Projekt Odpadové hospodářství Brno
26
| Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы |
Projekt Odpadové hospodářství Brno
Realizace výstavby zařízení v rámci projektu Odpadové hospodářství Brno
Realizace projektu brněnské spalovny komunálních odpadů byla zahájena podpisem smlouvy s investorem projektu, společností SAKO Brno, a.s.
24. října 2007. Projekt byl na základě této smlouvy realizován jako dodávka „na klíč“ v následujícím rozsahu:
Povolení pro stavbu zařízení, včetně demolič- ního výměru.
Přeložky a demolice.
Úpravy stávajících stavebních struktur.
Nové stavebné objekty včetně přilehlých ploch a komunikací.
Výroba a montáž nového technologického za- řízení.
Zkoušky, uvádění do provozu, zkušební pro- voz, školení personálu.
Z ískání veškerých povolení pro provoz zařízení včetně kolaudace.
Zhotovitelem projektu bylo konsorcium spo- lečností CNIM S.A. a SIEMENS s.r.o. Oba členové konsorcia spolupracovali s desítkami lokálních i zahraničních subdodavatelů a to jak ve fázi výro- by, tak ve fázi výstavby. Autor v článku popisuje průběh realizace modernizace spalovny.
Úvod
Základním požadavkem investora bylo za- chování provozu jednoho ze tří původních kotlů spalovny v podstatě po celou dobu rekonstruk- ce a jeho odstavení těsně před zprovozněním nových kotlů. Současně byly z velké části využi- ty existující stavební struktury, které ovšem mu- sely být zásadním způsobem přizpůsobeny no- vé technologii včetně náročné montáže zásadních tlakových částí přes střechu kotelny. Vzhledem k současnému provádění prací růz- ného typu (hrubé stavební práce, demolice, montáže strojních zařízení) a prostorovými ome- zeními, byla realizace mimořádně náročná na koordinaci vždy několika současně pracujících týmů lidí a rovněž na dodávky materiálu, který
3D model spalovny SAKO Brno, a.s.
bylo nutno skladovat na plochách současně vy- užívaných pro provoz spalovny.
Stavební povolení
Zpracování dokumentace a získání stavbení- ho povolení bylo plně v rozsahu činnosti zhotovi- tele. Předmětem povolení byla výstavba nového objektu turbínové a dotřiďovací haly a úpravy ob- jektů exisujících, dále technologické a stavební demolice řešené formou demoličního výměru a hrubé terénní úpravy a přeložky inženýrských sí- tí, prováděné na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Součástí stavebního povolení byly kromě
stavebních a technologických dispozic i analýzy ri- zik, požárně bezpečnostních řešení, provádění vlastní výstavby a nakládání s odpady.
Jak je v České republice bohužel zvyklostí, z pohledu stavebního úřadu jsou zásadní tzv. sta- noviska dotčených organizací, kterých bylo v pří- padě rekonstrukce brněnské spalovny celkem 39, od orgánů státní správy, místních samospráv, přes oborové instituce jako hasiči, inspektorát bezpeč- nosti práce, hygiena až po firemní subjekty typ provozovatelů silnic, telefonních a jiných sítí. Přes obvyklé procedurální obtíže se podařilo stavbní povolení získat během tří měsíců od podání,
Demolice v kotelně
Energy - from - Waste in Baku, Azerbaijan.
Neplýtvejte odpady,
vyrábějte z nich energii
Baku, hlavní město země s nesmírným surovinovým bohatstvím a obrovskými zásobami zemního plynu, pověřilo společnost CNIM výstavbou a provozem spalovny komunálních odpadů s kapacitou 500 000 tun odpadu ročně, které jsou v současnosti ukládány na skládku. Dalších 150 municipalit, např. Paříž, Londýn, Brusel, Monaco, Moskva, Porto, Brno nebo Jersey, nám dalo svou důvěru...
Realizujme spolu vaše projekty:
00 xxx xx Xxxxxxx, 00000 Xxxxx, Xxxxxx - xxxx://xxx.xxxx.xxx
Projekt Odpadové hospodářství Brno
nicméně celý proces byl protažen maximálními lhůtami pro zveřejňování a připomínkování, které brání nabytí právní moci a v konečném důsledku i zahájení vlastních stavebních prací.
Demoliční práce
Před zahájením demoličních prací bylo nutno provést přeložky veškerých potrubních, elektric- kých a komunikačních tras z prostoru stávající ko- telny, škvárovny a zásobníku odpadů. Dále byl dě- lící stěnou oddělen prostor kotle K1, který měl zůstat v provozu v průběhu realizace projektu. Kot- le K2 a K3 byly následně odstaveny a odpojeny. Demoliční práce v kotelně zahrnovaly demontáž obou kompletních kotlů včetně spalovacích roštů a všech souvisejících strojních zařízení, dále po- trubních rozvodů, elektroinstalace. Demolice a odtah materiálu byl prováděn štítovou (boční stěnou kotelny), která představovala v podsta- tě jedinou přístupovou cestu do kotelny. Další
Výstavba turbínové haly
významné demoliční práce se zaměřily na systém čištění spalin, konkrétně dvou elektrostatických odlučovačů umístěných na střeše škvárové haly za kotelnou. Demontováno bylo veškeré techno- logické zařízení škvárovny.
Úpravy stávajících stavebních struktur
Po demontáži staré technologie bylo nutno provést úpravy existujících stavebních objektů tak, aby dispozičně i funkčně odpovídaly poža- davkům nové technologie včetně její montáže. V kotelně bylo provedeno náročné vyztužení celé nosné konstrukce v místě dělící stěny se zásob- níkem odpadů a vyztužení štítové stěny kotelny, která byla otevřena v průběhu demoličních a montážních prací. Dále bylo provedeno vyztu- žení ocelové konstrukce střechy, která byla nad celým prostorem otevřena. Byl taktéž odstraněn jeden z hlavních nosníků, což bylo nutné pro ná- sledné umístění hlavního montážního věžového jeřábu přímo doprostřed kotelny.
V kotelně byly zcela vybourány původní zákla- dy a položeny základy nové, které byly umístěny na 12 metrů hluboké železobetonové piloty. Sou- částí základů technologie byl i zákad pro již zmi- ňovaný věžový jeřáb o nosnosti 640 tun s výložní- kem 25 metrů. Úpravám se nevyhnula ani zadní stěna kotelny, do které byly provedeny velké otvory pro přirozenou ventilaci vnitřního prostoru kotel- ny následně osazené protihlukovými žaluzi-
Hlavní montážní jeřáb v hale kotelny
železobetonová plošina na úrovni +10 metrů jako součást stavební konstrukce nové kotelny.
V zásobníku odpadů (bunkru) byly instalovány dočasné dělící konstrukce, uzavírající otvory pro umístění násypek nových kotlů, a nad ní byla rov- něž otevřena střecha zásobníku umožňující montáž těchto násypek. Půdorysný rozměr jedné násypky je 6 × 8 metru. Menší úpravy se pak týkaly i haly škvárovny, především šlo o dodatečné vyztužení střechy, která měla sloužit pro umístění nových lát- kových filtrů čištění spalin a otevření bočních kon- strukcí pro instalací čtyř nových vjezdových rolova- cích vrat.
Nové stavební objekty
Přestože bylo záměrem využít v maximální mí- ře existující stavební objekty, rozsah stavebních
Montáž hlavního jeřábu
prací byl značný. Především se jednalo o výstavbu zcela nového objektu turbínové a dotřiďovací ha- ly. Budova byla navržena jako železobetonový skelet se zděnými příčkami a zarhnuje dvě tech- nologické a tři administrativní podlaží včetně místnosti nového velínu pro celou technologii. Spodní stavbu budovy bylo vzhledem k proble- matickému podloží založit po celé ploše na žele- zobetonové piloty.
Součástí stavby byly i dvě masivní opěrné zdi sloužící pro vybudování nádvoří před vjezdy k dr- tiči odpadu a dotřiďovací lince. V prostoru objektu byly rovněž provedeny pokládky kanalizace a ka- belových spojení. Budova samotná byla stavěna na „zelené louce“, její výstavba proto probíhala relativně bez komplikací, nicméně v průběhu vý- styvby bylo nutno dovnitř umístit řadu zařízení,
emi. V kotelně byla dále vybudována zcela nová
Zdvih parního bubnu Boční stěna 1.a 2. tah kotle
Montáž kotlového svazku
jejichž velikost neumožňovala montáž po dokon- čení budovy. Jednalo se o napájecí nádrž, konden- zátní nádrže, nádrže na demineralizovanou vodu, vakuovací jednotku, středotlaký parní rozdělovač, dále mostový jeřáb ve strojovně a především sa- motné turbosoustrojí, pro kterou byly stavbou při- praveny šest metrů vysoké železobetonové sloupy sloužící jako základ pro uložení rámu turbosoustro- jí. Železobetonová konstrukce budovy sahá do výšky 17 metrů a slouží zároveň jako základ pro umístění nosné ocelové konstrukce vzduchového kondenzátoru.
Stavební práce v ostatních objektech se týkaly především vybudování základových konstrukcí pro novou technologii a provádění podlah uvnitř objek- tů. Ve všech objektech pak byly budovány rozvody
Rám roštu
Detail montáže kotlového svazku
kanalizace, které zahrnují oddělné systémy dešťové, technologické kanalizace, které byly zavedeny do existující retenční nádrže a kanalizace splaškové vy- ústěné do nově vybudované kanalizační šachty. Je nutno zdůraznit, že nová spalovna má nulovou pro- dukci technologických odpadních vod a případné využívání kanalizačního řádu je vždy prováděno ří- zeně vodohospodářem zařízení.
Součástí stavebních prací byla i finální reali- zace komunikačních ploch kolem nových objektů. Ty jsou částečně betonové lité na místě (horní ná- dvoří) a částečně asfaltové (prostor mezi turbíno- vou halou, kotelnou a škvárovnou). Pro tyto čin- nosti bylo velmi obtížné nelézt vhodné období k realizaci vzhledem k nutným technologickým ča- sům, požadovaným povětrnostním podmínkám
Spodní buben kotle
Projekt Odpadové hospodářství Brno
Předmontáž membránových stěn
pro realizaci a především prostorovým nárokům bránícím v přístupu k provozované i nově budova- né technologii.
Výroba a montáže základních technologických zařízení
Hlavní technologická zařízení lze rozdělit do násle- dujících hlavních skupin:
Spalovací rošty a tlakové celky parních kotlů včetně nosných ocelových konstrukcí.
Zařízení pro čištění spalin – tkaninové filtry, absorbéry, kouřovody, komín a ocelové kon- strukce.
Zařízení pro dopravu a třídění škváry. Doprava „end-produktu“ (popílek s reagenty čištění spalin).
Montáž vyzdívek boční stěny ohniště Montáž roštnic Hotové vyzdívky přední stěny
Inconel – strojní návar Jeden z mnoha konstrukčních detailů Komora ekonomizeru
Projekt Odpadové hospodářství Brno
Pomocné hospodářství čištění spalin (přípra- va reagentů).
Turbosoustrojí. Vzduchový kondenzátor.
Zařízení pro úpravu vody a kondenzátu. Vysokotlaké a středotlaké spojovací potrubí. Potrubí utilit (rozvody technologické vody, vzduchu atd.).
Elektro silnoproud, zařízení elektrické požární signalizace, elektronického zabezpečovacího systému a komunikační zařízení.
Instrumentace. Řídicí systém.
Na tomto místě není účelem detailně popiso- vat veškeré montážní činnosti. Cílem je zaměřit se na ta zařízení, která jsou zajímavá z pohledu spe- cifických montážních postupů. Těmi jsou parní kot- le, turbína a čištění spalin.
Montáž kotelního zařízení představovala tech- nologicky nejnáročnější postupy, které začaly montáží nosné ocelové konstrukce. Tato nahradila veškeré i stavební prvky původní kotelny, přede- vším výtah, schodišťové šachty a betonová pod- laží. Vzhledem k tomu, že brněnské kotle jsou sa- monosné (tzn. že nejsou zavěšené v horní části kotelny), těžká ocelová konstrukce sahá zhruba do výše 13 metrů. Na této úrovni je podepřen spodní buben kotle a nosné podpěry tlakového celku. Současně tato konstrukce obsahuje šikmé nosní- ky nesoucí kompletní spalovací rošty s vyhrnovači škváry.
V první fázi montáže byl umístěn předehřívák spalovacího vzduchu a sekce podávacího stolu spalovacího roštu. Druhou fází byla montáž spod- ního bubnu kotle, na který se umístí svislé mon- tážní přípravky nesoucí hlavní (horní) buben kotle, viz foto.
Následně se umístily a smontovaly jednotlivé sekce roštu. Poté došlo na montáž svodky a násypky odpadů. Tato zařízení muselo být na- montováno v podstatě jako jedno z prvních, pro- tože později by již nebylo možné tyto prvky skrz ocelovou konstrukci umístit. Celá ocelová kon- strukce ostatně zarhnuje řadu prvků, které jsou ze stejného důvodu instalovány až po umístění tech- nologických zařízení. Montáž takovéto ocelové konstrukce vyžaduje značné zkušenosti šéfmon- téra a přesnou znalost projektu.
Ve druhé fázi montáže byly mezi oba bubny následně umísťovány a zaválcovány trubky kot- lového svazku. Současně s touto operací mohla probíhat montáž nejprve podélných a následně příčných membránových stěn, až byla vytvořena základní stavba kotle. Do druhého byly poté spuštěny šoty přehříváku a kotel je shora uzavřen stropem. Třetí fází byla montáž zavodňovacích a převáděcích potrubí a vzájemného propojení velkého množství dílčích částí výparníku kotle. Veškerý materiál byl v tomto případě spuštěn do kotelny přes střechu kotle, která je vysoká cca 40 metrů.
Po ukončení těchto prací přišla tlaková zkouška a následně provádění vyzdívek a izolací
Montáž absorbérů
prováděny patentovanou technologií kotvení tva- rových cihel na otrněné membránové stěny. Tato vyzdívka je provedena v podstatě po celé výšce spalovací komory.
Šikmé části ohniště jsou torkretovány. Nava- zující strop kotle a část druhého tahu včetně pře- hříváku jsou opatřeny plazmovým návarem slitiny Inconel, která byla provedena ve výrobě, nicméně spojení jednotlivých prvků bylo nutno provádět pří montáži na stavbě. Brněnský kotel má dva
ekonomizery, jeden z nich v kotelně, druhý (z dis- pozičních důvodů) mimo kotelnu. Oba tyto ekono- mizery jsou montovány standardním způsobem ja- ko zavěšené z několika trubkových dílů, které bylo nutné svařit dohromady.
Zařízení čištění spalin se v podstatě skládá ze čtyř hlavních částí – absorbér, tkaninový filtr, tahový ventilátor a propojovací kouřovody s komínem. Všechny tyto části byly montovány na předem připravenou ocelovou konstrukci
kotle. Vyzdívky spalovenských kotlů CNIM jsou
Předmontáž absorbérů Montáž komor tkaninových filtrů
Projekt Odpadové hospodářství Brno
Zdvih montážní plošiny na komín
pomocí věžového jeřábu. Náročnou operací byla montáž absorbérů, které musely být z rozměro- vých důvodů celé smontovány na stavbě. Absor- béry byly na místě předmontovány postupně do několika částí – výsypky, luby pláště, víko ab- sorbéru a stropní konstrukce, které byly jako díl- čí celky postupně zdvíhány a svařovány dohro- mady.
Samostatnou kapitolou byla montáž nových komínových vložek do stávajícího betonového dří- ku komína. Vzhledem ke zkušenostem zhotovitele byl zvolen způsob montáže vnitřkem komína s po- stupným vytahováním vložky vzhůru. K tomuto účelu měla sloužit montážní plošina umístěná na horní části komína. V rámci přípravných prací se bohužel ukázalo, že beton dříku komína je v horní části silně erodován a výztuž komína napadena korozí. Jako jediné smysluplné řešení se jevilo od- bourání poškozené části komína v rozsahu cca pět metru od horní hrany komína.
Zde se projevil zcela absurdní přístup úřadů, které trvaly na zachování původní výšky komína 125 metrů, přestože tak vysoký komín je pro mo- derní spalovnu zcela zbytečný. Proto musel být odbouraný dřík nahrazen ocelovými luby a ná- sledně osazen zmiňovanou montážní plošinou.
Montáž ocelových konstrukcí aerokondenzátoru
Montáž těchto částí byla prováděna divácky atrak- tivním způsobem pomocí helikoptéry.
Turbousoustrojí bylo na stavbu dodáno na rá- mu ve dvou částech – parní turbína s převodovkou a generátor. Obě tyto části byly umístěny na do- časnou ocelovou konstrukci, po které byly zasu- nuty otvorem ve zdi strojovny na úrovni +6,4 m. Rámy obou zařízení byly umístěny na betonové sloupy s podstavci typu GERB a následně spojeny dohromady. Vlastní umístění turbíny netrvalo déle než 48 hodin a návazně pokračovala montáž jed- notlivých prvků turbosoustrojí, jeho připojení k jed- notlivým potrubním větvím, instalace armatur, in- strumentace a elektrických zařízení.
Zkoušky zařízení a uvádění do provozu
Již v závěrečné fázi montáže technologie za- čaly tzv. „studené“ zkoušky jednotlivých zařízení. Tyto zkoušky zahrnovaly ověření mechanické funk- ce, elektrického zapojení a ovládání zařízení a funkce základních bezpečnostních systémů. Ná- sledně se zkoušela funkce řídících smyček jednot- livých zařízení a systémů implementovaných v řídicím systému podle zadání daného projek- tantů řízení technologického procesu. Po ukon- čení těchto testů začaly tzv. „teplé“ zkoušky, které
odstartovali produkcí demineralizované vody a její čerpání do tlakových systémů, následovalo sušení vyzdívek, vyvářka kotle a provádění profuků par- ních potrubí.
Profuky mohou být prováděny jak při spalo- vání odpadu, tak při spalování pouze zemního plynu. Rozhodnutí je na vedoucím najíždění, který určí, v kterém okamžiku začne spalování odpadu, a to na základě ověření funkčnosti všech systémů parního kotle. V případě brněnského projektu byly profuky prováděny pouze za provozu hořáku na zemní plyn. Po ukončení profuků může být k sy- stému připojena turbína a jsou prováděny její zkoušky s mediem. „Teplé zkoušky“ potom po- stupně přechází do fáze ladění a úprav řídících smyček tak, aby zařízení fungovalo podle poža- davků.
Úpravy řídících smyček byly prováděny přímo na operátorských stanicích řídicího systému SPPA-T3000, který umožňuje uživetelsky velmi pohodlným způsobem provádět změny jednotli- vých algoritmů. Tato fáze trvala cca tři měsíce. Ná- sledně se komplexně vyzkoušela celá technologie v délce 72 hodin a začal zkušební provoz, který tr- val v souladu se smlouvou až do získání kolaudač- ního souhlasu.
Projekt Odpadové hospodářství Brno
Vzhledem k tomu, že společnost SAKO Brno měla dostatek trvalého personálu pro obsluhu za- řízení, probíhalo zaškolování na provoz a údržbu nové technologie úrůběžně od zahájení teplých zkoušek, a to jak formou teoretických školení a testů, tak formou společných aktivit přímo v pro- vozu. Zhruba po měsíci od zahájení zkušebního provozu byla přítomnost operátorů společnosti CNIM zredukována a obsluha plnule přešla na pra- covníky provozovatele.
Povolení pro provoz zařízení
Provoz spalovny komunálních odpadů je po- volován integrovaným povolením, které vydává místně příslušný Krajský úřad. Společnost SAKO Brno takové povolení měla vydáno pro původní technologii, s tím že existující integrované povo- lení již obsahovalo rámcovou deifinici rekon- strukce zařízení a obecné podmínky pro zkušební provoz. Společnost CNIM jako dodavatel nové technologie byla tedy zplnomocněna k zajištění změny existujícího integrovaného povolení. Zdánlivě jednodušší postup se nakonec ukázal jako závažná komplikace, protože Krajský úřad jihomoravského kraje a dotčené organizace zá- sadně trvaly na tom, že žádost o tuto změnu po- soudí až na základě veškerých měření provede- ných ve zkušebním provozu, především měření emisí, hluku, analýz škváry a dalších provozních parametrů.
Vzhledem k tomu, že uvažovaná smluvní dél- ka zkušebního provozu byla tři měsíce, bylo napro- sto nereálné tyto povolovací procesy stihnout. Ce- lý proces probíhal asi tak, že byl zpracován draft
žádosti o změnu integrovaného povolení, obsáhlý návrh provozního řádu zařízení a tyto byly následně upravovány podle výsledků různých měření prová- děných v rámci zkušebního provozu. Zde je potřeba zdůraznit, že např. autorizovaná měření spojená s vyhodnocováním výsledků jsou vždy záležitostí minimálně na 4 až 6 týdnů.
Definitivní žádost o změnu integrovaného po- volení byla podána počátkem ledna 2011 a ná- sledně byla předmětem řady úprav a doplňování na základě různých požadavků dotčených úřadů. Samotné rozhodnutí pak nabylo právní moci v půli června a kolaudační souhlas byl vydán 29. června 2011.
V rámci výstavby každé spalovny se investor, potažmo zhotovitel, musí potýkat současně se dvěma povolovacími procesy – integrovaným po- volení, o kterém byla řeč, a stavebním řízením za- končeným kolaudací. To by samo o sobě nebylo nic neobvyklého, nicméně v rámci stavebního po- volení má stavební úřad možnost stanovit prove- dení zkušebního provozu. Při realizaci pak není jasné, zda může být provoz, resp. spalování odpa- du zahájeno na základě integrovaného povolení, či zda musí být k dispozici i povolení stavebního úřadu. V případě rekonstrukce brněnské spalovny se jako správná ukázala první varianta, tj. že stačí povolení integrované.
Diskusemi a přesvědčováním jsme však ztra- tili měsíc. Z této zkušenosti plyne doporučení co nejpodrobněji definovat fázi zahájení provozu a „teplých“ zkoušek zařízení buď v integrovaném povolení, je li vydáváno na počátku výstavby, nebo v povolení stavebním.
Závěr
Projekt rekonstrukce spalovny SAKO Brno skončil po necelých čtyřech letech od popisu smlouvy na realizaci, přičemž vlastní stavební a montážní činnost do prvního vhození odpadu do kotlů trvala pouze 18 měsíců. Přestože se jednalo o velmi komplikovaný projekt z hlediska neustálých interferencí mezi novou a existující technologií, po- dařilo se realizovat po technické a komerční strán- ce velmi dobře fungující zařízení, které se svou úrovní rovná s moderními zdroji budovanými v Ev- ropě. Přestože formálně bylo zařízení kolaudováno o rok později, nová spalovna fungovala bez ome- zení již po cca šesti měsících od ukončení montáž- ních prací a od té doby plní svůj účel – ekologicky šetrným způsobem vyrábět energii z odpadů a při- nášet zisk svému majiteli, kterým je město Brno.
K úspěšné realizaci projektu přispěly přede- vším dvě zásadní skutečnosti. Jednak, know how společnosti CNIM, která realizuje na klíč každoroč- ně tři až čtyři spalovny komunálních odpadů. Dru- hou velmi významnou skutečností je, že v České republice i v okolních zemích jako je Slovensko ne- bo Polsko, je k dispozici široká základna technicky vyspělých výrobních, dodavatelských a montáž- ních firem, na které je možno se při realizaci spo- lehnout. Věříme, že zkušenosti získané v projektu rekonstrukce a modernizace spalovny SAKO Brno, budeme moci zúročit v dalších projektech v regi- onu střední Evropy.
Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx,
zástupce vedoucího projektu,
CNIM S.A.
Installation of equipment under the Brno Waste Management project
The implementation of the Brno municipal waste incinerator project was started by signing of the contract with the investor of the project - SAKO Brno, a.s., on October 24, 2007. Based on the contract, the project was implemented as a "turnkey" project within the following scope:
1) Building permit, including demolition permit
2) Relocation and demolition
3) Modifications of existing building structures
4) New construction of buildings including adjacent areas and roads5) Manufacture and installation of new technological equipment
6) Testing, commissioning, trial operation, personnel training
7) Obtaining of all permits for the operation of equipment including final building inspection.
The contractor of the project was a consortium of the companies CNIM SA and Siemens Ltd. Both members of the consortium worked with dozens of local and foreign subcontractors, both at the manufacturing stage and in the construction phase. In the article the author describes the process of incineration plant upgrading.
Размещение и инсталляция оборудования в рамках проекта «Переработка мусора. Брно»
Реализация проекта фабрики по сжиганию коммунальных отходов в Брно была начата подписанием 24.10.2007 договора с инвестором проекта – фирмой «SAKO – Brno». На основании этого договора проект был реализован, как поставка «под колюч» в следующем объёме:
1) Разрешение на строительство оборудования, включая устранение устаревшего оборудования
2) Перевозки и снос
3) Реконструкция имеющихся строительных структур
4) Новые строительные объекты, включая прилежащие территории и коммуникации
5) Производство и монтаж нового технологического оборудования
6) Испытания, введение в эксплуатацию, эксплуатация с испытательным сроком, обучение персонала
7) Получение всех разрешений для ввода оборудования в эксплуатацию, включая сдачу объекта.
Исполнителем проекта стал консорциум фирм «CNIM» и «SIEMENS». Оба члена консорциума сотрудничали с десятками местных и зарубежных поставщиков, и это как на стадии производства, так и на стадии строительства. Автор статьи описывает процесс модернизации фабрики по сжиганию мусора.