HLAVA 4 - PŘÍSTROJE, VYBAVENÍ VRTULNÍKU A LETOVÁ DOKUMENTACE
HLAVA 4 - PŘÍSTROJE, VYBAVENÍ VRTULNÍKU A LETOVÁ DOKUMENTACE
Poznámka: Podrobná ustanovení o komunikačním a navigačním vybavení vrtulníku jsou uvedena v Hlavě 5.
4.1 Všeobecná ustanovení
4.1.1 Ve vrtulnících musí být zastavěny nebo k dispozici kromě minimálního vybavení, nezbytného pro vydání Osvědčení letové způsobilosti, přístroje, vybavení a letová dokumentace, předepsané v dalších odstavcích, v závislosti na použitém vrtulníku a okolnostech, za nichž bude proveden let. Předepsané přístroje a vybavení včetně jejich zástavby musí být schváleny nebo přijaty Státem zápisu do rejstříku.
4.1.2 Na palubě vrtulníku musí být ověřená kopie osvědčení leteckého provozovatele stanoveného v ust. 2.2.1 a kopie provozních specifikací vztahujících se k příslušnému typu vrtulníku, vydaných společně s osvědčením. Pokud je osvědčení a s nimi spojené provozní specifikace vydané Státem provozovatele v jazyce jiném než v angličtině, musí být přiložen anglický překlad.
Poznámka: Ustanovení vztahující se k obsahu osvědčení leteckého provozovatele a s ním spojených provozních specifikací jsou obsažena v ust. 2.2.1.5 a 2.2.1.6.
4.1.3 Provozovatel musí zařadit do Provozní příručky Seznam minimálního vybavení (MEL), schválený Státem provozovatele, který dovolí veliteli letadla rozhodnout, zda let může být zahájen, nebo zda v něm může pokračovat z mezilehlého heliportu, pokud libovolný přístroj, vybavení nebo systém přestane plnit svoji funkci. Není-li Stát provozovatele totožný se Státem zápisu do rejstříku, musí Stát provozovatele zajistit, že MEL vrtulníku neovlivní dodržení požadavků letové způsobilosti platných ve Státě zápisu do rejstříku.
Poznámka: Seznam minimálního vybavení je někdy uváděn jako seznam závad, s nimiž je povolen vzlet.
4.1.4 Provozovatel musí zpřístupnit provoznímu personálu a členům posádky provozní příručku pro každý typ provozovaného letadla, obsahující normální, mimořádné a nouzové postupy, vztahující se k provozu letadla. Příručka musí obsahovat podrobnosti o systémech letadla a kontrolní seznamy povinných úkonů, které mají být používány. Příručka musí být snadno přístupná letové posádce během všech fází letu.
4.1.5 Vrtulníky provozované na základě dohody dle článku 83 bis Úmluvy
Poznámka: Poradenský materiál týkající se převodu odpovědností státem zápisu do rejstříku na stát provozovatele v souladu s článkem 83 bis je uveden v dokumentu Manual on the Implementation of Article 83
bis of the Convention on International Civil Aviation (Doc 10059).
4.1.5.1 Vrtulník, je-li provozován na základě dohody dle článku 83 bis uzavřené mezi státem zápisu do rejstříku a státem provozovatele, musí mít na palubě ověřenou kopii shrnutí dohody, a to buď v elektronickém, nebo tištěném formátu. Pokud je shrnutí vydáno v jiném než anglickém jazyce, musí být součástí překlad do angličtiny.
Poznámka: Poradenský materiál týkající se shrnutí dohody je uveden v dokumentu Doc 10059.
4.1.5.2 Shrnutí dohody dle článku 83 bis musí být přístupné inspektorům bezpečnosti civilního letectví, aby při provádění činností dozoru, jako jsou kontroly na odbavovací ploše, určili, které funkce a povinnosti jsou převedeny na základě dohody státem zápisu do rejstříku na stát provozovatele.
Poznámka: Poradenský materiál pro inspektory bezpečnosti civilního letectví provádějící kontroly letadel provozovaných na základě dohody podle článku 83 bis je obsažen v dokumentu Manual of Procedures for Operations Inspection, Certification and Continued Surveillance (Doc 8335).
4.1.5.3 Shrnutí dohody musí být státem zápisu do rejstříku nebo státem provozovatele předáno ICAO spolu s dohodou dle článku 83 bis za účelem registrace u Rady ICAO.
Poznámka: Shrnutí dohody předané spolu s dohodou dle článku 83 bis registrovanou u Rady ICAO obsahuje seznam všech letadel, kterých se dohoda týká. Nicméně ověřená kopie, která má být na palubě dle ust. 4.1.5.1, bude muset uvádět pouze konkrétní letadlo, na jehož palubě tato kopie je.
4.1.5.4 Shrnutí dohody by mělo obsahovat informace v Doplňku 7 pro konkrétní letadlo a dodržovat rozvržení dle Doplňku 7, ust. 2.
4.2 Všechny vrtulníky při všech letech
4.2.1 Všechny vrtulníky musí být vybaveny takovými přístroji, které dovolí letové posádce, aby kontrolovala dráhu letu vrtulníku, prováděla všechny obraty v souladu s požadovanými postupy a dodržovala provozní omezení vrtulníku v předpokládaných provozních podmínkách.
4.2.2 Všechny vrtulníky musí být vybaveny:
a) přístupnými zdravotnickými potřebami v přiměřeném množství.
Zdravotnické potřeby by měly zahrnovat:
1) soupravu první pomoci; a
2) pro vrtulníky, které vyžadují přepravu palubních průvodčí, jako součást provozní posádky, univerzální soupravu pro ochranu zdraví pro použití palubními průvodčími při zvládání incidentů spojených se špatným zdravotním stavem, který
souvisí s případem podezření na infekční onemocnění nebo v případě onemocnění, které je spojené s kontaktem s tělesnými tekutinami.
Poznámka: Poradenský materiál týkající se obsahu souprav první pomoci a univerzálních souprav pro ochranu zdraví je uveden v Dodatku B.
b) přenosnými schválenými hasicími přístroji takového typu, které při použití neznečistí nebezpečně vzduch uvnitř vrtulníku a zastavěnými v souladu s ustanovením o letové způsobilosti. Nejméně jeden hasicí přístroj musí být umístěn:
1) v pilotní kabině;
2) v každém oddíle pro cestující, který je oddělen od pilotní kabiny a který není snadno přístupný posádce vrtulníku.
Poznámka 1: Jakýkoliv přenosný přístroj takto instalovaný v souladu s osvědčením letové způsobilosti lze považovat za předepsaný.
Poznámka 2: Pro informace týkající se hasicích látek v hasicích přístrojích viz ust. 4.2.2.1.
c) 1) sedadlem nebo lehátkem pro každou osobu, starší dvou let;
2) bezpečnostním pásem nebo soustavou bezpečnostních pásů pro každé sedadlo nebo lehátko; a
3) vícebodovými bezpečnostními pásy pro každé sedadlo člena letové posádky. Vícebodový bezpečnostní pás pro každé sedadlo pilota obsahuje prostředky, které budou automaticky omezovat účinky náhlého snížení rychlosti na trup sedícího.
Pokud jsou zastavěna dvojitá řízení, měly by vícebodové bezpečnostní pásy pro každé sedadlo pilota obsahovat zádržné prostředky, které zabrání horní části těla osoby na palubě postižené ztrátou pracovní schopnosti nevědomě zasahovat do řízení vrtulníku.
Poznámka 1: V závislosti na konstrukci může pro tento účel postačit napojení na zařízení s inerčním zámkem.
Poznámka 2: Vícebodový bezpečnostní pás se skládá z ramenních popruhů a bezpečnostních pásů. Bezpečnostní pásy mohou být použity samostatně.
d) prostředky umožňující předávat cestujícím tyto informace a pokyny:
1) kdy se mají zapnout bezpečnostní pásy nebo vícebodové bezpečnostní pásy
2) kdy a jak se má použít kyslíkové vybavení, je-li předepsáno;
3) o zákazu kouření;
4) o umístění a použití záchranných vest nebo osobních plovacích prostředků, jestliže jsou na palubě předepsány;
5) o umístění a způsobu otevření nouzových východů;
e) pokud jsou použity pojistky, náhradními elektrickými pojistkami vhodných jmenovitých hodnot pro výměnu těch pojistek, které jsou přístupné za letu.
4.2.2.1 Jakákoliv hasicí látka používaná v zastavěných hasicích přístrojích u každé nádoby na toaletách určené k likvidaci použitých ručníků, papíru
nebo odpadu ve vrtulníku, jehož individuální osvědčení letové způsobilosti bylo poprvé vydáno
31. prosince 2011 nebo později, a jakákoliv hasicí látka používaná v přenosných hasicích přístrojích ve vrtulníku, jehož individuální osvědčení letové způsobilosti bylo poprvé vydáno 31. prosince 2018 nebo později:
a) musí splňovat požadavky Státu zápisu do rejstříku na minimální použitelnou výkonnost; a
b) nesmí být druhu uvedeného na seznamu ve skupině II přílohy A Montrealského protokolu
o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu,
8. vydání z roku 2009.
Poznámka: Informace týkající se hasicích látek jsou uvedeny v technické nótě UNEP Halons Technical Options Committee Technical Note No. 1 (New Technology Halon Alternatives) a ve zprávě FAA Report No. DOT/FAA/AR-99-63 (Options to the Use of Halons for Aircraft Fire Suppression Systems).
4.2.3 Vrtulník musí mít na palubě:
a) provozní příručku předepsanou ustanovením 2.2.2, nejméně však ty její části, které se týkají letového provozu;
b) letovou příručkou obsahující údaje o výkonech požadované ustanoveními Hlavy 3 a všechny ostatní údaje nutné pro provoz letadla v rozsahu uvedeném v příloze k jeho typovému osvědčení, pokud tyto údaje nejsou obsaženy v provozní příručce;
c) mapy platné a vhodné pro trať plánovaného letu a pro každou další trať, o které lze předpokládat, že na ni může být let odkloněn;
ČR:
d) osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku České republiky;
e) osvědčení letové způsobilosti nebo jiný dokument osvědčujícÍ letovou způsobilost;
f) osvědčení hlukové způsobilosti, pokud je pro dané letadlo požadováno Předpisem L 16/I;
g) povolení ke zřízení a provozování palubní radiostanice, pokud je součástí vybavení vrtulníku;
h) palubní deník nebo doklad jej nahrazující s obsahem podle ust. 9.4.1;
i) podaný letový plán, pokud je jeho podání předepsáno;
k) potvrzení o údržbě, je-li požadováno příslušným postupem;
l) doklad o pojištění zákonné odpovědnosti;
m) postupy, předepsané v Předpisu L 2, pro velitele letadel, proti kterým se zakročuje;
n) vizuální signály, uvedené v Předpisu L 2, používané zakročujícím letadlem a letadlem, proti kterému se zakročuje.
Poznámka: Účelem ust. ČR 4.2.3 d) až n) je poskytnout ucelený přehled dokumentace, která je požadována příslušnými
ustanoveními tohoto Předpisu a dalšími souvisejícími předpisy.
4.2.3.1 Provozovatel vrtulníku odpovídá za platnost dokladů, stejně jako za úplnost a správnost záznamů do palubního deníku, není-li dále stanoveno jinak.
4.2.3.2 Provozovatel vrtulníku odpovídá za vedení palubního deníku způsobem a v rozsahu stanoveném v pokynech Úřadu. Tyto pokyny jsou nedílnou součástí palubního deníku.
4.2.3.3 Velitel letadla odpovídá za záznamy o provedených letech a závadách vrtulníku zjištěných za letu. Tyto záznamy musí být provedeny a potvrzeny podpisem velitele letadla po každém letu.
4.2.3.4 Provozovatel vrtulníku odpovídá za to, že záznamy potvrzující letovou způsobilost jsou podepsány osobou, která je držitelem platného průkazu opravňujícího osvědčit způsobilost vrtulníku k letu, vydaného nebo uznaného za platný v souladu s požadavky Předpisu L 1.
4.2.4 Označení míst pro vniknutí do trupu vrtulníku
4.2.4.1 Jsou-li na trupu vrtulníku označena místa, jimiž mohou v případě nouze vniknout do vrtulníků záchranné čety, musí být tato místa označena způsobem podle následujícího obrázku. Označení musí být provedeno v barvě červené nebo žluté a v případě potřeby se orámuje bíle, aby na pozadí jasně vyniklo.
4.2.4.2 Je-li vzdálenost mezi rohovými značkami větší než 2 m, musí být mezi ně vloženy další značky rozměru 9 cm x 3 cm tak, aby vzdálenost mezi sousedními značkami nebyla větší než 2 m.
Poznámka: Toto ustanovení nepožaduje vrtulník opatřit místy, jimiž lze do něj vniknout.
Obr. 4 - 1
Označení míst pro vniknutí do trupu (viz ust. 4.2.4)
4.3 Letové zapisovače
Poznámka 1: Letové zapisovače chráněné před nárazem tvoří jeden nebo větší počet z následujících:
- zapisovač letových údajů (FDR);
- zapisovač hlasu v pilotním prostoru (CVR);
- zapisovač obrazu pilotního prostoru (AIR);
- zapisovač komunikace datovým spojem (DLR).
Dle Doplňku 4 mohou být informace o obrazu pilotního prostoru a komunikaci datovým spojem zapisovány buď zapisovačem CVR nebo FDR.
Poznámka 2: Kombinované zapisovače FDR/CVR mohou být použity pouze ke splnění požadavků na vybavení letovými zapisovači dle tohoto předpisu.
Poznámka 3: Podrobné požadavky na letové zapisovače jsou obsaženy v Doplňku 4 tohoto předpisu.
Poznámka 4: Lehké letové zapisovače tvoří jeden nebo větší počet následujících:
- systém záznamu údajů letadla (ADRS);
- systém záznamu zvuku v pilotním prostoru (CARS);
- systém záznamu obrazu pilotního prostoru (AIRS);
- systém záznamu komunikace datovým spojem (DLRS).
Dle Doplňku 4 mohou být informace o obrazu pilotního prostoru a komunikaci datovým spojem mohou být zaznamenány buď systémem CARS nebo ADRS.
Poznámka 5: Pro vrtulníky, u nichž je žádost
o typové osvědčení smluvnímu státu předána před
1. lednem 2016, jsou specifikace týkající se letových zapisovačů chráněných před nárazem obsaženy v dokumentu EUROCAE ED-112, ED-56A, ED-55, Minimum Operational Performance Specification (MOPS), nebo dřívějších rovnocenných dokumentech.
Poznámka 6: Pro vrtulníky, u nichž je žádost
o typové osvědčení smluvnímu státu předána 1. ledna 2016 nebo později, jsou specifikace týkající se letových zapisovačů chráněných před nárazem obsaženy v dokumentu EUROCAE ED-112A, Minimum Operational Performance Specification (MOPS), nebo rovnocenných dokumentech.
Poznámka 7: Specifikace vztahující se k lehkým letovým zapisovačům lze nalézt v dokumentu EUROCAE ED 155, Minimum Operational Performance Specification (MOPS), nebo v rovnocenných dokumentech.
Poznámka 8: Požadavky na státy týkající se použití záznamů a přepisů hlasu, obrazu a/nebo údajů obsahuje Hlava 1.
4.3.1 Zapisovače letových údajů (FDR) a systémy záznamu údajů letadla (ADRS)
Poznámka1: Parametry, které mají být zaznamenávány, jsou uvedeny v Tabulce A4-1 v Doplňku 4.
4.3.1.1 Použitelnost
4.3.1.1.1 Všechny vrtulníky o maximální schválené vzletové hmotnosti větší než 3 175 kg, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti je poprvé vydáno 1. ledna 2016, musí být vybaveny zapisovačem letových údajů, který zaznamenává alespoň prvních 48 parametrů uvedených v tabulce A4-1 v Doplňku 4 .
4.3.1.1.2 Všechny vrtulníky o maximální schválené vzletové hmotnosti větší než 7 000 kg nebo
o schválené konfiguraci sedadel pro více než 19 cestujících, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti bylo poprvé vydáno 1. ledna 1989 nebo později, musí být vybaveny zapisovačem letových údajů, který zaznamenává alespoň prvních 30 parametrů uvedených v tabulce A4-1 v Doplňku 4.
4.3.1.1.3 Všechny vrtulníky o maximální schválené vzletové hmotnosti od 3 175 kg do 7 000 kg včetně, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti bylo poprvé vydáno 1. ledna 1989 nebo později, by měly být vybaveny zapisovačem letových údajů, který by měl zaznamenávat alespoň prvních 15 parametrů uvedených v tabulce A4-1 v Doplňku 4.
4.3.1.1.4 Všechny vrtulníky s turbínovými motory o maximální schválené vzletové hmotnosti od 2 250 kg do 3 175 kg včetně, jejichž žádost o typové osvědčení byla smluvnímu státu podána 1. ledna 2018 nebo později, musí být vybaveny:
a) FDR, který zaznamenává alespoň prvních 48 parametrů uvedených v tabulce A4-1 v Doplňku 4; nebo
b) AIR Třídy C nebo AIRS, který zaznamenává alespoň parametry dráhy a rychlosti letu zobrazované pilotovi(pilotům), jak je definováno v tabulce A4-3 v Doplňku 4; nebo
c) ADRS, který zaznamenává prvních 7 parametrů uvedených v Tabulce A4-3 v Doplňku 4.
Poznámka: Výraz „žádost o typové osvědčení byla smluvnímu státu podána“ se vztahuje k datu podání žádosti o prvotní „typového osvědčení“ pro daný typ vrtulníku, ne k datu certifikace příslušných variant vrtulníku nebo odvozených modelů.
4.3.1.1.5 Všechny vrtulníky o maximální schválené vzletové hmotnosti 3 175 kg nebo nižší, jejichž individuální typové osvědčení bylo poprvé vydáno 1. ledna 2018 nebo později, by měly být vybaveny:
a) FDR, který by měl zaznamenávat alespoň prvních 48 parametrů uvedených v tabulce A4-1 v Doplňku 4; nebo
b) AIR Třídy C nebo AIRS, který by měl zaznamenávat alespoň parametry dráhy a rychlosti letu zobrazované pilotovi (pilotům), jak je definováno v tabulce A4-3 v Doplňku 4; nebo
c) ADRS, který by měl zaznamenávat prvních 7 parametrů uvedených v Tabulce A4-3 v Doplňku 4.
Poznámka: Klasifikace AIR nebo AIRS je definována v ust. 4.1 Doplňku 4 tohoto předpisu.
4.3.1.1.6 Všechny vrtulníky o maximální schválené vzletové hmotnosti větší než 3 175 kg, jejichž žádost o typové osvědčení byla smluvnímu státu podána 1. ledna 2023 nebo později, musí být vybaveny FDR schopným zaznamenávat alespoň prvních 53 parametrů uvedených v tabulce A4-1 v Doplňku 4.
4.3.1.1.7 Všechny vrtulníky o maximální schválené vzletové hmotnosti větší než 3 175 kg, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti bylo poprvé vydáno 1. ledna 2023 nebo později, by měly být vybaveny FDR schopným zaznamenávat alespoň prvních 53 parametrů uvedených v tabulce A4-1 v Doplňku 4.
4.3.1.2 Technologie pořizování záznamu
FDR, ADRS, AIR nebo AIRS nesmí používat záznam rytý do kovové folie, kmitočtové modulace (FM), fotografické filmy nebo magnetické pásky.
4.3.1.3 Doba záznamu
Všechny zapisovače letových údajů musí uchovat informace zaznamenané alespoň za posledních 10 hodin svého provozu.
4.3.2 Zapisovače hlasu v pilotním prostoru (CVR) a systémy záznamu zvuku v pilotním prostoru (CARS)
4.3.2.1 Použitelnost
4.3.2.1.1 Všechny vrtulníky o maximální schválené vzletové hmotnosti větší než 7 000 kg musí být vybaveny CVR. U vrtulníků, které nejsou vybaveny FDR, musí být na CVR zaznamenávány alespoň otáčky hlavního rotoru.
4.3.2.1.2 Všechny vrtulníky o maximální schválené vzletové hmotnosti větší než 3 175 kg, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti bylo poprvé vydáno 1. ledna 1987 nebo později, by měly být vybaveny CVR. U vrtulníků, které nejsou vybaveny FDR, by měly být na CVR zaznamenávány alespoň otáčky hlavního rotoru.
4.3.2.2 Technologie pořizování záznamu
CVR a CARS nesmí používat magnetické nebo kovové pásky.
4.3.2.3 Doba záznamu
Všechny vrtulníky, u nichž je vybavení CVR požadováno, musí být vybaveny CVR, které musí uchovat informace zaznamenané nejméně během posledních 2 hodin svého provozu.
4.3.3 Zapisovač komunikace datovým spojem (DLR)
4.3.3.1 Použitelnost
4.3.3.1.1 Všechny vrtulníky, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti je poprvé vydáno
1. ledna 2016 nebo později, používající jakoukoliv aplikaci pro komunikaci datovým spojem uvedenou v ust. 5.1.2 v Doplňku 4, a u nichž je požadováno vybavení zapisovačem hlasu v pilotním prostoru (CVR), musí zaznamenat zprávy z komunikace datovým spojem na zapisovač letových údajů chráněný před nárazem.
4.3.3.1.2 Všechny vrtulníky, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti bylo poprvé vydáno před 1. lednem 2016, u nichž je požadováno vybavení CVR a které jsou 1. ledna 2016 nebo později modifikovány prostřednictvím zástavby k použití jakékoliv aplikace pro komunikaci datovým spojem uvedené v ust. 5.1.2 v Doplňku 4, musí zaznamenat zprávy z komunikace datovým spojem na zapisovač letových údajů chráněný před nárazem, pokud zastavěné vybavení pro komunikaci datovým spojem nevyhovuje typovému osvědčení vydanému nebo
modifikaci letadla poprvé schválené před 1. lednem 2016.
Poznámka 1: Příklady požadavků na zapisování komunikace datovým spojem viz Tabulka H-4 v Dodatku H.
Poznámka 2: Zapisovač obrazu pilotního prostoru (AIR) Třídy B by mohl být prostředkem pro zaznamenávání zpráv aplikací pro komunikaci datovým spojem do a z vrtulníku v případě, že záznam těchto zpráv na FDR nebo CVR není praktický nebo je spojený s vysokými finančními náklady.
Poznámka 3: „Modifikace letadla“ odkazují na modifikace pro zástavbu vybavení pro komunikaci datovým spojem na letadlo (např. konstrukční, elektroinstalace).
4.3.3.1.3 Všechny vrtulníky, jejichž individuální osvědčení letové způsobilosti bylo poprvé vydáno před 1. lednem 2016, u nichž je požadováno vybavení CVR a které jsou 1. ledna 2016 nebo později modifikovány k použití jakékoliv aplikace pro komunikaci datovým spojem uvedené v ust. 5.1.2 v Doplňku 4, by měly zaznamenávat zprávy z komunikace datovým spojem na zapisovač letových údajů chráněný před nárazem.
4.3.3.2 Doba záznamu
Minimální doba záznamu by měla odpovídat době záznamu CVR.
4.3.3.3 Vzájemný vztah (korelace)
Záznam komunikace datovým spojem musí být ve vzájemném vztahu se zaznamenaným zvukem v pilotním prostoru.
4.3.4 Letové zapisovače – všeobecně
4.3.4.1 Konstrukce a zástavba
Letové zapisovače musí být konstruovány, umístěny a zastavěny tak, aby byla zajištěna největší prakticky možná ochrana záznamů a aby bylo možné zapsané informace uchovat, reprodukovat a přepsat. Letové zapisovače musí splňovat předepsané požadavky na havarijní způsobilost a ochranu proti ohni.
4.3.4.2 Používání
4.3.4.2.1 Letové zapisovače nesmí být během letu vypnuty.
4.3.4.2.2 Pro zachování záznamů letového zapisovače se musí zapisovač vypnout po ukončení letu, během kterého došlo k nehodě nebo incidentu a nesmí být znovu zapnut až do vyjmutí tohoto záznamu. Letové zapisovače nesmí být znovu uvedeny do činnosti před jejich předložením k dispozici v souladu s Předpisem L 13.
Poznámka 1: Potřebu vyjmutí záznamů letového zapisovače z letadla určí úřad Státu, který provádí odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů s patřičným zřetelem k závažnosti události a daným okolnostem, včetně dopadu na provoz.
Poznámka 2: Odpovědnosti provozovatele vzta- hující se k uchovávání záznamů letového zapisovače jsou obsaženy v ust. 9.6, Xxxxxx XX.
4.3.4.3 Zachování provozuschopnosti
Aby bylo zajištěno zachování provozuschopnosti, musí být prováděny provozní kontroly a vyhodnocování záznamů ze systémů letových zapisovačů.
Poznámka: Postupy prohlídek systémů letových zapisovačů jsou uvedeny v Doplňku 4.
4.3.4.4 Elektronická dokumentace záznamů letového zapisovače
Dokumentace týkající se parametrů zaznamenávaných FDR, předkládaná provozovatelem úřadům zjišťujícím příčiny letecké nehody, by měla být v elektronické podobě a měla by odpovídat specifikacím průmyslu.
Poznámka: Specifikace průmyslu pro dokumentaci týkající se parametrů zaznamenávaných letovými zapisovači lze nalézt v dokumentu ARINC 647A Flight Recorder Electronic Documentation nebo rovnocenném dokumentu.
4.4 Přístroje a vybavení pro lety podle pravidel letu za viditelnosti (VFR) a pravidel pro let podle přístrojů (IFR) – ve dne a v noci
Poznámka: Požadavky na letové přístroje v ust. 4.4.1, 4.4.2 a 4.4.3 mohou být splněny kombinací přístrojů nebo elektronickými zobrazovacími displeji.
4.4.1 Všechny vrtulníky provozované podle pravidel VFR ve dne musí být vybaveny:
a) magnetickým kompasem;
b) přesnými palubními hodinami, udávajícími hodiny, minuty a sekundy;
c) citlivým barometrickým výškoměrem;
d) rychloměrem; a
e) dalšími přístroji nebo vybavením, které předepíše příslušný úřad.
4.4.2 Všechny vrtulníky provozované podle pravidel letu za viditelnosti v noci musí být vybaveny:
a) vybavením uvedeným v ust. 4.4.1;
b) ukazatelem letové polohy (umělým horizontem) pro každého požadovaného pilota a jedním záložním ukazatelem letové polohy;
c) příčným sklonoměrem;
d) ukazatelem kurzu (směrovým setrvačníkem);
e) variometrem;
f) takovými dodatečnými přístroji a vybavením, které může být předepsáno příslušným úřadem;
a následujícími světly:
g) světly předepsanými Předpisem L 2, pro letadla za letu nebo při provozu na pohybové ploše.
Poznámka: Všeobecné charakteristiky světel jsou uvedeny v Předpise L 8. Podrobné charakteristiky ke splnění požadavků Předpisu L 2 pro vrtulníky za letu nebo při provozu na pohybové ploše jsou obsaženy v Airworthiness Technical Manual /Doc 9051 - AN/896.
h) dvěma přistávacími světlomety;
i) osvětlením všech přístrojů a zařízení nutných pro zajištění bezpečnosti vrtulníku, které používá letová posádka; a
j) osvětlením všech prostorů pro cestující;
k) elektrickou svítilnou pro každé pracovní místo člena posádky.
4.4.2.1 Jeden z přistávacích světlometů musí být nastavitelný alespoň ve svislé rovině.
4.4.3 Všechny vrtulníky letící podle pravidel pro lety podle přístrojů (IFR) nebo za podmínek, při nichž se vrtulník nemůže udržet v žádoucí letové poloze bez údajů jednoho nebo více letových přístrojů, musí být vybaveny těmito přístroji:
a) magnetickým kompasem;
b) přesnými palubními hodinami, udávajícími hodiny, minuty a sekundy;
c) dvěma citlivými barometrickými výškoměry s bubínkem a ručkou, vybavené počitadlem, nebo rovnocenným provedením;
d) systémem pro indikaci rychlosti letu s prostředky pro vyloučení účinků vlhkosti a námrazy;
e) příčným sklonoměrem;
f) ukazovatelem letové polohy (umělým horizontem), pro každého požadovaného pilota a jedním dodatečným ukazatelem letové polohy;
g) ukazovatelem kurzu (směrovým setrvačníkem);
h) prostředkem indikace správné činnosti napájení gyroskopických přístrojů;
i) přístrojem udávajícím v pilotním prostoru teplotu vnějšího vzduchu;
j) variometrem;
k) stabilizačním systémem, pokud nebyla dostačujícím způsobem prokázána Úřadu předepsaná stabilita bez takového systému;
l) a takovými dalšími přístroji a vybavení, které může předepsat příslušný úřad ke splnění publikovaných požadavků na navigaci a řízení letového provozu; a
m) jsou-li provozovány v noci, světla určená v ust.
4.4.2 g) až k) a ust. 4.4.2.1.
4.4.3.1 Všechny vrtulníky, provozované podle pravidel pro let podle přístrojů, musí být vybaveny nouzovým zdrojem elektrické energie, nezávislým na hlavním systému elektrických zdrojů pro napájení a osvětlení přístroje ukazujícího letovou polohu, umístěného v zorném poli velitele vrtulníku po dobu nejméně 30 min. Nouzový zdroj musí být uveden do činnosti automaticky po úplném selhání hlavního systému elektrických zdrojů a na přístrojové desce musí být zřetelná indikace napájení přístroje udávajícího letovou polohu z nouzového zdroje.
4.4.4 Vrtulník provozovaný v souladu s pravidly pro let podle přístrojů a jehož maximální schválená vzletová hmotnost přesahuje 3 175 kg nebo jeho konfigurace s maximálním počtem sedadel pro cestující je větší než 9 by měl být vybaven systémem signalizace nebezpečného přiblížení k zemi (GPWS) s funkcí sledování nebezpečné blízkosti terénu.
4.5 Všechny vrtulníky při letech nad vodou
4.5.1 Plovací prostředky
Všechny vrtulníky, určené pro lety nad vodou, musí být vybaveny stálými plovacími prostředky nebo takovými, které lze rychle uvést do pracovní polohy, které zajistí bezpečné nouzové přistání na vodu, když:
a) jsou zapojeny do provozu v pobřežních vodách nebo jiného provozu nad vodou, jak je předepsáno Státem provozovatele; nebo
b) je vzdálenost od pevniny při letu nad vodou v nehostinném prostředí při provozu 1. a 2. třídy výkonnosti větší než ta odpovídající 10 minutám letu obvyklou traťovou rychlostí; nebo
Poznámka: Pokud je provoz prováděn v nehostinném prostředí, vyžaduje bezpečné přistání na vodě, aby byl vrtulník navržen pro přistání na vodě nebo certifikován podle požadavků pro přistání na vodě.
c) létají nad vodou v prostředí jiném než nehostinném ve vzdálenosti od pevniny stanovené příslušným úřadem odpovědného Státu při provozu 1. třídy výkonnosti; nebo
Poznámka: Při určování vzdálenosti, za kterou je požadováno plovací vybavení, by měl Stát brát v úvahu certifikační standard vrtulníku.
d) je vzdálenost od pevniny při letu nad vodou při provozu 3. třídy výkonnosti větší, než dolet v režimu autorotace nebo větší než vzdálenost nezbytná pro bezpečné vynucené přistání na zemi.
4.5.2 Nouzové vybavení
4.5.2.1 Vrtulníky provozované v 1. a 2. třídě výkonnosti a provozované podle ust. 4.5.1, musí být vybaveny:
a) záchrannou vestou nebo rovnocenným plovacím individuálním záchranným prostředkem pro každou osobu na palubě. Tyto musí být uloženy tak, aby byly snadno přístupné ze sedadla nebo z lehátka cestujícího, pro kterého jsou určeny. Pro provoz v pobřežních vodách, pokud jsou provozovány ve vzdálenosti od pevniny, kterou nelze přeletět v režimu autorotace, musí být záchranná vesta trvale oblečena, pokud nemají osoby na palubě oblečen integrovaný oděv pro přežití, který splňuje funkčnost záchranné vesty;
b) záchrannými čluny v dostatečném počtu pro všechny osoby na palubě a uloženými k usnadnění jejich pohotového použití v případě nouze a vybavenými nouzovými prostředky, včetně prostředků pro uchování života, vhodnými pro daný let;
c) pokud jsou vybaveny dvěma záchrannými čluny, musí být každý schopen nést všechny osoby na palubě ve stavu přetížení; a
d) vybavením pro signalizaci tísně, popsanou v Předpise L 2, pyrotechnickými prostředky.
Poznámka: Stav přetížení záchranných člunů je návrhová bezpečnostní tolerance 1,5 násobku maximální kapacity.
4.5.2.2 Vrtulníky provozované v 3. třídě výkonnosti ve vzdálenosti od pevniny větší než dolet
v režimu autorotace, ale menší než stanovil příslušný úřad dotčeného Státu, musí být vybaveny záchrannou vestou nebo rovnocenným individuálním plovacím prostředkem pro každou osobu na palubě, které musí být uloženy tak, aby byly snadno přístupné ze sedadla nebo z lehátka cestujícího, pro kterého jsou určeny.
Poznámka: Při stanovení vzdálenosti od pevniny v ust. 4.5.2.2 by měly být zváženy vlivy prostředí a dostupnost základen pátrání a záchrany.
4.5.2.2.1 Pro provoz v pobřežních vodách, pokud jsou provozovány ve vzdálenosti od pevniny, kterou nelze přeletět v režimu autorotace, musí být záchranná vesta trvale oblečena, pokud nemají osoby na palubě oblečen integrovaný oděv pro přežití, který splňuje funkčnost záchranné vesty.
4.5.2.3 Vrtulníky provozované v 3. třídě výkonnosti, musí být vybaveny podle ust. 4.5.2.1 pokud jsou provozovány ve vzdálenosti stanovené v ust. 4.5.2.2.
4.5.2.4 Vrtulníky provozované v 2. a 3. třídě výkonnosti musí být vybaveny nejméně podle požadavků ust. 4.5.2.1 a), jestliže provádějí vzlety nebo přistání na heliportech, kde dojde podle názoru Státu provozovatele v důsledku polohy dráhy vzletu nebo dráhy přiblížení nad vodní plochou při nepříznivé shodě okolností k nouzovému přistání na vodu.
4.5.2.5 Každá záchranná vesta a jiný rovnocenný individuální plovací prostředek podle ust.
4.5 musí být opatřeny elektrickým světlem pro snadnější vyhledání trosečníků.
4.5.2.6 Nejméně 50 % záchranných člunů, které jsou na palubě vrtulníku podle ust. 4.5.2, musí být možno uvést dálkově do provozního stavu.
4.5.2.7 Záchranné čluny, které nelze dálkově uvést do provozního stavu a které mají hmotnost přesahující 40 kg, musí být vybaveny pomocným mechanickým zařízením pro uvedení do provozního stavu.
4.5.2.8 Nepoužije se.
4.5.3 Všechny vrtulníky při letech nad označenými mořskými oblastmi
4.5.3.1 Vrtulníky provozované nad mořskými oblastmi, které byly dotčeným Státem označeny jako oblasti kde by byly pátrání a záchrana obzvláště obtížné, musí být vybaveny záchranným vybavením (včetně prostředků pro uchování života) vhodným pro přelétávanou oblast.
4.5.3.2 Pro provoz v pobřežních vodách by měly mít všechny osoby na palubě stále oblečeny oděv pro přežití, pokud je teplota moře nižší než 10°C nebo překračuje-li předpokládaná doba na záchranu vypočtený čas přežití. Pokud nárůst a koncentrace slunečního záření vede k nebezpečí vysokých teplot v pilotním prostoru, mělo by být bráno v úvahu ulehčení letové posádce od tohoto doporučení.
Poznámka: Při stanovení doby na záchranu by měly být brány v úvahu stav moře a okolní světelné podmínky.
4.6 Všechny vrtulníky při letech nad označenými zemskými oblastmi
Vrtulníky provozované nad zemskými oblastmi, které byly dotčeným Státem označeny jako oblasti kde by byly pátrání a záchrana obzvláště obtížné, musí být vybaveny zařízením pro signalizaci a záchranným vybavením (včetně prostředků pro uchování života) vhodným pro přelétávanou oblast.
4.7 Polohový maják nehody (ELT)
4.7.1 Od 1. července 2008 musí být všechny vrtulníky provozované v 1. a 2. třídě výkonnosti vybaveny alespoň jedním automatickým ELT, a pokud jsou provozovány při letech nad vodou, jak je uvedeno v ust. 4.5.1 a) alespoň jedním automatickým ELT a jedním záchranným ELT(S) ve člunu nebo v záchranné vestě.
4.7.2 Od 1. července 2008 musí být všechny vrtulníky provozované v 3. třídě výkonnosti vybaveny alespoň jedním automatickým ELT, a pokud jsou provozovány při letech nad vodou, jak je uvedeno v ust. 4.5.1 b), alespoň jedním automatickým ELT a jedním záchranným ELT(S) ve člunu nebo v záchranné vestě.
4.7.3 Polohové majáky nehody musí vyhovovat požadavkům Předpisu L 10/III, aby byly splněny požadavky ust. 4.7.1 a 4.7.2.
Poznámka: Odpovídající výběr počtu polohových majáků nehody, jejich typu a umístění na letadle a souvisejících plovoucích podpůrných systémů pro přežití zajistí v případě nehody největší šanci na aktivaci ELT pro letadla provozovaná nad vodou a zemí, včetně oblastí obzvláště těžko přístupných pro pátrání a záchranu. Umístění jednotek vysílače je rozhodující faktor při zajištění optimální ochrany proti poškození a ohni. Mělo by být také bráno v úvahu umístění řídících a vypínacích zařízení (aktivační monitory) pevných automatických polohových majáků nehody a jejich související provozní postupy při potřebě rychlého zjištění neúmyslné aktivace a vhodného ručního vypnutí členy posádky.
4.8 Všechny vrtulníky při letech ve velkých výškách
Poznámka: Přibližná výška ve standardní atmosféře odpovídající hodnotě atmosférického tlaku, použitého v tomto textu, je tato:
Atmosférický tlak (hPa) | metry | ft |
700 | 3 000 | 10 000 |
620 | 4 000 | 13 000 |
376 | 7 600 | 25 000 |
4.8.1 Jestliže vrtulník musí konat lety ve výškách, při nichž je atmosférický tlak v prostorech pro cestující a posádku nižší než 700 hPa, musí být vrtulník vybaven zásobníky kyslíku a dýchacími přístroji, které zajistí požadované množství a dodávky kyslíku dle ust. 2.3.8.1.
4.8.2 Jestliže vrtulník musí konat lety ve výškách, v nichž je atmosférický tlak nižší než 700 hPa a jestliže je vybaven zařízením dovolujícím udržet tlak v prostorech pro cestující a posádku vyšší než 700 hPa, musí být tento vrtulník vybaven zásobníky kyslíku a dýchacími přístroji, které zajistí požadované množství a dodávky kyslíku dle ust. 2.3.8.2.
4.8.3 Vrtulník, kterému bylo vydáno individuální osvědčení letové způsobilosti 9. listopadu 1998 nebo později, určený k provozu ve výškách, v nichž je atmosférický tlak nižší než 376 hPa, nebo je-li provozován ve výškách, kde je atmosférický tlak vyšší než 376 hPa, který nemůže provést bezpečně během čtyř minut sestup do výšky, v níž je atmosférický tlak roven 620 hPa, musí být vybaven ke splnění požadavku ust. 2.3.8.2 kyslíkovým vybavením automaticky uváděným do provozního stavu. Počet kyslíkových dýchacích přístrojů musí být nejméně o 10 % větší, než je počet sedadel cestujících a palubních průvodčí.
4.8.4 Vrtulník, kterému bylo vydáno individuální osvědčení letové způsobilosti před
9. listopadem 1998, určený k provozu ve výškách, v níž je atmosférický tlak nižší než 376 hPa, nebo je-li provozován ve výškách, kde je atmosférický tlak vyšší než 376 hPa, který nemůže provést bezpečně během čtyř minut sestup do výšky, v níž je atmosférický tlak roven 620 hPa, by měl být vybaven ke splnění požadavku ust. 2.3.8.2 kyslíkovým vybavením automaticky uváděným do provozního stavu. Počet kyslíkových dýchacích přístrojů by měl být nejméně
o 10 % větší než je počet sedadel cestujících a palubních průvodčí.
4.9 Všechny vrtulníky při letech v podmínkách námrazy
Všechny vrtulníky používané na tratích, na nichž je hlášena nebo očekávána námraza, musí být vybaveny odmrazovacím zařízením.
4.10 Vrtulníky pro přepravu cestujících - zjišťování meteorologických podmínek významných pro bezpečnost letu
Vrtulníky používané k přepravě cestujících by měly být vybaveny palubním meteorologickým radarem nebo jiným schváleným zařízením na zjišťování meteorologických podmínek významných pro bezpečnost letu. Pokud budou tyto vrtulníky provozovány v noci nebo podle pravidel letu podle přístrojů a v oblasti s častým výskytem nebezpečných meteorologických jevů (např. bouřek), může Úřad zástavbu výše uvedeného vybavení stanovit jako povinnou.
4.11 Všechny vrtulníky, po kterých je vyžadováno, aby splnily požadavky hlukové způsobilosti Předpisu L 16/I - Hluk letadel
Všechny vrtulníky, po kterých je vyžadováno, aby splnily požadavky hlukové způsobilosti Předpisu L 16/I
– Hluk letadel, musí mít na palubě dokument osvědčující jejich hlukovou způsobilost. Jestliže dokument nebo jiné přiměřené prohlášení potvrzuje osvědčení o hlukové způsobilosti, jež je obsaženo v dalším dokumentu schváleném Státem zápisu do rejstříku a je vydáno v jiném jazyce než anglickém, musí být k němu přiložen anglický překlad.
Poznámka 1: Toto osvědčení může být uvedeno v kterémkoliv palubním dokladu schváleném Státem zápisu do rejstříku v souladu s příslušnými ustanoveními Předpisu L 16/I – Hluk letadel.
Poznámka 2: Různé požadavky hlukové způsobilosti předpisu L 16/I – Hluk letadel, které jsou uplatňovány na vrtulníky, jsou přesně stanoveny podle data žádosti o Typové osvědčení, nebo datem schválení žádosti podle rovnocenného stanoveného postupu certifikujícím úřadem. Po některých vrtulnících není vyžadováno, aby splnily jakékoliv požadavky hlukové způsobilosti. Podrobnosti viz Předpis L 16/I – Hluk letadel, Oddíl II, Hlava 8 a 11.
4.12 Vrtulníky určené k přepravě cestujících - sedadla pro palubní průvodčí
4.12.1 Všechny vrtulníky musí být vybaveny sedadlem umístěným ve směru nebo proti směru letu (s odchylkou do 15o od podélné osy vrtulníku), které je opatřeno vícebodovým bezpečnostním pásem pro palubní průvodčí, jejíž přítomnost je nezbytná k plnění ust. 10.1, týkajícího se nouzového opuštění vrtulníku.
Poznámka 1: V souladu s opatřením ust. 4.2.2.1 c) musí být k dispozici sedadlo a bezpečnostní pásy pro každého dalšího člena palubního personálu.
Poznámka 2: Vícebodový bezpečnostní pás se skládá z ramenních popruhů a bezpečnostních pásů. Bezpečnostní pásy mohou být použity samostatně.
4.12.2 Sedadla pro palubní průvodčí musí být umístěna u nouzových východů, jak na úrovni podlahy, tak u ostatních, podle požadavků pro nouzové opuštění vrtulníku.
4.13 Vrtulníky, u nichž se požaduje vybavení odpovídačem hlásícím tlakovou nadmořskou výšku
Pokud není příslušným úřadem schváleno jinak, musí být všechny vrtulníky vybaveny odpovídačem hlásícím tlakovou nadmořskou výšku, který je v provozu podle ustanovení Předpisu L 10.
Poznámka: Toto ustanovení je určeno k podpoře účinnosti systémů ACAS, stejně jako ke zlepšení účinnosti letových provozních služeb. Smyslem je rovněž vyčlenění letadel, které nejsou vybaveny odpovídačem hlásícím tlakovou nadmořskou výšku tak, aby se nenacházela ve stejném vzdušném prostoru s letadly, která jsou vybavena palubními protisrážkovými systémy.
4.14 Mikrofony
Všichni členové letové posádky na palubě ve službě musí komunikovat přes ramínkový nebo hrdelní mikrofon.
4.15 Systém sledování stavu vibrací
Vrtulníky, které mají maximální schválenou vzletovou hmotnost přesahující 3 175 kg nebo maximální schválený počet sedadel pro cestující větší než 9, by měly být vybaveny systémem sledování stavu vibrací.
4.16 Vrtulníky vybavené automatickými přistávacími systémy, průhledovými zobrazovači (HUD) nebo rovnocennými zobrazovači, systémy pro zlepšení viditelnosti (EVS), syntetickými systémy vidění (SVS) a/nebo kombinovanými systémy vidění (CVS)
4.16.1 Bez ohledu na Hlavu 2, ust. 2.2.8.1.2 až 2.2.8.1.3, v případě, že jsou vrtulníky vybaveny automatickými přistávacími systémy, systémy HUD nebo rovnocennými zobrazovači, EVS, SVS nebo CVS nebo hybridním systémem tvořeným jakoukoliv kombinací těchto systémů, musí být Státem provozovatele stanovena kritéria pro používání takových systémů pro bezpečný provoz vrtulníku.
Poznámka 1: Informace týkající se automatických přistávacích systémů, HUD nebo rovnocenných zobrazovačů, EVS, SVS nebo CVS jsou uvedeny v dokumentu ICAO Manual of All-Weather Operations (Doc 9365).
Poznámka 2: Automatický přistávací systém vrtulníku - využívá palubní systémy automatického přiblížení, které poskytují automatickou kontrolu letové tratě až k bodu, v jedné ose s přistávací plochou, od kterého může pilot přejít na bezpečné přistání pomocí přirozeného vidění bez použití prostředků automatické kontroly.
4.17 Elektronická letová informační zařízení (EFB)
Poznámka: Poradenský materiál k vybavení EFB, funkcím a zvláštnímu schválení je uveden v dokumentu Manual on Electronic Flight Bags (Doc 10020).
4.17.1 Vybavení EFB
4.17.1.1 Pokud jsou na palubě používána přenosná EFB, musí provozovatel zajistit, že neovlivňují výkonnost vrtulníkových systémů, vybavení nebo ovladatelnost vrtulníku.
4.17.2 Funkce EFB
4.17.2.1 Pokud jsou na palubě vrtulníku používána EFB, provozovatel musí:
a) posoudit bezpečnostní rizika spojená s každou funkcí EFB;
b) stanovit a zdokumentovat postupy pro používání zařízení EFB a každé jeho funkce a požadavky na související výcvik; a
c) zajistit, že v případě selhání EFB letová posádka snadno získá dostatek informací pro bezpečné provedení letu.
Poznámka: Poradenský materiál k posouzení bezpečnostního rizika je uveden v dokumentu Safety Management Manual (SMM) (Doc 9859).
4.17.2.2 Stát provozovatele musí vydat zvláštní schválení provozního využití funkcí EFB, které mají být použity pro bezpečný provoz vrtulníků.
4.17.3 Zvláštní schválení EFB
4.17.3.1 Při vydávání zvláštního schválení provozního využití EFB musí Stát provozovatele zajistit, že:
a) vybavení EFB a související hardware, včetně vzájemného působení se systémy vrtulníku, je-li to relevantní, splňují příslušné požadavky osvědčování letové způsobilosti;
b) provozovatel provedl posouzení bezpečnostního rizika spojeného s provozem podporovaným funkcemi EFB;
c) provozovatel (v případě potřeby) stanovil požadavky pro zálohování informací obsažených a zobrazovaných funkcemi EFB;
d) provozovatel stanovil a zdokumentoval postupy pro správu funkcí EFB, včetně všech databází, které mohou být použity; a
e) provozovatel stanovil a zdokumentoval požadavky pro používání EFB a jeho funkcí a požadavky pro související výcvik.
Poznámka: Poradenský materiál k posouzení bezpečnostního rizika je uveden v dokumentu Safety Management Manual (SMM) (Doc 9859).
ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO
ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO