Shrnutí rozhodnutí Komise ze dne 29. března 2006

Shrnutí rozhodnutí Komise ze dne 29. března 2006

týkající se řízení podle článku 82 Smlouvy o založení Evropského společenství a článku 54 Dohody o EHP proti společnostem Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems B.V., Tomra Systems GmbH, Tomra Butikksystemer AS, Tomra Systems AB a Xxxxx Xxxxxxxxxxxxxx GmbH

(Věc č. COMP/E-1/38.113 – Prokent/Tomra)

(Pouze anglické znění je závazné) (Text s významem pro EHP)

(2008/C 219/12)

1. Dne 29. března 2006 Komise přijala rozhodnutí týkající se řízení podle článku 82 Smlouvy o ES a článku 54 Dohody o EHP. V souladu s článkem 30 nařízení č. 1/2003 Komise tímto zveřejňuje názvy stran a hlavní obsah rozhodnutí, včetně všech uložených sankcí, přičemž bere v úvahu oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. Celé znění rozhodnutí bez důvěrných údajů je k dispozici v jazycích případu, v nichž je znění rozhodnutí závazné, a v pracovních jazycích Komise na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž na adrese:

xxxx://xxxxxx.xx.xxx/xxxx/xxxxxxxxxxx/xxxxx_xx.xxxx.

1. SHRNUTÍ PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ

1.1 Úvod

2. Rozhodnutí bylo určeno společnostem Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems B.V., Tomra Systems GmbH, Tomra Butikksystemer AS, Tomra Systems AB a Xxxxx Xxxxxxxxxxxxx GmbH (dále jen „skupina Tomra“). Skupina Tomra působí v oblasti sběru použitých nápojových obalů. Její hlavní činnost v EHP spočívá v dodávání přístrojů na výkup použitých nápojových obalů. Celosvětový obrat skupiny Tomra činil v roce 1999 přibližně 273 milionů EUR, v roce 2000 342 milionů EUR, v roce 2001 368 milionů EUR a v roce 2002 336 milionů EUR.

3. Až do svého úpadku měla společnost Prokent AG (dále jen

„Prokent“), žadatel, sídlo v Ilmenau v Německu. Stejně jako skupina Tomra byla dodavatelem přístrojů na výkup nápo- jových obalů a souvisejících výrobků a služeb. V roce 2000 dosáhla obratu ve výši přibližně 2,3 milionu EUR a v roce 2001 zhruba 4,2 milionu EUR. Společnost Prokent prodá- vala své výrobky převážně v Německu, pokoušela se však vstoupit rovněž na ostatní vnitrostátní trhy. Po úpadku společnosti Prokent a poté, co její aktiva v září 2003 koupila společnost Wincor Nixdorf Technologies GmbH se sídlem v Paderbornu v Německu, pokračovala v dřívějším podnikání společnosti Prokent posledně uvedená společ- nost.

1.2 Řízení

4. Dne 26. března 2001 Komise obdržela od společnosti Prokent podnět, v němž tato společnost Komisi žádala, aby

prošetřila, zda skupina Tomra zneužila svého dominant- ního postavení tím, že společnosti Prokent bránila ve vstupu na trh. Komise provedla inspekce ve dnech 26. a 27. září 2001. Po řadě žádostí o informace Komise dne

1. září 2004 přijala prohlášení o námitkách vůči společno- stem Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS a dceřiným společnostem skupiny Tomra v šesti státech, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP. Skupina Tomra odpo- věděla na prohlášení o námitkách dne 22. listopadu 2004. Ústní slyšení se uskutečnilo dne 7. prosince 2004.

1.3 Článek 82 Smlouvy a článek 54 Dohody o EHP

1.3.1 Dominantní postavení

5. Skupina Tomra a její konkurenti dodávají přístroje na výkup nápojových obalů a související výrobky, zejména zařízení zázemí (1). Poskytují rovněž služby související s výrobky, které prodávají, jako je údržba a opravy. Pří- stroje na výkup identifikují příchozí obal podle konkrét- ních parametrů, např. tvaru a/nebo čárového kódu, a vypočítávají zálohu, jež má být vrácena zákazníkovi.

6. Skupina Tomra začala dodávat tyto přístroje v roce 1972 a od té doby si udržela vedoucí postavení na trhu. Všichni ostatní dodavatelé přístrojů na výkup nápojových obalů byli v době, kdy se šetření uskutečnilo, velmi malými společnostmi s nízkým počtem zaměstnanců a působili pouze v jedné zemi či v malém počtu zemí, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP. Přístroje na výkup nápojových obalů jsou obvykle umístěny v maloobchodních prodejnách, např. supermarketech, odběrateli přístrojů jsou proto obvykle maloobchodní skupiny, jejichž počet se kvůli procesu konsolidace na trhu v poslední době snížil.

1.3.1.1 Relevantní trh výrobku

7. Ačkoliv automatizovaná a ruční manipulace s obaly může z funkčního hlediska představovat náhradu, není zaměni- telná z hlediska skutečného nebo potenciálního kupce výrobků skupiny Tomra, jehož potřeby ruční manipulace neuspokojuje. Odběratelé upřednostňují automatizovaná

(1) Prostor v zázemí, kde se s nápojovými obaly dále manipuluje a kde mohou být umístěny pásy pro přesun přepravek a obalů, zařízení pro stohování, třídění, lisování, ukládání atd.

řešení v podobě přístrojů na výkup před ruční manipulací hlavně z důvodu mzdových nákladů a služeb zákazníkům. Proto v rozporu s tvrzením skupiny Tomra není ruční manipulace součástí stejného trhu výrobku.

8. Vzhledem k tomu, že se přístroje na výkup nápojových obalů, které jsou určeny k použití v jídelnách nebo stán- cích, liší od přístrojů určených pro maloobchodní prodejny a že se liší rovněž příslušní účastníci trhu, tj. dodavatelé a odběratelé příslušných výrobků, přístroje na výkup nápo- jových obalů, které jsou určeny pro použití v jídelnách nebo stáncích, nemohou být součástí stejného trhu výrobku jako přístroje určené pro maloobchodní prodejny.

9. Při pohledu na vlastnosti výrobku, použitelnost přístrojů a jejich cenu se zdá, že je vhodné nepovažovat samostatné přístroje nižší kategorie (1) za zaměnitelné s ostatními pří- stroji na výkup nápojových obalů, které požadují maloob- chodníci s potravinami. Existují důvody domnívat se, že pro špičkové přístroje a systémy na výkup nápojových obalů existuje zvláštní trh, a Komise má za to, že by to byla vhodnější definice trhu. Otázku, zda špičkové přístroje na výkup nápojových obalů představují zvláštní trh, nebo zda jsou součástí celkového trhu s přístroji na výkup nápo- jových obalů, včetně přístrojů nižší kategorie, lze však ponechat otevřenou. Posouzení hospodářské soutěže je stejné bez ohledu na to, zda existuje jeden celkový trh s přístroji na výkup nápojových obalů, nebo samostatný trh pro špičkové přístroje.

10. Posouzení hospodářské soutěže v rozhodnutí je proto založeno na trhu se špičkovými přístroji nebo systémy na výkup nápojových obalů, zejména včetně všech přístrojů, které lze instalovat přes zeď a připojit k zařízení v zázemí, a rovněž na celkovém trhu zahrnujícím špičkové přístroje i přístroje nižší kategorie. Za základ je brána širší definice trhu, jelikož poskytuje příznivější údaje ve prospěch skupiny Tomra.

1.3.1.2 Relevantní zeměpisný trh

11. Druhy a objemy nápojových obalů, u nichž se v určitém státě EHP platí záloha (2), rozhodnutí o tom, jaké množství a jaké druhy přístrojů na výkup obalů lze v takovém státě uvést na trh. Navzdory příkladům přeshraniční konsolidace a spolupráce v odvětví maloobchodního prodeje potravin, jsou odběratelé a jejich postupy při zadávání zakázek orga- nizováni na vnitrostátní úrovni. V období mezi rokem 1997 a 2002 působili mimoto dodavatelé těchto přístrojů vyjma skupinu Tomra pouze v jednom státě či v malém počtu států, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP. Všechny tyto činitele naznačují, že podmínky hospodářské soutěže v posuzovaném období nebyly v rámci EHP stejné a že relevantní zeměpisné trhy byly omezeny na území jednotlivých států.

(1) Stroje nižší kategorie jsou samostatné přístroje, které hromadí obaly uvnitř, zatímco špičkové stroje pro jsou připojeny k zázemí, jehož skla- dovací kapacita je mnohem vyšší v porovnání s přístroji nižší kategorie.

(2) Systém záloh je stanoven vnitrostátními právními předpisy, podle nichž se při nákupu nápojů účtuje za nápojový obal povinná záloha. Výše zálohy se kupujícímu vrací, pokud prázdný nápojový obal donese na konkrétní sběrné místo, mimo jiné sem patří i přístroje pro výkup.

1.3.1.3 Dominantní postavení

12. Od svého vstupu na trh byla skupina Tomra vedoucím účastníkem s velmi vysokými podíly na trhu. Podle jejích výročních zpráv a interních dokumentů (přičemž přinej- menším výroční zprávy by se měly týkat špičkových pří- strojů na výkup nápojových obalů) do roku 1997 překra- čovaly podíly skupiny Tomra na trhu v Evropě trvale 70 %. Od roku 1997 podíly skupiny Tomra na trhu v Evropě převyšovaly 95 %. Na všech relevantních trzích byl podíl skupiny Tomra násobkem podílů jejích konkurentů. Soupeři skupiny Tomra, včetně těch, kteří se mohli stát silnými konkurenty, byly malé nebo velmi malé společnosti s velmi nízkým obratem a malým počtem zaměstnanců. Schopnost a snaha skupiny Tomra získat své nejvážnější konkurenty a/nebo konkurenty, kteří by se takovými mohli stát v budoucnu, dále snížila vyhlídky na rozvoj věrohodné hospodářské soutěže. Mimoto neexistovala žádná významná vyrovnávací kupní síla, která by mohla ohrozit dominantní postavení skupiny Tomra na jakémkoliv z dotčených trhů. Skupina Tomra je proto podnikem s dominantním postavením na společném trhu a na území EHP, jakož i na významných částech společného trhu a území EHP, což znamená, že je dominantním podnikem ve smyslu článku 82 Smlouvy a článku 54 Dohody o EHP.

1.3.2 Jednání skupiny Tomra

1.3.2.1 Strategie skupiny Tomra

13. Strategie skupiny Tomra byla založena na snaze udržet si své dominantní postavení a podíl na trhu například i) bráněním ve vstupu na trh, ii) udržováním malé velikosti konkurentů omezováním možností jejich růstu a iii) osla- bováním a odstraňováním konkurentů jejich koupí či jinak, zejména těch konkurentů, u nichž se mělo za to, že by se mohli stát vážnějšími soupeři. K dosažení tohoto cíle skupina Tomra používala různé protisoutěžní postupy, včetně výhradních dohod a dohod o přednostním dodava- teli, jakož i dohod obsahujících individualizované množ- stevní závazky a individualizované věrnostní slevy se zpětnou platností. Posledně uvedené druhy dohod nebo podmínky se obvykle vztahují na množství představující veškeré potřeby odběratele či jejich velkou část v daném referenčním období. Často se na ně odkazuje jako na

„vysokoobjemové hromadné objednávky“. Skupina Tomra se k těmto praktikám uchylovala zejména v době, kdy se očekával vstup nových subjektů na trh, ať už z důvodu plánovaného provádění nových právních předpisů o zavedení systému záloh nebo v reakci na provádění tako- výchto právních předpisů, přičemž si byla vědoma, že konkurenti musí dosáhnout určitého objemu prodeje, aby byli ziskoví. Celková strategie skupiny Tomra není potvrzena jen různými praktikami používanými skupinou, ale v rámci skupiny byla rovněž široce projednávána při různých příležitostech, ať už na schůzkách a konferencích, nebo v korespondenci, např. elektronické poště.

14. Skupina Tomra se zaměřovala na bránění ve vstupu na trh, zvažování a nabízení spolupráce mnohem menším konku- rentům, kteří často právě vstoupili na trh, a/nebo jejich vytlačení z trhu a upřednostňování dlouhodobých dohod o přednostním dodavateli a vysokoobjemových hromad- ných objednávek. Posledně uvedené není strategií omezenou na běžný proces hospodářské soutěže a výběr, který z této soutěže vyplývá. Má spíše do tohoto procesu zasahovat a zabránit ztrátě dominantního postavení podniku.

1.3.2.2 Provádění

15. Skupina Tomra bránila konkurentům v přístupu na trh ze- jména tím, že:

— uzavírala s řadou odběratelů výhradní dohody na dodávku přístrojů na výkup nákupních obalů v pěti zemích EHP (Rakousko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko) v období 1998–2002;

— v období 1998–2002 uzavírala s odběrateli dohody, které jim ukládaly individualizované množstevní cíle, jež odpovídaly celé nebo téměř celé poptávce daného odběratele po přístrojích na výkup nápojových obalů v konkrétním období. Odběratelé dostávali slevy na základě závazku nakoupit dohodnuté cílové množství;

— v období 1998–2002 uzavírala v pěti zemích EHP s maloobchodními společnostmi dohody, které zavá- děly individualizované věrnostní slevy se zpětnou plat- ností, jejichž prahy odpovídaly celé nebo téměř celé poptávce daného odběratele.

16. Skupina Tomra zavedla prostřednictvím svých dceřiných společností výše uvedené praktiky na pěti vnitrostátních trzích (Rakousko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko).

2. POSOUZENÍ TĚCHTO POSTUPŮ PODLE ČLÁNKU 82 SMLOUVY O ES A ČLÁNKU 54 DOHODY O EHP

17. Článek 82 Smlouvy o ES a článek 54 Dohody o EHP zaka- zují zneužívání dominantního postavení, které daný podnik má na relevantním trhu. Soudní dvůr rozhodl, že podnik, který má dominantní postavení a váže kupující (byť na jejich žádost) povinností nebo slibem zásobit se celkově nebo pro podstatnou část jejich potřeb výhradně u uvedeného podniku, zneužívá dominantní postavení ve smyslu článku 82 Smlouvy, pokud je dotyčná povinnost stanovena bez dalších podmínek nebo je plněna se

zřetelem na poskytnutí slevy. To se vztahuje na případy, kdy je dominantní společnosti udělena úplná exkluzivita, ale rovněž na případy, pokud se odběratel zaváže zásobit se pro daný procentní podíl svých potřeb u dominantní společnosti (1). Totéž platí v případech, kdy jsou cíle nákupu pro dané období vyjádřeny v absolutních hodno- tách, pokud tato množství představují veškeré potřeby či velkou část potřeb odběratele nebo jeho absorpční kapacity v dotyčném smluvním období (2).

18. Podle judikatury totéž platí, pokud dotyčný podnik (aniž by vázal kupující formální povinností) používá na základě dohod uzavřených s těmito kupujícími nebo jednostranně systém věrnostních slev, tj. slev podmíněných tím, že se zákazník zásobí celkově nebo pro podstatnou část svých potřeb (bez ohledu na to, je-li objem jeho nákupů vysoký nebo nízký) u podniku s dominantním postavením (3).

19. Ačkoliv dohody, ujednání a podmínky zjištěné v tomto případě zahrnují různé rysy, např. výslovná nebo faktická ustanovení o exkluzivitě, závazky nebo sliby nakoupit množství odpovídající významné části potřeb odběratele či systémy věrnostních slev spojených s potřebami odběratele či jejich kombinaci, je nutno je všechny posoudit ve světle celkové politiky skupiny Tomra, která byla zaměřená na zamezení vstupu na trh, přístupu na trh a možnostem růstu u stávajících i potenciálních konkurentů a na jejich případné vytlačení z trhu s cílem vytvořit situaci faktického monopolu.

20. Podle judikatury Soudního dvora je zneužití ve smyslu článku 82 Smlouvy „objektivním pojmem“, který se vzta- huje na chování dominantního podniku, jehož účinkem je za použití prostředků odlišných od těch, které jsou použí- vány při běžné soutěži, „bránění zachování stupně hospodářské soutěže, který ještě na trhu existuje, nebo rozvoji této hospodářské soutěže“ (4). V rozsudku ve věci Michelin II Soudní dvůr uvedl, že „účinek uvedený v judikatuře zmíněné v předchozím odstavci se nevztahuje nutně na skutečný účinek zneužívajícího jednání, jež je předmětem stížnosti. Pro účely zjištění porušení článku 82 Smlouvy o ES postačuje prokázat, že zneužívající jednání podniku s dominantním postavením směřuje k omezení hospodářské soutěže, nebo vyjádřeno jinak, takový účinek může mít“ (5). V tomto rozhodnutí bylo bohatě prokázáno, že praktiky skupiny Xxxxx vedly k omezení hospodářské soutěže, totiž jednoznačně mohly mít tento účinek. Komise však mimoto zkoumala možné omezující účinky těchto praktik.

(1) Věc č. 85/76, Xxxxxxxx-XxXxxxx, [1979] Sb. rozh. 461.

(2) Viz např. věc č. 322/81, NV Nederlandsche Banden Industrie Michelin v. Komise [1983] Sb. rozh. 3461.

(3) Věc č. 85/76, Xxxxxxx La Roche, odstavec 89; věc č. C-62/86, AKZO v. Komise, [1991] Sb. rozh. I-3359, odstavec 149; věc č. T-65/89, BPB Industries Plc a British Gypsum LTD, [1993] Sb. rozh. II-389, odstavec 120.

(4) Hoffmann-La Roche odstavec 91, Michelin I, odstavec 70, AKZO, odstavec 69, Irish Sugar, odstavec 111.

(5) Věc č. T-203/01, Manufacture française des pneumatiques Michelin v. Komise (Michelin II), rozsudek ze dne 30. září 2003, odstavec 239, a věc č. T-219/99, British Airways v. Evropská komise (British Airways), rozsudek ze dne 17. prosince 2003, odstavec 250.

21. Povinnosti týkající se exkluzivity mohou mít na základě své povahy omezující účinek, jelikož od odběratelů vyža- dují, aby se zásobili celkově nebo pro podstatnou část svých potřeb u dominantního dodavatele. Vzhledem k dominantnímu postavení skupiny Tomra na trhu a skutečnosti, že povinnosti týkající se exkluzivity se vzta- hovaly na významnou část celkové tržní poptávky, mohly mít a ve skutečnosti měly omezující účinek narušující trh. V tomto případě neexistují žádné okolnosti, které by mohly výjimečně odůvodnit exkluzivitu či podobná ujed- nání. Skupina Tomra kromě toho své praktiky neodůvod- nila ani úsporou nákladů.

22. Slevy poskytované za množství, které odpovídá celé nebo téměř celé poptávce, mají stejný účinek jako výslovná usta- novení o exkluzivitě, tj. vybízejí odběratele k tomu, aby se zásobil celkově nebo pro většinu svých potřeb u dominant- ního dodavatele. Totéž platí pro věrnostní slevy, tj. slevy, které jsou podmíněny tím, že se odběratelé zásobí celkově nebo pro většinu svých potřeb u dominantního dodavatele. Pro výhradní povahu dohod nebo podmínek není rozho- dující, zda je závazek týkající se objemu nákupu vyjádřen absolutně nebo s odkazem na určité procento. Co se týká dohod skupiny Tomra uvedených v tomto rozhodnutí, stanovené množstevní cíle představovaly závazky, které se u jednotlivých odběratelů lišily bez ohledu na jejich velikost a objem nákupu. Odpovídaly buď celkovým potřebám odběratele nebo jejich velké části, či je dokonce překračovaly. Politika skupiny Tomra vázat odběratele (ze- jména klíčové) dohodami, jejichž cílem bylo vyloučit z trhu konkurenty a znemožnit jim růst, je mimoto zjevná z dokumentů týkajících se strategie společnosti Tomra, jejích jednání a nabídek předložených zákazníkům. Vzhledem k povaze trhu s přístroji na výkup nápojových obalů a zvláštním vlastnostem samotného výrobku, zejmé- na průhlednosti a dosti předvídatelné poptávce jednot- livých odběratelů po přístrojích v jednotlivých letech, měla skupina Tomra potřebné znalosti trhu, aby mohla reálně odhadnout přibližnou poptávku jednotlivých zákazníků.

23. Systémy slev byly stanovovány individuálně pro každého odběratele a prahy související s celkovými potřebami odbě- ratele nebo jejich velkou částí. Jak je zjevné z okolností, byly stanovovány na základě odhadovaných potřeb odběra- tele a/nebo objemu nákupů dosažených v minulosti. Moti- vace k výhradnímu nebo téměř výhradnímu nákupu u společnosti Tomra je zvlášť silná, když jsou prahy druhu popsaného v tomto oddíle spojeny se systémem, kdy dosa- žení bonusu nebo prahu výhodnějšího bonusu zvýhodňuje všechny nákupy zákazníka v referenčním období, a nikoliv výhradně objem nákupů, který překračuje příslušnou prahovou hodnotu. Na základě zpětně působícího systému má odběratel, který se začal zásobovat u skupiny Tomra (což je velmi pravděpodobný scénář vzhledem k silnému postavení skupiny Tomra na trhu) silnou pobídku, aby dosáhl prahové hodnoty s cílem snížit cenu všech svých nákupů u skupiny Tomra. Tato pobídka se zvyšovala, čím více se odběratel přibližoval k dotyčnému prahu. Kombi- nace retroaktivních věrnostních slev s prahem nebo prahy

téměř veškerého potřebného zařízení u skupiny Tomra a uměle zvyšovala náklady přechodu k jinému dodavateli, a to i v případě malého počtu jednotek. V souladu s judikaturou Soudního dvora a Soudu prvního stupně Evropských společenství je nutno zjištěný systém slev hodnotit jako systém založený na věrnosti, tudíž jako věrnostní slevy.

2.1 Účinek na obchod

24. Výrobky dodávané skupinou Tomra a jejími konkurenty se vyrábějí a prodávají v různých státech, které jsou smluv- ními stranami Dohody o EHP. Tomra, jako dominantní společnost, používala vylučovací praktiky v několika člen- ských státech a v Norsku. Zneužívání bylo dále zaměřeno na vyloučení a/nebo odstranění konkurentů, kteří působili v různých členských státech a státech ESVO. Dotyčné postupy proto mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy, jak je uvedeno v článku 82 Smlouvy, a na území EHP podle článku 54 Dohody o EHP.

2.2 Dopady postupu skupiny Tomra na hospodářskou

soutěž

25. Ačkoliv Soudní dvůr v rozsudcích ve věci Michelin II a British Airways uvádí, že ke zjištění zneužívání podle článku 82 postačuje „prokázat, že zneužívající jednání podniku s dominantním postavením směřuje k omezení hospodářské soutěže, nebo vyjádřeno jinak, že takový účinek může mít“ (1), Komise v tomto případě provedla svou analýzu na základě uvážení možných účinků postupu skupiny Tomra na trh s přístroji na výkup nápojových obalů.

26. Dominantní dodavatel může používat systémy slev a množstevní slevy z různých důvodů a tyto postupy mohou v důsledku svých vlastností vést k různým (příznivým i nepříznivým) účinkům na trh. Hlavním možným nepříznivým účinkem slev používaných domi- nantním dodavatelem je uzavření trhu pro konkurenty a potenciální konkurenty. Totéž může platit s ohledem na množstevní závazky, které jsou zaměřeny na uspokojení celé nebo téměř celé poptávky odběratele. Exkluzivita má sama o sobě omezující účinek, jelikož od odběratele vyža- duje, aby se zásobil celkově nebo pro většinu svých potřeb u dominantního dodavatele. Co se týká posouzení nepří- znivých účinků vytvořených systémy slev a množstevními závazky používanými dominantním dodavatelem, bylo by nutné zjistit, zda mohly bránit stupni hospodářské soutěže, který na trhu ještě existuje, nebo rozvoji této hospodářské soutěže.

odpovídajícími celkovým potřebám nebo jejich velké části  

představovala významnou pobídku pro nákup veškerého či

(1) Michelin II, odstavec 239, British Airways, odstavec 250.

27. Hlavním možným příznivým účinkem je zvýšení poptávky nebo efektivnosti. Vzhledem k tomu, že poptávka po pří- strojích na výkup nápojových obalů není pružná a možná efektivnost se neuplatňuje, je obtížné si představit jakákoliv tvrzení ohledně zvýšení efektivnosti, jež by bylo možno uvést ve prospěch skupiny Tomra.

28. Během celého referenčního období rozhodnutí, tj. od roku 1998 do roku 2002, byl podíl skupiny Tomra na všech pěti vnitrostátních posuzovaných trzích poměrně stálý. Zároveň byl podíl jejích soupeřů poměrně slabý a nestálý. Jeden úspěšný konkurent, žadatel, opustil trh v roce 2003 poté, co se mu v roce 2001 podařilo získat na německém trhu podíl ve výši 18 %. Ostatní konku- renční společnosti, které prokázaly potenciál a schopnost získat větší podíly na trhu, byly odstraněny tak, že je koupila skupina Tomra, např. Halton a Eleiko. Vylučovací strategie skupiny Tomra uskutečňovaná v období 1998- 2002 měla kromě toho účinek, který je prokázán změnami podílu na vázaném trhu (1) a tržbami účastníků trhu. Někteří odběratelé začali mimoto po skončení plat- nosti výhradních dohod se skupinou Tomra nakupovat více konkurenčních výrobků. Kromě neexistence nákladové efektivnosti, která by odůvodňovala postupy skupiny Tomra, neexistoval ani žádný prospěch pro zákazníky. Cena přístrojů na výkup nápojových obalů nabízená skupinou Tomra neklesla poté, co se objem prodeje zvýšil. Naopak, ceny přístrojů skupiny Tomra během období, kdy probíhalo šetření, stagnovaly či se zvýšily.

3. POKUTY

3.1 Závažnost

29. Postupy skupiny Tomra spočívaly v systému výhradních dohod, množstevních závazků a věrnostních slev. Tento systém se zaměřoval na vyloučení jejích konkurentů z trhu či na zabránění ve vstupu na trh a/nebo na zamezení růstu konkurentů. Skupina Tomra záměrně používala dotyčné postupy jako součást své vylučovací politiky. Posouzení závažnosti zneužívání dominantního postavení skupinou Tomra musí navíc přihlédnout k zeměpisnému rozsahu, který zahrnoval pět států, jež jsou smluvními stranami dohody o EHP: Rakousko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko. Je zřejmé, že postupy skupiny Tomra byly skutečně prováděny a mohly nové účastníky odrazovat od vstupu na trh a bránit v růstu několika málo konkurentům (pokud vůbec existovali).

30. Při celkovém posuzování závažnosti praktik, jimiž se zabývá toto rozhodnutí, se bere v úvahu skutečnost, že protiprávní jednání nezahrnovalo na jednotlivých posuzo- vaných vnitrostátních trzích vždy celé období a že v rámci jednotlivých vnitrostátních trhů se v průběhu doby mohla intenzita protiprávního jednání měnit.

31. Co se týká závažnosti protiprávního jednání, Komise vyvo- zuje závěr, že se jednalo o vážné porušení.

3.2 Doba trvání

32. Za účelem stanovení odpovídající výše pokuty Komise vychází z pětiletého období od roku 1998 do roku 2002. V důsledku toho by se výchozí částka pokuty měla za každý celý rok protiprávního jednání zvýšit o 10 %.

3.3 Přitěžující a polehčující okolnost

33. Neexistují žádné přitěžující nebo polehčující okolnosti.

3.4 Výše pokuty

34. Na základě výše uvedených důvodů by částka pokuty, jež má být uložena společnostem Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems B.V., Tomra Systems GmbH, Tomra Butikksystemer AS, Tomra Systems AB a Xxxxx Xxxxxxxxxxxxxx GmbH společně a nerozdílně, měla být stanovena ve výši 24 milionů EUR.

4. ROZHODNUTÍ

35. Společnosti Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems B.V., Tomra Systems GmbH, Tomra Butikksy- stemer AS, Tomra Systems AB a Xxxxx Xxxxxxxxxxxxxx GmbH v období 1998 až 2002 porušovaly článek 82 Smlouvy a článek 54 Dohody o EHP prováděním vylučo- vací strategie na vnitrostátních trzích s přístroji na výkup nápojových obalů v Rakousku, Německu, Nizozemsku, Norsku a Švédsku, která zahrnovala výhradní dohody, indi- vidualizované množstevní závazky a individualizované věrnostní slevy se zpětnou platností, čímž bránily hospo- dářské soutěži na těchto trzích.

36. Za výše uvedené protiprávní jednání se společnostem Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems B. V., Tomra Systems GmbH, Tomra Butikksystemer AS, Tomra Systems AB a Xxxxx Xxxxxxxxxxxxxx GmbH ukládá společně a nerozdílně pokuta ve výši 24 milionů EUR.

37. Společnosti Tomra Systems ASA, Tomra Europe AS, Tomra Systems B.V., Tomra Systems GmbH, Xxxxx Xxxxxxxx- stemer AS, Tomra Systems AB a Xxxxx Xxxxxxxxxxxxxx GmbH okamžitě ukončí protiprávní jednání uvedené v článku 1, pokud tak již neučinily.

38. Žádné jednání nebo postup uvedený v článku 1 nebudou opakovat a zdrží se veškerého jednání a postupů, které by měly stejný nebo obdobný cíl či účinek.

(1) V této souvislosti se pojmem „vázaný trh“ rozumí množství jednotek pořízených odběrateli u skupiny Tomra na základě protisoutěžních dohod, jimiž se zabývá toto rozhodnutí. Část objemu, která nebyla do výhradních dohod zahrnuta, byla proto otevřená hospodářské soutěži pro konkurenty skupiny Tomra.