K části první návrhu zákona

V.

Text částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

K části první návrhu zákona

Platné znění zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

(platné znění již obsahuje změny obsažené ve sněmovním tisku č. 139)

ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje

a) některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) některá práva a povinnosti fyzických a právnických osob při uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

a to za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání.

§ 2

Povinné osoby

(1) Povinnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí

a) úvěrová instituce, kterou je

1. banka,

2. spořitelní a úvěrní družstvo,

b) finanční instituce, kterou, pokud není úvěrovou institucí, je

1. centrální depozitář, osoba vedoucí evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osoba vedoucí samostatnou evidenci investičních nástrojů, osoba vedoucí evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů4),

2. organizátor trhu s investičními nástroji,

3. osoba s povolením k poskytování investičních služeb5),

4. investiční společnost, samosprávný investiční fond, hlavní administrátor investičního fondu a, penzijní společnost a právnická osoba, která spravuje majetek způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičního fondu,

5. osoba oprávněná k poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz3),

6. osoba oprávněná k poskytování leasingu, záruk, úvěrů nebo peněžních půjček anebo k obchodování s nimi,

7. osoba oprávněná ke zprostředkování spoření, leasingu, úvěrů nebo peněžních půjček,

s výjimkou vázaného zástupce,

8. pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí při výkonu činností souvisejících s provozováním životního

pojištění7), s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele, u něhož pojišťovna nese odpovědnost za škodu způsobenou jeho činností vázaného zástupce,

9. osoba, která vykupuje dluhy a dluhy nebo pohledávky a obchoduje s nimi nebo s nimi obchoduje,

10. osoba oprávněná ke směnárenské činnosti podle zákona o směnárenské činnosti,

11. osoba neuvedená v bodech 1 až 10, oprávněná k provádění nebo zprostředkování poštovních služeb, jejichž účelem je dodání poukázané peněžní částky,

12. osoba oprávněná k poradenské činnosti pro podnikatele ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie nebo k poradenství a službám v oblasti fúzí a koupě obchodních závodů9),

13. osoba poskytující služby peněžního makléřství,

14. osoba poskytující služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek,

c) provozovatel hazardní hry podle zákona upravujícího hazardní hry s výjimkou provozovatele peněžité, věcné, okamžité anebo číselné loterie, hry bingo nebo tomboly,

d) osoba oprávněná k obchodování s nemovitostmi nebo ke zprostředkování obchodu s nimi,

d) osoba, která

1. nakupuje nebo prodává nemovité věci,

2. je realitním zprostředkovatelem; v případě zprostředkování realitní smlouvy podle § 2 písm. d) bodu 2 zákona o realitním zprostředkování však pouze tehdy, pokud výše měsíční platby přesáhne 10 000 EUR,

3. je dražebníkem podle zákona o veřejných dražbách při činnosti související s dražbou nemovité věci,

e) auditor, daňový poradce a účetní,

e) osoba oprávněná provádět auditorskou činnost podle zákona o auditorech (dále jen

„auditor“), účetní, osoba oprávněná poskytovat daňové poradenství podle zákona o daňovém poradenství (dále jen „daňový poradce“), osoba oprávněná k výkonu advokacie podle zákona o advokacii (dále jen „advokát“), která poskytuje daňové poradenství, a jiná osoba, která poskytuje podporu nebo poradenství v daňových záležitostech jako hlavní předmět svého podnikání,

f) soudní exekutor při provádění další činnosti exekutora podle exekučního řádu a při úschově peněz, cenných papírů nebo jiného majetku,

g) notář při úkonech v rámci notářské úschovy8), anebo advokát nebo notář při úschově peněz, cenných papírů nebo jiného majetku svého klienta, anebo jestliže klientem požadované služby mají spočívat nebo spočívají v jednání jménem za klienta nebo na jeho účet pro něj při

1. obstarávání koupě nebo prodeje nemovitosti nemovité věci nebo obchodního závodu9) anebo jeho části,

2. správě peněz, cenných papírů, obchodních podílů nebo jiného majetku svého klienta, včetně jednání jménem za klienta nebo na jeho účet pro něj v souvislosti se zřízením účtu u úvěrové instituce nebo zahraniční úvěrové instituce anebo účtu cenných papírů a správou takového účtu,

3. zakládání, řízení nebo provozování obchodní společnosti, podnikatelského seskupení nebo jiného obdobného útvaru, a to bez ohledu na to, zda se jedná o právnickou osobu či nikoliv, jakož i získávání a shromažďovaní peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot za účelem založení, řízení nebo ovládání takového subjektu, nebo

4. inkasu, platbách, převodech, vkladech nebo výběrech prováděných při bezhotovostním i hotovostním platebním styku, anebo jakémkoli jiném jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo jej přímo vyvolá,

h) osoba neuvedená v písmenu g), poskytující v rámci své podnikatelské činnosti nebo činnosti svěřenského fondu nebo činnosti jiného právního uspořádání bez právní osobnosti jiné osobě služby, které mají spočívat nebo spočívají v

1. zakládání právnických osob,

2. jednání jménem právnické osoby, anebo jiné osoby v obdobném postavení za právnickou osobu nebo svěřenský fond, pokud výkon této služby je pouze dočasný a souvisí se založením a správou právnické osoby,

3. poskytování sídla, adresy, popřípadě i dalších s tím souvisejících služeb pro jinou právnickou osobu,

4. jednání jako pověřený akcionář pro jinou osobu, pokud tato není společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie, nebo

5. jednání jejím jménem nebo na její účet za tuto osobu při činnostech uvedených v písmenu g),

i) osoba oprávněná k obchodování s kulturními památkami10) nebo s předměty kulturní hodnoty11) nebo ke zprostředkování takových obchodů,

i) osoba oprávněná

1. k obchodování s kulturními památkami nebo s předměty kulturní hodnoty nebo ke zprostředkování takových obchodů,

2. ke skladování kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, pokud k němu dochází ve svobodných pásmech,

j) osoba oprávněná k obchodování s použitým zbožím nebo ke zprostředkování takových obchodů nebo k přijímání věcí do zástavy,

k) národní správce rejstříku obchodování s povolenkami podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů27) (dále jen „národní správce“),

l) osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta.

l) osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovávaná jednotka, která je způsobilá plnit platební, směnnou nebo investiční funkci, bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, pokud se nejedná

1. o zaknihovaný cenný papír, investiční nástroj, nebo peněžní prostředek podle zákona o platebním styku, nebo

2. elektronicky uchovávanou jednotku, která je z působnosti zákona o platebním styku vyloučena,

m) svěřenský správce.

(2) Povinnou osobou je rovněž

a) zahraniční právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1, která na území České republiky působí prostřednictvím své pobočky, organizační složky nebo provozovny, a to v rozsahu činnosti touto pobočkou, organizační složkou nebo provozovnou vykonávané,

b) na území České republiky působící zahraniční osoba, pokud jako podnikatel vykonává činnosti uvedené v odstavci 1,

a) zahraniční osoba, v rozsahu, ve kterém na území České republiky jako podnikatel vykonává činnost uvedenou v odstavci 1, a to i v případě, že tuto činnost vykonává prostřednictvím své pobočky nebo organizační složky (dále jen „pobočka“),

b) zahraniční osoba, v rozsahu, ve kterém na území České republiky jako podnikatel vykonává činnost uvedenou v odstavci 1 písm. b) bodu 5 prostřednictvím provozovny; provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí jiná forma usazení, než je pobočka,

c) podnikatel, který není uveden v odstavci 1, při obchodu v hotovosti v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší,

d) právnická osoba, která není podnikatelem, pokud je oprávněna poskytovat jako službu některou z činností uvedených v odstavci 1, nebo při obchodu v hotovosti v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší.

(3) Povinnou osobou není, s výjimkou osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) a d), osoba, která činnosti uvedené v odstavci 1 nevykonává jako předmět svého podnikání.

(4) V případě, že činnost uvedenou v odstavci 1 písm. c) až i) vykonává fyzická osoba jako závislou činnost pro právnickou osobu na základě pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu, je povinnou osobou pouze tato právnická osoba.

§ 3

Základní pojmy

(1) Legalizací výnosů z trestné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu jakékoliv ekonomické výhody vyplývající z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o majetkový prospěch nabytý v souladu se zákonem; uvedené jednání spočívá například

a) v přeměně nebo převodu majetku s vědomím, že pochází z trestné činnosti, za účelem jeho utajení nebo zastření jeho původu nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby unikla právním důsledkům svého jednání,

b) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, pohybu majetku nebo nakládání s ním nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti,

c) v nabytí, držení, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že pochází z trestné činnosti, nebo

d) ve zločinném spolčení osob nebo jiné formě součinnosti za účelem jednání uvedeného pod písmeny a), b) nebo c).

(2) Financováním terorismu je

a) shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit ke spáchání trestného činu teroru12), teroristického útoku13) nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu14), nebo k podpoře osoby nebo skupiny osob připravujících se ke spáchání takového trestného činu, nebo

b) jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu14), nebo osoby pachateli blízké ve smyslu trestního zákona15), nebo sbírání prostředků na takovou odměnu nebo na odškodnění,

c) pro účely tohoto zákona i financování šíření zbraní hromadného ničení podle odstavce 3.

(3) Financováním šíření zbraní hromadného ničení se rozumí shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit šiřitelem zbraní hromadného ničení nebo bude použit na podporu šíření takových zbraní v rozporu s požadavky mezinárodního práva29).

(4) Pro účely tohoto zákona není rozhodující, zda k jednání uvedenému v odstavcích 1 až 3 nebo ke spáchání trestného činu došlo nebo má dojít zcela nebo zčásti na území České republiky nebo v cizině.

§ 4

Další pojmy

(1) Obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí každé jednání povinné osoby s jinou osobou, pokud takové jednání směřuje k nakládání s majetkem této jiné osoby nebo k poskytnutí služby této jiné osobě.

(2) Obchodním vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí smluvní vztah mezi povinnou osobou, která jedná jako taková, a jinou osobou, jehož účelem je nakládání s majetkem této jiné osoby nebo poskytování služeb této jiné osobě, jestliže je při vzniku smluvního vztahu s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že bude trvající nebo bude obsahovat opakující se plnění.

(3) Příkazem klienta se pro účely tohoto zákona rozumí každý jeho úkon, na jehož základě má povinná osoba nakládat s majetkem.

(4) Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první skutečným majitelem je

a) u obchodní korporace fyzická osoba,

1. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,

2. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1,

3. která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo

4. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3,

b) u spolku, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek, církve, náboženské společnosti nebo jiné právnické osoby podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností fyzická osoba,

1. která disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv,

2. která má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků, nebo

3. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodu 1 nebo 2,

c) u nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti fyzická osoba nebo skutečný majitel právnické osoby, která je v postavení

1. zakladatele,

2. svěřenského správce,

3. obmyšleného,

4. osoby, v jejímž zájmu byla založena nebo působí nadace, ústav, nadační fond, svěřenský fond nebo jiné uspořádání bez právní osobnosti, není-li určen obmyšlený, a

5. osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti.

(4) Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba skutečného majitele podle zákona o evidenci skutečných majitelů a dále fyzická osoba, v jejíž prospěch se provádí obchod.

(5) Politicky exponovanou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí

a) fyzická osoba, která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem, jako je zejména hlava státu, předseda vlády, vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho zástupce (náměstek, státní tajemník), člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany, vedoucí představitel územní samosprávy, soudce nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít opravné prostředky, člen bankovní rady centrální banky, vysoký důstojník ozbrojených sil nebo sboru, člen nebo zástupce člena, je-li jím právnická osoba, statutárního orgánu obchodní korporace ovládané státem, velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise, anebo fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci,

b) fyzická osoba, která je

1. osobou blízkou k osobě uvedené v písmenu a),

2. společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, jako osoba uvedená v písmenu a), nebo je o ní povinné osobě známo, že je v jakémkoli jiném blízkém podnikatelském vztahu s osobou uvedenou v písmenu a), nebo

3. skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, o kterých je povinné osobě známo, že byly vytvořeny ve prospěch osoby uvedené v písmenu a).

(6) Průkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí doklad vydaný orgánem veřejné správy, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a z něhož je patrná podoba, popřípadě i jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.

(7) Korespondenčním vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) poskytování bankovních služeb jednou bankou jako korespondenční bankou jiné bance jako respondenční bance, včetně poskytování běžného nebo jiného účtu a souvisejících služeb, jako je řízení hotovosti, mezinárodní převody finančních prostředků, zúčtování šeků, průběžné korespondenční účty a devizové služby, nebo

b) vztahy mezi úvěrovými institucemi, mezi finančními institucemi anebo mezi úvěrovými a finančními institucemi navzájem, včetně vztahů vytvořených za účelem transakcí s cennými papíry a převodů finančních prostředků, v nichž jsou korespondenční institucí respondenční instituci poskytovány obdobné služby jako v písmenu a).

(8) Osobou poskytující služby spojené s virtuální měnou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která jako předmět své podnikatelské činnosti kupuje, prodává, uchovává, pro jiného spravuje nebo zprostředkovává nákup nebo prodej virtuální měny, případně poskytuje další služby spojené s virtuální měnou.

(9) Nepřímým vlivem se pro účely tohoto zákona rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby nebo jiných osob.

(10) Disponováním s hlasovacími právy se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána, popřípadě možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou.

(11) Blízkým podnikatelským vztahem se pro účely tohoto zákona rozumí taková materiální provázanost v rámci podnikatelské činnosti, kdy prospěch nebo újmu jedné osoby by mohla druhá osoba důvodně pociťovat jako prospěch či újmu vlastní.

(12) Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina podle zákona

o finančních konglomerátech.

(13) Třetí zemí se pro účely tohoto zákona rozumí stát, který není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederací.

(14) Příslušnou profesní komorou se pro účely tohoto zákona rozumí

a) Česká advokátní komora, je-li povinnou osobou advokát,

b) Notářská komora České republiky, je-li povinnou osobou notář,

c) Komora auditorů České republiky, je-li povinnou osobou auditor,

d) Exekutorská komora České republiky, je-li povinnou osobou soudní exekutor,

e) Komora daňových poradců České republiky, je-li povinnou osobou daňový poradce.

§ 5

Identifikační údaje

(1) Pro účely tohoto zákona se identifikačními údaji rozumí

a) u fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li

o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby,

b) u právnické osoby obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, údaje ke zjištění a ověření její totožnosti,

b) u právnické osoby

1. základní identifikační údaje právnické osoby, kterými jsou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo a identifikační číslo právnické osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí,

2. údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a

3. základní identifikační údaje právnické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu nebo ovládající osobou této právnické osoby, a údaje ke zjištění a ověření fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu této právnické osoby nebo kterou tato právnická osoba zmocnila, aby ji ve statutárním orgánu zastupovala,

c) u svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti jeho označení a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení v rozsahu podle písmen a) a b).

(2) Odůvodňuje-li to hodnocení rizik podle § 21a, mohou být kromě informací v odstavci 1 získávány další údaje k identifikaci, jakými jsou zejména pohlaví, číslo telefonu, adresa pro doručování elektronické pošty, údaje o zaměstnání nebo zaměstnavateli.

§ 6

Podezřelý obchod

(1) Podezřelým obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo že obchod jinak souvisí nebo je spojen s financováním terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, a to pokud například

a) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech,

b) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé,

c) počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,

d) klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, anebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody,

e) prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,

f) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen,

g) klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele,

h) klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo,

i) povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi., nebo

j) se klient odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.

(2) Podezřelým je obchod vždy, pokud

a) klientem nebo, osobou v jeho vlastnické nebo řídící struktuře nebo jeho skutečným majitelem je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí17), nebo

b) předmětem obchodu je nebo má být zboží nebo služby, vůči nimž Česká republika uplatňuje sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí17), nebo.

c) klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.

ČÁST DRUHÁ

Základní povinnosti povinných osob

Hlava I

Identifikace a kontrola klienta

§ 7

Povinnost identifikace

(1) Povinná osoba provede identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku 1 000 EUR, pokud tento zákon dále nestanoví jinak.

(2) Bez ohledu na limit stanovený v odstavci 1 identifikuje povinná osoba klienta rovněž vždy, pokud jde o

a) podezřelý obchod,

b) vznik obchodního vztahu,

c) uzavření smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky nebo smlouvy o úschově,

d) nákup nebo přijetí kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty, použitého zboží nebo zboží bez dokladu o jeho nabytí, o zprostředkování jejich prodeje anebo přijímání věcí do zástavy, nebo

e)d) výplatu zůstatku zrušeného vkladu z vkladní knížky na doručitele.

(3) Povinná osoba identifikuje osobu, která není pojistníkem a má právo na plnění ze životního pojištění, nejpozději v době vyplacení pojistného plnění.

(4) Povinná osoba pro jednotlivé typy jí poskytovaných obchodů, na které se nevztahuje odstavec 2, stanoví na základě hodnocení rizik podle § 21a hodnotu obchodu, při jejímž dosažení vždy provede identifikaci klienta. Tato hodnota nemůže být vyšší než částka uvedená v odstavci 1.

§ 8

Provádění identifikace

(1) První identifikaci klienta, který je fyzickou osobou, a každé fyzické osoby jednající jménem klienta, který je právnickou osobou, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti identifikovaného, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak.

(1) První identifikaci klienta, který je

a) fyzickou osobou, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti identifikovaného,

b) právnickou osobou nebo svěřenským fondem, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti fyzické osoby jednající za klienta.

(2) Při identifikaci klienta, který je

a) fyzickou osobou, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; současně ověří shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti,

b) právnickou osobou, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci právnické osoby získaného z důvěryhodného zdroje a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby, která jejím jménem jedná v daném obchodu; je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo ovládající osobou této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená i její identifikační údaje za právnickou osobu jedná v daném obchodu nebo při vzniku obchodního vztahu.,

c) svěřenským fondem, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci svěřenského fondu získaného z důvěryhodného zdroje a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby, která jedná na účet svěřenského fondu v daném obchodu nebo při vzniku obchodního vztahu.

(3) V rámci identifikace klienta povinná osoba zjistí a zaznamená, zda klient není politicky exponovanou osobou nebo zda není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(4) Je-li klient zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce podle odstavce 2 a dále předložením plné moci; tato plná moc se nevyžaduje, jestliže osoba, která jinak nebyla zmocněna k nakládání s peněžními prostředky na účtu, ukládá na účet hotovost a současně doručuje povinné osobě již vyplněné a oprávněnou osobou podepsané doklady,

nebo pouze doručuje doklady, na základě kterých má být uskutečněna dispozice s peněžními prostředky na účtu.

(5) Je-li klient zastoupen zákonným zástupcem, nebo opatrovníkem, provádí se identifikace zákonného zástupce nebo opatrovníka podle odstavce 2. Zákonný zástupce doloží identifikační údaje zastoupeného, opatrovník předloží i příslušné rozhodnutí soudu.

(3) V rámci identifikace klienta povinná osoba zjistí a zaznamená, zda

a) klient, osoba jednající za klienta v daném obchodu nebo obchodním vztahu nebo jeho skutečný majitel, pokud je povinné osobě znám, není politicky exponovanou osobou,

b) klient, osoba jednající za klienta v daném obchodu nebo obchodním vztahu, jeho skutečný majitel nebo jiná osoba v jeho vlastnické nebo řídící struktuře, pokud jsou povinné osobě známy, není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(4) Je-li klient zastoupen, provádí se identifikace zástupce podle odstavce 2 a dále doložením zmocnění a identifikačních údajů zastoupeného. Povinná osoba ověří, zda a v jakém rozsahu je zástupce oprávněn klienta zastupovat.

(5) V případě, že je klient zastoupen na základě plné moci, tak se plná moc nevyžaduje, jestliže osoba, která jinak nebyla zmocněna k nakládání s peněžními prostředky na účtu, ukládá na účet hotovost a současně doručuje povinné osobě již vyplněné a oprávněnou osobou podepsané doklady nebo pouze doručuje doklady, na základě kterých má být uskutečněna dispozice s peněžními prostředky na účtu.

(6) Při dalších obchodech s klientem, který byl již identifikován podle odstavce 2, ověří povinná osoba vhodným způsobem totožnost konkrétní jednající fyzické osoby. Toto ověření lze provést i bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající jménem za klienta, který je právnickou osobou nebo svěřenským fondem. K tomuto ověření totožnosti lze využít elektronickou identifikaci, při které se nepoužije kvalifikovaný systém elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci.

(7) V době trvání obchodního vztahu nebo při dalších obchodech povinná osoba kontroluje platnost a úplnost identifikačních údajů klienta, informací získaných v rámci kontroly klienta (§ 9), důvodnost zjednodušené kontroly klienta (§ 13) nebo výjimky z kontroly klienta (§ 13a) informací získaných v rámci identifikace a kontroly klienta, důvodnost zjednodušené kontroly klienta nebo výjimky z kontroly klienta a zaznamenává jejich změny. Při stanovení četnosti a rozsahu této kontroly povinná osoba vychází z rizikového profilu klienta.

(8) Jestliže povinná osoba při uzavírání obchodu nebo vzniku obchodního vztahu má podezření, že klient nejedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, vyzve klienta, aby doložil plnou moc podle odstavce 3 4. Každý je povinen této výzvě vyhovět, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak; advokát nebo notář může tuto povinnost vůči povinné osobě splnit též předáním kopií příslušných částí dokladů, z nichž identifikační údaje zjistil.

(9) Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení identifikace nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. Pokud je klientem svěřenský fond, informuje osoba jednající za klienta o této skutečnosti povinnou osobu. Povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona.

§ 8a Elektronická identifikace

(1) Povinná osoba může bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo bez fyzické přítomnosti fyzické osoby jednající za klienta, je-li klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, provést identifikaci této fyzické osoby za použití prostředku pro elektronickou identifikaci.

(2) Prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 musí splňovat technické specifikace, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci a být vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci.

§ 9

Kontrola klienta

(1) Kontrolu klienta provádí povinná osoba

a) před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah při naplnění podmínek podle

§ 7 odst. 1 nebo 2

1. nejpozději v době, kdy je zřejmé, že dosáhne hodnoty 15 000 EUR nebo vyšší,

2. s politicky exponovanou osobou, nebo

3. s osobou usazenou v ve třetí zemi, kterou na základě označení Evropské komise nebo z jiného důvodu je třeba považovat za vysoce rizikovou (dále jen „vysoce riziková třetí země“),

4. s osobou identifikovanou podle § 11 odst. 7, nebo

5. při obchodu v hodnotě 2 000 EUR nebo vyšší, v případě povinné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. c),

b) v situacích, na které se vztahuje povinnost identifikace podle § 7 odst. 2 písm. a) až c), a to nejpozději před uskutečněním transakce,

c) v době trvání obchodního vztahu, nebo

d) uvedená v § 2 odst. 1 písm. c) při obchodu v hodnotě 2 000 EUR nebo vyšší, nebo

e) d) uvedená v § 2 odst. 2 písm. c) a d) při obchodu v hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší.

(2) Kontrola klienta zahrnuje

a) získání a vyhodnocení informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu včetně informací o povaze podnikání klienta,

b) zjišťování vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti, a přijetí opatření ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele,

b) v případě, že je klientem právnická osoba nebo svěřenský fond, zjištění

1. vlastnické a řídící struktury klienta,

2. totožnosti skutečného majitele a přijetí opatření k ověření jeho totožnosti z důvěryhodných zdrojů s tím, že v případě, že klient podléhá povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů nebo obdobného registru, povinná osoba ověří skutečného majitele vždy alespoň z této evidence nebo obdobného registru; povinná osoba vede záznamy o učiněných krocích i o vzniklých obtížích během procesu zjišťování a ověřování totožnosti skutečného majitele,

c) průběžné sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda obchody jsou v souladu s tím, co je povinné osobě známo o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu,

d) přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků nebo jiného majetku, kterého se obchod nebo obchodní vztah týká, a

e) v rámci obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou též přiměřená opatření ke zjištění původu jejího majetku.

(3) Povinná osoba provádí kontrolu klienta podle odstavce 2 písm. c) a d) v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu. Osobám oprávněným k provádění kontroly plnění povinností podle § 35 odůvodní povinná osoba přiměřenost rozsahu kontroly klienta a doloží způsob jejího provádění nebo ověření splnění podmínek pro zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta podle § 13 nebo pro výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13a, a to s ohledem na výše uvedená rizika.

(4) Při posuzování možného rizika podle odstavce 3 povinná osoba zohlední rizikové faktory uvedené v hodnocení rizik podle § 21a.

(5) Povinná osoba pro jednotlivé typy jí poskytovaných obchodů stanoví na základě hodnocení rizik podle § 21a hodnotu obchodu, při jejímž dosažení vždy provede kontrolu klienta. Tato hodnota nemůže být vyšší než částka uvedená v odstavci 1.

(6) Při provádění kontroly klienta povinná osoba zjišťuje a zaznamenává u

a) skutečného majitele údaje k ověření jeho totožnosti a postup při jeho zjišťování,

b) obmyšleného svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti, který je určen na základě určitých vlastností nebo příslušnosti k určité kategorii, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétního obmyšleného v okamžiku výplaty výnosů nebo v okamžiku, kdy obmyšlený uplatní svá nabytá práva,

c) oprávněné osoby ze životního pojištění, která je

1. určena jako konkrétní osoba nebo právní uspořádání bez právní osobnosti, její jméno a příjmení nebo název,

2. určena na základě jejího vztahu k pojištěnému anebo jinak, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétní oprávněné osoby v okamžiku výplaty plnění,

3. politicky exponovanou osobou, všechny významné okolnosti a průběh obchodního vztahu.,

4. pojistníkem, údaj o totožnosti jeho skutečného majitele v okamžiku postoupení smlouvy o životním pojištění nebo v okamžiku určení nové oprávněné osoby.

(7) Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení kontroly nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů.

(8) Povinná osoba může pro účely tohoto zákona pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu tohoto zákona.

§ 9a

Zesílená identifikace a kontrola klienta

(1) Povinná osoba provádí zesílenou identifikaci a kontrolu klienta v případě, že na základě hodnocení rizik podle § 21a představuje klient, obchod nebo obchodní vztah vyšší riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(2) Povinná osoba uplatní opatření zesílené identifikace a kontroly klienta vždy

a) při vzniku a v průběhu obchodního vztahu s osobou usazenou ve vysoce rizikové třetí zemi,

b) při vzniku a v průběhu korespondenčního vztahu úvěrové nebo finanční instituce se zahraniční úvěrovou, finanční nebo obdobnou institucí (dále jen „respondenční instituce“) usazenou ve třetí zemi,

c) před uskutečněním obchodu souvisejícího s vysoce rizikovou třetí zemí,

d) před uskutečněním obchodu nebo při uzavírání obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou.

(3) Při zesílené identifikaci a kontrole klienta povinná osoba v rozsahu potřebném k účinnému řízení zjištěného rizika nad rámec opatření uplatňovaných při identifikaci a kontrole klienta

a) získá další dokumenty nebo informace o

1. skutečném majiteli,

2. zamýšlené povaze obchodního vztahu,

3. zdroji finančních prostředků a zdroji majetku klienta a skutečného majitele,

b) ověřuje získané dokumenty nebo informace z více důvěryhodných zdrojů,

c) pravidelně a zesíleně sleduje obchodní vztah a obchody v rámci obchodního vztahu,

d) získá souhlas svého statutárního orgánu nebo osoby jím pověřené k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu k uzavření obchodního vztahu nebo k jeho pokračování a

e) provádí jiná opatření s ohledem na povahu povinné osoby, její činnosti a vlastní hodnocení rizik.

(4) Při zesílené identifikaci a kontrole klienta může povinná osoba požadovat provedení první platby v rámci obchodního vztahu z účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce, která podléhá povinnostem identifikace a kontroly klienta, které jsou alespoň rovnocenné požadavkům práva Evropské unie.

§ 10

Zprostředkovaná identifikace

(1) Na žádost klienta nebo povinné osoby může identifikaci klienta podle § 8 odst. 1 provést notář nebo kontaktní místo veřejné správy.

(2) Notář nebo kontaktní místo veřejné správy sepíše o identifikaci listinu, která je veřejnou listinou, v níž uvede

a) kdo, na čí žádost a pro jaký účel identifikaci provedl,

b) identifikační údaje klienta,

c) osvědčení prohlášení identifikované fyzické osoby, osoby jednající jménem identifikované právnické osoby nebo zástupce identifikované osoby o účelu provedené identifikace a o potvrzení správnosti identifikace, popřípadě o výhradách k provedené identifikaci,

d) místo a datum sepsání listiny, popřípadě místo a datum, kde a kdy k identifikaci došlo, jsou-li odlišná od místa nebo data sepsání,

e) podpis toho, kdo provedl identifikaci, otisk jeho úředního razítka a pořadové číslo evidence listin o identifikaci.

(3) Přílohou listiny o identifikaci jsou kopie těch částí dokladů, použitých k identifikaci, z nichž lze zjistit identifikační údaje a dále druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti, a kopie žádosti, byla-li podána písemně. Je-li

tímto způsobem prováděna identifikace zmocněnce, je přílohou i originál plné moci nebo její ověřená kopie. Uvedené přílohy se pevně spojí do svazku k listině o identifikaci a klient zajistí její doručení povinné osobě. Na žádost klienta zajistí doručení veřejné listiny včetně přílohy povinné osobě do její datové schránky notář nebo kontaktní místo veřejné správy.

(4) Kopie dokladů musí být pořízeny takovým způsobem, aby příslušné údaje byly čitelné a byla zajištěna možnost jejich uchování po dobu stanovenou v § 16, a musí obsahovat i kopii vyobrazení identifikované fyzické osoby v průkazu totožnosti v takové kvalitě, aby umožňovala ověření shody podoby.

(5) Notář a kontaktní místo veřejné správy vede samostatnou evidenci listin o identifikaci, která obsahuje

a) pořadové číslo a datum sepsání,

b) údaje o identifikované osobě

1. jméno, příjmení, trvalý nebo jiný pobyt, rodné číslo nebo datum narození identifikované fyzické osoby nebo fyzické osoby jednající za identifikovanou právnickou osobu,

2. v případě identifikace právnické osoby její obchodní firmu nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, identifikační číslo osoby a sídlo,

c) účel identifikace.

(6) Evidence listin o identifikaci se vede po dobu kalendářního roku. Po jejím uzavření je uložena po dobu 10 let.

§ 11

Převzetí identifikace

(1) Povinná osoba nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly provedeny v souvislosti se vznikem obchodního vztahu

a) úvěrovou nebo finanční institucí, s výjimkou osoby oprávněné ke směnárenské činnosti podle zákona o směnárenské činnosti, držitele poštovní licence podle zákona upravujícího poštovní služby, platební instituce, jejíž činnost spočívá převážně v poskytování platebních služeb, při nichž dochází k převodům peněžních prostředků, kdy plátce ani příjemce nevyužívají účet u poskytovatele platebních služeb plátce, a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona upravujícího platební styk, nebo

b) zahraniční úvěrovou nebo finanční institucí, s výjimkou zahraniční osoby oprávněné ke směnárenské činnosti, zahraniční platební instituce, jejíž činnost spočívá převážně v poukazování peněz, nebo zahraničního poskytovatele platebních služeb s obdobným postavením, jako má poskytovatel platebních služeb malého rozsahu podle zákona upravujícího platební styk, jestliže působí na území státu, který jí ukládá srovnatelným způsobem povinnost identifikace, kontroly klienta a uchování záznamů, podléhá v tomto státu zákonné povinné profesní registraci a je nad ním ní vykonáván dohled, zahrnující kontrolu plnění těchto povinností, včetně možnosti kontroly jednotlivých obchodů a kontroly na místě.

(2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. e) a g) nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle

§ 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly provedeny osobou stejného typu působící

na území státu, který jí ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie a v němž je vůči ní uplatňován dozor na úrovni odpovídající právu Evropské unie.

(3) Povinná osoba, která postupuje podle odstavce 1 nebo 2, musí mít zajištěno poskytnutí informací, včetně kopií příslušných dokladů, o identifikaci klienta, účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu, vlastnické a řídící struktuře klienta a totožnosti skutečného majitele od úvěrové nebo finanční instituce nebo osoby, která identifikaci nebo zjištění příslušných údajů provedla.

(3) Povinná osoba, která postupuje podle odstavce 1 nebo 2, musí získat informace o identifikaci klienta, účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu, vlastnické a řídící struktuře klienta a totožnosti skutečného majitele nejpozději při vzniku obchodního vztahu nebo před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah. Dále musí povinná osoba zajistit, aby jí úvěrová nebo finanční instituce nebo osoba, která identifikaci nebo zjištění příslušných údajů provedla, na vyžádání poskytla související dokumenty a kopie příslušných dokladů, a to bez zbytečného odkladu.

(4) Za provedení úkonů podle odstavců 1 a 2 odpovídá povinná osoba, jako by je provedla sama. Povinná osoba nepřevezme informace o identifikaci klienta, informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu nebo zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle odstavců 1 a 2, vzniká-li pochybnost o správnosti nebo úplnosti těchto informací, a není-li předem zajištěno naplnění podmínky podle odstavce 3.

(5) Úvěrová nebo finanční instituce Povinná osoba nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle

§ 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly před uskutečněním obchodu nebo před vznikem obchodního vztahu provedeny osobou, která jedná jejím jménem a na její účet a je vázána jejími vnitřními předpisy, a jestliže úvěrová nebo finanční instituce povinná osoba nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby. Tyto informace včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, se ukládají u povinné osoby. Povinná osoba za provedení těchto úkonů odpovídá, jako by je provedla sama.

(6) Úvěrová nebo finanční instituce při poskytování investičních služeb nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly provedeny investičním zprostředkovatelem v souladu s tímto zákonem a jejími vnitřními předpisy. Povinná osoba za provedení těchto úkonů odpovídá, jako by je provedla sama.

(7) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) a b) bodech 1 až 11, která uzavře s klientem písemnou smlouvu o poskytnutí finanční služby, může bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li klient právnickou osobou, provést identifikaci klienta, jestliže

a) klient zašle povinné osobě kopie pořízené způsobem uvedeným v § 10 odst. 4

1. příslušných částí průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit identifikační údaje příslušné fyzické osoby, druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti,

2. dokladu potvrzujícího existenci účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území státu Evropského hospodářského prostoru,

b) první platba z této smlouvy se uskuteční prostřednictvím účtu podle písmene a) bodu 2 a c) povinná osoba nemá pochybnost o skutečné totožnosti klienta.

(7) Povinná osoba může bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající v daném obchodu nebo obchodním vztahu za klienta, je-li klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, provést identifikaci klienta, jestliže a) uzavře s klientem o tomto obchodu nebo obchodním vztahu smlouvu, jejíž obsah

bude písemně zaznamenán, b) klient, který je

1. fyzickou osobou, zašle povinné osobě kopie příslušných částí průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit údaje uvedené v § 8 odst. 2 písm. a), pořízené způsobem uvedeným v § 10 odst. 4,

2. právnickou osobou, zašle povinné osobě doklad o existenci právnické osoby, její identifikační údaje, kopie dokumentů fyzické osoby oprávněné jednat za ni v daném obchodu podle bodu 1 a kopii dokladu opravňujícího tuto fyzickou osobu k jednání za klienta, nebo

3. svěřenským fondem, zašle povinné osobě doklad o existenci svěřenského fondu, jeho identifikační údaje, kopie dokumentů fyzické osoby oprávněné jednat za něj v daném obchodu podle bodu 1 a kopii dokladu opravňujícího tuto fyzickou osobu k jednání za klienta,

c) klient zašle povinné osobě kopii dokladu potvrzujícího existenci platebního účtu nebo jiným hodnověrným způsobem prokáže existenci platebního účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

d) první platba z této smlouvy bude provedena klientem prostřednictvím účtu podle písmene c) a

e) umožňuje-li to daný platební systém, bude tuto platbu doprovázet informace o účelu platby, včetně informace o účelu identifikace a označení povinné osoby, spolu se jménem a příjmením fyzické osoby, která dala platební příkaz k provedení platby podle písmene d); je-li klientem fyzická osoba a odůvodňuje-li to hodnocení rizik podle § 21a, není třeba zasílat podpůrný doklad podle písmene b) bodu 1, doprovází- li platbu tato informace.

(8) Bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající jménem za klienta, je-li klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, může povinná osoba provést identifikaci klienta, jestliže

a) klient sdělí povinné osobě identifikační údaje podle § 5 odst. 1 a požadované další údaje k identifikaci podle § 5 odst. 2 jí stanoveným způsobem, přičemž je opatří svým kvalifikovaným elektronickým podpisem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu,

b) povinná osoba ověří totožnost příslušné fyzické osoby u kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu30) a

b) povinná osoba ověří u kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru, zda se identifikační údaje sdělené klientem podle písmene a) shodují s údaji, které tento poskytovatel získal od klienta při vydávání kvalifikovaného certifikátu použitého při vytváření podpisu podle písmene a); povinná osoba může ověřit identifikační údaje sdělené podle písmene a) rovněž z dokumentu vydaného orgánem

veřejné správy, který přiřazuje ke kvalifikovanému certifikátu použitému při vytváření podpisu podle písmene a) identifikační údaje osoby, jíž byl tento certifikát vydán, a

c) povinná osoba nemá pochybnost o skutečné totožnosti klienta.

(9) V případech uvedených v odstavcích 1, 2 a 5 až 8 povinná osoba ověří, zda jsou splněny uvedené podmínky a zda podle informací, které má povinná osoba k dispozici, nepředstavuje některý z klientů, některý z produktů nebo některý konkrétní obchod zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. V případě pochybnosti se výjimka neuplatní nelze takový postup uplatnit. Při posuzování rizika povinná osoba zohlední rizikové faktory uvedené v hodnocení rizik podle § 21a.

(10) Povinné osoby si při postupu podle odstavců 1 a 2 za účelem plnění povinností podle § 9 mohou vzájemně vyměňovat příslušné informace související s obchody, jež se jejich prostřednictvím uskutečňují. Výměna informací a spoléhání se na jinou osobu při činnostech podle odstavců 1, 2 a 5 až 8 není možné u osob působících ve vysoce rizikových třetích zemích, s výjimkou poboček a dceřiných společností osob usazených v některém z členských států Evropské unie, ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci, naplňujících v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie.

§ 12

Společné ustanovení k identifikaci podle § 10 a 11

(1) Byla-li provedena identifikace a další úkony podle § 10, nebo podle § 11 odst. 5 až 8, identifikační údaje a další informace a doklady tam uvedené musí být uloženy u povinné osoby před uskutečněním obchodu.

(2) Převzetí identifikace podle § 11 odst. 1, 2, 5 a 6 je možné jen od toho, kdo provedl identifikaci za fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající v daném obchodu nebo obchodním vztahu za klienta, je-li klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem.

(3) Službu informování o platebním účtu lze poskytovatelem této služby v rámci postupu podle § 11 odst. 7 poskytnout i přes to, že tento poskytovatel u klienta doposud neprovedl první identifikaci, a to výlučně za účelem provedení první identifikace jeho klienta.

(4) Pro účely § 11 odst. 7 se službou informování o platebním účtu a službou nepřímého dání platebního příkazu rozumí rovněž obdobné služby podle práva jiného členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace.

§ 13

Zjednodušená identifikace a kontrola klienta

(1) Povinná osoba může provádět zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta ve vztahu ke kategoriím klientů s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, a to pokud je klient

a) úvěrovou nebo finanční institucí,

b) zahraniční úvěrovou nebo finanční institucí působící na území státu, který ukládá této instituci v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie 1), a s ohledem na plnění těchto povinností je nad ní vykonáván dohled,

c) společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie,

d) skutečným majitelem peněžních prostředků uložených na účtu úschov notáře, advokáta, soudního exekutora nebo soudu,

e) ústředním orgánem státní správy České republiky, Českou národní bankou nebo vyšším územním samosprávným celkem, nebo

f) klientem,

1. kterému byly svěřeny významné veřejné funkce podle předpisů Evropské unie,

2. jehož identifikační údaje jsou veřejně dostupné a není důvod pochybovat o jejich správnosti,

3. jehož činnosti jsou průhledné,

4. jehož účetnictví podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace a

5. který je odpovědný buď orgánu Evropské unie nebo orgánům členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, anebo u něhož existují jiné vhodné kontrolní postupy zajišťující kontrolu jeho činnosti.

(2) Zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta může povinná osoba uplatnit také u

a) smlouvy o životním pojištění, o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo

o doplňkovém penzijním spoření, jestliže jednorázové pojistné nebo vklad nepřesahuje částku 2 500 EUR, nebo pokud běžné pojistné nebo souhrn vkladů v jednom kalendářním roce nepřesahuje částku 1 000 EUR,

b) systémů zaměstnaneckého penzijního pojištění, provozovaných na území České republiky institucemi z členských států Evropské unie nebo států Evropského hospodářského prostoru podle jiného právního předpisu 18), pokud jsou příspěvky placeny srážkou ze mzdy a pravidla systému nedovolují postoupení členského podílu v rámci příslušného systému, nebo

c) dalších produktů, pokud představují nízké riziko zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a splňují současně následující podmínky:

1. smlouva o poskytnutí produktu má vždy písemnou formu,

2. platby v rámci tohoto produktu se provádějí pouze prostřednictvím účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo zahraniční úvěrové instituce, působící na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, nebo působící na území státu, který jí ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie 1) a s ohledem na plnění těchto povinností je nad ní vykonáván dohled,

3. daný produkt ani jednotlivé platby nejsou anonymní a jejich povaha je taková, že umožňují rozpoznání podezřelého obchodu,

4. daný produkt má předem stanovený limit maximální hodnoty obchodu, který nepřekročí částku 15 000 EUR, a v případě spořících produktů nepřekročí jednorázový vklad částku 2 500 EUR nebo součet pravidelných vkladů v kalendářním roce nepřekročí částku 1 000 EUR,

5. plnění z daného produktu nelze uskutečnit ve prospěch třetích stran, kromě případů úmrtí, invalidity, překročení předem určeného pokročilého věku nebo podobných událostí,

6. u produktů umožňujících investovat prostředky do finančního majetku nebo pohledávek, včetně pojištění nebo jiného druhu podmíněných pohledávek, jsou plnění z tohoto produktu uskutečnitelná pouze v dlouhých časových lhůtách, daný produkt nemůže být použit jako zajištění a neprovádí se žádné zrychlené platby, nejsou využita

ustanovení o odstoupení a v průběhu obchodního vztahu není učiněn úkon k jeho předčasnému ukončení.

(1) Povinná osoba může provádět zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta ve vztahu ke kategoriím klientů, obchodních vztahů, produktů nebo obchodů s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokud

a) je jejich nižší rizikovost řádně odůvodněna v hodnocení rizik podle § 21a,

b) nejsou označeny jako rizikové v hodnocení rizik na úrovni České republiky a

c) nejsou naplněny podmínky pro provedení zesílené identifikace a kontroly klienta.

(2) V případě použití zjednodušené identifikace a kontroly klienta povinná osoba alespoň

a) ověří a zaznamená splnění podmínek podle odstavce 1,

b) vhodným způsobem zjistí a zaznamená identifikační údaje klienta a

c) provede kontrolu klienta v rozsahu potřebném k účinnému řízení rizik.

(3) V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 postačí, když povinná osoba pouze a) ověří, zda jsou splněny uvedené podmínky,

b) vhodným způsobem zjistí a zaznamená identifikační údaje klienta a

c) zjistí podle informací, které má k dispozici, zda některý z klientů, poskytovaný produkt nebo konkrétní obchod nepředstavuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu; v případě pochybnosti se zjednodušená identifikace a kontrola klienta podle odstavců 1 a 2 neuplatní.

(4) (3) Zjednodušená identifikace a kontrola klienta se nepoužije u klienta, který je politicky exponovanou osobou v případě pochybností o splnění podmínek pro jejich provedení.

§ 13a

Výjimky z povinnosti identifikace a kontroly klienta

(1) Povinnost identifikovat a kontrolovat klienta není třeba plnit u

a) elektronických peněz uchovávaných na médiu, které nelze dobíjet, pokud nejvyšší uchovávaná částka nepřekročí 250 150 EUR, nebo 500 EUR, jde-li o elektronické peníze, které mohou být použity pouze k provedení vnitrostátní platební transakce,

b) elektronických peněz uchovávaných na médiu, které lze dobíjet, pokud může být použito pouze k provedení vnitrostátní platební transakce a celkový měsíční limit pro odchozí platby a současně i nejvyšší uchovávaná částka nepřesahuje 250 150 EUR, nebo

c) platebních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě jinak než s využitím elektronických peněz, pokud hodnota jednotlivé transakce nepřesáhne 250 EUR a současně celkový limit plateb realizovaných z jednoho telefonního čísla pro kalendářní rok nepřesahuje 2 500 EUR.

(2) Platební prostředky uvedené v odstavci 1 lze používat výhradně k nákupu zboží nebo služeb a nesmí být pořizovány nebo dobíjeny prostřednictvím anonymních elektronických peněz.

(3) Výjimka podle odstavce 1 se nepoužije, když je na žádost držitele platebního prostředku zpětně vyměněna částka vyšší než 100 EUR 50 EUR nebo v případě, kdy držitel dává platební příkaz prostřednictvím internetu nebo prostřednictvím dálkového zařízení, které lze použít k dálkové komunikaci k provedení platby v hodnotě vyšší než 50 EUR.

(4) Povinná osoba sleduje transakce týkající se platebního prostředku uvedeného v odstavci 1 tak, aby bylo možné zjistit podezřelý obchod podle § 6.

(5) Platební prostředky uvedené v odstavci 1 vydané ve třetí zemi lze ze strany úvěrových nebo finančních institucí přijmout pouze tehdy, pokud splňují požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v odstavcích 1 až 4.

§ 14

Výjimka z povinnosti uvádět informace doprovázející převody peněžních prostředků

Povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků20) se nevztahují na převody peněžních prostředků nebo peněžní služby, jimiž se provádí platba za dodávku zboží nebo poskytování služeb, pokud

a) se převod uskuteční v České republice,

b) poskytovatel platebních služeb příjemce je prostřednictvím příjemce platby vždy schopen pomocí jedinečného identifikátoru transakce vysledovat převod peněžních prostředků od fyzické nebo právnické osoby, která má s příjemcem dohodu o dodávce zboží nebo poskytnutí služeb, a

c) převáděná hodnota nepřekročí 1 000 EUR.

§ 15

Neuskutečnění obchodu

(1) Povinná osoba odmítne uskutečnění obchodu nebo navázání obchodního vztahu anebo ukončí obchodní vztah v případě, že je dána identifikační povinnost podle § 7 odst. 1 nebo 2 povinnost identifikace nebo kontroly klienta a

a) klient

1. se odmítne podrobit identifikaci,

2. odmítne doložit plnou moc zmocnění podle § 8 odst. 4, nebo

3. neposkytne potřebnou součinnost při kontrole podle § 9,

b) z jiného důvodu nelze provést identifikaci anebo kontrolu klienta, nebo

c) má-li osoba provádějící identifikaci nebo kontrolu pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů.

(2) Povinná osoba neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou, a to ani v rámci obchodního vztahu, pokud jí není znám původ peněžních prostředků nebo jiného majetku užitého v obchodu.

(3) Souhlas statutárního orgánu povinné osoby nebo jím pověřené osoby k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu je třeba k a) obchodnímu vztahu s politicky exponovanou osobou, nebo

b) byť i jen částečnému postoupení plnění ze životního pojištění, je-li v situaci uvedené v § 9 odst. 6 písm. c) bodě 3 zjištěno zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

Hlava II

Uchovávání informací

§ 16

Uchovávání údajů povinnou osobou

(1) Povinná osoba uchovává způsobem, který zajistí průkaznost jednotlivých obchodů a postupů s nimi spojených, po dobu 10 let od uskutečnění obchodu nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem

a) identifikační a další údaje získané podle § 8 odst. 1 až 3 v rámci identifikace klienta nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků20),

b) kopie dokladů předložených k identifikaci, byly-li pořizovány,

c) údaj o tom, kdo a kdy provedl první identifikaci klienta,

d) informace a kopie dokumentů získané v rámci kontroly klienta podle § 9,

e) záznamy o veškerých krocích uskutečněných v rámci kontroly klienta včetně záznamů o procesu posouzení a stanovení rizikového profilu klienta, volby odpovídajících opatření užitých vůči klientovi či posouzení souvisejícího s podáním oznámení podezřelého obchodu,

f) záznamy o veškeré komunikaci s klientem vedené v rámci obchodu nebo obchodního vztahu včetně informací o případných obtížích v rámci identifikace a kontroly klienta,

e)g) dokumenty odůvodňující výjimku z identifikace a kontroly klienta podle § 13a a

f)h) v případě zastupování originál nebo ověřenou kopii plné moci nebo číslo jednací rozhodnutí soudu o jmenování opatrovníka.

(2) Údaje a doklady o obchodech spojených s povinností identifikace uchovává povinná osoba 10 let po uskutečnění obchodu nebo ukončení obchodního vztahu.

(3) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. i) a j) uchovává údaje a doklady po dobu 10 let po ukončení obchodu nebo obchodního vztahu, byla-li hodnota obchodu 10 000 EUR nebo vyšší; v ostatních případech 5 let po ukončení obchodu.

(4) Lhůta podle odstavců 1 až 3 začíná běžet prvním dnem kalendářního roku měsíce následujícího po roce měsíci, ve kterém byl uskutečněn poslední úkon obchodu známý povinné osobě. Po uplynutí této lhůty zajistí příslušný správce výmaz uchovávaných údajů a zničení dokladů.

§ 17

Spolupráce při uchovávání údajů

Jestliže se na konkrétním obchodu s týmž klientem podílí více povinných osob, mohou být údaje podle § 16 uchovávány pouze u některé z nich za předpokladu, že ostatní zúčastněné povinné osoby mají zajištěno poskytování potřebných informací včetně kopií příslušných dokladů bez zbytečného odkladu.

§ 17a

Ochrana osobních údajů při činnosti povinné osoby

(1) Povinná osoba zpracovává osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona.

(2) Kromě informace podle § 24 odst. 2 neposkytne povinná osoba subjektu údajů informace o zpracování osobních údajů za účelem plnění povinností podle tohoto zákona.

Hlava III

Postup při podezřelém obchodu

§ 18

Oznámení podezřelého obchodu

(1) Zjistí-li povinná osoba v souvislosti se svou činností podezřelý obchod, oznámí to Finančnímu analytickému úřadu (dále jen „Úřad“) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, oznámí povinná osoba podezřelý obchod neprodleně po jeho zjištění.

(2) V oznámení podezřelého obchodu uvede povinná osoba identifikační údaje toho, koho se oznámení týká, identifikační údaje všech dalších účastníků obchodu, které má v době podání oznámení k dispozici, informace o podstatných okolnostech obchodu a jakékoli další informace, které by mohly s podezřelým obchodem souviset a jsou významné pro jeho posouzení z hlediska opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(3) V oznámení se neuvádí údaje o zaměstnanci povinné osoby nebo osobě v obdobném pracovněprávním vztahu, která podezřelý obchod zjistila.

(4) Oznámení podezřelého obchodu přijímá Úřad. Adresu a podmínky pro doručování a další možnosti spojení pro podávání oznámení podezřelého obchodu zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Jestliže se oznámení podle odstavce 2 týká rovněž majetku, na který se vztahuje mezinárodní sankce vyhlášená za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv nebo boje proti terorismu, povinná osoba na to v oznámení upozorní. V oznámení uvede dále i stručný popis tohoto majetku, údaje o jeho umístění a jeho vlastníkovi, pokud je oznamovateli znám, a informaci, zda hrozí bezprostřední nebezpečí poškození, znehodnocení nebo užití tohoto majetku v rozporu se zákonem.

(6) Oznamovatel Povinná osoba současně sdělí Úřadu jméno, příjmení a pracovní zařazení kontaktní osoby (§ 22) nebo osoby, která za povinnou osobu zpracovávala oznámení podezřelého obchodu, a možnosti telefonického, popřípadě elektronického spojení s touto osobou, pokud tyto informace nemá Úřad k dispozici.

(7) Zjistí-li v souvislosti se svou činností podezřelý obchod více povinných osob společně, na základě sdílení informací podle § 39 odst. 2, je splněna povinnost oznámit podezřelý obchod podle odstavců 2 až 4 všemi povinnými osobami, pokud oznámení podá alespoň jedna z nich, a v oznámení uvede, za které další povinné osoby oznámení podává.

§ 19

Oznámení podezřelého obchodu se podává písemně doporučeným dopisem nebo ústně do protokolu v místě určeném po předchozí domluvě. Za písemné oznámení se považuje též oznámení podané elektronicky technickými prostředky zajišťujícími zvláštní ochranu přenášených údajů.

§ 20

Odklad splnění příkazu klienta

(1) Pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním příkazu klienta by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu z trestné činnosti nebo prostředků určených

k financování terorismu, povinná osoba může splnit příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení podezřelého obchodu Úřadem. Majetek, jehož se příkaz klienta týká, vhodným způsobem zajistí proti manipulaci, která by byla v rozporu s účelem tohoto zákona. Na odklad splnění příkazu klienta upozorní povinná osoba Úřad v oznámení o podezřelém obchodě.

(2) Podle odstavce 1 se nepostupuje v případě, kdy odložení splnění příkazu klienta není možné, nebo kdy je povinné osobě známo, že by takové odložení mohlo zmařit nebo jinak ohrozit šetření podezřelého obchodu; o splnění příkazu klienta povinná osoba ihned informuje Úřad.

(3) Jestliže hrozí nebezpečí podle odstavce 1 a šetření podezřelého obchodu si pro složitost vyžaduje delší dobu, Úřad rozhodne

a) o prodloužení doby, na kterou se odkládá splnění příkazu klienta, nejdéle však o další 2 pracovní dny, nebo

b) o odložení splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku, který má být předmětem podezřelého obchodu, u povinné osoby, u níž se tento majetek nachází, až na dobu 3 pracovních dnů.

(4) Rozhodnutí o odkladu splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku podle odstavce 3 nabývá právní moci jeho vyhlášením. Vyhlášení může být provedeno ústně, telefonicky, telefaxem nebo elektronicky; vždy se však následně doručuje stejnopis písemného vyhotovení. Proti rozhodnutí o odkladu splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku není přípustné odvolání. Při rozhodování o tomto opatření je účastníkem řízení pouze povinná osoba, která podala oznámení podezřelého obchodu, nebo u níž se nachází majetek, který má být předmětem podezřelého obchodu.

(5) Povinná osoba obratem sdělí Úřadu vykonání rozhodnutí podle odstavce 3 písm. b) a potvrdí čas, od něhož se počítá běh lhůty podle odstavce 3 písm. b). Úřadu dále průběžně podává informace o všech podstatných skutečnostech týkajících se majetku uvedeného v rozhodnutí.

(6) Jestliže Úřad do konce lhůty stanovené v odstavci 3 povinné osobě nesdělí, že podal trestní oznámení, povinná osoba příkaz klienta provede.

(7) Podá-li Úřad ve lhůtě stanovené v odstavci 1 nebo 3 oznámení orgánu činnému v trestním řízení podle § 32 odst. 1, odklad splnění příkazu klienta nebo zajištění majetku podle odstavce 1 nebo 3 se prodlužuje o 3 pracovní dny ode dne podání trestního oznámení, pokud orgán činný v trestním řízení do konce této lhůty nerozhodne o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu. O podání trestního oznámení informuje Úřad povinnou osobu před uplynutím lhůty podle odstavce 1 nebo 3.

Hlava IV

Další povinnosti povinných osob

§ 21

Systém vnitřních zásad

(1) Povinná osoba zavede a uplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik podle § 21a a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) , h) a l) vypracuje ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, na základě hodnocení rizik podle § 21a

a v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona, písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených tímto zákonem (dále jen „systém vnitřních zásad“). Součástí písemného systému vnitřních zásad je i písemné hodnocení rizik podle § 21a odst. 2. Systém vnitřních zásad včetně hodnocení rizik schvaluje statutární orgán povinné osoby.

(3) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) až d) a h) , h) a l) nemusí vypracovat systém vnitřních zásad písemně, jestliže v oblastech činnosti podléhajících působnosti tohoto zákona nezaměstnává další osoby, nebo pro ni nepracují další osoby na základě jiného vztahu.

(4) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) až d) a h) , h) a l), která smluvně vykonává činnost podléhající působnosti tohoto zákona pouze pro jednu jinou povinnou osobu, nemusí vypracovat vlastní systém vnitřních zásad, pokud se řídí systémem vnitřních zásad této jiné povinné osoby, v němž je její činnost dostatečně popsána.

(5) Systém vnitřních zásad podle odstavce 2 zahrnuje

a) podrobný demonstrativní výčet znaků podezřelých obchodů, které se mohou vyskytovat při činnosti konkrétní povinné osoby,

b) způsob identifikace klienta, zahrnující opatření k rozpoznání politicky exponovaných osob a subjektů, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona

o provádění mezinárodních sankcí,

c) postupy pro provádění kontroly klienta a stanovování rozsahu kontroly klienta odpovídající riziku legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v závislosti na typu klienta, obchodního vztahu, produktu nebo obchodu,

d) přiměřené a vhodné metody a postupy pro posuzování rizik, řízení rizik, vnitřní kontrolu a zajišťování kontroly nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,

e) postup pro zpřístupnění údajů uchovávaných podle části druhé hlavy II příslušným orgánům,

f) postup povinné osoby od zjištění podezřelého obchodu do okamžiku doručení oznámení Úřadu tak, aby byla dodržena lhůta stanovená v § 18 odst. 1, jakož i pravidla pro zpracování podezřelého obchodu a určení osob, které podezřelý obchod vyhodnocují,

g) pravidla a postupy, kterými se při nabízení služeb nebo produktů povinné osoby řídí třetí osoby jednající jménem nebo na účet povinné osoby,

h) opatření, která vyloučí zmaření nebo podstatné ztížení zajištění výnosu z trestné činnosti bezodkladným splněním příkazu klienta,

i) technická a personální opatření, která zajistí provedení odkladu splnění příkazu klienta podle § 20, a ve stanovené lhůtě splnění povinností podle § 24,

j) v případech uvedených v § 24a odst. 2 popis doplňkových opatření k účinnému zvládání rizika legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(6) Strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik podle odstavce 1 zahrnují i kontrolu dodržování právních předpisů povinnou osobou, prověřování osob vykonávajících závislou činnost pro povinnou osobu na základě pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu a prověřování účinnosti těchto strategií, postupů a komunikací. Je-li to opodstatněno rozsahem a povahou činnosti povinné osoby, zřídí za účelem tohoto prověřování nezávislý útvar.

(7) Povinné osoby, které jsou součástí skupiny, uplatňují skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik podle odstavce 1. Tyto strategie a postupy se rovněž uplatňují v pobočkách, provozovnách a dceřiných společnostech působících na území jiného členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, Švýcarské konfederace nebo třetí země, a to v rozsahu, který právo daného státu umožňuje.

(6) (8) Úvěrová instituce, platební instituce, instituce elektronických peněz, finanční instituce uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm.

c) doručí Úřadu systém vnitřních zásad do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou; oznámení o změnách v systému vnitřních zásad včetně jeho nového znění doručí Úřadu do 30 dnů ode dne jejich přijetí. Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 4, s výjimkou investičního zprostředkovatele, má tyto povinnosti vůči České národní bance.

(7) (9) Zahraniční úvěrová nebo finanční instituce, která na území České republiky působí prostřednictvím své pobočky, organizační složky nebo provozovny, nemusí pro jejich činnost vypracovat zvláštní systém vnitřních zásad, pokud je jejich činnost upravena obdobným vnitřním předpisem této zahraniční úvěrové nebo finanční instituce a tento vnitřní předpis splňuje požadavky alespoň rovnocenné požadavkům tohoto zákona. Uvedený vnitřní předpis musí být k dispozici v českém jazyce.

(8) (10) Zjistí-li Úřad nebo Česká národní banka nedostatky v systému vnitřních zásad, který jim byl zaslán podle odstavce 6, stanoví termín k jejich odstranění. Povinná osoba ve stanoveném termínu podá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků.

(9) (11) Je-li to účelné pro účinné naplňování požadavků tohoto zákona, může Česká národní banka v mezích stanovených odstavcem 5 písm. c) a d) vyhláškou stanovit požadavky na zavedení a uplatňování systému vnitřních zásad a hodnocení rizik podle § 21a některými povinnými osobami, vůči nimž Česká národní banka vykonává dohled21).

(12) Příslušná profesní komora vypracuje a zveřejní stavovské předpisy upravující činnost jejích členů v oblasti strategií a postupů podle odstavce 1. Tyto předpisy a veškeré jejich změny doručí Úřadu do 30 dnů od jejich přijetí. Zjistí-li Úřad nedostatky v předpisech, které mu byly zaslány, stanoví termín k jejich odstranění. Příslušná profesní komora ve stanoveném termínu podá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků.

§ 21a Hodnocení rizik

(1) Povinná osoba identifikuje a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci její činnosti podléhající působnosti tohoto zákona. Při posuzování rizik zohlední povinná osoba i rovněž výsledky hodnocení rizik na úrovni České republiky, výsledky nadnárodního hodnocení rizik, faktory možného vyššího rizika, uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky ve vztahu k činnosti povinné osoby, a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou podle odstavce 4.

(2) Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. a) až d) a h) , h) a l) vypracuje nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, písemné hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro typy poskytovaných obchodů a obchodních vztahů, a to v rozsahu, ve kterém provádí činnosti podléhající působnosti tohoto zákona. Zohlední v něm rizikové faktory, zejména typ klienta, účel, pravidelnost a délku trvání obchodního vztahu nebo obchodu mimo obchodní vztah, typ produktu, hodnotu a způsob uskutečnění obchodu a rizikovost zemí nebo zeměpisných oblastí, k nimž se obchody vztahují.

(3) Součástí hodnocení rizik podle odstavců 1 a 2 jsou i opatření pro vnitřní kontrolu, kontrolu dodržování právních předpisů a prověřování zaměstnanců povinné osoby a podle rozsahu a povahy činností povinné osoby i zřízení nezávislého útvaru pro testování těchto opatření, strategií a postupů podle § 21 odst. 1.

(4) (3) Povinná osoba hodnocení rizik podle odstavce 2 pravidelně aktualizuje, a to zejména před zahájením poskytování nových produktů a před zahájením využívání nových technologií, které mohou mít vliv na řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(5) (4) Povinné osoby, které jsou součástí skupiny, uplatňují skupinové strategie a postupy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně postupů ochrany údajů v rozsahu, který právo třetího státu umožňuje, a strategií a postupů pro sdílení informací v rámci skupiny. Uvedené strategie a postupy se rovněž uplatňují v pobočkách a dceřiných společnostech v jiných členských státech a třetích zemích.

(4) Příslušná profesní komora písemně identifikuje a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci činnosti jejích členů. Při posuzování rizik zohlední výsledky hodnocení rizik na úrovni České republiky, výsledky nadnárodního hodnocení rizik, faktory možného vyššího rizika uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky ve vztahu k činnosti jejích členů.

§ 22

Kontaktní osoba

(1) Povinná osoba určí konkrétního zaměstnance k plnění oznamovací povinnosti podle

§ 18 a k zajišťování průběžného styku s Úřadem, pokud tyto činnosti nebude zajišťovat přímo statutární orgán. O určení této osoby a o případných následných změnách informuje úvěrová nebo finanční instituce a povinná osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. c), d) a h) neprodleně Úřad do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, nebo do 30 dnů ode dne, kdy změny nastaly, s uvedením jména, příjmení, pracovního zařazení a údajů pro spojení včetně telefonického a elektronického.

(2) Člen statutárního orgánu úvěrové nebo finanční instituce nesmí být kontaktní osobou, ledaže by to bylo nezbytné s ohledem na velikost instituce, způsob řízení či počet zaměstnanců.

(3) Kontaktní osobou úvěrové nebo finanční instituce nesmí být zaměstnanec, který je odpovědný za uzavírání nebo vypořádávání jejích obchodů, anebo je osobou podílející se na výkonu vnitřního auditu, ledaže by to bylo nezbytné s ohledem na velikost instituce, způsob řízení nebo počet zaměstnanců.

(4) Nezajišťuje-li činnosti kontaktní osoby přímo statutární orgán, povinná osoba zajistí kontaktní osobě možnost přímé komunikace se statutárním a dozorčím orgánem povinné osoby.

§ 22a

Odpovědná osoba

(1) Povinná osoba písemně určí člena svého statutárního orgánu odpovědného za plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona a ze zákona o evidenci skutečných majitelů.

(2) K určení podle odstavce 1 dojde do 60 dnů ode dne, kdy se tato osoba stala povinnou osobou, nebo ode dne, kdy zaniklo členství osoby odpovědné podle odstavce 1 ve statutárním orgánu.

§ 23

Školení zaměstnanců

(1) Povinná osoba zajistí nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců proškolení zaměstnanců, kteří se mohou při výkonu své pracovní činnosti setkat s podezřelými obchody, a proškolení všech zaměstnanců před zařazením na takováto pracovní místa.

(2) Školení podle odstavce 1 povinná osoba zajistí také pro osoby, které se na předmětu činnosti povinné osoby podílejí na základě jiné než pracovní smlouvy, pokud se tyto osoby mohou při výkonu své činnosti setkat s podezřelými obchody.

(3) Obsahem školení je zejména typologie a znaky podezřelých obchodů, požadavky stanovené povinnou osobou pro provádění identifikace a kontroly klienta a postupy pro zjišťování rizikových faktorů klienta a postupy při zjištění podezřelého obchodu. Povinná osoba obsah školení průběžně doplňuje a aktualizuje.

(4) Povinná osoba vede evidenci o účasti a obsahu školení, a to nejméně po dobu 5 let od jejich konání.

§ 24

Informační povinnost

(1) Povinná osoba na žádost sdělí Úřadu v jím stanovené lhůtě údaje o obchodních vztazích a o obchodech souvisejících s povinností identifikace nebo ohledně nichž Úřad provádí šetření, předloží doklady o těchto obchodech nebo k nim umožní přístup pověřeným zaměstnancům Úřadu při prověřování oznámení a výkonu správního dozoru a poskytne informace o osobách, které se jakýmkoliv způsobem účastnily takových obchodů.

(2) Povinná osoba poskytne klientovi před navázáním obchodního vztahu nebo provedením obchodu mimo obchodní vztah informace o zpracování osobních údajů požadované podle právních předpisů upravujících ochranu a zpracování osobních údajů31), včetně obecného upozornění na povinnost zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

§ 24a

(1) Povinná osoba ve svých pobočkách a dceřiných společxxxxxxx00), působících ve státech, které nejsou státy Evropského hospodářského prostoru, třetí zemi uplatňuje opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů, která jsou alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie1), a to v rozsahu, který právo daného státu umožňuje. Za tím účelem jim předává relevantní informace o uplatňovaných metodách a postupech.

(2) Povinná osoba, která má pobočku nebo dceřinou společnost ve státě, jehož třetí zemi, jejíž právní předpisy nedovolují uplatňování rovnocenných opatření podle odstavce 1, o tom informuje Úřad a přijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a zabránění přenosu těchto rizik na území České republiky a dalších států Evropského hospodářského prostoru, jiného členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace. Pokud tato opatření nebudou dostatečná, může dozorčí úřad povinné osobě na základě nedostatků zjištěných při kontrole uložit opatření k jejich nápravě a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Opatření k nápravě mohou zahrnovat požadavek, aby pobočka nebo dceřiná společnost povinné osoby nenavazovaly nebo ukončily obchodní vztahy v této třetí zemi nebo aby neuskutečňovaly obchody související s touto třetí zemí, případně aby zcela ukončily

působení v této třetí zemi. Povinná osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, informuje dozorčí úřad o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí určené lhůty.

(3) Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu v jiném členském státě Evropské unie, státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci, zajistí, že tato pobočka nebo provozovna dodržuje vnitrostátní předpisy v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu tohoto jiného členského státu.

(4) Povinná osoba na žádost Úřadu v jím stanovené lhůtě sdělí informaci, zda udržuje nebo v předchozích 10 letech udržovala obchodní vztah s konkrétní fyzickou nebo právnickou osobou, vůči níž měla povinnost identifikace, a o povaze tohoto vztahu. K tomuto účelu zavede povinná osoba účinný systém, odpovídající velikosti instituce a povaze její podnikatelské činnosti.

Hlava V

Zvláštní ustanovení o některých povinných osobách

§ 25

Zvláštní ustanovení o úvěrových a finančních institucích

(1) Úvěrová nebo finanční instituce nesmí vstoupit do korespondenčního vztahu se zahraniční úvěrovou, finanční nebo obdobnou institucí (dále jen „respondenční instituce“) s respondenční institucí,

a) která je zapsána do obchodního nebo obdobného rejstříku v zemi, v níž není fyzicky přítomna ani se zde nenachází její skutečné vedení, a která není přičleněna k žádné regulované finanční skupině,

b) o níž je jí známo, že umožňuje využívání svých účtů institucí uvedenou v písmenu a), nebo

c) která neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie1),

a pokud již do takového vztahu vstoupila, musí jej ukončit v době co nejkratší.

(2) Xxxxxxx nebo finanční instituce před navázáním korespondenčního vztahu s respondenční institucí

a) shromáždí dostatek informací o respondenční instituci a povaze jejího podnikání a dalších rizikových faktorech,

b) z veřejně dostupných informací zjistí, jaká je kvalita dohledu, kterému respondenční instituce podléhá, a zda vůči ní nebylo vedeno šetření nebo řízení v souvislosti s porušením opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

c) zjistí a zhodnotí opatření prováděná respondenční institucí proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně způsobu a kvality provádění identifikace a kontroly klienta a schopnosti poskytnout tyto informace na vyžádání, a to zejména ve vztahu k průběžným účtům, jakož i schopnosti poskytování informací o plátci a příjemci při převodech peněžních prostředků.,

d) určí a zaznamená rozdělení povinností a odpovědnosti souvisejících s korespondenčním vztahem z hlediska uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu mezi touto úvěrovou nebo finanční institucí a respondenční institucí.

(3) K navázání korespondenčního vztahu musí vydat souhlas statutární orgán úvěrové nebo finanční instituce nebo vedoucí pobočky zahraniční úvěrové nebo finanční instituce působící na území České republiky.

(4) Práva a povinnosti, které tento zákon stanoví pro úvěrové instituce, se vztahují i na Českou národní banku při vedení účtů a poskytování dalších bankovních služeb.

(5) K postoupení plnění ze životního pojištění na politicky exponovanou osobu, u které je zjištěno zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, musí vydat souhlas statutární orgán příslušné finanční instituce nebo osoba jím pověřená k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

§ 25a

Zvláštní ustanovení o zahraničních poskytovatelích platebních služeb

Povinná osoba uvedená v § 2 odst. 2 písm. b), jejíž sídlo se nachází na území jiného členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, má povinnost určit ústřední kontaktní místo, pokud

a) je splněna alespoň jedna z podmínek pro jeho určení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst40),

b) tak rozhodnutím stanoví Česká národní banka na základě skutečnosti, že některá z provozoven povinné osoby představuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

§ 26

Zvláštní ustanovení o auditorech, účetních, soudních exekutorech a daňových poradcích

(1) Ustanovení § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1 se nevztahují na auditora, účetního, soudního exekutora nebo daňového poradce, pokud jde o informace, které získá od svého klienta nebo které získá o svém klientovi během zjišťování jeho právního postavení, během jeho zastupování v soudním řízení anebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení takového řízení nebo vyhnutí se takovému řízení, bez ohledu na to, zda jsou takové informace získány před tímto řízením, během něj nebo po něm.

(2) Má-li auditor, účetní, soudní exekutor nebo daňový poradce za to, že klient žádá o právní poradenství za účelem legalizace výnosů z trestné činnosti nebo za účelem financování terorismu, odstavec 1 se nepoužije.

(3) Oznámení podle § 18 učiní

a) auditor Komoře auditorů České republiky,

b) soudní exekutor Exekutorské komoře České republiky,

c) daňový poradce Komoře daňových poradců České republiky.

(4) Příslušná profesní komora oznámení přijaté podle odstavce 3 přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo s § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, příslušná profesní komora na to oznamovatele upozorní. Splňuje-li oznámení podmínky uvedené ve větě první, příslušná profesní komora postupuje tak, aby je předala Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího

po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve lhůtě podle věty čtvrté zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 27

Zvláštní ustanovení o advokátech a notářích

(1) Ustanovení § 9, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1 se nepoužijí u advokáta, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s

a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta,

b) obhajobou klienta v trestním řízení,

c) zastupováním klienta v řízení před soudy, nebo

d) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenech b) a c), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena.

(2) Ustanovení § 9, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1 se nepoužijí u notáře, pokud jde o informace o klientovi, které získal od klienta nebo jakýmkoliv jiným způsobem během nebo v souvislosti s

a) poskytováním právních porad nebo následným ověřováním právního postavení klienta22),

b) zastupováním klienta v řízení před soudy v rozsahu svého oprávnění stanoveného jiným právním předpisem23), nebo

c) poskytováním jakýchkoliv právních porad týkajících se řízení uvedených v písmenu b), a to bez ohledu na to, zda tato řízení již byla zahájena či nikoliv nebo zda již byla ukončena.

(3) Oznámení podle § 18 učiní advokát České advokátní komoře a notář Notářské komoře České republiky. Česká advokátní komora nebo Notářská komora České republiky (dále jen "komora") Příslušná profesní komora oznámení advokáta nebo notáře přezkoumá z hlediska, zda není v rozporu s odstavcem 1 nebo 2, § 2 odst. 1 písm. g) anebo § 18 odst. 1 a zda má všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud oznámení advokáta nebo notáře náležitosti stanovené tímto zákonem nemá, příslušná profesní komora na to advokáta nebo notáře upozorní. Splňuje-li oznámení advokáta nebo notáře podmínky uvedené ve větě první, komora postupuje příslušná profesní komora tak, aby je předala Úřadu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu. Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve lhůtě podle věty páté zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Sdělení údajů, předložení dokladů nebo poskytnutí informací podle § 24 odst. 1 vyžaduje Úřad po advokátovi nebo notáři prostřednictvím komory. Advokát nebo notář sdělí Úřadu ve lhůtě jím stanovené požadované údaje, předloží doklady nebo mu poskytne požadované informace prostřednictvím komory.

(5) Advokátem se pro účely tohoto zákona rozumí i evropský advokát podle zákona o advokacii.

§ 28

Zvláštní ustanovení o platbách v hotovosti

Podnikatel a právnická osoba uvedená v § 2 odst. 2 písm. d), pokud se povinnou osobou stává pouze tehdy, jestliže uskutečňuje obchod v hotovosti ve výši 10 000 EUR nebo vyšší, má v rámci tohoto jednotlivého obchodu povinnost

a) provést identifikaci klienta podle § 8, popřípadě ji nahradit identifikací podle § 10 nebo 11, pokud se na tento obchod nebo na klienta nevztahuje možnost zjednodušeného postupu podle § 13 nebo výjimka podle § 13a,

b) odmítnout uskutečnění obchodu, jestliže má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi, jestliže se klient odmítne podrobit identifikaci nebo odmítne doložit plnou moc podle § 8 odst. 4; o této skutečnosti současně informuje Xxxx,

c) provádět kontrolu klienta podle § 9 odst. 2,

d) uchovávat informace podle § 16 odst. 1 a 2,

e) podávat oznámení podezřelého obchodu podle § 18,

f) informační podle § 24,

g) mlčenlivosti podle § 38.

§ 29

Zvláštní ustanovení o provozování peněžních poštovních služeb

(1) Vykonávat činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, může pouze osoba, která je držitelem osvědčení o způsobilosti vydaného Úřadem. Osvědčení se vydává na žádost osoby, která hodlá tuto činnost vykonávat.

(2) Úřad vydá osvědčení podle odstavce 1, pokud žadatel, osoba, která je společníkem žadatele, statutárním orgánem žadatele, členem statutárního orgánu žadatele, osoba, která bude řídit podnikání žadatele, a skutečný majitel žadatele jsou osobami bezúhonnými.

(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný

a) úmyslně, nebo

b) z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(4) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Dále se bezúhonnost prokazuje

a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem,

b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce, vydaným k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo

c) čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3 ne starším než 3 měsíce, učiněným před správním nebo soudním orgánem příslušného státu, jestliže tento stát nevydává doklad uvedený v písmenech a) a b).

§ 29a

Zvláštní ustanovení o národním správci

(1) Národní správce uchovává informace o osobách s účtem v Rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, včetně smlouvy a dokladů předložených k otevření účtu a informací spojených s kontrolou klienta po dobu 10 let od ukončení příslušného obchodního vztahu.

(2) Národní správce dále

a) provádí kontrolu klienta podle § 9 v rozsahu odpovídajícím činnostem při zakládání účtu,

b) podává oznámení podezřelého obchodu podle § 18,

c) zavede a uplatňuje systém vnitřní kontroly a komunikace podle § 21 odst. 1,

d) určí kontaktní osobu podle § 22,

e) provádí školení zaměstnanců podle § 23,

f) plní informační povinnost podle § 24,

g) dodržuje povinnost mlčenlivosti podle § 38.

§ 29b

Uchovávání údajů o skutečném majiteli

(1) Právnická osoba vede a průběžně zaznamenává aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.

(2) Svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti zaznamenává údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele svěřenského fondu nebo právního uspořádání ve smyslu § 4 odst. 4 písm. d).

(3) Údaje ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele podle odstavců 1 a 2 uchovává právnická osoba, svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti po dobu, po kterou je tato osoba skutečným majitelem, a nejméně 10 let od zániku takového vztahu.

(4) Údaje o skutečném majiteli právnické osoby, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti se zapisují do evidence údajů o skutečných majitelích způsobem a v rozsahu, který stanoví zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

(5) Není-li to uvedeno v evidenci údajů o skutečných majitelích nebo při pochybnostech

o správnosti tam uvedených údajů právnická osoba, svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení vůči jinému právnímu uspořádání bez právní osobnosti na žádost povinné osoby, Úřadu, soudu, orgánu činného v trestním řízení, orgánu Finanční správy České republiky nebo Celní správy České republiky sdělí, kdo je nebo byl jejím skutečným majitelem a uvede údaje ke zjištění a ověření jeho totožnosti; právnická osoba sdělí i údaje

o jím skutečně držené účasti nebo jiné důvody, proč je tato osoba považována za skutečného majitele.

ČÁST TŘETÍ

Činnost Úřadu a dalších orgánů

Hlava I

Činnost Úřadu a dalších orgánů Úřad

§ 29c

(1) Zřizuje se Úřad jako správní úřad se sídlem v Praze, který plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro Českou republiku a je podřízen Ministerstvu financí.

(2) Úřad působí v oblastech činnosti upravených tímto a dalšími právními předpisy, včetně rozhodování o zahájení a způsobu ukončení šetření, o získávání, zpracování a sdílení informací a o provádění kontrol.

(3) Úřad při své činnosti uplatňuje taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při jeho činnosti podle tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba.

(4) Činnost Úřadu materiálně, administrativně a finančně zajišťuje Ministerstvo financí. Úřad je účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.

§ 29d

(1) Úřad řídí ředitel.

(2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.

§ 30

Získávání informací

(1) Úřad může vyžadovat informace nezbytné pro plnění povinností podle tohoto zákona od Policie České republiky, zpravodajských služeb a orgánů veřejné moci.

(2) Při šetření podezřelého obchodu může Úřad v souladu se zákonem upravujícím správu daní, vyžadovat od orgánů věcně příslušných podle jiných právních předpisů ke správě daní informace získané při správě daní; tyto orgány informují bezodkladně Úřad o podezření, že daňový subjekt zneužívá systém správy daní k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu.

(3) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací z evidence uvedené v odstavci 4. Zpracovatel nebo správce evidence poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Zpracovatel nebo správce evidence jsou povinni žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět.

(4) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu a výkon správního dozoru žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z informačního systému evidence občanských průkazů32), informačního systému evidence cestovních dokladů33), informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů33), informačního systému cizinců, informačního systému evidence obyvatel34), katastru nemovitostí35), základního registru obyvatel36), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci36),

základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí36), základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností36), informačního systému územní identifikace36), registru silničních vozidel37), centrálního registru silničních vozidel37), registru historických a sportovních vozidel37), registru řidičů38), a centrálního registru řidičů38) a z informačního systému registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích.

(5) Úřad žádá o poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 pouze způsobem, který mu umožní uchovávat identifikační údaje zaměstnance, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O těchto skutečnostech jsou zpracovatel nebo správce evidence povinni zachovávat mlčenlivost.

(6) Na základě oznámení zpravodajské služby o zjištění skutečností nasvědčujících podezřelému obchodu zahájí Úřad šetření podezřelého obchodu; o výsledku tohoto šetření informuje zpravodajskou službu.

§ 30a

Hodnocení rizik na úrovni České republiky a provádění opatření ke zmírňování rizik

(1) Úřad koordinuje proces posouzení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni České republiky (dále jen „národní hodnocení rizik“). Na zpracování národního hodnocení rizik a jeho průběžné aktualizaci se podílí rovněž povinné osoby, Česká národní banka, orgány činné v trestním řízení, ostatní zainteresované státní orgány a další instituce a orgány veřejné moci.

(2) Posouzení rizik podle odstavce 1 zohlední i faktory možného vyššího rizika, uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a hodnocení rizik provedená orgány Evropské unie a dalšími nadnárodními nebo mezinárodními institucemi.

(2) V rámci národního hodnocení rizik se identifikují a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat na území České republiky, a zohlední se faktory možného vyššího rizika uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, nadnárodní hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky. Národní hodnocení rizik obsahuje popis institucionální struktury systému boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a přidělených lidských a finančních zdrojů.

(3) Národní hodnocení rizik slouží zejména ke zdokonalení opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni státní správy a u povinných osob.

(4) Národní hodnocení rizik se aktualizuje zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie.

(5) Na základě dílčího hodnocení rizik jednotlivými subjekty podle odstavce 1 Úřad vypracovává a předkládá vládě k projednání konečnou verzi národního hodnocení rizik a jeho aktualizace.

(4) Při zpracování dílčího hodnocení rizik se Úřad a orgány veřejné moci řídí mezinárodně uznávanými standardy v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Na základě dílčích hodnocení rizik Úřad zpracuje a předloží vládě k projednání národní hodnocení rizik.

(5) Úřad poskytne výsledky národního hodnocení rizik příslušnému výboru Rady Evropy se stejnou věcnou působností, Evropské komisi, evropským orgánům dohledu a ostatním členským státům Evropské unie za předpokladu, že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti

a financování terorismu. Úřad zajistí, aby shrnutí národního hodnocení rizik bylo veřejně přístupné.

(6) Úřad koordinuje provádění opatření ke zmírňování rizik identifikovaných v národním hodnocení rizik, k čemuž mu orgány veřejné moci poskytují součinnost včetně předkládání přehledu o provedených opatřeních ke zmírnění rizik a souvisejících statistických údajů.

(7) Úřad průběžně informuje povinné osoby o rizicích identifikovaných v národním hodnocení rizik a opatřeních prováděných k jejich zmírnění.

(8) Národní hodnocení rizik se průběžně aktualizuje, a to zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie. Ustanovení vztahující se k národnímu hodnocení rizik se použijí obdobně.

§ 31

Zpracování informací

(1) Úřad soustřeďuje a analyzuje údaje získané při své činnosti podle tohoto zákona. Je oprávněn vést údaje získané při plnění úkolů podle tohoto zákona v informačním systému. Při výkonu své působnosti je oprávněn sdružovat informace a informační systémy sloužící k rozdílným účelům.

(2) Úřad uchovává údaje a doklady o přijatých oznámeních a o vlastním šetření po dobu

10 let od konce roku, v němž bylo šetření ukončeno. Přijetím nového oznámení nebo obnovením šetření v téže věci nebo vůči stejnému subjektu se běh lhůty podle věty první přerušuje do ukončení nového šetření.

(3) Úřad vede a nejméně jednou ročně uveřejňuje na internetových stránkách statistické přehledy o účinnosti a výsledcích opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tyto údaje jednou ročně poskytuje Evropské komisi pro účely vypracování a zveřejnění její výroční zprávy o účinnosti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v Evropské unii. Orgány činné v trestním řízení poskytují Úřadu průběžně zobecněné informace o řízeních ve věcech souvisejících s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu.

(4) Úřad stanoví seznam tuzemských veřejných funkcí, které jsou vždy považovány za významné veřejné funkce, který uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad tento seznam průběžně aktualizuje a poskytuje Evropské komisi.

(5) Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky poskytne na žádost Úřadu údaje o svých významných veřejných funkcích. Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky, která poskytla údaje podle věty první, má povinnost tyto údaje aktualizovat.

§ 31a

Zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů

(1) Pověřence pro ochranu osobních údajů v Úřadu jmenuje ředitel.

(2) Úřad v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona zpracovává osobní údaje.

(3) Úřad nevyhoví žádosti o přístup k osobním údajům, popřípadě takové žádosti vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení

a) plnění úkolu za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu,

b) vytváření podmínek pro odhalování legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo

c) ochrany utajovaných informací.

(4) Pokud by vyhověním žádosti o přístup k osobním údajům nebo sdělením o nevyhovění této žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad informuje subjekt údajů stejně jako ty žadatele, jejichž osobní údaje nezpracovává.

(5) Úřad nevyhoví žádosti o opravu nebo výmaz osobních údajů nebo omezení jejich zpracování, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení podle odstavce 3. Pokud by sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad žadatele informuje tak, aby takovému ohrožení předcházel.

(6) Úřad neoznámí porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, popřípadě oznámí pouze v takovém rozsahu, aby sdělením nedošlo k ohrožení podle odstavce 3.

Kontrola činnosti Úřadu

§ 31b

(1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje stálou komisi podle zákona upravujícího jednací řád Poslanecké sněmovny (dále jen "stálá komise"), a vláda.

(2) Stálá komise se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem stálé komise může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

(3) Stálá komise není oprávněna zasahovat do personálních pravomocí ředitele Úřadu a nahrazovat jeho řídicí činnost.

§ 31c

(1) Úřad předkládá stálé komisi a vládě zprávu o své činnosti za uplynulý kalendářní rok do 31. března následujícího kalendářního roku.

(2) Úřad poskytne stálé komisi na její žádost informaci o své činnosti.

(3) Ve zprávě podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 se neuvádí identifikační údaje osob ani informace, na které se vztahuje mlčenlivost podle jiného právního předpisu 28), a nelze v nich podat informaci o neukončeném šetření vedeném podle tohoto zákona, nebo o šetření vedeném na základě § 30 odst. 6 anebo předaném podle § 32, pokud by takový údaj mohl ohrozit činnost orgánu činného v trestním řízení nebo zpravodajské služby.

(4) Zprávu podle odstavce 1 a informaci podle odstavce 2 lze projednávat pouze na neveřejném zasedání stálé komise nebo uzavřeném jednání schůze vlády; stálá komise je projednává za účasti zástupce Úřadu.

(5) Členové stálé komise mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného zaměstnance na pracoviště Úřadu.

§ 32

Nakládání s výsledky šetření

(1) Zjistí-li Úřad skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, podá oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny související informace z výsledků vlastního šetření.

(2) Zjistí-li Úřad skutečnosti, které jsou významné pro výkon činnosti Policie České republiky orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky, informuje o těchto zjištěních Policii České republiky Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel a poskytne mu všechny související informace z výsledků vlastního šetření, pokud poskytnutí takových informací není v rozporu s účelem tohoto zákona.

(3) Zjistí-li Úřad skutečnosti důležité pro ochranu významného hospodářského nebo hospodářského, finančního nebo bezpečnostního zájmu České republiky nebo Evropské unie, poskytne o tom informaci příslušné instituci, není-li poskytnutí této informace v rozporu s účelem tohoto zákona. Uplatní přitom ochranu oprávněných zájmů jiných osob podle § 39 odst. 4.

§ 33

Mezinárodní spolupráce

(1) V rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo na základě vzájemnosti Úřad spolupracuje se zahraničními orgány a mezinárodními organizacemi se stejnou věcnou působností, zejména při předávání a získávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem. Tuto spolupráci nelze omezit mimo jiné z důvodu, že dosud není určen zdrojový trestný čin nebo že skutek nenaplňuje znaky skutkové podstaty daňového trestného činu podle práva České republiky.

(2) Za podmínek, že informace budou užity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a budou požívat ochrany alespoň v rozsahu tímto zákonem stanoveném, může Úřad spolupracovat i s dalšími mezinárodními organizacemi.

§ 34

Povolování výjimek

(1) Úřad na základě žádosti rozhodne, že finanční instituce, která některou z činností uvedených v § 2 odst. 1 písm. b), s výjimkou činnosti spočívající v provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), vykonává pouze příležitostně nebo ve velmi omezené míře a takovým způsobem, že je vyloučeno nebo značně omezeno její zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebude v souvislosti s touto činností považována za povinnou osobu podle tohoto zákona.

(2) Výjimka podle odstavce 1 se udělí, pokud

a) vykonávaná činnost je pouze doplňkovou činností, která přímo souvisí s hlavní činností povinné osoby, která jinak s výjimkou činnosti uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) není povinnou osobou podle tohoto zákona, a je poskytována pouze v souvislosti s hlavní činností povinné osoby klientovi, se kterým uzavírá obchod nebo je navázán obchodní vztah v rámci hlavní činnosti,

b) čistý obrat z této činnosti za účetní období nepřesahuje 5 % z celkového ročního čistého obratu povinné osoby za účetní období a současně nepřekročí částku, kterou Úřad v rozhodnutí stanoví s ohledem na druh činnosti,

c) je zajištěno, že hodnota jednotlivého obchodu nebo více obchodů v rámci činnosti uvedené v písmenu a) uskutečněných v průběhu 30 po sobě jdoucích dnů s týmž klientem nepřekročí částku 1 000 EUR.

(3) K žádosti podle odstavce 1 povinná osoba písemně doloží splnění podmínek v odstavcích 1 a 2.

(4) Výjimku podle odstavce 1 lze udělit i na dobu určitou. V rozhodnutí stanoví Úřad případné další povinnosti v rozsahu povinností povinných osob za účelem zabránění zneužití výjimky pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(5) Úřad výjimku udělí pouze tehdy, je-li při výkonu činnosti povinné osoby vyloučeno nebo značně omezeno nebezpečí jejího zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.

(6) Povinná osoba umožní dozorčímu úřadu (§ 35 odst. 1) v době trvání výjimky podle odstavce 1 kontrolu plnění stanovených podmínek a kontrolu, zda tato výjimka není zneužívána k činnostem, které by usnadňovaly legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Dozorčí úřady mají stejná oprávnění jako při provádění kontroly povinné osoby.

(7) Povinnost povinné osoby stanovená v § 18 a postup Úřadu vůči povinné osobě podle

§ 24 při provádění šetření podezřelého obchodu nejsou rozhodnutím o výjimce podle odstavce 1 dotčeny.

(8) Výjimku podle odstavce 1 Úřad rozhodnutím odejme, jestliže

a) se významně změnilo hodnocení rizikovosti příslušné činnosti z hlediska možnosti zneužití k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo

b) ten, komu byla udělena výjimka, porušil stanovené podmínky.

(9) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 8 nemá odkladný účinek.

§ 34a

Systém pro přijímání oznámení o porušení tohoto zákona

(1) Úřad a příslušná profesní komora přijme systém pro přijímání oznámení

o porušení povinností podle tohoto zákona (dále jen „systém pro přijímání oznámení“).

(2) Systém pro přijímání oznámení obsahuje podrobné postupy pro přijetí oznámení, přezkoumání jeho důvodnosti a nakládání s jeho výsledky.

(3) Postupy podle odstavce 2 zajistí ochranu oprávněných zájmů oznamovatele a osoby, která je podle oznámení odpovědná za porušení povinností podle tohoto zákona.

(4) Oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením.

Hlava II

Správní dozor

§ 35

Výkon správního dozoru

(1) Dozorčím úřadem pro správní dozor nad plněním povinností stanovených tímto zákonem povinnými osobami je Úřad, který současně kontroluje, zda nedochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu povinnými osobami. Kontrolu plnění povinností stanovených tímto zákonem dále provádí

a) Česká národní banka u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled21),

b) správní úřady s působností orgány Celní správy České republiky vykonávající dozor nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u držitelů povolení k umístění herního prostoru povinných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. c),

c) Česká obchodní inspekce u povinných osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. i) a j).,

d) příslušná profesní komora u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce.

(2) Úřad dále vykonává kontrolu plnění povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků20); Česká národní banka vykonává kontrolu plnění povinností podle uvedeného předpisu u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled21).

(3) Úřad poskytuje ostatním dozorčím úřadům informace z vlastní činnosti potřebné pro výkon správního dozoru nebo dohledu a další potřebnou součinnost.

(4) Ostatní dozorčí úřady poskytnou Úřadu na vyžádání písemná stanoviska nebo jinou požadovanou součinnost.

(5) Pokud dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až c) zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu uvedeném v § 18 odst. 2.

(6) Dozorčí úřad uvedený v odstavci 1 písm. a) až c) d) uplatňuje při výkonu správního dozoru podle tohoto zákona svá dozorová oprávnění podle právních předpisů upravujících jeho působnost.

(7) Výkon správního dozoru je založen na analýze rizik, která zohledňuje rovněž výsledky národního hodnocení rizik, nadnárodního hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodními institucemi a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou a která je aktualizována v závislosti na vývoji rizik.

(8) Úřad a Česká národní banka při výkonu správního dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem úvěrovým nebo finančním institucím, které jsou součástí skupiny, spolupracují s příslušnými orgány členského států Evropské unie, států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, v nichž jsou usazeny úvěrové nebo finanční instituce, které jsou součástí téže skupiny.

(9) Úřad zašle Evropské komisi seznam dozorčích úřadů, včetně jejich kontaktních údajů. Tento seznam Úřad aktualizuje.

(10) V souladu s dohodou o praktických postupech pro výměnu informací uzavřenou mezi Úřadem a Českou národní bankou s Evropskou centrální bankou poskytují Úřad a Česká národní banka Evropské centrální bance informace získané při výkonu správního dozoru.

(11) Úřad a Česká národní banka informují evropské orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi o všech pravomocných rozhodnutích, kterými byl uložen správní trest za přestupek podle tohoto zákona.

§ 36

Podnět k odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti

Zjistí-li Úřad, že právnická nebo fyzická osoba mající příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti zvlášť závažným způsobem nebo opětovně porušuje některou z povinností stanovených v tomto zákoně nebo uložených rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, předloží podnět ke zrušení nebo odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti orgánu, který je podle jiného právního předpisu oprávněn

o jeho odnětí rozhodnout. Tento orgán je povinen do 30 dnů ode dne doručení podnětu Úřad vyrozumět o svých opatřeních a o způsobu jeho vyřízení.

§ 37

Zvláštní ustanovení o správním dozoru u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce

(1) Ustanovení této hlavy se na advokáty, notáře, auditory, soudní exekutory a daňové poradce nevztahují.

(2) Příslušná komora je povinna provést na základě písemného podnětu Úřadu kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem a uvědomit písemně Úřad o jejím výsledku v jím stanovené lhůtě.

§ 37

Zvláštní ustanovení o správním dozoru u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce

(1) Pokud příslušná profesní komora zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu uvedeném v § 18 odst. 2, pokud se nejedná o informace podle § 26 odst. 1 nebo § 27 odst. 1 nebo 2.

(2) Úřad je oprávněn vstupovat do prostor, v nichž se mohou nacházet písemnosti, které obsahují informace uvedené v § 26 odst. 1 nebo § 27 odst. 1 nebo 2, pouze za přítomnosti povinné osoby. Úřad se může s obsahem písemnosti, o které povinná osoba prohlásí, že obsahuje informace podle věty první seznámit pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce příslušné profesní komory, kterého na základě žádosti Úřadu ustanoví její předseda z řad jejích zaměstnanců nebo členů.

(3) Odmítne-li zástupce příslušné profesní komory souhlas podle odstavce 1 udělit, musí být písemnost za účasti Úřadu, povinné osoby a zástupce příslušné profesní komory zabezpečena tak, aby se s jejím obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě ji zničit nebo poškodit; bezprostředně poté musí být příslušná listina nebo jiný nosič informací předány příslušné profesní komoře. Příslušná profesní komora vrátí povinné osobě tuto listinu nebo jiný nosič informací bez odkladu poté, co marně uplyne lhůta k podání návrhu podle jiného právního předpisu; byl-li tento návrh včas podán, příslušná profesní komora s nimi naloží v souladu s rozhodnutím soudu podle odstavce 3.

(4) V případě uvedeném v odstavci 2 lze souhlas zástupce příslušné profesní komory nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle jiného právního předpisu.

(5) Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu přijatých oznámení o porušení tohoto zákona, provedených kontrolách, zjištěných porušeních a rozhodnutí

o přestupcích v daném kalendářním roce. Tento přehled příslušná profesní komora ve lhůtě podle věty první zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

ČÁST ČTVRTÁ

Mlčenlivost

§ 38

Povinnost mlčenlivosti

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou povinné osoby a jejich zaměstnanci, zaměstnanci Úřadu, zaměstnanci ostatních dozorčích úřadů a fyzické osoby, které jsou pro povinnou osobu, Úřad nebo jiný dozorčí úřad činné na základě jiné než pracovní smlouvy, povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu, úkonů učiněných Úřadem nebo plnění povinností stanovených v § 24 odst. 1 nebo

§ 31c.

(2) Převedením osob uvedených v odstavci 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného smluvního vztahu k povinné osobě, Úřadu nebo jinému dozorčímu úřadu ani tím, že povinná osoba přestala vykonávat činnosti uvedené v § 2, povinnost mlčenlivosti nezaniká.

(3) O skutečnostech uvedených v odstavci 1 je povinen zachovávat mlčenlivost každý, kdo se o nich dozví.

(4) Zprostit osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 povinnosti mlčenlivosti je v odůvodněných případech oprávněn předseda vlády nebo v jednotlivých případech jím pověřený člen vlády.

§ 39

Výjimky z mlčenlivosti

(1) Povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 38 se nelze dovolávat vůči

a) orgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s legalizací výnosu z trestné činnosti nebo financováním terorismu, anebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činu,

b) specializovaným policejním složkám pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud jde o informace získané podle § 42 odst. 3,

c) zahraničnímu orgánu uvedenému v § 33 při předávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem, pokud to jiný právní předpis nezakazuje,

d) Policii České republiky, Generálnímu finančnímu ředitelství nebo Generálnímu ředitelství cel, pokud jde o skutečnosti, které jsou součástí informace uvedené v § 32 odst. 2,

e) dozorčím úřadům uvedeným v § 35 odst. 1 a příslušným orgánům profesních komor advokátů, notářů, auditorů, soudních exekutorů nebo daňových poradců,

f) správnímu orgánu, který plní úkoly v systému certifikace surových diamantů podle jiného právního předpisu,

g) správnímu orgánu oprávněnému vykonávat státní kontrolu nebo vést řízení o přestupku podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,

h) orgánu oprávněnému podle jiného právního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v případě, že Úřad předloží podnět k odnětí takového oprávnění,

i) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu podle jiného právního předpisu ve sporu navrhovatele proti instituci,

j) osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody způsobené postupem podle tohoto zákona, jde-li o následné sdělení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku; povinná osoba může v tomto případě sdělit klientovi, že bylo jednáno podle tohoto zákona, až po dni, ve kterém bylo vykonáno rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení

o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu nebo ve kterém skončila lhůta stanovená v § 20 odst. 7; v ostatních případech až po předchozím písemném souhlasu Úřadu,

k) soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se podezřelého obchodu nebo nároku na náhradu škody vzniklé v důsledku splnění povinnosti podle tohoto zákona,

l) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě při provádění bezpečnostního řízení podle jiného právního předpisu24),

m) příslušné zpravodajské službě, jedná-li se o informace, které jsou významné pro plnění jejích úkolů v oblastech působnosti vymezených zákonem upravujícím zpravodajské služby,

n) správci daně při poskytování informací při plnění povinností stanovených daňovým řádem povinné osobě.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost stanovené v § 38 se, za předpokladu, že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nelze dovolávat při sdělování informací mezi

a) úvěrovými nebo finančními institucemi, včetně zahraničních úvěrových a finančních institucí, jestliže působí na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, pokud náleží do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech25),

b) povinnými osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. e) a f) nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, pokud vykonávají svou profesní činnost jako zaměstnanci nebo v obdobném pracovněprávním vztahu, v rámci téže právnické osoby a mezi právnickými osobami, které jsou spolu smluvně nebo personálně propojeny, nebo

c) úvěrovými nebo finančními institucemi, nebo mezi povinnými osobami uvedenými v § 2 odst. 1 písm. e) a f), nebo osobami stejného typu působícími na území státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, a to v případech, které se týkají stejného klienta a stejného obchodu, a na nichž se podílí dvě nebo více osob, pokud jsou ze stejné profesní kategorie a vztahují se na ně rovnocenné povinnosti o zachování profesního tajemství a ochrany osobních údajů.

(3) Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolávat v řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.

(4) Výjimky uvedené v odstavci 1 písm. c) až n)

a) se uplatní jen v nezbytně nutném rozsahu podle účelu poskytované informace, a to zejména s ohledem na ochranu informací o oznamovatelích podezřelých obchodů,

b) nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům osoby, jíž se informace týká, nebo účelu, pro který byla žádost podána.

§ 40

Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce

(1) Ustanovení této části se s výjimkou § 39 odst. 1 písm. e) a n) na advokáty a notáře nevztahují.

(2) Ustanovení této části se s výjimkou § 39 odst. 1 písm. e) a n) a odst. 2 na auditory, soudní exekutory a daňové poradce nevztahují.

(3) Advokát, notář, auditor, soudní exekutor a daňový poradce je však i ve vztahu ke klientovi povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech uvedených v § 38 odst. 1; to neplatí, pokud mají být tyto skutečnosti klientovi sděleny ve snaze odradit ho od zapojení se do nedovolené činnosti.

(4) Odstavce 1 až 3 se použijí i u jiných osob, na které se podle jiných právních předpisů vztahuje povinnost mlčenlivosti uložená advokátům, notářům, auditorům, soudním exekutorům a daňovým poradcům.

§ 40a

Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou zaměstnanci Úřadu, zaměstnanci a členové příslušných profesních komor a fyzické osoby, které jsou pro Úřad nebo příslušnou profesní komoru činné na základě jiné než pracovní smlouvy, povinni zachovávat mlčenlivost o totožnosti oznamovatele podle § 34a.

(2) Mlčenlivosti podle odstavce 1 se nelze dovolávat vůči orgánu činnému v trestním řízení.

(3) Zprostit osoby uvedené v odstavci 1 povinnosti mlčenlivosti je oprávněn pouze oznamovatel podle § 34a.

ČÁST PÁTÁ

Přeshraniční převozy

§ 41

Oznamovací povinnost při přeshraničních převozech

(1) Fyzická osoba při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropských společenství Evropské unie a při výstupu z České republiky do takové oblasti je povinna písemně oznámit celnímu úřadu dovoz a vývoz platných platidel v české nebo cizí měně, platebních prostředků uvedených v § 13a odst. 1, mincí s obsahem zlata nejméně 90 %, slitků s vysokou ryzostí s obsahem zlata alespoň 99,5 %, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze, cenných papírů na doručitele nebo na řad, jakož i dalších investičních nástrojů, které jsou podepsané, ale neobsahují jméno příjemce, v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší a předložit je celnímu úřadu ke kontrole.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má rovněž právnická nebo podnikající fyzická osoba, která věci uvedené v odstavci 1 dováží nebo vyváží. Tuto povinnost za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu plní fyzická osoba, která má tyto věci při sobě při překročení hranice území Evropských společenství Evropské unie.

(3) Osoba odesílající z České republiky mimo území Evropských společenství Evropské unie nebo přijímající odtud poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje věci uvedené

v odstavci 1 v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší, je povinna oznámit celnímu úřadu tuto zásilku a zajistit, aby mu byla zásilka předložena ke kontrole.

(4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 3 má osoba i tehdy, pokud na území Evropských společenství Evropské unie dováží nebo z něj vyváží anebo v zásilce přijímá nebo odesílá v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců věci uvedené v odstavci 1 v úhrnné hodnotě 10 000 EUR nebo vyšší. Oznamovací povinnost vzniká v době, kdy je osobě známo, že stanovené hranice bude dosaženo.

(5) V oznámení podle odstavců 1 až 4 se uvedou identifikační údaje oznamovatele, identifikační údaje vlastníka a zamýšleného příjemce přepravované věci, jsou-li oznamovateli známy, popis přepravované věci, údaje o původu věci a účelu dovozu nebo vývozu a trasa a způsob přepravy.

(6) Oznámení se podává na společném ohlašovacím formuláři Evropské unie, jehož vzor je uveden v příloze k tomuto zákonu. Tiskopis společného ohlašovacího formuláře Evropské unie je k dispozici u celního úřadu; Úřad společný ohlašovací formulář Evropské unie, včetně všech jeho ostatních jazykových verzí zveřejněných Evropskou komisí, rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Osoba, která oznámení podává, odpovídá za správnost a úplnost v něm vyplněných údajů.

(7) Pro přepočet jiné měny na euro podle odstavců 1, 3 nebo 4 se použije po celý kalendářní měsíc kurz vyhlášený Českou národní bankou a platný předposlední středu předchozího kalendářního měsíce. Celní úřad sdělí osobám na základě ústní žádosti výši kurzů pro účely plnění oznamovací povinnosti podle odstavců 1 až 4. Hodnotou cenných papírů se rozumí jejich aktuální tržní cena, popřípadě cena stanovená podle kurzů na oficiálních trzích.

§ 42

Činnost celních orgánů Celní správy České republiky

(1) Celní úřady kontrolují plnění oznamovací povinnosti stanovené v § 41.

(2) Celní úřady zaznamenávají a zpracovávají oznámení uvedená v § 41 včetně osobních údajů v nich uvedených. Za účelem výkonu kontroly podle odstavce 1 mohou zaznamenávat a zpracovávat i informace o převozu nebo zaslání věci, uvedené v § 41 odst. 1, v hodnotě nižší než 10 000 EUR, při podezření, že věc souvisí s trestnou činností, je celní úřad povinen tyto informace zaznamenávat vždy.

(3) Celní úřady prostřednictvím Generálního ředitelství cel neprodleně zasílají Úřadu údaje o plnění oznamovací povinnosti stanovené v § 41 včetně případů, kdy došlo k porušení této povinnosti; Úřad tyto údaje uchovává po dobu stanovenou v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se stanoví podmínky systému kontrol s ohledem na peněžní hotovost vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící. Při nesplnění oznamovací povinnosti je oznámení vyhotoveno celním úřadem z moci úřední.

(4) Celní úřad může při zjištění porušení povinností stanovených v § 41 odst. 1 až 4 nebo při podezření, že mají souvislost s trestnou činností, zajistit věci, kterých se porušení povinnosti nebo podezření týká. Proti rozhodnutí celního úřadu o zajištění věci není přípustné odvolání a je vykonatelné okamžikem jeho ústního vyhlášení tomu, kdo má věci u sebe. Písemné vyhotovení rozhodnutí se doručuje tomu, u koho byly věci zajištěny; o zajištění se dále vyrozumí stejnopisem rozhodnutí ten, kdo věci dováží nebo vyváží, a jejich majitel, pokud jsou tyto osoby rozdílné od toho, u koho byly věci zajištěny, a jsou-li celnímu úřadu známy.

(5) Osoba, které bylo rozhodnutí o zajištění věci podle odstavce 4 oznámeno, vydá věci celnímu úřadu. Nejsou-li zajištěné věci na výzvu celnímu úřadu vydány, mohou být tomu, kdo je má u sebe, odňaty. Osobě, která věci vydala nebo jíž byly odňaty, vystaví celní úřad

o této skutečnosti potvrzení.

(6) Nebudou-li zajištěné věci k dalšímu řízení potřebné, nebude-li rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání a nepřichází-li v úvahu jejich použití na úhradu pokuty, nákladů řízení nebo exekuce, vrátí je celní úřad bez zbytečného odkladu osobě, která je vydala nebo jíž byly odňaty.

ČÁST ŠESTÁ

Přestupky

§ 43

Porušení povinnosti mlčenlivosti

(1) Povinná osoba, zaměstnanec povinné osoby, zaměstnanec Úřadu nebo jiného dozorčího úřadu anebo fyzická osoba, která je pro povinnou osobu, Úřad nebo jiný dozorčí úřad činná na základě jiné než pracovní smlouvy, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 1 nebo 2.

(2) Fyzická osoba neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 3.

(3) Zaměstnanec Úřadu, zaměstnanec nebo člen příslušné profesní komory anebo fyzická osoba, která je pro Úřad nebo příslušnou profesní komoru činná na základě jiné než pracovní smlouvy se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle

§ 40a.

(3)(4) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 až 3 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.

(4)(5) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jestliže tímto jednáním bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.

§ 44

Neplnění Nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost identifikace klienta podle § 7,

b) opakovaně nesplní povinnost kontroly klienta podle § 9,

c) poruší zákaz uskutečnit obchod nebo navázat obchodní vztah podle § 15, nebo

d) nesplní povinnost uchovávat údaje podle § 16.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1 000 000

10 000 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažným způsobem, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti,

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 45

Nesplnění informační povinnosti

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 1 nebo § 24a odst. 4,

b) nepředá relevantní informaci své pobočce nebo dceřiné společnosti podle § 24a,

b) nesplní informační povinnost podle § 24a odst. 4.

c) nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití podle § 24a odst. 1, nebo

d) v rozporu s § 24a odst. 3 nezajistí dodržování předpisů jiného členského státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu svojí pobočkou nebo provozovnou působící v tomto jiném členském státě.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), který byl spáchán závažným způsobem, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti,

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 46

Nesplnění oznamovací povinnosti

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí Úřadu podezřelý obchod podle

§ 18 odst. 1.

(2) Povinná osoba, které je v § 22 odst. 1 uložena povinnost informovat Úřad o určení kontaktní osoby, se dopustí přestupku tím, že neinformuje o určení kontaktní osoby nebo jejich změnách ve stanovené lhůtě.

(3) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(2)(4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažným způsobem, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti,

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 47

Nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost odložit splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 1.

(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost odložit splnění příkazu klienta nebo zajistit majetek na základě rozhodnutí vydaného Úřadem podle § 20 odst. 3.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2, který byl spáchán závažným způsobem, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti,

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 48

Nesplnění povinností k prevenci

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 nezavede nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.

(1)(2) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka podle § 21 odst. 3 nebo 4, se dopustí přestupku tím, že systém vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu podle § 21 odst. 5 nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.

(2)(3) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 6 uložena povinnost doručit Úřadu nebo České národní bance systém vnitřních zásad a oznámení o jeho změnách, se dopustí přestupku tím, že systém vnitřních zásad nebo oznámení o jeho změnách nedoručí podle § 21 odst. 6, neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky nebo nepodá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků podle § 21 odst. 8.

(3)(4) Povinná osoba, které je v § 21a odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně hodnocení rizik, se dopustí přestupku tím, že

a) nevypracuje hodnocení rizik ve stanoveném rozsahu nebo ve stanovené lhůtě, nebo

b) hodnocení rizik pravidelně neaktualizuje.

(4)(5) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 21 odst. 1 nezavede nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem, nebo

b) nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23.

(5)(6) Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že poruší povinnosti stanovené pro navazování korespondenčního vztahu podle § 25 odst. 1, 2 nebo 3.

(5) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neurčí člena svého statutárního orgánu odpovědného za plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona podle § 22a.

(6) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23.

(6)(7) Povinná osoba uvedená v § 29 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29.

(7)(8)(7) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 2 až 5 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. (8)(9)(8) Za přestupek podle odstavců 4 až 6 odstavce 1 nebo 6 lze uložit pokutu do

5 000 000 Kč.

(9) Za přestupek podle odstavce 5 nebo 6, který byl spáchán závažným způsobem, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti,

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 48a

Neplnění povinností skupiny

(1) Povinná osoba, která je součástí skupiny, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 21 odst. 7 neuplatňuje skupinové strategie a postupy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) v rozporu s § 21 odst. 7 nezajistí uplatňování skupinových strategií a postupů pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve svých dceřiných společnostech ve třetích zemích.

(2) Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu ve třetí zemi, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 24a odst. 1 neuplatňuje v dané pobočce nebo dceřiné společnosti opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie, nebo

b) v rozporu s § 24a odst. 1 nepředá relevantní informaci své pobočce nebo dceřiné společnosti,

c) v rozporu s § 24a odst. 2 nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití,

d) v rozporu s § 24a odst. 2 neinformuje Úřad o tom, že právo třetího státu nedovoluje uplatňování opatření alespoň rovnocenných požadavkům práva Evropské unie.

(3) Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu ve státě, který je členským státem Evropské unie, státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24a odst. 3 nezajistí dodržování předpisů tohoto jiného státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v dané pobočce nebo provozovně.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 až 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1, 2 písm. a), c) a d) a odstavce 3, který byl spáchán závažným způsobem, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti,

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 49

Porušení povinností při převodech peněžních prostředků úvěrovými a finančními institucemi

(1) Povinná osoba jako poskytovatel platebních služeb nebo jako zprostředkující poskytovatel platebních služeb se při převodu peněžních prostředků dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícího upravujícím informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků20),

a) nezajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely informace o plátci a příjemci,

b) nemá zavedeny efektivní postupy pro identifikaci chybějících nebo neúplných informací o plátci a příjemci,

c) nepřijme odpovídající opatření vůči poskytovateli platebních služeb plátce, který při převodu peněžních prostředků nezajistí, aby platba byla doprovázena informací o plátci a příjemci, nebo

d) nezpřístupní na vyžádání poskytovateli platebních služeb příjemce úplné informace o plátci a příjemci v případech, kdy převod není doprovázen úplnou informací o plátci a příjemci.

(2) Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že poruší povinnosti stanovené pro navazování korespondenčního vztahu podle § 25 odst. 1, 2 nebo 3.

(3) Osoba uvedená v § 29 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle

§ 29.

(4) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

(2)(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(6) Za přestupek podle odstavce 2, který byl spáchán závažným způsobem, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední

konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti,

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 50

Neplnění oznamovací povinnosti při přeshraničních převozech

(1) Fyzická osoba Osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropských společenství Evropské unie nebo při výstupu z České republiky do takové oblasti podle § 41 odst. 1, 2 nebo 4, nebo

b) nesplní oznamovací povinnost při odeslání poštovní nebo jiné zásilky z České republiky mimo území Evropských společenství Evropské unie nebo přijetí takové zásilky z oblasti mimo území Evropských společenství Evropské unie podle § 41 odst. 3 nebo 4.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropských společenství nebo při výstupu z České republiky do takové oblasti podle § 41 odst. 2 nebo 4, nebo

b) nesplní oznamovací povinnost při odeslání poštovní nebo jiné zásilky z České republiky mimo území Evropských společenství nebo přijetí takové zásilky z oblasti mimo území Evropských společenství podle § 41 odst. 3 nebo 4.

(3)(2) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

§ 50a

(1) Přestupku se dopustí fyzická osoba podle § 20 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která způsobí, že se právnická osoba dopustí přestupku podle 44 až 48a, § 49 odst. 2 a 3 nebo § 50a.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

(3) V případě, že přestupek podle odstavce 1 spáchá osoba, která vykonává v povinné osobě závislou práci jako vedoucí zaměstnanec nebo která v povinné osobě vykonává funkci člena statutárního orgánu, lze uložit rovněž zákaz vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli povinné osoby a vykonávat závislou práci jako vedoucí zaměstnanec jakékoli povinné osoby.

Společná ustanovení k přestupkům

§ 51

Opakovaným spácháním přestupku se rozumí spáchání přestupku pachatelem během 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným.

§ 51a

(1) Za přestupek povinné osoby podle § 43 až 49 může správní orgán uvedený v § 35 odst. 1 s přihlédnutím k povaze a závažnosti, jakož i k dalším okolnostem spáchaného přestupku, uložit též správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

(2) Správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku spočívá v uveřejnění výrokové části pravomocného rozhodnutí o přestupku na internetových stránkách Úřadu po dobu 5 let.

(3) Správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku nelze uložit, pokud se má za to, že by tím došlo k ohrožení stability finančních trhů.

§ 51a

Zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli povinné osoby nebo vykonávat závislou činnost jako vedoucí zaměstnanec jakékoli povinné osoby lze uložit nejvýše na dobu 3 let.

§ 52

(1) Přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků podle § 50, projednává orgán uvedený v § 35 odst. 1, který porušení zákona zjistil.

(2) Přestupky podle § 50 projednává celní úřad. Přestupek podle § 50 odst. 1 může příslušný celní úřad postoupit k projednání celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má pachatel přestupku trvalý pobyt.

(3) Není-li ve lhůtě splatnosti pokuta zaplacena, celní úřad může na její úhradu použít zajištěné věci uvedené v § 41 odst. 1, 3 a 4, pokud je zajistil.

§ 52a

(1) Úřad vede evidenci zahájených a ukončených řízení o přestupcích podle § 43 až 49 a 50a (dále jen „evidence“).

(2) Příslušný dozorčí úřad, který zahájil řízení o přestupku podle § 43 až 49 nebo 50a, sdělí Úřadu za účelem zápisu do evidence následující údaje:

a) datum zahájení řízení o přestupku,

b) identifikační údaje podezřelého z přestupku,

c) zákonné označení přestupku,

d) popis skutku, v němž je přestupek spatřován, a

e) označení orgánu, který vede řízení o přestupku.

(3) Po pravomocném ukončení řízení o přestupku podle § 43 až 49 nebo 50a příslušný dozorčí úřad sdělí Úřadu za účelem zápisu do evidence údaj o způsobu ukončení řízení a zároveň mu zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí o přestupku.

(4) Evidence je vedena elektronicky. Údaje z evidence poskytne Úřad dozorčímu úřadu uvedenému v § 35 odst. 1 pro plnění úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti na vyžádání nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Úřad průběžně sleduje jednotlivě vedená řízení o přestupcích podle § 43 až 49 a 50a a na vyžádání dozorčích úřadů je informuje o předchozích řízeních vedených s týmž subjektem a řízeních s podobným předmětem.

§ 53

(1) Podle jiného právního předpisu26) se projedná jednání, které má znaky přestupku podle § 43 až 48, dopustí-li se jej jako povinná osoba. Dozorčí úřad uvedený v § 35 odst. 1 bezodkladně odevzdá věc k projednání orgánu příslušnému podle takového jiného právního předpisu a na jeho žádost učiní nezbytná šetření k zajištění důkazních prostředků.

§ 53

(1) Dozorčí úřad, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 43 až 48a, § 49 odst. 2 a 3 a § 50a, uveřejní jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu poté, co se stane pravomocným.

(2) V případě, že by postup podle odstavce 1 v konkrétním případě vedl k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob, dozorčí úřad:

a) odloží zveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,

b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě nebo

c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písm. a) nebo b) nebyl dostatečný.

(3) Dozorčí úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část jakéhokoli pravomocného rozhodnutí, kterým bylo zrušeno nebo změněno uveřejněné rozhodnutí podle odstavce 1.

(4) Na postup podle odstavce 3 se přiměřeně použije odstavec 2. Pokud však bylo rozhodnutí podle odstavce 1 uveřejněno, vždy se uveřejní alespoň informace o tom, že bylo zrušeno nebo změněno.

(5) Výroková část rozhodnutí bude uveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu 5 let od okamžiku, kdy se stalo rozhodnutí pravomocným.

ČÁST SEDMÁ

Společná a závěrečná ustanovení

§ 54

(1) Povinnosti, které tento zákon ukládá povinným osobám, se vztahují pouze k činnostem, které jsou předmětem jejich podnikání nebo jimi poskytovaných služeb.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, mají povinné osoby uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) a b) práva a povinnosti, které tento zákon stanoví pro příslušný typ povinné osoby uvedené v § 2 odst. 1.

(3) Částkou uvedenou v eurech, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 41 odst. 7), se pro účely tohoto zákona rozumí odpovídající hodnota v jakékoliv měně stanovená podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou a platného pro den, ve kterém je plněna povinnost podle tohoto zákona; pokud tento kurz ještě není v tomto dni k dispozici, použije se kurz platný pro předchozí den.

(4) Je-li platba rozdělena obchod rozdělen na několik samostatných plnění, je hodnotou obchodu nebo platby jejich součet, jestliže spolu tato plnění souvisí.

(5) Platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou zejména drahé kovy nebo drahé kameny, se považuje za platbu v hotovosti.

(6) Povinná osoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet nabízejí její produkty nebo služby třetí osoby, zajistí, aby tyto osoby uplatňovaly postupy k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve stejném rozsahu jako tato povinná osoba.

(7) Smlouva o účtu, jednorázový vklad, pojistná smlouva a poskytování platebních služeb prostřednictvím elektronických peněz nebo veřejné mobilní sítě je pro účely tohoto zákona vždy obchodním vztahem.

(7) Za obchodní vztah se vždy považuje

a) smlouva o účtu,

b) jednorázový vklad,

c) pojistná smlouva,

d) poskytování platebních služeb prostřednictvím elektronických peněz nebo veřejné mobilní telefonní sítě,

e) nákup, přijetí nebo zprostředkování prodeje kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty,

f) nákup, přijetí nebo zprostředkování prodeje použitého zboží nebo zboží bez dokladu o jeho nabytí,

g) přijímání věcí do zástavy nebo

h) finanční záruka.

(8) Povinnosti a omezení vztahující se k politicky exponovaným osobám uplatní povinná osoba ještě nejméně po dobu 12 měsíců ode dne, kdy politicky exponovaná osoba přestala vykonávat příslušnou funkci; vždy však do doby, než povinná osoba na základě hodnocení rizik vyloučí u klienta riziko specifické pro politicky exponované osoby. Po tuto dobu se ve stejném rozsahu uplatní také vůči klientovi, jehož skutečným majitelem je politicky exponovaná osoba, a vůči osobě, o níž je povinné osobě známo, že jedná ve prospěch politicky exponované osoby.

(9) Ustanovení vztahující se ke klientovi se přiměřeně použijí i vůči osobě jednající jménem za klienta.

(10) Ustanovení vztahující se ke svěřenskému fondu se použijí obdobně i na jiné obdobné právní uspořádání bez právní osobnosti. Ustanovení vztahující se ke svěřenskému správci se přiměřeně použijí na osobu v obdobném postavení vůči jinému obdobnému právnímu uspořádání bez právní osobnosti.

§ 55

(1) Řízení vedené podle tohoto zákona je vždy neveřejné.

(2) Na základě přijatého oznámení podezřelého obchodu nebo jiného podnětu provádí Úřad šetření, ve kterém postupuje bez zbytečných průtahů.

(3) Po ukončení šetření Úřad bez zbytečného odkladu vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnosti toho, kdo podal oznámení podezřelého obchodu. Jiná osoba se o šetření a jeho ukončení nevyrozumívá.

(4) Zaměstnanci Úřadu se při výkonu činností podle tohoto zákona prokazují služebním průkazem, jehož vzor stanoví vyhláškou Ministerstvo financí.

***

Příloha č. 2

Demonstrativní výčet faktorů možného vyššího rizika podle § 21a odst. 1 a § 30a odst. 2

1. Rizikové faktory klienta:

a) obchodní vztah je realizován za neobvyklých okolností,

b) klient je usazen v zeměpisné oblasti s vyšším rizikem, jak je stanoveno v bodě 3,

c) právnická osoba, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti je osobním nástrojem držby aktiv,

d) klient je obchodní korporací, v níž mohou působit pověření akcionáři nebo společníci nebo která vydává akcie ve formě na doručitele,

e) klient při své podnikatelské činnosti ve velké míře využívá hotovost, nebo

f) vlastnická struktura klienta se zdá neobvyklá nebo příliš složitá vzhledem k povaze jeho obchodní činnosti.,

g) klient je osobou oprávněnou ze životního pojištění.

2. Faktory týkající se produktů, služeb, transakcí nebo distribučních kanálů:

a) využívání služeb privátního bankovnictví,

b) využívání produktů nebo transakcí, které by mohly napomáhat anonymitě,

c) obchodní vztahy nebo transakce bez osobní přítomnosti klienta nebo za něj jednající fyzické osoby a bez určitých bezpečnostních opatření, jako jsou například elektronické podpisy,

d) příchozí platby od neznámých nebo nespřízněných třetích osob, nebo

e) nové produkty a nové obchodní postupy, včetně nových distribučních systémů, a použití nových nebo rozvíjejících se technologií pro nové nebo již existující produkty.

3. Faktory zeměpisného rizika:

a) země, které byly orgány Evropské unie nebo mezinárodními institucemi, zabývajícími se opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo šíření zbraní hromadného ničení označeny jako země, které nemají účinné systémy pro boj proti praní peněz a financování terorismu, nebo se podílí na nelegálním šíření zbraní hromadného ničení,

b) země, které byly ve věrohodných zdrojích označeny jako země s významnou úrovní korupce nebo jiné trestné činnosti,

c) země, na něž byly uvaleny sankce, embarga nebo podobná omezující opatření uložená například Evropskou unií nebo Organizací spojených národů, nebo

d) země, které poskytují finanční prostředky nebo podporu pro teroristickou činnost nebo ve kterých působí identifikované teroristické organizace.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006.

3) Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.

4) § 91 až 115 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 4 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7) § 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

8) § 81 a násl. zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

9) § 502 občanského zákoníku.

10) § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

11) § 1 odst. 1 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 80/2004 Sb.

12) § 93 trestního zákona.

13) § 95 trestního zákona.

14) Čl. 1 až 4 rámcového rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (2002/475/SVV).

15) § 89 odst. 8 trestního zákona.

17) § 2 zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí.

18) Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění z členských států Evropské unie na území České republiky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

19) Zákon č. 124/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847.

21) Například § 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 358/1992 Sb.

23) § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 358/1992 Sb.

24) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů.

26) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

27) § 5 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

28) Například § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 19 zákona č. 377/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 21 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

29) Například vyhláška ministra zahraničních věcí č. 61/1974 Sb., o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 96/1975 Sb., o Úmluvě o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2009 Sb. m. s., kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášené pod č. 94/1997 Sb. o přijetí Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.

30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.

31) § 11 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

32) § 74 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

32) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

33) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

35) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

36) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

37) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

38) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

39) § 3 odst. 6 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb.

40) Čl. 3 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1108 ze dne 7. května 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst.

K části druhé návrhu zákona

Platné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

***

§ 8a

Překážky provozování některých živností právnickými osobami

(1) Živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence nemůže provozovat právnická osoba, pokud její skutečný majitel podle zákona

o evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“), osoba pověřená vedením závodu nebo odštěpného závodu anebo osoba bezprostředně odpovědná za řízení činnosti účetních poradců, vedení účetnictví nebo vedení daňové evidence byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s předmětem činnosti účetních poradců, vedení účetnictví nebo vedení daňové evidence.

(2) Pro účely posouzení skutečností u osob uvedených v odstavci 1 se použijí

§ 6 odst. 3 a 4 obdobně.

***

§ 58

(1) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže

a) podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. a) nebo b),

b) nastanou překážky podle § 8 nebo 8a, nejedná-li se o překážku podle § 8 odst. 5 u živnosti volné,

c) podnikatel o to požádá, nebo

d) podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2.

(2) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti na návrh orgánu státní správy vydávajícího stanovisko podle § 52 odst. 1 z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím

o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.

(3) Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu.

(4) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, pokud zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky (§ 5 odst. 5), tuto podmínku nesplňuje.

(5) Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky; to neplatí, pokud podnikatel oznámil přerušení provozování živnosti podle § 31 odst. 11.

(6) Živnostenský úřad pozastaví provozování živnosti v provozovně, jsou-li při provozování živnosti v dané provozovně závažným způsobem porušeny nebo jsou-li porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.

(7) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení podnikatelem uvedeno, je živnostenské oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu. Je-li zahájeno řízení o zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 2 nebo 3, nelze rozhodnout o zrušení téhož živnostenského oprávnění na žádost podnikatele dříve, než bude rozhodnuto o zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 2 nebo 3.

(8) V rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti podle odstavců 2 a 3 nebo o pozastavení provozování živnosti v provozovně podle odstavce 6 živnostenský úřad stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat; tato doba nesmí být delší než 1 rok. Nebudou-li ve stanovené době odstraněny důvody, které k pozastavení vedly, živnostenský úřad podle okolností případu opětovně rozhodne o pozastavení provozování živnosti v provozovně, nebo živnostenské oprávnění podnikatele zruší.

***

§ 60

(1) Živnostenský rejstřík je informačním systémem veřejné správy38d) vedeným v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány údaje uvedené v odstavci 2 a údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti. Za tím účelem jsou přebírány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. Správcem živnostenského rejstříku je Živnostenský úřad České republiky a jeho provozovateli jsou krajské živnostenské úřady v rozsahu stanoveném v odstavcích 3 až 5 a obecní živnostenské úřady v rozsahu stanoveném v odstavcích 2 až 5. Obecní živnostenské úřady do tohoto informačního systému ukládají dokumenty prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem uvedené v § 46 odst. 7.

(2) Do živnostenského rejstříku se zapisují následující údaje včetně jejich změn:

a) identifikační údaje, a to u

1. fyzické osoby jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, identifikační číslo osoby, má-li obchodní firmu, obchodní firma a adresa sídla,

2. zahraniční fyzické osoby údaje uvedené v bodě 1 a dále též adresa místa pobytu v České republice, pokud byl povolen, označení a adresa umístění jejího odštěpného závodu v České republice a údaje uvedené v bodě 7 týkající se vedoucího tohoto odštěpného závodu,

3. právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby a údaje uvedené v bodech 5 a 6 týkající se členů jejího statutárního orgánu,

4. zahraniční právnické osoby údaje uvedené v bodě 3 a dále též označení a adresa odštěpného závodu umístěného v České republice a údaje uvedené v bodě 7 týkající se vedoucího tohoto odštěpného závodu,

5. fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu právnické osoby nebo osobou oprávněnou zastupovat právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu, jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum vzniku a zániku funkce,

6. právnické osoby, která je členem statutárního orgánu, obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby, datum vzniku a zániku funkce,

7. vedoucího odštěpného závodu zahraniční osoby jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky a adresa bydliště mimo území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum vzniku a zániku funkce,

8. odpovědného zástupce jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky a adresa bydliště mimo území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum ustanovení a ukončení výkonu jeho funkce,

b) předmět podnikání,

c) druh živnosti,

d) provozovna nebo provozovny, v nichž je živnost provozována, s výjimkou automatů a mobilních provozoven, s údaji podle § 17 odst. 5 písm. c) a d), včetně identifikačního čísla provozovny, popřípadě s údaji podle § 58 odst. 6,

e) doba platnosti živnostenského oprávnění,

f) datum vzniku živnostenského oprávnění,

g) doba pozastavení nebo přerušení provozování živnosti,

h) datum zániku živnostenského oprávnění,

i) datum doručení výpisu podle § 10 odst. 4,

j) rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu, rozhodnutí o splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí, rozhodnutí o splnění oddlužení a rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující,

k) vstup právnické osoby do likvidace,

l) překážky provozování živnosti podle § 8 a 8a,

m) pokuty uložené živnostenskými úřady a sankční opatření uložená jinými správními orgány v souvislosti s podnikáním, s výjimkou pokut uložených příkazem na místě,

n) další doplňující údaje vztahující se k rozsahu živnostenského oprávnění [§ 45 odst. 2 písm. e), § 45 odst. 3 písm. e) a § 45 odst. 4] a podmínkám provozování živnosti (§ 27),

o) adresa místa, kde lze vypořádat případné závazky po ukončení činnosti v provozovně,

p) osoba pokračující v provozování živnosti po zemřelém podnikateli; údaje o této osobě se zapisují přiměřeně podle písmene a),

q) nesplnění podmínek provozování živnosti podle § 10 odst. 5, § 47 odst. 8 a § 52 odst. 2,

r) adresa pro doručování podle § 45 odst. 2 písm. k) a podle § 45 odst. 3 písm. h).

(3) Živnostenský rejstřík je veřejným seznamem v části tvořené údaji uvedenými v odstavci 2, pokud není dále stanoveno jinak. Živnostenský rejstřík je neveřejným seznamem v části tvořené

a) údaji uvedenými v odstavci 2 písm. m) a r), údaji o bydlišti a místě pobytu na území České republiky, bydlišti mimo území České republiky a rodnými čísly,

b) ostatními údaji uvedenými v odstavci 2 po uplynutí 4 let ode dne zániku posledního živnostenského oprávnění podnikatele, kdy budou tyto údaje převedeny z veřejné části živnostenského rejstříku do části neveřejné; tyto údaje jsou opět zařazeny do veřejné části živnostenského rejstříku v případě, že podnikatel znovu získá živnostenské oprávnění,

c) ostatními údaji uvedenými v odstavci 2 v případě nesplnění podmínek provozování živnosti podle § 10 odst. 5, § 47 odst. 8 a § 52 odst. 2,

d) dokumenty uloženými podle odstavce 1.

(4) Živnostenský úřad poskytuje

a) údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) podnikateli, kterého se týkají, správnímu orgánu, pokud tyto údaje potřebuje pro výkon své činnosti, a v případech stanovených jinými právními předpisy,

b) údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) a c) osobě, která prokáže právní zájem, a to v rozsahu uvedeném v odstavci 5 písm. b) až d).

(5) Na žádost vydá živnostenský úřad v listinné nebo elektronické podobě a za podmínek uvedených v odstavci 4 o jedné osobě identifikované v žádosti z živnostenského rejstříku

a) výpis podle § 47 odst. 2 nebo 3; tento výpis se vydá podnikateli, kterého se týká,

b) úplný výpis týkající se jedné osoby, který obsahuje všechny údaje podle odstavce 2,

c) částečný výpis týkající se jedné osoby, který obsahuje údaje v požadovaném rozsahu,

d) potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v živnostenském rejstříku určitý zápis není.

(6) Na žádost vydá živnostenský úřad z veřejné části živnostenského rejstříku sestavu v listinné nebo elektronické podobě, jejímž obsahem mohou být pouze základní identifikační údaje o podnikateli, a to jméno, příjmení, nebo obchodní firma, popřípadě název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, a dále, pokud to žadatel požaduje, předmět podnikání a umístění provozovny. Sestava obsahuje údaje platné ke dni zpracování sestavy. Tuto sestavu žadatel nesmí zveřejnit ani poskytnout třetí osobě.

(7) Žádost o poskytnutí sestavy podle odstavce 6 je možné podat u úřadu příslušného podle § 71 odst. 5 tohoto zákona; žádost musí kromě náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat rozsah požadované sestavy.

(8) Sestava podle odstavce 6 se žadateli poskytne do 30 dnů od podání žádosti. Je-li požadována zvlášť rozsáhlá sestava, lhůta pro její poskytnutí se o 30 dnů prodlužuje. Pokud živnostenský úřad žádosti nevyhoví, byť i jen částečně, vydá ve lhůtě podle věty první, případně věty druhé, rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně části žádosti.

(9) Jiné údaje než údaje uvedené v odstavcích 4, 5 a 6 se neposkytují, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(10) Údaje vedené ve veřejné části živnostenského rejstříku Živnostenský úřad České republiky39) zpřístupňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto údajům. Údaje z veřejné části živnostenského rejstříku podle odstavce 5 písm. b) se rovněž vydávají jako ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy podle zákona upravujícího informační systémy veřejné správy38d). Údaje z živnostenského rejstříku poskytuje Živnostenský úřad České republiky orgánům uvedeným v § 48, orgánům podle jiného právního předpisu a správnímu orgánu, pokud tyto údaje potřebuje pro výkon své činnosti, v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, případně jiným dohodnutým způsobem. Při předávání údajů podle § 45a a § 45b se postupuje obdobně.

(11) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Živnostenskému úřadu České republiky, krajským a obecním živnostenským úřadům39) pro potřeby řízení před těmito úřady podle tohoto zákona, pro potřeby vedení živnostenského rejstříku a pro výkon jejich kontrolní působnosti podle jiných právních předpisů70)

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(12) Poskytovanými údaji podle odstavce 11 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) adresa místa pobytu,

e) druh a číslo identifikačního dokladu,

f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

g) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(13) Poskytovanými údaji podle odstavce 11 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum a místo narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) adresa místa trvalého pobytu,

f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

h) omezení svéprávnosti.

(14) Poskytovanými údaji podle odstavce 11 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát narození,

e) rodné číslo, bylo-li přiděleno,

f) státní občanství,

g) druh a adresa místa pobytu,

h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

j) omezení svéprávnosti,

k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

l) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

m) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů nepřežil.

(15) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(16) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít a uchovávat vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

K části třetí návrhu zákona

Platné znění zákona č. č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

***

§ 3

Základní ustanovení

(1) Daňové poradenství fyzické nebo právnické osobě (dále jen "klient") poskytuje daňový poradce nebo hostující daňový poradce.

(2) Daňovým poradcem se rozumí fyzická osoba, zapsaná v seznamu daňových poradců (dále jen „seznam“) podle § 4 odst. 2 a 3. Hostujícím daňovým poradcem se rozumí fyzická osoba uvedená v § 8a odst. 1 písm. b) zaregistrovaná v seznamu podle § 4 odst. 4; seznam vede komora.

(3) Daňové poradenství se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi daňovým poradcem nebo hostujícím daňovým poradcem a klientem. Za poskytnutí daňového poradenství náleží daňovému poradci nebo hostujícímu daňovému poradci odměna, jejíž výši si obě smluvní strany dohodnou. Dohoda, kterou je odměna za poskytnutí daňového poradenství sjednána jako podíl na docíleném snížení daně, daňové úspoře nebo daňové úlevě, popřípadě jako podíl na ukazatelích výsledku činnosti, nebo je sjednána formou věcného plnění, je neplatná.

(4) Činí-li daňový poradce nebo hostující daňový poradce právní úkony jménem klienta, má postavení zástupce podle zvláštních předpisů.3)

(5) Daňový poradce může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu3a).

(6) Daňové poradenství mohou na základě smlouvy uzavřené mezi jimi a klientem vykonávat také obchodní společnosti nebo družstva, která daňové poradenství vykonávají pomocí daňových poradců, a která mají tuto činnost jako předmět podnikání zapsánu do obchodního rejstříku podle zvláštního předpisu a jejichž skutečným majitelem podle zákona o evidenci skutečných majitelů je osoba bezúhonná; pro posuzování bezúhonnosti skutečného majitele platí § 5 odst. 2 obdobně. Na poskytování daňového poradenství právnickými osobami podle tohoto ustanovení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona pro poskytování daňového poradenství daňovými poradci a stanovy komory.

(7) Právnická osoba poskytující daňové poradenství podle odstavce 6 má při správě daní procesní postavení jako daňový poradce.

K části čtvrté návrhu zákona

Platné znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

***

§ 15

Společnost

(1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti; předmětem podnikání veřejné obchodní společnosti může být i výkon činnosti insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu. Skutečným majitelem podle zákona o evidenci skutečných majitelů takovéto společnosti může být jen osoba bezúhonná.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro společnost ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.

(3) Advokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splnění vkladové povinnosti v plném rozsahu do obchodního rejstříku; oprávnění advokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno.

(4) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy4c), vykonávají advokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb advokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy.

(5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokát. Na advokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služeb touto společností.

(6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu.

(7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokát; právo dědice, který není advokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno.

(8) Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku nebo do okamžiku rozhodnutí o likvidaci společnosti současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a).

(9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29 se použijí pro společnost přiměřeně.

K části páté návrhu zákona

Platné znění zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Rejstřík zahájených exekucí

§ 35a

(1) Rejstřík zahájených exekucí je elektronický seznam, který provozuje a spravuje ministerstvo.

(2) Údaje do rejstříku zahájených exekucí zapisuje soud nebo exekutor způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům, Ministerstvu financí a Komoře, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvu financí poskytuje ministerstvo údaje podle

§ 35b odst. 1 v rozsahu stanoveném zákonem upravujícím hazardní hry nejdříve ode dne následujícího po dni, kdy do rejstříku zahájených exekucí byl zapsán údaj podle

§ 35b odst. 1 písm. h).

(4) Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucí se z tohoto rejstříku vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. i) j).

§ 35b

(1) V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu

a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení,

b) označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li odlišný od exekutora podle písmene a),

c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,

d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

e) označení oprávněného a povinného,

f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,

g) datum zahájení exekučního řízení,

h) datum doručení vyrozumění o zahájení exekuce povinnému,

hi) datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) a b) (dále jen „doložka provedení exekuce“),

ij) datum skončení exekuce.

(2) Součástí rejstříku zahájených exekucí jsou i provozní údaje o zápisu údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), h) a i) až j) zapíše do rejstříku exekutor.

§ 47

(1) Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo.

(2) Exekuční příkaz má účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci provést před

a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6,

b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a),

c) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí podle § 35b odst. 1 písm. h) i),

d) právní mocí exekučního příkazu.

(3) Pro účely odstavce 2 písm. d) není provedením exekuce úkon učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí.

(4) Exekuci na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízení.

(5) Proti exekučnímu příkazu není přípustný opravný prostředek.

(6) Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

(7) Provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů.

§ 73a

(1) Exekuční řízení ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného k zajištění pohledávky oprávněného se zahajuje na návrh. Exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva podává exekutorovi oprávněný.

(2) Týká-li se návrh na zřízení exekutorského zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, exekutor o jeho podání vyrozumí příslušný katastrální úřad. Exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc po zápisu poznámky informující o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva.

(3) S vyrozuměním o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva se povinnému nezasílá výzva podle § 46 odst. 6. Vyrozumění o zahájení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva obsahuje namísto poučení podle § 37 odst. 3 a 4 a § 54 poučení podle odstavců 10 a 11. Ustanovení § 35b odst. 1 písm. h) i), § 37 odst. 3 až 5, § 44 odst. 1 věty čtvrté, § 44a, § 47 odst. 5, § 50, 54, 58 až 73 se nepoužijí.

(4) Třetí osoby v rámci součinnosti sdělí exekutorovi údaje potřebné k vedení exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva. Návrh na odklad nelze podat.

(5) Výrok exekučního příkazu ke zřízení exekutorského zástavního práva musí rovněž obsahovat označení nemovité věci, k níž má být zřízeno exekutorské zástavní právo, případně spoluvlastnického podílu na ní, označení zástavního věřitele údaji, které se zapisují do katastru nemovitostí, označení zajištěné pohledávky a údaj o dni, který je rozhodný pro pořadí exekutorského zástavního práva.

(6) Pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž exekutorovi došel exekuční návrh na zřízení exekutorského zástavního práva; došlo-li ve stejný den exekutorovi více exekučních návrhů, mají zástavní práva stejné pořadí. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí exekutorského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva. Jde-li

o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byl-li exekuční návrh ke zřízení exekutorského zástavního práva podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí exekutorského zástavního práva rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitých věcech.

(8) Oprávněný nemá právo na náhradu nákladů. Náklady exekuce hradí exekutorovi oprávněný. Exekutor nevydá exekuční příkaz ke zřízení exekutorského zástavního práva, neuhradí-li oprávněný náklady exekuce podle příkazu k úhradě nákladů exekuce, který se doručuje pouze oprávněnému.

(9) Oprávnění k vedení exekuce exekutorovi zaniká provedením exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva.

(10) Exekuce ke zřízení exekutorského zástavního práva je provedena právní mocí exekučního příkazu. Provedením exekuce exekutorské zástavní právo nezaniká.

(11) Po provedení exekuce může být podán návrh na zastavení pouze k soudu.

(12) Exekutorské zástavní právo k nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, se do katastru nemovitostí zapíše na návrh oprávněného na základě exekučního příkazu, kterým bylo exekutorské zástavní právo zřízeno.

K části šesté návrhu zákona

Platné znění zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon),

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 177

(1) K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

(2) Věřitel, který nabyl pohledávku postoupením nebo obdobným způsobem po zahájení insolvenčního řízení anebo v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení, doloží v příloze přihlášky pohledávky čestné prohlášení, v němž uvede informaci o tom, kdo je jeho skutečným majitelem podle zvláštního zákona67), a důvod, pro který se podle zvláštního zákona67) taková osoba považuje za skutečného majitele zákona, a údaje

o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majitele.

(3) Věřitel nemá povinnost podle odstavce 2, ač má skutečného majitele podle zvláštního zákona67), jestliže se na obchod podle zvláštního zákona67), z něhož pohledávka věřitele vznikla, uzavřený mezi povinnou osobou podle zvláštního zákona67) a věřitelem, nevztahuje povinnost provést kontrolu klienta podle zvláštního zákona67). Věřitel nemá povinnost podle odstavce 2 ani v případě, kdy je hodnota plnění z právního jednání učiněného mezi věřitelem a jinou než povinnou osobou, z něhož pohledávka věřitele vznikla, nižší než 10 000 EUR. Důvod, pro který je povinnost podle odstavce 2 vyloučena, uvede věřitel v čestném prohlášení, které předloží v příloze přihlášky.

(4) Je-li věřitelem podle odstavce 2 osoba, která skutečného majitele podle zvláštního zákona67) nemá, doloží v příloze přihlášky pohledávky čestné prohlášení o tom, že skutečného majitele nemá.

(5) (4) Je-li věřitelem fyzická osoba, odstavce 2 a 3 se nepoužijí.

(6) (5) Dokud věřitel povinnost stanovenou v odstavcích 2 až 4 odstavci 2 nebo 3 nesplní, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s pohledávkou.

(7) (6) Je-li informace o skutečném majiteli věřitele podle odstavce 2 uvedena v soudu a insolvenčnímu správci přístupné evidenci podle zvláštního právního předpisu, věřitel podle odstavce 2 nemá povinnost doložit ji podle odstavce 2 ani doložit prohlášení podle odstavců 3 a 4 odstavce 3.

K části sedmé návrhu zákona

Platné znění zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech),

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

***

§ 5

Vydání auditorského oprávnění obchodní společnosti

(1) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění obchodní společnosti, která splňuje tyto podmínky:

a) fyzické osoby, které budou pro takovou osobu provádět povinné audity, jsou statutárními auditory,

b) většinou hlasovacích práv v ní disponují statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu,

c) většina členů řídicího orgánu jsou statutární auditoři, auditoři z jiného členského státu, auditorské společnosti nebo auditorské osoby z jiného členského státu; má-li řídicí orgán dotčené osoby 2 členy, musí stanovené podmínky splňovat alespoň jeden z nich,

d) členové jejího řídicího orgánu jsou bezúhonní; pro posuzování bezúhonnosti člena řídicího orgánu, který není auditorem, platí § 4 odst. 2 písm. a) a b) a § 5 odst. 4 písm. a) a b) obdobně,

e) není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,

f) nevykonává činnost, na níž se vztahuje omezení uvedené v § 23,

g) nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění a nemá evidován nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek; to neplatí, jde-li o osobu, která před podáním žádosti o vydání auditorského oprávnění neprováděla svoji činnost na území České republiky,

h) je bezúhonná.,

i) její skutečný majitel podle zákona o evidenci skutečných majitelů (dále jen

„skutečný majitel“) je bezúhonný; pro posuzování bezúhonnosti skutečného majitele platí § 4 odst. 2 písm. a) a b) obdobně.

(2) Na žádost Komora udělí auditorské oprávnění právnické osobě před jejím vznikem, pokud je založena jako akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní

společnost, společnost s ručením omezeným, evropská společnost nebo evropské hospodářské zájmové sdružení, a prokáže-li splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až d) a i). Této osobě vzniká auditorské oprávnění dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Nepodá- li tato osoba návrh na zápis ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení auditorského oprávnění nebo není-li v této lhůtě návrhu vyhověno, rozhodne Komora o nesplnění podmínek pro vznik auditorského oprávnění.

(3) Komora zapíše auditorskou společnost do rejstříku a přidělí jí evidenční číslo

a) ke dni nabytí právní moci auditorského oprávnění, jde-li o právnickou osobu uvedenou v odstavci 1,

b) do 5 dnů ode dne, kdy Rejstříkový soud oznámí Komoře zveřejnění údaje o jejím zápisu do obchodního rejstříku, jde-li o právnickou osobu uvedenou v odstavci 2.

(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje právnická osoba, která

a) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo

b) byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s prováděním auditorské činnosti,

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena23). Za bezúhonnou se nepovažuje rovněž právnická osoba, která nemá z profesního hlediska dobrou pověst.

(5) Za účelem doložení bezúhonnosti právnické osoby podle odstavce 1 písm. h) si Komora vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů.

(6) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele podle odstavce 1 písm. h) předloží žadatel z jiného státu, než je Česká republika, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce.

(7) Pro doložení bezúhonnosti člena řídicího orgánu žadatele a jeho skutečného majitele se § 4 odst. 4 a 5 a § 5 odst. 5 a 6 použijí obdobně.

(8) Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) dokládá žadatel příslušnými potvrzeními, která ke dni podání žádosti nejsou starší 30 dnů.

(9) Na žádost Komora vydá auditorské oprávnění také auditorské osobě ze třetí země, pokud splňuje podmínky pro vydání auditorského oprávnění podle odstavce 1 a podmínky stanovené mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu České republiky, a tato osoba prokáže, že je oprávněna provádět povinný audit ve státě, který je smluvní stranou této mezinárodní smlouvy, která Českou republiku zavazuje zajistit auditorským osobám ze třetí země tohoto státu přístup k provádění povinného auditu.

(10) Auditorská osoba ze třetí země, které bylo vydáno auditorské oprávnění, se považuje za auditorskou společnost podle tohoto zákona.

***

§ 7

Zákaz výkonu auditorské činnosti

(1) Statutární auditor nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

a) mu byl pravomocným rozhodnutím uložen zákaz výkonu auditorské činnosti v řízení podle § 26 nebo podle hlavy XI,

b) mu byl uložen trest zákazu činnosti podle jiného právního předpisu spočívající v zákazu vykonávat auditorskou činnost,

c) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nezaplatí ani na písemnou výzvu Komory v náhradní jednoměsíční lhůtě, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty, nebo

d) byl omezen ve svéprávnosti.

(2) Auditorská společnost nesmí vykonávat auditorskou činnost, pokud

a) jí byl pravomocným rozhodnutím uložen zákaz výkonu auditorské činnosti v řízení podle

§ 26 nebo podle hlavy XI,

b) přestala splňovat některou z podmínek stanovených v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c) a nenapraví tento stav do 6 měsíců ode dne porušení této podmínky, a to ode dne uplynutí této lhůty,

c) jí byl uložen trest zákazu činnosti podle jiného právního předpisu spočívající v zákazu vykonávat auditorskou činnost, nebo

d) je v prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory delším než 1 rok a příspěvek nezaplatí ani na písemnou výzvu Komory v náhradní jednoměsíční lhůtě, a to od prvního dne následujícího po marném uplynutí náhradní lhůty.

(3) Komora zakáže výkon auditorské činnosti, pokud

a) statutární auditor přestal splňovat požadavek bezúhonnosti,

b) statutární auditor přestal splňovat požadavek podle § 4 odst. 1 písm. e),

c) auditorská společnost přestala splňovat požadavek bezúhonnosti,

d) auditorská společnost přestala splňovat požadavek podle § 5 odst. 1 písm. d) nebo i) a nenapraví-li tento stav do 6 měsíců ode dne, kdy přestala splňovat tento požadavek, a to ode dne uplynutí této lhůty, nebo

e) auditorská společnost přestala splňovat požadavek podle § 5 odst. 1 písm. f).

***

§ 14a

Nezávislost osob při provádění auditorské činnosti

(1) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro auditorskou společnost, zajistí auditorská společnost, aby do provádění této auditorské činnosti nezasahovali způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti

a) společníci této auditorské společnosti,

b) členové orgánů této auditorské společnosti,

c) její klíčoví auditorští partneři,

d) vedoucí zaměstnanci nebo zástupci této auditorské společnosti,

e) zaměstnanci této auditorské společnosti a další fyzické osoby, jejichž služeb auditorská společnost využívá,

f) osoby tvořící síť s touto auditorskou společností, nebo

g) propojené osoby., nebo

h) skuteční majitelé této auditorské společnosti.

(2) Vykonává-li statutární auditor auditorskou činnost pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nesmí statutární auditor, pro něhož je auditorská činnost prováděna, zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění této auditorské činnosti; ustanovení odstavce 1 písm. d) až f) se použijí obdobně.

(3) Zasahovat do provádění auditorské činnosti způsobem, který ohrožuje nezávislost a nestrannost statutárního auditora při provádění auditorské činnosti, nesmějí dále osoba ovládaná auditorem nebo osoba ovládající auditora.

(4) Auditor, statutární auditor vykonávající auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet a osoby uvedené v § 14 odst. 5 nesmějí požadovat ani přijímat peněžité ani nepeněžité dary nebo jiné výhody od účetní jednotky, u které auditor provádí povinný audit nebo od s ní spřízněné strany, ledaže lze označit hodnotu takových peněžitých nebo nepeněžitých darů nebo jiných výhod za nepatrnou. Spřízněnou stranou v tomto případě je spřízněná strana podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy.

(5) Auditor je povinen uvést ve spisu auditora případy ohrožení své nezávislosti a nestrannosti, jakož i opatření přijatá k jejich zmírnění.

***

§ 24d

Kontrola kvality

(1) Kontrola kvality nesmí být provedena kontrolorem kvality, pokud

a) je s kontrolovaným auditorem ve střetu zájmů,

b) je osobou blízkou podle občanského zákoníku kontrolovanému statutárnímu auditorovi,

c) je s kontrolovaným auditorem smluvně zavázán,

d) je ovládající osobou kontrolované auditorské společnosti,

e) má podíl na hlasovacích právech v kontrolované auditorské společnosti,

f) je členem řídicího, kontrolního nebo nejvyššího orgánu kontrolované auditorské společnosti,

g) je skutečným majitelem kontrolované auditorské společnosti,

g) h) neuplynuly alespoň 3 roky ode dne, kdy přestal být s kontrolovaným auditorem ve vztahu podle písmen c) až f) g), nebo

h)i)by došlo ke kontrole vlastní činnosti.

(2) Kontrola kvality je zahájena dnem doručení oznámení o termínu kontroly kvality auditorovi, který musí být oznámen auditorovi nejméně 30 dnů přede dnem zahájení vlastní kontrolní činnosti

a) Radou, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou kontrolním výborem, nebo

b) Xxxxxxx, jde-li o kontrolu kvality organizovanou a řízenou dozorčí komisí.

(3) Kontrola kvality u statutárního auditora, který provádí auditorskou činnost pro auditorskou společnost nebo pro statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, se provádí společně s kontrolou kvality této auditorské společnosti nebo statutárního auditora vykonávajícího auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet podle § 24 odst. 2.

***

§ 39a

Podmínky členství v Prezidiu

(1) Členem Prezidia může být jmenována fyzická osoba, která

a) je občanem České republiky,

b) je bezúhonná,

c) je plně svéprávná,

d) získala znalosti anebo praxi v oblasti účetnictví nebo auditorské činnosti nebo v oboru práva nebo ekonomie, zajišťující předpoklad řádného výkonu funkce člena Prezidia,

e) nemá a neměla v období nejméně 3 let před jmenováním

1. podíl na hlasovacích právech v auditorské společnosti,

2. sjednán s auditorskou společností nebo statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet základní pracovněprávní vztah,

f) není a nebyla v období nejméně 3 let před jmenováním členem řídicího nebo kontrolního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem nebo zástupcem auditorské společnosti,

g) není statutárním auditorem a nevykonávala v období nejméně 3 let před jmenováním povinný audit, nebo

h) není a nebyla v období nejméně 3 let před jmenováním zavázána jiným smluvním vztahem s auditorem., nebo

i) není a nebyla v období nejméně 3 let před jmenováním skutečným majitelem auditorské společnosti.

(2) Členem Prezidia nemůže být jmenován ten, komu bylo Komorou uloženo kárné opatření podle § 25 odst. 1 nebo hlavy XI, které není ke dni jmenování členem Prezidia zahlazeno.

(3) Výkon funkce člena Prezidia končí

a) uplynutím jeho funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,

e) je-li mu vydáno auditorské oprávnění, nebo

f) nabytím právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl člen Prezidia odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo kterým byla omezena jeho svéprávnost.

(4) Ministr financí po dohodě s Českou národní bankou odvolá člena Prezidia, pokud

a) nevykonává svou funkci po dobu delší než 9 měsíců nebo neplní své povinnosti podle tohoto zákona,

b) narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce,

c) je jmenován členem kontrolního nebo řídicího orgánu auditorské společnosti,

d) získá podíl na hlasovacích právech v auditorské společnosti,

e) vstoupí do základního pracovněprávního vztahu s auditorskou společností nebo statutárním auditorem vykonávajícím auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet, nebo

f) uzavře jiný smluvní vztah s auditorem., nebo

g) se stane skutečným majitelem auditorské společnosti.

(5) Přestane-li člen Prezidia splňovat kteroukoliv podmínku stanovenou tímto zákonem pro členství v Prezidiu, je povinen tuto skutečnost oznámit bezodkladně ministrovi financí.

K části osmé návrhu zákona

Platné znění zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 16

(1) Česká národní banka udělí povolení žadateli,

a) který je akciovou společností, společností s ručením omezeným nebo státním podnikem,

b) který má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky,

c) jehož statutární orgán, člen statutárního orgánu a osoby, které jeho podnikání přímo řídí (dále jen „vedoucí osoba“), splňují všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

d) jehož skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“) je osobou bezúhonnou,

e) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

f) který je schopen řádně zabezpečit ochranu tuzemských bankovek a mincí svěřených mu ke zpracování,

g) který je vybaven zařízeními pro zpracování tuzemských bankovek a mincí, která splňují standardy zpracování a jsou umístěna na území České republiky, a

h) který předloží návrh vnitřních předpisů upravujících řídicí a kontrolní systém.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí skutečným majitelem

a) fyzická osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku podnikatele; nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby nebo jiných osob,

b) fyzická osoba, která sama nebo na základě dohody s jiným společníkem nebo společníky disponuje více než 25 % hlasovacích práv podnikatele; disponováním s hlasovacími právy se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána, popřípadě možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou,

c) fyzické osoby jednající ve shodě, které disponují více než 25 % hlasovacích práv podnikatele, nebo

d) fyzická osoba, která je na základě jiné skutečnosti příjemcem výnosů z činnosti podnikatele.

(3)(2) Pro účely tohoto zákona se za bezúhonnou nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(4)(3) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem mimo území České republiky vykonávat v České republice činnost zpracovatele bankovek a mincí za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice.

K části deváté návrhu zákona

Platné znění zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 6

Povolení k činnosti směnárníka

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti směnárníka žadateli, pokud

a) má sídlo, obchodní závod nebo jeho část v České republice,

b) je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby a skuteční majitelé žadatele,

c) vedoucí osoby žadatele, které skutečně řídí provozování směnárenské činnosti,

1. dosáhly středního vzdělání s maturitní zkouškou a

2. nejsou vedoucími osobami, které skutečně řídí provozování směnárenské činnosti u jiného směnárníka, s výjimkou směnárníka, který je členem téhož koncernu, a

d) dosáhl věku 18 let a je plně svéprávný, je-li jím fyzická osoba.

(2) Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu upravujícího evidenci skutečných majitelů.

(3) Má se za to, že skutečný majitel emitenta cenného papíru přijatého k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu s investičními nástroji, který je srovnatelný s evropským regulovaným trhem, je pro účely udělení povolení k činnosti směnárníka důvěryhodný.

(4) Vedoucí osobou právnické osoby se pro účely tohoto zákona rozumí její statutární orgán, člen jejího statutárního orgánu, její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která skutečně řídí její činnost. Je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou fyzická osoba, která jménem této právnické osoby funkci statutárního orgánu nebo jeho člena vykonává. Vedoucí osobou podnikající fyzické osoby se pro účely tohoto zákona rozumí její ředitel, prokurista nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její podnikání.

(5) Žádost o udělení povolení k činnosti směnárníka může podat i zakladatel právnické osoby, která dosud nevznikla. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti směnárníka, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku.

(6) Žádost o udělení povolení k činnosti směnárníka lze podat pouze elektronicky. Náležitosti žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek podle odstavce 1, její formu a způsob podání stanoví prováděcí právní předpis.

K části desáté návrhu zákona

Platné znění zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 122

Výběr dodavatele

(1) Zadavatel je povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

(2) Pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, může být zadavatelem vybrán bez provedení hodnocení.

(3) Zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení

a) originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici, a

b) dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104.

(4) U vybraného dodavatele, je-li českou právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen "skutečný majitel") z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru

podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(4) U vybraného dodavatele, je-li českou právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje

o jeho skutečném majiteli podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen "skutečný majitel") z evidence skutečných majitelů podle téhož zákona (dále jen „evidence skutečných majitelů“). Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci

o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli v evidenci skutečných majitelů; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(5) Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle odstavce 4 Vybraného dodavatele, je-li zahraniční právnickou osobou, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z ze zahraniční evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích majitelů nebo

a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a

b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména

1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku,

2. seznam akcionářů,

3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,

4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

(6) V případě výzvy podle odstavce 3 nebo 5 se postupuje podle § 46 odst. 1 obdobně. (7) Zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady nebo

vzorky podle odstavce 3 nebo 5 nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.

(7) Zadavatel vyloučí vybraného dodavatele,

a) je-li českou právnickou osobou a nebylo podle odstavce 4 možné zjistit údaje o jeho skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů,

b) který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle odstavce 3 nebo 5, nebo

c) u kterého výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.

K části jedenácté návrhu zákona

Platné znění zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 6

Provozovatel

(1) Provozovatelem hazardní hry s výjimkou turnaje malého rozsahu může být pouze

a) Česká republika,

b) právnická osoba, která má

1. sídlo v České republice, jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

2. organizační strukturu s řádným, průhledným a uceleným vymezením působností a rozhodovacích pravomocí,

3. zřízenou dozorčí radu, správní radu nebo jiný obdobný kontrolní orgán (dále jen

„kontrolní orgán“),

4. vlastní zdroje v minimální výši 2 000 000 EUR,

5. průhledný a nezávadný původ zdrojů,

6. průhlednou vlastnickou strukturu, ze které je zřejmé, kdo je jejím skutečným majitelem podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“), a

7. věcné, personální a organizační předpoklady potřebné pro výkon činnosti v rozsahu, v jakém hodlá provozovat hazardní hry.

(2) Provozovatelem tomboly může být i jiná právnická osoba než podle odstavce 1, která má sídlo v České republice, jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.

(3) Provozovatelem turnaje malého rozsahu může být pouze právnická osoba,

a) která má sídlo v České republice, jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

b) jejímž předmětem hlavní činnosti není podnikání, a

c) jejíž podnikání v rámci vedlejší činnosti a jeho výtěžky, pokud takovou činnost vyvíjí, slouží jen k podpoře hlavní činnosti.

§ 11

Mlčenlivost

(1) Provozovatel je povinen zachovávat mlčenlivost o účastnících hazardní hry a jejich účasti na hazardní hře. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na případy, kdy účastník hazardní hry zprostí provozovatele povinnosti mlčenlivosti. Povinnosti mlčenlivosti nelze provozovatele zprostit dříve, než je známo, zda sázející získal výhru v souladu s herním plánem.

(2) Provozovatel je dále povinen zachovávat mlčenlivost o osobách uvedených v rejstříku osob vyloučených z účasti na hazardních hrách.

(3) (2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavců 1 a 2 odstavce 1 se provozovatel nemůže rovněž dovolávat vůči

a) správním orgánům vykonávajícím působnost podle tohoto zákona,

b) soudům pro účely soudního řízení,

c) orgánům činným v trestním řízení, nebo

d) Probační a mediační službě pro účely výkonu její činnosti.

§ 13a Výkaznictví

(1) Provozovatel je povinen pro každou hazardní hru vést a poskytovat výkaznictví, kterým je

a) denní herní zápis v případě binga provozovaného v kasinu,

b) denní herní výkaznictví v případě živé hry provozované v kasinu,

c) vzdálený přístup v ostatních případech.

(2) Výkaznictví se nevede a neposkytuje v případě tomboly a turnaje malého rozsahu.

§ 15

Druhy sebeomezujících opatření

(1) U kursové sázky je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální výši

a) sázek za 1 den,

b) sázek za 1 kalendářní měsíc,

c) čisté prohry za 1 den,

d) čisté prohry za 1 kalendářní měsíc.

(2) U technické hry a internetové hry je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální

a) výši sázek za 1 den,

b) výši sázek za 1 kalendářní měsíc,

c) výši čisté prohry za 1 den,

d) výši čisté prohry za 1 kalendářní měsíc,

e) počet přihlášení do uživatelského konta za 1 kalendářní měsíc,

f) dobu denního přihlášení na uživatelském kontu do jeho automatického odhlášení,

g) dobu, po kterou účastníkovi hazardní hry nebude umožněno zúčastnit se hazardní hry u tohoto provozovatele po jeho odhlášení z uživatelského konta.

(3) U binga a živé hry je provozovatel povinen umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si maximální

a) výši čisté prohry za 1 den,

b) výši čisté prohry za 1 kalendářní měsíc,

c) počet návštěv herního prostoru za 1 kalendářní měsíc.

(4) Čistou prohrou se pro účely hazardních her rozumí částka představující rozdíl mezi úhrnem všech sázek sázejícího a všech výher a úhrnem všech proher v rámci daného druhu hazardní hry. Do čisté prohry se započítávají pouze sázky do hazardní hry, v níž se o výhře nebo prohře sázejícího rozhodne v období jednoho dne nebo jednoho kalendářního měsíce, pro které si sázející sebeomezující opatření stanovil.

(4) Čistou prohrou se pro účely hazardních her rozumí částka představující rozdíl mezi úhrnem všech sázek sázejícího za období jednoho dne nebo jednoho kalendářního měsíce v rámci druhu hazardní hry, pro který je sebeomezující opatření nastaveno, a úhrnem všech výher tohoto sázejícího za tento den nebo kalendářní měsíc v rámci tohoto druhu hazardní hry.

(5) Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si sebeomezující opatření podle odstavců 1 až 3 tak, aby se vztahovalo pouze na některé hry v rámci daného druhu hazardní hry. Připouští-li to povaha sebeomezujícího opatření, může provozovatel umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si toto sebeomezující opatření společně pro více druhů hazardních her.

§ 16

Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách

(1) Rejstřík fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách (dále jen

„rejstřík“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k zamezení přístupu vyloučených fyzických osob k hazardním hrám. Správcem rejstříku je ministerstvo.

(2) Do rejstříku se zapisují tyto údaje:

a) identifikační údaje fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách,

b) datum zápisu fyzické osoby do rejstříku a

c) důvod zápisu fyzické osoby do rejstříku.

(3) Zápis a výmaz údajů podle odstavce 2 provádí ministerstvo.

(4) Uživatelem údajů podle odstavce 2 je provozovatel hazardní hry za podmínek stanovených v odstavci 9 a celní úřad.

(5) Ministerstvo zapíše z moci úřední do rejstříku fyzickou osobu,

a) která pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci, podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a podle zákona upravujícího životní a existenční minimum,

b) která je starší 18 let a je s osobou podle písmene a) společně posuzována podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a podle zákona upravujícího životní a existenční minimum,

c) vůči které je pravomocně zjištěn úpadek podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení,

d) které bylo uloženo předběžné opatření zákazu her a sázek podle zákona upravujícího trestní řízení, nebo

e) které bylo uloženo přiměřené omezení a přiměřená povinnost zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek nebo ochranné léčení spočívající v léčbě závislosti na hazardních hrách podle trestního zákoníku.

(6) Ministerstvo zapíše do rejstříku fyzickou osobu na její vlastní žádost.

(7) V případech uvedených v odstavci 5 ministerstvo provede neprodleně výmaz osoby z rejstříku, pominou-li důvody pro tento zápis, a v případě osoby, vůči které byl pravomocně zjištěn úpadek, neprodleně po skončení insolvenčního řízení. U zápisu na vlastní žádost může osoba zapsaná v rejstříku požádat o výmaz z rejstříku nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne provedení zápisu; o této skutečnosti musí být žadatel poučen.

(8) Zápis a výmaz podle tohoto ustanovení jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. (9) Ministerstvo je povinno zajistit provozovatelům hazardních her při ověření totožnosti

fyzické osoby nepřetržitý dálkový přístup do rejstříku pouze k údaji o tom, zda konkrétní

osoba je nebo není zapsána v rejstříku.

§ 16a

Zápis a výmaz z rejstříku z moci úřední

(1) Ministerstvo zapíše z moci úřední do rejstříku fyzickou osobu,

a) která pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci, podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a podle zákona upravujícího životní a existenční minimum,

b) která je starší 18 let a je s osobou podle písmene a) společně posuzována podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a podle zákona upravujícího životní a existenční minimum,

c) které bylo uloženo předběžné opatření zákazu her a sázek podle zákona upravujícího trestní řízení,

d) které bylo uloženo přiměřené omezení a přiměřená povinnost zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek nebo ochranné léčení spočívající v léčbě závislosti na hazardních hrách podle trestního zákoníku,

e) která je povinným v exekučním řízení podle exekučního řádu, nebo

f) vůči které je pravomocně zjištěn úpadek podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(2) Ministerstvo provede výmaz fyzické osoby z rejstříku, pokud

a) pominul důvod pro zápis do rejstříku podle odstavce 1 písm. a) až e) nebo

b) nabylo právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení v případě fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 písm. f).

(3) Ministerstvo provede zápis nebo výmaz podle tohoto ustanovení neprodleně poté, kdy se dozví o důvodech zápisu nebo výmazu.

(4) Fyzická osoba zapsaná v rejstříku může dát podnět k výmazu podle odstavce 2. Jestliže ministerstvo neshledá důvody k výmazu, sdělí jí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů.

(5) Při zápisu a výmazu podle tohoto ustanovení se správní řád nepoužije, s výjimkou sdělení o výmazu provedeném na základě podnětu podle odstavce 3, které je úkonem podle části čtvrté správního řádu.

§ 16b

Zápis a výmaz z rejstříku na žádost

(1) Ministerstvo neprodleně zapíše do rejstříku fyzickou osobu na její žádost.

(2) Ve sdělení o provedení zápisu podle odstavce 1 poučí ministerstvo fyzickou osobu o tom, že žádost o výmaz z rejstříku nelze podat dříve, než po uplynutí 1 roku ode dne provedení zápisu.

(3) Ministerstvo provede na žádost fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 výmaz této osoby z rejstříku, pokud uplynul nejméně 1 rok ode dne provedení zápisu. Ke dříve podané žádosti se nepřihlíží.

(4) Nezvolí-li si fyzická osoba zmocněnce, musí být podpis na žádosti podle odstavce 1 nebo 3 vždy úředně ověřen, nebo musí být žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Pokud si fyzická osoba zvolila zmocněnce, musí být podpis na plné moci vždy úředně ověřen.

(5) Zápis a výmaz podle tohoto ustanovení nelze provést s odloženou účinností nebo na dobu určitou a nelze je vázat na splnění podmínky vymezené v žádosti.

(6) Sdělení o provedení zápisu a výmazu podle tohoto ustanovení jsou úkony podle části čtvrté správního řádu.

§ 16c Poskytování údajů z rejstříku

(1) Uživatelem údajů zapisovaných do rejstříku je také provozovatel hazardní hry za podmínek stanovených v odstavci 2 a orgán Celní správy České republiky.

(2) Ministerstvo je povinno zajistit provozovatelům hazardních her při ověření totožnosti fyzické osoby nepřetržitý dálkový přístup do rejstříku pouze k údaji o tom, zda konkrétní osoba je nebo není zapsána v rejstříku.

(3) Ministerstvo vydá fyzické osobě výpis z rejstříku na její žádost s úředně ověřeným podpisem, nebo zaslanou datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Pokud si fyzická osoba zvolila zmocněnce, musí být podpis na plné moci vždy úředně ověřen.

(4) Výpis z rejstříku obsahuje

a) identifikační údaje fyzické osoby, která o výpis z rejstříku žádá,

b) údaj o tom, zda fyzická osoba je nebo není zapsána v rejstříku,

c) důvod zápisu do rejstříku.

§ 35

Centrální stanovení kursů a sázek

(1) Provozovatel je povinen prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení

a) stanovovat kursy centrálně, přijímá-li provozovatel kursovou sázku na více místech, nebo

b) zaznamenávat jednotlivé sázky, přijímá-li provozovatel totalizátorovou hru na více místech.

(2) Provozovatel je povinen zajistit telekomunikační datové spojení elektronického komunikačního zařízení podle odstavce 1 s informačním systémem provozování hazardních her.

§ 41

Denní herní zápis

(1) Provozovatel je povinen vést denní herní zápis, ze kterého musí být zřejmý průběh hry a pohyb peněžních prostředků v souvislosti s provozováním binga.

(2) Provozovatel je povinen zaslat celnímu úřadu denní herní zápis za každý kalendářní měsíc nejpozději do 10 dnů po jeho uplynutí.

§ 55

Technické zařízení

(1) K provozování technických her může provozovatel použít pouze technická zařízení s platným dokumentem odborného posouzení a osvědčení.

(2) Provozovatel je povinen zajistit dálkový přenos dat poskytujících přehled o finančních tocích a herních procesech souvisejících s danou hazardní hrou (dále jen „herní a finanční data“) a telekomunikační datové spojení každého technického zařízení s informačním systémem provozování hazardních her. Bez zajištění dálkového přenosu a datového spojení není možné technické zařízení k provozování technických her použít.

§ 59

Živá hra provozovaná formou turnaje

U živé hry provozované formou turnaje s předem stanovenou minimální výší výhry je podmínkou konání turnaje uhrazení vkladů účastníků hazardní hry odpovídající nejméně 50 % předem stanovené minimální výše výhry. V případě, že souhrn vkladů bude vyšší než předem stanovená výše výhry nebo se bude jednat o turnaj bez předem stanovené výše výhry, nesmí provozovatel na výhrách vyplatit více než 95 % z úhrnné výše všech vkladů.

§ 60

Denní herní výkaznictví

(1) Provozovatel je povinen vést denní herní výkaznictví, ze kterého musí být zřejmý pohyb hodnotových žetonů a peněžních prostředků v souvislosti s provozováním her v kasinu.

(2) Provozovatel je povinen vést denní herní výkaznictví v elektronické podobě ve formátu a struktuře stanovených vyhláškou ministerstva a zaslat jej celnímu úřadu za každý kalendářní měsíc nejpozději do 10 dnů po jeho uplynutí.

§ 61

(1) Tombola je hazardní hra, u níž se výhry rozdělují na základě slosování, do kterého se zahrnou pouze prodané sázkové tikety.

(2) Sázkové tikety lze prodávat a výhry vydávat pouze v den a na místě slosování.

(3) Ustanovení § 6, § 7 odst. 1, § 7 odst. 2 písm. b) a e), § 7 odst. 3, § 8, 10, 13, 62, 63 a § 105 až 108 se nepoužijí na tombolu s herní jistinou, jejíž výše nepřekročí 100 000 Kč.

§ 62

Úhrnná cena výher

(1) Úhrnná cena výher nesmí být nižší než 40 % a vyšší než 80 % herní jistiny.

(2) Herní jistinou je součin počtu prodaných vydaných sázkových tiketů v jedné hře a prodejní ceny za jeden sázkový tiket.

(3) Pravděpodobnost výhry u tomboly nesmí být nižší než 1:200.

§ 88

Náležitosti žádosti o základní povolení

(1) Žádost o základní povolení musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat požadovaný druh hazardní hry a žadatel k ní musí přiložit zákonem stanovené dokumenty. Dokumenty nesmějí být v době podání žádosti starší 3 měsíců; to neplatí pro dokumenty podle odstavce 2 písm. b) a f).

(2) K žádosti o základní povolení žadatel přiloží

a) seznam osob, které

1. jsou členem žadatele,

2. jsou členem statutárního orgánu žadatele,

3. jsou členem kontrolního orgánu žadatele,

4. vykonávají činnost prokuristy,

5. jsou skutečným majitelem žadatele.

b) doklad o poskytnutí kauce; s výjimkou žádosti o bingo, technickou hru a živou hru,

c) doklad prokazující bezdlužnost,

d) identifikační údaje osob, jichž se týká povinnost bezúhonnosti, a v případě cizích státních příslušníků doklad o bezúhonnosti,

e) herní plán,

f) dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti,

g) dokument o umístění serveru, jde-li o druh hazardní hry, u níž nedochází k tvorbě náhody v místě účasti na hazardní hře.

(3) V případě žádosti o živou hru je žadatel povinen přiložit i sadu znehodnocených vzorů hodnotových a hracích žetonů.

(4) V případě žádosti o peněžitou, věcnou nebo okamžitou loterii je žadatel povinen přiložit i vzor losu, který musí být takto označen, a dokumentaci prokazující jejich zabezpečení proti zneužití nebo jejich výrobní specifikaci.

(5) V případě žádosti o kursovou sázku nebo totalizátorovou hru je žadatel povinen přiložit i seznam míst, kde bude umožňována účast na kursové sázce nebo totalizátorové hře, a smlouvu uzavřenou s tím, kdo bude monitorovat ovlivňování sportovních výsledků.

§ 99

Náležitosti žádosti o povolení k umístění herního prostoru

(1) V žádosti o povolení k umístění herního prostoru musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu žadatel uvést druh, adresu a provozní dobu herního prostoru, druh hazardní hry, která má být v daném herním prostoru provozována, typ, výrobní číslo a počet herních pozic koncového zařízení, jejichž prostřednictvím bude hazardní hra provozována, a přiložit k ní zákonem stanovené dokumenty. Dokumenty nesmějí být v době podání žádosti starší 3 měsíců; to neplatí pro dokumenty podle odstavce 2 písm. a) a c).

(2) K žádosti o povolení k umístění herního prostoru žadatel přiloží

a) základní povolení k provozování hazardní hry,

b) doklad o složení kauce,

c) osvědčení o provozuschopnosti pro každé technické zařízení, jehož prostřednictvím je hazardní hra provozována,

d) doklad o právním důvodu užívání prostor, v nichž má být provozována hazardní hra; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, a

e) schéma kamerového systému.

ČÁST ŠESTÁ

Výkaznictví v hazardních hrách a ochrana informací

Hlava I

Výkaznictví v hazardních hrách

§ 108a

Oznámení údajů k technickému zabezpečení výkaznictví

(1) Provozovatel je povinen oznámit údaje k technickému zabezpečení výkaznictví a změnu v těchto údajích.

(2) Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 5 dní přede dnem, kdy má být poprvé poskytnuto výkaznictví nebo kdy má ke změně dojít.

(3) Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit vůči celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele. Nemá-li provozovatel sídlo na území České republiky, je k tomuto oznámení místně příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.

§ 108b

Požadavky na obsah výkaznictví

(1) Z denního herního zápisu musí být zřejmý průběh hry a pohyb peněžních prostředků v souvislosti s provozováním binga.

(2) Z denního herního výkaznictví musí být zřejmý pohyb hodnotových žetonů a peněžních prostředků v souvislosti s provozováním živé hry a pohyb peněžních prostředků na pokladně kasina.

(3) Ze vzdáleného přístupu musí být zřejmý chronologický přehled o herních a finančních datech.

(4) Herními a finančními daty jsou data poskytující přehled o finančních tocích a herních procesech souvisejících s danou hazardní hrou.

§ 108c Poskytování výkaznictví

(1) Provozovatel poskytuje výkaznictví prostřednictvím zabezpečeného dálkového přístupu ke svému serveru, a to ve formě automatizovaného výstupu ve stanoveném rozsahu, formátu a struktuře za vykazované období v délce

a) 1 kalendářní měsíc pro denní herní zápis a denní herní výkaznictví a

b) stanovené ministerstvem ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina, pro vzdálený přístup.

(2) Automatizovaný výstup pro denní herní zápis nebo denní herní výkaznictví se poskytuje

a) do 10 dnů po uplynutí vykazovaného období v případě denního herního zápisu a denního herního výkaznictví a

b) ve lhůtě stanovené ministerstvem ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina, v případě vzdáleného přístupu.

(3) Poskytování jednotlivého automatizovaného výstupu může provozovatel ukončit v okamžiku, kdy je mu postupem podle vyhlášky automatizovaně potvrzeno jeho převzetí.

(4) Ministerstvo stanoví ve vyhlášce lhůtu, ve které se celní úřad pokusí získat jednotlivý automatizovaný výstup, která nesmí být delší než 30 dní ode dne, kdy má být tento výstup poskytnut. Ministerstvo může ve vyhlášce stanovit výjimku z této lhůty pro případ mimořádné události.

(5) Výkaznictví podle tohoto ustanovení je provozovatel povinen poskytovat celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele. Nemá-li provozovatel sídlo na území České republiky, je k poskytování výkaznictví místně příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.

§ 108d

Oprava chyb v poskytnutém automatizovaném výstupu

(1) Provozovatel je povinen opravit formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 pracovní den ode dne, kdy byly tyto chyby automatizovaně vytknuty.

(2) Provozovatel může opravit jiné než formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 7 dní ode dne poskytnutí výkaznictví, za podmínek stanovených v této vyhlášce.

Hlava II

Ochrana informací

§ 108e

Povinnost mlčenlivosti

(1) Fyzická osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her oprávněná k tomu podle vnitřních předpisů tohoto orgánu nebo pověřená vedoucím tohoto orgánu (dále jen „oprávněná úřední osoba“), provozovatel a fyzická osoba zapsaná v rejstříku podle

§ 16 jsou vázáni povinností mlčenlivosti o tom, co se z výkaznictví nebo z rejstříku podle

§ 16 dozvěděli o poměrech jiných osob.

(2) Každý může zprostit orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her povinnosti mlčenlivosti ohledně údajů, které se ho týkají, a údajů, které byly využity při dokazování jeho povinností v oblasti hazardních her, s uvedením rozsahu údajů a účelu zproštění. Zanikne-li tato osoba bez právního nástupce, nebo zemře-li bez dědice, má oprávnění ke zproštění povinnosti mlčenlivosti ministr financí.

(3) Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na informace veřejně známé, nebo které jsou veřejnosti dostupné z informačních systémů veřejné správy.

(4) Porušením povinnosti mlčenlivosti není zveřejnění zobecněných informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, z nichž nevyplývá, které osoby se týkají.

(5) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li oprávněná úřední osoba informace

a) oprávněné úřední osobě téhož nebo jiného orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her pro výkon jeho pravomoci,

b) oprávněné úřední osobě při plnění povinností ve věcech archivnictví, nebo

c) provozovateli nebo fyzické osobě zapsané v rejstříku podle § 16 v rozsahu, v jakém jsou jejich práva a povinnosti dotčena výkonem státní správy v oblasti provozování hazardních her.

§ 108f

Poskytování informací z výkaznictví nebo rejstříku

(1) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16

a) správci daně z hazardních her pro výkon správy této daně,

b) Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,

c) soudu, jde-li o

1. řízení vedené z podnětu provozovatele ve věci dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,

2. uplatnění práva orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her,

d) České obchodní inspekci pro plnění konkrétního úkolu při výkonu dozoru nad dodržováním povinností podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele v oblasti provozování hazardních her,

e) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti a pokud jsou oprávněny kontrolovat výkon státní správy v oblasti provozování hazardních her,

f) příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,

g) Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu.

(2) O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her informace získané z výkaznictví

nebo z rejstříku podle § 16 pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán

a) některý z trestných činů v oblasti provozování hazardních her, který se týká porušení povinnosti stanovené tímto zákonem,

b) trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem, nebo

c) některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.

(3) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her má oznamovací povinnost podle trestního řádu, pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů uvedených v odstavci 2.

§ 108g

Podmínky poskytování informací z výkaznictví nebo rejstříku

(1) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her poskytne informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 k účelu a v rozsahu vymezeném zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí tento orgán podle formy poskytnutí protokol nebo písemný záznam.

(2) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her může poskytovat informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi tímto orgánem, který informace shromažďuje, a příslušným orgánem veřejné moci.

§ 108h

Dodržování povinnosti mlčenlivosti

(1) Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě.

(2) Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her, je mohou využít pouze pro zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se považuje rovněž využití informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu.

(4) Povinnost mlčenlivosti oprávněné úřední osoby nezaniká, jestliže se tato osoba přestane podílet na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her.

§ 113

Orgány vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her podle tohoto zákona jsou

a) ministerstvo,

b) obecní úřad,

c) celní úřad orgány Celní správy České republiky.

§ 114

Ministerstvo

Ministerstvo

a) rozhoduje o vydání, změně nebo zrušení základního povolení k provozování hazardní hry,

b) vykonává dozor nad dodržováním

1. tohoto zákona,

2. podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru a

3. náležitostí uvedených v ohlášení,

c) projednává přestupky v oblasti internetových her,

c) zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,

d) je správcem rejstříku podle § 16,

e) je správcem informačního systému provozování hazardních her,

f) rozhoduje o vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování a

g) vykonává dozor nad plněním povinností pověřené osoby,

h) vede seznam nepovolených internetových her,

i) spravuje kauce.

§ 115a

Generální ředitelství cel

Generální ředitelství cel

a) vykonává dozor nad dodržováním

1. tohoto zákona,

2. podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru a

3. náležitostí uvedených v ohlášení,

b) zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.

§ 116

Celní úřad

Celní úřad

a) vykonává dozor nad dodržováním

1. tohoto zákona,

2. podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru a

3. náležitostí uvedených v ohlášení,

b) projednává přestupky v oblasti hazardních her s výjimkou internetových her.,

c) zpracovává informace z výkaznictví pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.

§ 117

Poskytování informací

(1) Obecní úřad obce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hry, je povinen poskytnout ministerstvu bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon dozoru.

(2) Celní úřad je povinen Generální ředitelství cel a celní úřad jsou povinny poskytnout ministerstvu a obecnímu úřadu obce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hry, bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon dozoru.

(3) Ministerstvo je povinno poskytnout bezodkladně

a) Generálnímu ředitelství cel a celnímu úřadu veškeré informace nezbytné pro výkon dozoru a

b) obecnímu úřadu obce, v jejímž územním obvodu má být hazardní hra provozována, veškeré informace nezbytné pro povolovací řízení.

(4) Informace podle odstavců 1 až 3 se poskytují jednotlivě nebo v rozsahu a způsobem dohodnutým mezi poskytovatelem a příjemcem informací.

§ 118

Dozorující orgán

Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonává ministerstvo a celní úřady (dále jen „dozorující orgán“) dozorující orgán, kterým je ministerstvo, Generální ředitelství cel a celní úřad.

§ 121

Zadržení věci

(1) Osoba pověřená dozorujícím orgánem Dozorující orgán je povinna povinen zadržet věc, je-li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Osoba pověřená dozorujícím orgánem Dozorující orgán ústně oznámí opatření o zadržení věci osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství. Osoba pověřená dozorujícím orgánem Dozorující orgán předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe a stejnopis doručí dozorované osobě.

(2) Je-li dozorujícím orgánem ministerstvo, předá zadržené věci podle odstavce 1 orgánu Celní správy České republiky.

(2) (3) Dozorující orgán je oprávněn uskladnit zadržené věci podle odstavce 1 mimo dosah dozorované osoby. Dozorovaná osoba nebo osoba, která má věc v době zadržení u sebe, je povinna zadržené věci osobě pověřené dozorujícím orgánem dozorujícímu orgánu vydat. Odmítá-li vydání, budou tyto věci odňaty. O vydání nebo odnětí sepíše osoba pověřená dozorujícím orgánem dozorující orgán úřední záznam. Osoba pověřená dozorujícím orgánem Dozorující orgán předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe a stejnopis doručí dozorované osobě. Náklady na skladování hradí dozorovaná osoba, které byla věc zadržena.

(3) (4) Proti uloženému opatření o zadržení věci může dozorovaná osoba podat do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením písemné námitky. Námitky nemají odkladný účinek. Ředitel celního úřadu Dozorující orgán rozhodne o námitkách bez zbytečných průtahů. Jeho rozhodnutí je konečné. Písemné rozhodnutí o námitkách se doručí dozorované osobě.

(4) (5) Zadržení věci trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o věc, v souvislosti s jejímž užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Zrušení opatření o zadržení věci provede písemně ředitel celního úřadu dozorující orgán. Písemnost se doručí dozorované osobě. Pokud bylo zrušeno opatření o zadržení, musí být dozorované osobě zadržená věc bez zbytečných průtahů vrácena v neporušeném stavu. O vrácení sepíše osoba pověřená dozorujícím orgánem dozorující orgán písemný záznam.

§ 122

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) umožní účast osobě na hazardní hře v rozporu s § 7 odst. 1,

b) v rozporu s § 7 odst. 2 provozuje hazardní hru,

c) zpřístupňuje hazardní hry, k nimž nebylo uděleno povolení nebo které nebyly řádně ohlášeny, nebo napomáhá setkání za účelem pořádání takové hazardní hry s cílem získat pro sebe nebo jinou osobu majetkový prospěch z tohoto pořádání nebo setkání,

d) v rozporu s § 7 odst. 3 poskytne účastníkovi hazardní hry v souvislosti s provozováním hazardních her jakoukoli výhodu v podobě potravin, nápojů, tabákových výrobků nebo povzbuzujících látek,

e) v rozporu s § 7 odst. 5 jako osoba, která pro provozovatele vykonává činnost nebo úkol související s provozováním hazardní hry, se účastní hazardní hry v herním prostoru, kde tuto činnost nebo úkol vykonává,

f) v rozporu s § 38 odst. 1 jako osoba, která přijímá sázky, se účastní kursové sázky u provozovatele, pro něhož tyto sázky přijímá,

g) v rozporu s § 38 odst. 3 jako osoba přímo podílející se na sázkové příležitosti, na kterou provozovatel přijímá sázky, sází na tuto sázkovou příležitost,

h) v rozporu s § 38 odst. 4 jako osoba přímo podílející se na sportovní události, jejíž je účastníkem nebo se na ní jinak podílí, nebo které se účastní sportovní klub, v němž zastává funkci, sází na tuto sportovní událost, nebo

i) v rozporu s § 73 odst. 4 nabízí nebo poskytuje zařízení umožňující účast na internetové hře., nebo

j) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 108e.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo i),

b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), e), f), g) nebo h) , h) nebo j).

(3) Příkazem na místě lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f) pokutu do 40 000 Kč.

§ 123

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) umožní účast osobě na hazardní hře v rozporu s § 7 odst. 1,

b) v rozporu s § 7 odst. 2 provozuje hazardní hru,

c) provozuje hazardní hru v rozporu s podmínkami jejího řádného provozování stanovenými v základním povolení, schváleným herním plánem nebo provozuje hazardní hru prostřednictvím jiného modelu technického zařízení, než jaký byl v základním povolení schválen,

d) provozuje hazardní hru v rozporu s povolením k umístění herního prostoru,

e) provozuje hazardní hru v rozporu s ohlášením nebo s podmínkami pro provozování ohlašovaných hazardních her,

f) zpřístupňuje hazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení nebo která nebyla řádně ohlášena, nebo napomáhá setkání za účelem pořádání takové hazardní hry s cílem získat pro sebe nebo jinou osobu majetkový prospěch z tohoto pořádání nebo setkání,

g) v rozporu s § 7 odst. 3 poskytne účastníkovi hazardní hry v souvislosti s provozováním hazardních her jakoukoli výhodu v podobě potravin, nápojů, tabákových výrobků nebo povzbuzujících látek,

h) v rozporu s § 7 odst. 4 přijme v rámci hazardní hry nepeněžitý vklad nebo sázku,

i) v rozporu s § 9 neposkytne informace a údaje související s provozováním hazardních hry tak, aby byly každému snadno dostupné v českém jazyce,

j) v rozporu s § 10 odst. 1, 2 nebo 3 poskytne výhru hazardní hry,

k) v rozporu s § 10 odst. 4 učiní tabákový výrobek, kuřáckou pomůcku, bylinný výrobek určený ke kouření, elektronickou cigaretu nebo alkoholický nápoj předmětem výhry hazardní hry,

l) nevyplatí výhru ve lhůtě podle § 10 odst. 5,

m) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 11 odst. 1 nebo 2,

n) provozuje hazardní hru v prostorách v rozporu s § 13,

o) nenabídne nebo neumožní účastníkovi hazardní hry jednotlivě si stanovit sebeomezující opatření podle § 14 odst. 1, § 15 odst. 1, 2 nebo 3 nebo jejich nastavení jednotlivě odmítnout,

p) v rozporu s § 14 odst. 2 umožní účastníkovi hazardní hry účast na hazardní hře,

q) v rozporu s § 14 odst. 3 nebo 4 neprovede změnu opatření pro zodpovědné hraní,

r) v rozporu s § 17 vpustí osobu zapsanou v rejstříku podle § 16 dále do herny nebo kasina,

s) v rozporu s § 17 umožní osobě zapsané v rejstříku podle § 16 zřídit nebo používat uživatelské konto,

t) nezkontroluje losy před jejich vydáním podle § 23,

u) v rozporu s § 24 neoznámí celnímu úřadu nejméně 5 pracovních dní přede dnem zahájení provozování loterie okamžik zahájení provozování loterie,

v) v rozporu s § 25 provede slosování loterie,

w) nesplní povinnosti podle § 26,

x) v rozporu s § 28 odst. 2 na sázkový tiket živé kursové sázky neuvede přesný časový údaj

o přijetí sázky,

y) v rozporu s § 28 odst. 3 nepořídí jako provozovatel o každé sázkové příležitosti, na kterou přijal sázku, datový záznam se záznamem přesného času, nebo

z) v rozporu s § 29 odst. 1 umožní účast na kursové sázce bez registrace.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 29 odst. 4 zřídí provozovatel jednomu účastníkovi hazardní hry více než jedno uživatelské konto,

b) v rozporu s § 30 odst. 3 provede jako provozovatel registraci osoby žádající o registraci,

c) v rozporu s § 31 umožní převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelskými konty,

d) v rozporu s § 34 neoznámí celnímu úřadu nejméně 5 pracovních dní přede dnem zahájení provozování kursové sázky nebo totalizátorové hry okamžik zahájení provozování těchto her,

e) nesplní povinnost podle § 35,

f) v rozporu s § 36 nevede nebo neuchovává evidenci všech přijatých sázek,

g) v rozporu s § 37 přijme sázky na sázkovou příležitost,

h) v rozporu s § 39 odst. 2 provozuje bingo mimo hernu herní prostor,

i) prodává sázkové tikety v rozporu s § 39 odst. 5, j) neplní povinnost podle § 41,

k) j) v rozporu s § 42 odst. 2 provozuje technickou hru mimo herní prostor,

l) k) v rozporu s § 44 odst. 1 umožní účast na technické hře bez registrace,

m) l) v rozporu s § 44 odst. 4 zřídí jako provozovatel jednomu účastníkovi hazardní hry více než jedno uživatelské konto,

n) m) v rozporu s § 44 odst. 6 umožní, aby se účastník hazardní hry mohl pomocí svého uživatelského konta účastnit na technické hře na více technických zařízeních současně,

o) n) v rozporu s § 45 odst. 3 provede jako provozovatel registraci osoby žádající o registraci,

p) o) provede registraci v rozporu s § 46,

q) p) v rozporu s § 47 odst. 1 ponechá dočasné uživatelské konto aktivní déle jak 90 dní,

r) q) v rozporu s § 48 umožní převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků mezi uživatelskými konty,

s) r) nezveřejní na každé herní pozici stanoveným způsobem povinné informace podle

§ 49 odst. 1, 2 nebo 3,

t) s) v rozporu s § 49 odst. 4 neupozorní účastníka hazardní hry na nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření,

u) t) nepřeruší účast na technické hře podle § 50 odst. 3,

v) u) v rozporu s § 54 odst. 1 vyplácí výhru,

w) v) nezajistí dálkový přenos herních a finančních dat a telekomunikační datové spojení každého technického zařízení s informačním systémem provozování hazardních her podle § 55 odst. 2,

x) w) v) v rozporu s § 56 se jako provozovatel účastní hazardní hry na jí povolených koncových zařízeních nebo pověří jinou osobu takovouto účastí,

y) x) w) v rozporu s § 57 odst. 3 provozuje živou hru mimo kasino, nebo

z) y) x) v rozporu s § 58 odst. 4 umožní nákup nebo výměnu hodnotových žetonů mimo pokladnu kasina nebo hrací stůl.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nevede nebo neuchovává evidenci podle § 58 odst. 5,

b) neprovádí a nezaznamenává veškeré platební transakce nebo výměnu žetonů podle

§ 58 odst. 6,

c) nesepíše záznam o nevrácených nebo ztracených hodnotových žetonech podle

§ 58 odst. 9,

d) nevede denní herní výkaznictví podle § 60,

e) d) poruší povinnost podle § 65 nebo 66,

f) e) provozuje hernu v rozporu s § 67,

g) f) provozuje kasino v rozporu s § 68,

h) g) umožní vstup do herního prostoru osobě mladší 18 let,

i) h) v rozporu s § 70 neoznámí celnímu úřadu nejméně 5 pracovních dní přede dnem zahájení provozování hazardní hry v herním prostoru okamžik zahájení provozování hazardní hry,

j) i) neprovede identifikaci návštěvníka při jeho vstupu do herny nebo kasina podle § 71,

k) j) provádí monitorování v herně a kasinu v rozporu s § 72,

l) k) v rozporu s § 73 odst. 4 nabízí nebo poskytuje zařízení umožňující účast na internetové hře,

m) l) nezveřejní na internetové stránce, na níž je internetová hra provozována, stanoveným způsobem povinné informace podle § 75,

n) m) v rozporu s § 76 odst. 1 umožní účast na internetové hře bez registrace,

o) n) v rozporu s § 76 odst. 4 zřídí jako provozovatel jednomu účastníkovi hazardní hry více než jedno uživatelské konto,

p) o) v rozporu s § 77 odst. 3 provede jako provozovatel registraci osoby žádající o registraci,

q) p) v rozporu s § 77 odst. 5 provede registraci po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy osoba požádala o registraci,

r) q) registruje platební účet nebo platební kartu v rozporu s § 78 odst. 2 a 3,

s) r) provede vícezdrojové financování internetové hry v rozporu s § 79,

t) s) v rozporu s § 80 odst. 1 ponechá dočasné uživatelské konto aktivní déle jak 30 dní,

u) t) v rozporu s § 80 odst. 2 umožní, aby celkový vklad za dobu aktivace dočasného uživatelského konta přesáhl částku 3 000 Kč,

v) u) v rozporu s § 80 odst. 3 umožní výběr vložených vkladů nebo výher z dočasného uživatelského konta, nebo

w) v) v rozporu s § 80 odst. 4 nepřevede evidované peněžní nebo hrací prostředky z dočasného uživatelského konta na uživatelské konto.,

w) neplní povinnost podle § 108a, 108b nebo 108d, nebo

x) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 108e.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nevrátí účastníkovi hazardní hry nevyčerpaný vklad podle § 80 odst. 5,

b) v rozporu s § 81 umožní převod evidovaných peněžních nebo hracích prostředků mezi dočasnými uživatelskými konty nebo uživatelskými konty, s výjimkou případu podle

§ 80 odst. 4,

c) v rozporu s § 93 neoznámí změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno základní povolení, nebo nepředloží doklady o nich do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, nebo

d) v rozporu s § 101 neoznámí změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno povolení k umístění herního prostoru, nebo nepředloží doklady o nich do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

(5) Poskytovatel připojení k internetu na území České republiky se dopustí přestupku tím, že neučiní ve stanovené lhůtě opatření k zamezení v přístupu k internetovým stránkám podle § 82.

(6) Osoba oprávněná podle zákona upravujícího platební styk poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze na území České republiky se dopustí přestupku tím, že neučiní ve stanovené lhůtě opatření k zamezení platebních služeb ve spojitosti s platebními účty zařazenými do seznamu nepovolených internetových her podle § 83.

(7) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

a) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), b), c), d), e), f), n) nebo r),

b) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene h), j), k), l), m), o), p), q), s), v), w) nebo z),

c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene g), i), u), t), x) nebo y).

(8) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu

a) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), b), h), l), n), p), w) nebo y) k), m),

o) nebo w),

b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), e), f), g), k), m), o), q), r) nebo t) j), l), n), p), q) nebo s),

c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d), i), j), s), u), v), x) nebo z) r), t), u), v) nebo x).

(9) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu

a) do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene l) k) nebo w),

b) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene e), f), g), h), j), k) nebo n) d), e), f), g), i), j), m) nebo x),

c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), b), c), o), p), q), s), nebo t) n), o), p), r) nebo s),

d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d), i), m), r), u), v) nebo w) h), l), q), t),

u) nebo v).

(10) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu

a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c) nebo d),

b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo b).

(11) Za přestupek podle odstavce 5 a 6 lze uložit pokutu až do 1 000 000 Kč.

§ 127

Společná ustanovení o propadlých a zabraných věcech

(1) Orgán, který přestupek projednal, rozhodne, že propadlá nebo zabraná věc bude zničena, anebo je-li využitelná pro charitativní účely, může rozhodnout, že věc bude poskytnuta k těmto účelům, a to bezplatně.

(2) Je-li rozhodnutí podle odstavce 2 pravomocné a rozhodl-li orgán, který přestupek projednal, že zabraná nebo propadnutá věc bude zničena celním úřadem, zničení se provede úředně pod dohledem tříčlenné komise jmenované ředitelem celního úřadu. O zničení sepíše komise protokol, který podepíší všichni tři členové komise. Zničení se provede na náklad osoby, které věc propadla nebo jíž byla věc zabrána.

(3) Pachateli přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí věci, nebo osobě, u které byly zabrané věci zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením.

(4) Proti rozhodnutí o povinnosti nahradit státu náklady spojené se správou a zničením propadlé nebo zabrané věci se nelze odvolat.

§ 127

Zvláštní ustanovení o propadlých a zabraných věcech

(1) Propadlé nebo zabrané peníze jsou příjmem státního rozpočtu. Jinou propadlou nebo zabranou věc, kterou Generální ředitelství cel nevyužije pro své potřeby podle zákona upravujícího hospodaření s majetkem státu, podle její povahy Generální ředitelství cel

a) zničí,

b) bezúplatně převede na vzdělávací účely, nebo

c) prodá ve veřejné dražbě podle zákona upravujícího veřejné dražby.

(2) Generální ředitelství cel při volbě způsobu naložení s věcí podle odstavce 1 písm.

a) až c) přihlédne k riziku toho, že v souvislosti s jejím užíváním může dojít k porušování tohoto zákona.

(3) Zničení podle odstavce 1 písm. a) se provede pod dohledem tříčlenné komise úředních osob celního úřadu jmenované ředitelem celního úřadu. O zničení sepíše komise protokol.

(4) Náklady na bezúplatný převod podle odstavce 1 písm. b) nese příjemce věci.

(5) S propadlou nebo zabranou věcí lze naložit podle odstavce 1 písm. b) a c) pouze, neodporuje-li to dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.

(6) Celní úřad, který rozhodl o propadnutí nebo zabrání věci, rozhodne o povinnosti pachatele přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí věci, nebo osoby, u které byla zabraná věc zajištěna, nahradit státu náklady spojené se správou a zničením věci.

§ 129

Příslušnost

Přestupky v oblasti internetových her podle toho zákona v prvním stupni projednává ministerstvo. Přestupky v ostatních případech podle tohoto zákona v prvním stupni projednává celní úřad.

§ 129

Zvláštní ustanovení o příslušnosti

(1) Přestupky v oblasti internetových her podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Celní úřad pro Plzeňský kraj.

(2) K projednání přestupku podle § 122 odst. 1 písm. j) je příslušný správní orgán nejblíže nadřízený správnímu orgánu, k jehož činnosti se povinnost mlčenlivosti podle

§ 108e vztahuje.

§ 132

Využívání údajů ze základního registru obyvatel a z jiných informačních systémů veřejné správy

(1) Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

d) rodné číslo,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) adresa místa trvalého pobytu,

g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti popřípadě jako den, který nepřežil.

(3) Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) místo a stát narození,

d) rodné číslo,

e) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,

f) adresa místa pobytu,

g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá z rejstříku vedeného Ministerstvem práce a sociálních věcí údaje v rozsahu

a) příjmení, rodné příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) rodné číslo; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum narození.,

e) údaj o tom, zda jde o osobu pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci, nebo osobu starší 18 let, která je společně s touto osobou posuzována.

(5) Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá z insolvenčního rejstříku vedeného Ministerstvem spravedlnosti údaje v rozsahu

a) příjmení, rodné příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) rodné číslo; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum narození.

(6) Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá z rejstříku zahájených exekucí vedeného Ministerstvem spravedlnosti údaje v rozsahu

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) rodné číslo; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum narození.

(6) (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(7) (8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 133

Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob oznamování a zasílání informací a přenosu dat poskytování výkaznictví provozovatelem orgánům vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her podle tohoto zákona a rozsah přenášených dat a jiné technické parametry přenosu dat poskytování výkaznictví,

b) rozsah technických parametrů pro zařízení, jejichž prostřednictvím jsou hazardní hry provozovány, požadavků na ochranu a uchovávání herních a finančních dat a jejich technické parametry,

c) požadavky na minimální náležitosti výstupních dokumentů odborného posuzování a osvědčování a jejich poskytování orgánům vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her podle tohoto zákona,

d) rozsah technických parametrů pro informační systém provozování hazardních her, požadavků na ochranu a uchovávání herních a finančních dat, požadavků na přenášená

data, způsob přenosu dat, zajištění telekomunikačního datového spojení a jejich technické parametry.

(2) Vyžaduje-li to řádné provozování hazardní hry, ministerstvo může vyhláškou stanovit

a) další přílohy žádosti o základní povolení,

a) způsob prokázání splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání základního povolení a povolení k umístění herního prostoru,

b) další náležitosti, které je provozovatel povinen upravit v herním plánu.

(3) Jinými technickými parametry výkaznictví podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) údaje k technickému zabezpečení výkaznictví,

b) lhůta pro oznámení údajů k technickému zabezpečení výkaznictví a lhůta pro oznámení jejich změny,

c) způsob poskytování výkaznictví,

d) rozsah, formát a struktura výkaznictví,

e) délka vykazovaného období pro vzdálený přístup a lhůta pro jeho poskytnutí,

f) lhůta, ve které se dozorující orgán pokusí získat jednotlivý automatizovaný výstup, a případná výjimka z této lhůty,

g) vymezení formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu, způsob jejího vytýkání a opravy a lhůta pro její opravu a

h) způsob opravy jiné než formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu a lhůta a podmínky pro její opravu.

§ 137

(1) Do jednoho roku ode dne vyhlášení technické specifikace ministerstvem není provozovatel povinen plnit povinnosti podle § 14, § 15 odst. 3, § 17, § 30 odst. 3 písm. c),

§ 35 odst. 2, § 45 odst. 3 písm. c), § 55 odst. 2, § 75 odst. 4 a § 77 odst. 3 písm. c).

(2) Dnem vyhlášení technické specifikace ministerstvem se rozumí den, kdy ministerstvo zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách, kompletní technickou specifikaci informačního systému provozování hazardních her.

K části dvanácté návrhu zákona

Platné znění zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů,

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

(platné znění již obsahuje změny obsažené ve sněmovním tisku č. 139)

§ 1

Předmět a účel úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie4 a upravuje práva a povinnosti související s vytvořením, užíváním a provozem centrální evidence účtů a bezpečnostních schránek (dále jen „centrální evidence účtů“) jako jednoho z prostředků sloužících k odhalování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů, zajištění významných hospodářských a finančních zájmů a bezpečnosti České republiky nebo Evropské unie.

§ 2

Zřízení centrální evidence účtů

(1) Zřizuje se centrální evidence o účtech vedených bankami, zahraničními bankami, které vykonávají svou činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, a spořitelními a úvěrními družstvy pro jejich klienty.

(1) Zřizuje se centrální evidence účtů o

a) účtech vedených úvěrovými institucemi na území České republiky pro jejich klienty,

b) účtech označených v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN) vedených institucemi na území České republiky pro jejich klienty,

c) bezpečnostních schránkách pronajímaných úvěrovými institucemi na území České republiky.

(2) Správcem centrální evidence účtů je Česká národní banka.

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) úvěrovou institucí banka, zahraniční banka, která vykonává svou činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, a spořitelní a úvěrní družstvo,

b) institucí

1. úvěrová instituce a

2. instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce a poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, kterým Česká národní banka přidělila kód platebního styku,

b)c) účtem účet zřízený v České republice na základě smlouvy o účtu podle § 2662 občanského zákoníku nebo smlouvy o jednorázovém vkladu podle § 2680 občanského zákoníku a obdobné účty a účty zřízené podle dřívějších právních předpisů nebo podle zahraničního práva,

c)d) klientem osoba, je-li majitelem účtu vedeného úvěrovou institucí nebo osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na takovém účtu, nebo svěřenský fond anebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti, pro které jsou peněžní prostředky na takovém účtu vedeny.

d) klientem

1. majitel účtu vedeného institucí nebo osoba oprávněná nakládat s peněžními prostředky na takovém účtu,

2. svěřenský fond anebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti, pro které jsou peněžní prostředky na účtu podle bodu 1 vedeny,

3. nájemce bezpečnostní schránky pronajímané úvěrovou institucí,

4. svěřenský fond anebo jiné právní uspořádání, pro které je bezpečnostní schránka podle bodu 3 pronajata, a

5. osoba, která uvádí, že jedná jménem klienta podle bodu 1 až 4 nebo za tohoto klienta,

e) skutečným majitelem skutečný majitel podle zákona o evidenci skutečných majitelů.

§ 4

Údaje v centrální evidenci účtů

Do centrální evidence účtů se zapisují tyto údaje a jejich změny a opravy:

a) označení jednoznačně identifikující úvěrovou instituci, která účet vede nebo která pronajímá bezpečnostní schránku,

b) datum zřízení účtu nebo datum zahájení pronájmu bezpečnostní schránky,

c) číslo účtu a číslo účtu IBAN, bylo-li přiděleno, nebo identifikační číslo bezpečnostní schránky,

d) identifikační údaje klienta, jak jsou vedeny úvěrovou institucí, v tomto rozsahu:

1. u fyzické osoby všechna jména a příjmení užívaná v souvislosti s účtem vedeným úvěrovou institucí nebo bezpečnostní schránkou pronajímanou úvěrovou institucí, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresa pobytu, popřípadě i adresa pro doručování,

2. u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby jméno včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, identifikační číslo osoby, popřípadě standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, a sídlo,

3. u účtu určeného pro majetek ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti nebo bezpečnostní schránky pronajaté pro takový majetek příslušné označení takového fondu nebo uspořádání a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele nebo osoby v obdobném postavení v rozsahu podle bodu 1 nebo 2,

e) identifikační údaje skutečného majitele klienta v rozsahu podle písmene d) bodu 1,

e)f)datum vzniku a datum zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na účtu,

f)g) datum zrušení účtu nebo datum ukončení pronájmu bezpečností schránky.

§ 5

Zápis údajů do centrální evidence účtů

(1) Úvěrová instituce předává České národní bance k zápisu do centrální evidence účtů elektronicky dálkovým přístupem nejpozději do dvanácté hodiny každého pracovního dne informaci o změně v údajích uvedených v § 4, k nimž došlo předchozí pracovní den nebo ve dnech pracovního klidu, anebo informaci o tom, že žádná změna nenastala. Za změnu v údajích se považuje i založení nového účtu, zrušení účtu nebo oprava některého z již zapsaných údajů. Formální náležitosti, strukturu a formát informace o změnách údajů k zápisu do centrální evidence účtů a způsob předání stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(1) Instituce předává České národní bance k zápisu do centrální evidence účtů elektronicky dálkovým přístupem nejpozději do dvanácté hodiny každého pracovního dne informaci o údajích, k jejichž vzniku, změně nebo opravě došlo v předchozím pracovním dni nebo předchozích dnech pracovního klidu, nebo informaci o tom, že žádná z těchto skutečností nenastala. Formální náležitosti, strukturu a formát informace předávané k zápisu do centrální evidence účtů a způsob předání stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) Česká národní banka předává do centrální evidence účtů údaje o účtech svých klientů a bezpečnostních schránkách pronajímaných svým klientům obdobně, jako by šlo o údaje oznamované úvěrovými institucemi.

Poskytování údajů z centrální evidence účtů

§ 6

(1) O údaje z centrální evidence účtů je oprávněn žádat v rozsahu, ve kterém je oprávněn podle jiných právních předpisů požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo povinnosti zachovávat je v tajnosti podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, pouze

a) orgán činný v trestním řízení,

b) orgán příslušný přijímat oznámení o podezřelém obchodu podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,

b) Finanční analytický úřad,

c) orgán Finanční správy České republiky,

d) orgán Celní správy České republiky, nebo

e) zpravodajská služba České republiky (dále jen „zpravodajská služba“).

(2) Poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo povinnosti zachovávat je v tajnosti podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, může požadovat orgán uvedený v odstavci 1 (dále jen „žadatel“), pokud jsou splněny podmínky stanovené jinými právními předpisy upravujícími oprávnění žadatele k poskytnutí údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo povinnosti zachovávat je v tajnosti podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech jejich vyžádání.

(3) Žadatel vede evidenci žádostí o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, která obsahuje datum odeslání žádosti, identifikační údaje, které jednoznačně určují fyzickou osobu, která jménem žadatele o údaje z centrální evidence účtů požádala, a text žádosti.

(4) Údaje v evidenci podle odstavce 3 uchovává žadatel po dobu 10 let ode dne následujícího po dni odeslání žádosti.

§ 7

(1) Žádost o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů obsahuje označení příslušného řízení, v rámci kterého oprávněný orgán žádá o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, a spisovou značku, pod kterou je toto řízení vedeno. Zpravodajská služba v žádosti uvede spisovou značku rozhodnutí soudu, kterým jí bylo povoleno požadovat poskytnutí zprávy podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb; výpis z rozhodnutí soudu nebo jiný doklad o splnění podmínek pro podání žádosti podle jiných právních předpisů se nepředkládá. Žádost se neodůvodňuje.

(2) Žádost podle odstavce 1 podává žadatel výhradně prostřednictvím k tomu určené datové schránky žadatele do datové schránky zřízené Českou národní bankou pro centrální evidenci účtů.

(3) Identifikátory datových schránek, jejichž prostřednictvím mohou žadatelé podávat žádosti, a jejich změny, oznamuje České národní bance

a) soud prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti,

b) státní zastupitelství prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství,

c) orgán uvedený v § 6 odst. 1 písm. b) prostřednictvím Ministerstva financí,

d) Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace prostřednictvím Ministerstva vnitra,

e) Vojenské zpravodajství prostřednictvím Ministerstva obrany,

f) orgán Finanční správy České republiky prostřednictvím Generálního finančního ředitelství,

g) orgán Celní správy České republiky prostřednictvím Generálního ředitelství cel.

(4) Formální náležitosti, strukturu a formát oznámení podle odstavce 3 a způsob jeho doručení stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 8

(1) Česká národní banka poskytne údaje z centrální evidence účtů pouze tehdy, jestliže

a) žádost byla podána způsobem stanoveným v § 7 odst. 2,

b) identifikátor odesílající datové schránky se shoduje s identifikátorem oznámeným podle

§ 7 odst. 3 a

c) žádost obsahuje, kromě údajů podle § 7 odst. 1, alespoň

1. číslo účtu nebo identifikační číslo bezpečnostní schránky a označení jednoznačně identifikující úvěrovou instituci, u které je účet veden nebo která bezpečnostní schránku pronajímá,

2. rodné číslo, nebo jméno a příjmení společně s datem narození, xxxxx jméno a příjmení společně s rokem narození a adresou pobytu v případě fyzické osoby,

3. identifikační číslo osoby, standardizovaný mezinárodní identifikátor právnických osob, nebo současně jméno a buď identifikační číslo přidělované v zahraničí anebo sídlo v případě právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, nebo

4. identifikační údaje správce, obhospodařovatele nebo osoby v obdobném postavení v rozsahu podle bodu 2 nebo 3, anebo jeho příslušné označení v případě svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti.

(2) Česká národní banka poskytne žadateli údaje v rozsahu podle § 4 o všech účtech a bezpečnostních schránkách u všech úvěrových institucí, které jsou ke konkrétnímu klientovi nebo skutečnému majiteli klienta vedeny v centrální evidenci účtů.

(3) Údaje podle odstavce 2 odešle Česká národní banka do datové schránky žadatele, z níž byla odeslána žádost, a to nejpozději do 24 hodin od doručení žádosti. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě sdělí žadateli, že k žádosti nebyl v centrální evidenci účtů nalezen žádný odpovídající údaj.

(4) Pokud žádost neodpovídá požadavkům podle odstavce 1, Česká národní banka odešle do datové schránky žadatele nejpozději do 24 hodin od doručení zprávu o důvodu nepřijetí žádosti.

(5) Formální náležitosti, strukturu a formát žádosti podle odstavce 1 stanoví Česká národní banka vyhláškou.

§ 9

Ochrana dat

(1) Při provozu centrální evidence účtů uplatňuje Česká národní banka taková organizační, personální a jiná opatření, aby s informacemi, které získá při provádění tohoto zákona, nepřišla do styku neoprávněná osoba. Obdobná opatření uplatňují i žadatelé při nakládání s údaji, které z centrální evidence účtů získají.

(2) Přístup k údajům zpracovávaným v centrální evidenci účtů mají pouze určení zaměstnanci České národní banky, kteří bezprostředně zajišťují provoz této evidence. V nezbytně nutném rozsahu se s uchovávanými údaji mohou seznamovat příslušní zaměstnanci České národní banky při provádění kontroly provozu centrální evidence účtů a při dohledu nad plněním povinností úvěrových institucí podle § 12 a řízení o přestupcích podle § 13.

§ 10

Uchovávání údajů v centrální evidenci účtů

(1) Česká národní banka shromažďuje a uchovává údaje v centrální evidenci účtů podle

§ 4 a 5 a údaje o úkonech podle § 7 a 8 v elektronické podobě.

(2) Česká národní banka uchovává

a) údaje podle § 4 po dobu 10 let od prvního dne roku následujícího po roce, ve kterém došlo ke zrušení účtu nebo skončení nájmu bezpečnostní schránky,

b) informace o datové schránce žadatele oznámené podle § 7 odst. 3 po dobu 10 let ode dne následujícího po přijetí oznámení změny,

c) údaje o obsahu žádosti podle § 7 odst. 1 s označením žadatele a o obsahu odpovědi, o datu a čase přijetí žádosti a odeslání odpovědi po dobu 10 let ode dne následujícího po odeslání odpovědi.

§ 11

Kontrola poskytnutí údajů z centrální evidence účtů

(1) Kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou.

(2) Česká národní banka předkládá kontrolnímu orgánu podle odstavce 1 nejméně dvakrát ročně zprávu o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů. Zpráva musí obsahovat tyto údaje: označení žadatele, datum a čas přijetí žádosti, datum a čas odeslání odpovědi a údaje uvedené v § 7 odst. 1.

(3) Kontrolu podle odstavce 1 provádí kontrolní orgán v příslušných orgánech podle

§ 6 odst. 1. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob.

(4) Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije.

§ 12

Dohled

(1) Dohled nad plněním povinností úvěrových institucí podle tohoto zákona vykonává Česká národní banka.

(2) Při výkonu dohledu u bank a zahraničních bank, které vykonávají svou činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, se obdobně použijí ustanovení o činnosti České národní banky při výkonu bankovního dohledu podle zákona upravujícího činnost bank. Při výkonu dohledu u spořitelních a úvěrních družstev se obdobně použijí ustanovení o činnosti České národní banky při výkonu dohledu nad činností spořitelních a úvěrních družstev podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.

(2) Při výkonu dohledu se u

a) bank a zahraničních bank, které vykonávají svou činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, obdobně použijí ustanovení o činnosti České národní banky při výkonu bankovního dohledu podle zákona upravujícího činnost bank,

b) spořitelních a úvěrních družstev obdobně použijí ustanovení o činnosti České národní banky při výkonu dohledu nad činností spořitelních a úvěrních družstev podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.

c) výše neuvedených institucí obdobně použijí ustanovení o činnosti České národní banky při výkonu dohledu nad jejich činností podle zákona upravujícího platební styk.

Přestupky Přestupek

§ 13

(1) Úvěrová instituce se dopustí přestupku tím, že nesplní a) povinnost stanovenou v § 5 odst. 1, nebo

b) povinnost stanovenou v § 19 odst. 2.