STANOVY

STANOVY

akciové společnosti ZEAS Lažánky, a.s., se sídlem Lažánky čp. 40, PSČ 664 71

Ú p l n é z n ě n í

ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

Článek 1

Založení akciové společnosti, změny stanov

Akciová společnost ZEAS Lažánky, a.s. (dále jen společnost) byla založena zakladatelskou smlouvou ze dne 22. 4. 1994 v souladu s ust. § 162 a násl. zák. č. 513/91 Sb., obchodní zákoník, v tehdy platném znění.

Stanovy společnosti byly schváleny ustavující valnou hromadou dne 6.5.1994, následně změněny rozhodnutím valné hromady konané dne 4.8.1995, dne 11.7.1997, dne 30.11.2001, dne 12.7.2002 a dne 7.6.2013.

Článek 2

Obchodní firma a sídlo společnosti

Firma společnosti zní ZEAS Lažánky, a.s.

Sídlem společnosti jsou Lažánky čp. 40, PSČ 664 71.

Článek 3

Doba trvání společnosti

Společnost je založena na dobu neurčitou.

Článek 4 Předmět podnikání

Předmětem podnikání akciové společnosti je:

a) silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí.

b) opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů

c) výroba, obchod a služby, neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

d) zemědělská výroba se zaměřením:

aa) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků.

bb) živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní.

cc) výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin. dd) úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby.

ČÁST DRUHÁ

Základní kapitál, akcie

Článek 5

Výše základního kapitálu společnosti

1. Základní kapitál společnosti činí 17.960.000,- Kč slovy: sedmnáct milionů devět set šedesát tisíc korun českých.

2. Základní kapitál byl vytvořen upisováním akcií.

3. Základní kapitál společnosti byl při jejím založení vytvořen tak, že členové bývalého Zemědělského družstva Lažánky se sídlem v Lažánkách a oprávněné osoby – nečlenové tohoto družstva, kteří se rozhodli stát se akcionáři nově zakládané akciové společnosti, upsali na akcie své členské podíly (členové družstva), vypořádací podíly (nečlenové rozdělovaného družstva) nebo transformační majetkové podíly (oprávněné osoby, které se nestaly členy transformovaného družstva), dále jen majetkové podíly.

4. Základní kapitál vytvořený při založení společnosti upsáním akcií v celkové výi 16.680.000,- Kč vklady shora popsanými je po rozhodnutí valné hromady ze dne 4.8.1995, resp. rozhodnutím představenstva společnosti ze dne 29.6.1995, o jeho zvýšení tvořen též nepeněžitým vkladem Zemědělského družstva Lažánky, družstvo – v likvidaci, se sídlem Maršov 152, PSČ 664 76, jehož předmětem je komplex Odchovny mladého dobytka v k.x. Xxxxxx u Veverské Bítýšky, obec Maršov, okres Brno-venkov, sestávajících ze zemědělských budov – Odchovna mladého dobytka – přípravna krmiva – odchovna telat na parcelách č. 193/1, 193/2, 193/3, 193/4, 193/5, 193/6, 193/7 a venkovních úprav, hnojiště na p. č. 226/1 a 226/2 a jímky – hnojiště na p.č. 227/1 a 227/2, jehož ocenění je doloženo znaleckým posudkem č. 1019-29/95 ze dne 16.6.1995, vyhotoveným Ing. Xxxxxxxxxx Xxxxxxxx, znalcem z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady nemovitostí, Tišnov I, Lomnická 956.

Článek 6

Způsob splácení emisního kursu akcií

1. K upisování akcií došlo při založení společnosti tak, že 80% majetkových podílů uvedených shora v článku 5 stanov, po zaokrouhlení směrem dolů na celé akcie, upsal budoucí akcionář na akcie. Dalších 20% majetkových podílů představuje finanční půjčku akcionářů akciové společnosti. Na jednu akcii bylo možno převést 2.500,- Kč finanční půjčky s roční úrokovou sazbou min. 5%. Zbytek (po zaokrouhlení části majetkových podílů použitých na upisování akcií) se považuje rovněž za finanční půjčku, která je však zúročena roční úrokovou sazbou 1%. Za místo a dobu splacení všech upsaných akcií (vkladů) se při založení akciové společnosti považuje u členů družstva a ostatních oprávněných osob s majetkovým podílem v družstvu den jejich podpisu na listině upisovatelů.

2. Emisní kurs akcie je částka, za niž společnost vydává akcie. Emisní kurs nesmí být nižší než jmenovitá hodnota akcie. Rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcie a emisním kursem akcie tvoří emisní ážio.

3. Pokud částka placená na splacení emisního kursu nebo hodnota splaceného nepeněžitého vkladu nepostačuje na splacení celého emisního kursu akcií, započte se plnění nejprve na

emisní ážio.

4. Pokud částka placená na splacení emisního kursu nebo hodnota splaceného nepeněžitého vkladu nepostačuje na splacení splatné části jmenovité hodnoty všech upsaných akcií, započítává se postupně na splacení splatné části jmenovitých hodnot jednotlivých akcií.

5. Akcionář, který je v prodlení se placením emisního kurzu, uhradí společnosti úrok z prodlení ve výši 20% z dlužné částky.

6. Jestliže upisovatel nesplatí emisní kurs upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo, aby ji splatil do 60 dnů od doručení výzvy. Po marném uplynutí téti lhůty vyloučí představenstvo upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu určí. Způsob realizace tohoto sankčního postupu upravuje ustanovení § 345 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., dále jen ZOK.

7. Valná hromada může také rozhodnout o snížení základního kapitálu upuštěním od vydání akcií v rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v prodlení se splacením jmenovité hodnoty akcií, pokud společnost nepostupuje podle předchozího odstavce.

Článek 7

Akcie, jejich počet, jmenovitá hodnota, podoba a forma, seznam akcionářů, převod akcií

1. Základní kapitál společnosti je rozdělen na 1796 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě o jmenovité hodnotě 10.000,- Kč za jednu akcii.

2. Akcie musí obsahovat firmu a sídlo společnosti, jmenovitou hodnotu, označení formy – na jméno, firmu, název nebo jméno akcionáře, výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise. Akcie musí obsahovat i číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni jménem společnosti jednat k datu emise.

3. Xxxxx na jméno se zapisuje do seznamu akcionářů, který vede společnost. Do seznamu akcionářů se zapisují označení druhu akcie, (pokud společnost vydá akcie různého druhu, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo bankovního účtu, vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení akcie a změny zapisovaných údajů. Do seznamu akcionářů se zapisuje také oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva. Má se za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů. Společnost zapíše nového vlastníka akcie do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána. V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva. Akcionář může písemně požádat společnost za úhradu nákladů opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno nebo požadované části seznamu, a to bez zbytečného odkladu od doručení žádosti.

4. Jde-li o převod akcií mezi příbuznými v řadě přímé nebo mezi manžely, nabývá smlouva o převodu akcií účinností vůči společnosti okamžikem, kdy je předložena společnosti a zároveň jsou společnosti předloženy k nahlédnutí akcie, opatřené rubopisem.

5. Jde-li o převod akcií mezi jinými osobami, než jsou osoby, uvedené v bodu 4. tohoto článku, je k převodu akcií třeba souhlasu představenstva. V takovém případě smlouva o převodu akcií nemůže nabýt účinnosti dříve, než představenstvo udělí souhlas. Představenstvo neudělí souhlas k převodu akcií vždy, pokud má nabýt akcie osoba, která veřejně vystupuje proti zájmům společnosti. Jestliže představenstvo společnosti nerozhodne do dvou měsíců ode dne doručení žádosti, platí, že byl souhlas představenstvem udělen.

Článek 8

Práva a povinnosti akcionáře

1. S každou akcií o jmenovité hodnotě 10.000,- Kč je spojen pro účely hlasování na valné hromadě 1 hlas. Akcionářům společnosti náleží celkem 1796 hlasů.

2. Akcionář je povinen splatit emisní kurs jim vydaných akcií ve lhůtě určené valnou hromadou, která rozhodla o zvýšení základního kapitálu, nejpozději však do jednoho roku od účinnosti zvýšení základního kapitálu. Akcionář, který je v prodlení se splacením emisního kursu uhradí společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 20% p.a. Akcionář nemůže být zproštěn povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií, ledaže se jedná o snížení základního kapitálu.

3. Je-li akcionář v prodlení s plněním vkladové povinnosti, nebo její části, vyzve jej představenstvo aby splnil vkladovou povinnost v dodatečné lhůtě 60 dnů ode dne doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty vyloučí společnost prodlévajícího akcionáře pro akcie, ohledně nichž nesplnil vkladovou povinnost a vyzve jej, aby v přiměřené lhůtě odevzdal zatímní list, byl-li vydán. To neplatí, přijme-li představenstvo jiné opatření. Nebyl-li vydán zatímní list, přechází marným uplynutím výše uvedené dodatečné lhůty nesplacená akcie na společnost. Vyloučený akcionář ručí za splacení emisního kursu jim upsaných akcií.

4. Pokud vyloučený akcionář v určené době zatímní list, byl-li vydán, neodevzdá, prohlásí představenstvo zatímní list za neplatný a oznámí to akcionáři. Toto rozhodnutí představenstvo oznámí akcionářům způsobem, který stanoví tyto stanovy pro svolání valné hromady a zároveň je zveřejní. Společnost vydá akcie tomu, kdo byl schválen valnou hromadou, splatí-li emisní kurs, jinak o jmenovitou hodnotu zatímního listu nebo o nesplacené akcie sníží základní kapitál.

5. Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Tento podíl se určuje poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu společnosti. Podíl na zisku se vyplácí v penězích. Podíl na zisku vyplatí společnost na své náklady a nebezpečí pouze bezhotovostním převodem na účet akcionáře, uvedený v seznamu akcionářů. Podíl na zisku je splatný do tří měsíců od schválení účetní závěrky.

6. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na podíl na zisku je den k účasti na valné hromadě, která rozhodla o výplatě podílu na zisku.

7. Hlasovací právo. Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady a hlasovat na ní. Akcionář nemůže vykonávat na valné hromadě hlasovací právo z důvodů, které stanoví ZOK.

8. Práva akcionářů na vysvětlení se řídí zákonem, zejména ustanoveními § 357 až 360 ZOK.

9. Práva akcionářů uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad jednání valné hromady se řídí ustanovením § 361 až 363 ZOK.

10. Práva kvalifikovaných akcionářů se řídí ustanoveními § 365 až 370 ZOK.

Článek 9

Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva

1. Valná hromada může pověřit představenstvo, aby za podmínek, stanovených zákonem a těmito stanovami, zvýšilo základní kapitál upisováním nových akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti, s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o ½ dosavadní výše základního kapitálu v době pověření.

2. Pověření podle odstavce 1. nahrazuje rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a určí:

a) jmenovitou hodnotu a druh akcií, které mají být na zvýšení základního kapitálu vydány a jejich formu,

b) který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku znalce, jestliže je představenstvo pověřeno zvýšit základní kapitál a emisní kurz upsaných akcií se splácí nepeněžitým vkladem.

3. Postup při zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva se v dalším řídí ustanoveními § 512 až § 515 ZOK.

Článek 10

Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií

1. Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné jen tehdy, jestliže akcionáři zcela splatili emisní kurz dříve upsaných akcií, ledaže dosud nesplacená část emisního kurzu je vzhledem k výši základního kapitálu zanedbatelná a valná hromada se zvýšením základního kapitálu tímto postupem projeví souhlas.

2. Zákaz podle odstavce 1. neplatí, vnáší-li se při zvýšení základního kapitálu pouze nepeněžité vklady.

3. Postup při zvýšení základního kapitálu a náležitosti usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií se řídí ustanoveními § 475 až

§ 478 ZOK.

4. Předem určený zájemce nebo jediný akcionář upisuje akcie písemnou smlouvou, uzavřenou se společností. Podpisy na této smlouvě musí být úředně ověřeny. Náležitosti smlouvy stanoví § 479 ZOK.

5. Dosavadní akcionáři společnosti mají přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v rozsahu jeho podílu na základním kapitálu společnosti, má-li být jejich emisní kurz splácen v penězích. Přednostní právo akcionářů na úpis i těch akcií, které neupsal jiný akcionář, se vylučuje ve druhém případně v každém upisovacím kole.

Přednostní právo akcionáře na upisování akcií podle bodu 1. tohoto článku může svým usnesením omezit valná hromada jen, je-li to v důležitém zájmu společnosti. Omezení nebo vyloučení přednostního práva musí být pro všechny akcionáře určeno ve stejném rozsahu.

6. Není-li v těchto stanovách uvedeno něco jiného, řídí se postup při zvyšování základního kapitálu upisováním nových akcií příslušnými ustanoveními ZOK, zejména § 485 až § 494 ZOK.

Článek 11

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů

1. Valná hromada může rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti, ledaže jsou tyto zdroje účelově vázány a společnost není oprávněna jejich účel měnit.

2. Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů je možné pouze tehdy, je-li účetní závěrka, na základě které valná hromada o zvýšení rozhoduje, ověřena auditorem s výrokem „bez výhrad“.

3. Postup při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů se řídí ustanoveními

§ 495 až § 503 ZOK.

Článek 12

Snížení základního kapitálu

1. Usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu musí obsahovat náležitosti, uvedené v § 516 ZOK.

2. V důsledku snížení základního kapitálu společnosti nesmí klesnou základní kapitál pod výši stanovenou ZOK, (2.000.000,- Kč).

3. Snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě losování se nepřipouští.

4. Postup při snížení základního kapitálu se řídí příslušnými ustanoveními ZOK, není-li v těchto stanovách uvedeno něco jiného.

ČÁST TŘETÍ

Orgány společnosti

Systém vnitřní struktury společnosti je dualistický.

Článek 13 Valná hromada

A. Svolávání valné hromady, usnášeníschopnost valné hromady:

1. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Akcionář – fyzická osoba je povinen prokázat svou totožnost platným úředním průkazem. Akcionář – právnická osoba předkládá výpis z veřejného rejstříku, kde je právnická osoba zapsaná. Fyzická osoba, která zastupuje akcionáře – právnickou osobu, je povinna prokázat svou totožnost platným úředním průkazem.

2. Valnou hromadu svolává představenstvo alespoň jednou za účetní období. Členové představenstva se vždy účastní valné hromady. Členovi představenstva musí být na valné hromadě uděleno slovo, kdykoliv o to požádá. Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

3. V případě, kdy společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada; ta může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti. Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoli člen dozorčí rady.

4. Svolavatel nejméně třicet dnů před dnem konání valné hromady uveřejnění pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti: xxx.xxxxxxxxxxx.xx a současně ji zašle akcionářům na adresu uvedenou v seznamu akcionářů. Požádá-li o to akcionář písemně, může být pozvánka na valnou hromadu zaslána akcionáři jen emailem.

5. Náležitosti pozvánky na valnou hromadu se řídí ustanoveními § 407 až 408 ZOK. Pozvánka na valnou hromadu musí vždy obsahovat návrh usnesení a jeho zdůvodnění. Není-li předkládán návrh usnesení k projednávanému bodu, musí pozvánka obsahovat vyjádření představenstva ke každé navrhované záležitosti. Současně společnost na internetových stránkách: xxx.xxxxxxxxxxx.xx bez zbytečného odkladu po jejich obdržení, uveřejní návrhy akcionářů na usnesení valné hromady. Valná hromada se může konat i bez splnění požadavků zákona a těchto stanov na svolání valné hromady, budou-li s tím souhlasit všichni akcionáři společnosti. (§ 411 odst. 2 ZOK)

6. Valná hromada může rozhodnout, že některé ze záležitostí zařazených na pořad valné hromady se předloží na příští valnou hromadu, nebo že nebudou projednány. To neplatí, koná-li se valná hromada na žádost kvalifikovaného akcionáře, ledaže s tím tento akcionář souhlasí.

7. Přítomní akcionáři se zapisují do prezenční listiny. Náležitosti prezenční listiny se řídí ustanovením § 413 ZOK. V případě odmítnutí zápisu určité osoby do prezenční listiny se tato skutečnost a její důvod uvede v prezenční listině. Správnost prezenční listiny potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba.

8. Valná hromada je schopna se usnášet jsou-li přítomni akcionáři, vlastnící akcie jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního kapitálu společnosti. Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, ledaže ZOK nebo tyto stanovy vyžadují jinou většinu.

B. Rozhodování a působnost valné hromady

1. Valná hromada rozhoduje usnesením. Na valné hromadě se hlasuje pomocí hlasovacích lístků, které obdrží akcionář při zápisu do prezenční listiny. Na hlasovacím lístku je uvedeno jméno akcionáře a počet hlasů náležejících akcionáři pro hlasování na valné hromadě.

2. Valná hromada zvolí předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu (stačí jeden) a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí jednání valné hromady svolavatel nebo jím určená osoba.

3. Do působnosti valné hromady náleží rozhodování o otázkách, které ZOK nebo tyto stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.

4. Do působnosti valné hromady náleží zejména:

a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem, (podle ust. § 511 a násl. ZOK), nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností.

b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu,

c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu,

d) volba a odvolání členů představenstva,

e) volba a odvolání členů dozorčí rady,

f) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky,

g) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty,

h) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a jmenování a odvolání likvidátora,

i) schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,

j) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

k) schvalování smluv o výkonu funkce a plnění podle § 61 ZOK.

l) Valná hromada si nemůže vyhradit rozhodování případů, které do její působnosti nesvěřuje ZOK nebo tyto stanovy.

5. K rozhodnutí podle § 421 odst. 2 písm. m) ZOK, tj. rozhodnutí podle bodu 4. písm. j) tohoto článku, rozhodnutí o změně stanov, k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy, k rozhodnutí o pověření představenstva zvýšit základní kapitál, o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu, o zrušení společnosti s likvidací a k rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku, se vyžaduje souhlas alespoň 2/3 většiny hlasů přítomných akcionářů. (§ 416 odst. 1 ZOK) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech, uvedených v tomto bodu a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou – notářským zápisem. (§ 416 odst. 2 ZOK)

6. K rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií o změně práv, spojených s určitým druhem akcií o omezení převoditelnosti akcií na jméno, se vyžaduje také souhlas alespoň

¾ většiny hlasů přítomných akcionářů vlastnících tyto akcie. (§417 odst. 2 ZOK)

7. K rozhodnutí o umožnění rozdělení zisku jiným osobám než akcionářům podle § 34 odst. 1 ZOK, o vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu upisováním nových akcií a o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady, se vyžaduje souhlas alespoň ¾ většiny hlasů přítomných akcionářů, (§ 417 odst. 3 ZOK), schválení ovládací smlouvy a její změny, schválení smlouvy o převodu zisku a její změny.

8. K rozhodnutí o spojení akcií se vyžaduje souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit. (§ 417 odst. 4 ZOK)

9. Není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo způsobem, stanoveným těmito stanovami, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu, náhradní valnou hromadu se shodným pořadem. Náhradní valná hromada je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných akcionářů a výši jmenovité hodnoty jejich akcií. Pozvánka na náhradní valnou hromadu se akcionářům zašle a zveřejní na webových stránkách společnosti nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, a náhradní valná hromada se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu původní valné hromady, lze na náhradní valné hromadě rozhodnout, jen souhlasí-li s tím všichni akcionáři.

10. Valná hromada hlasuje vždy nejdříve o návrhu usnesení, předloženého představenstvem, poté o ostatních návrzích v pořadí, v jakém byly předloženy. Je-li schválen jeden z návrhů, o dalších návrzích se již nehlasuje. Valná hromada, na které má být protinávrh přednesen, může určit, že každý akcionář má pro přednesení svého protinávrhu přiměřené časové omezení.

11. Společnost může poskytnout finanční asistenci, za podmínek, které stanoví ZOK v

§ 311 až § 314 ZOK Smlouvu o poskytnutí finanční asistence předem schvaluje valná hromada. K přijetí usnesení valné hromady o schválení smlouvy o poskytnutí finanční asistence, je potřebný souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů. (§ 311 písm. c) ZOK)

Článek 14 Představenstvo

1. Statutárním orgánem společnosti je představenstvo. Představenstvu přísluší obchodní vedení společnosti. Nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny, týkající se obchodního vedení. Představenstvo může požádat nejvyšší orgán společnosti, tj. valnou hromadu, o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení, tím není dotčena povinnost členů představenstva jednat s péčí řádného hospodáře.

2. Představenstvo má sedm členů, které volí a odvolává valná hromada. Opětovná volba člena představenstva je možná. Člen představenstva nesmí být zároveň člen dozorčí rady. Představenstvo volí a odvolává ze svých členů předsedu a místopředsedu představenstva.

3. Délka funkčního období člena představenstva je pět let. Funkční období počíná okamžikem zvolení.

4. Představenstvo rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. Každý člen představenstva má jeden hlas. O průběhu jednání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy, podepsané předsedajícím a zapisovatelem. Přílohou zápisu je seznam přítomných. V zápisu se jmenovitě uvedou členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování. U neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí.

5. Pokud člen představenstva zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo jinak skončí výkon jeho funkce, musí valná hromada do dvou měsíců zvolit nového člena představenstva. Neklesne-li však počet členů představenstva pod polovinu, může představenstvo jmenovat náhradní členy představenstva do příštího zasedání valné hromady. Výkon funkce člena představenstva zaniká též volbou nového člena, ledaže z usnesení valné hromady vyplývá něco jiného.

6. Představenstvo zasedá nejméně 4x ročně. Zasedání představenstva svolává předseda představenstva nebo místopředseda představenstva, (není-li předseda přítomen), písemnou nebo elektronickou pozvánkou, (email), v níž uvede místo, datum, dobu zasedání a pořad jeho zasedání. Pozvánka musí být doručena nejméně 5 dnů před konáním zasedání a spolu s ní i podklady, které mají být představenstvem projednány. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze tuto lhůtu zkrátit v nezbytně nutném rozsahu. Předseda představenstva je povinen svolat zasedání představenstva bez zbytečného odkladu na žádost jakéhokoliv člena představenstva nebo na žádost dozorčí rady. Nesvolá-li předseda představenstva zasedání bez zbytečného odkladu, může jej svolat místopředseda představenstva nebo jakýkoliv člen představenstva společnosti nebo dozorčí rada.

7. Představenstvo se může usnášet i mimo zasedání představenstva, pokud s tím souhlasí všichni členové představenstva. V takovém případě se připouští i písemné hlasování. Hlasující členové se pak považují za přítomné osoby.

8. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit; nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Odstoupení musí být adresováno představenstvu, učiněno písemně a doručeno na adresu sídla společnosti nebo osobně předáno na zasedání představenstva, kterémukoliv z přítomných členů představenstva. Výkon funkce skončí uplynutím jednoho měsíce od doručení nebo předání odstoupení. Člen představenstva může odstoupit z funkce i tak, že na pořad jednání valné hromady bude zařazeno oznámení o odstoupení z funkce a člen představenstva na zasedání valné hromady oznámí, že odstupuje z funkce. V takovém případě skončí výkon funkce oznámením odstoupení z funkce na valné hromadě, pokud valná hromada na žádost odstupujícího člena neurčí jiný okamžik zániku výkonu funkce.

Neklesne-li však počet členů představenstva pod polovinu, může představenstvo jmenovat náhradního člena představenstva do příštího zasedání valné hromady.

9. Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.

10. Hlavní údaje účetní závěrky, tj. aktiva, pasiva a hospodářský výsledek uveřejní představenstvo na webových stránkách společnosti alespoň 30 dnů před konáním valné hromady, která má schvalovat účetní závěrku s uvedením místa a doby, kde je účetní závěrka k nahlédnutí. Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo na webové stránce také zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.

11. Na členy představenstva se vztahuje zákaz konkurence podle § 441 a 442 ZOK.

Článek 15 Dozorčí rada

1. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.

2. Dozorčí rada se řídí zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže jsou v rozporu s ZOK nebo těmito stanovami.

3. Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly působnosti představenstva.

4. Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů, týkající se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská činnost společnosti děje v souladu s právními předpisy a těmito stanovami.

5. Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popř. také mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty a předkládá svá vyjádření valné hromadě.

6. Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.

7. Dozorčí rada má tři členy. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada. Člen dozorčí rady může být volen do funkce i opětovně. Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu dozorčí rady.

8. Funkční období členů dozorčí rady je pětileté a počíná okamžikem zvolení.

9. Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva.

10. Členové dozorčí rady se zúčastňují valné hromady a pověřený člen dozorčí rady ji seznamuje s výsledky činnosti dozorčí rady. Členům dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoli o to požádají.

11. Zasedání dozorčí rady svolává předseda dozorčí rady, není-li zvolen předseda dozorčí rady, svolá dozorčí radu kterýkoli člen. Dozorčí rada zasedá nejméně 4x ročně. Dozorčí rada rozhoduje většinou přítomných členů. Každý člen dozorčí rady má jeden hlas. O průběhu jednání dozorčí rady a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy, podepsané předsedajícím. Přílohou zápisu je seznam přítomných. V zápisu se jmenovitě uvedou členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování. U neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí.

12. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit. Odstoupení musí být adresováno dozorčí radě, učiněno písemně a doručeno na adresu sídla společnosti nebo osobně předáno na zasedání dozorčí rady, kterémukoliv z přítomných členů dozorčí rady. Výkon funkce skončí uplynutím jednoho měsíce od doručení nebo předání odstoupení. Člen dozorčí rady může odstoupit z funkce i tak, že na pořad jednání valné hromady bude zařazeno oznámení o odstoupení z funkce a člen dozorčí rady na zasedání valné hromady oznámí, že odstupuje z funkce. V takovém případě skončí výkon funkce oznámením odstoupení z funkce na valné hromadě, pokud valná hromada na žádost odstupujícího člena neurčí jiný okamžik zániku výkonu funkce.

Neklesne-li však počet členů dozorčí rady pod polovinu, může dozorčí rada jmenovat náhradního člena dozorčí rady do příštího zasedání valné hromady.

13. Na členy dozorčí rady se vztahuje zákaz konkurence podle § 451 a 452 ZOK.

Článek 16 Ředitel společnosti

1. Ředitel společnosti je osoba jmenovaná do funkce představenstvem společnosti. Jeho povinností je organizovat a řídit běžný chod společnosti.

2. Do působnosti ředitele společnosti patří:

a) vykonávat usnesení představenstva

b) zabezpečovat operativní řízení společnosti

c) vykonávat působnost, kterou na něj přeneslo představenstvo

d) vystupovat jménem společnosti v pracovněprávních vztazích ve vztahu k zaměstnancům

e) předkládat návrhy představenstvu

ČÁST ČTVRTÁ

Jednání jménem společnosti

Článek 17

Způsob jednání statutárního orgánu

Společnost zastupuje a za společnost jedná předseda, místopředseda představenstva nebo člen představenstva.

ČÁST PÁTÁ

Hospodaření společnosti

Článek 18

Evidence a účetnictví společnosti

3. Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok, nestanoví-li zákon v konkrétním případě jinak.

4. Evidence a účetnictví je společnost povinna vést v souladu s příslušnými obecně závaznými předpisy. Za řádné vedení účetnictví odpovídá představenstvo.

5. Po skončení účetního období sestavuje společnost účetní závěrku podle obecně závazných předpisů. Údaje z účetní závěrky zveřejní představenstvo způsobem určeným zákonem s uvedením doby a místa, v němž je účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře společnosti.

6. Nejméně 1x ročně překládá představenstvo valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. Tato zpráva je vždy součástí výroční zprávy zpracovávané podle zákona o účetnictví.

Článek 19

Rezervní fond a další fondy společnosti

7. Společnost vytvořila při svém vzniku rezervní fond ve výši 10% upsaného základního kapitálu, tj. ve výši 1.668.000,- Kč. Zdrojem tvorby rezervního fondu byla část rezervního fondu právního předchůdce společnosti, která při dělení připadla společnosti.

8. Tento fond se ročně doplňuje o částku ve výši 5% z čistého zisku, až do doby, kdy jeho výše dosáhne 20% základního kapitálu.

9. Takto vytvořený rezervní fond do výše 20% základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty.

10. O použití rezervního fondu rozhoduje valná hromada na návrh představenstva.

11. Společnost může vytvářet ze zisku i jiné fondy. O zřízení fondů, jakož i o přídělech do těchto fondů rozhoduje valná hromada na návrh představenstva. O čerpání z těchto fondů rozhoduje představenstvo společnosti na základě zásad, které schvaluje valná hromada.

Článek 20

Způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty společnosti

45. O způsobu rozdělení zisku nebo způsobu úhrady ztráty rozhoduje valná hromada na návrh představenstva. K návrhu představenstva předkládá valné hromadě své vyjádření dozorčí rada. O rozdělení zisku lze rozhodnout jenom jsou-li dány podmínky stanovené zákonem.

46. Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Tento podíl se určuje poměrem součtu jmenovitých hodnot akcií tohoto akcionáře k základnímu kapitálu společnosti. Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí pouze bezhotovostním převodem na účet akcionáře, uvedený v seznamu akcionářů.

47. Společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál, vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení, sníží pod výši upsaného základního kapitálu, zvýšeného o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře.

48. Částka k rozdělení mezi akcionáře nesmí překročit výši hospodářského výsledku, posledního skončeného účetního období, zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních fondů v souladu se zákonem a stanovami společnosti.

49. Na rozhodnutí valné hromady, učiněné v rozporu s body 47. a 48. tohoto článku, se hledí, jako by nebylo přijato.

50.Společnost používá zisk na základě návrhu představenstva na jeho rozdělení v tomto pořadí:

- příděl do rezervního fondu

- příděl ostatním fondům, budou-li zřízeny,

- výplata dividend akcionářům,

- výplata tantiém členům představenstva a dozorčí rady.

51. Účetní ztráta bude kryta především z rezervního fondu, je-li to možné. Valná hromada může též rozhodnout o úhradě ztráty:

- z ostatních fondů společnosti, pokud nejsou ze zákona účelově vázány

- z nerozděleného zisku minulých let

- přeúčtováním na účet neuhrazené ztráty minulých let,

- snížením základního kapitálu společnosti.

ČÁST ŠESTÁ

Zánik společnosti Článek 21

Zrušení a zánik společnosti

12. Společnost se zrušuje:

a) rozhodnutím valné hromady o zrušení společnosti a její přeměně,

b) rozhodnutím valné hromady o zrušení společnosti s likvidací

c) rozhodnutím soudu o zrušení společnosti nebo o neplatnosti společnosti,

d) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek společnosti nepostačuje k úhradě nákladů konkursu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.

13. Způsob provedení likvidace společnosti při jejím zrušení se řídí obecně závaznými právními předpisy.

14. O způsobu vypořádání likvidačního zůstatku rozhoduje valná hromada. Likvidační zůstatek bude rozdělen mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií.

15. Likvidátora jmenuje a odvolává valná hromada. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud.

16. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

ČÁST SEDMÁ

Článek 22

Změny stanov, závěrečné ustanovení

1. Do působnosti valné hromady náleží rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností. Je-li na programu jednání valné hromady usnesení o změně stanov, nebo usnesení, jehož důsledkem je změna stanov, musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat navržené změny stanov nebo návrh usnesení, v jehož důsledku dochází ke změně stanov a návrh usnesení k tomuto projednávanému bodu.

2. Není-li v těchto stanovách uvedeno něco jiného, řídí se právní poměry společnosti příslušným ustanovením zákona o obchodních korporacích a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

Článek 23 Účinnost stanov

Stanovy v tomto znění byly schváleny mimořádnou valnou hromadou konanou dne 30.11.2001 a následně změněny rozhodnutím řádné valné hromady konané dne 12.7.2002. od tohoto dne nahrazují dosud platné stanovy včetně jejich změn a doplňků, a k témuž dni nabyly účinnosti s výjimkou těch ustanovení, jež dle zákona nabývají účinnosti později.

Stanovy byly změněny rozhodnutím řádné valné hromady dne 7.6.2013.