Část A – Základní ustanovení

Všeobecné podmínky

Část A – Základní ustanovení

Článek 1 Obecná ustanovení

1. Všeobecné podmínky jsou závazné a vymahatelné vůči smluvním stranám Smlouvy o poskytnutí podpory na řešení programového projektu (dále jen „Smlouva“).

2. Všeobecné podmínky jsou rovněž závazné a vymahatelné v případě Rozhodnutí o poskytnutí podpory, pokud ve prospěch příjemce bylo vydáno, přičemž v tomto případě se použijí přiměřeně.

3. Pokud Všeobecné podmínky odkazují na procesy (zejména změnová řízení nebo hodnotící a kontrolní procesy), které jsou upraveny vnitřními předpisy poskytovatele, jsou tyto vnitřní předpisy pro smluvní strany závazné. Vnitřní předpisy jsou dostupné na internetové adrese xxxx://xxx.xxxx.xx v sekci „vnitřní předpisy“.

4. Poskytovatel si vyhrazuje právo provádět změny vnitřních předpisů a smluvní strany postupují dle verze platné a účinné v době učinění příslušného úkonu. O každé změně takového předpisu poskytovatel informuje na svých webových stránkách neprodleně po nabytí její účinnosti.

5. Těmito vnitřními předpisy jsou zejména SME-03 Směrnice stanovující pravidla pro oponentní řízení, SME-07 Směrnice pro změnová řízení projektů, SME-12 Směrnice pro předkládání a zpracování zpráv, a SME-22 Směrnice o finanční veřejnosprávní kontrole.

Článek 2

Vymezení pojmů

1. Pro účely Smlouvy se rozumí:

a) „Dalším účastníkem” právnická osoba nebo fyzická osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu a s níž hlavní příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu, přičemž se jedná o toho uchazeče či příjemce, který obvykle není ve vztahu

k poskytovateli,

b) „Dobou řešení” doba ode dne zahájení řešení projektu příjemcem do dne ukončení řešení projektu příjemcem, přičemž řešení projektu se považuje za ukončené rovněž v případě předčasného zastavení řešení projektu v souvislosti s ukončením platnosti smlouvy

o poskytnutí podpory či rozhodnutí o poskytnutí podpory,

c) „Důvěrnou informací” informace, kterou lze považovat ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník za obchodní tajemství či kterou jedna ze smluvních stran označí jako důvěrnou informaci, nebo jakákoliv informace, jejíž prozrazení jednou smluvní stranou může být pro druhou smluvní stranu nevýhodné, není-li všeobecně veřejně známa nebo nebyla smluvní stranou označena za nedůvěrnou,

d) „Hlavním příjemcem” ten příjemce, který vstupuje s poskytovatelem do smluvního vztahu a odpovídá za plnění veškerých povinností během řešení projektu vůči poskytovateli na základě smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory,

e) „Implementačním plánem” hlavním příjemcem předkládaný plán na využití výsledků projektu, jejich stručný popis, vymezení, stupeň důvěrnosti, uvedení nákladů apod.,

f) „IS VaVaI„ Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací neboli informační systém veřejné správy zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji a inovacích podporovaných z veřejných prostředků, jehož obsah, postup při předání, zařazení, zpracování a poskytování údajů je stanoven ZPVV, nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, zvláštními právními předpisy a provozním řádem IS VaVaI,

g) „Hodnotícím procesem” poskytovatelem stanovený proces, zpravidla vnitřním předpisem, za účelem hodnocení plnění cílů projektu, zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany, zejména oponentní řízení, předkládání zpráv, závěrečné hodnocení a monitoring udržitelnosti,

h) „Nařízením” Nařízení Komise (ES) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy1 prohlašují určité kategorie za slučitelné s vnitřním trhem,

i) „Odborným garantem“ orgán státní správy, který je uživatelem výsledků veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích a který s poskytovatelem uzavřel dohodu o spolupráci v souvislosti s jejím provedením,

j) „Podnikem” každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu ve smyslu přílohy č. 1 Nařízení, přičemž tato příloha a článek II odst. 2 a 24 Nařízení vymezují jednotlivé velikosti podniku na velký, střední, malý podnik a mikropodnik,

k) „Podporou” účelové finanční prostředky na řešení projektu poskytnuté poskytovatelem formou dotace v návaznosti na výsledky veřejné soutěže nebo veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích a na základě smlouvy o poskytnutí podpory či rozhodnutí o poskytnutí podpory,

l) „Poskytovatelem” Technologická agentura České republiky (TA ČR),

m) „Pravidly poskytnutí podpory” souhrn práv a povinností stanovených smlouvou o poskytnutí podpory či rozhodnutím o poskytnutí podpory, vnitřními předpisy poskytovatele a dalšími dokumenty, na které se odkazuje, příslušným programem a zadávací dokumentací a

1 Smlouva o fungování Evropské unie

obecně závaznými právními předpisy (národními i evropskými), zejména ZPVV, rozpočtovými pravidly a pravidly veřejné podpory,

n) „Pravidly veřejné podpory” souhrn práv a povinností stanovených článkem 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, a pro účely výzkumu, vývoje a inovací zejména Rámcem a Nařízením,

o) „Programem” soubor věcných, časových a finančních podmínek pro aktivity potřebné k dosažení cílů ve výzkumu, vývoji a inovacích formulovaných poskytovatelem, které poskytovatel vyhlašuje ve veřejné soutěži nebo ve veřejné zakázce ve výzkumu, vývoji a inovacích,

p) „Projektem” soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti potřebné k dosažení cílů ve výzkumu, vývoji a inovacích formulovaný uchazečem ve veřejné soutěži, nebo poskytovatelem v rámci zadání veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích,

q) „Předmětem duševního vlastnictví” majetek nehmotné povahy, kterým jsou díla chráněná podle práva autorského a práv souvisejících s právem autorským a předměty průmyslově právní ochrany, tj. technická řešení (patenty, užitné vzory, případně topografie polovodičových výrobků), předměty průmyslového výtvarnictví a designu (průmyslové vzory), označení výrobků a služeb (ochranné známky, označení původu, zeměpisná označení, obchodní firma) a dále především obchodní tajemství a know-how (psané i nepsané výrobní, obchodní a jiné zkušenosti),

r) „Příjemcem” xxxxxxx, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto, přičemž rozhodným dnem je den doručení tohoto rozhodnutí, a kterému pokud se stanoví práva a povinnosti, stanoví se tak společně hlavnímu příjemci a dalším účastníkům,

s) „Rámcem” Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),

t) „Rozpočtovými pravidly” zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,

u) „Řešitelem” fyzická osoba odpovědná příjemci za odbornou úroveň projektu,

v) „Smlouvou o účasti na řešení projektu” smlouva uzavřená mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky v souladu s § 2 odst. 2 písm. j) ZPVV,

w) „Smlouvou o využití výsledků” smlouva uzavřená mezi příjemcem a uživatelem v souladu s § 11 ZPVV,

x) „Uznanými náklady” takové způsobilé náklady na projekt ve výzkumu, vývoji a inovacích

ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 l) ZPVV, které poskytovatel schválí pro řešení projektu a které budou vynaloženy během jeho řešení, jsou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené ke schváleným aktivitám,

y) „Veřejnosprávní kontrolou“ kontrola prováděná u příjemců veřejné finanční podpory nebo u uchazečů o veřejnou finanční podporu poskytovatelem jako kontrolním orgánem ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole,

z) „Veřejnou podporou” podpora ve smyslu článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

aa) „Veřejnou soutěží” veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle Hlavy V ZPVV,

bb) „Veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích“ zakázka na služby v aplikovaném výzkumu, vývoji nebo inovacích podle § 2 odst. 2, písm. g) ZPVV,

cc) „Výsledek projektu” výsledek ve smyslu § 2 odst. 2 písm. k) ZPVV,

dd) „Využitím výsledků” přímé nebo nepřímé použití vnesených práv nebo výsledků projektu k výzkumným nebo komerčním účelům,

ee) „Výzkumnou organizací” organizace pro výzkum a šíření znalostí ve smyslu článku. II odst.

83 Nařízení a § 2 odst. 2 písm. d) ZPVV,

ff) „ZPVV” zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),

gg) “ZVZ” zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,

hh) „Způsobilými náklady” takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo

v souvislosti s nimi ve smyslu § 2 odst. 2 písm. l) ZPVV.

Část B – Práva a povinnosti smluvních stran, důsledky jejich porušení a ukončení platnosti Smlouvy

Článek 3 Poskytnutí podpory

1. Poskytovatel poskytuje hlavnímu příjemci podporu na základě Smlouvy a za podmínek v ní uvedených včetně podpory určené dalším účastníkům.

2. Poskytovatel se zavazuje po provedení veřejné soutěže poskytnout podporu jednorázově na příslušný rok řešení ve výši uvedené v Závazných parametrech řešení projektu

a) pro první rok řešení do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy a

b) u víceletých projektů pro druhý a každý následující rok řešení do 60 kalendářních dnů od začátku příslušného kalendářního roku.

3. Poskytovatel se zavazuje ve veřejné zakázce ve výzkumu, vývoji a inovacích začít poskytovat podporu

a) v prvním roce řešení do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy a

b) u víceletých projektů ve druhém a dalších letech řešení do 60 kalendářních dnů od začátku příslušného kalendářního roku, přičemž harmonogram plateb jednotlivých částí podpory je stanoven Závaznými parametry řešení projektu.

4. Předpokladem pro poskytnutí podpory je, že

c) nedojde v důsledku rozpočtového provizoria nebo krácení prostředků ze státního rozpočtu k regulaci čerpání státního rozpočtu a

d) jsou splněny veškeré povinnosti příjemce.

5. Dojde-li k regulaci čerpání státního rozpočtu, poskytovatel v závislosti na povaze a rozsahu takového opatření

a) oznámí písemně hlavnímu příjemci, že příslušnou část podpory neposkytne ve stanovené lhůtě a je-li tak možné, uvede jinou lhůtu, kdy bude hlavnímu příjemci tato část podpory poskytnuta,

b) navrhne hlavnímu příjemci změnu Závazných parametrů řešení projektu nebo

c) Xxxxxxx vypoví.

6. Poskytovatel si vyhrazuje právo neposkytnout podporu ve lhůtě podle odst. 2 nebo 3, pokud na základě ukončeného nebo probíhajícího hodnotícího procesu nebo veřejnosprávní kontroly má pochybnosti o splnění veškerých povinností hlavního příjemce, přičemž k ověření je zapotřebí využít jiný hodnotící proces nebo veřejnosprávní kontrolu. Lhůta podle odst. 2 nebo 3 se prodlouží o tu dobu, co byl prováděn ověřovací hodnotící proces nebo veřejnosprávní kontrola.

7. Povinnosti hlavního příjemce se považují za splněné, pokud na základě ukončených nebo probíhajících hodnotících procesů nebo veřejnosprávní kontroly poskytovatel ve lhůtě podle odst. 2 nebo 3

a) písemně hlavnímu příjemci neoznámí zahájení jiného hodnotícího procesu nebo veřejnosprávní kontroly,

b) písemně hlavního příjemce nevyzve k dodatečnému splnění všech jeho závazků,

c) neodešle hlavnímu příjemci výpověď nebo odstoupení od Xxxxxxx, nebo

d) nepodá podnět k zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně k místně příslušnému finančnímu úřadu nebo nepodá v souvislosti s domnělým trestným činem spáchaným v souvislosti s řešením projektu trestní oznámení na věcně a místně příslušný orgán činný v trestním řízení.

8. Poskytovatel poskytuje podporu

a) veřejné vysoké škole a veřejné výzkumné instituci převodem z bankovního účtu poskytovatele na bankovní účet u České národní banky uvedený ve Smlouvě,

b) ostatním fyzickým a právnickým osobám převodem z bankovního účtu poskytovatele na bankovní účet uvedený ve Smlouvě a

c) organizačním složkám státu nebo organizačním jednotkám ministerstva přesunem prostředků státního rozpočtu pomocí rozpočtového opatření.

9. Příslušná část podpory se považuje za poskytnutou dnem, kdy jsou finanční prostředky takto určené uvolněny z bankovního účtu poskytovatele, nebo schválením rozpočtového opatření Ministerstvem financí České republiky.

10. Veškeré činnosti, na které je podpora poskytována musí směřovat k dosažení cílů projektu, neboli k naplnění účelu podpory, tj. příjemce svou činností vytvoří předpoklady k tomu, aby těchto cílů bylo dosaženo.

11. Pokud nedojde k efektivnímu čerpání poskytnuté podpory v příslušném kalendářním roce, hlavní příjemce vrací nevyčerpanou část podpory zpět poskytovateli na běžný výdajový účet uvedený ve Smlouvě a v termínu stanoveném níže v povinnostech hlavního příjemce. Hlavní příjemce může zároveň podat žádost o převod těchto finančních prostředků do následujícího kalendářního roku a poskytovatel s touto žádostí naloží v souladu se směrnicí SME-07 Směrnice pro změnová řízení projektů.

Článek 4

Povinnosti hlavního příjemce

1. Hlavní příjemce je povinen

a) čerpat a využívat podporu v souladu s pravidly poskytnutí podpory a Závaznými parametry řešení projektu, zejména využívat podporu na uznané náklady v souladu s částí E a postupovat v souladu s § 8 odst. 5 ZPVV podle ZVZ,

b) svou činností při řešení projektu dosahovat výsledků ve lhůtách uvedených v Závazných parametrech řešení projektu,

c) převést ze svého bankovního účtu na bankovní účty dalších účastníků příslušnou část podpory podle Závazných parametrů řešení projektu ve lhůtách stanovených ve smlouvě o účasti na řešení projektu,

d) vrátit poskytovateli na jeho běžný výdajový účet část podpory, a to do 14 kalendářních dnů poté, co se dozví, že tuto část z jakéhokoliv důvodu nevyužije, nebo poté, co byl poskytovatelem k jejímu vrácení vyzván, přičemž nejpozději do 31. prosince příslušného roku musí být takto nevyčerpaná podpora za tento příslušný rok připsána na běžný výdajový účet poskytovatele s výjimkou max. 5% poskytnuté podpory za příslušný rok za projekt, kterou je možno vrátit až do 15. února roku následujícího na účet 6015-3125001/0710, pokud tak řádně odůvodní v průběžné nebo závěrečné zprávě; pokud je příjemce veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, může takto nevyužitou podporu převést do fondu účelově určených prostředků, nejvýše však 5 % objemu podpory poskytnuté a pouze jemu příslušné

v příslušném kalendářním roce,

e) vést v účetnictví oddělenou účetní evidenci uznaných nákladů projektu financovaných

z prostředků určených k řešení projektu pro každý jednotlivý projekt,

f) zaplatit smluvní pokutu stanovenou podle článku 5 odst. 3,

g) mít uzavřenou písemnou smlouvu o účasti na řešení projektu se všemi jejími povinnými náležitostmi podle článku 6, pokud se na řešení projektu podílí více příjemců,

h) s výjimkou veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích předložit nejpozději před ukončením řešení projektu smlouvu o využití výsledků uzavřenou s uživatelem výsledků anebo řádné odůvodnění (čestné prohlášení o využití výsledků), zejména pokud příjemce bude jediným uživatelem výsledku projektu,

i) poskytovat výsledky podle pravidel stanovených v článku 15,

j) bez zbytečného odkladu po výzvě poskytovatele protokolárně předat poskytovateli výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích,

k) v souladu s článkem 9 vyčíslit a odvést poskytovateli veškeré příjmy z projektů a nezamezovat jejich získávání a

2. Hlavní příjemce je dále povinen

a) zahájit řešení projektu v termínu stanoveném v Závazných parametrech řešení projektu, nejpozději však do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy,

b) písemně informovat poskytovatele o veškerých změnách, týkajících se jeho osoby nebo dalšího účastníka, o změnách veškerých skutečností uvedených v Závazných parametrech řešení projektu, a dále o jakýchkoliv dalších změnách a skutečnostech, které by mohly mít vliv na řešení a cíle projektu nebo změnu údajů zveřejňovaných v IS VaVaI, a o tom, že jeho osoba či další účastník přestal splňovat podmínky kvalifikace, které nastaly v době ode dne nabytí účinnosti Smlouvy, a to v souladu se směrnicí SME-07 Změnová řízení projektů, přičemž informování je možné provést rovnou žádostí o změnu podle této směrnice,

c) postupovat v souladu s dokumentem „Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR“,

d) předkládat úplné zprávy a další relevantní informace v souladu se Smlouvou a příslušnými hodnotícími procesy, které se týkají jak řešení projektu tak plnění implementačního plánu,

e) uvádět informace, které nejsou zmatečné a zajistit, že veškeré informace uváděné ve zprávách či jiných zasílaných dokumentech nejsou v rozporu se skutečným stavem, zejména finanční vypořádání uváděná v průběžných a závěrečných zprávách odpovídají skutečné výši vrácené nevyčerpané části podpory,

f) poskytovat veškerou součinnost v souvislosti s průběhem hodnotících a kontrolních procesů jinou než uvedenou v písm. d), poskytovat na žádost poskytovatele jakékoliv informace týkající se průběhu řešení projektu, jeho výsledků, a průběhu realizace implementačního plánu a

poskytovat poskytovateli veškeré potřebné informace za účelem zveřejňování v IS VaVaI, a to vše ve lhůtách stanovených jednotlivými hodnotícími procesy, zákonných lhůtách, nebo lhůtách uvedených v žádostech poskytovatele o informaci,

g) prokázat na výzvu poskytovatele, že splňuje povinnosti stanovené pravidly poskytnutí podpory, a to ve lhůtě uvedené v této výzvě a

h) poskytovat veškerou součinnost podle směrnice SME-07 Změnová řízení projektů, zejména předkládat požadované informace a dokumenty ve stanovených lhůtách tak, aby mohl být proces podle této směrnice řádně dokončen, včetně uzavření dodatku ke smlouvě či rozhodnutí o poskytnutí podpory, pokud tak tato směrnice stanoví.

3. Hlavní příjemce je zároveň povinen zajistit, aby další účastník rovněž dodržoval výše uvedené povinnosti, popř. aby prováděl veškerou potřebnou součinnost za účelem dodržení těchto povinností hlavním příjemcem.

4. Pokud je hlavnímu příjemci stanovena povinnost písemného doručování poskytovateli v dané lhůtě, a v případě, že nevyužije elektronické podání (informační systém datových schránek nebo e-mailová zpráva se zaručeným elektronickým podpisem na adresu xxxxx@xxxx.xx), je povinen doručit příslušný dokument nejpozději do konce úředních hodin podatelny TA ČR v poslední den lhůty. Úřední hodiny podatelny TA ČR jsou uvedeny na webových stránkách poskytovatele.

5. Příjemce je povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při veřejnosprávní kontrole bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem, a o příjemcem přijatých opatřeních informovat poskytovatele, přičemž si poskytovatel vyhrazuje právo prověřit u příjemce plnění uložených opatření k nápravě.

Článek 5

Důsledky porušení podmínek poskytnutí podpory

1. V případě jakéhokoliv porušení povinností hlavním příjemcem je poskytovatel oprávněn pozastavit poskytování podpory a neposkytnout příslušnou část podpory ve stanovených lhůtách.

2. Porušení povinností hlavním příjemcem stanovených v čl. 4 odst. 1 se považuje za porušení rozpočtové kázně a má za následek podání podnětu k zahájení řízení o porušení rozpočtové kázně s tím, že

a) podle písm. a) se odvádí 100% takto neoprávněně použité podpory,

b) podle písm. b) se odvádí 100% poskytnuté podpory určené k dosažení toho výsledku, kterého nebylo dosaženo,

c) podle písm. c) se odvádí 5 % příslušné části podpory nepřevedené dalšímu účastníku,

d) podle písm. d) se odvádí 100 % takto nevrácené příslušné části podpory a její části vrácené v dalším kalendářním roce nad rámec povolených procentuálních limitů,

e) podle písm. e) se odvádí 100% veškeré dosud poskytnuté podpory,

f) podle písm. f) se odvádí 100% částky odpovídající stanovené smluvní pokutě,

g) podle písm. g) se odvádí 100% veškeré dosud poskytnuté podpory,

h) podle písm. h) se odvádí 5 % veškeré dosud poskytnuté podpory,

i) podle písm. i) se odvádí 100 % celkové podpory,

j) podle písm. j) se odvádí 100 % celkové podpory,

k) podle písm. k) se odvádí 5 % veškeré dosud poskytnuté podpory a

3. Porušení povinností hlavním příjemcem stanovených v čl. 4 odst. 2 má za následek

a) podle písm. a) smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každý byť započatý měsíc prodlení, maximálně však 50.000 Kč,

b) podle písm. b) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za každé takové jednotlivé porušení

c) podle písm. c) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč,- za každé takové jednotlivé porušení,

d) podle písm. d) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč,- za každý byť započatý den prodlení, maximálně však 50.000 Kč,

e) podle písm. e) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč,- za každé takové jednotlivé porušení,

f) podle písm. f) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč,- za každé takové jednotlivé porušení,

g) podle písm. g) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč,- za každé takové jednotlivé porušení a

h) podle písm. h) povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč,- za každé takové jednotlivé porušení.

4. Porušení některé z povinností dalším účastníkem má za následek uplatnění příslušných ustanovení podle tohoto článku vůči hlavnímu příjemci.

5. Odstoupení od Xxxxxxx nemá vliv na uplatnění ostatních příslušných ustanovení podle tohoto článku.

6. Hlavní příjemce bere na vědomí, že pokud soustavně porušuje své povinnosti nebo porušení vyhodnotí poskytovatel jako závažné, je poskytovatel oprávněn vyloučit návrhy projektů podané hlavním příjemcem do veřejných soutěží nebo veřejných zakázek ve výzkumu, vývoji a inovacích po dobu až 3 let ode dne, kdy bylo hlavnímu příjemci toto porušení prokázáno, nebo kdy ho písemně uznal. Pokud takto poruší povinnost další účastník, vyloučení projektů se bude uplatňovat v budoucnu vůči tomuto subjektu a odst. 4 se nepoužije. Poskytovatel takto příslušný subjekt upozorní o uplatnění tohoto článku kdykoliv v budoucnu, avšak v dostatečném předstihu

tak, aby nedocházelo k marnému podání návrhu projektu tímto subjektem jako hlavním uchazečem nebo dalším účastníkem.

7. Tímto článkem není dotčen nárok poskytovatele na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku porušení některé z povinností. Stanovené smluvní pokuty nezahrnují náhradu škody a aplikují se nad rámec dalších sankcí vyplývajících z právních předpisů nebo z této Smlouvy.

8. Jednotlivé smluvní pokuty stanovené podle tohoto článku se sčítají, maximálně však do výše odpovídající maximální výši podpory stanovené ve Smlouvě.

9. Pokud hlavní příjemce předpokládá, že nebude schopen splnit některou z výše uvedených povinností, je oprávněn nejpozději do lhůty jejího splnění podat žádost o změnu v souladu se směrnicí SME-07 Směrnice pro změnová řízení projektů u takové změny, která je touto směrnicí umožněna, anebo doručit poskytovateli písemné vyjádření o nemožnosti jejího splnění v důsledku vyšší moci nebo domnělého porušení povinností poskytovatelem. Poskytovatel si vyhrazuje právo trvat na dodržení této povinnosti ve stanovené lhůtě anebo stanovit dodatečnou lhůtu pro její splnění na základě vyhodnocení žádosti nebo vyjádření podle předchozí věty. Poskytovatel je oprávněn v kladném rozhodnutí podle této směrnice stanovit hlavnímu příjemci povinnost vrátit příslušnou část podpory (např. na základě žádosti o redukci výsledků).

10. Žádost nebo vyjádření podle předchozího odstavce podané později staví lhůtu pro počítání smluvních pokut podle dnů, týdnů či měsíců, nebo stanovenou lhůtu k nápravě.

11. Smluvní strany si budou počínat tak, aby v zájmu zachování řešení projektu předešli předčasnému ukončení Smlouvy výpovědí nebo odstoupením, pokud tak bude možné a s ohledem na povahu projektu a jeho řešení účelné, zejména vyvinou snahu o ukončení účasti dalšího účastníka na řešení projektu, který porušuje své povinnosti, nebo je pravděpodobně poruší, nebo přestal splňovat podmínky kvalifikace podle § 18 odst. 2 ZPVV. Poskytovatel si zároveň vyhrazuje právo k jednání s dalšími účastníky o pokračování v řešení projektu, pokud své povinnosti porušuje nebo pravděpodobně poruší hlavní příjemce, nebo přestal splňovat podmínky kvalifikace podle § 18 odst. 2 ZPVV. Tímto odstavcem nejsou dotčeny povinnosti hlavního příjemce nést následky porušení povinností podle tohoto článku.

12. Pokud hlavní příjemce porušil některou z výše uvedených povinností, vyzve jej písemně poskytovatel k nápravě, pokud je tak s ohledem na pochybení možné, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Poskytovatel může rovněž písemně příjemci oznámit zahájení některého hodnotícího procesu nebo veřejnosprávní kontroly za účelem prokázání skutečného stavu věci, přičemž v případě domnělého porušení rozpočtové kázně zpravidla provede veřejnosprávní kontrolu. Ve druhém případě výzvu k nápravě nahrazuje příslušné opatření k nápravě.

Článek 6

Smlouva o účasti na řešení projektu

1. Smlouva o účasti na řešení projektu slouží jako nástroj hlavního příjemce k zajištění dodržování výše uvedených povinností i dalšími účastníky.

2. Smlouva o účasti na řešení projektu musí být písemná a jejím obsahem je zejména

a) rozdělení práv k výsledkům, které vychází ze Závazných parametrů řešení projektu (přístup k výsledkům projektu a kapacitám a rozdělení práv k výsledkům projektu) a zároveň respektuje zákaz nepřímé státní podpory dle Rámce, tj. při stanovení spoluvlastnického poměru se úměrně přihlíží k poměru nákladů jednotlivých příjemců tak, aby nedocházelo k zakázané nepřímé státní podpoře,

b) úprava, řízení a kontrola vnesených a během řešení projektu pořízených či vytvořených práv, která jsou nezbytná pro řešení projektu,

c) závazek k dodržování povinností podle článku 4 i dalšími účastníky popř. k provádění veškeré potřebné součinnosti za účelem dodržení těchto povinností hlavním příjemcem,

d) závazek hlavního příjemce k převodu příslušné části podpory ze svého bankovního účtu na bankovní účty dalších účastníků včetně stanovení lhůty k tomuto převodu a

e) závazek smluvních stran k mlčenlivosti ohledně veškerých informací vztahujících se k řešení projektu včetně jeho návrhu tak, aby nebyly ohroženy výsledky a cíle jeho řešení,

přičemž v případě veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích jsou povinné náležitosti smlouvy o účasti na řešení projektu stanoveny příslušnou zadávací dokumentací.

3. Smlouva o účasti na řešení projektu může být předmětem hodnocení v rámci některého hodnotícího procesu nebo kontroly v rámci veřejnosprávní kontroly, pokud tak poskytovatel stanoví. Poskytovatel stanoví v příslušném opatření k nápravě, aby hlavní příjemce zajistil změnu smlouvy o účasti na řešení projektu, pokud ta bude v rozporu s pravidly poskytnutí podpory anebo se schváleným návrhem projektu.

Článek 7 Výpověď

1. Poskytovatel je oprávněn vypovědět Xxxxxxx v případě, že

a) hlavní příjemce či další účastník přestal splňovat podmínky kvalifikace podle § 18 odst. 2 ZPVV, s výjimkou pravomocného odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory,

b) pokud další pokračování na řešení projektu pozbyde účelnosti, zejména z důvodu paralelního řešení stejného nebo obdobného projektu jiným příjemcem s lepšími výsledky, a to i v jiném programu nebo u jiného poskytovatele, anebo z důvodu zastarání očekávaných výsledků projektů v důsledku existence jiných lépe využitelných metod a postupů, a pokud hlavní příjemce o těchto skutečnostech nevěděl a vědět nemohl,

c) je zřejmé, že postup při řešení projektu nevede k očekávaným výsledkům v důsledku skutečností hlavním příjemcem nezaviněných,

d) dojde v důsledku rozpočtového provizoria nebo krácení prostředků ze státního rozpočtu k regulaci čerpání státního rozpočtu nebo

e) se plnění povinností hlavního příjemce vyplývajících ze Smlouvy stane jinak nemožným

a povinnost plnit zanikne, a tato nemožnost nebyla způsobena porušením jeho povinností, přičemž toto plnění povinností není nemožným, lze-li je uskutečnit za ztížených podmínek nebo až po sjednaném termínu plnění.

2. Smluvní strany jsou si povinny vzájemně řádně vypořádat svá práva a povinnosti, zejména provést veškeré nezbytné činnosti spojené s předčasným ukončením řešení projektu (např., pokud je tak účelné, předložení závěrečné zprávy, provedení závěrečného hodnocení, provádění monitoringu udržitelnosti apod.).

3. Výpověď nabývá účinnosti dnem doručení písemné a odůvodněné výpovědi hlavnímu příjemci.

Článek 8 Odstoupení

1. Poskytovatel od Xxxxxxx odstoupí v případě, že

a) hlavní příjemce anebo další účastník se dopustil jednání (včetně nečinnosti v případech, kdy měl povinnost jednat), kterým sám porušil pravidla veřejné podpory, nebo v důsledku něhož dojde k porušení pravidel veřejné podpory na straně poskytovatele,

b) hlavní příjemce uvedl neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje nebo jiné skutečnosti ve veřejné soutěži nebo ve veřejné zakázce ve výzkumu, vývoji a inovacích, při uzavření smlouvy nebo na základě informačních povinností během řešení projektu a po jeho ukončení s úmyslem získat podporu nebo jinou výhodu,

c) hlavní příjemce porušil některou z povinností podle článku 4, přičemž pokud hlavního příjemce vyzval k nápravě, odstoupí poskytovatel od Xxxxxxx až po marném uplynutí stanovené lhůty k nápravě,

d) hlavní příjemce porušil opakovaně 3x některou z povinností, u kterých nejsou dány lhůty pro jejich plnění, ale jejich plnění je podmíněno jinými skutečnostmi,

e) hlavní příjemce anebo další účastník byl pravomocně odsouzen pro trestný čin týkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory,

f) další pokračování na řešení projektu pozbude účelnosti, zejména z důvodu paralelního řešení stejného nebo obdobného projektu jiným příjemcem s lepšími výsledky, a to i v jiném programu nebo u jiného poskytovatele, anebo z důvodu zastarání očekávaných výsledků projektů v důsledku existence jiných lépe využitelných metod a postupů, a pokud příjemce o těchto skutečnostech věděl nebo vědět měl (v pochybnostech se použije obdobné ustanovení o výpovědi),

g) je zřejmé, že postup při řešení projektu nevede k očekávaným výsledkům v důsledku skutečností hlavním příjemcem zaviněných (v pochybnostech se použije obdobné ustanovení o výpovědi) nebo

h) u příjemce byly po ukončení platnosti Smlouvy zjištěny na základě provedení některého z kontrolních procesů závažné finanční nesrovnalosti nebo podvod.

2. Poskytovatel není oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, kdy porušení povinností hlavním příjemcem bylo způsobeno výlučně nedodržením povinností poskytovatele.

3. Odstoupení nabývá účinnosti dnem doručení písemného a odůvodněného oznámení o odstoupení hlavnímu příjemci.

4. Odstoupením od Xxxxxxx nastávají jeho účinky uvedené v § 2004 a 2005 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Článek 9 Příjmy z projektů

1. Příjmy z projektů jsou jakékoliv příjmy příjemce v souvislosti s řešením projektu s výjimkou veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, které by za jiných okolností neměl, a s kterými se v průběhu řešení projektu nebo po jeho ukončení primárně nepočítá. Mezi příjmy z projektů se tudíž nezahrnují příjmy z deklarovaných výsledků. Jedná se tak o výhodu, které by se měl příjemce zbavit tak, že příslušnou částku odpovídající takovému příjmu z projektu odvede poskytovateli.

2. Mezi příjmy z projektů lze zahrnout zejména

a) úroky z příslušné části finančních prostředků z poskytnuté podpory po tu dobu, co je uložena na účtu příjemce,

b) jakékoliv komerční využití či jiné zpeněžení majetku pořízeného z podpory, který již nelze využít k samotnému řešení projektu a

c) sankce dodavatelům, včetně těch neuplatněných, při pořizování zboží či služeb za účelem řešení projektu popř. jiná náhradní plnění (např. slevy za pozdní dodání).

3. Příjemce je povinen si zároveň počínat jako řádný hospodář při generování příjmů, tj. nezamezovat jejich získávání, pokud by tak nečinil ani v případě, že by se jednalo o příjmy, které s projektem nesouvisí. Opačný postup bude posuzován jako porušení pravidel veřejné podpory. Příjemce však neporuší pravidla veřejné podpory ani nebude jednat v rozporu se zásadou řádného hospodáře v případě nezískání úroků, pokud bude mít uložené finanční prostředky z poskytnuté podpory na účtu zřízeném u České národní banky.

4. Kalkulaci příjmů z projektů popř. uvedení důvodů jejich neexistence za příslušný rok uvede hlavní příjemce do průběžné či závěrečné zprávy a odvede je poskytovateli nejpozději do 15. února roku následujícího na účet 6015-3125001/0710. Kalkulace nemusí přesně odpovídat realitě, pokud by příjemce musel vynaložit takové úsilí, které by bylo nepřiměřeně časově a administrativně nákladné v poměru ke zjištěnému výsledku. Příjemce nicméně v takových případech podle předchozí věty zvolí alespoň takovou jednoduchou metodu výpočtu, která se realitě blíží s tím, že

hlavním smyslem takové úpravy je povinnost příjemce zbavit se této výhody, jak je uvedena v odst. 1.

5. Za období pro odvod těchto příjmů z projektů se považuje doba řešení projektu a doba 3 let po ukončení řešení.

6. Pokud dojde k příjmům, které byly generovány z majetku pořízeného z podpory v té části, ve které mají být využity k řešení projektu, považují se tyto příjmy za nepovolené s důsledkem porušení rozpočtové kázně příjemce.

7. Povinnost odvádět se nevztahuje na příjmy, které nedosáhnou za příslušný kalendářní rok 200,- Kč v jednom projektu u jednoho příjemce.

Část C – Poskytování informací, mlčenlivost a předkládání zpráv

Článek 10

Poskytování informací a mlčenlivost

1. Poskytovatel zajistí předávání relevantních informací do IS VaVaI v souladu s hlavou VII ZPVV a nařízením vlády č. 397/2009 Sb. o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Za tímto účelem si od příjemce dle potřeby takové informace vyžádá, pokud je již neobdržel na základě jiných skutečností.

2. Všechny informace vztahující se k řešení projektu a k výsledkům projektu jsou považovány za důvěrné s výjimkou informací poskytovaných do IS VaVaI nebo informací, které je poskytovatel povinen poskytnout jiným orgánům státní správy, soudním orgánům nebo orgánům činným v trestním řízení. Poskytovatel si zároveň vyhrazuje právo poskytnout relevantní informace jiným poskytovatelům nebo jiným orgánům státní správy za účelem efektivního výkonu činností v souvislosti s poskytováním podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích.

3. Smluvní strany zajistí mlčenlivost o všech důvěrných informacích, a pokud byly na základě Smlouvy postoupeny třetí straně (i jiné organizační složce státu), zajistí, aby tyto třetí strany zachovávaly mlčenlivost o těchto informacích, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, a používaly je jen k účelům, k nimž jim byly předány.

4. Předchozí odstavec se nevztahuje na informování veřejnosti o tom, že projekt resp. jeho výstupy a výsledky byl nebo je spolufinancován z prostředků poskytovatele a příjemce zároveň postupuje v souladu s dokumentem „Pravidla pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR“.

5. Poskytovatel má právo na bezplatné, nevýlučné a neodvolatelné právo předkládat, rozmnožovat a rozšiřovat vědecké, technické a jiné články z časopisů, konferencí a informace z ostatních dokumentů týkajících se projektu, uveřejněných příjemcem nebo s jeho souhlasem.

6. Pokud je předmět řešení projektu předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, smluvní strany poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o nichž to stanoví příslušný zákon.

7. Smluvní strany jsou povinnosti zachovávat mlčenlivost zproštěny,

a) pokud se obsah informací, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, stane veřejně přístupným, a to na základě jiných činností prováděných mimo rámec Smlouvy nebo na základě opatření, která nesouvisí s řešením projektu, nebo

b) pokud byl požadavek zachovávat mlčenlivost odvolán těmi, v jejichž prospěch byla tato povinnost stanovena.

Článek 11 Předkládání zpráv

1. Hlavní příjemce předkládá v průběhu řešení projektu a po jeho skončení tyto zprávy:

a) průběžnou zprávu o postupu řešení projektu za každý rok řešení do 15. ledna následujícího kalendářního roku anebo do 15. dne následujícího měsíce po ukončení jiného období či etapy řešení projektu, nestanoví-li poskytovatel jinak,

b) mimořádnou zprávu na základě písemné žádosti poskytovatele, zejména v případě jeho podezření porušování výše uvedených povinností příjemcem, a to ve lhůtě, která nesmí být kratší 30 kalendářní dní, v rozsahu a způsobu předložení stanoveném poskytovatelem,

c) závěrečnou zprávu o řešení projektu spolu s implementačním plánem do 30 dnů ode dne ukončení řešení projektu uvedeném v Závazných parametrech řešení projektu a

d) zprávu o implementaci výsledků.

2. Závěrečná zpráva nahrazuje průběžnou zprávu za poslední rok či poslední etapu řešení projektu.

3. Pokud ve veřejné zakázce ve výzkumu, vývoji a inovacích vychází termín ukončení etapy ve lhůtě kratší než 3 měsíce po začátku řešení projektu anebo 3 měsíce před termínem ukončení řešení projektu, povinnost předložit tuto zprávu je splněna až předložením následující průběžné nebo závěrečné zprávy. U veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích s dobou řešení kratší 13 měsíců (včetně) hlavní příjemce předkládá pouze závěrečnou zprávu. Tímto odstavcem není dotčena povinnost předložit v termínu dle odstavce 1. finanční část zprávy.

4. Zpráva se považuje za předloženou, pokud je doručena na adresu poskytovatele a obsahuje veškeré povinné náležitosti a jsou k ní přiloženy další povinné dokumenty, zejména je k průběžné (pokud býti má) nebo závěrečné zprávě přiložen implementační plán.

5. Způsob, forma a další podmínky vypracování a předkládání zpráv a dalších podkladů příjemcem jsou stanoveny v příslušném hodnotícím procesu, zejména směrnice SME-12 Směrnice pro předkládání a zpracování zpráv.

Část D – Vlastnictví majetku, práva k výsledkům a využití výsledků

Článek 12 Vlastnictví majetku

1. Vlastníky majetku potřebného k řešení projektu jsou ve smyslu § 15 ZPVV hlavní příjemce a další účastníci, kteří si uvedený majetek pořídili nebo ho při řešení projektu vytvořili.

2. Je-li příjemcem organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, je vlastníkem takového majetku Česká republika.

3. Je-li příjemcem organizační složka územního samosprávného celku, je vlastníkem takového majetku územní samosprávný celek.

Článek 13

Implementační plán výsledků projektu a smlouva o využití výsledků

1. Návrh implementačního plánu výsledků projektu s výjimkou plnění veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích předkládá příjemce společně se závěrečnou zprávou jako její přílohu, popř. i společně s průběžnou zprávou jako její přílohu, pokud bylo výsledku dosaženo během řešení projektu. Návrh implementačního plánu výsledků projektu musí zahrnovat zejména všechny nároky na práva k výsledkům projektu a návrhy na využití výsledků projektu v časovém harmonogramu a shrnout veškeré skutečnosti z předchozích zpráv včetně těch, kterými se příjemce nehodlá dále komerčně ani výzkumně zabývat, a další povinné náležitosti uvedené ve formuláři pro implementační plán, který je součástí směrnice SME-12 Směrnice pro předkládání a zpracování zpráv. Návrh implementačního plánu výsledků projektu musí být vypracován v souladu s podmínkami Smlouvy a se Závaznými parametry řešení projektu.

2. Poskytovatel si vyhrazuje právo sledovat plnění implementačního plánu výsledků po celou dobu jeho platnosti, min. však po dobu 3 let od dosažení výsledku, nejpozději však do 3 let po ukončení řešení projektu, a to zejména na základě příjemcem předkládaných zpráv o implementaci v souladu s příslušným hodnotícím procesem.

3. Smlouva o využití výsledků obsahuje zejména

a) název a identifikační údaje projektu,

b) vymezení výsledků a jejich srovnání s cíli projektu,

c) úprava vlastnických a užívacích práv k výsledkům podle § 16 ZPVV,

d) způsob využití výsledků a doba, ve které budou výsledky využity, nejdéle však do 5 let od ukončení řešení projektu,

e) rozsah stupně důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních právních předpisů,

f) sankce za porušení smlouvy a

g) datum nabytí a ukončení účinnosti smlouvy.

4. Smlouva o využití výsledků musí být uzavřena v souladu s podmínkami Smlouvy.

5. Poskytovatel si vyhrazuje právo kontroly obsahu smlouvy o využití výsledků a kontrolu její úplnosti.

Článek 14

Práva k výsledkům projektu a jejich ochrana

1. Všechna práva k výsledkům projektu, který není veřejnou zakázkou ve výzkumu, vývoji a inovacích, patří hlavnímu příjemci a dalším účastníkům. Každému z těchto subjektů patří příslušná část výsledku podle smlouvy o účasti na řešení projektu za předpokladu, že toto rozdělení respektuje zákaz nepřímé státní podpory dle Rámce (srov. např. kapitola 2.2 Rámce).

2. Jde-li o výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, který nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich zveřejnění a využití výsledků je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele.

3. Jde-li o výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, který lze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, potom hlavní příjemce, pokud poskytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení vlastnické právo převést na poskytovatele. Hlavní příjemce má nárok na úhradu prokazatelných nákladů s tím spojených, pokud nebyly součástí uznaných nákladů projektu. Ke zveřejnění výsledků před podáním přihlášky k průmyslové právní ochraně je nutný písemný souhlas poskytovatele.

4. Hlavní příjemce ručí za právní nezávadnost projektu, tj. ručí za to, že výsledky projektu nezasahují do práv k předmětům duševního vlastnictví nebo jiných práv třetích osob, a to pro jakékoliv využití výsledků projektu v České republice i v zahraničí. Záruky působí i ve vztahu k dalším účastníkům.

5. Hlavní příjemce může zveřejnit informace o výsledcích projektu, ke kterým má majetková práva, pokud jejich zveřejněním není dotčena jejich ochrana, postupuje podle Pravidel pro publicitu projektů podpořených z prostředků TA ČR a pokud o svém záměru zveřejnění v dostatečném předstihu informoval další účastníky.

Článek 15

Využití a poskytování výsledků

1. Podrobnosti využití výsledků projektu budou stanoveny ve schváleném implementačním plánu výsledků projektu a ve smlouvě o využití výsledků.

2. V případě výsledku plně financovaného z veřejných prostředků, který není výsledkem veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, je hlavní příjemce povinen zpřístupnit výsledky

za stejných podmínek, stanovených ve smlouvě o využití výsledků, všem zájemcům o využití výsledků.

3. V případě výsledku, který není výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, financovaného z veřejných prostředků, ve výši přesahující 50 % a nižší než 100 % výše nákladů projektu je hlavní příjemce povinen za podmínek stanovených ve smlouvě o využití výsledků přednostně poskytnout výsledky těm subjektům, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely.

4. V případě výsledku, který není výsledek veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, podílově financovaného z veřejných prostředků ve výši dosahující 50 % nebo méně nákladů projektu musí být součástí smlouvy o využití výsledků dohoda o způsobu a termínech využití výsledků s těmi subjekty, které se na podpoře z neveřejných zdrojů podílely.

5. V případě nevyužití výsledku podle odstavce 3 nebo 4 způsobem a v době stanovené ve smlouvě o využití výsledků, je hlavní příjemce povinen poskytnout dosažené výsledky k využití výsledků za nediskriminujících podmínek všem zájemcům.

6. Příjemce je oprávněn poskytnout výsledky, které nejsou výsledkem veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích, pouze za úplatu minimálně ve výši odpovídající jeho tržní ceně. Pokud tato nelze objektivně zjistit, postupuje příjemce jako řádný hospodář tak, aby získal co nejvyšší možnou protihodnotu, kterou je možné zpravidla stanovit součtem nákladů na dosažení výsledku a přiměřeným ziskem. Při poskytování výsledků subjektu, který se podílel na podpoře

z neveřejných zdrojů, bude výše úplaty za poskytnutí výsledků snížena o výši neveřejné podpory poskytnuté tímto subjektem.

Část E – Náklady a kontroly

Článek 16 Uznané náklady projektu

1. Všechny finanční prostředky poskytnuté poskytovatelem jako podpora na řešení projektu výzkumu a vývoje mají charakter účelově určených finančních prostředků.

2. Uznané náklady musí být

a) vynaloženy v souladu s cíli programu a musí bezprostředně souviset s řešením projektu,

b) způsobilými náklady,

c) prokazatelně zaplaceny příjemcem v maximálně době splatnosti do 30 dnů (tato podmínka se nevztahuje na vyúčtování odpisů), bez ohledu na dobu splatnosti stanovenou mezi příjemcem a dodavatelem,

d) doloženy průkaznými doklady,

e) přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým) a

f) vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro řešení projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu),

přičemž splnění těchto podmínek se prokazuje v rámci hodnotících a kontrolních procesů popř. na žádost poskytovatele.

3. Za uznaný náklad se nepovažuje poskytnuté plnění mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky navzájem. Za uznaný náklad se nepovažují rovněž náklady se zdanitelným plněním mezi dnem, ve kterém nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, a mezi dnem, ve kterém dojde v souladu se SME-07 Změnová řízení projektů ke schválení takové přeměny, ledaže příjemce požádal včas o souhlas s přechodem práv a povinností při takové přeměně podle

§ 14a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) a pozdní schválení bylo zapříčiněno výhradně z důvodů na straně poskytovatele.

4. Pokud dojde k nabytí účinnosti Smlouvy ke dni pozdějšímu, než je den uvedený jako začátek řešení projektu v Závazných parametrech řešení projektu, bude na náklady spotřebované na řešení projektu mezi těmito dny pohlíženo, jako by se jednalo o náklady spotřebované po nabytí účinnosti Smlouvy.

5. Na každý náklad se pohlíží tak, jakoby byl financován z poskytnuté podpory a neveřejného zdroje v poměru podle míry poskytnuté podpory daného účastníka v daném roce.

6. V případě, že ze Závazných parametrů řešení projektu vyplývá závazek dosažení dvou a více výsledků v rámci řešení projektu, pro účely Smlouvy se považuje výše poskytnuté podpory potřebná k dosažení každého jednotlivého výsledku podpora vypočtená podle vzorce, kde hodnota výsledku je rovna hodnotě bodů2 tohoto výsledku vynásobeného podílem celkové podpory ku celkovým bodům všech deklarovaných výsledků.

7. O všech vynaložených nákladech projektu je příjemce povinen vést oddělenou účetní evidenci v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění.

8. V případě, že příjemce je plátcem daně z přidané hodnoty a tuto daň si uplatňuje u finančního úřadu, nelze ji považovat za uznaný náklad.

9. Veškeré náklady musí prokazatelně souviset s předmětem projektu, dále musí být přiřazeny ke konkrétní činnosti v rámci projektu a také ke konkrétním kategoriím výzkumu a vývoje, tj. na aplikovaný výzkum nebo na experimentální vývoj, a na vyžádání poskytovatele doloženy.

10. Sníží-li se výše uznaných nákladů, sníží se úměrně i maximální výše podpory při zachování stanovené míry podpory.

2 P (evropský patent EPO, patent USA USPTO a Japonska) – 500 b, P (český nebo národní patent s výjimkou patentu USA a Japonska) – 200 b., Patent (ostatní patenty) – 40 b., N - 40 b, Z – 100 b., F – 40 b., G

– 40 b., H – 40 b., R – 40 b., V – 50 b.

11. V případě, že příjemce pořizuje pro účely řešení projektu hmotný či nehmotný majetek nebo služby a zároveň nelze aplikovat výjimku podle § 8 odst. 5 ZPVV (specifikace v návrhu projektu), je povinen postupovat podle příslušných ustanovení ZVZ platných pro dotovaného zadavatele, pokud sám není sektorovým nebo veřejným zadavatelem, s výjimkou ustanovení § 2 odst. 3 ZVZ, tzn. vždy bez ohledu na míru či výši poskytnuté podpory.

Článek 17

Jednotlivé kategorie způsobilých nákladů

1. Veškeré jednotlivé typové náklady neuvedené v tomto článku se považují za nezpůsobilé a nemohou být tudíž ani uznané.

2. Způsobilé náklady se vykazují v těchto položkách:

a) osobní náklady,

b) investice,

c) náklady na subdodávky,

d) ostatní přímé náklady a

e) ostatní nepřímé náklady.

3. Osobní náklady zahrnují náklady na mzdy nebo platy a povinné odvody na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a další zákonné povinnosti zaměstnavatele nebo povinnosti zaměstnavatele vyplývající z platných vnitřních předpisů (např. fond kulturních a sociálních potřeb, sociální fond, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, apod.). Odměny mohou být vypláceny jen pracovníkům, kteří jsou zaměstnanci podle zákona 262/2006 Sb., zákoník práce a podílí se na řešení předmětného projektu, a nepřevyšují maximální roční součet dvou měsíčních platů. Mzdy nebo platy, odměny z dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce musí odpovídat schválenému mzdovému, platovému nebo jinému předpisu příjemce. V případě náhrad jsou způsobilými náklady náhrady za dovolenou a nemoc (a to u pracovníka s pevně stanoveným pracovním úvazkem v projektu). Osobě samostatně výdělečně činné jako samostatnému příjemci náleží odměna za činnost při řešení návrhu projektu, pokud odpovídá hodinové sazbě zaměstnanců s obdobnou kvalifikací či zkušeností (je v místě a čase obvyklá).

4. Investice zahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Za způsobilé výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku potřebného pro řešení projektu je považována pouze ta část pořizovací ceny investice, která je rovna výši odpisů odpovídající délce trvání projektu, v rozsahu jeho využívání a době využívání pro potřeby řešení projektu vypočtené pomocí zavedených účetních postupů. Při odepisování lze použít účetní nebo daňové odpisy. V případě, že budou využity účetní odpisy, délka odepisování nesmí být kratší než doba stanovená u daňových odpisů (dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví).

5. Náklady na subdodávky představují náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, tj. přenesení části výzkumné činnosti projektu na dodavatele. Dodavatelem subdodávek nesmí být člen řešitelského týmu ani jiný zaměstnanec příjemce nebo osoba spojená (ve smyslu § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) s příjemcem. Náklady na subdodávky jsou omezeny 20

% z celkových uznaných nákladů všech účastníků projektu za celou dobu řešení; to neplatí ve veřejné zakázce ve výzkumu, vývoji a inovacích, kde tyto náklady může poskytovatel v souladu se ZVZ omezit věcně v zadávacích podmínkách.

6. Ostatní přímé náklady zahrnují

a) náklady na ochranu práv duševního vlastnictví, která jsou výsledkem projektu (zejména související poplatky, překlady, rešerše, náklady na patentového zástupce) a náklady na ochranu již vznesených práv k duševnímu vlastnictví potřebného k řešení projektu,

b) další provozní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, kterými jsou materiál, zásoby, služby a drobný hmotný a nehmotný majetek,

c) náklady na provoz, opravy a údržbu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku využívaného při řešení projektu, a to ve výši odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití,

d) část odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši odpovídající délce období a podílu předpokládaného užití tohoto majetku pro řešení

projektu, který nebyl pořízen z veřejných prostředků a není zahrnut do kategorie investice tohoto projektu,

e) cestovní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (náklady na pracovní pobyty, konferenční poplatky), a s tím spojené cestovní náhrady podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, přičemž musí být prokazatelný přínos cesty pro řešení projektu, tj. zejména je naplněna podmínka aktivní účasti na pracovní cestě, anebo pracovní cesta je již deklarována ve schváleném návrhu projektu, a

f) stipendia uvedená v § 91 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), resp. jeho poměrnou část, pokud student provádí činnost podle tohoto ustanovení i mimo příslušný projekt.

Za podmínek existence vnitřního předpisu, prokázání prvotními účetními doklady, bez započtení zisku a dodržení všech principů uvedených v této části, lze uznat rovněž plnění mezi organizačními složkami příjemce (tzv. vnitrofaktury).

7. Nepřímé náklady jsou náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, resp. pouze jejich část určená podle některé z následujících metod, např. administrativní náklady, nájemné, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby, pokud již nejsou uvedené v jiných kategoriích. Nepřímé náklady se musí vztahovat k projektu a musí být vykazovány v souladu

a) s metodou vykazování skutečných nepřímých nákladů, tzv. metodou „full cost“, kdy organizace má již existující systém a vnitřní předpis, na jejichž základě přiřazuje jednotlivé

nepřímé náklady danému projektu, takto vykázané nepřímé náklady musí být podloženy patřičnými účetními doklady a výše nepřímých nákladů není limitována, nebo

b) metodou vykazování nepřímých nákladů na základě pevné sazby, tzv. metodou „flat rate“, do výše 20 % ze součtu skutečně vykázaných osobních nákladů a ostatních přímých nákladů příjemce v příslušném roce, kdy takto vykázané nepřímé náklady se nemusí dokládat patřičnými účetními doklady.

Článek 18

Přesun a změna uznaných nákladů projektu a podpory

1. Uznané náklady a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení projektu mohou být změněny v průběhu řešení maximálně o 50 % výše uznaných nákladů nebo výše podpory z veřejných prostředků uvedených ve Smlouvě, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích.

2. SME-07 Změnová řízení projektů stanoví postup smluvních stran v případě žádosti hlavního příjemce o změnu ohledně přesunu nebo změny uznaných nákladů projektu a výše podpory.

Článek 19 Kontroly a hodnocení

1. Poskytovatel je oprávněn provádět kdykoliv veřejnosprávní kontrolu v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, postupem podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a v minimálním rozsahu stanoveném § 13 ZPVV. Poskytovatel postupuje podle těchto předpisů a podle směrnice SME-22 Veřejnosprávní finanční kontrola.

2. Poskytovatel je dále oprávněn provádět hodnotící procesy během řešení projektu i po jeho ukončení. Smluvní strany za tímto účelem postupují podle příslušných vnitřních předpisů poskytovatele.

3. Hlavní příjemce je povinen umožnit poskytovateli či jím pověřeným osobám provádět komplexní kontrolu podle tohoto článku a zpřístupnit svou účetní evidenci související přímo či nepřímo

s projektem podle ustanovení § 8 odst. 1 ZPVV, a to kdykoli v průběhu řešení projektu nebo do deseti let od ukončení účinnosti této smlouvy a poskytnout mu při ní potřebnou součinnost. Tímto ujednáním nejsou dotčena ani omezena práva kontrolních a finančních orgánů státní správy České republiky.

4. Pokud si tak poskytovatel vyžádá, předloží hlavní příjemce při kontrole či hodnocení výše uvedené doklady i za dalšího účastníka, které si od něj v dostatečném předstihu obstará.

5. Příjemce bere na vědomí, že v průběhu realizace veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích může docházet k hodnocení odborným garantem. Hodnocení odborným garantem není považováno za kontrolní ani hodnotící proces, nepodléhá jejich příslušným pravidlům a ani je nijak nenahrazuje. Příjemce se s odborným garantem může dohodnout na místě provedení hodnocení, přičemž platí to, že nemá povinnost hodnocení odborným garantem umožnit. Příjemce

zároveň bere na vědomí, že poskytovatel bude po odborném garantovi vyžadovat veškeré dokumenty s jeho hodnocením spojené, včetně ročního plánu, který do 14 dnů po jeho obdržení zašle příjemci na vědomí.

ČÁST F – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Spory smluvních stran

1. Spory smluvních stran, vznikající z této Smlouvy a v souvislosti s ní, budou rozhodovány příslušným orgánem, resp. soudem.

Článek 21 Změny smlouvy

1. Smlouva, včetně jejích příloh, může být doplňována, upravována a měněna pouze písemnými, po sobě číslovanými dodatky ke Smlouvě, podepsanými smluvními stranami, s výjimkou těch případů, které jsou uvedeny ve směrnici SME-07 Změnová řízení projektů (v příloze č. 2 této směrnice s názvem Typy změn u realizovaných projektů - způsob jejich posouzení hodnotícími orgány TA ČR) jako případy změn nevyžadující vyhotovení dodatku ke Smlouvě, kde změna nabývá platnosti a účinnosti zasláním schválení změny hlavnímu příjemci. Ústní dohody nejsou pro smluvní strany závazné.

2. Pokud dochází k jakýmkoliv změnám v návrhu projektu, které nejsou zároveň Závaznými parametry řešení projektu, příjemce o nich informuje poskytovatele až v následující průběžné či závěrečné zprávě a nepodává o nich oznámení či žádost o změnu ve smyslu článku 4 odst. 2 písm. d). Součástí informace o takové změně je i doba, kdy nastala, a odůvodnění.

3. Předchozí odstavec dopadá i na případy, kdy dojde ke vzniku výsledků, které nejsou uvedeny jako deklarované v Závazných parametrech řešení projektu, nicméně vznikají během řešení projektu za účelem dosažení těchto deklarovaných výsledků.

Článek 22 Ukončení platnosti Xxxxxxx

1. Platnost Smlouvy je ukončena po 3 letech ode dne ukončení řešení projektu, pokud se smluvní strany nedohodnou na jejím prodloužení.

2. Platnost Smlouvy je ukončena rovněž výpovědí nebo odstoupením.

3. Doba platnosti Smlouvy zahrnuje dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel, které není delší než 180 dnů ode dne ukončení řešení projektu. Doba

platnosti smlouvy však nezahrnuje dobu řešení projektu, která předchází podpisu obou smluvních stran. Článek 16 odst. 4 není zněním tohoto odstavce dotčen.