Smlouva o partnerství s finančním příspěvkem
ÚK/TCUK
Číslo smlouvy: 22/SML4409/PaS/PIT
Smlouva o partnerství s finančním příspěvkem
uzavřená podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Článek I Smluvní strany
Ústecký kraj
se sídlem: Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem zastoupená Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxxx, hejtmanem Ústeckého kraje
kontaktní osoba: Xxx. Xxx Xxxxxxxx, vedoucí odboru podpory podnikání, inovací a transformace Xxx. Xxxxxx Xxxxxx, vedoucí oddělení finančního řízení a kontroly, odbor PIT
e-mail/tel: xxxxxx.x@xx-xxxxxxx.xx, x000 000 000 000
IČ: 70892156
bankovní spojení: 3305002/0800, Česká spořitelna, a.s. (dále jen „Příjemce“)
a
Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. se sídlem: Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem zastoupená Ing. Xxxxxxxxxx Xxxxxxx, ředitelem
kontaktní osoba: Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx, e-mail: xxxxxx@xxx.xx, tel: 000 000 000 zapsaná v obchodním rejstříku pod sp. zn. B 557u Krajského soudu v Ústí nad Labem IČ: 60279524
Datová schránka: PYTFZJC
bankovní spojení: 615211963/0300
(dále jen „Partner“)
uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto Smlouvu o partnerství (dále jen „Smlouva“):
Článek II
Předmět a účel Smlouvy, základní údaje
1. Předmětem této Smlouvy je úprava právního postavení Příjemce a jeho Partnera, jejich úlohy a odpovědnosti, jakož i úprava jejich vzájemných práv a povinností při realizaci projektu podle odst. 2 tohoto článku Smlouvy.
2. Účelem této Smlouvy je upravit vzájemnou spolupráci Příjemce a Partnera, kteří společně realizují strategický projekt s názvem Transformační centrum Ústeckého kraje (akronym: TCUK), financovaný z Operačního programu Spravedlivá transformace (dále jen „Projekt“).
Základní údaje o Projektu:
Název: Transformační centrum Ústeckého kraje
Místo realizace Projektu u Partnera: Ústecký kraj
Předpokládané souhrnné náklady na Projekt: 1,2 mld. Kč
Projektové období: od 1.1. 2023 do 31. 12. 2027
Příjemce (žadatel podpory): Ústecký kraj, vyšší územně samosprávný celek
Partner v projektu: Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.
3. Projekt je realizován také ve spolupráci s dalšími třemi partnery: Datové centrum Ústeckého kraje, příspěvková organizace, Inovační centrum Ústeckého kraje, z.s. a Energetické centrum Ústeckého kraje, příspěvková organizace. Vzájemná spolupráce Příjemce s těmito partnery je upravena v separátních partnerských smlouvách.
4. Vztahy mezi Příjemcem a Partnerem se řídí principy partnerství, které jsou vymezeny v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Spravedlivá transformace pro období 2021-2027 (dále též „OP ST“) (dále jen „Pravidla pro žadatele a příjemce“), v platné a účinné verzi. Účast partnera vychází ze Studie proveditelnosti (Projektový záměr), která je přílohou č. 2 této Smlouvy.
5. Příjemce a Partner jsou povinni při realizaci Projektu postupovat dle ustanovení uvedených v této Smlouvě, v Rozhodnutí o poskytnutí dotace (právní akt o poskytnutí podpory), výzvě a navazující dokumentaci, Pravidlech pro žadatele a příjemce, případně jiných metodických pokynech vydávaných Řídicím orgánem pro Operační program Spravedlivá transformace, včetně všech jejích příloh. Partner výslovně prohlašuje, že se se všemi podmínkami seznámil.
Článek III
Práva a povinnosti smluvních stran
Smluvní strany se dohodly, že se budou spolupodílet na realizaci Projektu uvedeného v článku II, odst.
2 této Smlouvy takto:
1. Příjemce bude provádět zejména tyto činnosti:
● zajišťovat řízení Projektu,
● poskytovat součinnost při naplňování aktivit Partnerem v rámci Pilíře IV,
● průběžně vyhodnocovat projektové činnosti,
● průběžně a včas informovat Partnera a projednávat veškeré změny a povinnosti v souvislosti s Projektem, které se týkají Partnera,
● zpracovávat zprávy o realizaci a předkládat žádosti o platbu,
● poskytovat koordinační a informační součinnosti Partnerovi při naplňování indikátorů
projektu,
● zajišťovat komunikaci s poskytovatelem podpory,
● schvalovat a proplácet způsobilé výdaje Partnera,
● provádět publicitu Projektu.
2. Partner bude provádět zejména tyto činnosti:
● spolupracovat při řízení Projektu a poskytovat včasnou součinnost dle požadavků Příjemce,
● zpracovávat podrobný pracovní plán v úvodní fázi Projektu (Inception phase) pro provádění služeb v rámci Pilíře IV (včetně rozpočtu a definování milníků a výstupů),
● zpracovávat každoroční podrobný plán práce pro provádění služeb v rámci Pilíře IV,
● realizovat činnosti a poskytovat služby v rámci Pilíře IV v souladu s popisem uvedeném
ve studii proveditelnosti,
● během realizace Projektu poskytovat Příjemci veškerou součinnost při naplňování závazných indikátorů Projektu,
● dodržovat relevantní podmínky vyplývající z právního aktu o poskytnutí podpory (Rozhodnutí
o poskytnutí dotace), vydaného poskytovatelem dotace v rámci výzvy OP ST,
● zpracovávat komplexní podklady pro vypořádání připomínek řídícího orgánu a hodnocení výstupů z Projektu,
● účastnit se koordinačních schůzek dle požadavků Příjemce,
● zpracovávat čtvrtletní shrnující zprávy o provádění činností Projektu,
● spolupracovat na návrhu změn a doplnění Projektu,
● vyúčtovávat vynaložené prostředky,
● zpracovávat zprávy o své činnosti pro povinné podávání zpráv v dohodnutých termínech, vč. finančních a jiných povinných výkazů,
● zastupovat Příjemce při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením nebo soutěží o návrh podle § 43 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
3. Podrobný přehled aktivit vykonávaných Partnerem, popis jeho činností a role v rámci aktivit, harmonogram spolupráce Partnera a přehled indikátorů, které mají být naplněny Partnerem, jsou obsaženy ve Studii proveditelnosti (Projektový záměr).
4. Příjemce a Partner se zavazují nést plnou odpovědnost za realizaci činností, které mají vykonávat podle této Smlouvy.
5. Partner odpovídá za celkové naplňování výstupů Pilíře IV v rámci Projektu po stránce odborné a obsahové a naplňování relevantních indikátorů Projektu stanovených poskytovatelem dotace.
6. Partner je povinen jednat způsobem, který neohrožuje realizaci Projektu a zájmy Příjemce. Partner prohlašuje, že se seznámil se všemi podmínkami OPST a není si vědom žádných skutečností na své straně, které by byly v rozporu s těmito podmínkami nebo by bránily jeho účasti v projektu v pozici projektového partnera.
7. Partner má právo na veškeré informace týkající se Projektu, dosažených výsledků Projektu a související dokumentaci.
8. Partner se zavazuje poskytnout Příjemci oprávnění k výstupům vytvořených s finanční podporou
Projektu, která podléhají právu duševního vlastnictví (autorské dílo aj.).
9. Partner se dále zavazuje:
● mít zřízený svůj bankovní účet. Bankovní účet může být založen u jakékoliv banky oprávněné působit v České republice a musí být veden výhradně v měně CZK. Partner je povinen zachovat svůj bankovní účet i po ukončení Projektu až do doby, než obdrží závěrečnou platbu, resp. až do doby finančního vypořádání Projektu;
● vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, nebo daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pokud Partner povede daňovou evidenci, je povinen zajistit, aby příslušné doklady prokazující výdaje související s Projektem splňovaly předepsané náležitost i účetního dokladu dle § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a aby tyto doklady byly správné, úplné, průkazné a srozumitelné. Dále je povinen uchovávat je způsobem
uvedeným v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s dalšími platnými právními předpisy ČR;
● vést průkaznou a jasně oddělenou účetní evidenci všech účetních případů vztahujících se
k Projektu (pokyny k účtování stanoví Pravidla pro žadatele a příjemce);
● do výdajů Projektu zahrnout pouze výdaje splňující pravidla účelovosti a způsobilosti stanovená v právním aktu o poskytnutí podpory;
● v případě uzavírání dodavatelsko-odběratelských vztahů dodržovat pravidla účelovosti a
způsobilosti výdajů;
● dodržovat právní předpisy a příslušná pravidla a pokyny upravující zadávání veřejných zakázek (aktuálně platné Pokyny pro zadávání zakázek OP ST jsou zveřejněny na web. stránkách xxx.xxxx.xx)
● s finančními prostředky poskytnutými na základě této Smlouvy nakládat podle pravidel stanovených v Pravidlech pro žadatele a příjemce a právním aktu o poskytnutí podpory, zejména hospodárně, efektivně a účelně;
● uzavřít smlouvu dle čl. 38 Obecného nařízení o ochraně osobních údajů s příjemcem a s dodavateli partnera (je-li to relevantní), která upraví podmínky zpracování osobních údajů obdobně jako právní akt o poskytnutí podpory;
● na žádost Příjemce bezodkladně písemně poskytnout požadované doplňující informace související s realizací Projektu, a to ve lhůtě stanovené Příjemcem, tato lhůta musí být dostatečná pro vyřízení žádosti;
● řádně uchovávat veškeré dokumenty související s realizací Projektu v souladu s platnými právními předpisy České republiky a EU a podle Xxxxxxxx pro žadatele a příjemce (minimálně po dobu udržitelnosti Projektu);
● po celou dobu realizace a udržitelnosti Projektu v případě, že se Projektu týká, dodržovat právní předpisy ČR a EU a politiky EU, zejména pak pravidla hospodářské soutěže, platné předpisy upravující veřejnou podporu, principy ochrany životního prostředí a prosazování rovných příležitostí;
● po celou dobu realizace a udržitelnosti Projektu, v případě, že se Projektu týká, nakládat s veškerým majetkem získaným byť i jen částečně z finanční podpory s péčí řádného hospodáře, zejména jej zabezpečit proti poškození, ztrátě nebo odcizení;
● po celou dobu realizace a udržitelnosti Projektu, v případě, že se Projektu týká, s výjimkou případů, kdy se jedná o naplňování účelu Projektu, Partner nesmí majetek spolufinancovaný byť i částečně z prostředků dotace bez předchozího písemného souhlasu Řídicího orgánu OP ST a Příjemce převést do vlastnictví jiného či přenechat k užívání další osobě (v případě výpůjčky a pronájmu podmínka předchozího písemného souhlasu Řídicího orgánu OP ST platí pouze pro dlouhodobý majetek a zároveň dobu výpůjčky nebo pronájmu delší než 30 kalendářních dnů1), a dále nesmí být tento majetek po tuto dobu bez předchozího písemného souhlasu Řídicího orgánu OP ST a příjemce zatížen žádnými věcnými právy třetích osob, včetně práva zástavního, majetek prodat ani jinak zcizit, ani nesmí být vlastnické právo Partnera nijak omezeno;
● zajistit, aby majetek přenechaný k užívání nebyl dále přenechán k užívání další osobě. V případě pronájmu/výpůjčky přístrojů (s výjimkou přístrojů podpořených v režimu podpory de minimis) je Partner povinen vést u přístroje, který chce doplňkově pronajmout/vypůjčit,
1 Tj. delší než 30 kalendářních dnů nepřetržitě za 1 kalendářní rok, případně plánovaně se opakující pronájem/výpůjčka stejnému subjektu na obdobnou činnost v celkové délce přesahující 30 kalendářních dnů za 1 kalendářní rok.
přístrojový deník, ve kterém musí být odlišen pronájem/výpůjčka od ostatního využití Partnerem. V případě pronájmu/výpůjčky nemovitostí (s výjimkou majetku podpořeného v režimu podpory de minimis) je Partner obdobně povinen vést deník plochy, který umožní odlišit pronájem/výpůjčku nemovitosti či její části od ostatního využití Partnerem. Povinnost vést přístrojový deník nebo deník plochy platí minimálně po dobu trvání pronájmu/výpůjčky.2 Partner je povinen o pronájmech nebo výpůjčkách realizovaných v daném období informovat Příjemce tak, aby o nich Příjemce mohl informovat Řídicí orgán OP ST v rámci příslušné zprávy o realizaci/udržitelnosti Projektu. Partner je povinen v případě zničení, poškození, ztráty, odcizení nebo jiné škodné události na majetkových hodnotách spolufinancovaných z finanční podpory je opětovně pořídit nebo uvést tyto majetkové hodnoty do původního stavu, a to v nejbližším možném termínu, nejpozději však k datu ukončení realizace Projektu. Partner je povinen se při nakládání s majetkem pořízeným z finanční podpory dále řídit Pravidly pro žadatele a příjemce a právním aktem o poskytnutí/převodu podpory;
● po celou dobu udržitelnosti Projektu užívat výstupy projektu a realizovat aktivity v souladu s účelem Projektu a se Studií proveditelnosti;
● při realizaci činností podle této Smlouvy uskutečňovat publicitu projektu, resp. Pilíře IV v souladu s pokyny uvedenými v Pravidlech pro žadatele a příjemce včetně Grafického manuálu;
● předkládat Příjemci v pravidelných intervalech nebo vždy, když o to příjemce požádá, podklady pro zprávy o realizaci Projektu, informace o pokroku v realizaci Projektu, příp. zprávy o udržitelnosti Projektu podle Pravidel pro žadatele a příjemce;
● účastnit se projektových pracovních porad, svolaných Příjemcem. Termíny porad musí být
Partnerovi sděleny s předstihem nejméně 5 pracovních dnů před konáním porady;
● umožnit provedení kontroly včetně kontroly na místě všech dokladů vztahujících se k činnostem, které Partner realizuje v rámci Projektu, umožnit průběžné ověřování provádění činností, k nimž se zavázal podle této Smlouvy, a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, příp. jejich zmocněncům. Těmito oprávněnými osobami jsou Ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí, orgány finanční správy, Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní úřad, Evropská komise a Evropský účetní dvůr, případně další orgány nebo osoby oprávněné k výkonu kontroly,
● umožnit pořízení fotodokumentace Fondem nebo Ministerstvem životního prostředí pověřenou osobou za účelem prezentace podpořených projektů;
● bezodkladně informovat Příjemce o všech provedených kontrolách vyplývajících z účasti na Projektu podle článku II Smlouvy, o všech případných navržených nápravných opatřeních, která budou výsledkem těchto kontrol a o jejich splnění;
● neprodleně Příjemce informovat o veškerých změnách, které u něho nastaly ve vztahu k Projektu, nebo změnách souvisejících s činnostmi, které Příjemce realizuje podle této Smlouvy;
● dodržovat podmínky dle kapitoly C13 Pravidel pro žadatele a příjemce (principy významného nepoškozování environmentálních cílů);
● uplatnit sankci vůči zhotoviteli v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo.
10. Partner není oprávněn žádnou z aktivit, kterou provádí podle této Smlouvy, financovat z jiných prostředků rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí, jiné rozpočtové kapitoly státního
2 Přístrojový deník/deník plochy může být nahrazen jiným typem evidence, pokud tato evidence obsahuje obdobné údaje umožňující kontrolu využití přístroje/nemovitosti vč. rozlišení hospodářských a nehospodářských činností.
rozpočtu, státních fondů, jiných strukturálních fondů EU nebo jiných prostředků EU, ani z jiné dotace. Pokud byl určitý výdaj uhrazen z dotace pouze zčásti, týká se zákaz podle předchozí věty pouze této části výdaje. Podrobnosti stanoví Pravidla pro žadatele a příjemce (část Zamezení dvojímu financování).
11. Příjemce se zavazuje informovat Partnera o všech skutečnostech rozhodných pro plnění jeho povinností vyplývajících z této Smlouvy, zejména mu poskytnout právní akt o poskytnutí podpory včetně příloh a případná rozhodnutí o změně právního aktu o poskytnutí/převodu podpory včetně příloh.
12. Prostředky z dotace mohou být použity pro potřeby nehospodářské činnosti partnera. K hospodářské činnosti nelze využít majetek ani další zdroje podpořené/pořízené z dotace s výjimkou jejich vedlejšího hospodářského využití sloužícího k jejich účelnějšímu využití. Podmínky nehospodářského využití podpořené infrastruktury je nutno dodržovat po celou dobu životnosti, resp. odpisování majetku. Pro účely prokázání čistě vedlejšího charakteru hospodářských činností je partner povinen postupovat v souladu s Metodikou vykazování hospodářských činností z hlediska veřejné podpory v rámci OP ST, pokud tato Metodika bude k dispozici nebo v souladu s Metodikou vykazování hospodářských činností z hlediska veřejné podpory v rámci OP JAK, která je k dispozici na xxx.xxxxx.xx, a předložit příjemci na vyžádání Přehled hospodářského využití podpořených kapacit, a to vždy za předchozí rok realizace/udržitelnosti projektu.
13. Partner se zavazuje zajistit, že všichni pracovníci, kteří budou vykazovat práci na Projektu v rozsahu min. celého pracovního úvazku (1,0), budou v rámci daného časového fondu vykonávat pouze činnosti související s Projektem. Příjemce má zároveň právo spolupodílet se na výběru pracovníků podílejících se na realizaci činností Projektu v rámci Pilíře IV.
Článek IV
Výše finančního příspěvku partnera, způsob proplácení výdajů Partnera, specifikace financování
1. Projekt podle článku II Smlouvy bude financován z prostředků, které budou poskytnuty Příjemci formou finanční podpory na základě právního aktu o poskytnutí podpory z Operačního programu Spravedlivá transformace.
2. Výdaje na činnosti, jimiž se Příjemce a Partner podílejí na Projektu, budou rozepsány v podané žádosti o podporu. Celkový finanční podíl Partnera s finančním příspěvkem na Projektu činí maximálně 88 011 150,43 Kč. Popis finančních toků uveden v odst. 5 tohoto článku.
3. Prostředky získané na realizaci činností podle článku III. této Smlouvy je Partner oprávněn použít pouze na úhradu výdajů, které jsou způsobilé dle Pravidel pro žadatele a příjemce. Způsobilým je výdaj, který Partnerovi vznikl a byl uhrazen od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2027.
4. Partner je povinen dodržovat strukturu výdajů své části rozpočtu Projektu v členění na položky rozpočtu dle aktuální verze právního aktu o poskytnutí podpory a aktuální verze projektové žádosti.
5. Způsobilé výdaje vzniklé při realizaci Projektu budou hrazeny Partnerovi takto:
• Partnerovi bude poskytnuta záloha ve výši 5 % celkového finančního podílu partnera.
• Příjemce poskytne první zálohu Partnerovi ve výši 4 400 558,- Kč. Zálohová platba bude
Partnerovi poskytnuta do 30 dní od podpisu této Smlouvy.
• Partner je povinen využívat k úhradě způsobilých výdajů (včetně plateb dodavatelům) zálohu poskytnutou Příjemcem. Partner předloží Příjemci pravidelně vyúčtování výdajů za uplynulý kalendářní měsíc. Příjemce na základě provedené kontroly a schválení výdajů uhradí Partnerovi příslušnou vyúčtovanou částku. Příjemce poskytne Partnerovi finanční prostředky výhradně na krytí způsobilých výdajů a to maximálně ve výši stanovené v článku IV, bodu 2 této Smlouvy.
• Finanční prostředky budou Příjemcem přímo zasílány Partnerovi na bankovní účet č.
615211963/0300.
6. Neschválené změny a neuznané náklady nese Partner.
7. Podmínky úhrady faktur Partnerem dodavatelům stanoví Pravidla pro žadatele a příjemce. Doporučuje se:
- ujednat ve smlouvách s dodavateli fakturované období minimálně 1 měsíc;
- ujednat ve smlouvě o vedení bankovního účtu, že bankovní výpisy budou k dispozici (denně nebo po každém pohybu na účtu) pro operativní dokládání řádného použití poskytnutých prostředků.
Článek V Odpovědnost za škodu
1. Příjemce je právně a finančně odpovědný za správné a zákonné použití finanční podpory, která mu byla poskytnuta na základě právního aktu o poskytnutí podpory vůči poskytovateli finanční podpory, a to i v případě podpory použité Partnerem.
2. Partner je povinen příjemci uhradit škodu, která Příjemci vznikla v důsledku toho, že Partner porušil povinnost vyplývající z této Smlouvy, jakož i z ustanovení obecně závazných právních předpisů (pochybení, které má za následek nezpůsobilé výdaje, jež musí být vráceny aj.).
3. Partner neodpovídá za škodu vzniklou konáním nebo opomenutím Příjemce nebo jiného partnera.
Článek VI
Další práva a povinnosti smluvních stran
1. Smluvní strany jsou povinny zdržet se jakékoliv činnosti, jež by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení účelu této smlouvy.
2. Smluvní strany jsou povinny vzájemně se informovat o skutečnostech rozhodných pro plnění této smlouvy a realizaci Projektu v souladu s právním aktem o poskytnutí podpory, a to bez zbytečného odkladu.
3. Smluvní strany jsou povinny jednat při realizaci projektu eticky, korektně, transparentně
a v souladu s dobrými mravy.
4. Majetek podpořený z OP ST je ve vlastnictví té smluvní strany, která jej uhradila, nedohodnou-li se smluvní strany jinak; změna vlastnictví je možná, dojde-li k situaci podle článku VII, odst. 2 a 3 této Smlouvy.
5. Smluvní strany se zavazují uzavřít před ukončením Projektu dohodu o rozdělení zbylého spotřebního materiálu hrazeného z poskytnuté podpory.
Článek VII Trvání smlouvy
1. Smlouva se uzavírá do konce doby udržitelnosti projektu, max. však do 31. 12. 2032.
2. Poruší-li partner závažným způsobem nebo opětovně některou z povinností vyplývající pro něj
z této Smlouvy nebo z platných právních předpisů ČR a EU, může být na základě schválené změny
projektu vyloučen z další účasti na realizaci Projektu. V tomto případě je povinen se s Příjemcem dohodnout na převzetí jeho závazků a majetku financovaného z finanční podpory, a předat příjemci všechny dokumenty a informace vztahující se k projektu. Změna Partnera se činí v souladu s Pravidly pro žadatele a příjemce.
3. Partner může ukončit spolupráci s Příjemcem dle této Smlouvy pouze na základě písemné dohody, která bude obsahovat rovněž závazek Příjemce převzít jednotlivé povinnosti, odpovědnost a majetek (financovaný z finanční podpory) odstupujícího Partnera. Tato dohoda nabude účinnosti nejdříve dnem učinění souhlasu se změnou v projektu spočívající v odstoupení Partnera od realizace projektu ze strany Ministerstva životního prostředí. Takovým ukončením spolupráce nesmí být ohroženo splnění účelu podle článku II této Smlouvy a nesmí tím vzniknout újma Příjemci.
Článek VIII Ostatní ustanovení
1. Tato Xxxxxxx nabývá platnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami, účinnosti pak nabývá dnem jejího uveřejnění v registru smluv (xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx).
2. Tato Smlouva bude v úplném znění uveřejněna prostřednictvím registru smluv postupem dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů. Partner prohlašuje, že souhlasí s uveřejněním svých osobních údajů obsažených v této Smlouvě, které by jinak podléhaly znečitelnění, v registru smluv, popř. disponuje souhlasem třetích osob uvedených na své straně s uveřejněním jejich osobních údajů v registru smluv, které by jinak podléhaly znečitelnění. Smluvní strany se dohodly na tom, že uveřejnění v registru smluv provede Příjemce, který zároveň zajistí, aby informace o uveřejnění této Smlouvy byla zaslána Partnerovi do datové schránky ID PYTFZJC/na e-mail: xxxxxx@xxx.xx.
3. Osobní údaje obsažené v této Smlouvě budou Příjemcem zpracovávány pouze pro účely plnění práv a povinností vyplývajících z této Smlouvy; k jiným účelům nebudou tyto osobní údaje použity. Příjemce při zpracovávání osobních údajů postupuje v souladu s platnými právními předpisy, zejména s Nařízením EU o ochraně osobních údajů (GDPR).
4. O uzavření této Smlouvy bylo rozhodnuto Radou Ústeckého kraje usnesením č. 068/60R/2022 ze dne 14. 12. 2022. Partnerství a financování bylo schváleno Zastupitelstvem Ústeckého kraje usnesením č. 061/18Z/2022 ze dne 12. 12. 2022.
5. Obě smluvní strany berou na vědomí, že smlouva je uzavírána před podáním žádosti o podporu do výzvy OP ST a před vydáním právního aktu o poskytnutí podpory, a zavazují se bezodkladně uzavřít dodatek ke Smlouvě, pokud to bude nutné s ohledem na konečný obsah žádosti o podporu předkládané do výzvy OP ST a podmínky právního aktu o poskytnutí podpory.
6. Jakékoliv změny této Smlouvy lze provádět pouze na základě dohody všech smluvních stran formou písemných dodatků podepsaných oprávněnými zástupci smluvních stran.
7. Vztahy smluvních stran výslovně touto smlouvou neupravené se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dalšími obecně závaznými právními předpisy České republiky.
8. Tato smlouva je vyhotovena ve dvou vyhotoveních, z nichž každá ze smluvních stran obdrží
po jednom vyhotovení.
9. Nedílnou součástí této smlouvy je Příloha č. 1 a Příloha č. 2.
10. Smluvní strany prohlašují, že tato Smlouva byla sepsána na základě jejich pravé a svobodné vůle,
nikoliv v tísni ani za jinak nápadně nevýhodných podmínek.
V Ústí nad Labem dne | V Ústí nad Labem dne | |
Příjemce | Partner |
Přílohy:
1. Návrh rozpočtu Partnera projektu s finančním příspěvkem
2. Studie proveditelnosti ve verzi 2. 11.2022
Příloha č. 1 Předběžný rozpočet partnera projektu s finančním příspěvkem (ke dni 2. 11. 2022)
Aktivita | Částka (maximální) |
1. Výdaje na zaměstnance (vč. odměn z DPČ, DPP, zákonných odvodů a pojištění) | 54 807 087,33 Kč |
2. Služby | 20 300 000,00 Kč |
3. Vybavení a materiál | 1 683 000,00 Kč |
4. Propagace, komunikace, akviziční marketing | 3 000 000,00 Kč |
Paušální výdaje (15 % ze mzdových nákladů) | 8 221 063,10 Kč |
Celkem | 88 011 150,43 Kč |
Transformační centrum Ústeckého kraje Projektový záměr – studie proveditelnosti
Verze 2. 11. 2022
Podpořeno z Operačního programu Spravedlivá transformace
Obsah
Seznam tabulek, grafů a obrázků 6
Důvod a cíl zpracování studie 10
1 Základní údaje o projektu 11
1.3 Předpokládané souhrnné náklady na projekt 11
2 Informace o žadateli a případných partnerech projektu 12
2.1 Základní informace o žadateli 12
2.2 Základní informace o partnerech projektu 12
2.3 Popis partnerské spolupráce 13
3 Charakteristika projektového záměru 16
3.1 Základní popis projektového záměru 16
3.2 Řešená oblast, identifikace problému 17
3.2.1 Základní charakteristika kraje 17
3.2.3 Problémová oblast Informační a datové služby 19
3.2.4 Problémová oblast Podnikání a inovace 20
3.2.5 Problémová oblast Transformace hospodaření s energií 23
3.2.6 Problémová oblast Revitalizace území 25
3.2.9 Zdůvodnění potřebnosti 29
3.3 Stručný popis výchozího stavu 30
3.3.1 Situace v oblasti informačních a datových služeb 31
3.3.2 Situace v oblasti podnikání a inovací 31
3.3.3 Situace v oblasti transformace energetiky 34
3.3.4 Situace v oblasti krajiny a urbanismu 34
3.4 Popis navrhovaných řešení 35
3.5 Návaznost na priority, strategie a projekty 37
3.5.1 Strategie v oblasti informačních a datových služeb 37
3.5.2 Strategie v oblasti podnikání a inovací 37
3.5.3 Strategie v oblasti transformace energetiky 38
3.5.4 Strategie v oblasti krajiny a urbanismu 38
3.6 Tematické zaměření projektu 38
3.7 Popis aktivit projektu ve smyslu článku 17 Nařízení EU 2020/852 40
4 Podrobný popis projektu, jeho etap a milníků 41
4.1 Popis hlavních a dílčích aktivit projektu 41
4.1.1 Aktivity ve fázi přípravy projektu 41
4.1.2 Aktivity ve fázi realizace projektu 42
4.2 Popis služeb, které budou díky projektu poskytovány 48
4.2.1 Pilíř 1: Informační a datové služby 48
4.2.2 Pilíř 2: Podpora podnikání a inovací 50
4.2.3 Pilíř 3: Transformace hospodaření s energií 53
4.2.4 Pilíř 4: Komplexní revitalizace území 55
4.2.5 Služby v objektu TCUK 59
4.3 Nezbytné legislativní změny 62
4.4 Stávající stupeň připravenosti projektu 62
5 Popis očekávaných cílů projektu, jeho výsledků a výstupů 63
5.1 Přínosy a dopady projektu 63
5.2 Popis předpokládaných kvantitativních i kvalitativních změn 66
5.2.1 Změny v oblasti I. Podnikání, výzkum, inovace 66
5.2.2 Změny v oblasti II. Kompetentní lidé a Smart Region 67
5.2.3 Změny v oblasti III. Nová energetika a efektivně využívané zdroje 68
5.2.4 Změny v oblasti IV. Revitalizovaná území 21. století 69
5.2.5 Transformační potenciál projektu 69
6 Technické řešení projektu 76
6.1 Investiční řešení projektu 76
6.1.2 Stavebně-technická část projektu – objekt TCUK 77
6.1.4 Pořízení vybavení a zařízení objektu 80
6.1.5 Přístrojové vybavení LART 81
6.1.6 Projektované ukončení projektu 81
6.1.7 Zdůvodnění investičního řešení 81
6.1.8 Potenciál pro budoucí rozšíření objektu TCUK 82
6.2 Neinvestiční řešení projektu 83
6.2.1 Zabezpečení projektu z hlediska neinvestičních výdajů 83
6.2.2 Zdůvodnění zvoleného řešení pro zajištění výstupů projektu 88
6.3 Zajištění lidských zdrojů 88
6.4 Organizační zajištění projektu 89
6.4.1 Pilíř 1: Informační a datové služby 89
6.4.2 Pilíř 2: Podpora podnikání a inovací 90
6.4.3 Pilíř 3: Transformace hospodaření s energií 90
6.4.4 Pilíř 4: Komplexní revitalizace území 90
6.4.5 Objekt Transformačního centra 91
7 Financování projektu a rozpočet projektu 92
7.1 Rámcový rozpočet projektu 92
7.1.1 Celkový rámcový rozpočet projektu 92
7.1.2 Návaznost výdajů na aktivity 96
7.2 Předpokládaná forma a výše financování 97
7.3 Popis finančních toků 97
7.3.1 Finanční toky v projektu 97
7.3.2 Generování výnosů 98
7.3.3 Vliv na regionální ekonomiku 99
7.4 Veřejná podpora 99
8 Předpokládaný harmonogram realizace projektu 101
8.1 Předpokládaný časový plán projektu 101
8.2 Plánované aktivity a jejich rozpočet 101
8.2.1 Neinvestiční část projektu 101
8.2.2 Objekt TCUK 102
8.2.3 Laboratoř pro robotiku a testování 103
8.2.4 Příprava a řízení projektu 104
8.3 Délka trvání přípravy, realizace a ukončení etap projektu 105
8.4 Analýza rizik jednotlivých etap projektu 105
9 Management projektu a projektový tým 106
9.1 Organizační struktura projektu a jeho řízení 106
9.1.1 Pravidla řízení projektu 106
9.1.2 Management projektu 107
9.2 Finanční řízení projektu 109
10 Hospodárnost projektu 110
10.1 Způsob výběru cen klíčových aktivit 110
11 Zajištění udržitelnosti projektu 111
11.1 Popis zajištění finanční udržitelnosti projektu 111
11.1.1 Finanční udržitelnost služeb 111
11.1.2 Finanční udržitelnost investiční části 111
11.2 Plánovaná opatření pro věcnou udržitelnost 112
11.2.1 Věcná udržitelnost služeb 112
11.2.2 Věcná udržitelnost investiční části 112
11.3 Popis zajištění provozu akce a jeho další využití 113
12 Analýza rizik 114
12.1 Popis hlavních rizik projektu, míra jejich závažnosti 114
12.2 Plánovaná opatření nezbytná k eliminaci rizik projektu 116
12.3 Vyhodnocení analýzy rizik 118
Přílohy 120
Příloha 1: Grafické znázornění harmonogramu projektu 121
Seznam tabulek, grafů a obrázků
Tabulka 1: Zpracovatelský tým FS 10
Tabulka 2: Souhrnné náklady projektu 11
Tabulka 3: Stručný harmonogram projektu 11
Tabulka 4: Přehled partnerů projektu 12
Tabulka 5: Počty a velikostní kategorie měst a obcí v ÚK 26
Tabulka 6: Příspěvkové organizace ÚK 27
Tabulka 7: Počty a velikostní kategorie podnikatelských subjektů v ÚK 28
Tabulka 8: Matice zdůvodnění potřebnosti projektu 29
Tabulka 9: Vazba řešení přinášených projektem na problémy regionu 35
Tabulka 10: Soulad projektu se zásadou DNSH 40
Tabulka 11: Aktivity ve fázi přípravy projektu 41
Tabulka 12: Aktivity v investiční přípravě projektu 41
Tabulka 13: Pracovní pozice v rámci Pilíře 1 49
Tabulka 14: Pracovní pozice v rámci Pilíře 2 52
Tabulka 15: Pracovní pozice v rámci Pilíře 3 54
Tabulka 16: Pracovní pozice v rámci Pilíře 4 57
Tabulka 17: Pracovní pozice v rámci objektu TCUK 61
Tabulka 19: Počet zasídlených firem (odhad) 65
Tabulka 21: Předběžný plán přípravy studií 65
Tabulka 22: Indikátory výstupů 71
Tabulka 23: Indikátory výsledků 73
Tabulka 24: Plánované pořízení služebních automobilů 81
Tabulka 25: Celkový rozpočet projektu (Kč) 95
Tabulka 26: Návaznost výdajů na aktivity 96
Tabulka 27: Struktura financování projektu 97
Tabulka 28: Aktivity projektu z pohledu veřejné podpory 99
Tabulka 29: Základní časový plán projektu 101
Tabulka 30: Administrativní pracovníci na straně příjemce dotace (kraje) 107
Tabulka 31: Administrativní pracovníci na straně partnerů projektu 107
Tabulka 32: Odhadovaný poměr prostředků pro zajištění udržitelnosti služeb 111
Tabulka 33: Provozní ekonomika objektu TCUK 112
Tabulka 34: Škály pro hodnocení rizik 114
Tabulka 35: Přehled rizik v projektu 115
Obrázek 1: Oblasti zájmu dle Plánu transformace ÚK 19
Obrázek 2: Dominance ekonomických aktivit s nižší přidanou hodnotou vedoucí k dlouhodobému
ztrácení pozice v ekonomické výkonnosti v Ústeckém kraji 21
Obrázek 3: Česko dle indexu ohrožení digitalizací na úrovni NUTS 2 23
Obrázek 4: Technologická a inovační infrastruktura v regionech ČR 33
Obrázek 5: Pilíře a aktivity projektu 43
Obrázek 6: Funkční využití objektu Transformačního centra 47
Obrázek 7: Přehledné schéma služeb poskytovaných TCUK 48
Obrázek 8: Vztahy výstupů, výsledků a dopadů projektu 63
Obrázek 9: Finanční a materiálové toky v projektu 98
Obrázek 10: Organizační struktura projektu 108
Použité zkratky
CIIRC Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky
CRM Customer Relationship Management – systém řízení vztahů se zákazníky
CZT Centrální zdroj tepla
ČVUT České vysoké učení technické v Praze ČR Česká republika
DCUK Datové centrum Ústeckého kraje
DIH Digital Innovation Hub – digitální inovační hub DNSH Do No Significant Harm – významně nepoškozovat ECUK Energetické centrum Ústeckého kraje
EDP Entrepreneurial discovery proces – proces podnikatelského objevování
EIA Environmental Impact Assessment – posouzení vlivů záměru na životní prostředí
EK Evropská komise
EU Evropská unie
FD Fakulta dopravní
FS Feasibility study – studie proveditelnosti FST Fond pro spravedlivou transformaci
FVE Fotovoltaická elektrárna
GBER General Block Exemption Regulation - Obecné nařízení o blokových výjimkách
HW Hardware
ICT Informační a komunikační technologie
ICUK Inovační centrum Ústeckého kraje IČO Identifikační číslo osoby
IoT Internet of things – internet věcí
ISPV Informační systém o průměrném výdělku
IT Informační technologie
JŘBU Jednací řízení bez uveřejnění
KAM Key account manažer
KEM Krajský energetický management
KETs Key enabling technologies – klíčové technologie KÚÚK Krajský úřad Ústeckého kraje
LART Laboratoř pro robotiku a testování MMR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MSP Malé a střední podniky
NIP Národní inovační platforma
OPST Operační program Spravedlivá transformace
OZE Obnovitelné zdroje energie
PD Projektová dokumentace
p.o. Příspěvková organizace
PP Projektový partner
RIS3 Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation – strategie inteligentní specializace inovační politiky
RRA ÚK Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje a.s.
SGEI Services of General Economic Interest - služby obecného hospodářského zájmu
SI Sdílená infrastruktura
SP Stavební povolení
SRUK Strategie rozvoje Ústeckého kraje
SW Software
TAČR Technologická agentura České republiky
TCUK Transformační centrum Ústeckého kraje
TRL Technology readiness level – úroveň připravenosti technologie
UJEP Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ÚK Ústecký kraj
ÚR Územní rozhodnutí
VaV Výzkum a vývoj
VTP Vědeckotechnický park
VŘ Výběrové řízení
ŽP Životní prostředí
Úvod
Důvod a cíl zpracování studie
Studie proveditelnosti (feasibility study – FS) pro projekt Transformační centrum Ústeckého kraje je zpracována pro předložení žádosti o dotaci do Operačního programu Spravedlivá transformace. Studie je zpracována ve struktuře dle Přílohy č. 1 OPST – Závazná osnova projektového záměru.
Cílem studie je popsat projekt v jeho fázi přípravné, realizační i ve fázi udržitelnosti a tím dát nositeli projektu, kterým je Ústecký kraj, přesnou informaci o obsahu projektu, o jeho přínosech a nezbytných nákladech. Studie zároveň slouží pro upřesnění náplně klíčových služeb v projektu.
Zpracovatelský tým
Studie byla zpracována garanty jednotlivých klíčových aktivit projektu, projektovou manažerkou
a externím zpracovatelem.
Tabulka 1: Zpracovatelský tým FS
Osoba | Organizace | Role |
Xxx Xxxxxxxxx | Ústecký kraj | Garant projektu |
Xxxxx Xxxxxxx | Ústecký kraj | Garant pilíře 1 |
Xxxxx Xxxxxxxxx | Inovační centrum ÚK | Garant pilíře 2 |
Xxxxxxxx Xxxxxxx | Ústecký kraj | Garant pilíře 3 |
Xxxxxx Xxxxx | Atelier Xxxxx | Garant pilíře 4 |
Xxx Xxxxxxx | Inovační centrum ÚK | Garant objektu TCUK |
Xxxxxx Xxxxx | Ústecký kraj | Garant LART |
Xxxxxx Xxxxxxxx | Ústecký kraj | Manažerka přípravy projektu |
Xxxxxxx Xxxxxx | Ascend s.r.o. | Garant věcného obsahu a logického rámce projektu |
Xxxxxxxx Xxxxx | RRA ÚK | Zpracovatel FS |
Harmonogram zpracování
První studie byla zpracována v období leden – květen 2022. Revize, úpravy a doplňování studie probíhaly v období květen - říjen 2022. Studie bude finalizována na základě podmínek výzvy OP ST pro strategické projekty a pokynů pro žadatele.
1 Základní údaje o projektu
1.1 Název projektu
Projekt má název: Transformační centrum Ústeckého kraje.
1.2 Místo realizace
Místem realizace projektu je město Ústí nad Labem – Ústecký kraj. V rámci projektu budou poskytovány služby s dopadem na celý Ústecký kraj, některé aktivity budou mít dopad přesahující hranice kraje. Služby budou v rámci maximální synergie poskytovány v nově vybudovaném objektu, ale samozřejmě s přesahem do celého kraje.
1.3 Předpokládané souhrnné náklady na projekt
Náklady na projekt jsou tvořeny projektovými náklady v realizační fázi. Náklady na přípravu projektu pokrývá výzva OPST č. PP-1/2021 (Dotační výzva na finanční podporu předprojektové a navazující projektové přípravy strategických projektů) a vlastní zdroje žadatele.
Náklady na projekt jsou tak tvořeny náklady na poskytování služeb na dobu 5 let trvání realizační fáze projektu a náklady na přípravu a realizaci stavby a na pořízení vybavení.
Tabulka 2: Souhrnné náklady projektu
Druh výdaje | Kč |
Poskytování služeb (5 let) | 336 189 735,66 |
Investice (stavba a přístroje) | 505 180 400,00 |
Řízení projektu | 20 911 236,72 |
Celkem | 862 281 372,38 Kč |
1.4 Projektové období
Projekt bude realizován v následujících etapách:
- 2021-2022: přípravná fáze. Stanovení základního rámce projektu, schválení nositelem projektu, předběžná a plná studie proveditelnosti, zahájení investiční přípravy projektu, žádost o dotaci.
- 2023-2027: realizační fáze. Poskytování služeb v rámci projektu. Příprava a realizace investiční části projektu.
- Od 2028: provozní fáze. Poskytování služeb a plný provoz objektu TCUK.
Tabulka 3: Stručný harmonogram projektu
Etapy | Příprava | Realizace | Provoz | ||||||
Aktivita | Rok | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 | 2028+ |
Příprava projektu | |||||||||
Žádost o dotaci | |||||||||
Poskytování služeb | |||||||||
Inženýrská příprava | |||||||||
Stavba | |||||||||
Nákup a instalace vybavení | |||||||||
Plný provoz | |||||||||
Podrobný harmonogram projektu viz kap. 8.
2 Informace o žadateli a případných partnerech projektu
2.1 Základní informace o žadateli
Nositelem projektu a žadatelem o dotaci je Ústecký kraj.
Název | Ústecký kraj |
IČ Typ Sídlo Web Kontaktní osoba Kontakt | 00000000 |
Veřejnoprávní korporace | |
Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem | |
Xxxxxx Xxxxxxxx | |
Ústecký kraj je ze zákona pověřen výkonem činností směřujících k zajištění všestranného rozvoje území a potřeb občanů. Proto je nejvhodnějším nositelem strategického projektu, jehož cílem je celková transformace kraje směrem k post-uhelnému regionu.
2.2 Základní informace o partnerech projektu
Projekt bude mít čtyři partnery. Těmito partnery budou expertní organizace – nositelé služeb, které
budou v projektu poskytovány.
Tabulka 4: Přehled partnerů projektu
Č. | Název | Role v projektu |
PP 1 PP 2 PP 3 PP 4 | Datové centrum Ústeckého kraje | Služby v pilíři 1 |
Inovační centrum Ústeckého kraje | Služby v pilíři 2, organizační zajištěná objektu TCUK | |
Energetické centrum Ústeckého kraje | Služby v pilíři 3 | |
Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje | Služby v pilíři 4 |
Kontaktní informace k jednotlivým projektovým partnerům (PP) :
Číslo | PP 1 |
Název IČ Typ Vztah k nositeli projektu Sídlo Web Kontaktní osoba Kontakt | Datové centrum Ústeckého kraje, p. o. |
09658351 | |
Příspěvková organizace | |
Ústecký kraj je zřizovatelem | |
Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem | |
Xxx. Xxxxx Xxxxxxx | |
Číslo | PP 2 |
Název IČ Typ Vztah k nositeli projektu | Inovační centrum Ústeckého kraje, z.s. |
04542088 | |
Zapsaný spolek | |
Ústecký kraj je zakladatelem spolku |
Velká Hradební 2800/54, 400 01 Ústí nad Labem |
Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx |
Číslo | PP 3 |
Název IČ Typ Vztah k nositeli projektu Sídlo Web Kontaktní osoba Kontakt | Energetické centrum Ústeckého kraje, p. o. |
17310431 | |
Příspěvková organizace | |
Ústecký kraj je zřizovatelem | |
Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem | |
Prozatím není zřízen | |
Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx | |
Číslo | PP 4 |
Název IČ Typ Vztah k nositeli projektu Sídlo Web Kontaktní osoba Kontakt | Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. |
60279524 | |
Akciová společnost | |
Ústecký kraj je 100% akcionářem | |
Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem | |
Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx | |
Sídlo
Web
Kontaktní osoba
Kontakt
2.3 Popis partnerské spolupráce
Partneři mají v projektu roli nositelů expertních služeb. Jako partneři do projektu vstoupily organizace, které dlouhodobě působí (případně jsou nově zřízeny k působení) v oblastech, které projekt TCUK pokrývá. Propojení jejich činností do jednoho rozsáhlého projektového záměru vytváří potřebnou
„kritickou masu“ aktivit, které v součtu mají reálnou šanci proměnit Ústecký kraj. Využití již existujících organizací namísto vytvoření nového subjektu má několik výhod:
- Využití stávajících expertů
- Znalost prostředí, navázané kontakty s cílovými skupinami projektu
- Návaznost na dřívější aktivity
- Možnost bezprostředního zahájení poskytování služeb
- Úspora provozních výdajů díky využití existujícího administrativního a organizačního zázemí
Práva a povinnosti, úkoly a odpovědnosti při realizaci projektu budou předmětem partnerské smlouvy, která bude uzavřena mezi příjemcem a partnerem projektu. Předpokládá se uzavření dvoustranných partnerských smluv (tzn. zvlášť mezi nositelem projektu a každým z PP).
Každý z PP bude mít zpracovanou projektovou směrnici, která podrobně stanoví a rozpracuje postup řízení, schvalování dokumentů, stanovení odpovědných osob, postupy finančního řízení (čerpání, vykazování, oběh účetních dokladů…), administraci a archivaci dokumentů v organizaci PP.
Jednotlivé organizace budou mít roli projektových partnerů, budou tedy spolupříjemci dotace a na základě partnerských smluv budou získávat příspěvek odpovídající výši schválených uznatelných výdajů. Zároveň budou dle pokynů nositele projektu provádět vykazování činnosti a finančního příspěvku dle pravidel dotačního programu.
Projektoví partneři v průběhu r. 2022 definují rozsah služeb, které budou v rámci projektu poskytovat, a vyčíslí jejich nároky (personální kapacity, zázemí, vybavení aj.). Tyto informace poskytnou jako vstup pro přípravu projektu TCUK (podklady pro žádost o dotaci, nároky na objekt TCUK). Zároveň v r. 2022 proběhne výběr prvních pracovníků, kteří budou poskytovat služby a budou financováni z projektu TCUK. Od 1. ledna 2023 zahájí všichni PP poskytování služeb v rámci projektu TCUK.
Přehled zapojení jednotlivých partnerů:
Číslo | PP 1 |
Název Role Aktivity Financování Harmonogram | Datové centrum Ústeckého kraje |
Poskytování expertních služeb (především veřejné správě) v oblasti informačních a datových služeb. IT podpora projektu TCUK. | |
Vytvoření datové platformy, rozvíjení konceptu Smart Region (sběr, vyhodnocování a využívání digitálních dat pro rozhodovací procesy veřejné správy), poradenství a metodická podpora pro veřejnou správu v oblasti využití a analýzy dat, analytické práce s využitím digitálních dat. Podrobněji viz kap. 4. | |
DCUK je příspěvkovou organizací Ústeckého kraje. Financování v rámci projektu bude poskytováno na základě partnerské smlouvy s nositelem projektu. | |
2022: Příprava projektu, příprava služeb. Od 1. 1. 2023: Poskytování služeb v rámci projektu TCUK. |
Číslo | PP 2 |
Název Role Aktivity Financování Harmonogram | Inovační centrum Ústeckého kraje |
Poskytování expertních služeb (především malým a středním podnikům) v oblasti rozvoje podnikání a inovací. Provoz objektu TCUK. Řízení LART. | |
Poskytování poradenství, mentoring, vytvoření sítě externích expertů pro specializované poradenství pro MSP, přístup k moderním technologiím, přístup k inovacím pro firmy ve všech fázích životního cyklu: začínající se, rozvíjející / rostoucí i zralé podniky. Podrobněji viz kap. 4. Provoz objektu TCUK, poskytování služeb zasídlení pro organizace a podniky. Správa přístrojového vybavení v objektu. | |
ICUK je zapsaným spolkem, jedním z jeho zřizovatelů je Ústecký kraj. Financování v rámci projektu bude poskytováno na základě partnerské smlouvy s nositelem projektu. | |
2022: Příprava projektu, příprava služeb. Od 1. 1. 2023: Poskytování služeb v rámci projektu TCUK. |
Číslo | PP 3 |
Název Role Aktivity Financování Harmonogram | Energetické centrum Ústeckého kraje |
Poskytování expertních služeb veřejné správě v oblasti energetické efektivity. | |
Zavádění prvků územního energetického managementu. Poskytování poradenských služeb a odborné podpory pro modernizaci energetiky měst a obcí. Příprava a zajištění souvisejících analýz, studií, koncepcí. Podrobněji viz kap. 4. | |
ECUK je příspěvkovou organizací Ústeckého kraje. Financování v rámci projektu bude poskytováno na základě partnerské smlouvy s nositelem projektu. | |
2022: Založení organizace. Příprava projektu, příprava služeb. Od 1. 1. 2023: Poskytování služeb v rámci projektu TCUK. |
Číslo | PP 4 |
Název Role Aktivity Financování Harmonogram | Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje |
Poskytování expertních služeb (především veřejné správě) v oblasti komplexní revitalizace území. | |
Zpracování studií v oblasti revitalizace krajiny a osídlení. Poradenství a konzultace pro veřejnou správu v oblasti urbanismu, územního plánování a celkového rozvoje území, revitalizace krajiny, zvyšování atraktivity území. Podrobněji viz kap. 4. | |
RRA ÚK je akciovou společností. Jejím 100% akcionářem je Ústecký kraj, RRA ÚK působí v režimu vertikální spolupráce. Financování v rámci projektu bude poskytováno na základě partnerské smlouvy s nositelem projektu. | |
2022: Příprava projektu, příprava služeb. Od 1. 1. 2023: Poskytování služeb v rámci projektu TCUK. |
3 Charakteristika projektového záměru
3.1 Základní popis projektového záměru
Obsahem projektu je vytvoření systému komplexních služeb pro transformaci Ústeckého kraje směrem
k modernímu post-uhelnému regionu. Bude se jednat o služby v oblastech:
- Smart region, sběr, analýza a využívání dat
- Podpora malého a středního podnikání s důrazem na inovace
- Transformace energetiky směrem k decentralizaci, úsporám a obnovitelným zdrojům
- Revitalizace krajiny, tvorba lepšího fyzického prostředí
Nositelem každé z těchto oblastí (pilířů projektu) bude expertní organizace v roli projektového partnera. „Transformační centrum ÚK“ je společnou hlavičkou těchto služeb.
Cílovými skupinami projektu jsou především veřejná správa a dále malé a střední podniky v ÚK.
Součástí projektu je také vybudování objektu Transformačního centra1. Objekt bude mít tři hlavní
funkce:
1. Poskytne prostorové zázemí dalším pilířům Transformačního centra a dalším intermediárním organizacím, které se věnují podpoře regionální ekonomiky (např. CzechInvest, Agentura API, TAČR ad.).
2. Bude poskytovat prostory pro zasídlení začínajících a malých a středních firem včetně přístupu
k inovativním technologiím.
3. Vytvoří obslužné zázemí pro zasídlení organizace a firmy a také pro obyvatele okolních čtvrtí.
Tím se dosáhne vysoké synergie poskytovaných služeb. Vybudování objektu je nutnou podmínkou pro dosažení cílů projektu: díky koncentraci služeb a klientů se vytvoří kritická masa, která umožní vysoký dopad služeb do regionu.
Transformační centrum ÚK se stane pilířem proměny regionu. Ve 21. století Ústecký kraj mění své hospodářství směrem od fosilní energetiky, revitalizací prochází také krajina a sociální sféra.
TCUK bude hybatelem pozitivní změny regionu v několika oblastech:
- TCUK zkvalitní veřejnou správu: díky otevřené datové platformě, která bude sbírat, analyzovat a vizualizovat data, budou mít firmy i veřejná správa vždy přesné informace pro rozhodování.
- TCUK přinese lepší práci: podpoří malé a střední firmy s inovativními nápady a otevře jim cestu k moderním technologiím a digitalizaci, bude stimulovat vznik nových firem, přinese tak nová a především znalostně náročnější pracovní místa.
- TCUK dekarbonizuje region: pokročilý energetický management bude odrazovým můstkem pro čisté a efektivní prostředí.
- TCUK promění krajinu: plánování krajiny a urbanismus přinesou revitalizovaná území po těžbě a moderní města pro život.
1 Vzhledem k plánovanému harmonogramu stavby budou přímou součástí projektu z OPST pouze přípravné práce na objektu Technologického centra a jeho výstavba. Provoz a služby objektu TCUK spadají z pohledu projektu OPST až do fáze jeho udržitelnosti.
3.2 Řešená oblast, identifikace problému
3.2.1 Základní charakteristika kraje
Ústecký kraj trpí nedokončenou transformací ve všech aspektech:
- Ekonomika: nízká míra ekonomického růstu, malý podíl inovativních MSP (nízká inovační výkonnost), nerozvinuté kapacity VaV, malý podíl pracovních míst s vysokou kvalifikací, PZI často fungují na bázi práce ve mzdě, nízká míra podnikatelské aktivity.
- Environmentální oblast: snížená kvalita životního prostředí, vyšší hodnoty polutantů, vysoké plochy krajiny s nedořešenou rekultivací / revitalizací po těžbě, množství brownfieldů.
- Sociální oblast: nižší průměrná vzdělanost, zhoršené zdravotní a sociální ukazatele obyvatel, nižší kvalifikace pracovních sil, sociální stratifikace (až sociální vyloučení), strukturální nezaměstnanost, selektivní migrace mladých a talentovaných lidí mimo kraj.
Podle zpracovaných analýz (Strategie rozvoje ÚK, Strategie restrukturalizace aj.) má kraj několik charakteristik, které jej negativně odlišují od průměru ČR:
• Urbánní struktura kraje: Navzdory poloze kraje na významných rozvojových osách má značná část území kraje periferní charakter. Polycentrická sídelní struktura kraje s absencí dominantního centra. Významně negativní saldo dojížďky do zaměstnání a škol: z kraje vyjíždí výrazně více osob, než sem dojíždí.
• Obyvatelstvo: Průběžný pokles populace v souvislosti s přirozeným i migračním úbytkem obyvatel. Imigrace sociálně slabých obyvatel, které do kraje přitahuje nabídka disponibilního bydlení. Pokračuje stárnutí populace; v nejbližších letech lze očekávat vyšší dynamiku stárnutí populace než v ČR jako celku. Dlouhodobě nízká průměrná úroveň vzdělanostní struktury obyvatel.
• Ekonomika: Výkonnost ekonomiky Ústeckého kraje v kontextu ČR v posledních dvou dekádách klesala, a to především v důsledku strukturálních změn ekonomiky a útlumu tradičních odvětví. Kraj vykazuje také nejnižší míru podnikatelské aktivity mezi kraji ČR. V posledních 20 letech markantní změny hospodářské struktury: pokles zaměstnanosti i produkce v tradičních průmyslových odvětvích, naproti tomu příliv přímých zahraničních investic do nově budovaných zón (s výraznou orientací na automobilový průmysl). Transformace ekonomiky vzhledem k blížící se exploataci vytěžitelných ložisek hnědého uhlí a očekávanému ukončení těžby hnědého uhlí i útlumu navazující tepelné energetiky stále není u konce. Podmínky pro rozvoj znalostní ekonomiky v ÚK jsou poměrně nepříznivé, a to jak z hlediska nízkého významu sektoru VaV v kraji, tak z hlediska velmi omezených lidských zdrojů pro rozvoj inovační ekonomiky. Nejzávažnějším důsledkem transformace krajské ekonomiky byl razantní růst nezaměstnanosti s nejvážnějším dopadem na periferní regiony (Šluknovsko, Podbořansko) a na Mostecko.
• Občanská vybavenost: Nepříznivá vzdělanostní a sociální skladba obyvatel, se kterou souvisí i nižší vstupní úroveň žáků na začátku procesu počátečního vzdělávání. Dlouhodobě zhoršené studijní výsledky žáků ve srovnání s ostatními kraji ČR. Dlouhodobým problémem je nesoulad mezi strukturou absolventů škol a poptávkou na trhu práce. Zdravotní stav populace Ústeckého kraje patří k nejhorším mezi kraji ČR, zdravotní péče je přitom limitovaná nedostatkem lékařů. Horší vybavení zdravotnickými kapacitami vzhledem k poptávce v okresech s typickými periferními regiony. Podfinancovanost sociálních služeb a absence sociálních služeb, které by nahradily stávající velkokapacitní pobytová
zařízení. Dlouhodobě disfunkční je sociální bydlení. Poměrně rozsáhlá nabídka kulturního a sportovního vyžití a související infrastruktury.
• Doprava: Výborná dopravní poloha kraje na transevropském multimodálním koridoru. Parametry mnoha silnic neodpovídají jejich dopravnímu významu a zatížení. Stav a parametry železniční infrastruktury zpravidla neodpovídají dopravním potřebám. Zásadní dlouhodobou rozvojovou potřebou je realizace VRT Praha – Drážďany přes železniční uzel Ústí nad Labem. Vysoká intenzita dopravy na páteřních tazích velkých měst. Chybějící separace pěších, cyklistů i silničního provozu v úsecích s nejvyšším potenciálem pro nemotorovou dopravu.
• Technická infrastruktura: Kraj má vzhledem ke zbytku ČR nadstandardně rozvinutou technickou infrastrukturu. Není vyřešen energetický mix v elektrárenství a teplárenství včetně většího využití obnovitelných zdrojů energie, je nutné řešit postupné vypořádání s důsledky útlumu těžby hnědého uhlí na výrobu elektrické energie a tepla.
• Životní prostředí: Vzhledem ke koncentraci velkých znečišťovatelů ovzduší je v Ústeckém kraji mimořádně vysoká produkce některých škodlivin, velmi vysoká je také produkce tuhých znečišťujících látek a těkavých organických látek. Jádrová část Ústeckého kraje patří mezi oblasti s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší. Kvalita vody zůstává problematická u výpustí odpadních vod z průmyslových podniků, velkých aglomerací a důlních vod. Opatření protipovodňové ochrany jsou realizována pomalu, chybí větší uplatnění zadržovacího potenciálu krajiny prostřednictvím „měkkých“, krajinotvorných opatření. Problematický je zábor zemědělské půdy především plochami sídel. Velkou rozvojovou výzvou je rekultivace území devastovaných těžbou hnědého uhlí a větší využití turistického potenciálu zdejší krajiny.
Nedokončená transformace ekonomiky a historická sociodemografická situace kraje vytváří komplex vzájemně propojených problémů.
Z uvedeného komplexu problémů řeší projekt TCUK následující hlavní potřeby pro transformaci
regionu:
- zkvalitnění veřejné správy a veřejných služeb díky informačním a datovým službám
- podnikání s vysokou přidanou hodnotou
- transformace energetiky, efektivní využívání zdrojů
- zlepšení stavu krajiny a životního prostředí, kvalita prostředí, participace
Tyto oblasti odpovídají oblastem zájmu, jak jsou definovány ve schváleném Plánu transformace ÚK.
Obrázek 1: Oblasti zájmu dle Plánu transformace ÚK
Oblasti tvoří vzájemně propojený komplex. Pro každou oblast jsou dále popsány základní problémy
a zdůvodnění potřebnosti.
3.2.3 Problémová oblast Informační a datové služby
EK ve své Zprávě2 upozorňuje, že Česká republika zůstává v Indexu digitální ekonomiky a společnosti Evropské komise pod průměrem EU, a zdůrazňuje potřebu zlepšovat digitální dovednosti tak, aby bylo možné podporovat širší hospodářskou změnu a využívat výhod, které přináší. Prioritní investiční potřeby je potřeba cílit mj. na rozšíření a urychlení elektronické veřejné správy a tím vytvoření jednoduchých a srozumitelných služeb pro občany.
Informační a komunikační technologie (ICT) jsou hlavním funkčním nástrojem konceptu moderní / inteligentní veřejné správy. Koncepční zavedení ICT dokáže pomoci otevřeně a transparentně spravovat území (organizační úroveň), poskytovat účinné nástroje pro komunikacis občany (komunitní úroveň), řídit jednotlivé agendy a poskytovat informace v reálném čase (infrastrukturní úroveň) a sledovat a číselně dokládat naplňování strategických cílů (výsledná úroveň).3
Komplexní technologické řešení má několik technických úrovní: identifikační (detektory), komunikační (vhodná komunikační síť), informační (zpracování dat) a aplikační (publikace informací v podobě aplikací nabízejících různé služby). Pro jejich použití není vždy potřeba infrastruktura (fyzická zařízení na dopravní síti měst); inteligentní veřejná správa pro tyto účely používá všechny komunikační prostředky 21. století (tj. internet, mobilní telefony, sociální sítě), které mohou sloužit zároveň jako senzory, přenosová síť, informační kanály, či prostředky pro aplikace různých služeb.
ICT nabízejí nástroje, jak realizovat řešení problémů, na které jsou lidské znalosti omezené. Pomocí velkého množství dat (tzv. big data) a jejich synergického zpracování lze optimalizovat například spotřebu energií, dopravu, zdravotní a sociální služby, environmentální rizika, dodavatelské řetězce i chování občanů.
2 Zpráva o České republice 2020. Pracovní dokument útvarů Komise, 2020.
3 MMR: Metodika Konceptu inteligentních měst
Otevřená data (Open data) jsou data veřejného a soukromého sektoru, která jsou volně k dispozici na internetu ve strukturované a strojově čitelné podobě. Jedná o všechna data, jejichž využití může pozitivně ovlivňovat kvalitu života a rozvoj měst a obcí.
Vývoj a používání digitálních technologií jsou v současné době spojeny s velkými bezpečnostními riziky ve formě ztráty dat, zneužití informací, nebo při nefunkčnosti IT systémů dokonce se ztrátami na životech (např. nemocniční systémy). V současné době dochází stále častěji k bezpečnostním útokům na tyto subjekty za účelem poškodit IT systémy (školy, nemocnice, subjekty veřejné správy atd.).
Poptávku po službách v oblasti sběru, využití a prezentace dat ve veřejné správě lze stanovit na základě zkušeností, které Ústecký kraj získal díky pilotnímu projektu PORTABO. V projektu jsou kromě kraje zapojena čtyři města, proběhl workshop s obcemi v ÚK. Memorandum, jež bylo v projektu PORTABO uzavřeno mezi krajem a samosprávami, ukazuje reálně doložený zájem.
3.2.4 Problémová oblast Podnikání a inovace
Ústecký kraj je stále poznamenán nedokončenou strukturální přeměnou ekonomiky. V průběhu hospodářské transformace došlo k útlumu tradičních odvětví (mj. těžební, textilní, potravinářský, chemický a hutnický průmysl). I tak si některá tradiční odvětví zachovala značný význam pro regionální makroekonomické ukazatele a zaměstnanost (těžba hnědého uhlí, energetika), ale lze očekávat jejich další útlum s negativními důsledky na ekonomiku a trh práce v regionu.4
Podíl HDP kraje na celkovém HDP ČR dlouhodobě klesá. Relativní pozice kraje v HDP na 1 obyvatele se v mezikrajovém srovnání od roku 1995, kdy Ústecký kraj zaujímal třetí nejvyšší příčku, výrazně zhoršilo. Do roku 2019 klesl až na předposlední místo, přičemž hodnota dosáhla 71,7 % průměru ČR.5
Příčinami zhoršeného vývoje byly jednak strukturální změny ekonomiky, jednak méně příznivé podmínky pro rozvoj nových podniků v kraji (nižší sociální kapitál obyvatel, nedostatek kvalifikovaných a motivovaných pracovních sil, odliv mozků, nepříznivá image kraje apod.).
Z hlediska zaměstnanosti, ekonomického významu i celkových dopadů výrobní činnosti na region jsou stále stěžejními průmyslovými obory v ÚK těžba a zpracování hnědého uhlí, na který je zde úzce navázána výroba elektrické energie, dále chemický průmysl, strojírenský průmysl (z velké části díky PZI v průmyslových a průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot.6
Struktura zaměstnanosti ÚK naznačuje přetrvávající průmyslový charakter kraje a vliv tradičních odvětví na zaměstnanost. V kraji je relativně nízká zaměstnanost v zemědělství a lesnictví, naopak mírně nadprůměrně vysoká zaměstnanost v průmyslu. Relativně vysokou zaměstnanost stále drží palivoenergetický komplex, ale stavy zaměstnanců se zde průběžně snižují.
V ÚK je nižší podnikatelská aktivita než v ČR (měřeno počtem ekonomických subjektů na 1000 obyvatel). Nízké zastoupení ekonomických subjektů je především v typických periferních regionech a regionech, které byly nejtíživěji zasaženy strukturálními změnami ekonomiky. Na nízkém počtu ekonomických subjektů se podepisuje také nízký ekonomický a sociální kapitál populace.
4 Strategie rozvoje ÚK
5 ČSÚ: Vybrané ukazatele krajů (NUTS 3) v roce 2019
6 Strategie rozvoje ÚK
Hlavním nositelem hospodářských inovačních aktivit v rámci celého Ústeckého kraje jsou velké podniky v tradičních oborech. Další skupinou jsou středně velké podniky vlastněné zahraničními investory. Vědeckovýzkumné aktivity jsou v Ústeckém kraji zajišťovány především Univerzitou Xxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx v Ústí nad Labem, pracovišti dalších univerzit či vysokých škol (například České vysoké učení technické v Praze, detašované pracoviště v Děčíně či Vysoká škola chemicko-technologická, pracoviště v Litvínově), soukromými výzkumnými organizacemi a podnikovými výzkumnými pracovišti. V relativním počtu zaměstnanců VaV (přepočteno na celé úvazky na 1000 zaměstnanců) i objemu výdajů na VaV zastává ÚK předposlední místo mezi kraji ČR. Celkové výdaje na VaV v Ústeckém kraji dosáhly v roce 2019 částky 1,3 mld. Kč a byly 2. nejnižší v mezikrajském srovnání. Podíl na objemu výdajů v ČR činil 1,2 %. Co se týká inovačních aktivit podniků, Ústecký kraj zaujímá v mezikrajském srovnání třetí nejhorší pozici v podílu inovujících podniků na celkovém počtu podniků (38,3 %) a dokonce nejhorší pozici v intenzitě inovací, měřené jako podíl nákladů na inovační činnosti na celkových tržbách podniků, které ve sledovaném období (konkrétně 2016 až 2018) prováděly inovační činnosti.
v ekonomické výkonnosti v Ústeckém kraji7
V oblasti podnikání a inovací čelí Ústecký kraj vzájemně provázané sadě problémů:
- nedostatek technicky vzdělaných pracovníků a jejich nízká kvalita
- nízká míra podnikatelské aktivity a podnikavosti („zaměstnanecká mentalita"), která je dále příčinou vzniku nedostatečného počtu nových, resp. moderních, inovativních podniků
- malý počet veřejných a komerčních center výzkumu; výdaje na VaV dosahují v Ústeckém kraji
2. nejnižší hodnoty mezi regiony ČR, počty zaměstnanců ve VaV jsou nízké, VaV v kraji je málo aplikačně orientovaný
- obtíže firem při růstu či rozvoji nových aktivit či při přechodu k náročnějším aktivitám (lock-inu firem i regionu v aktivitách s nižší přidanou hodnotou)
7 Zdroj: Aktualizace Vstupní analýzy Strategie hospodářské restrukturalizace Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje
- mnoho firem v regionu působí na pozici dodavatelů nižšího stupně dodavatelského řetězce, mají tak nižší míru zavádění inovací
- malá spolupráce firem s výzkumnými organizacemi
- nedostatek odborníků pro vývoj či inovativní procesy
- firmám s českými vlastníky často chybějí manažerské a obchodní kompetence; nemají však kapacity ani finanční prostředky pro získání těchto znalostí formou externích expertů
Specifickou oblastí, kterou bude projekt TCUK řešit, jsou prostory pro zasídlení menších firem (tyto prostory nabídne objekt Transformačního centra). V této oblasti především malé a střední podniky čelí sadě několika vzájemně provázaných problémů:
- V kraji je omezená dostupnost ploch pro zasídlení především začínajících a menších firem. Stávající plochy nejsou flexibilní, neumožňují dynamické změny jako růst firmy, nejedná se
o kombinované prostory umožňující zároveň kancelářskou činnost a například prototypovou výrobu.
- Firmy často potřebují jak zasídlení, tak poradenství v oblasti ekonomického rozvoje, inovací apod. Přitom nikde v kraji nejsou tyto služby poskytovány ve vzájemné provazbě, kdy by firma mohla získat oba druhy podpory na jednom místě.
V zájmu co nejvyšší koncentrace podpory, která se poskytuje firmám, by bylo vhodné soustředit pokud možno všechny takto zaměřené organizace pod jednu střechu a tak vytvořit svého druhu one-stop- shop, který firmám poskytne komplexní poradenství na jednom místě. Soustředění organizací v jednom objektu přinese synergie mezi službami pro veřejný sektor a službami pro MSP.
Ústecký kraj stále patří k nejslabším regionům z pohledu tvorby a zavádění inovací. Průmyslová transformace a dekarbonizace vyžaduje posílení inovačního potenciálu tak, aby rostla produktivita ekonomiky. K tomu ale nestačí pouze finanční zdroje (například na nákup nových technologií), ale je nutná kombinace endogenních a exogenních zdrojů tak, aby inovace byly do ekonomiky skutečně absorbovány. Je tedy třeba hledat jak lokální znalosti, tak lokální poptávku.
Ústecký kraj patří k nejohroženějším z pohledu ztráty pracovních míst vlivem digitalizace podnikání i veřejných služeb. Je proto důležité, aby kraj v předstihu hledal cesty, jak tato rizika snížit. K tomu může přispět moderní přístrojové vybavení pro vývoj, inovace, měření a testování.
Ústecký kraj v minulých letech realizoval rozsáhlý mezinárodní projekt ECOS4IN zaměřený na rozvoj digitálního ekosystému. Jeho analytická část (včetně detailní SWOT analýzy) konstatuje, že v regionu aktuálně chybí sdílená infrastruktura a firmy a výzkumné organizace z ÚK musí spoléhat na spolupráci s testbedy v Praze (například CIIRC CVUT) nebo Sasku (například ICM Chemnitz). Analýza zpracovaná FD CVUT Praha ukazuje stav přístrojového vybavení a nepokrytá místa potřebná pro akceleraci výzkumu v této oblasti.
Obrázek 3: Česko dle indexu ohrožení digitalizací na úrovni NUTS 2 8
V oblasti přístupu k digitálním a pokročilým výrobním technologiím je tak v Ústeckém kraji zjištěn nesoulad mezi potřebami firem a nabídkou.
Na straně poptávky (malé a střední firmy): V ÚK existuje rostoucí segment malých a středních firem (více než 15 000 ekonomických subjektů s 1-49 zaměstnanci dle ČSÚ). Zároveň Ústecký kraj cíleně podporuje vznik a rozvoj MSP založených na inovativním podnikání s vysokou přidanou hodnotou – viz činnost ICUK.
Na straně nabídky (přístup k pokročilému technologickému vybavení): Především začínající a malé technologicky orientované podniky nemají přístup k pokročilým technologiím pro vývoj a testování svých produktů, případně pro zkušební (prototypovací, malosériovou) výrobu. V regionu existují určité základní služby, např. měření a testování na FSI UJEP, jejich přístrojové vybavení je však omezené a neslouží pro prototypovací výrobu. Zároveň je pro malé podniky obtížné využívat vybavení ve větších centrech mimo region, protože rozsah, ve kterém by zařízení využívali, není pro velká centra zajímavý v porovnání s většími klienty.
Zároveň v širším regionu chybí určité typy přístrojového vybavení – viz studie ČVUT.
3.2.5 Problémová oblast Transformace hospodaření s energií
Energetický management je klíčový pro transformaci kraje. Vzhledem k dlouhodobému konceptu změn v oblasti energetiky je nezbytné tento proces řešit řízeně a efektivně.
Téma komunitní energetiky je v současné době jedním z důležitých témat transformačních procesů v energetice v souvislosti s útlumem těžby, tlakem na odchod od uhelných energetických zdrojů k alternativním (nízkoemisním i bezemisním) zdrojům energie a efektivním využíváním energie. Komunitní energetika, tj. vznik občanských energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje, je jedním z důležitých prvků transpozice nových směrnic EU v oblasti podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů a pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. V České republice nejsou zatím legislativně zakotveny, nicméně ve vazbě na tzv. zimní energetický balíček bude pojem energetická
8 Převzato z: Chmelař, X., Xxxxxx, X., Xxxxxxx, X., & Xxxxx, O. (2015). Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU, Úřad vlády ČR
společenství implementován do české legislativy v rámci připravovaného nového energetického zákona. S ohledem na cíle a závazky ČR se jeví jako reálný scénář náhrady uhlí kombinací technologií, založených na OZE a plynu spolu s technologiemi akumulace pro sladění nerovnoměrnosti dodávky a spotřeby, především u OZE.
Jako jeden z nástrojů pro řešení výše uvedených problémů se nabízí institut komunitní energetiky s nositeli ve formě sdružení a spolků či družstev se zapojením veřejného sektoru (obce, kraj a jejich příspěvkové organizace), občané i občanské organizace a také podnikatelské subjekty (v minoritním podílu).
Zmíněný koncept bude realizován jako řízená decentralizace, která neohrozí a neomezí kvalitu dodávek energií, naopak přinese strategickou podporu a bezpečnost energetiky.
Důležitým prvkem celého systému je soustředění sil a prostředků ve spojení s potenciálem výzkumu
a vývoje v prostředí digitalizované a decentralizované energetiky, dopravy logistiky a veřejné správy.9
Výroba elektřiny z OZE v roce 2016 dosáhla 1 191 938 MWh a podílí se tak 4,9% na celkové výrobě elektřiny v kraji. Podíl výroby elektřiny z OZE je pod průměrem ČR (13,0 %), což je však dáno vysokou výrobou elektřiny z fosilních paliv a zásobování ČR elektřinou vyrobenou v Ústeckém kraji. Na spotřebě elektrické energie se elektřina vyrobená z OZE podílí 21,7 %.
Nejvyšší podíl na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie zaujímá biomasa s 38,1 % na celkové výrobě elektřiny z OZE. 86 vodních elektráren s celkovým výkonem 77,3 MWe je druhým největším zdrojem elektřiny z OZE. Nejvýznamnější je vodní elektrárna Střekov na Labi a Nechranice.
Fotovoltaické elektrárny s 1 530 provozovnami a celkovým instalovaným výkonem 177,0 MWe se podílí 13,4 % na celkové výrobě elektřiny z OZE. Využití bioplynu ve 13 zemědělských bioplynových stanicích, 7 čistírnách odpadních vod a 8 kogeneračních jednotek spalující skládkový bioplyn se podílí 7,4 %. Celkem 46 větrných elektráren ve 14 provozovnách o výkonu 86,8 MW (282 MW je instalovaný výkon v celé ČR) se podílelo 14,6 % na celkovém instalovaném výkonu OZE v kraji. Ve srovnání s ostatními kraji je výroba elektřiny z větru v Ústeckém kraji nejvyšší ze všech (Karlovarský kraj s výrobou 89 136 MWh je druhý) a na výrobě elektřiny z větrných elektráren se kraj podílí 35 % celé ČR.10
Novým trendem v energetice je využívání vodíku jako zdroje energie. V Ústeckém kraji funguje Vodíková platforma. Již v roce 2019 Ústecký kraj společně s dalšími 17 významnými subjekty z řad municipalit, institucí, firem a výzkumných organizací podepsal Memorandum o partnerství a spolupráci při rozvoji komplexního využití vodíku jako zdroje čisté energie v Ústeckém kraji. Kraj má jako první český region zpracovánu Vodíkovou strategii a objevují se první pilotní projekty využití vodíku především v dopravě.
V oblasti energetického hospodářství v kraji lze definovat následující problémy:
- Růst cen energií – potřeba energetických úspor a šetření provozních výdajů na straně veřejné správy
- Levnější a nové technologie OZE umožňující rozšíření těchto instalací
- Nové technologie umožňující sdílené energetické hospodářství
9 Plán transformace Ústeckého kraje
10 Územní energetická koncepce ÚK
- Veřejné správě chybí odborné kapacity v oblasti energetiky (chybí odborné poradenství a konzultace, a to ze strany důvěryhodné nezávislé expertní organizace, ne ze strany dodavatelů konkrétních technologií)
3.2.6 Problémová oblast Revitalizace území
Důsledkem povrchové těžby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi je mimořádný rozsah ploch devastovaných těžbou. Jedná se jednak o plochy výsypek vzniklých vrstvením materiálu z nadloží uhelných slojí, jednak o zbytkové jámy po samotné těžbě. Zatímco je v rámci stávající praxe zabezpečena kompletní rekultivace území devastovaných těžbou, nejsou dostatečně zajištěny následné aktivity, které spočívají v revitalizaci, a především pak resocializaci rekultivovaných území. Na nově rekultivovaných územích zpravidla chybí infrastruktura umožňující jejich efektivní využití.11
Důsledkem strukturálních změn ekonomiky a masivního útlumu regionálního průmyslu i jedním z typických znaků „starého průmyslového regionu“ je extrémně vysoká koncentrace brownfieldů v Ústeckém kraji. Navíc lze očekávat, že v souvislosti s transformačními procesy v energetice budou vznikat další, rozsáhlé brownfieldy, zejména na územích s ukončenou těžbou uhlí a dále v lokalitách odstavovaných uhelných elektráren (Tušimice, Prunéřov) a souvisejících provozů.
Revitalizací brownfieldů může dojít k uvolnění ploch potenciálně sloužících pro výrobu, bydlení, občanskou vybavenost a další služby, ke krátkodobé rekreaci apod. Překážkou jsou především majetkoprávní poměry a staré ekologické zátěže. K sanacím těchto zátěží však dochází velmi pozvolna. Existence enormního množství a rozsahu brownfieldů a zanedbaných částí měst je jedním z největších rozvojových problémů Ústeckého kraje.12
Revitalizaci území nelze oddělit od sociální sféry. Je nutné do transformačních aktivit zapojit obyvatele dotčených území a všechny relevantní aktéry. Jedním z klíčových problémů jádrové a pánevní oblasti kraje je sociální nestabilita a nízký sociální status velké části obyvatel. Tento problém pramení zejména z nepřirozené obměny struktury obyvatelstva (ať už poválečným dosídlením území, tak i náborovými příspěvky v 2. polovině 20. století). Nově příchozí obyvatelstvo mělo mnohdy nižší sociální status, přičemž kulturní vzorce, které nižší sociální status vyvolávají, se kopírují i do dalších generací. Zároveň nově příchozí obyvatelstvo a následující generace nemají dostatečně intenzivní vazbu k území). Tyto faktory vedou k relativně nízké participaci obyvatel na veřejném dění a nedostatku lokálních elit a přirozených lídrů.13
Participace je zároveň průřezovým tématem a nutným předpokladem i pro intervence v dalších problémových oblastech.14
V oblasti revitalizace území jsou definovány tyto problémy:
- Rozsáhlé území přímo a nepřímo postižené těžbou hnědého uhlí, a to včetně staveb, infrastruktury, technologií apod.
- Nedokončená revitalizace ploch po těžbě ve smyslu obnovy sociálních a ekonomických funkcí území.
11 Strategie rozvoje Ústeckého kraje 12 Strategie rozvoje Ústeckého kraje 13 Strategie rozvoje Ústeckého kraje
14 Například projekty komunitní energetiky vyžadují, aby byly úspěšné, zevrubnou práci na zapojení všech relevantních aktérů, a tedy se neobejdou bez participace.
- Trvale změněný environmentální režim krajiny (změny vodních toků, změny vegetace) na těžebních a rekultivovaných územích.
- Rozsáhlé plochy brownfieldů jako pozůstatek historické průmyslové činnosti.
- Problematická urbánní struktura měst, kdy centrálně řízná výstavba ve 2. polovině 20. století přestává odpovídat současným potřebám obyvatel.
- Zábory krajiny jak individuální výstavbou, tak průmyslovými zónami, včetně nedostatečného ekonomického, dopravního aj. napojení na stávající sídelní strukturu kraje.
- Sociální nestabilita, nízký sociální status značné části obyvatel (přičemž vzorce chování se předávají a vedou například k horším vzdělávacím výsledkům dětí ze znevýhodněného prostředí).
- Nízká participace a spolupráce aktérů na projektech společného zájmu.
Projekt má dvě hlavní cílové skupiny:
- Organizace veřejné správy
- Podnikatelské subjekty (především malé a střední podniky)
Vedlejšími cílovými skupinami jsou výzkumné organizace, žáci a studenti a veřejnost.
Veřejná správa
Veřejná správa je hlavní cílovou skupinou v oblastech informačních a datových služeb, transformace hospodaření s energií a revitalizace území. To znamená:
- Ústecký kraj
- Příspěvkové organizace kraje
- Města a obce, dobrovolné svazky obcí (a jejich příspěvkové organizace) V součtu se jedná o téměř 500 subjektů.
Měst a obcí je v Ústeckém kraji více než 350. Početně převažují malé obce do 1 tis. obyvatel (přes 250 obcí). Na druhou stranu téměř 40 % obyvatel kraje žije v pěti největších městech (Ústí n. L., Děčín, Teplice, Most, Chomutov).
Tabulka 5: Počty a velikostní kategorie měst a obcí v ÚK15
Počet obyvatel | Počet měst / obcí |
do 1 tis. obyvatel | 258 |
1 - 3 tis. obyvatel | 60 |
3 - 5 tis. obyvatel | 11 |
5 - 10 tis. obyvatel | 8 |
10 - 20 tis. obyvatel | 10 |
20 - 40 tis. obyvatel | 2 |
40 - 60 tis. obyvatel | 3 |
nad 60 tis. obyvatel | 2 |
Celkem | 354 |
15 Český statistický úřad, data k 1. 1. 2022
Významným subjektem, který bude využívat služby a výstupy projektu, bude sám Ústecký kraj a jeho příspěvkové organizace. Kraj je ze zákona (Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích) odpovědný za všestranný rozvoj svého území a za péči o potřeby svých občanů. Ústecký kraj je zřizovatelem více než 130 příspěvkových organizací. Velká část z nich má do své správy svěřen majetek kraje, především se jedná o objekty škol, zdravotních a sociálních služeb apod.
Tabulka 6: Příspěvkové organizace ÚK16
Oblast | Počet organizací |
Sociální věci | 14 |
Zdravotnictví | 517 |
Školství, mládež a tělovýchova | 99 |
Kultura a památková péče | 14 |
Doprava | 2 |
Správa majetku | 1 |
Strategická průmyslová zóna | 1 |
Celkem | 136 |
Podnikatelské subjekty
Podnikatelské subjekty – malé a střední podniky v Ústeckém kraji – jsou primární cílovou skupinou v oblasti podnikání a inovací. Komplexní nabídka projektem podpořených služeb ICUK bude směřována na následující podnikatelské subjekty:
- Začínající podnikatelé z řad studentů.
- Začínající podnikatelé z řad podnikajících fyzických osob (OSVČ) a preferenčně právnických osob (tedy malých a středních firem do 250 zaměstnanců) s inovativním námětem nebo podnikatelským záměrem.
- Existující životaschopné start-upy (studentské i podnikatelské) z řad regionálních podnikatelů (OSVČ) a mladých firem (všichni do 3 let existence a malých a středních firem do 250 zaměstnanců) s inovačním potenciálem v technických a technologických oborech nebo zájmem o zavedení vlastních inovačních aktivit a strategií.
- Existující stabilní inovační firmy regionu působící v různých průmyslových odvětvích, preferenčně dle definovaných oblastí specializace RIS3 ÚK.
- Zavedené inovativní firmy, především MSP, které mají potenciál růstu a orientují se na budoucnost. Preference firem vlastněných českými vlastníky.
Další cílové skupiny, na které bude zaměřena část aktivit:
- Zájemci o podnikání a technologie (studenti, veřejnost, zaměstnanci);
- Školy a veřejnost (popularizace nových přístupů, nových řešení a technologií);
- Veřejný sektor: obce (oblast digitalizace, inovace ve veřejné správě).
16 Ústecký kraj – výroční zpráva
17 V tom Krajská zdravotní a.s. se 7,5 tisíci zaměstnanců
Ústecký kraj evidoval v r. 2021 celkem 176 tis. ekonomických subjektů; tento počet zůstává v posledních letech víceméně stálý, změny v řádu do 2 000 subjektů). Z hlediska velikosti cca 107 tisíc subjektů počet zaměstnanců neuvádí, cca 54 tis. subjektů je bez zaměstnanců. Zbývající mají tyto velikostní kategorie:
Tabulka 7: Počty a velikostní kategorie podnikatelských subjektů v ÚK18
Počet zaměstnanců | Počet subjektů |
1–5 | 10 803 |
6–9 | 1 537 |
10–19 | 1 332 |
20–24 | 271 |
25–49 | 654 |
50–99 | 456 |
100–199 | 200 |
200–249 | 33 |
250–499 | 75 |
500–999 | 38 |
1 000 a více | 15 |
Celkem | 15 414 |
Z provedených průzkumů19 vyplývá, že v Ústeckém kraji existují firmy, které svou konkurenceschopnost výrazně staví na inovacích, případně vlastním vývoji, ale jsou v řádu nižších desítek. A dále především v sektoru malých a středních firem existují řádově desítky firem, které aktivně inovují a mají potenciál pro další rozvoj těchto aktivit.
Kvalitativně lze cílovou skupinu služeb podpory podnikání charakterizovat následovně:
Startupy
Jedná se o začínající společnosti s potenciálem růstu, pro které bude připraven inkubační a akcelerační program včetně možnosti zasídlení.
Malé a střední inovační firmy
Početně nejvýznamnější cílová skupina. Jedná se o firmy s inovativním potenciálem v rámci svých produktů nebo služeb. Z hlediska zasídlení společně se startupy tvoří největší podíl. Spádovou oblastí je jádrová oblast Ústeckého kraje zahrnující Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Most, Chomutov, Litoměřice, Louny. Inovační MSP budou využívat vhodných prostor pro zasídlení, sdílených infrastruktur a také networkingových prostor a akcí a služeb na podporu inovací a technologického transferu.
Inovativní velké firmy
18 ČSÚ: Statistická ročenka Ústeckého kraje 2021
19 Např. BermanGroup: Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém
kraji
Jde o společnosti s vlastními vývojovými a inovačními aktivitami, které mohou mít zájem o přístup k infrastruktuře a k vytvořené komunitě freelancerů, startupů a MSP. Tyto společnosti mají potenciál přilákat další MSP (dodavatelé či spoluřešitelé projektů) a tak se stávají důležitým partnery projektu.
Vedlejší cílové skupiny
Výzkumné organizace (nejčastěji vysoké školy) se zapojí do společných výzkumných, vývojových a inovačních projektů s podniky především díky přístrojovému vybavení v rámci vytvořené Laboratoře pro robotiku a testování.
Žáci a studenti budou osloveni komunikačními a propagačními aktivitami, budou se moci účastnit exkurzí apod.; cílem je motivovat je k podnikavosti a k volbě dalšího vzdělávání v oblasti přírodovědných a technických oborů s vysokou mírou inovací.
Veřejnost bude informována o výstupech a výsledcích projektu a o tom, jak aktivity TCUK přispívají
k pozitivní proměně regionu.
Konečnými beneficienty projektu budou obyvatelé Ústeckého kraje. Přínosy projektu pro ně budou:
- Zlepšené rozhodování veřejné správy a rychlejší řešení problémů ve městech a obcích.
- Nižší náklady na energie, vyšší energetická bezpečnost.
- Větší nabídka pracovních míst, navíc v oborech s vyšší úrovní mezd.
Dopad projektu TCUK do čtyř oblastí (informační a datové služby, podnikání a inovace, transformace energetiky, krajina a urbanismus) řeší několik základních potřeb cílových skupin. Matice popisuje, jaké potřeby jednotlivých cílových skupin řeší projekt TCUK díky službám, které bude poskytovat.
Xxxxxxx 0: Matice zdůvodnění potřebnosti projektu
Veřejná správa | Další (mj. podnikatelské) subjekty | |
Informační a datové služby Podnikání a inovace | Sběr a analýza dat pro získání objektivních informací o situaci. Zpracování a vizualizace dat jako podklad pro rozhodování. Digitalizace a elektronizace veřejné správy. Kyberbezpečnost. | Využívání smart řešení ve výrobě a firemních procesech. Tvorba nových služeb pro obyvatele díky otevřeným datům. |
Zařazení kompetencí pro moderní technologie do vzdělávání. Zlepšení vazby vzdělávání na trh práce. Podpora podnikavosti v rámci vzdělávání. | Přístup k expertní podpoře v oblastech: - zahájení podnikání - zavádění inovací - řízení firemních procesů při růstu firmy Přístup k externímu financování rozvoje firmy. Přístup k moderním technologiím, možnost jejich pilotního otestování. Přístup k prostorám pro podnikání. |
Získávání kvalifikovaných a motivovaných pracovníků. Spolupráce firem, sdílení zdrojů. | |
Energetické úspory – snížení provozních nákladů veřejných objektů. Decentralizace a variabilita zdrojů energie jako příprava na dekarbonizaci. Vyšší dostupnost OZE. Nové technologie v energetice. | Energetické úspory, nové zdroje (OZE). Vývoj nových služeb a řešení v oblasti energetiky. |
Řešení sociální a ekonomické revitalizace území po ukončení těžby a rekultivací. Zkvalitnění urbánního prostoru. Zvýšení atraktivity kraje. Participace – zapojení veřejnosti. Participace – spolupráce aktérů, | Vhodné propojení privátních investičních záměrů (nová výstavba) se stávající urbánní, dopravní a sociodemografickou situací v dané lokalitě. Propojení podnikatelských záměrů s rozvojovými projekty (ekonomické využití revitalizovaných území, brownfieldů atd.). |
Transformace energetiky
Krajina
a urbanismus
Služby je třeba poskytovat v plném rozsahu a kvantitě, měřeno počtem výstupů. Vzhledem k systémovým problémům Ústeckého kraje zde nestačí jednorázová „pilotní“ řešení, je zapotřebí vytvořit robustní systém služeb. Tyto služby musí být zároveň synergické, působit společně a z různých stran řešit společné (průřezové) problémy regionu. Potřeby v území jsou komplexní: je třeba řešit kvalitu krajiny a životního prostoru, efektivní a účinnou správu veřejných statků a zároveň vytvářet progresivní ekonomickou strukturu pro zajištění dlouhodobé prosperity. S tímto cílem působí v regionu i aktéři z národní úrovně (například agentury na podporu podnikání a inovací CzechInvest, API, TAČR aj.).
Proto je třeba zajistit zázemí pro:
1. Dostatečně robustní systém služeb, který vyžaduje i personální kapacity;
2. Synergické působení a propojení těchto služeb.
Z těchto důvodů je nezbytnou součástí projektu vybudování objektu Transformačního centra. Zde budou sídlit jednotlivé expertní organizace, zde bude možné získat na jednom místě přístup k plné škále služeb (princip „one-stop-shopu“), zde bude docházet k propojování nabídky služeb20.
3.3 Stručný popis výchozího stavu
Už v současné době se jednotliví aktéři snaží problémy v uvedených oblastech aktivně řešit. Narážejí při tom však na několik problémů:
- Malá kapacita současných služeb – nestačí pokrýt potřeby cílové skupiny.
20 Možný modelový příklad: Město investuje do obnovy zanedbané lokality – brownfieldu po těžbě, přičemž součástí investice jsou moderní smart řešení dodaná místními MSP, které tak získají možnost k jejich testování a vývoji nových aplikací.
- Nedostatečná expertíza – pro řadu služeb, které mohou mít potenciálně velký pozitivní dopad, chybí v regionu experti s potřebnými znalostmi; tuto expertízu je třeba nejprve vybudovat vytvořením týmů pro poskytování služeb a vzděláváním členů těchto týmů.
- Nedostatečná synergie / spolupráce napříč službami a napříč jednotlivými skupinami aktérů.
3.3.1 Situace v oblasti informačních a datových služeb
Veřejná správa (Ústecký kraj, města a obce) dlouhodobě řeší problematiku digitalizace veřejné správy a veřejných agend dle metodik na národní úrovni (Portál občana aj.). V posledních letech se začínají více zabývat problematikou kyberbezpečnosti – ochrany a zabezpečení citlivých dat.
V ÚK existuje dlouhodobý zájem o větší využívání smart řešení, především v oblasti sběru, analýzy a prezentace dat. V této oblasti byl od r. 2019 realizován pilotní projekt PORTABO. Jedná se o datovou platformu pro sběr a prezentaci otevřených dat. Účastníky projektu byly Ústecký kraj, statutární město Ústí nad Labem, statutární město Děčín, město Litoměřice, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, České vysoké učení technické a Inovační centrum Ústeckého kraje.
Od r. 2020 je zřízeno Datové centrum Ústeckého kraje (DCUK) jako příspěvková organizace kraje. Hlavními činnostmi DCUK jsou:
- provoz datového centra a poskytování IT služeb pro ÚK a jím zřízené či založené organizace
- schvalování investičních akcí v oblasti IT příspěvkových organizací zřízených ÚK
- realizace projektů v oblasti SMART a IT technologií na území Ústeckého kraje
- provozování školicího a vzdělávacího centra
Přestože kraj a velká města si uvědomují význam datových služeb, nemají tyto činnosti stále ještě takový rozsah, aby plně stačily potřebám kraje a jeho příspěvkových organizací. Nadále není vybudována dostatečně robustní síť čidel a sběrných bodů a řešení v oblasti analýzy velkých dat se prosazují jen pomalu. Menší města a obce nemají kapacity řešit tuto problematiku vlastními silami.
Mezi moderní trendy v oblasti informačních a datových služeb patří zejména:
- Oblasti smart city: využití digitálních, informačních a komunikačních technologií pro zvýšení kvality života.
- Digitalizace a elektronizace státní a veřejné správy (eGovernment).
- Sběr, analýza a prezentace velkých dat (zpracovávání velkých objemů nestrukturovaných dat s nízkou hustotou).
- Kyberbezpečnost: ochrana informací a majetku před krádeží, korupcí nebo přírodní
katastrofou.
3.3.2 Situace v oblasti podnikání a inovací
Podpora podnikání je vzhledem k hospodářské situaci Ústeckého kraje dlouhodobou prioritou regionu. Působí zde ve vzájemné koordinaci několik aktérů:
- Ústecký kraj (především Odbor podpory podnikání, inovací a transformace)
- Místní kanceláře národních orgánů (CzechInvest, Agentura pro podnikání a inovace,
CzechTrade)
- Krajská hospodářská komora ČR a okresní hospodářské komory
- Inovační centrum Ústeckého kraje
- Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje
- Privátní aktivity v jednotlivých městech především v oblasti podpory začínajících podnikatelů
(cowork apod.).
Podpora byla historicky cílena především do oblasti zajištění lidských zdrojů a do oblasti finanční podpory. V posledních letech je kladen větší důraz na podporu inovací. Inovační centrum Ústeckého kraje bylo založeno v r. 2015, od r. 2016 poskytuje služby především začínajícím podnikatelům a malým a středním podnikům. Jeho hlavními aktivitami jsou:
- Podpora ekosystému regionu: poradenství a konzultace (pro firmy, ale i města a obce), tvorba expertíz a analýz (především v oblasti inovačního podnikání), spoluúčast na rozvojových projektech v regionu (např. v oblastech chytré mobility, nových technologií, vzdělávání aj.).
- Podpora začínajících podnikatelů: podpora podnikavosti (preinkubace), vzdělávací program (inkubátor) pro začínající podnikatele.
- Podpora zavedených malých a středních podniků: propojování firem a výzkumných organizací, zajištění expertů pro další rozvoj firem, vzdělávací akce pro firmy.
- Doprovodnou aktivitou je propagace a marketing služeb a činností ICUK a regionu jako takového.
Současné služby však stále nepokrývají plný rozsah potřeb firem. Hlavními nedostatky jsou:
- Malá kapacita služeb; poptávka firem převyšuje současnou kapacitu služeb.
- Firmy mají omezený přístup k moderním technologiím v oblasti Průmyslu 4.0 (digitalizace a automatizace); v kraji chybí možnost pilotního testování těchto technologií a ověření jejich potenciálu pro firmu.
- Začínající firmy mají nedostatek ploch pro zasídlení s přímým přístupem ke službám pro MSP.
Pro zasídlení firem se v Ústeckém kraji se nabízejí jednak prostory a objekty, které byly od počátku zamýšleny jako technologické / vědeckotechnické parky, jednak běžné komerční prostory k pronájmu. Vykazují ale několik základních nedostatků.
Technologické a vědeckotechnické parky poskytují buď pouze základní zasídlení (VTP Rumburk), nebo jen elementární skladovací a provozní plochy (Nupharo park), případně poskytují technické služby v oblasti měření, testování a vývojových projektů (VTP UJEP). Kancelářské objekty jsou zaměřeny čistě jen na možnost zasídlení a kancelářských prací. Žádná ze současných infrastruktur nekombinuje fyzické prostory pro firmy s poskytování pokročilých služeb pro rozvoj podnikání.
Výjimkou jsou současné prostory Inovačního centra ÚK (ICUK Space Hradební). Zde se především začínajícím a malým podnikům nabízí i možnost zasídlení, avšak jen v omezeném počtu do 10 firem, víc současné prostory neumožňují.
Inovačně vyspělé regiony obvykle uplatňují škálu nástrojů a opatření, které pomáhají firmám zavádět inovace a posouvat se na vyšší stupně dodavatelských řetězců a produkčních sítí. Takovými nástroji mohou být například:
- Podpora inovací díky propojení s výzkumem: například odborné služby technologických skautů, inovační apod. vouchery, tvorba partnerství pro transfer technologií, tvorba vědeckotechnických parků (i virtuálních).
- Podpora podnikání a rozvoje firem: například soft nástroje na podporu komunikace a spolupráce firem (matchmaking, odborné poradenství), specializované poradenství pro zavádění inovací (technologická byznysová expertíza, ochrana IPR; často v kombinaci s finanční podporou), podpora podnikání absolventů a vzniku spin-off firem, tvorba klastrů a sítí pro rozvinuté firmy.
- Rozvoj lidských zdrojů: například rozvoj dovedností díky vzdělávacím programům, podpora mobility, nástroje na lákání a udržení talentů.
- Budování „tvrdé“ infrastruktury pro podnikání, především pro začínající a inovativní podnikatele (například podnikatelské inkubátory, inovační centra apod.).
Častá je přitom kombinace přístupů, tzn. fyzická infrastruktura spojená s expertní podporou
a finančními nástroji.
Ve většině regionů ČR fungují technologická centra (s různými názvy, např. vědeckotechnické parky), jejichž společnou charakteristikou je:
- Poskytování služeb pro inovačně zaměřené podniky
- Prostory pro zasídlení především inovačních MSP s růstovým potenciálem
- Podpora zavádění inovací a moderních technologií (Průmysl 4.0, smart budovy)
V Ústeckém kraji taková infrastruktura dosud chybí. Viz vybraná technologická apod. centra
v regionech ČR zřízená a provozovaná s příspěvkem veřejného sektoru:
Obrázek 4: Technologická a inovační infrastruktura v regionech ČR
Z příkladu jiných regionů, zejména mechatronického clusteru Linz nebo sdílené infrastruktury ICM Chemnitz, vyplývá, že ÚK potřebuje rozšířit nabídku sdílených technologií a doplnit modely pro akceleraci spolupráce (transfer, awarness aktivity).
V Ústeckém kraji dále existují „bílá místa“ v oblasti vybavení přístrojovou technikou na straně výzkumných organizací. Inovativní firmy v regionu tak často nemohou nalézt odpovídajícího výzkumného partnera pro společný VaV21.
3.3.3 Situace v oblasti transformace energetiky
Veřejná správa řeší energetiku především z pohledu energetických úspor a tedy snížení provozních nákladů veřejné infrastruktury. Nejčastějším řešením byly v minulosti především akce na zateplení obvodových plášťů a střech a výměny výplní ve veřejných budovách (školy, objekty zdravotnických a sociálních služeb) s cílem snížení energetických ztrát. Postupně probíhají výměny tepelných zdrojů, v převážné většině však zůstává vytápění závislé na fosilních zdrojích. V posledních letech se zvýšením dostupnosti OZE se uplatňují i tato řešení, především v podobě instalace FVE.
Hlavními problémy a výzvy, kterým kraj, města a obce čelí, jsou:
- Růst cen energií – potřeba energetických úspor a šetření provozních výdajů na straně veřejné správy
- Levnější a nové technologie OZE umožňující rozšíření těchto instalací
- Nové technologie umožňující sdílené energetické hospodářství
- Veřejné správě chybí odborné kapacity v oblasti energetiky (chybí odborné poradenství a konzultace, a to ze strany důvěryhodné nezávislé expertní organizace, ne ze strany dodavatelů konkrétních technologií)
Aktivity v oblasti transformace energetiky jsou v současné době v Ústeckém kraji roztříštěné, spolupráce aktérů a sdílení zkušeností probíhá jen omezeně. Změnit to má založení Energetického centra Ústeckého kraje (ECUK), které proběhlo v r. 2022. ECUK bude poskytovat služby jak kraji a jeho příspěvkovým organizacím, tak dalším především veřejným subjektům v území.
Moderně řízené regiony svými aktivitami významně ovlivňují uchopení a intenzitu implementace transformačních cílů na regionální úrovni. Za tímto účelem často zřizují oddělení/jednotky energetických specialistů, kteří koordinují aktivity na regionální úrovni; příkladem může být Moravskoslezské energetické centrum.
3.3.4 Situace v oblasti krajiny a urbanismu
Kontinuálně probíhá rekultivace území zasažených těžbou hnědého uhlí. Rekultivaci provádějí především těžební společnosti, kterým to ukládá zákon (Zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství – horní zákon; ukládá těžebním organizacím povinnost zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou) a taktéž ze zákona na ni průběžně vyčleňují finanční prostředky. Ekologické škody vzniklé před privatizací těžebních společností jsou řešeny z vládního programu (na základě Usnesením vlády České republiky č.272/2002) s využitím 15 mld. Kč z výnosů privatizace.
Rekultivace mají v první fázi podobu technické rekultivace (vymodelování nového terénu), následně se uplatňují především lesnické, vodohospodářské a rekreační rekultivace. Vzniklá „nová krajina“ však v převážné většině postrádá sociální a ekonomickou funkci – neslouží k bydlení ani k novým ekonomickým činnostem (s výjimkou omezeného zemědělského a rekreačního využití). V kraji je třeba
21 Viz například studie Fakulty dopravní ČVUT: Rozvoj ekosystému průmyslu 4.0 v Ústeckém kraji (02/2022). Studie byla výstupem projektu ECOS4IN.
komplexně řešit celkovou revitalizaci rozsáhlejších územních celků, což jde nad rámec současných rekultivačních aktivit. Neexistuje expertní organizace na krajské úrovni („krajský architekt“).22
Města a obce řeší svůj rozvoj především na základě pravidel daných legislativou (územně plánovací dokumentace). Jen ve výjimečných případech využívají velká města služeb městského architekta. V posledních letech se začínají objevovat veřejné architektonické soutěže (například v Děčíně, Litvínově, České Kamenici), zatím se ale nejedná o rozšířený nástroj.
V Ústeckém kraji není problematika krajiny, urbanismu, architektury a veřejného prostoru z pohledu dnešních požadavků a potřeb zaměřených zejména na komplexní kvalitu a multioborovost adekvátním způsobem řešena. Obdobně chybí široce založené a odborně vedené participační procesy a komunikační centrum propojující aktivity odborné i laické veřejnosti.
Pokročilé aglomerace / regiony se snaží svůj rozvoj řídit za spolupráce odborníků z oblasti tvorby krajiny, architektury, urbanismu, veřejné správy a příbuzných oborů. Příkladem může být Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy nebo Kancelář architektury města v Karlových Varech, Liberci, Brně. Takto koncepční přístup zatím v Ústeckém kraji nastaven není.
3.4 Popis navrhovaných řešení
Řešení, která projekt TCUK přináší (podrobněji popsuje aktivity projektu Kapitola 4), míří přímo ke kořenům problémů, které byly definovány výše. Vazby problémů a řešení popisuje tabulka.
Tabulka 9: Vazba řešení přinášených projektem na problémy regionu
Oblast | Problém | Řešení |
Informační a datové služby Podnikání a inovace | Nízký podíl využívání digitálních služeb | Digitální datová platforma pro celé území kraje |
Pomalá elektronizace veřejné správy především menších měst a obcí | Poradenství pro veřejnou správu | |
Absence senzorů a dat | Vybudování a provoz sítě pro Internet věcí | |
Omezená analýza získávaných dat | Analytické a vizualizační vyhodnocování získaných dat | |
Bezpečnostní rizika | Zajištění kyberbezpečnosti celého TCUK | |
Hrozba dalšího útlumu tradičních odvětví | Podpora rozvoje nových i stávajících MSP v progresivních odvětvích | |
Horší podmínky pro rozvoj nových podniků | Expertní, finanční i infrastrukturní (zasídlení, technologie) podpora nově vznikajících podniků | |
Nízká podnikatelská aktivita | Aktivity na rozvoj podnikavosti | |
Omezené inovační aktivity podniků (vč. omezeného přístupu k moderním technologiím) | Program pro zvýšení inovační výkonnosti MSP. Přístup k moderním technologiím a přístrojům. |
22 Jako „vzorový“ přístup lze chápat v roce 2021 realizovanou soutěž dle regulí ČKA na okolí jezera Xxxxxx, která jednak území okolo jezera řešila v kontextu širšího území mezi Teplicemi a Ústím, ale hlavně důsledně
krajinářsky prověřovala zapojení rekultivovaného území do struktury krajiny, stejně jako do struktury osídlení. Toto bylo možné pouze pomocí celkového pohledu na adekvátně profesionálně definované souvislosti (organizátor PKÚ).
Obtíže firem při růstu | Program pro podporu růstu a rozvoje MSP |
Velký počet firem na nízkých stupních dodavatelských řetězců | Programy pro zvýšení inovační výkonnosti a pro podporu růstu a rozvoje MSP. Přístup k moderním technologiím a přístrojům. |
Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků | Zpřístupňování moderních technologií pro MSP |
Nedostatek odborníků pro vývoj | Vytvoření expertní sítě, spolupráce s nositeli digitálního know-how |
Omezené manažerské a obchodní kompetence | Program pro podporu růstu a rozvoje MSP |
Energetická náročnost veřejné infrastruktury - růst cen energií | Příprava a realizace opatření zvyšujících účinnost užití energie |
Závislost na fosilních palivech, nízká diverzifikace zdrojů | Příprava projektů zvyšujících podíl OZE a využívajících prvků komunitní energetiky |
Malý podíl OZE | Příprava projektů zvyšujících podíl OZE |
Bezpečnostní rizika centralizované energetiky | Příprava projektů zvyšujících podíl OZE a využívajících prvků komunitní energetiky |
Veřejné správě chybí odborné kapacity v oblasti energetiky | Poskytování metodické podpory veřejné správě, příprava analýz, vznik platformy |
Mimořádný rozsah ploch devastovaných těžbou | Studie v oblasti revitalizace krajiny zaměřené na její návrat do struktury krajiny a osídlení s akcentem na urbánně ekonomický přínos, jímž je možno oslovit a zaujmout důležité aktéry v území. |
Nízká resocializace (efektivní využití) rekultivovaných ploch | Studie v oblasti osídlení a funkcí území odvíjející se od celkového smysluplného uchopení regionu (tzv. smršťující se oblasti a města). |
Množství brownfieldů | Studie v oblasti osídlení a funkcí území zaměřené na změny, konverze, nebo adekvátní znovuvyužití většinou kvalitně infrastrukturně obsloužených brownfieldů. |
Problematická urbánní struktura měst | Studie v oblasti osídlení a funkcí území s akcentem na aktivní spolupráci s lokálními samosprávami. |
Zábory krajiny | Studie vedoucí k minimalizaci dalších záborů půdy cestou znovuinvestování do již využitého, ale zanedbaného území. |
Zhoršená sociální situace | Participativní nástroje pro zapojení znevýhodněných skupin |
Transformace energetiky
Krajina
a urbanismus
Nízká míra spolupráce aktérů
Participativní vedení spolupráce na významných rozvojových projektech
3.5 Návaznost na priority, strategie a projekty
Aktivity projektu TCUK jsou v souladu s relevantními strategiemi na národní a regionální úrovni, případně tyto strategie přímo naplňují. Také mají synergické efekty s projekty, které v posledních letech v Ústeckém kraji probíhají.
3.5.1 Strategie v oblasti informačních a datových služeb
- Digitální Česko (vládní program digitalizace ČR 2018+), část Digitální ekonomika a společnost. Rozsah a zacílení koncepce „Digitální ekonomika a společnost“ v sobě zahrnuje všechny dílčí aspekty, které přináší technologický vývoj a postupující digitalizace všech oblastí života. Jedná se o postupnou celospolečenskou změnu, která je v principu spojena s využitím digitalizace a internetu, s rozvojem robotizace a umělé inteligence. Strategie Digitální Česko vychází z dokumentu Digital Europe na evropské úrovni.
- Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR 2021–2027 (Národní RIS3 strategie): Specifický cíl D.2 Podpora digitalizace a využití nových technologií ve veřejné sféře.
- Koncepce Smart Cities (odolnost prostřednictvím SMART řešení pro obce, města a regiony -
dokument MMR ČR).
- Regionální inovační strategie ÚK (Priorita D.1 Smart cities / smart region / smart veřejné služby), Strategie rozvoje podnikání a průmyslu v ÚK.
3.5.2 Strategie v oblasti podnikání a inovací
- Inovační strategie České republiky 2019–2030: Pilíře The Country for Start-ups, The Country for Investment
- Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR 2021–2027 (Národní RIS3 strategie): Specifické cíle A.1 Posílení inovační výkonnosti stávajících firem a reakce na průmyslovou transformaci, technologické a společenské změny; A.2 Vznik a růst nových firem a využití nových příležitostí; A.3 Zlepšení fungování inovačních ekosystémů na národní i regionální úrovni.
- Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+: Strukturálně postižené kraje.
- Strategie rozvoje ÚK do r. 2027: Téma: B. nastartování hospodářského rozvoje a modernizace regionální ekonomiky.
- Regionální inovační strategie ÚK: Klíčová oblast B - Inovativní a konkurenceschopné firmy (Zvýšit počet nových firem s potenciálem růstu (obratu, zaměstnanosti) / škálovatelných firem postavených na moderních technologiích a know-how; Zajistit malým a středním firmám služby, které je podpoří v růstu díky novým příležitostem, možnostem a inovacím; Zpřístupnit malým a středním firmám moderní technologie s vysokou přidanou hodnotou pro testování, implementaci, inovativní výrobu; Zvýšit absorpci externích finančních zdrojů; Zvýšit počet inovací ve firmách díky spolupráci (získávání know-how) s výzkumnými organizacemi; Zvýšit konkurenceschopnost firem prostřednictvím jejich vzájemné spolupráce). Související klíčové oblasti: C - Kvalitní výzkum a jeho aplikace, D - Inovace ve veřejné sféře, E - Podpora inovačního ekosystému.
- Strategie Re:Start: Cíle: A.3 Vyšší inovační výkonnost ekonomiky.
3.5.3 Strategie v oblasti transformace energetiky
- Státní energetická koncepce ČR: Priorita I – Vyvážený energetický mix, Priorita II – Úspory a energetická účinnost, Elektroenergetika - dílčí cíl Obnovitelné zdroje energie, Výroba a dodávka tepla - dílčí cíl Decentrální výroba tepla, Energetická účinnost - dílčí cíle Účinnost distribuce energie a řízení spotřeby, Energetická náročnost budov, Podpora využívání energetických auditů a posudků, energetického managementu (monitoring a targeting) a metody Energy Performance Contracting (energetické služby se zárukou)
- Územní energetická koncepce ÚK: Priority: Zlepšit hospodárnost užití energie, Podpora udržitelného rozvoje.
Re:Start: Xxx X.3 Transformace energetiky.
3.5.4 Strategie v oblasti krajiny a urbanismu
- Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+: Strategický cíl 6: Kvalitní plánování regionálního rozvoje přispívající k plnění cílů regionální politiky (Specifický cíl 6.2: Rozvíjet strategické plánování na bázi funkčních regionů a posilovat spolupráci aktérů v území)
- Strategie rozvoje ÚK: Téma C. Revitalizace fyzického prostředí a zlepšení stavu životního
prostředí.
- Re:Start: Xxx X.1 Revitalizovat území zasažené těžbou a průmyslem.
- Politika architektury a stavební kultury České republiky: Témata Krajina a sídla, Stavby.
Projekt TCUK souvisí s dalšími projekty, které se v Ústeckém kraji realizují nebo realizovaly. Jedná se především o projekty v oblasti digitalizace, inovací a energetiky. Tyto projekty částečně připravily půdu pro TCUK například tím, že aktivizovaly cílové skupiny, zmapovaly hlavní problémy a potřeby a propojily jednotlivé aktéry.
- Projekty v oblasti chytré mobility, např. U Smart Zone: Projekt vybudování fungujícího obchodního modelu pro testování autonomního řízení v rámci městské infrastruktury.
- Projekty v oblasti dat a ICT, např. PORTABO: Vytvoření jednotné digitální datové platformy pro
celé území Ústeckého kraje, projekty na využití sítě 5G aj.
- Projekty pro digitalizaci podniků.
- Projekty rozvoje vodíkové ekonomiky, např. zpracovaná Systémová analýza rozvoje konceptů a podmínek pro rozvoj vodíkových technologií v Karlovarském a Ústeckém kraji.
3.6 Tematické zaměření projektu
Unikátnost projektu TCUK z pohledu Fondu pro spravedlivou transformaci spočívá v tom, že tento jeden projekt naplňuje více oblastí činnosti (více bodů tematického zaměření), které stanovuje čl. 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci. Tabulka popisuje, jakým způsobem spadá projekt TCUK do jednotlivých témat FST.
Téma FST | Obsah projektu |
a) Produktivní investice do malých a středních podniků, včetně mikropodniků a začínajících podniků, které vedou k hospodářské diverzifikaci, modernizaci a přeměně. | Poskytování služeb pro růst a rozvoj malých a středních podniků, pro vyšší využití inovací, digitalizaci MSP a jejich přístup k novým technologiím. |
b) Investice do zakládání nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů a poradenských služeb, které vedou k vytváření pracovních míst. | Poradenské služby a zasídlení pro nové podniky, které následně vytvoří udržitelná pracovní místa. |
c) Investice do činností v oblasti výzkumu a inovací, prováděných mimo jiné vysokými školami a veřejnými výzkumnými organizacemi, a podpora přenosu pokročilých technologií. | Společné přístrojové vybavení v oblasti moderních materiálů a výrobních technologií pro propojení univerzity a firem a přenos znalostí do praxe. |
d) Investice do zavádění technologií, jakož i do systémů a infrastruktur pro cenově dostupnou čistou energii, včetně technologií skladování energie, a do snižování emisí skleníkových plynů. | Pilotní projekty a expertízy v oblasti sdílené a komunitní energetiky, včetně akumulace energie, s cílem snížení závislosti na fosilních zdrojích energie. |
e) Investice do energie z obnovitelných zdrojů, včetně kritérií udržitelnosti, a do energetické účinnosti, mimo jiné za účelem snížení energetické chudoby. | Pilotní projekty a expertízy na komunitní úrovni zaměřené na vyšší využívání obnovitelných zdrojů a na energetickou resilienci. |
f) Investice do inteligentní a udržitelné místní mobility, včetně dekarbonizace odvětví místní dopravy a jeho infrastruktury. | Není primárně řešeno projektem TCUK. |
g) Rekonstrukce a modernizace sítí dálkového vytápění s cílem zlepšit energetickou účinnost systémů dálkového vytápění a investice do výroby tepla, pokud tato zařízení vyrábějí teplo výhradně na základě obnovitelných zdrojů energie. | Není primárně řešeno projektem TCUK. |
h) Investice do digitalizace, digitálních inovací a digitálního propojení. | Rozšíření datové a senzorické sítě, vyhodnocování velkých dat aplikace využívající data veřejné správy. |
i) Investice do projektů v oblastech regenerace a dekontaminace brownfieldů, rekultivace půdy a v případě potřeby také zelené infrastruktury a nového využití, s přihlédnutím k zásadě „znečišťovatel platí“. | Příprava územních studií pro celkovou obnovu a oživení krajiny postižené těžbou hnědého uhlí, a to včetně rekultivací, řešení brownfieldů a nového sociálního a ekonomického využití území. |
j) Investice do posílení oběhového hospodářství mimo jiné předcházením vzniku odpadů, jejich snižováním, účinným využíváním zdrojů, opětovným používáním a recyklací. | Příprava pilotních projektů zahrnujících mj. energetické využití jinak nezpracovatelných odpadů. Řešeno v rámci projektů v oblasti energetiky. |
k) Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků a uchazečů o zaměstnání. | Není primárně řešeno projektem TCUK. |
l) Pomoc uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání. | Není primárně řešeno projektem TCUK. |
m) Aktivní začleňování uchazečů o zaměstnání. | Není primárně řešeno projektem TCUK. |
n) Technická pomoc. | Není primárně řešeno projektem TCUK. |
o) Jiné činnosti v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování a v řádně odůvodněných případech investice do infrastruktury pro účely školicích | Není primárně řešeno projektem TCUK. |
středisek a zařízení péče o děti a seniory, jak je uvedeno v plánech spravedlivé územní transformace v souladu s článkem 11 |
3.7 Popis aktivit projektu ve smyslu článku 17 Nařízení EU 2020/852
Zásada DNSH – „Do No Significant Harm“ = „významně nepoškozovat“, také „zásadně nepoškozovat environmentální cíle“ či „zásada zásadně neškodit“, (dále jen zásada DNSH), je ukotvena ve sdělení Komise „Zelená dohoda pro Evropu“ (European Green Deal) a dále v řadě legislativních aktů EU. Účelem je neposkytovat environmentálně škodlivé dotace.
Pro dodržení zásady DNSH je třeba doložit, že projekt nebude mít negativní vliv na některý ze šesti environmentálních cílů. Xxxxxx aktivit projektu se zásadou DNSH popisuje tabulka.
Tabulka 10: Soulad projektu se zásadou DNSH
Xxx | Xxxxxx aktivit projektu |
Oblast klimatu | |
1 2 | V rámci projektu nedojde ke značným emisím skleníkových plynů. Žádná z aktivit projektu není založena na zvýšeném využívání fosilních paliv. Vytápění objektu TCUK bude zajištěno připojením na CZT a dále díky kombinovanému využití obnovitelných zdrojů. |
Projekt nebude mít negativní vliv na přizpůsobování se změně klimatu. Projekt nebude negativně ovlivňovat dopad stávajícího a očekávaného budoucího klimatu na osoby ani na přírodu. Pro výstavbu objektu TCUK bude využit stávající areál typu brownfield, realizací projektu dojde ke zvýšení environmentální kvality budov i celého areálu. | |
Oblast životního prostředí
3 4 5 6 | Projekt nepoškodí dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod. Základ projektu je neinvestiční (poskytování služeb). Pro výstavbu objektu TCUK bude využit stávající areál typu brownfield, výstavba tak nebude mít vliv na dosud nezasažené vodní toky a plochy. |
Projekt nebude mít negativní dopad na oběhové hospodářství. Základ projektu je neinvestiční (poskytování služeb), nebude tak docházet ke zvýšené produkci odpadů. V rámci výstavby objektu bude postupováno dle principů udržitelné výstavby (vysoký podíl nízkouhlíkových recyklovaných stavebních výrobků, minimalizace a řádná recyklace stavebních odpadů). V rámci provozu objektu bude zaveden sběr separovaného odpadu. | |
Projekt nezvýší znečištění v lokalitě. Náplní činnosti se jedná o poskytování služeb, nedojde tedy ke zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo krajiny. Po dobu výstavby lze předpokládat dočasné negativní dopady na nejbližší okolí (hluk, prach), které budou minimalizovány stavebními postupy v souladu se stavebním povolením. | |
Projekt nemá negativní dopad na ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů. Základ projektu je neinvestiční (poskytování služeb). Pro výstavbu objektu TCUK bude využit stávající areál typu brownfield v intravilánu města, výstavba tak nebude mít vliv na ekosystémy. |
4 Podrobný popis projektu, jeho etap a milníků
4.1 Popis hlavních a dílčích aktivit projektu
Popis aktivit projektu je podán podle jednotlivých fází projektového cyklu:
- Příprava projektu
- Realizace projektu
- Řízení projektu
4.1.1 Aktivity ve fázi přípravy projektu
Příprava projektu probíhala v letech 2021 – 2022. Aktivity ve fázi přípravy projektu byly zaměřeny na detailní definování projektových aktivit, zapojení projektových partnerů, přípravu věcné náplně projektu pro zahájení realizace a přípravu žádosti a dalších dokumentů pro zajištění externího financování.
Tabulka 11: Aktivity ve fázi přípravy projektu
Aktivita | Typ | Termín |
Vytvoření projektového týmu | M | 01/2021 |
Příprava zjednodušené studie proveditelnosti pro výzvu k předkládání potenciálních strategických projektů v rámci OPST | P | 02-04/2021 |
Schválení projektu Ústeckým krajem | M | 06/2021 |
Upřesnění náplně projektu – služeb | P | 07/2021 – 02/2022 |
Zpracování logického rámce projektu | P | 08-11/2021 |
Zpracování studie proveditelnosti | P | 01-05/2022 |
Upřesnění rozpočtu projektu | P | 02-04/2022 |
Příprava investiční části projektu | P | 07/2022 – 03/2026 |
Zpracování žádosti o dotaci | P | 11/2022 – 12/2022 |
Předložení žádosti o dotaci | M | 12/2022 |
Typ aktivit: P = průběžná aktivita, M = milník.
Cílem přípravné fáze bylo, aby od ledna 2023 mohla začít realizace projektu formou poskytování služeb. Zároveň pokračovala inženýrská příprava investiční části projektu. Ta je plánována tak, aby v okamžiku ukončení projektu (prosinec 2027) byl zkolaudován a zprovozněn objekt TCUK a mohlo začít poskytování služeb v tomto objektu.
Tabulka 12: Aktivity v investiční přípravě projektu
Aktivita | Typ | Termín |
Výběr lokality pro realizaci projektu, majetkové vztahy | M | 04/2021 |
Definice požadavků na objekt | P | 05/2022 |
Příprava architektonické soutěže | P | 05-06/2022 |
Architektonická soutěž | P | 07/2022-06/2023 |
Zpracování projektové dokumentace | P | 07/2023-12/2025 |
Inženýrská příprava (ÚR, SP) | P | 10/2024-05/2025 |
Výběrové řízení na dodavatele stavby | P | 01-03/2026 |
Zahájení stavby | M | 04/2026 |
Podrobněji k investiční přípravě projektu viz kap. 6.1.
4.1.2 Aktivity ve fázi realizace projektu
Základem projektu TCUK je poskytování služeb pro veřejnou správu i další aktéry (především MSP) s cílem dosáhnout modernizace a transformace regionu. Služby jsou pro přehlednost, dle svého zaměření, rozděleny do čtyř pilířů – skupin aktivit. Pilíře jsou navzájem propojené a komplementárně přispívají k naplnění cílů projektu. Svým zaměřením tyto pilíře odpovídají čtyřem oblastem zájmu Plánu transformace ÚK:
- Pilíř 1: Informační a datové služby
- Pilíř 2: Podpora podnikání a inovací
- Pilíř 3: Transformace hospodaření s energií
- Pilíř 4: Komplexní revitalizace území
Nutnou podmínkou, aby bylo možné poskytovat služby efektivně, hospodárně a zároveň s vysokou přidanou hodnotou, je vybudování objektu Transformačního centra. Zde se budou koncentrovat služby jednotlivých pilířů a zázemí pro MSP. Nezbytnou součástí projektu TCUK je dále pořízení přístrojového vybavení, které v Pilíři 2 umožní spolupráci firem a výzkumných organizací v oborech s vysokou přidanou hodnotou. Toto přístrojové vybavení bude fungovat pod hlavičkou „Laboratoř pro robotiku a testování“.
Pilíř 1 Informační a datové služby se zaměřuje na oblast sběru, využití a prezentace dat primárně v oblasti veřejné správy a veřejných služeb. V rámci pilíře bude rozvíjena otevřená datová platforma poskytující sběr, analýzu, zpracování a vizualizaci dat. Tyto výstupy budou využitelné jak veřejnými, tak komerčními subjekty.
Pilíř 2 Podpora podnikání a inovací se zaměřuje především na podporu malých a středních a začínajících firem. Nabídne jim služby pro rozvoj inovací, přístup k moderním technologiím a k výsledkům výzkumu, poradenství pro digitalizaci a Průmysl 4.0 a také celkově podpoří podnikavost v regionu. V rámci objektu TCUK vzniknou prostory pro zasídlení inovativních MSP a jejich přímý přístup k poskytovaným službám. Také zde bude instalováno přístrojové vybavení, které umožní firmám testování, měření a prototypování mj. ve spolupráci s univerzitou. Tento pilíř bude podporovat spolupráci firem a (veřejného) výzkumného sektoru díky společným projektům firem a vysokých škol s využitím moderního přístrojového vybavení.
Pilíř 3 Transformace hospodaření s energií řeší primárně pokročilý energetický management pro veřejnou i soukromou sféru. S tím se spojují související témata: transformace energetiky, komunitní energetika, energetická resilience, problematika energetické chudoby, oběhové hospodářství, vodíková ekonomika, cirkulární ekonomika. V prvním období bude kladen důraz na energetický management na úrovni kraje. Postupně dojde k většímu zapojení lokálních komunit (města, obce).
Pilíř 4 Komplexní revitalizace území se věnuje plánování krajiny, urbanismu, architektury a práci s veřejným prostorem. Součástí pilíře je komunikace s veřejností a dalšími aktéry a jejich zapojení (participace) a práce s tzv. ikonami kraje. Pilíř se zároveň věnuje adaptabilitě prostředí na očekávané výzvy: např. změna klimatu, energetická krize, a to především díky mobilizaci všech aktérů.
Objekt Transformačního centra se zaměřuje na vybudování objektu TCUK. Objekt vznikne přestavbou (revitalizací) nevyužívané bývalé střední školy v Ústí nad Labem. Objekt poskytne zázemí (zasídlení a přístup ke službám) především začínajícím malým a středním podnikům a dále intermediárním
organizacím, které poskytují služby pro MSP (CzechInvest, TAČR aj.). Zároveň zde budou sídlit další pilíře projektu TCUK. Bude sloužit i jako centrum služeb pro celou lokalitu, kde vznikne. Bez toho, aby se služby projektu koncentrovaly na jednom místě a byly propojené s možností zasídlení firem, není možné dosáhnout požadovaných výsledků projektu.
Průřezovou nezbytnou aktivitou ve fázi realizace je řízení projektu.
Poznámka:
Poskytovateli služeb v pilířích 1-4 budou organizace, které se této problematice dlouhodobě / systematicky věnují. Organizace jsou v pozici partnerů projektu (viz kap. 2). Tyto organizace vykonávají také další aktivity mimo projekt TCUK (svou běžnou činnost). Ta není dále popisována. Veškerý popis služeb a činností v této studii se zabývá pouze těmi aktivitami, které spadají do projektu TCUK.
Vzájemné vztahy pilířů projektu lze znázornit následujícím schématem.
Obrázek 5: Pilíře a aktivity projektu
Pilíř 1: Informační a datové služby
Klíčovou aktivitou bude digitální datová platforma pro celé území kraje, kterou budou využívat jak obce, města a kraj ke své činnosti, tak další subjekty, které budou mít přístup k otevřeným datovým sadám pro jejich další zhodnocení. Veřejná správa poskytuje data do datové platformy, zpět dostává analytické výstupy dle svých požadavků a potřeb. Díky tomu může lépe plánovat aktivity, kvalitněji rozhodovat. Na otevřených datech vznikají komerční aplikace – inovované služby a produkty od malých a středních firem, případně startupů.
Datové sady budou tvořeny například v oblastech voda, krajina, energetika, doprava, zdraví, životní prostředí a dalších.
V rámci aplikace konceptu Smart Region je data potřeba sbírat, vyhodnocovat a využívat je – otevřená data a jejich prezentace (dashboard) lze využívat pro rozhodovací procesy (data-driven management) a digitální modely (digital twins).
Pilíř 2: Podpora podnikání a inovací
Pilíř se zaměřuje na poskytování služeb pro malé a střední podniky. Půjde o komplexní systém služeb pro firmy ve všech fázích životního cyklu: začínající se, rozvíjející / rostoucí i zralé. Služby jsou zaměřeny na to, aby přinesly začínajícím firmám podnikatelskou podporu pro další růst a zavedeným firmám znalosti pro inovace produktů, služeb i procesů. A to včetně využívání moderních technologií v kontextu Průmyslu 4.0 a digitální transformace ekonomiky.
Pilíř 2 zvýší kapacitu služeb, které v současné době poskytuje ICUK, a zároveň umožní zařadit nové služby. V rámci projektu TCÚK nebude poskytována přímá finanční podpora firmám. Přímá finanční podpora bude poskytována z jiných zdrojů, služby Pilíře 2 ji umožní lépe využít a zaměřit a zvýšit absorpční kapacitu podniků v ÚK pro inovace. Pilíř 2 Transformačního centra zajistí personální kapacitu na experty a administrátory této podpory.
Součástí podpory inovativního podnikání je nabídka zasídlení především začínajících a malých firem v objektu TCUK. Objekt nabídne prostory pro sídlo společnosti, pro lehkou kusovou nebo prototypovou dílenskou výrobu a zázemí pro jednání. V rámci tohoto pilíře bude také působit Laboratoř pro robotiku a testování, která zajistí firmám přístup k nejmodernějším technologiím. Vznikne tak komplexní ekosystém služeb pro podporu podnikání a inovací včetně podnikatelské a inovační infrastruktury.
Specifickou službou bude přístup k pokročilému přístrojovému vybavení v LART.
Pilíř 3: Transformace hospodaření s energií
Pilíř zavede krajský energetický management na úrovni ÚK. Díky přesným datům bude připravovat a realizovat opatření zvyšující účinnost užití energie v objektech a hospodářstvích a zvyšující využití OZE, poskytovat podporu městům a obcím v oblastech energetické efektivity a OZE a také realizovat pilotní programy v komunitní energetice vč. pilotáže finančních nástrojů. Energetické hospodaření ve veřejné sféře kraje se tak transformuje k moderním trendům, zároveň vznikne prostor pro inovativní MSP s nabídkou pokročilých technologických řešení pro veřejnou správu. Bude probíhat edukace a pilotáž projektů v oblasti oběhového hospodářství.
Energetický management jak na úrovni zdrojů a distribuce energie, tak zejména na úrovni koncových uživatelů (budovy, zařízení, firemní provozy apod.), bude představovat klíčový prvek v energetické transformaci, jelikož zajistí, aby se již vyrobená energie využívala maximálně efektivně a účelně.
Pilíř 4: Komplexní revitalizace území
Plánování a rozvoj kraje bude řešit tvorbu komplexních studií pro transformaci krajiny i urbánního prostředí pro velké územní celky v rámci kraje. Zkvalitní zadávání investičních akcí kraje včetně doporučování vhodných postupů přípravy. Poskytne odbornou koncepční pomoc zejména menším samosprávám při územním plánování. Přispěje k celkové revitalizaci krajiny po těžbě (obnova vazeb v území, obnova sídelní struktury, využití brownfieldů). V rámci pilíře budou dvě množiny aktivit:
1. tvorba urbanistických / krajinářských / socioekonomických studií, které řeší rozvoj jednotlivých oblastí kraje; 2. průběžná konzultační činnost pro kraj, samosprávy i veřejnost.
Součástí pilíře bude systematická podpora participace jako průřezové techniky při plánování i realizaci všech aktivit v území. Díky participaci dojde k intenzivnější spolupráci veřejné správy a dalších aktérů a také k zapojení obyvatel dotčených území do transformačních projektů a procesů.
Objekt Transformačního centra
Zde je popsáno funkční využití objektu TC. Technologické řešení je popsáno v kap. 6.1.
Objekt Transformačního centra bude mít několik částí:
- Prostory pro instituce a služby
- Pronajímané prostory pro MSP
- Obslužné prostory a zázemí
- Laboratoř pro robotiku a testování (LART)
Prostory pro instituce a služby
V této části budou zasídleny organizace, které budou poskytovat služby v rámci projektu TCUK:
- Inovační centrum ÚK
- Energetické centrum ÚK
- Centrum pro krajinu a urbanismus v rámci RRA ÚK
- Datové centrum ÚK (pouze část pracovníků)
Dále zde budou zasídleny instituce poskytující služby v oblasti ekonomického rozvoje. Tyto organizace nyní sídlí v prostorách ICUK Space Hradební. Jedná se o:
- CzechInvest
- CzechTrade
- Agentura pro podnikání a inovace
- TAČR
- V rámci propojení služeb pro MSP a pro veřejnou sféru bude v objektu dále zasídlena Regionální rozvojová agentura ÚK.
Pronajímané prostory pro MSP
Bude se jednat o konvertibilní / multifunkční prostory, které budou umožňovat využití jak kancelářské, tak pro prototypovací, případně velmi lehkou výrobu a kreativní činnosti. V rámci jednoho objektu tak bude firma moci využívat přímo propojené prostory kancelářské i tvůrčí. Vše dle konceptu „pod jednou střechou“, což zredukuje cestu od nápadu přes produkci až po obchod. Tato část objektu bude vysoce variabilní, bude možné snadno měnit kanceláře na dílny a naopak, rozdělovat a spojovat prostory apod.
Součástí pronajímaných prostor pro MSP tak budou kanceláře, zasedací prostory, ale také prezentační a prodejní prostory – možnost propagovat a nabízet své výrobky.
Prostory pro zasídlení firem nebudou mít jednotnou velikost. Díky modularitě celého řešení bude možné upravovat plochu, kterou si pronajímá jedna firma. Prostory tak rostou spolu s firmou. Nicméně v průměru lze předpokládat, že maximální kapacita pro zasídlení bude cca 60 firem.
Součástí objektu bude dále malý coworkingový prostor s kapacitou cca 10 pracovních míst23. Cowork je sdílený pracovní prostor pro nezávislé profesionály a jiné distanční pracovníky, kteří zde nezávisle na sobě vykonávají svou běžnou práci. Slouží pro jednotlivce, kterým nevyhovuje práce z domova a dávají přednost více uspořádanému pracovnímu prostředí. Prostor je organizovaný jako open space s variabilním uspořádáním nábytku, což umožňuje práci jednotlivců i malých týmů. Uživatelé mají k dispozici internetové připojení, sdílenou síťovou tiskárnu atd. Součástí coworku je zázemí pro občerstvení a možnost využít jednacích místností.
V návaznosti na restauraci bude zasídleným firmám k dispozici gastrohub: sdílený kuchyňský prostor s vybavením včetně spotřebičů. Zde budou působit firmy zaměřené na gastronomie, budou zde moci připravovat své produkty, prostor může sloužit pro demonstrace gastronomických postupů a technologií atd.
Obslužné prostory
Stravovací prostory nejen pro pracovníky přímo v objektu, ale i pro veřejnost: kantýna, restaurace (v bezprostřední vazbě na veřejné prostranství), potřebné zázemí pro cateringové služby. Dále relaxační a sportovní zóna včetně např. workoutového hřiště. Kancelářské služby: copycentrum, grafické centrum apod. Také tyto služby budou zároveň pro veřejnost – obyvatele okolních čtvrtí.
Laboratoř pro robotiku a testování
LART vytvoří sdílenou infrastrukturu pro výzkum a vzdělávání v oblastech, kde lze využít silné postavení znalostních organizací Ústeckého kraje. Její zaměření reaguje na potřeby výzkumu v oblastech Průmyslu 4.0, ale také například v oborech, kde se strojírenství protíná s chemií, biochemií ale také digitalizací. Projekt propojuje firmy nejen s UJEP, ale i dalšími znalostními organizacemi v kraji i mimo něj. Organizačně bude LART součástí Pilíře 2, jedná se o specifickou službu pro segment malých a středních firem.
23 Pracovní místa se poskytují buď jako nevyhrazená (tzv. hot-desking) – na principu kdo přijde první, bude první obsloužen, nebo jako vyhrazená – permanentní pracoviště. Na základě zkušeností z coworkingových center lze předpokládat, že jen menší část členů bude služby využívat denně. V praxi tak lze jedno místo v coworkingu
„prodat“ cca 2-3 krát.
Zázemí objektu
Nezbytnou součástí objektu budou parkovací místa a upravené venkovní prostranství (areál).
Obrázek 6: Funkční využití objektu Transformačního centra
Řízení projektu
Průřezovou aktivitou během realizace projektu bude jeho řízení. Tyto činnosti budou probíhat jak na straně nositele projektu, tak na straně partnerů projektu. Podrobně je popisuje kap. 9.
4.2 Popis služeb, které budou díky projektu poskytovány
Kapitola podává popis poskytovaných služeb v jednotlivých pilířích: náplň služeb (tzn. to, co bude poskytováno cílovým skupinám a co bude vytvářet výstupy projektu) a dále zajištění služeb – personální, materiální a nemateriální.
Obrázek 7: Přehledné schéma služeb poskytovaných TCUK
Služby budou poskytovány bezprostředně po zahájení realizace projektu, tedy od 1. ledna 2023. V mezidobí, než bude dokončen objekt TCUK, budou pracovníci projektu využívat prostory partnerů projektu. Pilíře 1-4 projektu jsou zaměřeny na poskytování služeb – služby jsou klíčovou částí projektu Transformačního centra.
4.2.1 Pilíř 1: Informační a datové služby
Náplň služeb
V rámci pilíře budou poskytovány tyto služby:
• Poradenství v oblasti Smart City, Smart Region pro přípravu smart projektů veřejné správy, například v oblasti dopravy, energetiky, životního prostředí apod.
• Tvorba krajského lokálního katalogu otevřených dat s vazbou na Národní katalog otevřených dat.
• Vybudování a provoz sítě XxXx pro Internet věcí. Síť XxXx umožňuje přenos dat z velkého množství čidel. Síť slouží jako univerzální sběrnice, do níž se mohou připojit čidla pořizovaná městy a obcemi a jejich organizacemi, následně je pak možné provádět zpracování a vyhodnocování získaných dat.
• Analytické a vizualizační vyhodnocování získaných dat (na bázi datové platformy PORTABO).
• Metodická podpora měst a obcí pro jejich připojení do sítě LoRa.
• Provoz záložní lokality pro chod datové platformy.
• Podpora ostatních pilířů TCÚK. Pilíř 1 zajistí základní IT služby – technické zajištění pro ostatní pilíře (mailserver, webserver, fileserver, aplikační server apod.). V rámci poskytování IT služeb dalším pilířům
Transformačního centra bude řešena kyberbezpečnost TC (zabezpečený systém dle přísných kritérií). Pro další pilíře TCUK dále zajistí práci s daty:
- Sběr dat
- Analýzy dat
- Prezentace
- Publikace otevřených dat
Datové služby budou poskytovány především veřejné správě. Následně je mohou využívat výzkumné organizace pro výzkumné projekty a také komerční subjekty pro přípravu komerčních projektů (např. různých mobilních aplikací) v oblasti otevřených dat. Pilíř 1 zároveň zajistí vnitřní konektivitu TCUK.
Personální zajištění
Pro personální zajištění služeb bude vytvořen odborný tým se specializací na sběr a analýzu dat, vývoj SW řešení a aplikací a na správu IT infrastruktury.
Tabulka 13: Pracovní pozice v rámci Pilíře 1
Pozice | Činnost | Úvazek |
Správce infrastruktury | Správa sítě XxXx, řešení připojování nových uživatelů, správa IT infrastruktury TCUK | 0,5 |
Vývojář | Vývoj SW řešení a programů pro práci s daty | 1,0 |
Vývojář | Vývoj SW řešení a programů pro práci s daty | 1,0 |
Datový analytik | Analýza získávaných dat, prezentace výsledků, dashboard pro vizualizaci dat | 0,5 |
Datový analytik | Analýza získávaných dat, prezentace výsledků, dashboard pro vizualizaci dat | 0,5 |
Projektový manažer | Příprava projektů s externím financováním | 1,0 |
Vedoucí (garant) | Řízení aktivit a odborného týmu, garance výstupů | 0,2 |
Administrátor | Řeší administrativní stránku projektu u PP, zodpovídá za včasné a řádné dodávání podkladů nositeli projektu (podklady pro monitorovací zprávy, výkazy práce, monitoring indikátorů atd.) | 0,5 |
Finanční manažer | Xxxxxxx na projekt po finanční stránce u PP, zodpovídá za včasné a řádné zpracování podkladů, připravuje smlouvy, připravuje podklady pro Žádosti o platbu atp. ve spolupráci s nositelem projektu | 0,3 |
Celkem | 5,5 |
Materiální zajištění
Pro plnohodnotné poskytování služeb je nezbytné pořízení kompletního hardwarového vybavení v podobě internetové konektivity, počítačové infrastruktury, aktivních prvků, serverů, záložních zdrojů, dieselagregátů, programového vybavení a komunitní sítě LoRaWAN. Jelikož aktivity jsou plánovány ihned od 1. ledna 2023, bude využito stávající technické zázemí datové platformy a investice budou využity na obnovu před ukončením projektu. Dále pořízení základního HW a SW setu pro odborný tým (notebooky s programovým vybavením).
Podrobný popis HW vybavení viz kap. 6.
Zázemí
Pracovníci, kteří budou realizovat služby v rámci Pilíře 1, budou od začátku projektu fyzicky zasídleni v současných prostorách DCUK. Po dokončení objektu TCUK se částečně přesunou do něj. Celkem se jedná o 4,5 – 5 přepočtených úvazků, pracovní místa budou zčásti řešena jako sdílená. Tomu odpovídá potřeba cca 37 m2 kancelářských prostor a odpovídající podíl na společném zázemí.
Pro pořádání workshopů, seminářů a prezentací bude Pilíř 1 dále využívat prostory v objektu TCUK. V budoucnu bude v objektu TCUK fyzicky umístěna část HW infrastruktury provozované Pilířem 1.
Nemateriální zajištění
Pro ostrý provoz datové platformy a zajištění nepřetržitého chodu některých služeb bude nutné mít k dispozici záložní infrastrukturu. Externě zajištěnou službou bude fyzická instalace datové sítě XxXx. Podrobněji viz kap. 6.
Součástí pilíře je vzdělávání jeho odborných pracovníků – průběžné IT kurzy.
4.2.2 Pilíř 2: Podpora podnikání a inovací
Náplň služeb
Tým Pilíře 2 bude poskytovat systém služeb pro (především) malé a střední podniky. Půjde o ucelený systém programů, které dohromady přinesou požadovaný dopad na transformaci ekonomiky kraje. Jednotlivé podniky mohou využít více programů v závislosti na stupni své zralosti, programy lze tedy pro přehlednost rozčlenit na:
1. Služby pro začínající podniky (start-upy)
2. Služby pro rozvinuté podniky zvyšující jejich inovační výkonnost
3. Služby pro rozvinuté podniky zvyšující jejich technologickou kompetenci
Specifickou službou, která propojí MSP v kraji a výzkumné organizace, bude transfer technologií.
Ad 1 - Začínající podniky: Začínající podnikatelé, případně malé týmy, získají podporu zkušených mentorů, využijí systém workshopů v jednotlivých oblastech podnikání (např. tvorba obchodního modelu, marketing, nastavení firemních procesů) a možnost získat externí financování od investorů. Pro rychlý rozjezd slibných podnikatelských záměrů se zvažuje využití přímé finanční podpory formou start-up voucheru. Půjde o obdobné služby, jaké poskytují start-upům zavedená inovační centra v ČR i v zahraničí, případně doplněné o systém voucherů pro začínající podnikatele.
Ad 2 - Inovace v zavedených podnicích: Firmy malé i střední velikosti (a zejména bez zahraničních vlastníků) se dlouhodobě potýkají s nedostatkem vlastních zdrojů a také kapacit na inovace jak svých produktů a služeb, tak svých obchodních modelů. Pracovníci TCÚK (Pilíře 2) jim nabídnou konzultaci a propojení na síť externích expertů, s nimiž firma může systematicky řešit svůj rozvoj v oblastech, jako jsou produktové inovace, nové byznys modely, financování dalšího růstu apod. K tomu bude využit již existující program Y-nnovate, který bude možné nabídnout více firmám. Zvažuje se také nový program (pracovně označovaný InnoBooster), jehož podstatou je příspěvek firmě na to, aby mohla dlouhodobě zaměstnat vlastního experta na inovace (interní inovátor). Služby mohou být rozděleny do více fází s různou mírou spoluúčasti firmy.
Ad 3 - Nové technologie v zavedených podnicích: Cílem je zvýšit digitální kompetence firem v souladu s trendem Průmyslu 4.0 a přístup firem k novým technologiím. Zde se naváže na činnost Digitálního inovačního hubu (DIH), který již několik let působí pod hlavičkou ICUK. DIH lze chápat jako one-stop- shop, jehož služby zahrnují 4 základní oblasti:
- Šíření povědomí o tématu digitalizace;
- Zajištění vzdělávání v oblasti Průmyslu 4.0/digitalizace, networking;
- Zpřístupnění finančních zdrojů – informace o možnostech financování, asistence při vyhledání partnera/sestavení konsorcia, asistence při zpracování projektu;
- Test-bed pro otestování technologie před investováním do ní (řešeno Pilířem 6).
Transfer technologií: Technologický transfer se zaměřuje na propojování znalostní poptávky (potřeby malých a středních firem) se znalostní nabídkou (know-how, které mohou poskytnout výzkumné organizace – univerzity, výzkumná centra aj. Půjde o:
- Systematický skauting potřeb firem;
- Vyhledávání odpovídajících znalostních partnerů;
- Iniciaci a podporu projektů spolupráce (aplikovaný výzkum).
- V rámci aktivit technologického transferu budou zpřesněny požadavky na specializované přístroje, které firmám v regionu chybí. Následně budou tyto přístroje pořízeny do chystané Laboratoře pro robotiku a testování.
Poskytované služby přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti firem díky tomu, že jim zpřístupní nové digitální technologie. Firmy mohou testovat a implementovat digitální inovace, případně získat finanční podporu na jejich zavedení. Zdrojem inovací jsou například univerzity a výzkumná centra, se zaváděním inovací do firem pomáhají externí experti se zkušenostmi v oblasti digitalizace. Příkladem možných podpůrných programů pro rozvinuté firmy je navržený program Pilot pro spolupráci podniků s výzkumnými organizacemi nebo program Kreativní vouchery pro reverzní podporu firem v kulturních a kreativních odvětvích ve spolupráci s veřejným i privátním sektorem.
Přímá finanční podpora firmám na čerpání služeb: Přímou podporu firmy získají z jiných zdrojů, mimo jiné z tzv. Zastřešujícího projektu kraje v rámci OPST. V prvních letech půjde především o formát voucherů, které firma čerpá na úhradu služeb externích expertů, nákup vybavení např. na realizaci prototypu, na přístup k technologiím. Postupně bude dotační podpora nahrazována finančními nástroji, které budou fungovat na principu revolvingu, tzn. s návratem finančních prostředků od úspěšných firem zpět do systému a s jejich využitím pro další podniky.
Zastřešení všech služeb pro MSP
Pilíř 2 organizačně zajišťuje všechny služby zaměřené na podporu inovací a konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Tzn. bude provozovat i služby poskytované Laboratoří pro robotiku a testování a také služby zasídlení firem v objektu TCUK.
Personální zajištění
Pro poskytování nových služeb bude vytvořen expertní tým, který bude působit v rámci ICUK. Odborné pozice budou zaměřeny na přímou práci s cílovými skupinami. Podpůrné pozice zajišťují řádnou realizaci aktivit (analytické vstupy, marketing, řízení a administrativa).
Tabulka 14: Pracovní pozice v rámci Pilíře 2
Pozice | Činnost | Úvazek |
Odborné pozice | ||
Manažer programů pro začínající firmy24 | Řízení programů pro začínající podnikatele, spolupráce se sítí expertů, organizace akcí pro začínající podnikatele, navazování nové spolupráce, návrh nových nástrojů, řízení KAM | 1 |
Manažer programů pro zavedené firmy25 | Řízení programů pro zavedené firmy, spolupráce se sítí expertů, organizace akcí pro zavedené podniky, navazování nové spolupráce, návrh nových nástrojů, řízení KAM, scouting a hiring interních inovátorů | 1 |
Manažer dalších podpůrných programů26 | Řízení programů na rozvoj spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, sledování výstupů na úrovni firem, řízení KAM, databáze Re-Search, organizace akcí | 1 |
Key account manažer (KAM) pro programy | Dlouhodobá systematická práce s okruhem firem, analýza jejich potřeb a jejich zralosti, nabídka a zavádění služeb, které jsou pro firmy vhodné, odpovědnost za administraci a rozvoj přidělených programů, rozšiřování databází expertů, sledování výstupů na úrovni firem, scouting a hiring interních inovátorů, spolupráce s výzkumnými organizacemi | 5 |
Manažer digitálního inovačního hubu (DIH) | Řízení a rozvoj expertní sítě, spolupráce s nositeli digitálního know-how (univerzity, výzkumné organizace aj.) | 1 |
Key account manažer digitálního inovačního hubu (DIH) | Key account manažer s expertními znalostmi v oblasti digitalizace malých a středních firem | 1 |
Manažer transferu technologií | Propojování firem a výzkumných organizací formou společných projektů aplikovaného výzkumu. | 1 |
Technik - přístrojový expert | Technická specifikace přístrojů pořizovaných pro LART, jednání 1 s dodavateli. Následně odpovědnost za přístrojové vybavení, jeho údržba, zajištění přístupu k přístrojům, zajištění servisu. | |
Podpůrné pozice | ||
Marketingový manažer | Marketingová a komunikační podpora všech programů, mediální komunikace, plánování eventů | 1 |
Eventový manažer | Spolupráce při organizaci eventů, technická IT podpora pro úspěšnou aplikaci podpůrných programů, web, spolupráce s Marketingovým manažerem | 0,5 |
Analytik | Zpracovává plán analytických podkladů pro mapování oblasti podnikání a inovací. Připravuje a organizuje evaluační aktivity. Zpracovává jednodušší analytické výstupy. | 0,2 |
Vedoucí (garant) | Řízení aktivit a odborného týmu, garance výstupů | 0,2 |
Administrátor | Řeší administrativní stránku projektu u PP, zodpovídá za včasné a řádné dodávání podkladů nositeli projektu (podklady pro monitorovací zprávy, výkazy práce, monitoring indikátorů atd.) | 0,5 |
24 Příklady programů: Program pro začínající podnikatele, Program StartUp Vouchery
25 Příklady programů: Program Ynovate, Program InnoBooster
26Příklady programů: Program Pilot, program Kreativní vouchery
Finanční manažer | Xxxxxxx na projekt po finanční stránce u PP, zodpovídá za včasné a řádné zpracování podkladů, připravuje smlouvy, podklady pro Žádosti o platbu apod. spolu s nositelem projektu | 0,3 |
Celkem | 14,7 | |
Materiální zajištění
Pro potřeby zasídlení firem je nutnou součástí pilíře poskytnutí fyzického zázemí a tedy objektu Transformačního centra. Přístup k modernímu technickému vybavení zajistí Laboratoř pro robotiku a testování. Dále bude pro Pilíř 2 třeba běžné kancelářské vybavení vč. HW a SW pro pracovníky služeb a dále služební vozidla (4 osobní automobily pořízené formou operativního leasingu). Podrobněji viz kap. 6.
Zázemí
Zvýšení počtu pracovníků pro nové služby přinese potřebu cca 80 m2 kancelářských ploch, k tomu podíl na společném zázemí objektu, celkem odhadem 120 m2 ploch. Do doby vybudování objektu TCUK bude tým Pilíře 2 umístěn ve stávajících prostorách ICUK.
Nemateriální zajištění
Pro splnění cílů bude tým Pilíře 2 využívat výstupů doplňkových aktivit:
- vzdělávání: rozvoj odborných i obecných kompetencí projektového týmu, vzdělávání (informovanost) cílových skupin
- marketing: zvyšování povědomí o nabízených, dostupných a realizovaných službách
- mapování a analýzy, které sledují a vyhodnocují dopady služeb na cílové skupiny a celkové podnikatelské a inovační prostředí (analýza dopadu programů na MSP, analýza potřeb MSP/nové nástroje atd.)
Podrobnější popis těchto doplňkových aktivit viz kap. 6.
4.2.3 Pilíř 3: Transformace hospodaření s energií
Náplň služeb
V rámci Pilíře 3 bude poskytován komplex služeb především pro města a obce v Ústeckém kraji27. Půjde o služby:
• Poskytování metodické podpory městům a obcím v regionu při rozvoji OZE a zvyšování účinnosti užití energie včetně pomoci s přípravou projektů do OPŽP, Modernizačního fondu a dalších programů.
• Realizace pilotních projektů jednoduššího charakteru v oblasti komunitní energetiky (KE), odzkoušení budoucí role kraje, nastavení technických, legislativních a finančních nástrojů (formou grantů) pro podporu vzniku energetických společenství v regionu.
27 Činnosti přímo pro Ústecký kraj, jakými jsou příprava a následná realizace projektů zvyšujících účinnost užití
energie a zvyšujících podíl OZE na spotřebované energii v objektech a hospodářstvích v majetku Ústeckého kraje jsou realizovány v rámci základní činnosti a rozpočtu ECUK a nejsou tedy předmětem projektu.
• Vznik a řízení Platformy pro komunitní energetiku Ústeckého kraje (PKEÚK) pro sdílení dobré praxe a rozšíření aktivit v regionu.
• Příprava a zajištění zpracování analýz, studií, koncepcí pro potřeby organizací v majetku ÚK.
• Příprava a zajištění zpracování analýz, studií, koncepcí vč. mapového prostředí (GIS) pro území kraje (zaměření: resilience, energetická chudoba, využívání OZE atd.).
• Facilitace, příprava a metodická podpora projektů v oblasti využití vodíku jako zdroje energie.
• Facilitace, příprava a metodická podpora projektů v oblasti cirkulární ekonomiky.
Energetický management v celém území kraje je řešen formou sítě veřejných energetiků, kteří budou působit v jednotlivých okresech.
Služby poskytované městům a obcím (případně jejich příspěvkovým organizacím) budou zahrnovat zejména:
- individuální konzultace
- pořádání workshopů, osvěta, zvyšování povědomí
- screening potenciálu
- zpracování demonstračních lokálních energetických studií
- zpracování technických podkladů pro zadání lokální transformační energetické studie
- poradenství pro zvyšování absorpční kapacity pro čerpání dotací v oblasti komunitní energetiky a dalších energetických (úsporných) projektů
Personální zajištění
Pro aktivity Pilíře 3 a pro poskytování služeb bude vytvořen expertní tým ECUK.
Tabulka 15: Pracovní pozice v rámci Pilíře 3
Pozice | Činnost | Úvazek |
Energetický manažer | Energetický management, energetické komunity, vedení sítě veřejných energetiků | 0,8 |
Energetický manažer | Energetický management, energetické komunity | 0,6 |
Specialista | Vodíková ekonomika, strategické a koncepční činnosti | 0,5 |
Specialista | Cirkulární ekonomika, strategické a koncepční činnosti | 0,5 |
Manažer projektů | Dotační a projektová agenda | 0,6 |
Energetický manažer | Energetický management v síti veřejných energetiků (jeden manažer v každém z okresů: Děčín, Teplice, Most, Chomutov, Louny, Litoměřice) | 6,0 |
Back office 2 | Ekonomická a personální agenda | 0,5 |
Vedoucí (garant) | Řízení aktivit a odborného týmu, garance výstupů | 0,2 |
Administrátor | Řeší administrativní stránku projektu u PP, zodpovídá za včasné a řádné dodávání podkladů nositeli projektu (podklady pro monitorovací zprávy, výkazy práce, monitoring indikátorů atd.) | 0,5 |
Finanční manažer | Xxxxxxx na projekt po finanční stránce u PP, zodpovídá za včasné a řádné zpracování podkladů, připravuje smlouvy, připravuje podklady pro Žádosti o platbu atp. ve spolupráci s nositelem projektu | 0,3 |
Celkem | 10,5 | |
Materiální zajištění
Pro potřeby pracovníků Pilíře 3 se počítá s pořízením vybavení: běžný kancelářský HW a SW, kancelářské vybavení, služební vozidla (1x pro pracovníky v Ústí n. L., 6x pro veřejné energetiky v regionu, forma operativního leasingu) a dále s drobnými režijními náklady (tisk, kancelářské potřeby apod.).
Zázemí
Do doby, než bude v provozu objekt TCUK, budou pracovníci Pilíře 3 sídlit v prostorách ICUK (s výjimkou veřejných energetiků). Poté se přesunou do objektu TCUK. Pro objekt TCUK z toho vyplývají nároky na kancelářskou plochu (cca 60 m2) plus příslušný podíl na společném zázemí objektu.
Zároveň je záměrem využít objekt TCUK jako „živou laboratoř“ (living lab) v oblasti energetické efektivity, sledování spotřeby, obnovitelných zdrojů. To znamená, že sám objekt TCUK by sloužil jako demonstrátor těchto technologií, sledovala by se zde okamžitá spotřeba energie, produkce energie z OZE, účinnost různých úsporných opatření. Součástí investičních nákladů objektu by tak mělo být pořízení a instalace senzorů, čidel atd. Pro budoucí zapojení do energetických projektů jsou nutné instalace jako například fotovoltaika, geotermální zdroj, dobíjecí stanice pro elektromobily a jiné dopravní prostředky apod.
Energetičtí manažeři v okresech budou mít zajištěno zázemí ve spolupráci s magistráty / městskými úřady okresních měst. Bude se jednat vždy o 1 kancelářské místo (formou nájmu, součást rozpočtu TCUK) a služební vozidlo.
Nemateriální zajištění
Externě budou zajištěny další služby a činnosti:
- Školení, semináře a konference
- Externí experti pro zpracování studií, projektů, analýz (bude zajištěno formou zakázek)
Vzhledem k turbulentnímu vývoji v oblasti energetiky, legislativy atd. je nezbytné průběžné vzdělávání pracovníků Pilíře 3.
4.2.4 Pilíř 4: Komplexní revitalizace území
Náplň služeb
V rámci pilíře budou probíhat dvě množiny aktivit:
- Aktivity v oblasti plánování revitalizace a rozvoje území
- Aktivity v oblasti posílení participace
V oblasti plánování revitalizace a rozvoje území budou vykonávány tyto služby:
• Tvorba komplexních studií, které budou mít jednak rovinu urbanistickou a krajinářskou, jednak sociálně ekonomickou. Tyto studie budou řešit konkrétní problémy rozvoje jednotlivých oblastí Ústeckého kraje, které byly v minulosti postiženy povrchovou těžbou uhlí a návaznými zásahy do krajiny. Studie nabídnou vize a podklady pro určení postupů, jak s krajinou a osídlením nakládat. Budou bezprostředně využitelné pro zpracování konkrétních investičních plánů aktivit (veřejných i soukromých) a jako podklad v rámci územně plánovací přípravy. Sociální a ekonomický aspekt studií zohlední rámce rozvoje krajiny a osídlení pro všechny aktéry (samosprávy, stakeholdery, soukromé subjekty) tak, aby krajinářsko-urbanistický pohled neomezoval, ale naopak podporoval ekonomický rozvoj.
Tyto studie nebudou mít restriktivní (závazně nařizující) povahu. Naopak budou sloužit jako inspirace k novému uvažování o území, k navržení nových rozvojových možností a k podnícení spolupráce aktérů (například propojení rekultivace důlního prostoru a navazující resocializace a ekonomické využití okolního území).
• Tvorba drobnějších studií, které budou konkrétněji řešit (navrhovat) změny a rozvoj menších lokalit
v rámci posttěžební krajiny (např. nové využití rozsáhlých ploch výsypek).
Podkladem pro studie bude vstupní „forenzní analýza“ území, která zmapuje existující podklady, definuje metodický přístup, popíše základní vztahy v území. V závěru budou jednotlivé studie shrnuty do komplexní souhrnné studie celé ústecké hnědouhelné pánve.
• Doplňková průběžná konzultační činnost pro kraj, samosprávy, veřejnost a další stakeholdery, včetně osvětové a propagační činnosti. Tyto služby pro veřejnou sféru (Ústecký kraj, samosprávy) budou mít formu konzultací a expertní podpory. Pro tuto cílovou skupinu budou poskytovány zdarma. Zejména půjde o:
- Konzultace Ústeckému kraji, městům, obcím a MAS v oblasti územního plánování, urbanismu (mj. v oblasti využívání veřejných architektonických soutěží při zásadní proměně měst).
- Propagace a zvyšování atraktivity kraje:
o Pořádání urbanistických a krajinářských výstav, konferencí, workshopů, případně účast na takových akcích v ČR a zahraničí s prezentací Ústeckého kraje.
o Práce s tzv. ikonami kraje. Hledání nové náplně existujících a vytváření současných.
Služby pro soukromou sféru budou poskytovány ad hoc, v takovém rozsahu, aby nezakládaly veřejnou podporu. Půjde o nutné drobné dílčí konzultace, například posouzení integrace privátních investičních záměrů do místního kontextu (urbanistické, prostorové, ale také ekonomicko-sociální začlenění nových staveb).
V oblasti podpory a rozvoje participace budou vykonávány tyto služby:
• Odborná podpora zavedení participativních principů řízení a rozhodování v činnostech samospráv (kraj, města, obce).
• Vyšší využívání participace při plánování rozvoje kraje (identifikace aktérů a jejich zapojení, vyšší účast veřejnosti při rozhodování o otázkách dalšího směřování a rozvoje kraje jako celku i dílčích území).
• Odborná podpora obcím pro zvýšení participace občanů při plánování projektů na lokální úrovni.
• Využití participace při přípravě a realizaci projektů iniciovaných v dalších pilířích TCUK (například příprava projektů komunitní energetiky, sdílené projekty budování senzorových sítí apod.).
Personální zajištění
Tým Pilíře 4 bude tvořen experty v oblasti krajinářství, urbanismu, architektury, souvisejících specializací a participace. Tým bude tvořen dvěma skupinami pracovníků:
1. Jádrový tým
2. Expertní tým
Jádrový tým: Vedle řízení řeší strategické a koncepční činnosti, podílí se na studiích.
Expertní tým: Experti z oblasti krajinářství, urbanismu a příbuzných oborů. Převažujícím typem činnosti je podíl na studiích. Proto předpokládáme, že tým bude tvořen skupinou expertů s částečnými úvazky, kteří se budou zapojovat vždy podle potřeb a zaměření jednotlivých studií.
Struktura pracovního týmu je uvedena v tabulce 16 a v případě potřeby bude aktualizována na začátku
realizace projektu.
Tabulka 16: Pracovní pozice v rámci Pilíře 4
Pozice | Činnost | Úvazek |
Jádrový tým | ||
Vedoucí týmu | Vedení pilíře, koordinace týmu, propojování, strategie, prezentace směrem ven, podíl na studiích, příprava a realizace participačních procesů | 1,0 |
Architekt – urbanista | Xxxxxxx a analýzy, poskytování konzultací, zadání pro studie, práce na studiích, prezentace výstupů a výsledků | 1,0 |
Odborný garant – urbanismus | Strategické a koncepční nastavení práce pilíře. Odborná supervize přípravy, provádění a následného vyhodnocování aktivit. | 0,5 |
Specialista participace Implementace participativních principů do činností veřejné správy (interní participace) | 1,0 | |
Specialista participace Využívání participativních postupů při plánování a realizaci rozvojových strategií a projektů (zapojení stakeholderů a veřejnosti – externí participace) | 1,0 | |
Odborný asistent | Zajišťování podkladů, poskytování doplňkových konzultací, organizační a administrativní podpora, prezentace výsledků, dílčí spolupráce na výstupech | 1,0 |
Expertní tým | ||
Krajinářský architekt | ||
Sociální geograf | Celkem | |
GIS expert | v | |
Dopravní inženýr | výstupů, | součtu |
Ekolog | 3 | |
Právník | ||
Marketingový expert | ||
Grafik | ||
… a další | ||
Podpůrné pozice | ||
Vedoucí (garant) | Řízení aktivit a odborného týmu, garance výstupů | 0,2 |
Administrátor | Řeší administrativní stránku projektu u PP, zodpovídá za včasné a řádné dodávání podkladů nositeli projektu (podklady pro monitorovací zprávy, výkazy práce, monitoring indikátorů atd.) | 0,5 |
Finanční manažer | Xxxxxxx na projekt po finanční stránce u PP, zodpovídá za včasné a řádné zpracování podkladů, připravuje smlouvy, připravuje podklady pro Žádosti o platbu atp. ve spolupráci s nositelem projektu | 0,3 |
Celkem | 9,5 | |
Materiální zajištění
V rámci Pilíře 4 bude pořizováno běžné kancelářské vybavení a základní kancelářský HW a SW a dále jedno IT pracoviště pro náročnější úkoly – vizualizace, práce se složitými 3d modely, daty plus standardní velkoformátový plotr A0.
Zázemí
Pracovní místa pro tým Pilíře 4 budou zčásti řešena jako sdílená vzhledem k proměnlivému složení expertního týmu. Prostorové nároky jsou cca 70 m2 kancelářských prostor a odpovídající podíl na společném zázemí.
Pracovníci, kteří budou realizovat služby v rámci Pilíře 4, budou do doby vybudování objektu TCUK sídlit v prostorách RRA ÚK. Po dokončení objektu se tým i činnosti Pilíře 4 přesunou do TCUK. Zde budou kromě kancelářských prostor dále využívat jednací místnosti a další sdílené prostory v objektu TCUK.
Nemateriální zajištění
Pro splnění cílů bude Pilíř 4 využívat výstupů doplňkových aktivit:
- vzdělávání: rozvoj odborných i obecných kompetencí projektového týmu, vzdělávání (informovanost) cílových skupin, zvyšování odbornosti týmu návštěvou tuzemských zahraničních oblastí v místech s tzv. dobrou praxí
- marketing: zvyšování povědomí o nabízených, dostupných a realizovaných službách
- mapování: sledování a vyhodnocování dopadů tohoto pilíře
Formou zakázek budou zajištěny služby dalších specialistů, kteří budou ad hoc třeba k vypracování dílčích částí studií a není účelné mít je v týmu dlouhodobě.
Formou externích služeb bude zajištěn velkoplošný tisk pro prezentaci výstupů – studií.
Objekt TCUK bude poskytovat následující služby28:
- Zasídlení pro firmy
- Virtuální sídlo
- Cowork
- Pořádání akcí
- Sdílená infrastruktura
Zasídlení pro firmy
Objekt TCUK nabídne zasídlení pro malé a střední firmy. Firma má možnost využívat variabilní prostor kancelářský + výrobní. Prostor je upraven dle potřeb firmy, s přístupem 24/7. Podle zkušeností z jiných center mají malé firmy největší zájem o kanceláře s plochou cca 16-30 m2 pro 2-4 osoby, zralejší společnosti pak využívají kancelářské plochy 40-70 m2. Jelikož pro zasídlení firem je plánována plocha 2 000 m2, je teoretická maximální kapacita pro zasídlení cca 25 firem.
Dále budou mít MSP možnost využívat jednací prostory a zázemí v objektu.
Důležité je, že pronájem bude nabízen jako služba, tzn. nejen samotné kancelářské prostory, ale služby typu recepce, sídlo firmy, tiskové řešení, datové řešení, ostraha, úklid, údržba apod. Další výhodou pro firmy je přístup na akce, ke službám intermediárních organizací, možnost práce v coworku atd. a tedy celkově být součástí komunity.
Kancelářské prostory budou pronajímány ve dvou režimech:
- Zvýhodněný režim pro začínající podniky. Zvýhodněný nájem na dobu maximálně 3 let, přičemž smlouva se uzavírá vždy na ½ roku a prodlužuje se podle rozvoje/růstu firmy a plnění finančních ukazatelů. Zvýhodněný nájem je ve výši 50 % ze standardního nájmu. Po vyčerpání zvýhodněného nájmu pokračuje firma v TCUK za standardních podmínek.
- Standardní režim pro zralejší MSP. Přednost budou mít firmy s inovačním potenciálem a vyšší mírou přidané hodnoty, ideálně takové, které spolupracují s výzkumnými organizacemi.
Rostoucí firmy s většími nároky na prostory budou opouštět nájemní prostory v TCUK a budou si budovat vlastní zázemí.
Vzhledem k rotaci firem (příchod nových firem a odchod zralých) je třeba počítat s tím, že obsazenost nebude maximální, ale měla by se pohybovat kolem 85 % kancelářských ploch. Zbylé prostory budou vždy v adaptaci pro nové nájemníky.
TCUK se bude zaměřovat na podporu inovativních firem. Proto je vhodné aplikovat pravidla upřednostňující k zasídlení firmy s inovativními záměry. Při výběru firem budou transparentním způsobem použita následující kritéria:
28 Služby v objektu TCUK budou poskytovány až od r. 2028 (po dokončení objektu). Z pohledu dotačního projektu do OPST tedy spadají do etapy udržitelnosti.
1. Charakter firmy: preferovány budou společnosti typu spin-off či startup s inovačním potenciálem svého záměru, malé a střední podniky vzniklé jako nové projekty stávajících společností, studentských iniciativ a podobně.
2. Charakter prováděné činnosti: preferovány budou firmy s vyšší mírou přidané hodnoty, vyšším podílem vývojových a inovačních činností s vazbou na vývojové aktivity partnerů.
3. Počet nově vytvořených pracovních míst: preferovány budou firmy tvořící nová pracovní místa pro kvalifikovanou pracovní sílu.
4. Spolupráce s VŠ: preferovaná bude společnost, která již spolupracuje či naváže spolupráci s VŠ v Ústeckém kraji např. formou diplomových a seminárních prací, zaměstnávání a stáží studentů a absolventů a zapojování akademických pracovníků v rámci společných projektů v oblasti výzkumu, využívající služby VŠ (smluvní výzkum apod.).
5. Technologická úroveň a vazba na technologie: bude posouzen podnikatelský záměr společnosti vzhledem k technické a technologické úrovni v daném oboru a preferovány budou společnosti s vyšší technologickou úrovní.
6. Ekologické dopady projektu, vliv na životní prostředí: budou preferovány společnosti, které svou činností přispívají k energetickým úsporám a omezování negativního vlivu průmyslu na životní prostředí.
Virtuální sídlo
Obchodní adresa, adresa pro sídlo společnosti, adresa pro doručování pošty, jedinečné telefonní číslo, využívání zasedací místnosti, využívání wifi v budově.
Cowork
Pracovní místo ve sdíleném prostoru. Možnost využívat tiskové služby, internetové připojení, kuchyňku atd. Předpokládá se, že pracovní místa budou nevyhrazená (tzv. hot-desking) – na principu kdo přijde první, bude první obsloužen.
Pořádání akcí
Workshopy a semináře zasídlených organizací. Prezentační akce firem. Akce externích partnerů. Větší akce zaměřené na popularizaci podnikání a inovací (FestUp, Inovační firma roku, Podnikatelské fórum apod.). Kooperační setkání firem (B2B). Komunitní akce. Možnost pronájmu prostor TCUK pro uspořádání vlastní akce.
Sdílená infrastruktura
LART je sdílenou infrastrukturou (SI), tím se v souladu s definicemi EU rozumí „zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění špičkového výzkumu ve všech oborech, zahrnující základní vědecké vybavení a výzkumný materiál; zdroje založené na znalostech“.
Ad hoc vytvořené výzkumné týmy zde budou provozovat činnosti v různých stupních TRL (technology
readiness level):
1. Aplikovaný výzkum, zejména kolaborativní (TRL 0 až 5).
2. Transfer technologií vzniklých výsledků do praxe.
3. „Hands on“ vzdělávání na sdílených technologiích a zvyšování povědomí o fungování instalovaných technologií.
4. Technologická demonstrace a testování v operačním prostředí (tedy TRL 6 až 7).
5. V budoucnu pak i finální testování (například certifikace) až po TRL 8.
V prvních letech provozu půjde zejména o činnosti podle bodu 3, se vzrůstající zkušeností personálu pak aktivity v bodu 1. Paralelně bude rozvíjena aktivita podle bodu 2 zejména s cílem zajištění udržitelnosti projektu.
Zaměření bude na tyto obory a zejména na roku digitalizace jako „průřezové technologie“ (KET) a to
v souladu s výstupy Národních Inovačních platforem (NIP).
- Materiálové vědy
- Mechatronika
- Digitalizace včetně umělé inteligence (datamining apod.)
Z pohledu cílové skupiny (tedy malých a středních firem, které budou v pozici „zákazníků“) bude LART poskytovat škálu služeb:
- Přístup k pokročilým technologiím spolu se zajištěním expertní obsluhy pro jednotlivé činnosti dle potřeby MSP (například pokročilé měření a testování, prototypování, výroba technologických demonstrátorů výrobků, předsériová testovací výroba aj.).
- Vzdělávání pracovníků MSP na sdílených technologií s cílem prověření využitelnosti přístrojů a postupů pro MSP a následný přenos získaných zkušeností do výrobní praxe.
- Činnost společných (kolaborativních) týmů MSP a výzkumných organizací v oblasti vývoje
a aplikovaného výzkumu (činnosti tažené především poptávkou firem).
Vzhledem k tomu, že z pohledu firem bude LART službou, je personální zajištění součástí Pilíře 2, který poskytuje služby pro MSP a je tedy popsáno v kap. 4.2.2.
Personální zajištění
Komunikaci s cílovou skupinou firem, akvizici klientů, řízení nájemních vztahů, obsluhu přístrojů v LART budou provádět pracovníci ICUK (viz kap. 6.4). Pro vlastní facility management (správu objektu) je plánován provozní tým 4 pracovníků.
Tabulka 17: Pracovní pozice v rámci objektu TCUK
Pozice | Činnost | Úvazek |
Ředitel provozu | Řízení facility týmu, zajišťování externích služeb pro objekt, řešení technických otázek provozu | 1,0 |
Facility manažer | Základní údržba, úpravy prostor dle potřeb firem | 1,0 |
Back office | Administrativní služby v rámci provozu objektu | 1,0 |
Další služby pro provoz objektu (recepce, ostraha, údržba, úklid) budou zajištěny externě. Více viz kap.
6.2. Veškeré pozice spojené s fungováním objektu TCUK začnou vykonávat svou činnost až v etapě udržitelnosti projektu, nejsou proto součástí projektového rozpočtu.
4.3 Nezbytné legislativní změny
Pilíř 1 nevyžaduje pro svou realizaci další legislativní změny nad rámec současné právní úpravy. Vychází se ze stávající legislativy (zejména zákon a vyhláška o kybernetické bezpečnosti, zákon o právu na digitální služby, o svobodném přístupu k informacím, o prevenci závažných havárií aj.).
Pilíř 2 nevyžaduje pro svou realizaci další legislativní změny nad rámec současné právní úpravy.
Aktivity v rámci Pilíře 3 je možné z převážné většiny realizovat v rámci stávající legislativy. Výjimkou je oblast komunitní energetiky. Zde přinese změnu nová vyhláška o trhu s elektřinou, která by měla být schválena během roku 2022 a měla by umožnit např. existenci komunit v bytových domech. Bude následovat dopracování novely energetického zákona (458/2000) a navazujících zákonů a vyhlášek.
Pilíř 4 nevyžaduje pro svou realizaci další legislativní změny nad rámec současné právní úpravy.
4.4 Stávající stupeň připravenosti projektu
Poskytování služeb
Služby v rámci projektu (pilíře 1-4) jsou připraveny k zahájení od 1. ledna 2023. A to díky tomu, že se navazuje na činnost již existujících organizací, případně odborných útvarů.
- Pilíř 1: Služby budou poskytovány v rámci již existujícího Datového centra ÚK.
- Pilíř 2: Služby budou poskytovány v rámci již existujícího Inovačního centra ÚK.
- Pilíř 3: V průběhu roku 2022 bylo založeno Energetické centrum ÚK.
- Pilíř 4: Služby budou poskytovány nově zřízeným útvarem v rámci Regionální rozvojové agentury ÚK.
Podrobněji k organizačnímu zajištění služeb viz kap. 6.4.
Investiční část projektu (objekt TC a LART) jsou ve fázi přípravy a budou fyzicky uskutečněny v průběhu
realizace projektu.
Objekt Transformačního centra
K datu podání žádosti o dotaci je vyhlášena a probíhá architektonická soutěž (z hlediska Zákona o veřejných zakázkách má formu soutěže o návrh). Dále je hotov stavebně-technický průzkum vč. kompletního geodetického zaměření stávajícího areálu. Byla vypracována dopravní studie. Ta řeší nárůst provozu v lokalitě po vybudování TCUK a minimalizaci dopadů na lokalitu (na rezidenty).
Laboratoř pro robotiku a testování
Je připraven projektový záměr LART. Je zpracována specifikace vybavení, které bude pro LART pořizováno. Je zjištěn zájem UJEP o zapojení do projektů aplikovaného výzkumu. Přesné požadavky na přístroje budou specifikovány během aktivity technologického transferu tak, aby bylo možné v souběhu s dokončením objektu TCUK do něj umístit přístroje, které budou v té době na úrovni „state of the art“ technologie.
5 Popis očekávaných cílů projektu, jeho výsledků a výstupů
Kapitola podává přehled výstupů, výsledků a dopadů projektu. Standardně se jejich vztahy popisují
takto:
Obrázek 8: Vztahy výstupů, výsledků a dopadů projektu
V předepsané struktuře studie proveditelnosti jsou popsány výstupy projektu v kap. 5.1, výsledky
a dopadu projektu v kap. 5.2.
5.1 Přínosy a dopady projektu
Hlavními výstupy projektu budou:
- Rozšířená síť pro internet věcí
- Poskytované poradenské služby pro veřejnou správu
- Pilotní studie a pilotní projekty
Do datové platformy bude zahrnuto několik vrstev subjektů. Kromě samotného Ústeckého kraje to budou města a obce v Ústeckém kraji a dále organizace zřizované Ústeckým krajem. V těchto vrstvách bude probíhat sběr dat a následně zveřejňování otevřených datových sad (předpoklad: 5 zveřejněných datových sad v průběhu trvání projektu).
Zapojení kraje a vybraných měst bude mít formu umístění bodů pro síť LoRa a kontinuálního sběru dat.
Nosným výstupem projektu pro další rozvoj datových služeb v kraji bude lokální (krajský) katalog otevřených dat. Data budou následně využívána krajem a samosprávami, které budou mít zájem o spolupráci.
V první fázi se předpokládá největší zájem o GIS (geografická data), například pasporty majetku nad mapovým podkladem, pasport zastávek pro trasování dopravy, analýzu zpoždění vozidel a další nástroje pro optimalizace veřejné dopravy). Aktualizace dat bude probíhat cca 1x ročně.
Realizací Pilíře 2 dojde k:
- rozvoji podnikatelského prostředí regionu prostřednictvím specializovaných/poradenských služeb;
- rozšíření stabilní spolupracující sítě externích expertů, preferenčně z podnikatelské sféry a regionálních výzkumných partnerů pro zvýšení odbornosti a kvality nabízených aktivit a služeb ICUK;
- podpoře hledání zdrojů (technických, lidských) a finančních (soukromých investorů, veřejných zdrojů) pro podporu vybraných životaschopných start-upů a mladých firem s inovačním potenciálem;
- podpoře rozvoje a konkurenceschopnosti mladých mikro podniků a MSP s inovačním potenciálem;
- podpoře transferu a implementaci existujících výstupů a výsledků VaV do praxe prostřednictvím spolupráce vědců VaV z univerzity, regionálních center nebo výzkumných podnikatelských subjektů a nových nebo stávajících firem v regionu s inovačním potenciálem;
- organizaci workshopů, seminářů, konferencí, a dalších vzdělávacích akcí, kooperačních setkání pro vyhledávání partnerů pro obchodní, výrobní nebo výzkumnou spolupráci;
- propagaci klientů ICUK i vlastních aktivit ICUK pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti;
- naplňování RIS3 strategie Ústeckého kraje a posilování konkurenceschopnosti a prestiže celého regionu.
Přímými výstupy projektu bude poskytování služeb malým a středním podnikům, a to29:
- Každoročně 20 začínajících podnikatelských záměrů (např. studentů, absolventů apod.), případně začínajících firem (stáří do 3 let) zařazených do programu a čerpajících služby. Část z nich může získat i přímou finanční podporu (tzv. start-up voucher).
- Každoročně 45 zavedených malých a středních firem čerpajících dlouhodobé expertní služby v oblasti implementace inovací.30
- Každoročně 15 zavedených malých a středních firem čerpajících dlouhodobé expertní služby v oblasti digitalizace technologií, procesů, služeb.31
- Od r. 2026 každoročně zprostředkovány 2 projekty spolupráce firem a výzkumných organizací (výstupem bude licenční nebo obdobná smlouva).
- Každý rok budou uspořádány 4 akce (workshopy, přednášky, semináře apod.) zaměřené na začínající a malé a střední firmy a cílené obecně na popularizaci inovací a konkrétně na nabídku služeb ICUK.
Celkově bude pokročilé služby poradenství čerpat minimálně 250 individuálních firem za dobu 5 let
realizace projektu.
Pro odhad počtu firem, které budou podpořeny formou zasídlení, lze uvažovat následující parametry: 1 firma využívá plochu v rozmezí 20-100 m2; při překročení této velikosti opouští prostory TCUK. Průměrná velikost firmy tedy cca 50 m2. Obsazenost bude nabíhat postupně. Nikdy nebude 100 %, vždy je část plochy v adaptaci pro nové nájemníky. Počet firem v jednotlivých letech lze odhadnout následovně:
29 Jsou uvedeny hodnoty, které budou ročně dosahovány od r. 2025 po náběhu plného rozsahu služeb. V prvních dvou letech projektu budou výstupy nižší.
30 Přičemž jedna firma (individuální IČ) může v různých letech čerpat podporu v různých programech.
31 Viz výše.
Tabulka 18: Počet zasídlených firem (odhad)
Rok provozu | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
Obsazená plocha Počet firem celkem - Z toho nových | 60 % | 80 % | 85 % | 85 % | 85 % |
15 | 20 | 25 | 25 | 25 | |
0 | 0 | 0 | 10 | 10 |
Je třeba zdůraznit, že služba zasídlení bude poskytována až po dokončení objektu TCUK; z pohledu
dotačního projektu do OPST tedy až ve fázi udržitelnosti.
V oblasti podpory energetického managementu a komunitní energetiky pro veřejnou správu (obcí
a měst, včetně jimi zřízených institucí) a MSP v rámci kraje:
- Po pěti letech projektu bude obcím a malým podnikům v Ústeckém kraji k dispozici 6 veřejných energetiků.
- Za pět let projektu bude pro 50 % obcí a měst zpracován základní screening potenciálu pro zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti (resilience) s maximálním využitím lokálních obnovitelných zdrojů a snížení emisí CO2.
- Každý rok projektu bude pro 1 obec a 1 malý podnik v rámci kraje zpracována demonstrační lokální energetická studie, jejímž cílem bude zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti (resilience) s maximálním využitím lokálních obnovitelných zdrojů a snížení emisí CO2.
- Každý rok budou zpracovány technické podklady pro zadání lokální transformační energetické studie pro 5 obcí / měst v rámci kraje.
- Během pěti let projektu budou minimálně 200 městům/obcím/subjektům poskytnuty konzultace v oblasti územního energetického managementu a komunitní energetiky (v rozsahu 40 konzultací na 1 veřejného energetika a rok).
- Během pěti let projektu bude prvním třem subjektům poskytnuta plná podpora při založení místního energetického společenství.
V oblasti popularizace, osvěty, propagace a podpory:
- Za období pěti let 20 workshopů na celém území kraje k propagaci, osvětě a sdílení příkladů dobré praxe.
- Případně: Do tří let projektu návrh úpravy / vzniku dotačního titulu pro podporu komunitní energetiky pro kraj a MŽP.
Hlavními fyzickými výstupy projektu budou velkoplošné a maloplošné studie. Dalším typem výstupů bude konzultační podpora stakeholderům v území a vzdělávání aktérů v nových přístupech.
Hlavní výstupy – studie: Každý rok budou zpracovány 1-2 velkoplošné studie a 1-2 menší. Předběžný plán zpracování studií je uveden v tabulce 21 a bude upřesněn po zahájení realizace projektu.
Tabulka 19: Předběžný plán přípravy studií
Rok | Větší studie |
2023 | Vstupní forenzní analýza |
2024 | Chomutovsko |
2025 | Ústecko a Teplicko |
2026 Mostecko |
2027 Souhrnná studie celé pánevní oblasti |
Územní zaměření studií bude zpřesněno na základě vstupní analýzy a po diskusi s aktéry z území. Možnými příklady jsou lokality: Radovesická výsypka, propojení Most – Litvínov, propojení Ústí n. L. – jezero Xxxxxx aj.
Další výstupy pilíře, konzultace a zavádění nových přístupů:
- Každý rok budou poskytnuty konzultace minimálně 5 obcím/veřejným subjektům v oblasti revitalizace území a krajiny.
- Každý rok bude poskytnuta konzultace minimálně 4 subjektům k tématu architektonických
a urbanistických soutěží (nejedná se o vlastní pořádání soutěží).
- Budou zavedeny participativní postupy jako průřezový princip činností Ústeckého kraje.
- Každý rok budou poskytnuty konzultace min. 5 městům / obcím v oblasti využití participace pro jejich rozvojové plánování.
- Každoročně proběhnou 2 workshopy primárně pro veřejnou správu, na nichž se účastníci seznámí s moderními trendy rozvoje území (propojení krajinářského a sociálního rozvoje – urbanismus + participace).
5.2 Popis předpokládaných kvantitativních i kvalitativních změn
Výsledky projektu budou dopad do všech čtyř oblastí zájmu, které jsou definovány v Plánu
transformace Ústeckého kraje.
Je třeba zdůraznit, že velká část činností TCUK má charakter konzultací, expertní a metodické podpory, strategického plánování apod. Pro přímou realizaci projektů, které TCUK připraví, je třeba zajistit další zdroje, jak interní z úrovně území kraje, tak externí formou grantové podpory, případně finančních nástrojů.
5.2.1 Změny v oblasti I. Podnikání, výzkum, inovace
Střednědobými (a zároveň kvantifikovatelnými) výsledky projektu bude:
- Vznikají nové podniky a firmy v Ústeckém kraji. Významnou část z nich zakládají absolventi a studenti. Tyto firmy jsou úspěšné, vydrží na trhu minimálně tři roky. Nejúspěšnější z nich získávají komerční investiční financování v rozsahu jednotek milionů Kč.
- Podpořené firmy zvyšují svůj obrat a počet zaměstnanců a pronikají na nové trhy.
- Roste hodnota digitálních produktů a služeb vytvářených firmami v Ústeckém kraji.
Střednědobé výsledky sleduje ICUK jako své indikátory činnosti. Je ale obtížné až nemožné je vyčíslit předem, protože jejich dosažení je závislé na celkovém vývoji ekonomiky.
V kraji vznikne množina inovativních, technologicky orientovaných firem, které se stanou motorem přeměny regionální ekonomiky. Budou stavět svou konkurenceschopnost na vlastním know-how a inovacích.
Přínosem Pilíře 2 je zvýšení konkurenceschopnosti MSP v Ústeckém kraji. Díky transformačním aktivitám bude docházet ke zvyšování konkurenceschopnosti MSP v regionu. Aktivity budou směřovány na podporu podnikání (vznik nových firem, růst firem), zvyšování zaměstnanosti a přenos
výsledků výzkumu a vývoje do praxe (aplikace inovací v podnicích). Aktivity budou směřovat k podpoře spolupráce veřejného a soukromého sektoru (aplikace inovací ve firmách, městech a obcích, NNO).
Díky prostorám pro zasídlení vznikne segment dynamických MSP, které budou těžit z agregace firem, chytrých lidí a služeb na jedno místo. Díky ostatním zasídleným firmám a freelancerům v coworku mají zasídlené firmy snadný přístup ke službám typu webdesign, obsahový marketing, PR a komunikace, grafika aj. Vznikne podnikatelská komunita a díky ní kritická masa inovativních firem a podnikavých lidí v regionu.
Laboratoř pro robotiku a testování posílí pozici kraje zejména v oborech, kde už nyní existují znalostně silné organizace. Stávající zdroje partnerů se doplní o specifické zařízení Transformačního centra ÚK (sdílená infrastruktura). V rámci konsorcia by se realizoval aplikovaný výzkum a transfer technologií. Tato struktura do regionu přivede nové nositele znalostí, ale také firmy, které budou infrastrukturu a testování využívat.
Dynamické firmy přispějí k růstu HDP v kraji. Ekonomická struktura kraje bude diverzifikovanější a dynamičtější. Firmy budou vytvářet znalostně náročnější pracovní místa pro lidi s vyšší kvalifikací (ve víceletém horizontu v řádech stovek pracovních pozic), čímž se stanou i tahouny změny vzdělávání.
TCUK se tak stane jedním z klíčových prvků restrukturalizace hospodářství, spoluvytvoří dlouhodobý zdroj růstu a povede ke zvyšování produktivity celé ekonomiky Ústeckého kraje.
Kvantifikovatelné změny v této oblasti budou:
- Počet nově vzniklých podniků, které budou dále působit min. po dobu tří let.
- Růst počtu zaměstnanců podpořených podniků.
- Růst obratu podpořených podniků.
- Zvýšení tržeb podniků v ÚK z inovovaných a z digitálních produktů a služeb.
- Změna pozice Ústeckého kraje v žebříčcích inovační ekonomiky32.
5.2.2 Změny v oblasti II. Kompetentní lidé a Smart Region
Ústecký kraj se stane „chytrým krajem“ – lídrem v oblasti otevřených dat veřejné správy a jejich vizualizace a využívání. Práce s daty bude základem pro lepší rozhodovací procesy veřejné správy, ale také pro komerční aplikace. Vzroste počet pracovních míst v oblasti digitální ekonomiky.
Činnosti Pilíře 1 přispějí k digitální transformaci kraje. Změny se dotknou oblasti veřejné správy, vzdělávání, výzkumu a vývoje, ICT infrastruktury, standardizace a kybernetické bezpečnosti. Nové služby podpoří rozvoj eGovernmentu, podpoří firmy a občany v přijímání digitálních technologií. Návazně vznikne (na úrovni komerčních služeb a aplikací, díky činnosti komerčních subjektů a start- upů) prostředí příznivé pro vznik, vývoj a testování digitálních a mobilních služeb.
Kvantifikovatelné změny v této oblasti budou:
- Množství digitalizovaných dat pro potřeby veřejné správy
- Množství otevřeně zveřejněných datových sad
- Podíl plně digitalizovaných agend pro interakci občan – úřad
- Počet nových služeb a aplikací (včetně komerčních) vzniklých díky otevřeným datům
32 Například Evropská komise: Regional Innovation Scoreboard.
- Zvýšení tržeb firem v kraji z digitální ekonomiky
5.2.3 Změny v oblasti III. Nová energetika a efektivně využívané zdroje
Střednědobými (a zároveň kvantifikovatelnými) výsledky projektu bude:
- Vzroste využívání OZE a zvyšování účinnosti užití energie na veřejných objektech (hospodářstvích).
- Rozvíjí se komunitní energetika (KE); roste počet projektů komunitní energetiky a počet zapojených partnerů, kraj zde má mentorskou roli při nastavení technických a legislativních pravidel pro vznik a fungování KE a při podpoře formou finančních nástrojů (grantů).
- Dojde ke zmapování udržitelného / využitelného potenciálu jednotlivých zdrojů OZE v Ústeckém kraji. Potenciál OZE bude zanesen do mapových podkladů GIS (tzn. bude to živý materiál pro další práci). To bude mít přímou vazbu na tvorbu koncepčních a strategických dokumentů v jednotlivých územích kraje.
- Vznikne Platforma pro komunitní energetiku Ústeckého kraje, která bude sdružovat energetická společenství v regionu.
- Bude úspěšně zaváděn energetický management na území Ústeckého kraje (KEM – Krajský energetický management).
Aktivity Pilíře 3 podpoří rozvoj OZE a zvyšování účinnosti využití energie, výhledově s rozšířením na oběhové hospodářství; tím vzniknou expertní pozice přímo v TC, dále síť veřejných energetiků a nová pracovní místa v tomto sektoru. Aktivity v oblasti strategií a koncepcí podpoří koncepční (systémovou) integraci energetických zdrojů v jednotlivých sektorech energetického hospodářství v regionu (budovy, doprava, průmysl, odpadové hospodářství apod.).
Sníží se zátěž životního prostředí díky vyššímu využití OZE a jejich systémovou integrací a zvýšení účinnosti užití energie (včetně implementace vyšších standardů úsporných opatření v regionu). Aktivity přispějí k minimalizaci dopadů transformace energetiky do sociálně postižených území regionu a zajištění bezpečnosti dodávek energie a její dostupnosti (eliminace energetické chudoby, resilience a energetická soběstačnost).
Aktivity v oblasti energetického managementu a komunitní energetiky sehrají pozitivní roli v zaměstnanosti, zejména při dlouhodobém přechodu a zaškolení jednotlivých pracovníků z těžebního průmyslu do oblasti řízené decentralizace. Vznikem nových možností v oblasti energetiky, dopravy, logistiky a veřejné správy se Ústecký kraj může stát lídrem a tahounem celorepublikové strategie energetiky nové generace.
Ústecký kraj bude významnou hybnou silou v transformaci energetiky v regionu a tak přispěje
k dosažení definovaného cíle, kterým je Green Deal for EU. Kvantifikovatelné změny v této oblasti budou:
- Množství elektřiny vyrobené z OZE
- Pokles spotřeby energií díky úsporným opatřením
- Snížení počtu domácností ohrožených energetickou chudobou
- Počet pilotních projektů na využití nových zdrojů energie (např. vodík)
5.2.4 Změny v oblasti IV. Revitalizovaná území 21. století
Vzniknou podklady a postupy pro nakládání s krajinou a se sídly. Díky tomu poroste plocha revitalizované (nikoliv jen rekultivované) krajiny po těžbě a města se stanou lepšími místy pro život. To také přispěje k lepšímu životnímu prostředí. Poprvé bude existovat propracovaný komplexní podklad, který bude zároveň prakticky využitelný v rámci rozhodování v procesech strategických, provozních i konkrétních stavebních záměrů.
Regionální územní plánování jako jeden z pilířů TCUK bude mít za cíl revitalizaci území po těžbě a po průmyslové činnosti, bude sledovat také ekologické hodnoty krajiny a omezení urban sprawl, zvýrazní historické krajinné dominanty a vazby a přírodní a kulturní dědictví, bude akcentovat udržitelné formy dopravy v regionu.
Díky multidisciplinárnímu přístupu, který lze popsat jako „urbánní ekonomiku“, bude podpořen takový rozvoj měst, který vytváří jak lepší místo pro život, tak lepší podmínky pro ekonomický rozvoj a zajištění pracovních příležitostí.
Díky využití participace už ve fázi plánování a následně i při realizaci projektů se zvýší spolupráce aktérů v území (veřejná správa, soukromá sféra, neziskový sektor a občanské iniciativy). Projekty tak budou vnímány jako sdílené, jako výsledek společného zájmu, což bude stimulovat všechny aktéry k zapojení a zvýší se tak dosah projektů a okruh beneficientů. Mimo jiné to povede k větším přínosům projektů na zlepšení sociální situace regionu.
Vzroste počet projektů a iniciativ, které budou připravovány a realizovány jako integrované, tzn. za spolupráce více aktérů v území.
Díky zavedení participace jako průřezového nástroje do činnosti veřejné správy se zvýší kvalita rozhodovacích procesů veřejné správy.
Hlavní dlouhodobou změnou bude vznik kraje, se kterým se bude možno identifikovat, který bude místem pro kvalitní a smysluplný život.
Kvantifikovatelné změny v této oblasti budou:
- Snížení počtu a rozlohy lokalit typu brownfield
- Zlepšení koeficientu ekologické stability na území kraje
- Zvýšení plochy revitalizované krajiny
- Zvýšení pocitu spokojenosti obyvatel kraje33
5.2.5 Transformační potenciál projektu
Dopad na lokální ekonomiku a restrukturalizaci kraje
Inovativní MSP z Ústeckého kraje získají přístup k moderním technologiím (digitalizace, aditivní výroba, IoT). Zároveň budou mít přístup k síti mentorů a expertů v oblasti produktových, procesních i organizačních inovací a k finančním zdrojům na implementaci inovací. TCUK převezme a dále rozvine systémy služeb pro začínající a zralé firmy, které nyní fungují v rámci Inovačního centra ÚK nebo jinde
33 Indikátor je kvantifikovaný formou průzkumu veřejného mínění, jeho sledování plánuje i Strategie rozvoje
ÚK.
v kraji. Firmy budou mít v TCUK přístup ke sdíleným měřicím a testovacím pracovištím, pilotním výrobním technologiím, otevřeným datům a k výsledkům univerzitního VaV (sdílená pracoviště v LART).
Už nyní jsou v ÚK nižší stovky firem s potenciálem pro zavádění inovací a projekt podpoří vznik nových, mj. nově v oblasti digitálních služeb. Nové domény (datové analýzy a digitální služby – smart řešení, energetická efektivita, OZE, transformace krajiny) přispějí k modernizaci jedné z tradičních oblastí specializace kraje, což je těžba uhlí, energetika a rekultivace. Výstupy projektu tím podpoří cíle Green Deal (např. digitalizace průmyslu, environmentálně šetrné technologie, energetická účinnost budov atd.).
Dopad na zaměstnanost
Inovativní firmy vytvoří znalostně náročná pracovní místa, ve víceletém horizontu v řádech stovek pracovních pozic. TCUK bude aktivní v tématech energetické efektivity, OZE, oběhového hospodářství, územní transformace, což přinese vyšší podíl pracovních míst v těchto oblastech s vazbou na Green Deal. Vzhledem k přenosu informací do firem to budou pracovní místa navázaná na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, než je krajský průměr. V rámci projektu vznikne také více než 30 vysoce kvalifikovaných expertních pozic přímo v TCUK.
TCUK bude organizovat řadu popularizačních přednášek pro školy a bude nabízet stáže pro vysokoškoláky, jak přímo v TCUK, tak u zasídlených a spolupracujících firem; to obohatí vzdělávací programy a přispěje k uplatnitelnosti studentů na trhu práce. Díky stážím učitelů získají pedagogové kontakt s nejmodernějšími technologiemi a trendy a budou moci koncipovat výuku s ohledem na pracovní pozice zítřka.
Dopad na znovuvyužití území po těžbě
Projekt bude mít pozitivní sociální, environmentální a ekonomický dopad na transformaci celé pánevní oblasti kraje. Datová platforma poslouží jako analytický nástroj pro vyhodnocování dat z území a jejich vzájemné synergie a tedy jako základ pro plánování a vyhodnocování intervencí. Regionální územní plánování jako jeden z pilířů TC bude mít za cíl revitalizaci území po těžbě a po průmyslové činnosti, bude sledovat také ekologické hodnoty krajiny a omezení urban sprawl, zvýrazní historické krajinné dominanty a vazby a přírodní a kulturní dědictví, bude akcentovat udržitelné formy dopravy v regionu. Energetické centrum podpoří rozvoj OZE a zvyšování účinnosti využití energie, výhledově s rozšířením na oběhové hospodářství; tím vzniknou expertní pozice přímo v TCUK, dále síť okresních energetiků a nová pracovní místa v podnicích v tomto sektoru.
Pro stavbu objektu TCUK byl vybrán areál bývalé školy v Ústí n. L.; je to zastavěné území, jen částečně využívané a chátrající. Projekt TCUK tak bude příkladem moderního urbanismu; na ose města vytvoří pól rozvoje jako protiváhu k administrativnímu centru města. Samotná stavba proběhne dle principů udržitelné výstavby. Budou částečně využity původní objekty. Budova bude nízkoenergetická s využitím nejmodernějších technologií pro správu budovy a snížení energetické a materiálové náročnosti, s komplexní modrozelenou infrastrukturou. Zároveň tak bude sloužit jako ukázkový objekt
a nový standard pro veřejnou a komerční výstavbu. Lokalizace TCUK bude pozitivním příkladem transformace objektu, který je součástí panelového sídliště.34
Inovační potenciál
Projekt Transformačního centra ÚK je ze své podstaty v regionu unikátní. Plánované služby budou poskytovány pro území celého kraje. Senzorická síť a datová základna se už nyní buduje koordinovaně pro celé území kraje díky partnerské dohodě aktérů. Služby pro inovativní MSP mají logické těžiště v krajském městě, se sítí kooperujících partnerů rozmístěných v regionu. Energetický management je řešen v první fázi pro objekty kraje, s budoucím rozšířením formou sítě veřejných energetiků. Transformace krajiny vychází z územních podkladů zpracovávaných na úrovni kraje. Díky této synergii čtyř pilířů, z nichž každý je designován pro potřeby celého kraje, vzniká jedinečná infrastruktura., která nemá v kraji obdoby. Ta navíc přirozeně spolupracuje s nositeli dalších komplementárních projektů (vysoké školy, výzkumné organizace aj.). Zavedení participace jako průřezového nástroje při přípravě projektů je inovativním prvkem v oblasti plánování a přípravy projektů.
5.3 Popis indikátorů
Pro projekty v OPST je definována sada indikátorů výstupových a sada indikátorů výsledkových.
Indikátory výstupů zachycují přímé výstupy projektu. Pro přehlednost jsou prezentovány v tabulkové sestavě. Indikátory výstupů se sledují k datu ukončení fyzické realizace projektu (tzn. 12/2027).
Tabulka 20: Indikátory výstupů
RCO 01 | Podpořené podniky (z toho: mikropodniky, malé, střední, velké podniky) |
Výchozí hodnota | 0 |
Nápočet, zdroj | Sledují se nové služby nad rámec stávajících, proto je výchozí hodnota 0 |
Cílová hodnota | 250 individuálních IČO |
Nápočet, zdroj | Započítávají se podniky, které obdržely podporu formou poskytnutí |
expertních služeb, formou zasídlení nebo formou využití přístrojové | |
infrastruktury. Zdroj dat: výroční zprávy a CRM systém ICUK. | |
Termín dosažení | 2027 |
RCO 05 | Podpořené nové podniky |
Výchozí hodnota Nápočet, zdroj Cílová hodnota Nápočet, zdroj Termín dosažení | 0 |
Sledují se nové služby nad rámec stávajících, proto je výchozí hodnota 0 | |
75 individuálních IČO | |
Započítávají se podniky, které obdržely podporu formou poskytnutí expertních služeb, formou zasídlení nebo formou využití přístrojové infrastruktury a zároveň neexistovaly během tří let před zahájením projektu Zdroj dat: výroční zprávy a CRM systém ICUK. | |
2027 |
34 Příkladem dobré praxe je i samotná proces přípravy projektu TCUK: je připravována soutěž dle regulí České komory architektů. Soutěže se na krajské úrovni v oblasti architektury, urbanismu nebo krajiny realizovaly naposledy v souvislosti s dynamickým rozvojem šedesátých let.
RCO 07 | Výzkumné organizace zapojené do společných výzkumných projektů |
Výchozí hodnota Nápočet, zdroj Cílová hodnota Nápočet, zdroj Termín dosažení | 0 |
Sledují se nové služby nad rámec stávajících, proto je výchozí hodnota 0 | |
2 různé výzkumné organizace | |
Započítávají se výzkumné organizace zapojené do projektu formou sdílení vybavení a společných aktivit rámci LART. Zdroj dat: výroční zprávy ICUK. | |
2027 |
RCO 10 | Podniky spolupracující s výzkumnými organizacemi |
Výchozí hodnota Nápočet, zdroj Cílová hodnota Nápočet, zdroj Termín dosažení | 0 |
Sledují se nové služby nad rámec stávajících, proto je výchozí hodnota 0 | |
10 | |
Započítávají se podniky, které jsou díky projektu zapojeny ve společném výzkumném projektu s výzkumnou organizací. Zdroj dat: výroční zprávy ICUK. | |
2027 |
RCO 15 | Vytvořená kapacita pro inkubace |
Výchozí hodnota Nápočet, zdroj Cílová hodnota Nápočet, zdroj Termín dosažení | 0 |
Sledují se nové služby nad rámec stávajících, proto je výchozí hodnota 0 | |
20 záměrů (nemusí mít podobu firmy, tzn. nemusí mít přidělené IČO) | |
Počet podniků, které mohou být obslouženy nově vytvořeným inkubátorem za jeden rok. Jedná se o navýšení kapacity inkubátoru (poradenských služeb) ICUK díky projektu. Zdroj dat: výroční zprávy ICUK. | |
2027 |
RCO 19 | Veřejné budovy s nižší energetickou náročností | ||
Výchozí hodnota | 0 | ||
Nápočet, zdroj | Sledují se nové služby nad rámec stávajících, proto je výchozí hodnota 0 | ||
Cílová hodnota | ?? | ||
Nápočet, zdroj | Podlahová plocha budovy TCUK - jde o budovu s veřejnou funkcí, u které | ||
bylo dosaženo vyššího energetického standardu. Zdroj dat: projektová | |||
dokumentace. | |||
? Definice - „dosažení vyššího energetického standardu“ x brownfield | |||
Termín dosažení | 2027 | ||
RCO 22 | Zvýšení kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) | |
Výchozí hodnota | 0 | |
Nápočet, zdroj | Sledují se nové služby nad rámec stávajících, proto je výchozí hodnota 0 | |
Cílová hodnota | ?? | |
Nápočet, zdroj | Maximální instalovaný výkon nefosilních zdrojů instalovaný na objektu | |
TCUK. Zdroj dat: projektová dokumentace. | ||
Termín dosažení | 2027 | |
RCO 36 | Zelená infrastruktura podpořená pro jiné účely než přizpůsobování se změnám klimatu |
Výchozí hodnota | 0 |
Nápočet, zdroj | Sleduje se nárůst oproti současnému stavu, proto je výchozí hodnota 0 |
Cílová hodnota | 1 ha |
Nápočet, zdroj | Část revitalizovaného areálu bude mít charakter zelené infrastruktury. |
Zdroj dat: projektová dokumentace. | |
Termín dosažení | 2027 |
Projekt Transformačního centra Ústeckého kraje stojí především na poskytování služeb. Proto některé výsledkové indikátory (např. RCO 36 – zelená infrastruktura podpořená pro jiné účely než přizpůsobování se změnám klimatu, RCO 38 – plocha podpořené rekultivované půdy, RCO 58 – podpořená specializovaná cyklistická infrastruktura) přímo nenaplní. Svou činností ale vytváří předpoklady pro kvalitní revitalizační projekty, které k plnění těchto indikátorů přispějí následně.
Indikátory výsledků zachycují širší změny v prostředí. Jsou prezentovány v tabulkové sestavě.
Tabulka 21: Indikátory výsledků
RCR 01 | Pracovní místa vytvořená v podpořených subjektech |
Výchozí hodnota | 0 |
Nápočet, zdroj | Sleduje se nárůst oproti současnému stavu, proto je výchozí hodnota 0 |
? Definice „podpořený subjekt“ | |
Cílová hodnota | 38,3 FTE |
Nápočet, zdroj | Pracovníci Transformačního centra ÚK. Zdroj dat: Výroční zprávy organizací |
garantujících jednotlivé pilíře TCUK. | |
Termín dosažení | 2027 |
RCR 03 | Malé a střední podniky zavádějící inovace produktů nebo procesů |
Výchozí hodnota | 0 |
Nápočet, zdroj | Sleduje se nárůst oproti současnému stavu, proto je výchozí hodnota 0 |
Cílová hodnota | 125 individuálních IČO |
Nápočet, zdroj | Počet podniků podpořených činností TCUK, které zavedou inovaci. Zdroj dat: |
Výroční zprávy a CRM systém ICUK. | |
Termín dosažení | 2027 |
RCR 04 | Malé a střední podniky zavádějící marketingové nebo organizační inovace |
Výchozí hodnota | 0 |
Nápočet, zdroj | Sleduje se nárůst oproti současnému stavu, proto je výchozí hodnota 0 |
Cílová hodnota | 50 individuálních IČO |
Nápočet, zdroj | Počet podniků podpořených činností TCUK, které zavedou inovaci. Zdroj dat: |
Výroční zprávy a CRM systém ICUK. | |
Termín dosažení | 2027 |
RCR 05 | Malé a střední podniky provádějící vnitropodnikové inovace |
Výchozí hodnota | 0 |
Nápočet, zdroj | Sleduje se nárůst oproti současnému stavu, proto je výchozí hodnota 0 |
Cílová hodnota | 25 individuálních IČO |
Nápočet, zdroj | Počet podniků podpořených činností TCUK, které zavedou inovaci. Zdroj dat: |
Výroční zprávy a CRM systém ICUK. | |
Termín dosažení | 2027 |
RCR 06 | Podané patentové přihlášky |
Výchozí hodnota | 0 |
Nápočet, zdroj | Sleduje se nárůst oproti současnému stavu, proto je výchozí hodnota 0 |
Cílová hodnota | 10 |
Nápočet, zdroj | Počet patentových přihlášek podaných díky podpoře z TCUK. Zdroj dat: |
Výroční zprávy a CRM systém ICUK. | |
Termín dosažení | 2027 |
RCR 11 | Uživatelé nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb a aplikací |
Výchozí hodnota Nápočet, zdroj Cílová hodnota Nápočet, zdroj Termín dosažení | 0 |
Sleduje se nárůst oproti současnému stavu, proto je výchozí hodnota 0 | |
50 individálních IČO | |
Počet měst a obcí, které se zapojí do využívání služeb a aplikací vytvořených Datovým centrem ÚK v rámci projektu TCUK. Odhadovaný počet těchto institucionálních uživatelů: Katalog otevřených dat – 5, IoT síť XxXx – 5, inovovaný protipovodňový systém – cca 40-50. Zdroj dat: Každoroční zprávy o činnosti DCUK. | |
2027 |
RCR 17 | Nové podniky přežívající na trhu |
Výchozí hodnota | 0 |
Nápočet, zdroj | Sleduje se nárůst oproti současnému stavu, proto je výchozí hodnota 0 |
Cílová hodnota | 50 individuálních IČO |
Nápočet, zdroj | Počet podniků podpořených činností TCUK, které zůstanou na trhu min. 1 |
rok po ukončení podpory. Zdroj dat: Výroční zprávy a CRM systém ICUK. | |
Termín dosažení | 2027 |
Projekt Transformačního centra Ústeckého kraje stojí především na poskytování služeb. Proto některé výstupové indikátory (např. RCR 102 – pracovní místa ve výzkumu vytvořená v podpořených subjektech, RCR 12 – uživatelé nových a aktualizovaných digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých podniky, RCR 26 – roční spotřeba primární energie, RCR OPST – roční spotřeba konečné energie, RCR 29 – odhadované emise skleníkových plynů, RCR 31 – celkové množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, RCR 47 – recyklovaný odpad, RCR 48 – odpad použitý jako surovina, RCR 52 – rekultivovaná půda využívaná pro zeleň, sociální bydlení, ekonomické nebo jiné činnosti, RCR 62 – počet uživatelů nové nebo modernizované veřejné dopravy za rok, RCR 64 – počet uživatelů specializované cyklistické infrastruktury za rok, RCR OPST – snížení konečné spotřeby energie, RCR OPST – snížení emisí CO2) přímo nenaplní. Svou činností ale vytváří předpoklady pro kvalitní projekty, které k plnění těchto indikátorů přispějí následně.
6 Technické řešení projektu
6.1 Investiční řešení projektu
Příprava investiční části projektu se týká projektové a inženýrské přípravy objektu TCUK. Jeho projektová příprava se skládá ze tří částí:
1. Architektonická soutěž: soutěž o návrh a jednací řízení bez uveřejnění
2. Zpracování projektové dokumentace a inženýring
3. Výběrové řízení na dodavatele stavby
Architektonická soutěž
Cílem je, aby objekt TCUK splňoval všechny nároky moderního objektu s modulárním uspořádáním, nízkou energetickou náročností a možností variabilního využití. Zároveň je třeba respektovat výchozí stav – nejedná se o novostavbu na zelené louce, ale o rekonstrukci (konverzi) areálu pavilonové školy v zastavěné části města. Proto byla zvolena architektonická soutěž jako nástroj, který přinese návrh nejlepšího možného řešení. Architektonickou soutěž připraví externí organizátor. Bude dvoukolová. S vítězem architektonické soutěže následně proběhne JŘBU. Vítěz JŘBU bude pověřen zpracováním projektové dokumentace a zajištěním inženýrské přípravy stavby.
Projektová dokumentace a inženýring
Proběhne dopracování návrhu stavby a zapracování požadavků investora. Bude zpracován projekt pro umístění stavby a pro územní řízení, návazně projekt pro stavební povolení. Jako třetí krok bude vypracována prováděcí projektová dokumentace a zadávací dokumentace.
Obsahem inženýringu bude zajištění územního rozhodnutí a stavebního povolení včetně stanovisek. V průběhu projektové přípravy budou řešeny požadavky ze strany orgánů ochrany životního prostředí (EIA).
Výběrové řízení na dodavatele stavby
VŘ na dodavatele stavby bude vzhledem k rozsahu v režimu nadlimitní zakázky. Obsahem VŘ bude realizace stavby včetně vybavení. VŘ bude administrováno externím zpracovatelem.
Finanční nároky jednotlivých kroků podává kap. 7, jejich harmonogram pak kap. 8 této FS.
Výběr přístrojového vybavení pro LART
V přípravné fázi byly analyzovány výstupy předchozích aktivit, a to zejména:
- Mezinárodní projekt ECOS4IN zaměřený na rozvoj inovačního ekosystému pro Průmysl 4.0. Výstupem použitým pro LART je zejména studie zpracovaná ČVUT, která mapuje dostupné infrastruktury a určuje chybějící komponenty.
- Aktivity spojené s přípravou Digitálního inovačního hubu (DIH) při ICUK, zejména záměr na napojení do evropského eDIH v konsorciu vedeného ČVUT Praha (Centrum robotiky a aplikované informatiky CIIRC).
- Aktivity VTP při Fakultě strojní UJEP.
- Kulaté stoly zaměřené na aplikace přístrojové techniky a aplikované informatiky mezi Krajskou zdravotní a fakultami UJEP.
Výběr dodavatelů a zpřesnění přístrojového vybavení bude probíhat průběžně, aby mohlo být zpřesněno dle aktuálního stavu techniky při zahájení vlastního výběrového řízení.
6.1.2 Stavebně-technická část projektu – objekt TCUK
Základní účel objektu
TCUK bude fungovat jako infrastrukturní zázemí pro činnost ICUK a dalších agentur pro podporu podnikání a VVI v regionu, poskytne testovací dílny, coworkingové centrum, bude tvořit zázemí pro zasidlování firem. Mimo kancelářské prostory a technické a služební vybavení pro každý z pilířů služeb se v budově budou nacházet i prostory pro umístění datových serverů, pronajímatelné kanceláře a dílny a obslužné prostory nejen pro areál ale i pro veřejnost. Dále se uvažuje o umístění konferenčního sálu a prezentačních prostor. V areálu dále vzniknou parkovací plochy s dobíjením elektromobilů a rozsáhlé, kvalitně navržené plochy zeleně.
Využití a výměra částí objektu
Následuje popis základních funkcí a prostorů TCUK. Velikosti prostor budou vycházet z potřeb jednotlivých aktérů a budou vymezeny v rámci architektonického řešení a řešení funkčního propojení jednotlivých prostor.
Kancelářské prostory pro organizace poskytující služby
Kancelářské prostory, které poskytnou zázemí pro ICUK a organizace poskytující služby ve čtyřech pilířích transformace. Na prostory nejsou kladeny žádné specifické požadavky. Kromě projektových partnerů zde budou zasídleny další intermediární organizace (CzechInvest, CzechTrade, Agentura API, TAČR).
Pronajímatelné prostory pro MSP
Největší část objektu budou tvořit pracovní prostory určeny k pronájmu zejména začínajících firem. Jedná se převážně o dílny a kanceláře včetně sdíleného zázemí. Důraz je přitom kladen na velkou variabilitu prostorů, z kanceláře se může stát dílna a naopak, oddělené prostory jdou spojit do jednoho apod. Zároveň je třeba zajistit dostatečnou hygienu prostorů, hlavně ve spojení s hlukem a pachem z dílen.
Ohledně požadavků na vybavení prostorů se počítá s tím, že 30 % firem bude mít velké požadavky na techniku, 40 % firem nebude mít žádné specifické požadavky a zbylých 30 % budou vždy tvořit začínající podniky. Sdílené zázemí by mělo zahrnovat malé zasedací místnosti pro jednání, relax zónu a coworking pro studenty, freelancery a lidi, kteří si nechtějí pronajmout celou kancelář.
Obslužné prostory
Obsluhovací část centra bude určena jak pro uživatele areálu, tak i pro veřejnost. Mimo gastronomické prostory jako kantýna / restaurace a příslušné zázemí pro cateringové služby bude poskytnuta i zóna pro sport, workout a relax (může se částečně nacházet i venku), grafické centrum a copycentrum.
Restaurace by se měla nacházet v bezprostřední vazbě na veřejný prostor. Případná kavárna bude umístěna v nejvyšších patrech s výhledem na město.
Laboratoř pro robotiku a testování
Prostory pro umístění přístrojového vybavení LART a nezbytné technologické zázemí. Z hlediska stavebního se bude jednat o běžné prostory, případně s částečně zpevněnou podlahou. Součástí bude zajištění přípojek dle specifikace jednotlivých přístrojů.
Venkovní prostory
Venkovní prostory areálu TCUK zahrnují parkovací plochy, zelené plochy, relaxační / sportovní zázemí atd. Počítá se s veřejně přístupným prostorem, který bude sloužit i obyvatelům přilehlé obytné části města. Celková plocha venkovních prostor bude činit 9000 m2.
Možné stavebně-technické řešení
Je třeba zdůraznit, že výsledné stavebně-technické řešení bude určeno teprve architektonickou soutěží a na ni navazujícím projektem. Níže uvedené stavebně-technické prvky mají tedy ilustrační charakter.
Základní stavební řešení
Doporučuje se používat moderní stavební materiály a poté je i „přiznat“ na výsledné stavbě jako součást zamýšlené popularizace moderních stavebních materiálů a postupů. Takovými materiály mohou být např.
- Polymercementové malty a betony, impregnované betony
- Hydroizolační materiály a technologie, tepelné izolace
- Rozptýlená výztuž, drátkobeton, samozhutňující betony
- Nízkoenergetické materiály
- Materiály z obnovitelných zdrojů a keramických recyklátů
- Nanomateriály jako ochrana povrchů
Možnými stavebními metodami (uplatnitelnými např. u vyčleněné části stavby) jsou např.:
- Modulární výstavba. Jejím principem je jednoduché skládání rozměrově unifikovaných prostorových jednotek – modulů, které se předem připravují ve výrobní hale. Výhodami modulárního systému jsou rychlost stavby, šetrnost k životnímu prostředí a úspora zdrojů a možnost projekt dále rozšiřovat.
- Light Building. Je to filozofie výstavby lehkých moderních domů, která vylučuje ze stavby mokré procesy, těžké materiály a komplikované technologie, které domy zbytečně prodražují, prodlužují jejich výstavbu a mohou způsobit nekvalitu a reklamace. Navíc nutnou údržbou komplikují lidem život i při užívání stavby.
Inteligentní budova
Inteligentní budova je taková budova, která je schopná se přizpůsobit změnám ve způsobech jejího užívání a změnách životního stylu jejích uživatelů a nepřestává jim sloužit a vytvářet příjemné a odpovídající prostředí. Protože budování automatizačních systémů v budovách zvyšuje investiční náročnost budovy za zvýšení komfortu poskytovaných služeb v inteligentní budově a snížení
provozních nákladů, provází jejich budování důkladná analýza budoucích provozních nákladů. V souvislosti s inteligentními budovami se obvykle hovoří o kancelářských budovách. Důvody pro volbu inteligentní budovy:
- Zvýšení komfortu poskytovaných služeb a s ní spojené zvýšení ceny pronájmu
- Snížení spotřeby energií
- Snížení provozních nákladů
- Zvýšení produktivity
- Zrychlení návratnosti investice
- Prodloužení životnosti budovy
Přehled technologií používaných v inteligentní budově:
- Subsystémy optimalizace spotřeby energie
- Subsystémy zajišťující přístup a poskytující služby
- Telekomunikační systémy a IT infrastruktura
- Systémy místní automatizace (Workplace Automation)
Building Management Systém (BMS)
BMS umožňuje řízení vytápění, chlazení, vzduchotechniky, osvětlení a stínění. Díky těmto možnostem BMS nabízí možnost řídit několik prvků najednou a mít tak kompletní přístup k optimalizaci a redukci nákladů na provoz budovy, což velmi usnadňuje její řízení.
Energetické hospodářství
Teplo se předpokládá formou připojením k centrálnímu zdroji tepla, avšak s minimalizací spotřeby (energeticky efektivní budova). Spotřeba elektrické energie bude částečně kryta díky instalaci fotovoltaického systému na střechu objetu. Implementace FVE bude propojena s řešením dobíjení elektromobilů.
Hospodaření s vodou
Koncepce opětovného využití odpadní vody v budovách nabývá v poslední době stále většího významu. Suchem a měnícími se klimatickými podmínkami klesá vydatnost zdrojů pitné vody. Šedou vodu můžeme obecně definovat jako málo znečištěnou odpadní vodu z umyvadel, sprch, van, kuchyňských dřezů a praček na prádlo. Koncepce založená na využití alternativních zdrojů vody by nemusela vykazovat tak přísné sledované ukazatele, jako je tomu u vody pitné. Výzkum ukázal, že například membránová filtrace nebo kořenové čištění prostřednictvím zelené fasády splňují všechny potřebné parametry kvality vody a lze je úspěšně aplikovat v systémech budov, kde vyčištěnou bílou vodu lze použít na splachování toalet, zavlažování zahrady nebo travnatých ploch.
Modrozelená infrastruktura
Modro-zelená infrastruktura je síť prvků budovaných v harmonii s přírodou nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů spadající pod urbánní ekologii. Příkladem prvků modro- zelené infrastruktury v budově jsou zelené střechy nebo zelené stěny, které zvyšují energetickou efektivnost staveb, slouží jako přírodní chlazení a podporují zadržování vody. V areálu je možné
realizovat prvky jako prosakovací dlažba, zatravňovací tvárnice, travnaté pásy, průlehy, dešťová
zahrada.
Současný stav
Území, kde dojde k výstavbě TCUK, je tvořeno šesti parcelami, které dohromady pokrývají plochu o výměře přes 24 tis. m2. Objekt situovaný v areálu byl dokončen v roce 1970 jako školní budova a tomuto účelu sloužil po většinu své existence. V současnosti je prázdný, s výjimkou pavilonu č. 2, který využívají různí nájemci.
Objekt tvoří tři pavilony – vícepodlažní budovy. Jejich konstrukci tvoří nosný železobetonový skelet na plochých patkách se železobetonovými stropy. Pouze střechu pavilonu tělocvičny tvoří ocelová příhradová konstrukce. Vnější plášť pavilonů je pokryt cementovou omítkou v kombinaci s keramickým obkladem.
Za dobu existence areálu nebyly prováděny žádné významné rekonstrukční práce, pouze běžné opravy
a údržba. V budovách jsou původní dřevěná nebo ocelovo-hliníková okna a dveře.
Vzhledem k zásadnímu významu TCUK pro transformaci regionu je logické jeho umístění v krajském městě, kde se koncentrují prvky posilující ekonomickou výkonnost kraje. V Ústí nad Labem rovněž sídlí univerzita, která představuje nejlepší zdroj mladých profesionálů a inovativních mozků.
Centrum bude umístěno v areálu bývalé školy na adrese Xxxxx 0000/000, v širším centru města Ústí nad Labem, v místě s dobrou dopravní dostupností prostředky individuální i veřejné hromadné dopravy. Z hlediska města Ústí n. L. je lokalita výhodně umístěna na rozvojové ose města, mezi administrativním centrem a oblastí, kde se koncentruje průmysl a služby. Kampus UJEP je dobře dopravně dostupný.
V rámci projektu dojde k využití v současné době zanedbaného objektu pavilonového typu, jeho celkové revitalizaci a zároveň rozšíření tak, aby funkčně a kapacitně odpovídal potřebám. Lokalita zároveň nabízí dostatek prostoru k dalšímu rozvoji a zvyšování kapacit v budoucnu (k dispozici je téměř 18 tis. m2 pozemku).
6.1.4 Pořízení vybavení a zařízení objektu
Vybavení a zařízení objektu
Prostory pro zasídlení firem budou vybudovány jako plně zařízené. Tzn. kancelářské a zasedací prostory včetně kancelářského nábytku, v zasedacích místnostech velkoplošné obrazovky a technologické zařízení pro pořádání on-line jednání, v technologických částech připravené kapacitní rozvody pro lehkou / prototypovou výrobu.
Konferenční a/nebo prezentační prostory: prezentační a video technika, ozvučení, nábytek, zázemí. Obslužné prostory: základní vybavení pro gastro služby (pro kantýnu, restauraci, kavárnu).
Další vybavení pro pilíře služeb
Organizace poskytující služby v jednotlivých pilířích využijí plně vybavené kancelářské prostory
a zázemí objektu (viz výše).
Dále budou pořizovat potřebný HW a SW nezbytný pro odborné pracovníky a pro administrativní pracovníky. Většinou se bude jednat o běžný kancelářský HW a SW. Specifické IT vybavení je nutné pro Pilíř 1: server, GPU node, diskové pole 50 TB, aktivní prvky, rack, záložní zdroje. Specifickým SW bude nástroj pro virtualizaci (pro Pilíř 1) a pro grafiku a vizualizace (pro Pilíř 4).
Z významnějšího dalšího vybavení se počítá s pořízením služebních automobilů35, protože záměrem je rozšířit síť služeb na celý kraj, takže cesty po regionu budou tvořit významnou část práce odborných pracovníků projektu. Plánovaný počet automobilů podává tabulka. Bude se jednat o operativní leasing s možností následného odkupu vozidel.
Tabulka 22: Plánované pořízení služebních automobilů
Organizace | Počet vozů |
Datové centrum | 0 |
Inovační centrum | 4 |
Xxxxxxxxxxx xxxxxxx | 0 |
Xxxxxxxxxxxx xxxxxxx | 0 |
Celkem | 13 |
Automobily budou fungovat jako sdílené v jednotlivých pilířích TCUK. Díky tomu je možné pořídit menší množství vozidel a také to přinese významnou provozní úsporu.
6.1.5 Přístrojové vybavení LART
Vyspělá digitalizace výroby známá jako „Průmysl 4.0“ je nutnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti průmyslu. Laboratoř umožní experimentovat s různými přístupy a ve spolupráci s eDIH ICUK a CIIRC ČVUT tyto technologie propagovat zejména v segmentu MSP. Plánované nové technologie a přístroje:
- Testovací a simulační komponenty v oblasti HW a SW pro Průmysl 4.0 – „Chytré továrny“
- Robotické aplikace a SW
- Průmyslová termografie
- 3D tisk z kovu
- 3D skener a další měřicí zařízení
- Příslušný HW, SW a datové úložiště
6.1.6 Projektované ukončení projektu
Poskytované služby nemají plánované ukončení, jejich poskytování bude probíhat i ve fázi udržitelnosti projektu. Vybudování objektu TCUK bude ukončeno kolaudačním rozhodnutím.
6.1.7 Zdůvodnění investičního řešení
Vybudování objektu TCUK je nezbytnou podmínkou pro úspěch projektu, pro to, aby projekt dosáhl stanovených cílů. Služby je teoreticky možné provozovat i nezávisle na objektu. Nicméně díky zasídlení firem na straně jedné a podpůrných organizací na straně druhé bude na jednom místě vytvořena
35 V souladu s pravidly OPST půjde o vozidla kategorie M1 a N1 s emisemi nižšími než 50 g CO2/km, od 1. 1.
2026 pak musí být emise nulové, prakticky tedy půjde o elektromobily.
kritická masa inovačních podniků. Na ni se budou nabalovat další spolupracující podniky a výzkumné organizace, z druhé strany bude lákat mladé profesionály, absolventy a studenty. Vznikne tak skutečný rozvojový pól, který bude agregovat inovativní firmy, chytré lidi a na míru šité služby na jedno místo.
Přínosem bude také to, že díky ostatním zasídleným firmám a freelancerům v coworku budou mít zasídlené firmy snadný přístup ke službám typu webdesign, obsahový marketing, PR a komunikace, grafika atd.
Díky společným prostorám objektu TCUK, prezentačnímu centru a sdílenému zázemí, pořádaným akcím pro firmy atd. vznikne podnikatelská komunita. Dojde k rozvoji vzájemné spolupráce, ke vzniku nových inovačních i obchodních příležitostí.
Pořízené přístrojové vybavení v rámci LART umožní užší spolupráci firem a výzkumných organizací a vysokou přidanou hodnotu těchto kolaborativních aktivit díky přístupu k nejmodernějším technologiím. Mohou tak vznikat zároveň výsledky výzkumné i aplikační. Právě sdílená infrastruktura přístupná jak výzkumníkům, tak firmám, je jednou z chybějících částí současného inovačního ekosystému kraje.
6.1.8 Potenciál pro budoucí rozšíření objektu TCUK
Stávající areál bývalé střední školy, který bude využit pro objekt TCUK, má modulární charakter. Jedná se o soustavu pavilonů propojených spojovacími chodbami..
Objekt TCUK bude navržen ve dvou blocích :
Blok 1 (v min. rozsahu pro potřeby TCUK):
- vybudování zázemí pro pilíře služeb;
- vybudování zázemí pro spolupracující intermediární organizace;
- vybudování prostorů pro firmy (aktuální předpoklad rozsahu2 000 m2);
- základní zázemí.
Blok 2 (v max. rozsahu projektu):
- rozšíření prostorů pro firmy až na max. 4 000 m2;
- vybudování reprezentačních prostor Ústeckého kraje;
- doplnění objektu o drobné ubytovací kapacity;
- doplnění zázemí objektu.
Výše uvedené členění (vč. rozpočtu) se ještě bude měnit v závislosti na průběhu architektonické soutěže.
Rozšíření prostorů pro firmy
Větší plocha umožní zasídlení pro více firem a tedy podporu většího množství inovativních projektů. Vedlejším přínosem bude vyšší příjem z nájemného a tím zajištění financí pro další rozvoj služeb v budoucnu (zlepšení samofinancování TCUK).
Prostory pro konferenční akce a prezentace
Zvažované reprezentační centrum má nabídnout prostory pro konání akcí a pro celkovou prezentaci kraje, především z pohledu jeho transformace v post-uhelný region. Reprezentační část je zamýšlena jako kombinovaný prostor: hlavní multifunkční sál, komorní sál, jeden menší sál a více menších zasedacích místností pro cca 50 osob. Důraz bude kladen na variabilitu prostoru a možnost spojování místností, které by umožnily různé způsoby využití (přednášky, prezentace, workshopy, konference a podobné akce). Reprezentační a kongresové prostory mohou poskytovat možnost pronájmu pro společenské akce, přednáškové cykly atd. a měly být schopné pojmout mezinárodní konferenci pro 300 lidí. Reprezentační centrum budou využívat zasídlené organizace, zasídlené firmy, ale pro své potřeby i Ústecký kraj.
Co se týká vybavení, v případě reprezentačního centra půjde o prezentační a video techniku, ozvučení, nábytek, zázemí.
Ubytovací kapacity
Půjde o minimální kapacity v rozsahu max. do 10 pokojů. Půjde o ubytovací služby, které budou sloužit primárně odborníkům, kteří přijedou na konzultace mezi kraji či státy, hostujícím expertům LART apod. Pokoje nebudou určeny pro konference ani pro běžné komerční využití.
Doplnění zázemí objektu
S ohledem na větší využívání areálu (více firem, reprezentační centrum apod.) vybudování většího počtu parkovacích míst, případně podzemních garáží, terénní úpravy kolem nových objektů atd.
6.2 Neinvestiční řešení projektu
6.2.1 Zabezpečení projektu z hlediska neinvestičních výdajů
Pro plnohodnotné poskytování služeb je třeba zajistit další neinvestiční aktivity. Tyto aktivity budou směřovány jak „ven“, na cílové skupiny projektu, tak „dovnitř“ projektu pro zajištění jeho fungování. Tato část FS popisuje neinvestiční výdaje, které jsou nezbytné k tomu, aby klíčové části projektu, tj. služby ve 4 pilířích transformace, mohly řádně probíhat.
Neinvestiční aktivity v Pilíři 1
Neinvestiční aktivity v Pilíři 1 budou:
- Záložní IT infrastruktura
- Instalace sítě XxXx
- Odborné vzdělávání týmu
- Propagace a komunikace
Záložní IT infrastruktura
Pro ostrý provoz datové platformy a zajištění nepřetržitého chodu některých služeb bude nutné mít
k dispozici záložní infrastrukturu, která bude geograficky oddělená od primární, umístěné v DCÚK.
Záložní infrastrukturu bude výhodnější zajistit formou služby, a to nejlépe některým z partnerů kraje,
například Krajskou zdravotní, a.s. nebo UJEP, ideálně na základě horizontální spolupráce.
Instalace sítě XxXx
Externě zajištěnou službou bude fyzická instalace datové sítě XxXx. Jedná se o osazení prvků pro sběr a přenos dat. Síť se bude postupně rozšiřovat, tak jak do ní budou se svými senzory vstupovat další aktéři v regionu, především města a obce.
Odborné vzdělávání týmu
Expertní pracovníci pilíře budou procházet průběžným vzděláváním v oblasti nových IT technologií
a trendů v rozsahu cca 6 dnů / rok.
Propagace a komunikace
Je třeba zvyšovat povědomí o službách, které tento pilíř nabízí, a o jejich přínosech pro veřejnou správu. Proto se předpokládá tvorba a průběžné využívání základní sady komunikačních nástrojů (webové stránky, komunikace na sociálních sítích, propagační nástroje a materiály). Dále pořádání workshopů, konferencí a dalších akcí pro cílovou skupinu. Důraz bude na menší akce s praktickou náplní v rozsahu cca 2 akce / rok.
Neinvestiční aktivity v Pilíři 2
Vzhledem k velkému rozsahu služeb v Pilíři 2, k nárokům na expertízu jeho pracovníků a k potřebě zajistit dostatečnou poptávku po službách u cílové skupiny (mikro, malé a střední podniky) má tento pilíř širší škálu doplňkových neinvestičních aktivit. Jedná se o aktivity:
- Odborné vzdělávání týmu
- Propagace, komunikace, akviziční marketing
- Mapování a analýzy
Odborné vzdělávání týmu
Cílem aktivity je poskytnout odbornému týmu Pilíře 2 potřebné vzdělávání a rozvoj jak v odborných oblastech souvisejících s vykonáváním vlastní činnosti v rámci projektu, tak v obecně kompetenčních oblastech (například prezentační dovednosti, efektivní komunikace se zákazníky, práce s daty), ale také jazykové dovednosti se zaměřením na anglický a německý jazyk vzhledem k blízkosti hranice se Saskem. Na začátku projektu bude připraven Plán vzdělávání na základě analýzy potřeb pracovníků projektu, který bude posléze realizován. V rámci vzdělávání lze také vycestovat do zahraničí za příklady dobré praxe, očekává se, že členové týmu by mohli uskutečnit 1x za rok zahraniční pracovní cestu s cílem přenosu dobré praxe v oblasti poskytování služeb na podporu podnikání a inovací.
Aktivita Vzdělávání bude řízena Manažerem – administrátorem v rámci úvazku (0,5) a bude se jednat hlavně o nastavení plánu vzdělávání a pomoc s jeho realizací.
V rámci Pilíře 2 bude probíhat také vzdělávání cílových skupin projektu formou workshopů a dalších eventů - viz aktivita Marketing.
Náklady v rámci této aktivity budou zejména služby (dodavatelé vzdělávacích kurzů) a na zahraniční výjezdy (cestovné a ubytování) 1x rok, tedy 5 x za dobu realizace projektu.
Propagace, komunikace, akviziční marketing
Aktivita se bude zaměřovat na zvyšování povědomí o nabízených, dostupných a realizovaných službách (dobrá praxe) na podporu podnikání, nových technologií a inovací s cílem informovat a vzdělávat potenciální spolupracující i nové subjekty o možnostech podpory a napomoci tak k zakládání nových firem a zavádění nových technologií a inovací v subjektech včetně síťování aktérů.
Klíčovými projektovými nástroji budou webová prezentace, která zajistí prezentaci Pilíře 2, a realizace akcí a aktivit zaměřené zejména, ale nejen, na vzdělávání a networking. Webový obsah, akce a aktivity budou prezentovány a podpořeny jak online kampaněmi formou bannerů a cílené reklamy s využitím různých kanálů (PPC Google a Seznam, Facebook, Instagram, TikTok, Youtube), tak různými formami offline reklamy (billboardy, polepy, letáky, brožury, tiskové zprávy, články, rozhovory). Na podporu služeb i jako výstupy z realizovaných akcí a aktivit vzniknou v průběhu projektu videa a foto-seriály.
V rámci aktivity budou probíhat následující činnosti za využití nástrojů:
- webový obsah: provoz a propagace nového webu,
- online propagace: propojení webového obsahu, akcí a aktivit se sociálními sítěmi (Facebook, Instagram, TikTok, Youtube), online kampaněmi (bannery, PPC) a rádio spoty,
- offline propagace: billboardy, polepy, tištěná inzerce a PR články
- osobní komunikace: pracovní setkání, vzdělávací a motivační prezentace, promo eventy s vlastním prezentačním stánkem, neformální akce, webový interní komunikační systém, setkání marketingových pracovníků v rámci IC krajů (zejména Karlovarský a Liberecký)
- akce a aktivity pro firmy a regionální aktéry v oblasti startupů, nových technologií a inovací včetně dalších síťovacích nástrojů (semináře, workshopy, soutěže, konzultace, prezentace, veletrhy).
Náklady v rámci této aktivity budou zejména mzdové (Marketing manažer a Eventový manažer) a na realizaci marketingových aktivit a dalších potřebných podpůrných služeb a vybavení s ním související.
Mapování a analýzy
Cílem aktivity je sledovat a vyhodnocovat dopady služeb na cílové skupiny a celkové podnikatelské a inovační prostředí. Prostředí regionu a potřeby firem se neustále vyvíjí. Jednak vlivem vnějších trendů, jednak kvůli dopadům projektu a realizovaným intervencím. Prostřednictvím průběžného vyhodnocování bude možné tyto změny sledovat, sledovat úspěšnost realizovaných opatření a navrhovat zacílené nové intervence. Evaluátor v rámci Pilíře 2 nastaví na začátku projektu potřebný Plán evaluace včetně přípravy dotazníků pro šetření v terénu, nastaví tabulku sledování indikátorů atp. Zároveň během realizace bude možné dle potřeby vytvářet evaluační materiály formou služeb ve spolupráci s externím dodavatelem vybraným na základě výběrových řízení.
Náklady aktivity jsou ve formě úvazku na pozici Analytika (DPČ) a služby. Bude se například jednat
o průběžné mapování dopadu služeb na klienty včetně průběžného monitoringu potřeb firem a další
evaluační podklady vzhledem k získání potřebné průběžné zpětné vazby.
Popularizační aktivity LART
Součástí LART bude vzdělávání výzkumníků a inovátorů z firem. To vyžaduje zajištění externích odborníků pro vedení školení a kursů v oblasti metod testování, aplikované robotiky a informatiky a zejména v oblasti procesního nastavení testovacích metod používaných v průmyslové výrobě (řízení kvality, certifikace v různých průmyslových odvětvích).
Neinvestiční aktivity v Pilíři 3
Pro fungování služeb Pilíře 3 je třeba externě zajistit tyto činnosti:
- Odborné vzdělávání týmu
- Služby externích specialistů
- Propagace a komunikace
Odborné vzdělávání týmu
Účast odborných členů projektového týmu na školeních, seminářích a konferencích v oblastech jejich činnosti. Tematicky půjde především o vzdělávání v oblasti nových technologií a technologických trendů v energetice, v nástrojích finanční podpory pro realizaci projektů a v příslušné legislativě.
Služby externích specialistů
Pro zpracování dílčích odborných vstupů pro studie, projekty a analýzy je třeba ad hoc využívat různé specializované profese. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o nárazově, časově ohraničené práce a úzce specializované experty, není účelné je mít jako zaměstnance projektu a jejich služby proto budou zajištěny formou zakázek.
Propagace a komunikace
Je třeba zvyšovat povědomí o službách, které tento pilíř nabízí, a o jejich přínosech pro veřejnou správu. Proto se předpokládá tvorba a průběžné využívání základní sady komunikačních nástrojů (webové stránky, komunikace na sociálních sítích, propagační nástroje a materiály). Dále pořádání workshopů, konferencí a dalších akcí pro cílovou skupinu. Důraz bude na menší akce s praktickou náplní v rozsahu cca 2 akce / rok.
Neinvestiční aktivity v Pilíři 4
Odborné služby v Pilíři 4 budou podpořeny těmito doprovodnými neinvestičními aktivitami:
- Odborné vzdělávání týmu
- Služby externích specialistů
- Mapování
- Propagace a komunikace
Odborné vzdělávání týmu
Rozvoj odborných i obecných kompetencí projektového týmu, zvyšování odbornosti týmu návštěvou tuzemských i zahraničních oblastí v místech s tzv. dobrou praxí, minimálně 3x ročně. Zajištění
dlouhodobého vzdělávacího modulu včetně stínování pro pracovníky věnující se zavádění participace do činnosti veřejné správy.
Služby externích specialistů
Dílčí specializované expertní vstupy pro zpracování studií, projektů, analýz. Jedná se o úzké specializace, které budou jednorázově zajišťovány formou zakázek.
Mapování
Sledování a vyhodnocování dopadů činnosti pilíře na celkový obraz kraje, kontakt a porovnávání přístupů a výsledků s jinými relevantními institucemi – IPR Praha, KAM Karlovy Vary.
Propagace a komunikace
Zvyšování informovanosti a povědomí o nabízených, dostupných a realizovaných službách. Spolupráce s renomovanými institucemi, jako je Česká komora architektů. Používání adekvátních forem komunikace – web, FB. Využívání prezentačního centra finálně lokalizovaného v objektu TCUK.
Neinvestiční aktivity – provoz objektu TCUK
Pro zajištění provozu objektu TCUK budou externě zajišťovány tyto služby:
- Recepce: recepční služby, přebírání pošty, první kontakt s návštěvami objektu, asistence při pořádaných akcích; rozsah služeb 8 hod / den.
- Ostraha: připojení objektu na pult centrální ochrany a zajištění výjezdu pohotovostní služby
v nutných případech; služba 24/7.
- Údržba: základní technická údržba objektu – interiéru i exteriéru. Řešení závad a poruch dle vyžádání správce objektu.
- Úklid: úklid vnitřních prostor objektu. Údržba vnějších prostranství včetně údržby zeleně.
Tyto služby budou vykonávány až po zahájení provozu objektu TCUK, tedy již mimo rámec projektu předkládaného do OPST. Vstupují však do ekonomiky provozní etapy projektu.
Neinvestiční aktivity na úrovni projektu
Na úrovni projektu jako celku budou realizovány tyto doplňkové neinvestiční aktivity:
- Mikroevaluace
- Steering board
- Propagace a komunikace
Mikroevaluace
V rámci projektu budou vznikat větší výstupy, například rozsáhlé studie, nové programy podpory pro firmy apod. Při přípravě těchto klíčových výstupů se plánuje mikroevaluace. Bude se jednat o interní oponentní řízení ve fázi přípravy těchto výstupů tak, aby byla zajištěna jejich maximální účinnost a efektivita. Ke každému výstupu budou zpracovány vždy dva oponentní posudky. Pro které výstupy se bude mikroevaluace využívat, o tom rozhodne řídicí skupina projektu TCUK (viz kap. 9).
Steering board
Na úrovni celého projektu TCUK bude působit tzv. steering board. Půjde o panel externích seniorních expertů. Na bázi 2 x ročně budou procházet výstupy a výsledky projektu, připomínkovat je a navrhovat a doporučovat další rozvoj projektu, hledat potenciál pro zlepšení.
Propagace a komunikace
V rámci prezentace výsledků projektu TCUK využívání základní sady komunikačních a marketingových nástrojů: webové stránky, sociální sítě, inzerce, propagační materiály. Každoroční výroční konference projektu. Interní workshopy (2x ročně) pro sdílení zkušeností a dobré praxe napříč jednotlivými pilíři projektu.
6.2.2 Zdůvodnění zvoleného řešení pro zajištění výstupů projektu
Neinvestiční aktivity popsané v kap. 6.2.1 jsou nezbytné pro zajištění výstupů projektu. Přímá vazba na
výstupy projektu je u jednotlivých typových aktivit následující:
• Vzdělávání projektového týmu: Problémové oblasti řešené projektem kladou nároky na vysokou úroveň znalostí pracovníků projektu, kteří mají poskytovat poradenství a tvořit výstupy. Jedná se o odvětví s vysokou technologickou náročností a s neustálým využíváním výsledků výzkumu a vývoje, výhodou je také znalost dobré praxe obdobných pokročilých služeb z tuzemska i zahraničí. Během pěti let trvání projektu dojde ve všech oblastech k rychlému vývoji danému změnami technologie, ekonomických podmínek, legislativy atd. Proto je nezbytné průběžně udržovat vysokou a aktuální znalostní úroveň expertních pracovníků projektu.
• Externí expertízy: Jedním z výstupů projektu budou expertní studie. Některé z nich vyžadují zapojení i úzce specializovaných expertů, které však kvůli jejich jen nárazovému využívání není ekonomické mít jako zaměstnance projektu. Tyto dílčí expertízy (například v oblasti technologické, datově-analytické, právní aj.) je lepší získávat ad hoc externě formou služeb.
• Marketing: Má-li projekt TCUK přinést skutečnou proměnu regionu, je třeba přenést jeho výstupy a znalosti k co největší části cílových skupin (veřejná správa, podniky). Marketing hraje v projektu TCUK roli aktivizace cílových skupin, jejich nadšení pro nové trendy a aktivní zapojení do činnosti TCUK. Zároveň jsou v této kategorii řazeny i vzdělávací aktivity vůči cílové skupině (veřejná projednání, workshopy, semináře atd.). Důležitá je samozřejmě i pozitivní publicita výsledků projektu, které budou mít dopad na zlepšení vnímání Ústeckého kraje36.
• Mapování, analýzy, evaluace: Získání dobré znalosti prostředí je nutné pro správné nastavení služeb
TCUK. K tomu slouží analýzy a mapování. Naopak evaluace (mid-term i závěrečná) podá informaci
o tom, zda a jak projekt dosáhl plánovaných cílů a zda intervence vyvolaly požadovanou změnu
v území.
6.3 Zajištění lidských zdrojů
Pracovníci pro personální zajištění služeb budou získáni z interních zdrojů a díky spolupráci
s odbornými pracovišti v ÚK (například UJEP). Pro méně sofistikované pozice je možné i využití
36 Špatná image Ústeckého kraje je v rozvojových dokumentech opakovaně uváděna jako rozvojová bariéra regionu (viz například SRUK: v oblasti demografické, ekonomické i v oblasti služeb a volného času).
absolventů. Předpokládá se postupný nábor pracovníků s tím, že v první fázi je možná spolupráce formou dohody, která se posléze změní na zaměstnanecký poměr. V současné době už jsou vytipováni první možní pracovníci.
Klíčové parametry pro výběr lidských zdrojů pro odborné pracovní pozice v projektu:
• Vysokoškolské vzdělání
• Odborné kompetence dle oblasti aktivit:
- Pilíř 1: IT, SW, datové služby
- Pilíř 2: inovační procesy, digitalizace průmyslu, řízení firmy, řízení projektů. Pro LART odborná
specializace v souladu se zaměřením laboratoře (může jít např. o doktorandy UJEP)
- Pilíř 3: energetika, obnovitelné zdroje energie, energetické úspory
- Pilíř 4: krajinná architektura, urbanismus a příbuzné profese
• Obecné kompetence: jazyková způsobilost v angličtině, počítačová způsobilost.
• Přiměřená úroveň měkkých kompetencí podle charakteru každé pracovní pozice.
6.4 Organizační zajištění projektu
Poskytování služeb v rámci projektu (pilíře 1-4) bude zajištěno v rámci již existujících expertních organizací působících v Ústeckém kraji.
6.4.1 Pilíř 1: Informační a datové služby
Pilíř je zajištěn díky činnosti Datového centra Ústeckého kraje, p.o. DCUK je příspěvková organizace, která vznikla dne 14. 10. 2020. Jejím zřizovatelem je Ústecký kraj.
Hlavním účelem, pro který byla příspěvková organizace zřízena, je:
- Provoz datového centra a poskytování IT služeb pro Ústecký kraj a jím zřízené či založené
organizace.
- Schvalování investičních akcí v oblasti IT příspěvkových organizací zřízených Ústeckým krajem.
- Realizace projektů v oblasti SMART a IT technologií na území Ústeckého kraje.
- Provozování školicího a vzdělávacího centra.
- Doplňkově může DCUK poskytovat také komerční služby.
Infrastruktura krajské datové platformy je nyní v testovacím provozu zajištěna formou služby, kterou si kraj objednal u Univerzity Xxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx (UJEP) jako součást dílčích aktivit na realizaci datové platformy na základě podepsaného memoranda o spolupráci.
Hardware projektu bude umístěný mimo budovu TCÚK. Důvody jsou:
- Výrazně to pomůže snížení energetické náročnosti budovy. V případě umístění HW je nezbytnou součástí záložní dieselagregát, hasicí systém atd., což zvyšuje náklady; navíc toto vybavení již funguje v Datovém centru ÚK. V budově TCUK bude fyzicky umístěn pouze server pro řízení vnitřní sítě v budově a pro kancelářský provoz objektu (tiskárny apod.).
- Sníží se nároky na technické zajištění provozu.
- Zvýší se kybernetická bezpečnost.