Hradiště chytře
Hradiště chytře
1
KA02 - Strategie Smart City Manažerské shrnutí
1. Projekt Hradiště Chytře – Strategie Smart City
Předmětem projektu je tvorba Strategie Smart City jako výchozího podkladu pro formalizaci a následnou implementaci konceptu Smart City v podmínkách města Uherské Hradiště. Práce na projektu formálně započaly podpisem smlouvy dne 26. 11. 2019. Původní termín ukončení projektu a předání díla byl prodloužen na 31. 5. 2021 z důvodu pandemie Covid-19 a návazných restrikcí.
Proč Strategie Smart City? Město doposud řešilo problematiku aplikace konceptu Smart City pouze formou jednotlivých dílčích projektů bez vzájemných vazeb a souvislostí, prostředí nebylo dostatečně zmapováno a znalostní úroveň neumožňovala kvalifikované rozhodnutí pro zapojení konkrétních technologií a zajištění provázanosti instalovaných systémů. Záměrem projektu tak je zmapování všech oblastí, které řeší veřejná správa, kde je vhodné využít principy konceptu Smart City a specifikovat předpoklady pro jejich zavedení.
1.1 Struktura výstupu
Členění Strategie vychází ze zadávací dokumentace publikované v rámci výzvy k veřejné zakázce, výstup projektu tak tvoří:
• Analytická část
▪ Analýza výchozí situace z pohledu Smart City
▪ Kvalitativní průzkum mezi podnikateli a obyvateli
▪ SWOT analýza z pohledu Smart City
▪ Koncipování obsahové struktury a náplně webového portálu
• Návrhová část
▪ Strategická část
▪ Akční plán
▪ Návrh digitální a komunikační infrastruktury pro podporu nových služeb
▪ Návrh sady dat pro účely městského plánování a projektování
▪ Návrh kritérií pro zahrnutí smart technologií jako součást projektové dokumentace
• Návrh systému implementace, monitorování a evaluace (Implementační část)
▪ Harmonogram aktivit
▪ Metodika indikátorů
▪ Měření naplňování strategického plánu
• Nastavení principů a nástrojů komunikace a marketingu
• Shrnutí – ostatní výstupy
▪ Závěry
▪ Manažerské shrnutí (tento dokument)
▪ Tisková zpráva
1.2 Projednávání Strategie
Proces projednávání Strategie obsahoval následující kroky:
• Úvodní jednání Řídícího výboru a Pracovní skupiny pro tvorbu Strategie Smart City
• Projednávání dílčích výstupů s Pracovní skupinou pro tvorbu dokumentu po etapách:
▪ 1 x Analytická část
▪ 2 x Strategie
▪ 2 x Akční plán
▪ 1 x Implementace a marketing.
• Společný workshop se zpracovateli Strategie Informační strategie – z důvodu omezení spojených s pandemií Covid-19 byl workshop omezen na koordinaci výstupů a zpracování společné prezentace
• Představení, prezentace výsledků analýzy vybraným komisím rady města
• Akceptační řízení – přijetí výsledků a závěrů celého dokumentu.
• Závěrečné projednání návrhu Strategie Smart City Řídícím výborem a Pracovní skupinou
• Prezentace dokumentu v radě města / zastupitelstvu města.
Pracovní skupina Smart City
Pro potřeby Strategie Smart City byla vytvořena 1 generální expertní pracovní skupina tvořena zástupci úřadu města, akademické sféry a odborné veřejnosti, která měla možnost se k průběhu a jednotlivým výstupům vyjadřovat. Pracovní skupina byla personálně obsazena tak, aby bylo zajištěno různorodé a rovnoměrné zastoupení všech skupin aktérů místního rozvoje.
Z důvodu opatření vyplývajících z pandemického situace Covid-19 byla činnost pracovní skupiny omezena zejména na online workshopů a telekonferenčních jednání, písemná připomínkování a individuální jednání se zpracovateli Strategie.
Řídící výbor
Řídící výbor byl koncipován jako kolektivní orgán sestávající ze zástupců politické reprezentace města, zaměstnanců města a odborné oponentury. Řídící výbor koordinoval veškeré činnosti směřující ke zpracování strategického dokumentu vč. dohledu nad činností pracovní skupiny.
1.3 Podstata a základní principy chytrého města
Provázanost jednotlivých aspektů lidské existence, rostoucí počet obyvatel i neustále se zvyšující požadavky na kvalitu života s sebou přináší zátěž na celý ekosystém a jeho zdroje. Udržitelný rozvoj se tak pomalu stává největší výzvou současného světa a to jak z hlediska ekonomického, sociálního či environmentálního. Jsou to právě města, která mnohdy představují příčinu zmíněných jevů.
Města se však rovněž stávají jedním z hlavních hybatelů a zdrojů východisek pro řešení této budoucí udržitelnosti. Na tomto přístupu je v podstatě postavena celková koncepce Smart City (dále také „SC“).
Hlavními stavebními kameny tzv. chytrých měst jsou technologie, data i inovativní přístupy, které kombinace technologických řešení a analýzy dat umožňují. Implementace nových technologií vede ke zvýšení kvality městských služeb, efektivní veřejné správě, optimalizaci nákladů, redukci spotřeby zdrojů či účelnějšímu zapojení občanů do chodu jejich města.
Technologických možností a řešení však již existuje tolik, že jejich efektivní integrace vyžaduje koordinovaný koncepční přístup. Na tento trend reaguje koncept Smart City vytvářením ucelených metodických přístupů, které spojují nejnovější poznatky z veřejné správy, akademické obce, technologického byznysu a inovačních projektů po celém světě.
Ačkoli by se specifické pojetí konceptu chytrých měst mělo vždy částečně lišit pro každé jednotlivé město či region, určitou sadu klíčových parametrů Smart City lze definovat pro většinu z nich. Tyto základní principy jsou kontinuálně revidovány a rozšiřovány s nově získanými praktickými poznatky a na nich postavených výzkumech, které vznikají ve spolupráci světových výzkumných pracovišť, městských samospráv i samotných uživatelů. Celkový přístup ke koncepci chytrých měst tak lze definovat pomocí následujících principů:
• Řešení směřující k udržitelnosti rozvoje města
• Koncepční plánování založené na jasné vizi vycházející z potřeb obyvatel
• Důraz na technické, sociální a finanční inovace
• Mezioborová spolupráce, hledání chytrých řešení napříč obory
• Zkvalitňování veřejného prostoru
• Pružná, odolná a bezpečná řešení
• Soulad s životním prostředím
• Stimulující a přátelské prostředí, aktivní komunikace s občany
Dodržování a úspěšné nastolení těchto principů v praxi je úzce spojeno s dostatečným chápáním propojenosti všech dotčených oblastí ve fungování města a požadavku na úzkou spolupráci všech zainteresovaných účastníků, a to zejména města, obyvatel, podnikatelské a akademické sféry.
2. Analytická část
Pro Strategii Smart City města Uherské Hradiště byla na úvod zpracována vstupní analýza. Jejím cílem bylo získat informace relevantní pro rozvoj konceptu Smart, konsolidace dostupných zdrojů (zejména strategických dokumentů města) vč. jejich deklarovaných cílů, ambicí a nástrojů k jejich naplnění. Na základě úvodních zjištění byla stanovena premisa, že Strategie Smart City bude sloužit jako inteligentní nástavba k již existujícím strategickým cílům města a následně ve své Návrhové části na základě zjištěných poznatků rozšíří portfolio rozvojových nástrojů města.
Došlo tak k vytvoření adekvátní informační základny a v relevantních případech a tematických oblastech rovněž informačního rozcestníku, který čtenáře odkáže na detailnější zdroje informací a dat, které byly při zpracování strategie Smart City zohledněny
Analýza zjišťuje, vyhodnocuje a následně definuje specifické potřeby města v kontextu zpracování strategie Smart City a mapuje prostředí pro jejích následnou implementaci do každodenního provozu města. Cílem bylo identifikovat aspekty a rozvojové oblasti, které jsou pro rozvoj města Uherské Hradiště podstatné a to zejména s ohledem na přidanou hodnotu ve vztahu ke kvalitě života obyvatel a rovněž ekonomickým úsporám úřadu a města.
Z analýzy vyplývá, že město Uherské Hradiště již de facto nastoupilo na cestu ke Smart City díky svému zpracovanému Programu rozvoje do roku 2030, který v široké řadě oblastí definuje cíle a opatření k jejich naplňování v souladu s konceptem chytrých měst. Program rozvoje 2030 tak slouží jako výchozí strategický rozvojový rámec a cílem Strategie Smart City jako celku je metodické ukotvení konceptu do provozu a správy města a integrace vhodných technologických řešení a inovativních přístupů v klíčových oblastech rozvoje města, které byly na základě analýzy identifikovány následovně:
• Energetika a energetický management
• Životní prostředí, zejména odpadové hospodářství
• Mobilita
• Rozvoj úřadu
• Bezpečnost a odolnost města
Pro další potřeby Strategie Smart City je dílčím výsledkem analytické části formulovaná SWOT analýza z perspektivy konceptu SMART a shrnutí poznatků sloužících k následné formulaci SMART vize města, rozvojových pilířů a definici strategických cílů, které jsou zpracovány v rámci Návrhové části.
Z hlediska informačních zdrojů byly při zpracování analytické části výstupu využity:
• Strategické dokumenty města, zejména Vize 2030: Program rozvoje města
• Dílčí koncepční studie města
• Veřejně dostupné informace a statistická data
• Výsledky polostrukturovaných rozhovorů se zástupci města a úřadu
• Výsledky dotazníkového šetření mezi obyvateli a zástupci podnikatelské sféry
Součástí analytických kapitol je rovněž zmapování dat využitelných Smart City pro vytvoření obrazu datového prostředí, tj. zdrojů, kvality dat, vlastnictví, doba jejich dostupnosti a citlivost dat.
Poslední kapitolu tvoří doporučení na obsahovou strukturu webu, který má sloužit jako hlavní komunikační nástroj s veřejností v rámci projektu „Hradiště chytře“.
2.1 Kvalitativní průzkum mezi podnikateli a obyvateli
Kvalitativní průzkum mezi podnikateli a obyvateli byl zaměřený na analýzu jejich potřeb z pohledu principů SMART CITY. Šetření bylo provedeno na základě vlastního dotazníku a metodiky provádění průzkumu zpracovatele.
Dotazníkové šetření bylo z důvodu mimořádné situace a z důvodů restrikcí spojených s pandemií COVID-19 odloženo na pozdější termín. Bylo tak zpracováváno ve fázi přechodu mezi analytickou a návrhovou částí.
Otázky šetření směřovaly na nutné podmínky rozvoje regionu pro obyvatele, tedy co je dle respondentů třeba nejprve udělat, aby se v regionu žilo lépe. Provedený výzkum sloužil pro ověření tzv. „defender strategy,“ kdy se město nejprve rozvíjí tím, že identifikuje a odstraňuje bariéry růstu regionu (bydlení, životní prostředí, estetický dojem z města…). Výstupem kvalitativního průzkumu je základní výzkumná zpráva z dotazníkového šetření.
Získaná data jsou zpracována ve formě tabulek a grafů, vyhodnocena a byla předána městskému úřadu včetně vyplněných zdrojových dotazníků.
Dotazníkové šetření probíhalo formou papírového asistovaného záznamu, kdy tazatel měl vždy k dispozici záznamový arch a pokládal dotazovanému konkrétní otázku. Cílem bylo konstruovat dotazník tak, aby dotazovanému jeho asistované vyplnění trvalo maximálně 5 minut. Dotazování probíhalo ve dvou cílových skupinách:
• Obyvatelé (celkem 200 respondentů)
• Podnikatelé (celkem 30 respondentů)
2.2 Polostrukturované rozhovory se zástupci města a úřadu
Kapitola obsahuje výsledky polostrukturovaných rozhovorů se zástupci města a úřadu. Rozhovory proběhly ve dvou kolech s výrazným časovým odstupem z důvodů restrikcí spojených s COVID 19. Celkem bylo zrealizováno 14 polostrukturovaných rozhovorů, kdy každý z nich trval cca 60 minut. Polostrukturované rozhovory probíhaly formou počítačového asistovaného záznamu, kdy byly dotazovanému kladeny otázky a odpovědi průběžně tazatelem zaznamenávány. Výsledkem rozhovorů jsou zpracované počítačové přepisy, které byly na základě závazku tazatele anonymizovány.
Základní osnova otázek:
1) Kde vnímáte rezervy z pohledu rozvoje města / fungování úřadu
2) Jaké projekty jsou připravovány
3) Kde vnímáte zlepšení v oblasti Smart City
4) Jak hodnotíte kvalitu života ve městě
Anonymizované záznamy slouží nejen pro konstrukci a aktualizaci tematických kapitol Analytické části, včetně posouzení míry zralosti zavedení konceptu Smart City, ale rovněž představují významný zdroj informací pro zpracování dílčí SWOT analýzy (šetření se zástupci města a úřadu), která odráží hlavní body z realizovaných rozhovorů a jsou promítnuty rovněž do celkové SWOT analýzy města.
2.3 Potřeby města
Energetika a energetický management
Stávající rozvojovou potřebou v oblasti energetiky je nastavení optimálního energetického mixu města vč. zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie – za tímto účelem chybí strategický dokument, který by potřeby a další rozvoj města v oblasti energetik koncepčně ukotvil. I s ohledem na skutečnost, že město je v době zpracování strategie v procesu výběru a výměny nového topného média.
Z pohledu Smart City je rovněž klíčový další rozvoj systému energetického managementu, neboť se jedná o přístup, který městům přináší jednoznačné provozní úspory. K tomuto účelu je vhodné alokovat odpovídající lidské a finanční zdroje. Hlavním nástrojem efektivního moderního energetického managementu jsou energetické platformy usnadňující analýzu spotřeb a zvyšující efektivitu správy energetických hospodářství a jednotlivých odběrných míst.
Životní prostředí - zejména odpadové hospodářství
Problematikou životního prostředí, zejména přizpůsobení městské infrastruktury extrémním projevům počasí,se paralelně zabývá Místní adaptační strategie na změnu klimatu, která definuje i rozvojové potřeby města. Adaptace a odolnost měst jsou významnými prvky konceptu Smart City. Strategie se tak v rámci životního prostředí více zaměřuje zejména na problematiku odpadového hospodářství města – stávající potřebou je nastavení efektivního systému controllingu provozní a ekonomické efektivity ve vztahu ke svozu a likvidaci odpadu (zejména zajištění adekvátních dat pro nastavení optimálního systému vyúčtování služeb, digitalizace správy majetku apod.).
Mobilita
Dle veškerých dostupných informací Uherské Hradiště jednoznačně zatěžuje problematika dopravy v klidu, téma parkování v centru stejně jako v rezidenčních oblastech rezonuje napříč všemi zájmovými skupinami. Jedná se však o dílčí symptom širšího problému – nastavení systému udržitelné mobility jako fungujícího celku. I přes široké portfolio dokumentů a analýz městu chybí zastřešující dopravní koncepce, která by moderní dopravu (vč. logistiky, hromadné dopravy, sdílené dopravy, řízení dopravy apod.) řešila jako integrovaný celek.
Dalším rozvojovým tématem z hlediska potřeb města a jeho občanů je potřeba řešení celkové kvality veřejné hromadné dopravy – nastavení systému veřejné a městské hromadné dopravy jako celku, související infrastruktury, vybavení apod. Rovněž je potřeba zahrnout problematiku propojení autobusového a vlakového nádraží, resp. potenciál vytvoření multimodálního uzlu.
Z hlediska Smart City je v neposlední řadě potřeba nastavit a rozvíjet systém inteligentního řízení dopravy, zejména v podobě nasazování dopravních telematických systémů a jejich integrace s dalšími systémy (parkování, navigace) a centralizace do vybrané podoby městského dispečerského centra.
Rozvoj úřadu a Smart Governance
Kvalita interního fungování úřadu a jeho služeb poskytovaných navenek definuje úroveň fungování města jako ekosystému. Jednoznačnými trendy z hlediska Smart City je neustálá digitalizace a kontinuální rozvoj a integrace nových prvků českého eGovernmentu. Touto problematikou se detailně zabývá Informační strategie města.
Nadčasovou potřebou města je neustálé zvyšování kvality a dostupnosti služeb poskytovaných úřadem svým klientům – občanům v rámci tzv. Smart Governance. Druhou stranou téže mince je následně průběžná
optimalizace interního fungování úřadu, která se vztahuje zejména na personální a procesní řízení, systém controllingu a rovněž zvyšování efektivity systému správy a hospodaření s majetkem.
Bezpečnost a odolnost města
Bezpečnost
V této oblasti se jedná o celkové zvyšování připravenosti a udržení stávající vysoké úrovně bezpečnosti a pocit bezpečí občanů. Z hlediska potřeb města se jedná o zajištění fyzické (infrastrukturální, majetkové), energetické a kybernetické bezpečnosti.
V kontextu stávající potřeb se jedná zejména o zajištění kvalitního technologického vybavení Městské policie Uherské Hradiště, udržitelný rozvoj městského kamerového dohlížecího systému, podpora nástrojů pro prevenci kriminality, zajištění informační a kybernetické bezpečnosti úřadu (které se rovněž věnuje Informační strategie města) a v neposlední řadě kontinuální zabezpečení a rozvoj krizového řízení města.
Odolnost
Po zkušenosti se stále probíhající pandemií COVID-19 a s ní spojenou krizí však více než kdy dříve roste význam schopnosti měst (a jeho občanů) odolávat extrémním situacím vyžadujících rychlá řešení. Jedná se zejména o schopnost aktivně reagovat a adaptovat se na nové a nepředvídané situace či dynamicky se vyvíjející rozvojové výzvy.
Klíčovou potřebou moderních obcí je zaměření se na odolnost, lokální soběstačnost a dlouhodobou udržitelnost (zejména na úrovni energií, vytěžování zdrojů a zabezpečení služeb občanů).
3. Návrhová část
3.1 Metodický přístup
Koncept Smart City
Stejně jako pro Analytickou část byla při zpracování Návrhové části jsou zohledněna metodická doporučení a postupy pro koncept Smart City Ministerstva pro místní rozvoj1 (dále „MMR“), poznatky a metodické přístupy oborové organizace Czech Smart City Cluster2, které na metodiku MMR volně navazují a rovněž jsou využity poznatky získané v rámci projektu Svazu měst a obcí ČR SMART Česko.
S.M.A.R.T.E.R.
Dále je v rámci Návrhové části využíváno principů plánování S.M.A.R.T.E.R., zejména s ohledem na definici strategických cílů, které jsou dle metodiky:
• Specifické
• Měřitelné číslem, stupněm či stavem
• Dosažitelné, resp. ovlivnitelné městem
• Rozumné – v kapacitách města
• Termínové – smysluplný termín splnění v rozsahu 1-3 let
• Se stanoveným nositelem odpovědnosti / garantem za jejich plnění
• Se stanoveným systémem vyhodnocováním
• Se stanoveným termínem re-evaluace cíle
Struktura Návrhové části
Návrhovou část Strategie Smart City tvoří:
• Mise a vize města
• Pilíře rozvoje
• Strategické a specifické cíle
• Návrh opatření
1 Metodika Smart Cities, Ministerstvo pro místní rozvoj xxxxx://xxx.xx/xx/xxxxxxxxxx/xx/xxxxxxxx
2 Obecná metodika Smart Cities, Czech Smart City Cluster
xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/
Obrázek 1 Hierarchická struktura Návrhové části
3.2 Mise Strategie Smart City
Misí Strategie Smart City města Uherské Hradiště je sloužit jako integrační prvek a inteligentní nástavba k již existujícím strategickým dokumentům, definovaným rozvojovým cílům a jako prostředek pro „ochytření“ již plánovaných opatření města.
Zástupcům města a úřadu Strategie Smart City definuje významné oblasti inteligentního a udržitelného rozvoje města, zprostředkovává portfolio rozvojových nástrojů a přístupů zohledňující globální trendy, dobrou praxi a metodické standardy, nastavuje Smart strategické cíle v souladu s celkovým směřováním města a předkládá základní sadu opatření k jejich realizaci.
Proč má být Uherské Hradiště Smart?
Z globálního, národního i regionálního hlediska koncept Smart City reaguje na významnou výzvu současné společnosti – udržitelný rozvoj. Chytré město je takové, které efektivně využívá technologické inovace, rozhoduje se na základě skutečných a aktuálních dat, digitalizuje a automatizuje svůj provoz (šetří zdroje) a využívá synergických efektů jednotlivých (doposud izolovaných) opatření tím, že je integruje do komplexních celků.
Přístupy a nástroje využívané v rámci konceptu Smart City umožňují naplňovat stanovenou rozvojovou vizi města do roku 2030 tím, že poskytují vysokou přidanou hodnotu za optimálního a zodpovědného využití dostupných zdrojů.
Obecné principy konceptu Smart City, které Mise Strategie Smart City UH respektuje:
• Důraz na technické, sociální a finanční inovace
• Koncepční plánování založené na jasné vizi vycházející z potřeb obyvatel
• Mezioborová spolupráce, hledání chytrých řešení napříč obory a oblastmi
• Pružná, odolná a bezpečná řešení
• Stimulující a přátelské prostředí, aktivní komunikace s občany
• Zvyšování udržitelnosti rozvoje v souladu s životním prostředím
Misi Strategie Smart City lze tak shrnout do následujících bodů:
• Dosažení synergických efektů a úspor zdrojů
• Formalizace a implementace konceptu Smart City v podmínkách města
• Integrace dílčích technologických projektů a probíhajících aktivit do jednoho celku
• Identifikace klíčových oblastí inteligentního rozvoje v podmínkách města
• „Smartifikace / ochytření“ a inovace města a plánovaných projektů
• Nastavení strategických cílů s ohledem na již nastavené rozvojové priority
• Zastřešit stávající poznatky do uceleného rámce
3.3 Shrnutí strategických cílů
Pilíř rozvoje 1: Inteligentní energetika (IE)
• 1.1 Rozvoj energetického managementu
• 1.2 Využívání alternativních zdrojů energie
• 1.3 Šetrné hospodaření s vodou
• 1.4 Inteligentní veřejné osvětlení
Pilíř rozvoje 2: Zdravé životní prostředí (ZŽ)
• 2.1 Odpadové hospodářství
• 2.2 Čisté ovzduší a voda
• 2.3 Atraktivní urbanistický a architektonický prostor
Pilíř rozvoje 3: Udržitelná mobilita (UM)
• 3.1 Naplňování / aktualizace SUMP
• 3.2 Veřejná doprava – zvýšení atraktivity
• 3.3 Doprava v klidu – srozumitelné/spravedlivé parkování
• 3.4 Organizace a řízení dynamické dopravy – zavedení ITS
• 3.5 Podpora multimodální dopravy/ budování MMU v UH
• 3.6 Podpora alternativních pohonů / infrastruktura pro EV
• 3.7 City logistika / centrum města
• 3.8 Správa a údržba komunikací – upravené komunikace
• 3.9 Dostupná sdílená mobilita / M-a-a-S
Pilíř rozvoje 4: Moderní úřad
• 4.1 Profesionální a digitální fungování úřadu
• 4.2 Vytěžování a otevírání dat
• 4.3 Rozvoj infrastruktury
• 4.4 Podpora podnikání a turismu
Průřezový pilíř rozvoje: Bezpečnost a odolnost
• 5.1 Koncepční rozvoj integrované bezpečnosti
• 5.2 Ochrana veřejných budov a měkkých cílů
• 5.3 Kybernetická a informační bezpečnost
3.4 Stakeholder management
V rámci systému řízení spolupráce se zainteresovanými stranami je důležitá formalizace jejich zapojení se do naplňování Strategie Smart City i všech dalších rozvojových aktivit.
Formalizace zapojení je vhodné provést formou uzavření memoranda či jiné strukturované dohody, např.
„Dohody o spolupráci při naplňování Strategie Smart City Uherské Hradiště“ (dále také „Dohoda“). Dohoda bude mít formu multilaterálního právního aktu uzavřeného mezi městem Uherské Hradiště a zástupci co nejširší řady zainteresovaných stran (dále také „Partneři“).
Dohoda tak bude dokumentem, jehož podpisem jednotliví partneři vyjadřují zájem a shodu na způsobu a přístup k řešení vybraných problémů / potřeb města a svou vůli podílet se na přípravě a/nebo realizaci konkrétních opatření vedoucích k naplňování strategických cílů. Navrhovaná Dohoda bude otevřená listina, k níž se mohou v průběhu realizace připojovat další partneři.
Výhodou tohoto formátu je, že jej lze snadno upravovat a doplňovat a kdykoli tak pružně reagovat a řešit aktuální výzvy a potřeby v dané rozvojové (či projektové) oblasti na území města.
Plánovaný formát Dohody sestává ze dvou část:
• Obecná
• Příloha – soupis projektů / opatření
První, obecná, část obsahuje formulovaný projev vůle zainteresované strany podílet se na naplňování vize a cílů Strategie. Druhá část, příloha, bude obsahovat soupis aktuálně řešených prioritizovaných opatření cílících na řešení definované výzvy.
Navrhovaná struktura Dohody o spolupráci:
1. Úvod – základní vymezení problematiky
2. Strategická část Dohody o spolupráci
o Vize – jaké problémy a potřeby dohoda řeší, důvody ke spolupráci
o Cíle – čeho chce město a partneři dohodou dosáhnout
3. Návrhová část
o Soupis řešených cílů a opatření dle Návrhové části Strategie
4. Deklarační část
o Konkrétní deklarace partnerů vč. individuálních závazků
o Podpisy partnerů
5. Implementační část
o Soupis opatření k realizaci s vymezením role / odpovědnosti partnera
Před vytvořením dohody je nutné zahájit dialog se zástupci zainteresovaných stran. Výchozí seznam hlavních zainteresovaných stran je definován v Analytické části Strategie Smart City (kapitola č. 20). Níže je uveden soupis identifikovaných partnerů a soupis vybraných opatření, kde je relevantní zapojení partnera.
3.5 Akční plán
Akční plán představuje katalog projektových opatření, pomocí kterých dochází k realizaci definované Strategie – definuje tedy aktivity, programy a opatření, skrze které dochází k realizaci vytyčených cílů. Vybrané projekty byly zvoleny na základě výsledků jednání řídící skupiny, odborných pracovních skupin, politického programu a možností financování.
Metodika zpracování
Na základě zpracované mise, vize, pilířů rozvoje a strategických cílů v rámci projektových aktivit proběhlo vytvoření zásobníku projektů, programů, aktivit a návrhu opatření, které vedou k jejich naplnění.
Projektový zásobník zohledňuje jak již existující naplánované aktivity města (relevantních ve vztahu ke konceptu Smart City), tak základní řešení dle metodických doporučení, nejlepší praxe, návrhů odborníků a požadavků zástupců města.
Prioritizace opatření
Součástí přípravy Návrhové části bylo získání zpětné vazby a provedení prioritizace opatření obsažených v zásobníku. Za tímto účelem byly aktivně zapojeni členové ustanovených pracovních skupin pro každý rozvojový pilíř.
Prioritizace proběhla v období 25. 11. – 2. 12. 2020. Každý člen pracovních skupin obdržel soubor obsahující hodnotitelskou tabulku s přehledem všech opatření. Spolu s tabulkou byly zaslány i stručné popisy jednotlivých projektových opatření.
Prioritizace probíhala formou udělování bodů. Maximální počet bodů k hodnocení odpovídal celkovému počtu projektových opatření v zásobníku – body bylo možné přidělovat libovolně, maximální počet bodů pro jedno projektové opatření byl omezen na 3 body.
Během hodnocení rovněž dne 27. 11. 2020 proběhl společný online workshop formou telekonference na platformě Microsoft Teams, který účastníkům poskytl prostor pro otevřenou diskusi a možnost zodpovězení dotazů.
Výsledky prioritizace byly prezentovány a diskutovány na jednání řídící skupiny konaného dne 10. 12. 2020, kterého se účastnil i starost města. Zásobník prioritizovaných opatření tvoří samostatnou přílohu Strategie.
Výběr opatření Akčního plánu
Akční plán zohledňuje celkové výsledky prioritizace a sestává z 5 prioritizovaných opatření pro každý Smart City pilíř rozvoje. Prioritizované projekty tvoří náplň Akčního plánu na dobu 2 let. Zbývající projektová opatření tvoří projektový zásobník akčního plánu na dobu následujících pěti let.
Prioritní projektová opatření jsou rozpracovaná do rozsahu stručného popisu, který zodpovídá otázky CO, JAK (ČÍM), KDO a KDY. Formát a struktura karet rozpracovaných opatření je po koordinaci s Řídící skupinou totožná s výstupy Informační strategie tak, aby navrhovaná opatření byla vzájemně snadno srovnatelná.
3.6 Rozvojové požadavky
3.6.1 Digitální a komunikační infrastruktura města
Digitální a komunikační infrastruktura města pro podporu nových služeb a umožnění tvorby dat v reálném čase, jejich přenos tam, kde jsou potřeba, a jejich využívání pro lepší fungování města a kvalitní život jeho obyvatel představuje páteřní rozvojový prvek pro efektivní fungování chytrého města – pomyslnou nervovou soustavu města jako živoucího organismu.
Touto problematikou se do detailu zabývá zpracovaná Informační strategie města Uherské Hradiště, která popisuje metropolitní síť MAN-UH, otevřená data a navrhuje službu Společný cloud pro město a jeho organizace, resp. centrum sdílených služeb.
V rámci této služby Informační strategie UH definuje základní tematické oblasti, které je potřeba koncepčně řešit tak, aby bylo možné centrum sdílených služeb rozvíjet. Tyto oblasti mají jednoznačný průnik s infrastrukturními potřebami chytrých měst a návrhy Informační strategie tak představují výchozí krok pro rozvoj digitální a komunikační infrastruktury města.
Z pohledu Smart City lze výstupy Informační strategie doplnit o následující prvky:
• Integrační a řídící platformy
• Komunikační sítě pro potřeby internetu věcí (IoT)
• Telekomunikační sítě nové generace
3.6.2 Datové sady pro účely městského plánování
Návrh sady dat pro účely městského plánování a projektování, která musí být dostupná jako základ pro analytické činnosti k využití v konceptu Smart City skrze jednotnou GIS platformu, internetovou platformu anebo systém provozovaný městem.
3.6.3 Kritéria pro zahrnutí smart technologií
Kapitola předkládá návrh kritérií pro zahrnutí smart technologií jako součást projektové dokumentace pro výstavbu a rekonstrukce veřejných prostor a realizace veřejných služeb, obsahuje:
• Zahrnutí smart technologií
• Základní vymezení smart principů ve vztahu k návrhu kritérií zahrnutí technologií
• Manuál pro komplexní přípravu projektů veřejných budov
• Využití metody BIM
• Inteligentní budovy
4. Implementační část
Implementace představuje systém, skrze který je Strategie Smart City realizována. Určuje, jakým způsobem bude zajištěno, aby cíle a opatření Strategie byly efektivně naplňovány.
V kontextu konceptu Smart City neexistuje jediný osvědčený či doporučený přístup k implementaci, ani žádná obecně platná metodika, která by postupy implementace Strategie Smart City přesně definovala. Proces implementace totiž ve většině případů podléhá specifickému nastavení procesů v daném městě.
Z toho důvodu je předkládána implementační struktura pokrývající základní potřeby Strategie bez ambicí zasahovat do zavedených procesů města. Významnou výjimku však tvoří návrh na zavedení Projektové kanceláře
/ Koordinátor Smart City, který zohledňuje ověřenou praxi a specifické požadavky konceptu Smart City, který pokrývá a řeší širokou škálu rozvojových oblastí.
Hlavním nástrojem implementace strategie je Akční plán, s plánovanou aktualizací každé 2 roky doplněný o základní indikátorovou soustavu mapující vývoj města v čase. Tento postup implementace vychází z obecně platné dobré praxe.
4.1 Systém implementace
Efektivní implementace Xxxxxxxxx očekává ukotvení organizační struktury pro realizaci Smart City – tedy ustanoveného koordinátora Smart City, který spolupracuje s vedením xxxxxxx, je podřízen starostovi města a jeho role tvoří buď samostatnou funkci, či je vedoucím pracovníkem v návazném útvaru.
Dalším výchozím předpokladem je informované zapojení celého vedení města a útvarů úřadu. Koordinace aktivit, vzájemná informovanost a systematické zapojování zainteresovaných stran je základním kamenem pro kontinuální realizaci stanovených cílů, schválených opatření a rozvoj inteligentního města.
4.2 Monitoring
Pro monitoring Strategie je nastaven přístupný systém, skrze který dochází ke sledování nejen celkového naplňování Strategie Smart City, ale i strategických cílů a vývoje města.
Evaluace Strategie bude probíhat ve dvou samostatných osách:
• Stav plnění akčního plánu a zásobníku opatření Strategie
▪ Neaktivní / V přípravě / Probíhá / Dokončeno / Vyřazeno
• Měření vývoje soustavy indikátorů
4.3 Evaluace
Evaluace Akčního plánu kopíruje logiku systému evaluace plnění zásobníku opatření. Dochází k základní kategorizaci jednotlivých projektů v Akčním plánu: Neaktivní, V přípravě, Probíhá, Dokončeno, Vyřazeno.
Větší pozornost je následně věnována kvalitativní argumentaci daného stavu, např. tedy proč je projekt na konci období daného Akčního plánu stále neaktivní, v jaké fázi příprav se nachází, s jakým výsledkem byl projekt dokončen či proč byl z Akčního plánu vyřazen. Následně dochází k Aktualizaci akčního plánu, která spočívá v doplnění Akčního plánu o nové projekty či administrativní, obsahové a formální změny původních projektů.
Výsledky evaluace by měly být ve spolupráci s tiskovým mluvčím na konci každého roku prezentovány široké veřejnosti – minimálně na webových stránkách města. Cílem je grafická vizualizace vývoje města, zvýšení zájmu veřejnosti o rozvoj města a získávání podnětů k realizaci.
5. Systém komunikace
Tato kapitola Strategie Smart City řeší nastavení principů a nástrojů komunikace a marketingu ve vztahu k veřejnosti.
Komunikace mezi úřadem a klienty dle principů Smart City neprobíhá pouze jako jednostranné předávání informací, ale představuje oboustranný proces, v rámci kterého mají občané možnost aktivně ovlivňovat chod a rozvoj města. Prostřednictvím kvalitní transparentní komunikace a vzájemné spolupráce lze naplňovat rozvojový potenciál města a zvyšovat kvalitu života jeho občanů.
Způsob předávání informací (vč. vizuálního aspektu komunikace) je stěžejní částí identity města nejen vůči občanům, ale i k potencionálním návštěvníkům a partnerům města, tedy subjektům hledajících informace o městě a jeho činnostech. Navrhované principy a pravidla komunikace, které usnadní naplňování cíle zpřístupnění a usnadnění komunikace.
Cíle efektivně nastavené komunikace
• Přiblížit zaměstnancům úřadu informace o činnosti a rozvoji jejich organizace a možnostech zapojit se do jeho rozvoje.
• Sjednotit, kategorizovat a standardizovat komunikační nástroje.
• Zatraktivnit úřad prostřednictvím zlepšení interních procesů komunikace a vystupovat jako vstřícný a spolehlivý partner zainteresovaných subjektů.
• Zlepšit pozici města vůči široké veřejnosti – transparentnost, profesionalita, korektnost a přátelský přístup.
• Zvýšit efektivitu komunikace, posílit pronikání prioritních témat k veřejnosti.
Cíle vnější komunikace
• Spolupráce s občany na rozvoji města
• Efektivní komunikace s klienty úřadu
• Informovaná veřejnost
• Zvyšování spokojenosti občanů
• Budování pozitivního obrazu města
• Otevřenost a transparentnost úřadu
Cíle vnitřní komunikace
Efektivní komunikaci uvnitř organizace zásadně ovlivňuje její fungování, klíčovou roli zde plní průběžná informovanost zaměstnanců na co nejvyšší úrovni. Cílem kvalitně nastavené interní komunikace je tak dosažení cílů města, sledování a komunikace záměrů a posilování společného zájmu na jejich plnění.
Dále by mělo za využití vhodných komunikačních nástrojů a principů docházet k dostatečné informovanosti zaměstnanců o veškerém dění uvnitř úřadu i města, které má vliv na jejich práci a rozhodování. V opačném případě může dojít k negativnímu vlivu na zaměstnance, a to nejen v rovině výkonové, ale i motivační, což může být negativně promítnuto do chodu úřadu a směřování města.
6. Závěry
1. Uherské Hradiště nastoupilo na cestu ke Smart City díky svému Programu rozvoje do roku 2030
2. Strategie Smart City tento přístup formálně a koncepčně ukotvuje a rozvíjí jej o nejlepší praxi
3. Strategie městu nastavuje směřování v prioritních oblastech a nabízí portfolio vhodných smart řešení.
4. Pro potřeby města byly ve spolupráci s projektovým týmem a na základě vstupní analýzy definované klíčové oblasti rozvoje a strategické cíle
5. Ve spolupráci se zástupci úřadu byl navržen a doplněn široký zásobník opatření a cílů
6. Jednotlivá opatření byla prezentována pracovní skupině, jejíž členové měli možnost poskytnout zpětnou vazbu v podobě konkrétního návrhu řešení / projektu.
7. Při vytváření Strategie zpracovatel vycházeli nejen z vlastní expertizy a dobré praxe, ale poskytl rovněž zástupcům města a odborné veřejnosti prostor pro jejich návrhy.
8. Pro dosažení nejvyšší efektivity z pohledu integrace je potřeba konkrétní aplikaci předložených nástrojů řešit na projektové úrovni a v náležitém detailu.
9. Úspěch implementace Strategie plně závisí na vůli vedení města politicky zastřešit naplňování strategických cílů a proaktivní přístup zainteresovaných odborů z pohledu rozpracování navrhovaných opatření do plnohodnotných projektů.
10. Optimálním přístupem pro řízení Smart City agendy a efektivní implementaci inteligentních řešení vytvoření projektové kanceláře / projektového útvaru Smart City, resp. pověření pracovníka zodpovědného za výkon a koordinaci Smart City agendy.
11. Strategie Smart City je živý dokument, který je vhodné pravidelně aktualizovat a rozvíjet v návaznosti na nově zpracovávané koncepce, analýzy apod.