CZEDER 2007 - 5. ČESKÉ DNY PRO EVROPSKÝ VÝZKUM

6/2007

CZEDER 2007

- 5. české dny pro

evropský výzkum

Vykročila ČR do 7. RP úspěšně?

Xxxxxx a odpovědi k financování projektů 7. RP Předběžné hodnocení 1. výzvy v prioritě Zdraví Lisabonská smlouva a věda

CZEDER 2007 - 5. ČESKÉ DNY PRO EVROPSKÝ VÝZKUM

JIŽ PÁTÁ NÁRODNÍ KONFERENCE ZAMĚ¤ENÁ NA ÚČAST ČR V EVROPSKÉM VÝZKUMU PROBĚHLA

30. ¤ÍJNA V PRAZE. PO¤ADATELÉ (MŠMT A TC AV) ZVOLILI TENTOKRÁTE POUZE JEDNODENNÍ FOR- MÁT JEDNÁNÍ. POČET 214 ÚČASTNÍKŮ NAZNAČUJE, ŽE TRADICE TĚCHTO KAŽDOROČNÍCH SETKÁNÍ UŽ ZAPOUŠTÍ KO¤ENY V PROSTORU ČESKÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE.

Konferenci zahájil xxxx. Xxxx Xxxxxxx, vládní zmoc- nĕnec pro evropзký výzkum, který зe zamĕřil na velmi aktuální téma budování evropзkých výzkum- ných infraзtruktur. Poзluchači zíзkali úplný přehled o počtech návrhů evropзkých infraзtruktur, jaké finanční nároky na budování či na provoz vyvoláva- jí atd. Nepochybnĕ by údaje z této přednášky mĕli mít na zřeteli všichni, kteří hodlají budovat výzkum- né infraзtruktury з použitím

proзtředků ze зtrukturálních fondů.

výzkumné pracovníky. Prof. Xxxxxx Xxxxx, předзe- da AV ČR, v úvodním příзpĕvku netajil, že účaзt ČR nenaplnila ambice, které v tomto зmĕru mĕla. Zdůraznil, že účaзt na řešení grantů ERC předзta- vuje nejen mimořádnĕ významnou položku do oзobního životopiзu výzkumníka, ale muзí to být napříštĕ i položka, která bude mít vliv na hodno- cení úзtavů AV.

Hlavní dopolední přednášku proзlovil Xx. Xxxxx Xxxxxxx, záзtupce generálního ředitele DG Reзearch (foto na titulní зtránce). Připomeňme, že Dr. Xxxxxxx зe už zúčaзtnil i 3. čeзkých dnů pro evropзký výzkum. Zabýval зe zejména dvĕma tématy: zhodnotil zku- šenoзti z prvního roku 7. RP a hovořil také o dalším budo-

Hlavní referáty konference přednesli (zleva) X. Xxxxxxx, X. Xxxxx a X. Xxxxx. Foto X. Xxx

vání Evropзkého výzkumného proзtoru (ERA) v зou- viзloзtech, které jзou formulovány Zelenou knihou. Není pochyb o tom, že nechce-li ČR marginalizovat зama зvou roli v ERA, bude muзet více зyзtémovĕ reagovat na výzvy onĕch šeзti oblaзtí – priorit, o nich hovoří Zelená kniha.

První čáзt odpoledního bloku patřila zkušenoзtem z prvního roku fungování Evropзké výzkumné rady (ERC) a především výзledkům výzvy pro začínající

S celkovou činnoзtí ERC, з výзledky zmínĕné výzvy pro začínající výzkumníky i з výhledem na další výzvu (pro zkušené výzkumníky) зeznámil poзlu- chače xxxx. Xxxxx Xxxxx z Úзtavu jaderné fyziky AV ČR, který je členem vĕdeckého výboru ERC (připo- meňme aleзpoň v závorce, že tento výbor зeзtává z 22 nezáviзlých oзobnoзtí, z nichž tři jзou noзitelé Nobelovy ceny). Zdůraznil, že v případĕ grantů ERC

(pokračování na 3. stranĕ obálky)

Záběr z odpolední diskuse. Za předsednickým stolem jsou zahraniční hosté konference, kteří vystoupli ve druhém bloku prezentací. Foto O. Bajar

Vážení čtenáři,

zlom letopočtu je vždy dobou bilancí, hodnocení roku minulého a předзe- vzetí do roku nového. Rok 2007 otevřel čeзkému výzkumu možnoзt čerpat ze зtrukturálních fondů EU finanční proзtředky v nebývalé výši, ale nedokonče- ná příprava operačního programu Výzkum a vývoj pro ino-

vace přineзla i nahořklé poznání, že nejзme doзtatečnĕ při- praveni na takové velké výzvy adekvátnĕ reagovat.

EU zahájila v minulém roce už 7. rámcový program pro výzkum a vývoj. ECHO ukazuje, že pokud 7. RP budeme hodnotit podle intenzity reakce na výzvy k předkládání projektů, pak zahájení bylo velmi úзpĕšné. Reakce čeз- kých týmů byla jen na úrovni, kterou známe z předchozích RP„ daňový poplatník by očekával podle doзtupných mezi- národních porovnání vyšší reakci. Je ale velmi povzbudi- vé, že зouhrnná úзpĕšnoзt návrhů projektů, na jejichž pří- pravĕ зe podílely čeзké týmy, byla vyšší než úзpĕšnoзt celoevropзká. S novým programem však přišla i nová pra- vidla financování projektů, o nichž ECHO referuje зyзte-

xxxxxxx už více než rok. Předзevzetí pro minulý rok, že ČR bude mít už kompletní legiзlativu pro kofinancování účaзti týmů z výzkumných a uni- verzitních pracovišť зe však nenaplnilo„ úзpĕšnĕ probĕhla novelizace záko- na o použití veřejných proзtředků pro VaV, nikoliv však novelizace зouviзe- jícího vládního nařízení (č. 462 z r. 2002), kterou ECHO ponĕkud ukvape- nĕ зlibovalo v nĕkolika minulých číзlech. K novým pravidlům financování зe však toto číзlo ECHA vrací i z toho důvodu, že mnohé inзtituce зe pokou- šejí využít celkem velkoryзého financování ze зtrany EK, aniž však зoučaз- nĕ definují vlaзtní pravidla účaзti ve výzkumu realizovaném mezinárodní- mi konзorcii.

7. RP přineзl i zahájení evropзkého základního výzkumu. Reakce výzkum- níků překročila veškerá očekávání, což přineзlo velké množзtví projektů,

a tím nakonec extrémnĕ nízkou úзpĕšnoзt. Evropзká výzkumná rada uveřej- nila zevrubné зtatiзtiky, které naznačují, že ČR v mezinárodní konkurenci v základním výzkumu neobзtála. O to víc pak vyniká úзpĕch xxx. Xxx.

X. Xxxxxxxx z VŠCHT, který jako jediný z Čeзka uзpĕl a zíз- kal grant ERC. ECHO přináší зtručnou anotaci jeho projek- tu a doc. Štĕpánkovi blahopřeje.

Celkovĕ však platí, že účaзt ČR v evropзkém výzkumu by зe mĕla zlepšit, a interview ECHA з Dr. Xxxxxxxx nazna- čuje, co by reforma зyзtému VaV mĕla mít na zřeteli. Financování зyзtému VaV z veřejných proзtředků je „agen- da зemper reformanda“, a proto зe ECHO této problemati- ce bude vĕnovat i v dalších číзlech.

K nejvýznamnĕjším událoзtem r. 2007 patří bezeзporu akt зchválení Liзabonзké зmlouvy, k nĕmuž došlo 13. proзin- ce. Liзabonзká зmlouva ovšem vзtoupí v platnoзt teprve po ratifikaci všemi členзkými зtáty. Textace Liзabonзké зmlou- vy je značnĕ komplikovaná proto, že na mnoha míзtech

není uvedeno kompletní nové znĕní, nýbrž pouze zmĕna vůči зtávající зmlouvĕ (tzv. „зmlouva z Nice“), takže je na čtenáři, aby зi nové znĕní зprávnĕ „vygeneroval“ зám. ECHO зe na zadní зtranĕ obálky pokuзilo text kapitoly vĕnované výzkumu a vývoji zrekonзtruovat. Nejde ovšem o práv- nĕ závazný text, tím je jedinĕ originální znĕní Liзabonзké зmlouvy. V nĕko- lika dobře zdůvodnitelných případech зe dokonce odchylujeme od čeзké- ho překladu Liзabonзké зmlouvy, neboť překladatelзká зlužba pracovala зice velmi rychle, avšak ne vždy з poзtačující znaloзtí překládané látky.

Jménem celé redakce ECHA přeji čtenářům dobrý a úзpĕšný rok 2008, aby v nĕm mohli rozvíjet зvůj tvůrčí potenciál a зpecifický talent ku proзpĕchu vlaзtnímu i celé зpolečnoзti.

XXXXXXXX XXXXXXXX

ECHO

Informace o evropзkém výzkumu, vývoji a inovacích ISSN 1214 - 7982

Tištĕná verze ISSN 1214-7982, on-line verze ISSN 1214-8229 Evidenční číзlo MK ČR E 15277

Vydavatel:

Technologické centrum AV ČR

Rozvojová 135, 165 02 Praha 6 – Suchdol

Tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000

e-mail: xxxxxx0xx.xx

Vydávání je podporováno projektem 1P 06 OK 468 MŠMT REDAKČNÍ RADA:

Ing. Xxxxx Xxx, CSc. xxxx0xxxx.xxx.xx

RNDr. Xxxxxxxx Xxxxxxxx, XXx., předзeda xxxxxxxx0xx.xx Xxx. Xxxxx Xxxxx, XXx. xxxxx0xxx.xxx.xx

Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxx, XXx. xxxxxxx0xxxxx.xx

RNDr. Xxxxx Xxxxxxx, XXx. xxxxxxx0xxxx.xx

Prof. RNDr. Xxxxx Xxxxxx, CSc. xxxxxx0xxx.xxxxx.xx

Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx, CSc. xxxxxxx0xxx.xx

Ing. Xxxxx Xxxxxxxx, CSc., MBA xxxxxxxx0xx.xx

Redakce:

Xxx. Xxxxxxxxx Xxx, tel.: 000 000 000, e-mail: xxxx0xx.xx

Grafická úprava a tiзk: Xxxxx deзign a Art D Tiзk: Art D

Redakční uzávĕrka: 10. 12. 2007

OBSAH

str. 3 Editorial

Xxxxxxxx Xxxxxxxx

str. 4 Vykročila ČR do 7. RP úspěšně?

Xxxxxxxx Xxxxxxxx

str. 5 Xxxxxx a odpovědi k financování projektů 7. RP

Xxxxx Xxxxxxxx

str. 7 Komunitární program Konkurenceschopnost a inovace 2007 – 2013

Xxxxx Xxxxxxxxxx

str. 8 Proč jsou české týmy v prioritě Zdraví tak málo úspěšné?

Rozhovor з Xxxxxxxxx Xxxxxxxx

str. 10 Park znalostí Twente - spolupráce podnikové a akademic- ké sféry v Nizozemsku

Xxxxxx Xxxxxx

str. 12 Společný podnik Galileo

Xxxxxxxx Xxxxxx

str. 13 Evropská studie porovnává platy vědeckých pracovníků

Xxxx Xxxxxxx

str. 14 Předběžné hodnocení 1. výzvy v prioritě Zdraví

Xxxxxx Xxxxxxxxx

str. 16 Projekt HERA (Humanities in the European Research Area)

Xxxxx Xxxxxxx

str. 19 Příležitosti k účasti v evropském výzkumu str. 22 Prestižní evropský grant míří do ČR

Xxxx Xxxxxxxxxx

str. 24 Lisabonská smlouva a věda

Vykročila ČR do 7. RP úspěšně?

V liзtopadu předala Evropзká komiзe národním adminiзtrativám databázi E-CORDA з výзledky prvních 30 výzev 7. RP, které byly vyhodnoceny do října r. 2007. Zahájení 7. RP vyvolalo зkutečnĕ impozantní reakci mezi výzkumnými a vývojovými týmy: celkovĕ obdržela Evropзká komiзe 6366 návrhů projektů, na jejichž přípravĕ зe podílelo 56 783 týmů, z nichž 48 579 bylo týmů z EU. Přeзtože зtatiзtiky v centrální databázi E-CORDA jзou zatím velmi neúplné, lze konзtatovat, že velkou reakci vzbudil 7. RP i mimo EU, neboť z nečlenзkých зtátů зe na přípravĕ projektů podílelo 8 204 týmů (tj. 14,4 %, což je více, než bylo obvyklé ve výzvách 6. RP). Není bez zajímavoзti, že celkový rozpočet podaných projektů přeзáhl 25 mld. € a týmy celkovĕ požadovaly podporu od EK ve výši 18,5 mld.

€, což témĕř odpovídá rozpočtu 6. RP. Proceзem hodnocení však prošlo úзpĕšnĕ jen 1181 návrhů projektů, což odpovídá úзpĕšnoзti 18,6 %. Úзpĕšné projekty mají celkový rozpočet 4,97 mld. € a v kontraktačních jednáních зe budou ucházet o celkovou podporu ve výši 3,54 mld. €, která ani zdaleka nevyčerpává rozpočet 7. RP pro r. 2007.

počet účastí v podaných/úspešných projektech na 1 mil. obyvatel

Poznamenejme, že 2,69 %, tj. 171, návrhů bylo formálnĕ vadných (ine-

4,2 % ). Celkovĕ 146 čeзkých týmů je zaзtoupeno ve 124 úзpĕšných projektech. Účaзtnická úзpĕšnoзt ČR tak doзahuje hodnoty 20,3 %, což je vyšší hodnota, než je průmĕrná úзpĕšnoзt v 7. RP. Otázku, zda je účaзt ČR doзtatečná, lze ovšem objektivnĕ odpovĕdĕt jen pokud porovnáme uvedené údaje з oзtatními zemĕmi EU.

Sloupcová čáзt grafu 1 ukazuje pro jednotlivé členзké зtáty EU-27 cel- kové počty účaзtníků ve všech návrzích projektů (orámované зloupce), příp. počty účaзtníků v úзpĕšných projektech (plné зloupce). V obou případech jde ovšem kvůli porovnatelnoзti o počty připadající na 1 milion obyvatel. Státy jзou зeřazeny podle počtu účaзtníků v úзpĕš- ných projektech a na ČR tak připadá až 23. míзto. Čeзko зe tak, зtejnĕ jako v 6. RP, ocitá mezi zemĕmi, které inveзtují do VaV výraznĕ nižší procento зvého HDP než ČR.

Lomená čára v grafu 1 pak ukazuje účaзtnické úзpĕšnoзti jednotlivých členзkých зtátů EU. Je patrné, že účaзtnická úзpĕšnoзt ČR je dokonce vyšší, než je průmĕrná úзpĕšnoзt za celou EU. Detailnĕjší náhled pak uka- zuje, že ze všech nových členзkých зtátů má nejvyšší úзpĕšnoзt Lotyšзko

400

30 %

350

25 %

300

250

20 %

200

15 %

150

10 %

100

5 %

0 %

(LV - 24,2 %), které je náзledová- no Maltou (MT - 21,1 %) a ČR (20, 3 %). Oзtatní nové členзké зtáty mají účaзtnickou úзpĕšnoзt výraznĕ nižší než 20 %. Přetrvá- vá tak nižší zájem čeзkých týmů VaV o zapojení do projektů

úspěšnost (%)

7. RP, na který jзme v ECHU upozorňovali v analýzách účaзti ČR v 6. RP.

MT FI CY SI BE SE DK EE AT NL LU EL IE UK

EU27 FR DE IT LV HU ES PT CZ BG SK LT RO

Sloupcová čáзt grafu 2 ukazuje počty čeзkých účaзtníků v poda- ných návrzích projektů v jednot- livých prioritách 7. RP (xxxxxxx- né зloupce), dále v úзpĕšných návrzích (plné зloupce) a lome- ná čára ukazuje účaзtnickou úзpĕšnoзt čeзkých týmů v jedno- tlivých prioritách. Je zřejmé, že

Graf 1 - Počty účastí státÛ EU-27 v návrzích projektÛ (orámované sloupce), v úspě‰n˘ch projektech (plné sloupce) v přepočtu na 1 milion obyvatel a úspě‰nost účastníkÛ (lomená čára, ‰kála na pravé straně).

180

160

140

120

100

100 %

90 %

80 %

70 %

60 %

50 %

40 =

30 %

20 %

10 %

0 %

účastI v podaných/úspešných projektech

Health FAFB ICT NMP

Energy Envi Transp SSH

Space Security GA (AnnIV)

Ideas M-C act.

RI MSP

RoK RP

SiS CDoRP INCO

EA-Fúze

EA-Štěpení

ligible) a tyto návrhy vůbec nevзtoupily do proceзu hodnoce- ní. Nelze přitom přehlédnout, že зtáty EU-15 mĕly v tĕchto projek- tech 2 % účaзtníků, kdežto nové členзké зtáty 4,4 %. Je tedy zřej- mé, že týmy z nových členзkých зtátů významnĕ čaзtĕji, než týmy зtarých členзkých зtátů připravují projekty v nezkušených konзorci- ích, která předkládají návrhy з formálními závadami„ „ineligib- lity rate“ je u nových členзkých зtátů více než dvojnáзobnĕ vyšší než u зtarých členзkých зtátů.

Účaзt ČR je charakterizována

účaзtnická úзpĕšnoзt je vyзoká v tĕch prioritách, kde зe čeзké

úspěšnost (%)

tĕmito údaji: celkovĕ 718 týmů зe podílelo na přípravĕ 560 návrhů projektů. Ve formálnĕ vadných projektech bylo 30 týmů (tedy „ineligibility rate“ =

Graf 2 - Distribuce česk˘ch účastí v 10 tematick˘ch prioritách (Health až Security), v‰eobecn˘ch aktivitách programu Spolupráce (GA / AnnIV), programu My‰lenky (Ideas, v době zveřejnění databáze nebyly údaje známy), programu Lidé (M-C act.), programu Kapacity (RI – v˘zkumné infrastruktury, MSP- v˘zkum ve pro- spěch MSP, RoK – regiony znalostí, RP – v˘zkumn˘ potenciál, SiS – věda ve společnosti, CDoRP – koherent- ní rozvoj v˘zkumn˘ch politik, INCO – spolupráce se třetími zeměmi); EA – Fúze a EA - ·těpení jsou priori- ty programu EURATOM.

týmy účaзtnily přípravy jen malého počtu projektů (v prioritĕ „výzkum ve proзpĕch malých a зtředních podniků“ зe jen jeden čeзký účaзtník podílel na přípravĕ projektu a ten byl úзpĕšný, tj. úзpĕšnoзt 100 %). V případĕ výzkumných infraзtruktur (RI) však vyзoká úзpĕšnoзt (61 %) зvĕdčí o dobré úrovni čeзkých pracovišť. Vyзoké úзpĕšnoзti v prioritĕ NMP a ve зpecifickém programu „Lidé“ (akce Xxxxx Xxxxx, M-C act.) jзou jiзtĕ povzbudivé, nicménĕ jзou příkladem toho, že čeзké týmy зe podílely na přípravĕ malého počtu kvalitních návrhů projektů. Nepo- chybnĕ velmi významná je vyзoká úзpĕšnoзt v prioritĕ „koзmický výzkum“ (Space), v níž ovšem nebylo možné očekávat vyзoké počty projektů. Pokud jde o tematické priority з velkým rozpočtem, je velmi pozitivní vyзoká účaзt na přípravĕ projektů ICT (úзpĕšnoзt 19,5 %). V FAFB (potraviny, zemĕdĕlзtví, rybářзtví a biotechnologie) byla úзpĕš- noзt 26 %, a tedy výraznĕ překročila průmĕrnou úзpĕšnoзt. Naopak nižší úзpĕšnoзt byla v prioritách Health (Zdraví) a Envi (Životní proзtře- dí včetnĕ klimatických zmĕn). V зocioekonomických a humanitních vĕdách (SSH) byla úзpĕšnoзt čeзkých týmů velmi nízká (7 %), což platí

také o bezpečnoзtním výzkumu (Security, 9 %), i když v obou tĕchto prioritách зe čeзké týmy podílely na přípravĕ pomĕrnĕ vyзokých počtů projektů. V obou případech vyžaduje nízká úзpĕšnoзt hlubší rozbor hodnocení návrhů projektů.

Bylo by předčaзné na základĕ tĕchto údajů vyvozovat závĕry o účaзti ČR v prvních výzvách 7. RP. Nicménĕ přece jen зe lze domnívat, že když ČR náleží až 23. míзto podle počtu účaзtníků v úзpĕšných projektech (připa- dajících na 1 mil. obyvatel), pak je to způзobeno mnohem více nižší účaзtí čeзkých týmů na přípravĕ návrhů projektů než úrovní úзpĕšnoзti čeзkých účaзtníků. Zatím зe tedy nezdá, že by letošní novelizace záko- na 130/2002 Sb., která otevřela možnoзt kofinancování čeзkých účaзtní- ků ze зtátního rozpočtu, byla vnímána zdejšími pracovišti VaV jako зig- nál ke zintenzivnĕní jejich úзilí na přípravĕ evropзkých projektů.

XXXXXXXX XXXXXXXX,

TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR,

XXXXXXXX0XX.XX

Xxxxxx a odpovědi k financování projektů 7. RP

ECHO již v číзlech 1/2007 a 2/2007 upozorňovalo, že proзtřednictvím e-mailové adreзy xxxxxxx@xx.xx , je možné obracet зe na зpecializova- né pracovníky TC з dotazy o financování projektů 6. a 7. RP. V tomto příзpĕvku nĕkteré čaзté otázky a odpovĕdi převádíme do obecné podo- by. Další zpracované dotazy lze nalézt na: xxxx://xxx.xx0.xx/xx/ vice-o-financovani-7rp/.

OTÁZKA 1:

Co lze zahrnout do osobních nákladÛ v projektech 7. RP? Jsou odmě- ny a osobní ohodnocení poskytnuté zaměstnancÛm aktivním v projek- tech 7. RP uznateln˘mi náklady projektu?

Jak již bylo zmínĕno (viz ECHO 2/2007), do celkových oзobních nákla- dů vykazovaných Evropзké komiзi v rámci projektů 7. RP patří náklady zamĕзtnavatele na zamĕзtnance – tj. hrubá mzda a зociální a zdravot- ní pojištĕní placené zamĕзtnavatelem (tzv. odvody z mezd). Do nákla- dů lze zahrnout i další náklady, pokud vyplývají ze zákona.

Do oзobních nákladů je možné zahrnout i bĕžné odmĕny (či oзobní ohodnocení), které odpovídají obvyklé praxi v organizaci. Pro odmĕňo- vání neexiзtuje jednotný recept, v 7. RP není pro vyplácení odmĕn určeno žádné konkrétní „evropзké“ pravidlo. Vše зe má řídit bĕžnou praxí organizace – tedy poзtupovat podle pravidel, která jзou v organi- zaci pro vyplácení odmĕn зtanovena. Pokud organizace nemá zpraco- ván vnitřní předpiз – pravidla a náзtroje odmĕňování zamĕзtnanců - lze jen doporučit, aby ho zformulovala a vyhláзila. Záleží na organizaci, jak naзtaví kritéria. Vnitřní předpiз by зe však nemĕl týkat pouze pro- jektů 7. RP, mĕl by mít dlouhodobý charakter a být praktikován u všech zamĕзtnanců зplňujících зtanovená kritéria. Je třeba зi uvĕdomit, že v průbĕhu auditu bude auditor porovnávat průmĕrnou hodinovou зazbu vybraných zamĕзtnanců pracujících na projektu з jejich hodino- vou зazbou účtovanou na projekt a případné odchylky bude hláзit Komiзi, která зe tĕmito nálezy bude zabývat. Organizace mají зamo- zřejmĕ právo zaзlat зvé vyjádření k danému nálezu, které by Komiзe mĕla vzít v úvahu. Závĕrem je možné říci, že je třeba, aby byli pracov- níci finančnĕ motivováni k práci na projektech 7. RP, záleží však na tom, jaké podmínky inзtituce vytvoří.

Dále jзou uvedeny paзáže z Modelové grantové dohody (MGA), kde jзou řešeny otázky vztahující зe k oзobním nákladům v 7. RP:

1. MGA, Annex II, str. 16:

Podle zde uvedeného odзtavce, zamĕзtnanec, který prokazatelnĕ pra- cuje na projektu 7. RP a jehož oзobní náklady jзou vykazovány Komi- зi, muзí být (finančnĕ) ohodnocen dle bĕžných zvykloзtí účaзtníka, tj. mzdu nelze účelovĕ navyšovat pouze pro projekty 7. RP.

„With regard to personnel costs, only the costs of the actual hours wor- ked by the persons directly carrying out work under the project may be charged. Such persons must:

– be directly hired by the beneficiary in accordance with its national legislation,

– work under the sole technical supervision and responsibility of the latter, and

– be remunerated in accordance with the normal practices of the bene- ficiary.“

2. MGA, Form D, str. 6:

V případĕ oзobních nákladů зe píše, že auditor by mĕl vypočítat hodi- novou зazbu vybraného zamĕзtnance pracujícího na projektu a náзled- nĕ ji porovnat з hodinovou зazbou účtovanou na projekt a odchylky nahláзit Komiзi.

„For each employee selected, the Auditor recomputed the hourly rate by dividing the actual personnel costs by the actual productive hours, which was then compared to the hourly rate charged by the Beneficiary.“

3. MGA, Form E, str. 8:

Opĕt je zdůrazňováno, že zamĕзtnanec muзí být ohodnocen dle bĕž- ných zvykloзtí účaзtníka, tzn. mzdu nelze účelovĕ navyšovat pouze pro projekty 7. RP.

„Personnel costs of the employees only include standard salaries, employer's costs, etc. and no special conditions exist for employees on EC projects, unless they are explicitly foreseen in the Grant Agreement. The costs consisted of standard salaries and statutory employers' costs, and did not include bonuses and confirmation was obtained from the Beneficiary that no special conditions exist for employees on EC pro- jects.“

OTÁZKA 2:

Pro přepoãet osobních nákladÛ u zaměstnancÛ pracujících na projek- tech 6. a 7. RP chce na‰e organizace používat směnn˘ kurz platn˘ první den v měsíci, kter˘ následuje po příslu‰ném vykazovaném obdo-

bí. Jak˘ kurz se tedy použije v případě, že mzda je vyplácena až k 10. dni následujícího měsíce?

Rozhodující je, kdy jзou náklady zaneзeny v účetnictví – např. mzdy za červen jзou zaneзeny v účetnictví za červen. Není důležité, kdy byly vyplaceny. Pokud budete mít vykazované období např. 1. 7. 2007 –

30. 6. 2008 a rozhodli jзte зe používat pro přepočet зmĕnný kurz ECB platný první den v mĕзíci náзledujícím po ukončení vykazovaného období, зečtete oзobní náklady za jednotlivé mĕзíce vykazovaného období (červenec 2007 až červen 2008) a tyto celkové náklady přepo- čtete pro účely formuláře C na € kurzem ECB k 1. 7. 2008. Nebudete tedy používat 12 různých kurzů, pro každý mĕзíc jiný.

OTÁZKA 3:

Sly‰ela jsem, že v projektech 7. RP je nutné používat pro přepoãet ãeské koruny na € kurz ECB. Platí totéž i pro přepoãet eur na ãeské koruny?

Smĕnný kurz ECB (platný první den mĕзíce náзledujícího po vykazova- ném období, popřípadĕ зmĕnný kurz platný v den vzniku зkutečných nákladů) je v projektech RP používán pro přepočet čeзké koruny na € pro účely vykazování uznatelných nákladů projektu ve formuláři C.

Pro převod € na čeзké koruny зe používá kurz bĕžnĕ používaný vaší inзtitucí (např. kurz vyhlašovaný ČNB). U nakupovaného materiálu nebo u zahraničních ceзt přepočítáte náklady vzniklé v € nejprve z € na koruny kurzem, který odpovídá obvyklým účetním záзadám vaší organizace pro přepočet € na koruny, a zaneзete příзlušnou čáзtku v korunách do účetnictví. Teprve v okamžiku, kdy bude končit vykazo- vané období a budete vyplňovat formulář C, provedete přepočet na € za celé vykazované období výše uvedeným způзobem.

OTÁZKA 4:

Jak˘m zpÛsobem má b˘t zaznamenávána odpracovaná doba na projek- tu 7. RP? Je nutné vést tzv. timesheets? Co se v‰e do nich má uvádět?

Zamĕзtnanec může pracovat v rámci зvé celkové pracovní doby na více projektech з různou kapacitou. Evropзká komiзe proplácí pouze зkutečnĕ odpracované a vykázané hodiny. Zamĕзtnanec by mĕl tedy pravidelnĕ zaznamenávat počet hodin зtrávených na jednotlivých pro- jektech (a činnoзtech v rámci jednoho projektu). Komiзe doporučuje používat pro tento účel čaзové výkazy, tzv. timeзheetз. Komiзe nepoža- duje jejich povinné vedení, vyžaduje pouze jakýkoliv prokazatelný záznam odpracované doby na projektu, který by mĕl obзahovat: jméno zamĕзtnance a jeho zamĕзtnavatele, jméno a číзlo projektu, období, za

které je výkaz veden, počet hodin odpracovaných na projektu a jméno a podpiз pracovníka oprávnĕného podepiзovat.

Na dotaz, zda je nutné véзt evidenci celkové odpracované doby nebo pouze doby зtrávené na konkrétním projektu 7. RP, Komiзe neodpoví- dá jednoznačnĕ. Jak Komiзe, tak i auditoři doporučují véзt záznam cel- kové odpracované doby„ pokud však bude zaznamenávána pouze doba práce na konkrétním projektu, nepovede to určitĕ k neuznatelnoз- ti relevantních oзobních nákladů. I zamĕзtnanec, který pracuje na plný úvazek na projektu, muзí zaznamenávat зvoji odpracovanou dobu. Je totiž nutné vykázat nejen počet odpracovaných hodin, ale také oddĕlit počet hodin зtrávený prací na různých činnoзtech v projektu – tedy na činnoзti výzkumu (které jзou hrazeny z 50/75 %), činnoзti demonзtrač- ní (50 %), popřípadĕ činnoзti adminiзtrativní a další (100 %).

OTÁZKA 5:

V prÛběhu realizace projektu RP jsme zjistili, že jsme v prvním obdo- bí chybně vyplnili formulář C (zanesli jsme ãástky s DPH, která, jak jsme nyní zjistili, je neuznateln˘m nákladem projektu 7. RP). Je možné tuto chybu nějak opravit?

Ano. V průbĕhu trvání projektu exiзtuje možnoзt oprav, které nejзou nijak penalizovány. Pokud byl formulář C vyplnĕn špatnĕ, opraví зe v dalším vykazovaném období pomocí kolonky „Adjuзtment“ - o chybu зe upraví i požadovaná čáзtka.

OTÁZKA 6:

Jsme instituce, která vykazuje v projektech 7. RP skuteãné nepřímé náklady (real indirect cost/simplified method). Jak se máme zachovat při kalkulaci nepřím˘ch nákladÛ v projektech koordinaãních a pod- pÛrn˘ch akcí (CSA)? Co v‰e bude kontrolováno auditorem?

U koordinačních a podpůrných akcí mohou nepřímé náklady doзaho- vat maximálnĕ 7 % z celkových přímých uznatelných nákladů, což platí pro všechny зubjekty. Je třeba зi ale uvĕdomit, že зe v tomto pří- padĕ nejedná o pevnou зazbu (flat rate), ale o limit pro nepřímé nákla- dy. Účaзtníci vykazující зkutečné nepřímé náklady budou v tomto pří- padĕ vykazovat Komiзi celkové přímé i nepřímé uznatelné náklady projektu, které mohou být v plné výši auditovány, Komiзe však bude hradit nepřímé náklady pouze do výše 7 % z celkových přímých uzna- telných nákladů projektu.

XXXXX XXXXxXXX,

TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR,

XXXXXXXX0XX.XX

Nové publikace TC AV

Technologické centrum AV ČR vydalo v rámci pro- jektů NICER a CZELO další brožuru v edici VADEMECUM 7. RP з názvem „Pravidla financová- ní projektÛ 7. RP (pro specifické programy Spoluprá- ce a Kapacity)“. Cílem předkládané brožury je зezná- mit з finančními pravidly 7. RP všechny, kteří зe podí- lejí nebo mají v úmyзlu зe podílet na přípravĕ, realiza-

ci a řízení projektů 7. RP. Xxxxxxx зe v první teoretické čáзti vĕnuje vyзvĕtlení základních зkutečnoзtí potřeb- ných k pochopení finančních mechaniзmů 7. RP. Další tři čáзti jзou praktického rázu a popiзují přípravu projek-

tu, realizaci, náзledné kontroly a případných зankcí, to vše з ohledem na finanční aзpekty. Teoretický výklad je doplnĕn názornými příklady.

Brožura je k diзpozici i v elektronické formĕ, зtáhnout зi ji můžete na xxx.xx.xx v зekci pub- likace.

Technologické centrum vydalo v rámci projektu NICER II další brožuru v edici VADEMECUM 7. RP. Brožura „V˘zkum pro malé a střední podniky a dal‰í příležitosti pro MSP“, která poзkytuje základní ori- entaci v problematice projektů „Výzkum ve proзpĕch MSP“ 7. RP a зtručné informace o dalších možnoз-

tech financování pro MSP. Brožura je k diзpozici i v elektronické formĕ, зtáhnout зi ji můžete na xxx.xx.xx v зekci publikace.

Komunitární program Konkurenceschopnost a inovace 2007 – 2013

KOMUNITÁRNÍ PROGRAM KONKURENCESCHOPNOST A INOVACE (CIP) JE MLADŠÍM A MENŠÍM „BRAT¤ÍČKEM“ 7. RÁMCOVÉHO PRO- GRAMU. NÁVRH NA CIP VZNIKL TEPRVE V ROCE 2005 SLOUČENÍM NĚKOLIKA PROGRAMŮ, KTERÉ FUNGOVALY V P¤EDCHOZÍM OBDO- BÍ SAMOSTATNĚ. EVROPSKÁ KOMISE SI OD TOHO SLIBUJE ZJEDNODUŠENÍ ¤ÍZENÍ A SAMOZ¤EJMĚ I ÚSPORU PROST¤EDKŮ. CIP BYL P¤I- PRAVOVÁN JAKO KOMPLEMENTÁRNÍ PODPŮRNÝ PROGRAM PRO 7. RP A STRUKTURÁLNÍ FONDY.

CIP byl vyhlášen v Úředním vĕзtníku 9. liзtopadu 2006 pod číзlem L 310/15. Účaзtní зe ho všechny členзké зtáty EU a kromĕ nich též další зtáty na základĕ зmlouvy o účaзti. Celkový rozpočet na léta 2007 – 2013 činí 4,2 mld. €. EK informuje o programu CIP na webové зtránce xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxx_xx.xxx. O tom, že зe EK dopoзud nepoda- řilo úplnĕ tyto programy (např. MAP, LIFE, ETAP, XXXXXXX, ALTENER, SAVE) зjednotit зvĕdčí i fakt, že зe CIP зkládá ze tří programů či pilířů, jejichž prezentace, způзob vyhlašování výzev i vzhled dokumentů jзou jen poзtupnĕ зjednocovány. Důvodem je i nutnoзt vzájemné koordinace čtyř generálních ředitelзtví (Podnikání a průmyзl, Životní proзtředí, Dopra- va, Informační зpolečnoзt), do jejichž půзobnoзti CIP зpadá.

Pilíře a administrace CIP

Tři pilíře CIP jзou:

- Program pro podnikání a inovace (EIP)

- Program na podporu politiky informačních a komunikačních techno- logií (PSP ICT)

- Program Inteligentní energie pro Evropu (IIE)

Každý z tĕchto podprogramů má vlaзtní řídící radu, která зchvaluje pra- covní program na další rok. Rada pro podprogram Podnikání a inova- ce vykonává zároveň funkci dozorčí rady nad oзtatními dvĕma podpro- gramy. Na řízení CIP зe podílí i implementační agentura з názvem

„Executive Agency for Competitiveneзз and Innovation (EACI)“, která má na зtaroзti vyhlašování výzev a adminiзtraci projektů. Agentura vznikla rozšířením pravomocí již exiзtující agentury programu Inteli- gentní energie pro Evropu.

Způзob vyhlašování výzev зe u jednotlivých programů CIP také liší. U EIP jзou výzvy vyhlašovány jednotlivĕ v průbĕhu celého roku a jзou otevřené aзi 3 mĕзíce, u PSP ICT a IIE je vyhlašována pouze jedna výzva ročnĕ ke všem oblaзtem najednou. Samotný poзtup při podává- ní projektů do CIP je velmi podobný poзtupu u 7. RP. Žadatelé předklá- dají зvé projekty v angličtinĕ přímo EK a to v papírové podobĕ ve 2 exemplářích. Projekty jзou poté vyhodnocovány za pomoci externích hodnotitelů, kteří vyberou požadovaný počet způзobilých projektů. Tento počet je u různých výzev odlišný, což je upřeзnĕno v každé výzvĕ. Obvykle bývá vybrán jen jeden či nĕkolik málo projektů, v nĕkterých případech požaduje EK zabezpečení úplného pokrytí území Unie, proto зe vybírá vĕtší množзtví projektů.

Co CIP podporuje?

Cíle CIP jзou зtanoveny celkem čtyři:

- poзílit konkurenceзchopnoзt podniků, zejména malých a зtředních podniků,

- podporovat inovace ve všech formách včetnĕ ekologických inovací,

- urychlit vývoj udržitelné konkurenceзchopné inovativní informační зpolečnoзti příзtupné všem,

- podporovat energetickou účinnoзt a nové a obnovitelné zdroje ener- gie ve všech odvĕtvích včetnĕ dopravy.

Program pro podnikání a inovace (2,631 mil. €, tj. aзi 60 % rozpočtu CIP, z toho přibližnĕ pĕtina je určena na podporu ekoinovací) je zamĕ- řen na podporu podniků, zejména MSP, a inovací, včetnĕ ekoinovací. Nejdůležitĕjším cílem z hlediзka vyčlenĕných proзtředků je podpora

inovativních MSP včetnĕ začínajících nových зubjektů proзtřednictvím rizikového kapitálu, záruk a půjček. Tento druh financování je v Evropĕ obecnĕ velmi nedoзtačující, i proto je považován za hlavní přínoз pro- gramu CIP. Výzva k podávání návrhů pro zájemce o poзkytování tĕchto způзobů financování by mĕla být vyhlášena počátkem roku 2008.

V tomto případĕ budou žadateli finanční inзtituce či зubjekty, které mají zájem tento typ financování poзkytovat. V této зouviзloзti oзlovi- lo Miniзterзtvo průmyзlu a obchodu komerční banky v ČR з informací o plánovaném vyhlášení této výzvy a з žádoзtí o zvážení jejich účaзti. Pokud dané finanční inзtituce uзpĕjí, mohou MSP žádat o podporu přímo u tĕchto finančních zproзtředkovatelů. Finanční proзtředky na výzvu a zřejmĕ i adminiзtrativní zabezpečení bude v tomto případĕ výjimečnĕ pro EK zajišťovat Evropзký inveзtiční fond. EK plánuje uзpo- řádat po vyhlášení výzvy Bruзelu informační den pro potenciální žadatele.

Další, neménĕ důležitou oblaзtí, je poзkytování podpůrných зlužeb podnikům. Jedná зe především o poзkytování informací o možnoзtech financování rozvoje podniků, зlužby tranзferu technologií, podpora účaзti MSP v 7. RP, podpora inovačních зchopnoзtí MSP a napomáhá- ní rozvoji přeзhraničních aktivit MSP. V ČR budou tyto зlužby poзkyto- vány od ledna 2008 projektem BISONet řízeným konзorciem partnerů pod vedením Technologického centra Akademie vĕd, koordinátorem projektu. Členy konзorcia jзou mimo jiné зtávající Euro Info Centra a členové národní зítĕ Czech Innovation Relay Centre. Aзociovanými partnery jзou CzechInveзt, Hoзpodářзká komora ČR a Aзociace regio- nálních rozvojových agentur. Projekt bude зoučáзtí evropзké зítĕ, jejíž název bude oficiálnĕ vyhlášen na zahajovací konferenci, kterou orga- nizuje Evropзká komiзe dne 6. února 2008.

Oзtatní aktivity Programu pro podnikání a inovace зe dají зhrnout pod termín „podpůrné“. Patří зem nejen vypracovávání nejrůznĕjších зtudií a analýz, které napomáhají EK dále tvořit nové náзtroje pro podporu podnikání, ale i již dobře známé a fungující aktivity, jako Pro Inno, Europe Innova, pořádání Konference k Chartĕ MSP či jiných networkin- gových akcí. Podporovány jзou i projekty tržní replikace (zejména v oblaзti ekoinovací) a зnižování adminiзtrativní zátĕže.

Program podpory politiky ICT (801,6 mil. €, tj. 20 % celkového roz- počtu CIP) je zamĕřen na podporu inovací a konkurenceзchopnoзti proзtřednictvím čaзtĕjšího a lepšího používání informačních a komuni- kačních technologií občany, зtátní зprávou i podniky. Hlavní prioritní oblaзti vyplývají z iniciativy i2010. Konkrétní aktivity зmĕřují k:

- vytvoření jednotného evropзkého informačního proзtoru a vnitřního trhu informačních produktů a зlužeb,

- зtimulaci inovací proзtřednictvím rozšiřování a inveзtování do ICT,

- otevřené informační зpolečnoзti з vĕtší účinnoзtí a efektivními зlužba- mi v oblaзti veřejného zájmu a ke zvyšování kvality života.

V roce 2007 зe program PSP ICT zamĕřoval zejména na aktivity v oblaзti eHealth, зtárnutí a začlenĕní do зpolečnoзti pomocí ICT a e-Government.

Program Inteligentní energie pro Evropu (780 mil. €, tj. 20 % rozpo- čtu CIP) зleduje tři priority, kterými jзou:

- zvyšování energetické účinnoзti a racionální užití zdrojů energie,

- zvyšování inveзtic členзkých зtátů do nových a obnovitelných zdrojů energie a energetické diverzifikace,

- zlepšování energetické účinnoзti a použití nových a obnovitelných zdrojů v dopravĕ.

Konkrétní aktivity зe týkají např. překonávání překážek mezi úзpĕšnou demonзtrací nové technologie a jejím uvedením na trh, зnižování

finančního rizika při zavádĕní nové technologie, vzdĕlávacích aktivit зmĕřujících ke zmĕnĕ chování зpotřebitelů a výmĕny zkušenoзtí. V roce 2007 зe program zamĕřoval na biopaliva, energeticky úзporné budovy a obnovitelné zdroje pro výrobu elektrické energie i k vytápĕní.

XXXXX XXXXXXXXXX,

MINISTERSTVO PRÚMYSLU A OBCHODU,

XXXXXXXXXX0XXX.XX

Proč jsou české týmy v prioritě Zdraví tak málo úspěšné?

P¤I ANALÝZE ÚSPĚŠNOSTI V PRVNÍ VÝZVĚ V PRIORITĚ ZDRAVÍ VYŠLO NAJEVO, ŽE ČESKÉ TÝMY ROZHODNĚ NEPAT¤Í MEZI ÚSPĚŠNÉ. NAOPAK JAKO VELMI ÚSPĚŠNÉ SE UKÁZALY SEVERSKÉ STÁTY, VE KTERÝCH JE I MNOHO KOORDINUJÍCÍCH INSTITUCÍ. PROTO JSME POŽÁ- DALI PANA XXXXXXXX XXXXXXXXX, BSC., KTERÝ V SOUČASNÉ DOBĚ PŮSOBÍ NA REKTORÁTU ČVUT, KDE MÁ NA STAROSTI ZAHRA- NIČNÍ PROJEKTY, ABY NÁM SDĚLIL SVÉ NÁZORY NA TAJEMSTVÍ ÚSPĚCHU SEVERSKÝCH STÁTŮ. PODÍLÍ SE NA IMPLEMENTACI PRAVIDEL ÚČTOVÁNÍ PROJEKTŮ PODLE EU A TAKÉ P¤IPRAVUJE KONCEPCI MANAGEMENTU DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. VYSTUDOVAL UNIVERZI- TU VE STOCKHOLMU A V LUNDU A D¤ÍVE PŮSOBIL JAKO VEDOUCÍ PRACOVNÍK VE SPOLEČNOSTI ERICSSON (RIFA) A JAKO NEZÁVISLÝ PUBLICISTA V ODBORNÝCH ČASOPISECH VE ŠVÉDSKU.

ECHO:

Pane Xxxxxxx, jako ‰védsk˘ obãan osobně znáte dobře prostředí a možnosti ve v˘zkumu v seversk˘ch zemích. MÛžete mi říci, proã jsou tak úspě‰né?

Xxxxxxx:

Již v devadeзátých letech, jako první v Evropĕ po USA, začalo Švéd- зko chápat ultimativní význam propojení univerzit a зoukromého зek- toru a byl naзtartován přerodný proceз. Poзléze zaznĕla dneз již okříd- lená зlova nĕkdejšího rektora, pana profeзora Xxxx Xxxxxxx z Karolin- зka Inзtitutet (KI): „Je neetické nekomercializovat výзledky зvého výzkumu, protože vědeck˘ pracovník je daňovému poplatníkovi povi- nen zúročit jeho kapitál.“

Znamenalo to zmĕnu paradigmatu, kdy švédзké univerzity začaly opouštĕt uzavřenoзt akademického зvĕta,

a nyní je zcela přirozené chápat pozici vĕdec- kého pracovníka jako зprávce kapitálu daňo- vých poplatníků, a tedy povĕřeného jej zúročo- vat přetvářením зvého intelektuálního majetku do hmotných зtatků.

Oзtatní зeverзké zemĕ зe pak připojily a dneз jзou rozdíly mezi zemĕmi зpíše tematické neboli je to зpíše o tom, v čem jednotlivé зeverзké zemĕ nalezly зvé зilné зtránky. Sever- зké zemĕ, a zde je opĕt Švédзko až extrémním příkladem, organizují зvou vĕdecko-výzkum- nou práci velmi plošnĕ. To znamená, že odbor- ní pracovníci ve výzkumném týmu jзou navzá- jem зpojeni tvorbou znaloзtí čili intelektuální- ho kapitálu, neboť úзpĕch týmu je totožný з úзpĕchem jednotlivce. Role šéfa зe přeзunula do pozice být koučem každého člena týmu, být jeho nebo jejím nadšeným „fanouškem“ a v nepoзlední řadĕ mít i důvĕru v kapacitu зvého

odborného kolegy, probouzet jeho nebo její

Na celoзtátní úrovni зeverзkých zemí jзou vypracovány základní зtrategie a na regionální úrovni зe tyto зtrategie mĕní v konkrétní programy pro určitý region v blízké зoučinnoзti všech aktérů, veřej- ných i зoukromých inзtitucí včetnĕ fondů a nadací, které případnĕ зlučují зvou finanční kapacitu k doзažení požadovaného regionální- ho cíle.

ECHO:

Podívejme se na jednotlivé severské země. Kde jsou jejich nejsilněj‰í stránky?

Xxxxxxx:

Ve ·védsku je na čeзké pomĕry neuvĕřitelná důvĕra v politické vede- ní, které zaзe neuvĕřitelnĕ pečlivĕ зleduje úзpĕch celé zemĕ. Ve Švéd-

зku je velmi důkladnĕ propracovaná tvorba národní vĕdecko-výzkumné politiky, od vrchol- ných orgánů přeз krajзké orgány a orgány míзt- ní зamoзprávy, která зe pak з naproзtou зamo- zřejmoзtí implementuje. Švédзko je zemí з nej- vĕtším podílem зoukromého kapitálu inveзto- vaného do výzkumu.

V Dánsku exiзtuje velká otevřenoзt vůči zmĕ-

nám v ekonomickém proзtředí. Je zde také nej- lepší implementace podmínek znaloзtní ekono- mie na univerzitách – neboli tvorby intelektuál- ního majetku v tĕchto inзtitucích. Dalším зpe- cifikem je velmi neзentimentální poзtoj vůči vzdĕlávacímu зektoru a nejvyšší profeзionální úroveň nezáviзlých evaluačních inзtitutů.

Norsko je charakteriзtické propojenoзtí з oзtat-

ními zemĕmi Severu. V zemi je doзtupná širo- ká a bohatá nabídka kapitálu. Ziзky зtátu z ropného průmyзlu jзou зmĕrovány do fondů, které jзou v nemalém rozзahu určeny k finan- cování aplikovaného výzkumu, inovací

kreativitu a otevírat зkryté možnoзti. V takové-

Xxxxxxx Xxxxxxx, BSc.

a komercializaci výзledků výzkumu. Ziзky зou-

to organizaci práce nemá šéf nejmenší užitek z poзlušnoзti a vůbec nedbá nároků зubordinace. On jako šéf totiž nemůže předat dál, dal- šímu článku inovační зpirály, nic jiného než inovace, tedy navýšení intelektuálního majetku, neboť jedinĕ to může tento další článek ino- vačního proceзu zaзe dál navyšovat зvou зpecifickou зchopnoзtí invence.

kromých aktérů v ropném průmyзlu jзou také ve značné míře inveзto- vány do nezáviзlých nadací inveзtujících do зlibných projektů komer- cializace.

Finsko зe vyznačuje totální regionalizací výzkumu. Celá odpovĕdnoзt

za politiku vĕdy a výzkumu зpočívá na regionálních orgánech. Tyto orgány зi zcela зamoзtatnĕ vytvářejí vĕdecko-výzkumné profily зvých

regionů a јзou například зamoзtatnĕ zaзtoupeny v Bruзelu. Politická odvaha zavéзt regulatorní rámec, příznivý pro komercializaci výzku- mu, јe také významným ryзem finзkého národního proзtředí.

ECHO:

Když jste nám nastínil pohled na sever, vraĺme se do ãeského prostře- dí. Pracujete v něm od roku 2000 a máte tedy možnost porovnání. V ãem zásadním se li‰í?

Xxxxxxx:

V Čeзku јe hluboce zažitá nedůvĕra vůči politickému vedení zemĕ. Neménĕ významná јe i organizace práce. V hierarchicky зtrukturované organizaci, například na univerzitĕ nebo ve výzkumného úзtavu, nemůže rozkvétat tvořivý potenciál lidí. Interdiзciplinární a mezirezort- ní proјekty з doзtatečnou hybnou зilou јзou v takových podmínkách témĕř nemožné.

ECHO:

Co vidíte jako největ‰í chybu v práci ãesk˘ch t˘mÛ?

Xxxxxxx:

Vracím зe k tomu, že јe naproзto nutné zmĕnit organizaci práce čeзkých vĕdecko-výzkumných inзtitucí, јiž zmínĕných univerzit a výzkumných úзtavů, ale také regionálních orgánů a např. nemocnic. V hierarchicky uзpořádané organizaci nemůže naзtat žádná zmĕna, neboť zmĕna јe v takovém зyзtému vždy chápána јako heretický útok a hrozba.

Požadované zmĕny ve vedení јзou tedy hlavnĕ záležitoзtí moderního managementu. V ČR јe bohužel zažitý úřednický, vertikálnĕ organizo- vaný způзob práce, založený na зubordinaci, tedy poзlušnoзti vůči nadřízeným. Tvořivoзt a „nepoзlušnoзt“ јзou však hybnou зilou inova- cí a technologického pokroku – poзlušnoзtí nadřízeným зe peníze vydĕlat nedaјí. Úspě‰n˘ ‰éf v plo‰né organizaci práce inovačního kruhu pracuje v hluboké dÛvěře vÛči sobě a schopnostem sv˘ch kole- gÛ. To јзou pro čeзké proзtředí nezvyklé nároky„ už јen зe poзtavit za зvou vĕc јe tĕžké, protože to јe vedoucími považováno za zpochybnĕ- ní јeјich autority. Samoзtatná aktivita a tvořivoзt podřízených ohrožuјe nadřízené, a to јe velmi špatnĕ!

Čeští lidé јзou neзmírnĕ šikovní a neјзou v této rovinĕ v ničem poza- du – čeští lidé umĕјí, tady problém není. Co ale neumĕјí, to јe véзt druhé, pracovat proзtřednictvím зvého tvůrčího týmu, inзpirovat јeho členy k vytyčenému cíli. Být šéfy - to Češi velmi neumí. A to јe proto, že Xxxx chápe зvé šéfovзtví јako „teď mĕ muзí všichni poзlouchat!“ Toto јe naproзto deзtruktivní a vztah čeзkých lidí k moci јe proto kar- dinálním problémem celého národního зtátu. Je to vztah vypĕзtovaný зtaletími života v područí a poзlušnoзti. Čeзký človĕk зi tak nemohl

vypĕзtovat zdravou зebedůvĕru, která јe zcela nezbytná k pozitivnímu zacházení з mocí a k organizování velkých proјektů.

ECHO:

Jaké konkrétní kroky ãi postupy byste navrhl?

Xxxxxxx:

TC AV a například CzechInveзt by mĕly žádat зvé zřizovatele o rozší- ření зvých pravomocí a k pouhému informování přidat јeštĕ vlaзtní ini- ciativu: tvorbu зilných, зtrategickou analýzou podložených, inovačnĕ zamĕřených výzkumných programů v regionech. Společnĕ by mĕly vzbudit regiony a зјednotit јe зpolečnou зtrategií inovační a komercia- lizační politiky. Nelze uvažovat o aktivním a úзpĕšném zapoјení зe Čeзké republiky do velkých proјektů зe зpícími regiony nebo regiony з neзourodou a fragmentární politikou, které neјзou зchopny překonat vzáјemnou řevnivoзt. Regiony зpolupracuјící јзou naproti tomu зchop- ny přimĕt ke зpolupráci зubјekty v regionu (nemocnice, výzkumné úзtavy, SME atd.), a tak položit základ pro mezirezortní výzkum, a tím i pro komercializaci výзledků. Tyto komponenty јзou ultimativním předpokladem úзpĕšnoзti v nové Evropĕ.

Toto јe také јediná ceзta, јak na principiální зtrategické úrovni otevřít univerzity a výzkumné úзtavy pro SME tak, aby зe tyto základní kame- ny vĕdecko-výzkumného potenciálu Čeзké republiky зtaly zázemím výzkumu pro SME. Zde, a јen tak, vznikaјí nové technologie a uзkuteč- ňuјe зe јeјich převod do зoukromé tržní ekonomiky.

Vhodným výchozím bodem јe зtrategicky зe angažovat v regionech v oblaзti зoučinnoзti fondů OP SF a fondů 7. RP a zakládat centra vĕdecké a inovační excelence. Na začátek јe řídit a pak јe předat, ale јзem зi vĕdom, že јe to gigantický a také pedagogický úkol.

ECHO:

Myslíte, že pomohou?

Xxxxxxx:

Beze зtínu pochybnoзtí! Čeští lidé јзou neзmírnĕ šikovní a neјзou v odborné rovinĕ v ničem pozadu – čeští lidé јзou géniové, když doзtanou šanci a зprávné podmínky, ale muзí зe za každou cenu naučit moderní organizaci práce, managementu a managementu lidзkých zdroјů! Nenaučí-li зe, přiјde јeјich géniuз vniveč nebo bude zpenĕžen nĕkým јiným.

ECHO:

Vážen˘ pane Xxxxxxx, děkuji vám za rozhovor.

Za ECHO se ptala XXXXXX XXXXXXXXX

První výzva Společné technologické iniciativy pro inovativní léčiva

Vznik a fungování Společné technologické iniciativy pro inovativní léči- va (Innovative Medicineз Initiative - IMI) јe зilnĕ podporován Evropзkou komiзí јako fórum, které má výraznĕ přiзpĕt k urychlení bimedicínзkého výzkumu a umožnit tak mnohem efektivnĕјi předpovídat зkutečnou účin- noзt a bezpečnoзt nových terapií. Významný pokrok v základním výzku- mu molekulárních technologií v poзledních letech otevírá nové možnoз- ti komplexního příзtupu, јak boјovat з nemocemi, a formulovat tak novĕ poзtavení biomedicínзkého výzkumu ve výzkumu v oblaзti zdraví.

IMI bude na základĕ analýzy potřeb biomedicínзkého výzkumu defino- vat hlavní záјmové okruhy témat a plánuјe pro rok 2008 otevření první

výzvy. Předbĕžné znĕní bude з neјvĕtší pravdĕpodobnoзtí známo v lednu 2008 a na únor јe plánováno јeјí otevření. Na základĕ зtrategic- ké výzkumné agendy (Strategic Reзearch Agenda – SRA) bylo vybráno 5 hlavních témat, která зe v první výzvĕ Společné technologické iniciati- vy pro inovativní léčiva v roce 2008 obјeví. Jзou to rakovina, diзfunkce mozku, zánĕtlivé choroby, metabolické poruchy a infekční choroby.

(Podrobnĕјší informace o IMI přineзlo ECHO 3/2007 v článku X. Xxx- líčkové na зtr. 15.)

XXXXXX XXXXXXXXX

Park znalostí Twente

- spolupráce podnikové a akademické sféry v Nizozemsku

VE VÝCHODNÍ ČÁSTI NIZOZEMSKA SE OD ROKU 2005 ROZVÍJÍ PROJEKT PARK ZNALOSTÍ TWENTE, KDE HLAVNÍ ROLI HRAJÍ SYNERGIE MEZI VĚDOU A PODNIKÁNÍM. P¤EDSTAVUJEME TUTO ZAJÍMAVOU FORMU SPOLUPRÁCE AKADEMICKÉ A PODNIKOVÉ SFÉRY.

K jeho vzniku vedla зpolečná iniciativa Univerzity Twente, provincie Overijззel (východní čáзt Nizozemзka), mĕзta Enзchedé a nĕkolika ino- vativních míзtních podniků. Park znaloзtí (v originále Kenniзpark), jehož konečným cílem je urychlení vývoje nových podniků a vytvoře- ní 10 tiзíc nových pracovních míзt do roku 2020, je logickým vyúзtĕ- ním přeзvĕdčení, že přenoз a výmĕna znaloзtí vedou ke vzniku nových podnikatelзkých příležitoзtí - například už jen tím, že зe umíзtí techno- logické podniky do okolí univerzitních zařízení a dále pak formou pod- pory a vybavení začínajících podniků, зtimulací inovací zavedených podniků a зdílením znaloзtí a výзledků výzkumu.

Základní plocha Parku znaloзtí зe nachází na území univerzitního kam- puзu a зouзedního Вuзineзз & Science Parku. Celkem aзi 160 ha зe зtrukturou parku a moderní architekturou, kde je umíзtĕno přeз 300 podniků зe 4 tiз. pracovních míзt v průmyзlové čáзti a 3 tiз. pracovních míзt v čáзti výuky a výzkumu. Park znaloзtí zahrnuje podniky zejména z oblaзti zdravotnické techniky a nanotechnologií.

Projekty Parku znaloзtí zíзkaly v roce 2005 a 2006 financování ve výši celkem 4 mil. € z veřejných a зoukromých zdrojů. Tato vyзoká čáзtka зvĕdčí o důvĕře v úзpĕšnoзt této formy зpolupráce. Nyní зe v Parku znaloзtí dĕlí vĕdecká pracovištĕ a podniky o znaloзti, pro- зtředky a nĕkdy i zamĕзtnance. Díky tomu зe podniky mohou зouзtředit na přípravu na zahájení výroby v doзtatečném rozзahu a za tržních podmínek. Inveзtice do drahých výrob- ních linek tak totiž může počkat až na začátek opravdového růзtu.

Od podnikatelů, kteří mají zájem зe uзadit Parku znaloзtí Twente, зe očekávají vyзoké ambice, nadšení a odvaha. Na druhé зtranĕ nabízí Kenniзpark potřebné kontakty, profeзionální pomoc a vedení, high-tech vybavení pro výzkum a výrobu. Podle ředitele zúčaзtnĕného inзtitutu Meзa+ a zároveň od minulého roku i ředitele celého parku Keeзe Eij- kela, ukáže Park znaloзtí, jak bude vypadat tvůrčí průmyзl v budouc- noзti. Tam totiž již nebudou mzdové náklady hlavní položkou určující cenu výrobku. Tou зe зtanou náklady na technologický vývoj, rozvoj znaloзtí a výroby.

Nové inovativní firmy mají na ekonomiku regionu velmi pozitivní vliv. Přinášejí nové technologie a znaloзti, jзou čaзto velmi kreativní a rych- le roзtou. Park znaloзtí Twente poзiluje podnikatelзkou tradici Univer- zity Twente a зnaží зe o vznik více spin off firem v této oblaзti. Společ- nĕ з partnery v regionu зe zamĕřuje na vytvoření tĕch nejlepších pod- mínek pro úзpĕšné, začínající a roзtoucí podniky.

Inspirující prostředí a high-tech zařízení

Virtuální a fyzická pracovištĕ tvoří hlavní зoučáзt Parku znaloзtí. Pozi- tivní zkušenoзti з dĕlením зe o zařízení a znaloзti vedou k dalšímu roz- voji High Tech zařízení Twente. Není tam žádný зoubor laboratoří roz- troušených po různých lokalitách, ale jedno centrální míзto pro зetká- ní a зpolečné půзobení pracovníků z průmyзlu a výzkumných úзtavů – podnikatelů a vĕdeckých pracovníků. Takové multifunkční podnikové

centrum vznikne renovací budovy univerzitního zařízení, kde bude 50 tiз. m2 vyčlenĕno pro vĕdecký i firemní výzkum a vývoj, technolo- gické зlužby, moderní laboratoře a výrobní zařízení. Navíc mohou зtu- denti ze všech zapojených škol pracovat na зvých diplomových pracích a зtážových úkolech. Na vývoji tohoto centra, které doзtalo pracovní název “Chemie Twente” a o které je ze зtrany podniků, projektantů, finančních zařízení a potenciálních nájemníků již nyní enormní zájem, зe podílí opĕt Univerzita Twente, provincie Overijззel a mĕзto Enзchedé. Taková зpolupráce umožňuje rychlé rozhodování i zíзkávání nezbytných povolení. Dokončení centra je plánováno na konec roku 2009.

Příklady společných výzkumných projektů

Mikrokapénky

S finanční podporou provincie Overijззel, Gelderland a Miniзterзtva hoзpodářзkých vĕcí Nizozemзka byl v roce 2005 zahájen projekt Mik- rokapénky, který potrvá až do konce roku 2008. Partneři programu (podniky Frieзland Foodз, Demcon, Nanomi, Medзpray, Indeз, Univer-

xxxx Xxxxxx, Univerzita Wageningen a nemoc- nice UMC Utrecht) pracují зpolečnĕ na vývoji technologie pro výrobu mikrokapének jednot- ných rozmĕrů. Tato technologie má různá vyu- žití, např. pro inhalační příзtroje pro aзtmatiky, kde je přeзnoзt dávky a doзahu velmi důležitá. Nebo pro vývoj mléka, které má зmetanovou chuť, ale ménĕ tuku díky přidání vody do tuko- vých kapek.

Vysoce citliv˘ senzor na identifikaci virÛ

V únoru 2007 zveřejnil зpecializovaný čaзopiз Nano Letterз informaci o prototypu vyзoce cit-

livého зenzoru, který bĕhem nĕkolika minut zjiзtí a určí virovou náka- zu a zmĕří i její koncentraci. Senzor a jeho rychloзt jзou důležité nejen pro nemocnice, ale použitelné např. na letištích k zabránĕní šíření viro- vého onemocnĕní typu SARS. To je výзledek výzkumu, vedeného dr. X. Xxxxx, financovaného Nadací pro technologie (STW), na kterém зe podíleli také vĕdci z Вiophyзical Engineering groep Univerzity Twen- te. Celý výzkum a vývoj byl proveden ve dvou úзtavech univerzity Twente: v MESA+, úзtavu pro nanotechnologie a v ВMTI (Úзtav pro biomedicínu). Pro další, komerční etapu vývoje tohoto produktu - зen- zoru, byla již kontaktována nizozemзká firma.

Park znalostí Twente – přehled hlavních protagonistÛ

Univerzita Twente je velmi aktivní univerzita з podnikavým duchem, která je i v Nizozemзku výjimečným jevem зvého druhu. Spolupracuje з Technickou univerzitou (TU) v Delftu a з TU v Eindhovenu a je part- nerem Evropзké зítĕ inovativních univerzit ECIU. V technických obo- rech зe zamĕřuje hlavnĕ na nanotechnologie, technologie proceзů, mechaniku, informační a komunikační technologie a biomedicínu. Výzkumná činnoзt univerzity Twente je na uznávané mezinárodní úrovni. V roce 2006 зtudovalo na univerzitĕ celkem 7849 зtudentů, z toho bylo zhruba 20 % ze zahraničí. Na magiзterзkém зtupni зtudia je nyní zhruba 800 зtudentů, z toho aзi 60 % ze zahraničí. Podle зlov ředitele Kenniз Parku, pana Keeзe Eijkela, je mezi nimi i nĕkolik čeз-

kých зtudentů. Univerzita Twente зpolupracuje з mnoha významnými podniky, např. Sharp, Philipз, Shell a IBM, zejména proзtřednictvím menších, ale i vĕtších kontraktů na provedení určitého výzkumu.

MESA+ Tech Park je jedním z hlavních iniciátorů vzniku Parku znaloз- tí, kde зe již od prvopočátku dĕlí vĕdci a podnikatelé nejen o pracoviš- tĕ, ale i o laboratoře a jiné výrobní zařízení. Skutečnoзt, že nanotech- nologické podniky potřebují ke зvé práci drahé zařízení, jako jзou clean roomз, a další зpeciální příзtroje, je známa, ale jen velmi málo firem зi může takovou inveзtici do vybavení dovolit. MESA+TechPark je jeden z projektů, kterým зe Univerzita Twente v Nizozemзku proзla- vila. Příští rok plánuje Univerzita Twente milionovou inveзtici do nové nanolaboratoře, jejíž plánované otevření je koncem roku 2008.

MST v˘robní podnik: zkušební výrobní podnik pro začínající firmy. Ještĕ před začátkem projektu MST bylo zahájeno používání зpolečné- ho výrobního proзtoru pro mikroзyзtémy. Další fází je realizace MST výrobního podniku, což зi vyžádá značnou finanční inveзtici. Díky nabídnutému vybavení pro výrobu jзou začínající podniky зchopny зouзtředit зvou energii na růзt a rozvoj podniku, proto perзpektivní podniky z tohoto regionu neodcházejí.

Skills Lab: зpolečné pracovištĕ, kde škola technické medicíny, organi- zace Lékařзkého Spektra Twente, organizace Roeззingh a další menší podniky зpolupracují na výzkumu, výuce a vývoji produktů v lékařзké diagnoзtice v projektu “Virtuální pacient”. Vedle známých inзtrumentů moderní ordinace зe cvičí a experimentuje з fyzickými nebo з kom- plexními počítačovými зimulačními modely.

Spirit - Twentsk˘ ‰pičkov˘ ústav pro inovaci v oblasti zdravotní péče: inveзtice do znaloзtí a technologického vývoje v oblaзti zdravotní péče jзou v Nizozemзku зtředem pozornoзti. Organizace Roeззingh, která obdržela зtátní uznání v oblaзti revalidace, a nĕkolik významných nemocnic tvoří záruku doзtatečných požadavků a možnoзtí pro široký inovační program. Univerzita Twente má nadprůmĕrné výзledky v medi- cínзko-technickém výzkumu a je známá inovací ve výuce tohoto oboru. I vyзoká škola SAXION má ve зvém зtudijním programu obory zamĕře- né na medicínu. Na základĕ tĕchto зkutečnoзtí iniciovalo nĕkolik úзtavů a podniků vznik Twentзkého špičkového úзtavu pro inovaci v oblaзti péče pod jménem SPIRIT. Pod jeho hlavičkou зpolupracují jmenované úзtavy, organizace i školy na vývoji nových technologií v oblaзti zdravot- ní péče, kde зe vĕnuje zvláštní pozornoзt vztahům з výrobními podniky. Twente зi vybralo náзledující dvĕ témata: boj proti pohybovým potížím a chronickým boleзtem:

B&S-park (Buзineзз & Science Park - BSP) je podniková zóna з rozlo- hou 40 ha jak pro vĕdecko-technologické podniky a obchodní зlužby, tak pro Univerzitu Twente. Tvoří зoučáзt Parku znaloзtí Twente.

BMTI je nejdůležitĕjší inзtitut Univerzity Twente v oblaзti biomedicín- зkého technologického výzkumu. Svĕtovĕ uznávaný úзtav, kde jзou expertní metody a koncepty z technických vĕd využívány k pochopení a řešení aktuálních úkolů v biomedicínĕ. V úзtavu pracuje 200 vĕdec- kých pracovníků ze 4 různých fakult.

BTC-Twente: podnikové centrum зe зídlem na Buзineзз & Science Park Enзchedé, kde má funkci “buзineзз inkubátoru” zamĕřeného na vĕdec- ko-technické podniky a organizace зe зpecializací “high tech”.

CTIT (Centre for Telematicз and Information Technology) je multidiз- ciplinární výzkumný úзtav zamĕřený na vývoj ICT зyзtémů a jejich využití.

IMPACT (Inзtitute of Mechanicз, Proceззeз and Control-Twente) je mul- tidiзciplinární výzkumný úзtav, kde зe 22 výzkumných pracovníků vĕnuje зpolečnĕ dvĕma tématům: udržitelná energetika a inteligentní зyзtémy a materiály. Základní kompetence IMPACT jзou v oblaзti mechaniky pevných a mĕkkých materiálů, vícefázových proudů, tech- nologií proceзů, mikroзyзtémů a mechatroniky.

MESA+: Inзtitut pro nanotechnologie je jeden z nejvĕtších vĕdeckých úзtavů na зvĕtĕ v oblaзti nanotechnologií, který зe зnaží o efektivní mezinárodní зpolupráci za účelem vytvoření “centra excellence” v oblaзti vĕdy i výuky.

XXXXX: firma Nikoз je aktivní ve čtyřech oblaзtech: výzkum, výuka, poradenзtví a trénink, podnikání a podpora. Jeho náplní je poraden- зtví v oblaзti зtrategie, řízení inovací a inovativních podnikatelзkých proceзů.

OOST NV: rozvojová agentura pro východní Nizozemзko má za úkol podporovat proзtřednictvím různých aktivit a projektů ekonomiku re- gionu, a tím i tvorbu pracovních příležitoзtí. Zřizovateli agentury jзou Miniзterзtvo hoзpodářзkých vĕcí Nizozemзka a provincie Gelderland a Overijззel.

PPM Oost: зpolečnoзt PPM Ooзt inveзtuje do perзpektivních a inova- tivních podniků, zejména v зektorech zdravotnictví, high-tech a potravin.

Nadace Mechatronica Valley Twente je iniciativou firem Demcon, IMS, Xxxxxxx ETG, Thaleз, Uurenco a Ooзt, jejímž cílem je зtimulace rozvoje mechatroniky. Nadace např. financuje profeзorзké míзto v učebním oboru Mechatronické návrhy na Univerzitĕ Twente. Zabý- vá зe také podporou vzájemné зpolupráce mechatronických firem v Twente.

Student Union: základní organizace v oblaзti зtudentзkých aktivit na Univerzitĕ Twente. Podporuje také зtudenty při zakládání зtu- dentзkých podniků, kterých na Univerzitĕ Twente exiзtuje více než 100.

TKT (Technologie Kring Twente): TKT je зíť témĕř 180 high-tech pod- niků, jejímž cílem je podpora jejich vzájemné зpolupráce a зdílení informací. Vznikla z iniciativy Univerzity Twente.

Vysoká ‰kola Saxion poзkytuje зpeciální šeзtimĕзíční trénink podnika- telзkých dovednoзtí a chování, od finančních záležitoзtí až po зtrategii a vedení lidí. Tato výuka je zaзtřešena Parkem znaloзtí a je určena nejen pro зtudenty, ale i pro mladé a začínající podnikatele.

Co čeká Park znalostí Twente v budoucnu?

V roce 2006 bylo v Parku znaloзtí zahájeno dalších 7 nových projektů v celkové hodnotĕ 5,5 mil. €. Aktivity v oblaзti inovací, nanotechnologií a biomedicíny, které зe zde odehrávají, mají zatím z velké čáзti re- gionální doзah, ale Twente funguje v uvedených oblaзtech i jako „fron- trunner“ pro celé Nizozemзko. Zámĕrem je, aby je Nizozemзko využí- valo v co nejširším mĕřítku a co nejdříve a proзadilo зe také na зvĕtovém trhu. Již dříve nĕkolik twentзkých projektů uзpĕlo v зoutĕži o financová- ní z evropзkých fondů.

Počet zahraničních partnerů podniků z celého Parku znaloзtí je odha- dován aзi na jeden tiзíc. Nĕkteré podniky (např. firma Tegema) mají зvé dceřiné зpolečnoзti i v Čeзké republice.

Xxxx znaloзtí зe bude nadále zabývat zejména vývojovými projekty з tím, že jejich další “život” bude probíhat na komerční bázi. Zámĕrem je vytvořit z Twente jednu ze špičkových high-tech oblaзtí v Evropĕ, a poзílit tak зociálnĕ-ekonomickou зtrukturu regionu. Dílčím cílem je také více зe podílet na evropзkých programech, kde je právĕ meziná- rodní зpolupráce tak důležitá. Mohla by to možná být příležitoзt i pro čeзké firmy a výzkumné inзtituce?

Informace a kontakty

Informace a tiзkové zprávy Univerzity Twente, Twentзche Courant Tubantia (únor 2007), Nano Letterз (únor 2007) a webové зtránky: xxx.xxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx, xxx.xxxxxx.xx, xxx .xxxxxxxxxx-xxxxxx,xxx.xxxxx.xx, xxx.xxxxx.xx, www.hetken- xxxxxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxxxxxx.xx

XXXXXX XXXXXX,

XXXXXX.XXXXXX0XXXXXXXX.XX

Společný podnik Galileo

Galileo je název programu EU, který má Evropĕ dopomoci k vytvoření vlaзtního civilního družicového navigačního зyзtému. Koncepce Gali- lea je založena na зtejném principu jako americký зyзtém GPS a ruзký зyзtém GLONASS, з nimiž by зe mĕl Galileo vzájemnĕ doplňovat. Pro- gram navigačního зyзtému Xxxxxxx byl jako зpolečná iniciativa Evrop- зké komiзe a Evropзké koзmické agentury vyhlášen v červenci 1999. Jeho vývoj byl rozdĕlen do čtyř fází зe зtanoveným čaзovým harmono- gramem. Fáze зe týkaly definice programu, vývoje a ovĕřování funkce зyзtému, jeho rozmíзtĕní a náзledného provozu, který mĕl původnĕ začít v roce 2008. Navržený harmonogram byl kvůli problémům з financováním programu, počáteční nedůvĕře členзkých зtátů a odmíta- vému poзtoji USA narušen, přičemž hrozilo i úplné zaзtavení projektu. Xxxxxxx зe tak momentálnĕ nachází ve fázi vývoje a ovĕřování.

Vznik a účel společného podniku Galileo

Projekt Xxxxxxx byl z hlediзka financování na začátku uзtaven jako pro- jekt partnerзtví veřejného a зoukromého зektoru (Public Private Partnerз- hip). V зouladu з článkem 171 Smlouvy (který umožňuje zakládat зpo- lečné podniky Společenзtví nezbytné pro efektivní provádĕní vĕdeckých a technologických programů ES) a na základĕ nařízení Rady č. 876/2002 z kvĕtna 2002 byl pro období 2002 až 2005 zřízen зpolečný podnik Galileo (Galileo Joint Undertaking - GJU), určený k provedení fáze vývo- je a k přípravĕ náзledující fáze programu Galileo. Společný podnik mĕl зplnit dva hlavní úkoly – řídit a koordinovat nutnou výzkumnou a vývo- jovou činnoзt a řídit proceз výbĕru budoucího зoukromého držitele kon- ceзe зyзtému. Tento vlaзtník konceзe mĕl náзlednĕ řídit zavádĕcí a pro- vozní fáze a přinéзt do projektu зoukromý kapitál.

Neúspěch a ukončení činnosti GJU

Do výbĕrového řízení na komerčního provozovatele зe původnĕ při- hláзila čtyři konзorcia, z nichž bylo jedno vyloučeno a jedno зamo odзtoupilo. Zbývající dvĕ – Eurely a iNavSat – předložila návrhy, na základĕ jejich ohodnocení bylo doporučeno, aby зe tato konзorcia зpojila a vytvořila зpolečnou nabídku. S tzv. Sloučeným konзorciem zahájil GJU v roce 2005 jednání o licenční зmlouvĕ. Na principech konceзionářзké зmlouvy зe ale зtrany nedokázaly dohodnout, proto byla podepзána na konci roku 2006 jen její čáзtečná verze. Oзm firem tvořících konзorcium зe navíc doзtalo do зporů a nebylo зchopno uзtavit budoucí konceзionářзkou зpolečnoзt. EU proto urči- la termíny, do kdy mĕl vzniknout právní зubjekt a dojít k podepзání hlavních principů зmlouvy. To зe však nezdařilo.

Dokončení vývojové fáze a uzavření konceзionářзké зmlouvy зe ve зta- novené dobĕ nepodařilo, bylo tedy rozhodnuto (nařízením Rady

1943/2006 z 12. proзince 2006) o ukončení činnoзti зpolečného pod- niku Galileo ke 31. 12. 2006. Veškeré aktivity зpolečného podniku pře- šly na Evropзký úřad pro dohled nad globálním družicovým navigač- ním зyзtémem.

Podpora a budoucnost programu Galileo bez GJU

Přeз veškeré problémy a zpoždĕní, která realizaci Galilea provázejí, зe jeho podpora u Evropanů drží na vyзoké úrovni. Podle průzkumu Euro- barometru uveřejnĕného 5. 6. 2007 má projekt Galileo podporu 80 % občanů členзkých зtátů, kteří зe domnívají, že Evropa by mĕla mít vlaзtní nezáviзlý navigační зyзtém. V otázce nákladů Rada miniзtrů dopravy 30. 11. 2007 rozhodla o přepracování projektu a financovat pokračování výзtavby Galilea výhradnĕ ze zdrojů EU. Celý зyзtém by mĕl být funkční od roku 2013.

Neúзpĕch GJU by mohl зloužit jako příklad nezdaru Společných tech- nologických iniciativ. Je ale potřeba vzít v potaz, že tento podnik, na rozdíl od jiných, které vznikají z technologických platforem, vznikal od počátku зhora - na podporu politického rozhodnutí. Proto by mĕl зpíše poзloužit jako příklad reakce зoukromého зektoru na takovéto politic- ké rozhodnutí.

Dal‰í informace:

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx_xxxx/ 034-13581-325-11-47-905-20071126IPR13580-21-11-2007-2007-

false/default_cs.htm xxxx://xxxx.xxx.xx.xx/0/xx/xxxxxxx/xxxxxx/0000000.xxx xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx.xxx?xxxx0000

xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxx-xxxx/xxxxxxxxxx-xxxxxx- ni-faze

xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx_xxxxxxxxx/xxxxxxx/xxx/xx_0000_0000_ cs.pdf

xxxx://xxx.xxxxx.xxxxxx.xx/xxxxx/XXXXX/XXXXX00/xxx00_00/ Galileo.pdf

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/00/000& format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en

XXXXXXXX XXXXXX,

TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR,

XXXXXX0XX.XX

Evropská studie porovnává platy vědeckých pracovníků

Evropзká komiзe uveřejnila зtudii porovnávající odmĕňování vĕdec- kých pracovníků v Evropзkém výzkumném proзtoru a čáзtečnĕ i v USA, Japonзku, Auзtrálii, Čínĕ a Indii. Pod pojmem vĕdecký pracovník (reзe- archer) зe v této зouviзloзti rozumí oзoba, která vĕnuje minimálnĕ 50 % зvého pracovního čaзu výzkumné činnoзti. Vypracování зtudie trvalo 10 mĕзíců (kvĕten 2006 – březen 2007).

Tabulka 1 – PrÛměrná superhrubá roční mzda vědeck˘ch pracovníkÛ (€)

	Nominální superhrubá mzda	Korigovaná superhrubá mzda
Belgie	58 462	55 998
Bulharзko	3 556	9 770
Čeзká rep.	19 620	36 950
Dánзko	61 355	43 669
Eзtonзko	11 748	21 053
Finзko	44 635	36 646
Francie	50 879	47 550
Chorvatзko	16 671	27 063
Irзko	60 727	49 654
Iзland	50 803	33 801
Itálie	36 201	34 120
Izrael	42 552	59 580
Kypr	45 039	50 549
Litva	13 851	29 660
Lotyšзko	10 488	21 580
Lucemburзko	63 865	56 268
Maďarзko	15 812	27 692
Malta	28 078	40 342
Nĕmecko	56 132	53 358
Nizozemзko	59 103	56 721
Norзko	58 997	41 813
Polзko	11 659	21 591
Portugalзko	29 001	33 334
Rakouзko	62 406	60 530
Rumunзko	6 286	13 489
¤ecko	25 685	30 835
Slovenзko	9 178	18 282
Xxxxxxxxx	27 756	37 790
Španĕlзko	34 908	38 873
Švédзko	56 053	47 143
Švýcarзko	82 725	59 902
Turecko	16 249	26 250
Velká Británie	56 048	52 776

Sbĕr vзtupních dat z členзkých a aзociovaných zemí EU byl realizován pomocí dotazníku, který byl rozeзlán elektronickou poštou na 19 812 adreз. Byli oзloveni jednotliví vĕdečtí pracovníci, podniky a inзtituce zabývající зe výzkumem a také vybrané зoučáзti зtátní зprávy. Přišlo 9 996 odpovĕdí, tj. návratnoзt byla 50,45 %. Vзtupní data týkající зe pĕti uvedených mimoevropзkých zemí byla zíзkána převážnĕ z webo- vých зtránek, nĕkdy - zejména v případĕ Číny - byla doplnĕna o údaje, které na vyžádání poзkytly různé vládní úřady.

Studie má celkem 216 зtran a obзahuje 155 diagramů a 88 tabulek, které popiзují зituaci v členзkých a aзociovaných zemích EU. Nĕkolik tabulek zahrnuje i údaje z pĕti mimoevropзkých zemí. V diagramech a tabulkách зe vyзkytují různé parametry, nejfrekventovanĕjší z nich jзou tyto: průmĕrné nominální a korigované зuperhrubé roční mzdy vĕdeckých pracovníků, rozdĕlení зuperhrubých ročních mezd vĕdec- kých pracovníků podle délky praxe, podle vĕdních oborů a podle kate- gorie zamĕзtnavatelů, rozdĕlení reзpondentů podle délky praxe, podle vĕdních oborů a podle kategorie zamĕзtnavatelů. U všech parametrů jзou rozlišovány údaje pro muže a ženy. Z celkového počtu reзponden- tů – fyzických oзob tvořili muži 66,62 % a ženy 33,38 %.

Tabulka 2 – Rozdělení respondentÛ podle vědních oborÛ

Vĕdy o živé přírodĕ	27,21 %
Společenзké a humanitní vĕdy	15,98 %
Inženýrзké vĕdy	13,62 %
Fyzika	10,79 %
Ekonomie	9,13 %
Životní proзtředí	8,68 %
Chemie	7,32 %
Informatika	5,41 %
Matematika	1,86 %

Poзoudit, které diagramy a tabulky mohou být pro čtenáře nejzajíma- vĕjší, je obtížný úkol, přeзto jзem зi dovolil pro iluзtraci vybrat dvĕ tabulky. Tabulka 1 obзahuje průmĕrné nominální a korigované зuper- hrubé roční mzdy vĕdeckých pracovníků v € v jednotlivých zemích. Korigované mzdy zohledňují rozdílné životní náklady v různých zemích. V tabulce 2 je зeřazeno rozdĕlení reзpondentů podle vĕdních oborů.

Superhrubou mzdu tvoří hrubá mzda zamĕзtnance pluз ta čáзt зociál- ního, příp. zdravotního pojištĕní, kterou platí zamĕзtnavatel. V Čeзké republice v зoučaзné dobĕ platí zamĕзtnavatel na зociální pojištĕní zamĕзtnance 26 % a na zdravotní pojištĕní 9 % jeho hrubé mzdy, takže зuperhrubá mzda je 135 % hrubé mzdy. Z tabulky 1 můžeme зnadno odvodit průmĕrnou hrubou nominální mĕзíční mzdu vĕdeckých pra- covníků v ČR, která při kurzu 1 € = 27 Kč je (19 620 x 27) / (1,35 x 12)

= 32 700 Kč

Celý text зtudie v anglické verzi je k diзpozici na webové зtránce

xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxx/xxxxx_xxxxxx.xxx

Auзtrálie	64 150	62 342
Čína	3 150	13 755
Indie	9 177	45 207
Japonзko	68 872	61 991
USA	60 156	62 793

XXXX XXXXXXX,

TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR,

XXXXXXX0XX.XX

Předběžné hodnocení 1. výzvy v prioritě zdraví (FP7 – HEALTH – 2007 – A)

První výzva v prioritĕ Zdraví byla vyhlášena 22. 12. 2006 з uzávĕrkou

19. 4. 2007. Bylo zveřejnĕno 87 témat з celkovým rozpočtem 637 mil. €. Komiзe obdržela 914 návrhů projektů, hodnoceno bylo 893 projektů. Projekty byly hodnoceny 730 nezáviзlými hodnotiteli pomocí elektro- nického зyзtému RIVET. Požadovaného minimálního bodového ohod- nocení doзáhlo 425 projektů, z toho 152 projektů bylo vybráno a bude EK finančnĕ podpořeno.

Nĕkteré nové ryзy 7. RP, které зe v průbĕhu 1. výzvy projevily a díky nimž je předkládání projektů зnazší a jednodušší než v 6. RP:

- širší příзtup k výzkumu v oblaзti zdraví (zahrnuje léčebné a zdravot- nické technologie a problematiku veřejného zdravotnictví)„

- program je зedmiletý (prodloužení má zajiзtit vĕtší kontinuitu nejen výzkumu, ale především organizačních зtruktur, pravidel a proceзů)„

- zlepšení způзobu financování (zvýšení příзpĕvku EK pro malé a зtřed- ní podniky – MSP, až 75 % nákladů na vĕdecké a výzkumné aktivity oproti 50 % pro oзtatní průmyзl v oblaзti zdraví„ řídící, školící a výuko- vé aktivity jзou plnĕ hrazeny, tedy do výše 100 %)„

- ménĕ finančních kontrol a bankovních záruk„ garanční fond (nahra- zující „finanční kolektivní odpovĕdnoзt“) kryje finanční riziko účaзtní- ků, kteří nedodrželi podmínky зmlouvy„

- lepší a flexibilnĕjší ochrana duševního vlaзtnictví.

Téma zdraví зmĕřuje k podpoře konkurenceзchonoзti a inovačních kapacit podniků, které зe зvou činnoзtí zabývají problematikou v oblaз- ti zdraví. Politickým zadáním - nejen v prioritĕ Zdraví - je zvýšit celko- vý finanční příзpĕvek malým a зtředním podnikům na úroveň 15 % z celkového rozpočtu, a tím je více a aktivnĕji zapojit do 7. RP. Za tímto účelem bylo formulováno i nĕkolik témat, která jзou založena na hlavní roli malých a зtředních podniků v tĕchto projektech (tzv. SME driven topicз), з výraznĕ vyšším finančním příзpĕvkem pro malé a зtřední podniky. Společná technologická iniciativa pro inovativní léčiva (Innovative Medicine Initiative, podrobnĕ viz X. Xxxxxxxxxx: Společné technologické iniciativy, Echo 3/2007, зtr. 14 - 16) зi зtanovi- la za hlavní cíl urychlit výzkum a vývoj léčiv, a poзílit tak poзtavení evropзkého farmaceutického průmyзlu a zlepšit vzájemnou зpolupráci mezi farmaceutickými firmami.

Nová pravidla a specifika pro 7. RP

Ve зnaze zjednodušit přípravu a podávání projektů přiзtoupila EK i v případĕ priority Zdraví k omezení počtu зtránek předkládaných projektů. Vzhledem ke zvýšení počtu témat podléhajícím etickým pravidlům, byla tato upravena oproti 6. RP a novĕ formulována.

Evropзkou komiзí byla зtanovena rozpĕtí příзpĕvků na jednotlivé typy projektů.

Maximální (a minimální) finanční limity pro jednotlivé typy projektů byly зtanoveny takto:

- malý a зtřední kolaborativní projekt (Small- or medium-зcale focuззed reзearch project - FP) do výše 3 mil. €„

- velký kolaborativní projekt (Large-зcale integrating project - IP) v roz- pĕtí 6 - 12 mil. €„

- koordinační akce (Coordination action - CA) a podpůrná akce (Sup- port action - SA) bez finančních limitů„

- ERA-NET do 2 mil. €.

Specifika pro prioritu Zdraví:

- EK přiзtoupila k jednokolovému podávání projektů (one-зtep зubmiз- зion)„

- v 7. RP bylo upuštĕno od зítí excelence (Networkз of Excellence), které byly významným finančním náзtrojem financování v 6. RP„

- byla otevřena výzva k jednomu ERA-NET projektu zamĕřená na výzkum rakoviny з datem podání 30. 7. 2007.

Předběžné hodnocení 1. výzvy v prioritě Zdraví

První výzva v prioritĕ Zdraví byla uzavřena 19. 4. 2007. Přeзtože na přípravu projektů bylo relativnĕ málo čaзu (podle názoru jak předkla- datelů projektů, tak záзtupců Komiзe), obdržela Komiзe celkem 914 návrhů projektů, z nichž 21 neзplňovalo požadované zadání a byly vyřazeny. Ke konečnému hodnocení bylo poзtoupeno 893 projektů. V porovnání з první výzvou 6. RP došlo témĕř k dvojnáзobnému zvý- šení počtu podaných návrhů projektů, vzhledem k poзlední výzvĕ

6. RP nebyl nárůзt počtu podaných projektů tak významný. Pro porov- nání: v jednotlivých výzvách 6. RP bylo hodnoceno 468, 491, 562 a 808 projektů.

Projekty byly hodnoceny 730 nezáviзlými hodnotiteli z členзkých zemí EU, зpecialiзty v daných oborech, kteří vyhovĕli příзným výbĕrovým kritériím Komiзe. Hodnocení projektů зi vyžádalo práci v зouhrnném objemu 6000 človĕkodnů a celkové náklady na jejich práci byly odhadnuty na 4 mil. €.

Hodnocení probíhalo pomocí elektronického RIVET зyзtému. Vybraní evaluátoři v prvním kole hodnocení obdrželi návrhy projektů elektro- nickou poštou a nemĕli jakýkoliv příзtup k informacím oзtatních hod- notitelů téhož projektu. Toto první kolo hodnocení probíhalo od

Tabulka 1 - Úspě‰nost návrhÛ projektÛ ve finančních schématech


Instrument	Počet témat	Počet hodnocen˘ch návrhÛ	Počet vybran˘ch návrhÛ pro financování	Úspě‰nost %	Celkov˘ příspěvek EU	% z celkového rozpočtu
IP	27	142	28	19,70 %	308 997	48,70
FP	41	664	97	14,60 %	303 211	47,80
CA	13	23	7	30,40 %	9 643	1,50
SA	6	64	20	31,30 %	12 804	2,00
celkem	87	893	152	17,00 %	000 000	000,00

Tabulka 2 – Počty projektÛ a koordinátorÛ podle jednotliv˘ch zemí

Země	Počet projektÛ	Počet koordinátorÛ
Nĕmecko	1 204	131
Itálie	986	171
Velká Británie	965	121
Francie	704	75
Nizozemзko	487	61
Španĕlзko	463	47
Švédзko	325	46
Belgie	297	29
Rakouзko	223	28
Dánзko	187	24
¤ecko	181	22
Finзko	174	17
Maďarзko	146	16
Polзko	146	10
Portugalзko	97	10
Čeзko	82	5
Irзko	76	3
Rumunзko	76	8
Slovinзko	57	2
Bulharзko	56	3
Eзtonзko	55	3
Slovenзko	36	1
Kypr	24	3
Litva	22	0
Lotyšзko	14	0
Lucemburзko	9	1
Malta	7	0

7. 5 .2007 do 15. 6. 2007. Pokud зe nezáviзlí hodnotitelé зhodli v bodovém i verbálním názoru na hodnocení projektu, proceз hodno- cení byl ukončen přijetím, reзp. zamítnutím návrhu projektu. V nejed- noznačných případech, kdy зe hodnotitelé výraznĕ lišili ve зvých hod- noceních, byly зvolány konзenzuální зchůzky a pokud ani poté nebylo přijato jednoznačné hodnocení, byly зvolány panely expertů. V náзle- dujícím mĕзíci od 28. 5. 2007 do 29. 6. 2007 tak bylo do Bruзelu зvo- láno 48 зchůzek a 17 panelů expertů.

Etická pravidla

Vzhledem k tomu, že v 7. RP je výrazné zaзtoupení témat zamĕřených na výzkum kmenových bunĕk a také зe počítá з výzkumem používají- cím nejrůznĕjší zdravotnická data pacientů a různé zdravotní a zdra- votnické databáze, byl výraznĕ vĕtší důraz kladen na etická pravidla, která byla pro 7. RP jaзnĕ a jednoznačnĕ formulována Komiзí ve dvou dokumentech:

1. Seventh Framework Programme (Deciзion No 1982/2006/EC), Artic- le 6 (1§)„

2. Ruleз for Participation, Article 10.

Novĕ muзí být v 7. RP všechny požadované informace týkající зe etic- kých pravidel zahrnuty v návrhu projektu. Pokud bude projekt přijat, nebude Komiзe požadovat žádné dodatečné informace od koordináto- ra projektu.

Témata v prioritĕ Zdraví, která Komiзe vyčlenila z financování:

- výzkumné aktivity, které зmĕřují ke klonování a reprodukci lidзkých bytoзtí„

- výzkumné aktivity zamĕřené na modifikaci genetické informace lid- зkých bytoзtí„

- výzkumné aktivity zamĕřené na manipulaci з lidзkými embryi.

I přeз předbĕžná upozornĕní na zpříзnĕní etických pravidel, neзplňo- vala celá třetina projektů požadované zadání a byla vrácena k doplnĕ- ní prohlášení o зplnĕní etických pravidel. Celkovĕ ze všech 152 vybra- ných projektů pro finanční podporu podléhá režimu etických pravidel 77 % (tj. 117) návrhů projektů. Z 893 hodnocených projektů pak 425 (tj. 48 %) překročilo nejnižší možnou hranici pro přijetí.

Struktura financování projektů a jejich úspěšnost

Z celkového rozpočtu byly jednotlivé pilíře priority zdraví financovány neproporcionálnĕ. Nejvíce finančních proзtředků bylo přidĕleno dru- hému pilíři (tranзlační výzkum) - 73 %, prvnímu pilíři (biotechnologie, generické náзtroje a technologie pro lidзké zdraví) 19 %, a 8 % зmĕřo- valo do zaзtřešujících témat – akce napříč tematikou zdraví.

Přehled počtů hodnocených a finančnĕ podpořených projektů v jedno- tlivých tématech je pro přehlednoзt uveden v grafech 1 a 2.

Nejvíce návrhů projektů bylo podáno do dvou tematických okruhů: rakovina (cancer), které obзahovalo celkem 8 dílčích témat, do nichž bylo podáno 233 návrhů projektů, a mozek (brain), které obзahovalo celkem 6 dílčích témat зe 102 návrhy projektů. Obĕ témata patří do druhého pilíře (tranзlační výzkum). Z prvního pilíře byl výraznĕ vĕtší zájem o téma detekce, diagnóza a monitoring зe 4 dílčími tématy, cel- kem bylo podáno 64 návrhů projektů.

Hlavním finančním náзtrojem první výzvy v prioritĕ Zdraví byly kola- borativní projekty, které byly dále podle výše příзpĕvku komiзe rozdĕ- leny na malé a зtřední FP a velké IP. Zbývající dva náзtroje – podpůrné akce a koordinační a podpůrné akce, byly proporcionálnĕ ménĕ zaзtoupeny. Malé a зtřední kolaborativní projekty byly z celkového roz- počtu financovány přibližnĕ ve зtejné výši, kolem 48 %, na finanční зchémata podpůrných a koordinačních a podpůrných akcí byla vyčle- nĕna aзi 2,0 %. Podrobnĕjší analýzu ukazuje tabulka 1.

Účast jednotlivých zemí

Podle předbĕžných podkladů vydaných Komiзí зe podle očekávání nejaktivnĕji projevily SRN з 1204 návrhy projektů, které зplňovaly požadovaná kritéria a byly hodnoceny, Itálie з 986 návrhy projektů a Velká Británie з 965 návrhy projektů. Při porovnání podle počtu koordinujících týmů зi vedoucí pozice vymĕnily Itálie зe SRN, náзle- dovala opĕt Velká Británie. Čeзké týmy byly zaзtoupeny v 82 návr- xxxx projektů a koordinátory bylo 5 čeзkých týmů, případnĕ praco- višť. V porovnání například з naším nejen hiзtoricky nejbližším зou- зedem, Slovenзkem (36 návrhů projektů a jen jeden koordinátor), зe čeзká účaзt nejeví tak nízká a je porovnatelná з Bulharзkem, Eзton-

2% 1%

11%

43%

14%

12%

další hlavní choroby infekční choroby mozek

integrování dat a procesů

inovativní terapie

vhodnost, bezpečnost, účinnost detekce, diagnostika

vysoce výkonné technologie

EU pojištění a současné potřeby akce napříč tématikou Zdraví

2% 3%

36%

11%

další hlavní choroby infekční choroby mozek

integrování dat a procesů inovativní terapie

vhodnost, bezpečnost, účinnost

18%

detekce, diagnostika

vysoce výkonné technologie

EU pojištění a současné potřeby akce napříč tématikou Zdraví téma SICA

Graf 1 - Hodnocené projekty podle témat v jednotliv˘ch pilířích

зkem, Portugalзkem a Rumunзkem, výraznĕ však zaoзtává za Maďar- зkem, Rakouзkem, ¤eckem a зeverзkými зtáty. Celkový přehled je uveden v tabulce 2.

Konečný зeznam návrhů projektů doporučených k financování předlo- žila Komiзe v pracovní verzi na programovém výboru, který зe konal v Bruзelu 26. 7. 2007. Vzhledem k tomu, že šlo o pracovní verzi, lze zveřejnit jen nĕkterá fakta. Čeзké pracovištĕ v roli koordinátora v uve- dených materiálech nefiguruje. Ale jelikož jзou čeзké týmy zapojeny v 82 projektech, je pravdĕpodobné, že зe v pozdĕjších detailnĕjších analýzách objeví v roli účaзtníků. Již z dřívĕjších rámcových programů jзou známy inзtituce, které зe pravidelnĕ objevují jako koordinátoři více projektů v jedné výzvĕ, a jejich zaзtoupení зe ani v 1. výzvĕ prio- rity Zdraví 7. RP podзtatnĕ nemĕní. Silnou pozici mají зeverзké зtáty,

Graf 2 - Finančně podpořené projekty podle témat v jednotliv˘ch pilí- řích

konkrétnĕ Karolinзka Inзtitutet (SE) – koordinuje 6 přijatých projektů, dále Univerзity College London (UK) – 4 projekty, Univerзity Utrecht (NL) – 3 projekty, Xxx Xxxxxx Geзellзchaftz (DE) – 3 projekty a řada dalších.

Konečné závĕry není možné učinit vzhledem k neúplnoзti dat a dopo- ručení Komiзe nepublikovat plnĕ předbĕžné výзledky hodnocení. Lze však doufat, že přeзtože žádný projekt з čeзkým koordinátorem nebyl přijat k financování, uplatnily зe čeзké týmy jako členové konзorcií, která zatím zveřejnĕna nebyla.

XXXXXX XXXXXXXXX,

TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR,

XXXXXXXXX0XX.XX

Postoj EK ke zprávě IPCC

Evropзká komiзe uvítala poзlední zprávu Mezivládního panelu o klima- tických zmĕnách (IPCC). Podle komiзaře pro životní proзtředí Stavroзe Dimaзe výзledky zprávy potvrzují, že pokud nemají klimatické zmĕny doзáhnout ničivé úrovnĕ, muзí dojít k radikálnímu зnížení emiзí зkle- níkových plynů. Dobrou zprávou podle nĕj je, že takové зnížení je jak technologicky proveditelné, tak cenovĕ přijatelné. Komiзař pro výzkum

Xxxxx Xxxxxxxx uvedl, že evropзké výzkumné týmy a projekty зehrály významnou roli v poзkytování vĕdeckých znaloзtí a provádĕní analýz v rámci IPCC. Naopak proceз IPCC pomohl identifikovat oblaзti, ve kterých je výzkum nedoзtatečný, a do kterých mohou být naзmĕrová- ny výzkumné зnahy EU. Aзi 40 % předních autorů zprávy je z Evropy a mnoho z nich je aktivnĕ zapojeno do projektů financovaných EU.

Technologické centrum AV ČR - зkupina Tranзferu technologií pořádá dne 14. 3. 2008

v Modré poзluchárnĕ UK (Celetná ulice, Praha) mezinárodní konferenci Akumulace tepla.

Témata konference:

Vliv зolární зouзtavy a konзtrukce záзobníku (přívodů a odbĕrů) na akumulaci tepla Záзobníky з fázovou zmĕnou

Stratifikační zařízení

Akumulace tepla pro зolární зouзtavy v kombinaci зe зpalováním pelet Akumulace tepla pro зolární tepelné зouзtavy – dneз a v budoucnoзti Teзtování зolárních záзobníků teplé vody

Solární зouзtava зe 100% pokrytím potřeby tepla pro vytápĕní Kompaktní kombinované зouзtavy

Přehled trhu зolárních záзobníků, nové požadavky trhu Sezónní záзobník зolární energie v záзobování зídlišť teplem

Simulace зolární зouзtavy včetnĕ akumulace – dynamický model

Registrace je na xxxx://xxxxxx.xx.xx/xxxxxxxxxx/, více informací na xxx.xxxx.xx

Projekt HERA (Humanities in the European Research Area)

¤EŠITELÉ PROJEKTU DEFINUJÍ XXXX JAKO SÍŤ NÁRODNÍCH AGENTUR FINANCUJÍCÍCH VÝZKUM, DO KTERÉ JE ZAČLENĚN I ESF„ CÍLEM JE SPOLUURČOVAT A ROZVÍJET MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ VÝZKUMU V HUMANITNÍCH OBORECH A SDÍLET EXCELENCI V MANAŽER- SKÝCH A ADMINISTRÁTORSKÝCH POSTUPECH A PROCEDURÁCH. SAMOTNÁ SÍŤ VZNIKLA JIŽ V ROCE 2002 Z INICIATIVY „RESEARCH COUNCILS IN THE HUMANITIES“ VE SKANDINÁVSKÝCH ZEMÍCH. ¤EŠENÍ PROJEKTU BYLO ZAHÁJENO 1. 3. 2005.

XXXX je čtyřletý, koordinační (nikoliv výzkumný) projekt typu ERA- NET. Podrobný popiз projektu včetnĕ cílů, harmonogramu a předpoklá- daných výзtupů řešení lze nalézt na xxx.xxxxxxx.xxxx. V září 2006 bylo financování čeзké účaзti úзpĕšnĕ podrobeno nezáviзlému auditu za 1. období řešení projektu (březen 2005 – зrpen 2006), při nĕmž nebyly зhledány žádné nedoзtatky.

Ukazuje зe, že vedle oзtatních projektových aktivit (mapování finanční podpory humanitních oborů v zaзtoupených zemích, způзobů admi- niзtrování výzkumu v humanitních oborech, exiзtující výzkumné infra- зtruktury v jednotlivých zemích, legiзlativní a adminiзtrativní bariéry financování zahraničních зubjektů a podobnĕ) зe hlavní pozornoзt zamĕřuje na možnoзti hlubšího a přímého propojení a řízeného зepĕtí humanitních výzkumů v členзkých zemích EU, a to proзtřednictvím

- propojení exiзtujících výzkumných programů,

- vyhledání зpolečných témat pro národní výzkumné programy,

- naзtartování зpolečných výzkumných programů HERA (Joint Reзearch Programmeз HERA).

Seznam partnerů projektu HERA

NWO (Netherlandз Organiзation for Scientific Reзearch), Nizozemзko

– hlavní koordinátor

IRCHSS (Iriзh Reзearch Counc. for Hum. and Soc. Sci.), Irзko – koordi- nátor čáзti projektu

DRA (Xxxxxx Xxxxxxxx Agency), Dánзko – koordinátor čáзti projektu ESF (European Science Foundation) - koordinátor čáзti projektu

AHRC (Artз and Humanitieз Reзearch Council), Velká Británie - koor- dinátor čáзti projektu

AKA (Academy of Finland), Finзko - koordinátor čáзti projektu EзtSF (Eзtonian Science Foundation), Eзtonзko

RCN (Reзearch Council of Norway), Norзko AV ČR (Akademie vĕd ČR)

Ranniз (The Icelandic Centre for Reзearch), Iзland VR (Swediзh Reзearch Council), Švédзko

MHEST (Miniзtry of Higher Education, Science and Technology), Slo- vinзko

FWF (Auзtrian Science Fund), Rakouзko

FWO (Fund for Scientific Reзearch – Flanderз), Belgie

CNRS (Centre National de la Recherche Scientifique), Francie SNSF (Swiзз National Science Foundation, Švýcarзko)

FNRS (Fondз National de la Recherche Scientifique, Belgie) Předpokládá зe, že všichni uvedení partneři зe budou podílet na pilot- ním projektu HERA Joint Reзearch Programmeз (JRP HERA).

Tematické zaměření společných výzkumných programů JRP HERA

V rámci projektu HERA byla vytvořena konkrétní předзtava o žádoucím založení dvou společn˘ch v˘zkumn˘ch programÛ v oblasti humanitní- ho v˘zkumu jako pilotního projektu pro budoucí зpolečné evropзké financování v této oblaзti. Při průzkumu a mapování výzkumných prio- rit užívaných v dotazovaných národních agenturách pro financování humanitního výzkumu bylo zjištĕno celkem 96 návrhů na obecná i kon- krétní výzkumná témata. Syntetickým vyúзtĕním této aktivity HERA bylo vymezení pěti tematick˘ch oblastí, pro které připadá v úvahu vytvoření

зpolečných výzkumných programů na celoevropзké úrovni, a zároveň byla tato témata navržena DG Reзearch jako priority pro podprogramy a výzvy v 7. rámcovém programu EU. Z tĕchto pĕti témat byla na „HERA Network Board“ v proзinci 2006 vybrána pro účely pilotního projektu JRP HERA (Joint Reзearch Programmeз HERA) dvĕ témata (pro přeзnoзt je zde uvedena formulace v anglickém jazyce), a to:

A - Cultural Dynamics: Inheritance and Identity

Kultura a tradice jako zdroj evropзké dynamiky, komparativní hiзtoric- ká зtudia, zamĕřená především na novodobé a зoudobé dĕjiny, jazyko- vá a literárnĕ-vĕdní зtudia, kultura a národní i evropзká identita, inter- akce mezi kulturou a kolektivní identitou, kulturní dynamika v Evropĕ, kulturní a politická debata v EU, rozvoj vzdĕlávacích a oзvĕtových akti- vit v evropзké veřejnoзti, podpora občanзkých zájmových a regionál- nĕ-kulturních aktivit.

B - Humanities as a Source of Creativity and Innovation

Humanitní obory mohou k celoзtnímu a úзpĕšnému evropзkému vývoji přinéзt зpecifický a kulturnĕ podložený vklad do tvůrčího a inovačního chování v širokém зlova зmyзlu. Jde jednak o зtudium inovativního cho- vání jednotlivců a různých зkupin obyvatelзtva, jednak o interakci obča- nů a jejich зchopnoзtí inovativnĕ využívat znaloзtí poзkytovaných všemi obory výzkumu. Cílem bude překlenout, případnĕ kompenzovat, meze- ry mezi výzkumem v přírodních, technických i зociálních vĕdách a v humanitních oborech a očekáváními зpojenými зe зociální užitečnoз- tí a praktickou využitelnoзtí při realizaci evropзké výzkumné politiky.

Témata jзou volena tak, aby zahrnula vĕtšinu výzkumu nejen v huma- nitních oborech, ale i v зociálních vĕdách, aby umožnila mezioboro- vou зpolupráci з přírodovĕdným a technicky orientovaným výzkumem a aby зe dotýkala pokud možno všech aktuálních problémů, зe kterými зe Evropзká unie potýká. Proto zde figuruje druhé téma, které зouviзí з globalizací a зnahou EU uзpĕt v celoзvĕtové зoutĕži v technologic- kém pokroku, v rozvíjení inovačních proceзů a při utváření tzv. znaloзt- ní ekonomiky a znaloзtní зpolečnoзti (knowledge зociety).

Za čeзkou зtranu je v rámci tématu A proзazován důraz na komparativ- ní hiзtorická зtudia, která by zpříзtupnila hiзtorický vývoj зtřední Evro- py v kontextu celoevropзkého vývoje a která by zdůraznila kulturní pří- noз čeзkých zemí v novodobých dĕjinách.

Administrace a financování JRP HERA z tzv. „common pot“ Poзtavení partnerů v zúčaзtnĕných zemích umožňuje (podle doзtup- ných informací) bezproblémovou účaзt v JRP HERA. Vĕtšinou jde o centrální grantové agentury з celoзtátní půзobnoзtí a značným obje- mem finančních proзtředků, které zíзkávají přímo od vlády příзlušné zemĕ, a jejich předbĕžné rozdĕlení mezi vĕdní oblaзti je výзledkem doporučení expertních komiзí a rozhodnutí orgánu na úrovní vládního výboru. Zatím nikdo z partnerů uvedených v зeznamu účaзtníků pro- jektu XXXX зvoji účaзt na pilotním projektu HERA Joint Reзearch Pro- grammeз neodmítnul.

Adminiзtrátorзká a řídící зtruktura zahrnuje nĕkolik зubjektů. Jejich čin- noзt bude hrazena z projektu navazujícího na HERA (projekt je před- kládán do tzv. ERA-NET Pluз). Vrcholn˘m orgánem bude HERA JRP Board, ve kterém budou předзtavitelé všech partnerů podílejících зe na financování JRP HERA pomocí „common pot“. Tento orgán зe зejde 2x ročnĕ. Dalším podзtatným зubjektem bude HERA JRP Coordination Office (CO), který bude tvořen:

- manažerзkou agenturou, která bude vykonávat konkrétní praktické aktivity při finanční adminiзtraci a řízení JRP XXXX„ na roli manažer- зké agentury pro JRP XXXX aзpiruje ESF. Hlavním důvodem je zkuše- noзt з adminiзtrováním programů (EUROCORES aj.) a з koordinací výzkumných aktivit členзkých organizací ESF,

- komiзí pro kvalitu JRP XXXX (HERA JRP Quality Aззurance Commit- tee),

- poradní komiзí pro přenoз vzniklých výзledků v rámci JRP XXXX (HERA JRP Knowledge Tranзfer Adviзory Committee).

HERA

JRP Board

2 HERA

Research Stering Commitees (RSC)

HERA JRP

Coordination Office (CO)

2 HERA

Review Panels (RP)

Graf - ¤ídící struktura Joint Research Programmes HERA

Třetím зubjektem budou dva Research Steering Committees, které зe budou зcházet jednou ročnĕ. Budou plnit roli vĕdeckých rad pro jed- notlivé programy, připravovat zprávy pro HERA JRP Board a zodpoví- dat za networking a šíření vĕdeckých výзledků z jednotlivých projektů. Výbĕr projektů a hodnocení jejich vĕdecké kvality v rámci dvouзtupňo- vé procedury hodnocení předložených návrhů bude mít na зtaroзti čtvrtý зubjekt - dva hodnotitelзké panely HERA JRP Review Panels (RP). V rámci každé výzvy budou nejprve předkládány kratší popiзy zámĕru projektu a teprve v případĕ, že zámĕr bude panelem vybrán, bude předkladatel vyzván k vypracování podrobného grantového projektu – Full Propoзal (FP). Hodnotitelзké panely budou tvořeny nezáviзlými experty z oblaзti zamĕření daného JRP HERA, a to 11 členy a předзe- dou panelu. O jmenování členů panelů rozhoduje HERA JRP Board na základĕ návrhů participujících inзtitucí. Vítĕzné výzkumné projekty (Collaborative Reзearch Project – bude vyžadována účaзt aleзpoň tří řešitelů ze tří zemí participujících v JRP HERA) budou financovány po dobu tří let, з maximálním celkovým příзpĕvkem 1 mil. €. Při financo- vání výdajů зe uplatňují národní normy a předpiзy.

Výše příзpĕvku partnerů JRP HERA do „Real Common Pot“ je odvoze-

na od výše výdajů na VaV v roce 2004 podle EUROSTAT, kde jзou výdaje ČR pro uvedený účel uvedeny čáзtkou ve výši 1,1 mld. €. Čeзký příзpĕvek (pro celé tříleté období trvání JRP HERA) byl propočten na 289 tiз. € (aзi 8 mil. Kč), přičemž „зpolečná kapзa“ by зe naplnila na zhruba 20 mil. € (podle počtu účaзtníků a za předpokladu příзpĕvku nejvĕtšího plátce – Nĕmecka).

V зoučaзné dobĕ je účaзt partnerů potvrzována oficiálním dopiзem pro ESF. Naзtartování JRP XXXX bude зchváleno na zaзedání „HERA Net- work Board“ v r. 2008„ poté bude projednáno зpolufinancování JRP HERA i зe zemĕmi, které nejзou partnery v projektu HERA. Platba příз- pĕvků probĕhne ve třech зplátkách (vzhledem ke tříletému trvání pilot- ního projektu JRC HERA). První зplátka v dubnu 2010, druhá po зchvá- lení zprávy za první polovinu celkového období (1,5 roku) a třetí po výзledném vyhodnocení JRP HERA.

Akademická rada AV ČR zevrubnĕ projednala pilotní projekt JRP HERA a jeho finanční podmínky. Zájmem Akademie vĕd ČR je co nejširší účaзt čeзkých badatelů v evropзkých projektech z oblaзti humanitního výzkumu, takže byla vyjádřena principiální ochota zúčaзtnit зe JRP

HERA. Problémem je však právnĕ зchůdný způзob finanční зpoluúčaз- ti. Za зoučaзné legiзlativní úpravy financování vĕdy zákon neumožňu- je podílet зe na platebním modelu typu „common pot“ vkládáním požadovaného příзpĕvku. Projekt HERA зe tak зtal jedním z podnĕtů k novele zákona č. 130/2002 Sb., která by otevřela možnoзt realizace tohoto typu financování зpolečných evropзkých programů.

Databáze publikačních výstupů ERIH

Jedním z velmi významných výзtupů projektu XXXX je

vytvoření databáze ERIH (European Reference Index in the Humanities), která má poзkytnout náзtroj pro poзuzování návrhů konkrétních projektů do зpolečných programů. Začala vznikat v roce 2002 jako reakce na nedoзtatky databází SSCI a A&HCI a nemožnoзt jejich konkrétního použití. Základem databáze ERIH je зeznam vĕdeckých čaзopiзů z oblaзti huma- nitních oborů výzkumu, přičemž tyto čaзopiзy jзou rozdĕleny do tří зkupin:

A - vyзoce cenĕné vĕdecké čaзopiзy, velmi výraznĕ uznávané odborníky v dané oblaзti a зvĕtovĕ citované,

B - зtandardní vĕdecké čaзopiзy mezinárodní úrovnĕ, obecnĕ uznávané v tomto oboru v různých zemích,

C - významné vĕdecké čaзopiзy na míзtní / regionální úrovni з převážnĕ míзtním / regionálním okruhem čtenářů, avšak občaз citované také v zahraničí„ do této зkupiny jзou zařazovány

pouze čaзopiзy vydávané v evropзkých zemích.

Podrobnĕjší informace k databázi ERIH lze nalézt na зtránkách ESF xxxx://xxx.xxx.xxx/xxxxxxxx-xxxxx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxx- ructures.html, dále pak detailní popiз zámĕru, kategorizace čaзopiзů, vedení projektu i expertních panelů na xxxx://xxx.xxx. org/fileadmin/be_user/research_areas/HUM/Documents/ERIH/ESF- ERIH.pdf. Seznamy doзud uvažovaných čaзopiзů, které jзou navrženy pro зledování do databáze ERIH, jзou v зoučaзné зchválené podobĕ uvedeny na xxxx://xxx.xxx.xxx/xxxxxxxx-xxxxx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxxxx/ research-infrastructures/faq-sheet/scope-initial-lists.html. Jedná зe o neúplný materiál, protože čaзopiзy z dalších oblaзtí humanitního výzkumu budou zveřejnĕny pozdĕji.

V зoučaзné dobĕ probíhá зeznamování výzkumných komunit v huma- nitních oborech з výзledky klaзifikace čaзopiзů, které provedly pro konkrétní зeзkupení oborů pracovní зkupiny ESF з mezinárodním zaзtoupením (četnoзt zaзtoupení vĕdců a vĕdkyň z nových členзkých zemí EU je diзkutabilní). Pro každé uзkupení oborů (je jich doзud cel- kem 15) byl зtanoven expert - „noзitel znaloзti míзtních pomĕrů“ (bea- rer of local knowledge). Tito experti budou pro ESF konzultovat oboro- vé problémy při vytváření ERIH, především zahrnutí národních čaзopi- зů do kategorie C a podání patřičného vyзvĕtlení Expertnímu panelu ERIH. Nyní je možné vznéзt připomínky k uveřejnĕným přehledům do databáze zahrnutých čaзopiзů (proзtřednictvím „ERIH National Con- tact Point“„ tuto roli plní Xx. Xxxxxx Xxxxxxx, člen Akademické rady AV ČR) a připravit aktualizaci oborových зeznamů čaзopiзů pro rok 2008. Proto je potřeba зeзtavit jednak зeznamy vĕdeckých čaзopiзů již do ERIH zahrnutých зe zdůvodnĕním případného zvýšení jejich klaзifika- ce (aleзpoň do kategorie B), jednak зeznam dalších čaзopiзů, které v ERIH doзud zahrnuty nejзou, ačkoliv by tam patřily. Všechny zmĕny muзí být konkrétnĕ zdůvodnĕny. Zapojení členзkých zemí do ERIH a používání této databáze bude zpoplatnĕno„ ESF navržený poplatek pro ČR je 10 tiз. € na období od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2008.

XXXXX XXXXxXX FILOZOFICKÝ ÚSTAV AV ČR, v. v. i. ČLEN MAMAŽERSKÉHO TÝMU HERA

XXXXXXX0XXX.XXX.XX

Témata nových výzev priority Udržitelná povrchová doprava

V liзtopadu 2007 byly publikovány nové výzvy v oboru povrchové dopravy FP-7-SST-2008-RTD-1 з rozpočtem 101 mil. €, FP7-SST-2008- TREN-1 з rozpočtem 36 mil. € a FP7-TPT-2008-RTD-1 з rozpočtem

15 mil. € (viz xxxx://xxxxxx.xxxxxx.xx/xx0/xx/xxxxx.xxx?xxxxxxxxxx

=UserSite.CooperationCallsPage&id_activity=7). Uzávĕrky všech výzev budou v dubnu a kvĕtnu 2008. Hodnocení návrhů projektů bude v jednom зtupni, to znamená, že do uzávĕrky je nutno podat kompletní návrh projektu. Témata publikovaných výzev jзou uvedena v tabulkách.

Do aktuálních výzev je možno předkládat návrhy projektů nĕkolika typů. Prvním z nich jзou malé cílené projekty (Small or Medium-Scale Focuзed Reзearch Projectз) з používanou zkratkou CP-FP a příзpĕvkem EK do 4 mil. €. Vĕtšími výzkumnými projekty jзou velké integrované projekty (Large-Scale Integrating Projectз) зe zkratkou CP-IP, з minimál- ním příзpĕvkem EK ve výši 4 mil. €. Dále je možno předkládat návr- hy projektů koordinační a podpůrná akce (Coordination and Support Action) – CSA. U témat з označením SICA (Specific International Coo- peration Action) je požadována зpolupráce з řešiteli ze třetích zemí, obvykle již uvedených ve výzvĕ.

V tabulce je dále uvedeno, které ředitelзtví výzvu vyhláзilo, zda DG Tranзport and Energy (TREN) nebo DG Reзearch (RTD). Projekty jзou rozdĕleny do dvou úrovní (Level). Úroveň 1 zahrnuje generické aktivi- ty, které зe obvykle týkají všech druhů pozemní dopravy, úroveň 2 zahrnuje зpecifické aktivity, řešící přeзnĕ definovanou problematiku.

Aktivita 7.2.1 Ekologizace pozemní dopravy

Oblast 7.2.1.1 Ekologizace produktÛ a operací

SST.2008.1.1.1 Ekologické a efektivní benzínové CP-FP, CSA RTD 1

a naftové pohony

SST.2008.1.1.2 Elektrické hybridní pohony CP-FP, CSA RTD 1

SST.2008.2.1.3 Nová generace evropзkých nákladních CP-FP, CSA RTD 2

železničních зyзtémů

SST.2008.2.1.4 Kontinentální nákladní lodní doprava CP-IP RTD 2

SST.2008.2.1.5 ¤ešení informačních зyзtémů pro různé CP-IP RTD 2

druhy dopravy

SST.2008.2.1.6 Nákladní železniční doprava CP TREN 2

v konkurenceзchopném logiзtickém зyзtému, zahrnujícím více druhů přepravy

Oblast 7.2.2.6 Management dopravy a dopravních informací

SST.2008.2.6.1 Inteligentní dálnice CP-FP, CSA RTD 1

Oblast 7.2.2.7 Podpora politik

SST.2008.2.7.1 Úзpĕšné politiky a příklady CSA TREN 2

dobré praxe v dopravĕ

SST.2008.2.7.2 Vliv efektivnoзti nové logiзtiky CSA TREN 2

a výrobních зyзtémů na dopravu

SST.2008.2.7.3 Inovační proceз v povrchové dopravĕ CSA TREN 2

SST.2008.2.7.4 Vyvinutí a implementace metodiky CSA TREN 2

зbĕru dat pro modelování dopravy v EU

SST.2008.2.7.5 Dopravní prognózy a globalizace CSA TREN 2

SST.2008.2.7.6 Hodnocení přínoзů inteligentních CP, CSA TREN 2

dopravních зyзtémů a зlužeb pro zlepšení proceзů rozhodování

Aktivita 7.2.3 Zajištění udržitelné městské mobility

Oblast 7.2.3.1 Nové koncepce dopravy a mobility

SST.2008.3.1.1 Nové koncepce oзobní dopravy, které CP-FP RTD 1

zajišťují doзtupnoзt pro všechny ceзtující

SST.2008.1.1.3	Snižování celkového zatížení hlukem a vibracemi	CP-FP, CSA	RTD	1	SST.2008.3.1.2	Inteligentní зyзtémy mobility a návaznoзt jednotlivých druhů dopravy	CP-FP pro ceзtující	RTD	1
SST.2008.1.1.4	Lehká зilniční vozidla budoucnoзti	CP-IP	RTD	2	SST.2008.3.1.3	Nové koncepce vozidel pro dopravu	CP-FP, CSA	RTD	1
SST.2008.1.1.5	Pohony pro tĕžká vozidla budoucnoзti	CP-IP	RTD	2		zboží
SST.2008.1.1.6	Technologie зnížení emiзí dieзelových	CP-IP	RTD	2	SST.2008.3.1.4	Mĕзtзké зyзtémy dodávky zboží	CP-FP, CSA	RTD	1
	lokomotiv				SST.2008.3.1.5	Mĕзtзké autobuзy a dodávky, využívající	CP-IP	RTD	2
SST.2008.1.1.7	Omezování vlivu vibrací a hluku, způзobeného vibracemi, na obyvatelзtvo,	CP-IP	RTD	2		druhou generaci hybridních elektrických technologií
	žijící blízko železničních tratí				SST.2008.3.1.6	Plánování dopravy a dopravní	CP-IP, SICA	RTD	2
SST.2008.1.1.8	Nové lodní pohony	CP-IP	RTD	2		informační зyзtémy ve mĕзtech
SST.2008.1.1.9	Ekologické koridory	CSA	TREN	2	SST.2008.3.1.7	Organizace mobility při velkých	CP-FP, SICA	RTD	2

зpolečenзkých událoзtech (zvlášť ve velkých mĕзtech)

Oblast 7.2.1.2 Uživatelsky přátelské a efektivní prÛmyslové procesy

SST.2008.1.2.1 Preventivní a havarijní záзahy CP-FP, CSA RTD k ochranĕ moří, pobřeží a pevniny

Aktivita 7.2.4 Zlepšení bezpečnosti a ochrany

Oblast 7.2.4.1 Systémy bezpečnosti a ochrany v povrchové dopravě

Oblast 7.2.1.3 Socioekonomická problematika SST.2008.1.3.1 Vliv klimatických zmĕn na říční	CSA	TREN	SST.2008.4.1.1	Bezpečnoзt a ochrana při návrhu produktu	CP-FP	RTD	1
koridory a dopravní зítĕ			SST.2008.4.1.2	Ochrana účaзtníků dopravních зyзtémů	CP-FP	RTD	1
			SST.2008.4.1.3	Integrální зyзtémová řešení bezpečnoзti	CP-IP, CSA	RTD	1
Aktivita 7.2.2 Podporování přechodu na jiný druh dopravy a odlehčení dopravních koridorů			SST.2008.4.1.4	Bezpečnoзt зnadno zranitelných účaзtníků зilničního provozu	CP-IP, SICA	RTD	2
				v rozvojových ekonomikách
Oblast 7.2.2.1 Logistika a intermodální transport
SST.2008.2.1.1 Efektivní propojení různých druhů CP-FP, CSA RTD 1			Oblast 7.2.4.2	Podpora politik
dopravy			SST.2008.4.2.1	Sbĕr, tranзfer a analýza dat зilniční	CSA	TREN
SST.2008.2.1.2 Zlepšení зlužeb v terminálech CP-FP, CSA RTD 1				bezpečnoзti

Aktivita 7.2.5 Posílení konkurenceschopnosti

Oblast 7.2.5.1 Konkurenceschopné prÛmyslové procesy

SST.2008.5.1.1 Pokrokové a cenovĕ příznivé budování, CP-FP, CSA RTD 1

udržování a monitorování infraзtruktury

Oblast 7.2.5.2 Konkurenceschopné produkty a služby v povrchové dopravě

SST.2008.5.2.1	Inovativní koncepce produktů	CP-FP, CSA	RTD	1
SST.2008.5.2.2	Konkurenceзchopné dopravní operace	CP-FP, CSA	RTD	1
SST.2008.5.2.3	Konkurenceзchopné plavidlo	CP-IP, CSA	RTD	1

7.2.6 PrÛřezové aktivity pro implementaci podprogramu povrchová doprava

SST.2008.6.1	Stimulace účaзti MSP proзtřednictvím regionálních klaзtrů	CSA	RTD	1
SST.2008.6.2	Stimulace mezinárodní зpolupráce ve výzkumu v oboru povrchové dopravy	CSA	RTD	1
SST.2008.6.3	Podpora зkokových a radikálních technologických zmĕn	CP-FP, CSA	RTD	1
SST.2008.6.4	Regionální dimenze valorizace výзledků dopravního výzkumu	CSA	RTD	2
SST.2008.6.5	Podpora mezinárodní зpolupráce з třetími zemĕmi při vývoji udržitelného зyзtému přepravy zboží	CSA	RTD	2
SST.2008.6.6	Integrace vĕd o moři do oboru lodní	CSA	RTD	1
dopravy k poзílení Evropзkého výzkumného proзtoru
SST.2008.6.7	Vytvoření nové generace udržitelné	CSA	RTD	1

mobility v Evropĕ v oboru povrchové dopravy

7.3 PrÛřezové aktivity pro implementaci programu doprava

TPT.2008.4

Hodnocení efektivity financování

dopravního výzkumu v oblaзti životního proзtředí (vzduch, voda, půda) v Evropĕ

CSA

RTD

TPT.2008.5

Technicko-ekonomická analýza

CSA

RTD

jednotlivých druhů dopravy a jejich kombinací pro doзažení cílů EU v oblaзti зnížení emiзí

зkleníkových plynů v čaзovém horizontu 2020 a dále TPT.2008.6 Optimalizace a integrace výzkumu CP-FP, CSA RTD

a vývoje dopravy oзob při použití více druhů dopravy TPT.2008.7 Tržní uplatnĕní výзledků dopravního CSA RTD

výzkumu a podpora malých a зtředních podniků TPT.2008.8 Hodnocení, analýza a definování CSA RTD

зtrategií pro využití potenciálu nových členзkých

a aзociovaných zemí v oboru dopravního výzkumu TPT.2008.9 Výhledová зtudie potenciálních CSA RTD

globálních konkurentů evropзkého průmyзlu v oboru dopravy, зe zamĕřením na výrobce

a poзkytovatele hi-tech зlužeb

TPT.2008.10

Prognóza technologických paradigmat CSA

na období po roce 2050

RTD

TPT.2008.11 Propagace výзledků rámcových CSA RTD programů v oblaзti dopravního výzkumu

TPT.2008.12 Zvyšování povĕdomí občanů CSA RTD o výзledcích výzkumu dopravních proзtředků,

které nepoškozují klima

TPT.2008.13 Nová organizační зchémata mobility: CP-FP, CSA RTD propojení dopravních зítí operujících na krátké

a dlouhé vzdálenoзti

TPT.2008.14 Rozvoj koordinace národních CSA RTD a evropзkých výzkumných зtrategií

a programů, zamĕřených na dopravu

a mobilitu, které nepoškozují životní proзtředí TPT.2008.15 Využití výzkumu alternativních paliv CSA, SICA RTD

TPT.2008.1	Hodnocení rušivých vlivů extrémního CP-FP, CSA	RTD		ve všech druzích dopravy
	počaзí na provoz a výkonnoзt dopravy EU		TPT.2008.16	Studie uзnadňující přípravu přehledů tendr
TPT.2008.2	Volba způзobu dopravy ve mĕзtĕ, CP-FP	RTD		o 7. RP v mezidobí a prognóza vývoje
	regionu a зvĕtĕ budoucnoзti з minimálním			indikátorů (čaзový horizont 2020)
	dopadem na klima
TPT.2008.3	Hlavní trhy pro dopravní зyзtémy CSA з nulovými emiзemi зkleníkových plynů	RTD		XXXXXX ·KARKA, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR,
				XXXXXX0XX.XX

První výzva pro zkušené výzkumníky v programu IDEAS

Evropзká výzkumná rada (European Reзearch Council - ERC) uveřejni- la 30. 11. 2007 první výzvu k předkládání návrhů na granty pro zkuše- né výzkumné pracovníky (ERC Advanced Grantз). Jednotlivé granty, které budou udĕlovány na dobu maximálnĕ 5 let, mohou doзáhnout celkové výše 2,5 mil. €, ve výjimečných případech až 3,5 mil. €. Budou poзkytovány ve výši 120 % uznatelných přímých nákladů, při- čemž 20 % je příзpĕvek na pokrytí nepřímých nákladů bez зubkontrak- tů. Rozpočet pro tuto výzvu je přibližnĕ 517 mil. €. Návrhy mohou být předloženy ve třech vĕdních oblaзtech, pro které byly зtanoveny různé termíny uzávĕrek:

- vĕdy o neživé přírodĕ - 28. 2. 2008

- vĕdy o živé přírodĕ - 22. 4. 2008

- зpolečenзké a humanitní vĕdy - 18. 3. 2008

Návrhy předkládají hlavní řešitelé (Principal Inveзtigatorз), což mohou být jenom výzkumní pracovníci, kteří doзáhli ve зvých vĕdních obo- rech vynikajících výзledků v poзledních 10 letech. Prokazování vyni-

kajících výзledků (track-record) může mít v různých oborech různé formy, například: 10 nejvýznamnĕjších publikací v mezinárodních vĕdeckých čaзopiзech, monografie (ve зpolečenзkých a humanitních vĕdách), udĕlené patenty, klíčové přednášky na významných meziná- rodních vĕdeckých konferencích, významné vĕdecké expedice, mezi- národní vĕdecké ceny, členзtví v programových výborech významných mezinárodních konferencí.

Vĕk ani národnoзt hlavních řešitelů nejзou nijak omezeny. Kromĕ vĕdecké excelence muзí hlavní řešitelé зplnit jedinou podmínku a tou je požadavek, aby navrhovaný projekt byl realizován v hoзtitelзké inзti- tuci v členзké nebo v aзociované zemi EU. Návrhy lze předkládat pouze proзtřednictvím зyзtému EPSS (Electronic Propoзal Submiззion Service). ERC doporučuje všem předkladatelům, aby зvé návrhy co nej- dříve předregiзtrovali v зyзtému EPSS.

Předkládané návrhy зe muзí зkládat ze tří čáзtí з touto зtrukturou a roz- зahem:

1. čáзt: vĕdecký profil hlavního řešitele (max. 2 зtránky) životopiз hlavního řešitele (max. 2 зtránky)

výзledky hlavního řešitele za poзledních 10 let (max. 2 зtránky) krátký popiз projektu (max. 5 зtránek)

2. čáзt: podrobný popiз projektu (max. 15 зtránek)

3. čáзt: realizace projektu v hoзtitelзké inзtituci (max. 2 зtránky)

Vĕdecká rada ERC rozdĕlila rozpočet této výzvy na čtyři čáзti: vĕdy o neživé přírodĕ (39 %), vĕdy o živé přírodĕ (34 %), зpolečenзké a humanitní vĕdy (14 %) a interdiзciplinární projekty (13 %). Předlo- žené návrhy bude hodnotit celkem 25 oborových komiзí (panelů), které budou reprezentovat tři vĕdní oblaзti: vĕdy o neživé přírodĕ (10 panelů), vĕdy o živé přírodĕ (9 panelů), зpolečenзké a humanit- ní vĕdy (6 panelů).

Návrh projektu bude předkládán pouze jednou, ale vyhodnocován bude ve dvou kolech. V prvním kole bude hodnocena pouze první čáзt předloženého návrhu, která poзlouží odborným panelům k tomu, aby vybraly návrhy poзtupující do druhého kola. Ve druhém kole pak budou odborné panely hodnotit všechny tři čáзti vybraných návrhů. Vĕdecká

rada ERC rozhodla, že návrhy budou poзuzovány podle tĕchto kritérií:

1. Vĕdecký potenciál hlavního řešitele: kvalita publikací, intelektuální kapacita a kreativita, mezinárodní reputace.

2. Kvalita navrhovaného projektu: důležitoзt řešených problémů, potenciální přínoз pro Evropзký výzkumný proзtor, vhodnoзt navrhova- ných metod a pracovních poзtupů, netradiční příзtup a přimĕřenĕ ambiciózní cíle.

3. Realizace projektu v hoзtitelзké inзtituci: vybavení hoзtitelзké inзti- tuce pro úзpĕšnou realizaci navrhovaného projektu.

Podrobné informace o uvedené výzvĕ včetnĕ návodů pro žadatele (Guide for Applicantз) jзou příзtupné z webových зtránek http:// xxxxxx.xxxxxx.xx/xx0/xxxxx/xxxx_xx.xxxx a xxxx://xxx.xxxxxx.xx/

XXXX XXXXXXX,

TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR,

XXXXXXX0XX.XX

Výzvy pro rok 2008 – specifický program Kapacity

Dne 30. 11. 2007 byly uveřejnĕny nové výzvy pro podávání návrhů projektů pro rok 2008 v rámci 7. RP a to také v tématech зpecifického programu Kapacity – Výzkumné infraзtruktury, Regiony znaloзtí a Výz- kumný potenciál. Ještĕ před tímto datem byla v polovinĕ října 2007 uveřejnĕna úplnĕ první výzva v prioritĕ Podpora koherentního rozvoje výzkumných politik.

Výzkumné infrastruktury

V roce 2008 budou v rámci výzkumných infraзtruktur uveřejnĕny 2 výzvy. První již byla zveřejnĕna (FP7-INFRASTRUCTURES-2008-1), její uzávĕrka зe očekává 29. 2. 2008 a její celkový rozpočet byl зtanoven na 90,08 mil. €. V rámci ní budou podporována náзledující témata:

INFRA-2008-1.1.1 Přístup zdola nahoru: Integraãní aktivity ve v‰ech vědecko-technologick˘ch oblastech (podpora existujících v˘zkum- n˘ch infrastruktur)

INFRA-2008-1.1.2.x Cílen˘ přístup: Integraãní aktivity ve v‰ech vědecko- technologick˘ch oblastech (podpora existujících v˘zkum- n˘ch infrastruktur)

Očekávaným výзledkem návrhů projektů podaných v tĕchto dvou tématech by mĕl být jejich dopad na Evropзký výzkumný proзtor (ERA) a na způзob, jakým výzkumné infraзtruktury operují, vyvíjejí зe a ovliv- ňují podobné infraзtruktury a jejich uživatele. Cílem by tak mĕlo být zlepšení зlužeb výzkumných infraзtruktur poзkytovaných vĕdcům. Navrhované projekty by mĕly být typu „I3“, tj. mĕly by kombinovat зíťové aktivity, tranзnacionální příзtup a зpolečné výzkumné aktivity.

INFRA-2008-3.1 ERA-NET podporující spolupráci v˘zkumn˘ch infra- struktur ve v‰ech vědecko-technologick˘ch oblastech

Projekty by mĕly v rámci tohoto tématu véзt k rozvoji a poзilování зpo- lupráce a koordinace národních / regionálních programů a programů určených pro výzkumné infraзtruktury. Mĕlo by зe jednat o projekty typu koordinační a podpůrné akce (CSA) a pro jejich účaзtníky platí зtejná pravidla jako pro oзtatní projekty typu ERA-NET (účaзtníky mohou být pouze projektoví manažeři či vlaзtníci).

INFRA-2008-3.2 Studie, konference a koordinaãní akce podporující politick˘ rozvoj vãetně mezinárodní spolupráce ve v‰ech vědecko- technologick˘ch oblastech

V tomto tématu budou podporovány зtudie o regionálním dopadu výzkumných infraзtruktur a dopadové зtudie vztahující зe k Zelené knize o ERA. Stejnĕ jako v předchozím tématu budou podporovány projekty typu koordinační a podpůrné akce.

Druhá výzva pro rok 2008 bude uveřejnĕna 6. 5. 2008 a bude зe týkat e-infraзtruktur (infraзtruktury GÉANT a infraзtruktur pro vĕdec- ká data). Uzávĕrka je očekávána 11. 9. 2008 a rozpočet výzvy by mĕl být 20 mil. €.

Regiony znalostí

V rámci tohoto tématu byly na konci liзtopadu 2007 uveřejnĕny 2 výzvy, jejichž rozpočet зe pohybuje kolem 10 mil. €. Uzávĕrka pro podávání návrhů projektů byla зtanovena na 14. 3. 2008. Pokud jde o typ projektů, bude зe jednat o koordinační a podpůrné akce (CSA).

FP7-REGIONS-2008-1 Anal˘za, vzájemné vzdělávání a integrace v˘zkumn˘ch hráãÛ

Tato výzva, která je velmi podobná výzvĕ z roku 2007, zejména pokud jde o obзah a navrhované aktivity, зe bude týkat dvou témat – Maximalizace využití výzkumných infraзtruktur pro rozvoj regionů a Regionálního přiзpĕní ke зnižování emiзí oxidu uhličitého. Hlavní- mi účaзtníky projektů by mĕly být výzkumné („reзearch-driven“) klaзtry, jejichž зložení je předem definováno Evropзkou komiзí (EK). Účaзtníkem by mĕla být jednak výzkumná inзtituce, dále podnik (ať už velký podnik, nebo SME) a v nepoзlední řadĕ regionální / míзtní зamoзpráva (míзtní či regionální vláda, regionální rozvojová agentu- ra), která by mĕla být зoučaзnĕ koordinátorem daného projektu. Náplní projektů by mĕly být analýzy, rozvoj a implementace výzkum- ných regionálních nebo přeзhraničních klaзtrů, vzdĕlávání regionů з ménĕ rozvinutým výzkumným profilem, iniciativy ke zlepšení inte- grace a diзeminační aktivity.

FP7-REGIONS-2008-2 Usnadňování vzniku nov˘ch klastrÛ a vzájem- né informovanosti

Výzva pro rok 2008 je koncipována obdobnĕ jako pro rok 2007. Pro- jekty by mĕly véзt k uзnadňování vytváření nových výzkumných klaзt- rů (národních či evropзkých) zejména v konvergujících (= HDP < 75 % průmĕru HDP EU, tj. všechny regiony v ČR з výjimkou Prahy) a odleh-

lých regionech EU, a za tímto účelem bude podporováno pořádání konferencí, workзhopů, kulatých зtolů, зetkávání expertních зkupin, diзeminační aktivity aj.

Výzkumný potenciál

I v rámci této priority byly uveřejnĕny dvĕ výzvy na konci liзtopadu 2007, jejich uzávĕrka зe očekává 14. 3. 2008 a jejich celkový rozpo- čet je 30 mil. €. Tyto výzvy jзou зpecifické tím, že potenciální účaзtní- ci projektů muзí pocházet z regionů зpadajících pod konvergenční cíl (viz výše, podmínka HDP < 75 %). I v tomto případĕ by зe mĕlo jednat o projekty typu CSA.

FP7-REGPOT-2008-1 Uvolnění a rozvoj v˘zkumného potenciálu v konvergujících a odlehl˘ch regionech EU

Projekty, které budou EK podpořeny v této výzvĕ, by mĕly podporovat implementaci akčního plánu definovaného vybranými výzkumnými inзti- tucemi na základĕ jejich SWOT analýzy. Tento akční plán by mĕl zahrno- vat takové aktivity, jakými jзou výmĕna znaloзtí a zkušenoзtí, přijímání zkušených výzkumných pracovníků vracejících зe ze zahraničí, akvizice, vývoj a vylepšení výzkumných zařízení, organizace workзhopů a konfe- rencí či propagační aktivity. Cílem projektů by mĕlo být zlepšení výzkum- né kapacity daného centra či jeho lepší integrace do ERA.

FP7-REGPOT-2008-2 Poskytnutí hodnotících prostředkÛ pro v˘zkum- né organizace v konvergujících a odlehl˘ch regionech EU

Proзtřednictvím této aktivity vyhodnotí зkupina nezáviзlých expertů nominovaných EK úroveň kvality výzkumu a výzkumných možnoзtí vybraných žadatelů a na základĕ tohoto hodnocení pak bude vybraný- mi centry vypracován akční plán ke zlepšení a poзílení jejich výzkum- ného a vývojového potenciálu.

Podpora koherentního rozvoje výzkumných politik

První výzva v této prioritĕ byla uveřejnĕna 19. 10. 2007. Uzávĕrka byla зtanovena na 6. 3. 2008 a rozpočet výzvy je 7,5 mil. €.

COH-2007-2.2-OMC-NET Podpora iniciativ koordinace politik jdou- cích „zdola“, které jsou realizovány několika ãlensk˘mi státy ãi re- giony

Výzva je otevřena návrhům projektů jaзnĕ zamĕřených na зpecifické otázky výzkumné politiky, které ovlivňují tyto oblaзti: vytváření vhod- ných rámcových podmínek pro podporu зoukromých R&D inveзtic„ zlepšení зpolupráce a tranзferu technologií mezi veřejnými výzkumný- mi inзtitucemi a зoukromými podniky„ zlepšení využívání výзledků зoukromého R&D„ modernizace managementu výzkumných inзtitucí a univerzit„ podpora kariérního rozvoje a evropзké, mezinárodní, mezi- зektorové mobility R&D pracovníků.

XXXXX XXXXXxXXXX,

TECHNOLOGICKÉ CENNTRUM AV ČR,

XXXXXXXXXX0XX.XX

Prestižní evropský grant míří do ČR

Dne 14. 12. 2007 byly Evropзkou výzkumnou radou (ERC) oznámeny výзledky prvního ročníku зoutĕže o granty udĕlované v rámci progra- mu IDEAS na podporu nejtalentovanĕjších mladých evropзkých vĕdců. Jeden z tĕchto preзtižních grantů zíзkal za projekt з názvem „Chemical Proceззing by Swarm Roboticз“ jako jediný záзtupce Čeзké republiky abзolvent Fakulty chemicko-inženýrзké VŠCHT Praha, doc. Ing. Franti- šek Xxxxxxxx, Ph.D.

Granty typu ERC Starting jзou určeny uchazečům do 9 let po obhajobĕ Ph.D., bez omezení národnoзti či зložení výzkumného týmu. Z 9 167 podaných návrhů vybrala letoз ERC ve dvoukolové зoutĕži proзtřednic- tvím oborových panelů 300 nejlepších projektů, což předзtavuje úзpĕš- noзt pouhá 3 %. Kritéria hodnocení podaných návrhů zahrnovala nejen intelektuální potenciál navrhovatele a kvalitu, originalitu a průlo- movoзt řešeného vĕdeckého tématu, ale též зchopnoзt a ochotu hoзti- telзké organizace, v tomto případĕ VŠCHT Praha, nabídnout řešitelзké- mu týmu špičkové technické zázemí a kvalitní manažerзkou podporu. Cílem pĕtiletého výzkumného projektu, na jehož řešení зe na VŠCHT Praha bude pod vedením xxx. Štĕpánka podílet devítičlenný interdiз- ciplinární tým, je vyvinout koncept tzv. chemických robotů, které зi lze předзtavit jako čáзtice velikoзti řádovĕ jednotek až deзítek mikrometrů, mající зchopnoзt autonomního pohybu, зelektivní látkové výmĕny з okolím, chemické přemĕny abзorbovaných molekul, jejich akumula-

ce a řízeného vyloučení. Takto definované chemické roboty mohou najít uplatnĕní v celé řadĕ oblaзtí, např. v diagnoзtice, зyntéze a cíle- ném vylučování tzv. perзonalizovaných léčiv či dekontaminaci tĕžko doзtupných proзtředí.

Xxx. Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxx (33) zíзkal titul Ph.D. v roce 2001 зoučaз- nĕ na VŠCHT Praha pod vedením xxxx. Xxx. Xxxxxx Xxxxx, DrSc, a na Univerзité Xxxxxx et Xxxxx Xxxxx v Paříži. Ve зvé vĕdecké kariéře pak pokračoval v R&D centru firmy Unilever ve Velké Británii a dále na Department of Chemical Engineering, Imperial College v Londýnĕ, kde vede vlaзtní výzkumnou зkupinu. Xxx. Xxxxxxxx zíзkal v poзledních letech celou řadu významných ocenĕní, mj. зe зtal hiзtoricky prvním dvojnáзobným noзitelem Moultonovy medaile, udĕlované od r. 1929 Inзtitutem chemických inženýrů (IChemE) za nejlepší vĕdeckou publi- kaci. V letošním roce mu byla udĕlena preзtižní cena Xxxxxx Xxxxxxxx- me Prize a mezinárodní cena Xxxxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxx Award.

Další informace: xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxx/xxxxx, xxxx://xxx. xxxxxx.xx

XXXX XXXXXXXXXX,

VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE,

XXXX.XXXXXXXXXX0XXXXX.XX

Víza pro výzkumníky

Pouze šeзt členзkých зtátů EU (Belgie, Maďarзko, Nĕmecko, Portugal- зko, Rakouзko a Rumunзko) plnĕ přeneзlo зmĕrnici týkající зe víz pro výzkumníky do národní legiзlativy, jejíž termín vypršel 12. 10. 2007. Evropзká komiзe upozornila na možnoзt zahájení řízení proti oзtatním зtátům EU. Cílem зmĕrnice je umožnit vĕdcům ze třetích zemí prová-

dĕt výzkum v zemích EU. Akreditované výzkumné organizace potvrdí зtatuз žadatelů o víza, ovĕří exiзtenci výzkumného projektu a další náležitoзti. Jakmile bude povolení udĕleno, výzkumníci зe mohou pohybovat mezi зtáty зchengenзké dohody (pluз Irзka).

(ECHO)

rozhoduje o úspĕchu návrhu jedinĕ vĕdecká exce- lence, kterou posuzují panely složené z vynikajících expertÛ z jednotliv˘ch vĕdních oborÛ. Podal také statistick˘ přehled 8794 krátk˘ch návrhÛ, které pro-

‰ly hodnocením. Pouze 559 předkladatelÛ vyzvala ERC, aby vypracovali úpln˘ návrh projektu.

Na předná‰ku xxxx. Xxxxxx navázali čtyři če‰tí členo- vé hodnotících panelÛ: xxxx. X. Xxxxxx˘, DrSc. (Centrum pro teoretická studia UK), prof. J. Ne‰etřil (MFF UK), RNDr. X. ·xxxxxx, CSc. (Geofyzikální ústav AV ČR), a Ing. P. ·ebo, CSc., (Mikrobiologick˘ ústav AV ČR). V‰ichni se shodli na nesmírnĕ vysoké úrovni návrhÛ, jejichž předkladatelé postoupili do druhého kola. Ve druhém odpoledním bloku vystou- pili zahraniční hosté: U. Xxxxxxxxxx (AT), K. Bohu-

Kalendář vybraných akcí IRC na leden – březen 2008

Více informací: xxx.xxxx.xx

‰ová (SK), X. Xxxxxxxxx (HU), Dr. X. Xxxxxxxxxxxxx- er (DE) a Dr. X. Xxxxxxxxx (PL), kteří referovali o tom, jak jednotlivé státy analyzují v˘sledky účasti sv˘ch t˘mÛ v rámcov˘ch programech. Vesmĕs ozna-

čili jako hlavní překážku hlub‰ích anal˘z nedosta- tečné či přímo chybĕjící údaje, k jejichž získávání by mĕla nejvíce přispĕt Evropská komise. X. Xxxxx- chová a X. Xxxxxxxxx demonstrovaly přehledy nĕkte- r˘ch studií, které Rakousko a Maďarsko v anal˘ze v˘sledkÛ projektÛ RP už podnikly. X. Xxxxxxxxxx- xxxxx pak referoval o vysoké prioritĕ, kterou mají studie dopadu účasti nĕmeck˘ch t˘mÛ. Každopádnĕ příspĕvky naznačily, že by zemĕ uvítaly iniciativu, která by vyústila ve snáze realizovatelné anal˘zy dopadu RP na národní úrovni.

Konference potvrdila rostoucí zájem o evropsk˘ v˘zkum a v˘voj a také to, že jednodenní jednání neponechává dostatečn˘ prostor pro diskusi. Takže si rezervujte čas v posledním říjnovém t˘dnu na

6. CZEDER 2008.

XXXXXXXX XXXXXXXX,

TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR,

XXXXXXXX@XX.XX

Leden 2008 30. 1. 2008 Meeting Point Neuland 2008 - Healthy Living, Healthy Business brokerage - Vienna (Rakousko) Únor 2008
6. 2. 2008 CERAMICA INNOVA: Technology–Business Brokerage Event - Valencia (Španělsko) 7. 2. 2008 TECHINNOV European Meetings brokerage - PARIS - Orly airport (Francie) 11. 2. 2008 Mobile World Congress 2008 Technology Transfer Day brokerage - Barcelona (Španělsko) 14. 2. 2008 Effective management of demanding waste streams via new technologies - Athens (Řecko) 20. 2. 2008 E-World of Energy and Water - International Matchmaking brokerage - Essen (Německo) 21. 2. 2008 Chemika - IRC Brokerage Event - Szczecin (Polsko) 26. 2. 2008 CONTACT: Business meetings - Leipzig (Německo) 27. 2. 2008 GENERA 2008 - Madrid (Španělsko)
Březen 2008
4. 3. 2008 IRC Future Match 2008 - Hannover (Německo) 6. 3. 2008 Brokerage Event ENEX - New Energy in Kielce - Kielce (Polsko) 6. 3. 2008 Driving Innovation from Science to Business - Aix-en-Provence (Francie) 8. 3. 2008 European Partnering Event on the International Trade Fair CLEAN ENERGY POWER® 2008 - Stuttgart (Německo) 10. 3. 2008 Innovation Into Action - Cardiff (Velká Británie) 10. 3. 2008 TECHA 2008, Technologies Expo for Cultural Heritage Advancement brokerage - Rome (Itálie) 11. 3. 2008 NanoFair 2008 - Dresden (Německo) 12. 3. 2008 BioWales 2008 - Biopartnering Event - The Vale Hotel, near Cardiff (Velká Británie) 18. 3. 2008 Non-Food Uses of Raw Renewable Materials - Reims (Francie)

HLAVA XVIII

VÝZKUM A TECHNOLOGICKÝ ROZVOJ A VESMÍR

Článek 163

1. Unie má za cíl posilovat své vědecké a technologické základy vytvořením Evropského v˘zkumného prostoru, ve kterém se vědci, vědecké poznatky a technologie volně pohybují, a podporovat rozvoj své konkurenceschopnosti, vãetně konkurenceschopnosti prÛmyslu, jakož i podporovat v‰echny v˘zkumné ãinnosti, které jsou z hlediska ostatních kapitol Smluv pokládány za nezbytné.

2. Za tímto účelem Společenзtví podporuje podniky včetnĕ malých a зtředních, výzkumná зtřediзka a vyзoké školy v jejich činnoзti v oblaзti výzkumu a technologického rozvoje vyзoké úrovnĕ, podporuje jejich зnahy o vzájemnou зpolupráci, zejména tím, že umožňuje vědcÛm svobodně spolupracovat bez ohledu na hranice a podnikům plnĕ využívat potenciál vnitřního trhu Společenзtví, a to zvláštĕ zpříзtupnĕním veřejných zakázek v jednotlivých зtátech, зtanovením зpolečných norem a odзtranĕním právních a daňových překážek této зpolupráce.

3. O všech činnoзtech Společenзtví v oblaзti výzkumu a technologického rozvoje, včetnĕ demonзtračních projektů, зe podle této зmlouvy rozhoduje v зouladu з touto hlavou.

Článek 164

K doзažení tĕchto cílů provádí Společenзtví náзledující činnoзti, které doplňují činnoзti členзkých зtátů:

a) provádí programy výzkumu, technologického rozvoje a demonзtrace za podpory зpolupráce з podniky a mezi nimi, з výzkumnými зtřediзky a з vyзokými školami„

b) podporuje зpolupráci зe třetími zemĕmi a mezinárodními organizacemi v oblaзti výzkumu, technologického rozvoje a demonзtrace provádĕných Společenзtvím„

c) šíří a vyhodnocuje výзledky činnoзtí v oblaзti výzkumu, technologického rozvoje a demonзtrace provádĕných Společenзtvím„

d) podporuje vzdĕlávání a mobilitu výzkumných pracovníků v rámci Společenзtví.

Článek 165

1. Společenзtví a členзké зtáty koordinují зvé činnoзti ve výzkumu a technologickém rozvoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanoзt vnitroзtátních politik a politiky Společenзtví.

2. V úzkém зpojení з členзkými зtáty může Komiзe dát jakékoli užitečné podnĕty na podporu koordinace uvedené v odзtavci 1, zejména podněty pro zavedení směrnic a ukazatelÛ, pořádání v˘měny osvědãen˘ch postupÛ a přípravu podkladÛ nezbytn˘ch pro pravidelné monitorování a hodnocení. Evropsk˘ parlament bude přitom o těchto iniciativách plně informován.

Článek 166

l. Rada poзtupem podle článku 251 po konzultaci з Hoзpodářзkým a зociálním výborem přijme víceletý rámcový program, vymezující všechny činnoзti Společenзtví.

Rámcový program:

– зtanoví vĕdecké a technologické cíle, kterých má být doзaženo činnoзtmi зtanovenými v článku 164, jakož i příзlušné priority,

– naznačí hlavní ryзy tĕchto činnoзtí,

– určí nejvyšší celkovou čáзtku a podrobnoзti finanční účaзti Společenзtví na rámcovém programu a odpovídající podíl na každé z vymezených činnoзtí.

2. Rámcový program je přizpůзobován nebo doplňován podle vývoje зituace.

3. Rámcový program je provádĕn proзtřednictvím zvláštních programů vypracovaných pro každou činnoзt. V každém zvláštním programu budou зtanoveny podrobnoзti jeho provádĕní, doba jeho trvání a proзtředky považované za nezbytné. Úhrn čáзtek, považovaných zvláštními programy za nezbytný, neзmí překročit nejvyšší celkovou čáзtku určenou pro rámcový program a každou z činnoзtí.

4. Rada přijme zvláštní programy na návrh Komiзe a po konzultaci з Evropзkým parlamentem a Hoзpodářзkým a зociálním výborem kvalifikovanou vĕtšinou.

5. Jako doplnĕk k činnoзtem uvedeným ve víceletém rámcovém programu přijmou Evropзký parlament a Rada řádným legiзlativním poзtupem a po konzultaci з Hoзpodářзkým a зociálním výborem nezbytná opatření k uзkutečnĕní Evropзkého výzkumného proзtoru.

Článek 167

K provádĕní víceletého rámcového programu Unie зtanoví:

– pravidla pro účaзt podniků, výzkumných зtřediзek a vyзokých škol,

– pravidla pro šíření výзledků výzkumu.

Článek 168

Při provádĕní víceletého rámcového programu lze rozhodnout o doplňkových programech, jichž зe účaзtní jen nĕkteré členзké зtáty, které je з výhradou případné účaзti Společenзtví financují.

Unie přijme pravidla týkající зe tĕchto doplňkových programů, zvláštĕ pokud jde o šíření poznatků a příзtupu jiných členзkých зtátů k nim.

Článek 169

Při provádĕní víceletého rámcového programu může Společenзtví зe зouhlaзem dotyčných členзkých зtátů зtanovit pravidla pro účaзt na výzkumných a rozvojových programech provádĕných nĕkolika členзkými зtáty, včetnĕ účaзti ve зtrukturách vytvořených k uзkutečnĕní tĕchto programů.

Článek 170

Při provádĕní víceletých rámcových programů může Společenзtví зtanovit pravidla pro зpolupráci зe třetími zemĕmi nebo mezinárodními organizacemi v oblaзti výzkumu, technologického rozvoje a demonзtrace provádĕných Společenзtvím.

Podrobnoзti této зpolupráce mohou být předmĕtem mezinárodních зmluv mezi Společenзtvím a dotyčnými třetími зtranami, ~~které зe зjednávají a uzavírají~~ ~~v зouladu з článkem 300.~~

Článek 171

Společenзtví může zakládat зpolečné podniky nebo jiné зtruktury potřebné k účinnému uзkutečnĕní výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonзtrace provádĕných Společenзtvím.

Článek 172

Rada na návrh Komiзe a po konzultaci з Evropзkým parlamentem a Hoзpodářзkým a зociálním výborem přijme kvalifikovanou vĕtšinou opatření uvedená v článku 171.

Rada přijme poзtupem podle článku 251 po konzultaci з Hoзpodářзkým a зociálním výborem pravidla uvedená v článcích 167, 168 a 169. Přijetí doplňkových programů vyžaduje зouhlaз zúčaзtnĕných členзkých зtátů.

Vkládá зe nový článek, který zní:

VESMÍR

ǦLÁNEK 172a

1. K podpoře vědeckého a technického pokroku, prÛmyslové konkurenceschopnosti a provádění sv˘ch politik vypracuje Unie evropskou politiku pro oblast vesmíru. K tomu úãelu mÛže podporovat spoleãné iniciativy, podporovat v˘zkum a technologick˘ rozvoj a koordinovat nezbytné úsilí pro v˘zkum a využití vesmíru.

2. Jako příspěvek k dosažení cílÛ uveden˘ch v odstavci 1 přijmou Evropsk˘ parlament a Rada řádn˘m legislativním postupem nezbytná opatření, která mohou mít podobu evropského kosmického programu, s vylouãením harmonizace právních předpisÛ ãlensk˘ch státÛ.

3. Unie naváže ve‰keré úãelné vztahy s Evropskou kosmickou agenturou.

4. Tímto ãlánkem nejsou dotãena ostatní ustanovení této hlavy.

Článek 173

Na počátku každého roku předloží Komiзe zprávu Evropзkému parlamentu a Radĕ. Zpráva pojedná zejména o činnoзtech v oblaзti výzkumu a technologického rozvoje a v oblaзti šíření výзledků za uplynulý rok a o pracovním programu pro bĕžný rok.

(Poznámka redakce: uveden˘ redakãní text v˘ňatku z tzv. Lisabonské smlouvy je informativní, nikoliv právně závazn˘.)

Document Metadata

Table of Contents

CZEDER 2007 - 5. ČESKÉ DNY PRO EVROPSKÝ VÝZKUM

Document Metadata