S T A N O V Y
S T A N O V Y
akciové společnosti
Vodovody a kanalizace Pardubice, a. s.
Hlava I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Založení, vznik a trvání akciové společnosti
1. Společnost byla založena jako akciová společnost Fondem národního majetku České republiky se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42 (dále jen „zakladatel“), jako jediným zakladatelem na základě zakladatelské listiny ze dne 12. 10. 1993, slovy dvanáctého října roku tisíc devět set devadesát tři, ve formě notářského zápisu.
2. Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku u Krajského soudu v Hradci Králové v oddíle B, vložce č. 999 ke dni 1. 1. 1994, slovy prvního ledna roku tisíc devět set devadesát čtyři.
3. Společnost je založena na dobu neurčitou.
§ 2
Obchodní firma
Obchodní firma společnosti zní: Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s.
§ 3
Sídlo společnosti
Sídlo společnosti je na adrese: 530 02 Pardubice, Teplého 2014., Zelené Předměstí
§ 4
Identifikační číslo
Identifikační číslo společnosti je: 60 10 86 31.
§ 5
Předmět podnikání společnosti
Předmětem podnikání společnosti je:
1. Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
2. Provádění staveb, jejich změn a odstraňování
3. Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny
4. Hostinská činnost
5. Vodoinstalatérství, topenářství
6. Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady
§ 6
Jednání, podepisování za společnost a její zastupování
1. Vůči třetím osobám a před jinými orgány jedná společnost pod její firmou v celém rozsahu jednak celým představenstvem nebo jedním členem představenstva, který byl k tomu představenstvem pověřen.Společnost zastupuje ve všech záležitostech samostatně předseda představenstva nebo společně místopředseda představenstva a jeden člen představenstva.
2. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnému nebo nadepsanému názvu obchodní firmy společnosti připojí svůj podpis předseda představenstva nebo předseda představenstva a místopředseda představenstva, v případě nepřítomnosti předsedy představenstva připojí svůj podpis místopředseda představenstva a jeden člen představenstva Za společnost podepisuje a jedná samostatně předseda představenstva nebo společně místopředseda představenstva a jeden člen představenstva.
3. Za společnost vůči třetím osobám jednají a podepisují také zaměstnanci společnosti v rozsahu uděleného pověření nebo oprávnění spojených s jejich pracovními funkcemi.Společnost vůči třetím osobám zastupují také zaměstnanci společnosti v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem společnosti má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li ji být známo.
4. Společnost může zastupovat zástupce v rozsahu uděleného oprávnění. Společnost může zastupovat zástupce v rozsahu uděleného oprávnění. Překročí-li zástupce toto oprávnění, je takovým jednáním společnost vázána, pokud svůj nesouhlas s tímto jednáním neoznámí osobě, se kterou zmocněnec právně jednal bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděla. To neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zřejmě překračuje.
5. Překročí-li zástupce oprávnění podle bodu 3 a 4 je takovým jednáním společnost vázána, jen jestliže o překročení třetí osoba nevěděla a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vědět nemohla.
Hlava II.
ZÁKLADNÍ KAPITÁL A AKCIE SPOLEČNOSTI
§ 7
Základní kapitál společnosti
1. Základní kapitál společnosti činí 1 397 898 000,- Kč
(slovy: Jedna miliarda tři sta devadesát sedm milionů osm set devadesát osm tisíc korun českých).
2. Základní kapitál společnosti ve výši 100%1 397 898 000,- Kč je zcela splacen. v den schválení stanov.
§ 8
Zvýšení základního kapitálu
1. O zvýšení základního kapitálu společnosti rozhoduje valná hromada. Činí tak za podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy a způsobem, který z nich vyplývá a podle pravidel stanovených těmito stanovami. K rozhodnutí valné hromady o zvýšení nebo snížení základního kapitálu je zapotřebí většiny hlasů stanovené zákonem. O uvedeném rozhodnutí se pořizuje notářský zápis.
2. Má-li být zvýšení základního kapitálu společnosti provedeno upsáním nových akcií, valná hromada v usnesení zejména stanoví způsob a podmínky jejich upisování i splácení, jakož i postup pro případ, že všechny akcie nebudou upsány s využitím přednostního práva.
3. Každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v rozsahu jeho podílu, má-li být jejich emisní kurs splácen v penězích.Při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií mají dosavadní akcionáři přednostní právo na upisování akcií a to v tom poměru, v jakém se jejich akcie podílí na dosavadním základním kapitálu. Toto právo mohou akcionáři uplatnit ve lhůtě stanovené valnou hromadou nebo po jejím zmocnění ve lhůtě stanovené představenstvem společnosti.
4. Pokud upisovatel nesplatí emisní kurz upsaných akcií nebo jeho část včas, je povinen zaplatit úroky z prodlení ve výši 25 % ročně. Jestliže upisovatel nesplatí emisní kurz upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo, aby ji splatil ve lhůtě 50, (slovy: padesát), dní od doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty vyloučí představenstvo upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu určí. Pokud vyloučený upisovatel v určené lhůtě zatímní list nevrátí, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný.
5. Při zvyšování základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti (převodem části zisku nebo jiného majetku společnosti do základního kapitálu) společnost buď vydá nové akcie a rozdělí je bezplatně stávajícím akcionářům v poměru souhrnu jmenovitých hodnot jejich dosavadních akcií, nebo zvýší jmenovitou hodnotu dosavadních akcií. Představenstvo zajistí zápis těchto skutečností do evidence vedené Centrálním depozitářem cenných papírů.
6. Upsat akcie na zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je možné, jen je- li to v důležitém zájmu společnosti.
7. Zvyšuje-li se základní kapitál nepeněžitými vklady, musí představenstvo předložit valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede důvody upisování akcií nepeněžitými vklady a odůvodnění výše navrhovaného emisního kursu či způsobu jeho určení.
§ 9
Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva
1. Valná hromada může svým usnesením pověřit představenstvo, aby rozhodlo o zvýšení základního kapitálu společnosti upisováním akcií, nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o 20% dosavadní výše základního kapitálu v době pověření.
2. Pověření musí určit jmenovitou hodnotu, druh, formu. a podobu akcií, které mají být vydány na zvýšení základního kapitálu a určení, který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku znalce.
3. Pokud je představenstvo pověřeno rozhodnout o zvýšení základního kapitálu s tím že, emisní kurz akcií lze splácet nepeněžitými vklady, musí pověření zvýšit základní kapitál obsahovat i určení, že představenstvo rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku zpracovaného nezávislým znalcem jmenovaným za tímto účelem soudem.
4. Pověření zvýšit základní kapitál může být uděleno nejdéle na dobu pěti let ode dne, kdy se konala valná hromada, která se na pověření usnesla.
§ 10
Vydání dluhopisů
Společnost může na základě usnesení valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti (vyměnitelné dluhopisy) nebo přednostní právo na upisování akcií (prioritní dluhopisy), pokud současně rozhodne o podmíněném zvýšení základního kapitálu.
§ 101
Snížení základního kapitálu
1. O snížení základního kapitálu společnosti rozhoduje valná hromada podle pravidel stanovených těmito stanovami, obchodním zákoníkem obecně závaznými právními předpisy, a to způsobem, který z nich vyplývá. Základní kapitál společnosti nelze snížit pod částku předepsanou zákonem v § 162 odst. 3 obch. zák.
2. Při snižování základního kapitálu, použije společnost ke snížení především vlastní akcie nebo zatímní listy, má-li je ve svém majetku.
3. Nemá-li společnost ve svém majetku vlastní akcie, nebo zatímní listy nebo použití vlastních akcií nebo zatímních listů podle předchozího odstavce nepostačuje ke snížení základního kapitálu, provede se snížení základního kapitálu buď snížením jmenovité hodnoty akcií, popřípadě nesplacených akcií, na něž společnost vydala zatímní listy, nebo tím, že se vezmou akcie z oběhu anebo se upustí od vydání nesplacených akcií, na něž společnost vydala zatímní listy. Podrobná pravidla o snížení základního kapitálu určí valná hromada.
§ 112
Akcie
1. Základní kapitál společnosti je rozvržen na:
- 1 321 559 ks (slovy: jeden milion tři sta dvacet jeden tisíc pět set padesát devět kusů) kmenových akcií znějících na jméno o jmenovité hodnotě jedné akcie 1 000 Kč, (slovy: jeden tisíc korun českých), tyto akcie byly vydány jako cenné papíry v listinné podobě s omezenou převoditelností,
- 76 339 ks, (slovy: sedmdesát šest tisíc tři sta třicet devět kusů), kmenových akcií znějících na jméno o jmenovité hodnotě jedné akcie 1 000 Kč, (slovy tisíc korun českých), tyto akcie byly vydány jako cenné papíry v listinné podobě bez omezené převoditelnosti.
§ 132
Omezení převoditelnosti akcií
1. Akcie na jméno s omezenou převoditelností, jakož i všechna práva s ní spojená, jsou převoditelné pouze s předchozím souhlasem valné hromady společnosti.
2. Valná hromada společnosti je povinna odmítnout udělení souhlasu k převodu akcie na jméno s omezenou převoditelností, jakož i všech práv s ní spojených, v případech, kdy nepůjde o převod mezi:
3.
a) stávajícími akcionáři, držiteli vlastníky akcií na jméno s omezenou převoditelností., nebo
b) stávajícím akcionářem, držitelem vlastníkem akcií na jméno s omezenou převoditelností a územním samosprávným celkem (obcí).obcí, městem nebo městysem.
§ 153
Nabývání vlastních akcií
Své vlastní akcie může společnost nabývat nebo brát do zástavy jen za podmínek stanovených zákonem.
§164
Seznam akcionářů a změny seznamu
1. Společnost ve svém sídle vede seznam akcionářů, v němž se zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota, firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě číselné označení akcie a změny těchto údajů; seznam akcionářů obsahuje i číslo
bankovního účtu akcionáře. Do seznamu akcionářů se zapisuje také oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva.
2. Společnost je povinna každému svému akcionáři na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do sedmi dnů od doručení žádosti. Údaje ze seznamu akcionářů poskytne společnost také osobám uvedeným v zákoně upravujícím podnikání na kapitálovém trhu za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních nástrojů; číslo bankovního účtu zapsaného v seznamu akcionářů poskytne společnost pouze osobám uvedeným v zákoně upravujícím podnikání na kapitálovém trhu za podmínek předchozí věty.
3. Práva spojená s akcií na jméno je ve vztahu ke společnosti oprávněna vykonávat osoba uvedená v seznamu akcionářů, nestanoví-li zákon jinak, ledaže se prokáže, že zápis v seznamu neodpovídá skutečnosti. Neodpovídá-li zápis v seznamu skutečnosti, je oprávněn vykonávat akcionářská práva vlastník akcie na jméno. Jestliže však vlastník akcie na jméno způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů, nemůže se domáhat prohlášení usnesení valné hromady za neplatné proto, že mu společnost neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva. Akcionář je povinen požádat neprodleně o zápis změny do seznamu akcionářů.
4. Změna v osobě akcionáře akcie na jméno se prokazuje předložením listinné akcie a zápisem na rubopisu. Společnost nezapíše změnu v případě, že osoba akcii nabyla v rozporu s těmito stanovami.
5. Listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a předáním. V rubopisu se uvede firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, na níž se akcie převádí, a den převodu akcie. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje zápis o změně v osobě akcionáře v seznamu akcionářů.
6. Společnost provede zápis týkající se změny v osobě akcionáře bez zbytečného odkladu poté, co jí bude taková změna prokázána.
7. Akcie může být společným majetkem několika osob. Spolumajitelé Spoluvlastníci akcie se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva spojená s akcií, nebo musí určit společného zmocněnce.
§ 156a
Hromadné akcie
1. Akcie mohou být vydány jako hromadné listiny nahrazující tyto jednotlivé cenné papíry. Práva spojená s hromadnou listinou nemohou být převodem dělena na podíly. Za podmínek předem stanovených emitentem má majitel hromadné listiny právo na její výměnu za jednotlivé akcie nebo jiné hromadné listiny.
2. Pokud majitel hromadné listinné akcie požádá společnost o vydání jednotlivých listinných akcií za hromadnou listinnou akcii, je povinna tyto akcie akcionáři do 30 dnů vydat.
3. Žádost o vydání jednotlivých akcií za hromadnou listinnou akcii musí obsahovat jméno akcionáře, počet akcií, a zda požaduje akcionář vydat za hromadnou akcii jednotlivé akcie nebo více hromadných listinných akcií.
4. Společnost zajistí zničení listinných akcií, které jí zbudou za nahrazené jednotlivé nebo hromadné akcie.
Hlava III.
PRÁVNÍ POSTAVENÍ AKCIONÁŘŮ
§ 167
Poměr akcionářů ke společnosti
Akcionářem společnosti může být fyzická nebo právnická osoba, která je nebo se stane majitelem vlastníkem akcií společnosti. Práva a povinnosti akcionářů určují právní předpisy, zejména obchodní zákoníkzákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, a tyto stanovy. Každého akcionáře zavazují též přijatá usnesení valné hromady společnosti.
§ 178
Výkon akcionářských práv na valné hromadě společnosti
1. Akcionáři společnosti jsou oprávněni účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, mají právo požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti postupem dle těchto stanov a právních předpisů, potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady. Akcionáři mají právo uplatňovat návrhy a protinávrhy, přičemž jsou povinni se řídit zákonem, stanovami, schváleným jednacím a hlasovacím řádem valné hromady.
2. Fyzická osoba se účastní a jedná na valné hromadě osobně, nebo prostřednictvím zástupce. Právnická osoba se účastní a jedná na valné hromadě svým statutárním orgánem,prostřednictvím statutárního orgánu nebo prostřednictvím zástupce. Zástupce akcionáře musí při prezenci akcionářů odevzdat písemnou plnou moc, z níž musí vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo více valných hromad rozsah zástupcova oprávnění. Podpis zastoupeného akcionáře musí být úředně ověřen. Zástupce právnické osoby předloží rovněž aktuální výpis z obchodního rejstříku znějící na zastupovanou osobu, případně registrační listinu jiného orgánu, z níž vyplývá, kdo je oprávněn za zastupovanou právnickou osobu zplnomocnění udělit. Pokud je touto právnickou osobou obec, kterou zastupuje na valné hromadě zástupce, předloží při prezenci usnesení zastupitelstva obce, jímž
je pověřen zastupovat obec na valné hromadě. Zástupcem akcionáře nemůže být člen představenstva nebo člen dozorčí rady společnosti.
3. Hlasovací právo akcionáře se řídí jmenovitou hodnotou jeho akcií, přičemž každých 1. 000,-Kč, (slovy: jeden tisíc korun českých), jmenovité hodnoty akcie představuje jeden hlas. Celkový počet hlasů ve společnosti je 1 397 898 (slovy: jeden milion tři sta devadesát sedm tisíc osm set devadesát osm).
4. Výkon hlasovacího práva jednoho akcionáře je omezen nejvyšším přípustným počtem hlasů, který činí 35 % z celkového počtu hlasů připadajících na vydané akcie společnosti.
§ 189
Ostatní práva a povinnosti akcionářů
1. Akcionáři mají právo na podíl ze zisku (dividendu), který valná hromada podle hospodářského výsledku schválila k rozdělení. Rozhodný den pro vznik práva na dividendu je shodný s rozhodným dnem pro právo účasti na valné hromadě. Dividenda je splatná do tří měsíců ode dne rozhodného pro vznik práva na dividendu. Akcionář není povinen vrátit společnosti dividendu přijatou v dobré víře.
2. Společnost poskytne veškerá peněžitá plnění vyplývající z účasti na společnosti ve prospěch vlastníka listinné akcie na jméno výhradně bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet vedený u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, nebo v členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je nebo byl naposledy uveden v seznamu akcionářů k rozhodnému dni.
3. Po dobu trvání společnosti a ani při jejím zrušení není akcionář oprávněn požadovat vrácení svého vkladu. Akcionář neručí za závazky společnosti.
4. Při zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku.
Hlava IV.
ORGANIZACE SPOLEČNOSTI
§ 19
Systém vnitřní struktury společnosti
Systém vnitřní struktury společnosti je dualistický.
§ 20
Orgány společnosti
Orgány společnosti jsou:
a) valná hromada
b) představenstvo
c) dozorčí rada
Oddíl první Valná hromada
§ 21
Postavení a působnost valné hromady
1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti.
2. Do výlučné působnosti valné hromady náleží:
a) rozhodnutí o převodu infrastrukturního majetku ze společnosti
b) rozhodnutí o změně bilančních nároků jednotlivých obcí na zdroje vody vybudované státem
c)b) rozhodnutí o změně či zrušení omezené převoditelnosti akcie na jméno, stanovené těmito stanovami,
d)c) rozhodnutí o změně či zrušení omezení stanovami upraveného výkonu hlasovacího práva akcionáře, stanoveného těmito stanovami
e) rozhodnutí o výměně akcie na jméno za akcii na majitele
d) rozhodnutí o převodu akcie na jméno s omezenou převoditelností, jakož i všech práv s ní spojených
f)e)rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu
g) rozhodnutí o pověření představenstva společnosti zvýšit základní kapitál podle
§ 210 Obch. Z. a § 9 těchto stanov
f) rozhodování o změně stanov, určí-li tak stanovy nebo zákon, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností
h) rozhodnutí o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle § 210 Obch. Z. nebo změnu, ke které dojde na základě jiných právních skutečností
i) rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu, tím není dotčeno oprávnění představenstva podle § 210 Obch. Z. a § 9 těchto stanov
j)g)rozhodnutí o možnosti započtení peněžní pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu
k) rozhodnutí o snížení základního kapitálu a vydání dluhopisů podle § 160 Obch. Z.
l)h)volba a odvolání členů představenstva a, dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami s výjimkou členů dozorčí rady, volených zaměstnanci
m)i)schválení výroční zprávy včetně řádné, mimořádné, nebo konsolidované účetní uzávěrky,popř.a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i
mezitimní účetní uzávěrky, stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo o úhradě ztráty a stanovení dividend a tantiém
n)j)schválení smluv o výkonu funkce, uzavíraných s členy představenstva a dozorčí rady a rozhodování o jejich odměňování, včetně schválení odměňování zaměstnance společnosti pověřeného obchodním vedením společnosti
o)k) rozhodnutí o registraci akcií společnosti podle zvláštního zákona a o zrušení jejich registracer o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu p)l)rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního
zůstatku
q)m) rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení společnosti, případně o změně právní formypřeměně společnosti podle zvláštního zákona
r)n)rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu nebo převodu podniku nebo jeho části nebo uzavření takové smlouvy ovládanou osoboupřevodu, nájmu, pachtu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, který by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti
s)o) rozhodnutí o rozdělení společnosti na společnost vlastnící infrastrukturní majetek a na společnost provozní
t)p)rozhodnutí o smlouvě o nájmu a provozování infrastrukturního majetku ve vlastnictví společnosti
u)q) rozhodnutí o dlouhodobém rozvoji společnosti a jeho plnění a rozhodnutí o změně podnikatelské činnosti společnosti související s provozováním veřejných vodovodů a podnikáním v oblasti nakládání s odpady
v)r)rozhodnutí o zvýšení rezervního fondu nad hranici určenou stanovami w)s) řešení sporů mezi orgány společnosti
x) rozhodnutí o schválení smlouvy o převodu zisku a ovládací smlouvy a o jejich změnách
y)t)rozhodnutí o uzavření smlouvy o tichém společenství a o její změně či zrušení
z)u) rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno
aa)v) rozhodnutí o změně struktury majetku společnosti, pokud účetní hodnota majetku dotčeného změnou přesáhne 5% základního kapitálu
bb)w) schválení zásad pro oceňování vkládaného infrastrukturního majetku obcí nebo svazku obcí do majetku společnosti
x) rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon nebo tyto stanovy zahrnují do působnosti valné hromady
y) udělování zásad a strategických pokynů představenstvu, jsou-li pokyny v souladu s právními předpisy a stanovami
cc)z) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztrát
3. Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodování záležitostí, které jí do působnosti nesvěřuje zákon nebo tyto stanovy.
§ 22
Účast na valné hromadě
1. Kromě akcionářů se valné hromady účastní i členové představenstva a členové dozorčí rady a osoby pověřené představenstvem k technickému zabezpečení průběhu valné hromady, jakož i další osoby dle rozhodnutí představenstva.
2. Valné hromady se mohou účastnit akcionáři společnosti, vlastnící akcie na jméno, kteří jsou zapsáni v seznamu akcionářů vedeném společností ke dni konání valné hromady, ledaže se prokáže, že zápis v seznamu neodpovídá skutečnosti. Valné hromady se mohou účastnit akcionáři společnosti, vlastnící akcie na majitele, kteří předloží listinné akcie na majitele při zápisu do listiny přítomných.
3. Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných, jež obsahuje firmu, nebo název a sídlo právnické osoby, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě jejího zástupce, čísla listinných akcií a jmenovitou hodnotu akcií, jež je opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Pokud společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných včetně důvodu odmítnutí. Správnost listiny přítomných potvrzují svými podpisy předseda valné hromady a zapisovatel
§ 23
Valná hromada řádná
Řádná valná hromada se koná minimálně 1 x ročně, vždy nejpozději do šesti měsíců od posledního dne uplynulého účetního období.
§ 24
Svolávání řádné valné hromady
1. Valnou hromadu svolává představenstvo. Valnou hromadu může také svolat člen představenstva, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat anebo představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li zákon jinak. Vyžadují-li to zájmy společnosti a navrhuje-li valné hromadě potřebná opatření, může valnou hromadu svolat také dozorčí rada.
2. Valná hromada se svolává nejméně třicet dnů před konáním valné hromady oznámením o konání valné hromady uveřejněném v souladu se zákonem a s těmito stanovami.
3. Akcionáře vlastnící akcie na jméno a ty akcionáře vlastnící akcie na jméno, které vznikly změnou akcií na majitele podle zákona č. 134/2013 Sb., o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností, kteří využili práva podle § 184 odst. 4 obch. zák. svolává představenstvo pozvánkou zaslanou na jejich adresu uvedenou v seznamu akcionářů či v žádosti, nejpozději třicet dnů
před konáním valné hromady a současně svolavatel uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti xxx.xxxxxx.xx.
4. Oznámení rovněž vyvěsí představenstvo v sídle společnosti.
5. Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň a) firmu a sídlo společnosti,
b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,
c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,
d) pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti,
e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,
f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění, není-li předkládán návrh usnesení, obsahuje pozvánka na valnou hromadu vyjádření představenstva společnosti ke každé navrhované záležitosti
5. Pozvánka na valnou hromadu a oznámení o jejím konání musí obsahovat alespoň firmu a sídlo společnosti, údaje o zápisu osoby v obchodním rejstříku, včetně spisové značky, místo, datum a hodinu konání valné hromady, označení, zda se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní valná hromada, pořad jednání valné hromady a rozhodný den k účasti na valné hromadě.
6. Společnost na svých internetových stránkách xxx.xxxxxx.xx bez zbytečného odkladu po jejich obdržení uveřejní návrhy akcionářů na usnesení valné hromady.
7. Je-li na pořadu jednání valné hromady schválení řádné, mimořádné, konsolidované nebo mezitímní účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty, zasílají se akcionářům vlastnícím akcie na jméno spolu s pozvánkou rovněž vybrané údaje z ní s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka akcionářům uložena k nahlédnutí. Hlavní údaje účetní závěrky se uveřejní způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře společnosti. Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna stanov společnosti, musí pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání alespoň charakterizovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn stanov musí být akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti ve lhůtě stanovené pro svolání valné hromady. Akcionář má právo vyžádat si zasílání kopie návrhu stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Na tato práva musí být akcionáři upozorněni v pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o jejím konání.
8. Valná hromada se koná zpravidla v místě sídla společnosti.
9. Svolává-li valnou hromadu někdo jiný, než představenstvo, platí odst. 2 až 6 obdobně.
10. Akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie nebo zatímní listy, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 3dosáhne alespoň 1 % základního kapitálu (dále jen
„Kvalifikovaní akcionáři“), mohou požádat představenstvo o zařazení jimi určené
záležitosti na pořad jednání valné hromady za předpokladu, že ke každé ze záležitostí je navrženo i usnesení nebo je její zařazení odůvodněno. Představenstvo zařadí jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady. Pokud žádost došla byla doručena po zaslání rozeslání pozvánky nebo po uveřejnění oznámení, uveřejní představenstvo doplnění pořadu jednání valné hromady ve lhůtě do deseti dnů před konáním valné hromady způsobem uvedeným v těchto stanovách. Pokud takové uveřejnění již není možné, lze uvedenou záležitost zařadit na pořad jednání valné hromady jen za účasti a souhlasu všech akcionářů společnosti.
§ 25
Valná hromada mimořádná
1. Mimořádnou valnou hromadu svolává představenstvo kromě případů stanovených zákonem i v případě, kdy
a) svolání valné hromady vyžadují vážné zájmy společnosti
b) požádá o svolání valné hromady dozorčí rada
2. Akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie nebo zatímní listy, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 3% základního kapitálu,Kvalifikovaní akcionáři mohou požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí.
3. Představenstvo svolá mimořádnou valnou hromadu dle odst. 2 tak, aby se konala nejpozději do čtyřiceti dnů ode dne, kdy mu došla žádost o její svolání. Pozvánka na tuto valnou hromadu musí být odeslána a oznámení uveřejněno nejméně patnáct dnů před jejím konáním způsobem stanoveným stanovami.
4. Nesvolá-li představenstvo tuto valnou hromadu, rozhodne na žádost akcionáře nebo akcionářů uvedených v odst. 2 soud o tom, že je zmocňuje svolat mimořádnou valnou hromadu a ke všem úkonům s ní souvisejícím. Soud může bez návrhu určit předsedu této valné hromady. Pokud takto soud rozhodl, musí pozvánka nebo oznámení obsahovat tento výrok soudu s uvedením soudu, který rozhodnutí vydal a den, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, jsou pro účely zajištění této valné hromady zmocnění akcionáři oprávněni vyžádat si výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů.
5. Dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva v záležitostech uvedených v žádosti. Kvalifikovaný akcionář může požádat dozorčí radu, aby v záležitostech uvedených v žádosti přezkoumala výkon působnosti představenstva. Dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva bez zbytečného odkladu a nejpozději do 2 měsíců ode dne doručení žádosti písemně informuje kvalifikovaného akcionáře o výsledcích provedeného přezkumu.
§ 26
Odvolání nebo změna data konání valné hromady
Valnou hromadu lze odvolat nebo změnit datum jejího konání způsobem stanoveným stanovami pro svolání valné hromady, a to nejpozději jeden týden před oznámeným datem jejího konání. V případě, že byla valná hromada svolána z podnětu Kvalifikovaných akcionářů, je odvolání nebo odložení jejího konání možné, jen souhlasí-li s tím tito akcionáři.
§ 27
Náhradní valná hromada
Není-li valná hromada usnášeníschopná, svolá představenstvo příp. ten, kdo valnou hromadu svolává, náhradní valnou hromadu. Náhradní valnou hromadu svolává představenstvo novou pozvánkou či novým oznámením a to způsobem uvedeným v § 24 těchto stanov s tím, že lhůta tam uvedená se zkracuje na patnáct dnů a pozvánka nemusí obsahovat přiměřené informace o podstatě jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady.. Pozvánka musí být zaslána a oznámení o konání valné hromady uveřejněno nejpozději do patnácti dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada.
Náhradní valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, musí mít nezměněný pořad jednání a je schopna usnášení bez ohledu na počet hlasů přítomných akcionářů. Pokud společnost vydala zaknihované akcie, nemusí žádat o nový výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů. Nabyvatel akcie je oprávněn prokázat právo účasti na náhradní valné hromadě jinak. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu původní valné hromady, lze na náhradní valné hromadě rozhodnout, jen souhlasí-li s tím všichni akcionáři.
§ 28
Jednání valné hromady
1. Valná hromada volí předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů.
2. Jednání valné hromady zahájí a do zvolení předsedy řídí člen představenstva pověřený představenstvem. Poté valnou hromadu řídí zvolený předseda.
3. O průběhu jednání valné hromady se pořizuje zápis.
4. Náležitosti listiny přítomných akcionářů i náležitosti, obsahující způsob vyhotovení a ověření zápisu se řídí příslušným ustanoveními obecně závazných právních předpisů..
§ 29
Rozhodování valné hromady
1. Valná hromada je způsobilá usnášeníschopná se usnášet, jsou-li přítomni, ať už osobně, prostřednictvím svého statutárního orgánu nebo prostřednictvím zástupce na základě plné moci, akcionáři vlastnící akcie, kteří mají akcie sjejichž jmenovitá hodnota jmenovitou hodnotou představující více nežpřesahuje 30 % základního kapitálu.
2. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání valné hromady, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti.
3. Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, není-li k rozhodnutí zapotřebí většiny jiné.ledaže zákon o obchodní korporacích a družstvech nebo stanovy vyžadují jinou většinu.
4. Souhlas nejméně dvou třetin hlasů přítomných akcionářů se vyžaduje pro přijetí rozhodnutí valné hromady o:
a) o změně stanov,
b) převodu, nájmu, pachtu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, který by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,
c) rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy, d) pověření představenstva zvýšit základní kapitál,
e) možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,
f) zrušení společnosti s likvidací, rozdělení likvidačního zůstatku.
a) změně stanov společnosti, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle § 210 obch. zák., nebo změny, ke které došlo na základě jiných právních skutečností
b) zvýšení základního kapitálu, tím není dotčeno oprávnění představenstva zvyšovat základní kapitál
c) pověření představenstva podle § 210 Obch. Z. a § 9 stanov
d) možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu
e) snížení základního kapitálu
f) vydání dluhopisů podle § 160 obch. zák.
g) zrušení společnosti s likvidací a návrhu rozdělení likvidačního zůstatku
Pokud rozhoduje valná hromada o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, vyžaduje se i souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena., které společnost vydala nebo místo nichž byly vydány zatímní listy.
5. K rozhodnutí o schválení převodu, nájmu, pachtu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, který by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti a o změně výše základního kapitálu se vyžaduje vedle souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů také souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena.
6. K rozhodnutí valné hromady o spojení akcií se vyžaduje vedle souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů také souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit.
7. K rozhodnutí valné hromady o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií a o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu se vyžaduje vedle souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů také souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů vlastnících tyto akcie.
8. Souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů se vyžaduje pro přijetí rozhodnutí valné hromady o:
a) umožnění rozdělení zisku jiným osobám než akcionářům podle § 34 odst. 1 zákona o obchodních společnostech a družstvech,
b) vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií.
c) zvyšování základního kapitálu nepeněžitými vklady.
5. Pro přijetí rozhodnutí valné hromady o:
a) změně druhu nebo formy akcií
b) změně práv spojených s určitým druhem akcií c) omezení převoditelnosti akcií na jméno
vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů, majících tyto akcie.
6. Pro přijetí rozhodnutí valné hromady o:
a) vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů
b) vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování nových akcií c) zvýšení základního kapitálu společnosti nepeněžitými vklady
d) schválení ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku a jejich změny
e) fúzi, převodu jmění na jediného akcionáře, nebo rozdělení společnosti, případně o změně právní formy
vyžaduje se souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů.
Pokud společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se k rozhodnutí valné hromady dle tohoto odstavce i souhlas alespoň tří čtvrtin přítomných akcionářů u každého druhu akcií.
7. Nejméně tří čtvrtinové většiny přítomných akcionářů je zapotřebí pro rozhodnutí valné hromady o převodu akcie na jméno. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje i souhlas alespoň tří čtvrtin přítomných akcionářů majících tyto akcie.
8. K rozhodnutí valné hromady o spojení akcií se vyžaduje i souhlas všech akcionářů, jejíž akcie se mají spojit.
9. O rozhodnutích uvedených v odstavci 4 až 8 musí být pořízen notářský zápis. Mají-li být na valné hromadě podle programu přijata rozhodnutí, jejichž platné přijetí vyžaduje notářský zápis, zajistí svolavatel přítomnost notáře na valné hromadě.
9. Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odst. 4 až 8 a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou (notářským zápisem). Obsahem veřejné listiny je také text změny stanov, jsou-li měněny.
10. Na valné hromadě se hlasuje hlasovacími lístky podle jednacího a hlasovacího řádu schváleného valnou hromadou a to tak, že nejdříve se hlasuje o návrzích představenstva a dozorčí rady nebo o návrhu orgánu, který valnou hromadu svolal. V případě, že tento návrh není schválen, hlasuje se o dalších návrzích k předloženému bodu v tom pořadí, jak byly předloženy. Pokud je některý z těchto návrhů schválen, o dalším se již nehlasuje.
11. Valná hromada může rozhodnout, že některé ze záležitostí zařazených na pořad valné hromady se přeloží na příští valnou hromadu, nebo že nebudou projednány. To neplatí, koná-li se valná hromada na žádost kvalifikovaného akcionáře, ledaže s tím tento akcionář souhlasí.
7.12. Rozhodování per rollam se nepřipouští.
Oddíl druhý Představenstvo
§ 30
Postavení a působnost představenstva
1. Představenstvo je statutárním orgánem jenž řídí činnost společnosti a, jemuž přísluší obchodní vedení. Představenstvo jedná jejím jménem zastupuje společnost způsobem upraveným v § 6 odst. 1 těchto stanov.
2. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.
3. Představenstvu přísluší zejména:
a) zabezpečovat obchodní vedení a provozní záležitosti společnosti
b) vykonávat zaměstnavatelská práva
c) svolávat valnou hromadu a organizačně ji zajišťovat
d) vykonávat usnesení, případně jiné rozhodnutí valné hromady
e) rozhodovat o kapitálových účastech v jiných obchodních společnostech
f) schvalovat finanční a investiční plán společnosti
g) rozhodovat o použití rezervního fondu
h) zabezpečovat řádné vedení účetnictví a předepsané evidence společnosti, obchodních knih a ostatních dokladů
i) zabezpečovat ověření řádné, mimořádné, konsolidované popř. mezitímní účetní závěrky auditorem
j) rozhodovat o zvýšení základního kapitálu společnosti ve smyslu § 210 Obch.
Z.511 zákona o obchodních korporacích a § 9 těchto stanov
k) schvalovat na základě posudku znalce hodnotu cenu nepeněžitých vkladů a počet akcií, které mají být jako proti plnění na ten, který vklad vydány
l) schvalovat organizační řád
m) udělovat oprávnění k zastupování společnosti
n) vydávat stanovisko ke smlouvám o převodu akcií na jméno
o) zajistit zpracování a předkládat valné hromadě
- výroční zprávu a zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku jednou za rok, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období
- návrh na rozdělení zisku včetně stanovení výše a způsobu vyplacení dividend a tantiém, po projednání v dozorčí radě
- návrhy na zvýšení nebo snížení základního kapitálu, vydávání dluhopisů
- návrhy na zrušení společnosti nebo její přeměnu fúzí, rozdělením nebo změnou právní formy společnosti
- návrhy řádné, mimořádné, konsolidované popřípadě mezitímní účetní závěrky
- návrh na způsob úhrady ztráty
- návrh koncepce podnikatelské činnosti společnosti a její změny
- návrh změny stanov
- návrh na zvýšení rezervního fondu nad hranici určenou stanovami
- návrhy na zřízení a zrušení dalších dle stanov neuvedených orgánů, jakož i vymezení jejich postavení a působnosti
p) rozhodovat o převodech nemovitého majetku společnosti do 10 mil. Kč, (slovy: deseti miliónů korun českých), a rozhodovat o pronájmu nemovitého majetku na dobu určitou kratší než 10 (slovy: deset) let a na dobu neurčitou s měsíční výpovědní lhůtou do 12 (slovy: dvanácti) měsíců a zastavení nemovitého majetku do celkové výše 50 mil. Kč, (slovy: padesát miliónů korun českých).
q) jmenovat a odvolávat ředitele společnosti, stanovit jeho působnost a dohlížet na jeho činnost podle stanov
r) navrhovat zásady pro oceňování vkládaného infrastrukturního majetku obcí nebo svazku obcí
s) schvalovat odůvodnění veřejného zadavatele u významné veřejné zakázky (ust. § 156 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách)
4. Představenstvo jedná za společnost způsobem vyplývajícím z těchto stanov.
§ 31
Složení, ustavení a funkční období představenstva
1. Představenstvo společnosti má sedm členů. Ze svého středu si představenstvo volí předsedu a dva místopředsedy.
2. Členem představenstva může být fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je plně způsobilá k právním úkonůmsvéprávná a je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání a která splňuje další zákonné podmínky pro výkon této funkce.
3. Členové představenstva jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou. Výkon funkce člena představenstva je nezastupitelný.
4. Funkční období představenstva je čtyřleté. Opětovná volba člena představenstva je možná.
5. Jednotliví členové představenstva jsou voleni na čtyřleté funkční období. Jestliže člen představenstva zemře, vzdá se funkce nebo je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, musí valná hromada do tří dvou měsíců zvolit nového člena. Funkce člena představenstva zaniká volbou nového člena představenstva, nejpozději uplynutím tří měsíců od skončení jeho funkčního období.
6. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit. Nesmí však tak učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Je povinen písemně to oznámitČlen představenstva je povinen své odstoupení písemně oznámit představenstvu. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednalo nebo mělo projednat představenstvo. Představenstvo je povinno projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dozvědělo. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání představenstva, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li představenstvo na její žádost jiný okamžik zániku funkce.
7. Představenstvo, u kterého počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může jmenovat (kooptovat) do příštího zasedání valné hromady nejvýše tři náhradní členy.
8. Místo náhradního člena představenstva zvolí nejbližší valná hromada nového člena, jehož funkční období se zkracuje tak, aby skončilo současně s funkčním obdobím člena, na jehož místo byl nový člen představenstva zvolen.
§ 32
Svolávání zasedání představenstva
1. Představenstvo zasedá kdykoliv to vyžadují zájmy společnosti, nejméně jednou za tři měsíce.
2. Zasedání představenstva svolává jeho předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda, písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být členům představenstva doručena nejméně patnáct dní před zasedáním. Je-li nutné na pořad jednání zahrnout usnesení o otázce v programu neuvedené, lze přijmout usnesení jen za přítomnosti všech členů představenstva. Pokud s tím souhlasí všichni členové představenstva, lze jeho
zasedání svolat i telefonicky, telegraficky, telefaxem nebo elektronickou poštou. I v takovém případě však musí pozvánka obsahovat výše uvedené náležitosti a členové představenstva musí potvrdit její přijetí.
3. V pozvánce, která se týká svolání představenstva z důvodu zvýšení základního kapitálu společnosti představenstvem, se uvedou náležitosti stanovené zákonem v pozvánce pro svolání valné hromady ohledně zvýšení základního kapitálu.
4. Předseda, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda, je povinen svolat zasedání představenstva vždy, požádá-li o to některý z členů představenstva nebo dozorčí rada, pokud současně uvedou důvod jeho svolání.
§ 33
Zasedání představenstva
1. Zasedání představenstva se koná zpravidla v sídle společnosti, ledaže by představenstvo rozhodlo jinak.
2. Představenstvo může podle své úvahy přizvat na zasedání i členy jiných orgánů společnosti její zaměstnance nebo akcionáře. Jednání se může zúčastnit člen dozorčí rady, jestliže o to dozorčí rada požádá.
3. Představenstvo zve na své zasedání vždy předsedu dozorčí rady.
4. Zasedání představenstva řídí jeho předseda. V případě jeho nepřítomnosti řídí zasedání místopředseda, nebo pověřený člen představenstva.
5. O průběhu zasedání představenstva a rozhodnutích představenstva se pořizuje zápis, který podepisuje představenstvem určený zapisovatel a předseda představenstva. V zápise z představenstva musí být zejména uvedena přijatá rozhodnutí a jmenovitě členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování.
6. Náklady spojené se zasedáním i s další činností představenstva nese společnost.
§ 34
Rozhodování představenstva.
1. Představenstvo je způsobilé se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Každý člen představenstva má jeden hlas.
2. K přijetí usnesení ve všech záležitostech projednávaných na zasedání představenstva je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech, nikoli jen přítomných členů představenstva. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
3. K usnesení o zvýšení základního kapitálu je potřeba souhlasu alespoň tříčtvrtinové většiny členů představenstva. O uvedeném usnesení se pořizuje notářský zápis.
4. Při volbě a odvolání předsedy, místopředsedy představenstva společnosti a výběru ředitele společnosti, nehlasuje ten člen představenstva, který je navrhován do této funkce.
§ 35
Rozhodování představenstva mimo zasedání
1. Jestliže s tím souhlasí všichni členové představenstva, může představenstvo v nutných případech, které nestrpí odkladu, učinit rozhodnutí i mimo zasedání. V takovém případě se však k návrhu na rozhodování mimo zasedání musí souhlasně vyjádřit všichni členové představenstva. Hlasování probíhá podle ustanovení § 34 těchto stanov a hlasující jsou považováni za přítomné.
2. Usnesení učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu z nejbližšího zasedání představenstva.
3. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání představenstva zajišťuje předseda představenstva, v případě jeho nepřítomnosti
místopředseda představenstva.
Oddíl třetí Dozorčí rada
§ 36
Postavení a působnost dozorčí rady
1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské na činnosti společnosti.
2. Dozorčí rada kontroluje a ověřuje postupy ve věcech společnosti a je oprávněna kdykoli nahlížet do všech účetních dokladů, spisů a záznamů, týkajících se činnosti společnosti a zjišťovat stav společnosti. Členové dozorčí rady kontrolují, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady.
3. Dozorčí rada předkládá valné hromadě své kontrolní závěry a doporučení, týkající se zejména:
a) plnění úkolů uložených valnou hromadou představenstvu,
b) dodržování stanov společnosti a právních předpisů v činnosti společnosti,
c) hospodářské a finanční činnosti společnosti, účetnictví, dokladů, účtů, stavu majetku společnosti, jejích závazků pohledávek.
4. Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou a konsolidovanou popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá zprávu o výsledku přezkoumání valné hromadě.
5. Dozorčí rada svolává valnou hromadu, vyžadují-li to zájmy společnosti a na valné hromadě navrhuje potřebná opatření. Dozorčí rada svolá valnou hromadu zejména v případě zjištění závažného porušení povinností členy představenstva nebo závažných nedostatků v hospodaření společnosti.
6. Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.
7. Dozorčí rada navrhuje představenstvu auditora na ověření roční účetní závěrky.
8. Dozorčí rada vydává předchozí stanovisko k použití rezervního fondu společnosti představenstvem.
9. Dozorčí rada posuzuje:
a) návrh představenstva na zrušení společnosti,
b) návrh představenstva na jmenování likvidátora.
10. Dozorčí rada posuzuje na návrh představenstva:
a) statut představenstva, který určí zejména rozdělení pravomocí a odpovědností členů představenstva, vymezení významných finančních a obchodních transakcí společnosti podléhajících schválení dozorčí radou, delegaci pravomoci na nižší složky a udělování prokury,
b) kooptaci členů představenstva,
c) návrh smluvního platu výkonného vedoucího společnosti, případně jiných vedoucích funkcionářů jmenovitě určených představenstvem,
d) všechny návrhy zvýhodňující materiální postavení členů představenstva a jejich rodinných příslušníků nebo osob, se kterými mají společné obchodní dohody, a společnost je eviduje,
e) získání a zcizení majetkových účastí včetně majetkových vkladů nebo jejich zvýšení do obchodních společností, družstev a jiných společností,
f) významné finanční a obchodní transakce společnosti,
g) návrh finančního rozpočtu a obchodního plánu běžného roku. Obchodní plán obsahuje zejména vymezení cílů společnosti, prostředky a formy dosažení vymezených cílů a časový harmonogram. Finanční rozpočet je hodnotovým vyjádřením obchodního plánu se zaměřením na oblast investic, marketingu, úvěrovou a finanční politiku,
h) návrh plánu na rozdělení zisku, který obsahuje zejména
- odvod daní,
- příděl do rezervního fondu,
- příděly do ostatních fondů vytvořených ve společnosti,
- ostatní použití zisku,
- použití nerozděleného zisku,
i) pravidla tvorby a použití ostatních fondů tvořených společností.
§ 37
Složení, ustavení a funkční období dozorčí rady
1. Dozorčí rada společnosti má 9, (slovy: devět), členů..
2. Šest členů volí a odvolává valná hromada a tři členy volí a odvolávají zaměstnanci společnosti podle § 200 odst. 1 obchodního zákoníku a podle volebního řádu tajným hlasováním. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada
3. Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je plně způsobilá k právním úkonůmsvéprávná a je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a která splňuje další zákonné podmínky pro výkon této funkce. Nesmí současně být členem představenstva, prokuristou, nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti.
4. Jednotliví členové dozorčí rady jsou voleni na čtyřleté funkční období. Funkce člena dozorčí rady zaniká volbou nového člena, nejpozději uplynutím tří měsíců od skončení jeho volebního období. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná. Výkon člena dozorčí rady je nezastupitelný.
5. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Člen dozorčí rady jJe povinen písemně to oznámit dozorčí radě. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada. Dozorčí rada je povinna projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dozvěděla. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání dozorčí rady, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na její žádost jiný okamžik zániku funkce.
6. Dozorčí rada, u které počet členů volených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může na místo nejvýše tří členů dozorčí rady, jejichž členství v dozorčí radě zaniklo, jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady.
7. Místo náhradních členů dozorčí rady zvolí valná hromada nové členy, jejichž funkční období se zkracuje tak, aby skončilo současně s funkčním obdobím členů, na jejichž místa byli noví členové dozorčí rady zvoleni.
8. Kooptace náhradníka není možná, dojde- li k zániku členství člena dozorčí rady zvoleného zaměstnanci společnosti. V takovém případě zajistí představenstvo, aby zaměstnanci mohli zvolit svého nového zástupce do tří měsíců.
8. Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu dozorčí rady.
§ 38
Svolávání dozorčí rady
1. Dozorčí rada zasedá kdykoliv to vyžadují zájmy společnosti, nejméně jednou za tři měsíce.
2. Zasedání dozorčí rady svolává její předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda, písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být členům dozorčí rady doručena nejméně patnáct dní před zasedáním. Je-li nutné na pořad jednání zahrnout rozhodnutí o otázce v programu neuvedené, lze přijmout usnesení jen za přítomnosti všech členů dozorčí rady. Pokud s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, lze její zasedání svolat i telegraficky, telefaxem, telefonicky či elektronickou poštou. I v takovém případě však musí pozvánka obsahovat výše uvedené náležitosti a členové dozorčí rady musí potvrdit její přijetí.
3. Předseda, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda, je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady, představenstva nebo písemně akcionáři, jimž náleží akcie v hodnotě min. 5 % základního kapitálu, pokud současně uvedou naléhavý důvod, proč má dozorčí rady svolána a co má projednat.
§ 39
Zasedání dozorčí rady
1. Dozorčí rada zasedá zpravidla v sídle společnosti, ledaže by se dozorčí rada usnesla jinak. Dozorčí rada může podle své úvahy přizvat i další osoby, zejména členy jiných orgánů společnosti, zaměstnance společnosti nebo akcionáře.
2. Zasedání dozorčí rady řídí její předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda, případně pověřený člen.
3. O průběhu zasedání dozorčí rady a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje dozorčí radou určený zapisovatel a předseda dozorčí rady. V zápise musí být zejména uvedeno jaká rozhodnutí byla přijata a jmenovitě kteří členové hlasovali proti přijetí usnesení anebo se zdrželi hlasování. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže xxxx o to požádají, a vždy se uvede odchylný názor členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci.
4. Náklady spojené se zasedáními i s další činností dozorčí rady nese společnost.
§ 40
Rozhodování dozorčí rady
1. Dozorčí rada je způsobilá rozhodovat, je-li na zasedání přítomna prostá většina jejích členů.
2. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných dozorčí radou je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech, nikoliv jen přítomných členů dozorčí rady. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
3. Při volbě a odvolání předsedy nebo místopředsedy dozorčí rady nehlasuje osoba, která je navržena na výkon této funkce.
§ 41
Rozhodování dozorčí rady mimo zasedání
1. V nutných případech, které nestrpí odkladu, může dozorčí rada učinit rozhodnutí i mimo zasedání. Předseda nebo místopředseda dozorčí rady, může vyvolat usnesení „per rollam“ písemným, dálnopisem nebo faxem zaslaným dotazem všem členům dozorčí rady. Taková usnesení jsou platná, jestliže s usnesením „per rollam“ souhlasili všichni členové dozorčí rady.
2. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu nejbližšího zasedání dozorčí rady.
3. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání dozorčí rady zajišťuje předseda dozorčí rady, v jeho nepřítomnosti místopředseda dozorčí rady.
Oddíl čtvrtý
Společná ustanovení o představenstvu a dozorčí radě
§ 42
Práva a povinnosti členů představenstva a dozorčí rady
1. Členové představenstva jsou povinni při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti škodu.
2. Pro členy představenstva platí zákaz konkurenčního jednání. Pokud ze stanov nebo z unesení valné hromady nevyplývají další omezení, člen představenstva nesmí:
a) podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů,
b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti,
c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání,
d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern.
a) podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného.
b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern.
c) účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.
3. Důsledky porušení povinností uvedených v tomto ustanovení vyplývají z obecně závazných právních předpisů.
4. Členové představenstva odpovídají společnosti za podmínek a v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy za škodu, kterou jí způsobí porušením povinností při výkonu své funkce. Způsobí-li takto škodu více členů představenstva, odpovídají za ni společně a nerozdílně.
5. Dozví-li se člen představenstva, že při výkonu jeho funkce může dojít ke střetu jeho zájmu nebo zájmů osob členovi představenstva blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných se zájmem společnosti, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy představenstva a dozorčí radu.
6. Dozorčí rada nebo valná hromada může na vymezenou dobu pozastavit členu představenstva, který oznámí střet zájmu podle předcházejícího odstavce, výkon jeho funkce.
4.7.Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona o společnostech a družstvech plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí.Vztah mezi společností a členem statutárního orgánu či jiného orgánu společnosti při zařizování záležitostí společnosti se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě upravené v obchodním zákoníku, pokud ze smluvního ujednání nebo jiných ustanovení tohoto zákona upravujících povinnosti členů statutárních orgánů nevyplývá jiné určení práv a povinností.
5.8.Práva a povinnosti uvedená v předchozích ustanoveních platí obdobně i pro členy dozorčí rady s tím, že pozastavit výkon funkce členu dozorčí rady, který oznámí střet zájmů, může pouze valná hromada.
Oddíl pátý
Vnitřní organizace společnosti
§ 43
Organizační řád
1. V podrobnostech upraví vnitřní organizaci společnosti její organizační řád.
2. Organizační řád vydává představenstvo společnosti.
Hlava V.
HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI
§ 44
Účetní období
Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok.
§ 45
Účetnictví společnosti
1. Akciová společnost vede předepsaným způsobem a v souladu s právními předpisy účetnictví. Za řádné vedení účetnictví zodpovídá představenstvo společnosti, které zabezpečuje ověření řádné účetní závěrky za účetní období auditorem.
2. Sestavení řádné účetní závěrky a návrh na rozdělení zisku, včetně stanovení výše a způsobu vyplácení dividend a tantiém, popřípadě návrh na způsob krytí ztráty společnosti zajišťuje představenstvo. Sestavenou řádnou účetní závěrku spolu s uvedenými návrhy předloží představenstvo dozorčí radě a auditorovi k přezkoumání. Ověřenou řádnou účetní závěrku poté představenstvo předloží ke schválení valné hromadě.
3. Společnost je povinna nejpozději do čtyř měsíců od skončení účetního období uveřejnit zprávu o výsledcích svého hospodaření a o své finanční situaci (výroční zprávu). Tato zpráva bude dána k dispozici účastníkům valné hromady při projednávání účetní závěrky ověřené auditorem.
4. Roční účetní závěrka musí být sestavena způsobem odpovídajícím obecně závazným právním předpisům a zásadám řádného účetnictví tak, aby poskytovala úplné informace o majetkové a finanční situaci, v níž se společnost nachází a o výši dosaženého zisku nebo ztrát vzniklých v uplynulém obchodním roce.
§ 46
Rozdělování zisku společnosti
1. O rozdělení zisku společnosti rozhoduje valná hromada na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou.
2. Zisk společnosti dosažený v účetním období po splněních daňových povinností podle obecně závazných daňových předpisů, po přídělu do rezervního fondu a případně jiných fondů společnosti a po rozdělení na další účely schválené valnou hromadou lze použít k výplatě dividend a tantiém, anebo podle rozhodnutí valné hromady i k jinému účelu.
3. Tím není vyloučeno, aby valná hromada rozhodla, že část zisku, jež není účelově vázána, se použije na zvýšení základního kapitálu společnosti, nebo zůstane jako nerozdělený základní zisk.
§ 47
Tantiémy
1. Člen představenstva a dozorčí rady má právo na podíl ze zisku společnosti (tantiémy), který valná hromada schválila k rozdělení podle výsledků hospodaření.
2. Tantiémy přísluší za podmínek, že budou splněny daňové povinnosti společnosti, příděly do fondů ve smyslu stanov, obecně závazných předpisů a kolektivní smlouvy.
3. Výši tantiém, termín a způsob jejich výplaty na návrh představenstva po projednání v dozorčí radě schvaluje valná hromada.
4. Povinnost výplaty tantiém je splněna okamžikem odeslání příslušné zdaněné částky na adresu vedenou společností.
§ 48
Dividendy
1. Akcionář má právo na podíl ze zisku (dividendu), který valná hromada schválila k rozdělení podle výsledků hospodaření, při splnění podmínek daných obchodním zákoníkemobecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami. Tento podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií akcionáře ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů.
2. Rozhodným dnem pro nárok na dividendu je rozhodný den pro právo účasti na valné hromadě, která rozhodla o výplatě podílu na zisku. Právo na výplatu dividendy je samostatně převoditelné.
3. Dividendy jsou splatné v termínu, který určí valná hromada.
§ 49
Způsob úhrady ztráty
1. Ztráty společnosti budou kryty především z rezervního fondu společnosti, popřípadě snížením základního kapitálu společnosti.
2. O způsobu krytí ztrát snížením základního kapitálu rozhoduje valná hromada,
o ostatních způsobech krytí ztrát rozhoduje představenstvo po předchozím vyjádření dozorčí rady.
§ 50
Rezervní fond
1. Při vzniku společnosti byl vytvořen rezervní fond ve výši 53 493 005,60 Kč (slovy: padesáttřimiliónůčtyřistadevadesáttřitisícpětkorunčeskýchašedestáthaléřů). Rezervní fond se doplňuje ve výši minimálně 5 % čistého zisku za uplynulé účetní období a to až do doby, kdy jeho výše dosáhne 20 % základního kapitálu.
2. O konkrétním použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo společnosti po předchozím projednání v dozorčí radě. Použití rezervního fondu podléhá dodatečnému schválení valnou hromadou. Rezervní fond vytvořený podle bodu 1 tohoto ustanovení lze použít pouze k úhradě ztráty společnosti.
3. O případné další tvorbě rezervního fondu nad limit uvedený v odst. 1 rozhoduje valná hromada.
§ 51
Vytváření dalších fondů
1. Společnost může vytvářet v souladu s právními předpisy i další fondy a přispívat do nich ze svého čistého zisku.
2. Tvorba a použití těchto fondů se řídí pravidly stanovenými na základě kolektivního vyjednávání a usnesení valné hromady.
Hlava VI.
PŘEMĚNY, ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLEČNOSTI
§ 52
Přeměny společnosti
1. Společnost může být přeměněna:
a) fúzí
b) převodem jmění na akcionáře c) rozdělením
2. Za přeměnu se považuje také změna právní formy společnosti
3. Fúze společnosti se může uskutečnit:
a) sloučením b) slynutím
4. Rozdělení společnosti se může uskutečnit:
a) rozdělením se založením nových společností b) rozdělení sloučením společností
c) kombinací forem uvedených pod písmeny a) a b)
§ 523
Zrušení společnosti
1. O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada. Pro zrušení a zánik společnosti platí ustanovení obchodního zákoníku.obecně závazných právních předpisů.
2. Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Podrobnosti upravuje zákon.
§ 534
Zánik společnosti
Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.
Hlava VII.
Společná, závěrečná a přechodná ustanovení
§ 545
Oznamování
2.1.Skutečnosti, které je společnost povinna zveřejnit podle obecně závazných právních předpisů zveřejňuje v Obchodním věstníku. a na internetových stránkách společnosti xxx.xxxxxx.xx.
3. Skutečnosti, které je společnost povinna uveřejnit podle obecně závazných předpisů a stanov, uveřejňuje v celostátně distribuovaném deníku „Hospodářské noviny“. Pokud dojde k zániku tohoto deníku, budou tyto skutečnosti uveřejňovány v deníku „Mladá fronta Dnes“.
4.2.Písemnosti určené akcionářům majícím vlastnícím akcie na jméno, doručuje společnost na jejich adresu uvedenou v seznamu akcionářů. Tito akcionáři jsou povinni neprodleně oznámit představenstvu všechny změny údajů obsažených v tomto seznamu.
5.3.Písemnosti určené ostatním osobám se doručují na jejich adresu oznámenou společnosti.
§ 556
Právní poměry společnosti a řešení sporů
1. Vznik, právní poměry a zánik společnosti, jakož i všechny právní vztahy vyplývající ze stanov společnosti a pracovněprávní i jiné vztahy uvnitř společnosti, včetně vztahů z nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení zaměstnanců společnosti, se řídí obecně závaznými právními předpisy.
2. Případné spory mezi akcionáři a společností, spory mezi společností a členy jejích orgánů, jakož i vzájemné spory mezi akcionáři, související s jejich účastí ve společnosti, budou řešeny smírnou cestou. Nepodaří-li se vyřešit takový spor smírně, bude k jeho projednání a rozhodnutí příslušný český soud a to, nevylučují- li to ustanovení obecně závazných procesně právních předpisů, podle sídla společnosti.
§ 567
Změny stanov a jejich účinnost
1. O změnách stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle § 210 obchod. zák. nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností, rozhoduje valná hromada. O rozhodnutí valné hromady o změnách stanov se pořizuje notářský zápis.
2. Rozhoduje-li společnost o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, o štěpení akcií či spojení více akcií do jedné akcie, o změně formy nebo druhu akcií, nebo omezení převoditelnosti akcií na jméno či její změně, nabývá změna stanov účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku. Ostatní změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti okamžikem, kdy o nich rozhodla valná hromada, neplyne-li z rozhodnutí valné hromady o změně stanov nebo ze zákona, že nabývají účinnosti později.
3. Rozhodnutí valné hromady, jehož důsledkem je změna obsahu stanov, nahrazuje rozhodnutí o změně stanov. Takové rozhodnutí valné hromady se osvědčuje notářským zápisem.
4. Neplyne-li z rozhodnutí valné hromady, jakým způsobem se stanovy mění, změní jejich obsah představenstvo v souladu s rozhodnutím valné hromady. Rozhodnutí představenstva o změně obsahu stanov se osvědčuje notářským zápisem.
2.5.V případě, že dojde ke změně obsahu stanov, vyhotoví představenstvo bez zbytečného odkladu poté, co se o změně kterýkoliv z jeho členů dozví, úplné znění stanov.
§ 578
Výkladové ustanovení
V případě, že některé ustanovení stanov se, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu, nebo k jeho změnám, ukáže neplatným, neúčinným nebo sporným anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení stanov touto skutečností nedotčena. Namísto dotyčného ustanovení nastupuje buď ustanovení příslušného obecně závazného právního předpisu, které je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu stanov, nebo není-li takového ustanovení právního předpisu - způsob řešení, jenž je v obchodním styku obvyklý.
§ 589
Závěrečná ustanovení
1. Stanovy jsou uloženy u společnosti a jsou k dispozici každému akcionáři na požádání.
2. Společnost se ve smyslu ust. § 777 odst. 5 zák. č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) s účinností ke dni zápisu této informace do obchodního rejstříku podřizuje zákonu č. 90/2012 Sb. jako celku.
3. Na základě zák. č. 134/2013 Sb. o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů se ke dni 1.ledna 2014 změnila forma všech listinných akcií na majitele tvořících základní kapitál společnosti na listinné akcie na jméno bez omezené převoditelnosti.
1.4. Toto znění stanov v rozsahu 31, slovy třicet jedna, stran bylo schváleno rozhodnutím valné hromady.
V Pardubicích ……………………
Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx předseda představenstva
O B S A H S T A N O V
Hlava I - Základní ustanovení
§ 1 Založení, vznik a trvání společnosti
§ 2 Obchodní firma
§ 3 Sídlo společnosti
§ 4 Identifikační číslo
§ 5 Předmět podnikání společnosti
§ 6 Jednání, podepisování za společnost a její zastupování
Hlava II - Základní kapitál a akcie společnosti
§ 7 Základní kapitál společnosti
§ 8 Zvýšení základního kapitálu
§ 9 Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva
§ 10 Vydání dluhopisů
§ 101 Snížení základního kapitálu
§ 112 Akcie
§ 123 Omezení převoditelnosti akcií
§ 14 Akcie se zvláštními právy spojená s výkonem hlasovacího práva - vypuštěn
§ 135 Nabývání vlastních akcií
§ 146 Seznam akcionářů a změny seznamu
§ 156a Hromadné akcie
Xxxxx XXX - Právní postavení akcionářů
§ 167 Poměr akcionářů ke společnosti
§ 178 Výkon akcionářských práv na valné hromadě společnosti
§ 189 Ostatní práva a povinnosti akcionářů
Hlava IV - Organizace společnosti
§ 19 Systém vnitřní struktury společnosti
§ 20 Orgány společnosti
oddíl první - valná hromada
§ 21 Postavení a působnost valné hromady
§ 22 Účast na valné hromadě
§ 23 Valná hromada řádná
§ 24 Svolání řádné valné hromady
§ 25 Valná hromada mimořádná
§ 26 Odvolání nebo změna data konání valné hromady
§ 27 Náhradní valná hromada
§ 28 Jednání valné hromady
§ 29 Rozhodování valné hromady
oddíl druhý - představenstvo
§ 30 Postavení a působnost představenstva
§ 31 Složení, ustavení a funkční období představenstva
§ 32 Svolávání zasedání představenstva
§ 33 Zasedání představenstva
§ 34 Rozhodování představenstva
§ 35 Rozhodování představenstva mimo zasedání
oddíl třetí - dozorčí rada
§ 36 Postavení a působnost dozorčí rady
§ 37 Složení, ustavení a funkční období dozorčí rady
§ 38 Svolávání dozorčí rady
§ 39 Zasedání dozorčí rady
§ 40 Rozhodování dozorčí rady
§ 41 Rozhodování dozorčí rady mimo zasedání
oddíl čtvrtý - společná ustanovení o představenstvu a dozorčí radě
§ 42 Práva a povinnosti členů představenstva a dozorčí rady
oddíl pátý - vnitřní organizace společnosti
§ 43 Organizační řád
Hlava V - Hospodaření společnosti
§ 44 Účetní období
§ 45 Účetnictví společnosti
§ 46 Rozdělování zisku společnosti
§ 47 Tantiémy
§ 48 Dividendy
§ 49 Způsob úhrady ztráty
§ 50 Rezervní fond
§ 51 Vytváření dalších fondů
Hlava VI – Přeměny, zrušení a zánik společnosti
§ 52 Přeměny společnosti
§ 523 Zrušení společnosti
§ 534 Zánik společnosti
Hlava VII - Společná, závěrečná a přechodná ustanovení
§ 545 Oznamování
§ 556 Právní poměry společnosti a řešení sporů
§ 567 Změny stanov a jejich účinnost
§ 578 Výkladové ustanovení
§ 589 Závěrečná ustanovení
35