S T A N O V Y

S T A N O V Y

Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

Ve znění změn schválených na mimořádné valné hromadě společnosti

konané dne 7. května 201010. září 2010

I.

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Akciová společnost Telefónica O2 Czech Republic, a.s. (dále jen „společnost“) byla založena jednorázově Fondem národního majetku České republiky se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, jako jediným zakladatelem, zakladatelskou listinou obsahující rozhodnutí zakladatele ve smyslu tehdy platných a účinných ustanovení

§ 171 odst. 1 a § 172 odst. 2, 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“), ze dne 16. 12. 1993 ve formě notářského zápisu.

Čl. 1

Obchodní firma a sídlo společnosti

1. Obchodní firma společnosti zní:

Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

2. Sídlem společnosti je Praha.

Čl. 2

Trvání společnosti

Společnost byla založena na dobu neurčitou.

Čl. 3

Předmět podnikání (činnosti) společnosti

Předmětem podnikání (činnosti) společnosti je:

1. Výkon komunikačních činností na území České republiky:

a) veřejná pevná síť elektronických komunikací,

b) veřejná síť pro přenos rozhlasového a televizního signálu,

c) veřejná pevná telefonní síť,

d) veřejně dostupná telefonní služba,

e) zajišťování veřejné mobilní telefonní sítě,

f) ostatní hlasové služby (služba je poskytována jako veřejně dostupná),

g) pronájem okruhů (služba je poskytována jako veřejně dostupná),

h) šíření rozhlasového a televizního signálu (služba je poskytována jako veřejně dostupná),

i) služby přenosu dat (služba je poskytována jako veřejně dostupná),

j) služby přístupu k síti Internet (služba je poskytována jako veřejně dostupná),

k) ostatní hlasové služby (služba není poskytována jako veřejně dostupná).

2. Provozování převzatého rozhlasového a televizního vysílání.

3. Projektová činnost ve výstavbě.

4. Provádění staveb, jejich změn a odstraňování.

5. Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení.

6. Výkon zeměměřických činností.

7. Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení.

8. Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob.

9. Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence.

10. Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

V rámci výroby, obchodu a služeb neuvedených v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, tj. zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 455/1991 Sb.“), se společnost zabývá podnikáním (činnostmi) v následujících oborech:

a) Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce

b) Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí

c) Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení

d) Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti

e) Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí

f) Výroba měřicích, zkušebních, navigačních, optických a fotografických přístrojů a zařízení

g) Výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí

h) Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti

i) Velkoobchod a maloobchod

j) Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě

k) Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály

l) Pronájem a půjčování věcí movitých

m) Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků

n) Projektování elektrických zařízení

o) Opravy a údržba potřeb pro domácnost, předmětů kulturní povahy, výrobků jemné mechaniky, optických přístrojů a měřidel

p) Zprostředkování obchodu a služeb

q) Činnost informačních a zpravodajských kanceláří

r) Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy

s) Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd

t) Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově- obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů

II.

ZÁKLADNÍ KAPITÁL, AKCIE, AKCIONÁŘI

Čl. 4

Základní kapitál, akcie společnosti

1. Výše základního kapitálu společnosti je 32 208 990 000,- Kč (slovy: třicet dvě miliardy dvě stě osm milionů devět set devadesát tisíc korun českých).

2. Základní kapitál společnosti uvedený v odst. 1 je rozvržen na:

a) 322 089 890 kmenových akcií na majitele jméno o jmenovité hodnotě 100,- Kč na akcii,

b) 1 kmenovou akcii na jméno o jmenovité hodnotě 1 000,- Kč.

3. Akcie společnosti jsou vydány v zaknihované podobě.

4. Seznam akcionářů nahrazuje v souladu s ustanovením § 156 odst. 2 poslední věta obchodního zákoníku evidence zaknihovaných cenných papírů vedená podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „zákon č. 256/2004 Sb.”).

Čl. 5

Akcionáři společnosti

1. Práva a povinnosti akcionáře stanoví právní předpisy a tyto stanovy. Akcionářem společnosti může být tuzemská i zahraniční právnická nebo fyzická osoba.

2. Akcionář je v souladu s obchodním zákoníkem oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a dostat na ní, případně před ní, vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, popř. jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. Poskytování vysvětlení akcionáři se řídí především ustanovením § 180 odst. 4 a 5 obchodního zákoníku. Uplatňování návrhů a protinávrhů se řídí především ustanovením § 180 odst. 6 a 7 obchodního zákoníku.

3. Akcionář má právo na podíl ze zisku společnosti (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospodaření schválila k rozdělení. Tento podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií akcionáře ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Akcionář není povinen vrátit společnosti dividendu přijatou v dobré víře.

4. Po dobu trvání společnosti, ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn požadovat vrácení svého vkladu. Za vrácení vkladu se nepovažuje plnění poskytnuté:

a) v důsledku snížení základního kapitálu,

b) při odkoupení jeho akcií společností, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky,

c) při vrácení zatímního listu nebo jeho prohlášení za neplatný,

d) při rozdělování podílu na likvidačním zůstatku.

5. Při likvidaci společnosti má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje stejně jako podíl na zisku podle odst. 3, s tím, že se dále postupuje podle ustanovení § 220 obchodního zákoníku.

6. Akcionář je povinen vykonávat svá práva ve vztahu ke společnosti odpovědně, zejména tak, aby nedocházelo k neoprávněným zásahům do práv a právem chráněných zájmů společnosti a ostatních akcionářů, které mu jsou nebo mohou a mají být známy. Akcionář není povinen vykonávat hlasovací práva spojená se všemi svými akciemi stejným způsobem.

7. Společnost je povinna vystupovat vůči všem akcionářům čestně a spravedlivě, zacházet za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně a umožnit všem akcionářům rovné uplatnění jejich práv. Společnost je povinna vystupovat vůči všem akcionářům odpovědně, zejména tak, aby nedocházelo k neoprávněným zásahům do práv a právem chráněných zájmů akcionářů, které společnosti jsou nebo mohou a mají být známy.

III.

ORGÁNY SPOLEČNOSTI A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ

Čl. 6

Orgány společnosti

Orgány společnosti jsou:

A) valná hromada,

B) představenstvo,

C) dozorčí rada,

D) výbor pro audit.

A) VALNÁ HROMADA

Čl. 7

Valná hromada a její postavení

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti.

2. Jednání valné hromady je neveřejné.

Čl. 8

Působnost valné hromady

1. Do výlučné působnosti valné hromady náleží:

a) schvalování jednacího řádu valné hromady,

b) rozhodnutí o změnách těchto stanov, nejde-li o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

c) rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu nebo o pověření představenstva podle § 210 obchodního zákoníku (tj. aby představenstvo rozhodlo o zvýšení základního kapitálu) či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu akcií,

d) rozhodnutí o snížení základního kapitálu,

e) rozhodnutí o vydání dluhopisů, u kterých rozhodnutí valné hromady vyžaduje obchodní zákoník,

f) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku,

g) rozhodnutí o přeměně společnosti, pokud ze zákona nevyplývá, že takováto rozhodnutí je oprávněno učinit představenstvo,

h) rozhodnutí o změně druhu akcií a o změně práv spojených s jednotlivými druhy akcií,

i) rozhodnutí o změně podoby a formy akcií,

j) volba a odvolání členů dozorčí rady, s výjimkou členů dozorčí rady volených zaměstnanci podle ustanovení § 200 obchodního zákoníku,

k) schválení řádné a mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty, stanovení výše a splatnosti tantiém, stanovení výše a splatnosti dividend, jakož i schválení zásad pro použití nerozděleného zisku,

l) rozhodnutí o zvýšení rezervního fondu nad hranici určenou v Čl. 31 odst. 1 a 2, a to v souladu s Čl. 31 odst. 3,

m) projednání zprávy představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku, jako součásti výroční zprávy podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 563/1991 Sb.“),

n) schvalování smluv uvedených v § 67a obchodního zákoníku,

o) rozhodnutí o vytvoření a zásadách použití dalších fondů vytvářených ze zisku,

p) rozhodnutí o schválení pravidel odměňování členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit a stanovení odměn členů představenstva, členů dozorčí rady a členů výboru pro audit a splatnosti těchto odměn,

q) rozhodnutí o schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství a jejich změn, pokud společnost takové smlouvy uzavře,

r) rozhodnutí o schválení smluv o výkonu funkce členů dozorčí rady a pravidel pro poskytování nenárokových plnění členům dozorčí rady společnosti,

s) rozhodnutí o určení auditora k provedení povinného auditu nebo ověření dalších dokumentů, pokud takovéto určení vyžadují právní předpisy,

t) volba a odvolání členů výboru pro audit,

u) rozhodnutí o schválení smluv o výkonu funkce členů výboru pro audit a pravidel pro poskytování nenárokových plnění členům výboru pro audit,

v) rozhodnutí o schválení finanční asistence, pokud takové schválení vyžadují právní předpisy,

w) rozhodnutí o dalších otázkách, které podle zákona nebo těchto stanov náležejí do působnosti valné hromady.

2. Valná hromada si nemůže vyhradit rozhodování záležitostí, které jí nesvěřuje zákon nebo tyto stanovy.

3. Pokud to předem schválí valná hromada a budou splněny další podmínky vyplývající z právních předpisů, může společnost poskytovat finanční asistenci podle § 161f obchodního zákoníku pro účely získání akcií nebo zatímních listů společnosti. Při splnění podmínek vyplývajících z právních předpisů může být rovněž poskytnuta finanční asistence podle § 161g obchodního zákoníku.

Čl. 9

Svolání valné hromady

1. Valnou hromadu svolává minimálně jedenkrát ročně představenstvo společnosti tak, aby se konala nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období; může tak učinit i tehdy, jestliže to uzná za nutné v zájmu společnosti. Za podmínek uvedených v § 184a odst. 1 může valnou hromadu místo představenstva společnosti svolat i člen představenstva společnosti.

2. Představenstvo svolá mimořádnou valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti předpokládat, nebo pokud zjistí, že se společnost dostala do úpadku, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného opatření, pokud z právních předpisů nevyplývá něco jiného.

3. V případech stanovených zákonem svolává valnou hromadu dozorčí rada společnosti nebo jiné osoby, a to stejným způsobem jako představenstvo společnosti.

4. Akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie nebo zatímní listy, jejichž jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 3 % základního kapitálu společnosti, mohou požádat představenstvo o svolání mimořádné valné hromady k projednání navržených záležitostí. Každá z navržených záležitostí musí být doplněna odůvodněním nebo návrhem usnesení. Žádost doloží akcionář nebo akcionáři aktuálním výpisem ze zákonem stanovené evidence, kde jsou registrovány akcie společnosti; pokud tak neučiní, je společnost oprávněna obstarat si potřebný výpis sama na náklady tohoto akcionáře nebo akcionářů.

Akcionář nebo akcionáři podle předchozího odstavce mají právo, aby byla jimi navržená záležitost zařazena na pořad jednání valné hromady, a to za předpokladu, že takový návrh, obsahující odůvodnění nebo návrh usnesení ke každému z bodů, bude doručen představenstvu společnosti ve lhůtě stanovené v § 182 odst. 1 písm. a) obchodního zákoníku.

5. Valná hromada se svolává, pokud jde o akcionáře mající akcie na majitele, oznámením uveřejněným způsobem uvedeným v Čl. 37 odst. 1, a pokud jde o akcionáře mající akcie na jméno, písemnou pozvánkou zaslanou způsobem uvedeným v Čl. 37 odst. 1 a to v obou případech nejpozději 30 dnů přede dnem jejího konání, pokud z obchodního zákoníku nevyplývá lhůta kratší.

POznámení o konání valné hromady a pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat alespoň:

a) obchodní firmu a sídlo společnosti,

b) místo, datum a hodinu konání valné hromady,

c) označení, zda se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní valná hromada,

d) pořad jednání valné hromady,

e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,

f) další náležitosti uložené těmito stanovami nebo usnesením valné hromady nebo právními předpisy.

6. Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je sedmý den přede dnem konání valné hromady. Společnost zajistí výpis ze zákonem stanovené evidence, kde jsou registrovány akcie společnosti, a to podle stavu k rozhodnému dni; tento výpis slouží k určení osob oprávněných účastnit se valné hromady a vykonávat na ní práva akcionáře, včetně hlasovacího práva, ledaže ze zákona nebo těchto stanov vyplývá něco jiného.

7. Místo, datum a hodina konání valné hromady musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly možnost akcionářů účastnit se valné hromady.

Čl. 10

Organizace valné hromady

1. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně, prostřednictvím osoby oprávněné za něj jednat nebo v zastoupení, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného; takto zúčastněný akcionář se pokládá za přítomného.

Plná moc pro zastupování akcionáře na valné hromadě musí být písemná, pokud z právních předpisů nebo těchto stanov nevyplývá něco jiného, a musí z ní vyplývat, zda byla akcionářem udělena zmocněnci pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách společnosti v určitém období. Pro udělení plné moci může akcionář využít též standardizovaného formuláře, který společnost zpřístupní v souladu s § 120 odst. 3 a 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „zákon č. 256/2004 Sb.”).

Akcionář může zmocnit též členy orgánů společnosti, a to za předpokladu, že členové orgánů společnosti uveřejní společně s pozvánkou na valnou hromadu nebo oznámením o konání valné hromady veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů příslušného člena orgánů společnosti.

Akcionáři mohou společnosti oznamovat udělení plné moci k zastupování na valné hromadě, jakož i její odvolání zmocnitelem, také v elektronické formě. Pokud takové oznámení neumožní společnosti posouzení souladu plné moci se zákonnými požadavky nebo jednoznačnou identifikaci podepsané osoby (zejména pokud nebude doručeno do datové schránky společnosti nebo nebude opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydávaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb), je společnost oprávněna, nikoli však povinna, požadovat doplňující informace k odstranění nejasností. Pokud bude zastoupení akcionáře prokázáno některým z uvedených způsobů, nebude společnost při registraci vyžadovat odevzdání písemné plné moci.

Akcionáře může na valné hromadě nebo při výkonu jiných práv spojených s akciemi zastupovat rovněž osoba zapsaná v evidenci investičních nástrojů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů jako správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akcií. Oprávnění této osoby se prokazuje výpisem ze zákonem stanovené evidence, který zajistí společnost. Pokud bude zastoupení akcionáře prokázáno způsobem podle první věty tohoto pododstavce, nebude společnost při registraci vyžadovat odevzdání písemné plné moci. Pokud akcionář podle první věty tohoto pododstavce s akciemi na majitele bude mít zájem být na valné hromadě přítomný jiným způsobem než v zastoupení správcem nebo jinou tam uvedenou osobou oprávněnou vykonávat za akcionáře práva spojená s akcií, musí při registraci odevzdat výpis ze zákonem stanovené evidence dokládající, že byl akcionářem společnosti k rozhodnému dni.

2. Akcionáři přítomní na valné hromadě se zapisují do listiny přítomných akcionářů, jež obsahuje obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě jejího

zástupce, jmenovitou hodnotu akcií, jež je opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Sestavení listiny přítomných akcionářů zajišťuje společnost. Pokud společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných provést, uvede tuto skutečnost do listiny přítomných, včetně důvodu odmítnutí. K listině přítomných se připojují plné moci zástupců akcionářů a její správnost potvrzují svými podpisy předseda valné hromady a zapisovatel zvolení podle xxxxxx.

3. Při registraci (tj. při zápisu do listiny přítomných akcionářů) se akcionář - fyzická osoba prokáže průkazem totožnosti. Zmocněnec akcionáře - fyzické osoby navíc odevzdá plnou moc podepsanou tímto akcionářem, pokud ze zákona nebo těchto stanov nevyplývá něco jiného. Podpis zmocnitele na plné moci musí být úředně ověřen.

Statutární orgán akcionáře - právnické osoby se prokáže průkazem totožnosti a odevzdá originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo jiného dokladu prokazujícího existenci právnické osoby a způsob jednání statutárního orgánu jejím jménem. Zmocněnec akcionáře - právnické osoby navíc odevzdá plnou moc podepsanou statutárním orgánem, pokud ze zákona nebo těchto stanov nevyplývá něco jiného. Podpis zmocnitele na plné moci musí být úředně ověřen.

Výše uvedené listiny, pokud budou vyhotoveny nebo opatřeny ověřovacími doložkami zahraničních orgánů či institucí, musejí být opatřeny apostilou nebo jinou doložkou či ověřením, které jsou vyžadovány v úředním styku českými orgány u zahraničních listin. Pokud budou výše uvedené listiny či doložky vyhotoveny v cizím jazyce, musejí být rovněž opatřeny úředním překladem do českého jazyka.

Pokud právní předpisy stanoví pro to, aby akcionář mohl být přítomný na valné hromadě, zvláštní předpoklady, musí příslušní akcionáři, resp. jejich zástupci tyto předpoklady splňovat.

Výše uvedeným nejsou dotčeny další podmínky zastoupení akcionáře na valné hromadě, které případně vyplývají z právních předpisů.

4. Počet hlasů akcionáře se řídí jmenovitou hodnotou jeho akcií. Na každou akcii o jmenovité hodnotě 100,- Kč připadá jeden hlas. Na akcii o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč připadá deset hlasů.

5. Valné hromady se účastní členové představenstva, členové dozorčí rady a předseda výboru pro audit, případně místopředseda nebo jiný pověřený člen tohoto výboru. V případě potřeby zajistí představenstvo na valné hromadě účast příslušných vedoucích zaměstnanců tak, aby akcionáři mohli na své žádosti dostat v souladu s obchodním zákoníkem kvalifikované vysvětlení potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady. Příslušné části jednání valné hromady je oprávněn účastnit se auditor, aby seznámil se svým zjištěním akcionáře na valné hromadě schvalující účetní závěrku společnosti. Jednání valné hromady se mohou účastnit i další osoby, pozvané představenstvem, pokud valná hromada nerozhodne jinak.

Čl. 11

Řízení valné hromady

1. Nestanoví-li obchodní zákoník jinak, valná hromada zvolí postupem podle Čl.

12 odst. 1 svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů; může tak zvolit i osoby, které nejsou akcionáři společnosti. Do doby zvolení předsedy řídí valnou hromadu pověřený člen představenstva, nestanoví-li obchodní zákoník jinak; pokud představenstvo nepověří svého člena dočasným řízením valné hromady, ačkoli tak učinit má, může valná hromada rovnou zvolit předsedu na návrh svolavatele, případně dozorčí rady.

2. Nemůže-li z vážných důvodů předseda valné hromady pokračovat v jejím řízení, převezme řízení valné hromady ta osoba, která valnou hromadu řídila až do doby zvolení předsedy; valnou hromadu řídí až do okamžiku zvolení nového předsedy valné hromady. Nemůže-li z vážných důvodů jiný zvolený orgán valné hromady vykonávat svou funkci, zvolí valná hromada do příslušné funkce jinou osobu.

3. Předseda valné hromady je povinen na valné hromadě zabezpečit seznámení akcionářů se všemi návrhy a protinávrhy, podanými svolavatelem nebo akcionáři. Dále je povinen zabezpečit na valné hromadě v souladu se zákonem odpověď na požadavky akcionářů na vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, popř. jí ovládaných osob, které jsou potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady, nebylo-li již takové vysvětlení akcionářům poskytnuto v souladu s § 180 odst. 5 obchodního zákoníku.

4. Návrhy, protinávrhy a požadavky na vysvětlení se na valné hromadě podávají ve vhodné formě s tím, že akcionáři mohou být vyzváni k jejich podávání v písemné formě; tento požadavek však pro akcionáře nemůže být závazný.

5. Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k návrhům, jejichž obsah je uveden v pozvánce na valnou hromadu, nebo v oznámení o jejím konání, nebo v případě, že o rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je povinen doručit písemné znění svého návrhu nebo protinávrhu společnosti nejméně pět pracovních dnů přede dnem konání valné hromady; to neplatí, jde-li o návrhy na volbu či odvolání konkrétních osob do/z orgánu společnosti. Představenstvo je povinno uveřejnit jeho protinávrh se svým stanoviskem, pokud je to možné, nejméně tři dny před oznámeným datem konání valné hromady.

Akcionář má právo uplatňovat své návrhy k bodům, které budou zařazeny na pořad jednání valné hromady, ještě před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání. Představenstvo uveřejní návrh, který bude společnosti doručen nejpozději do 7 dnů před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání, spolu s pozvánkou na valnou hromadu nebo s oznámením o jejím konání. Na návrhy doručené po této lhůtě se obdobně použije předchozí pododstavec tohoto odst. 5.

Čl. 12

Hlasování a usnášeníschopnost valné hromady

1. Hlasování se uskutečňuje v souladu s těmito stanovami a jednacím řádem valné hromady, který konkretizuje pravidla hlasování vyplývající z těchto stanov a jejž schvaluje valná hromada; jednací řád valné hromady musí všem akcionářům poskytovat spravedlivou možnost řádného uplatnění jejich práv. Hlasuje se hlasovacími lístky, na kterých se přítomní akcionáři podepíší. Nemůže-li přítomný akcionář psát, podepíše za něho jeho hlasovací lístek osoba pověřená sčítáním hlasů. Hlasuje se nejprve o návrhu svolavatele valné hromady a v případě, že tento návrh není schválen, hlasuje se o dalších návrzích a protinávrzích k projednávanému bodu v tom pořadí, v jakém byly předloženy. Jakmile byl předložený návrh schválen, o dalších návrzích a protinávrzích odporujících schválenému návrhu se již nehlasuje. Před hlasováním musí být valná hromada seznámena se všemi návrhy a protinávrhy k danému bodu pořadu jednání valné hromady.

2. Valná hromada je schopna se usnášet, jsou-li přítomni akcionáři (ve smyslu Čl.

10 odst. 1), kteří mají akcie nebo je nahrazující cenné papíry s jmenovitou hodnotou přesahující polovinu základního kapitálu společnosti. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí a při hlasování na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo je nahrazujícím cenným papírům, s nimiž není spojeno hlasovací právo, nebo pokud nelze hlasovací právo s nimi spojené vykonat, ani k dalším účastnickým cenným papírům, u kterých to vyplývá z obchodního zákoníku.

3. Není-li valná hromada ani po uplynutí jedné hodiny od stanoveného začátku jejího konání schopna se usnášet, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu, a to tak, aby se konala do šesti týdnů ode dne, kdy se měla konat původně svolaná valná hromada. Náhradní valnou hromadu svolá představenstvo novou pozvánkou a novým oznámením způsobem stanoveným pro svolání valné hromady s tím, že lhůta stanovená v Čl. 9 odst. 5 se zkracuje na 15 dnů. Pozvánka musí být zaslána a oznámení o konání valné hromady musí být uveřejněno nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada, která musí mít nezměněný pořad jednání, je schopna se usnášet bez ohledu na počet přítomných akcionářů a výši jmenovité hodnoty jejich akcií. Na tuto skutečnost je nutno v pozvánce a v oznámení upozornit.

4. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání valné hromady, může valná hromada rozhodnout, jen jsou-li přítomni všichni akcionáři společnosti (nebo jejich zástupci) a jednomyslně souhlasí s projednáním této záležitosti.

5. Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud právní předpis nebo tyto stanovy nestanoví jinak.

6. O změně těchto stanov, o zvýšení základního kapitálu, o snížení základního kapitálu, o návrhu rozdělení likvidačního zůstatku a o záležitostech uvedených v Čl. 8 odst. 1 písm. n) rozhoduje valná hromada alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů.

7. Pokud rozhoduje valná hromada o zvýšení základního kapitálu nebo o snížení základního kapitálu, vyžaduje se i souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, které společnost vydala, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného.

8. O přeměně společnosti rozhoduje valná hromada alespoň tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud obchodní zákoník nevyžaduje většinu vyšší. O zrušení společnosti s likvidací rozhoduje valná hromada alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných akcionářů.

9. O změně formy akcií a o vyřazení akcií z obchodování na oficiálním trhu rozhoduje valná hromada alespoň dvěma třetinami hlasů všech přítomných akcionářů a vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie.

10. O změně druhu akcií a o změně práv spojených s jednotlivými druhy akcií rozhoduje valná hromada alespoň dvěma třetinami hlasů všech přítomných akcionářů a vyžaduje se i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů majících tyto akcie.

11. O vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na upisování nových akcií podle ustanovení § 204a obchodního zákoníku, o schválení ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodu zisku a o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií nepeněžitými vklady rozhoduje valná hromada alespoň třemi čtvrtinami hlasů přítomných akcionářů. K těmto rozhodnutím valné hromady se vyžaduje i souhlas alespoň tří čtvrtin hlasů přítomných akcionářů u každého druhu akcií.

12. O spojení akcií rozhoduje valná hromada i všemi hlasy akcionářů, jejichž akcie se mají spojit.

13. O volbě osob za členy dozorčí rady nebo výboru pro audit, které mají překážku výkonu funkce podle ustanovení § 38l odst. 1 obchodního zákoníku, nebo o potvrzení jejich volby rozhoduje valná hromada alespoň dvěma třetinami hlasů přítomných akcionářů.

14. O poskytnutí finanční asistence rozhoduje valná hromada alespoň dvěma třetinami hlasů všech akcionářů.

15. O rozhodnutích podle odst. 6 až 12 musí být pořízen notářský zápis. Notářský zápis musí být pořízen i v dalších případech, stanoví-li tak zákon.

Čl. 13

Zápis o valné hromadě

1. Vyhotovení zápisu o průběhu valné hromady zabezpečuje představenstvo do 30 dnů ode dne jejího ukončení. Zápis o valné hromadě obsahuje:

a) obchodní firmu a sídlo společnosti,

b) místo a čas konání valné hromady,

c) jména předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisů a osob pověřených sčítáním hlasů,

d) popis projednání jednotlivých bodů pořadu valné hromady,

e) rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledků hlasování,

f) obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady týkajícího se rozhodnutí valné hromady, pokud o to protestující požádá.

2. K zápisu se přiloží návrhy a prohlášení předložené valné hromadě k projednání a listina přítomných na valné hromadě, včetně plných mocí zástupců akcionářů.

3. Zápis podepisuje předseda xxxxx xxxxxxx, zapisovatel a dva zvolení ověřovatelé.

4. Zápisy o valné hromadě spolu s oznámením, pozvánkou na valnou hromadu, jakož i listinou přítomných akcionářů se uchovávají v archivu společnosti po celou dobu jejího trvání. Likvidátor zajistí archivaci nebo úschovu těchto zápisů ještě po dobu deseti roků po zániku společnosti. Při zrušení společnosti bez likvidace přechází povinnost uchovávat uvedené dokumenty na právního nástupce.

5. Kterýkoliv akcionář společnosti může požádat představenstvo o vydání kopie zápisu nebo jeho části za celou dobu existence společnosti. Kopie zápisu nebo jeho části a doručení akcionáři se pořizuje na náklady akcionáře.

B) PŘEDSTAVENSTVO

Čl. 14

Postavení a působnost představenstva

1. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Nikdo není oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti, nevyplývá-li ze zákona něco jiného.

2. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, které nejsou právními předpisy nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady společnosti, nevyplývá-li ze zákona nebo těchto stanov něco jiného.

3. Představenstvu přísluší zejména:

a) zabezpečovat řízení podnikatelské činnosti a zajišťovat provozní záležitosti společnosti,

b) schvalovat jednací řád představenstva,

c) vykonávat zaměstnavatelská práva,

d) svolávat valnou hromadu,

e) zajišťovat zpracování a předkládat valné hromadě k projednání záležitosti, náležející do její působnosti,

f) provádět v souladu se zákonem a těmito stanovami usnesení valné hromady,

g) zabezpečovat řádné vedení účetnictví a dokladů společnosti ve smyslu platných právních předpisů,

h) předkládat dozorčí radě k přezkoumání řádnou, mimořádnou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku, a to vždy v konsolidované i nekonsolidované formě, návrh na rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů, nebo úhradu ztráty a zprávu představenstva podle ustanovení § 66a odst. 9 obchodního zákoníku,

i) rozhodovat o uzavírání smluv o založení obchodních společností a družstev a smluv o sdružení nebo o založení zájmových sdružení a o kapitálových vkladech do obchodních společností a družstev, o nabývání, zastavení a zcizování účastí v jiných obchodních společnostech nebo družstvech, a to i se sídlem mimo území České republiky,

j) používat, podle zásad stanovených valnou hromadou, nerozdělený zisk,

k) rozhodovat, podle zásad stanovených valnou hromadou, o použití prostředků fondů společnosti,

l) sestavovat zprávu představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku podle ustanovení § 192 odst. 2 obchodního zákoníku a výroční zprávu podle ustanovení § 21 zákona č. 563/1991 Sb., ustanovení § 118 zákona č. 256/2004 Sb a Čl. 32 odst. 7, včetně zprávy představenstva podle ustanovení § 66a odst. 9 obchodního zákoníku, pololetní zprávu podle ustanovení § 119 zákona č. 256/2004 Sb., mezitímní zprávu nebo rovnocenné čtvrtletní informace podle ustanovení

§ 119a zákona č. 256/2004 Sb. a souhrnnou vysvětlující zprávu podle ustanovení § 118 odst. 8 zákona č. 256/2004 Sb.,

m) stanovit obchodní politiku,

n) stanovit zásady pro kolektivní smlouvu,

o) rozhodovat o použití rezervního fondu, při splnění podmínek uvedených v Čl. 31 odst. 4,

p) udělovat a odnímat prokuru,

q) v souladu s obchodním zákoníkem organizovat volby, případně odvolávání členů dozorčí rady zaměstnanci a schvalovat pro tyto volby nebo odvolání volební řád,

r) stanovit pravidla pro tvorbu a užití sociálního fondu na základě kolektivního vyjednávání,

s) uzavírat s auditorem smlouvu o povinném auditu, případně o poskytování dalších služeb,

t) projednávat s auditorem zprávu o auditu.

4. Představenstvo je povinno vyžádat si předchozí souhlas dozorčí rady k úkonům, jimiž nebo na jejichž základě má dojít k následujícím skutečnostem (a to za předpokladu, že představenstvo v té souvislosti činí příslušné úkony):

a) vydání nebo nabytí akcií společnosti nebo dluhových cenných papírů vydaných společností nebo dluhových cenných papírů vydaných jinou společností, ve které má společnost majetkovou účast,

b) vydání globálních depozitních poukázek na akcie společnosti,

c) podání žádosti o přijetí dluhových cenných papírů zmíněných v písm. a) nebo globálních depozitních poukázek zmíněných v písm. b) k obchodování na oficiálním trhu jakékoli burzy nebo o vyřazení z obchodování na takovém trhu,

d) uzavření nebo ukončení smlouvy o spolupráci na dobu delší než jeden rok mezi společností a společníkem jiné osoby, kterou společnost ovládá, nebo uzavření nebo ukončení smlouvy o spolupráci na dobu delší než jeden rok mezi osobou, kterou společnost ovládá, a jiným subjektem, pokud se taková smlouva týká klíčového předmětu podnikání takové ovládané osoby,

e) nabytí nebo zcizení majetkové účasti společností nebo osobou, kterou společnost ovládá, na jiné společnosti, je-li hodnota takové účasti rovna alespoň jedné čtvrtině vlastního kapitálu společnosti vyplývajícího z poslední řádné účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky společnosti, byla-li konsolidovaná účetní závěrka za poslední účetní období sestavena,

f) realizaci investice společností, je-li hodnota takové investice rovna alespoň jedné čtvrtině vlastního kapitálu společnosti vyplývajícího z poslední řádné účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky společnosti, byla-li konsolidovaná účetní závěrka za poslední účetní období sestavena,

g) skončení pracovních poměrů zaměstnanců společnosti nebo osoby, kterou společnost ovládá, pokud k tomu dojde jednorázově nebo v průběhu jednoho kalendářního roku a pokud počet takových zaměstnanců přesáhne 10 % počtu takových zaměstnanců k poslednímu dni předchozího roku,

h) přeměně společnosti nebo osoby, kterou společnost ovládá,

i) volba, jmenování nebo odvolání členů statutárních a dozorčích orgánů dceřiných společností nebo jiných společností, v nichž má společnost majetkovou účast,

j) uzavření smlouvy, jejímž předmětem je převod podniku nebo jeho části a jeho nájem, nebo uzavření takové smlouvy osobou, kterou společnost ovládá,

k) uzavření smlouvy o prodeji či pronájmu majetku společnosti v případech, kdy účetní hodnota takového majetku v průběhu jednoho kalendářního roku přesáhne jednu čtvrtinu vlastního kapitálu společnosti vyplývajícího z poslední řádné účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky společnosti, byla-li konsolidovaná účetní závěrka za poslední účetní období sestavena,

l) ustanovení tajemníka společnosti do funkce a ukončení jeho funkce.

5. Představenstvo je povinno průběžně informovat dozorčí radu zejména o:

a) ročním finančním a podnikatelském plánu společnosti (včetně ročního investičního rozpočtu a ročního provozního rozpočtu) a koncepci podnikatelské činnosti společnosti,

b) zřízení a užití fondů společnosti,

c) podstatných změnách organizační struktury společnosti,

d) jmenování a odvolávání generálního ředitele a vedoucích zaměstnanců společnosti, jejichž jmenování je vyžadováno pracovněprávními předpisy,

e) zásadách a výsledcích kolektivního vyjednávání,

f) mzdovém vývoji ve společnosti,

g) aktuální situaci ve společnosti se zaměřením na informace o událostech, které mají významný vliv na chod společnosti a které nastaly po posledním zasedání dozorčí rady,

h) vývoji pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti,

i) měsíčním vývoji hospodaření společnosti a identifikaci rizik,

j) průběhu a výsledcích jednání představenstva společnosti,

k) pořadu jednání valné hromady, včetně materiálů pro valnou hromadu; dozorčí rada může dát k jakýmkoli takovým materiálům své stanovisko.

6. Členové představenstva se zapisují do obchodního rejstříku.

7. Představenstvo se při své činnosti řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a těmito stanovami. Představenstvo dbá toho, aby dozorčí rada, výbory dozorčí rady a výbor pro audit mohly vykonávat svou působnost podle právních předpisů a těchto stanov.

Čl. 15

Složení představenstva

1. Představenstvo společnosti má 7 členů. Členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada. Členem představenstva může být fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, která je bezúhonná ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb. a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona č. 455/1991 Sb. nebo překážkou podle ustanovení § 38l obchodního zákoníku (ledaže tato překážka odpadne v souladu s Čl. 23 odst. 1 a obchodním zákoníkem). Členové představenstva jsou voleni z řad osob, které mají potřebné znalosti a zkušenosti. Xxxxx, která navrhuje do funkce nového člena představenstva podle možností zajistí, aby byl dozorčí radě k dispozici jeho odborný životopis.

2. Funkční období jednotlivého člena představenstva je pětileté. Opětovná volba

člena představenstva je možná.

3. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným představenstvu nebo dozorčí radě. Výkon jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada. Dozorčí rada je povinna projednat odstoupení člena představenstva na svém nejbližším zasedání. Jestliže však člen představenstva oznámí své odstoupení na zasedání dozorčí rady, končí výkon jeho funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na žádost tohoto člena představenstva jiný okamžik zániku funkce. Nesvolá-li předseda dozorčí rady (nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda v určeném pořadí) zasedání dozorčí rady, na kterém má být projednáno odstoupení člena představenstva, v předem určeném termínu, jinak bez zbytečného odkladu, svolá na žádost odstupujícího člena představenstva zasedání dozorčí rady kterýkoli její člen.

4. Pokud člen představenstva zemře, vzdá se funkce, je odvolán, nebo jinak skončí jeho funkční období, musí dozorčí rada do tří měsíců zvolit nového člena představenstva.

5. Představenstvo volí a odvolává ze svých členů předsedu a dva místopředsedy s určením jejich pořadí.

Čl. 16

Zasedání představenstva

1. Představenstvo zasedá zpravidla jednou za kalendářní měsíc, nejméně však 12krát v kalendářním roce.

2. Zasedání představenstva svolává jeho předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda v určeném pořadí písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být členům představenstva doručena nejméně tři dny před zasedáním. Předchozí věta se neuplatní, pokud termín příštího zasedání a jeho program byly projednány na

jakémkoli předcházejícím zasedání představenstva; i v takovém případě však předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva v určeném pořadí mohou svolat zasedání představenstva bez ohledu na dříve projednaný termín a program zasedání. Pokud s tím souhlasí všichni členové představenstva, lze jeho zasedání svolat i elektronickou poštou. I v takovém případě však musí pozvánka obsahovat výše uvedené náležitosti a členové představenstva musí potvrdit její přijetí. Pokud předseda ani žádný z místopředsedů nemohou svolat zasedání představenstva, svolá podle výše uvedených pravidel zasedání představenstva v předem určeném termínu, jinak podle potřeby, kterýkoli člen představenstva; pokud takto svolá zasedání představenstva více členů představenstva na různé termíny, sejde se představenstvo v prvním z těchto termínů. Pokud má být na programu zasedání představenstva rozhodnutí ve věci, která nesnese odkladu, může zasedání představenstva svolat kterýkoli jeho člen vhodnou formou, a případně i bez dodržení 3denní lhůty.

3. Předseda, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda v určeném pořadí, je povinen svolat zasedání představenstva vždy, požádá-li o to některý z členů představenstva s uvedením důvodu.

4. Zasedání představenstva se koná v sídle společnosti, ledaže by představenstvo rozhodlo jinak.

5. Výkon funkce člena představenstva je závazkem osobní povahy a je nezastupitelný.

6. Představenstvo může v souladu s právními předpisy podle své úvahy přizvat na zasedání i členy dozorčí rady, členy výboru pro audit, zaměstnance společnosti nebo jiné osoby.

7. Ve své činnosti postupuje představenstvo podle jednacího řádu.

8. Zasedání představenstva řídí předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda v určeném pořadí.

9. O průběhu zasedání představenstva a o přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje předseda představenstva a představenstvem určený zapisovatel; pokud předseda představenstva nepředsedal příslušnému zasedání představenstva, podepisuje zápis ze zasedání též předsedající. V zápisu ze zasedání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím představenstva nebo se zdrželi hlasování. Zápisy ze zasedání představenstva se archivují po celou dobu trvání společnosti. Kopie zápisu je zasílána na vědomí dozorčí radě, v záležitostech týkajících se výboru pro audit nebo jeho působnosti též výboru pro audit.

10. Náklady spojené se zasedáním i s další činností představenstva nese společnost.

Čl. 17

Rozhodování představenstva

1. Představenstvo je způsobilé se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů.

2. Je-li představenstvo nezpůsobilé usnášet se podle odst. 1, předseda, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda v určeném pořadí, mohou svolat nové zasedání představenstva tak, aby se konalo ve lhůtě do sedmi dnů od předchozího zasedání, nejdříve však následující den po předchozím zasedání, s nezměněným pořadem jednání.

3. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných na zasedání představenstva je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů představenstva. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

4. Při volbě a odvolání předsedy a místopředsedů představenstva dotčená osoba nehlasuje.

Čl. 18

Rozhodování představenstva mimo zasedání

1. Souhlasí-li s tím všichni členové představenstva, může představenstvo učinit rozhodnutí i mimo zasedání (per rollam). Souhlas s rozhodováním per rollam musí být vysloven ve stejné formě, v jaké lze podle odst. 2 hlasovat, a to nejpozději do ukončení hlasování v rámci rozhodování per rollam. Pokud člen představenstva hlasuje v rámci rozhodování per rollam (případně se ve formě podle odst. 2 výslovně zdrží hlasování), platí, že souhlasí s rozhodováním per rollam.

2. Hlasovat v rámci rozhodování per rollam lze v některé z následujících forem:

a) písemně, včetně hlasování pomocí prostředků, jež umožňují písemné zachycení projevu vůle hlasujícího člena představenstva a určení osoby, která hlasuje (např. elektronická pošta),

b) pomocí prostředků, které umožňují přenos hlasu, případně hlasu a obrazu osoby, která hlasuje (např. telefon, telefonická konference či videokonference).

3. Rozhodování per rollam může být vyvoláno:

a) výzvou předsedy nebo v jeho nepřítomnosti místopředsedy představenstva v určeném pořadí,

b) společnou výzvou všech členů představenstva přítomných na zasedání představenstva, pokud představenstvo není pro nedostatek přítomných způsobilé se usnášet.

4. Pro přijetí rozhodnutí per rollam platí stejná pravidla jako pro přijetí rozhodnutí na zasedání představenstva s tím, že všichni členové představenstva se považují pro účely posouzení usnášeníschopnosti a přijetí rozhodnutí za přítomné a za předsedajícího se považuje předseda představenstva (nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda v určeném pořadí).

5. Informace o rozhodování podle odst. 1 až 4 musejí být obsaženy v zápisu z nejbližšího zasedání představenstva.

6. Pokud je představenstvo způsobilé se usnášet na zasedání, mohou na zasedání hlasovat ve formě podle odst. 2 i členové, kteří na zasedání nejsou osobně přítomni; pro účely určení počtu hlasů potřebných pro přijetí rozhodnutí se takovíto členové rovněž pokládají za přítomné. Z projevu vůle člena představenstva, který na zasedání není osobně přítomen, musí být zřejmé, jakým způsobem hlasuje; není přípustné, aby pověřil některého ze členů představenstva, kteří na zasedání jsou osobně přítomni, tím, aby hlasoval namísto něj. Informace o rozhodování podle tohoto odstavce musejí být obsaženy v zápisu ze zasedání představenstva.

7. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním podle odst. 1 až 6 zajišťuje tajemník společnosti podle pokynů předsedy představenstva nebo v případě jeho nepřítomnosti místopředsedy v určeném pořadí.

8. Podrobnosti postupu podle odst. 1 až 7 může stanovit jednací řád představenstva.

Čl. 19

Povinnosti členů představenstva

1. Členové představenstva jsou povinni při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti škodu. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení výkonu funkce. Součástí povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře je zejména povinnost:

a) aktivně, nezávisle a s odbornou znalostí věci se podílet na činnosti představenstva,

b) prohlubovat své znalosti a zkušenosti,

c) v případě, že identifikuje při rozhodování představenstva možný konflikt zájmů společnosti se zájmy, které se jej přímo nebo nepřímo dotýkají, zdržet se hlasování s uvedením důvodu, případně podle okolností se též neúčastnit příslušné části jednání představenstva.

2. Pro členy představenstva platí zákaz konkurence. Člen představenstva nesmí:

a) podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů,

b) zprostředkovat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti,

c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání,

d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže taková jiná právnická osoba náleží do stejného koncernu jako společnost.

3. Následky porušení povinností obsažených v odst. 1 a 2 stanoví právní předpisy.

4. Členové představenstva odpovídají společnosti, za podmínek a v rozsahu stanoveném právními předpisy, za škodu, kterou jí způsobí porušením povinností při výkonu své funkce. Způsobí-li takto škodu více členů představenstva, odpovídají za ni společnosti společně a nerozdílně. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, jen je-li pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy.

C) DOZORČÍ RADA

Čl. 20

Postavení a působnost dozorčí rady

1. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti.

2. Členům dozorčí rady přísluší v souladu s rozhodnutím dozorčí rady nebo jejím jednacím řádem zejména:

a) nahlížet do všech dokladů a záznamů, týkajících se činnosti společnosti,

b) kontrolovat, zda účetní zápisy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností,

c) kontrolovat, zda se podnikatelská činnost společnosti uskutečňuje v souladu s právními předpisy, těmito stanovami a pokyny valné hromady, které jsou v souladu s právními předpisy.

3. Dozorčí radě přísluší zejména:

a) přezkoumávat řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popřípadě i mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů, nebo úhradu ztráty a předkládat své vyjádření valné hromadě,

b) volit a odvolávat členy představenstva způsobem uvedeným v Čl. 23 odst. 1,

c) schvalovat smlouvy o výkonu funkce členů představenstva v souladu s ustanovením § 194 odst. 1 obchodního zákoníku,

d) rozhodovat o schválení pravidel pro poskytování nenárokových plnění členům představenstva společnosti v souladu s ustanovením § 194 odst. 1 obchodního zákoníku,

e) svolat mimořádnou valnou hromadu, vyžadují-li si to zájmy společnosti, a na valné hromadě navrhnout potřebná opatření,

f) předkládat valné hromadě a představenstvu svá vyjádření, doporučení, návrhy a výsledky své kontrolní činnosti,

g) přezkoumávat výkon působnosti představenstva na žádost akcionářů, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 3

% základního kapitálu, v záležitostech určených v žádosti,

h) na žádost akcionářů, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 3 % základního kapitálu, uplatňovat právo na náhradu škody, které má společnost vůči členovi představenstva,

i) projednávat a dávat představenstvu předchozí souhlas k úkonům uvedeným v Čl. 14 odst. 4,

j) být představenstvem průběžně informována zejména o záležitostech uvedených v Čl. 14 odst. 5,

k) rozhodovat o:

ka) záležitostech týkajících se odměn a dalších plnění pro členy představenstva, pokud to vyplývá z právních předpisů, těchto stanov, smlouvy o výkonu funkce jednotlivých členů představenstva nebo

z pravidel schválených valnou hromadou podle Čl. 8 odst. 1 písm. p),

kb) záležitostech týkajících se odměn a dalších plnění pro členy dozorčí rady nebo členy výboru pro audit, pokud to vyplývá z právních předpisů, těchto stanov, smlouvy o výkonu funkce nebo z pravidel schválených valnou hromadou podle Čl. 8 odst. 1 písm. p), Čl. 8 odst. 1 písm. r) nebo Čl. 8 odst. 1 písm. u),

l) přezkoumávat zprávu představenstva podle ustanovení § 66a odst. 9 obchodního zákoníku, o přezkoumání této zprávy informovat valnou hromadu a seznámit valnou hromadu se svým stanoviskem.

4. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti.

5. Dozorčí rada vykonává působnost i v dalších věcech, ve kterých ji zákon nebo tyto stanovy působnost svěřují.

6. Dozorčí rada schvaluje jednací řád dozorčí rady, kterým se řídí její činnost.

Čl. 21

Složení dozorčí rady

1. Dozorčí rada společnosti má 15 členů. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, generálním ředitelem, prokuristou společnosti nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti. Členem dozorčí rady může být fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, která je plně způsobilá k právním úkonům, která je bezúhonná ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb. a u níž nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona č. 455/1991 Sb. nebo překážkou podle ustanovení § 38l obchodního zákoníku (ledaže tato překážka odpadne v souladu s Čl. 12 odst. 13 a obchodním zákoníkem). Členem dozorčí rady voleným zaměstnanci může dále být jen fyzická osoba, která je v době volby v pracovním poměru ke společnosti nebo je zástupcem nebo členem zástupce zaměstnanců podle právních předpisů. Pro členství v dozorčí radě se předpokládají odborné znalosti a zkušenosti, skýtající záruku správného vykonávání této funkce. Xxxxx, která navrhuje do funkce nového člena dozorčí rady podle možností zajistí, aby byl k dispozici jeho odborný životopis. Xxxxx, která navrhuje do funkce člena dozorčí rady, bude podle možností dbát na to, aby alespoň čtyři členové dozorčí rady byli osobami, které nemají obchodní ani jiné podobné vazby na společnost.

2. Dvě třetiny členů dozorčí rady volí a odvolává valná hromada, jednu třetinu

členů dozorčí rady volí a odvolávají zaměstnanci společnosti.

3. Členové dozorčí rady jsou voleni na dobu pěti let. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná.

4. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným dozorčí radě nebo valné hromadě; člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným dozorčí radě. Výkon funkce člena dozorčí rady končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada. Dozorčí rada je povinna projednat odstoupení svého člena na svém nejbližším zasedání. Jestliže však člen dozorčí rady oznámí své odstoupení na zasedání dozorčí rady, končí výkon jeho funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na žádost tohoto člena dozorčí rady jiný okamžik zániku funkce. Nesvolá-li předseda dozorčí rady (nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda v určeném pořadí) zasedání dozorčí rady, na kterém má být projednáno odstoupení člena dozorčí rady, v předem určeném termínu, jinak bez zbytečného odkladu, je odstupující člen oprávněn svolat zasedání dozorčí rady sám.

5. Pokud člen dozorčí rady zemře, vzdá se funkce, je odvolán, nebo jinak skončí jeho funkční období, musí být do tří měsíců zvolen nový člen dozorčí rady, pokud není jmenován podle odst. 6.

6. Dozorčí rada, jejíž počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může místo svých členů zvolených valnou hromadou jmenovat (kooptovat) náhradní členy do příštího zasedání valné hromady.

7. Dozorčí rada volí a odvolává ze svých členů předsedu a dva místopředsedy s určením jejich pořadí.

8. Dozorčí rada určí svého člena, který zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány, vedeném proti členům představenstva.

Čl. 22

Zasedání dozorčí rady

1. Dozorčí rada zasedá podle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně však 4krát v kalendářním roce.

2. Zasedání dozorčí rady svolává její předseda nebo, v jeho nepřítomnosti, místopředseda v určeném pořadí písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být členům dozorčí rady doručena nejméně sedm dní před zasedáním. Předchozí věta se neuplatní, pokud termín příštího zasedání a jeho program byly projednány na jakémkoli předcházejícím zasedání dozorčí rady; i v takovém případě však předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda dozorčí rady v určeném pořadí mohou svolat zasedání dozorčí rady bez ohledu na dříve projednaný termín a program zasedání. Pokud s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, lze její zasedání svolat i elektronickou poštou. I v takovém případě však musí pozvánka obsahovat výše uvedené náležitosti a členové dozorčí rady musí potvrdit její přijetí. Pokud předseda ani žádný z místopředsedů nemohou svolat zasedání dozorčí rady, svolá podle výše uvedených pravidel zasedání dozorčí rady kterýkoli člen dozorčí rady; pokud takto svolá zasedání dozorčí rady více členů dozorčí rady na různé termíny, sejde se dozorčí rada v prvním z těchto termínů. Pokud jde o rozhodnutí ve věci, která nesnese odkladu, může zasedání dozorčí rady svolat kterýkoli její člen vhodnou formou, a případně i bez dodržení 7denní lhůty.

3. Předseda, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda v určeném pořadí, je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady s uvedením důvodu.

4. Zasedání dozorčí rady se koná v sídle společnosti, ledaže by dozorčí rada rozhodla jinak.

5. Výkon funkce člena dozorčí rady je závazkem osobní povahy a je nezastupitelný.

6. Dozorčí rada může v souladu s právními předpisy podle své úvahy přizvat na zasedání i členy představenstva, výboru pro audit, zaměstnance společnosti nebo jiné osoby.

7. Zasedání dozorčí rady řídí její předseda, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda v určeném pořadí.

8. O průběhu zasedání dozorčí rady a přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje předseda dozorčí rady a dozorčí radou určený zapisovatel; pokud předseda dozorčí rady nepředsedal příslušnému zasedání dozorčí rady, podepisuje zápis ze zasedání též předsedající. Každý člen dozorčí rady je oprávněn požadovat, aby v zápise bylo uvedeno jeho stanovisko; v zápise se vždy uvede odchylný názor členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci. Zápisy ze zasedání dozorčí rady se archivují po celou dobu trvání akciové společnosti.

9. Náklady spojené se zasedáním i s další činností dozorčí rady nese společnost.

Čl. 23

Rozhodování dozorčí rady

1. Dozorčí rada je způsobilá usnášet se, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina jejích členů. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných dozorčí radou je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů dozorčí rady. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. O volbě osob za členy představenstva, které mají překážku výkonu funkce podle ustanovení § 38l obchodního zákoníku, nebo o potvrzení jejich volby však rozhoduje dozorčí rada alespoň dvěma třetinami hlasů všech členů dozorčí rady.

2. Je-li dozorčí rada nezpůsobilá usnášet se podle odst. 1, předseda, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda v určeném pořadí, mohou svolat nové zasedání dozorčí rady tak, aby se konalo ve lhůtě do sedmi dnů od předchozího zasedání, nejdříve však následující den po předchozím zasedání, s nezměněným pořadem jednání.

3. Při volbě a odvolávání předsedy a místopředsedů dozorčí rady dotčená osoba nehlasuje.

4. Rozdílný názor členů dozorčí rady zvolených zaměstnanci společnosti v záležitostech projednávaných dozorčí radou se sdělí valné hromadě spolu se závěry ostatních členů dozorčí rady.

Čl. 24

Rozhodování dozorčí rady mimo zasedání

1. Souhlasí-li s tím všichni členové dozorčí rady, může dozorčí rada učinit rozhodnutí i mimo zasedání (per rollam). Souhlas s rozhodováním per rollam musí být vysloven ve stejné formě, v jaké lze podle odst. 2 hlasovat, a to nejpozději do ukončení hlasování v rámci rozhodování per rollam. Pokud člen dozorčí rady hlasuje v rámci rozhodování per rollam (případně se ve formě

podle odst. 2 výslovně zdrží hlasování), platí, že souhlasí s rozhodováním per rollam.

2. Hlasovat v rámci rozhodování per rollam lze v některé z následujících forem:

a) písemně, včetně hlasování pomocí prostředků, jež umožňují písemné zachycení projevu vůle hlasujícího člena dozorčí rady a určení osoby, která hlasuje (např. elektronická pošta),

b) pomocí prostředků, které umožňují přenos hlasu, případně hlasu a obrazu osoby, která hlasuje (např. telefon, telefonická konference či videokonference).

3. Rozhodování per rollam může být vyvoláno:

a) výzvou předsedy nebo v jeho nepřítomnosti místopředsedy dozorčí rady v určeném pořadí,

b) společnou výzvou všech členů dozorčí rady přítomných na zasedání dozorčí rady, pokud dozorčí rada není pro nedostatek přítomných způsobilá se usnášet.

4. Pro přijetí rozhodnutí per rollam platí stejná pravidla jako pro přijetí rozhodnutí na zasedání dozorčí rady s tím, že všichni členové dozorčí rady se považují pro účely posouzení usnášeníschopnosti a přijetí rozhodnutí za přítomné a za předsedajícího se považuje předseda dozorčí rady (nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda v určeném pořadí).

5. Informace o rozhodování podle odst. 1 až 4 musejí být obsaženy v zápisu z nejbližšího zasedání dozorčí rady.

6. Pokud je dozorčí rada způsobilá se usnášet na zasedání, mohou na zasedání hlasovat ve formě podle odst. 2 i členové, kteří na zasedání nejsou osobně přítomni; pro účely určení počtu hlasů potřebných pro přijetí rozhodnutí se takovíto členové rovněž pokládají za přítomné. Z projevu vůle člena dozorčí rady, který na zasedání není osobně přítomen, musí být zřejmé, jakým způsobem hlasuje; není přípustné, aby pověřil některého ze členů dozorčí rady, kteří na zasedání jsou osobně přítomni, tím, aby hlasoval namísto něj. Informace o rozhodování podle tohoto odstavce musejí být obsaženy v zápisu ze zasedání dozorčí rady.

7. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním podle odst. 1 až 6 zajišťuje tajemník společnosti podle pokynů předsedy dozorčí rady nebo v případě jeho nepřítomnosti místopředsedy v určeném pořadí.

8. Podrobnosti postupu podle odst. 1 až 7 může stanovit jednací řád dozorčí rady.

Čl. 25

Povinnosti členů dozorčí rady

1. Členové dozorčí rady jsou povinni při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti škodu. Tím nejsou nijak dotčena oprávnění členů dozorčí rady vyplývající z kontrolní působnosti tohoto orgánu společnosti. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení výkonu funkce. O povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře platí obdobně totéž, co je uvedeno v Čl. 19 odst. 1.

2. Pro členy dozorčí rady platí zákaz konkurence jako pro členy představenstva podle Čl. 19 odst. 2.

3. Následky porušení povinností obsažených v odst. 1 a 2 stanoví právní předpisy.

4. Členové dozorčí rady odpovídají společnosti, za podmínek a v rozsahu stanoveném právními předpisy, za škodu, kterou jí způsobí porušením povinností při výkonu své funkce. Způsobí-li takto škodu více členů dozorčí rady, odpovídají za ni společnosti společně a nerozdílně. Členové dozorčí rady odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, jen je-li pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy.

Čl. 26

Výbory dozorčí rady

1. Dozorčí rada může v rámci svých kompetencí zřizovat výbory (dále jen „výbory dozorčí rady“) jako své poradní a iniciativní orgány. Dozorčí rada vždy zřizuje výbor pro jmenování a odměňování.

2. Výbor pro jmenování a odměňování je složen z 5 členů.

3. Členové výborů dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou. Výbory dozorčí rady mohou být složeny pouze ze členů dozorčí rady. Funkční období člena výboru dozorčí rady je dva a půl roku, ledaže příslušný člen výboru dozorčí rady přestane být členem dozorčí rady dříve; v takovém případě skončí funkční období příslušného člena výboru dozorčí rady k tomuto dřívějšímu dni. Opětovná volba člena výboru dozorčí rady je možná.

4. Výbor pro jmenování a odměňování:

a) trvale sleduje a vyhodnocuje výkonnost členů představenstva, dozorčí rady, výboru pro audit, jakož i výborů dozorčí rady, zejména s ohledem na kvalifikovaný výkon jejich funkcí a na prospěch společnosti,

b) dává doporučení dozorčí radě, pokud jde o volbu a odvolání členů

představenstva,

c) dává dozorčí radě doporučení týkající se obsazování výborů dozorčí rady,

d) dává dozorčí radě vyjádření k otázkám volby nebo odvolání statutárních a dozorčích orgánů dceřiných společností a dalších společností, kde má společnost majetkovou účast, pokud dozorčí rada o těchto záležitostech rozhoduje,

e) dává dozorčí radě doporučení k základnímu plánu odměňování a motivačním programům pro členy představenstva podle zásad schválených valnou hromadou, pokud dozorčí rada o těchto záležitostech rozhoduje,

f) sleduje, zda zásady uplatňované při odměňování členů představenstva (včetně odměňování v souvislosti s jejich pracovněprávním vztahem ke společnosti), dozorčí rady společnosti a výboru pro audit odpovídají obecně uplatňovaným mezinárodním standardům odměňování členů orgánů a vedoucích pracovníků, zda splňují požadavky obecně závazných právních předpisů a zda plní motivační funkci vzhledem ke členům představenstva společnosti, případně dává dozorčí radě doporučení ke změně těchto zásad, pokud dozorčí rada o těchto záležitostech rozhoduje,

g) dává dozorčí radě doporučení ve věci odměn členů dozorčí rady a členů

výboru pro audit, pokud dozorčí rada o těchto záležitostech rozhoduje,

h) dává dozorčí radě doporučení ve věci tantiém, pokud dozorčí rada o těchto záležitostech rozhoduje,

i) prostřednictvím svého předsedy podává na valné hromadě zprávy k jakýmkoli záležitostem, které náležejí do působnosti výboru pro jmenování a odměňování a ohledně kterých akcionáři na valné hromadě vznesou dotazy.

5. Každý z výborů dozorčí rady volí svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.

6. Výbory dozorčí rady se scházejí podle potřeby a zároveň:

a) výbor pro jmenování a odměňování se schází nejméně 2krát za rok,

b) další výbory dozorčí rady, pokud je dozorčí rada zřídí, se scházejí nejméně 2krát za rok, nestanoví-li dozorčí rada či jednací řád příslušného výboru dozorčí rady něco jiného.

7. Zasedání výboru dozorčí rady svolává předseda tohoto výboru dozorčí rady, resp. jeho místopředseda v době nepřítomnosti předsedy, nebo jiný pověřený člen tohoto výboru dozorčí rady.

8. Každý z výborů dozorčí rady je usnášeníschopný, jestliže všichni členové tohoto výboru dozorčí rady byli řádně pozváni na zasedání tohoto výboru dozorčí rady a je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina všech členů tohoto výboru dozorčí rady.

9. K přijetí rozhodnutí každého z výborů dozorčí rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

10. Souhlasí-li s tím všichni členové výboru dozorčí rady, může výbor dozorčí rady učinit rozhodnutí i mimo zasedání (per rollam). Souhlas s rozhodováním per rollam musí být vysloven ve stejné formě, v jaké lze podle odst. 11 hlasovat, a to nejpozději do ukončení hlasování v rámci rozhodování per rollam. Pokud člen výboru dozorčí rady hlasuje v rámci rozhodování per rollam (případně se ve formě podle odst. 11 výslovně zdrží hlasování), platí, že souhlasí s rozhodováním per rollam.

11. Hlasovat v rámci rozhodování per rollam lze v některé z následujících forem:

a) písemně, včetně hlasování pomocí prostředků, jež umožňují písemné zachycení projevu vůle hlasujícího člena výboru dozorčí rady a určení osoby, která hlasuje (např. elektronická pošta),

b) pomocí prostředků, které umožňují přenos hlasu, případně hlasu a obrazu osoby, která hlasuje (např. telefon, telefonická konference či videokonference).

12. Rozhodování per rollam může být vyvoláno:

a) výzvou předsedy nebo v jeho nepřítomnosti místopředsedy výboru dozorčí rady,

b) společnou výzvou všech členů výboru dozorčí rady přítomných na zasedání výboru dozorčí rady, pokud výbor dozorčí rady není pro nedostatek přítomných způsobilý se usnášet.

13. Pro přijetí rozhodnutí per rollam platí stejná pravidla jako pro přijetí rozhodnutí na zasedání výboru dozorčí rady s tím, že všichni členové výboru dozorčí rady se považují pro účely posouzení usnášeníschopnosti a přijetí rozhodnutí za přítomné a za předsedajícího se považuje předseda výboru dozorčí rady (nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda).

14. Informace o rozhodování podle odst. 10 až 13 musejí být obsaženy v zápisu z nejbližšího zasedání výboru dozorčí rady.

15. Pokud je výbor dozorčí rady způsobilý se usnášet na zasedání, mohou na zasedání hlasovat ve formě podle odst. 11 i členové, kteří na zasedání nejsou osobně přítomni; pro účely určení počtu hlasů potřebných pro přijetí rozhodnutí se takovíto členové rovněž pokládají za přítomné. Z projevu vůle člena výboru dozorčí rady, který na zasedání není osobně přítomen, musí být zřejmé, jakým způsobem hlasuje; není přípustné, aby pověřil některého ze členů výboru dozorčí rady, kteří na zasedání jsou osobně přítomni, tím, aby hlasoval namísto něj. Informace o rozhodování podle tohoto odstavce musejí být obsaženy v zápisu ze zasedání výboru dozorčí rady.

16. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním podle odst. 10 až 15 zajišťuje tajemník společnosti podle pokynů předsedy výboru dozorčí rady nebo v případě jeho nepřítomnosti místopředsedy.

17. Podrobnosti postupu podle odst. 10 až 16 může stanovit jednací řád výboru dozorčí rady.

18. O zasedáních výborů dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje předseda a výborem dozorčí rady určený zapisovatel; pokud předseda výboru dozorčí rady nepředsedal příslušnému zasedání výboru dozorčí rady, podepisuje zápis ze zasedání též předsedající. Každý člen výboru dozorčí rady je oprávněn požadovat, aby v zápise bylo uvedeno jeho stanovisko. Zápis musí být archivován po celou dobu existence společnosti.

19. Podrobnosti o způsobu zasedání výborů dozorčí rady a jejich působnosti stanoví jednací řád každého z výborů dozorčí rady, který schvaluje dozorčí rada.

D) VÝBOR PRO AUDIT

Čl. 26a

Postavení a působnost výboru pro audit

1. Společnost zřizuje výbor pro audit.

2. Výboru pro audit přísluší:

a) sledovat postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky; v této souvislosti výbor pro audit rovněž sleduje integritu finančních informací poskytovaných společností, a to zejména přezkoumáváním konzistentnosti a vhodnosti účetních metod používaných ve společnosti,

b) hodnotit účinnost vnitřní (interní) kontroly společnosti, vnitřního (interního) auditu a případně systémů řízení rizik; v této souvislosti výbor pro audit rovněž prověřuje a hodnotí alespoň jednou ročně systémy interní kontroly, vnitřního auditu a řízení rizik, s přihlédnutím k tomu, aby bylo zajištěno, že hlavní rizika společnosti budou řádně identifikována a řízena, a dále předkládá představenstvu a dozorčí radě společnosti doporučení ohledně záležitostí týkajících se interního auditu a podporuje efektivitu fungování interního auditu, zejména

i) poskytováním doporučení ohledně výběru vedoucího útvaru interního auditu, jeho ustanovení, jakož i opakovaného ustanovení do funkce, případně jeho odvolání, a ohledně rozpočtu tohoto útvaru a ohledně dalších záležitostí uvedených ve statutu interního auditu,

ii) sledováním způsobu, jakým vedení společnosti reaguje na zjištění a doporučení útvaru interního auditu.

c) sledovat proces povinného auditu účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky; v této souvislosti výbor pro audit rovněž získává a hodnotí informace, které souvisejí s auditorskou činností, přezkoumává efektivitu povinného auditu a způsob, jakým se vedení společnosti řídí doporučeními, která auditor poskytl vedení společnosti, spolupracuje při komunikaci mezi auditorem a vedením společnosti,

d) posuzovat nezávislost statutárního auditora a auditorské společnosti a poskytování doplňkových služeb společnosti; v této souvislosti výbor pro audit rovněž sleduje a posuzuje nezávislost a objektivitu auditora, spolupracuje s auditorem a získává a hodnotí informace, které by mohly ohrozit jeho nezávislost, přezkoumává povahu a rozsah doplňkových služeb poskytovaných společnosti auditorem,

e) doporučovat auditora,

f) přijímat a s auditorem projednávat informace, prohlášení a sdělení podle právních předpisů,

g) podávat jiným orgánům společnosti v případě potřeby informace k záležitostem, které náležejí do působnosti výboru pro audit.

3. Výbor pro audit vykonává rovněž další působnost, která případně vyplývá z právních předpisů. Působností výboru pro audit není dotčena působnost jiných orgánů společnosti podle právních předpisů a těchto stanov.

4. Výbor pro audit schvaluje jednací řád výboru pro audit, kterým se bude řídit jeho činnost.

Čl. 26b

Složení výboru pro audit

1. Výbor pro audit je složen ze 6 členů.

2. Členové výboru pro audit jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou společnosti. Členové výboru pro audit jsou voleni ze členů dozorčí rady nebo ze třetích osob.

3. Členem výboru pro audit může být pouze fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb. a u které nenastala skutečnost, jež je překážkou provozování živnosti podle zákona č. 455/1991 Sb. nebo překážkou podle ustanovení § 38l obchodního zákoníku (ledaže tato překážka odpadne v souladu s Čl. 12 odst. 13 a obchodním zákoníkem). Pro členství ve výboru pro audit se předpokládají odborné znalosti a zkušenosti, skýtající záruku správného vykonávání této funkce. Xxxxx, která navrhuje do funkce nového člena výboru pro audit podle možností zajistí, aby byl k dispozici jeho odborný životopis. Pokud z právních předpisů budou vyplývat další požadavky na členy výboru pro audit nebo na složení výboru pro audit, musejí být tyto požadavky rovněž splněny.

4. Členové výboru pro audit jsou voleni na dobu pěti let. Opětovná volba člena výboru pro audit je možná. Funkce člena výboru pro audit zaniká nejpozději uplynutím tří měsíců od uplynutí pětiletého funkčního období, pokud dříve není zvolen nový člen výboru pro audit.

5. Člen výboru pro audit může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným výboru pro audit nebo valné hromadě. Výkon funkce člena výboru pro audit končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat výbor pro audit. Výbor pro audit je povinen projednat odstoupení svého člena na svém nejbližším zasedání. Jestliže však člen výboru pro audit oznámí své odstoupení na zasedání výboru pro audit, končí výkon jeho funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li výbor pro audit na žádost tohoto člena jiný okamžik zániku funkce. Nesvolá-li předseda výboru pro audit (nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda) zasedání výboru pro audit, na kterém má být projednáno odstoupení člena výboru pro audit, v předem určeném termínu, jinak bez zbytečného odkladu, je odstupující člen oprávněn svolat zasedání výboru pro audit sám.

6. Valná hromada může zvolit také náhradní členy výboru pro audit až do celkového počtu 6, a to s určením jejich pořadí. Náhradní členové výboru pro audit musejí splňovat stejné podmínky jako členové výboru pro audit podle odst. 3 a obdobně se na ně vztahují i odst. 4 a odst. 5, s výjimkou poslední věty. Náhradní člen výboru pro audit se v případě uvedeném v odst. 7 stane členem výboru pro audit do příštího zasedání valné hromady; jeho funkční období člena výboru pro audit však vždy skončí nejpozději pět let od jeho zvolení náhradním členem výboru pro audit.

7. Pokud člen výboru pro audit zemře, vzdá se funkce nebo je odvolán, nebo jinak skončí jeho funkce, stane se místo něj od následujícího dne členem výboru pro audit náhradní člen výboru pro audit podle určeného pořadí. Pokud uvolněné místo člena výboru pro audit není možné takto obsadit náhradním členem výboru pro audit a výbor pro audit je i nadále usnášeníschopný, není valná hromada povinna zvolit nového člena výboru pro audit.

8. Pokud člen výboru pro audit zemře, vzdá se funkce nebo je odvolán, nebo jinak skončí jeho funkce, uvolněné místo není možné obsadit náhradním členem výboru pro audit podle odst. 7 a výbor pro audit již není nadále usnášeníschopný, pak je valná hromada povinna nové členy výboru pro audit zvolit do 3 měsíců.

9. Výbor pro audit volí a odvolává ze svých členů předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti.

Čl. 26c

Zasedání výboru pro audit

1. Výbor pro audit se schází dle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně však 4krát v kalendářním roce.

2. Zasedání výboru pro audit svolává předseda výboru pro audit, resp. jeho místopředseda v době nepřítomnosti předsedy, písemnou pozvánkou. Pozvánka musí obsahovat místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pokud s tím souhlasí všichni členové výboru pro audit, je možné zasedání svolat i elektronickou poštou. V takovém případě musejí členové výboru pro audit potvrdit její přijetí. Pozvánka musí být členům výboru pro audit doručena nejméně sedm dní před zasedáním.

3. Postup svolávání zasedání uvedený v odst. 2 se neuplatní, pokud termín příštího zasedání a jeho program byl projednán na jakémkoli předchozím zasedání výboru pro audit; i v takovém případě však předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda mohou svolat zasedání výboru pro audit bez ohledu na dříve projednaný termín konání zasedání nebo jeho program.

4. Pokud předseda ani místopředseda nemohou svolat zasedání výboru pro audit nebo se jedná o rozhodnutí ve věci, která nesnese odkladu, je oprávněn zasedání výboru pro audit svolat kterýkoliv člen výboru pro audit postupem uvedeným v odst. 2. Pokud takto svolá zasedání více členů výboru pro audit, sejde se výbor pro audit v prvním z termínů zasedání.

5. Předseda, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda, je povinen svolat zasedání výboru pro audit vždy, požádá-li o to některý z členů výboru pro audit s uvedením důvodu.

6. Zasedání výboru pro audit se koná v sídle společnosti, ledaže by výbor pro audit rozhodl jinak.

7. O zasedání výboru pro audit a o přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje předseda a výborem pro audit určený zapisovatel; pokud předseda výboru pro audit nepředsedal příslušnému zasedání výboru pro audit, podepisuje zápis ze zasedání též předsedající. Každý člen výboru pro audit je oprávněn požadovat, aby v zápise bylo uvedeno jeho stanovisko. Zápis musí být archivován po celou dobu existence společnosti.

8. Náklady spojené se zasedáním i s další činností výboru pro audit nese společnost.

Čl. 26d

Rozhodování výboru pro audit

1. Výbor pro audit je usnášeníschopný, je-li na zasedání výboru pro audit přítomna nadpoloviční většina všech členů výboru pro audit.

2. Je-li výbor pro audit nezpůsobilý usnášet se podle odst. 1, předseda, nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda, mohou svolat nové zasedání výboru pro audit tak, aby se konalo ve lhůtě do sedmi dnů od předchozího zasedání, nejdříve však následující den po předchozím zasedání, s nezměněným pořadem jednání.

3. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných výborem pro audit je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů. V případě rovnosti počtu hlasů, rozhoduje hlas předsedajícího.

4. Při volbě a odvolání předsedy a místopředsedy výboru pro audit dotčená osoba nehlasuje.

Čl. 26e

Rozhodování výboru pro audit mimo zasedání

1. Souhlasí-li s tím všichni členové výboru pro audit, může výbor pro audit učinit rozhodnutí i mimo zasedání (per rollam). Souhlas s rozhodováním per rollam musí být vysloven ve stejné formě, v jaké lze podle odst. 2 hlasovat, a to nejpozději do ukončení hlasování v rámci rozhodování per rollam. Pokud člen výboru pro audit hlasuje v rámci rozhodování per rollam (případně se ve formě podle odst. 2 výslovně zdrží hlasování), platí, že souhlasí s rozhodováním per rollam.

2. Hlasovat v rámci rozhodování per rollam lze v některé z následujících forem:

a) písemně, včetně hlasování pomocí prostředků, jež umožňují písemné zachycení projevu vůle hlasujícího člena výboru pro audit a určení osoby, která hlasuje (např. elektronická pošta),

b) pomocí prostředků, které umožňují přenos hlasu, případně hlasu a obrazu osoby, která hlasuje (např. telefon, telefonická konference či videokonference).

3. Rozhodování per rollam může být vyvoláno:

a) výzvou předsedy nebo v jeho nepřítomnosti místopředsedy výboru pro audit,

b) společnou výzvou všech členů výboru pro audit přítomných na zasedání výboru pro audit pokud výbor pro audit není pro nedostatek přítomných způsobilý se usnášet.

4. Pro přijetí rozhodnutí per rollam platí stejná pravidla jako pro přijetí rozhodnutí na zasedání výboru pro audit s tím, že všichni členové výboru pro audit se považují pro účely posouzení usnášeníschopnosti a přijetí rozhodnutí za přítomné a za předsedajícího se považuje předseda výboru pro audit (nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda).

5. Informace o rozhodování podle odst. 1 až 4 musejí být obsaženy v zápisu z nejbližšího zasedání výboru pro audit.

6. Pokud je výbor pro audit způsobilý se usnášet na zasedání, mohou na zasedání hlasovat ve formě podle odst. 2 i členové, kteří na zasedání nejsou osobně přítomni; pro účely určení počtu hlasů potřebných pro přijetí rozhodnutí se takovíto členové rovněž pokládají za přítomné. Z projevu vůle člena výboru

pro audit, který na zasedání není osobně přítomen, musí být zřejmé, jakým způsobem hlasuje; není přípustné, aby pověřil některého ze členů výboru pro audit, kteří na zasedání jsou osobně přítomni, tím, aby hlasoval namísto něj. Informace o rozhodování podle tohoto odstavce musejí být obsaženy v zápisu ze zasedání výboru pro audit.

Čl. 26f

Povinnosti členů výboru pro audit

1. Členové výboru pro audit jsou povinni při výkonu své funkce jednat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti škodu. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení výkonu funkce. O povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře platí obdobně totéž, co je uvedeno v Čl. 19 odst. 1.

2. Následky porušení povinností uvedených v odst. 1 stanoví příslušné právní předpisy.

3. Pro členy výboru pro audit platí zákaz konkurence jako pro členy představenstva podle Čl. 19 odst. 2.

4. Členové výboru pro audit odpovídají společnosti, za podmínek a v rozsahu stanoveném právními předpisy, za škodu, kterou jí způsobí porušením povinností při výkonu své funkce. Způsobí-li takto škodu více členů výboru pro audit, odpovídají za ni společnosti společně a nerozdílně.

Čl. 27

Odměňování členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit a pravidla pro stanovení tantiém

1. Tantiémy přísluší členům představenstva a dozorčí rady za podmínky, že společnost vytvoří zisk, že valná hromada tantiémy schválí a že budou splněny další předpoklady stanovené právními předpisy a těmito stanovami.

2. O odměňování členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit rozhoduje valná hromada dle Čl. 8 odst. 1 písm. p). Každý člen představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit má právo na odměnu za výkon funkce v souladu s právními předpisy. Výši odměny stanoví valná hromada nebo se stanoví podle těchto stanov a pravidel odměňování členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit schválených valnou hromadou. Tím není dotčeno právo členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit na odměny vyplácené na základě jejich pracovněprávního vztahu ke společnosti.

3. Tantiémy přísluší těm osobám, které byly členy představenstva nebo dozorčí rady společnosti v předchozím účetním období. Členům představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit přísluší poměrná část přiznané odměny,

případně tantiémy, v případě kratšího než ročního působení v orgánech společnosti. Poměrná část tantiémy nepřísluší, působí-li jako člen představenstva nebo dozorčí rady po dobu kratší než dva měsíce v období, za které se tantiéma přiznává.

4. Společnost může v souladu s právními předpisy poskytnout členům představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit i jiná plnění než odměny nebo tantiémy, a to, pokud nejde o poskytování zboží nebo služeb společností v rámci běžného obchodního styku, na základě pravidel pro poskytování nenárokových plnění členům dozorčí rady, resp. členům výboru pro audit schválených podle Čl. 8 odst. 1 písm. r), resp. Čl. 8 odst. 1 písm. u) valnou hromadou a na základě pravidel pro poskytování nenárokových plnění členům představenstva schválených podle Čl. 20 odst. 3 písm. d) dozorčí radou.

IV.

TAJEMNÍK SPOLEČNOSTI

Čl. 28

Tajemník společnosti

1. Ve společnosti je zřízena funkce tajemníka společnosti (dále jen „tajemník společnosti“).

2. Tajemníkovi společnosti přísluší zejména:

a) zajišťování účinných procesů správy společnosti a jí ovládaných osob a

řádné dokumentace těchto procesů v souladu se zákonem,

b) poskytování podpory představenstvu, dozorčí radě, výboru pro audit a výborům dozorčí rady při jejich činnosti a výkonu jejich působností a členům představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit při výkonu jejich funkce,

c) zajišťování administrace jednání orgánů společnosti a jednání výborů dozorčí rady,

d) výkon funkce zapisovatele při zasedáních představenstva, dozorčí rady, výboru pro audit nebo výborů dozorčí rady, pokud tyto neurčí jiného zapisovatele,

e) v souladu s pověřením ze strany představenstva, dozorčí rady, výboru pro audit nebo výborů dozorčí rady potvrzování, případně sdělování obsahu jimi přijatých rozhodnutí nebo zápisů z jejich zasedání třetím osobám.

3. Při své činnosti se tajemník společnosti řídí právními předpisy, těmito stanovami, jednacími řády orgánů společnosti, popř. jednacími řády výborů dozorčí rady, jakož i dalšími vnitřními předpisy společnosti. Tajemník společnosti je povinen při své činnosti zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti škodu. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení výkonu funkce.

4. Tajemník společnosti je při své činnosti odpovědný představenstvu.

5. O ustanovení tajemníka společnosti do funkce a o ukončení jeho funkce rozhoduje představenstvo; k takovému ustanovení nebo ukončení funkce je potřebný předchozí souhlas dozorčí rady.

6. Tajemník společnosti není orgánem společnosti.

V.

JEDNÁNÍ JMÉNEM SPOLEČNOSTI

Čl. 29

Jednání jménem společnosti

1. Jménem společnosti jedná představenstvo, a to některým z následujících způsobů:

a) společně všichni členové představenstva, nebo

b) společně nejméně dva členové představenstva, nebo

c) samostatně jeden člen představenstva splňující požadavky zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, a to pouze ve věcech upravených tímto zákonem.

2. Podepisování se děje tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis osoby oprávněné jednat jménem společnosti.

VI.

HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI

Čl. 30

Rozdělování zisku, případně jiných vlastních zdrojů, a úhrada ztráty

1. Účetní zisk se povinně rozděluje takto:

a) na tvorbu rezervního fondu podle Čl. 31 odst. 1, popř. odst. 2,

b) na další účely, pokud to vyplývá z právních předpisů.

2. Po povinném přídělu podle odst. 1, lze použít jak účetního zisku a nerozděleného zisku minulých let, případně jiných vlastních zdrojů:

a) k úhradě ztráty,

b) k výplatě podílu akcionářů na zisku (dividendy) nebo jiných vlastních zdrojů společnosti akcionářům v souladu s právními předpisy,

c) k výplatě tantiém členů představenstva,dozorčí rady v souladu s právními předpisy a těmito stanovami,

d) k určení podílu zaměstnanců na zisku v souladu s právními předpisy,

e) ke zvýšení základního kapitálu podle ustanovení § 208 obchodního zákoníku,

f) k přídělu do jiného fondu, tvořeného ze zisku.

Uvedené pořadí způsobů rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů, není pro valnou hromadu závazné. Valná hromada může též rozhodnout, že zisk (případně jeho část) nebude rozdělen a že bude přeúčtován na účet nerozdělených zisků minulých let.

3. Společnost nesmí vyplácet zálohy na podíly na zisku.

4. Nestanoví-li usnesení valné hromady něco jiného, jsou dividenda, tantiéma, případně podíl na jiných vlastních zdrojích, splatné do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů.

5. Neurčí-li usnesení valné hromady anebo dohoda s akcionářem, popřípadě zákon, něco jiného, je společnost povinna vyplatit dividendu u akcií na jméno na své náklady a nebezpečí na adrese akcionáře uvedené v seznamu akcionářůevidenci zaknihovaných cenných papírů vedené podle zákona č. 256/2004 Sb. ke dni splatnosti dividendy. Neurčí-li usnesení valné hromady, popřípadě zákon, něco jiného, je rozhodným dnem pro uplatnění práva na

dividendu a u akcií na majitele na adrese vedené v zákonem stanovené evidenci, kde jsou registrovány akcie společnosti, k rozhodnému dni, kterým je den konání valné hromady, jež rozhodla o výplatě dividend;, pokud valná hromada může rozhodnout, že rozhodným dnem neurčí, že jím je jiný den, který nesmí předcházet dnu konání valné hromady, jež rozhodla o výplatě dividend, a nesmí následovat po dni splatnosti dividend.

6. Ztráta společnosti se uhrazuje především z rezervních fondů, s výjimkou těch rezervních fondů, které nelze použít podle právních předpisů. Valná hromada však může rozhodnout o úhradě ztráty i z ostatních fondů společnosti (včetně nerozděleného zisku minulých let), pokud nejsou ze zákona vázány k jiným účelům, nebo o úhradě ztráty snížením základního kapitálu a nebo o tom, že ztráta bude přeúčtována na účet neuhrazené ztráty minulých let.

Čl. 31

Tvorba a použití rezervního fondu a jiných fondů ze zisku

1. Společnost vytváří rezervní fond ze zisku. Rezervní fond se ročně doplňuje o částku ve výši 5 % z čistého zisku až do doby, kdy výše rezervního fondu ze zisku dosáhne částky 20 % výše základního kapitálu. Příděl z prvního čistého zisku společnosti musí dosáhnout výše 20 % z čistého zisku, avšak tento příděl nebude vyšší, než je 10 % z výše základního kapitálu. Uvedeným způsobem není společnost povinna vytvářet rezervní fond, jestliže jej již vytvořila příplatky nad emisní kurs akcií. Valná hromada může rovněž rozhodnout, že do rezervního fondu podle tohoto odstavce budou převedeny i jiné vlastní zdroje, bude-li to v souladu s právními předpisy, přičemž pokud by tím rezervní fond překročil částku 20 % výše základního kapitálu, může společnost zdroje v částce přesahující tento limit, které doposud náležely do rezervního fondu, použít podle svého uvážení.

2. Společnost vytváří rezervní fond též v případech, kdy je povinna tak učinit podle právních předpisů. Postupuje při tom podle příslušných právních předpisů. Při povinném vytváření rezervního fondu v souvislosti s poskytnutím finanční asistence může společnost využít jakékoli vlastní zdroje, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného.

3. Rezervní fond lze vytvářet i příplatky nad emisní kurz akcií při zvyšování základního kapitálu nebo použitím rozdílu (nebo jeho části), o nějž hodnota nepeněžitého vkladu převyšuje jmenovitou hodnotu akcií, jež mají být upisovateli vydány jako protiplnění, pokud tak stanoví valná hromada v usnesení o zvýšení základního kapitálu upisováním akcií. Takto lze vytvářet rezervní fond do výše 100 % základního kapitálu. Příplatek nad emisní kurz musí být splacen ve lhůtě pro splacení emisního kurzu. Společnost je oprávněna vytvářet rezervní fond i snížením základního kapitálu podle ustanovení § 216a obchodního zákoníku nebo převodem z jiných fondů společnosti, pokud nejsou účelově vázány. Převodem z jiných fondů lze vytvořit rezervní fond až do výše dvojnásobku základního kapitálu. O převodu rozhoduje představenstvo, nejde-li o působnost valné hromady.

4. O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo, pokud zákon nebo tyto stanovy nesvěřují rozhodování o jeho použití k určitému účelu do působnosti valné hromady. Rezervní fond vytvořený podle odst. 1 lze použít pouze k úhradě ztráty. Rezervní fond vytvořený podle odst. 2 nelze použít, pokud trvají zákonem stanovené předpoklady.

5. Společnost vytváří sociální fond. O přídělu ze zisku do sociálního fondu rozhoduje valná hromada. Tím není dotčeno ustanovení Čl. 14 odst. 3 písm. r).

Čl. 32

Účetní závěrka, sociálně ekonomické informace a evidence

1. Společnost vede předepsaným způsobem a v souladu s právními předpisy účetnictví a evidenci; představenstvo zajišťuje sestavení účetní závěrky a předkládá ji příslušným orgánům společnosti.

2. Za řádné vedení účetnictví odpovídá představenstvo. Představenstvo předkládá účetní závěrku, sestavenou podle platných právních předpisů pro účetní evidenci, auditorovi, spolu se žádostí o ověření výsledku hospodaření společnosti za příslušný rok. Po obdržení zprávy auditora o ověření účetní závěrky a výsledku ročního hospodaření společnosti, předá představenstvo účetní závěrku se zprávou auditora a návrhem na rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů, nebo na úhradu ztráty bez zbytečného odkladu dozorčí radě k přezkoumání.

3. Účetní závěrka musí poskytovat úplné informace o majetkové a finanční situaci, v níž se společnost nachází a o výši dosaženého zisku nebo ztrát vzniklých v uplynulém účetním období. Tím nejsou dotčeny obsahové náležitosti účetní závěrky podle právních předpisů.

4. Dozorčí rada přezkoumá účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku, případně jiných vlastních zdrojů, nebo na úhradu ztráty a o výsledku podá zprávu valné hromadě.

5. Společnost je povinna prostřednictvím auditora zajistit:

a) přezkoumání účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti,

b) vypracování zprávy o přezkoumání účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti,

c) přezkoumání dalších dokumentů, u kterých to vyplývá z právních předpisů, a vypracování příslušných zpráv.

6. Společnost je povinna zveřejnit údaje z účetní závěrky a to způsobem stanoveným právními předpisy.

7. Kromě účetní závěrky je představenstvo povinno zajišťovat zpracování pololetní zprávy podle ustanovení § 119 zákona č. 256/2004 Sb. a výroční zprávy podle ustanovení § 21 zákona č. 563/1991 Sb. a ustanovení § 118 zákona č.

256/2004 Sb., mezitímní zprávy nebo rovnocenných čtvrtletních informací podle ustanovení § 119a zákona č. 256/2004 Sb., souhrnné vysvětlující zprávy podle ustanovení § 118 odst. 8 zákona č. 256/2004 Sb., případně dalších zpráv vyplývajících z právních předpisů.

Výroční zpráva obsahuje:

a) jména členů představenstva s jejich stručným odborným životopisem,

b) jména členů dozorčí rady s jejich stručným odborným životopisem a informaci o jejich případných dalších vazbách ke společnosti,

c) jména členů výboru pro audit s jejich stručným odborným životopisem a informaci o jejich případných dalších vazbách ke společnosti

d) informace o odměnách členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit a o způsobu a metodách jejich určování,

e) jména členů výborů dozorčí rady s jejich stručným odborným životopisem;

tím nejsou dotčeny obsahové náležitosti výroční zprávy podle právních předpisů.

VII.

PRAVIDLA POSTUPU PŘI ZVÝŠENÍ A SNÍŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

Čl. 33

Zvýšení základního kapitálu

1. Zvýšení základního kapitálu společnosti se řídí zejména ustanoveními § 202 -

§ 210 obchodního zákoníku, přitom se postupuje podle těchto pravidel:

a) o zvýšení základního kapitálu, případně o pověření představenstva, aby rozhodlo o zvýšení základního kapitálu, rozhoduje na návrh předkladatele valná hromada,

b) v oznámení o konání valné hromady a v pozvánce na valnou hromadu se uvedou kromě náležitostí obsažených v Čl. 9 odst. 5 i náležitosti obsažené v ustanovení § 202 odst. 2 až 4 obchodního zákoníku, pokud z právních předpisů nevyplývá něco jiného,

c) do 30 dnů od usnesení valné hromady podá představenstvo návrh na jeho zápis do obchodního rejstříku,

d) emisní kurz upisovaných akcií je možno splatit peněžitým vkladem; upsat akcie nepeněžitým vkladem lze jen v důležitém zájmu společnosti, který představenstvo odůvodní ve své zprávě předkládané valné hromadě,

e) upisování akcií nemůže začít dříve, než bude usnesení valné hromady zapsáno do obchodního rejstříku, ledaže byl podán návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku a upisování akcií je vázáno na rozvazovací podmínku, jíž je právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis příslušného usnesení do obchodního rejstříku,

f) přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií smí být v usnesení valné hromady vyloučeno nebo omezeno jen v důležitém zájmu společnosti,

g) usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu vykonává představenstvo samo nebo smluvně prostřednictvím jiné osoby,

h) po splnění podmínek stanovených obchodním zákoníkem, těmito stanovami popř. rozhodnutím valné hromady, představenstvo navrhne zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají ode dne tohoto zápisu.

2. Valná hromada společnosti může rozhodnout o podmíněném zvýšení základního kapitálu; takové rozhodnutí je vázáno na rozhodnutí valné hromady o vydání dluhopisů, s nimiž je vedle práva na výnos spojeno i právo na výměnu za akcie společnosti („vyměnitelné dluhopisy“) nebo přednostní právo na úpis akcií společnosti („prioritní dluhopisy“). Rozhodnutí o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů musí obsahovat též:

a) jmenovitou hodnotu dluhopisů a určení výnosu z dluhopisu,

b) počet dluhopisů,

c) místo a lhůtu pro uplatnění práv z vyměnitelného dluhopisu nebo práv z prioritního dluhopisu s uvedením, jak bude oznámen počátek běhu této lhůty; lhůta pro uplatnění práva na výměnu dluhopisu za akcie nebo přednostního práva na upisování akcií nesmí být kratší než dva týdny,

d) druh, formu, podobu, jmenovitou hodnotu a počet akcií, které lze za jeden dluhopis vyměnit nebo upsat; jmenovitá hodnota akcií, které mohou být vyměněny za vyměnitelné dluhopisy, nesmí být vyšší než je součet jmenovitých hodnot dluhopisů, za něž mohou být akcie vyměněny,

e) emisní kurs akcií upisovaných s uplatněním přednostního práva z prioritních dluhopisů nebo způsob, jak bude stanoven, anebo zmocnění pro představenstvo, aby stanovilo jeho výši, ledaže je vyloučeno nebo omezeno přednostní právo akcionářů na získání těchto dluhopisů.

Při podmíněném zvyšování základního kapitálu společnosti se dále postupuje zejména podle odst. 1 a ustanovení § 160 a § 207 obchodního zákoníku.

3. Za podmínek stanovených právními předpisy může být rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu společnosti z vlastních zdrojů vykázaných v účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti. Na zvýšení základního kapitálu se podílejí

akcionáři v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Zvýšení základního kapitálu se provede buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií.

4. Pokud kurs akcií společnosti na regulovaném trhu nedosahuje v době rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu výše jejich jmenovité hodnoty, může valná hromada rozhodnout, že část emisního kursu upisovaných akcií bude kryta z vlastních zdrojů společnosti vykázaných v účetní závěrce ve vlastním kapitálu společnosti. Při tomto kombinovaném zvyšování základního kapitálu se dále postupuje podle odst. 1 a ustanovení § 209a obchodního zákoníku.

5. Usnesením valné hromady lze pověřit představenstvo, aby za podmínek určených obchodním zákoníkem a těmito stanovami rozhodlo o zvýšení základního kapitálu; přitom se postupuje podle těchto pravidel:

a) zvýšení základního kapitálu může být provedeno upisováním akcií nebo z vlastních zdrojů společnosti (s výjimkou nerozděleného zisku),

b) představenstvo může být pověřeno i zvýšením základního kapitálu upisováním akcií zaměstnanci společnosti; může být rozhodnuto i o tom, že podíl zaměstnanců na zisku společnosti lze použít jen ke splacení těchto akcií,

c) základní kapitál může být zvýšen nanejvýše o jednu třetinu výše základního kapitálu v době, kdy valná hromada představenstvo pověřila, nestanoví-li valná hromada nižší limit; představenstvo může v rámci uvedeného limitu zvýšit základní kapitál i vícekrát,

d) valná hromada může udělit pověření nanejvýše na dobu pěti roků ode dne, kdy se příslušná valná hromada konala.

Čl. 34

Způsob splácení akcií a důsledky prodlení se splácením akcií

1. Emisní kurz akcií může být na základě rozhodnutí valné hromady splácen jak peněžitými, tak nepeněžitými vklady.

2. Peněžité vklady, pokud ohledně nich nebude uzavřena dohoda o započtení, musí být splaceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrového družstva, který za tím účelem společnost otevře na své jméno a s nímž banka nebo spořitelní a úvěrové družstvo neumožní společnosti disponovat před zápisem zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Upisovatel je povinen splatit ve lhůtě určené valnou hromadou alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií, jestliže valná hromada nestanoví vyšší částku, a případné emisní ážio, pokud se akcie upisují peněžitými vklady; zbývající část emisního kursu akcií je upisovatel povinen splatit do 1 roku od zápisu zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, pokud valná hromada nestanoví lhůtu kratší. V případě kombinovaného zvýšení základního kapitálu je upisovatel povinen splatit alespoň 50 % na něj připadajícího emisního kursu akcií.

3. Pokud je nepeněžitým vkladem:

a) věc movitá, je upisovatel povinen předat předmět vkladu společnosti a zabezpečit nabytí vlastnického práva společností ke splacenému předmětu vkladu před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku,

b) věc nemovitá, je upisovatel povinen předat společnosti před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku předmět vkladu; tím nejsou dotčeny další povinnosti podle právních předpisů.

4. U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu. Je-li nepeněžitým vkladem know-how, vyžaduje se ke splacení i předání dokumentace, v níž je know-how zachyceno. Je-li nepeněžitým vkladem podnik nebo jeho část, vyžaduje se ke splacení i předání podniku nebo jeho části. O předání dokumentace, ve které je know-how zachyceno, jakož i o předání podniku či jeho části sepíší společnost a vkladatel zápis.

5. Nepřejde-li na společnost majetkové právo k předmětu nepeněžitého vkladu, přestože se nepeněžitý vklad považuje za splacený, je osoba, která se k poskytnutí tohoto vkladu zavázala, povinna zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je povinna vrátit této osobě nepeněžitý vklad, který převzala, ledaže jej byla povinna vydat oprávněné osobě. Převede-li akcionář akcie nebo zatímní listy na jiného, ručí za splnění závazku zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích nabyvatel akcií nebo zatímních listů, nejedná-li se o nabytí na regulovaném trhu nebo mnohostranném obchodním systému.

6. Nesplatí-li upisovatel emisní kurz nebo jeho část ve lhůtě stanovené valnou hromadou, je povinen platit i úrok z prodlení z dlužné částky ve výši čtyřnásobku diskontní sazby České národní banky p.a., platné k prvnímu dni prodlení.

7. Pokud bude upisovatel v prodlení se splácením emisního kurzu akcií, je povinen zaplatit úrok z prodlení podle odst. 6 ve lhůtě stanovené představenstvem, nejpozději však do 1 měsíce ode dne, kdy emisní kurz splatil nebo kdy byl ze společnosti vyloučen. Pokud prodlení upisovatele se splácením emisního kurzu akcií přesáhne jeden měsíc, představenstvo je povinno upisovatele ze společnosti vyloučit a dále uplatnit postup podle ustanovení

§ 177 obchodního zákoníku, pokud bez zbytečného odkladu, a to případně již před uplynutím uvedené lhůty rozhodné pro vyloučení upisovatele, nepodá žalobu na splacení emisního kurzu akcií nebo nesvolá valnou hromadu za účelem snížení základního kapitálu upuštěním od vydání akcií postupem podle ustanovení § 213d obchodního zákoníku.

Čl. 35

Snížení základního kapitálu

1. Snížení základního kapitálu společnosti se řídí zejména ustanoveními § 211 - § 216c obchodního zákoníku, s výjimkou ustanovení § 213b obchodního zákoníku, s tím, že je přípustné snížení základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě návrhu akcionářům (podle ustanovení § 213c obchodního zákoníku). Při snižování základního kapitálu vzetím akcií z oběhu na základě návrhu se postupuje takto:

a) snižuje-li se základní kapitál společnosti vzetím akcií z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy, může rozhodnutí valné hromady určit, že základní kapitál bude snížen v rozsahu jmenovitých hodnot akcií, které budou takto vzaty z oběhu, nebo že bude snížen o pevnou částku,

b) představenstvo uveřejní návrh smlouvy o koupi akcií za účelem jejich vzetí z oběhu způsobem uvedeným v Čl. 37 odst. 1,

c) pokud dojde k přijetí tohoto návrhu, představenstvo podá osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, příkaz k pozastavení práva nakládat s těmi akciemi, ohledně nichž byl návrh přijat,

d) představenstvo na základě pověření valné hromady podá návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku v tom rozsahu, v jakém byl akcionáři přijat veřejný návrh smlouvy,

e) po zápisu výše základního kapitálu do obchodního rejstříku podá představenstvo bez zbytečného odkladu příkaz osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, ke zrušení akcií, jež společnost koupila na základě veřejného návrhu smlouvy.

2. Při snižování základního kapitálu se dále postupuje podle těchto pravidel:

a) o snižování základního kapitálu rozhoduje na základě návrhu předkladatele valná hromada,

b) v oznámení o konání valné hromady a v pozvánce na valnou hromadu se kromě náležitostí uvedených v Čl. 9 odst. 5 uvedou i náležitosti uvedené v ustanovení § 211 odst. 1 obchodního zákoníku, pokud z právních předpisů nevyplývá něco jiného,

c) do 30 dnů od usnesení valné hromady podá představenstvo návrh na jeho zápis do obchodního rejstříku,

d) usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu vykonává představenstvo samo nebo smluvně prostřednictvím jiné osoby,

e) představenstvo je povinno písemně do 30 dnů od nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu vůči třetím osobám oznámit rozsah snížení základního kapitálu známým věřitelům, kterým vznikly pohledávky vůči společnosti přede dnem, v němž se toto

rozhodnutí stalo účinným vůči třetím osobám, s výzvou, aby přihlásili své pohledávky, nejde-li o snížení základního kapitálu podle ustanovení § 216a odst. 1 nebo § 216c obchodního zákoníku,

f) představenstvo zabezpečí zveřejnění rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu po jeho zápisu do obchodního rejstříku, nejméně 2krát za sebou s nejméně 30denním odstupem způsobem uvedeným v Čl. 37 odst. 1, nejde-li o snížení základního kapitálu podle ustanovení § 216a odst. 1 nebo § 216c obchodního zákoníku,

g) představenstvo podá návrh na zápis snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku ve lhůtě uvedené v ustanovení § 216 obchodního zákoníku,

h) základní kapitál nelze snížit pod jeho zákonnou výši uvedenou v ustanovení § 162 odst. 3 obchodního zákoníku,

i) je-li společnost povinna snížit základní kapitál, použije k jeho snížení vlastní akcie nebo zatímní listy, má-li je ve svém majetku. I v ostatních případech snížení základního kapitálu použije společnost k jeho snížení především vlastní akcie nebo zatímní listy, přičemž jiným způsobem lze snížit základní kapitál, jen nepostačují-li ke snížení základního kapitálu v rozsahu určeném valnou hromadou nebo pokud by nebyl splněn účel snížení základního kapitálu,

j) před zápisem snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku a před uspokojením nebo zajištěním pohledávek věřitelů podle ustanovení § 215 odst. 2, případně ustanovení § 215 odst. 4 obchodního zákoníku, nelze akcionářům poskytnout plnění z důvodu snížení základního kapitálu nebo z toho důvodu prominout nebo snížit nesplacené části jmenovitých hodnot jejich akcií.

VIII.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Čl. 36

Zrušení a zánik společnosti

1. Společnost se zrušuje:

a) dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato,

b) dnem uvedeným v rozhodnutí o sloučení, splynutí nebo rozdělení společnosti nebo o převzetí jejího jmění jedním akcionářem, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato,

c) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci,

d) zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkurzu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.

2. Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného.

Čl. 37

Oznamování

1. Pozvánka na valnou hromadu, případně další Skutečnostiinformace, stanovené právními předpisy, těmito stanovami a nebo rozhodnutím valné hromady, se uveřejňují (oznamují akcionářům) vlastníkům akcií formou obyčejné zásilky na jméno dopisem odeslanéým na adresu sídla nebo bydliště akcionáře uvedenou v seznamu akcionářůevidenci zaknihovaných cenných papírů vedené podle zákona č. 256/2004 Sb. Na žádost akcionáře může společnost odeslat akcionáři pozvánku na valnou hromadu, případně další uvedené informace jiným způsobem, a to za podmínky, že nedojde k porušení zásady rovného zacházení s akcionáři. Akcionáři jsou o konání valné hromady, případně o dalších skutečnostech stanovených právními předpisy, těmito stanovami nebo rozhodnutím valné hromady rovněž informováni oznámením uveřejněným na internetových stránkách Londýnské burzy cenných papírů (London Stock Exchange) v sekci určené či obvykle používané pro příslušná oznámení; takové oznámení bude zároveň uveřejněno na internetových stránkách společnosti (xxx.xx.x0.xxx). Ty záležitosti, u kterých zákon nebo tyto stanovy vyžadují zveřejnění, budou zveřejněny v Obchodním věstníku, pokud ze zákona nevyplývá jiný způsob publikace. V Obchodním věstníku budou rovněž uveřejněny další skutečnosti a informace (včetně oznámení o konání valné hromady), pokud to ukládá zákon.

2. Písemnosti určené konkrétním osobám se doručují na jejich adresu, oznámenou společnosti, pokud z právních předpisů, těchto stanov nebo z dohody s příslušnou osobou nevyplývá něco jiného.

3. Výroční, pololetní a souhrnnou vysvětlující zprávu a mezitímní zprávu nebo rovnocenné čtvrtletní informace podle zákona č. 256/2004 Sb. uveřejňuje společnost způsobem vyplývajícím z právních předpisů.

4. Výroční zprávy, pololetní zprávy, prospekt emitenta cenného papíru a další dokumenty, stanovené právními předpisy, jsou bezplatně k nahlédnutí všem zájemcům v pracovní době v sídle společnosti.

5. Výroční zpráva v rozsahu stanoveném zákonem musí být uveřejněna nejpozději do 4 měsíců po skončení kalendářního (nebo hospodářského) roku. Pololetní zpráva musí být uveřejněna do 2 měsíců po skončení 1. pololetí. Mezitímní zpráva nebo rovnocenné čtvrtletní informace musejí být uveřejněny v zákonných lhůtách v průběhu příslušné poloviny účetního období. Souhrnná vysvětlující zpráva musí být předložena akcionářům na řádné valné hromadě společnosti.

6. Ustanovení odst. 3 až 5 platí obdobně pro konsolidovanou výroční a pololetní zprávu, pokud je společnost vyhotovuje.

Čl. 38

Právní poměry společnosti a řešení sporů

1. Vznik, právní poměry a zánik společnosti, jakož i všechny právní vztahy vyplývající z těchto stanov a pracovněprávní i jiné vztahy uvnitř společnosti se řídí právními předpisy.

2. Případné spory mezi akcionáři a společností, spory mezi společností a členy jejích orgánů, jakož i vzájemné spory mezi akcionáři, související s jejich účastí ve společnosti, budou řešeny smírnou cestou. Nepodaří-li se vyřešit takový spor smírně, bude k jeho projednání a rozhodnutí příslušný český soud, a to, nevylučují-li to ustanovení právních předpisů, podle sídla společnosti, ledaže strany uzavřou rozhodčí smlouvu.

Čl. 39

Postup při změnách stanov

1. O změně těchto stanov rozhoduje valná hromada, nejde-li o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností.

2. Návrh změn těchto stanov se zpracovává s přihlédnutím ke kogentním ustanovením právních předpisů.

3. Jestliže má být na pořadu jednání valné hromady změna těchto stanov, musí pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání alespoň charakterizovat podstatu navrhovaných změn a návrh změn těchto stanov musí být akcionářům k nahlédnutí v sídle společnosti ve lhůtě stanovené pro svolání příslušné valné hromady. Akcionář má právo vyžádat si zaslání kopie návrhu změn těchto stanov na svůj náklad a své nebezpečí. Na tato práva budou akcionáři upozorněni v pozvánce na valnou hromadu nebo v oznámení o jejím konání.

4. Jestliže akcionář hodlá uplatnit na valné hromadě protinávrhy k navrhovaným změnám těchto stanov, postupuje se podle Čl. 11 odst. 5.

5. Předkladatel předloží příslušný návrh změn a doplnění těchto stanov s odůvodněním valné hromadě. Po schválení valnou hromadou představenstvo zabezpečí zpracování nového úplného znění těchto stanov společnosti a předloží je příslušnému rejstříkovému soudu. Rozhodla-li valná hromada o změnách těchto stanov ve smyslu ustanovení § 173 odst. 2 obchodního zákoníku, nabývá změna těchto stanov účinnosti ke dni jejich zápisu do obchodního rejstříku. Ostatní změny nabývají účinnosti okamžikem, kdy o nich rozhodla valná hromada, pokud z rozhodnutí valné hromady o změně těchto stanov nebo ze zákona neplyne, že nabývají účinnosti později.

6. Přijme-li valná hromada rozhodnutí, jehož důsledkem je změna obsahu těchto stanov, toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí o změně těchto stanov. Jestliže z rozhodnutí valné hromady neplyne, zda, popřípadě jakým způsobem se tyto stanovy mění, rozhodne o změně těchto stanov představenstvo v souladu s rozhodnutím valné hromady.

Čl. 40

Zápis společnosti do obchodního rejstříku

1. Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddíle B, vložka 2322.

2. Do obchodního rejstříku se zapisují údaje, o nichž tuto povinnost stanoví právní předpisy, dále změna a zánik zapisovaných skutečností.

Čl. 41

Výkladové ustanovení

V případě, že některé ustanovení těchto stanov se, ať už vzhledem k platnému právnímu řádu, nebo k jeho změnám, ukáže neplatným, neúčinným nebo sporným, anebo některé ustanovení chybí, zůstávají ostatní ustanovení těchto stanov touto skutečností nedotčena. Namísto dotyčného ustanovení nastupuje buď ustanovení příslušného právního předpisu, které je svou povahou a účelem nejbližší zamýšlenému účelu těchto stanov, nebo, není-li takového ustanovení právního předpisu, způsob řešení, jenž je v obchodním styku obvyklý.

OBSAH

[KAS1]ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 2

1. Obchodní firma a sídlo společnosti 2

2. Trvání společnosti 2

3. Předmět podnikání (činnosti) společnosti 2

ZÁKLADNÍ KAPITÁL, AKCIE, AKCIONÁŘI 4

4. Základní kapitál, akcie společnosti 4

5. Akcionáři společnosti 5

ORGÁNY SPOLEČNOSTI A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ 6

6. Orgány společnosti 6

A) VALNÁ HROMADA 6

7. Valná hromada a její postavení 6

8. Působnost valné hromady 6

9. Svolání valné hromady 8

10. Organizace valné hromady 9

11. Řízení valné hromady 10

12. Hlasování a usnášeníschopnost valné hromady 11

13. Zápis o valné hromadě 13

B) PŘEDSTAVENSTVO 14

14. Postavení a působnost představenstva 14

15. Složení představenstva 17

16. Zasedání představenstva 18

17. Rozhodování představenstva 19

18. Rozhodování představenstva mimo zasedání 19

19. Povinnosti členů představenstva 21

C) DOZORČÍ RADA 22

20. Postavení a působnost dozorčí rady 22

21. Složení dozorčí rady 23

22. Zasedání dozorčí rady 24

23. Rozhodování dozorčí rady 25

24. Rozhodování dozorčí rady mimo zasedání 26

25. Povinnosti členů dozorčí rady 27

26. Výbory dozorčí rady 28

D) VÝBOR PRO AUDIT 32

26a POSTAVENÍ A PŮSOBNOST VÝBORU PRO AUDIT 32

26b SLOŽENÍ VÝBORU PRO AUDIT 33

26c ZASEDÁNÍ VÝBORU PRO AUDIT 34

26d ROZHODOVÁNÍ VÝBORU PRO AUDIT 35

26e ROZHODOVÁNÍ VÝBORU PRO AUDIT MIMO ZASEDÁNÍ 35

26f POVINNOSTI ČLENŮ VÝBORU PRO AUDIT 36

27. Odměňování členů představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit a pravidla pro stanovení tantiém

................................................................................................................................................................ 37

TAJEMNÍK SPOLEČNOSTI 38

28. Tajemník společnosti 38

JEDNÁNÍ JMÉNEM SPOLEČNOSTI 39

29. Jednání jménem společnosti 39

HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI 39

30. Rozdělování zisku a úhrada ztráty 39

31. Tvorba a použití rezervního fondu a jiných fondů ze zisku 41

32. Účetní závěrka, sociálně ekonomické informace a evidence 42

PRAVIDLA POSTUPU PŘI ZVÝŠENÍ A SNÍŽENÍ ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU 43

33. Zvýšení základního kapitálu 43

34. Způsob splácení akcií a důsledky prodlení se splácením akcií 45

35. Snížení základního kapitálu 46

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 48

36. Zrušení a zánik společnosti 48

37. Oznamování 48

38. Právní poměry společnosti a řešení sporů 49

39. Postup při změnách stanov 49

40. Zápis společnosti do obchodního rejstříku 50

41. Výkladové ustanovení 50