INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM

pro období 2007 - 2013

Praha – 2014

Obsah

Úvod .- 7 -

1. KAPITOLA – ANALÝZA IOP ..........................................................................................- 10 -

1.1. ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU....................................................................................- 10 -

1.1.1. Veřejná správa ......................................................................................... - 12 -

1.1.2. Veřejné služby.......................................................................................... - 21 -

1.1.3. Územní rozvoj v ČR ................................................................................. - 36 -

1.2. SWOT ANALÝZA .....................................................................................................- 44 -

1.3. VYHODNOCENÍ ZKUŠENOSTÍ ZÍSKANÝCH BĚHEM PŘEDCHOZÍHO OBDOBÍ 2004 - 2006...- 52 - 2. KAPITOLA - POPIS ZVOLENÉ STRATEGIE IOP ................................................................- 57 - 2.1. VÝCHODISKA STRATEGIE OPERAČNÍHO PROGRAMU ...................................................- 57 - 2.2. CÍLE IOP................................................................................................................- 61 - 2.3. VYMEZENÍ PRIORITNÍCH OBLASTÍ V RÁMCI IOP .........................................................- 62 - 2.3.1. Odůvodnění vícecílového charakteru IOP ................................................ - 65 -

2.4. VAZBA ZAMĚŘENÍ IOP NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY ................................................- 66 -

2.4.1. Národní lisabonský program 2005 - 2008................................................. - 66 -

2.4.2. Strategické obecné zásady Společenství ................................................. - 68 - 2.4.3. Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013 ............................ - 71 -

2.4.4. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2013 ............................................................. - 72 - 2.5. VAZBA IOP NA OPERAČNÍ PROGRAMY 2007 – 2013..................................................- 75 - 2.6. EX-ANTE HODNOCENÍ IOP .......................................................................................- 77 - 2.7. UPLATNĚNÍ PRINCIPU PARTNERSTVÍ .........................................................................- 83 - 2.8. HORIZONTÁLNÍ TÉMATA ...........................................................................................- 86 - 2.8.1. Rovné příležitosti...................................................................................... - 87 - 2.8.2. Udržitelný rozvoj – životní prostředí.......................................................... - 88 - 2.8.3. SEA.......................................................................................................... - 90 -

3. KAPITOLA – POPIS PRIORITNÍCH OS IOP..........................................................................- 95 -

3.1. Prioritní osa 1a – Modernizace veřejné správy – Cíl Konvergence ..............- 96 -

3.2. Prioritní osa 1b – Modernizace veřejné správy – Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost............................................................- 96 -

3.3. Prioritní osa 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě – Cíl Konvergence - 107 -

3.4. PRIORITNÍ OSA 3 – ZVÝŠENÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI VEŘEJNÝCH SLUŽEB – CÍL KONVERGENCE.....................................................................................................- 114 -

3.5. Prioritní osa 4a – Národní podpora cestovního ruchu – Cíl Konvergence .- 139 -

3.6. Prioritní osa 4b – Národní podpora cestovního ruchu – Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost..........................................................- 139 -

3.7. Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje – Cíl Konvergence....- 147 -

3.8. PRIORITNÍ OSA 6A – TECHNICKÁ POMOC – CÍL KONVERGENCE.................................- 166 -

3.9. PRIORITNÍ OSA 6B – TECHNICKÁ POMOC – CÍL REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST....................................................................................................- 166 - 3.10. KŘÍŽOVÉ FINANCOVÁNÍ V RÁMCI IOP ....................................................................- 171 - 3.11. VEŘEJNÁ PODPORA V RÁMCI IOP.........................................................................- 172 - 3.12 INDIKÁTORY IOP...............................................................................................- 175 -

4. KAPITOLA - IMPLEMENTACE PROGRAMU ........................................................................- 188 -

4.1. IMPLEMENTAČNÍ STRUKTURA IOP ..........................................................................- 188 -

4.1.1. Řídící orgán IOP........................................................................................... - 189 -

4.1.2. Zprostředkující subjekty................................................................................ - 190 -

4.1.3. Finanční útvary....................................................................................... - 191 -

4.1.4. Platební a certifikační orgán ................................................................... - 192 -

4.1.5. Auditní orgán.......................................................................................... - 192 -

4.1.6. Národní orgán pro koordinaci (NOK) ...................................................... - 193 -

4.1.7. Příjemci podpory . - 193 -

4.2. ADMINISTRATIVNÍ KAPACITA...................................................................................- 194 -

4.3. VÝBĚR PROJEKTŮ .................................................................................................- 196 -

4.4. MONITOROVÁNÍ IOP .............................................................................................- 199 -

4.4.1. Proces monitorování..................................................................................... - 199 -

4.4.2. Monitorovací výbor ....................................................................................... - 200 -

4.4.3. Výroční a závěrečné zprávy ................................................................... - 201 -

4.5. EVALUACE IOP.....................................................................................................- 202 -

4.5.1. Typy evaluace .............................................................................................. - 202 -

4.5.2. Zajištění evaluace......................................................................................... - 202 -

4.5.3. Evaluační plán........................................................................................ - 203 -

4.5.4. Evaluační pracoviště ŘO IOP ................................................................. - 203 -

4.6. FINANČNÍ ŘÍZENÍ ...................................................................................................- 204 -

4.7. KONTROLNÍ A AUDITNÍ SYSTÉM...............................................................................- 205 -

4.7.1 Vnitřní kontrolní systém ................................................................................. - 206 -

4.7.2. Orgány provádějící vnější kontrolu a audit .................................................... - 207 - 4.7.3 Xxxxxxxxxxxxx ......................................................................................... - 211 -

4.8. INFORMACE A PUBLICITA........................................................................................- 211 -

4.8.1. Komunikační plán ......................................................................................... - 212 -

4.8.2. Publicita pro potenciální příjemce ................................................................. - 212 -

4.8.3. Informování veřejnosti ............................................................................ - 212 -

5. KAPITOLA - KOORDINACE PROGRAMU........................................................................- 213 -

5.1. NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI ........................................................................- 213 -

5.2. KOORDINACE IOP – ROP......................................................................................- 214 -

5.2.1. Věcné a územní vymezení intervencí a vymezení příjemců.......................... - 214 - 5.2.2. Mechanismy koordinace ............................................................................... - 216 - 5.3. KOORDINACE IOP – OP LZZ .................................................................................- 216 - 5.3.1. Věcné vymezení intervencí........................................................................... - 216 - 5.3.2. Mechanismy koordinace ............................................................................... - 216 - 5.4. KOORDINACE IOP – PROGRAM XXXXXXX XXXXXXX (EAFRD)..................................- 217 - 5.4.1. Věcné vymezení intervencí........................................................................... - 217 - 5.4.2. Mechanismy koordinace ............................................................................... - 218 -

6. KAPITOLA – FINANČNÍ USTANOVENÍ IOP ....................................................................- 219 -

6.1. VÝCHODISKA PRO FINANČNÍ RÁMEC IOP.................................................................- 219 -

6.2. FINANČNÍ PLÁN IOP PODLE JEDNOTLIVÝCH LET .......................................................- 219 -

6.3. FINANČNÍ PLÁN IOP PODLE JEDNOTLIVÝCH PRIORITNÍCH OS ....................................- 219 - 6.4. ZPŮSOBILOST VÝDAJŮ...........................................................................................- 225 - 6.5. FINANČNÍ ROZDĚLENÍ PODLE KATEGORIÍ VÝDAJŮ .....................................................- 226 - 6.6. EARMARKING........................................................................................................- 227 - PŘÍLOHA 1.......................................................................................................................- 228 - 1. Veřejná správa ....................................................................................... - 228 -

2. Informační společnost ............................................................................ - 229 -

3. Sociální integrace................................................................................... - 230 -

4. Xxxxxxx zdraví ........................................................................................ - 232 -

5. Služby zaměstnanosti ............................................................................ - 233 -

6. Bezpečnost, prevence a řešení rizik ....................................................... - 233 - 7. Cestovní ruch ......................................................................................... - 234 -

8. Kultura.................................................................................................... - 235 -

9. Bydlení ................................................................................................... - 235 -

10. Územní rozvoj ........................................................................................ - 236 -

PŘÍLOHA 2.......................................................................................................................- 238 -

Výběr lokalit pro pilotní projekty s romskou komunitou ohroženou sociálním vyloučením - 239 -

PŘÍLOHA 3 .- 241 -

Seznam použitých zkratek

Zkratka	Vysvětlení zkratky
AHR ČR	Asociace hotelů a restaurací ČR
AK ČR	Asociace krajů ČR
AO	Auditní orgán
APZ	Aktivní politika zaměstnanosti
CR	Cestovní ruch
CRR	Centrum pro regionální rozvoj
ČR	Česká republika
ČSÚ	Český statistický úřad
EAFRD	Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
EFF	Evropský rybářský fond
ERDF	Evropský fond pro regionální rozvoj
EIB	Evropská investiční banka
EK	Evropská komise
ES	Evropské Společenství
ESF	Evropský sociální fond
EU	Evropská unie
GIS	Geografický informační systém
HDP	Hrubý domácí produkt
IA ZS	Interní audit zprostředkujícího subjektu
ICT	Informační a komunikační technologie
ILO	Mezinárodní organizace práce
IOP	Integrovaný operační program
IPPC	Integrated Pollution and Prevention Control ~ Integrovaná prevence a omezování znečištění
IPRM	Integrovaný plán rozvoje měst
IS	Informační společnost
IZS	Integrovaný záchranný systém
KONV	Cíl Konvergence
MMR	Ministerstvo pro místní rozvoj
MI	Ministerstvo informatiky
MK	Ministerstvo kultury
MPSV	Ministerstvo práce a sociálních věcí
MSP	Malý a střední podnik
MZd	Ministerstvo zdravotnictví
MŽP	Ministerstvo životního prostředí
MV	Ministerstvo vnitra
NNO	Nestátní neziskové organizace
NOK	Národní orgán pro koordinaci NSRR
NPR	Národní lisabonský plán 2005 – 2008 – Národní program reforem
NPÚ	Národní památkový ústav
NRP	Národní rozvojový plán 2007 – 2013
NSRR	Národní strategický referenční rámec 2007 – 2013
NUTS	La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques ~ statistické územní jednotky
OKEČ	Odvětvová klasifikace ekonomických činností
OPIS IZS	Operační a informační střediska IZS
OP LZZ	Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OP PI	Operační program Podnikání a inovace
OP PK	Operační program Praha - Konkurenceschopnost
OP VaVpI	Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
OP VK	Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

OP TP	Operační program Technická pomoc
OP ŽP	Operační program Životní prostředí
ORP	Obce s rozšířenou působností
PAS	Pověřený auditní subjekt
PCO	Platební a certifikační orgán
PPP	Purchasing Power Parity ~ parita kupní síly
PPP projekty	Public Private Partnership – projekty s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru
PRV	Program rozvoje venkova
PVS	Portál veřejné správy
RKaZ	Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
ROP	Regionální operační program
RPS	Rámec podpory společenství
ŘKV	Řídící a koordinační výbor
ŘO	Řídící orgán
SEA	Strategic Environmental Assessment ~ Strategické posuzování životního prostředí
SF	Strukturální fondy
SHR	Strategie hospodářského růstu ČR
SIKP	Státní informační a komunikační politika
SMO ČR	Svaz měst a obcí ČR
SOIA	Samostatné oddělení interního auditu (útvar interního auditu MMR)
SOZS	Strategické obecné zásady Společenství
SROP	Společný regionální operační program
SRR	Strategie regionálního rozvoje ČR
SSZ	Správa služeb zaměstnanosti
SWOT	Analýza silných a slabých stránek
SZIF	Státní zemědělský intervenční fond
TP	Tělesně postižený
TSA	Tourism Satellite Account ~ satelitní účet cestovního ruchu
ÚAP	Územně analytické podklady
UNESCO	United Nations Educational Scientific and Culture Organisation
ÚP	Úřad práce
ÚPD	Územně plánovací dokumentace
ZPBD	Zdravotnický pracovník nelékař s odbornou způsobilostí
ZS	Zprostředkující subjekt

Úvod

V programovacím období 2007 – 2013 budou v ČR realizovány tematické a regionální operační programy. IOP je charakterizován jako jeden z tematických operačních programů, je komplementární k ostatním připravovaným tematickým a regionálním operačním programům.

V rámci IOP se integruje několik tematických oblastí podpory, které musí být z hlediska vymezených kompetencí, subsidiarity a dělby práce zajišťovány z centrální úrovně orgány státní správy nebo orgány územní veřejné správy:

• modernizace veřejné správy,

• zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb,

• podpora územního rozvoje.

Společným cílem těchto tematických oblastí je posílení veřejné správy, veřejných a navazujících služeb (dále jen veřejné služby) na území ČR s cílem zvýšit kvalitu života obyvatel a atraktivitu ČR pro investory.

Vymezení konkrétních aktivit IOP je podloženo koncepčními strategickými materiály v daných oblastech (národní koncepce). Některé z těchto aktivit byly doposud realizovány pouze prostřednictvím národních dotačních programů; navrhuje se, aby v programovacím období 2007 – 2013 byly tyto „národní aktivity“ podpořeny v rámci IOP, což přispěje k efektivnější podpoře investic v sociální a informační infrastruktuře a tím i k výraznějšímu socioekonomickému růstu ČR.

Základními výchozími dokumenty pro přípravu operačního programu IOP byly1:

• Národní lisabonský program 2005 – 2008 (Národní plán reforem ČR) - usnesení vlády č. 1200/2005;

• Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013 (NSRR) – usnesení vlády č. 1477/2006;

• Strategie udržitelného rozvoje ČR (SUR) – usnesení vlády č. 1242/2004;

• Strategie hospodářského růstu ČR 2005 – 2013 (SHR) – usnesení vlády č. 1500/2005;

• Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – usnesení vlády č. 757/2007, základní cíle této strategie byly schváleny usnesením vlády č. 197/2007;

• Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR) – usnesení vlády č. 560/2006.

IOP navazuje na principy Lisabonské strategie, které jsou postaveny na rozvoji informační a znalostní společnosti a na investicích do lidského kapitálu. Hlavními prostředky, kterými IOP naplňuje principy Lisabonské strategie, je posilování Smart Administration (ústřední státní správy a územní veřejné správy), zvyšování kvality a dostupnosti veřejných služeb a eliminace regionálních disparit efektivním využitím socioekonomických zdrojů.

Hlavním strategickým východiskem pro zpracování IOP je NSRR ČR 2007 – 2013, který je základem pro zaměření intervencí ČR v rámci strukturálních fondů. Dokument byl schválen usnesením vlády č. 1477 z 20. prosince 2006 a upraven na základě jednání s EK v roce 2007.

IOP byl připraven v souladu zejména s následujícími legislativními dokumenty EU:

1 Další koncepční dokumenty vymezující jednotlivé politiky jsou uvedeny v příloze 1.

• Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (obecné nařízení);

• Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj (prováděcí nařízení);

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999;

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999;

• Rozhodnutí Rady (ES) ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost 2007-2013 (2006/702/ES) – (SOZS).

IOP je operační program, který se především zaměřuje na podporu aktivit Cíle Konvergence v ČR, částečně je pak zaměřen na podporu v rámci Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (RKaZ). Vícecílovost se týká programu jako celku, nikoliv však jednotlivých prioritních os. Pokud se vyskytují aktivity v rámci prioritních oblastí, které se vyskytují na území obou cílů nebo mají systémovou, respektive národní povahu, a u nichž je žádoucí, aby jejich realizace postihla celé území státu, to je včetně hlavního města Prahy, jsou důsledně rozděleny do dvou prioritních os. Aktivity s národním dopadem jsou součástí aktivit zaměřených na modernizaci ústřední veřejné správy prostřednictvím využití ICT, na národní podporu cestovního ruchu a v neposlední řadě jsou rovněž součástí technické pomoci programu.

IOP vymezuje tři základní okruhy prioritních oblastí, které pokrývají:

• problematiku modernizace veřejné správy prostřednictvím informačních technologií;

• problematiku veřejných služeb zaměřených na lidské zdroje v oblastech sociální integrace, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik;

• problematiku veřejných služeb zaměřených na územní rozvoj ve vybraných oblastech cestovního ruchu, kulturního dědictví, bydlení a územních politik.

Tyto tři okruhy (veřejná správa – veřejné služby – územní rozvoj) představují vzájemně provázaný a integrovaný systém, jehož jednotícím prvkem je veřejná správa a veřejné služby, jejich kvalita, činnosti a nástroje, na úrovni státu, regionů i obcí.

IOP bude spolufinancován z ERDF, připadá na něj 6% alokace vyčleněné na Cíl Konvergence v ČR a 7% alokace vyčleněné na Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost.

Řídícím orgánem programu bylo ustanoveno na základě usnesení vlády č. 175/2006 ze dne

22. února 2006 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). MMR je podle § 14 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR (v platném znění) mimo jiné ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, územního plánování a stavebního řádu, politiky bydlení a CR. Ministerstvo koordinuje při zabezpečování regionální politiky a politiky bydlení činnosti jiných orgánů, včetně koordinace financování těchto činností; ministerstvu je rovněž svěřena koordinační role v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti (podrobnosti koordinace ve věcech regionální politiky vymezuje zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje).

IOP byl zpracován na základě principu partnerství za součinnosti hospodářských a sociálních partnerů a zástupců regionů a měst. Průběh zpracování byl konzultován s relevantními subjekty. MMR ČR vytvořilo pracovní skupiny zaměřené na přípravu popisu jednotlivých priorit programu a zajistilo i předběžné (ex-ante) hodnocení programu a

posouzení vlivu IOP na životní prostředí. Tyto pracovní skupiny byly řízeny garanty, kteří byli jmenováni ze zástupců Řídícího orgánu IOP, a skládaly se ze zástupců veřejného (zástupci resortů, krajů, měst) i soukromého sektoru (zástupci podnikatelské sféry, neziskové organizace). Jednotlivé výstupy těchto skupin byly prezentovány a konzultovány se zástupci zainteresovaných partnerů pro tvorbu IOP - resortů, zástupců Asociace krajů ČR a zástupců Svazu měst a obcí ČR. Pracovní skupiny se scházely pravidelně k diskuzi o zaměření dílčích oblastí intervence IOP a s tím souvisejících problematik. Pracovní skupiny se scházely tak, aby byla zajištěna transparentnost zpracování a úzce spolupracovaly se zpracovatelským týmem.

Verze IOP byly postupně vzaty vládou na vědomí usneseními č. 821/2006 ze dne 28. června 2006, č. 1302/2006 ze dne 15. listopadu 2006 a č. 111/2007 ze dne 5. února 2007. Vláda schválila IOP dne 28. února 2007 svým usnesením č. 197.

1. Kapitola – Analýza IOP

1.1. Analýza výchozího stavu

V souladu se zaměřením IOP definovaným v rámci NSRR a v úvodu IOP se analýza programu soustřeďuje na oblast veřejné správy a veřejných služeb v ČR. Z hlediska veřejných služeb se analýza zaměřuje na investiční podporu prioritních oblastí veřejných služeb, které byly schváleny usnesením vlády č.197/2007 k návrhu IOP pro období 2007 – 2013 a základním cílům Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Neinvestiční podporu veřejné správy a veřejných služeb pak zajišťuje OP LZZ.

Analýza IOP zahrnuje následující úseky, které za své priority považuje vláda ČR:

1. Veřejnou správu, zejména její modernizaci prostřednictvím informačních a komunikačních technologií; klíčový význam této oblasti pro reformu veřejné správy (ústřední i územní) potvrdila strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby, schválená usnesením vlády č.757/2007, jedná se o nejvýznamnější oblast možné podpory veřejné správy v ČR z prostředků ERDF.

2. Prioritní úseky vybraných veřejných služeb, zajišťovaných ústředními správními úřady, které v souladu zejména se Strategickými obecnými zásady Společenství, NSRR a příslušnými vládními dokumenty zahrnují následující úseky, realizované výhradně na národní úrovni:

1. podpora služeb v oblasti sociální integrace a zaměstnanosti (naplnění úkolů z nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, posílení služeb zaměstnanosti v ČR, přínos pro rozvoj rovných příležitostí v ČR),

2. podpora služeb v oblasti veřejného zdraví (zásadním problémem je dlouhodobá finanční poddimenzovanost tohoto úseku služeb, která brání ČR dostat se na úroveň EU; pozitivní vliv na rovné příležitosti),

3. služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik (nutnost posílit materiálně- technickou základnu integrovaného záchranného systému v ČR),

4. služby v oblasti kulturního dědictví (výrazným problémem je dlouhodobě zanedbaný stav památkového fondu ČR),

5. podpora služeb pro cestovní ruch (národní podpora rozvoje cestovního ruchu je ve srovnání s EU výrazně nižší),

6. zlepšení bydlení v problémových sídlištích (výrazný problém ČR zděděný z minulého období, jedná se o specifický problém, přínos pro rovné příležitosti a udržitelný rozvoj),

7. modernizace a rozvoj nástrojů územního plánování (výrazný přínos pro udržitelný rozvoj v rámci ČR).

Analýza je základním předpokladem pro určení strategie intervencí s cílem zvýšit kvalitu života obyvatel a atraktivitu ČR pro investory. IOP se zaměří především na podporu regionů ČR zařazených do Cíle Konvergence (celé území ČR vyjma hl.města Prahy). U vybraných oblastí intervence se podpora v rámci IOP bude týkat i území hl. města Prahy, které je zařazeno do Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (RKaZ).

Podle zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, je území ČR s účinností od 1. ledna 2000 rozděleno na 14 krajů včetně území hlavního města Prahy; krajská úroveň odpovídá rozdělení ČR na statistické územní jednotky NUTS 3.

Pro potřeby spojené s realizací politiky hospodářské a sociální soudržnosti byly zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, vytvořeny

regiony NUTS 2, které jsou označovány jako regiony soudržnosti. ČR se skládá z osmi regionů soudržnosti :

• NUTS 2 Praha - je tvořen územím hl. m. Prahy,

• NUTS 2 Střední Čechy - je tvořen územím Středočeského kraje,

• NUTS 2 Jihozápad - je tvořen územím krajů Jihočeského a Plzeňského,

• NUTS 2 Severozápad - je tvořen územím krajů Karlovarského a Ústeckého,

• NUTS 2 Severovýchod - je tvořen územím krajů Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického,

• NUTS 2 Jihovýchod - je tvořen územím krajů Vysočina a Jihomoravského,

• NUTS 2 Střední Morava - je tvořen územím krajů Olomouckého a Zlínského,

• NUTS 2 Moravskoslezsko - je tvořen územím kraje Moravskoslezského.

Obrázek 1.1: Regiony soudržnosti NUTS 2 a kraje NUTS 3 v ČR

Zdroj: ČSÚ

Hlavní tematické okruhy IOP jsou rozebrány v následující analýze.

1.1.1. Veřejná správa

Vývoj reformy a modernizace veřejné správy

Územní veřejná správa v ČR prošla od r. 1999 procesem reforem, který byl doprovázen decentralizací a rozsáhlým přesunem kompetencí. Výchozím dokumentem pro jednotlivé kroky reformy je „Koncepce reformy veřejné správy“, kterou vláda ČR vzala na vědomí usnesením č. 258 z roku 1999.

V první fázi reformy byl s účinností od 1. ledna 2000 zřízen krajský stupeň veřejné správy, na který přešly některé pravomoci z ústředních orgánů státní správy. Ve druhé fázi, vedené snahou více přiblížit výkon veřejné správy občanům, došlo k 31. prosinci 2002 ke zrušení okresních úřadů a převodu jejich kompetencí směrem k územním samosprávným celkům (to je na kraje a na vybrané obce).

V současné době existuje v ČR dvoustupňový systém územní samosprávy, který je tvořen základními (obce) a vyššími (kraje) územními samosprávnými celky.

Pokud jde o oblast státní správy, byl zvolen spojený model spočívající v tom, že obce i kraje vykonávají vedle samostatných působností také státní správu v tzv. přenesené působnosti. Tento model zajišťuje jednotnou úpravu výkonu státní správy na celém území státu, kdy nositelem správy odpovědným za její výkon a úroveň je stát a vykonavateli jsou jak orgány státu (ministerstva a další správní úřady), tak kraje a obce.

Podle rozsahu výkonu státní správy v přenesené působnosti se v ČR rozlišují obce se základním rozsahem přenesené působnosti (celkem je obcí 6 243) a obce s širším rozsahem přenesené působnosti, což jsou obce, které vykonávají státní správu v přenesené působnosti i na území jiných obcí, spadajících do jejich správního obvodu. Jsou to tzv. obce s pověřeným obecním úřadem (celkem 388 obcí) a obce s rozšířenou působností (celkem 205 obcí z uvedených 388).

Ústřední státní správa zaujímá v řízení veřejného sektoru rozhodující úlohu spočívající v tvorbě koncepcí a ve vytvážení obecného rámce fungování jednotlivých oblastí, které naplňuje legislativní, koordinační a kontrolní činností. V ČR existuje celkem 26 ústředních správních úřadů, ve kterých pracuje přibližně 20 tis. zaměstnanců. Ústřední správní úřady mají 478 podřízených správních úřadů, kde pracuje dalších cca 77 tis. zaměstnanců (např. finanční úřady, úřady práce apod.).

Po dokončení institucionální reformy veřejné správy byla zhruba od roku 2002 přijímána další opatření s cílem zvýšit efektivitu ústřední i územní veřejné správy. Šlo zejména o následující dokumenty:

a) Reforma a modernizace ústřední veřejné správy (usnesení vlády č.237/2004; dokument se zaměřil na další racionalizaci procesů v ústřední veřejné správě, na zlepšení řízení, zvýšení kvality ústřední státní správy, na implementaci a zlepšování státní služby a na racionalizaci financování ústřední státní správy;

b) Strategii podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb (usnesení vlády č.824/2004; řešení poskytování veřejných služeb na územní úrovni),

c) Analýza veřejných služeb v ČR (usnesení vlády č.848/2003), které zejména analyzovalo problematiku věcných veřejných služeb v ČR.

Přes dosažený pokrok nelze dosavadní snahy na poli zlepšování veřejné správy komplexně považovat za významně úspěšné. V případě reformy veřejné správy zahájené koncem devadesátých let byl důraz kladen především na aspekt územního rozdělení orgánů veřejné správy. Příliš mnoho pozornosti bylo soustředěno na otázky z dnešního hlediska nikoliv nejvýznamnější, jako byl počet vyšších územně správních celků či velikost správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Nikdy však nedošlo na původně zamýšlené změny ve fungování orgánů veřejné správy, podrobný popis agend v kompetenci jednotlivých úrovní

veřejné správy a analýzu nezbytnosti jejich výkonu veřejným sektorem. Změny v oblasti územní struktury veřejné správy nebyly doprovázeny příslušnými změnami v oblasti rozpočtování a financování veřejné správy.

Dále pak, přestože došlo k návrhu změn v oblasti státní služby – vytvoření Zákona o státní službě (zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech) - nebyly tyto snahy vůbec provázány s reformou veřejné správy, dokonce bylo často zdůrazňováno2, že příprava a implementace Zákona o státní službě není součástí reformy veřejné správy.

V neposlední řadě pak snahy o zavádění moderních informačních a komunikačních technologií probíhaly izolovaně od ostatních modernizačních aktivit. Výsledkem je, že „po letech úsilí a obrovských investic do informačních systémů a ICT se výkon veřejné správy prakticky vůbec nezlepšil“3.

Veřejná správa v porovnání se soukromým sektorem stále výrazně zaostává v řízení kvality a efektivity fungování jednotlivých institucí. Rovněž optimálně nefunguje řízení procesů a přenos informací, znalostí a dovednosti ve vertikální i horizontální linii. ČR v hodnocení kvality veřejných institucí v EU-25 zaujímá jedno z posledních míst, nejhorší situace je v efektivnosti veřejných údajů a nadměrné regulační zátěži. Problémem je celková efektivnost vlády, transparentnost vládních politik a fungování veřejných institucí. Na nízké úrovni je dosud i rozvoj eGovernmentu.

Klíčovým dokumentem zastřešujícím problematiku zvyšování efektivity veřejné správy je Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – Smart Administration v období 2007 – 2015, schválená usnesením vlády č.757/2007 ze dne 11. července 2007, jejíž základní teze byly schváleny již usnesením vlády č. 197 ze dne 28. února 2007.

Tento materiál na základě situační analýzy a mezinárodního porovnání identifikuje zejména následující nedostatky:

• systém státní správy není dostatečně efektivní a transparentní, cíle vlády se mnohdy realizují nedostatečně;

• vedení úřadů je nedostatečně vybaveno řídícími dovednostmi a má malé řídící kompetence v oblasti řízení lidských zdrojů;

• existuje vysoká míra resortismu a nedostatečná spolupráce ministerstev, existuje i nízká úroveň komunikace a spolupráce ústřední státní správy a územní veřejné správy;

• ústřední státní správa má malou součinnost s nadnárodními a mezivládními organizacemi;

• veřejná správa je orientována zejména na řešení operativních činností místo koncepčních;

• málo bylo pokročeno ve využívání ICT ve veřejné správě, prosazování a využívání elektronické správy (eGovernmentu) je nedostatečné;

• komunikace veřejné správy s občany je nedostatečná;

• jednotlivé informační systémy veřejné správy (registry) nejsou propojeny a nedokáží spolu komunikovat, z čehož plyne nízká schopnost vzájemné výměny dat mezi orgány státní správy.

V současné době lze potřebu modernizace veřejné správy rozčlenit do několika základních okruhů, které bude možno podporovat i ze strukturálních fondů:

2 Například ve stanoviscích ČR ke každoročním hodnotícím zprávám Evropské komise.

3 Hejtman Moravskoslezského kraje Xxxxx Xxxxxxxxxx na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě 2007.

• zkvalitnění tvorby a realizace politik, zvýšení jejich efektivity a transparentnosti, zavedení strategického plánování a finančního řízení;

• zvýšení kvality regulace, odstranění nadbytečné regulace a vytvoření atraktivního prostředí pro podnikatele a domácí i zahraniční investory;

• zvýšení efektivnosti úřadů veřejné správy, snížení finanční náročnosti, zavedení systémů řízení kvality, metod práce a organizace charakteristických pro komerční sféru (hodnocení podle výkonu a dosahování cílů, agenturní systémy);

• rozvoj lidských zdrojů v úřadech veřejné správy;

• podpora meziresortní spolupráce, podpora komunikace a koordinace mezi státní správou a samosprávou s využitím moderních metod řízení a ICT;

• zlepšování využití ICT ve veřejné správě, zajištění interoperability jednotlivých informačních systémů mimo jiné tvorbou centrálních registrů, rozvoj jednotné komunikační infrastruktury veřejné správy;

• modernizace a zvýšení komunikační schopnosti daňové správy, celní správy, justice, zdravotnictví;

• zvýšení dostupnosti a kvality veřejných služeb pro občana (sociálních, zdravotnických, zaměstnanosti i ochrany životů a majetku), s využitím moderních ICT, sítě Internet, vytvoření sítě a rozvoj univerzálních kontaktních míst pro komunikaci občana s veřejnou správou;

• zvýšení kvality a dostupnosti informací o území a územně analytických podkladů pro zajištění vyšší kvality služeb i rozhodování o územním rozvoji (včetně cestovního ruchu, kulturního dědictví a bydlení).

Z hlediska investičních možností spojených s modernizací veřejné správy v ČR financovatelných z ERDF se ukazuje jednoznačně jako nejpotřebnější širší zavedení eGovernmentu.

I přes tyto nedostatky má ČR v oblasti eGovernmentu pozitivní zkušenosti z funkčních pilotních projektů. Získané zkušenosti mohou pomoci eliminovat překážky rozvoje eGovernmentu.

Mezi zmiňované překážky rozvoje eGovernmentu v ČR patří v úrovni ústřední veřejné správy zejména nedostatečné legislativní prostředí ústící v následující problémy:

• nemožnost sdílet data mezi jednotlivými informačními systémy, databázemi a registry;

• neexistence jediného bezvýznamového identifikátoru osoby;

• nerovnoprávnost formy listinné s formou elektronickou;

• nedostatečné vedení elektronických spisů a elektronické spisové služby.

V oblasti územní samosprávy se ukazuje, že je nutno zlepšit spolupráci mezi krajskými úřady a obcemi a je třeba podpořit komunikaci a koordinaci mezi státní správou a samosprávou za využití moderních metod řízení a ICT. Širší zavedení elektronické komunikace by přineslo prospěch jak orgánům územní samosprávy, tak i podnikatelům a obyvatelstvu při vzájemné komunikaci.

Mezi bariéry tohoto žádoucího vývoje patří:

• malá znalost uživatelů o možnostech užití elektronického podpisu;

• přetrvávající neopodstatněné obavy o bezpečnost a důvěryhodnost takto sdílených informací;

• poměrně vyšší pořizovací náklady;

• nedostatečná on-line nabídka veřejných služeb a správních činností;

• zatím nedostatečně koordinovaný přístup při zavádění informačních systémů ve veřejné správě (informační systémy musí umožnit vzájemnou komunikaci a nesmí vyžadovat na každém úřadě duplicitní poskytování dat ze strany uživatelů);

• nízká ICT gramotnost úředníků.

Vybavenost orgánů veřejné správy informačními technologiemi

Při pohledu na statistické údaje o vybavenosti orgánů veřejné správy informačními technologiemi lze konstatovat, že v podstatě všechny úřady jsou vybaveny ICT a (až na drobné výjimky týkající se obecních úřadů nejmenších obcí) mají připojení k internetu. Využívání ICT ve veřejné správě ale není dostatečně zkoordinováno. Z hlediska jednotlivých úřadů připojených k internetu vysokorychlostně jsou z grafu 1-1 patrné výrazné rozdíly mezi krajskými úřady a organizačními složkami státu, kde je procento připojených úřadů 100 %, respektive téměř 80%, a obecními úřady malých obcí, kde počet připojených obcí nedosahuje ani 15%. Vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu o vysokorychlostní internet v ČR, můžeme i v nejbližších letech očekávat zvyšování počtu úřadů připojených k internetu vysokorychlostně, nicméně stejně tak je pravděpodobné další zaostávání především malých obcí jak z hlediska vysokorychlostního připojení, tak z hlediska nabídky i využití on-line služeb.

Graf 1-1: Procento orgánů veřejné správy s vysokorychlostním připojením k internetu, podle právní formy organizace, k 31. 12. daného roku

Zdroj : Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě za rok 2003, ČSÚ

Webové stránky úřadů

Důležitým prvkem rozvoje eGovernmentu je zpřístupnění informací a on-line služeb na webových stránkách veřejné správy. Výsledky šetření ČSÚ ukazují, že většina orgánů veřejné správy má vlastní webové stránky. Webové stránky většiny úřadů mají v současnosti charakter portálů nabízejících množství informací pro občany a firmy, případně pro specifické skupiny uživatelů. Jak ale vyplývá z následujícího grafu č.1-2, rozšíření transakční formy služeb (celkové zpracování nabídky) je stále na poměrně nízké úrovni.

Graf 1-2: Procento orgánů veřejné správy nabízejících on-line služby na webových stránkách, podle stupně interakce nabízených služeb a právní formy organizace, k 31. 12. 2004

Zdroj: Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě za rok 2004, ČSÚ

Využívání on-line služeb

Výrazným kladem je, že on-line služby nabízené veřejnou správou si postupně nacházejí své adresáty a počet subjektů využívajících možnosti on-line podání se rapidně zvyšuje. Například v roce 2003 bylo elektronicky podáno 7 018 podání pro daňovou správu, v roce 2004 to bylo 20 205 podání, z toho 15 390 bylo opatřeno zaručeným elektronickým

podpisem a v roce 2005 už bylo 48 978 podání podáno elektronicky (40 469 opatřeno zaručeným elektronickým podpisem). Počet elektronicky podaných přiznání k dani však zůstává vzhledem k celkovému počtu daňových poplatníků stále velmi malý. Zvyšuje se i počet elektronických podání uskutečněných přes Portál veřejné správy (PVS).

Pro vyšší uplatnění on-line služeb je podstatná i ochota uživatelů internetu tyto služby využívat. Z dostupných dat vyplývá, že o on-line služby mají největší zájem nezaměstnaní (52,5 %), ve čtyřech krajích má o tyto služby zájem každý druhý občan. Zájem však odpovídá i znalostem a dostupnosti internetu – využití on-line služeb by bylo z hlediska spotřebovaného času nejefektivnější v řídce osídlených oblastech, ale ze zjištěných údajů vyplývá, že u této kategorie uživatelů je míra ochoty využití on-line služeb nejnižší.

Také z dostupných statistik ČSÚ vyplývá, že počet jednotlivců používajících internet ve vztahu k veřejné správě, se výrazně zvyšuje. V roce 2003 použilo internet ve vztahu k veřejné správě celkem 293 000 jednotlivců (12 % uživatelů internetu) v roce 2005 to bylo už 432 000 jednotlivců (16 % uživatelů internetu). Nicméně ve srovnání s průměrem EU-15 jsou tyto počty pouze poloviční. Jednotlivci nejčastěji vyhledávají informace na webových stránkách úřadů. Výrazně méně využívají možnost stažení formuláře a možnost on-line vyplnění formuláře. Internet ve vztahu k veřejné správě nejvíce (v absolutních číslech) používají jednotlivci ve věku 35 až 44 let, zaměstnaní a jednotlivci se středoškolským vzděláním s maturitou. V případě firem je využívání eGovernmentu poměrně běžné u velkých a středních firem, u malých firem je situace významně horší.

Tabulka 1.1: Procento podniků s deseti a více zaměstnanci s vybranými ICT v ČR v roce 2006*

Velikostní skupina podniku a územní členění / využívané služby	internet	broadband**	webová stránka
Celkem	95,0	69,4	70,1
Malé (10-49 zaměstnaných osob)	94,0	65,1	66,1
Střední (50-249 zaměstnaných osob)	98,6	83,5	83,6
Velké (250 a více zaměstnaných osob)	99,6	92,4	91,9
Podniky registrované mimo hlavní město Prahu	94,7	67,5	67,7
Podniky registrované v hlavním městě Praze	96,0	76,5	79,1

*podíl na celkovém počtu podniků v dané odvětvové nebo územní skupině

**dle definice Eurostatu (fixní připojení bez zahrnutí analogového modemu a ISDN)

Zdroj: ČSÚ

I přes zmiňované pozitivní trendy lze konstatovat, že ústřední státní správa i územní samospráva však prozatím disponují pouze minimem interaktivních aplikací, přičemž často nejsou řešeny ani základní služby, jako např. administrace žádostí (podání) přijímaných a řešených orgány veřejné správy. Tuto skutečnost dokládá i následující srovnání:

Graf 1-3: Využívání eGovernmentu občany v roce 2006 (v %)

22,7

20,5

stahování úředních formulářů získávání informací ze stránek úřadů

zasílání vyplněných formulářů

18,9

16,1

14,4

13,0

11,0

8,1

9,2

6,6

7,5

3,0

EU-25

EU-15

EU-8

CZE

Zdroj: Eurostat (2007)

Mezi jednotlivými zeměmi EU jsou poměrně velké rozdíly ve využívání elektronických služeb občany, takže srovnání s průměrnými hodnotami je spíše orientační. Přesto je zřejmé, že služby eGovernmentu jsou jednotlivci v ČR využívány v menší míře, a to především pasivně (získávání informací). Aktivní (obousměrnou) komunikaci s úřady využila v roce 2006 pouze 3 % občanů, což je dvakrát méně než je průměr nejvyspělejších patnácti zemí.

Mezinárodní srovnání – benchmarking v rámci strategie i2010

Navzdory prudkému růstu v posledních letech lze konstatovat, že podíl jednotlivců využívajících internet ve vztahu k veřejné správě je v ČR výrazně nižší než průměr EU. Za jeden z důvodů tohoto stavu může být považován fakt, že procento uživatelů internetu v populaci je v ČR menší, než je tomu v západní a severní Evropě. Další důvod lze hledat v tom, že čeští uživatelé internetu si zatím nezvykli ve větší míře využívat „pokročilejší on-line služby", jako je např. internet banking, ale také i využívání on-line služeb nabízených veřejnou správou. Podstatná je také nabídka on-line služeb poskytovaných veřejnou správou občanům, která výrazně zaostává za svým potenciálem. Problémy na straně nabídky dokládá i zcela odlišná situace v soukromém sektoru, kde je dle statistických údajů Eurostatu využití ICT českými firmami srovnatelné s nejvyspělejšími zeměmi EU.

Graf 1-4: Vývoj využití elektronických služeb občany v letech 2004–2006

DÁN

FIN LUX

NĚM

SLK

EU-8

POL

EST

SLV

RAK

LOT

MAD

POR LIT

IRS

ŘEC

KYP

ČR

Využívání e-Governmentu občany 2004 (%)

10 20 30 40 50

Využívání e-Governmentu občany 2006 (%)

Zdroj: Eurostat (2007)

Srovnání v čase naznačuje zvětšující se poptávku po elektronických službách prakticky ve všech zemích EU kromě Polska. Dánsko, Finsko a Lucembursko vykazují stabilně nejvyšší úroveň využívání těchto služeb. Zaostávání ostatních zemí je částečně způsobeno nižší dostupností těchto služeb, ale v případě postsocialistických zemí je silným faktorem také nižší dostupnost výpočetní techniky a levného připojení na internet. V ČR proto např. vznikla tzv. broadband strategie, jejímž cílem je mimo jiné rozšiřování dostupného a rychlého připojení k internetu mezi občany (viz Národní politika pro vysokorychlostní přístup, 2005) a jsou podporovány vzdělávací programy v oblasti ICT (viz Národní program počítačové gramotnosti, 2003).

Nabídka služeb eGovernmentu v ČR spíše stagnuje, a to na podprůměrné úrovni. Dostupnost elektronických služeb v období dvou let (2004–2006) zůstala nezměněná (alespoň kvantitativně) na podprůměrných 30 %. V této oblasti je patrný stále ještě vysoký rozdíl mezi post-socialistickými a vyspělými zeměmi, i když příklad Estonska nebo Slovinska ukazuje, že není nepřekonatelný. Poměrně velký růst dostupnosti služeb zaznamenalo také Maďarsko.

Graf 1-5: Vývoj nabídky (dostupnosti) služeb eGovernmentu v letech 2004–2006

ŠVE

RAK

FIN

EST

ŠPA DÁN

NĚM IRS

ITA

FRA

LOT

ČR

EU-15

EU-25

SLV

POR

MAL

LUX SLK

LIT

ŘEC

KYP

BEL NIZ EU-8

MAD

POL

Dostupnost elektronických služeb 2004 (%)

100

0 20

40 60

80 100

Dostupnost elektronických služeb 2006 (%)

Zdroj: Eurostat (2007)

Graf 1-6: Srovnání poptávky a nabídky elektronických služeb v roce 2006

100

64 64

EU-25

EU-15

EU-8

využití jednotlivci využití podniky

dostupnost

Zdroj: Eurostat (2007)

Celkové srovnání nabídky a poptávky po službách eGovernmentu dokresluje výše popsanou situaci. Z grafu jsou patrné dvě oblasti, na které by se měla modernizace české veřejné správy zaměřit především. Je to zvýšení a zkvalitnění nabídky (dostupnosti) elektronických veřejných služeb pro občany (a pokračující rozvíjení služeb pro podniky), které však musí být doprovázeno rozvojem informační společnosti jako takové, tj. podporou počítačové gramotnosti občanů a jejich přístupu do internetové sítě.

Pro správnou funkci eGovernmentu je klíčová účelná elektronizace vnitřních agend ve veřejné správě a jejich vzájemná komunikace, která je založena na přesně a transparentně definované odpovědnosti za konkrétní data státu. Právě elektronizace vnitřních agend veřejné správy a jejich propojení je nejsložitějším úkolem současného eGovernmentu.

Datová základna

Velkým problémem nadále zůstává obsahová stránka dat a informací. Dosud nebyly dostatečně analyzovány a specifikovány faktory využívání informací ve všech aktivitách veřejné správy. Režimy sběru, zpracování a poskytování informací nejsou propracovány a zejména harmonizovány s potřebami řídicích, rozhodovacích a dalších procesů ve veřejné správě. Nevyvážený zůstává rozvoj využívání různých datových forem – prostorových (geografických) dat, nestrukturovaných a multimediálních dokumentů, datových bází a sad.

Problémem je také malá efektivnost a komunikace daňové správy, což vede ke špatnému plnění fiskálních povinností. Jedním z klíčových úkolů je zjednodušení daňového řízení formou e-komunikace. Obdobné problémy se také týkají celní správy, kde je kladen velký důraz na zabezpečení přenosu informací a na komunikaci, ať už uvnitř organizace, či vůči okolí (včetně orgánů EU). Využitím informačních systémů a technologií ICT je nutné zkvalitnit a rozšířit dostupnost služeb v oblasti justice, a tím zlepšit i proces úrovně informovanosti a komunikace s veřejností. Tím bude možno zlepšit činnosti vnitřních procesů justice, zrychlit soudní procesy a zjednodušit administrativní a řídící procesy. V rámci územní veřejné správy existuje nízká úroveň komunikace s občany, podnikatelským sektorem a s neziskovými organizacemi a celkově nízká efektivita výkonu veřejné správy v malých obcích.

Za nejdůležitější registry veřejné správy, které je z hlediska růstu efektivity výkonu veřejné správy nezbytné co nejdříve transformovat do elektronické podoby jsou na základě resortních koncepcí identifikovány následující základní registry: registr obyvatel, hospodářský registr, registr územní identifikace, adres a nemovitostí. Vedle těchto registrů se do systému budou postupně zapojovat další evidence vedené orgány veřejné správy (např. registr řidičů, registr vozidel, osobní a cestovní doklady, živnostenská agenda a další návazné informační systémy veřejné správy).

Infrastruktura ICT

Podle souhrnného indexu eEurope 2005 je patrné, že ČR patří mezi země s relativně nízkou úrovní využití ICT pod průměrem EU. ČR zaostává za průměrem EU jak z hlediska přístupu domácností a podniků k internetu, tak i z hlediska jeho využívání a nabídky on-line služeb. Přestože v komunikační infrastruktuře veřejné správy v současnosti existuje rostoucí a již poměrně rozsáhlé technologické pokrytí, její využívání však není kapacitně optimalizováno a celoplošně není dobudována „poslední míle“ (respektive napojení a propojení periferních oblastí). Nedostatečná je také nabídka elektronického přístupu ke službám veřejné správy, k elektronickému obchodu a podnikání, k systémům vzdělávání a výuky apod. Podíl domácností s přístupem k internetu byl tak v roce 2006 v ČR pouze 29% oproti 62% v EU

25. Ještě nižší je připojení vysokorychlostním internetem, kde tento podíl byl v roce 2006 pouze 17% oproti 32% v EU 25 (Eurostat).

Tabulka 1.2: Procento domácností využívajících danou technologii v jednotlivých zemích EU ve

2. čtvrtletí 2006

Území / technologie	počítač	internet	broadband
EU 27	60	49	30
EU 25	62	51	32

EU 15	64	54	34
EU 10	46	35	21
ČR	39	29	17

Zdroj: ČSÚ

Závažným problémem je také řízení rozvoje informatizace. Překotný vývoj ICT, stále širší nabídka trhu a tlak ze strany prodejců a dodavatelů technologií může být příčinou investičních omylů. V souvislosti s ochranou a efektivním užíváním investic je potřeba zaměřit pozornost mimo jiné na důsledné soustřeďování nejlepších zkušeností a jejich prosazování ve veřejné správě, hledání nových forem financování a spolufinancování a v neposlední řadě koordinaci a součinnost různých úrovní veřejné správy při rozvoji využívání ICT. Součástí tohoto úsilí musí být i přiměřená míra standardizace různých aspektů ICT, funkcí a procesů veřejné správy a harmonizace klíčových legislativních úkonů. Protože současná legislativa přímou součinnost orgánů veřejné správy v této oblasti přímo nestanovuje, je důležité podporovat projekty, které povedou k efektivní spolupráci, zejména při vytváření informačního systému krajů (například formou projektových kanceláří pro ICT projekty v území, referenčních pracovišť či jinak organizovaných aktivit).

Rozdíly v penetraci ICT a jejich využívání existují také mezi jednotlivými regiony ČR. Jednoznačně nejvyspělejším regionem je z tohoto pohledu Praha, která je výrazně nad úrovní ČR. Následují kraje Středočeský, Jihočeský a Královehradecký. Nejvýraznější rozdíl mezi kraji existuje v případě vysokorychlostního připojení, kde v Praze je podíl jedinců s přístupem k tomuto připojení téměř trojnásobný oproti národní úrovni.

Ve využití internetu ve veřejné správě dochází v posledních letech k rozvoji využívání těchto technologií, a to jak v rámci samotných úřadů, tak i v rámci komunikace úřadů a veřejnosti. Elektronická komunikace s úřady je zatím velmi nízká. Využití plně elektronické komunikace se však týká zatím pouze některých oblastí a je možné především ve styku se státní správou či samosprávou ve větších městech. Většina záležitostí vyžaduje ale stále klasickou formu. Podnikům se tedy nevyplatí investovat do komplikovaných a náročných aplikací. Z hlediska samotné samosprávy slouží tyto technologie mimo jiné k navázaní nových kontaktů a vytvoření sítí jak na regionální, národní, tak i mezinárodní úrovni.

1.1.2. Veřejné služby

S kvalitou veřejné správy úzce souvisí kvalita poskytovaných veřejných služeb. Prioritami jsou ty veřejné služby, které významným způsobem ovlivňují hospodářský růst, zaměstnanost a sociální soudržnost a jejichž efektivní fungování na území ČR vyžaduje ucelený, koordinovaný přístup. Jde zároveň o služby, které jsou integrovány v ústřední veřejné správě (kromě toho veřejné služby jsou v ČR zajišťovány i na regionální (krajské) a místní (obecní) úrovni. Strategie Smart Administration vyzdvihuje potřeby zlepšení veřejných služeb v oblastech sociální integrace, veřejného zdraví, zaměstnanosti, bezpečnosti a prevence rizik (integrovaný záchranný systém) a kultury; viz příloha usnesení vlády č.197/2007.

Zvýšení kvality i dostupnosti veřejných služeb zajišťují dosud příslušné resorty v rámci svých kompetencí. Reforma veřejné správy přinesla mimo jiné zásadní změnu v organizaci poskytování veřejných služeb, a to především přesunem kompetencí za některé služby na kraje a obce a další subjekty. Toto uspořádání odpovídá strategii EK, která v prosinci 2005 vydala Akční program pro veřejné zdraví – Zdraví pro 21. století a v květnu 2003 Zelenou knihu ke službám v obecném zájmu, která směřuje k liberalizaci a deregulaci

veřejných služeb s cílem zajistit vyšší konkurenci a efektivitu služeb poskytovaných přímo veřejnou správou.

Základní rozdělení sektorů veřejných služeb4 zahrnuje zejména:

• sociální služby – částečně řeší OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ);

• služby v oblasti veřejného zdraví;

• služby pro zaměstnanost – částečně řeší OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ);

• kulturní služby;

• služby pro cestovní ruch;

• územní plánování (koordinace využití území);

• bydlení, včetně sociálního bydlení;

• vnitřní věci – bezpečnost, prevence a řešení rizik;

• doprava – řeší OP Doprava (OP D);

• spoje;

• služby technické infrastruktury (např. vodní hospodářství, zásobování energiemi - řeší např. OP Životní prostředí (OP ŽP);

• obrana;

• životní prostředí – řeší OP Životní prostředí (OP ŽP);

• školství – řeší OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK);

• informační služby.

Veřejné služby, které jsou v terminologii EU označovány jako služby v obecném zájmu, tvoří jeden ze základních pilířů evropského modelu společnosti, protože mají nezastupitelnou roli v posilování územní a sociální soudržnosti. Z těchto důvodů je kladen důraz na jejich vysokou kvalitu a územní i cenovou dostupnost.

Veřejné služby vybrané k řešení v rámci IOP úzce souvisí se zlepšováním veřejné správy a jsou základní podmínkou pro zlepšení kvality života. Jejich ukotvení je v oblasti společenské, ale hlavní efekty lze spatřovat ve vytváření podmínek pro podnikání a hospodářský rozvoj, lepší organizaci a stabilitu území regionů. Přitom společným faktorem ke zlepšení je rozšíření a integrace informačních a komunikačních technologií.

Služby zaměřené na lidské zdroje:

• sociální služby;

• služby v oblasti veřejného zdraví;

• služby pro zaměstnanost;

• vnitřní věci – bezpečnost, prevence a řešení rizik.

Služby zaměřené na udržitelný územní rozvoj:

• služby pro cestovní ruch;

• kulturní služby;

• územní plánování (koordinace využití území – výrazný akcent na udržitelný rozvoj);

• bydlení, včetně sociálního bydlení.

4 Podle dokumentu Analýza veřejných služeb, připraveného v roce 2003 MV (usnesení vlády č.848/2003) se „veřejnými službami rozumí služby vytvořené, organizované nebo regulované orgánem veřejné správy k zajištění, aby byla služba poskytována způsobem, který lze považovat za nezbytný pro uspokojení společenských potřeb při respektování principu subsidiarity.“ Typologie služeb podle tohoto dokumentu zahrnuje a) věcné veřejné služby, b) správní činnosti a za c) finanční podpory. Klasifikace funkcí vlády podle OSN (Classification of the Functions of Government) rozlišuje tzv. obecné veřejné služby (general public services), které zahrnují zákonodárné, výkonné, finanční, rozpočtové, plánovací a zahraniční aktivity, a ostatní typické veřejné služby, jako je obrana a bezpečnost, zdraví, životní prostředí, sociální ochrana atd.

Z hlediska věcného zaměření jde zejména o služby spojené se zvyšováním konkurenceschopnosti lidských zdrojů, vymezené NSRR ČR 2007 – 2013 (především strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost):

A. Sociální služby	- sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením - sociální služby poskytované osobám žijícím v sociálně vyloučených komunitách - podpora rozvoje sociální ekonomiky
B. Veřejné zdraví	- modernizace a inovace technického vybavení národních sítí zdravotnických zařízení - prevence zdravotních rizik - řízení kvality a nákladovosti
C. Zaměstnanost	- politika zaměstnanosti
D. Prevence rizik	- IZS (podpora koordinovaného postupu jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních akcí)

Všechny výše uvedené veřejné služby jsou zahrnuty mezi prioritní oblasti intervencí ve vybraných sektorech veřejných služeb v rámci definování základních cílů strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration); tyto základní cíle strategie byly schváleny usnesením vlády ČR č. 197/2007.

Graf 1-7: Míra sociální soudržnosti

Zdroj: ČSÚ

A. Sociální služby

V ČR je dosud poměrně vysoká míra sociální soudržnosti a nízká míra rizika chudoby. Poměrně široká škála poskytovatelů sociálních služeb je rozmístěná po celém území ČR. Je třeba, aby byly sociální služby poskytovány v souladu s dynamickým světovým vývojem, aby nedocházelo k sociálnímu vylučování.

Dnem 1. ledna 2007 vstoupil v účinnost nový zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který stanovuje základní právní rámec poskytování sociálních služeb. Zákon o sociálních službách byl připraven s ohledem na nedostatečné legislativní ukotvení sociálních služeb,

které pocházelo z 80. let a neodpovídalo potřebám měnící se společnosti. Hlavním cílem zákona je podporovat proces sociálního začleňování a sociální soudržnost společnosti. Prostředky strukturálních fondů by mohly být zaměřeny na úspěšnou implementaci zákona a zavádění nových nástrojů do praxe, a to zejména v oblastech, které v současné době nejsou dostatečně pokryty.

V ČR sice existuje poměrně hustá síť sociálních služeb, jak ilustruje i tabulka 1.3, její rozložení není však zcela adekvátní reálným potřebám osob a poptávce po sociálních službách. V nedostatečné míře jsou poskytovány např. ambulantní a terénní sociální služby v přirozeném prostředí osob či podporovány další činnosti a aktivity, které umožňují prevenci sociálního vyloučení, sociální začleňování osob nebo přímou pomoc osobám (na základě identifikace problémových jevů a potřeb osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených).

Při zajištění dostupnosti sociálních služeb není kladen dostatečný důraz na zabezpečení odpovídající kvality poskytovaných sociálních služeb. Poskytovatelé a zadavatelé sociálních služeb nejsou systematicky a metodicky podporováni při zavádění a zvyšování kvality poskytovaných sociálních služeb, a to zejména prostřednictvím standardů kvality sociálních služeb.

V současné době není podporováno zavádění nových inkluzivních postupů a mechanismů k podpoře rozvoje služeb v oblasti sociálního začleňování, mezi které patří např. podpora zavádění principů sociální ekonomiky.

Tabulka 1.3: Počet obyvatel v zařízeních sociální péče

D r u h

z a ř í z e n í

Počet obyvatel k 31. 12. 2005

v tom :

trvale upoutaní

na lůžko

mobilní za pomoci

druhé osoby

vyžadující nákladné

stravování

přijatých na přechodný

pobyt

celoroční a týdenní pobyty

denní pobyty

celoroční a týdenní pobyty

denní pobyty

celoroční a týdenní pobyty

denní pobyty

celoroční a týdenní pobyty

denní pobyty

Domov důchodců

37 333

8 360

15 129

15 814

Domov - pension pro důchodce

11 505

132

1 753

1 648

DD + DPD

společné zařízení

435

168

552

452

Ústav pro TP dospělé občany

508

313

114

Ústav pro TP dospělé občany s přidružen. MP

425

111

Ústav pro TP občany s více vadami

144

163

223

Ústav pro SP dospělé občany

255

163

131

Ústav pro MP dospělé občany

5 097

522

1 215

1 662

Ústav pro chronické alkoholiky a

toxikomany

147

Ústav pro chronické psychotiky a

psychopaty

583

119

294

Ústav pro TP mládež

462

340

206

128

Ústav pro TP mládež s

přidruženým MP

492

383

197

Ústav pro TP mládež s více vadami

217

474

Ústav pro MP mládež

9 210

1 345

944

1 164

176

1 066

116

CELKEM Česká republika

66 813

2717

10 604

21 161

502

21 161

21 687

DD – domov důchodců, DPD - domov penzion pro důchodce, TP – tělesně postižení, MP – mentálně postižení, SP – sluchové postižení

Zdroj dat: MPSV

Do budoucna bude nutno řešit systematicky z národní úrovně několik oblastí, které nelze adekvátně zajišťovat z místní úrovně a k jejichž řešení je potřeba národní zastřešení.

Jedná se především o problematiku transformace pobytových residenčních sociálních služeb do služeb, které by umožnily setrvání osoby v přirozeném prostředí a zároveň jí umožnily návrat na trh práce. V těchto zařízeních se vytvořila situace, že ač relativně

„zabezpečení“ uživatelé, jsou jednoznačně ohrožení sociálním vyloučením pro nemožnost a faktickou neexistenci kontaktu s přirozeným prostředím. Problémem je především počet osob, které v současné době využívají pobytových služeb a které by v případě dostupnosti

jiných sociálních služeb tato zařízení nemusely využívat a mohly by se vrátit, resp. integrovat zpět do společnosti a především i na trh práce.

Problémem je rovněž nedostatečné materiální a technické zázemí v jednotlivých residenčních zařízeních i organizacích poskytujících neresidenční služby, které fakticky neumožňuje proces transformace realizovat. V pobytových zařízeních sociálních služeb žije vysoké procento osob, které poskytovanou péči v daném rozsahu nepotřebuje, ale z různých důvodů (ať je to řešení bytové situace rodiny nebo historický vývoj života daného člověka) danou službu užívá.

Transformace pobytových sociálních služeb by směřovala uživatele do takových druhů služeb, které odpovídají individuálním potřebám uživatele a které jsou poskytovány v jeho v přirozeném prostředí. Řešením poskytování individualizovaných služeb je také vytváření mezigeneračních či integrovaných center, která poskytují celou škálu terénních, ambulantních a pobytových služeb. Tyto pobytové služby by měly být zajišťovány v malých zařízeních v běžné zástavbě, ve kterých skupiny lidí, které v nich žijí, budou dosahovat maximálně velikosti rodiny. K tomu je nutné vytvořit adekvátní síť sociálních služeb v celé škále a minimalizovat dosud preferovaný způsob poskytovaný formou velkokapacitní ústavní péče, která je často historicky nevhodně umístěna nejen mimo běžnou zástavbu obce, ale jejich technický stav neodpovídá možnostem a metodám poskytování sociální služby a zcela zjevně je příčinou sociálního vyloučení uživatelů těchto služeb a nemožnosti jejich dalšího uplatnění na trhu práce. Tyto služby musí být vždy podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v souladu s krajským střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb a zároveň musí odpovídat reálným potřebám samotných uživatelů. Cílem zajištění dostupnosti alternativních druhů sociálních služeb je umožnění jejich uživatelům návratu na trh práce a začlenění do společnosti.

Další oblastí, která vyžaduje řešení z národní a nadregionální úrovně je problematika sociálně vyloučených romských komunit. Podle zpracované „Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ bylo vymezeno celkem cca 333 obcí (pro potřebu řešení z národní úrovně bylo vybráno 64 obcí ve zúženém seznamu na základě předem definovaných specifických kritérií) se sociálně vyloučenými romskými lokalitami. Tyto lokality se vyznačují výraznou homogenitou - v 80 % zkoumaných lokalit je odhadovaný podíl Romů nadpoloviční, ve více jak 40 % převyšuje 90 %. Dynamika procesu sociálního a prostorového vyloučení je zřejmá - 90 % zkoumaných lokalit buď vzniklo nebo bylo prostřednictvím migrace výrazně posíleno v posledních 10 letech. Přesto je problematika sociálně vyloučených romských komunit zatím vnímána velmi okrajově, např. v 90 % obcí neexistuje specifická koncepce integrace Romů a ve více než 40 % obcí nemá o existenci těchto lokalit veřejná správa povědomí. Za hlavní problémové faktory vytvářející sociální vyloučení jsou považovány následující:

• neexistence adekvátních a dostupných sociálních služeb v lokalitě,

• neexistence místní strategie pro řešení dané problematiky,

• neexistence dostupných a relevantních poskytovatelů sociálních a dalších veřejných služeb,

• nízká kvalita bydlení, která se dále prohlubuje koncentrací sociálně vyloučených skupin obyvatel ve vazbě na specifické lokality,

• vysoká nezaměstnanost, která s sebou nese negativní aspekty jak ekonomické, tak i sociální,

• nízké vzdělání a žádná či malá kvalifikace neumožňující zvrátit nepříznivou životní situaci,

• zvýšený výskyt rizikových jevů, nedostatečné sociální kompetence a zhoršený zdravotní stav, jako doprovodné důsledky výše zmíněných faktorů,

• nedostatečná dopravní infrastruktura v jednotlivých lokalitách.

Poslední oblastí podpory, která není v současné době v ČR umožněna z žádných jiných dostupných zdrojů, je podpora sociální ekonomiky. V rámci Národního plánu sociálního začleňování pro rok 2004-2006 byly vytipovány cílové skupiny nejvíce ohrožených osob, jejichž nezaměstnanost a míra sociálního vyloučení je v ČR nejzávažnější. Jedná se např. o osoby bez přístřeší, osoby opouštějící ústavní a školská zařízení, osoby se zdravotním postižením, osoby opouštějící zařízení výkonu trestu atd. Pro tyto cílové skupiny je základním nástrojem k jejich sociálnímu začlenění dostatečná síť sociálních služeb doprovodných nástrojů a především dostatek příležitostí uplatnit se na trhu práce a osvojovat si základní pracovní návyky a dovednosti. V tomto kontextu je pojem „sociální ekonomiky“ chápán jako jedna z cest vedoucí k zajištění dostupnosti veřejných služeb směřujících k sociální nebo pracovní integraci znevýhodněných osob nebo jako přímý proces jejich sociálního začlenění do společnosti i na trh práce. Potřeba zajištění dostupnosti sociálních služeb a dalších nástrojů pro tyto cílové skupiny je upravena i zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jako pracovní terapie a další osvojení pracovních návyků a dovedností.

B. Veřejné zdraví

Východiskem pro strategie a zaměření intervencí v oblasti zvyšování konkurenceschopnosti lidských zdrojů v programovacím období 2007 - 2013 je také analýza úrovně vybavenosti stávající infrastruktury pro prevenci zdravotních rizik a zajištění péče o veřejné zdraví, provázanosti péče o veřejné zdraví a sociálních služeb, která je důležitá pro účinné a včasné předcházení sociálních vyloučení, a srovnávací analýza ekonomické situace v oblasti služeb veřejného zdraví; uvádíme výběr klíčových údajů identifikujících nejvážnější problémy, se kterými se ČR vyrovnává nebo je bude muset v následujícím období řešit.

Demografická situace

Z hlediska počtu obyvatel zaznamenávala ČR od roku 1994 až do roku 2002 kontinuální pokles. Klíčovou složkou přírůstku od roku 2003 je kladné migrační saldo, které vyvažuje záporný přirozený přírůstek.

Věková struktura obyvatel ČR se mění - zejména propadem porodnosti a prodlužováním střední délky života. Růst střední délky života v ČR po roce 1990 byl v rámci Evropy mimořádný: v období 1990 - 2002 se zvýšil u mužů o 4,6 roku, u žen o 3,3 roku - přesto střední délka života obyvatel ČR stále nedosahuje ani nejnižší hodnoty průměru v zemích EU-15.

Populace ČR stárne, což je charakteristickým rysem většiny evropských zemí. Počet osob starších 64 let na 100 dětí ve věku do 14 let je definovaný jako index stáří. ČR s podílem dětí ve výši 15,1% a podílem osob nad 64 let ve výši 14,0% se podle indexu stáří zatím řadí k evropskému průměru. Dalším společným rysem pro většinu Evropy je nízká porodnost. ČR, i přes nárůst v posledních čtyřech letech, patří hodnotou 9,6 v roce 2004 k zemím s nízkou úrovní porodnosti. Nadále přetrvává trend posunu rození dětí do vyššího věku ženy. Kojenecká úmrtnost je jedním z mála ukazatelů, jejichž nízkými hodnotami se ČR řadí k evropské i světové špičce.

Graf 1-8: Délka života

Střední délka života při narození v ČR a zemích EU

ženy muži

průměr EU-muži / EU average-males průměr EU-ženy / EU average-females

84,0

82,0

80,0

78,0

76,0

74,0

72,0

70,0

68,0

66,0

IE ES NL LU IT

AT GB

GR DE FR FI

DK PT

BE CZ

Zdroj: HFA - verze 1/2007

Zdravotní stav populace

Zdravotní stav populace je jedním ze základních předpokladů rozvoje ekonomického potenciálu společnosti a udržitelnosti jeho růstu. Vysoká četnost výskytu nemocí a omezení v důsledku nemocí, je zásadním faktorem ovlivňujícím přímo produktivitu a flexibilitu pracovní síly a to přímo (nepřítomnost na pracovišti, nemožnost využít a rozšiřovat kvalifikační a pracovní potenciál) i nepřímo (omezení a náklady spojené s péčí o nemocné, handicapované příbuzné).

K nejrozšířenějším zdravotním potížím obyvatel ČR patří nemoci oběhové soustavy, nemoci trávící soustavy, novotvary, nemoci dýchací soustavy a nemoci pohybové soustavy. Všechna tato onemocnění zaznamenávají několik let mírný, ale trvalý nárůst počtu léčených pacientů a to v rozsahu 1 – 6%. Faktorem, který nepříznivě ovlivňuje zdravotní stav zejména populace v produktivním věku, jsou úrazy, jejichž četnost každoročně vzrůstá. Čtvrtina všech ošetřených úrazů postihuje děti ve věku do 14 let.

Nejčastější příčinou hospitalizace v ČR jsou nemoci oběhové soustavy, trávící soustavy, novotvary, komplikace těhotenství a šestinedělí a nemoci dýchací soustavy. Tyto nemoci tvoří v EU 15 více než 46% příčin hospitalizace, v ČR o něco více, a to 48%. Hospitalizace v ČR je četnější než ve většině zemí EU-15 (v Rakousku a Finsku je však ještě vyšší). Totéž platí i pro nejčastější příčinu hospitalizace v ČR - nemoci oběhové soustavy.

Ze srovnání údajů o nemocnosti obyvatelstva a hospitalizacích v ČR a EU-15 je zřejmé, že ČR se vyznačuje relativně vysokým podílem osob s dlouhodobým (chronickým) onemocněním.

V roce 2004 byly zveřejněny výsledky Světového šetření o zdraví, kterého se zúčastnila také ČR. V rámci šetření byly zjišťovány rizikové faktory životního stylu a prostředí s vysokým dopadem na nemocnost a úmrtnost u nepřenosných onemocnění, jež lze ovlivnit účinnou primární prevencí. Jedním z nejrizikovějších faktorů pro zdraví populace ČR je nadváha – v ČR trpí nadváhou až 60% mužů a 50% žen.

Zdravotní stav populace a jeho dopad do ekonomiky dokresluje přítomnost respektive nepřítomnost lidí na pracovišti z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. V posledních letech v ČR pozvolna narůstá počet osob v pracovní neschopnosti v důsledku nemoci nebo úrazu. Průměrné procento pracovní neschopnosti bylo v roce 2005 6,13%. Denně tedy chybělo v práci 6% mužů a žen.

Systém zajišťující služby veřejného zdraví

V ČR existuje nyní 27 488 zdravotnických zařízení, v nichž pracuje více než 40 800 lékařů a téměř 104 800 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí (ZPBD). Profesionální úroveň lékařů je tradičně vysoká. V průměru připadá v ČR na jednoho lékaře 250 obyvatel. V ambulantní péči pracuje 70 % všech lékařů a asi 50 % všech ZPBD. Zajištění primární péče o děti, dorost a dospělé se dlouhodobě nemění a nevykazuje výraznější rozdíly mezi kraji. Na 10 000 obyvatel ČR připadá v průměru 110 lůžek (z toho 63 lůžek nemocničních, 22 lůžek odborných léčebných ústavů a 25 lázeňských lůžek).

Síť zdravotnických zařízení ČR z pohledu hustoty a dostupnosti pro obyvatele je na všech úrovních poskytované zdravotní péče – lůžková, specializovaná ambulantní a primární péče

– srovnatelná se zeměmi EU-15. Lékárenskou péči zajišťuje v současné době 2 451 lékáren a 193 výdejen zdravotnických prostředků. Na jednu lékárnu připadá v průměru 4 200 obyvatel. ČR je v počtu lékařů (vyjma stomatologů) jen mírně pod evropským průměrem, ale výrazně převyšuje země bývalého východního bloku. V počtu zubních lékařů odpovídá evropskému průměru. Počtem nemocničních lůžek je ČR nad průměrem EU, z části je to však způsobeno nedostatečným počtem lůžek ošetřovatelských a sociálních. Nedostatečná je v ČR síť zařízení domácí zdravotní péče, která umožňuje propustit pacienta dříve do domácího ošetřování.

Tabulka 1.4: Počet praktických lékařů na 100 000 obyvatel

	2000	2001	2002	2003	2004	2005
ČR	337	345	351	353	348	356
EU členové od května 2004	322	327	331	333	336	-
EU členové 2004 až 2007	258	260	265	267	265	261

Péče o zdraví populace je obdobně, jako v jiných zemích EU, zajišťována na několika úrovních – primární péče je zajišťována sítí ambulantních pracovišť praktických lékařů a specializovaných ambulancí. Lůžková zařízení poskytují specializovanou a superspecializovanou péči. Pro zajištění potřebné úrovně kvality specializované péče, jsou vzhledem k počtu obyvatel, rozloze ČR a ekonomickým možnostem, identifikovány národní sítě specializovaných pracovišť.

Graf 1-9: Nemocniční lůžka na 100 000 obyvatel

Nemocniční lůžka na 100 000 obyvatel

900

850

800

750

700

650

600

550

500

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Česká republika Czech Republic

EU 15

EU 25

Implementace strategie Zdraví pro 21. století je koordinována a metodicky zajišťována sítí center zdraví (zdravotní ústavy zřízené MZd) - pracovišť národní zdravotní politiky ochrany a podpory zdraví, která zajišťují metodické a referenční činnosti (monitorování a analýzy vztahu životních podmínek a zdraví, mezinárodní spolupráci, kontrolu kvality služeb ochrany veřejného zdraví, výchovu obyvatelstva k předcházení nemocí a omezování zdravotních rizik). Urychlení reformy sítě zdravotních ústavů v centra podpory zdraví je cílem, který urychlí implementaci strategie EU - Zdraví pro 21. století.

Prostřednictvím statistických standardních údajů jsou již 15 let kontinuálně sledovány a vyhodnocovány všechny parametry dostupnosti, personálního zajištění a technické vybavenosti zdravotnických zařízení zdravotnickými prostředky. Platným právním řádem jsou vymezeny požadavky na personální, prostorové a technické vybavení jednotlivých typů zdravotnických zařízení.

Dalším významným aspektem srovnávacích analýz péče o zdraví ČR a EU je porovnání celkových výdajů na zdravotní péči. Podle předběžného odhadu dosáhly výdaje na zdravotní péči v roce 2005 v ČR cca 208 mld. Kč a oproti roku 2004 vzrostly o cca 5%. U veřejného zdravotního pojištění činil nárůst rovněž 5% a celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění dosáhly 164 732 mil. Kč.

Podíl výdajů na zdravotnictví na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) v ČR v posledních letech osciluje kolem 7%, za rok 2005 to bylo 7,0%. Průměr zemí EU-15 dosáhl v roce 2004 8,9% HDP (vyjádřeno v PPP); vyjádřeno absolutní částkou uváděnou v paritě kupní síly na obyvatele dosáhly výdaje na zdravotnictví úrovně 57,4% průměru EU-25. V souvislosti s tím možno hovořit o dlouhodobém, celkovém podfinancování systému péče o veřejné zdraví v ČR ve srovnání s EU-25. Ve všech zemích EU má vývoj výdajů na zdravotnictví jako podíl na HDP vzrůstající tendenci.

Z pohledu demografické perspektivy EU – stárnutí populace a pokles podílu aktivně pracující populace – je důležité, aby země Unie zajistily včas účinné mechanismy, které budou korigovat negativní aspekty demografického vývoje, specifické epidemiologické charakteristiky a povedou ke zvýšení počtu aktivních pracovních let a zvýšení zaměstnatelnosti populace. Současný stav modernizace a vybavenosti infrastruktury systému veřejného zdravotnictví inovativními technologiemi je nedostatečný a neodpovídá standardům potřebným pro zajištění rovnoměrné dostupnosti, úrovně

kvality a efektivity poskytované péče. Zatímco v Praze je úroveň zdravotní péče s EU srovnatelná, v regionech je výrazně podfinancovaná. Neodpovídá také standardům pro zapojení ČR do mezinárodních sledování kvality a nákladovosti poskytované péče a v některých aspektech neodpovídá požadovaným standardům pro provádění klinického a předklinického výzkumu.

Tato nedostatečná vybavenost zásadně omezuje možnost rychlého přejímání inovačních preventivních, diagnostických a léčebných metod do praxe. Zaostávání snižuje úroveň poskytované péče o zdraví a má přímý negativní dopad nejen na zdravotní stav populace, ale také na možnosti vytváření nových a atraktivnějších pracovních míst a na zvyšování kvalifikace zaměstnanců ve zdravotnictví a souvisejících oblastech.

Garantem dostupnosti a kvality zdravotní péče pro obyvatele ČR je stát, který deleguje část pravomocí souvisejících zejména s řešením zdravotní péče na úrovni jednotlivých krajů na tyto celky. Vzhledem k počtu obyvatel ČR je systém veřejného zdravotního pojištění jednotný pro celé území a léčebné intervence vyžadující vysoce specializovanou péči (vybavenost národních sítí specializovaných pracovišť) nebo jejíž koordinace v rámci celého území ČR je zásadní pro záchranu lidských životů a předcházení trvalých poškození zdraví (např. IZS), jsou řešeny, s oporou v platném právním řádu, na úrovni státu. Obdobně, oblast prevence zdravotních rizik je organizačně a také částečně dotačně zajišťována státem (např. společná strategie zemí EU - Zdraví pro 21. století), byť implementace a další upřesnění až na jednotlivé projekty je realizována na úrovni krajů a měst tak, aby byla maximálně zohledněna případná regionální specifika.

C. Zaměstnanost

Základním posláním služeb zaměstnanosti, které jsou reprezentovány Správou služeb zaměstnanosti a sítí úřadů práce (v působnosti MPSV), je realizace státní politiky zaměstnanosti, která zahrnuje zejména zprostředkování zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání, realizaci opatření a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, a to i s využitím ESF. Dále úřady práce zajišťují administraci a vyplácení dávek v nezaměstnanosti, zprostředkování zaměstnávání a kontrolní činnost (dodržování smluv v oblasti Aktivní politika zaměstnanosti - APZ, diskriminace, nelegální práce atd.). V ČR jsou služby zaměstnanosti zajišťovány prostřednictvím 77 úřadů práce s přibližně 5 000 zaměstnanci. U Správy služeb zaměstnanosti ČR a úřadů práce lze identifikovat následující hlavní problémy na trhu práce:

• absence vhodných podmínek pro adekvátní zaměstnávání osob, kterým se věnuje zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání;

• nízká provázanost opatření sociálních služeb a zaměstnanosti;

• nedostatečná materiální a technická infrastruktura institucí služeb zaměstnanosti;

• neexistence regionálních (krajských) úřadů práce (ÚP) a ústředí služeb zaměstnanosti;

• neadekvátnost informačních systémů a služeb poskytovaných nezaměstnaným a zaměstnavatelům;

• absence regionálních vzdělávacích středisek, výcvikových a rekvalifikačních institucí, které zabezpečují další vzdělávání doplňující, rozšiřující a prohlubující dosažený stupeň sekundárního nebo terciárního vzdělávaní;

• absence systémových podmínek pro zajištění systému celoživotního vzdělávání a pomalý rozvoj sytému dalšího vzdělávání;

• absence specializovaných regionálních oborových středisek připravujících kvalifikovanou pracovní sílu dle aktuálních potřeb trhu práce (centra trhu práce).

Fyzická dostupnost služeb je na uspokojivé úrovni, existují strategické koncepce. Pracovní síla je obecně kvalifikovaná a levná. ÚP jsou však zahlceny administrativní agendou, na poradenství a proaktivní přístup nemají dostatečné zdroje a kapacitu. Dostupné studie

odhadují, že třetina dnešních klientů ÚP by vůbec nemusela na úřady docházet a zaměstnání si najde prostřednictvím Internetu či poradenství po telefonu. Toto odlehčení by umožnilo ÚP nabízet své služby v problematických územích regionu (pobočky v nejvíce postižených lokalitách), nebo problematickým skupinám uchazečů o zaměstnání.

V současné době nejsou zřízeny krajské ÚP. Existují pouze okresní ÚP, z nichž je vždy jeden ÚP v kraji pověřen koordinací regionální politiky zaměstnanosti. Záměrem MPSV je zřízení úřadu, který předpokládá sjednocení dosavadní roztříštěnosti orgánů působících v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti do jednotné specializované sociální správy, jejímž organizačním základem bude dosavadní soustava úřadů práce. Vláda rozhodla k 1. lednu 2009 zřídit Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu a okresní ředitelství pro zaměstnanost a sociální správu. V působnosti této specializované státní správy by měly být v nezmenšeném rozsahu činnosti vykonávané dosud úřady práce (aktivní politika zaměstnanosti, zprostředkování zaměstnání i dávky v nezaměstnanosti a dávky státní sociální podpory) a činnosti vykonávané krajskými úřady a obecními úřady různých stupňů v rámci přenesené působnosti.

Navrhovaná úprava vychází ze stávající funkční a ověřené struktury úřadů práce a z konceptu detašovaných pracovišť Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu na krajské úrovni i detašovaných pracovišť okresních ředitelství pro zaměstnanost a sociální správu, zachovává dostupnost těchto sociálních agend občanům.

Analýzy ukazují, že je nutno více podporovat služby vedoucí ke zvyšování zaměstnanosti a prevenci sociálního vyloučení a rovněž posilovat odbornou a technickou kapacitu úřadů práce, aby byly schopné efektivněji a šířeji poskytovat služby svým klientům. Služby ÚP a komunitní služby by měly být v mnohem větším měřítku integrované, než je tomu doposud, s cílem poskytovat klientům všezahrnující program před i po ztrátě zaměstnání, zamezující ohrožení sociálního vyloučení v důsledku ztráty zaměstnání a společenských kontaktů.

ÚP jsou s ohledem na omezené rozpočtové prostředky také limitovány materiálním a technickým zajištěním. Proto by bylo účelné posílit investiční prostředky k podpoře poskytování služeb zaměstnanosti poskytované ze státního rozpočtu o prostředky ERDF. Investičně bude nutno podpořit rozvoj služeb vedoucích ke zvyšování zaměstnanosti a prevenci sociálního vyloučení. Va vazbě na klienty úřadů práce bude nutno rozvíjet služby preventivního charakteru, aktivní opatření vedoucí k zaměstnání a předcházení nezaměstnanosti.

Ve vazbě na klienty ÚP bude nutno rozvíjet služby preventivního charakteru, aktivní opatření vedoucí k zaměstnání a předcházení nezaměstnanosti. Zkvalitňování služeb zaměstnanosti se neobejde bez potřebných investičních záměrů, které budou propojeny s aktivitami neinvestičního charakteru jak v rámci individuálních projektů systémového charakteru, tak v rámci individuálních projektů národního charakteru.

V souvislosti s očekávaným růstem ekonomiky země se předpokládá přesun významné části úkolů služeb zaměstnanosti do oblasti podpory zaměstnavatelů při vyhledávání a další přípravě a vzdělávání kvalifikované pracovní síly, zejména v progresivních výrobních oborech a sféře služeb, včetně veřejných služeb. Tím vyvstává potřeba další a kontinuální adaptace služeb zaměstnanosti, tvorba nových nástrojů a institucí trhu práce podporovaných investičními záměry na dobudování regionálních vzdělávacích středisek, výcvikových a rekvalifikačních institucí.

Zvláštní pozornost v oblasti služeb zaměstnanosti na národní, regionální i místní úrovni je nutno věnovat osobám zvláště znevýhodněným na trhu práce; mezi ně v podmínkách ČR patří zejména:

Tabulka 1.5: Ohrožené skupiny na trhu práce

31.12.2004

31.12.2005

	ČR	ČR bez Prahy	ČR	ČR bez Prahy
Míra nezaměstnanosti	9,5	10,3	8,9	9,7
Počet uchazečů	541675	514948	510416	485845
Ženy	276254	262212	265631	252620
nad 6 měsíců	307 919	296 093	292 860	281 866
nad 12 měsíců	219 730	213 317	212 804	206 511
Osoby se ZP	74 672	71 572	75 316	72 426
abs. VŠ do 30 let	3 322	3 072	2 735	2 536
ženy-těhot., kojící, matky 9 m	6 159	5 904	5 883	5 644
os. pečuj. o dítě do 15 let	68 225	66 703	63 111	60 681
osoby potřebuj. zvl. pomoc	14 320	14 102	10 942	10 855
Uchazeči do 25 let	115 790	110 871	96 530	92 598
Uchazeči nad 50 let	121 344	114 140	128 406	121 073
Uchazeči se základním vzděláním a bez vzdělání	165 861	160 666	156 500	151 915
Uchazeči vyučení	221 805	212 986	209 194	201 201

Podíly

Ženy	51,0	50,9	52,0	52,0
nad 6 měsíců	56,8	57,5	57,4	58,0
nad 12 měsíců	40,6	41,4	41,7	42,5
Osoby se ZP	13,8	13,9	14,8	14,9
abs. VŠ do 30 let	0,6	0,6	0,5	0,5
ženy-těhot., xxxxxx, matky 9 m	1,1	1,1	1,2	1,2
os. pečuj. o dítě do 15 let	12,6	13,0	12,4	12,5
osoby potřebuj. zvl. pomoc	2,6	2,7	2,1	2,2
Uchazeči do 25 let	21,4	21,5	18,9	19,1
Uchazeči nad 50 let	22,4	22,2	25,2	24,9
Uchazeči se základním vzděláním a bez vzdělání	30,6	31,2	30,7	31,3
Uchazeči vyučení	40,9	41,4	41,0	41,4

Zdroj: MPSV

Výše uvedené tabulky ukazují na nárůst podílu znevýhodněných skupin uvedených v § 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Počty uchazečů z ohrožených skupin klesají, ale jejich pokles je pomalejší než pokles celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, a tím se zvyšuje jejich relativní zastoupení.

Přetrvávajícím problémem české ekonomiky je dlouhodobá nezaměstnanost. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob podle Eurostatu, které jsou nezaměstnané jeden rok a déle z celkového počtu nezaměstnaných (podle definice ILO) v posledních letech narůstá, přičemž v roce 2006 dosahoval úrovně 54,2%. Tato hodnota je výrazně nad průměrem EU 25, respektive EU-27, kde v roce 2006 dosáhl podíl dlouhodobě nezaměstnaných 44,9%, respektive 45,6%. S celkovým poklesem nezaměstnanosti, zaznamenaným v ČR po roce 2004, však z hlediska absolutních čísel dlouhodobá nezaměstnanost klesá.

Tabulka 1.6: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti (% podílu z nezaměstnaných)

	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006
ČR	48,6	52,1	50,2	48,8	51,0	53,0	54,2

EU 15	44,8	42,6	40,5	41,5	42,5	41,3	42,1
EU 25	45,6	45,1	44,3	44,8	45,3	45,0	44,9
EU 27	46,1	45,9	45,4	45,8	46,1	45,6	45,6

Zdroj: Eurostat

Vzhledem ke stoupajícímu podílu osob ohrožených na trhu práce dle § 33 zákona o zaměstnanosti, rostoucí náročnosti poskytovaných služeb ve vazbě na naplňování posledních opatření Evropské strategie zaměstnanosti při zaměstnávání mladých a věkově starších prokazují analýzy nezbytnost posílit personální zabezpečení, kvalitu a odbornost pracovníků služeb zaměstnanosti. Modernizace se proto musí zaměřit na vybudování vzdělávacích středisek služeb zaměstnanosti a na posílení nákupu služeb poskytovaných jinými organizacemi na trhu práce s možností propojení s ESF.

Velkým problémem v ČR po vstupu do EU je zavádění nových trendů při zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob. Jedná se především o principy sociální ekonomiky, které v ČR nemají doposud tradici. Zde je třeba se zaměřit na příklady dobré praxe a podle nich orientovanou politiku prosazovat na místní a regionální úrovni.

D. Bezpečnost, prevence a řešení rizik

Ochrana životů a zdraví obyvatelstva, materiálních statků a životního prostředí spočívá nejen v předcházení mimořádným událostem, jako jsou např. povodně, požáry, technologické havárie, zvláště s únikem toxických látek, ale i ve včasném a pohotovém zásahu a likvidaci následků těchto událostí. Území ČR je dobře plošně pokryto jednotkami požární ochrany a služebnami Policie ČR, ale jednou ze slabin systému ochrany životů a zdraví obyvatelstva, materiálních statků a životního prostředí je nedostatek moderní techniky, technologií a vybavení k prevenci a eliminaci následků těchto mimořádných událostí.

Významnou úlohu v oblasti prevence a řešení rizik hraje v ČR Integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“). IZS je systémem s nástroji spolupráce a modelovými postupy součinnosti určeným pro koordinaci záchranných a likvidačních prací v případě, že si mimořádná událost vyžádá nasazení sil a prostředků několika subjektů, např. hasičů, policie, zdravotnické záchranné služby, sdružení občanů (tzv. složek IZS), případně je nutno koordinovat záchranné a likvidační práce z úrovně Ministerstva vnitra, krajů (hejtmanem) nebo obcí (starostou). IZS se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma nebo více složkami IZS. Složky IZS se dělí na základní a ostatní.

Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Základní složky IZS zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tím účelem rozmisťují své síly a prostředky po celém území ČR.

Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Ostatní složky IZS poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. V době krizových stavů se stávají ostatními složkami IZS také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče.

Základní právní normou upravující problematiku integrovaného záchranného systému je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon podrobně upravuje kompetence státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků na všech řídících úrovních (celostátní, krajská,

obecní) k přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatel. V návaznosti na výše uvedený zákon byla usnesením vlády č. 417/2002 schválena Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015. Koncepce vymezuje případy aktivizace IZS a cíle, které je nutné zabezpečit s ohledem na vybudování akceschopného, mobilního a efektivního IZS.

Koordinace integrovaného záchranného systému ČR (dále jen „IZS“) je na základě zákona o IZS úkolem Ministerstva vnitra, potažmo MV-GŘ HZS ČR a krajů. Dosavadní roztříštěnost koordinovaného přístupu zejména při přípravě na mimořádné události vyplývá z kompetencí příslušných orgánů státní správy a územní samosprávy, které zřizují jednotlivé základní složky IZS a odpovídají za jejich akceschopnost. V současnosti probíhá úprava legislativy v oblasti prevence rizik a jejich zdolávání, která sjednotí i koordinaci IZS. Koordinační úloha IZS bude jednoznačně stanovena Ministerstvu vnitra ČR a Hasičskému záchrannému sboru ČR, který má s koordinací složek a zdolávání rozsáhlých mimořádných událostí největší zkušenosti a který je i kontaktním místem pro mezinárodní organizace působící v prevenci rizik a jejich zdolávání.

Analýzy současného stavu IZS ukazují, že bude potřeba prioritně se soustředit na rozvoj a modernizaci IZS, prevenci a řešení rizik, koordinaci příprav na krizové stavy a mimořádné přírodní a technologické události a minimalizaci jejich následků.

Další úkoly by měly zahrnout optimalizaci humanitární pomoci, dále civilní nouzové plánování, krizové řízení, bezpečnostní výzkum a inovaci a další integraci stávajících systémů operačního řízení a krizového managementu v centrech IZS i u zásahových jednotek a v krizových štábech.

Účinnost a dostupnost systému služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik je limitována některými faktory:

• vybavení jednotek IZS záchrannou technikou je u některých složek zastaralé či nevyhovující - Policie ČR a zdravotnických záchranářů ochrannými prostředky a vybavení dobrovolných hasičských sborů;

• koordinace složek IZS při zásahu je limitována – organizace a vybavení operačních středisek IZS;

• nedostatečný obsah, výkon a nejednotnost obecné informační a komunikační podpory IZS (datové sítě, společné databáze, mapové podklady);

• nestejná úroveň systémů operačního řízení základních složek IZS a nemožnost sdílení a výměny informací mezi těmito systémy;

• příprava a výcvik příslušníků IZS jsou roztříštěné a nedostatečné - chybí centrální výcviková základna a vhodné výukové prostředky;

• nedořešené financování IZS, a to jak s ohledem na finanční toky a jejich vykazování vůči krajským rozpočtům, tak nedostatečné zapojení pojišťovacích společností do financování systému (např. požární daň);

• neexistence jednotného informačního systému pro podporu krizového řízení (MV v současné době projekt realizuje);

• nevyvážené územní členění Policie ČR ve vztahu k potřebám krizového řízení na úrovni krajů.

S přesunem kompetencí v případě mimořádné události na kraje je řešeno také zajištění nových moderních krajských operačních středisek (OPIS IZS). Budování nových vhodných prostor a nákup technologií se řeší postupně. Prostorově jsou operační střediska víceméně zajištěna (někdy ale na nevyhovující úrovni), problematika financování technologií pak není uspokojivě vyřešena. Je nutné, aby všechna operační střediska byla vybavena jednotnou technologií umožňující spolupráci na národní úrovni.

Jednotlivé složky IZS nedisponují především odpovídající technikou a materiálem pro řešení následků mimořádných událostí. Chybí rovněž experti a specialisté pro řešení mimořádných

událostí a krizových stavů, respektive systém jejich využití, včetně prohloubení mezinárodní spolupráce. Systém vzdělávání a praktického nácviku je roztříštěný mezi řadu institucí, možnost nácviku mimořádných událostí s ohledem na nová rizika (technologie) je pro absenci výcvikových prostor a příslušných trenažérů velmi omezená. V posledních letech povážlivě vzrostlo riziko živelních pohrom, průmyslových havárií a havarijních úniků nebezpečných látek v ČR. Funkčnost materiálu civilní ochrany je vlivem dlouhodobého uskladnění a nedostatečné kontroly v minulých letech značně rozdílná, systém je zcela roztříštěn a jeho nasazení vyžaduje složitou koordinaci ze strany řídících složek.

U veřejných služeb poskytovaných Policií ČR v současnosti panují ve srovnání se starými členskými zeměmi EU příliš dlouhé lhůty nejen pro realizaci poptávané veřejné služby, ale také pro samotné přijímání požadavků na tuto realizaci. Komunikace mezi příjemcem a poskytovatelem veřejné služby Policie ČR je znesnadňována technickými překážkami (nedostatečná kvalita vybavení, aj.). Tato situace je způsobena mimo jiné stavem převzatého (např. investičního) majetku z minulého období u veřejné, respektive státní správy, a dále také dosud nevybudovanou infrastrukturou u státu s novými hranicemi a především s novým sociálně ekonomickým systémem.

1.1.3. Územní rozvoj v ČR

Významnou oblastí, ovlivňující nejen kvalitu života, ale také předpoklady pro hospodářský růst, je udržitelný rozvoj území. Závisí na kvalitě územní veřejné správy a spočívá ve vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel daného území. Zároveň musí uspokojovat potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Podpora územního rozvoje, z pozice tematického operačního programu, se při existenci regionálních operačních programů může zaměřovat jenom na ty okruhy, které vyžadují systémové řešení na národní úrovni. Mezi tyto okruhy, identifikované i v NSRR ČR 2007 – 2013, patří vybrané okruhy podpory cestovního ruchu, včetně péče o kulturní dědictví (využití značného a zčásti nevyužitého potenciálu), podpory bydlení ve vybraných městských oblastech a podpory územně plánovací dokumentace a podkladů, připravovaných v rámci krajů a obcí.

A. Cestovní ruch

Cestovní ruch (CR) představuje jedno z nejdynamičtěji rozvíjejících se odvětví v ČR, stává se stále významnějším a nepostradatelnějším faktorem regionálního rozvoje a je dlouhodobě významnou součástí národního hospodářství, vyznačující se vysokou přidanou hodnotou a značnými multiplikačními efekty. Nejrychleji se rozvíjí segment městského a kulturně- poznávacího cestovního ruchu. Rozsáhlé kulturně-historické dědictví a přírodní bohatství vytvářejí spolu s výhodnou polohou ve středu Evropy velmi dobré předpoklady pro rozvoj CR. Velkou příležitostí je množství historických, kulturních a technických památek (40 000 položek), včetně památek zapsaných do seznamu UNESCO, národních kulturních památek, památkových rezervací a zón, národních parků a chráněných krajinných oblastí i rozvinuté regionální kulturní a umělecké tradice, místní výrobky a speciality.

Rozvoj odvětví cestovního ruchu v ČR vychází ze systémového a koncepčního přístupu veřejné správy a mobilizace privátních zdrojů zaměřených na cestovní ruch jako zdroje konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářského růstu, a to zvláště v území s vhodným potenciálem pro rozvoj tohoto odvětví.

Potenciál pro rozvoj CR v ČR je tedy značný, nicméně jeho využití je nedostatečné.

Tabulka 1.7: Porovnání ČR a vybraných zemí v roce 2005

Země	Zahraniční příjezdy turistů (v mil. osob)	Příjmy z mezinárodního CR (v mil.USD)
ČR	6 336	4 631
Švýcarsko	7 229	11 040
Maďarsko	10 048	4 271
Polsko	15 200	6 284
Rakousko	19 952	15 467
Belgie	6 747	9 863
Irsko	7 333	4 744
Nizozemí	10 012	10 475

Zdroj: UNWTO

Další rozvoj CR je omezen některými problémy, které je nezbytné řešit systematicky na národní úrovni tak, aby byla zjištěna konkurenceschopnost ČR jako destinace CR. Ze statistik CR vyplývá, že návštěvnost turistů je relativně vysoká, je však koncentrována pouze do tradičních atraktivních míst v ČR a nevyužívá se potenciál dalších regionů. Hlavní město Praha je a nadále zůstane hlavním centrem CR mezinárodního významu, kam směřuje téměř 60% zahraničních návštěvníků a kde se tvoří dominující část z celkových příjmů CR. O zbytku území ČR není mezi zahraničními návštěvníky dostatečné povědomí. Nadále chybí nabídka kvalitních produktů CR, doplňkové služby a rovnoměrný marketing na národní úrovni zacílený na ostatní regiony ČR. Ze stejných příčin se také příliš nedaří rozšiřovat návštěvnost destinací CR mimo hlavní sezónu. To znamená nejen nevyužitý potenciál pro rozvoj regionů, ale i zvýšená rizika pro podnikatelské aktivity a zaměstnanost. Aktuální Koncepce státní politiky CR na léta 2007 – 2013 schválená usnesením vlády č. 1239/2007 proto stanovuje potřebu systematické propagace a nabídky produktů CR, v maximální kvalitě a vhodně upravené pro prezentaci v zahraničí, což může být zaručeno pouze z národní úrovně.

Tabulka 1.8: Celková a sezónní návštěvnost podle krajů v roce 2006

Kraj	Počet příjezdů		Čtvrtletní podíly příjezdů celkem
Kraj	Celkem	z toho cizinci	1. čtvrtletí	2. čtvrtletí	3. čtvrtletí	4. čtvrtletí
Hl. m. Praha	4 142 538	3 702 116	16,7	28,3	31,5	23,5
Středočeský	767 477	224 215	14,6	28,9	36,3	20,2
Jihočeský	1 101 216	333 402	10,8	26,2	46,7	16,3
Plzeňský	487 927	154 828	16,1	27,8	38,7	17,4
Karlovarský	669 905	479 742	17,8	27,7	31,5	23,0
Ústecký	392 388	167 380	14,1	29,9	35,6	20,4
Liberecký	802 499	243 166	26,6	23,1	31,4	18,9
Královéhradecký	982 077	332 840	27,9	21,7	33,9	16,5
Pardubický	353 089	58 586	18,2	24,5	36,3	21,0
Vysočina	407 720	59 399	18,1	27,2	38,1	16,6
Jihomoravský	1 069 258	397 239	15,0	28,7	37,2	19,1
Olomoucký	430 839	97 873	18,4	29,3	34,0	18,3

Zlínský	508 557	72 020	20,5	26,8	33,1	19,6
Moravskoslezský	609 436	112 668	19,5	23,8	33,1	23,6

zdroj: ČSÚ

Za účelem propagace ČR jako destinace CR byla zřízena Česká centrála CR – CzechTourism, která již více než deset let komplexně zabezpečuje marketingové a propagační aktivity ČR v oblasti CR a rovněž koordinuje, poskytuje služby, a také zajišťuje metodickou pomoc krajům a jiným organizacím v oblasti propagace a marketingu.

Základní strategický dokument CzechTourism „Strategie propagace ČR 2004 – 2010“ dochází na základě výsledků marketingových analýz a výzkumů k závěru, že ČR má dostatečné předpoklady k tomu, aby se stala jednou z nejvyhledávanějších destinací v rámci Evropy a destinací číslo 1 ve středoevropském regionu. Důležitým předpokladem k dosažení tohoto cíle je systematická a vzájemná koordinace aktivit subjektů na všech úrovních veřejné správy a její spolupráce s podnikatelskými subjekty v cestovním ruchu.

Nízká kvalita a úroveň poskytovaných základních a doplňkových služeb CR úzce souvisí i s kvalitou lidských zdrojů v cestovním ruchu. Poskytování odpovídajících služeb vyžaduje kvalitní marketingové informace, využívání moderních ICT a distribučních kanálů, které jsou v ČR nedostatečně zajištěny. Informační centra zpravidla plní pouze funkci lokální informační základny, zatímco pro šíření a funkčnost specifických produktů CR je podstatný přenos informací v širším kontextu včetně vytvoření informačního a rezervačního systému na národní úrovni.

Z hlediska nástrojů řízení kvality služeb nejsou dostatečně využívány systémy zavádění a monitorování jednotných standardů a certifikace poskytovaných služeb. Profesní sdružení v cestovním ruchu na celorepublikové úrovni (AHR ČR) ve spolupráci s MMR a Českou centrálou CR - CzechTourism vytvořily novou jednotnou oficiální klasifikaci ČR – „Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení 2006 - 2009“. Klasifikace ovšem není obecně závazným právním předpisem, proto je rozšíření tohoto systému dosud nedostatečné jak z hlediska celkového počtu zahrnutých subjektů, tak z hlediska plošného pokrytí jednotlivých destinací CR. Tento systém je zaměřený na základní služby jako je ubytování, největší nedostatky však návštěvníci spatřují v kvalitě i kvantitě doplňkových služeb. Nejsou rozšířené ani certifikace zaměřené na specifické formy CR jako je např. venkovská turistika a eko-turistika, což souvisí s obecně nedostatečně rozvinutou nabídkou specifických produktů CR. Rovněž v ČR nejsou v dostatečné míře využívány mezinárodní standardy kvality služeb.

Častým problémem je nekoncepční nebo izolovaně pojímaný rozvoj CR. To omezuje využití potenciálu CR pro celkový socioekonomický rozvoj regionů a v některých případech ve svých důsledcích ohrožuje i dlouhodobý udržitelný rozvoj a zachování atraktivity území pro CR.

Jedním z nezbytných podkladů pro rozhodování veřejné správy a podnikatelských subjektů v oblasti CR je dostatek informací o nabídce a využití služeb CR. Přes prokazatelné výsledky, které byly v posledním období v oblasti statistiky CR v ČR dosaženy, poskytované údaje stále ještě plně nedostačují potřebám tohoto odvětví. To platí zejména ve vztahu k sestavování Satelitního účtu CR (TSA) a podrobnějšímu členění dat podle klasifikace ekonomických činností (OKEČ) pro odvětví CR. Statistika v současné době ještě neposkytuje dostatečné podklady pro formování strategických záměrů v rozvoji CR, a to zejména na regionální a lokální úrovni. Zkvalitnění statistiky CR přinese pozitivní efekty pro rozvoj odvětví CR, regionální rozvoj, územní plánování a další národohospodářská odvětví.

B. Kultura

Kultura je významným ekonomickým odvětvím (tzv. tvůrčí odvětví), které zahrnuje kulturní dědictví, umění a média. Toto odvětví sehrává stále důležitější roli v rozvoji evropské

ekonomiky.5 Rovněž v ČR představuje kultura důležitý potenciál sociálního a ekonomického rozvoje, zvláště cestovního ruchu, především díky bohatství kulturních památek, tradiční husté síti kulturních zařízení a širokému spektru regionálně rozložených profesionálních i amatérských kulturních aktivit. Kultura je proto v ČR považována za významnou součást veřejných služeb6, jejíž funkcí je kromě uspokojování kulturních potřeb obyvatel i podpora navazujících ekonomických a vzdělávacích aktivit. O rostoucím zájmu veřejnosti o kulturní služby přitom svědčí například vzrůst návštěvnosti expozic a výstav galerií, muzeí a památek z 5,8 mil. v roce 2000 na 9 mil. v roce 2005.

5 Podle studie The „Creative Sector“ – an engine for diversity, growth and jobs in Europe. Xxxxxxx Xxxxxxx a Xxxxxxx Xxxxxxxxxx, září 2005, zpracované pro Evropskou komisi v návaznosti na Lisabonskou strategii, zaměstnává tvůrčí sektor 2,5 % pracovních sil v rámci EU 27 a EFTA, což je cca 4,5 milionu lidí. Jeho hrubá tržní hodnota, na níž mají velký podíl veřejné organizace a malé podniky, se pohybuje kolem 380 miliard EUR. Zejména kulturní dědictví a umění plní významnou úlohu v rozvoji měst a regionů, a to zejména prostřednictvím nepřímých užitků a pozitivních externalit.

6 Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti (zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury).

Tabulka 1.9: Počet návštěvníků a průměrná návštěvnost zpřístupněných památek

Kraj	NPÚ	Kraje, obce a města	jiné resorty	NGO	Podnikat. subjekty	Celkem	Prům. návštěv.
Hl.m. Praha	86 361	1 155 949	2 036 771	1 139 683	0	4 418 764	192 120
Středočeský	827 126	54 058	150 000	530 498	321 807	1 883 489	47 087
Jihočeský	1 020 202	48 876	6 361	27 762	131 056	1 234 257	41 142
Plzeňský	395 003	71 550	0	62 431	19 091	548 075	26 099
Karlovarský	110 641	0	0	148 515	21 807	280 963	35 120
Ústecký	166 214	54 344	0	10 137	45 092	275 787	12 536
Liberecký	422 762	118 095	0	0	79 000	000 000	34 454
Královéhradecký	242 782	75 033	0	33 565	337 633	689 013	28 709
Pardubický	180 692	49 013	17 088	1 105	24 148	272 046	18 136
Vysočina	157 505	64 048	0	35 567	0	257 120	16 070
Jihomoravský	747 823	21 828	0	6 494	16 993	793 138	30 505
Olomoucký	201 246	52 487	0	0	164	253 897	25 390
Zlínský	335 119	27 837	0	25 157	0	388 113	43 124
Moravskoslezský	58 793	39 225	0	0	95 975	193 993	21 555
Celkem	4 952 269	1 832 343	2 210 220	2 020 914	1 093 073	12 108 819	44 682
Průměr na 1 památku - Praha	86 361	82 568	1 018 386	189 947	0	192 120
Průměr na 1 památku - zbytek ČR	42 683	12 078	57 816	29 374	24 291	31 008

Památky jsou z hlediska územního a demografického rozloženy rovnoměrně ve všech regionech soudržnosti NUTS 2 (kromě NUTS 2 Praha, který výrazně vybočuje z průměru). To platí i pro nejvýznamnější památky ČR – Národní kulturní památky.

Z hlediska územního rozvoje jsou z národních kulturních památek, kterých je v celé ČR 244 (z toho 109 spravuje Národní památkový ústav zřízený MK, 5

– další ústřední orgány, 61 – obce a města, 24 - neziskové organizace včetně církví, 45 – ostatní subjekty včetně podnikatelů), nejdůležitější památky zapsané do seznamu UNESCO (12 památek v ČR – např. urbanistické celky v lokalitách Český Krumlov,

Telč, Kutná Hora, Kroměříž, Litomyšl, Olomouc,

Lednicko-valtický areál). Dalších 12, resp. 14 lokalit bylo k 31. 8. 2007 registrováno na indikativním seznamu kandidátů pro UNESCO.

Obrázek 1-2: Rozmístění UNESCO památek v ČR a kandidátů na zápis do seznamu UNESCO

Uvedené údaje dokládají, že rozvojový potenciál nemovitého kulturního dědictví je vysoký a rozložený rovnoměrně po celém území ČR spadajícím pod cíl Konvergence.

Největší potenciál k nadregionálnímu využití a nejvýznamnější protodestinační a prorozvojový charakter mají národní kulturní památky (NKP) a objekty kulturní infrastruktury ve správě národních institucí (zpravidla příspěvkových organizací MK). Efektivita jejich využívání je přitom ve vzájemně implikativním vztahu s jejich fyzickým stavem. Nebude-li

objekt efektivně ekonomizován7, nebude generovat dostatečné prostředky na svou průběžnou údržbu. Není-li objekt udržován, zhoršuje se jeho technický stav a snižují možnosti efektivního využití.

Fyzický stav i významných památkových objektů v ČR je ovšem ve velké většině nevyhovující. Z analýzy provedené v roce 2006 vyplývá, že pouze u 7,3% (15 objektů) z 205 samostatně hodnocených objektů byl jejich správcem stavebně-technický stav hodnocen jako výborný. Více než čtvrtině objektům je přiřazen stav špatný (nutná výrazná stavební obnova, statika nenarušena). Přes 25% objektů je ve stavu lokálně havarijním, či havarijním. V průzkumech potřeb se opakovaně vyskytují čátky dosahující 40 mld. Kč.

Velká část kulturního dědictví tedy není v technickém stavu, který by umožnil jeho efektivní využití, a v řadě případů dokonce hrozí jeho zánik. Značný potenciál kulturního dědictví zůstává v ČR nevyužit a náklady na jeho údržbu a obnovu nejsou předmětem adekvátního ekonomického uvažování. Tento stav je způsoben především nedostatečnou systémovou podporou obnovy památek v uplynulých desetiletích, kdy bylo na údržbu věnováno příliš málo prostředků a nebyly prosazovány moderní přístupy v managementu a marketingu. Důsledkem je, že (podle údajů Národního památkového ústavu) je aktivně ekonomicky využito pouze cca 200 nemovitých kulturních památek.

Přes hustou síť památek (40 000) a památkových území (597 památkových rezervací a zón) i rostoucí zájem veřejnosti je míra využití kulturního dědictví a kulturních služeb ke stimulaci ekonomického a sociálního rozvoje obcí a regionů nízká. Kromě nedostatku investic a neefektivního managementu je to způsobeno i tím, že poskytované kulturní služby nedostatečně využívají moderní technologie a moderní přístupy k prezentaci a propagaci kulturních hodnot. Vedle kulturního dědictví tvoří významnou část kulturních služeb tzv. kulturní infrastruktura. I v této oblasti je rozvojový potenciál v rámci ČR víceméně rovnoměrně rozložen8.

Podíl mezi celkovými příjmy a celkovými neinvestičními výdaji muzeí, galerií a památníků od roku 2002 klesá, a to i přesto, že počet zaměstnanců klesl. Naopak roste podíl odborných pracovníků (index 2004/2002 = 112,6%), což by mělo mít vliv na kvalitu poskytovaných služeb a výkonnost organizace. Celkové neinvestiční výdaje od roku 2002 vzrostly o 30,8% (index 2002/2004), celkové příjmy vzrostly od roku 2002 pouze o 22,4% (index 2002/2004). Je zřejmé, že tento stav je trvale neudržitelný.

Klíčovým problémem kulturní infrastruktury celé ČR (s výjimkou NUTS 2 Praha) je příliš úzce zaměřené spektrum služeb (atraktivit), a tím i omezené počty platících návštěvníků a dalších uživatelů. Tento problém má dvě rozhodující příčiny. Jednak absence kulturní infrastruktury založené na moderních technologiích a umožňující produkci a distribuci kulturních služeb s vysokou přidanou hodnotou. A jednak nedostatečná nadregionální koordinace - síťování a partnerství, neboli nabídka společných produktů vedoucí k větší synergii

Další významnou skupinu v kulturní infrastruktuře a veřejných kulturních službách tvoří knihovny. V mezinárodním srovnání s EU 27 je ČR v hustotě přístupových míst na 100 km2 na prvním místě. Celkový počet veřejných knihoven v ČR však poklesl od r. 2002 z 6 057 na 5 662 v r. 2006. Obdobná situace je i u poboček knihoven.

7 Taková ekonomizace, která zabezpečí dostatečný příjem pro komplexní údržbu památky a rozvoj organizace jejího správce, ale nevede k celkové erozi hodnot památky.

8 Průměr návštěvnosti vztažený na jednu konkrétní galerii, muzeum či památník v celé ČR významně překračují pouze Olomoucký a Karlovarský kraj.

Informace o památkovém fondu jsou většinou uloženy na papírových nosičích, přístup k nim je velice obtížný jak pro odborníky, tak pro úředníky vykonávající státní správu, natož pro zainteresovanou veřejnost (projektanti, investoři, vlastníci kulturních památek). To zpomaluje proces obnovy památkového fondu a jeho adaptaci pro nové účely, mimo jiné i pro účely poskytování kulturních služeb. Vlastní digitalizace nutná pro zavádění skutečně účelných informačních systémů bude finančně a především časově a organizačně velmi náročná. Statistické odhady Národního památkového ústavu uvádějí následující údaje: Kartotéka Ústředního seznamu kulturních památek (včetně rozsáhlé fotodokumentace) zahrnuje cca 300 000 dokumentárních jednotek; Fotosbírka ústředního pracoviště NPÚ, včetně negativů na skleněné podložce - cca 250 000 jednotek; Fotoarchivy jednotlivých územních odborných pracovišť NPÚ - celkem cca 1,5 mil. jednotek; Sbírka plánové a grafické dokumentace ústředního pracoviště NPÚ - cca 70 000 jednotek; Archivy map a plánů, restaurátorské dokumentace jednotlivých územních odborných pracovišť NPÚ - celkem cca 200 000 jednotek; Archiv SÚRPMO, značně poškozený povodněmi v roce 2002, dosud z cca 10 m3 vysušeno po zamrazení cca 6 m3 dokumentace, odhad ke zpracování cca 280 bm dokumentace + cca 5m3 černobílých negativů.

Aktuální stav úvodní etapy (srpen 2006) zavádění geografických informačních systémů v resortu kultury spočívající v přesném prostorovém vymezení předmětů památkové ochrany v GIS je: Nemovité kulturní památky: z cca 40 000 nemovitých k. p. vymezeno plošně v GIS NPÚ cca 5 000; Nemovité národní kulturní památky - z 197 vymezeno plošně v GIS NPÚ 38; Památkově chráněná území (zóny a rezervace) - z 597 chr. území vymezeno plošně v GIS NPÚ 256.

C. Bydlení

Důležitou součástí kvality veřejného prostředí je oblast bydlení. Relativně příznivá sociální skladba obytných čtvrtí většiny měst a postupně se zvyšující kvalita bytového fondu v nové výstavbě umožňují soustředit pozornost na taková území, kde se začínají objevovat problémové trendy.

Hlavním problémem je obecně nízká finanční dostupnost nového bydlení, dotýkající se zejména sociálně slabších domácností. Zároveň není dokončena náprava cenových a právních deformací v nájemném sektoru, což způsobuje, že pouhých 12% bytového fondu tvoří soukromé nájemní byty. V období 2002 - 2006 nepokračovala deregulace nájemného, zatímco trh s nemovitostmi a stavebními pracemi regulován není. To výrazně oddálilo potřebné investice zlepšující kvalitu nájemních bytů a obytných domů. Na základě nového zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytů bude možné postupně v období 2006-2010 dosáhnout tržních nájemních vztahů.

Problémy v oblasti bydlení v ČR se specifickým způsobem kumulují a prolínají zejména v prostředí sídlišť postavených v poválečné hromadné bytové výstavbě, obklopujících centra či jádra prakticky všech větších měst ČR. Vedle panelových sídlišť je problémem i starší zástavba ve městech, historická jádra i předválečná předměstí (domy postavené většinou do roku 1945) s výrazně zanedbanou údržbou a mnohdy i s nevyhovujícím stavem objektů, s nedostatečným vybavením, vysokou energetickou náročností apod. Před rokem 1945 bylo postaveno 36% domů a dalších 40% pochází z doby mezi lety 1945 a 1980.

Hromadná bytová výstavba v období po 2. světové válce byla většinou realizována nekvalitní stavební technologií. Bytové domy, ať již z 50. let, či novější, mají často statické a technologické vady a poruchy obvodových plášťů, lodžií a balkonů a střech, které ohrožují bezpečnost a zdraví obyvatel. Mají velmi špatné energetické vlastnosti, což výrazně zvyšuje náklady na vytápění. Poválečná sídliště obklopují jádra prakticky všech velkých měst a tvoří podstatnou část jejich bytového fondu. Sídliště navazující mnohde na zástavbu nízké kvality, která měla řešit bytovou krizi poloviny 20. století, jsou významným faktorem rozvoje městských zón. Současný stav těchto poválečných sídlišť je poznamenán zanedbávanou

údržbou budov a okolního prostředí, projevující se snížením užitných vlastností, zvýšenými náklady na údržbu a změnami sociální struktury obyvatel těchto sídlišť. To se projevuje narušeným životním prostředím, nízkou atraktivitou bydlení, nevyhovující dopravní infrastrukturou a hrozí nežádoucí koncentrace sociálně znevýhodněných nebo ohrožených domácností.

Poválečné bytové domy a poválečná sídliště vzniklá hromadnou bytovou výstavbou jsou významným prvkem oblasti bydlení v ČR. Bytové domy v těchto poválečných sídlištích tvoří cca 30% bytového fondu ČR, zatímco průměr v zemích EU-15 činí cca 15%. Bydlení v poválečných sídlištích je však také jedním z klíčových faktorů rozvoje městských zón větších měst (nad 20 tis. obyvatel) jako motorů rozvoje širšího regionu.

Velké riziko představuje vznik a zvyšování koncentrace sociálně slabých s potenciální hrozbou formování ghett sociálně vyloučených osob. Žádoucí je proto udržet existující do značné míry pestrou a vyváženou sociální strukturu obyvatelstva prevencí vzniku jejich stigmatizace coby „špatné adresy“.

Ekonomický rozsah problému revitalizace obytných území nebo sídlišť, v ČR je značný. Zanedbanost bytového fondu se odhaduje na 200 000 Kč na jeden byt, tj. při celkovém počtu více než 2 miliony trvale obydlených bytů v těchto bytových domech jde o cca 400 mld. Kč. Na dalších cca 200 mld. Kč lze odhadnout náklady na revitalizaci prostředí. Národní programy nejsou schopny zajistit prevenci vzniku chudinských čtvrtí. Tváří v tvář těmto nárokům se podpora z IOP může zaměřit jen na řešení zvláště naléhavých případů ve větších městech.

D. Využití území a územní rozvoj

Územní plánování je nástrojem územní veřejné správy pro ochranu a využití území a zajištění udržitelného rozvoje území. Územní plánování zároveň jako významný integrující nástroj regionálního rozvoje, zjišťuje stav a možnosti území, naplňuje veřejný zájem na soustavném a komplexním řešení využití a uspořádání území, na jeho zhodnocování, chrání a rozvíjí hodnoty území, zajišťuje jeho hospodárné využívání a koordinaci veřejných a soukromých zájmů. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a kulturního dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území.

Územní plány jsou nezbytným nástrojem obcí k uskutečnění jejich územního rozvoje, zejména pokud jde o:

• zajištění územní ochrany ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury;

• stabilizaci sídelní struktury - napomáhají prevenci vylidňování venkovských sídel a podporují města jako „motory“ rozvoje, při zachování příznivé sídelní struktury regionu;

• zlepšení konkurenceschopnosti regionů a územní podmínky řešení hospodářských, ekologických a sociálních problémů v území;

• předcházení problémům degradace životního prostředí, extenzivní urbanizaci;

• hospodárné umisťování veřejných i soukromých kapitálových investic a ochranu přírody komplexním způsobem.

Územní plány v současnosti pokrývají 59,12% plochy území ČR (stav k 31. březnu 2006). Neexistence, či překonanost územně plánovací dokumentace mnohdy omezuje další rozvoj území, zejména pokud jde o investiční, respektive hospodářský rozvoj, ochranu životního prostředí i sociální stabilitu území. V řadě případů se ukázalo, že neexistence aktuální ÚPD zabránila v alokaci významných investic podporujících hospodářský rozvoj

území, na druhé straně ÚPD brání porušování ochrany životního prostředí a přispívá k udržitelnému rozvoji území.

Dnem 1. ledna 2007 vstoupil v ČR v účinnost zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který zvýší tlak na obce a kraje, pokud jde o pořizování nové územně plánovací dokumentace, respektive pokud jde o revizi dokumentace stávající (§185 až §188 zákona). Nový stavební zákon je významným krokem k dovršení reformy veřejné správy a vedle územně plánovací dokumentace přináší obcím s rozšířenou působností (ORP) a krajům povinnost zpracovávat tzv. územně analytické podklady (ÚAP). Jde o nový územně plánovací podklad jako nástroj pro zjišťování a vyhodnocování stavu, vývoje a možností udržitelného rozvoje území, omezení změn z důvodu ochrany jeho hodnot, veřejných zájmů, problémů k řešení v územních plánech a podobně. Pomocí ÚAP se v rámci správních území konkrétních ORP, respektive konkrétních krajů, vytvoří nová datová a informační základna, která přispěje ke zkvalitnění rozhodování o území. Tato data budou využitelná i pro řízení, monitoring a hodnocení rozvoje území ve sféře regionálních rozvojových aktivit. Územně analytické podklady budou zpracovány pro všechna správní území ORP a všechny kraje podle jednotné metodiky. Územně analytické podklady budou nadále na základě povinnosti založené v zákoně trvale aktualizovány.

1.2. SWOT analýza

SWOT analýza, obsahující souhrnné hodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení, představuje základ pro formulaci navrhovaných priorit IOP. SWOT analýza je zaměřena na určení klíčových oblastí vycházejících ze sociálně-ekonomického výzkumu, z analýz jednotlivých témat zahrnutých v IOP (v gesci příslušných resortů) a také ze SWOT analýzy NSRR ČR na období 2007 – 2013.

A. SILNÉ STRÁNKY

1. Informační systémy ve veřejně správě (eGovernment)

• existence funkčních pilotních projektů v oblasti eGovernmentu;

• všechny úřady jsou vybaveny ICT, mají připojení k internetu a většina orgánů veřejné správy má vlastní webové stránky;

• základní funkce veřejné správy jsou rozvinuty a podporovány managementem ICT;

• aktivní spolupráce regionů na rozvoji ICT;

• zvyšující se počet jednotlivců používajících internet ve vztahu k veřejné správě.

2. Zvyšování kvality a efektivity ve veřejné správě (inovace, zavádění standardů aj.)

• institucionální reforma územní veřejné správy je dokončena;

• jsou zpracovány koncepční dokumenty, zejména Strategický dokument o reformě a modernizaci ústřední státní správy schválený vládou, Koncepce reformy veřejné správy z roku 1999 a koncepce Smart Administration z roku 2007;

• existují zkušenosti z malých pilotních projektů;

• zlepšení postavení neziskového sektoru a jeho spolupráce s veřejnou správou i privátním sektorem.

3. Sociální služby

• legislativní zabezpečení systému sociálních služeb;

• široká síť poskytovatelů sociálních služeb z veřejného a neziskového sektoru;

• připravené návrhy standardů kvality sociálních služeb;

• zkušenosti z modelových projektů zaměřených především na poskytování terénních a ambulantních služeb;

• začínající plošná realizace střednědobého plánování dostupnosti sociálních služeb.

4. Veřejné zdraví

• tradiční, obecně vysoká profesionální úroveň zdravotnických pracovníků, zvláště lékařů;

• dostatečná dostupnost zdravotnických zařízení lůžkových i ambulantních, zařízení lékárenské péče;

• stabilizace podílu výdajů na zdravotnictví na HDP;

• základní vybavenost také regionálních zdravotnických zařízení zdravotnickými prostředky i informačními technologiemi;

• vzrůstající střední délka života v důsledku poklesu celkové úmrtnosti a novorozenecké a kojenecké úmrtnosti a prevence infekčních chorob.

5. Zaměstnanost

• základní strategické dokumenty pro oblast zaměstnanosti;

• funkční a ověřená síť úřadů práce;

• kvalifikovaná a relativně levná pracovní síla v porovnání s EU;

• relativně dobré napojení na základní infrastrukturu ve většině regionů.

6. Bezpečnost, prevence a řešení rizik

• kvalitní systém plošného pokrytí území ČR jednotkami požární ochrany a služebnami Policie ČR;

• vybudované organizační struktury pro operativní i krizové řízení, koordinaci a kontrolu.

7. CR

• výhodná geografická poloha;

• vysoký podíl odvětví CR na tvorbě HDP a devizových příjmech ČR;

• existence kulturních i přírodních atraktivit nadregionálního a mezinárodního významu;

• zvyšující se počet zahraničních turistů.

8. Kultura

• mezinárodně nadprůměrná četnost nemovitého, movitého a nehmotného kulturního dědictví rozloženého po celém území ČR;

• velká kompaktnost území ČR umožňující efektivní síťování kulturního dědictví a kulturních služeb;

• organizační struktury pro zkvalitnění stávajících a poskytování nových kulturních služeb;

• rozvinuté kulturní a umělecké tradice;

• dostatečný počet zavedených národních kulturních organizací s důvěryhodnými

„značkami“ v různých oblastech kultury;

• tradiční zájem široké veřejnosti o kulturní služby.

9. Bydlení

• dosud příznivá sociální skladba obyvatel většiny částí velkých měst, včetně poválečných sídlišť;

• dobrá vybavenost bytovým fondem;

• postupně se zvyšující kvalita bydlení vlivem nové výstavby a modernizace části stávajícího bytového fondu;

• rozšiřující se zkušenosti s vytvářením mezisektorových partnerství veřejného, soukromého a neziskového sektoru.

10. Využití území a územní rozvoj

• právní předpoklady pro integrovaný přístup k rozvoji území a pro udržitelný rozvoj území;

• relativně dobré napojení na základní infrastrukturu ve většině regionů;

• tradičně vzniklá struktura osídlení rovnoměrně pokrývající celé území státu;

• rostoucí role regionálních center v rozvoji regionů.

B. SLABÉ STRÁNKY

1. Informační systémy ve veřejně správě (eGovernment)

• nedostatečné legislativní prostředí pro rozvoj eGovernmentu a s tím související malá nabídka služeb eGovernmentu;

• nedostatečná koordinace a standardizace rozvoje informatizace a sdílení dat mezi orgány veřejné správy, což vede ke zbytečnému zatěžování podnikatelů i občanů;

• velký podíl dosud nedigitalizovaných dat, nejednotné, nedostupné a nepopsané datové registry a datové zdroje;

• špatná infrastrukturní vybavenost pro šíření vysokorychlostního připojení k internetu; nedostatečné zabezpečení informačních sítí a služeb pro nekomerční využití;

• nedostatečná kvalita komunikace mezi všemi orgány veřejné správy navzájem a orgány veřejné správy s občany;

• nízká ICT gramotnost úředníků a nerozvinutý management a marketing informačních služeb;

• páteřní komunikační infrastruktura včetně „poslední míle“ není plošně realizována.

2. Zvyšování kvality a efektivity ve veřejné správě (inovace, zavádění standardů aj.)

• přílišné zaměření na řešení operativních, namísto koncepčních činností;

• nízká produktivita práce, pomalý postup modernizace a transparentnost výkonu veřejné správy ve srovnání s privátním sektorem;

• nedostatečné využívání moderních ICT veřejnou správou;

• nedostatečný rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě;

• nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro komunikaci s občany a organizacemi; územně rozdílná efektivnost a kvalita poskytovaných služeb na území ČR.

3. Sociální služby

• příliš vysoký počet uživatelů v rámci jednotlivých pobytových zařízení, orientace na pobytové služby nedostatečně podporuje sociální začleňování osob a integraci osob na trh práce;

• vysoká míra sociálního vyloučení a vyloučení z trhu práce;

• nedostatečné materiální a technické zázemí v jednotlivých zařízeních;

• nekomplexní a nesystémové řešení problematiky sociálně vyloučených romských komunit;

• nedostatečné zavádění standardů kvality sociálních služeb;

• velké rozdíly v dostupnosti sociálních služeb na základě zjištěných potřeb osob.

4. Veřejné zdraví

• obtížná ekonomická situace a vysoká úroveň zadluženosti zdravotnických zařízení, dlouhodobé podfinancování systému zdravotní péče (pod úrovní průměru EU 25);

• používání zastaralých technologií;

• nízká informovanost laické veřejnosti o problematice zdraví ve smyslu její motivace k odpovědnosti za své zdraví a zdravý životní styl;

• vysoké hodnoty nemocnosti a úmrtnosti zvláště u chorob cév a srdce a u nádorových nemocí s jejich rostoucím výskytem a přetrváváním;

• převaha zaměření na řešení poškození zdraví před zaměřením na prevenci nemocí;

• neexistence plošného uplatnění standardních jednotných postupů pro hodnocení a řízení kvality a nákladovosti poskytované péče;

• nedostatečné pokrytí a kvalita řízení komunitní péče o chronicky nemocné, invalidní občany a seniory.

5. Zaměstnanost

• nerozvinuté služby preventivního charakteru, aktivní opatření vedoucí k zaměstnání a předcházení nezaměstnanosti;

• nedostatečná podpora při zřizování a udržení pracovních míst pro osoby, kterým se věnuje zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání;

• nedostatečná vzdělávací a poradenská infrastruktura pro potřeby aktivní politiky zaměstnanosti;

• omezené finanční prostředky na investice do rozvoje služeb zaměstnanosti;

• nízká flexibilita na trhu práce, nízká pracovní mobilita;

• chybí tradice a zkušenosti s uplatňováním principů sociální ekonomiky.

6. Bezpečnost, prevence a řešení rizik

• neexistence propojených funkčních systémů pro podporu krizového řízení;

• nedostatek moderní techniky, technologií a vybavení k prevenci a eliminaci následků mimořádných událostí a pro poskytování služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik;

• nedostatečný obsah, výkon a nejednotnost obecné informační a komunikační podpory IZS (datové sítě, radiové sítě, společné databáze, mapové podklady);

• nestejná úroveň systémů operačního řízení základních složek IZS a nemožnost sdílení a výměny informací mezi těmito systémy;

• nejednotnost organizačního uspořádání alespoň u základních složek IZS, jejichž těžiště je v operačním řízení (při přechodu na krajskou úroveň řízení).

7. CR

• nedostatečná míra propagace rozvojových aktivit a produktů CR na národní úrovni;

• nedostatečná propagace ČR v zahraničí;

• chybějící národní informační a rezervační systém s využitím nových ICT;

• nízká kvalita služeb CR;

• nedostatečná nabídka produktů CR;

• regionální nerovnováha v návštěvnosti - vysoká koncentrace aktivit CR v tradičních střediscích a naopak nevyužívání potenciálu dalších regionů;

• nedostatečné využívání kulturního a přírodního dědictví pro rozvoj CR..

8. Kultura

• nedostatečné využívání rozvojového potenciálu kulturního dědictví a kulturních služeb;

• špatný fyzický stav památek způsobený nedostatkem finančních prostředků a nevhodným využíváním v minulosti;

• nedostatečná a nesystémová identifikace, dokumentace, uchování, propagace a využití kulturního dědictví;

• nízká kvalita a nedostatečná nabídka v současnosti poskytovaných kulturních služeb;

• technicky zastaralá nebo chybějící kulturní infrastruktura;

• absence koordinované nadregionální sjednocující spolupráce a poskytování ucelených nadregionálních a národních kulturních služeb;

• nedostatečné rozšíření marketingové orientace zaměřené zejména na zvyšování vlastních příjmů z poskytování kulturních služeb;

• nedostatečné využívání ICT.

9. Bydlení

• špatný technický stav bytových domů a zdevastované prostředí mnoha poválečných sídlišť, zejména velkých celků realizovaných v tzv. hromadné bytové výstavbě, zejména formou montovaných panelových domů;

• zanedbanost staršího bytového fondu a veřejných prostranství v historických jádrech a předválečných předměstích;

• cenová úroveň nové výstavby, přestavby a zásadních renovací převyšující možnosti většiny domácností;

• vysoká energetická náročnost domů;

• nedokončená náprava cenových a právních deformací v nájemním sektoru.

10. Využití území a územní rozvoj

• absence komplexních územně analytických podkladů;

• nedostatek aktuálních dat o území;

• nedostatečné pokrytí území územními plány;

• nedostatečný akcent na udržitelný rozvoj území, vliv na životní prostředí;

• výrazné rozdíly v životní úrovni a v socioekonomickém rozvoji na úrovni regionů;

• nekoordinovaný přístup k rozvoji území;

• nedostatečná kvalita a provázanost infrastrukturních sítí..

C. PŘÍLEŽITOSTI

1. Informační systémy ve veřejné správě (eGovernment)

• napojení procesu zefektivňování veřejné správy na strukturální fondy zajistí kontinuitu procesu a dostatečné zdroje;

• možnost propojení projektů v oblasti zvyšování kvality a efektivity ve veřejné správě s OP LZZ;

• zřízení zcela nových informačních a komunikačních technologií a jejich využití jako prostředku k usnadnění rozhodování, komunikaci a práci s informacemi ve veřejné správě (eGovernment);

• budování kompetenčních a znalostních center;

• propojování informačních systémů a databází;

• vybavenost prostředky mobilní komunikace a šíření vysokorychlostního připojení k internetu, zvýšení bezpečnosti komunikačních sítí ve veřejné správě;

• zvýšení dostupnosti ICT ve veřejné správě;

• orientace na podporu digitalizace dokumentů, rozvoj využití GIS a multimediálních komunikací.

2. Zvyšování kvality a efektivity ve veřejné správě (inovace, zavádění standardů aj.)

• napojení procesu zefektivňování veřejné správy na strukturální fondy zajistí kontinuitu procesu a dostatečné zdroje;

• možnost propojení projektů v oblasti zvyšování kvality a efektivity ve veřejné správě s OP LZZ;

• potřeba rozvoje veřejné správy na úrovni krajů a mikroregionů, dokončení reformy na místní úrovni, sladění správních obvodů v rámci další fáze reformy veřejné správy;

• zavádění moderních metod řízení, využívání „Best practices“, optimalizace nákladů a užitků a zlepšování funkcionality procesů, řízení znalostí a strategické plánování;

• zefektivnění mechanismů komunikace a koordinace v rámci státní správy a mezi státní správou a místní samosprávou prostřednictvím využití ICT;

• využívání partnerství s veřejností;

• vytváření sítí a rozvoj mezinárodní spolupráce ve veřejné správě.

3. Sociální služby

• postupné zavádění standardů kvality sociálních služeb a metod řízení a zvyšování kvality poskytovaných služeb do organizací;

• rozvoj metod střednědobého plánování dostupnosti sociálních služeb (komunitního plánování) a aplikace jejich výsledků v praxi;

• provázanost sociálních služeb s možnostmi pracovní rehabilitace pro znevýhodněné skupiny osob;

• zlepšení územní a mezisektorové koordinace.

4. Veřejné zdraví

• zvyšování kvality poskytované péče s využitím moderních zobrazovacích a komunikačních technologií;

• implementace systémů monitorování a hodnocení, kvality a efektivity řízení;

• rozvoj a podpora preventivních programů, s aktivním zapojením jiných zainteresovaných resortů;

• rozvoj péče o zdraví a motivace občanů k ochraně a podpoře zdraví v rámci rozvoje regionální zdravotní politiky;

• zintenzivnění komunikace s laickou veřejností, prosazování modelů motivujících k aktivní participaci pacientů na svém zdraví.

5. Zaměstnanost

• zapojení nestátních institucí;

• reformy v oblasti vzdělávání;

• dlouhodobý růst ekonomiky ČR.

6. Bezpečnost, prevence a řešení rizik

• napojení systémů operačního a krizového řízení na strukturální fondy zajistí kontinuitu procesu a dostatečné zdroje;

• možnost propojení projektů v oblasti zvyšování kvality a efektivity ve veřejné správě s OP LZZ;

• modernizace systémů operačního a krizového řízení;

• rozvoj infrastruktury pro potřebu komunikace složek IZS a orgánů krizového řízení;

• zvýšení kvality vzdělávání a praktické přípravy složek IZS a nácviku jejich součinnosti;

• zkvalitnění výzkumu a vývoje v oblasti krizového řízení a IZS.

7. CR

• zlepšování kvality poskytovaných služeb CR (např. jednotná standardizace a certifikace);

• zavádění moderních ICT, know-how a inovací;

• cílená propagace ČR jako destinace CR i v zahraničí.

8. Kultura

• zefektivnění poskytovaných a vznik nových kulturních služeb;

• zlepšení fyzického stavu památek, zkvalitnění identifikace, dokumentace, uchování, propagace a využití kulturního dědictví;

• zkvalitnění a doplnění jednotného systému identifikace, dokumentace, uchování, prezentace a využití kulturního dědictví s využitím informačních a komunikačních technologií;

• zlepšení technického vybavení a doplnění chybějící kulturní infrastruktury;

• zlepšení využití rozvojového potenciálu kulturních služeb;

• zvyšující se zájem investorů o využití kulturního dědictví v ČR;

• neustále se zvyšující podíl tvůrčích odvětví v národních ekonomikách EU.

9. Bydlení

• využívání integrovaných plánů rozvoje měst;

• postupná regenerace problémových obytných částí a jejich změna na polyfunkční městské části s prevencí vzniku stigmatizovaných částí města;

• snížení energetické náročnosti bytových domů a zlepšení vnitřního a vnějšího obytného prostředí;

• zapojení veřejnosti do procesu přípravy a realizace projektů;

• udržení sociálně smíšené struktury obyvatel v sídlištích;

• zlepšení finanční dostupnosti bydlení při odstranění existujících deformací ve výši regulovaného a neregulovaného nájemného a zlepšení fungování zejména nájemního sektoru.

10. Využití území a územní rozvoj

• integrovaný přístup k rozvoji území v plánování a v praktických aplikacích;

• propojení územního plánování a podpůrných nástrojů k vytváření podmínek pro společenský, hospodářský, environmentální a kulturní rozvoj, včetně vazeb na bydlení, kulturní dědictví a cestovní ruch;

• rostoucí role regionálních center v rozvoji regionů.

D. HROZBY

1. Informační systémy ve veřejné správě (eGovernment)

• podcenění otázek bezpečnosti eGovernmentu, zejména u vznikajících interaktivních transakcí, vztah k ochraně osobních údajů;

• nedostatečná koordinace rozvoje informatizace mezi státní správou a samosprávou;

• duplicitní a neefektivní vytváření informačních systémů, databází a registrů na úrovni různých složek veřejné správy;

• finanční a technická nedostupnost vysokorychlostního připojení pro nekomerční využití v odlehlých místech a oblastech;

• investiční omyly v důsledku neznalosti nabízených produktů a služeb a nesdílení nejlepších zkušeností.

2. Zvyšování kvality a efektivity ve veřejné správě (inovace, zavádění standardů aj.)

• vysoká fragmentace obcí, spojená s nízkou efektivitou výkonu veřejné správy a omezenými schopnostmi i kapacitami pro rozvoj samosprávných funkcí;

• nedokončený proces finanční samostatnosti krajské samosprávy;

• hrozí „digital divide“, tj. rozdělení společnosti na ty, kteří mají přístup k ICT a těmi, kdo jej postrádají;

• vysoká fluktuace zaměstnanců veřejné správy a nedostatečná konkurenceschopnost odměňování ve srovnání se soukromým sektorem.

3. Sociální služby

• zanedbání nebo odklad změn v systémech financování a poskytování sociální a zdravotní péče v souvislosti s vývojem negativních demografických trendů;

• snižování atraktivity práce v sektorech sociálních služeb a zdravotnictví;

• nejednotnost přístupu a v koordinaci řešení sociálního vyloučení romských lokalit.

4. Veřejné zdraví

• prohlubování finančního deficitu veřejného zdravotního systému;

• nedostatečné tempo obnovy a inovací technického zázemí a přístrojové vybavenosti zdravotnických zařízení;

• narůstající regionální diferenciace v kvalitě poskytované péče.

5. Zaměstnanost

• nedostatečná provázanost vzdělávací soustavy s trhem práce;

• nedostatečné zavádění nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

6. Bezpečnost, prevence a řešení rizik

• nedostatečná koordinace činností a složek IZS;

• nedobudování efektivního systému krizového řízení;

• nedokončený proces finanční samostatnosti krajské samosprávy a s tím související nedořešené financování IZS;

• podcenění významu prevence a systému reakce v případě přírodních katastrof a technologických havárií;

• nárůst četnosti výskytu živelních pohrom a průmyslových havárií iniciovaných společensko-ekonomickými riziky a vznik nových hrozeb;

• decentralizovaný systém vzdělávání a výcviku složek IZS.

7. CR

• snižování návštěvnosti v důsledku nedostatečné a nekvalitní nabídky služeb;

• nesystémový přístup k marketingu a propagaci ČR v zahraničí;

• nedostatek kvalitních informací pro rozhodování veřejné správy;

• nedostatečná nabídka produktů směřujících k celoročnímu využití infrastruktury CR;

• vysoká koncentrace turistů v Praze.

8. Kultura

• nevratné znehodnocení a zánik části kulturního dědictví a kulturní infrastruktury, zánik tradičních kulturních aktivit a s ním související ochuzení kulturní rozmanitosti;

• rozpad sítě infrastruktury pro kulturní služby;

• ohrožení národní kulturní identity, globalizace v kultuře, ohrožení kreativity;

• nepřizpůsobení se socio-ekonomickým změnám ve společnosti a jejím aktuálním i budoucím kulturně společenským potřebám.

9. Bydlení

• zhoršování technického stavu bytových domů a prostředí v poválečných sídlištích jako částech velkých měst;

• vytěsňování znevýhodněných sociálních skupin obyvatelstva z trhu s byty, vznik sociálně vyloučených lokalit;

• zhoršování sociální struktury obyvatelstva v problémových sídlištích s dalšími negativními dopady;

• trvale neudržitelný stav bytových domů z pohledu jejich celkové energetické náročnosti i bezpečnosti a kvality bydlení;

• zvyšující se zdravotní rizika spojená se zhoršujícím se fyzickým stavem obytných budov.

10. Využití území a územní rozvoj

• nekoncepční zastavování měst a aglomerací;

• další prohlubování poklesu ekonomických aktivit v hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionech a prohloubení zaostávání venkova.

1.3. Vyhodnocení zkušeností získaných během předchozího období 2004 - 2006

Zkušenosti ze SROP a národních programů

Integrovaný operační program pouze v menší míře navazuje na operační programy z období let 2004 – 2006. Z věcného hlediska IOP navazuje především na Společný regionální operační program (SROP), a to na následující oblasti podpory:

1. 4.1.1 Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu (vazba na prioritní osy 4a a 4b IOP),

2. 3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech (určitá vazba na oblasti intervence 3.1 a 3.3 IOP, spadající do působnosti MPSV),

3. 2.2 Rozvoj ICT v regionech (vazba na prioritní osu 2 IOP).

Realizace všech těchto opatření prokázala vysoký zájem žadatelů, který převýšil více než 2x možnosti SROP pro tyto oblasti podpory (u opatření 3.1 SROP poptávka za celé období dosáhla 280% alokace prostředků, u opatření 4.1.1 218% a u opatření 2.2 SROP pak 201%).

IOP výrazně navazuje ve svých aktivitách na národní programy podpory (financované ze státního rozpočtu). Jedná se přitom vesměs o oblasti, které jsou dlouhodobě podfinancovány, a kde zájem žadatelů včetně organizačních složek státu dosud výrazně převyšoval možnosti státního rozpočtu. Jde zejména o aktivity týkající se:

1. informačních a komunikačních technologií financovaných v rámci rozpočtových kapitol jednotlivých ústředních orgánů (např. jen u MV dosáhla výstavba informačních a komunikačních systémů a sítí v roce 2007 cca 1,2 mld.Kč). Podpora ICT byla do roku 2007 částečně realizována i přes rozpočtovou kapitolu Ministerstva informatiky - na rok 2007 bylo v kapitole MI vyčleněno na financování komunikační infrastruktury veřejné správy 460 mil. Kč),

2. Hasičského záchranného sboru ČR (součást Integrovaného záchranného systému), kde investice do rozvoje materiálně technické základny dosahují ročně cca 1,2 až 1,4 mld. Kč,

3. investic do vybraných, státem zřizovaných organizací v oblasti veřejného zdraví (tyto výdaje ročně představují v průměru cca 2 mld. Kč, to je přes 70 mil.EUR),

4. záchrany a obnovy kulturních památek (na tyto programy, výrazně poddimenzované z hlediska potřeb, bylo např. pro rok 2007 vyčleněno přes 700 mil. Kč – to je cca 25 mil. EUR),

5. podpory bydlení, kde na programy regenerace panelových domů (financování přes Státní fond podpory bydlení – program PANEL) a Podpora regenerace panelových sídlišť (státní rozpočet) bylo v posledních letech vynakládáno ročně cca 700 mil. Kč (to je cca 25 mil. EUR), přičemž zájem o podporu nebyl výrazně uspokojen (při tendenci růstu zájmu o podporu, zejména v případě programu PANEL).

Jak aktivity realizované v SROP, tak i aktivity realizované prostřednictvím národních programů prokazují, že absorpční kapacita projektů pro IOP je dostatečná, a to jak z hlediska rozsahu, tak i potřebné kvality projektů.

Zkušenosti získané při implementaci SROP

Zásadní význam SROP pro realizaci IOP spočívá v tom, že při realizaci tohoto programu (a Jednotného programového dokumentu pro Prahu – JPD 2) byla vybudována v rámci MMR implementační kapacita a to jak v rámci samostatného ministerstva ( implementací SROP se v rámci několika útvarů MMR věnovalo koncem roku 2006 cca 50 pracovníků), tak i v rámci Centra pro regionální rozvoj ČR. Část této kapacity MMR byla využita v roce 2007 při

zřízení útvaru řídícího orgánu IOP na MMR, část věnující se dosud realizaci programu SROP a JPD 2, bude možno využít při rozběhu implementace IOP v letech 2008 - 2009.

V případě CRR se jedná o příspěvkovou organizaci zřízenou MMR, jejíž pracovní kapacita čítá téměř 120 zaměstnanců (vesměs zapojených do programů strukturálních fondů, vedle SROP i JPD 2 pro Prahu a iniciativy Interreg III), která působí jako zprostředkující subjekt. CRR rovněž zajišťuje rozvoj, provoz a správu HW a SW monitorovacího systému strukturálních fondů a iniciativ Společenství (IS MONIT) v rozsahu odpovědnosti implementační agentury a na základě pověření MMR (řídící orgán programů) jako vlastník výhradní licence pro uvedené software.

Zkušenosti z období 2004 - 2006 mají i zprostředkující subjekty řídícího orgánu IOP, zaměřené na oblast sociální integrace a politiky zaměstnanosti (prioritní osa 3 IOP); tyto útvary MPSV navazují na realizaci OP Rozvoj lidských zdrojů (spolufinancovaného z ESF) a v období 2007 – 2013 budou zajišťovat funkce zprostředkujících subjektů jak v IOP, tak i v OP LZZ. I díky zkušenostem těchto útvarů bude možno zajišťovat účinnou koordinaci obou programů.

Ze zkušeností z implementace SROP (resp. i dalších programů v rámci MMR) vyplývá řada poznatků, které bylo (či ještě bude) možno zužitkovat při přípravě a realizaci IOP a nastavení jeho implementační struktury:

a) posílit implementační strukturu

V období 2004 – 2006 se ukázalo, že kapacita implementační struktury SROP byla v počátku realizace nedostatečná a bylo ji nutno v průběhu realizace posilovat (zejména v oblasti finančního řízení a kontroly nebo technické pomoci).

V období 2007 – 2013 bude nutno zvýšenou pozornost věnovat budování implementační struktury zejména u zprostředkujících subjektů (MV, MPSV a MZd). Nedostatečná kapacita na počátku období vedla totiž k pomalému rozběhu SROP, problémy byly i s dostatečnou a kvalitní informovaností konečných uživatelů – předkladatelů projektů.

Vedení ŘO a ZS by mělo mít dostatečnou kapacitu zdrojů (časových, finančních, personálních) pro nastavení řízení a motivaci pracovníků), nutno zlepšit finanční ohodnocení pracovníků implementační struktury a snížit fluktuaci pracovníků.

b) zjednodušit implementační strukturu, lépe definovat povinnosti a pravomoci

Počet zprostředkujících subjektů by měl být co nejmenší (ve SROP byl stanoven systém

„zdvojených zprostředkujících subjektů“ – příjem, hodnocení a výběr zajišťovaly regionální rady, realizaci projektů pak CRR). ZS by měl implementovat projekt od začátku do konce, rozdělení rolí administrace mezi dva subjekty je méně efektivní.

Řídící orgán by měl mít dostatečné pravomoci vůči ZS a ostatním organizacím (včetně útvarů v rámci MMR), tyto pravomoci je nezbytné zakotvit v dohodách zastřešených pokud možno na co nejvyšší úrovni (včetně uložení úkolů formou usnesení vlády). Musí být jednoznačně dány pravomoci a odpovědnosti všech subjektů implementace, včetně zodpovědnosti za kontrolu dodržování lhůt. Rovněž nutno posílit metodickou pomoc a vedení řídícího orgánu vůči zprostředkujícím subjektům.

Zkušenosti SROP také ukázaly, že je účelné příliš nekomplikovat strukturu programu: je žádoucí omezit počet priorit a opatření a vhodně je zacílit, vyvarovat se příliš širokému spektru žadatelů, přesně specifikovat podporované aktivity a minimalizovat počet typů administrace (ve SROP – grantová schémata, individuální projekty, nadnárodní projekty, dvoukolový výběr projektů apod. – pokud možno řešit vše formou individuálních projektů).

c) zlepšit metodickou přípravu podkladů a řídící dokumentaci programu

Je nutno zlepšit řídící dokumentaci programu, manuály a příručky by měly být stručné a srozumitelné. Nutno důsledně rozlišovat manuály dovnitř systému a příručky vně systém (pro žadatele) a dbát na provázanost dokumentů až do úrovně příruček pro žadatele. Dokumentace v úrovni ZS by měla být provázaná s řídící dokumentací ŘO (např. ve SROP dokumentace pro grantová schémata vedla k větší byrokracii a ke zpřísňování podmínek). Žádoucí by bylo, aby z pozice národního koordinátora byl nastaven jednotný postup pro zpracování dokumentace programu.

Stejně tak metodiky programu by měly vycházet z jednotného závazného pojetí stanoveného národním koordinátorem (např. definování způsobilých výdajů – minimalizovat marginální výdaje jako jsou režijní náklady, cestovné apod.); v opačném případě je ztížena agregace postupů a dat (např. v oblasti monitoring, výročních zpráv),. Metodiky musí být nastaveny v dostatečném předstihu a jejich frekvence změn musí být dostatečně transparentní a předvídatelná.

d) komplikovanost finančních toků operačních programů

Je potřeba sjednotit postupy financování ze SF a státního rozpočtu do jednoho způsobu. Vyjasnit požadavky IS Isprofin na informace o operačních programech a stanovit jednoduchý výčet požadovaných dat poskytovaných optimálně na úrovni programů (ne na úrovni projektů); resp. rozhodnout, zda tento IS bude používán v rámci operačních programů.

Etapizace projektů by měla být optimálně nastavena s ohledem na průběžné předkládání žádostí o platbu (např. povinnost předkládat žádosti v tří-měsíčním intervalu), což zajistí rychlejší obrátku plateb a plynulejší čerpání.

Bude účelné zjednodušit metodiku certifikace výdajů v novém období.

e) zlepšit monitorovací systém vč. systému indikátorů

Informační systém musí při svém nastavení vycházet z předem daných požadavků na výstupy všech orgánů napojených na implementaci, musí existovat jednotná, závazná terminologie v IS pro všechny OP, IS by měl být před svým spuštěním a při každé aktualizaci dostatečně otestován. Různé úrovně IS by měly být provázány, rozhraní mezi informačními systémy aplikovanými pro státní a pro EU zdroje by mělo být nastaveno před spuštěním programu. Závazná metodika monitorování všech OP by měla být jednoznačně definována od začátku implementace jednotně z úrovně národního koordinátora.

Formuláře projektových žádostí by měly být co nejjednodušší, informace by se neměly vyplňovat duplicitně.

Monitorovací indikátory by měly být jednoznačně definovány před zahájením implementace (odstranit nepřesnosti a nejasnosti v definicích indikátorů), nutno zjednodušit strukturu indikátorů (menší počet kvantifikovaných indikátorů) a řešit otázku jejich naplňování, neboť špatně nastavené indikátory mohou výrazně ovlivnit úspěšnost programu s případným negativním dopadem na čerpání v případě nenaplnění daných indikátorů.

f) zjednodušit systém výběru projektů, působit na větší kvalitu předkládaných projektů

V období 2004-2006 byl v rámci SROP velmi podrobný, detailní systém hodnocení projektů. Bude nutno se více soustředit na kvalitu projektů a umožnit větší flexibilnost v případě doplňování žádostí žadatelů z důvodů chybějících údajů. O výběru projektu musí rozhodovat orgán složený z odborníků, který se schází podle potřeb programu (ve SROP rozhodovala o výběru Regionální rada, složená z politiků).

Měl by být vydán pokyn pro jednotnou strukturu, rozsah a obsah žádosti jednotně pro všechny OP (role národního koordinátora); rovněž mechanismus výběru projektů by měl být jednotný pro všechny OP (standardizace výběru projektů).

Podmínky programu s dopadem na realizaci projektu a žadatele by se měly měnit co nejméně a případně s dostatečným předstihem před účinností. Nezbytná je průběžná práce se žadateli při přípravě projektu (z technické pomoci nutno podporovat informační aktivity a poradenství pro žadatele, důležité je to zejména u drobných žadatelů, NNO). Je třeba pracovat se žadateli nejen při přípravě projektu, ale hlavně pak při samotné realizaci (tendry, monitoring) a ukončení projektu (udržitelnost).

g) partnerství a koordinace

V průběhu realizace SROP se ukázala jako velmi důležitá spolupráce a diskuse s partnery, zahrnující vyhodnocování zkušeností mezi jednotlivými řídícími orgány různých OP. V momentě, kdy jsou postupy, zaměření programu a jednotlivé povinnosti žadatelů předjednány s odbornou veřejností a partnery, pak je lze ve fázi implementace přesvědčit o spolupráci při realizaci programu.

Jako důležitá se ukázala i otázka koordinace v případě, kdy dva programy realizují podpory, které jsou si svým charakterem blízké a hrozí možnosti překryvů mezi nimi (u SROP šlo o oblast podpory malého a středního podnikání – opatření 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech).

Otázka partnerství a koordinace vyvstává do popředí právě v případě IOP, na jehož realizaci se podílí pět ministerstev a jehož aktivity jsou v několika ohledech blízké zaměření regionálních operačních programů.

Souhrnná zpráva o čerpání finančních prostředků ze SF

Koncem roku 2006 byla na MMR zpracována souhrnná zpráva o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Zpráva uvádí nejzávažnější příčiny nedostatečného čerpání finančních prostředků z výsledků několika evaluačních studií a návrh rámcových opatření ke zlepšení pro nové programové období. Návrh byl konzultován v rámci vnějšího připomínkového řízení s pracovníky stávajících i budoucích řídících orgánů a se zástupci potenciálních žadatelů a poté byl předložen vládě ČR.

Hlavní příčiny neefektivního čerpání finančních prostředků v období 2004 - 2006:

- nedostatečná informovanost o operačních programech

- komplikovaná implementační struktura jednotlivých programů

- nedostatečně transparentní hodnocení projektů

- náročné a metodicky nejednotné administrativní řízení

Návrh opatření pro nové období 2007 – 2013:

- stanovit pružný systém metodického vedení MMR, např.: zjednodušit metodické příručky, stanovit efektivní systém konzultací mezi zprostředkujícími subjekty a řídícími orgány, mezi řídícími orgány a MMR a mezi žadateli a zprostředkujícími subjekty

- odstranit nedostatky v provázanosti právních předpisů ČR a EU, např. provést audit právních předpisů regulujících implementaci operačních programů se zaměřením na jednoznačnost požadavků, na vzájemný soulad předpisů ČR a na soulad předpisů ČR a EU

- zlepšit komunikaci evropských dotačních programů v regionech, zejména s ohledem na spolupráci a propojení jednotlivých kampaní, např. zapracovat do připravované Koncepce informování o evropských záležitostech plán(y) marketingové kampaně zaměřené na prezentaci stávajících komunikačních nástrojů (Eurocentra, Eurofon, Euroskop), zřídit jednotná kontaktní místa v regionech

- vypracovat pro řídící orgány obecnou metodiku přípravy implementačních dokumentů, manuálů a metodik a tím zajistit větší efektivitu procesů administrace a hodnocení projektové žádosti, např. snížení počtu povinných příloh, zrychlení procesu hodnocení žádosti v závislosti na finanční a realizační náročnosti projektu, zvýšení transparentnosti zpřístupněním výsledků hodnocení žadatelům

Dalšího zlepšení pro nové období 2007 – 2013 bude dosaženo:

- maximálním využitím integrovaného monitorovacího a řídícího systému

- činností NOK

- posílením komunikace mezi resorty a MMR

- koordinací mezi IOP a ostatními OP (viz kap. 5).

2. Kapitola - Popis zvolené strategie IOP

2.1. Východiska strategie operačního programu

Zvolenou strategií IOP jsou intervence na národní úrovni s celoplošným dopadem pro zvýšení kvality života obyvatel a zvýšení atraktivity ČR pro investory v důsledku zvýšení kvality, efektivity a dostupnosti činností veřejné správy a veřejných služeb. Vzhledem k systémovému pojetí intervencí je u vybraných oblastí potřeba, aby se jejich zaměření týkalo celého území státu, včetně hlavního města Prahy; proto byl IOP na úrovni programu nastaven jako vícecílový (vedle podpory v území Cíle Konvergence je umožněna i podpora v Cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost).

Na základě konzultačního procesu byla jednotlivá témata IOP z hlediska konkrétního zaměření specifikována a zacílena na ty úseky veřejné správy a služeb, které představují nejvýraznější zaostávání ČR za vyspělými státy EU, a které mají významnou vazbu na Lisabonskou strategii, SOZS i na NSRR ČR 2007 – 2013.

Ze Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – Smart Administration (usnesení vlády č. 757/2007 a příloha k usnesení vlády č. 197/2007) vyplývají základní strategické cíle směřující ke zlepšení veřejné správy a služeb v ČR:

• zkvalitnit tvorbu a realizaci politik, zvýšit jejich efektivitu a transparentnost, zavést strategické plánování a finanční řízení;

• zvýšit kvalitu regulace, odstranit nadbytečné regulace a vytvořit atraktivní prostředí pro podnikatele a domácí i zahraniční investory;

• zvýšit efektivnost úřadů veřejné správy, snížit finanční náročnost, zavést systémy řízení kvality, metody práce a organizace charakteristické pro komerční sféru (hodnocení podle výkonu a dosahování cílů, agenturní systémy);

• podpořit rozvoj lidských zdrojů v úřadech veřejné správy;

• podpořit meziresortní spolupráci, komunikaci a koordinaci mezi státní správou a samosprávou s využitím moderních metod řízení a ICT;

• zlepšit využití ICT ve veřejné správě a vytvořit a využívat centrální registry;

• modernizovat a zvýšit komunikační schopnost daňové správy, celní správy, justice, zdravotnictví, kultury;

• zvýšit dostupnost a kvalitu veřejných služeb pro občana, s využitím moderních ICT, sítě Internet, vytvořit síť kontaktních míst veřejné správy pro veškerá podání z jednoho místa;

• zlepšit zaměření i kvalitu vybraných sektorů služeb.

Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – Smart Administration zdůrazňuje nutnost pohlížet na veřejnou správu jako na vzájemně provázaný systém. ICT představují významý nástroj tohoto systému, nikoliv však svébytnou a izolovanou oblast. Z hlediska investičních potřeb spojených s modernizací veřejné správy v ČR (financovatelných z ERDF) se ukazuje jednoznačně jako nejpotřebnější širší zavedení eGovernmentu, včetně elektronické komunikace a poskytování elektronických informačních služeb využívajících moderních ICT, které by přineslo prospěch všem zúčastněným aktérům (veřejná správa, veřejné služby, neziskový a podnikatelský sektor, široká veřejnost). Zavedení eGovernmentu skrze podporu v rámci IOP je prostředkem a základním předpokladem splnění řady záměrů Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. IOP však rozsahem svých intervencí nepostihuje reformu veřejné správy v plné šíři. Vybraná témata jsou převahou investičních (tvrdých) projektů významně komplementární ve vztahu k OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) – měkké projekty,

s návazností na OP Věda a výzkum pro inovace (OP VaVpI) – získávání know-how, a dále rovněž k regionálním operačním programům.

V souladu se srovnávacími analýzami a základními cíli Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – Smart Administration je zvýšení kvality, efektivity a dostupnosti veřejných služeb soustředěno na tři základní okruhy:

A. Modernizace, zkvalitnění a zrychlení služeb ústřední a územní veřejné správy

B. Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb

C. Lepší využití potenciálu území ČR

A. Modernizace, zkvalitnění a zrychlení služeb ústřední a územní veřejné správy prostřednictvím významného zvýšení využívání moderních informačních a komunikačních technologií. Pro zahájenou reformu veřejné správy je přesná, včasná a efektivní výměna informací, jak uvnitř veřejné a státní správy, tak v komunikaci s veřejností navazujícím, logickým a nezbytným krokem.

Využití prostředků IOP pro urychlení této fáze reformy je cíleným, adresným a v daném čase nezbytným krokem pro realizaci další fáze – vyhodnocení efektivity a míry zabezpečení procesů a výkonů státní a veřejné správy.

Z provedených analýz vyplývá, že využití informačních a komunikačních technologií patří v úrovni veřejné správy (ústřední i územní) mezi výrazně problémové úseky s velkými rezervami pro další vývoj; v oblasti investiční podpory (podporovatelné z ERDF) jde o nejvýznamnější okruh. Pro ústřední i územní veřejnou správu jsou typické následující problémové okruhy:

• neefektivní využívání ICT;

• neexistence jednotné komunikační infrastruktury;

• nepropojenost jednotlivých registrů, z toho plynoucí neschopnost vzájemné výměny dat;

• nedostatečná vybavenost orgánů informačními technologiemi;

• neexistující elektronizace komunikace ve veřejné správě.

Předmětem řešení prostřednictvím IOP bude:

• podpora meziresortní spolupráce, podpora komunikace a koordinace mezi státní správou a samosprávou s využitím moderních metod řízení a ICT;

• širší využití ICT ve veřejné správě.

EGovernment nabídne profesionálnější, rychlejší a méně komplikované služby veřejné správy. Klíčovým prvkem je zejména elektronizace vnitřních veřejnosprávních agend, provázená dostatečnou vybaveností orgánů veřejné správy informačními technologiemi, zpřístupněním on-line služeb klientům, dostatkem úředníků schopných pracovat s náročnými informačními systémy a rozvinutou informační společností, v níž je přístup a užívání internetu naprostou samozřejmostí.

Zaměření IOP je doplňkové k podporám z jiných zdrojů, zejména ESF, jejichž předmětem bude:

• zavádění metod práce a organizace charakteristických pro komerční sféru (hodnocení podle výkonu a dosahování cílů, agenturní systémy) ;

• zvýšení kvality regulace;

• zlepšování kvality řízení a managementu;

• rozvoj lidských zdrojů v úřadech veřejné správy.

Z toho vyplývá strategický záměr návaznosti intervencí z IOP na projekty modernizace veřejné správy financované z OP LZZ.

B. Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb v oblasti zdravotně-sociální péče, zaměstnanosti a bezpečnosti, prevence a řešení rizik. Společným cílem je soustředění vzájemně se posilujících a komplementárních intervencí pro zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti populace ČR. Intervence jsou cíleny do oblastí, ve kterých ČR jako celek zaostává za zeměmi EU a jejichž realizace pro dosažení žádoucího efektu na území odpovídajícímu ČR vyžaduje jednotnou koordinaci. Jednotícím prvkem těchto intervencí je oblast lidských zdrojů (podpora infrastruktury spojené s rozvojem lidských zdrojů), spojená se zvýšením kvality života a zdraví obyvatel.

V oblasti sociální integrace navazuje IOP na zahájenou modernizaci sociálních služeb (např. dokument „Národní akční plán sociálního začleňování 2004 - 2006“ a „Národní zpráva o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování 2006-2008“), na základní principy, které musí být prosazovány jednotlivými subjekty působícími v rámci systému sociálních služeb, na nově přijatý zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách a na OP LZZ. Modernizace těchto služeb se zaměřuje na transformaci pobytových sociálních služeb a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. V rámci IOP půjde o investiční podporu (financování z ERDF), která bude doplňovat příslušná opatření v OP LZZ (financované z ESF).

Další oblastí sociální integrace, která vyžaduje řešení z národní úrovně je problematika vyloučených romských komunit. Podpora bude směřovat do těch odvětví, ve kterých není zajištěno řešení sociálního vyloučení ze strany obce či kraje. Jedná se především o lokality, kde bez dostatečného zajištění sociálních a návazných služeb hrozí další prohlubování sociálního vyloučení.

Další, zatím nedostatečně řešenou oblastí sociální integrace je podpora sociální ekonomiky, která umožní sociálně vyloučeným osobám a osobám ohroženým sociálním vyloučením vstup na trh práce a do podnikatelského prostředí nebo přístup sociálně ohroženým skupinám k veřejným službám.

V oblasti zkvalitnění péče o veřejné zdraví jsou intervence soustředěny na modernizaci přístrojového vybavení stávající infrastruktury vybraných národních sítí specializovaných zdravotnických zařízení. Výsledkem této intervence bude zvýšení kvality, bezpečnosti a účinnosti poskytované péče ve vybraných oblastech, což se projeví zlepšením ukazatelů zdraví, zvýšením zaměstnatelnosti a snížením zátěže zdravotního a sociálního systému. Snížení zátěže sociálního a zdravotního systémů je i základním cílem reformy zdravotní a sociální péče definované Lisabonskou strategií. Protože ČR významně zaostává za EU v péči o obyvatele s kardiovaskulárními, onkologickými onemocněními a v zajištění rychlé a kvalitní péče o pacienty s úrazem, jsou intervence zaměřeny do modernizace národních sítí zajišťujících péči o tyto pacienty. Tato intervence je úzce provázaná s intervencemi do IZS, jehož přesné a kvalitní fungování je zásadním předpokladem pro včasné zajištění potřebné péče.

Strategií pro zkvalitnění implementace opatření v oblasti předcházení rizik na národní úrovni jsou intervence do modernizace sítě center zdraví pro urychlení jejich reformy (stávající síť zdravotních ústavů), která na úrovni národní koordinace zajistí přijímání strategie EU - Zdraví pro 21. století. Tato strategie se úzce prolíná s oblastí mírnění zdravotních postižení a předcházení sociálních vyloučení obyvatel v důsledků zdravotních omezení.

U služeb zaměstnanosti (zajišťovaných Správou služeb zaměstnanosti MPSV a sítí ÚP) je základním východiskem potřeba investičními opatřeními (spolufinancování z ERDF) posílit struktury podporující odbornou přípravu pracovníků služeb zaměstnanosti a spolupracujících organizací s širším zapojením samosprávných celků do řešení problémů zaměstnanosti.

Ve vazbě na klienty ÚP je nutné dále rozvíjet poskytované služby preventivního charakteru, aktivní opatření vedoucí k zaměstnání a k předcházení nezaměstnanosti, to je zvyšování zaměstnatelnosti. Očekávaný růst české ekonomiky předpokládá přesun významné části úkolů služeb zaměstnanosti do oblasti podpory zaměstnavatelů při vyhledávání a další přípravě a vzdělávání kvalifikované pracovní síly. Důležitou součástí této strategie je i vybudování sítě nestátních institucí trhu práce (center trhu práce).

V oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik je nutný další rozvoj a modernizace složek IZS se zaměřením na prevenci, monitoring a řešení rizik a na koordinaci příprav na krizové situace a mimořádné události s cílem minimalizace jejich následků. Intervence je zaměřena rovněž na, optimalizaci humanitární pomoci. Nedílnou součástí je rozvoj a integrace operačních středisek IZS, stávajících systémů operačního řízení a krizového řízení v operačních střediscích IZS i u zásahových jednotek a v krizových štábech včetně rozvoje potřebných technologií. Podpora bude zaměřena také na zdokonalování komunikace s občany při zajišťování prevence a řešení následků v oblasti bezpečnosti. Podpora bude vycházet z usnesení vlády ČR č.417/2002 ke koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015; koncepce vymezuje případy aktivace složek IZS a cíle, které je nutno zabezpečit s ohledem na vybudování akceschopné, mobilní a efektivní IZS. Koncepce vychází z toho, že všechna místa ČR musí být srovnatelně rychle dosažitelná k zákroku IZS a dále musí být zajištěna efektivní koordinace a činnost složek IZS na místě havárie či katastrofy.

C. Dalším strategickým zaměřením IOP je snaha o lepší využití potenciálu území ČR prostřednictvím intervencí v oblastech veřejných služeb, CR, kultury, bydlení a modernizace a rozvoje systémů tvorby územních politik, které mají národní a systémový rozměr.

Jedná se o:

• centrálně vedenou propagaci ČR z hlediska CR, která může významně zvýšit ekonomický přínos;

• využití potenciálu kulturního dědictví prostřednictvím zefektivnění stávajících a vzniku nových kulturních služeb;

• revitalizaci poválečných sídlišť a starších obytných čtvrtí a regeneraci bytových domů, jako výrazný problém ČR;

• vytváření předpokladů pro udržitelný rozvoj území pomocí systému územně analytických podkladů a územních plánů.

Strategická orientace IOP odpovídá potřebám české společnosti a ekonomiky vyplývajícím ze socioekonomické analýzy a SWOT analýzy uvedených v kapitole 1. Strategie IOP navazuje zejména na strategii formulovanou v rámci NSRR ČR 2007 – 2013, respektuje však i další koncepční či strategické dokumenty ČR a EU (přehled výchozích dokumentů pro formulování strategie a vymezení prioritních oblastí IOP je uveden v příloze 1 IOP).

Strategie IOP je koncipována tak, aby:

• naplnila základní poselství revize Lisabonské strategie;

• reagovala na priority v ČR, které byly schváleny v národních strategických dokumentech, včetně NSRR ČR 2007 - 2013;

• obsahovala v příslušných podporovaných aktivitách komplementaritu s ostatními návrhy operačních programů pro 2007 – 2013 a současně odstranila možné překryvy s těmito programy;

• jednotlivé aktivity IOP naplňovaly požadavky Obecného nařízení ES a nařízení o ERDF.

2.2. Cíle IOP

Na základě analýzy nedostatků a potřeb identifikovaných v oblasti veřejné správy a veřejných služeb je možné si vytknout následující vizi, k jejímuž naplnění bude směřovat využití operačního programu v období 2007 – 2013.

Vize

Veřejná správa je pojata jako služba občanovi, je transparentní a výkonná. Veřejné služby hospodárně a flexibilně reagují na potřeby a očekávání občanů. Veřejná správa a veřejné služby přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky, zvyšování kvality života občanů a udržitelnému rozvoji území.

Na základě identifikace potřeb potvrzených SWOT analýzou v jednotlivých oblastech je níže uvedený globální cíl rozložen do specifických cílů, z nichž byly odvozeny prioritní oblasti9, , prioritní osy a oblasti intervence, které budou realizovány v rámci IOP v programovacím období 2007 – 2013:

Globální cíl IOP

Prostřednictvím zefektivnění fungování veřejné správy a veřejných služeb podpořit socioekonomický růst ČR a zvýšit kvalitu života občanů.

Specifický cíl 1

Zvýšení efektivity a zkvalitnění procesů a zlepšení dostupnosti služeb veřejné správy na národní a regionální úrovni aplikací moderních ICT

Specifický cíl 2

Modernizace a systémová přeměna vybraných veřejných služeb s cílem nastartování procesu celkové transformace veřejných služeb

Specifický cíl 3

Lepší využití potenciálu území prostřednictvím národních, systémových intervencí v oblasti CR, kultury, bydlení a rozvoje systémů územních politik

9 Prioritní oblastí se nazývá věcný okruh problémů k řešení v rámci IOP, který spadá pod jeden specifický cíl a který je následně definován na úrovni jednotlivých prioritních os. Prioritní oblast zahrnuje buď podporu v rámci cíle Konvergence, nebo společně podporu z cílů Konvergence a RKaZ.

2.3. Vymezení prioritních oblastí v rámci IOP

V rámci IOP byly vymezeny následující prioritní oblasti:

Prioritní oblast 1 – Modernizace veřejné správy

Prioritní oblast 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě

Obě prioritní oblasti rozpracovávají specifický cíl 1 IOP a úzce navazují na II. Strategický cíl NSRR Otevřená, flexibilní a soudržná společnost (hlavní vazba na priority D. Rozvoj informační společnosti a E. Smart Administration).

Prioritní oblasti řeší modernizaci ústřední státní správy a územní veřejné správy prostřednictvím výrazného rozvoje informatizace ve veřejné správě; prioritní oblasti tak přispívají k rozvoji informační společnosti v ČR. Hlavním cílem obou prioritních oblastí je vytvoření efektivní správní administrativy v ČR, a tím i kvalitního prostředí pro poskytování veřejných služeb obyvatelům i podnikatelům. Modernizace veřejné správy v ČR je nutná pro zvýšení administrativní kapacity, kvality, efektivnosti, transparentnosti a dostupnosti veřejné správy a veřejných služeb. Zaměření prioritní oblasti vychází z národních strategických dokumentů „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration)“ v období 2007 - 2015 a je zde silná vazba na zaměření Národního programu reforem. Podporované aktivity v prioritní oblasti reflektují a jsou komplementární k prioritním osám 4a/4b Veřejná správa a veřejné služby v návrhu OP LZZ pro 2007 – 2013.

Vedle ústřední státní správy je řešeno i zavádění ICT v územní veřejné správě; podpora se zde zaměřuje na zlepšování kvality řízení a managementu v územní veřejné správě, podporu spolupráce, komunikace a koordinace mezi státní správou a územní veřejnou správou za využití moderních metod řízení a ICT a zlepšování využití ICT v územní veřejné správě.

Prioritní oblast 1 Modernizace veřejné správy, která se zaměřuje na podporu ústřední veřejné správy, je rozdělena na dvě prioritní osy (1a a 1b), vedle podpory regionů v rámci Cíle Konvergence (1a) umožňuje i podporu na území hl. města Prahy (1b - Cíl RKaZ). Prioritní oblast zahrnuje podporu aktivit, které mají systémovou, respektive národní povahu, a je proto žádoucí zajistit jejich podporu na celém území státu.

Naproti tomu prioritní oblast 2 umožňuje pouze podporu v rámci Cíle Konvergence; tím reaguje i na odlišné postavení hl. města Prahy (vysoká úroveň HDP) a nutnost intenzivnější podpory ostatních regionů ČR.

Prioritní oblast 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb

Prioritní oblast 3 rozpracovává specifický cíl 2 IOP a úzce navazuje na II. Strategický cíl NSRR Otevřená, flexibilní a soudržná společnost (hlavní vazba je na priority B. Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti, C. Posilování sociální soudržnosti a E. Smart Administration), částečně i na III. Strategický cíl NSRR Atraktivní prostředí (priorita A. Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí – rozvoj záchranného systému pro zvýšení bezpečnosti a prevenci rizik) a na IV. Strategický cíl Vyvážený rozvoj území.

Prioritní oblast 3 se zaměřuje na zajištění a podporu kvality a dostupnosti veřejných služeb v oblasti sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a bezpečnosti a prevence rizik. Jedná se o veřejně prospěšné služby, které do značné míry zajišťují orgány veřejné správy - stát, kraje a obce. Tyto služby výraznou měrou přispívají ke zlepšení kvality života obyvatel na celonárodní úrovni. Podstatné z regionálního hlediska je to, že se jedná o služby, jejichž dostupnost je potřeba zabezpečit plošně na celém území ČR, v oblasti péče

o zdraví obyvatel se jedná o služby garantované státem.

V návaznosti na takto vymezené základní principy bude v oblasti sociální integrace

podpořeno systémové nastartování procesu transformace vybraných pobytových zařízení

sociálních služeb a dále i budování institucí či zařízení zajišťujících návrat sociálně ohrožených osob na trh práce a do společnosti v případě sociálně vyloučených romských komunit. V oblasti sociální integrace bude také zajištěna provázanost s podporou z ESF směřovanou na problematiku sociální ekonomiky, která umožní znevýhodněným osobám přístup k veřejným službám nebo přímo jejich sociální integraci a integraci na trh práce.

V oblasti veřejného zdraví se předpokládá soustředění aktivity do investic na podporu prevence zdravotních rizik, inovace a modernizace technického zázemí infrastruktury pro péči o zdraví obyvatel. Podpora se zaměří na zajištění standardní kvality specializované péče pro obyvatele ČR v definovaných národních sítích zdravotnických zařízení.

Aktivity v oblasti služeb zaměstnanosti se zaměří zejména na investiční podporu transformace a posilování služeb zaměstnanosti, posílení sítě rekvalifikačních a školících středisek.

V oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik se předpokládá rozvoj IZS v ČR a jeho jednotlivých složek včetně posílení kapacity policejních služeb.

Prioritní oblast 4 – Národní podpora cestovního ruchu

Prioritní oblast 4 se podílí na rozpracování specifického cíle 3 IOP a úzce navazuje na

I. Strategický cíl NSRR Konkurenceschopná česká ekonomika (vazba na prioritu C. Udržitelný rozvoj CR a využití potenciálu kulturního bohatství), a dále na IV. Strategický cíl NSRR Vyvážený rozvoj území. Budou v ní podpořeny aktivity vedoucí k efektivnímu využívání možností udržitelného rozvoje cestovního ruchu, kulturního dědictví a s tím souvisejících služeb s cílem vytvořit z ČR dlouhodobě atraktivní destinaci. Navrhované aktivity vycházejí především z kompetenčního zákona č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR v platném znění: podle tohoto zákona je řízení cestovního ruchu a plnění koncepčních a metodických funkcí pověřeno MMR. MMR v roce 1993 zřídilo státní příspěvkovou organizaci CzechTourism za účelem propagace ČR jako destinace cestovního ruchu v ČR a v zahraničí.

Prioritní oblast se zaměřuje na rozvoj veřejných služeb v oblasti CR na národní úrovni, zejména na posílení řízení a marketingu s cílem podpory produktů a programů národního charakteru. Podpora bude soustředěna na vytvoření národních podmínek pro rozvoj CR formou zavedení jednotných systémů standardizace, podporou národního marketingu či vytvoření národního informačního a rezervačního systému. Reforma a modernizace této sféry CR povede ke zvýšení potenciálu celého území ČR.

Prioritní oblast 4 je rozdělena na dvě prioritní osy (4a a 4b) pro Cíl Konvergence a Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, neboť zahrnuje podporu aktivit, které mají systémovou, národní povahu u nichž je žádoucí zajistit jejich podporu na celém území státu. Vedle podpory regionů Cíle Konvergence (4a) zahrnuje i podporu na území hl. města Prahy (4b - Cíl RKaZ).

Prioritní oblast 5 – Národní podpora územního rozvoje

Prioritní oblast 5 se podílí na rozpracování specifického cíle 3 IOP a úzce navazuje na IV. Strategický cíl NSRR Vyvážený rozvoj území (zejména vazba na priority A. Vyvážený rozvoj regionů a B. Rozvoj městských oblastí). Intervence prioritní oblasti Národní podpora územního rozvoje v oblasti intervence 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik navazují na II. Strategický cíl NSRR Otevřená, flexibilní a soudržná společnost (priorita

E. Smart Administration).

Prioritní oblast 5 a její intervence jsou zaměřeny na rozvoj veřejných služeb v oblasti kultury, územního rozvoje a rozvoje obytného městského prostředí. Kulturní služby jsou rozvíjeny na národní úrovni. V oblasti kultury IOP podpoří aktivity týkající se zefektivnění poskytovaných a

vzniku nových veřejných kulturních služeb pro odbornou, laickou i podnikatelskou veřejnost. Podpora bude soustředěna na zkvalitnění stávajících a vytvoření nových celostátně působících center identifikace, dokumentace, uchování, propagace a využití kulturního dědictví ČR. Podpora bude dále soustředěna na realizaci vzorových projektů obnovy a využití významných památek ČR a na doplnění a modernizaci infrastruktury pro kulturní služby a kulturní průmysl.

Jedním z nejvýznamnějších problémů měst a bydlení v ČR je nebezpečí degradace fyzického prostředí a oslabování sociální struktury obyvatel rozsáhlých oblastí poválečných sídlišť. Rozsah celého problému vyžaduje národní koordinaci a jednotný přístup se zaměřením na problémové lokality, kde nepříznivé životní podmínky mohou vést ke koncentracím sociálně slabých nebo vyloučených domácností. Aktivity v oblasti bydlení se zaměří na podporu investic pro revitalizaci problémových sídlišť a na vytváření vhodného institucionálního a ekonomického prostředí pro regeneraci bytových domů a veřejných prostranství v těchto částech měst.

Ve formě několika pilotních projektů zaměřených na sociálně vyloučené romské lokality budou aktivity v oblasti bydlení doprovodnými operacemi navazujícími na aktivity v oblasti lidských zdrojů, zaměstnanosti a komunitních služeb v rámci OP LZZ nebo IOP.

Aktivity v oblasti modernizace a rozvoje systémů tvorby územních politik budou zaměřeny na podporu, systematizaci a koordinaci tvorby koncepčních a územně analytických dokumentů územního plánování, potřebných pro zajištění udržitelného rozvoje území. Tyto dokumenty budou vytvářet systémový rámec pro zjišťování a vyhodnocování stavu a vývoje území, návazně pak intervence podpoří prostředky, kterými budou příslušné orgány územního plánování ověřovat možnosti změn v území.

Prioritní oblast 5 je zaměřena výhradně na podporu v rámci Cíle Konvergence.

Prioritní oblast 6 – Technická pomoc

Prioritní oblast 6 se zaměří na podporu efektivního řízení IOP pro celé programovací období 2007 - 2013. Jedná se o průřezovou prioritní oblast a bude se dotýkat všech prioritních os a oblastí intervence IOP. V rámci této prioritní oblasti bude poskytováno financování pro pokrytí nákladů spojených s řízením, monitorováním, kontrolou, analýzou, propagací a poskytováním informací na úrovni celého IOP. V rámci procesu řízení bude prioritní oblast 6 podporovat i aktivity, které souvisejí s přípravou, výběrem a hodnocením pomoci a operací. Další podpůrné aktivity spadající pod technickou pomoc souvisí s pořízením, instalací a propojením počítačových systémů a odměňováním odborných poradců. Ostatní náklady technické pomoci se týkají provádění potřebných analýz a studií měřících dopady realizace programu a efektivitu řízení, šíření informací, vytváření sítí, zvyšování povědomí o IOP a pořádání informačních a propagačních akcí, vydávání propagačních materiálů a provádění analýz dopadů těchto akcí a další podpůrné aktivity pro řízení IOP.

Prioritní oblast 6 je rozdělena na dvě prioritní osy (6a a 6b) pro Cíl Konvergence a Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, a může být proto poskytována na administraci všech prostředků IOP, to jest i na administraci dodatečné alokace z Cíle RKaZ (prioritní osa 6b).

Tabulka 2.1: Definice cílů a prioritních oblastí IOP

Globální cíl IOP
Specifický cíl 1	Specifický cíl 2	Specifický cíl 3
Prioritní oblasti IOP

PO-1

Modernizace veřejné správy

PO-2

Zavádění ICT v územní veřejné správě

PO-3

Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb

PO-4

Národní podpora cestovního ruchu

PO-5

Národní podpora územního rozvoje

PO-6 Technická pomoc

2.3.1. Odůvodnění vícecílového charakteru IOP

IOP je v souladu s článkem 32 odst.1 obecného nařízení a na základě jednání s EK koncipován jako vícecílový program, který umožňuje - vedle základního zaměření na podporu regionů v rámci cíle Konvergence - podporu i v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (RKaZ). Dvě věcné prioritní oblasti programu a návazně i prioritní oblast Technická pomoc jsou doplněny o příspěvek z cíle RKaZ tak, aby mohly být aktivity v těchto oblastech obsažené podporovány na celém území ČR, to je včetně hl. města Prahy.

Z věcného hlediska jde o Prioritní oblast 1 – Modernizace veřejné správy, která se zaměřuje na modernizaci ústřední veřejné správy prostřednictvím vyššího využití informačních a komunikačních technologií; tato oblast je důležitou součástí vládou schválené strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (usnesení č. 757/2007 z 11. 7. 2007). Cílem Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby je dosáhnout významné kvalitativní změny ve veřejné správě jako celku při respektování symetrického modelu veřejné správy10. Dosažení tohoto stavu předpokládá intervence na celém území ČR.

Za druhé se jedná o Prioritní oblast 4 – Národní podpora cestovního ruchu, která se zaměřuje na podporu národních aktivit CR v ČR, kterými jsou zejména zavedení národního informačního a rezervačního systému, podpora národních a mezinárodních standardů ve službách CR, podpora marketingu, propagace a prezentace CR ruchu na národní úrovni.

Doplňkově vícecílovost zahrnuje i Prioritní oblast 6 – Technická pomoc protože je žádoucí, aby technická pomoc mohla být poskytována i na administraci dodatečné alokace z cíle RKaZ.

Vícecílovost vesměs zahrnuje aktivity systémového, resp. národního charakteru, které je nezbytné podporovat na celém území ČR, to je včetně území hl. města Prahy. Navrhované aktivity jsou de facto neoddělitelné z hlediska geografické příslušnosti (to je z hlediska cílů uvedených v čl. 3 obecného nařízení) a mají vždy dopad na celé území ČR. Z toho důvodu mají vždy obě prioritní osy v rámci příslušné prioritní oblasti identický obsah, odlišnosti se týkají pouze kvantifikace cílů těchto prioritních os, která je přímo úměrná poměru alokovaných prostředků.

Důvodem pro vícecílovost IOP je i skutečnost, že u obou výše uvedených tématických oblastí budou prostředky ERDF vydávány na stejné aktivity, resp. půjde o realizaci systémových národních projektů, pokrývajících současně oba cíle. Jednotná řídící struktura může proto efektivněji zajistit dodržení a kontrolu principu nepřevoditelnosti finančních

10 Jako symetrickou označujeme veřejnou správu v situaci, kdy horizontálně analogické instituce poskytují služby ve stejném rozahu a kvalitě. Občan – klient by měl např. na finančním úřadě obdržet stejně kvalitní službu bez ohledu na geografickou lokalizaci toho kterého úřadu.

prostředků mezi cíli podle čl. 22 obecného nařízení, ale i hospodárné a koordinované využití finančních prostředků obou cílů.

S ohledem na národní charakter těchto intervencí, ve vazbě na kompetence institucí v ČR a s ohledem na princip koncentrace je nezbytné zabezpečit jejich realizaci z centrální úrovně. Vzhledem k tomu, že tyto aktivity není možno efektivně podporovat na regionální úrovni (to je v rámci OP PK), rozhodla vláda ČR o vícecílovém charakteru IOP a přesunu části prostředků cíle RKaZ z OP PK do IOP (usnesení vlády č. 570/2007 z 25.5.2007).

Přehledný souhrn prioritních os IOP a zdroj jejich financování podle jednotlivých cílů (Konvergence nebo RKaZ) je obsažen v níže uvedené tabulce:

Prioritní osa IOP - číslo	Název prioritní osy	Zdroj financování
Prioritní osa 1a	Modernizace veřejné správy	Konvergence
Prioritní osa 1b	Modernizace veřejné správy	RKaZ
Prioritní osa 2	Zavádění ICT v územní veřejné správě	Konvergence
Prioritní osa 3	Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb	Konvergence
Prioritní osa 4a	Národní podpora cestovního ruchu	Konvergence
Prioritní osa 4b	Národní podpora cestovního ruchu	RKaZ
Prioritní osa 5	Národní podpora územního rozvoje	Konvergence
Prioritní osa 6a	Technická pomoc	Konvergence
Prioritní osa 6b	Technická pomoc	RKaZ

Pro výpočet příspěvku „pro rata“ z cíle RKaZ do rozpočtu IOP byl u každé z výše uvedených tématických oblastí (skupin prioritních os) navržen jednoduchý a transparentní vzorec (viz popis příslušné prioritní osy v rámci kapitoly 3 IOP), který představuje poměr cíle Konvergence a cíle RKaZ na realizaci všech aktivit (projektů) v těchto prioritních osách (resp. v rámci příslušné Prioritní oblasti). V daném poměru „pro rata“ bude každý systémový národní projekt v rámci příslušné vícecílové intervence financován z obou cílů.

Řídící orgán IOP při realizaci jednotlivých prioritních os programu zajistí soulad s článkem 22 všeobecného nařízení 1083/2006; za tímto účelem zabezpečí i vhodné monitorování.

Řídící orgán IOP zabezpečí oddělenou evidenci národních projektů pokrývajících oba cíle (pro které je stanoven „pro rata“ příspěvek) tak, že prostředky alokované pro cíl Konvergence nebudou moci být využity na financování intervencí v území cíle RKaZ a naopak. Zároveň řídící orgán IOP ve spolupráci s řídícím orgánem OP PK garantuje, že aktivity realizované v rámci IOP nebudou duplicitní k aktivitám OP PK.

2.4. Vazba zaměření IOP na strategické dokumenty

2.4.1. Národní lisabonský program 2005 - 2008

Národní program reforem (NPR) je dokumentem, kterým ČR navázala na iniciativu EU, jejímž cílem bylo vytvořit nový systém řízení Lisabonské agendy. NPR mají přispět k zjednodušení a zefektivnění dosavadní praxe při koordinaci hospodářských politik na úrovni EU i členských států a zajistit větší identifikaci těchto států se stanovenými prioritami Lisabonského procesu.

NPR ČR (usnesení vlády č. 1200/2005) představuje integrovaný a soudržný přístup mezi makroekonomickými politikami, mikroekonomickými politikami a politikou zaměstnanosti. NPR je koncipován na tříleté období a při formulaci priorit byl kladen důraz na jejich realizovatelnost v daném období, na stanovené výdajové rámce rozpočtu ČR a vyhodnotitelnost a vzájemný synergický efekt jednotlivých opatření.

IOP odráží následující hlavní priority tohoto programu:

Tabulka 2.2: Vazba IOP na NPR

Zaměření NPR	Prioritní oblasti IOP
	PO-1, PO-2	PO-3	PO-4	P0-5
Makroekonomická část
Makroekonomická stabilita a udržitelný růst	XX	XX	XX	XX
Mikroekonomická část
Podnikatelské prostředí		X		X
Výzkum a vývoj, inovace	X	X
Udržitelné využívání zdrojů				X
Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí	XX		X
část Zaměstnanost
Flexibilita na trhu práce	X	X		X
Začleňování na trhu práce		X	X
Vzdělávání	X	X

PŘÍMÁ VAZBA PRIORITNÍ OBLASTI IOP K NAPLNĚNÍ ZAMĚŘENÍ NPR	XX
NEPŘÍMÁ VAZBA PRIORITNÍ OBLASTI IOP K NAPLNĚNÍ ZAMĚŘENÍ NPR	X

Prioritní oblasti 1 Modernizace veřejné správy a 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě

Rozvoj infrastruktury pro modernizaci veřejné správy prostřednictvím informatizace ústřední státní správy a územní veřejné správy je plně v souladu s prioritním opatřením Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí, jehož jasně stanoveným cílem je podpora širokého využívání ICT ve veřejných službách, k čemuž vytvoří podmínky posilování infrastruktury a kapacity veřejné správy podporované v rámci oblasti intervence. To je významné také pro monitorovací a hodnotící kapacitu na různých úrovních územní správy. Pro rozvoj moderní veřejné správy bude vhodné zvýšit intenzitu využívání výsledků inovací, kterou v NPR zmiňuje prioritní opatření Výzkum a vývoj, inovace.

Prioritní oblast 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb

Jedním ze základů udržení a zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky je vysoká míra zaměstnanosti obyvatelstva a kvalitní a pružná pracovní síla. Proto je nutným předpokladem podpora zaměstnanosti, udržení sociální soudržnosti, zdraví populace a zajištění její práceschopnosti. Kvalitní a dostupné veřejné služby, podpořené touto oblastí intervence, tvoří také podmínku zvýšení efektivity financování zdravotní péče, popsané v NPR pod prioritní osou Makroekonomická stabilita a udržitelný růst. V souladu s prioritní osou Začleňování na trhu práce vytváří dostupnost sociální a zdravotní péče podmínky pro růst zaměstnanosti, zjednodušení přístupu na trh práce a zvýšení produktivity, tedy také konkurenceschopnosti ČR. Navrhovaná opatření jsou, v souladu s lisabonskou strategií, zaměřena na snižování zátěže zdravotního a sociálního systému.

Prioritní oblast 4 Národní podpora cestovního ruchu

Zlepšení podmínek pro rozvoj CR včetně využití moderních ICT (v souladu s prioritním opatřením NPR Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí) jako významné součásti hospodářské politiky ČR zlepšuje rámcové podmínky ekonomiky ČR, zvyšuje konkurenceschopnost celého odvětví CR a přispívá tak k rozvoji trhu práce vytvářením nových pracovních míst (v souladu s prioritním opatřením NPR Začleňování na trhu práce).

Prioritní oblast 5 Národní podpora územního rozvoje

Zkvalitnění podmínek pro územní rozvoj zvyšuje konkurenceschopnost a flexibilitu pracovní síly v souladu s principy NPR v části Zaměstnanost. NPR upozorňuje, že nedostatečně kvalitní a kapacitní infrastruktura negativně ovlivňuje příliv investic do jednotlivých regionů. Územní rozvoj a zvyšování úrovně služeb tak odstraňuje bariéru konkurenceschopnosti ekonomiky. Prostřednictvím rozvoje území oblast intervence rozvíjí také předpoklady pro rozvoj lidských zdrojů. Prioritní oblast se zaměřuje na aktivity vytvářející podmínky pro přímé vytváření pracovních míst. Intervence tedy mají podporu v NPR, neboť prioritní opatření Začleňování na trhu práce předpokládá zvyšování participace pracovních sil a snižování nezaměstnanosti. Dle návrhu NPR (prioritní opatření Flexibilita trhu práce) navíc umožňuje budování infrastruktury u národních plošných kulturních produktů (veřejných kulturních služeb) prostřednictvím vybudování ekonomicky životaschopného odvětví zvýšit flexibilitu pracovního trhu tím, že se na trhu práce rozšíří příležitosti pro potenciální pracovníky. Obnova kulturních zdrojů přispívá také k maximalizaci materiálové efektivnosti a racionálního využívání zdrojů, jak je popisováno v prioritním opatření NPR Udržitelné využívání zdrojů.

2.4.2. Strategické obecné zásady Společenství

Strategie využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007 – 2013 vychází z Rozhodnutí Rady (ES) ze dne 6. října 2006 o Strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES). Toto rozhodnutí specifikuje v souladu s obecným nařízením strategické priority ES pro politiku soudržnosti za účelem posílení realizace Lisabonské strategie.

Prioritní oblasti 1 Modernizace veřejné správy a 2 Zavádění ICT v územní veřejné správě

Rozšiřování informačních a komunikačních technologií v rámci hospodářství EU pokládá za hlavní nástroj zlepšení produktivity a konkurenceschopnosti regionů. Přispívá rovněž k reorganizaci výrobních postupů a ke vzniku nových podniků a soukromých služeb. Rozvoj informačních a komunikačních technologií může přispět také k regionálnímu rozvoji tím, že napomáhá k vytvoření a růstu pólů excelence pro činnosti v oblastech podporovaných informačními a komunikačními technologiemi.

Zásady považují posílení institucionálních kapacit, správy a řízení za klíčovou prioritu, zejména v méně rozvinutých regionech. Strukturální fondy by proto měly podporovat budování kapacit veřejné správy na vnitrostátní, regionální a místní úrovni s cílem zlepšit administrativní rámec pro hospodářskou činnost, dobré navrhování politiky a její provádění, včetně lepší tvorby právních předpisů, hodnocení a posouzení dopadů politických návrhů a pravidelné prověřování prováděcích mechanismů.

Účinná a efektivní správa má značný význam pro hospodářský růst a umožňuje poskytovat nové služby. Politika soudržnosti by také měla podporovat informatizaci veřejné správy za účelem zpřístupnění aplikací a služeb – například elektronická veřejná správa, která představuje alternativu k jiným, často nákladnějším, modelům poskytování služeb, což je důležité především pro vzdálené a řídce osídlené oblasti.

Rozvinutá informační společnost je nezbytným předpokladem efektivní kapacity veřejné správy – Smart Administration. Ta představuje významný předpoklad hospodářského růstu a zaměstnanosti (v souladu s přepracovanou Lisabonskou strategií). Strukturální fondy budou v tomto rámci podporovat investice do lidského kapitálu ve veřejné správě a službách na všech územních úrovních.

Pro země a regiony spadající pod Cíl Konvergence to znamená zvýšit produktivitu a kvalitu práce ve veřejném sektoru. Členské státy se vyzývají k budování veřejné správy a veřejných

služeb na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, přičemž by měla být zohledněna konkrétní situace každého členského státu (viz SOZS – kapitola 1.3.4 Správní kapacita).

Prioritní oblast 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb

Účinné a efektivní poskytování veřejných služeb – především elektronické veřejné správy a elektronického zdravotnictví – má značný význam pro hospodářský růst a umožňuje poskytovat kvalitativně nové služby. Podpora by se měla soustředit na zavádění veřejných služeb, které povedou k rozvoji konkurenceschopné ekonomiky, hospodářskému růstu, zvyšování zaměstnanosti a podpoře sociálního začlenění znevýhodněných skupin.

Zásady věnují samostatnou část problematice zdraví obyvatel EU. Stěžejným tématem je perspektiva demografického vývoje EU - stárnoucí populace a zákonitý úbytek pracovní síly. Problematika péče o zdraví obyvatel je jednoznačně hodnocena jako faktor s přímým dopadem na produktivitu a konkurenceschopnost společnosti.

Za důležité jsou považovány kroky směřující ke zvýšení počtu zdravých pracovních let obyvatel, investice do podpory zdraví a prevence nemocí, které pomohou udržet aktivní účast co největšího počtu pracovníků ve společnosti a tedy i jejich ekonomický příspěvek, což sníží podíl ekonomické závislosti. K zmenšení existujících rozdílů mezi evropskými regiony má přispět právě politika soudržnosti formou podpory zdravotnických služeb. Zlepšení zdraví a prevence zdravotních rizik v rámci Společenství je důležitou úlohou, protože dobrá zdravotní péče znamená vyšší účast na trhu práce, delší pracovní život, vyšší produktivitu a nižší náklady na zdravotní a sociální péči.

Oblast sociálních služeb úzce souvisí s obecnou zásadou Vytváření více a lepších pracovních míst v rámci prioritní činnosti Přivést více lidí do zaměstnání, zajistit jejich setrvání v zaměstnání a modernizovat služby v rámci systémů sociální ochrany. V rámci hlavních směrů zaměstnanosti se klade důraz na provádění politik zaměstnanosti zaměřených na dosažení plné zaměstnanosti, zlepšení kvality a produktivity práce a posílení sociální a územní soudržnosti, zajištění trhů práce otevřených sociálnímu začlenění, posílení přitažlivosti práce a vytváření takových pracovních míst, která se z pohledu uchazečů o práci vyplatí přijmout, včetně zaměstnání pro znevýhodněné a neaktivní občany.

Oblast bezpečnosti, prevence a řešení rizik souvisí s obecnou zásadou Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující, která v rámci prioritní činnosti Posílení součinnosti mezi ochranou životního prostředí a růstem přiřazuje vysokou prioritu poskytování environmentálních služeb, jako např. ochrana před určitými environmentálními riziky (například desertifikací, suchy, požáry a povodněmi), a doporučuje mj. přijmout opatření na prevenci rizik prostřednictvím cílenějšího výzkumu a lepšího využívání informačních a komunikačních technologií a inovativnější politiky veřejného řízení.

Oblast bezpečnosti, prevence a řešení rizik má úzkou vazbu rovněž na obecnou zásadu Vytváření více a lepších pracovních míst. V rámci prioritní činnosti Zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a dovedností je důraz kladen na investice do infrastruktury v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, pokud mohou takové investice značně přispět ke zvýšení kvality a účinnosti vzdělávacího systému a systému odborné přípravy.

Prioritní oblast 4 Národní podpora cestovního ruchu

V rámci První obecné zásady, Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující, je jako perspektivní oblast jmenován rozvoj CR. SOZS zohledňují územní rozměr politiky soudržnosti, který se promítá také do hospodářské diverzifikace venkovských oblastí. Ty jsou často závislé na cestovním ruchu, proto SOZS určují, že je třeba uplatnit integrovaný přístup směřující především k tomu, aby měl pozitivní dopad na odvětví CR, místní hospodářství,

osoby pracující v cestovním ruchu, návštěvníky a místní obyvatelstvo a také na přírodní a kulturní dědictví. To se odráží v národní podpoře CR v rámci IOP.

Prioritní oblast 5 Národní podpora územního rozvoje

Kultura je v SOZS vnímána jako součást fyzického prostředí, jež společně s environmentálními aspekty působí pozitivně na motivaci především vysoce kvalifikovaných zaměstnanců setrvávat v regionu a stává se tak součástí první obecné zásady - Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující. Úlohu kultury vyzdvihuje především priorita 2 Posílení součinnosti mezi ochranou životního prostředí a růstem. Ta stanovuje zásadu zajištění atraktivních podmínek regionů, jichž se dá dosáhnout prostřednictvím obnovy fyzického prostředí včetně přírodního a kulturního bohatství.

V rámci zajištění růstu a zaměstnanosti SOZS zdůrazňují význam opatření na zachování a rozvoj kulturního dědictví, a to jak ve městech, tak ve venkovských oblastech. Integrovaný přístup k regionálnímu rozvoji by měl podle SOZS směřovat k tomu, aby měl příznivý dopad na přírodní a kulturní dědictví.

V kapitole Zohlednění územního rozměru politiky soudržnosti SOZS nastiňuje způsob programování v regionálním rozvoji. Zejména upozorňují na nutnost zohlednit konkrétní problémy městských oblastí jako je sociální vyloučení, vysoká a rostoucí míra kriminality a všeobecně se zhoršující kvalita života v chudých městských čtvrtích. Města mohou zlepšením plánování, navrhování a udržování veřejných prostorů podstatně oslabit faktor trestné činnosti a pomoci při budování atraktivních a bezpečných ulic, parků a otevřených prostorů.

Regionální dimenze, zejména ve vztahu k městskému a venkovskému prostředí je definována v kapitole Zohlednění územního rozměru politiky soudržnosti. Územní rozdíly mezi regiony a schopnost přizpůsobit se charakteristickým rysům jednotlivých regionů a dynamice vývoje by měly být jednou ze základních součástí plánování rozvojových aktivit k nastartování místního růstového potenciálu.

IOP svým obsahem odráží zaměření všech obecných zásad ES a to následujícím způsobem:

Tabulka 2.3: Vazba IOP na SOZS

Zaměření SOZS	Prioritní oblast IOP
	PO-1, PO-2	PO-3	P-O4	PO-5
Obecná zásada I.: Přitažlivější Evropa a regiony Evropy pro investory a pracující
Rozšíření a zlepšení dopravních struktur				X
Posílení součinnosti mezi ochranou životního prostředí a růstem		X	X	X
Řešení intenzivního využívání tradičních zdrojů energie v Evropě
Obecná zásada II.: Zlepšení znalostí a inovace: cesta k růstu
Zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a technologického rozvoje	X	X		X
Usnadnit inovace a podporovat podnikavost	X	X
Podporovat informační společnost pro všechny	XX	XX	X
Zlepšit přístup k financím	XX	XX
Obecná zásada III.: Vytváření více a lepších pracovních míst
Přivést více lidí do zaměstnání, zajistit jejich setrvání v zaměstnání a modernizovat systémy sociální ochrany	X	X		X
Zvýšit přizpůsobivost pracujících a podniků a pružnost trhů práce	X	X
Zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a	X	X

kvalifikace
Správní kapacita	XX	XX
Pomoci udržet zdravou pracovní sílu		XX

PŘÍMÁ VAZBA PRIORITNÍ OBLASTI IOP K NAPLNĚNÍ ZAMĚŘENÍ SOZS	XX
NEPŘÍMÁ VAZBA PRIORITNÍ OBLASTI IOP K NAPLNĚNÍ ZAMĚŘENÍ SOZS	X

2.4.3. Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013

Provázanost IOP s NSRR je evidentní u všech specifických cílů IOP a všech strategických cílů NSRR:

1. Nejvýznamnější vazby IOP jsou na II. Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost (zejména vazba na priority B. Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti,

C. Posilování sociální soudržnosti, D. Rozvoj informační společnosti a E. Smart Administration). Všechny specifické cíle IOP komplementárně vytvářejí prostředí pro dosažení pružné a soudržné společnosti, a to prostřednictvím zajištění standardu v poskytování služeb občanům a podnikům. Naplnění těchto cílů ulehčí komunikaci s veřejnou správou a zároveň umožní efektivnější řešení životních situací pro všechny segmenty populace, zcela v souladu se strategií NSRR. Podpora dosažení cílů IOP se přímo zaměřuje na dosažení společnosti s rozvinutým systémem zdravotně-sociální péče, která

„umožňuje plnohodnotné zapojení dříve marginalizovaných skupin obyvatelstva, garantuje rovnost příležitostí a vykazuje vysokou míru soudržnosti“.

2. Důležitá je vazba na I. Strategický cíl NSRR Konkurenceschopná česká ekonomika, konkrétně pak na prioritu C. Udržitelný rozvoj CR a využití potenciálu kulturního bohatství, které je v IOP naplňováno prostřednictvím prioritních oblastí 4 Národní podpora rozvoje cestovního ruchu a 5 Národní podpora územního rozvoje, které zahrnují rozvoj služeb na národní úrovni pokud jde o oblast CR a kulturního dědictví a kulturních služeb. Moderní veřejná správa je předpokladem vytvoření prostředí pro efektivní poskytování veřejných služeb, což je významným faktorem atraktivity regionu pro obyvatele i podnikatele.

3. Vazby jsou čitelné v propojení strategických cílů NSRR a specifických cílů IOP v oblastech územního rozvoje, modernizace a zvyšování dostupnosti veřejných služeb. Se IV. Strategickým cílem NSRR Vyvážený rozvoj území je zprostředkována vazba v rámci všech specifických cílů IOP. IOP je navázán zejména na prioritu A. Vyvážený rozvoj regionů a B. Rozvoj městských oblastí. Dle NSRR by měl rozvoj území vycházet z podpory přirozených center, která jsou hnacím motorem růstu regionální a místní ekonomiky. Proto se podpora v rámci specifického cíle IOP v oblasti řízení a podpory rozvoje územního rozvoje koncentrují právě na tato centra (viz např. podpora bydlení v rámci IOP). NSRR poukazuje v rámci tohoto cíle na nutnost eliminaci trendů vedoucích ke vzniku novodobých neodůvodněných regionálních disparit. K tomu přispěje koordinace a systémová opatření v oblasti řízení a podpory socioekonomických faktorů rozvoje regionů, které jsou náplní třetího specifického cíle IOP.

4. III. Strategický cíl NSRR Atraktivní prostředí, konkrétně pak priorita A. Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí je v rámci IOP naplňován především v prioritní oblasti 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb, která zahrnuje i podporu aktivit souvisejících s rozvojem záchranného systému pro zvýšení bezpečnosti, prevence a řešení rizik.

Podrobně jsou vazby zachyceny v následující tabulce:

Tabulka 2.4: Vazba IOP na NSRR

Zaměření NSRR	Prioritní oblasti IOP
	P-O1, PO-2	PO-3	PO-4	PO-5
I. Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika
Konkurenceschopný podnikatelský sektor	X	X	X	X
Podpora kapacit V&V pro inovace	X	X
Rozvoj udržitelného CR	X		XX
II. Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost
Vzdělávání	X	X
Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti		XX	X	X
Posilování sociální soudržnosti		XX		X
Rozvoj informační společnosti	XX	X	X	X
Smart Administration	XX	XX		XX
III. Strategický cíl: Atraktivní prostředí
Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí	X	X	X	X
Zlepšení dostupnosti dopravou
IV. Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území
Vyvážený rozvoj regionů	X	X	X	XX
Rozvoj městských oblastí		X	X	XX
Rozvoj venkovských oblastí		X	X	XX

PŘÍMÁ VAZBA PRIORITNÍ OBLASTI IOP K NAPLNĚNÍ ZAMĚŘENÍ NSRR	XX
NEPŘÍMÁ VAZBA PRIORITNÍ OBLASTI IOP K NAPLNĚNÍ ZAMĚŘENÍ NSRR	X

2.4.4. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby – Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2013

Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration), schválená usnesením vlády č. 757/2007, je základním koncepčním dokumentem v oblasti zefektivňování veřejné správy. Strategie vymezuje oblasti a projektové okruhy, které budou prioritně podporovány z OP LZZ a IOP v rámci realizace priority Smart Administration NSRR. Ve vztahu IOP bude Strategie realizována prostřednictvím intervencí z prioritních oblastí 1 a 2, přičemž bude zajištěna návaznost na aktivity realizované v prioritní oblasti 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb.

K naplnění cílů strategie jsou využívány dva operační programy: Operační program lidské zdroje a zaměstnanost a Integrovaný operační program. Na strategické úrovni je koordinace mezi těmito dvěma programy determinována faktem, že oba programy jsou vnímány jako nástroje k dosažení cílů výše uvedené strategie. V koncepční rovině bude koordinace mezi oběma programy zajištěna skrze Grémium náměstků pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu, které je složeno z vysokých představitelů orgánů státní správy a místní samosprávy. Na realizační úrovni bude koordinace mezi projekty obou programů zajištěna Odborem strukturálních fondů MV, který funguje jako zprostředkující subjekt pro dotyčné priority obou operačních programů.

Strategie se zaměřuje na šest vzájemně provázaných aspektů veřejné správy: občana, úředníka, legislativu, technologii, organizaci a finance. OP LZZ bude podporovat aktivity související s posílení role občana ve veřejné správě (zapojování veřejnosti do rozhodovacího procesu, posílení komunikace a klientského přístupu k občanovi), s postavení a výkonností úředníka (zavádění komplexního systému řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně inovativních přístupů ke vzdělávání), s legislativou (reforma legislativního procesu, zavádění hodnocení dopadů přijímané regulace), organizací veřejné správy (přezkoumání efektivnosti nastavení kompetencí ve veřejné správě, audit agend vykonávaných veřejnou správou, zavádění systémů řízení kvality) a financováním veřejné správy (posílení principu víceletého rozpočtování, zavádění systému státní poklady). IOP bude své intervence směřovat do posledního vrcholu hexagonu veřejné správy, kterým jsou technologie, vyjádřené v dnešní době přiděvším jako ICT podporující realizaci eGovernment.

Prakticky tak většina cílů strategie předpokládá provázanost investic z obou operačních programů, přičemž investice z IOP budou směřovat k zajištění technologické stránky realizovaných opatření. Pokud tak bude například v rámci zkvalitňování právního prostředí zaváděn systém hodnocení dopadu regulace (Regulatory Impact Assement – RIA), IOP bude podporovat vytvoření adekvátního software a zajištění dostatečné kapacity komunikační infrastruktury tak, aby bylo možné hodnocení dopadu regulace provádět elektronicky. Tuto provázanost dokumentuje následující tabulka:

Druh cíle	Popis cíle strategie (globálního, strategického nebo specifického cíle)	OP LZZ	IOP
Globální cíl	Prostřednictvím zefektivnění fungování veřejné správy a veřejných služeb podpořit socio-ekonomický růst ČR a zvýšit kvalitu života občanů.	xxx	xxx
Strategický cíl	Zkvalitnit tvorbu a implementaci politik.	xxx	x
	Racionalizovat administrativní procedury s cílem zajistit jejich větší efektivitu a transparentnost, minimalizovat byrokratické prvky uvnitř veřejné správy (organizační re-engineering zahrnující přezkoumání	xxx	x

	stávajících struktur a agend a re-designing kompetencí a funkcí).
	Zavést systém strategického plánování ve státní správě a zajistit jeho provázanost na finanční řízení.	xxx	x
Strategický cíl	Zlepšit a zjednodušit regulatorní prostředí a vytvořit atraktivní prostředí pro podnikatele, domácí i zahraniční investory.	xxx	x
	Provést analýzu stávajících regulací s cílem identifikovat a odstranit nadbytečnou regulaci.	xxx
	Reformovat legislativní proces s cílem učinit tvorbu regulace transparentní, zavést hodnocení dopadu regulace.	xxx	x
Strategický cíl	Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veřejné správy.	xxx	xxx
	Zavést systémy řízení kvality a sledování výkonnosti na úřadech veřejné správy.	xxx	x
	Zajistit adekvátní využívání ICT, vytvořit centrální registry veřejné správy tak, aby bylo možné bezpečné sdílení dat orgány veřejné moci a zároveň byl občanům umožněn oprávněný přístup k údajům vedeným v těchto registrech.	x	xxx
	Zlepšit vertikální i horizontální komunikaci ve veřejné správě, zajistit synergické působení různých úrovní veřejné správy.	xx	xxx
	Zavést jednotný systém řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, jasně nastavit motivační prvky a odpovědnost úředníků, prosazovat moderní vzdělávací a náborovou politiku.	xxx	x
	Důsledně prosazovat preventivní i represivní opatření v boji s korupcí.	xxx
	Modernizovat a restrukturalizovat daňovou a celní správu zvýšením efektivity v legislativní, organizační, personální a materiální oblasti, zvýšením kvality řízení a managementu v úřadech daňové správy a posílením transparentnosti a otevřenosti úřadů daňové a celní správy.	xx	xx
Strategický cíl	Přiblížit veřejné služby občanovi, zajistit jejich maximální dostupnost a kvalitu.	xxx	xxx
	Prosazovat eGovernment s důrazem na bezpečný a jednoduchý přístup k veřejným službám prostřednictvím sítě internetu, připravit právní úpravu, která zajistí elektronizaci procesních úkonů ve veřejné správě, zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní bezpečnou komunikaci mezi úřady a veřejností a optimalizuje interní procesy veřejné správy s využitím informačních komunikačních technologií.	x	xxx
	Vybudovat siť kontaktních míst veřejné správy, univerzálního místa pro fyzické a právnické osoby, kde bude možné z jednoho místa činit veškerá podání vůči orgánům veřejné správy, získávat veškeré ověřené údaje vedené v dostupných centrálních registrech a evidencích a získávat informace o průběhu všech řízení, která jsou s danou osobou či o jejích právech a povinnostech orgány veřejné moci vedena.	x	xxx
	Zavést kontinuální sledování kvality veřejných služeb, včetně zjišťování klientské spokojenosti.	xxx	x

Prosazovat principy konkurence ve veřejných službách při garanci minimálních standardů.

xxx

Strategický cíl

Zkvalitnit činnost justice.

xxx

Zavést systém elektronické justice včetně dokončení všech návazných projektů vedoucích k zefektivnění práce justice a zlepšení komunikace justice jak

s odbornou, tak i laickou veřejností.

xxx

2.5. Vazba IOP na operační programy 2007 – 2013

Na jedné straně IOP, prostřednictvím svých prioritních oblastí 1, 2 a 3, vytváří předpoklady pro fungování institucí a procesů veřejné správy na celém území ČR; tato úroveň je doplněna o komunikační úroveň v podobě zavádění ICT do veřejné správy a zvýšení kvality veřejných služeb. IOP se zaměřuje na infrastrukturní aktivity, které jsou komplementární k aktivitám financovaným jednak z ROPů (zde pouze aktivity místního či regionálního významu), jednak z OP LZZ (neinvestiční výdaje priorit 2, 3 a 4 OP LZZ), a dále v oblasti plánování a rozvoje území (vazba na přípravu území pro investice – vazba na ostatní operační programy a ROPy). IOP se v oblasti zavádění ICT do územní veřejné správy doplňuje s OP PK, který v omezené míře umožní rozvoj územní veřejné správy v Praze prostřednictvím rozvoje ICT.

OP LZZ bude podporovat měkké aktivity v rámci prioritní osy 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, pro níž vytvoří IOP podmínky prostřednictvím transformace zařízení sociálních služeb, dostupností zařízení sociálních služeb v sociálně vyloučených romských lokalitách, dostupností pracovních příležitostí pro znevýhodněné osoby. IOP rovněž podpoří budování institucí napojených na trh práce a tím doplní aktivity OP LZZ realizované v jeho prioritní ose 2a Aktivní politika trhu práce.

Podpora z ESF v oblasti veřejné správy se předpokládá v rámci OP LZZ, v prioritních osách 4a/4b Veřejná správa a veřejné služby; jde o aktivitu, ke které je výrazně doplňková a komplementární 1. a 2. prioritní oblast IOP, která je zaměřena na investice do ICT, spojené se snahou modernizovat ústřední i územní veřejnou správu. Tato oblast není samostatně řešena v rámci ROP, přitom rozvoj moderní veřejné správy prostřednictvím ICT je i na regionální a místní úrovni nutný a právě IOP umožní regionální a místní správě rozvoj i v této oblasti, což zpětně přispěje ke kvalitnějšímu rozvoji i v oblastech, které jsou do ROP zahrnuty (synergie).

Podpora v oblasti zdravotnictví (v rámci prioritní oblasti 3 IOP) bude mít úzkou vazbu na oblasti intervence ROPů; v rámci IOP se podpora soustředí na národní sítě zdravotnických zařízení, naproti tomu ROPy se zaměří na místní a regionální úroveň). Oblast intervence IOP, která bude rozvíjet infrastrukturu v oblasti prevence a řešení rizik (v rámci 3. priority) bude komplementární s OP LZZ a s OP VaVpI (výzkum v oblasti bezpečnosti a prevence rizik).

Na druhé straně IOP vytváří v prioritách 4 a 5 „nadstavbu“ v podobě podpory vybraných klíčových oblastí veřejných služeb zaměřených na nastartování rozvojového potenciálu (CR, kultura), na řešení „strukturálních“ problémů v podobě regenerace/revitalizace specifických městských částí (komplexní revitalizace problémových sídlišť) a vytváření předpokladů pro udržitelný rozvoj území. IOP se zaměřuje na podporu aktivit národního a nadregionálního významu, a je tak komplementární s aktivitami regionálního a lokálního významu financovanými z ROP.

Aktivity veřejných služeb CR obsažené v IOP jsou komplementární s aktivitami místního a krajského významu, jež budou realizovány v ROPech. V rámci IOP budou podporovány

aktivity, které je nezbytné vést z národní úrovně (marketing a propagace ČR, certifikace a standardizace služeb, apod.).

Podpora v oblasti kultury (v rámci 5. prioritní oblasti IOP) bude mít úzkou vazbu na oblasti intervence ROPů. V rámci IOP se podpora zaměří na lepší využití kulturního dědictví ČR prostřednictvím omezeného rozsahu projektů zaměřených na rozšíření a modernizaci veřejných kulturních služeb a rozvoj kulturního průmyslu (budování tematicky specializovaných národních center pro vybrané segmenty kulturního dědictví, vzorové projekty obnovy vybraných konkrétních nemovitých památek, zdokonalení infrastruktury pro moderní kulturní služby). Realizované podpory v rámci ROP budou výrazně zaměřeny na podporu rozvoje CR na místní a regionální úrovni. Současně je aktivita v oblasti kultury komplementární s aktivitami 1. a 2. prioritní oblasti IOP, s OP LZZ a s OP VaVpI.

Zlepšování prostředí pro bydlení má charakter doplňkovosti i s podporami poskytovanými v rámci oblastí intervence OP ŽP. Rozvoj městských zón řešený prostřednictvím IOP systémově na nadregionální úrovni má dále úzkou vazbu na ROPy, v jejichž rámci se budou realizovat aktivity zaměřené na rozvoj měst. Podpora bydlení bude nedílnou součástí rozvoje větších měst, nutnou podmínkou bude zpracování Integrovaných plánů rozvoje měst.

Tabulka 2.5: Vazby prioritních oblastí IOP na jiné programy

Prioritní oblast (oblast intervence)	Vazby na intervence jiných operačních programů či národních programů	Vymezení rozhraní, styčných bodů, synergií či doplňkovosti
Prioritní oblast 1 – Modernizace veřejné správy,
1.1 Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě	OP LZZ– Prioritní osa 4 Veřejná správa	IOP se zaměřuje na systémové intervence na úrovni centrálních úřadů veřejné správy. IOP je zaměřen na investiční projekty infrastrukturní povahy (ERDF). Intervence z OP LZZ se zaměřuje na „měkké aktivity, které jsou nadstavbou na infrastrukturu financovanou z IOP. Tato oblast není řešena v rámci ROP.
Prioritní oblast 2 – Zavádění ICT ve veřejné správě
2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě	OP LZZ (prioritní osa 4) OP PK	Tato oblast není řešena v rámci ROP. OP PK doplňuje podpory v IOP (cíl Konvergence), v rámci oblasti podpory 1.3 umožňuje rozvoj e-služeb městské správy v Praze (cíl RKaZ).
Prioritní oblast 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb
3.1 Služby v oblasti sociální integrace	OP LZZ – (P3 Sociální integrace a soudržnost) ROPy – podpora sociální infrastruktury místní úrovně	IOP se zaměřuje na investiční projekty systémového, respektive inovativního zaměření v oblasti sociální integrace, včetně podpory specifických skupin obyvatel (Rómové). Intervence jsou doplňkové s měkkými aktivitami realizovanými v OP LZZ, konkrétně s aktivitami realizovanými v rámci projektů ESF v prioritě 3 Sociální integrace a rovné příležitosti OP LZZ. Věcně bylo vymezeno rozhraní mezi IOP a ROPy.
3.2 Služby v oblasti veřejného zdraví	ROPy	IOP je určen pro realizaci opatření v úrovni tzv. národních sítí zdravotních zařízení a v úrovni národních či nadregionálních dopadů (investice spolufinancované z ERDF). V rámci ROP podpora projektů na místní a regionální úrovni, bylo stanoveno rozhraní mezi podporami IOP-ROP.
3.3 Služby v oblasti zaměstnanosti	OP LZZ (PO-2 Aktivní politiky trhu práce)	Intervence v IOP v oblasti zaměstnanosti budou zaměřeny na modernizaci systému služeb zaměstnanosti, systémovou podporu školicích a rekvalifikačních institucí. V rámci OP LZZ budou řešeny tzv. „měkké aktivity“. ROPy tuto oblast intervence neřeší
3.4 Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik		ROPy v zásadě tuto oblast intervence neřeší (s výjimkou dílčích aktivit v ROP Moravskoslezsko).
Prioritní oblast 4 – Národní podpora cestovního ruchu
Národní podpora	ROPy – rozvoj CR	IOP financuje aktivity systémového a národního charakteru v oblasti

Prioritní oblast (oblast intervence)	Vazby na intervence jiných operačních programů či národních programů	Vymezení rozhraní, styčných bodů, synergií či doplňkovosti
rozvoje cestovního ruchu	v regionech (infrastrukturní projekty) ROPy – rozvoj služeb a produktů CR v regionech	CR. Aktivity v oblasti marketingu jsou v ROPech a IOP navzájem komplementární, přičemž mají jasně stanovené rozhraní. IOP bude financovat intervence komplexně na národní úrovni
Prioritní oblast 5 – Národní podpora územního rozvoje
5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví	ROP – rozvoj CR	Komplementarita aktivit v IOP se zaměřením intervencí ROP na rekonstrukci a obnovu památek regionálního a místního významu a na podporu rozvoje CR.
5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích	Úzká vazba na ROPy (podpora rozvoje měst, regenerace území) Doplňuje národní program „Program regenerace panelových sídlišť“ a národní Program PANEL	Komplementarita intervence v IOP na aktivity ROP v oblasti rozvoje měst (regenerace území). IOP financuje komplexní systémové řešení části urbánní problematiky, která se zaměřuje na oblast bydlení na základě Integrovaných plánů rozvoje měst a má národní charakter.
5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik	Vazba na PRV, nepřímá vazba na ostatní operační programy, zejména pak ROPy. Podmiňuje urbánní rozvoj a rozvoj venkova, rozvoj dopravní infrastruktury, infrastruktury CR a popř. služeb a infrastruktury pro podnikání a inovace	Uvedená podpora přispívá ke zkvalitnění plánování udržitelného rozvoje území, podmiňuje další rozvoj území. ROPy tuto oblast neřeší Vazba na opatření Obnova a rozvoj vesnic v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). PRV podporuje projekty obcí do 500 obyvatel, v rámci IOP (oblast intervence 5.3) bude podpora územních plánů obcí nad 500 obyvatel.

2.6. Ex-ante hodnocení IOP

Průběh zpracování Ex-ante hodnocení

Ex-ante hodnocení IOP probíhalo od konce července 2006 do února 2007 a zahrnulo i hodnocení verze IOP, která byla schválena vládou (usnesení vlády č. 197 z 28. února 2007). Hodnocení bylo následně aktualizováno s ohledem na změny dokumentu prováděné na základě procesu projednávání OP se zástupci Evropské komise.

Zpracovatelem hodnocení byla firma Akses, spol. s r.o. Nezávislost hodnotitele dle článku 47

(3) obecného nařízení byla zajištěna jednak ve způsobu zadání hodnocení a dále prostřednictvím řízení hodnocení. Hodnotitel byl vybrán formou veřejné soutěže v souladu se zákonem č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, vnitřními předpisy MMR a metodickou příručkou Evaluace socioekonomického rozvoje. Zadavatel stanovil věcné garanty hodnocení, kteří dohlíželi na samotnou realizaci hodnocení, zejména na dodržení podmínek zadání a na zajištění účinné komunikace mezi zadavatelem, zpracovatelem a pracovními skupinami. Od srpna 2006 se hodnotitelé účastnili všech důležitých jednání zadavatele i pracovních skupin ke tvorbě IOP a aktivně svými komentáři přispívali k programování.

Ex-ante proces byl organizován jako interaktivní spolupráce týmu hodnotitele se zpracovatelem, řídícím orgánem a pracovními skupinami IOP během kterého hodnotitel předkládal své vlastní návrhy na zlepšení vnitřní soudržnosti a logiky programu. Šlo např. o návrh nového vymezení prioritních os v září 2006, které bylo řídícím orgánem IOP akceptováno. Tým hodnotitele se soustředil zejména na řešení formálně-technických a metodických nedostatků programu, vymezení vnitřní logické struktury a provázanosti programu a vymezení pozice programu v rámci celkové strategie NSRR ČR 2007 - 2013.

Plně znění závěrečné zprávy ex-ante hodnocení IOP je v souladu s článkem 47 (3) obecného nařízení k dispozici na internetových stránkách MMR (www.strukturalni- xxxxx.xx/xxx/xxxxxxxxx). Následující text představuje autorizovaný výtah finálního hodnocení, doplněný o případné stanovisko zpracovatele IOP v případě, že stanoviska zpracovatele IOP a hodnotitele se různí.

Souhrnné hodnocení

Předložený finální návrh programu při zohlednění provedených úprav představuje v porovnání s předchozími návrhy programu dokument, který lze považovat za vhodný podklad pro řešení problémových oblastí NSRR vyžadujících jednotný přístup na národní úrovni, centrální metodické vedení, případně koordinaci napříč všemi regiony a které nemohou být řešeny v tematických operačních programech.

Hodnotitel uvádí, že v průběhu hodnocení došlo v programu ke zcela zásadním a důležitým změnám, které posunuly program ze zcela nekonzistentní a nevyrovnané polohy do uceleného a z velké části utříděného programu, který lze i přes přetrvávající dílčí nedostatky označit za dokument, který by z národní úrovně mohl napomoci ke zvýšení efektivity ostatních tematických operačních programů a k vyváženějšímu rozvoji regionů.

Přesto že celý program doznal velmi podstatných pozitivních změn, stále podle hodnotitele přetrvávají nejasnosti, které nemusí nezbytně nutně ovlivňovat program jako takový, mohou však mít podstatný vliv na úspěšnou implementaci programu a měly by tudíž být vyřešeny v navazujících materiálech (prováděcí dokument, operační manuál). Jedná se zejména o nejasné vymezení dopadů programu v podobě adekvátně nastavených indikátorů a o lepší popis předpokládaného procesu implementace a koordinace s regionálními operačními programy v případě některých navrhovaných aktivit.

Poznámka: v souvislosti s výše uvedeným byl program dále dopracován, byla upravena soustava indikátorů, doplněna kapitola o koordinaci programu s ROPy, OP LZZ a EAGGF.

Hodnocení konzultačního procesu

Dle názoru ex-ante hodnotitele lze konzultační proces při přípravě a formulaci programu IOP hodnotit celkově jako uspokojivý a naplňující požadavek na partnerský přístup. Ustavení a vlastní výstupy práce pracovních skupin pro jednotlivé prioritní osy dostačujícím způsobem promítají zájmy jednotlivých aktérů. Průběžné připomínky ex-ante hodnotitele k dokumentu byly včas a řádně pracovními skupinami projednány, jejich zapracování příslušnými resorty ovšem bylo však často jen částečné či formální.

Vzhledem k šíři záběru programu a měnící se struktuře dokumentu v průběhu jeho zpracování, hlavně s ohledem na upřesňování zaměření programu, byla práce skupin do určité míry selektivní a „spoluvlastnictví“ prioritních os jako celku všemi zapojenými odborníky dle názoru hodnotitele je tudíž limitováno. Výsledkem je relativní izolovanost jednotlivých oblastí, bez výrazné vzájemné integrace a to i přesto, že jednotlivé intervence vycházejí ze společné strategie, která určitý představuje spojující prvek.

Po zohlednění celkového procesu hodnocení ex-ante hodnotitel nespatřuje zásadnější riziko v zmíněné „izolovanosti“ jednotlivých prioritních os, vyzdvihuje však naopak potřebu cílenější

spolupráce a koordinace s intervencemi regionálních operačních programů a to nejen na úrovni vlastní implementace, kdy dojde zejména k eliminaci možných překryvů, ale i na úrovni nastavení jednotného vnímání společných cílů tak, aby se výsledné dopady programů doplňovaly. Teprve začátkem roku 2007 došlo k výrazné integraci oblastí intervence, kde jednotícím aspektem jsou veřejná správa a veřejné služby, tedy role státu, jednotlivých ministerstev, krajů a obcí, s orientací na občana a jeho potřeby a s cílem vytvořit vhodné podmínky pro rozvoj podnikání a zvýšit kvalitu života.

Hodnocení analýzy výchozího stavu

Hodnotitel IOP se domnívá, že analýzu výchozí situace lze považovat za validní, neboť vhodným způsobem popisuje roli a vztah jednotlivých oblastí ke konkurenceschopnosti regionů a sociální kohezi.

Analýza byla v průběhu zpracování a hodnocení programu vhodně doplněna a zejména u problémových oblastí veřejné správy a veřejných služeb poskytuje velmi dobrý základ pro následné nastavení oblastí podpory.

Přesto hodnotitel uvádí, že u některých intervencí stále není zřejmé, proč právě vybrané intervence jsou z hlediska cílů programu a cílů příslušné priority důležité. Analýza výchozího stavu je zaměřena poměrně selektivně, což dává pouze omezenou představu o tom, zda zvolené intervence jsou právě těmi správnými, které přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti regionů a ČR jako celku. Zejména u oblastí národní podpory územního rozvoje je analýza stále na relativně obecné úrovni, která jen okrajově popisuje hlavní problémy a jejich specifika v řešených podoblastech.

Analýza rovněž neobsahuje vyhodnocení zkušeností s realizací programů v období 2004 - 2006.

Ke stanovisku hodnotitele řídící orgán uvádí že problematiku řeší řada koncepčních či analytických dokumentů, které jsou zmíněny v příloze č.1 IOP. Jejich zařazením do textu analýzy by tato část dokumentu neúměrně narostla (i metodiky EU mluví o tom, že analýza má být stručná, v rozsahu 10-15 stran); pokud jde o programy 2004 - 2006, většinou IOP na ně nenavazuje (řeší jinou problematiku). Kromě toho text analýzy byl dále zpřesňován a aktualizován vč. doplnění zkušeností z období 2004 – 2006. Zaměření IOP bylo konzultováno v rámci projednávání (ministerstva, kraje, obce a další) a bylo potvrzeno.

Hodnocení SWOT analýzy

Hodnotitel uvádí, že jednotlivé výroky SWOT lze považovat za relevantní. Analýza oproti předchozím verzím obsahuje vymezení hlavních problémů, některé výroky jsou však relativně obecné a bylo by vhodné je upravit.

Poznámka: SWOT analýza byla dále upravena zejména s ohledem na potřebu její větší provázanosti s analýzou výchozího stavu na jedné straně a s navrženou strategií programu na straně druhé.

Hodnocení strategie

Podle hodnotitele strategie v rámci procesu ex-ante hodnocení doznala zřejmě největších úprav, respektive v průběhu hodnocení v návaznost na průběžná stanoviska a doporučení hodnotitele k celkovému přepracování strategie. Tento posun považuje hodnotitel za významnou pozitivní změnu, která přispěla k znatelně vyšší konzistenci jak prioritních os, tak programu jako celku. Celkově lze podle hodnotitele výslednou strategii programu považovat za adekvátní a dobře navazující na cíle NSRR.

Podle hodnotitele však dopad realizace programu bude mírněn faktem, že některé intervence jsou pouze doplňkové (z hlediska NSRR je významným způsobem pokryta pouze

priorita Smart Administration) a doplňující intervence jsou z ostatních tematických programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů, případně regionálních operačních programů.

Program dává základní předpoklady pro realizaci intervencí dalších tematických a regionálních programů, a tvoří tak národní rámec, který dále usnadňuje zrychlení procesu transformace a zvýšení konkurenceschopnosti regionů ČR.

Integrovaný operační program navazuje na principy Lisabonské strategie, které jsou postaveny na rozvoji informační a znalostní společnosti a vyšších investicích do lidského kapitálu. Hlavními prostředky, kterými IOP naplňuje principy Lisabonské strategie, je posilování Smart Administration (ústřední a územní veřejné správy), zvyšování kvality a dostupnosti veřejných služeb a eliminace regionálních disparit efektivním využitím socioekonomických zdrojů. Principy Lisabonské strategie jsou v České republice implementovány prostřednictvím Národního lisabonského programu 2005 – 2008, jehož zaměření je podpořeno aktivitami v IOP.

Odůvodnění zvolených prioritních os

Většina prioritních os (i na základě připomínek ex-ante hodnotitele) prošla v průběhu zpracování programu výraznou úpravou formulace. Ve spolupráci s ex-ante hodnotitelem byl v září 2006 navrhnut alternativní přístup k programu a po dohodě s pracovními skupinami byl tento přístup přijat jako základ pro další práci.

Základním rozdílem oproti původní verzi je dle hodnotitele pojetí prioritních os ne jako souboru dílčích, navzájem nesouvislých intervencí, ale jako několika zásadních intervencí, které podmiňují dosažení globálního cíle programu. Za výrazné lze považovat změny v oblasti podpory veřejných služeb a transformace veřejné správy, které jsou chápány jako služby nezbytné pro udržitelný rozvoj regionů a k významné konkretizaci intervencí ve snaze odstranit konkrétní existující a identifikované bariéry a problémy.

Hodnotitel uvádí, že jednotlivé prioritní osy IOP jsou ve vazbě na globální a specifické cíle konzistentní, že jednotlivé priority však stále neposkytují dostatečný obraz o způsobu jejich přispění k navržené strategii. Návrh prioritních os odpovídá aktuálním potřebám v příslušných oblastech a lze jej považovat za přiměřený.

U popisu jednotlivých aktivit je patrné, že se na zpracování podílely různé resorty, úroveň a popis prioritních os je odlišný (hodnotitel akceptuje, že detailní popis jednotlivých intervencí je uveden v prováděcím dokumentu programu). Jako pozitivní je hodnoceno zlepšení popisu u prioritních os 1 a 2, které se zaměřují na klíčovou oblast programu (poznámka: nyní jde o prioritní osy 1a/1b, 2 a 3). Stejně tak prioritní osa 3, která na prioritní osy 1 a 2 navazuje a rozpracovává je do úrovně konkrétních služeb (poznámka: nyní jde o prioritní osy 4a/4b a 5). V rámci detailního hodnocení u prioritní osy 1 Modernizace veřejné správy (poznámka: nyní jde o prioritní osy 1a/1b a 2) hodnotitel konstatuje, že po provedení všech úprav představuje tato prioritní osa relativně komplexní a logicky provázaný celek, cíle navazují na provedené analýzy a strategii a odpovídají nárůstu poptávky po on-line veřejných službách. Tato prioritní osa je také plně v souladu se zaměřením SOZS a NSRR i s NPR. Za pozitivní lze považovat i cílené rozčlenění původní prioritní osy na současnou prioritní osu 1 a 2, které umožní cílenější řízení implementace jednotlivých intervencí, které ač relativně provázané představují odlišnou úroveň řešeného problému.

U prioritní osy 3 Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb (poznámka: původně PO-2) hodnotitel uvádí, že strategie a vymezení prioritní osy v obecném smyslu směřuje k naplňování cíle programu IOP, dopad realizace však bude mírněn faktem, že některé intervence jsou pouze doplňkové k intervencím řešeným v rámci tematických OP.

Výrazným prvkem, který v předešlých verzích chyběl, je snaha zpracovatelů o definování a provázanost vybraných intervencí. Zvláště patrné je to v oblasti sociální integrace, kde

intervence směrem k vyloučeným rómským komunitám má vazbu na intervence v oblasti bydlení.

Dle hodnotitele bylo v prioritě 3 vhodné podrobit analýze nejen vybrané služby, ale celý sektor veřejných služeb a teprve poté vymezit služby, které mohou významným způsobem ovlivnit naplňování NSRR, respektive cílů IOP.

Poznámka: Tímto by se však podle názoru řídícího orgánu IOP neúměrně zvýšil rozsah dokumentu; kromě toho příloha 1 IOP uvádí výchozí koncepční či analytické dokumenty, v nichž je možno tyto podklady nalézt. Základní vymezení dává už struktura operačních programů, která se sektorově zaměřuje na některé oblasti, avšak jiné ponechává neřešené, třebaže jsou doménou veřejné správy.

Prioritní osa 3 je v oblasti služeb veřejného zdraví, sociální integrace a zaměstnanosti v obecném souladu se zaměřením SOZS, NSRR a cíli NPR. V oblasti sociální integrace a zaměstnanosti je program doplňkový k OP LZZ. Komplikovanější s ohledem na soulad se SOZS a NSRR je dle hodnotitele zaměření veřejné služby bezpečnost, prevence a řešení rizik.

Strategie a vymezení prioritní osy v obecném smyslu směřuje k naplňování cíle programu IOP, dopad realizace intervencí bude ale u různých oblastí intervence rozdílný. Zejména navrhovaná realizace projektu velkého rozsahu v podobě vybudování Národního centra pro krizovou připravenost a výcvik složek IZS Hradec Králové se v kontextu hierarchie jednotlivých identifikovaných problémů jeví jako méně významná a uvedený text neposkytuje dostatečné odůvodnění pro realizaci podobného záměru.

U prioritních os 4a/4b zaměřených na národní podporu cestovního ruchu (poznámka: původně součást PO-3) lze dle hodnotitele výsledný návrh intervencí považovat rámcově za adekvátní, lze mu prakticky vyčíst jen nejasnou koordinaci s intervencemi na regionální úrovni.

Poznámka: koordinace aktivit ROP – IOP v oblasti cestovního ruchu byla dodatečně dořešena (viz i kapitola o koordinaci, zařazená dodatečně do IOP).

Tato nejasná koordinace je dle hodnotitele riziková zejména u navrhované podpory vzniku národního rezervačního systému. V ČR je v současné době podobných systémů zejména na úrovni jednotlivých regionálních destinací provozovaných velmi vysoké množství a budování národního systému bez snahy koordinované a cílené podpory, sjednocení a revize regionálních systémů se dle hodnotitele jeví jako velmi problematická, stejně jako pravděpodobnost dosažení stanovených cílů v dané oblasti.

V rámci prioritní osy 5 u oblasti zaměřené na využití potenciálu kulturního bohatství (poznámka: původně část PO-3) hodnotitel konstatuje, že navrhovaná oblast je v souladu s potřebami příslušné oblasti a za předpokladu úprav dokumentu může navrhovaná intervence významně přispět ke zlepšení využití kulturního dědictví pro rozvoj měst a regionů. S ohledem na pilotní charakter plánovaných aktivit by se dle hodnotitele měly intervence zaměřit v převážné míře na památky nacházející se mimo stávající centra cestovního ruchu či velká kulturní centra a soustředit se více na méně rozvinuté či problémové oblasti, kde budou vhodně doplňovat intervence regionálních operačních programů. Důraz by přitom měl být kladen zejména na nalezení udržitelné struktury využití pro jednotlivé rekonstruované památky tak, aby se do budoucna optimalizovala potřeba dalších investic.

Poznámka: výběr památkových objektů podporovaných v IOP se zaměří na památky UNESCO či vybrané národní kulturní památky, seznam byl dohodnut s kraji.

V případě oblasti intervence na podporu územní politiky se hodnotitel domnívá, že se jedná o klíčový prvek, který na oblast modernizace veřejné správy a služeb velmi úzce navazuje a v rámci území jednotlivých regionů de facto zajišťuje následnou koordinaci rozvoje, zejména ve vazbě na potřebu zajištění dostupnosti služeb.

U podpory bydlení hodnotitel uvádí, že návrh lze považovat za potřebný a vhodně nastavený, stále však přetrvává nedostatečně vyjasněná dělba s regionálními operačními programy zejména na úrovni implementace a výběru vhodných záměrů k podpoře. Hodnocení této problematiky je však v současné době velmi komplikované zejména z důvodu stále nedokončené diskuse o metodickém a koordinačním řízení problematiky urbánního rozvoje na úrovni ČR jako celku. Hodnotitel se přitom domnívá, že je nutné u problematiky zajistit její koordinaci z národní úrovně a považuje tudíž za opodstatněné její zahrnutí do IOP.

Poznámka: koordinace s ROPy byla dodatečně dořešena, projekty z oblasti bydlení budou navrhovány většími městy v rámci Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM).

Prioritní osy 4a/4b a 5 jsou jako celek dle hodnotitele v obecném souladu se zaměřením SOZS, NSRR a cíli Národního programu reforem. To se týká zejména oblasti CR, podpory územní politiky, a rovněž i na úseku aktivizace potenciálu kulturního dědictví. U podpory bydlení je nutno dořešit vazbu na ROPy (k názoru hodnotitele ohledně bydlení se uvádí, že v ČR je otázka podpory bydlení – včetně příslušné legislativy – řešena výhradně z centra – prostřednictvím MMR nebo Státního fondu na podporu bydlení).

Hodnocení indikátorů priorit

Program v současné době obsahuje validní indikátorovou soustavu pro monitoring realizace jednotlivých prioritních os. Nastavenou soustavu by bylo vhodné doplnit validnějšími indikátory na úrovni dopadu, které stále neumožňují hodnocení dopadu navrhovaných intervencí zejména u klíčové oblasti, kterou je podpora veřejných služeb.

Podle názoru ex-ante hodnotitele je proto potřeba indikátory ještě částečně upravit a doplnit tak, aby byly provázané v návaznosti na NSRR.

K názoru hodnotitele: v článku 37(1)(c) obecného nařízení se uvádí, že předmětem popisu prioritních os mají být indikátory výstupu a výsledku (o indikátorech dopadu se v čl. 37 přímo nehovoří). Soustava indikátorů byla dále podrobena diskusi a upravena (podkapitola 3.12 Indikátory IOP)..

Hodnocení dopadů intervencí IOP

Intervence IOP jsou sice cíleny do oblastí, ve kterých ČR jako celek zaostává za zeměmi EU a jejichž realizace pro dosažení žádoucího efektu na území odpovídajícímu ČR vyžaduje jednotnou koordinaci, ale z hlediska hodnocení dopadů je nutné dále rozpracovat otázku

„žádoucího efektu“ na území, který je dnes v programu sice popsán, ale stále příliš rozdílně a bez společných provázaností.

Nicméně z existujícího dokumentu a znalosti problematiky hodnotitel konstatuje, že IOP může mít významný vliv zejména v oblasti veřejné správy a v oblasti sociální integrace a zaměstnanosti. Určitý spíše doplňkový efekt pak lze očekávat u národní podpory rozvoje CR. Klíčový efekt v případě vhodně volených pilotních projektů může mít i oblast národní podpory využití kulturních památek pro rozvoj regionů a modernizace a rozvoje systémů tvorby územních politik, kde jsou intervence zarámované zřetelně příslušnými politikami, jsou navázané na reformní kroky příslušných resortů a mají dostatečný regionální rozměr. Pokud oblast veřejného zdraví, zasáhne i regionální dimenzi ve smyslu provázanosti intervencí s regionálními politikami a bude detailněji provázaná s reformními kroky sektoru zdravotnictví jako celku, lze předpokládat i nemalý dopad v této oblasti.

Poznámka: všechny navrhované intervence IOP mají přímou vazbu na NSRR a rozpracovávají příslušné strategické cíle a priority tohoto dokumentu. Stejně tak je zřejmá i vazba IOP na priority Společenství, vyjádřené v rámci SOZS. V oblasti zdravotnictví byla

dodatečně dohodnuta s ŘO ROP vzájemná dělbá práce ohledně intervencí obou typů programů.

Hodnocení realizačních opatření

Realizační opatření IOP jsou shrnuta v samostatné kapitole 4. Hodnotitel konstatuje, že kapitola zahrnuje veškeré činnosti, které bude vykonávat jak řídící orgán, tak i PCO a AO, jakož i další subjekty implementace. Celkově hodnotitel konstatuje, že text věnovaný implementaci je vyvážený a je z něj patrná erudice a zkušenost řídícího orgánu SROP z minulého programového období. Některé podrobnosti doporučované hodnotitelem a týkající se úkolů zprostředkujících subjektů v rámci IOP budou řešeny až v další – prováděcí dokumentaci.

Hodnocení finančního rámce

Podle názoru hodnotitele by ještě větší část prostředků měla být vymezena na prioritní osu 1 a 2 – tematicky zaměřených na oblast modernizace veřejné správy, která představuje klíčovou oblast celé strategie programu.

Poznámka: Názor hodnotitele byl posouzen, projednán s příslušnými ministerstvy a byl zamítnut. Vláda pak potvrdila rozdělení prostředků podle původního návrhu. Rovněž doporučení hodnotitele zvážit náběh prostředků v prvním roce realizace byl odmítnut (uvedená alokace prostředků je předurčena Evropskou komisí a dokumentem NSRR, změna alokace by musela být realizována dohodou s jiným operačním programem v rámci ČR).

Hodnotitel rovněž konstatuje, že v rámci programu je u vybraných priorit uvažováno o využití tzv. křížového financování. Přesto že tuto informaci nemusí operační program explicitně obsahovat bylo by vhodné specifikovat blíže, k jakým účelům se využití tohoto typu podpory předpokládá.

Poznámka: problematika křížového financování byla v programu více rozpracovaná.

Kromě výše uvedeného návrhu na zvýšení alokace na oblast modernizace veřejné správy lze považovat finanční plán za vyvážený a odpovídající navrhovaným cílům a indikátorům.

2.7. Uplatnění principu partnerství

Respektování principu partnerství vychází z článku 11 obecného nařízení. Příprava IOP byla koordinována v rámci Řídícího a koordinačního výboru - ŘKV (§18 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje), jehož prostřednictvím byli do procesu přípravy na čerpání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v období 2007 – 2013 zahrnuti všichni relevantní partneři. Výbor se v průběhu let 2005 – 2007 sešel devětkrát a řešil přípravu NRP, poté NSRR a koordinoval přípravu jednotlivých operačních programů. V rámci výboru byly ustanoveny pracovní skupiny, IOP byl projednáván zejména v rámci 4. pracovní skupiny ŘKV Vyvážený regionální rozvoj a ve svodné Horizontální pracovní skupině a pracovní skupině Finance.

IOP byl připraven na základě principu partnerství a komunikace, zejména se zástupci MV, MI, MPSV, MZd a MK.

V rámci širšího okruhu klíčových partnerů byly do přípravy IOP zapojeny následující instituce:

• Vybrané resorty – vedle resortů-zprostředkujících subjektů i Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství

• Regionální rady (koordinace ROP-IOP)

• Asociace krajů ČR, jednotlivé krajské úřady

• Svaz měst a obcí ČR

• Hl. město Praha (hlavně vazba na OP PK)

• Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí

• Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR

• Česká zemědělská universita v Praze (vazba na SEA hodnocení)

• CzechTourism

• Asociace hotelů a restaurací ČR

• Národní památkový ústav

• Akademie věd – Sociologický ústav

• Karlova univerzita – Přírodovědecká fakulta

• ČVUT – Fakulta architektury

• Svaz českých a moravských bytových družstev

• SEVEn, středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

• Svaz podnikatelů ve stavebnictví

• Rada vlády pro nestátní neziskové organizace

• Rady vlády pro záležitosti romské komunity (vazba na oblast 3.1 a 5.2 IOP)

• Nadace rozvoj občanské společnosti (NROS) – vazba na sociální ekonomiku

• Centrum pro komunitní plánování Jižní Čechy

• MAS Český západ – Místní partnerství, o.s.

• SKOK – Spolek oborové konference nestátních neziskových organizací

• Nadace Open Society Fund Praha

• ProCulture, Tanec Praha

• Ústav územního rozvoje Brno

• Zelený kruh, Praha 2, Agentura pro ochranu přírody a krajiny Praha 4 (v průběhu SEA hodnocení IOP)

Při tvorbě operačního programu byly pro každou prioritní oblast vytvořeny pracovní skupiny, které se scházely za účelem dosažení konsensu v pravidelných intervalech. Členy pracovních skupin byli členové příslušných resortů, zástupci regionálních a místních orgánů, hospodářských a sociálních partnerů, kteří se aktivně zapojovali do projednávané problematiky.

Významná spolupráce se týkala krajů a obcí, kde do řešení byly zapojeny především střechové organizace regionální a místní samosprávy – Asociace krajů ČR (AK ČR) a Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) – tato spolupráce se týkala prakticky všech prioritních oblastí IOP a byla věnována vymezení dělby práce mezi Regionálními operačními programy na jedné straně a IOP na straně druhé. Pro prioritní osy 1a, 1b a 2 proběhlo jednání zástupců MV a Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS) k upřesnění rozsahu podpory budování informačních a komunikačních systémů v rámci IOP a vymezení definice

„veřejná podpora“. Důležité bylo také zapojení těchto orgánů do IOP ve formě příjemců podpory (významné je to zejména u priority 2 a oblastí intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví, 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích, dále i např. 3.2 Služby v oblasti veřejného zdraví či 3.3 Služby v oblasti zaměstnanosti).

IOP obsahuje pouze v omezené míře podporu podnikatelského sektoru, zejména oblasti bydlení a CR. Diskuse s podnikateli byla vedena především v těchto oblastech intervence (např. zapojení Svazu českých a moravských bytových družstev a profesních organizací v cestovním ruchu). Zvláštní pozornost byla věnována oblasti sociální ekonomiky, předpokládá se zapojení drobných podnikatelů z řad sociálně ohrožených osob či zapojení zaměstnavatelů zaměstnávajících sociálně ohrožené osoby. Do jednání pracovní skupiny k této oblasti intervence byl zapojen Svaz českých a moravských výrobních družstev.

U intervence v rámci prioritní oblasti 3 (sociální integrace, veřejné zdraví) a priorit 4 a 5 (CR a kultura), jsou podporovány nestátní neziskové organizace. Z toho důvodu byla problematika těchto oblastí diskutována s neziskovými organizacemi. Řídicí orgán navázal

spolupráci s Radou vlády pro nestátní neziskové organizace, která nominovala do příslušných pracovních skupin tyto zástupce: Centrum pro komunitní plánování Jižní Čechy a MAS Český západ – Místní partnerství, o.s. (pracovní skupina Cestovní ruch), SKOK – Spolek oborové konference nestátních neziskových organizací působících v sociální a zdravotně sociální oblasti a Nadace Open Society Fund Praha (pracovní skupina Sociální integrace), Tanec Praha a ProCulture (pracovní skupina Kultura), Oblastní charita Pelhřimov a Výbor dobré vůle – Nadace Xxxx Xxxxxxx (pracovní skupina Zdravotnictví).

Snahou Řídicího orgánu bylo zapojit příslušné expertních struktury (např. Ústav územního rozvoje v oblasti intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích a 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, a podobně).

Oblast životního prostředí byla konzultována zejména v souvislosti s hodnocením vlivu IOP na životní prostředí. Ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí byla dokumentace programu konzultována se širokým spektrem institucí z oblasti ochrany životního prostředí a krajiny.

V průběhu přípravy byl IOP pravidelně projednáván v rámci připomínkového řízení. K verzi odeslané následně Evropské komisi se vyjádřilo v 254 připomínkách celkem 31 institucí; statistika připomínek je uvedena v následující tabulce:

Instituce	Počet připomínek celkem	Z toho:
Instituce	Počet připomínek celkem	Akceptováno	Částečně akceptováno	Neakceptováno
Ministerstva	173	154	11	8
Kraje	54	41	4	7
Města a obce	18	10	1	7
Ostatní	9	5	3	1

Většina připomínek partnerů byla v průběhu přípravy programu zohledněna. Ze zásadnějších připomínek uvádíme následující:

Organizace	Připomínka	Vypořádání
Asociace krajů ČR	Oblast infrastruktury cestovního ruchu řešit pouze v ROP	Akceptováno, v IOP zůstala pouze neinvestiční podpora vybraných služeb na národní úrovni
Ministerstvo financí	Poskytovateli podpory v rámci IOP budou jednotlivé resorty podle věcné příslušnosti (to je MMR, MPSV, MV, MZd a MK), nikoliv jen MMR	Akceptováno
MV, MPSV, MK a MZd	Pro každou oblast intervence bude ustanoven pouze jeden zprostředkující subjekt (v úrovni odpovědného resortu)	Akceptováno
MZd	Oblast intervence 3.2 bude realizována formou globálního grantu	Akceptováno
Pardubický kraj, SMO ČR	Snížit alokaci v PO-1a/1b ve prospěch PO-2 (zhruba na úroveň 50:50)	Neakceptováno, PO 1a/1b řeší i řadu problémů státní správy v regionech (např. registry a další)
Středočeský kraj, Pardubický kraj	Nutno definovat co to jsou národní sítě ve zdravotnictví (jinak hrozí překryv s ROP)	Akceptováno (doplněno v IOP, projednáno s kraji)
SMO ČR	Zvýšit alokaci na PO-4a/4b a PO-5 (zejména podporu bydlení)	Neakceptováno (není prostor v rámci prostředků IOP)
Karlovarský kraj	Doplnit u oblasti intervence 3.4 i NNO	Neakceptováno (NNO nejsou součástí IZS)
Asociace krajů ČR	Řešit možné překryvy mezi IOP a ROP v oblastech sociálních služeb, veřejného zdraví, cestovního ruchu a	Akceptováno (řešeno dohodou s kraji a Regionálními radami)

	kulturního dědictví
Město Rýmařov	Umožnit podporu v rámci podpory bydlení v IOP i u menších měst	Akceptováno částečně, původní hranice pro velikost měst byla snížena z 50 tis. na 20 tis. obyvatel
NNO	Požadavek na zahrnutí křížového financování u oblasti intervence 3.2	Akceptováno
Město Pardubice	Mezi příjemce u oblasti intervence 3.4 zařadit i Městskou policii	Neakceptováno
Město Ostrava	Zohlednit, aby mezi příjemci byly také městské obvody	Neakceptováno (nemají charakter právnické osoby)

Při provádění programu bude partnerství zajišťováno zejména prostřednictvím monitorovacího výboru IOP, jehož složení bude respektovat princip partnerství. Ve výboru budou v každém případě zástupci MF, MV, MK, MPSV, MZ, MŽP a MZe, řídících orgánů ROPů, Svazu měst a obcí, Asociace krajů, zástupce Rady vlády pro řešení romské problematiky, nestátní neziskové organizace, Konfederace podnikatelských svazů. Zástupci těchto orgánů v monitorovacím výboru umožní i zajišťování koordinace mezi IOP, ROPy a OP LZZ včetně docilování synergie mezi těmito programy.

Princip partnerství bude uplatňován při přípravě, hodnocení a výběru projektů. Předpokládá se významná spolupráce při formulaci kritérií pro výběr projektů (schvaluje monitorovací výbor). Členy hodnotících komisí budou odpovídající partneři pro danou oblast intervence a z hlediska významných vazeb IOP – ROP (sociální oblast, CR, kultura, veřejné zdraví, městský rozvoj) dále zástupci krajů (respektive ŘO ROP).

Mezi zástupci ŘO ROPů, kraji a IOP bude existovat úzká vazba a spolupráce. Kromě výše uvedených oblastí bude koordinace zabezpečována prostřednictvím věcného a územního vymezení intervencí a vymezení příjemců podpory v IOP (oblast veřejného zdraví, sociální integrace), pokud jde o souhlas krajů s projekty předkládanými v rámci IOP (sociální integrace, kultura, veřejné zdraví).

Koordinační mechanismy IOP ve vztahu k dalším operačním programům (ROPy, OP LZZ) jsou popsány v kapitole 5, případně v rámci popisu jednotlivých prioritních os (kapitola 3).

Pro aplikaci partnerství budou využita i opatření v oblasti publicity. Do realizace komunikačního plánu budou v široké míře zapojeni příslušní partneři, a to např. v aktivitách typu seminářů, konzultací či spolupráce s médii. Řídící orgán IOP (ŘO IOP) zapojí do informačních a propagačních opatření příslušné partnery, kteří budou poskytovat případným příjemcům jasné a podrobné informace ve smyslu článku 5 nařízení č. 1828/2006.

Na hodnocení IOP se budou podílet příslušní partneři spolu s veřejností, a to svými náměty na zaměření hodnotících projektů, sdílením znalostí v rámci pravidelného průzkumu potřeb cílových skupin (evaluace k absorpční kapacitě) a poskytováním zpětné vazby k pracovním a konečným výstupům jednotlivých evaluačních projektů. Partneři budou zapojeni zejména v rámci odborných oponentních skupin pro evaluaci projektů IOP, které budou plnit úlohu odborného dohledu nad realizací jednotlivých evaluačních projektů.

2.8. Horizontální témata

V souladu s obecným nařízením a SOZS jsou pro období 2007–2013 definována dvě základní horizontální témata, která jsou promítnuta v rámci strategie IOP a návazně pak i do implementace programu:

• rovné příležitosti (čl. 16 – Rovné příležitosti mužů a žen a zákaz diskriminace),

• udržitelný rozvoj (čl. 17 – Udržitelný rozvoj).

Problematika horizontálních témat je zakomponována v celé šíři řízení IOP a zapracována do všech dokumentů navazujících na IOP (prováděcí dokument, operační manuál, pokyny pro žadatele a příjemce apod.). To ve svém důsledku povede k posílení kvality předkládaných projektů a zvýšení přidané hodnoty jednotlivých intervencí.

V rámci jednotlivých prioritních os, resp. oblastí intervence IOP, lze z pohledu horizontálních témat definovat:

1. aktivity, které jsou přímo zaměřeny na rovné příležitosti/udržitelný rozvoj,

2. aktivity, které nejsou přímo zaměřeny na rovné příležitosti/udržitelný rozvoj, nicméně mohou rovné příležitosti/udržitelný rozvoj ovlivnit,

3. aktivity bez vazby na rovné příležitosti/udržitelný rozvoj.

V rámci IOP nebudou podporovány takové projekty, které by negativně ovlivňovaly jedno z horizontálních témat. Hodnocení projektů z hlediska horizontálních témat bude probíhat ve 2 fázích (viz i část programu, popisující výběr projektů):

• 1. fáze – v rámci kontroly přijatelnosti projektu posouzení pozitivního, případně neutrálního či negativního vlivu projektu na horizontální kritéria (projekty s negativním vlivem budou automaticky vyřazeny),

• 2. fáze – v rámci hodnocení projektu budou posuzovány a obodovány projekty z hlediska jejich vlivu na horizontální témata na základě dat a informací poskytnutých žadatelem v rámci žádosti o poskytnutí dotace (resp. v rámci jejích příloh); projekty s pozitivním dopadem na horizontální témata budou bodově zvýhodněny.

K dodržení příspěvku projektu k naplňování horizontálních témat a k dodržení případných podmínek realizace bude předkladatel projektu smluvně vázán.

2.8.1. Rovné příležitosti

IOP v souladu s čl. 16 obecného nařízení a v závislosti na charakteru podporované oblasti zajistí podporu rovnosti žen a mužů a začlenění rovnosti pohlaví během jednotlivých fází provádění pomoci. Současně bude zohledněna rovnost příležitostí z hlediska rasového a etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženského a světového názoru nebo sexuální orientace.

Zvláštní pozornost bude věnována genderové problematice; při programování, monitorování a evaluaci brán zřetel na příspěvek k rovnému zacházení a na podporu žen, aby mohly profitovat z prostředků SF stejnou měrou jako muži.

Vychází se přitom ze skutečnosti, že možný vliv IOP na téma rovných příležitostí je nižší než např. v případě programů spolufinancovaných z ESF, v řadě případů IOP obsahuje prioritní osy a oblasti intervencí, které nejsou primárně zaměřeny na oblast rovných příležitostí a jejichž možný vliv na rovné příležitosti je buď neutrální nebo omezený. Jedná se zejména o:

1. prioritní osy 1a, 1b a 2 zaměřené na modernizaci veřejné správy (ústřední a územní) prostřednictvím investic do ICT,

2. prioritní osy 4a a 4b zaměřené podporu vybraných služeb pro cestovní ruch na národní úrovni (národní informační systém, marketing, prezentace a propagace ČR),

3. a větší část prioritní osy 5, zaměřené na investice k využití potenciálu kulturního dědictví (oblast intervence 5.1) a na podporu nástrojů územního plánování (pořízení územně analytických podkladů a územních plánů – oblast intervence 5.3).

Výraznější vliv IOP na oblast rovných příležitostí se týká prioritní osy 3, zejména pokud jde o:

1. oblast intervence 3.1 zaměřené na vybrané služby v oblasti sociální integrace (zlepšení přístupu znevýhodněných skupin včetně Rómů k sociálním službám),

2. oblast intervence 3.3 zaměřené na investice do rozvoje školících, vzdělávacích či rekvalifikačních středisek (která budou znamenat přímou podporu znevýhodněných osob v oblasti trhu práce),

3. oblast intervence 3.2 zaměřené mimo jiné i na prevenci sociálního vyloučení osob znevýhodněných jejich zdravotním stavem nebo věkem,

4. a na oblast intervence 5.2 spojené se zlepšením podmínek pro bydlení na problémových sídlištích (zejména pozitivní vliv na rovné příležitosti může mít aktivita 5.2c, zaměřená na zlepšení podmínek ve vybraných romských lokalitách.

Řídící orgán IOP zajistí, aby informace o rovných příležitostech byly sledovány – při zohlednění jejich specifického zaměření - u všech oblastí intervencí na úrovni projektů; konkrétní zaměření na oblast rovných příležitostí bude specifikováno v rámci pokynů pro žadatele a příjemce, vydávaných pro jednotlivé oblasti intervence (či jejich části) v rámci jednotlivých výzev. Žadatel o podporu proto ve specifické části projektové žádosti popíše vliv projektu na rovné příležitosti a odpoví na otázky, zda a jak projekt plánuje realizaci konkrétních aktivit na podporu rovných příležitostí. Cílem klasifikace projektů podle jejich vlivu na rovné příležitosti bude motivovat žadatele, aby vedle hlavního cíle projektu zvážili rozšíření projektových aktivit i o ty, které mají pozitivní dopad na rovné příležitosti.

Zohlednění rovných příležitostí bude hrát významnou roli i v procesech monitorování, hodnocení a v realizaci principu partnerství. Řídící orgán bude dbát na to, aby v Monitorovacím výboru byly dodržovány zásady rovných příležitostí a byla zabezpečena účast institucí z oblasti rovných příležitostí. V závislosti na charakteru oblasti intervence a bude-li to účelné, bude zabezpečena účast organizací zabývajících se rovnými příležitostmi v pracovních skupinách (např. v úrovni MV), v hodnotících komisích pro výběr projektů apod.

Informace o rovných příležitostech budou monitorovány primárně na úrovni projektů. Řídící orgán zajistí, že téma rovných příležitostí bude – v závislosti na charakteru podpory - agregováno v rámci monitorování realizace programu na úrovni oblasti intervence, případně prioritní osy (např. prioritní osa 3).

Příspěvek IOP k naplňování zásady rovných příležitostí bude předmětem hodnocení při zpracování tematických a strategických evaluací.

2.8.2. Udržitelný rozvoj – životní prostředí

IOP v souladu s článkem 17 obecného nařízení zajistí podporu udržitelného rozvoje a prosazování cíle chránit životní prostředí během jednotlivých fází provádění pomoci. Vychází se z toho, že SF jsou určeny zejména na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti, nicméně za předpokladu, že jejich implementace přispěje také ke zlepšení životního prostředí. ŘO IOP bude proto sledovat dopady implementace IOP na životní prostředí se záměrem maximalizovat zlepšení stavu životního prostředí v tématických oblastech, podporovaných v rámci IOP.

Je nesporné, že vliv IOP na udržitelný rozvoj - vzhledem k charakteru podporovaných prioritních os a oblastí intervence - je nižší, než je tomu např. u regionálních operačních programů, OP Podnikání a inovace, OP Doprava či OP Životní prostředí. V řadě případů IOP obsahuje prioritní osy a oblasti intervence, jejichž vliv na udržitelný rozvoj je buď neutrální nebo omezený. Jedná se zejména o:

1. prioritní osy 1a, 1b a 2 zaměřené na modernizaci veřejné správy (ústřední a územní) prostřednictvím investic do ICT (jde o projekty převážně nestavebního charakteru, nejedná se o liniové sítě apod.),

2. a prioritní osy 4a a 4b zaměřené na podporu vybraných služeb pro cestovní ruch na národní úrovni (jde převážně o nákup služeb, projekty mají nestavební charakter).

Výraznější vliv IOP na udržitelný rozvoj lze očekávat zejména u následujících oblastí:

1. oblast intervence 5.3 zaměřené na pořízení územních analytických podkladů a územních plánů; jedná se o zásadní dokumenty na podporu udržitelného rozvoje v ČR, jejichž obsah a zaměření je upraveno zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a navazující prováděcí legislativou (zejména vyhláška č. 500/2006 Sb.)11, projekty mají proto zásadní pozitivní dopad na udržitelný rozvoj v místech a regionech, pro které byly pořízeny,

2. oblast intervence 5.2 zaměřené na revitalizaci veřejných prostranství a regeneraci bytových domů v rámci tzv. problémových sídlišť měst nad 20 tis.obyvatel (projekty budou součástí integrovaných plánů rozvoje města) – pozitivní přínos ve formě úspory energetické náročnosti stávajících budov a zlepšení podmínek na sídlišťích (rozšíření zeleně, úpravy veřejných prostranství, veřejná parkoviště apod.),

3. oblast intervence 3.2 zejména pokud jde o náhradu zastaralých přístrojů využívajících ionizující záření (zátěž pro životní prostředí a lidské zdraví).

Řídící orgán IOP zajistí, aby požadavky na udržitelný rozvoj byly zajištěny – při zohlednění jejich specifického zaměření – na úrovni projektů u všech oblastí intervence IOP. Konkrétní požadavky budou specifikovány v rámci pokynů pro žadatele a příjemce, vydávaných pro jednotlivé oblasti intervence (či jejich části) v rámci jednotlivých výzev.

U stavebních projektů (soustředěných zejména v oblastech intervence 5.1, 5.2, 3.3 a 3.4) budou muset žadatelé doložit vydané stavební povolení jehož nedílnou součástí je i hodnocení a eliminace dopadu projektu na životní prostředí v souladu s příslušnými normami (např. hluk, čištění odpadních vod). Pokud projekt podléhá posouzení vlivů na životní prostředí ve smyslu zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů bude muset posudek předložit při podání žádosti. Stejně tak bude nutno prokázat, zda projekt negativně nepůsobí na některou z evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 (posouzení ve smyslu § 45h a 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Negativní vyjádření příslušných orgánů vyřadí projekt z dalšího posuzování.

U stavebních projektů bude rovněž zohledněna problematika udržitelné energie, a to zejména ve vztahu ke snížení energetické náročnosti, zvýšení energetické účinnosti, nalezení vhodných energetických zdrojů nezatěžujících životní prostředí apod. Proto budou přednostně podporovány projekty, které přispějí k těmto cílům.

Žadatel o podporu ve specifické části projektové žádosti popíše vliv projektu na udržitelný rozvoj a odpoví na otázky, zda a jak projekt přispívá k podpoře udržitelného rozvoje. Cílem klasifikace projektů podle jejich vlivu na udržitelný rozvoj bude motivovat žadatele, aby vedle hlavního cíle projektu zvážili rozšíření projektových aktivit i o ty, které mají pozitivní dopad na toto horizontální téma.

Zohlednění požadavků na udržitelný rozvoj bude hrát roli i v procesech monitorování; v monitorovacím výboru bude zabezpečena účast organizací zabývajících se udržitelným rozvojem. V závislosti na charakteru oblasti intervence a bude-li to účelné, bude zabezpečena účast organizací zabývajících se tímto tématem v pracovních skupinách (např. v úrovni MV), v hodnotících komisích pro výběr projektů apod.

11 Podle § 18 stavebního zákona „územní plánování vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generace budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území.“

Informace o udržitelném rozvoje budou monitorovány primárně na úrovni projektů. Řídící orgán zajistí, že monitorování udržitelného rozvoje bude – v závislosti na charakteru podpory

– agregováno na úrovni oblasti intervence, případně prioritní osy.

Pro monitorování vlivu IOP na životní prostředí byl sestaven soubor environmentálních indikátorů, který reflektuje soustavy indikátorů navržených jednak zpracovatelem SEA NSRR, jednak zpracovatelem SEA pro IOP (úspory energie, rozloha zelených ploch v intravilánech sídel, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, aj.). Expertní vyhodnocování dopadů bude prováděno pod dohledem pracovní skupiny, v níž budou zastoupeni představitelé všech řídících orgánů a jejímž prostřednictvím bude proces sledování dopadů koordinován a metodicky řízen (viz bod 11.4 v rámci NSRR).

2.8.3. SEA

Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí se v ČR řídí zákonem č. 100/2001 Sb., který implementuje do českého právního řádu Směrnici č. 2001/42/ES, o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí.

Výsledky SEA hodnocení včetně jednotlivých postupných kroků (oznámení koncepce, vyhodnocení koncepce, veřejné projednání, vypořádání připomínek, stanovisko MŽP a další) jsou uvedeny na internetových stránkách MMR – xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx/xxx a rovněž pak na stránkách MŽP (xxx.xxx.xx/XXX/XXX), kód koncepce MZP043K.

Posouzení SEA IOP bylo prováděno externím zpracovatelem dle smlouvy o dílo, uzavřené na základě výsledku výběrového řízení vypsaného MMR ČR podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Tímto zpracovatelem byla Česká zemědělská univerzita v Praze. Proces SEA posouzení probíhal v období červenec – prosinec 2006 v několika souběžných, dále uvedených krocích (proces vyvrcholil vydáním stanoviska MŽP v lednu 2007):

Oznámení koncepce

Oznámení koncepce IOP bylo vypracováno ve smyslu § 10c zákona č. 100/2001 Sb. Oznámení bylo vypracováno v rozsahu přílohy č. 7 k zákonu a slouží jako základní podklad pro zjišťovací řízení podle § 10d zákona. Oznámení bylo zpracováno v průběhu července a srpna 2006.

Hlavním cílem oznámení bylo poskytnout podklad pro provedení zjišťovacího řízení dle § 10d zákona č. 100/2001 Sb. a tak vytvořit rámec pro zpracování dalších stupňů procesu posuzování vlivů na životní prostředí.

Zjišťovací řízení

Úřadem příslušným pro posuzování vlivů IOP na životní prostředí je Ministerstvo životního prostředí (MŽP), odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC.

Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., bylo MŽP předloženo dne 1. srpna 2006. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 4. srpna 2006 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům (zhruba sedmdesát orgánů v oblasti životního prostředí – kraje, krajské úřady, vybrané ústřední orgány, orgány ochrany přírody a krajiny ve zvlášť chráněných územích národních parků a chráněných krajinných oblastí); nedílnou součástí SEA hodnocení bylo i zapojení veřejnosti. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 6. září 2006 vydáním závěru zjišťovacího řízení, který stanovil obsah a rozsah Vyhodnocení vlivů IOP na životní prostředí.

Vyhodnocení vlivů IOP na životní prostředí

V průběhu posuzování vlivů IOP na životní prostředí zpracovatel SEA IOP neobdržel připomínky, týkající se procesu posuzování vlivů. Připomínky formulované ke znění hodnoceného IOP, které obdrželo MMR v průběhu zpracování programu byly průběžně vyhodnocovány a zapracovány do aktuálního znění strategického dokumentu (viz část 14. SEA IOP). Zpracovatel SEA IOP v této záležitosti nezaznamenal žádná problémová místa.

Vyhodnocení vlivů koncepce IOP na životní prostředí bylo zpracovatelem dokončeno

22. listopadu 2006 a předáno MŽP. Vyhodnocení bylo zpracováváno dle přílohy č. 9 zákona a dle zadání, které bylo stanoveno závěrem zjišťovacího řízení MŽP. Vyhodnocení vlivů IOP na životní prostředí bylo zpracováváno k aktuální verzi IOP předkládané vládě ČR na konci října 2006 a zohlednilo veškeré závěry zjišťovacího řízení.

Při zpracování Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí byla zohledněna metodika SEA pro Kohezní politiku v programovém období 2007 - 201312 doporučená EK a metodika SEA doporučená MŽP ČR13.

Požadavky směrnice č.2001/42/ES byly naplněny následovně:

Požadavek směrnice č. 2001/42/ES	Plnění
Čl. 4 - Obecné povinnosti	Posouzení IOP bylo provedeno během jeho přípravy, před projednáním ve vládě (posuzována byla verze IOP, projednaná vládou dne 15.11.2006)
Čl. 5 - Zpráva o životním prostředí	IOP byl posouzen podle zákona č.100/2001 Sb., který je kompatibilní se směrnicí č.2001/42/ES a obsahuje všechny náležitosti uvedené v příloze I. směrnice, vč. např. netechnického shrnutí dle písm. j
Čl. 6 - Konzultace	Návrh koncepce vč. posouzení vlivu na životní prostředí byl zaslán příslušným orgánům státní správy a orgánům samosprávy. Zpřístupnění veřejnosti bylo provedeno v souladu se zákonem
Čl. 8 - Rozhodování	Zpráva SEA hodnocení IOP byla vzata v úvahu při formulaci konečného znění IOP a bude rovněž promítnuta do následné dokumentace programu (např. operační manuál IOP, kritéria pro výběr projektů apod.)
Čl. 9 – Informace o rozhodnutí	Na internetových stránkách MMR jsou uvedeny odkazy na IOP, jsou zveřejňovány průběžné verze a navazující dokumenty, veřejnost je informována o průběhu zpracování. Průběh celého posouzení je přístupný na internetových stránkách MMR a MŽP (viz výše). Při realizaci IOP bude respektováno stanovisko MŽP. Vypořádání vyjádření ke koncepci je obsaženo v dokumentaci SEA, vypořádání připomínek k IOP bylo zveřejněno v souladu s podmínkou MŽP na internetových stránkách MMR. V souladu se stanoviskem MŽP budou při formulaci výběrových kritérií zohledněna navržená kritéria pro výběr projektů.
Čl.10 - Monitoring	Způsob monitorování významných vlivů na životní prostředí souvisejících s realizací IOP bude stanoven v navazují dokumentaci (operační manuál, výzvy)

12 Handbook on SEA for Cohesion Policy 2007 – 2013. GRDP (February 2006).

13 Metodika posuzování vlivů koncepcí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. MŽP (červenec 2004).

Zpráva o životním prostředí (SEA IOP) obsahuje náležitosti uvedené v článku 5 odst. 1 a v příloze I. směrnice. Netechnické shrnutí těchto údajů je následující (část 13. SEA zprávy):

„IOP je důležitým nástrojem pokračování dosavadní intervenční politiky zaměřené jednak na sektorový (odvětvový), jednak na regionální rozvoj. Vymezení konkrétních aktivit IOP je podloženo koncepčními strategickými materiály v daných oblastech (národní koncepce). Některé z těchto aktivit byly doposud realizovány prostřednictvím tzv. národních programů, které v příštím programovacím období 2007- 2013 budou doplněny souborem aktivit IOP vedoucím k efektivnějšímu socioekonomickému růstu České republiky.

Hlavním východiskem pro zpracování IOP je NSRR ČR 2007-2013, který je základem pro zaměření intervencí ČR v rámci strukturálních fondů. IOP vymezuje tři základní prioritní osy, které pokrývají problematiku modernizace veřejné správy prostřednictvím informačních technologií, zajištění kvality a dostupnosti veřejných služeb, a to v oblastech sociální integrace, zdravotnictví, služeb zaměstnanosti a bezpečnosti a prevence rizik, dále v oblasti národní podpory územního rozvoje v oblastech rozvoje cestovního ruchu, kulturního dědictví a bydlení. IOP bude spolufinancován z ERDF ve výši 6% z cíle Konvergence.

IOP je kompatibilní se základními národními strategickými dokumenty (zejména se Strategií regionálního rozvoje ČR, Strategií udržitelného rozvoje ČR, Strategií hospodářského růstu ČR a se Státní politikou životního prostředí ČR (2004 – 2010).

S ohledem na požadavky zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a zaměření koncepce bylo nutné zahájit její posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí.

Pro řádné a všestranné zhodnocení vlivů byly zváženy všechny významné a relevantní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí včetně vlivů na veřejné zdraví a současně byla zpracována sada odpovídajících environmentálních cílů, vycházející z platných environmentálních strategií a metodických doporučení Evropské komise pro hodnocení vlivů operací strukturálních fondů na životní prostředí.

Pro sledování vlivů při realizaci koncepce byly navrženy ukazatele environmentálních vlivů, které budou pravidelně vyhodnocovány a výsledky tohoto hodnocení budou dostupné veřejnosti.“

Vypořádání připomínek došlých k návrhu koncepce včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí je uvedeno v následující tabulce (viz i internetové stránky MMR - xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx/xxx):

Instituce	Připomínka	Zohlednění připomínky
Středočeský kraj	Zaměřit se při zpracování stanoviska na lokální působení jednotlivých opatření v závislosti na zájmech jednotlivých skupin na území Středočeského kraje při posuzování jednotlivých projektů.	Zohledněno v návrhu stanoviska a kapitoly „Stanovení kritérií pro výběr projektů“ SEA IOP.
Správa CHKO Litovelské Pomoraví	Podporovat plány obnovy přírodního a kulturního dědictví. Rozvíjet nenásilný, k přírodě šetrný cestovní a turistický ruch. Řešit plánovaná opatření pro předcházení nebo kompenzaci všech závažných vlivů na životní prostředí dle bodu 7 SEA IOP. Podporovat cíle ochrany ŽP dle bodu 5 SEA IOP.	Akceptováno v rámci rozsahu zaměření IOP.
MŽP – odbor zvláště chráněných částí	Stanovit kritéria pro výběr projektů. Podporovat jen ty projekty, které respektují přírodní hodnoty a u nichž byl vyloučen	Akceptováno na úrovni konkrétních formulací IOP a SEA IOP. Podrobnější

přírody

jakýkoliv negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Toto zohlednit do zpracovaného IOP. Při výběru projektů vyhodnotit, zda nedojde:

a) k narušení podmínek zvláště chráněných území

b) k narušení územní ochrany a integrity lokalit soustavy Natura 2000

c) k poškození nebo zničení lokalit

s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

d) k zásahu do prvků ÚSES, VKP, negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť

e) zvýšení fragmentace krajiny, snížení prostupnosti krajiny

Zapracovat do stanoviska podmínku územní ochrany a integrity lokalit soustavy Natura 2000 na úrovni výběru jednotlivých projektů.

Zapracovat do stanoviska podmínku respektování ochrany zvláště chráněných území, jejich ochranné podmínky a plány péče o ně. Dále respektovat lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Do výběru projektů zapojit příslušné orgány

ochrany přírody a krajiny.

rozpracování bude obsaženo

v následných implementačních dokumentech (výzvy

k předkládání projektů, pokyny pro žadatele apod.).

Akceptováno.

Akceptováno. Orgány ochrany přírody a krajiny se budou

k návrhům projektů vyjadřovat v souladu se zákonnou úpravou.

MŽP, odbor ochrany ŽP

Zapracovat oblast životního prostředí do kapitoly I. Analýza IOP.

Problematika ŽP byla podrobně řešena v rámci SEA IOP, které je součástí procesu přípravy a schvalování IOP.

Správa KRNAP

Doplnit IOP o podrobněji řešenou problematiku národního přírodního dědictví. Do konkrétních úkolů zahrnout zpracování generelu využití velkoplošných chráněných území (VCHÚ) pro sport, rekreaci a turistiku,

IOP je součástí ucelené soustavy koncepčních dokumentů, zastřešených NSRR. Problematika generelů využití VCHÚ je řešena v rámci OP Životní prostředí a na úrovni regionů a obcí prostřednictvím

Programu rozvoje venkova.

Stanovisko MŽP

Dle § 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, vydalo MŽP - na základě návrhu koncepce (z 22.listopadu 2006), vyjádření k němu podaných a veřejného projednání (22. prosince 2006) – souhlasné stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, k návrhu koncepce „IOP pro budoucí programové období 2007 – 2013“. Souhlasné stanovisko bylo vydáno dne 8. ledna 2007 pod č. j. 2262/ENV/07.

A. Souhlasné stanovisko MŽP bylo vydáno za předpokladu dodržení níže uvedených podmínek v průběhu realizace programu:

1. Při realizaci IOP budou respektovány podmínky a doporučení, stanovené vyhodnocením vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví.

Připomínka bude zohledněna v navazující dokumentaci, a to zejména při formulování kritérií pro výběr projektů a při stanovení podmínek pro realizaci projektů.

2. Podporovat plány obnovy, péče a využití kulturního a přírodního dědictví vytvořené v rámci vzájemné spolupráce veřejné správy a veřejnosti respektováním environmentálních standardů.

Jednotlivé projekty v rámci IOP budou respektovat environmentální standardy plánů obnovy, péče a využití kulturního dědictví (pokud existují) – týká se oblastí intervence 4.1a a 4.1b a 5.1.

3. Zohlednit problematiku životního prostředí v rámci celkového systému hodnocení a výběru projektů, tj. zejména:

• zapracovat navržená environmentální kritéria do celkového systému hodnocení a výběru projektů (přičemž je nutné provést jejich výběr a případné modifikace pro jednotlivé oblasti intervence, respektive pro jednotlivé projekty) ;

• při realizaci jednotlivých projektů je třeba respektovat plány péče o zvláště chráněná území a lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

Připomínka bude zohledněna při výběru projektů, kde nezbytnou podmínkou pro přijatelnost projektů bude, že projektový záměr nemá negativní vliv na životní prostředí, a že nenaruší lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Toto prokáže žadatel při předložení žádosti stanoviskem příslušného orgánu ochrany životního prostředí; v průběhu realizace projektů bude mimo jiné ověřováno, v souladu s článkem 60 písm. b) obecného nařízení, že projekt je realizován v souladu s předpisy ČR a EU v oblasti životního prostředí. Řídící orgán IOP nepřipustí, v souladu s platnou legislativou, realizaci projektů s negativními dopady na životní prostředí.

4. Zajistit dostatečnou informovanost žadatelů o environmentální problematice a o možných vazbách předkládaných projektů na životní prostředí.

Bude řešeno řešeno zejména v rámci pokynů pro žadatele, které budou uveřejněny jak na internetových stránkách MMR, tak i na internetových stránkách příslušných zprostředkujících subjektů. Komunikace s potenciálními žadateli, včetně možného vlivu projektů na životní prostředí, bude zajišťována v úrovni jednotlivých zprostředkujících subjektů.

5. Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení veškerých došlých vyjádření a připomínek, a to jak k návrhu koncepce, tak i k jejímu vyhodnocení.

Zveřejňování vyjádření a připomínek je uváděno na internetových stránkách MMR : xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx/xxx

B. Realizace koncepce IOP nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti za dodržení níže uvedených podmínek:

1. Každé opatření, navržené v IOP pro budoucí programovací období 2007 - 2013, bude realizováno s respektováním územní ochrany lokalit a integrity evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000 a nesmí vést k poškození nebo zhoršení stavu předmětu ochrany těchto území.

Zabezpečení této podmínky obdobně jako v případě připomínky A.3.

MŽP dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého opatření co nejširší publicitu a informování veřejnosti.“

3. Kapitola – Popis prioritních os IOP

IOP bude realizován prostřednictvím devíti prioritních os. Prioritní osy 2, 3 a 5 jsou jednocílové a umožňují podporu pouze pro regiony cíle Konvergence. Ostatní prioritní osy 1a, 1b, 4a, 4b, 6a a 6b umožní jak podporu v regionech Cíle Konvergence, tak podporu v rámci Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (na území hl. města Prahy). Tyto prioritní osy podporují aktivity, které mají zpravidla systémovou, respektive národní povahu, a je proto žádoucí zajistit jejich realizaci na celém území státu.

Souhrnný přehled prioritních os a oblastí intervence je patrný z následujícího přehledu:

Číslo prioritní osy/oblasti intervence	Název prioritní osy/oblasti intervence	Cíl intervence
1a	Modernizace veřejné správy – Cíl Konvergence	KONVERGENCE
1.1	Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě	KONVERGENCE
1b	Modernizace veřejné správy – Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost	RKaZ
1.1	Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě	RKaZ
2	Zavádění ICT v územní veřejné správě– Cíl Konvergence	KONVERGENCE
2.1	Zavádění ICT v územní veřejné správě	KONVERGENCE
3	Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb – Cíl Konvergence	KONVERGENCE
3.1	Služby v oblasti sociální integrace	KONVERGENCE
3.2	Služby v oblasti veřejného zdraví	KONVERGENCE
3.3	Služby v oblasti zaměstnanosti	KONVERGENCE
3.4	Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik	KONVERGENCE
4a	Národní podpora cestovního ruchu - Cíl Konvergence	KONVERGENCE
4.1a	Národní podpora cestovního ruchu	KONVERGENCE
4b	Národní podpora cestovního ruchu – Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost	RKaZ
4.1b	Národní podpora cestovního ruchu	RKaZ
5	Národní podpora územního rozvoje – Cíl Konvergence	KONVERGENCE
5.1	Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví	KONVERGENCE
5.2	Zlepšení prostředí v problémových sídlištích	KONVERGENCE
5.3	Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik	KONVERGENCE
6a	Technická pomoc – Cíl Konvergence	KONVERGENCE
6.1	Aktivity spojené s řízením IOP	KONVERGENCE
6.2	Ostatní náklady technické pomoci IOP	KONVERGENCE
6b	Technická pomoc - Cíl Regionální konkurenceschopnost a změstnanost	RKaZ
6.1	Aktivity spojené s řízením IOP	RKaZ
6.2	Ostatní náklady technické pomoci IOP	RKaZ

Poznámka: RKaZ = Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

3.1. Prioritní osa 1a – Modernizace veřejné správy – Cíl Konvergence

3.2. Prioritní osa 1b – Modernizace veřejné správy – Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Výchozí stav / zdůvodnění prioritních os 1a, 1b

Vzhledem k tomu, že popisované aktivity jsou de facto neoddělitelné z hlediska geografické příslušnosti (to je z hlediska cílů uvedených v čl.3, obecného nařízení) a mají vždy dopad na území celé ČR, mají obě prioritní osy identický obsah.

Prioritní osa 1a zahrnuje podíl aktivit programu podporovaných v regionech spadajících do cíle Konvergence.

Prioritní osa 1b zahrnuje podíl aktivit programu podporovaných v regionech cíle RKaZ (to je na území hl. města Prahy).

Způsob výpočtu poměru cíle Konvergence a cíle RKaZ na realizaci všech aktivit (projektů) v těchto prioritních osách je uveden na konci kapitoly (část „Vícecílovost programu“) a je zvolen tak, aby byl na úrovni prioritních os dodržen princip článku 22 obecného nařízení o nepřevoditelnosti alokací pro jednotlivé cíle.

Prioritní oblast Modernizace veřejné správy přispívá ke zvýšení efektivnosti výkonu a optimalizaci procesů uvnitř ústřední státní správy a ke zvýšení kvality veřejných služeb poskytovaných ústřední státní správou. Prioritní oblast přispívá k naplňování strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby, konkrétně jejích následujících cílů:

• Zefektivnit činnost úřadů veřejné správy, snížit finanční nároky na chod administrativy a zajistit transparentní výkon veřejné správy:

– Zavést systémy řízení kvality a sledování výkonnosti na úřadech veřejné správy;

– Zajistit adekvátní využívání ICT, vytvořit centrální registry veřejné správy tak, aby bylo možné bezpečné sdílení dat orgány veřejné moci a zároveň byl občanům umožněn oprávněný přístup k údajům vedeným v těchto registrech;

– Zlepšit vertikální i horizontální komunikaci ve veřejné správě, zajistit synergické působení různých úrovní veřejné správy;

a. Modernizovat a restrukturalizovat daňovou a celní správu zvýšením efektivity v legislativní, organizační, personální a materiální oblasti, zvýšením kvality řízení v úřadech daňové správy a posílením transparentnosti a otevřenosti úřadů daňové a celní správy.

b) Zkvalitnit činnost justice

– Zavést systém elektronické justice včetně dokončení všech návazných projektů vedoucích k zefektivnění práce justice a zlepšení komunikace justice jak s odbornou, tak i s laickou veřejností.

• Přiblížit veřejné služby občanovi, zajistit jejich maximální dostupnost a kvalitu:

a. Prosazovat eGovernment s důrazem na bezpečný a jednoduchý přístup k veřejným službám prostřednictvím sítě internetu, připravit právní úpravu, která zajistí elektronizaci procesních úkonů ve veřejné správě, zrovnoprávní formu listinnou s formou elektronickou, umožní bezpečnou komunikaci mezi úřady a veřejností a optimalizuje interní procesy veřejné správy s využitím informačních komunikačních technologií;

b. Vybudovat siť kontaktních míst veřejné správy, univerzálního místa pro fyzické a právnické osoby, kde bude možné z jednoho místa činit veškerá podání vůči orgánům veřejné správy, získávat veškeré ověřené údaje vedené v dostupných centrálních registrech a evidencích a získávat informace o průběhu všech řízení, která jsou s danou osobou či o jejích právech a povinnostech orgány veřejné moci vedena;

c. Otevřít veřejnou správou občanům včetně využití potenciálu elektronických komunikací při transparentnosti rozhodovacího procesu a možnosti veřejnosti podílet se elektronickou formou na věcech veřejných (pozn. Problematika eDemocracy).

Další fáze reformy je nutné soustředit na zvyšování kvality, efektivnosti a transparentnosti výkonu ústřední státní správy a veřejných služeb. Tato problematika je vázána především na zajištění kvalitní infrastruktury pro zpracování, přenos a sdílení informací a na rozvoj lidských zdrojů, Klíčový je rozvoj eGovernmentu jako platformy pro zefektivnění služeb veřejné správy.

IOP touto prioritní osou navazuje především na II. Strategický cíl NSRR: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost, zejména na prioritu D) Rozvoj informační společnosti a prioritu E) Smart Administration.

Výše zmíněné okruhy IOP řeší doplňkově s OP LZZ, přičemž cílem IOP je pokrýt investiční výdaje spojené s rozvojem technologických sítí, datové základny a komunikačních systémů. V těchto intervencích je IOP jediným nástrojem pro realizaci významných investic v oblasti veřejné správy a veřejných služeb a základem pro komplexní a efektivní realizaci neinvestičních aktivit k naplnění priorit D a E II. strategického cíle NSRR. IOP i OP LZZ vzájemně a doplňkovým způsobem naplňují cíle strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (usnesení vlády č.757/2007) – viz kapitola 2.4.4 a příloha 3 IOP.

Článek 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu umožňuje podporu aktivit, které vedou k posilování institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy. Neinvestiční aktivity musí být podpořeny hmotnými investicemi z ERDF, jež vytvářejí nezbytný standard technické infrastruktury. Investice do modernizace veřejné správy jsou nezbytnou součástí rozvoje informační společnosti v ČR.

K provedení navrhovaných změn je nezbytný systémový přístup z centrální úrovně zajišťující kompatibilitu a základní technologický standard. Proto je uvedená problematika zahrnuta do národního tematického operačního programu a je řešena z hlediska efektivního fungování centrální i územní správy a z hlediska vazeb na poskytování veřejných služeb. Intervence do modernizace infrastruktury veřejné správy povedou v souladu se strategií „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (gesce MV) a s globálním cílem IOP k systémovým změnám nástrojů efektivní komunikace a řízení procesů, což vytvoří multiplikační efekty a následně posílí konkurenceschopnost regionů a ČR jako celku. Lze konkrétně specifikovat následující okruhy problémů:

• nedostatečné využívání moderních ICT veřejnou správou;

• neznalost modelů fungování elektronické veřejné správy (eGovernment) z hlediska back-office i front-office14;

• neefektivní investování do rozvoje ICT;

• nerozvinutý management a marketing služeb ústřední státní správy i informačních služeb;

14 Termín front-office se vztahuje k organizačním útvarům veřejné správy s přímým stykem s veřejností zatímco pojem back-office ke všem ostatním útvarům.

• špatná infrastruktura pro šíření vysokorychlostního připojení k internetu;

• velký podíl dosud nedigitalizovaných dat;

• roztříštěné, nejednoznačné a nepopsané datové zdroje;

• nejednotné a izolované datové registry;

• chybějící definice podmínek a standardů pro sdílení dat mezi orgány ústřední státní správy;

• malá nabídka služeb na úrovni interakcí a transakcí;

• páteřní komunikační infrastruktura včetně „poslední míle“ není plošně realizována;

• nedostatečné zabezpečení informačních sítí a služeb;

• nedůvěra uživatelů v zabezpečení služeb ICT;

• funkce aplikačního SW nejsou dostatečně integrovány, malá typovost používaných produktů;

• nedostatečné koordinování a standardizace rozvoje ICT;

• nedostatečná informovanost veřejnosti o možnostech, které jim eGovernment nabízí;

• nedostatečná počítačová gramotnost.

Globální cíl prioritních os 1a, 1b

• Modernizace ústřední státní správy prostřednictvím rozvoje informační společnosti

Specifické cíle prioritních os 1a, 1b

• zlepšit úroveň služeb elektronické veřejné správy;

• zvýšit využívání internetu občany pro komunikaci s veřejnou správou;

• snížit administrativní zatížení občanů, podnikatelů a veřejného sektoru;

Zaměření prioritních os 1a, 1b

Cílem prioritních os 1a, 1b je dosažení rychlejšího, spolehlivějšího poskytování služeb státní správy nejširší veřejnosti a implementací elektronické správy umožnit občanům a podnikatelským subjektům jednoduše a rychle komunikovat s úřady státní správou a územní samosprávou. Úřady v důsledku intervence budou mít více kapacity pro přímé jednání s občany, čímž se zvýší komfort občanů při kontaktu s nimi.

Prioritní osy 1a a 1b se zaměří na intervence do ústřední státní správy. Ústřední státní správa zahrnuje jednak příslušná ministerstva (v současné době 14 ministerstev), jednak další ústřední správní úřady (celkem 11 úřadů, např. Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Český telekomunikační úřad ); kromě toho podpora zahrne i podporu oblasti justice (soudy, státní zastupitelství). Zatímco ústřední správní úřady sídlí převážně na území hl.města Prahy (cíl RKaZ), jim podřízené správní úřady pokrývají území celé ČR (např. Ministerstvo financí má na celém území ČR síť Finančních úřadů).

Prioritní osy 1a a 1b se zaměří na podporu technologických řešení směřujících k elektronizaci agend v gesci ústřední státní správy. Intervence se přitom zaměří na podporu průřezových řešení, ze kterých bude profitovat ústřední státní správa jako celek (např. posílení komunikační infrastruktury umožní všem úřadům ústřední státní správy kvalitní přenos dat), stejně jako podporu konkrétních oblastí (např. justice, eHealth, eTax nebo eCulture).

Podpora se soustředí na rozvoj eGovernmentu, tedy elektronické veřejné správy s vysokou mírou využití moderních informačních a komunikačních technologií. Cílem eGovernment je modernizace a automatizace zejména vnitřních procesů, vedoucí k rychlejšímu a spolehlivějšímu poskytování služeb veřejnosti a zároveň k výrazné redukci nákladů. Její potenciál se, kromě umožnění efektivnější komunikace s back-office, projeví především ve vytváření podmínek pro rozšíření a zjednodušení komunikace veřejnosti (tedy občanů,

podniků i neziskových organizací) s front-office. Širší zavedení elektronické komunikace veřejnosti s veřejnou správou přinese prospěch státním orgánům, privátním subjektům i občanům.

Vedle legislativních změn, které umožní testování produktů využitelných ve veřejném sektoru, bude důležitou součástí podpory:

• zvýšení míry využitelnosti a efektivity informačních systémů veřejné správy (propojení jednotlivých subsystémů a registrů veřejné správy),

• sjednocování a standardizaci datových struktur v jednotlivých informačních systémech orgánů veřejné správy (např. produkty pro vedení elektronické spisové služby)

• vzájemné propojení informačních systémů

• realizace elektronických transakcí

Podpora se zaměří zejména na klíčové úseky veřejné správy – např. na využití informačních technologií v prostředí justice (e-justice) daňové správy (e-komunikace) nebo celní správy, které vyplývají z dokumentu Základní cíle Strategie efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration) v období 2007 – 2015. Dalšími neméně významnými podporovanými oblastmi bude oblast kultury (e-kultura), vzdělávání (e-učení), zdravotnictví (e-zdraví), dopravy (e-doprava), zaměstnanosti, sociální péče a hospodářství.

Další oblastí, ve které musí proběhnout zásadní změny, je oblast archivnictví. Dosavadní legislativa nerozlišuje dokumenty v klasické a digitální podobě, předpokládá tudíž i trvalé ukládání digitálních archiválií (dokumentů trvalé hodnoty v digitální podobě). Na základě usnesení vlády č. 11/2004 MV, respektive Národní archiv zajišťují dodavatelsky projektovou dokumentaci celostátního pracoviště pro dlouhodobé ukládání elektronických dokumentů s celostátní působností (Národního digitálního archivu). Vybudování digitálního archivu je nezbytné pro efektivní rozvoj eGovernmentu v ČR a pro uchování digitálních dokumentů, které byly vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrány ve veřejném zájmu k trvalému uchování. K naplnění tohoto cíle je nutné nejen zřídit distribuované technicky chráněné úložiště, ale také rozvinout specifické metody pro správu dokumentů a jejich migrace do jednotných nezávislých datových formátů a vytvořit specializované aplikace pro příjem, výběr a přípravu digitálních dokumentů k trvalému uložení, které by byly distribuovány i do organizací veřejné správy. Celý tento komplex opatření umožní vznik Národního digitálního archivu po vzoru digitálních archivů vznikajících a fungujících ve vyspělém světě.

Strategie pro dosažení cílů prioritních os 1a, 1b

V rámci prioritních os 1a, 1b budou realizovány aktivity v podobě následující oblasti intervence:

• Oblast intervence 1.1 Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě (1.1a + 1.1b)

Strategie prioritních os 1a, 1b je v souladu s následujícími prioritními osami NSRR:

• Strategický cíl Konkurenceschopná česká ekonomika: Priorita Podpora kapacit V&V pro inovace

• Strategický cíl Otevřená flexibilní a soudržná společnost: Priorita Rozvoj informační společnosti

Priorita Smart Administration

• Strategický cíl Vyvážený rozvoj území: Priorita Vyvážený rozvoj regionů

Vazba oblasti intervence na NPR:

Document Metadata

Table of Contents

INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM

Document Metadata