmínek nespadá.
Zadavatel odpovídá za soulad zadávacích podmínek se zákonem, při formulaci zadávacích podmínek je proto povinen vždy postupovat podle příslušných zákonných ustanovení, která má k dispozici. Stanovené zadávací podmínky musí být následně posuzovány podle svého obsahu. Zákon v § 37 odst. 1 zákona rozlišuje jednotlivé podmínky účasti, které je zadavatel oprávněn v souladu s dalšími podmínkami dle zákona v zadávacím řízení stanovit a které mají pro průběh zadávacího řízení specifickou funkci a nelze je vzájemně zaměňovat. Stanoví-li proto zadavatel formálně i materiálně podmínku kvalifikace ve smyslu § 37 odst. 1 písm. a) zákona kladoucí požadavky na způsobilost dodavatele, kterou zákon nepředvídá a nepřipouští, nelze její oprávněnost odůvodnit odkazem na formálně nevyjádřený vztah k vymezení předmětu plnění, ke kterému primárně nesměřuje.
Zadavatel: Moravskoslezský kraj
Název VZ: „Zhotovení projektové dokumentace, výkon IČ, koordinátora BOZP a AD stavby
„Rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy Letiště Xxxxx Xxxxxxx Ostrava a navazujících provozních ploch““
Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 31572/2021/163/MBr
Smyslem požadavků zadavatele na splnění technické kvalifikace dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o ZVZ, ve znění pozdějších předpisů, je aby vybraný dodavatel prokázal, že obdobné plnění již v minulosti úspěšně realizoval.
Uplatnění požadavků na kvalifikaci – a na doložení splnění zvláště technických kvalifikačních předpokladů – směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky toliko takovými dodavateli, kteří k tomu prokazatelně mají dostatečnou technickou způsobilost a zkušenost. Tím je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení.
Zadavatel kritéria technické kvalifikace nemusí vyžadovat, pokud však zadavatel kritéria technické kvalifikace podle § 79 zákona stanoví, pak je nutno posoudit, zda příslušným dodavatelem došlo k prokázání požadované technické kvalifikace.
č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Hlavní město Praha
Název VZ: „Začlenění části Výstaviště ke krajinářskému parku Stromovka“ Zjednodušené podlimitní řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 00340/2022/161
Jako záruka kvalitního a spolehlivého plnění v případě technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm.
a) a b) zákona slouží dříve poskytnuté práce, o jejichž řádném poskytnutí a dokončení (v případě stavebních prací) vystaví jejich objednatel osvědčení ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona (dále jako „referenční zakázky“). Toto osvědčení slouží jako potvrzení, že z pohledu objednatele proběhlo plnění referenční zakázky řádně a včas. Je-li potom takové osvědčení předloženo dodavatelem v zadávacím řízení, v němž zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm.
a) zákona, slouží k naplnění tohoto požadavku zadavatele.
Jestliže zadavatel v daném případě vystavil osvědčení o řádném splnění referenčních zakázek, je pro účely posouzení splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele irelevantní, zda během plnění referenčních zakázek došlo k porušení jiných právních předpisů.
V případě vzniku pochybností na straně zadavatele o řádném splnění referenčních zakázek je zadavatel povinen jejich splnění ověřit u jejich objednatele.
odst. 2 písm. a) a § 83 odst. 1 písm. d) a dost. 2 zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Město Javorník
Název VZ: „Stavební úpravy objektu Puškinova č. p. 7 v Javorníku – vznik multifunkčního domu“ Užší řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 01166/2022/161
Subdodavatelská smlouva podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona musí především naplnit dva účely, a sice musí jednak právně zavázat subdodavatele vůči dodavateli k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele. Participace subdodavatele totiž nesmí být toliko formální, ale musí být skutečná; jednak také musí být subdodavatelská smlouva způsobilá jednoznačně prokázat existenci takového závazku, aby mohl zadavatel snadno a s přehledem vyhodnotit, zda takový závazek existuje, a zda tedy ve výsledku bude zakázku plnit kvalifikovaná osoba či nikoliv.
Subdodavatelská smlouva musí vždy obstát před požadavky soukromého práva kladenými na právní jednání, dále musí dostatečně konkrétně specifikovat poskytované plnění, jakož i stanovit rozsah tohoto plnění, a nakonec z ní musí vyplynout, jakou část kvalifikace prokazuje subdodavatel. To vše musí být dostatečně konkrétní, aby bylo možno přesně určit povahu a rozsah poskytovaného plnění, jakož i posoudit otázku, zda je plnění poskytováno alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace. Toto je podmínkou, aby subdodavatelská smlouva obstála před požadavky § 83 odst. 1 zákona, a zároveň předpokladem, že zadavatel bude schopen posoudit, zda před tímto ustanovením smlouva obstojí.
Zadavatel: Mikroregion Ostrožsko – Veselsko, svazek obcí pro celkový rozvoj zájmové oblasti
Název VZ: „Posílení strategického řízení v Mikroregionu Ostrožsko – Veselsko“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 01841/2022/161
Pokud mělo být splnění kvalifikace prokázáno předložením seznamu významných služeb ve formě čestného prohlášení dodavatele a obsah čestného prohlášení pak byl konkrétně specifikován jak v samotném textu zadávací dokumentace, tak v příloze zadávací dokumentace – vzoru čestného prohlášení, nelze toto nahradit předložením pouze obecně formulovaným čestným prohlášením, ve kterém je uvedeno, že dodavatel splňuje požadavky kvalifikace, aniž by uvedl jakékoliv konkrétní informace, které byly v zadávací dokumentaci specifikovány.
Požadovaný seznam významných služeb, jehož forma byla již v zadávací dokumentaci stanovena jako čestné prohlášení s daným obsahem, není dokladem prokazujícím splnění technické kvalifikace, který by bylo ve smyslu § 86 odst. 2 možno nahradit obecným čestným prohlášením.
odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Česká republika ─ Ministerstvo zdravotnictví
Název VZ: „Právní poradenství odboru evropských fondů a investičního rozvoje MZČR ─ rámcová smlouva“
Zjednodušené podlimitní řízení Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 08847/2021/161/HBa
Pokud zadavatel porušil ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona, neboť neodeslal vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, přestože ne všechny doklady měl k dispozici v zákonem vyžadované formě, nedodržel tím, pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
Co se týká vlivu pochybení zadavatele na výběr dodavatele, ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona počítá i s vlivem potenciálním – „může ovlivnit“.
Postačí tedy pouze možnost, že k ovlivnění mohlo dojít. V tomto smyslu lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 61/2016 - 34 ze dne 28. 6. 2016 nebo rozsudek č. j. 9 As 63/2016 - 43 ze dne 18. 8. 2016, v nichž Nejvyšší správní soud ve vztahu k prokazování potenciality vlivu na výběr nejvhodnější nabídky uvedl, že „[p]ostačí, aby stěžovatel v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, tj. k ohrožení soutěže o veřejnou zakázku.“
Nelze totiž vyloučit, že by k výzvě zadavatele nebyly dotčené listiny předloženy a zadavatel by byl povinen vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.
6. a. Lhůty pro podání námitek - § 242 zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí
Název VZ: „Podpora, nutný rozvoj a ukončení OKaplikací rezortu MPSV“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 21463/2021/162/JSr
Zatímco námitky proti opomenutí spočívajícímu v neprodloužení lhůty mají být podány ve lhůtě dle
§ 242 odst. 1 zákona, tak námitky proti provedenému úkonu spočívajícímu v nedostatečném prodloužení lhůty mají být podány ve lhůtě podle § 242 odst. 2 zákona, a námitky proti zadávací podmínce do zadávacího řízení vysvětlením nově vnesené mají být podány ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona, neboť jde o námitky proti materiálnímu obsahu vysvětlení, nikoliv o námitky proti úkonu s ním spojenému.
Měněné zadávací podmínky bezpochyby jsou součástí zadávací dokumentace, proti které mohou být námitky podány až do konce lhůty pro podání nabídek, ale skutečnost, že zadavatel nedostatečně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, případně ji neprodloužil vůbec, ačkoliv tak učinit měl, není zadávací podmínkou, nýbrž úkonem, resp. opomenutím zákonem vyžadovaného postupu v zadávacím řízení.
6. b. Vyřízení námitek - § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Svazek obcí pro vodovody a kanalizace, Název VZ: „Rekonstrukce Vysokopeckého rybníka“ Zjednodušené podlimitní řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 15259/2021/162/BVa
Zadavatel je povinen dodavateli v případě, že podané námitky odmítne, srozumitelně a podrobně vysvětlit, proč jeho námitky nepovažuje za důvodné. Požadavek na srozumitelnost a podrobnost však bude naplněn pouze tehdy, pokud se z vysvětlení zadavatele dodavatel bude schopen dozvědět právě ty důvody, pro které zadavatel námitky nepovažuje za důvodné. Naopak strohé paušální sdělení, že zadavatel setrvává na svých původních závěrech, požadavku podrobného a srozumitelného zdůvodnění zpravidla nevyhoví.
Zadavatel: Hlavní město Praha
Název VZ: „Začlenění části Výstaviště ke krajinářskému parku Stromovka“ Zjednodušené podlimitní řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 00340/2022/161
Není podstatné, že se zadavatel výslovně nevyjádřil ke každé dílčí námitce, když odůvodněním rozhodnutí o námitkách postihl gros námitek navrhovatele a v kontextu celého rozhodnutí o námitkách je zcela zřejmé, proč námitky navrhovatele odmítl.
Rozhodovací praxe Úřadu, např. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, č. j. ÚOHS- 01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020, v němž Úřad uvedl: „Není možné a především není účelné vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jeho úmysl zahájit správní řízení.“
Zadavatel tím, že v odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihl gros námitek navrhovatele a z kontextu celého rozhodnutí o námitkách bylo zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl, naplnil povinnost stanovenou v § 245 odst. 1 zákona.
č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Nemocnice Na Homolce
Název VZ: „Reagenční činidla a spotřební materiál pro biochemická a imunochemická vyšetření včetně bezplatné zápůjčky plně automatizované analytické linky“
Otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody a smlouvy o výpůjčce
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 02677/2022/162
Je to zpravidla zadavatel, kdo nejlépe zná každodenní realitu své činnosti, a tedy nejlépe zná i své skutečné potřeby. Je to tedy právě zadavatel, který zná pravý důvod svých požadavků. Stěžovatel naopak realitu činnosti zadavatele do podrobností nezná, pročež je zcela legitimní požadovat po zadavateli, aby stěžovateli dopodrobna vysvětlil, o jaké konkrétní potřeby opírá své požadavky.
Jelikož zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách uvedl důvody, pro které technické podmínky nevytváří v rozporu s § 36 odst. 1 zákona bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, nelze jeho rozhodnutí o námitkách označit za nedostatečné.
Odůvodnění rozhodnutí o námitkách, přestože spíše obecné, dává navrhovateli jednoznačnou odpověď na to, proč postup zadavatele nevedl k vytvoření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a zvýhodnění konkrétního dodavatele, tedy že zadavatel nepostupoval v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, když možnost různých variant řešení alikvoteru (on-line i off-line/samostatně stojící) okruh účastníků veřejné zakázky naopak rozšiřuje, přičemž prostorové požadavky jsou stejně jako nemožnost jejich další úpravy rovněž vysvětleny.
řízení o přezkoumání úkonů zadavatele - § 251 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Město Říčany
Název VZ: „Úpravy okolí rybníka Marvánku v Říčanech“ Zjednodušené podlimitní řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS
Č. j.: R0156/2019/VZ-30463/2019/323/VVá
Náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele upravuje § 251 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že návrhu chybí kterákoliv náležitost dle § 251 odst. 1 zákona, pak je třeba takový návrh považovat za vadný.
Povinné náležitosti návrhu dle zákona nejsou vyžadovány nijak svévolně. Dikce splnění všech náležitostí již při zahájení správního řízení sleduje legitimní účel, reprezentovaný především prevencí vedení nedůvodných a neoprávněných správních řízení. Za splnění všech formálních náležitostí návrhu jako nezbytné podmínky pro vedení správního řízení pak odpovídá navrhovatel, neboť k jeho žádosti je správní řízení zahajováno a vedením správního řízení může současně dojít k omezení práv dalších účastníků zadávacího řízení.
Doklad o doručení námitek zadavateli má stěžejní význam pro zahájení správního řízení, neboť představuje rozhodnou okolnost pro posouzení přípustnosti podaného návrhu z hlediska obligatorního a řádného předchozího využití institutu námitek a dále pro stanovení počátku běhu lhůty, po kterou zadavatel nesmí (ve smyslu § 246 odst. 1 písm. d) zákona) v případě podání návrhu uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.
Judikatura Krajského soudu v Brně (dále např. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2018 sp. zn. 29 Af 43/2016, obdobně také rozsudek NSS č. j. 9 As 364/2017-47 ze dne 24. 10. 2018) totiž vyložila pojem „doklad o doručení námitek“ takovým způsobem, že i například rozhodnutí o námitkách navrhovatele, ve kterém je jasně uvedeno datum jejich doručení, má povahu dokladu o doručení námitek. Navrhovatel má tedy více možností, jak naplnit zákonný požadavek tohoto dokladu, když je mu umožněno, aby jím bylo například rozhodnutí zadavatele o námitkách.
Pokud k návrhu není přiložen doklad o doručení námitek zadavateli, pak Úřad nemůže využít pravomoci podle § 251 odst. 4 věty a vyzvat k odstranění tohoto nedostatku návrhu, neboť mu to zákon ve vztahu k dokladu o doručení námitek zadavateli neumožňuje. Nedoložení dokladu o doručení námitek je náležitostí návrhu, jejíž nesplnění je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení. Úřad nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat či zkoumat důvody absence zákonné náležitosti návrhu.
výzva k dodatečnému dodání nebyla uchazeči zaslána - § 46 zákona č. 134/2016 Sb., ZZVZ
Zadavatel: Obec Baška
Název VZ: „Dodávka nábytku“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS
Č. j.: R0150/2019/VZ-30588/2019/321/HBa
Zadavatel je oprávněn, nikoliv povinen vyzvat účastníka zadávacího řízení k doplnění či objasnění nabídky. Je zcela na uvážení zadavatele, zda svého oprávnění ve smyslu § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., využije, či nikoliv.
Z dikce § 46 odst. 1 zákona i z dikce odpovídající pasáže důvodové zprávy jednoznačně vyplývá, že zadavatel je oprávněn, nikoliv povinen vyzvat účastníka zadávacího řízení k doplnění či objasnění nabídky, viz sloveso „může“ užité zákonodárcem v obou citovaných dokumentech. Je tedy na úvaze zadavatele, zda se takovému postupu uchýlí. Až pokud se zadavatel rozhodne, že k doplnění či objasnění nabídky vyzve, musí – jak vyplývá z důvodové zprávy – poskytnout účastníku zadávacího řízení k doplnění či objasnění přiměřenou lhůtu. To, zda lhůtu poskytne opakovaně, či ji prodlouží nebo promine její zmeškání, je pak opět na úvaze zadavatele.
Je-li to pro zajištění řádného průběhu zadávacího řízení nezbytné, může zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení objasnil nebo doplnil skutečnosti jím uváděné a deklarované údaji, doklady, vzorky nebo modely.
Rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení tak musí být určité (nevzbuzovat objektivně pochybnosti o svém obsahu), srozumitelné, musí být písemné a doručené uchazeči a musí obsahovat důvody vyloučení, coby svou podstatnou náležitost.
Zadavatel: Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení
Název VZ: „ČSSZ – Obměna diskových polí (DigiČesko)“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 32062/2021/163/MPe
Pokud účastník zadávacího řízení doloží vyžadované údaje, doklady, vzorky nebo modely nedostatečně, tedy předloží nabídku neodpovídající zadávacím podmínkám, vystavuje se možnému vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení je v tomto případě fakultativní. Je tedy na zadavateli, zda k samotnému vyloučení účastníka pro nesplnění zadávacích podmínek přistoupí, vždy tak musí učinit v případě vybraného dodavatele, jak plyne z § 48 odst. 8 zákona.
Za nesplnění zadávacích podmínek lze považovat nepochybně i předložení nabídky obsahující údaje o předmětu plnění, jež neodpovídají požadavkům uvedeným v zadávacích podmínkách. Takové pochybení pak nelze ospravedlnit ani tím, že by se jednalo o ekonomicky nejvýhodnější nabídku, neboť takový předpoklad zákon nezná.
Zadavatel: Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace
Název VZ: „II/605 Chrášťany-Rudná“ Zjednodušené podlimitní řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 08670/2021/162/PJ
Z ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona vyplývá, že tento postup je pro zadavatele fakultativní, pokud se tedy pro tento postup rozhodne, musí zadavatel prokázat naplnění všech znaků, které zákon vyžaduje k tomu, aby mohl vyloučit účastníka zadávacího řízení. Naplnění znaků musí zadavatel řádně odůvodnit, aby jeho postup obstál ve vztahu k základním zásadám při zadávání veřejných zakázek uvedených v ustanovení § 6 zákona.
V prvé řadě zde musí existovat určitý typ pochybení ze strany dodavatele vůči některému zadavateli. Pochybení lze obecně vnímat jako porušení povinností dodavatele vyplývajících pro něj z dřívějšího závazkového vztahu. V praxi bude podstatnou část pochybení představovat prodlení dodavatele nebo poskytnutí vadného plnění ve smyslu soukromého práva (srov. § 1916 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Dále se jedná o podmínku časovou v tom smyslu, že relevantní je pochybení, kterého se dodavatel dopustil v období maximálně 3 roky nazpět před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má být pro dotyčné pochybení vyloučen.
Dále se jedná o podmínku intenzity pochybení, tedy že pochybení musí být buď závažné, či dlouhodobé, nebo i obojí zároveň. V tom se projevuje ústavní princip přiměřenosti, neboť ojedinělá drobná pochybení zásadně nejsou způsobilá vyloučení odůvodnit – jednalo by se totiž o nepřiměřený zásah do práv dodavatele.
Dále se jedná o podmínku subjektu smluvního vztahu v tom smyslu, že relevantní jsou pouze pochybení při plnění povinností ze smluvního vztahu se zadavatelem, který vede zadávací řízení, ze kterého je dodavatel vylučován, anebo ze vztahu s jiným veřejným zadavatelem.
Nakonec se jedná o podmínku kvalifikovaného následku vytýkaného pochybení, což znamená, že relevantní jsou pouze ta pochybení, která vedla ke vzniku škody, k předčasnému ukončení smluvního vztahu či k jiným srovnatelným sankcím.
Zadavatel: Česká republika – Ministerstvo vnitra
Název VZ: „Vybudování informačního systému LZZ II – rámcová dohoda“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 41992/2020/322/BVa
Zákon umožňuje přistoupit k vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení pouze z taxativně vymezených důvodů. Konkrétně v § 48 odst. 2 obsahuje zákon výčet důvodů, pro které zadavatel může přistoupit k vyloučení účastníka ve vztahu k podkladům předloženým přímo účastníkem zadavateli, pokud tyto nesplňují zadávací podmínky nebo nebyly objasněny či doplněny anebo neodpovídají skutečnosti. Za jeden z možných důvodů pro vyloučení účastníka pak označuje situaci, kdy vzorek předložený účastníkem nesplňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci.
V případě, že vzorek předložený účastníkem zadávacího řízení nesplňuje podmínky zadávací dokumentace, pak zadavatel může využít svého oprávnění a účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit.
7. e. Vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu prokázání technické kvalifikace dílčím plněním – § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace,
Název VZ: „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS
Oprava administrativní chyby |
Zadávací podmínka dodávky nemocničního informačního systému do zdravotnického zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek nemusí být splněna pouze jedním de facto prostorově vymezeným zdravotnickým zařízením.
Ačkoliv ani jedna instituce spadající pod objednatele reference nedisponuje sama o sobě 300 lůžky, dohromady tomu tak je, přičemž vyloučený účastník zadávacího řízení provozuje jeden nemocniční informační systém pro všechny z nich. Jedná se o jednotný informační systém pracující se základní databází na centrální úrovni.
Předmětný nemocniční informační systém je v rámci jednotlivých zařízení objednatele reference provozován jako jediný vzájemně provázaný nemocniční systém tvořící jeden celek. Vyloučený účastník zadávacího řízení tedy prokázal, že nemocniční informační systém předkládaný jako referenční zakázka splňuje požadavek na počet lůžek.
7. f. Vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení z důvodu neprokázání splnění kvalifikačních předpokladů - projekční práce
Zadavatel: Pražská vodohospodářská společnost a.s.
Název VZ: „Zpracování projektové dokumentace – dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro výběr zhotovitele včetně IČ na akci „ÚČOV – rekonstrukce stávající vodní linky“, č. akce: 12G6500“
Užší řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č.j.: 08585/2020/322/BVí
Pouhá skutečnost, že určitá osoba je oprávněna podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě, automaticky neznamená, že taková osoba disponuje určitými zkušenostmi (požadovanými zadavatelem).
Skutečnosti uvedené v žádosti o účast v zadávacím řízení (v nabídce), které jsou předmětem hodnocení, není možné dodatečně měnit nebo doplňovat. Viz § 46 odst. 2 ZZVZ.
7. x. Xxxxxxxxx uchazeče ze zadávacího řízení z důvodu pochybení při dřívějším plnění jiné veřejné zakázky u jiného veřejného zadavatele, a snaha o obnovení způsobilosti
Zadavatel: Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje
Název VZ: „II/272 Starý Vestec, přeložka silnice“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č.j.: 08586/2020/323/MPe
Předmětné ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona s ohledem na svoji fakultativnost dává zadavateli pouze možnost vyloučit nezpůsobilého uchazeče o veřejnou zakázku. Je tedy na uvážení konkrétního zadavatele, zda za předpokladu splnění daných podmínek uchazeče ze zadávacího řízení vyloučí. K vyloučení naopak nemusí vůbec dojít, pokud zadavatel shledá, že způsobilost plnit veřejnou zakázku těmito pochybeními narušena není.
Zadavatel je ovšem povinen, v případě, že dospěje k závěru o nezpůsobilosti konkrétního účastníka, tuto nezpůsobilost prokázat. Primárně tak musí svá tvrzení uvést již v rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a opřít je o relevantní důkazní prostředky tak, aby rozhodnutí o vyloučení bylo pro případ vedení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zpětně přezkoumatelné.
Povinností účastníka, který se snaží obnovit svoji způsobilost, je nejen tvrdit, že k přijetí nápravných opatření došlo, je nezbytné rovněž prokázat, k čemu konkrétně by tato opatření k nápravě měla vést a v neposlední řadě je nezbytné prokázat, že jsou přijatá nápravná opatření dostatečná a adekvátní k dřívějším vzniklým pochybením při plnění jiné veřejné zakázky.
Z předloženého dokladu o obnovení způsobilosti tedy musí plynout jistá garance skutečného obnovení způsobilosti účastníka v zadávacím řízení. Posouzení otázky obnovení způsobilosti konkrétního uchazeče je v souladu s § 76 odst. 3 zákona zcela v rukou zadavatele. Konkrétní uchazeč má zákonem aprobovanou možnost obnovit svoji způsobilost, přičemž dostatečnost přijatých nápravných opatření musí posoudit právě zadavatel. Stojí-li tedy konkrétní uchazeč o uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, je zcela namístě, aby se snažil svoji způsobilost prokázat dostatečným způsobem tak, aby přesvědčil zadavatele o možné důvěře v jeho práci.
7. h. Vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu nedoložení požadovaného
harmonogramu prací
Zadavatel: Město Mohelnice
Název VZ: „Stavební úpravy a rozšíření stávajícího prostoru objektu domova pro seniory – opakované řízení“
Zjednodušené podlimitní řízení Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 35123/2020/321/EDo
Možnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona (což přichází v úvahu v situaci, kdy dodavatel nepředloží jednu ze zadavatelem požadovaných náležitostí nabídky
– harmonogram prací), se v případě, že takový účastník zadávacího řízení byl vyhodnocen jako vybraný dodavatel, změnila na povinnost jej vyloučit z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Obec Staré Hradiště
Název VZ: „Kulturní a společenské centrum – změna účelu užívání“ Jednací řízení bez uveřejnění
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 01362/2021/161/HBa
Pokud pro zadání předmětu plnění veřejné zakázky je použito jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU), aniž k tomu byly splněny předpoklady stanovené v § 63 odst. 5 zákona, zadavatel způsobil, že se šetřeného zadávacího řízení mohl zúčastnit pouze jeden oslovený dodavatel, tj. vybraný dodavatel, a zcela tak vyloučil soutěžní prostředí.
Tato úvaha může obecně platit jen tam, kde byl zadavatel povinen použít jiný typ zadávacího řízení, avšak namísto něho neoprávněně použil JŘBU, čímž k újmě dodavatelů vyloučil soutěž o zakázku. V případech, kdy by zadavatel mohl soutěž obdobně vyloučit i jiným, a zároveň oprávněným, způsobem, nejsou takové úvahy na místě.
V případě, kdy zadavatel přistoupil ke změně stavby před jejím dokončením, šlo tedy de facto o změnu závazku ze smlouvy na původní veřejnou zakázku. Zadavatel totiž mohl s vybraným dodavatelem původní veřejné zakázky např. uzavřít dodatek k původní smlouvě, kterým by se upravil předmět plnění a cena veřejné zakázky, a jednalo by se (z pohledu fakticity) o stejný postup. Jinými slovy takový postup zadavatele by v posuzované věci vedl ve vztahu k chráněnému zájmu na soutěži o zakázku a na ochraně práv ostatních dodavatelů ke stejnému výsledku – soutěž o zakázku by neproběhla a nebyli by osloveni žádní jiní dodavatelé než dodavatel stávající.
Za předpokladu, že zadavatel v daném případě změnil závazek nepodstatným způsobem, což je oprávněn provést postupem mimo zadávací řízení (srov. a contrario § 222 odst. 1 zákona), není jeho nelegitimní postup v JŘBU natolik společensky škodlivým jednáním, aby šlo o přestupek.
termínu dokončení díla - § 222 zákona č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Město Úštěk
Název VZ: „Celková oprava objektu bývalého kina pro účely Základní školy Xxxxxx Xxxxx v Úštěku“ Zjednodušené podlimitní řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 31763/2021/163/MPe
Poznámka: právní věta utvořena z rozhodnutí v I. instanci, protože v II. Instanci řešena jiná další
problematika s případem související. Prvoinstanční rozhodnutí ÚHOS
Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku lze považovat takovou změnu smluvních podmínek, která by umožnila – pokud by se modifikované podmínky vyskytovaly v původním zadávacím řízení – účast jiných dodavatelů než těch, kteří podali nabídku v zadávacím řízení, nebo která by umožnila vybrat jiného dodavatele než toho, který byl původně vybrán. Nepřípustná je rovněž taková změna, jež mění způsobem, který nebyl v původních zadávacích podmínkách předpokládán, hospodářskou rovnováhu smluvního vztahu ve prospěch dodavatele, jemuž byla veřejná zakázka zadána. Za nepřípustnou je nezbytné dále považovat změnu, která značnou měrou veřejnou zakázku rozšiřuje obecně o jakékoli plnění dodavatele, které původně nebylo předpokládáno.
Přípustné změny závazku podle § 222 zákona jsou vymezeny taxativně, to znamená, že jejich okruh nelze dále rozšiřovat a jejich použití je podmíněno kumulativním naplněním všech zákonem stanovených podmínek. Přípustné změny závazku tedy představují určité výjimky z obecného pravidla a jako takové je třeba je vykládat restriktivně.
Přistoupí-li zadavatel ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku za dobu jeho trvání, nesmí se jednat o změnu podstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo musí být zadavatel připraven a schopen prokázat, že byl oprávněn aplikovat některou z výjimek dle § 222 zákona. Každou zamýšlenou změnu je pak zadavatel povinen „zatřídit“, tedy odůvodnit buď některým z odstavců 2, 4, 5, 6 nebo 7 ustanovení § 222 zákona, nebo tím, že provedením změny nedojde k naplnění žádného ze znaků podstatné změny dle § 222 odst. 3 zákona. Pokud nelze zamýšlenou změnu zařadit do žádné z uvedených kategorií nepodstatných změn, není zadavatel oprávněn ji uskutečnit bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona.
Podstatné také je, zda potřeba změny smlouvy (změny termínu plnění) vznikla v důsledku objektivních okolností, které např. zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat a nejednalo se naopak o svévoli zadavatele, který by daným postupem zvýhodnil vybraného dodavatele či svévoli vybraného dodavatele a docházelo by tak ke změně ekonomické rovnováhy závazku ze smlouvy v jeho prospěch.
Leží-li příčina vzniku potřeby smlouvu měnit jen na straně vybraného uchazeče, je možno posuzovat vliv této změny jen s ohledem na tohoto jednoho uchazeče izolovaně. Leží-li však příčina vzniku potřeby smlouvu měnit na straně zadavatele (např. nedostatek finančních prostředků), lze zpravidla očekávat, že by určitá potřeba takové změny smlouvy vyvstala i tehdy, pokud by v zadávacím řízení byl vybrán jiný uchazeč.
Zadavatel: Město Hodonín
Název VZ: „Odborné a bezbariérové vzdělávání v nových učebnách ZŠ Xxxxxxxxx Hodonín – modernizace odborných učeben a dodávka vnitřního vybavení – Konektivita, IT“
Zjednodušené podlimitní řízení Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 28410/2021/161/TMi
Ustanovení § 127 odst. 2 písm. b) zákona podmiňuje možnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem pouze tím, že vybranému dodavateli zanikla účast v zadávacím řízení v důsledku jeho vyloučení zadavatelem, aniž by jakkoli omezoval důvody, na jejichž základě k vyloučení vybraného dodavatele došlo; cílem zákonodárce je tedy prostřednictvím § 127 odst. 2 písm. b) zákona umožnit zadavateli rozhodnout se, zda v situaci, kdy dodavatel, který podal nejvýhodnější nabídku, byl ze zadávacího řízení vyloučen, a nelze s ním tedy uzavřít smlouvu, má zájem na pokračování v zadávacím řízení.
Důvodem zrušení zadávacího řízení zadavatelem podle § 127 odst. 2 písm. b) zákona může být i skutečnost, že vybranému zadavateli zaniklo účastenství v zadávacím řízení v důsledku jeho vyloučení podle § 48 odst. 8 zákona ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
§ 127 odst. 2 zákona nestanovuje žádnou lhůtu pro přijetí rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.
Zadavatel: Fakultní nemocnice Ostrava
Název VZ: „FN Ostrava – Výstavba budovy pro psychiatrickou péči – technický dozor investora a zajištění činnosti koordinátora BOZP II.“
Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 23728/2020/323/PMo
Zadavatel má možnost zrušit zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jedná se o fakultativní možnost zadavatele, ke které může přistoupit za situace, kdy budou kumulativně naplněny všechny podmínky daného ustanovení. Pokud tedy dojde k naplnění obou uvedených podmínek současně, může zadavatel zrušit zadávací řízení.
První podmínkou je, že musí být v zadávacím řízení v době jeho zrušení jediný účastník.
Zrušit zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona může zadavatel, jenž má v zadávacím řízení jednoho účastníka, přičemž není rozhodné, zda byl jediným účastníkem od samého počátku ZŘ, nebo se jediným účastníkem zadávacího řízení stal po vyloučení zbylých účastníků ZŘ. V situaci, kdy je v zadávacím řízení pouze jediný účastník, v podstatě neprobíhá soutěž o veřejnou zakázku, v důsledku čehož je omezeno naplnění účelu a smyslu zákona, a proto v takovém případě zákonodárce do zákona včlenil, byť fakultativní možnost zrušení zadávacího řízení.
Druhou podmínkou je, že zadávací řízení lze zrušit pouze do doby odeslání oznámení o výběru
dodavatele.
Účelem druhé podmínky v ustanovení § 127 zákona je zachování logické posloupnosti kroků v rámci zadávacího řízení, konkrétně pak v zadávacím řízení, jehož se již účastní pouze jeden účastník. Druhá podmínka tak zabraňuje situacím, kdy by zadavatel v zadávacím řízení s jedním účastníkem rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a poté zadávací řízení zrušil právě s odůvodněním, že je v zadávacím řízení jeden účastník. Předmětné ustanovení chrání právní jistotu účastníka zadávacího řízení.
Zadavatel má postupovat předvídatelně, a proto pokud jednu hodnotitelnou nabídku v zadávacím řízení nepovažuje za dostatečnou pro soutěž, má postup ve smyslu § 127 odst. 2 písm. h) zákona aplikovat před odesláním rozhodnutí o výběru dodavatele, nikoliv po něm.
Zadavatel: Českou republikou-Ministerstvem dopravy
Název VZ: „Provádění prevence v oblasti bezpečnosti silničního provozu a dopravní výchovy v jednotlivých krajích ČR"
Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS
Č. j.: R188/2011/VZ-4675/2012/310/MMl
Zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 84 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených § 84 v odst. 2 až 5 zákona.
Podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona musejí být splněny kumulativně tři podmínky. Jednak v průběhu zadávacího řízení odpadl důvod, pro nějž bylo zadávací řízení zahájeno, jednak k odpadnutí důvodu muselo dojít v důsledku podstatné změny okolností, kterou zadavatel nemohl s přihlédnutím ke všem okolnostem předvídat a poslední podmínkou je skutečnost, že zadavatel okolnosti, jež vedly k odpadnutí důvodu pro pokračování v zadávacím řízení, sám nezpůsobil. Toto bývají většinou okolnosti způsobené vyšší mocí.
Ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona předpokládá skutečnosti, které jsou rovněž striktně objektivní, a tedy nezávislé na vůli zadavatele. Zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel by měl při posouzení oprávněnosti zrušení veřejné zakázky, podle výše uvedeného ustanovení zákona zhodnotit, zda důvody pro zrušení veřejné zakázky splňují dvě podmínky vyplývající z citovaného ustanovení zákona, a to podmínku, že se důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a že se jedná o důvody zvláštního zřetele hodné.
Ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona obsahují zvláštní možnosti zadavatele zrušit zadávací řízení v situacích, v nichž se zadavatel ocitne zpravidla v důsledku působení některé vnější, nepředvídatelné události. Podle zmíněných ustanovení má zadavatel právo zrušit zadávací řízení například tehdy, pokud mu byla na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží, nebo pokud je na majetek zadavatele v průběhu zadávacího řízení prohlášen konkurs, nebo zadavatel vstoupí do likvidace, nebo v důsledku živelné pohromy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení na plnění, které již s ohledem na živelnou událost objektivně nemůže požadovat.
Zadavatel: Město Šluknov
Název VZ: „Zajištění sběru, svozu a odstranění komunálního odpadu ve městě Šluknov“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 40553/2020/323/PBl
Skutečnost, že účastníci zadávacího řízení ve svých nabídkách nepředložili souhlas dle zákona o odpadech, nemohla být důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, protože zadavatel měl možnost vyzvat účastníky zadávacího řízení podle § 59 odst. 4 ZVZ k jeho dodatečnému předložení. Zadavatel se tím pádem neocitl v bezvýchodné situaci, kdy by zrušení zadávacího řízení bylo jedinou možností dalšího postupu. Vzhledem k právě uvedenému by zadavatel nemohl z těchto důvodů zrušit zadávací řízení ani podle § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ, protože by nebyla splněna podmínka, že odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností.
Skutečnost, že společnost TS Šluknov začala v průběhu zadávacího řízení splňovat podmínky pro zadání veřejné zakázky na základě in-house výjimky, neodůvodňuje zrušení zadávacího řízení podle
§ 84 odst. 2 písm. d) ZVZ. Jednou z podmínek, za kterých je možné zrušit zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) ZVZ, je, že odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení. Tento požadavek je třeba vykládat tak, že v průběhu zadávacího řízení nastaly okolnosti, kdy by dokončení zadávacího řízení nebylo nikterak účelné, neboť samotný předmět plnění již nemělo pro zadavatele vzhledem k nastalým okolnostem smysl poptávat, resp. se pro něj stal nepotřebným.
Skutečnost, že zadavatel má nově možnost využít in-house výjimky z působnosti ZVZ, nijak nečiní realizaci předmětu plnění veřejné zakázky nepotřebnou (zadavatel ho i nadále hodlal pořídit), a proto nelze hovořit o tom, že odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, o čemž ostatně vypovídá i následně uzavřená smlouva.
Změna spočívající v tom, že zadavatel měl nově možnost uzavřít se společností TS Šluknov smlouvu na základě in-house výjimky, nebyla změnou objektivního rázu nezávislou na vůli zadavatele, ale naopak změnou subjektivní, na kterou měl zadavatel bezprostřední vliv. Ve smyslu § 84 odst. 2 písm.
d) ZVZ zadavatel tuto změnu způsobil.
Zadavatel: Statutární město Ostrava Název VZ: „Podpora veřejné dopravy“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 37347/2020/321/JSu
Jakékoliv zrušení zadávacího řízení musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit např. k zadávání veřejné zakázky tzv. „na zkoušku“.
Důvody hodné zvláštního zřetele pro zrušení veřejné zakázky podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona musí být objektivní, nepředvídatelné, stojící vně zadavatele, a tyto důvody musí být zadavatelem prokázány, přičemž důvodem pro zrušení zadávacího řízení nemůže být pouhá obava zadavatele, že uchazeč nebude schopen dostát svým závazkům ze smlouvy, nebo situace, kdy zadavatel na základě důvodů na své straně přestane mít zájem v zadávacím řízení pokračovat.
Objektivnost musí být založena nikoliv na odhadu, pocitech či dojmech zadavatele, ale musí mít reálné základy a musí být ověřena.
Zadavatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Název VZ: „LK Kosení na silnicích I. třídy 2019-2022“ Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 09094/2020/322/HSc
Samotná rámcová dohoda závazkové vztahy nezakládá, a to dokonce ani tehdy, kdy by obsahovala všechna konkrétní ujednání, která budou následně do realizační smlouvy vtělena. Rámcová dohoda totiž předpokládá pro založení závazkového vztahu další právní jednání, kterým je uzavření realizační smlouvy.
Zadavatel si uzavřením rámcové dohody ponechává možnost samotné realizační smlouvy případně i neuzavřít, nebo uzavřít pouze některé z nich, aniž by musel do uzavřené rámcové dohody zasahovat.
č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Obec Těrlicko
Název VZ: „Restaurace Těrlicko“
VZMR
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 25747/2021/163/MPe
V případě, kdy zadavatel zadávací řízení neprovádí - zadává veřejnou zakázku malého rozsahu – je rozhodujícím okamžikem pro stanovení předpokládané hodnoty okamžik zadání zakázky. Fakticky by tak zadavatel měl stanovit předpokládanou hodnotu dvakrát, tedy poprvé ve fázi rozhodnutí o zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, a podruhé z důvodu ověření správnosti svého postupu k okamžiku zamýšleného uzavření smlouvy, neboť i v tomto okamžiku musí předpokládaná hodnota odpovídat limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu. V této fázi zadavatel posuzuje, zda nabídková cena vybraného dodavatele nepřesahuje finanční limity platné pro veřejné zakázky malého rozsahu, když v opačném případě by nemohl aplikovat výjimku podle ustanovení § 31 zákona pro zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, a tedy by nemohl smlouvu s vybraným dodavatelem uzavřít.
Důvodem onoho dvojího stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky je právě snaha předejít situacím, kdy zadavatel nesprávně vyhodnotí cenu poptávaného plnění a teprve z nabídek zjistí, že se již pohybuje v limitech pro postup v režimu zákona.
Oproti postupu při prvotním stanovení předpokládané hodnoty zadavatel nestanovuje předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění, resp. na základě průzkumu trhu či předběžných tržních konzultací, ale posuzuje, zda nabídková cena vybraného dodavatele nepřesahuje finanční limity platné pro veřejné zakázky malého rozsahu, resp. podlimitní veřejné zakázky. Prvotně stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky a předpokládaná hodnota stanovená k okamžiku zadání veřejné zakázky se mohou lišit (byť by se nemělo jednat o výrazný rozdíl, který by pak spíše svědčil o nesprávném stanovení předpokládané hodnoty), nicméně v obou případech je nutné, aby odpovídaly maximálně finančním limitům pro veřejné zakázky malého rozsahu, resp. podlimitní veřejné zakázky. V opačném případě nebude možné využít výjimky pro zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení podle § 30, resp. § 31.
zásada transparentnosti
Zadavatel: Město Chropyně
Název VZ: „Přírodní park Chropyně“ Užší řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS
Č. j.: R0176/2019/VZ-34774/321/VJu
Zákon v případě třífázového užšího řízení stanoví zadavateli vůči těm dodavatelům, kteří vyjádřili předběžný zájem, povinnost je vyzývat k podání žádosti o účast, nikde ze zákona však neplyne, že ti, kdo neprojevili předběžný zájem, žádost o účast podat nesmí nebo že zadavatel jejich žádost o účast přijmout nesmí.
Povinnost zadavatele vyzvat dodavatele k podání žádosti o účast dle § 58 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o ZVZ, ve znění pozdějších předpisů, s náležitostmi dle přílohy č. 6 k zákonu, písmeno C přílohy, je nutno, vzhledem k obsahu výzvy, vykládat jako poučovací povinnost zadavatele vůči dodavatelům. Těm jsou takto již v relativně brzké fázi zadávacího řízení přehledně sděleny poměrně detailní informace o rozsahu plnění veřejné zakázky tak, aby každý dodavatel mohl odhadnout, zda si přeje zakázku plnit a jaké s tím budou spojeny povinnosti. Pokud si však takové informace jakýkoliv dodavatel opatří vlastní iniciativou, nelze mu a priori odepírat účast v zadávacím řízení pro promeškání zcela neformálního úkonu, jakým je projevení předběžného zájmu.
Tam, kde zákon nestanoví konkrétní postup, může zadavatel stanovit zadávací podmínky dle svého uvážení s tím, že tyto musí být v souladu se zásadami transparentnosti, přiměřenosti, rovnosti a zákazu diskriminace. Je tedy v obecné rovině možné, aby zadavatel stanovil, že nepřipustí účast těch dodavatelů, kteří neprojevili předběžný zájem, resp. že takovým dodavatelům ani neumožní podání žádosti o účast. Takto stanovená zadávací podmínka však musí být v souladu se zásadami zákona. V prvé řadě tedy takto stanovená zadávací podmínka musí být transparentní - jasná a předem známá, nelze jej dotvářet, až když taková situace nastane. Dále taková podmínka musí být souladná se zásadou přiměřenosti. Stejně tak poté musí být dodržena zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Pokud však takovou výhradu zadavatel neučiní a dodavatel podá žádost o účast, byť neprojevil předběžný zájem, měl by zadavatel jeho žádost o účast jednak umožnit a dále připustit, a to proto, že pokud tak zadavatel neučiní, dopustí se porušení zásady transparentnosti, neboť ze zadávacích podmínek ani zákona nelze předvídat zadavatelův postup.
Zásadu transparentnosti, vyložil Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 29. 4. 2019 ve věci C-496/99 P tak, že jejím účelem je zabránit protekci a arbitrárnosti v postupu zadavatele vůči dodavatelům a veškeré podmínky a detailní pravidla zadávacího řízení musí být stanovena jasným, přesným a jednoznačným způsobem v oznámení veřejné zakázky nebo zadávací dokumentaci, aby jednak všichni přiměřeně informovaní dodavatelé při vynaložení běžné péče mohli rozumět jejich přesnému významu a interpretovat je shodně a jednak aby zadavatel byl schopen ověřit, zda podané nabídky splňují kritéria příslušné zakázky.
Zadavatel: Fakultní nemocnice Olomouc + další nemocnice
Název VZ: „Vyšetřovací a operační rukavice“
Otevřené řízení
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS
Č.j.: R0195/2019/VZ-00831/2020/323/VVá
Zadavatel má možnost si vybrat v zásadě ze dvou postupů při tvorbě smluvních a obchodních podmínek. Jde buď o postup, kdy zadavatel jako součást zadávacích podmínek nevčlení závazný návrh smlouvy – tehdy je zadávací řízení variabilnější a umožňuje dodavateli uplatnit do jisté míry své zájmy. Druhým způsobem je postup včlenění závazného návrhu smlouvy do zadávacích podmínek, přičemž uvede i požadavek na jeho akceptaci.
Zákon konkrétně nestanoví, jaké smluvní podmínky mají být obsaženy ve smlouvě, která bude následně uzavřena na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Vymezení smluvních podmínek tudíž zákon ponechává na uvážení zadavatele, neboť právě ten má nejlepší povědomí o tom, ‚co‘ a za jakých podmínek potřebuje. Záleží proto na úvaze zadavatele, jaké požadavky, které nejsou ze zákona obligatorní, uvede či neuvede v zadávací dokumentaci, a jakým způsobem si stanoví rozsah smluvních podmínek.
Zadavatel: Městys Suchdol
Název VZ: „Vstup městyse Suchdol do obchodní společnosti Vodohospodářská společnost Vrchlice – Maleč, a.s.“
Jednací řízení bez uveřejnění
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 35818/2021/161/TMi
Jak je patrné z návětí § 246 odst. 1 zákona, právě zadavatel, dodavatel a řešená smlouva (resp. její předmět) jsou klíčovými definičními znaky, které vymezují účinky blokační lhůty.
Není tedy rozhodné, v jakém zadávacím řízení nebo v jakém postupu mimo zadávací řízení zadavatel postupuje. Shodují-li se předmět smlouvy a smluvní strany, blokační lhůta, která se aktivovala podáním námitek proti konkrétnímu postupu (pozn. zvýraznění provedenou předsedou Úřadu), brání uzavření smlouvy se stejným předmětem plnění mezi stejnými subjekty.
Bylo by v rozporu s účelem blokačních lhůt, kdyby se vztahovaly výhradně k určitému typu zadávacího řízení či postupu mimo zadávací řízení, zatímco v jiném typu zadávacího řízení by bylo možné tutéž smlouvu uzavřít a zmařit tak možnost nápravy protiprávního postupu zadavatele.“
Ke smyslu a účelu blokační lhůty běžící v souladu s § 246 odst. 1 písm. c) zákona ve spojení s § 251 odst. 3 zákona v délce 25 dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem v konkrétním daném případě je třeba poznamenat, že jím je zajištění možnosti efektivní obrany (podání návrhu k Úřadu) proti potenciálně závadnému postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, a to ještě před uzavřením smlouvy.
Důsledkem podání námitek je spuštění běhu blokační lhůty, která zajišťuje možnost efektivní obrany. Principem institutu námitek však je mimo jiné získat odpovědi zadavatele ke všem námitkám, a to nejen proto, aby navrhovatel mohl posoudit argumentaci zadavatele a zvážit, zda podá návrh k Úřadu (a složí kauci), ale rovněž proto, aby zadavatel posoudil svůj postup s ohledem na podané námitky a učinil případné korekce svého jednání.
č. 134/2016 Sb.,
Zadavatel: Město Vimperk
Název VZ: Pořízení plnění, spočívajícího v demolici stávajících a výstavbě nových rekreačních objektů a následného pronájmu pozemků včetně na nich se nacházejících staveb za účelem poskytování
rekreačních a ubytovacích služeb, Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 02360/2022/161
V případě, že plnění poptávané zadavatelem naplňuje znaky koncese, je zadavatel povinen, není-li zákonem stanoveno jinak, postupovat při jejím zadání v zadávacím řízení.
V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 88/2018 - 174 ze dne 28. 1. 2021, bylo konstatováno:
„Formální označení právního úkonu, jímž dojde k založení závazkového vztahu, stejně jako jeho obsah z pohledu právních norem soukromého práva, tu není rozhodující. Neexistuje žádná typová smlouva na veřejnou zakázku, ale k uzavírání veřejných zakázek jsou využívány různé smluvní typy. Naplnění znaků veřejné zakázky může být založeno i kombinací několika soukromoprávních úkonů (několika typů smluv). Povahu daného smluvního vztahu je proto potřeba posuzovat v každém jednotlivém případě individuálně se zohledněním všech aspektů, které z dohodnuté formy spolupráce podle uzavřené smlouvy mají plynout. K tomu viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne
18. 4. 2013, č. j. 62 Af 35/2012-48 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, č. j. 8 Afs 60/2009-78.“
Pokud nájemní smlouva dle uveřejněného záměru naplňuje všechny znaky koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona, byl ji zadavatel povinen v souladu s § 176 odst. 1 zákona zadat v některém z relevantních druhů zadávacího řízení.
Zadavatel: Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí
Název VZ: „Zajištění služeb podpory provozu, nutného rozvoje a ukončení OKaplikací“ Jednací řízení bez uveřejnění
Druhoinstanční rozhodnutí ÚHOS Č. j.: 33476/2021/161/HBa
Zadavatel k zahájení JŘBU I přistoupil až poté, co všechny předchozí postupy, představující oproti institutu jednacího řízení bez uveřejnění dle § 63 a násl. zákona standardní otevřený způsob pořízení poptávaného plnění, nevedly ke zdárnému konci, tedy k zajištění chodu agend zadavatele, které tvoří součást kritické informační infrastruktury České republiky.
Skutečnosti, že zadavatel o blížícím se konci stávající smlouvy musel vědět, odpovídá jeho několikaletá snaha o náhradu těchto systémů, resp. o zajištění jejich podpory na nezbytně nutnou dobu, dokud nebudou nové systémy fungovat. Zadavatel si však nemohl být vědom toho, že tyto snahy budou po tak dlouhou dobu neúspěšné a že ani zadávací řízení IS DAV II, jakož že ani otevřené zadávací řízení tuto krajně naléhavou situaci nevyřeší. V průběhu realizace dotčených zadávacích řízení totiž nastaly okolnosti, které byly na jeho vůli nezávislé (podávání námitek a návrhů dle § 250 zákona). Právě složitá situace, v níž se zadavatel při pořizování nových informačních systémů ocitl díky problémům v rámci plnění IS DAV I, celkově vyostřené situaci mezi účastníky zadávacího řízení IS DAV II, jakož i několikanásobné korekci jeho rozhodnutí ze strany Úřadu i správních soudů, představuje onu nepředvídatelnou okolnost, která, pokud by nenastala, nemuselo k realizaci JŘBU I vůbec dojít.