ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

SPRÁVNÍHO OBVODU

ORP BŘECLAV

ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ ORP BŘECLAV - 2020

TEXTOVÁ ČÁST

A

PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

602 00 Brno, Příkop 8

Akce: Úplná aktualizace územně analytických podkladů ORP Břeclav - 2020

Evidenční číslo zhotovitele: 219 – 001 – 899 Pořizovatel: Městský úřad Břeclav

odbor rozvoje a správy, oddělení úřad územního plánování

Zhotovitel: Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o.

Jednatelé společnosti: Ing. arch. Xxxxx Xxxxxxxxx Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx

Projektanti: Ing. arch. Xxxxx Xxxxxxxxx Xxx. Xxxxx Xxxxxx

Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx

pořizovatel Xxxxxxxx Xxxxxx, Městský úřad Břeclav

tel.: 00000 0000 – 5799

00000 0000 – 5896

fax: 000 000 000

e-mail: xxxx@xxxxxx.xx

prosinec 2020

OBSAH DOKUMENTACE:

TEXTOVÁ ČÁST

ÚVOD

A) PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C) OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ

GRAFICKÁ ČÁST

1. VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ MĚŘ. 1 : 25 000

2. VÝKRES LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ MĚŘ. 1 : 25 000

3. VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ MĚŘ. 1 : 25 000

4. PROBLÉMOVÝ VÝKRES MĚŘ. 1 : 25 000

INFORMACE O TECHNICKÉ INFRASTRUKTUŘE

PLYNÁRENSTVÍ MĚŘ. 1 : 25 000

ELEKTROENERGETIKA MĚŘ. 1 : 25 000

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU, ODKANALIZOVÁNÍ MĚŘ. 1 : 25 000

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM, SPOJE, PRODUKTOVODY MĚŘ. 1 : 25 000

OBSAH

1. ÚVOD 5

1.1. Základní informace 5

1.2. Zvolená MetodA Vyhodnocení vyváženosti pilířů v rozboru udržitelného rozvoje území 6

1.3. Vyjádření jevů v gafické části dokumentace 6

A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 7

A.1. ŠIrší územní vztahy 7

A.2. Prostorové a funkční uspořádání území 8

A.3. STRUKTURA OSÍDLENÍ 9

A.4. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 10

A.4.1. Obyvatelstvo 10

A.4.2. Bydlení 19

A.5. příroda a krajina 24

A.5.1. Chráněná území 24

A.5.2. Další jevy související s ochranou přírody 28

A.5.3. Územní systém ekologické stability 30

A.5.4. Krajinný ráz 32

A.5.5. Migrační prostupnost území 32

A.6. Vodní režim a horninové prostředí 33

A.6.1. Vodní režim 33

A.6.2. Horninové prostředí a geologie 45

A.7. KVALITA životního prostředí 58

A.7.1. Ovzduší 58

A.7.2. Staré ekologické zátěže 63

A.7.3. Hlukové znečištění 64

A.8. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 65

A.8.1 Zemědělský půdní fond 65

A.8.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa 69

A.9. OBČANSKá vyvavenost a veřejná vybavenost 72

A.10. dopravní a technická infrastruktura 73

A.10.1. Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje 73

A.10.2. Dopravní infrastruktura 74

A.10.3. Technická infrastruktura 83

A.11. Ekonomické a Xxxxxxxxxxx xxxxxxxx 00

A.11.1. Daňová výtěžnost 96

A.11.2. Nezaměstnanost 96

A.11.3. Podnikatelská struktura 98

A.12. Rekreace A CESTOVNÍ RUCH 101

A.12.1. Přírodní předpoklady rekreace 102

A.12.2. Kulturně municipální předpoklady rekreace 103

A.12.3. Realizační předpoklady 103

A.12.4. Ubytovací kapacity 105

A.13. BEZPEČNOST A OCHRANA OBYVATEL 108

2. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 109

3. HODNOTY V ÚZEMÍ 115

3.1.Kulturní hodnoty 115

3.2. Přírodní hodnoty 123

4. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 127

1. ÚVOD

1.1. ZÁKLADNÍ INFORMACE

V části A (Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území je zpracováno 13 témat daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění. Následné vyhodnocení indikátorů, SWOT analýzy a problémy k řešení jsou řešeny v samostatné textové části Rozbor udržitelného rozvoje území.

Zpracovaná témata:

• Širší územní vztahy

• Prostorové a funkční uspořádání území

• Srtuktura osídlení

• Sociodemografické podmínky a bydlení

• Příroda a krajina

• Vodní režim a horninové prostředí

• Kvalita životního prostředí

• Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa,

• Občanská vybavenost, veřejná prostranství

• Dopravnía technická infrastruktura

• Ekonomické a hospodářské podmínky

• Rekreace a cestovní ruch

• Bezpečnost a ochrana obyvatel

Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Břeclav jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:

• Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Břeclav,

• ostatní SO ORP Jihomoravského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP.

Pátá aktualizace územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Břeclav (SO ORP Břeclav) kontinuálně navazuje na předchozí aktualizace zpracované v předchozích letech.

Součástí prací na rozboru udržitelného rozvoje je fáze zajištění aktuálních podkladů, doplnění údajů o území, jejich vyhodnocení a zapracování do stávající struktury. Součástí je aktualizace jevů zapracovaných při předchozích aktualizacích ÚAP, zapracování údajů z územních plánů v ORP Břeclav, provedení odborných doplňkových průzkumů a výsledné vyhodnocení stavu a vývoje území. V rámci zpracování byl aktualizován a dopracován odborný komentář ke sledovaným jevům dle přílohy č. 1 části A vyhlášky č. 500/2006 Sb. a aktualizována metoda vyhodnocení vyváženosti.

Aktualizace Územně analytických podkladů SO ORP Břeclav 2020 obsahuje dvě na sebe navazující části. Část A – Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území). Na část A navazuje část B – vlastní rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Břeclav

1.2. ZVOLENÁ METODA VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

V rámci 5. úplné aktualizace ÚAP ORP bylo aktualizováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje provedeno dle již použité metodiky. Dostupné údaje byly aktualizovány, včetně přidělených vah a Jedním z důvodů využití již použité metodiky byla kontinuita hodnocení a tedy i aktuální údaje jednotlivých vstupních podmínek, které tak přispívají k lepšímu přehledu o území v čase a tím i posouzení vyváženosti a hodnocení udržitelného rozvoje území. Důvodem pro využití stejné metody hodnocení pro pátou aktualizaci 2020, jak v předchozí aktualizaci v r.2016 byla motivace vyhodnotit jednotlivá kritéria v čase a prověřit tak účelnost této metody hodnocení.

1.3. VYJÁDŘENÍ JEVŮ V GAFICKÉ ČÁSTI DOKUMENTACE

Územně analytické podklady tvoří mimo textovou a grafickou část i poměrně obsáhlá datová základna digitálních, převážně vektorových dat. Pouze vybraná část těcto dat je vizualizována a v grafické části výkresu limitů, hodnot nebo záměrů.

Některé jevy, které jsou plošně malé, ale důležité významem je nutno v daném měřítku zobrazit schematicky nebo generalizovaně. Značná část jevů se vzájemně překrývá, jevy technické infrastruktury jsou poskytovány ve stále větší podrobnosti a při grafické prezernaci v měřítku 1 : 25000 je nelze oddělit ze shluku jednotlivých vedení tak, aby je bylo možno přehledně zobrazit.

Z tohoto důvodu je nutné grafickou část vnímat jako účelový přehled o území, která má informativní charakter a neobsahuje všechny limity, hodnoty nebo záměry v daném území. Některé jevy jsou pro přehlednost zobrazeny ve schématech a kartogramech vložených do textové části. V těchto schématech je například zobrazena zranitelná oblast, kde je zřejmé, že kromě katastrů Valtic, Úval a Hlohovce vymezena na území celého ORP. Přehlednost je tedy daleko vyšší než ve výkrese limitů. Textová část obsahuje celkem 20 aktualizovaných kartogramů s indikátory pro vyhodnocení udržitelného rozvoje a 17 tématických schemat s jevy pro zlepšení přehlednosti o jevech.

Snahou je dodržet čitelnost výkresu a to tak, aby bylo možné daný jev identifikovat v měřítku 1:25000 nad schematicky znázorněnou katastrální mapou (hranice parcel).

Územně analytické podklady jsou komplexní dokument. Proto jsou některé jevy, které jsou i limitem v území (např. mokřady Ramsar, biosférické rezervace, kategorizace lesů, odvodnění a závlahy, cyklostezky nebo značené turistické trasy) zobrazeny pouze součástí výkresu hodnot. Některé jevy mohou být pro svůj význam zdvojeny. Zobrazují se v limitech i hodnotách.

A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

A.1. ŠIRŠÍ ÚZEMNÍ VZTAHY

SO ORP Břeclav je součástí Jihomoravského kraje, nachází se cca 50 km jihovýchodně od Brna. Ná západě hraničí s ORP Mikulov, na severu s ORP Hustopeče a na severovýchodě s ORP Hodonín. Východní hranici ORP Břeclav tvoří státní hranice se Slovenskou republikou, samosprávným Trnavským krajem a jižní hranici státní hranice s Rakouskou republikou, Spolkovou zemí Dolní Rakousko.

Mapa administrativního členění správního obvodu SO ORP Břeclav a navazujícího území

Zdroj: Data ÚAP 2020

A.2. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ

SO ORP Břeclav patří svou rozlohou 438,86 km2 k průměrným SO ORP Jihomoravského kraje. Je tvořen 18 obcemi, z toho status města mají obce Břeclav, Lanžhot, Podivín, Valtice a Velké Bílovice. Obec Moravská Nová Ves má status městys. Nejrozsáhlejší obcí je Břeclav, zabírající 7 719 ha, která se rozkládá na jižní části tohoto území. Jedná se o příhraniční oblast, jihozápadní část území sousedí s Rakouskem a jihovýchodní část se Slovenskem.

Převážná část území ORP Břeclav se nachází v oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu, Středomoravských Karpat a Dolnomoravského úvalu. Mezi území s nejvyšší nadmořskou výškou patří východní část Pálavských vrchů v oblasti Milovického lesa, kde se pohybuje nadmořská výška okolo 320 m n.m. K přírodně historickým atraktivitám patří fenomén Lednicko

– Valtického areálu s významnou soustavou rybníků. Ke specifickým jevům regionu patří vinařství, a to nejen ve vztahu k funkčním plochám vinic a navazující výrobní infrastruktuře, ale také vzhledem k vazbě na etnografickou tradici lidové kultury. Silnou tradici mají krojované hody v oblasti Hanáckého Slovácka zvláště ve Velkých Bílovicích, Vrbici, Rakvicích a na Podluží v Lanžhotě a v Moravské Nové Vsi.

Mapa správního obvodu SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP 2020

A.3. STRUKTURA OSÍDLENÍ

Základní údaje o počtu obyvatel a rozloze jednotlivých obcí na území SO ORP Břeclav jsou uvedeny v následující tabulce. Mezi největší obce patří Břeclav, Lanžhot a Valtice. Nejmenší obcí je Hlohovec s rozlohou 896 ha.

Tabulka č. 1: Základní údaje o obcích správního obvodu ORP Břeclav

Obec	Počet obyvatel	Rozloha (km2)	Hustota (počet obyvatel/km2)
Břeclav	24743	77.19	321
Bulhary	747	15.16	49
Hlohovec	1303	8.96	145
Hrušky	1618	15.91	102
Kostice	1905	12.45	153
Ladná	1231	10.06	122
Lanžhot	3698	54.83	67
Lednice	2272	31.27	73
Moravská Nová Ves	2615	23.41	112
Moravský Žižkov	1463	13.54	108
Podivín	3019	17.75	170
Přítluky	799	14.31	56
Rakvice	2197	21.79	101
Tvrdonice	2108	21.20	99
Týnec	1109	11.60	96
Valtice	3575	47.85	75
Velké Bílovice	3889	25.73	151
Zaječí	1424	15.86	90

Zdroj: ČSÚ, data k 31.12.2019

A.4. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

A.4.1. Obyvatelstvo

Na konci roku 2019 žilo v Jihomoravském kraji 1 191 989 obyvatel, což je o přibližně 3,9 % více než v roce 2008. Všechny SO ORP ovšem nezaznamenaly tento trend. Některé správní obvody, především ty přiléhající k Brnu, zaznamenaly silný nárůst počtu obyvatel (Šlapanice, Židlochovice, Kuřim, Slavkov u Brna, Tišnov, Pohořelice). Naopak SO ORP nacházející se při hranicích a v dosahu silných suburbií Znojma jsou populačně mírně ztrátové (Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou). V porovnání se všemi správními obvody vykazuje většina SO ORP vyšší přírůstek obyvatel než Břeclav, pouze 5 SO ORP vykazuje nižší přírůstek (či úbytek) obyvatel. Počet obyvatel v Břeclavi stoupal, ovšem relativně je pod krajským průměrem – ve sledovaném období přibylo 883 obyvatel, což činí asi 1,5 %.

Tabulka č. 2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihomoravského kraje mezi lety 2008 – 2019

SO ORP	Rok		Rozdíl mezi lety 2008 a 2019
	2008	2019	Absolutně	Relativně (%)
Blansko	55 508	57 126	1 618	2,91
Boskovice	50 740	52 010	1 270	2,50
Brno	370 592	381 346	10 754	2,90
Břeclav	58 832	59 715	883	1,50
Bučovice	15 744	16 111	367	2,33
Hodonín	61 592	60 685	-907	-1,47
Hustopeče	35 000	36 311	1 311	3,75
Ivančice	23 761	24 459	698	2,94
Kuřim	20 813	23 345	2 532	12,17
Kyjov	56 072	55 543	-529	-0,94
Mikulov	19 647	20 265	618	3,15
Moravský Krumlov	22 282	22 452	170	0,76
Pohořelice	12 757	14 599	1 842	14,44
Rosice	24 163	26 284	2 121	8,78
Slavkov u Brna	21 107	24 027	2 920	13,83
Šlapanice	59 169	70 414	11 245	19,00
Tišnov	28 549	31 725	3 176	11,12
Veselí nad Moravou	39 420	37 715	-1 705	-4,33
Vyškov	51 206	52 142	936	1,83
Znojmo	91 025	91 899	874	0,96
Židlochovice	29 167	33 816	4 649	15,94
Jihomoravský kraj	1147146	1 191 989	44 843	3,91

Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2019

Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 kopíruje trendy vlastní pro celou Českou republiku - zjednodušeně řečeno odlehlé venkovské oblasti se potýkají s úbytkem obyvatelstva, zatímco příměstské oblasti v okolí větších měst zaznamenávají nárůst počtu obyvatel v souvislosti s rostoucí intenzitou procesu suburbanizace, při kterém jádrové město naopak své obyvatelstvo ztrácí. Faktory, které podmiňují proces suburbanizace, jsou levnější cena pozemků v zázemí města, rostoucí dostupnost hypoték, touha po bydlení v environmentálně příznivém prostředí aj. Naopak odlivu obyvatel z odlehlých venkovských oblastí napomáhá nízká vybavenost místní občanské i technické infrastruktury, nepříznivá dopravní poloha zejména ve vazbě na centra pracovních příležitostí. Určitou příležitostí pro odlehlé oblasti však může být vysoká kvalita rekreačního a životního prostředí, která hraje v myšlení člověka stále důležitější roli. Dlouhodobý populační vývoj SO ORP zaznamenal dva velké výkyvy. Po mírném růstu a stagnaci nastal po roce 2000 velký pokles počtu obyvatel, který po několika letech stagnace

začal v roce 2010 opět prudce stoupat. Mezi roky 2010 a 2019 počet obyvatel střídavě mírně roste a klesá, přičemž v posledních dvou letech je patrný nárůst.

Tabulka č. 3: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Břeclav

Obec	Počet bydlících obyvatel
	podle SLDB			podle průběžné evidence ČSÚ k 31. 12.
	1991	2001	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
Xxxxxxx	26 520	26 713	25 098	24 925	24 956	24 949	24 941	24 881	24 797	24 704	24 743
Bulhary	782	813	791	787	778	784	790	781	767	754	747
Hlohovec	1 349	1 340	1 302	1 284	1 297	1 306	1 317	1 335	1 309	1 314	1 303
Hrušky	1 443	1 414	1 534	1 554	1 578	1 575	1 589	1 566	1 575	1 608	1 618
Kostice	1 933	1 838	1 831	1 831	1 837	1 860	1 886	1 906	1 906	1 898	1 905
Ladná	-	-	1 239	1 245	1 246	1 242	1 245	1 238	1 242	1 224	1 231
Lanžhot	3 760	3 771	3 767	3 766	3 758	3 750	3 760	3 736	3 738	3 733	3 698
Lednice	2 370	2 356	2 331	2 355	2 337	2 336	2 324	2 304	2 293	2 299	2 272
Moravská Nová Ves	2 549	2 528	2 601	2 613	2 588	2 593	2 610	2 598	2 597	2 598	2 615
Moravský Žižkov	1 424	1 416	1 417	1 414	1 435	1 450	1 439	1 441	1 441	1 452	1 463
Podivín	2 829	2 887	2 906	2 920	2 929	2 936	2 933	2 944	3 001	3 011	3 019
Přítluky	804	775	772	788	796	798	786	807	806	813	799
Rakvice	2 090	2 074	2 175	2 204	2 178	2 181	2 173	2 181	2 186	2 177	2 197
Tvrdonice	2 095	2 067	2 121	2 089	2 057	2 055	2 053	2 046	2 065	2 088	2 108
Týnec	987	1 016	1 072	1 071	1 068	1 082	1 107	1 101	1 109	1 099	1 109
Valtice	3 561	3 630	3 620	3 584	3 532	3 534	3 562	3 538	3 538	3 557	3 575
Velké Bílovice	3 806	3 800	3 867	3 876	3 860	3 853	3 899	3 903	3 914	3 907	3 889
Zaječí	1 319	1 422	1 438	1 436	1 452	1 438	1 440	1 437	1 442	1 432	1 424
SO ORP celkem	59 621	59 860	59 882	59 742	59 682	59 722	59 854	59 743	59 726	59 668	59 715

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011, běžná evidence

SO ORP Břeclav je tvořen 18 obcemi a na jeho území žije celkem 59 715 obyvatel. Nejvíce obyvatel žije v obci Břeclav (24 743 obyvatel), nejméně obyvatel mají obce Bulhary (747 obyvatel) a Přítluky (799 obyvatel). Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel regionu a obcí ovlivňuje a v budoucnosti může ovlivňovat především i nadále se rozvíjející proces suburbanizace posilující počet obyvatel v obcích zázemí města Břeclav a proces depopulace periferních obcí.

Největší růst ze všech obcí SO ORP zaznamenaly v letech 2008 až 2019 tyto obce:

o Hrušky (relativní změna 9,1 %),

o Přítluky (6,39 %),

o Týnec (5,72 %).

Nejvýznamnější pokles obyvatelstva zaznamenaly v letech 2008 až 2019 následující obce:

o Bulhary (-7,09 %),

o Lednice (-2,15)

o Lanžhot (-1,75 %).

Tabulka č. 4: Vývoj počtu obyvatel mezi lety 2008 – 2019 v SO ORP Břeclav

Obec	Rok		Rozdíl mezi lety 2008 a 2019
			absolutně	relativně [%]
	2008	2019
Břeclav	24 242	24 743	501	2,07
Bulhary	804	747	-57	-7,09
Hlohovec	1 297	1 303	6	0,46
Hrušky	1 483	1 618	135	9,10
Kostice	1 842	1 905	63	3,42
Ladná	1 243	1 231	-12	-0,97
Lanžhot	3 764	3 698	-66	-1,75
Lednice	2 322	2 272	-50	-2,15
Moravská Nová Ves	2 545	2 615	70	2,75
Moravský Žižkov	1 438	1 463	25	1,74
Podivín	2 888	3 019	131	4,54
Přítluky	751	799	48	6,39
Rakvice	2 206	2 197	-9	-0,41
Tvrdonice	2 090	2 108	18	0,86
Týnec	1 049	1 109	60	5,72
Valtice	3 592	3 575	-17	-0,47
Velké Bílovice	3 855	3 889	34	0,88
Zaječí	1 421	1 424	3	0,21
SO ORP Břeclav	58 832	59 715	883	1,50

Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2019

Poměrně obtížně bilancovatelnou položkou v území je počet přítomných obyvatel, který je ovlivněn saldem pohybu za prací a do škol, službami a v mnoha obcích i jejich rekreační funkcí s výrazným sezónním kolísáním počtu přítomných obyvatel. U malých rekreačních obcí může počet přítomných obyvatel (zejména v rekreační sezóně) převýšit počet trvale bydlících obyvatel.

Změny počtu obyvatel přirozenou měnou a migrací

Pro úspěšné hodnocení vývoje počtu obyvatelstva obcí SO ORP Břeclav je nutné rozdělit vývoj počtu obyvatel do dvou složek - do jeho přirozené složky, která je výsledkem procesů porodnosti a úmrtnosti a migrační složky. Právě druhá z nich se používá jako indikátor pro určení atraktivity dané lokality pro bydlení. Tato složka má také výraznější dynamiku a geograficky je mnohem více variabilní. Často, jak již bylo zmíněno výše, má migrační složka výrazně selektivní tendenci co se týče především věkových a vzdělanostních charakteristik migrantů.

Ukazatel demografického vývoje SO ORP Břeclav v letech 2002 – 2019

Zdroj dat: ČSÚ, 2019

Z předcházejícícho grafu znázorňujícího demografický vývoj vyplývá, že celkový přirozený přírůstek obyvatel v SO ORP, až na výjimku v roce 2005, do roku 2008 poměrně stabilně stoupal. Poté následuje mírný úbytek obyvatel do roku 2011, kdy dochází k jeho lehkému vzestupu a následné stagnaci. Od roku 2013 dochází k jeho výraznému nárůstu až do roku 2015, kdy nastal úbytek. Od roku 2015 do roku 2019 celkový přírůstek vzrostl. Tento trend populační křivky se odvíjel zejména od migračního salda, která má na změny počtu obyvatel v území rozhodující vliv, a v podstatě ji kopíroval.

Tabulka č. 5: Změna počtu obyvatel v obcích SO ORP Břeclav přirozenou měnou a migrací mezi roky 2008 – 2019

Obec	Počet obyvatel		Přirozený přírůstek	Migrační přírůstek
			2008-2019	2008-2019
			roční rel. (‰)	roční rel. (index)
	2008	2019
Břeclav	24 242	24 743	-0,04	-5,11
Bulhary	804	747	-16,60	-8,94
Hlohovec	1 297	1 303	9,19	1,33
Hrušky	1 483	1 618	31,58	9,91
Kostice	1 842	1 905	-14,51	9,44
Ladná	1 243	1 231	-20,96	10,85
Lanžhot	3 764	3 698	-21,89	0,00
Lednice	2 322	2 272	23,30	-10,89
Moravská Nová Ves	2 545	2 615	-3,86	6,33
Moravský Žižkov	1 438	1 463	4,88	5,67
Podivín	2 888	3 019	-9,19	11,64
Přítluky	751	799	-6,39	4,78
Rakvice	2 206	2 197	5,96	-0,68
Tvrdonice	2 090	2 108	-12,99	8,63
Týnec	1 049	1 109	9,26	4,42
Valtice	3 592	3 575	-26,38	3,57
Velké Bílovice	3 855	3 889	6,44	6,29
Zaječí	1 421	1 424	21,63	-1,61
SO ORP Břeclav	58 832	59 715	-2,23	0,63

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 2019

Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku obyvatelstva (‰, 2008-2019) - podíl přírůstku obyvatelstva přirozenou měnou (rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých) k průměrnému stavu obyvatelstva v pětiletém průměru. Hodnoty jsou uváděny na 1000 obyvatel. Index migračního salda (index, 2008-2019) - podíl migračního salda a migračního objemu vyjadřuje index migračního salda (migrační účinnost / index atraktivity / index efektivity) v pětiletém průměru. Dosahuje hodnot od -1,0 do 1,0.

Celkově se v SO ORP Břeclav navýšil počet obyvatel migrací o 98. Přirozenou měnou obyvatel se jejich počet snížil ve správním obvodu v letech 2008 až 2019 o 111. Nejvyšší hrubá míra přirozeného přírůstku byla v obcích Hrušky, Lednice a Zaječí, což je způsobeno zvyšující se koncentrací mladých rodin, které se do obcí stěhují. Naopak velmi nízký byl přirozený přírůstek obcí Lanžhot, Ladná a Valtice, tedy v obcích s vysokým podílem starších obyvatel, který vede jak k nižší porodnosti, tak k vyšší úmrtnosti obyvatel. Index migračního salda dosahoval nejpříznivějších hodnot v obcích Podivín, Ladná, Hrušky a Kostice, naopak nejhůře se jevil v Lednici, Bulharech a Břeclavi. To potvrzuje jev, kdy dochází k stěhování obyvatel z měst do subuurbií, v případě Břeclavi nejen v rámci SO ORP, ale i do suburbálních oblastí v blízkosti Znojma.

A.4.1.1. Věková struktura obyvatel

Věková struktura obyvatel odráží do značné míry vývoj v minulosti (posledních cca 20-30 letech) a současně determinuje možnosti budoucího vývoje, především změny počtu obyvatel přirozenou měnou (počet narozených a zemřelých). Údaje o věkové struktuře obyvatel jsou podobně jako jiné demografické údaje poměrně dobře dostupné až na úroveň jednotlivých obcí.

Věkové složení Jihomoravského kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku. Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech.

Mezi lety 2015 a 2019 došlo k nárůstu počtu obyvatel v předproduktivním věku téměř ve všech správních obvodech kromě Veselí nad Moravou (pokles o -0,8 %). Naopak podíl obyvatelstva staršího 65 let stoupl ve všech SO ORP Jihomoravského kraje, nejvíce ve SO ORP Mikulov (o 15,2 %). Věkové složení obyvatel kraje lze dobře vidět také na indexu stáří, který vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 14 let. Nejnižší index stáří byl v roce 2019 zaznamenán v SO ORP Kuřim, Židlochovice, Slavkov u Brna a Šlapanice, kde je stále ještě větší podíl dětí do 14 let než obyvatel v poproduktivním věku. SO ORP Břeclav dosahuje hodnoty indexu stáří 134,9, což je vyšší hodnota než krajský průměr, rovněž i v porovnání s ostatními SO ORP se jedná spíše o vysokou hodnotu.

Tabulka č. 6: Věková struktura v SO ORP Jihomoravského kraje v roce 2019

SO ORP	Věková skupina (%)			Index stáří
	<= 14	15 - 64	65+
Blansko	9 509	35 699	11 918	124,3
Boskovice	8 424	33 096	10 490	123,7
Brno	59 339	242 550	79 457	133,6
Břeclav	8 834	38 665	12 216	134,9
Bučovice	2 506	10 428	3 177	127,6
Hodonín	8 943	39 494	12 248	134,6
Hustopeče	5 782	23 548	6 981	119,9
Ivančice	3 823	15 831	4 805	123,2
Kuřim	4 283	14 885	4 177	96,1
Kyjov	8 083	35 918	11 542	140,2
Mikulov	3 177	13 134	3 954	121,7
Moravský Krumlov	3 313	14 547	4 592	138,5

SO ORP	Věková skupina (%)			Index stáří
	<= 14	15 - 64	65+
Pohořelice	2 508	9 503	2 588	103,9
Rosice	4 678	16 526	5 080	110,4
Slavkov u Brna	4 480	15 356	4 191	93,1
Šlapanice	13 524	44 326	12 564	92,8
Tišnov	5 723	19 789	6 213	109,6
Veselí nad Moravou	5 144	24 433	8 138	154,4
Vyškov	8 471	33 359	10 312	119,8
Znojmo	14 712	59 098	18 089	120,9
Židlochovice	6 344	21 584	5 888	91,9
Jihomoravský kraj	191 600	761 769	238 620	123,6

Zdroj dat: ČSÚ - běžná evidence obyvatelstva, 2019

Z následující tabulky je patrné, že podíl obyvatel ve věku 65+ převažuje nad podílem obyvatel ve věku 0-14 ve všech obcích SO ORP. Především u menších obcí je však nutno pamatovat, že podíl věkových skupin může být významně ovlivněn lokalizací zařízení, např. domovů s pečovatelskou službou, domovů důchodců apod., sloužící i širšímu regionu.

Obecně tak platí, že vyššího indexu stáří dosahují obce v periferní poloze (tedy především západní části SO ORP Břeclav), odkud obyvatelstvo v produktivním věku migruje za prací do měst. Tento fakt má podvojný efekt – kromě toho, že stárnutí obyvatelstva je zvyšováno absencí této skupiny, potenciálně je i nadále zvýšen věkový průměr obyvatelstva tím, že v tomto území chybí obyvatelstvo, které by mohlo v místě založit rodinu. Zvýšení indexu stáří v dané obci může v budoucnu způsobit i přeměna rekreačního bydlení na bydlení trvalé, aktéry této přeměny jsou především lidé v postproduktivním věku.

Tabulka č. 7: Podíl věkových skupin obyvatel 0-14 let a 65+ let v letech 2009 a 2019 a index stáří v obcích SO ORP Břeclav

Obec	Podíl věkových skupin na celkovém počtu obyvatel obce				Index stáří (65+ / 0-14)		Změna indexu stáří (2009/2019)
	0-14 let		65 a více let
	2009	2019	2009	0000	0000	0000
Břeclav	13,2	14,62	14,5	20,79	110,31	138,6	28,29
Bulhary	14,6	13,92	12,4	18,74	84,62	129,8	45,18
Hlohovec	14,4	16,27	12,4	19,49	86,7	111,7	25
Hrušky	14,7	17,99	15,3	18,73	104,55	100,3	-4,25
Kostice	13,4	14,23	16,3	21,05	120,97	139,4	18,43
Ladná	12	13,24	15,9	22,99	132,45	175,6	43,15
Lanžhot	14,3	14,25	15,1	20,17	105,21	139,3	34,09
Lednice	12,6	14,92	13,9	22,58	111	145,5	34,5
Moravská Nová Ves	14,3	16,44	15,7	19,69	110,41	123,4	12,99
Moravský Žižkov	13,8	15,17	13,4	17,70	96,97	117,8	20,83
Podivín	13,2	14,01	16,8	20,67	127,15	140,5	13,35
Přítluky	14,7	14,02	13,5	23,65	91,82	143	51,18
Rakvice	14,1	14,70	13,5	18,57	95,18	124,9	29,72
Tvrdonice	13,6	15,18	15,1	19,97	110,69	129,9	19,21
Týnec	14,9	14,25	15,9	20,02	107,01	134,8	27,79
Valtice	12,5	13,15	14,3	21,62	114,25	165,7	51,45
Velké Bílovice	15,2	16,20	14,8	20,03	97,1	120,3	23,2
Zaječí	15,1	15,52	10,5	16,99	69,95	106,6	36,65
SO ORP Břeclav	13,6	14,79	14,6	20,46	107,35	134,9	27,55

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva 2019

Nejvyšších hodnot indexu stáří dosahují obce Ladná (175,6) a Valtice (165,7). Naopak nejpříznivější (nejnižší) hodnoty dosahuje obec Hrušky (100,3). K nejvyššímu a zároveň jedinému snížení indexu stáří, a tedy i k nejvyššímu omlazení obyvatelstva obce, došlo v obcích Hrušky (-4,25), kde to způsobil hlavně výrazně narůstající podíl obyvatel mladších 15 let a jen mírně se zvyšující podíl obyvatel v poproduktivním věku. Naopak nejvíce stoupl v obcích Valtice (51,45) a Přítluky (51,18), kde byl na vině velký nárůst podílu obyvatel ve věku na 65 let na celkové populaci. Obecně je tedy patrné výrazné zhoršování věkové struktury obyvatel, tj. zejména pokles podílu předproduktivní věkové skupiny 0-14 let a akcelerující nárůst poproduktivní věkové skupiny. Tento jev má negativní vliv nejen na celkovou ekonomickou výkonnost regionů či státu (pakliže nedostatek ekonomicky aktivních není kompenzován migrací obyvatelstva v produktivním věku), ale klade také zvyšující se požadavky na kvantitu a kvalitu sociálních služeb pro seniory, což s sebou nese i rostoucí zátěž veřejných rozpočtů.

Prognóza (převzato z ÚAP 2012)

Zatímco v roce 2000 bylo v SO ORP Břeclav nejvíce lidí ve skupině 20 – 24 let, v roce 2010 už byli nejpočetnější skupinou lidé ve věku 30 – 34 let. Prognóza ukazuje, že v roce 2030 lze ve SO ORP očekávat snížení počtu lidí v produktivním věku a nejvíce obyvatel bude ve věku 50 – 54 let.

Rozložení obyvatel SO ORP Břeclav dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Z demografické prognózy vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu počtu obyvatel starších 65 let z 14,1 % v roce 2010 na 21,8 % v roce 2030. Oproti tomu dojde ke snížení počtu obyvatel v produktivním věku ze 72,2 % v roce 2010 na 64,4 % v roce 2030. Počet dětí do 14 let se mírně zvýší.

Tabulka 0.7: Rozložení obyvatel SO ORP Břeclav dle věkové struktury v roce 2010, 2030

Věková struktura	2010		2030
	Absolutně	Relativně [%]	Absolutně	Relativně [%]
Dětská složka (0 - 14 let)	8 026	13,7%	7 711	13,8%
Produktivní věk (15 - 64 let)	42 266	72,2%	35 885	64,4%
Senioři (65+)	8 246	14,1%	12 158	21,8%
Celkem	58 538	100,0%	55 754	100,0%

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Věková pyramida zachycuje stav populace SO ORP Břeclav v letech 2010 a 2030. Z pyramidy jsou patrné výrazné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Budou přibývat lidé ve věku nad 45 let a výrazně ubude lidí v produktivním věku do 40 let. Do roku 2030 dojde také k výraznějšímu úbytku nově narozených dětí do 4 let.

Věková pyramida SO ORP Břeclav pro roky 2010 a 2030

Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

A.4.1.2. Vzdělanostní struktura obyvatel

Vzdělanost obyvatel představuje významný rozvojový předpoklad, faktor ovlivňující hospodářské podmínky i soudržnost obyvatel obce. S rostoucí vzdělaností významně klesá nezaměstnanost a je posilován občanský a individualistický charakter sociálních vazeb místních komunit.

Do r. 1991 docházelo k silné koncentraci obyvatel s vyšším stupněm vzdělání ve městech (v atraktivních sídlech s intenzivními transfery užitků z veřejných zdrojů). V posledních letech

dochází k částečnému přesměrování migrační mobility těchto osob do atraktivních příměstských a rekreačních sídel. Procesy suburbanizace a preference bydlení v kvalitním prostředí do značné míry zmenšují územní rozdíly ve vzdělanosti obyvatel. Nejnižší vzdělanost obyvatel přetrvává u neatraktivních zemědělských obcí a nově vzniká v některých lokalitách velkých neatraktivních sídlišť. Ve všech SO ORP Jihomoravského kraje výrazně ubylo lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného) a lidí vyučených nebo se střední školou bez maturity. Oproti tomu narostl počet lidí s maturitou nebo vyšším odborným vzděláním a ukončeným vysokoškolským vzděláním. Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenaly SO ORP Kuřim a Šlapanice, naopak nejméně přibylo vysokoškoláků v SO ORP Moravský Krumlov

Tabulka č.3.7.8: Vzdělanostní struktura obcí SO ORP Břeclav v roce 2011 (%)

Název obce	Bez vzdělání, nezjištěné, neukončené základní, základní	Vyučení a střední bez maturity	Úplné střední s maturitou a vyšší odborné a nástavbové	Vysoko- školské (2011)	Vysoko- školské (2001)	Index změny (VŠ 2011/ VŠ 2001)
Břeclav	21,2	32	34,2	12,6	8,1	1,56
Bulhary	30,5	47,1	19	3,4	1,4	2,43
Hlohovec	24,8	41,2	27,4	6,6	2,9	2,28
Hrušky	24,9	38,1	29	8,0	4,4	1,82
Kostice	26,5	39,9	27,8	5,8	2,7	2,15
Ladná	29	38,2	25,9	6,9	-	-
Lanžhot	26,2	36,7	30	7,1	3,4	2,09
Lednice	24	37,2	27,1	11,7	8,2	1,43
Moravská Nová Ves	22,8	34,8	31,5	10,9	6,6	1,65
Moravský Žižkov	28,2	39	25,3	7,6	3,9	1,95
Podivín	23,6	35,8	30,8	9,7	5,9	1,64
Přítluky	24,3	54,2	17,8	3,7	1,8	2,06
Rakvice	19,7	43,2	28,2	8,9	4,9	1,82
Tvrdonice	23,4	37,7	30,5	8,4	4,0	2,10
Týnec	25,9	36,1	29,5	8,5	5,6	1,52
Valtice	22,3	33,1	33,4	11,2	7,5	1,49
Velké Bílovice	25,2	39,7	26,4	8,7	4,5	1,93
Zaječí	27,8	46,3	20,6	5,3	3,1	1,71
SO ORP Břeclav	23,2	35,7	30,8	10,2	6,3	1,62
Jihomoravský kraj	18,8	33,9	32,2	15	10,4	1,44
ČR	23,37	32,99	31,18	12,45	10,8	1,15

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

SO ORP Břeclav je území s celkově nižší mírou vzdělanosti než je krajský i republikový průměr. Nejvyšší podíl nejvyššího dosaženého vzdělání obyvatel tvořila v roce 2011 skupina lidí se středním vzděláním bez maturity, která dosahuje vyšších hodnot než je průměr pro kraj a Českou republiku. V podílu vysokoškoláků a středoškolsky vzdělaných s maturitou Břeclavsko zaostává, ovšem mezi roky 2001 a 2011 došlo k výraznému zlepšení vzdělanostní struktury obcí. Nejvíce se vzdělanostní poměry (hodnoceno podílem vysokoškoláků na celkové populaci nad 14 let) zlepšily v obcích Břeclav a Týnec (o 4 %). Naopak vzdělanostní poměry se nezhoršily v žádné ze sledovaných obcí. Celkově se ve sledovaném období vzdělanostní poměry na Břeclavsku zlepšovaly rychleji než na úrovni celé ČR či Jihomoravského kraje, avšak i nadále je vzdělanostní struktura Břeclavska výrazně podprůměrná.

A.4.2. Bydlení

Ukazatele bydlení jsou jedny z nejdůležitějších pro hodnocení socioekonomických poměrů území, protože dokáží reflektovat ekonomický růst a konkurenceschopnost domácností, kvalitu domovního a bytového fondu a celkovou atraktivitu sledovaného regionu. Důkladná analýza stavu domovního a bytového fondu se tak v kombinaci s demografickou analýzou stává velmi důležitým předpokladem pro vypracování správného a efektivního plánu rozvoje každého regionu.

Datovou základnu tvoří především data ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za rok 2001 a 2011, které umožňují hlubší porozumění chování obyvatel daného regionu a hledání jeho širších kontextových příčin a souvislostí v sčítacím meziobdobí. Další data pochází především z Veřejné databáze ČSÚ. Jelikož v rámci RURÚ bylo doposud vždy pracováno s indikátory bydlení založenými na ukazatelích místa trvalého pobytu, s ohledem na komparativnost obou posledních sčítání bylo u SLDB 2011 v některých případech pracováno s tzv. předběžnými výsledky. Definitivní výsledky SLDB 2011 jsou totiž zpracovány a publikovány ve vztahu k novému ukazateli, kterým je obvykle bydlící obyvatelstvo, resp. podle místa obvyklého pobytu1. Pojem obvyklý pobyt na rozdíl od trvalého pobytu není zakotven v české legislativě (s výjimkou aplikací přímo použitelných předpisů EU), v koncepci sčítání je využit poprvé a laické i odborné veřejnosti není příliš známý.

A.4.2.1. Základní údaje o domech a bytech

Dostupná evidence počtu trvale obydlených a neobydlených domů a bytů a jejich podrobnější dělení až do úrovně obcí je k dispozici pouze z jednotlivých SLDB. Základním sledovaným ukazatelem v SLDB do úrovně obcí, který vychází z konceptu přihlášení k trvalému bydlišti alespoň jednou osobou, jsou trvale obydlené domy (TOD) a trvale obydlené byty (TOB). Růst počtu trvale obydlených bytů odráží rozvoj trvalého bydlení v obcích a je jednoznačným projevem jejich prosperity. Na druhé straně je nutno vnímat skutečnost, že průměrná zalidněnost bytů dlouhodobě klesá prakticky ve všech obcích ČR. Příčinou je pokles průměrné velikosti domácností, zejména vlivem růstu podílu jednočlenných domácností (důchodců, ale i mladých stále častěji samostatně bydlících osob). I v případě mírného růstu počtu trvale obydlených bytů tak může počet obyvatel obce klesat.

Ve SO Břeclav je možné sledovat mezi lety 2001 a 2011 celkový nárůst TOD o 3,5 %. V relativních hodnotách nejvíce rostly obce Ladná a Valtice (obě o 7,0 %). Největší absolutní přírůstek zaznamenalo správní centrum Břeclav. Záporné hodnoty nevykazují žádné obce. V rámci sledovaného regionu došlo k mírnému poklesu TOB, a to o 0,1 %. Údaje za jednotlivé obce jsou značně nevyrovnané. Zatímco největší sídlo Břeclav v tomto ukazateli mírně roste, celkem 9 obcí zaznamenalo relativní pokles TOB (nejvíce Lanžhot -5,8 %).

Tabulka č. 8: Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Břeclav

Obec	Trvale obydlené domy			Trvale obydlené byty
	2001	2011	Index (%)	2001	2011	Index (%)
Břeclav	3 789	3 928	3,7	9 147	9 245	1,1
Bulhary	214	221	3,3	237	236	-0,4
Hlohovec	413	422	2,2	425	425	0,0
Hrušky	451	472	4,7	480	468	-2,5
Kostice	556	580	4,3	581	562	-3,3
Ladná	369	395	7,0	384	399	3,9

1 Místo obvyklého pobytu osoby je definováno jako místo, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a kde je členem konkrétní domácnosti.

Obec	Trvale obydlené domy			Trvale obydlené byty
	2001	2011	Index (%)	2001	2011	Index (%)
Lanžhot	1 077	1 078	0,1	1 192	1 123	-5,8
Lednice	604	620	2,6	756	717	-5,2
Moravská Nová Ves	778	779	0,1	876	847	-3,3
Moravský Žižkov	393	406	3,3	424	432	1,9
Podivín	720	751	4,3	1 007	1 033	2,6
Přítluky	217	230	6,0	243	252	3,7
Rakvice	630	657	4,3	678	710	4,7
Tvrdonice	596	632	6,0	661	643	-2,7
Týnec	311	322	3,5	339	320	-5,6
Valtice	848	907	7,0	1 278	1 224	-4,2
Velké Bílovice	1 067	1 099	3,0	1 175	1 209	2,9
Zaječí	373	380	1,9	429	448	4,4
SO ORP Břeclav	13 406	13 879	3,5	20 312	20 293	-0,1

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

A.4.2.2. Domovní fond

Dle SLDB z roku 2011 se v SO ORP Břeclav nacházelo celkem 16 010 domů, což odpovídá zhruba 7% nárůstu oproti roku 2001. Z celkového počtu domů bylo 13,3 % klasifikováno jako neobydlených, přičemž celkový podíl rekreačních domů dosahuje pouhých 1,9 %. Celkově se podíl neobydlených domů v SO ORP Břeclav mezi lety 2001 a 2011 zvýšil o 3 procentní body. Oproti tomu celkový podíl rekreačních domů se zvýšil o pouhých 0,2 procentního bodu.

V regionu výrazně převažuje individuální typ výstavby. Největší nárůst v domovním fondu zaznamenaly především bytové domy (13,2 %), a to zejména v největším městě regionu – v Břeclavi (10,7 %).

Tabulka č. 9: Domovní fond na území obcí SO ORP Břeclav v roce 2001

Obec, SO ORP	Domy celke m	Trvale obydlené domy			Neobydlené domy		Slouží k rekreaci (%)
		Celkem	Rodinné domy	Bytové domy	Celkem	Podíl (%)
Břeclav	4 092	3 789	3 215	503	303	7,4	0,6
Bulhary	245	214	207	4	31	12,7	5,8
Hlohovec	465	413	413	0	52	11,2	3,4
Hrušky	536	451	440	5	85	15,9	0,5
Kostice	647	556	551	3	91	14,1	2,5
Ladná	000	000	000	0	49	11,7	3,0
Lanžhot	1 184	1 077	1 062	10	107	9,0	1,4
Lednice	674	604	564	28	70	10,4	0,9
Mor. Nová Ves	914	778	755	18	136	14,9	4,8
Moravský Žižkov	413	393	385	7	20	4,8	0,0
Podivín	835	720	661	53	115	13,8	1,8
Přítluky	228	217	205	9	11	4,8	0,5
Rakvice	734	630	618	9	104	14,2	1,6
Tvrdonice	659	596	583	8	63	9,6	1,7
Týnec	354	311	308	1	43	12,1	1,9
Valtice	934	848	769	57	86	9,2	1,2
Velké Bílovice	1 188	1 067	1 043	19	121	10,2	0,5
Zaječí	000	000	000	15	60	13,9	7,9
SO ORP Břeclav	14 953	13 406	12 499	749	1 547	10,3	1,7

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Tabulka č. 10: Domovní fond na území obcí SO ORP Břeclav v roce 2011

Obec, SO ORP	Domy celke m	Trvale obydlené domy			Neobydlené domy		Slouží k rekreaci (%)
		Celkem	Rodinné domy	Bytové domy	Celkem	Podíl (%)
Břeclav	4 425	3 928	3 000	000	000	11,2	0,6
Bulhary	257	221	215	4	36	14,0	7,4
Hlohovec	495	422	416	3	73	14,7	3,4
Hrušky	575	472	461	7	103	17,9	1,5
Kostice	671	580	567	11	91	13,6	1,1
Ladná	451	395	392	2	56	12,4	0,3
Lanžhot	1 233	1 078	1 050	19	155	12,6	0,4
Lednice	000	000	000	28	80	11,4	2,8
Mor. Nová Ves	961	779	755	20	182	18,9	4,6
Moravský Žižkov	455	406	399	7	49	10,8	1,0
Podivín	893	751	684	61	142	15,9	1,9
Přítluky	277	230	216	10	47	17,0	10,2
Rakvice	755	657	643	12	98	13,0	3,3
Tvrdonice	722	632	618	9	90	12,5	1,5
Týnec	388	322	318	2	66	17,0	1,6
Valtice	1 058	907	823	59	151	14,3	3,4
Velké Bílovice	1 246	1 099	1 071	20	147	11,8	0,1
Zaječí	448	380	362	17	68	15,2	6,1
SO ORP Břeclav	16 010	13 879	12 891	848	2 131	13,3	1,9

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Hrubou představu o kvalitě bydlení můžeme získat ze stáří domů. V tomto případě je vodícím údajem podíl domů postavených před rokem 1970 na celkovém počtu domů. Za SO ORP Břeclav dosahuje podíl 52,2 %, což odpovídá hodnotě o 3,5 procentního bodu horší, než je průměr celorepublikový, resp. o 5,4 procentního bodu horší, než je průměr krajský. Na všech třech úrovních jsou trvale obydlené byty v časové řadě podle období výstavby velice rozkolísané, mají ale společné maximum v 70. a 80. letech 20. století a podobně se projevují mírným útlumem nové výstavby v posledních dvou dekádách (celorepublikový ukazatel mírně roste). V regionu SO ORP Břeclav, ale i ve vyšších územních jednotkách výstavba nových domů v posledních dvou dekádách nepřekročila hodnoty předrevolučních let.

Tabulka č. 11: Trvale obydlené domy podle období výstavby

SO ORP, kraj, ČR	Období výstavvy						Podíl domů postavených před r. 1970 (%)
	1919 a dříve	1920– 1970	1971– 1980	1981– 1990	1991– 2000	2001– 2011
SO ORP Břeclav	994	4 849	2 630	2 054	1 726	1 573	52,2
Jihomoravský kraj	21 971	81 084	35 896	28 742	25 510	27 231	46,8
Česká republika	230 908	623 757	269 255	213 648	196 874	219 379	48,7

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

A.4.2.3. Bytový fond

Celkový počet trvale obydlených bytů v SO ORP Břeclav činil 20 293 jednotek v roce 2011, což odpovídá 0,1% poklesu oproti roku 2001. Relativně vyšší nárůst lze pozorovat pouze v obcích Rakvice (4,7 %) Zaječí (4,4 %) a Ladná (3,9 %). V poslední dekádě došlo k určitým změnám ve struktuře právní formy bydlení díky privatizaci bytového fondu. V kategorii bytů ve vlastním

domě došlo k poklesu o 6,3 %), ty však stále představují nejoblíbenější formu bydlení v roce 2011. Počet trvale obydlených bytů v osobním vlastnictví se zvýšil téměř šestinásobně (o 598,3

%). Nájemní forma bydlení klesla poměrně výrazně (o 58,4 %), přesto stále představuje poměrně rozšířený typ bydlení. Družstevní nájemnictví se snížilo o 24,4 % převodem družstevních bytů do osobního vlastnictví, přičemž největší podíl na změně má privatizace družstevních bytů v Břeclavi a Valticích. Tyto změny jsou výsledkem vývoje v bytové politice, kde byly zejména městské a obecní byty intenzivně rozprodávány do soukromého vlastnictví.

Tabulka č. 12: Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání

Obec, SO ORP	Počet trvale obydlených		Právní forma užívání trvale obydlených bytů
			ve vlastním domě		v osobním vlastnictví		nájemní		družstevní
	2001	2011	2001	2011	200 1	2011	200 1	2011	2001	2011
Břeclav	9 147	9 245	3 071	2 992	612	3 276	2 539	826	2 189	1 726
Bulhary	237	236	194	170	0	34	2	9	20	11
Hlohovec	425	425	375	334	0	59	5	3	0	0
Hrušky	480	468	393	381	0	39	13	16	19	14
Kostice	581	562	486	452	0	56	16	5	5	3
Ladná	384	399	349	325	0	44	4	2	1	0
Lanžhot	1 192	1 123	1 021	897	0	112	57	46	4	1
Lednice	756	717	524	484	26	100	94	75	17	10
Mor. Nová Ves	876	847	694	607	14	120	61	32	24	12
Moravský Žižkov	424	432	363	347	7	45	13	8	12	9
Podivín	1 007	1 033	601	569	81	207	105	103	150	101
Přítluky	243	252	188	167	6	42	16	11	21	15
Rakvice	678	710	583	545	6	78	21	14	12	13
Tvrdonice	661	643	552	494	1	80	11	21	23	9
Týnec	339	320	300	256	1	33	2	4	3	0
Valtice	1 278	1 224	700	693	30	257	236	124	155	68
Velké Bílovice	1 175	1 000	000	000	18	152	43	41	44	25
Zaječí	429	448	299	287	0	64	34	22	34	49
SO ORP Břeclav	20 312	20 293	11 666	10 931	802	4 798	3 272	1 362	2 733	2 066

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Rychlost a objem bytové výstavby jsou důležitými hospodářskými ukazateli ekonomické prosperity sledovaného regionu. V období s ekonomicky příznivou situací se zvyšuje poptávka po novém bydlení, čímž logicky roste i samotná výstavba. Uvedená data prezentují vývoj dokončených bytů mezi lety 2007 a 2013 na úrovních SO ORP Břeclav, Jihomoravského kraje a České republiky.

Rozsah státem a obcemi dotované výstavby a jejich vliv na alokaci se v posledních letech spíše snižuje. V některých letech a obcích má však velký podíl. Stále významnějším faktorem se stávají podmínky financování nové bytové výstavby (zejména hypotéky a stavební spoření), podobně jako ve vyspělých zemích. Makroekonomické podmínky se tak stávají hlavním

faktorem nové bytové výstavby. Na území většiny obcí však působí na novou výstavbu bytů řada místních faktorů (nabídka a ceny pozemků, podpora výstavby z veřejných zdrojů, infrastrukturní příprava území, alokace investic v oblasti služeb, změny v nabídce pracovních míst v regionu, dopravní dostupnost).

Hrubé přírůstky počtu bytů jsou tvořeny zejména novou bytovou výstavbou (viz následující tabulka). Při interpretaci je třeba brát na vědomí, že přírůstky jsou stále častěji tvořeny i tzv. neevidovanými přírůstky bytů (10–20 % z celkového objemu nových bytů ročně). Tento pojem se poprvé objevil po SLDB 2001, kdy přírůstek počtu bytů byl výrazně vyšší než nová bytová výstavba. Zdrojem neevidovaných přírůstků bytů je vznik nových bytů především v rodinných domech a jiných objektech (využívaných k rekreaci, podnikání). Tyto byty vznikají často bez evidence stavebních úřadů, v objektech, které již mají číslo popisné nebo evidenční (např. úpravami podkrovních prostor v rodinném domě) a jsou připojeny na sítě.

Vývojový trend je ve sledovaných letech i pětiletých obdobích značně nevyrovnaný s nepravidelnou distribucí minim a maxim. Počet dokončených bytů v SO ORP Břeclav ve sledovaném období střídavě klesá a narůstá a vyznačuje se viditelným vrcholem v roce 2018. Největší absolutní přírůstky zaznamenali Břeclav s vrcholem v roce 2018, Lednice v roce 2016 a Valtice v roce 2014.

Tabulka č. 13: Dokončené byty v období 2012–2019

Obec, SO ORP, kraj, ČR	Dokončené byty v letech							Celkem
	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2012– 2016	2013– 2017	2014– 2018
Břeclav	22	48	0	7	45	4	114	122	104	170
Bulhary	2	2	9	1	-	-	8	14	12	18
Hlohovec	9	9	3	3	4	1	1	28	20	12
Hrušky	1	0	6	4	2	3	10	13	15	25
Kostice	0	0	1	2	5	6	3	8	14	17
Ladná	0	0	6	9	2	1	13	17	18	31
Lanžhot	2	0	5	5	2	2	6	14	14	20
Lednice	20	8	5	10	27	8	3	70	58	53
Mor. Nová Ves	9	1	1	6	1	-	11	18	9	19
Moravský Žižkov	8	2	7	8	18	4	5	43	39	42
Podivín	2	4	7	5	12	7	11	30	35	42
Přítluky	1	0	4	4	4	-	3	13	12	15
Rakvice	4	2	2	4	4	1	2	16	13	13
Tvrdonice	2	4	4	7	2	8	8	19	25	29
Týnec	0	2	2	2	-	1	-	6	7	5
Valtice	5	4	24	13	6	15	22	52	62	80
Velké Bílovice	6	12	9	3	8	7	22	38	39	49
Zaječí	6	3	3	1	5	5	4	18	17	18
SO ORP Břeclav	99	101	98	94	147	73	246	539	513	658
Jihomoravský kraj	3 770	3 516	3242	3 338	3833	4236	4447	14361	14827	15758
Česká republika	29 467	25 238	23957	25 095	27322	28569	33850	105984	105086	113698

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2019)

A.5. PŘÍRODA A KRAJINA

V tématu jsou řešeny tyto jevy dané vyhláškou č. 500/2006 Sb:

Xxxxx	Xxxxx jevu
21.	územní systém ekologické stability
23a.	významné krajinné prvky
24.	přechodně chráněná plocha
25a.	velkoplošná zvláště chráněná území, jejich zóny a ochranná pásma a klidové zóny národních parků
27a.	maloplošná zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma
30.	přírodní park
31.	přírodní památka (vč. ochranného pásma)
32.	památný strom (vč. ochranného pásma)
33.	biosférická rezervace UNESCO
34.	NATURA 2000 - evropsky významná lokalita
35.	NATURA 2000 - ptačí oblast
35a.	smluvně chráněná území
36.	lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlina živočichů s národním významem
36a.	mokřady dle Ramsarské úmluvy
36b.	biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců

Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace.

Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají z ÚAP například prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jev č. 23a) nebo přírodní parky (jev č. 30).

Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL).

Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro ochranu estetických a dalších hodnot krajiny jsou vyhlašovány přírodní parky.

A.5.1. Chráněná území

Jev č. 25a – Velkoplošná zvláště chráněná území, jejich zóny a ochranná pásma a klidové zóny národních parků

Na území obcí Bulhary a Přítluky se vyskytuje CHKO Pálava. Vzhledem k přírodnímu charakteru lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje (Soutok) se diskutovala možnost zřídit v tomto prostoru CHKO Soutok. Tento záměr ale není dále sledován, neboť je ochrana tohoto území v současnosti zajištěna několikanásobnou ochranou v rámci evropské sítě Natura 2000. Alternativou je vyhlášení několika maloplošně chráněných území.

Jev č. 27a - Maloplošná zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma

V území se nachází NPR Lednické rybníky (k.x. Xxxxxxxxxx Nová Ves, Hlohovec, Lednice na Moravě a Valtice), Cahnov – Soutok (k.ú. Lanžhot), Křivé jezero (k.ú. Nové Mlýny a Bulhary) a Ranšpurk (k.ú. Lanžhot). AOPK ČR vypracovala v letech 2018 a 2019 záměr na vyhlášení NPR Lanžhotské pralesy.

Dále se v zájmovém území nachází dvě přírodní rezervace - Františkův rybník v k.ú. Břeclav a Stibůrkovská jezera v k.ú. Tvrdonice a dvě národní přírodní památky – Rendezvous v k.ú. Valtice a Pastvisko u Lednice v k.ú. Lednice. AOPK ČR vypracovala v letech 2018 a 2019 záměr na vyhlášení NPP Soutok.

Jev č. 30 – Přírodní park

V zájmovém území se nachází dva přírodní parky - Niva Dyje (na území obcí Břeclav, Ladná, Lednice, Podivín) a Mikulčický luh (okrajově na území obce Moravská Nová Ves).

Jev č. 31 – Přírodní památka

V území se nachází celkem sedm přírodních památek:

• Jezírko Kutnar (Rakvice)

• Kamenice u Hlohovce (Hlohovec)

• Kameníky (Valtice)

• Květné jezero (Lednice)

• Trkmanec - Rybníčky (Rakvice)

• Úvalský rybník (Valtice)

• Zimarky (Velké Bílovice)

Jev č. 34 – NATURA 2000 - evropsky významná lokalita

V zájmovém území se nachází celkem 14 evropsky významných lokalit - Bezručova alej (k.ú. Hlohovec, Lednice na Moravě, Valtice), Břeclav - kaple u nádraží (k.ú. Břeclav), Kameníky (k.ú. Úvaly u Valtic), Lednice – zámek (k.ú. Lednice na Moravě), Lednické rybníky (k.ú. Hlohovec, Charvátská Nová Ves, Lednice na Moravě, Valtice), Milovický les (k.ú. Bulhary), Niva Dyje (k.ú. Břeclav, Bulhary, Charvátská Nová Ves, Ladná, Lednice na Moravě, Nejdek u Lednice, Nové Mlýny, Podivín, Poštorná, Přítluky, Rakvice, Zaječí), Rendezvous (k.ú. Valtice), Rybniční zámeček (k.ú. Lednice na Moravě), Soutok – Podluží (k.ú. Břeclav, Kostice, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Poštorná, Tvrdonice, Týnec na Moravě), Trkmanec – Rybníčky (k.ú. Rakvice), Trkmanské louky (k.ú. Rakvice), Úvalský rybník (k.ú. Úvaly u Valtic) a Zimarky (k.ú. Velké Bílovice).

Jev č. 35 – NATURA 2000 - ptačí oblast

V zájmovém území se nachází celkem tři ptačí oblasti:

• Lednické rybníky (k.ú. Hlohovec, Charvátská Nová Ves, Lednice na Moravě a Valtice)

• Pálava (k.ú. Bulhary, Nové Mlýny)

• Soutok-Tvrdonicko (k.ú. Břeclav, Kostice, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Poštorná, Tvrdonice a Týnec na Moravě)

Na území SO ORP Břeclav se vyskytují všechny typy chráněných území s výjimkou národního parku. Nachází se zde řada zvláště chráněných lokalit, jež zahrnují národní přírodní památky (Rendezvous, Pastvisko u Lednice), národní přírodní rezervace (Lednické rybníky), přírodní památky (Jezírko Kutnar, Květné jezero, Trkmanec-Rybníčky) a přírodní rezervace (Františkův rybník, Stibůrkovská jezera).

V západní části SO ORP se nachází CHKO Pálava, která je současně i ptačí oblastí stejného názvu. Další ptačí oblastí jsou Lednické rybníky a Soutok – Tvrdonicko. Plošně významné jsou ještě EVL Milovický les, Niva Dyje a Soutok – Podluží.

Nejvýznamnějším z těchto území je pochopitelně CHKO Pálava, která kromě vysokých přírodních hodnot významně přispívá k rozvoji cestovního ruchu v celé oblasti. Všechna zvláště chráněná území SO ORP Břeclav jsou uvedena v následujícím tabulkovém přehledu.

Tabulka č. 14: Přehled zvláště chráněných území ve SO ORP Břeclav a jejich rozloha

Chráněná krajinná oblast	Obce	Kód	Plocha (ha)
Pálava	Xxxxxxx, Přítluky	CHKO	919,4
NATURA 2000 - evropsky významná lokalita	Obce	Kód	Plocha (ha)
Bezručova alej	Hlohovec, Lednice, Valtice	EVL	15,75
Břeclav – Kaple u nádraží	Břeclav	EVL	0,04
Kameníky	Valtice	EVL	6,59
Lednice - zámek	Lednice	EVL	0,95
Lednické rybníky	Břeclav, Hlohovec, Lednice, Valtice	EVL	444,25
Milovický les	Bulhary	EVL	399,02
Niva Dyje	Břeclav, Bulhary, Ladná, Lednice, Podivín, Přítluky, Rakvice, Zaječí	EVL	3239,13
Rendezvous	Valtice	EVL	65,91
Rybniční zámeček	Lednice	EVL	0,02
Soutok - Podluží	Břeclav, Kostice, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Tvrdonice, Týnec	EVL	8845,08
Trkmanec - Rybníčky	Rakvice	EVL	34,67
Trkmanské louky	Rakvice	EVL	19,03
Úvalský rybník	Valtice	EVL	12,57
Zimarky	Velké Bílovice	EVL	2,73
NATURA 2000 – ptačí oblast	Obce	Kód	Plocha (ha)
Lednické rybníky	Břeclav, Hlohovec, Lednice, Valtice	PO	507,1
Pálava	Bulhary, Přítluky	PO	921,1
Soutok - Tvrdonicko	Břeclav, Kostice, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Tvrdonice, Týnec	PO	8706,8
MZCHÚ	Obce	Kategorie	Plocha (ha)
Lednické rybníky	Břeclav, Hlohovec, Lednice, Valtice (pouze malá část)	NPR	444,8
Cahnov - Soutok	Lanžhot	NPR	15,0
Křivé jezero	Přítluky, Bulhary (pouze okrajově)	NPR	124,2
Ranšpurk	Lanžhot	NPR	20,4
Františkův rybník	Břeclav	PR	15,1
Stibůrkovská jezera	Tvrdonice	PR	28,9
Rendezvous	Valtice	NPP	23,7
Pastvisko u Lednice	Lednice	NPP	62,4
Jezírko Kutnar	Rakvice	PP	0,6
Kamenice u Hlohovce	Hlohovec	PP	3,0
Kameníky	Valtice	PP	6,6
Květné jezero	Lednice	PP	1,5
Trkmanec - Rybníčky	Rakvice	PP	44,3
Úvalský rybník	Valtice	PP	12,6
Zimarky	Velké Bílovice	PP	3,1
Jiná chráněná území	Obce	Kategorie	Plocha (ha)
Niva Dyje	Břeclav, Ladná, Lednice, Podivín	přírodní park	1400,6

Mikulčický luh Moravská Nová Ves (okrajově) přírodní park 2,4

Zdroj: Data ÚAP, 2014; AOPK ČR, 2016

Chráněná území ve SO ORP Břeclav – CHKO, Natura 2000 a přírodní parky

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Maloplošná zvláště chráněná území ve SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP, 2020

A.5.2. Další jevy související s ochranou přírody

Níže jsou uvedeny další jevy chráněné nebo řešené v rámci zákona o ochraně přírody a krajiny.

Jev č. 23a – Významné krajinné prvky

Registrované významné krajinné prvky

Název	Obec
1 VKP	Bulhary
9 VKP	Břeclav
3 VKP	Hlohovec
1 VKP	Ladná
2 VKP	Lanžhot
5 VKP	Lednice

Název	Obec
Mokřad u Podivína a 4 další VKP	Podivín
Trkmanec-Rybníčky	Rakvice
4 VKP	Valtice

Zdroj: Data ÚAP 2020 (většina VKP nemá název)

Jev č. 24 – Přechodně chráněná plocha

Přechodně chráněné plochy se nachází na území 12 obcí:

• Lednické rybníky (Břeclav, Hlohovec, Lednice, Valtice)

• Mokřady dolního Podyjí (Břeclav, Bulhary, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lednice, Podivín, Přítluky, Rakvice, Zaječí)

Jev č. 32 – Památný strom

Památkově chráněné stromy se nachází na kat. území 2 obcí:

• Břeclav - Bizarní borovice u Tří grácií a Břeclavský červenolistý buk

• Podivín - Knížecí dub a Platan javorolistý u Janova hradu

Jev č. 33 – Biosferická rezervace UNESCO

Biosférická rezervace Dolní Morava zasahuje s výjimkou obcí Hrušky, Moravský Žižkov a Velké Bílovice do všech dalších obcí SO ORP Břeclav.

Jev č. 35a - Smluvně chráněná území

V řešeném území se nevyskytuje.

Jev č. 36 – Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlina živočichů s národním významem

V zájmovém území se nachází 4 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem:

• Boří les (Břeclav, Valtice) – Parnassius mnemosyne – xxxxx dymnivkový

• Břeclav – Ladná (Břeclav) – Spermophilus citellus – sysel obecný

• Dlúhý hrúd (Břeclav) – Parnassius mnemosyne – xxxxx dymnivkový

• Milovický les (Bulhary) – Parnassius mnemosyne – xxxxx dymnivkový

Tabulka č. 15: Přehled jevů v SO ORP Břeclav chráněných dle zákona o ochraně přírody a krajiny

Název	Katastrální území	Kategorie	Rozloha (ha)
Bizarní borovice u Tří grácií	Břeclav	památný strom	-
Břeclavský červenolistý buk	Břeclav	památný strom	-
Knížecí dub	Podivín	památný strom	-
Platan javorolistý u Janova hradu	Podivín	památný strom	-
Milovický les	Bulhary	lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem	270,8
Boří les	Břeclav, Valtice	lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem	1333,1

Název	Katastrální území	Kategorie	Rozloha (ha)
Dlúhý hrúd	Břeclav	lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem	39,5
Břeclav-Ladná	Břeclav	lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem	0,63
Dolní Morava	Břeclav, Bulhary, Hlohovec, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lednice, Moravská Nová Ves, Podivín, Přítluky, Rakvice, Tvrdonice, Týnec, Valtice, Zaječí	biosferická rezervace UNESCO	24665,0
Lednické rybníky	Břeclav, Hlohovec, Lednice, Valtice	přechodně chráněná plocha	506,4
Mokřady dolního Podyjí	Břeclav, Bulhary, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lednice, Podivín, Přítluky, Rakvice, Zaječí	přechodně chráněná plocha	8360,8
Lednické rybníky	Břeclav, Hlohovec, Lednice, Valtice	mokřady mezinárodního významu dle Ramsarské úmluvy	506,4
Mokřady dolního Podyjí	Břeclav, Bulhary, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lednice, Podivín, Přítluky, Rakvice, Zaječí	mokřady mezinárodního významu dle Ramsarské úmluvy	8398,3

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Jev č. 36a - Mokřady dle Ramsarské úmluvy

V území se nachází Mokřady dolního Podyjí a Lednické rybníky.

Jev č. 36b – Biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců

Biotopy vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců se nacházejí v jižní části ORP.

A.5.3. Územní systém ekologické stability

Jev č. 21 – Územní systém ekologické stability

Na území SO ORP Břeclav se nachází nadregionální a regionální systém ÚSES, který je vymezen dle koncepčního dokumentu nadregionálního a regionálního ÚSES pro JM kraj z r. 2012. Základní informace jsou uvedeny v tabulce. Nadregionální biocentra jsou v území tři: Soutok (rozloha 7637 ha), Hlohovecké rybníky (619 ha) a Milovický les, ten ovšem do území zasahuje jen svojí východní částí (v k.ú. Bulhary, rozloha 428 ha). V rámci ÚSES jsou v území vymezeny tři nadregionální biokoridory, první dva procházejí podél Moravy a Dyje, třetí zasahuje jen do k.ú. obce Valtice (vede od nadregionálního biocentra Milovický les mimo území SO ORP).

Tabulka č. 16: Územní systém ekologické stability ve SO ORP Břeclav

Obec	Nadregionální biocentra	Regionální biocentra
Břeclav	NRBC Hlohovecké rybníky, NRBC Soutok, NRBK K161	RBC Niva Dyje, RBK 139
Bulhary	NRBC Milovický les, NRBK K161	RBC Křivé jezero – Pastvisko
Hlohovec	NRBC Hlohovecké rybníky
Hrušky
Kostice	NRBC Soutok
Ladná		RBC Niva Dyje
Lanžhot	NRBC Soutok
Lednice	NRBC Hlohovecké rybníky, NRBK K161	RBC Niva Dyje, RBC Křivé jezero – Pastvisko, RBK 139
Moravská Nová Ves	NRBC Soutok
Moravský Žižkov
Podivín		RBC Niva Dyje
Přítluky	RBK K158, NRBK K161	RBC Křivé jezero – Pastvisko
Rakvice		RBC Křivé jezero – Pastvisko
Tvrdonice	NRBC Soutok
Týnec	NRBC Soutok
Valtice	NRBC Hlohovecké rybníky, NRBK K159
Velké Bílovice
Zaječí	NRBK K158	RBC Křivé jezero – Pastvisko

Zdroj: Data ÚAP 2020

A.5.4. Krajinný ráz

Jev č. 17 – Oblast krajinného rázu a její charakteristika

Tento jev mají vymezovat orgány ochrany přírody. Oblast krajinného rázu je vymezena pouze v části obci Bulhary a Přítluky (OKR2). Pro ostatní obce údaj není k dispozici a do budoucna je potřeba zvážit jeho vymezení.

Jev č. 18 – Místo krajinného rázu a jeho charakteristika

Tento jev mají vymezovat orgány ochrany přírody. Místo krajinného rázu je vymezeno pouze v části obci Bulhary a Přítluky (Obory, Křivé Jezero, U Bulhar). Pro ostatní obce údaj není k dispozici a do budoucna je potřeba zvážit jeho vymezení.

A.5.5. Migrační prostupnost území

Migrační prostupnost území je významným tématem, které se začíná v posledních letech intenzívněji řešit, především díky činnosti Agentury ochrany přírody a krajiny. V rámci celé ČR jsou vymezeny migračně významná území a migračně významné koridory, tedy území, která jsou klíčová pro migraci živočichů, především větších savců.

Podél řek Dyje a Morava směrem k jejich soutoku se nachází migračně významná území a současně jsou tudy vedeny migračně významné koridory. Současně se zde nachází několik míst, kde je migrační prostupnost území narušena, ať už liniovými stavbami (dálnice, silnice s vysokou intenzitou dopravy, vysokorychlostní železnice) nebo zástavbou (Břeclav), případně rozsáhlejšími plochami polí.

Cílem územního plánování by mělo být migrační prostupnost zachovat a zajistit, a to především vhodným vymezením ploch mimo migračně významná území a technickými prostředky (podchody apod.).

A.6. VODNÍ REŽIM A HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ

A.6.1. Vodní režim

V tématu jsou řešeny tyto jevy dané vyhláškou č. 500/2006 Sb:

Xxxxx	Xxxxx jevu
44.	vodní zdroje pro zásobování pitnou vodou a jejich ochranná pásma
45.	chráněná oblast přirozené akumulace vod
46.	zranitelné oblasti povrchových a podzemních vod
46a.	povrchové vody využívané ke koupání
47.	vodní útvary povrchových a podzemních vod, vodní nádrže a jejich ochranná pásma
48a.	území chráněná pro akumulaci povrchových vod
49.	povodí vodního toku, rozvodnice
50a.	záplavová území včetně aktivních zón
52a.	kategorie území podle map povodňového ohrožení v oblastech s významným povodňovým rizikem
52b.	kritické body a jejich povodí
53.	území ohrožená zvláštními povodněmi
54a.	stavby, objekty a zařízení na ochranu před povodněmi a území určená k řízeným rozlivům povodní

Jev č. 44 – Vodní zdroje pro zásobování pitnou vodou a jejich ochranná pásma

Vodní zdroje v území SO ORP Břeclav zasahují do povodí Moravy a do ní se vlévající Dyje. Hlavními toky pro území SO ORP jsou Dyje a Morava. Průměrné roční průtoky jsou 36 m3.s-1 pro Dyji na stanici v obci Ladná a 61,1 m3.s-1 pro Moravu v Lanžhotě. Celková délka vodních toků ve SO ORP Břeclav je 550,0 km. Směr odvodňování území je převážně jihovýchodní a jihozápadní.

Do území SO ORP Břeclav zasahují dva hydrogeologické rajony, Rajon 1652 – Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje (svrchní rajon) a Rajon 2250 – Dolnomoravský úval (základní rajon).

V rajonu Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje se nachází přírodní léčivé zdroje jodobromové vody v Charvátské Nové Vsi (Břeclav, Valtice), které mají stanoveno ochranné pásmo. Ochranné pásmo léčivého zdroje je také v Hodoníně-Josefov (Moravská Nová Ves).

Dolnomoravský úval je součástí neogénu vídeňské pánve a flyšového pásma, nachází se zde tedy především sedimenty vídeňské pánve tvořené vápnitými jílovci, vápenci, jíly, písky a štěrky, přičemž ve flyšových regionech převládá povrchový odtok nad infiltrací. Vydatnost vrtů představuje řádově desetiny l/s, nejedná se tedy o příliš perspektivní zdroje vody z hlediska vodního hospodářství. Většinou se tedy jedná o lokální výskyty pramenů a jímacích mineralizovaných a někdy i termálních podzemních vod. Významné výskyty těchto vod byly zjištěny hlubinnými vrty u obce Hrušky, Lednice, Moravská Nová Ves, Podivín a Tvrdonice. Výskyt hořečnatých a jodobromových minerálních vod hlubinného oběhu se většinou nachází v blízkosti ložisek ropy a zemního plynu (hlubinný vrt u Lanžhota – teplota dosahuje místy až 60

°C).

V rámci 4. aktualizace 2016 bylo, na základě podkladů vodoprávního úřadu (č.j. MUBR 68728/2011 ze dne 29.11.2011), redukováno pásmo ochrany na území města Břeclav – zrušeno PHO Břeclav – jímací území Bažantnice, Nové Prameniště, Široký dvůr.

V rámci 5. aktualizace 2020 byla vrstva ochranných pásem vodních zdrojů aktualizována na základě prostorových dat Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, který od roku 2015 zpracovává aktualizaci ochranných pásem.

Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Břeclav uvádí následující tabulka:

Tabulka 0.0.0.: Ochranná pásma vodních zdrojů

Obec	Výměra obce [ha]	2020
		Výměra ochranného pásma [ha]	Podíl [%]
Břeclav	7718,6	661,91	8,58
Xxxxxxx	1516,1	61,67	4,07
Hrušky	1591,2	0,03	0,00
Ladná	1005,9	7,11	0,71
Lednice	3127,0	588,23	18,81
Moravská Nová Ves	2341,2	811,22	34,65
Podivín	1775,0	121,32	6,83
Přítluky	1430,9	206,28	14,42
Rakvice	2178,8	20,13	0,92
Týnec	1159,7	109,93	9,48
Velké Bílovice	2573,4	134,82	5,24
Zaječí	1586,2	330,04	20,81
Celkem SO ORP Břeclav	43886,4	3052,68	6,96

Zdroj: ÚAP 2020

Jev č. 45 – Chráněná oblast přirozené akumulace vod

Na území SO ORP je vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy, která zasahuje na území obcí Břeclav, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lednice, Moravská Nová Ves, Podivín, Tvrdonice a Týnec.

Jev č. 47 – Vodní útvary povrchových a podzemních vod, vodní nádrže a jejich ochranná pásma

Tabulka 0.0.0.: Vodní toky v obcích SO ORP Břeclav

Obec	Název vodního toku
Bulhary	Dyje
Břeclav	Dyje, Ladenská strouha, odloučené rameno Dyje, Včelínek, Svodnice
Hrušky	Svodnice
Kostice	Kyjovka, Morava, Svodnice
Ladná	Dyje, Ladenská strouha
Lanžhot	Dyje, Kyjovka, Morava, Svodnice, HMZ Lanžhot odpad
Lednice	Dyje, Trkmanka, Včelínek
Moravská Nová Ves	Kyjovka, Morava, Svodnice
Moravský Žižkov	Ladenská strouha, Prušánka
Xxxxxxx	Xxxx, Ladenská strouha, Trkmanka
Přítluky	Xxxx, Trkmanka
Rakvice	Trkmanka
Tvrdonice	Kyjovka, Morava, Svodnice
Týnec	Kyjovka, Morava
Valtice
Velké Bílovice	Prušánka, Trkmanka
Zaječí	Zaječí potok

Zdroj: ÚAP 2020

Na území SO ORP je řada vodních ploch (rybníků i bezejmenných vodních ploch). Mezi největší rybníky patří Hlohovecký rybník, Mlýnský rybník a Nesyt.

Největší podíl rozlohy vodní plochy k rozloze obce (111,4 ha) zaujímá rybník Nesyt, který je největším rybníkem v Jihomoravském kraji a na Moravě a sedmý největší v ČR. Nachází se mezi Valticemi a Mikulovem.

Celková rozloha vodních ploch na sledovaném území je 737,2 ha, což představuje zhruba 1,7 % území SO ORP Břeclav. Jejich výskyt a podíl na území v rámci obcí SO ORP Břeclav uvádí následující tabulka.

Tabulka 0.0.0.: Vodní plochy na území SO ORP Břeclav

Obec	Výměra obce	Název vodní plochy*	Výměra plochy [ha]	Podíl [%]
Břeclav	7 718,5		24,1	0,3
Břeclav	7 718,5	Bruksa	1,1	0,0
Břeclav	7 718,5	Františkův rybník	3,8	0,0
Břeclav	7 718,5	Mlýnský rybník	52,4	0,7
Břeclav	7 718,5	Prostřední rybník	19,8	0,3
Břeclav	7 718,5	Včelínek	4,6	0,1
Bulhary	1 511,1		2,6	0,2
Hlohovec	898,5		11,6	1,3
Hlohovec	898,5	Hlohovecký rybník	67,7	7,5
Hlohovec	898,5	Nesyt	111,4	12,4
Hlohovec	898,5	Prostřední rybník	14,2	1,6
Hrušky	1 597,9		0,7	0,0
Kostice	1 238,2		13,6	1,1
Ladná	996,5		7,3	0,7
Lanžhot	5 500,9		36,8	0,7
Lanžhot	5 500,9	V koutě	3,6	0,1
Lednice	3 126,5		86,7	2,8
Lednice	3 126,5	Hlohovecký rybník	30,2	1,0
Lednice	3 126,5	Mlýnský rybník	41,1	1,3
Lednice	3 126,5	Prostřední rybník	11,1	0,4
Moravská Nová Ves	2 331,1		84,2	3,6
Moravský Žižkov	1 352,5		5,2	0,4
Podivín	1 778,2		9,9	0,6
Přítluky	1 429,5		15,4	1,1
Přítluky	1 429,5	Vodní nádrž Nové mlýny III	6,5	0,5
Rakvice	2 179,4		11,4	0,5
Tvrdonice	2 122,5		12,8	0,6
Týnec	1 158,7		5,4	0,5
Valtice	4 785,5		1,7	0,0
Valtice	4 785,5	Nesyt	0,1	0,0
Valtice	4 785,5	Randez-vous	1,9	0,0
Valtice	4 785,5	Úvalský rybník	3,0	0,1
Velké Bílovice	2 572,0		34,0	1,3
Zaječí	1 584,3		1,2	0,1
Celkem SO ORP Břeclav	43 877,0		737,2	1,7

Zdroj: ÚAP 2012

Pozn.: * plochy s prázdnou kolonkou v názvu vodní plochy představují sumaci malých bezejmenných nádrží

Zájmová oblast patří k nejteplejším a nejsušším v České republice, zejména léto je velmi dlouho teplé a suché. Proudění vzduchu a čas ozáření slunečním svitem způsobují velmi vysoký výpar z vodních nádrží, které jsou relativně mělké, takže výpar dosahuje až 90 % průměrných ročních srážek. Ve výsledku se tedy pouze 10 % srážek podílí na utváření povrchového odtoku a doplňování zásob podzemních vod. V souvislosti s touto relativně malou vydatností vodních zdrojů se zde mohou vyskytnout problémy se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou.

Jev č. 49 – Povodí vodního toku, rozvodnice

V území se vyskytuje povodí vodního toku 1., 2., 3. i 4. řádu.

Povodí 2. řádu bylo při 5. aktualizaci ÚAP 2020 aktualizováno daty od Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Data o povodí 1.,3. a 4. řádu poskytl Český hydrometeorologický ústav (UAP 2020). Vodní režim ve SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP, 2020

A.6.1.1. Sklonitá orná půda

Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především velkovýrobními způsoby hospodaření, pro něž jsou charakteristické některé projevy: vysoký podíl orné půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodná skladba dřevin v lese atd. Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní.

Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy.

Tabulka č. 17: Množství sklonité orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Břeclav

Obec	Plocha orné půdy [ha]	Plocha sklonité orné půdy [ha]	Podíl sklonité orné půdy na veškeré orné půdě [%]
Břeclav	2558,9	1,3	0,1
Bulhary	690,9	33,2	4,8
Hlohovec	227,8	8,2	3,6
Hrušky	1219,3	0	0,0
Kostice	1018,4	0,3	0,0
Ladná	761,1	0	0,0
Lanžhot	1141,8	0	0,0
Lednice	1002,6	4,6	0,5
Moravská Nová Ves	1261,6	1,1	0,1
Moravský Žižkov	1103,5	0	0,0
Podivín	1061,4	0,2	0,0
Přítluky	485,4	15,8	3,3
Rakvice	1462,2	0,4	0,0
Tvrdonice	993,5	0,3	0,0
Týnec	423,9	0,1	0,0
Valtice	2022,1	161,1	8,0
Velké Bílovice	1114,6	16,5	1,5
Zaječí	1045,7	4,2	0,4
SO ORP BŘECLAV	19 594,4	247,3	1,3

Zdroj: Data ÚAP, 2016

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Valtice a to 161,1 ha. Toto množství činí 8 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je na území obce Bulhary (33,2 ha). Toto množství činí 4,8 % veškeré orné půdy na území obce. V těchto obcích by mělo být prioritou identifikovat tyto pozemky a navrhnout potřebná opatření (možno využít KPÚ) a zabránit tím nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezit tak nebezpečí vzniku lokální povodně.

V ostatních obcích lze konstatovat, že v těchto územích je dosaženo přijatelného stavu z hlediska množství sklonitých orných pozemků.

A.6.1.2. Povodňová charakteristika

Jev č. 50a – Záplavová území včetně aktivních zón

Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.

Na území SO ORP Břeclav zasahují záplavové území Q100 dvou vodních toků – Dyje a Moravy. Záplavové území Q100 řeky Dyje zasahuje do území obcí Břeclav, Bulhary, Ladná, Lednice, Podivín, Přítluky, Rakvice a Zaječí. Záplavové území Moravy zasahuje do území obcí Lanžhot, Kostice, Tvrdonice, Týnec a Moravská Nová Ves. Ve všech zmíněných obcích kromě Moravské Nové Vsi zasahuje záplavové území do zastavěného území obcí. Na Dyji a Moravě je stanovena také aktivní zóna záplavového území.

Tabulka č. 18: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí

Obec	Vodní tok (Q100)	Zaplavená plocha při Q100 (ha)	zaplavená plocha při Q100 v ZÚ (ha)	% zaplavené plochy při Q100 v ZÚ z celkového ZÚ
Břeclav	Dyje	3392,7	330,4	39,0
	Kyjovka
	Morava
Bulhary	Dyje	186,4	2,7	4,4
Kostice	Dyje	143,3	0,1	0,1
	Kyjovka
	Morava
Ladná	Dyje	315,2	4,0	5,6
Lanžhot	Dyje	4266,2	1,4	1,0
	Kyjovka
	Morava
Lednice	Dyje	1626,7	3,5	2,0
Moravská Nová Ves	Dyje	1032,5	-	-
	Kyjovka
	Morava
Podivín	Dyje	928,4	12,7	9,5
Přítluky	Dyje	862,3	16,7	25,2
Rakvice	Dyje	820,3	75,8	57,4
	Trkmanka
Tvrdonice	Dyje	1019,0	2,1	1,6
	Kyjovka
	Morava
Týnec	Dyje	753,2	0,7	1,2
	Kyjovka
	Morava

Obec	Vodní tok (Q100)	Zaplavená plocha při Q100 (ha)	zaplavená plocha při Q100 v ZÚ (ha)	% zaplavené plochy při Q100 v ZÚ z celkového ZÚ
Zaječí	Dyje	201,0	0,2	0,2

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Tabulka č. 19: Aktivní zóny záplavových území ve SO ORP Břeclav

Obec	plocha aktivní zóny (ha)	plocha aktivní zóny v ZÚ (ha)	plocha aktivní zóny v ZÚ z celkové plochy ZÚ (%)
Břeclav	2148,8	19,6	2,3
Bulhary	176,0	1,6	2,6
Kostice	114,0	-	-
Ladná	42,5	-	-
Lanžhot	4208,9	0,1	0,1
Lednice	1597,0	0,6	0,3
Moravská Nová Ves	873,4	-	-
Podivín	208,9	-	-
Přítluky	785,3	0,7	1,1
Rakvice	384,1	-	-
Tvrdonice	972,0	1,6	1,2
Týnec	681,7	0,1	0,3
Zaječí	142,1	-	-

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Záplavové území Q100 na území SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP, 2020

V 11 obcích je stanoveno území zvláštní povodně pod vodním dílem – Břeclav, Bulhary, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lednice, Podivín, Přítluky, Rakvice, Velké Bílovice, Zaječí. Jedná se o vodní dílo Nové Mlýny.

Aktivní zóna záplavového území je stanovena na vodních tocích Dyje a Trkmanka v celkem 13 obcích SO ORP Břeclav.

Tabulka č. 20: Aktivní zóna záplavového území na území jednotlivých obcí

Obec	Vodní tok	Plocha aktivní zóny (ha)	% z celkové rozlohy obce	Plocha aktivní zóny v ZÚ (ha)	% z celkového ZÚ
Břeclav	Dyje	2148,8	27,8	19,6	2,3
Bulhary	Dyje	176,0	11,6	1,6	2,6

Obec	Vodní tok	Plocha aktivní zóny (ha)	% z celkové rozlohy obce	Plocha aktivní zóny v ZÚ (ha)	% z celkového ZÚ
Hlohovec	-	-	-	-	-
Hrušky	-	-	-	-	-
Kostice	Dyje	114,0	9,2	-	-
Ladná	Dyje	42,5	4,2	-	-
Lanžhot	Dyje	4208,9	76,8	0,1	0,1
Lednice	Dyje	1597,0	51,1	0,6	0,3
Moravská Nová Ves	Dyje	873,4	37,3	-	-
Moravský Žižkov	-	-	-	-	-
Podivín	Dyje	208,9	11,8	-	-
Přítluky	Dyje	785,3	54,9	0,7	1,1
Rakvice	Xxxx, Trkmanka	384,1	17,6	-	-
Tvrdonice	Dyje	972,0	45,9	1,6	1,2
Týnec	Dyje	681,7	58,8	0,1	0,3
Valtice	-	-	-	-	-
Velké Bílovice	-	-	-	-	-
Zaječí	Dyje	142,1	9,0	-	-

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Jev č. 52a - Kategorie území podle map povodňového ohrožení v oblastech s významným povodňovým rizikem

Mapa povodňového ohrožení je zkonstruována pro vodní tok Dyje na území obcí Rakvice, Lednice, Podivín, Ladná, Břeclav, Kostice a Lanžhot.

Jev č. 52b - Kritické body a jejich povodí

Povodí kritických bodů je vymezeno v obcích Valtice, Bulhary, Rakvice a Velké Bílovice.

Jev č. 53 – Území zvláštní povodně pod vodním dílem

Území zvláštní povodně pod vodním dílem Nové Mlýny zasahuje do 9 obcí správního území - jedná se o obce Břeclav, Bulhary, Ladná, Lanžhot, Lednice, Kostice, Podivín, Přítluky, Rakvice a Velké Bílovice.

Jev č. 54a – Stavby, objekty a zařízení na ochranu před povodněmi a území určená k řízeným rozlivům povodní

Stávající objekty protipovodňové ochrany (ochranné hráze) uvádí následující tabulka. Celková délka ochranných hrází na tomto území byla v roce 2012 139,3 km, při aktualizaci ÚAP 2014 přibyla hráz v obci Přítluky (poskytovatel Povodí Moravy). V roce 2016 přibyly záměry na hráze v deseti obcích ORP.

Povodí Moravy poskytlo v roce 2014 také záměry na výstavbu ochranných hrází kolem Dyje na území obcí Přítluky, Rakvice, Podivín, Ladná, Břeclav a Lanžhot.

Tabulka 0.0.0.: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany

Obec	Délka hráze [km]
Bulhary	4,5
Břeclav	30,2
Kostice	3,2
Ladná	4,0
Lanžhot	40,9
Lednice	11,7
Moravská Nová Ves	7,9
Podivín	8,6
Přítluky	2,2
Rakvice	11,4
Tvrdonice	6,8
Týnec	7,8
Zaječí	0,1
Celkem SO ORP Břeclav	139,3

Zdroj: ÚAP 2014

Obce ohrožené povodněmi na území ORP Břeclav mají objekty/zařízení protipovodňové ochrany, které je však nutno udržovat a zkvalitňovat, případně doplnit.

A.6.1.3. Zranitelné oblasti Jev č. 46 – Zranitelná oblast

Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností.

Na území SO ORP Břeclav byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády 262/2012 Sb. a aktuálním nařízením vlády (277/2020 Sb.), kterým se mění předchozí nařízení vlády. V roce 2020 tak mimo zranitelné oblasti leží katastr Hlohovec, Úvaly u Valtic a Valtice.

Zranitelná území jsou taková území, kde se vyskytují:

• povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout,

• nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičňanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody.

Tabulka č. 21: Výskyt zranitelných oblastí v katastrálních územích SO ORP Břeclav

Kód	Název k.ú.	Výskyt zranitelných oblastí
613584	Břeclav	ano
616168	Bulhary	ano
639435	Hlohovec	ne
648701	Hrušky	ano
650684	Charvátská Nová Ves	ano
670588	Kostice	ano
678872	Ladná	ano
679119	Lanžhot	ano
679828	Lednice na Moravě	ano
679836	Nejdek u Lednice	ano
698792	Moravská Nová Ves	ano
699250	Moravský Žižkov	ano
723835	Podivín	ano
726346	Poštorná	ano
736325	Nové Mlýny	ano
736333	Přítluky	ano
739201	Rakvice	ano
772020	Tvrdonice	ano
772321	Týnec na Moravě	ano
776688	Úvaly u Valtic	ne
776696	Valtice	ne
778672	Velké Bílovice	ano
790346	Zaječí	ano

Zdroj: Nařízení vlády č. 277/2020 Sb.

Zranitelné oblasti ve SO ORP Břeclav

Zdroj: Nařízení vlády č. 277/2020 Sb.

A.6.1.4. Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale účastní se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci – nahromadění škodlivin v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území SO ORP Břeclav není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý.

Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) vyplývá, že v obcích Bulhary, Hrušky, Kostice, Lanžhot, Přítluky, Rakvice, Tvrdonice, Týnec, Valtice, Velké Bílovice a Zaječí je nepřijatelný stav povrchových a podzemních vod.

Hodnocení bylo použito pro současný stav a odhad stavu k roku 2015, který je použit pro návrhy opatření. Výstupem hodnocení stavu pro jednotlivé složky je klasifikace vodního útvaru jako vyhovující (dobré), potenciálně nevyhovující (potencionálně rizikové) nebo nevyhovující (rizikové).

Stav útvaru povrchových vod je určený horším z hlediska jeho ekologického a chemického stavu. Stav silně ovlivněných útvarů povrchových vod je dán tzv. ekologickým potenciálem a chemickým stavem. Stav útvaru podzemních vod je daný horším z hlediska jeho kvantitativního či chemického stavu. Pro období platnosti prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, byly navrženy limity [O92], definující dobrý stav útvarů povrchových a podzemních vod a chráněných území.

Přístup k hodnocení stavu vodních útvarů je stanoven v „Metodických postupech státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí“. Hodnocení stavu vodních útvarů spočívá v syntéze výsledků hodnocení jednotlivých složek stavu. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla:

• Přímé hodnocení (na základě dat z monitoringu) má přednost před nepřímým (na základě informací o vlivu užívání vod na stav vod).

• Nevyhovuje-li alespoň jeden parametr hodnocené složky stavu limitům dobrého stavu, cela složka stavu je klasifikována jako nevyhovující

• Při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení.

A.6.2. Horninové prostředí a geologie

V tématu jsou řešeny tyto jevy dané vyhláškou č. 500/2006 Sb:

Xxxxx	Xxxxx jevu
57.	dobývací prostor
58.	chráněné ložiskové území
59.	chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry
60.	ložisko nerostných surovin
61.	poddolované území
62.	sesuvné území a území jiných geologických rizik
63.	staré důlní dílo
66.	odval, výsypka, odkaliště, halda

A.6.2.1. Geologický a geomorfologický profil území

Správní území SO ORP Břeclav se rozkládá v jižní části Jihomoravského kraje. Území se rozkládá v severním výběžku Vídeňské pánve - Dolnomoravském úvalu.

Dolnomoravský úval tvoří převážnou část území SO ORP s průměrnou nadmořskou výškou 160 m n.m. V západní části území přechází do Západokarpatské sníženiny. Okrajově vstupují do severní části území Pavlovské vrchy, které jsou tvořeny vrchovinami a pahorkatinami složenými převážně ze sedimentárních hornin (jurský vápenec). Nejsevernější část území navazuje na Dyjsko-svratecký úval.

Z nižších jednotek geomorfologického členění se na jihu území nachází podcelek Dyjsko- moravská niva, na severu území pak Dyjsko-moravská pahorkatina a na západě Valtická pahorkatina.

Území SO ORP Břeclav je tvořeno čtvrtohorními sedimenty (hlíny, spraše). Méně rozsáhlá část území je tvořena třetihorními sedimenty (jíly, písky) a třetihorními alpinsky zvrásněnými sedimenty (pískovce a břidlice). V neogenní výplni vídeňské pánve se nachází ložiska ropy a přírodního plynu.

Geologická mapa SO ORP Břeclav

Zdroj: ČGS (2014)

Legenda ke geologické mapě:

Barva	ID	Hornina	Období
	29	Jíly, slíny, podřízeně písky, štěrky a tufity	Spodní miocén (eggenburg - ottnang), marinní vývoj
	31	Písky, štěrky, jíly	Pliocén
	46	Jíly, písky, štěrky, lignit	Svrchní miocén - spodní pliocén

	49	Vápnité jíly ("tégl"), písky, štěrky a řasové vápence	Střední miocén (baden)
	67	Jílovce, méně pelokarbonáty, diatomity, tufity	Spodní miocén (ottnang - spodní karpat)
	70	Vápnitré jílovce, pískovce, podřízeně slepence	Oligocén - miocén (eger)
	73	Jílovce, silicity, vápence, podřízeně pískovce	Oligocén
	78	Glaukonitické pískovce, vápnité jílovce	Střední eocén - spodní oligocén
	90	Jílovce, zčásti vápnité a pestré, podřízeně pískovce	Svrchní křída (maastricht) - spodní oligocén

A.6.2.2. Těžba nerostných surovin Jev č. 57 – Dobývací prostor

Na území SO ORP Břeclav byly vymezeny dobývací prostory, jejichž výměry v obcích SO ORP znázorňuje následující tabulka. Největší podíl dobývacího prostoru na celkové výměře obce mají Tvrdonice (32,4 %), kde jde o dobývací prostory ropy a zemního plynu.

Tabulka č. 22: Dobývací prostory ve SO ORP Břeclav

Obec	Název dobývacího prostoru	Nerost	Výměr a obce [ha]	Výměra dobývacíh o prostoru (ha)	Podíl dobýv. prostoru na celkové výměře [%]
Břeclav	Břeclav, Břeclav I, Břeclav III, Břeclav IV, Břeclav V, Poštorná Charvátská Nová Ves, Charvátská Nová Ves I, Charvátská Nová Ves II, Poštorná I, Poštorná II, Poštorná III, Poštorná IV	Zemní plyn, ropa, kameninov é jíly	7719	66,9	0,87
Hrušky	Hrušky, Tvrdonice II	Zemní plyn, ropa	1591	290,2	18,24
Kostice	Hrušky, Tvrdonice II	Zemní plyn, ropa	1245	315,2	25,32
Ladná	Ladná, Ladná I, Ladná II, Podivín	Zemní plyn, ropa	1006	24,6	2,45
Lanžhot	Lanžhot, Lanžhot II, Tvrdonice II	Zemní plyn, ropa	5483	88,2	1,61
Moravsk á Nová Ves	Hrušky, Moravská Nová Ves I, Tvrdonice II	Zemní plyn, ropa	2341	260,7	11,13
Moravsk ý Žižkov	Moravský Žižkov, Moravský Žižkov I, Podivín	Zemní plyn, ropa	1354	69,0	5,10
Podivín	Podivín	Zemní plyn, ropa	1775	75,9	4,28
Tvrdonic e	Hrušky, Tvrdonice, Tvrdonice I, Tvrdonice II	Zemní plyn, ropa	2120	686,7	32,40
Týnec	Hrušky, Tvrdonice II	Zemní plyn, ropa	1160	88,2	7,61
Valtice	Valtice I, Valtice II, Valtice III, Valtice IV, Valtice V, Valtice VI,	Zemní plyn,	4785	43,5	0,91

Obec	Název dobývacího prostoru	Nerost	Výměr a obce [ha]	Výměra dobývacíh o prostoru (ha)	Podíl dobýv. prostoru na celkové výměře [%]
	Valtice VII	štěrkopíse k, písky, štěrky
Velké Bílovice	Podivín	Zemní plyn, ropa	2573	41,1	1,60

Zdroj: Data ÚAP 2020, ČSÚ (31.12.2019)

Dobývací prostory a chráněná ložisková území ve SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP 2020

Jev č. 58 - Chráněné ložiskové území

a

Jev č. 60 - Ložisko nerostných surovin

Ve SO ORP Břeclav se nachází ropná ložiska a ložiska zemního plynu. Obě suroviny se vyskytují na většině území současně. Dále se zde vyskytují ložiska lignitu (těžba byla ukončena koncem roku 2009) a zásoby štěrkopísků. Z důvodů ochrany podzemních vod se štěrkopísky těží jen nad hladinou podzemních vod. Jejich největší zásoby se nachází ve městě Valtice. Ve SO ORP Břeclav v současné době nedochází k těžbě rud.

Nejvýznamnější chráněné ložiskové území vede přes obce Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Ladná, Hrušky, Kostice, Tvrdonice, Týnec a Moravská Nová Ves.

Přehled chráněných ložiskových území a ložisek nerostných surovin je uveden v následujících tabulkách. Převážně se jedná o naleziště a zásobníky zemního plynu, ropy a lignitu. Ve městě Valtice a obci Zaječí se nachází zásoby štěrkopísků. Ve SO ORP Břeclav se nachází 583 bodových ložisek nerostných surovin.

Tabulka č. 23: Ložiska nerostných surovin ve SO ORP Břeclav

Obec	Název ložiska	Subregist r	Těžba	Surovina	Nerost	Plocha (ha)
Břeclav	Poštorná-jíly	B	dřívější povrchová	Jíly jíly keramické nežáruvzdorné - Písky sklářské a slévárenské písky slévárenské	písek	37,11
Břeclav	Poštorná	B	dřívější povrchová	Bentonit - Cihlářská surovina - Bentonit bentonit ostatní	jíl - bentonit	37,11
Břeclav	Poštorná- písky	B	dřívější povrchová	Jíly jíly keramické nežáruvzdorné - Písky sklářské a slévárenské písky slévárenské	písek	37,11
Břeclav	Hodonín- Břeclav	B	dosud netěženo	Lignit	lignit	955,02
Břeclav	Poštorná- Charvátská Nová	B	současná z vrtu	Ropa - Zemní plyn		48,76
Břeclav	Poštorná- 8b.obzor- stř.baden	B	současná z vrtu	Zemní plyn - Ropa		66,11
Břeclav	Poštorná- 4.obzor- stř.baden	B	současná z vrtu	Zemní plyn		43,39
Břeclav	Charvátská Nová Ves	B	současná z vrtu	Zemní plyn		20,22
Břeclav	Břeclav 1	B	současná z	Zemní plyn		33,98

Obec	Název ložiska	Subregist r	Těžba	Surovina	Nerost	Plocha (ha)
			vrtu
Břeclav	Poštorná 15	B	současná z vrtu	Zemní plyn - Ropa		53,71
Břeclav	Břeclav 2	B	současná z vrtu	Zemní plyn		81,26
Břeclav	Charvátská Nová Ves 1	B	současná z vrtu	Zemní plyn		55,92
Břeclav	Břeclav 41	B	současná z vrtu	Zemní plyn		29,49
Břeclav	Břeclav 3	B	současná z vrtu	Zemní plyn		88,18
Břeclav	Břeclav 4	B	současná z vrtu	Zemní plyn		51,22
Břeclav	Břeclav 5	B	současná z vrtu	Zemní plyn		64,39
Břeclav	Břeclav- Ladná	B	současná z vrtu	Ropa - Zemní plyn		80,88
Břeclav	Charvátská Nová Ves 3	B	současná z vrtu	Ropa - Zemní plyn		56,63
Břeclav	Břeclav 6	B	současná z vrtu	Zemní plyn		32,75
Břeclav	Lanžhot- sever	B	současná z vrtu	Ropa - Zemní plyn		49,57
Břeclav	Břeclav 7	B	současná z vrtu	Zemní plyn		0,98
Hrušky	Hrušky	B	současná z vrtu	Ropa neparafinická ropa - Ropa		325,78
Hrušky	Hrušky	B	současná z vrtu	Zemní plyn		325,78
Hrušky	Hodonín- Břeclav	B	dosud netěženo	Lignit	lignit	1597,6 2
Hrušky	Hrušky (Tvrdonice)- PZP	B	dřívější z vrtu	Podzemní zásobník plynu - Zemní plyn		247,35
Kostice	Hrušky	B	současná z vrtu	Ropa neparafinická ropa - Ropa		91,59
Kostice	Hrušky	B	současná z vrtu	Zemní plyn		91,59
Kostice	Hodonín- Břeclav	B	dosud netěženo	Lignit	lignit	605,10
Kostice	Hrušky (Tvrdonice)- PZP	B	dřívější z vrtu	Podzemní zásobník plynu - Zemní plyn		313,99
Kostice	Břeclav 5	B	současná z vrtu	Zemní plyn		9,94
Kostice	Břeclav 6	B	současná z vrtu	Zemní plyn		0,00
Ladná	V.Bílovice- Moravský Žižkov	B	současná z vrtu	Zemní plyn - Ropa		40,80

Obec	Název ložiska	Subregist r	Těžba	Surovina	Nerost	Plocha (ha)
Ladná	Hodonín- Břeclav	B	dosud netěženo	Lignit	lignit	520,54
Ladná	Podivín	B	současná z vrtu	Zemní plyn		79,45
Ladná	Břeclav 41	B	současná z vrtu	Zemní plyn		0,56
Ladná	Břeclav- Ladná	B	současná z vrtu	Ropa - Zemní plyn		27,18
Lanžhot	Lanžhot	B	současná z vrtu	Ropa - Ropa poloparafinická ropa		65,37
Lanžhot	Lanžhot	B	současná z vrtu	Zemní plyn		65,37
Lanžhot	Hrušky (Tvrdonice)- PZP	B	dřívější z vrtu	Podzemní zásobník plynu - Zemní plyn		21,58
Lanžhot	Hrušky 233 (Tvrdonice)	B	současná z vrtu	Zemní plyn - Ropa		5,70
Lanžhot	Lanžhot- sever	B	současná z vrtu	Ropa - Zemní plyn		254,93
Moravská Nová Ves	Hrušky	B	současná z vrtu	Ropa neparafinická ropa - Ropa		316,56
Moravská Nová Ves	Hrušky	B	současná z vrtu	Zemní plyn		316,56
Moravská Nová Ves	Týnec na Moravě	B	dřívější z vrtu	Ropa - Ropa poloparafinická ropa		614,62
Moravská Nová Ves	Týnec na Moravě	B	dřívější z vrtu	Zemní plyn - Ropa		614,62
Moravská Nová Ves	Hodonín- Břeclav	B	dosud netěženo	Lignit	lignit	822,82
Moravská Nová Ves	Hodonín	B	dřívější hlubinná	Oxihumolit - Lignit	lignit	411,08
Moravská Nová Ves	Hrušky (Tvrdonice)- PZP	B	dřívější z vrtu	Podzemní zásobník plynu - Zemní plyn		0,94
Moravská Nová Ves	Lužice 2- Moravská Nová Ves	B	současná z vrtu	Ropa poloparafinická ropa - Ropa		8,00
Moravský Žižkov	V.Bílovice- Moravský Žižkov	B	současná z vrtu	Zemní plyn - Ropa		247,44
Moravský Žižkov	Hodonín- Břeclav	B	dosud netěženo	Lignit	lignit	1352,1 4
Moravský Žižkov	Prušánky- západ	B	současná z vrtu	Zemní plyn		0,00
Moravský Žižkov	Moravský Žižkov	B	současná z vrtu	Zemní plyn		21,00
Podivín	V.Bílovice- Moravský Žižkov	B	současná z vrtu	Zemní plyn - Ropa		261,27
Podivín	Hodonín-	B	dosud	Lignit	lignit	196,06

Obec	Název ložiska	Subregist r	Těžba	Surovina	Nerost	Plocha (ha)
	Břeclav		netěženo
Tvrdonice	Hrušky	B	současná z vrtu	Ropa neparafinická ropa - Ropa		482,32
Tvrdonice	Hrušky	B	současná z vrtu	Zemní plyn		482,32
Tvrdonice	Týnec na Moravě	B	dřívější z vrtu	Ropa - Ropa poloparafinická ropa		39,96
Tvrdonice	Týnec na Moravě	B	dřívější z vrtu	Zemní plyn - Ropa		39,96
Tvrdonice	Hodonín- Břeclav	B	dosud netěženo	Lignit	lignit	1464,8 2
Tvrdonice	Hrušky (Tvrdonice)- PZP	B	dřívější z vrtu	Podzemní zásobník plynu - Zemní plyn		663,76
Tvrdonice	Hrušky 233 (Tvrdonice)	B	současná z vrtu	Zemní plyn - Ropa		29,88
Tvrdonice	Tvrdonice- Kostice 15	B	dosud netěženo	Ropa - Zemní plyn		2,37
Týnec	Hrušky	B	současná z vrtu	Ropa neparafinická ropa - Ropa		39,96
Týnec	Hrušky	B	současná z vrtu	Zemní plyn		39,96
Týnec	Týnec na Moravě	B	dřívější z vrtu	Ropa - Ropa poloparafinická ropa		558,13
Týnec	Týnec na Moravě	B	dřívější z vrtu	Zemní plyn - Ropa		558,13
Týnec	Hodonín- Břeclav	B	dosud netěženo	Lignit	lignit	478,80
Týnec	Hrušky (Tvrdonice)- PZP	B	dřívější z vrtu	Podzemní zásobník plynu - Zemní plyn		88,49
Valtice	Valtice 2	B	současná povrchová	Štěrkopísky	psamity - štěrk	51,59
Valtice	Valtice 3	B	dřívější povrchová	Štěrkopísky	psamity - štěrk	12,42
Valtice	Lednice- Valtice	B	současná z vrtu	Zemní plyn		0,09
Valtice	Lednice 12 (Valtice)	B	současná z vrtu	Zemní plyn		18,89
Valtice	Valtice-Boří les	B	současná z vrtu	Zemní plyn		18,22
Velké Bílovice	V.Bílovice- Moravský Žižkov	B	současná z vrtu	Zemní plyn - Ropa		475,45
Velké Bílovice	Hodonín- Břeclav	B	dosud netěženo	Lignit	lignit	843,11
Velké Bílovice	Velké Bílovice-67	B	současná z vrtu	Zemní plyn		77,16

Zdroj: Data ÚAP 2020

Tabulka č. 24: CHLÚ ve SO ORP Břeclav

Obec	Název CHLÚ	Surovina	Plocha (ha)
Břeclav	Břeclav VI.	Ropa, zemní plyn	101,61
Břeclav	Charvátská Nová Ves	Ropa, zemní plyn	97,97
Břeclav	Břeclav	Lignit	956,27
Břeclav	Valtice I.	Zemní plyn	0,21
Břeclav	Břeclav I.	Zemní plyn	224,94
Břeclav	Břeclav II.	Ropa, Zexxx xxxx	000,00
Břeclav	Břeclav III.	Zemní plyn	302,85
Břeclav	Břeclav IV.	Zemní plyn	36,66
Břeclav	Poštorná	Ropa, Zemní plyn	217,56
Břeclav	Břeclav - Poštorná	Ropa, Zemní plyn	1,50
Břeclav	Břeclav V.	Xxxxx xxxx	000,00
Hrušky	Hrušky	Ropa	151,36
Hrušky	Hodonín	Lignit	0,13
Hrušky	Břeclav	Lignit	1597,73
Hrušky	Hrušky - PZP	Zemní plyn	247,35
Hrušky	Tvrdonice	Podzemní zásobník plynu	100,55
Hrušky	Moravská Nová Ves	Podzemní zásobník plynu	137,65
Hrušky	Hrušky I.	Podzemní zásobník plynu, Zexxx xxxx	000,00
Hrušky	Tvrdonice	Ropa, Zemní plyn	60,83
Kostice	Hrušky	Ropa	90,52
Kostice	Břeclav	Lignit	605,45
Kostice	Hrušky - PZP	Zemní plyn	313,99
Kostice	Tvrdonice	Podzemní zásobník plynu	236,26
Kostice	Hrušky I.	Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn	313,99
Kostice	Břeclav V.	Zemní plyn	89,69
Kostice	Tvrdonice	Ropa, Zemní plyn	36,69
Ladná	Břeclav VI.	Ropa, zemní plyn	31,47
Ladná	Břeclav	Lignit	553,34
Ladná	Velké Bílovice - PZP	Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn	40,80
Ladná	Ladná I.	Podzemní zásobník plynu	58,07
Ladná	Břeclav IV.	Zemní plyn	1,28
Ladná	Moravský Žižkov	Zemní plyn	303,95
Lanžhot	Lanžhot 1	Ropa, zemní plyn	0,97
Lanžhot	Lanžhot II.	Ropa	418,70
Lanžhot	Břeclav	Lignit	29,67
Lanžhot	Hrušky - PZP	Zemní plyn	21,58
Lanžhot	Hrušky I.	Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn	21,58
Lanžhot	Lanžhot	Ropa, Zemní plyn	65,37
Lanžhot	Tvrdonice I.	Ropa, Zemní plyn	8,23
Lednice	Charvátská Nová Ves	Ropa, zemní plyn	13,07
Moravská Nová Ves	Hrušky	Ropa	252,91
Moravská Nová Ves	Týnec na Moravě	Ropa, zemní plyn	87,55

Obec	Název CHLÚ	Surovina	Plocha (ha)
Moravská Nová Ves	Hodonín	Lignit	1,31
Moravská Nová Ves	Břeclav	Lignit	809,89
Moravská Nová Ves	Hrušky - PZP	Zemní plyn	0,94
Moravská Nová Ves	Josefov	Podzemní zásobník plynu	90,59
Moravská Nová Ves	Moravská Nová Ves	Podzemní zásobník plynu	302,95
Moravská Nová Ves	Hodonín VII.	Lignit	453,30
Moravská Nová Ves	Hrušky I.	Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn	0,94
Moravská Nová Ves	Moravská Nová Ves	Ropa	8,00
Moravský Žižkov	Hodonín	Lignit	0,44
Moravský Žižkov	Břeclav	Lignit	1352,02
Moravský Žižkov	Velké Bílovice - PZP	Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn	409,24
Moravský Žižkov	Prušánky	Zemní plyn	13,34
Moravský Žižkov	Moravský Žižkov	Zemní plyn	129,89
Podivín	Břeclav	Lignit	258,39
Podivín	Velké Bílovice - PZP	Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn	261,27
Podivín	Moravský Žižkov	Zemní plyn	3,83
Tvrdonice	Hrušky	Ropa	429,15
Tvrdonice	Břeclav	Lignit	1642,63
Tvrdonice	Hrušky - PZP	Zemní plyn	663,76
Tvrdonice	Tvrdonice	Podzemní zásobník plynu	499,04
Tvrdonice	Hrušky I.	Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn	663,76
Tvrdonice	Tvrdonice	Ropa, Zemní plyn	216,23
Tvrdonice	Tvrdonice II.	Zemní plyn	3,51
Tvrdonice	Tvrdonice I.	Ropa, Zemní plyn	38,04
Týnec	Hrušky	Ropa	29,48
Týnec	Týnec na Moravě	Ropa, zemní plyn	121,33
Týnec	Břeclav	Lignit	540,33
Týnec	Hrušky - PZP	Zemní plyn	88,49
Týnec	Tvrdonice	Podzemní zásobník plynu	0,13
Týnec	Hrušky I.	Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn	88,49
Valtice	Valtice	Štěrkopísky	93,25
Valtice	Valtice I.	Zemní plyn	262,27
Velké Bílovice	Hodonín	Lignit	0,48
Velké Bílovice	Břeclav	Lignit	775,36
Velké Bílovice	Velké Bílovice - PZP	Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn	475,45
Velké Bílovice	Velké Bílovice	Zemní plyn	98,60

Zdroj: Data ÚAP 2020

Jev č. 59 – Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry

Ve SO ORP Břeclav se vyskytuje celkem 6 chráněných území pro zvláštní zásahy do zemské kůry:

- CHÚ Hrušky

- CHÚ Ladná I

- CHÚ Moravská Nová Ves

- CHÚ Xxxxxxx

- CHÚ Tvrdonice

- CHÚ Velké Bílovice

A.6.2.3. Sesuvná a poddolovaná území

Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity využití území. Pro územní rozvoj obcí představují rizika zejména poddolovaná a sesuvná území plošného charakteru, která se až na vyjímky nacházejí především ve volné krajině, mimo zastavěná území. Mimo to je, vzhledem k vysoké četnosti hlubinné těžby lignitu, ropy a zemního plynu vcelém východním segměntu SO ORP Břeclav, evidován velký počet starých důlních děl. Z hlediska územního rozvoje se jedná především o bodová rizika a limitní omezení. Tyto limity se tedy uplatňují zejména ve východní části ORP a představují částečné omezení možností územního rozvoje, nebo nutnost dalších vstupů do eliminace negativních projevů těchto jevů v území.

Sesuvné a poddolované území ve SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP 2020

Jev č.61 - Poddolované území

Poddolované území může představovat omezení pro rozvoj výstavby v obcích. Na území SO ORP Břeclav se nachází celkem 5 poddolovaných území. Velká část obce Moravská Nová Ves se nachází v poddolovaném území – část obce východně od železniční trati a část ulic Hlavní, U Dráhy, Kamenná, U Trati a Na Výsluní (linie přibližně mezi domy č.p. 988, 506, 263 a 486).

Tabulka č. 25: Poddolovaná území ve SO ORP Břeclav

Název území - obec	Surovina	Rozsah	Typ	Rok	Plocha poddolovaného území (ha)
Moravská Nová Ves 1 (ČGS)	lignit	ojedinělý	plošné	1988	29,61
Moravská Nová Ves 2 (ČGS)	lignit	skupina důlních děl	plošné	1988	184,58
Moravská Nová Ves 3 (ČGS)	lignit	ojedinělý	plošné	2006	18,35
Moravská Nová Ves 4 (ČGS)	lignit	ojedinělý	plošné	2006	4,26
Mikulčice - Stávání	lignit	skupina důlních děl	plošné		3,01

Zdroj: Data ÚAP, 2020, Česká geologická služba

Jev č. 62 - Sesuvné území a území jiných geologických rizik

Sesuvné území vzniká porušením stability svahu podél rotačních nebo translačních smykových ploch, po zvodnělém plastickém podloží nebo po vrstevních plochách. Přestože horniny tvořící podloží většiny území jsou poměrně nestabilní, celkové uspořádání georeliéfu vede k tomu, že území je postiženo jen malým rozsahem sesuvných ploch.

Sesuvná území se nachází v obcích Bulhary, Hrušky , Zaječí a Přítluky. Pod zástavbu zasahují na severozápadě obce Bulhary mezi domy č.p. 9 až 18 (dočasně uklidněný sesuv) a v jihozápadní části obce Zaječí u Hlavní ulice (č.p. 406). V obci Hrušky zasahuje sesuvné území do blízkosti zástavby u železniční trati. V obci Valtice se nachází aktivní sesuv nad domem č.p.

352. V obci Moravská Nová Ves se nachází aktivní sesuvy u domů č.p. 655 a 356.

Aktivní projev sesuvného území se objevil v r. 2014 v obci Bulhary, kde byla tato aktivita podmíněna podmáčením z vydatných dešťů. Území bylo sanováno v r. 2015.

Informace o plošných a bodových sesuvných území ve SO ORP Břeclav jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka č. 26: Sesuvná území ve SO ORP Břeclav

Lokalita - obec	Plošné/bodové	Stupeň aktivity	Rok revize	Plocha sesuvného území (ha)
Bulhary	P	aktivní	1979	1,74
Hrušky	B	aktivní	1999	-
Moravská Nová Ves	B	aktivní	-	-
Moravská Nová Ves	B	aktivní	-	-
Přítluky	P	aktivní, ostatní	2020
Valtice	B	aktivní	-	-
Zaječí	B	ostatní	1979	-
Zaječí	P	ostatní	1980	1,03
Zaječí	P	ostatní	1986	9,39

Zdroj: Data ÚAP, Česká geologická služba (2020)

Jev č. 63 – Staré důlní dílo

V oblasti SO ORP Břeclav se nachází 405 starých důlních děl. Starým důlním dílem se rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám, popř. se jedná o opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů.

Tabulka 0.0.0.: Stará důlní díla ve SO ORP Břeclav

Obec	Počet
Bulhary	31
Břeclav	1
Hlohovec	0
Hrušky	28
Kostice	17
Ladná	2
Lanžhot	78
Lednice	3
Moravská Nová Ves	73
Moravský Žižkov	33
Podivín	6
Přítluky	0
Tvrdonice	0
Týnec	34
Valtice	62
Velké Bílovice	2
Zaječí	34
Celkem SO ORP Břeclav	405

Zdroj: ÚAP 2020

A.7. KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je klasifikace kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území.

Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí

V tématu jsou řešeny tyto jevy dané vyhláškou č. 500/2006 Sb:

Xxxxx	Xxxxx jevu
64.	staré zátěže území a kontaminované plochy
64a.	uzavřená a opuštěná úložná místa těžebního odpadu
65.	oblasti s překročenými imisními limity
84.	objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami
85.	skládka vč. ochranného pásma
86.	spalovna vč. ochranného pásma
87.	zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma

A.7.1. Ovzduší

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů).

Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů).

Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím (nerovnoměrnostem) emisních a imisních charakteristik. Tzn., účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (SO ORP, obec, katastr), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě stacionárních velkých a zvláště velkých emisních zdrojů).

Jev č. 65 – Oblasti s překročenými imisními limity

Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí

Překročení imisních limitů je sledováno pro tyto látky znečišťující ovzduší: SO2, PM10, NO2, benzen, As, Cd, olovo, benzo(a)pyren a troposférický ozón O3. Dále jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Dle dat ČHMÚ nebyl na území SO ORP Břeclav v roce 2018 překračován imisní limit pro suspendované částice frakce PM10 (polétavý prach).

V roce 2018 došlo k překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren. K překročení tohoto imisního limitu pro ochranu zdraví lidí došlo převážně v zastavěném území obcí Břeclav, Kostice, Lanžhot, Tvrdonice, Podivín, Rakvice, Velké Bílovice a Valtice.

K překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí došlo také u troposférického ozónu (expoziční index AOT40, průměr za 5 let). K překročení tohoto limitu došlo u všech obcí.

Ostatní imisní limity pro ochranu zdraví lidí nebyly v daném roce 2018 překročeny.

Překročeny byly také imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace u oxidů dusíku, a to pouze podél dálnice Brno – Bratislava.

Situace je znázorněna na následujících přehledkách.

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší – 24 hodinové koncentrace PM10 (2012)

Zdroj: Data ÚAP, 2016

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší – benzo(a)pyren (2018)

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší – troposférický ozón (2018)

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Překročení imisního limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace –NOx (2012)

Zdroj: Data ÚAP, 2016

A.7.2. Staré ekologické zátěže

Jev č. 64 – Staré zátěže území a kontaminované plochy

Situace není z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch nijak příznivá. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na sledovaném území se nachází řada starých zátěží a kontaminovaných ploch, z toho nejvíce na území města Břeclav.

Obec	Stará ekologická zátěž	Obec		Stará ekologická zátěž
Břeclav	13 Diváky - Přední boří	Lednice		skládka Lednice
Břeclav	21 Břeclav - Charvatská	Lednice		skládka Lednice
Břeclav	BORS, a.s. Břeclav	Lednice		skládka Lednice
Břeclav	FOSFA a.s.	Moravská Ves	Nová	37 Moravská Hliník	Nová Ves	-
Břeclav	Gumotex x.x.	Xxxxxxxx Ves	Nová	CHOPAV Morava - sondy po těžbě ropy - sektor VII
Břeclav	CHOPAV Morava - sondy po těžbě ropy - sektor V	Moravská Ves	Nová	Drzbemorna Moravská Nová Ves
Břeclav	skládka Poštorná Fosfa	Moravská Ves	Nová	SNS Tmnec
Břeclav	ČOV B	Moravský Žižkov		skládka Moravsky Xxxxxx
Břeclav	GUMOTEX, akciova společnost	Podivín		49/1 Podivín - Rybáře I. a II.
Břeclav	MOLITAN a.s.	Podivín		49/2 Podivín - Hruštičky
Bulhary	10 Bulhary - Bývalá pískovna	Přítluky		Nové Mlýny - bývalá obalovna
Bulhary	Megaplast s.r.o.	Rakvice		56 Rakvice - Dílce
Hlohovec	skládka Hlohovec	Tvrdonice		64 Pod Mrlákových kopcem
Hlohovec	skládka Hlohovec	Tvrdonice		Hodonín - Moravské naftové doly, a.s.
Hrušky	Hrušky - obalovna	Tvrdonice		CHOPAV Morava - sondy po těžbě ropy - sektor III
Kostice	28 Kostice - Pískovna	Tvrdonice		RWE Transgas, a.s. - PZP Tvrdonice
Kostice	CHOPAV Morava - sondy po tt	Tvrdonice		CHOPAV Stibnrkovske kontaminace	Morava jezera	- -
Kostice	kompresní stanice Břeclav	Tvrdonice		Podzemní zásobník plynu Tvrdonice
Lanžhot	33 Lanžhot - Lesíček	Týnec		65 Týnec
Lanžhot	CHOPAV Morava - sondy po těžbě ropy - sektor IV	Valtice		68/1 Valtice - Lednická
Lanžhot	skládka Lanzhot	Valtice		Benzina s.r.o. ČSPHM Valtice
Lanžhot	skládka Lanzhot Ledviny	Valtice		Bývalý sklad LTO
Lanžhot	skládka Lanzhot Doubr.louka	Valtice		Valtice - školní statek
Lanžhot	skládka Lanzhot Doubr.louka	Valtice		Valtice - Úvaly (cihelna)
Lanžhot	skládka Lanzhot U čtyr lip	Valtice		Skládka stavebního odpadu
Lednice	34/3 Lednice - Fruta	Velké Bílovice		69 Velké Bílovice - Cihelna
Lednice	40 Lednice - Nejdecká pískovna	Velké Bílovice		skládka Velke Bilovice

V rámci dat ÚAP jsou na území SO ORP Břeclav evidovány tyto staré ekologické zátěže: Tabulka č. 27: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Ostatní negativní faktory v území

Dalším faktorem, který ovlivňuje hygienu životního prostředí, je způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití.

Jev č. 64a - Uzavřená a opuštěná úložná místa těžebního odpadu

V území se nevyskytuje.

Jev č. 84 – Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami

V území se nachází zařízení s umístěnými nebezpečnými látkami kategorie A a B lokalizované v Břeclavi – např. jde o objekty firem Gumotex a.s. (ul. Mládežnická) a Fosfa a.s. (ul. Hraniční, Břeclav-Poštorná).

Jev č. 85 – Skládka vč. ochranného pásma

Na území SO ORP Břeclav se nachází jedna skládka ve městě Břeclav (jde o skládku odpadů v místní části Poštorná, která je určena pro nebezpečné odpady, a kde jsou skládkovány vlastní odpady společnosti Fosfa a.s.).

Jev č. 86 – Spalovna vč. ochranného pásma

Aktivní spalovna odpadu se v řešeném území nevyskytuje.

Jev č. 87 – Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma

V území se dle dat ÚAP nachází sběrné dvory (Břeclav, Hlohovec, Moravská Nová Ves, Podivín a Tvrdonice), jejichž úkolem je bezpečné skladování a likvidace nebezpečného odpadu a zpětný odběr elektrospotřebičů. Dále se zde nachází také řada dalších zařízení pro nakládání s odpady, které však nejsou v rámci dat ÚAP evidovány a nejsou v rámci územního plánování řešeny.

A.7.3. Hlukové znečištění

Hlukem jsou zatíženy především obce poblíž dálnice D2 a silnic I. třídy. Tento stav nadále zhoršuje zvyšující se intenzita dopravy, zejména ve městě Břeclav. Podle hlukové mapy z roku 2012 jsou u dálnice nejvíce dotčeny části obcí Rakvice, Podivín, Ladná, Břeclav, Lanžhot a Kostice, u silnice I/55 části obcí Moravská Nová Ves, Hrušky a Břeclav. Mezní hodnota 70 dB je ovšem překročena či dosažena (hodnota ukazatele pro den) pouze v Břeclavi, dotčená je zástavba přímo u silnice I/55. Výše zmiňované obce jsou ohroženy nejen hlukem ze silniční dopravy, ale také hlukem ze železničních tratí, jedná se o tratě koridorů nadstátního významu. V tomto případě je hodnoty 70 dB dosaženo v přilehlé zástavbě v Břeclavi, Hruškách, Moravské Nové Vsi a Podivíně.

A.8. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury.

Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.

V tématu jsou řešeny tyto jevy dané vyhláškou č. 500/2006 Sb:

Xxxxx	Xxxxx jevu
37a.	lesy, jejich kategorizace a vzdálenost 50 m od okraje lesa
41.	bonitované půdně ekologické jednotky
43.	investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti
43a.	plochy vhodné k zalesnění, plochy vhodné k zatravnění

A.8.1 Zemědělský půdní fond

Zemědělství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Břeclavska, se rovněž významně podílí na údržbě a tvorbě krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj.

Podíl orné půdy na celkové výměře území a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám.

Největší podíl orné půdy je v obcích Hrušky, Kostice, Ladná, Moravský Žižkov a Rakvice. Rozloha orné půdy od roku 2014 do současnosti poklesla v celém SO ORP o přibližně 260 ha, z toho nejvíce se její rozloha snížila v obci Rakvice. Úbytek orné půdy vzhledem k celkové rozloze území je ovšem zanedbatelný. Celková rozloha orné půdy tvoří 44,5 % území.

Tabulka č. 28: Podíl orné půdy v obcích SO ORP Břeclav

Obec	Orná půda [ha]				Podíl orné půdy z celkového území [%]
	0000	0000	0000	Rozdíl	0000	0000	0000	Rozdíl
Břeclav	2566,2	2558,9	2546,0	-20,2	33,2	33,1	33,0	-0,2
Bulhary	690,9	690,9	685,2	-5,7	45,6	45,6	45,2	-0,4
Hlohovec	228,3	227,8	220,9	-7,4	25,5	25,4	24,7	-0,8
Hrušky	1219,7	1219,3	1219,1	-0,6	76,7	76,6	76,6	-0,1
Kostice	1018,4	1018,4	1019,1	0,7	81,8	81,8	81,9	0,1
Ladná	761,1	761,1	754,2	-6,9	75,7	75,7	75,0	-0,7
Lanžhot	1141,9	1141,8	1141,8	-0,1	20,8	20,8	20,8	0,0
Lednice	1005,7	1002,6	983,0	-22,7	32,2	32,1	31,4	-0,8
Moravská Nová Ves	1261,6	1261,6	1261,5	-0,1	53,9	53,9	53,9	0,0
Moravský Žižkov	1103,5	1103,5	1101,4	-2,1	81,5	81,5	81,4	-0,1

Obec	Orná půda [ha]				Podíl orné půdy z celkového území [%]
	0000	0000	0000	Rozdíl	0000	0000	0000	Rozdíl
Podivín	1061,6	1061,4	1059,8	-1,8	59,8	59,8	59,7	-0,1
Přítluky	491	485,4	485,4	-5,6	34,3	33,9	33,9	-0,4
Rakvice	1618	1462,2	1454,5	-163,5	74,2	67,1	66,8	-7,4
Tvrdonice	995	993,5	985,3	-9,7	47	46,9	46,5	-0,5
Týnec	423,9	423,9	423,7	-0,2	36,6	36,6	36,5	-0,1
Valtice	2023	2022,1	2020,8	-2,2	42,3	42,3	42,2	-0,1
Velké Bílovice	1117,6	1114,6	1107,1	-10,5	43,4	43,3	43,0	-0,4
Zaječí	1045,7	1045,7	1043,7	-2,0	65,9	65,9	65,8	-0,1
SO ORP Břeclav	19773	19594,4	19512,7	-260,3	45,1	44,6	44,5	-0,6

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 29: Výměra ZPF k 31.12.2019

Název obce	Rok 2019							Podíl orné půdy na celkové roz loze SO ORP [%]
	Celková plocha obce [ha]	Orná půda [ha]	Vinice [ha]	Zahrady [ha]	Ovocné sady [ha]	TTP [ha]	Zeměděl- ská půda [ha]
Břeclav	7718,6	2546,0	116,0	185,4	25,0	387,1	3259,5	5,8
Bulhary	1516,1	685,2	99,8	22,0	4,7	75,1	886,8	1,6
Hlohovec	895,8	220,9	108,3	31,7	30,8	8,4	400,2	0,5
Hrušky	1591,2	1219,1	144,8	31,7	31,8	-	1427,4	2,8
Kostice	1245,1	1019,1	29,3	26,4	1,4	1,9	1078,1	2,3
Ladná	1005,9	754,2	-	24,1	0,9	25,4	804,6	1,7
Lanžhot	5483,2	1141,8	39,7	29,9	0,8	456,7	1669,0	2,6
Lednice	3127,0	983,0	146,2	40,1	74,0	464,9	1708,3	2,2
Mor. Nová Ves	2341,2	1261,5	115,8	46,2	50,5	117,8	1591,7	2,9
Moravský Žižkov	1353,8	1101,4	88,3	28,8	22,9	-	1241,5	2,5
Podivín	1775,0	1059,8	2,4	44,0	27,6	117,8	1251,5	2,4
Přítluky	1430,9	485,4	220,2	17,1	196,3	104,4	1023,4	1,1
Rakvice	2178,8	1454,5	230,8	16,7	0,7	23,9	1726,5	3,3
Tvrdonice	2119,5	985,3	71,3	30,9	1,2	88,2	1176,8	2,2
Týnec	1159,7	423,7	36,2	23,3	0,6	12,1	496,0	1,0
Valtice	4784,9	2020,8	643,3	79,5	113,3	29,1	2886,0	4,6
Velké Bílovice	2573,4	1107,1	685,9	73,7	357,8	0,9	2225,4	2,5
Zaječí	1586,2	1043,7	193,6	18,5	2,7	45,1	1303,7	2,4
SO ORP Břeclav	43886,4	19512,7	2971,9	770,0	942,9	1958,9	26156,3	44,5

Zdroj: ČSÚ, 2019

Převážná většina ZPF v území není ohrožena vodní erozí. Mírně erozně ohrožené oblasti se ve větší míře nacházejí v k.ú. Valtice (22,42 % z celkové výměry ZPF), Bulhary (19,23 %), Přítluky (10,79 %) a Zaječí (9,66 %). Silně erozně ohrožené půdy se vyskytují pouze lokálně na malých plochách, nejvíce v k.ú. Valtice (4,28 %).

Tab. 3.5.3: Kategorie erozní ohroženosti ZPF dle DZES 5 v obcích SO ORP Břeclav pro rok 2019

	silně erozně ohrožená [%]	mírně erozně ohrožená [%]	erozně neohrožená [%]		silně erozně ohrožená [%]	mírně erozně ohrožená [%]	erozně neohrožená [%]
Břeclav	0,00	0,17	99,83	Moravský Žižkov	0,01	0,78	99,21
Bulhary	2,43	19,23	78,35	Podivín	0,01	0,35	99,65
Hlohovec	0,26	6,24	93,51	Přítluky	1,31	10,79	87,89
Hrušky	0,00	0,02	99,98	Rakvice	0,06	1,80	98,14
Kostice	0,02	0,03	99,95	Tvrdonice	0,05	0,14	99,81
Ladná	0,00	0,15	99,85	Týnec	0,89	1,43	97,68
Lanžhot	0,00	0,02	99,98	Valtice	4,28	22,42	73,30
Lednice	0,24	3,89	95,87	Velké Bílovice	0,81	7,64	91,55
Moravská Nová Ves	0,18	0,60	99,22	Zaječí	0,64	9,66	89,70

VÚMOP, Statistická ročenka půdní služby, 2019; rozdíly oproti roku 2016 jsou dány změnou ve stanovení vymezení kategorií erozní ohroženosti od roku 2019

Ochrana zemědělského půdního fondu

Jev č. 41 – Bonitované půdně ekologické jednotky

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

Zábor půd, především pro stavební účely, je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu

„Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek.

Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť.

Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). viz. vyhl. č 48/2011 Sb. Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve 3. –

5. třídě ochrany.

Novela zák. č.334/92 Sb. přnesla od r. 2015 povinnost při záboru zemědělských půd I. nebo II. třídy ochrany prokázat, že tento jiný veřejný zájem (na změnně využití území a tedy záboru ZPF) výrazně převyšuje veřejný zájem na ochraně bonitní zemědělské půdy.

1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

2. třída ochrany – jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

Území celého SO ORP Břeclav je charakteristické vysokým podílem kvalitních půd spadajících do 1. a 2. třídy ochrany. Největší podíl plochy půdy I. třídy ochrany je v obci Přítluky.

Na následujícím obrázku je zobrazeno rozložení půd dle tříd ochrany ZPF.

Zdroj: podklady pro ÚAP, 2020

Jev č. 43 – Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

Pro zvýšení a udržení úrodnosti půdy je nutné zajistit odvodnění půd. Rozsah a lokalizace odvodněných oblastí jsou znázorněny na následující mapě.

Zdroj: podklady pro ÚAP, 2020

Jev č. 43a - Plochy vhodné k zalesnění, plochy vhodné k zatravnění

Plochy vhodné k zalesnění nebo zatravnění jsou vymezeny ve všech obcích ORP.

A.8.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Lesní porosty na území SO ORP Břeclav představují jeho významný přírodní zdroj. Nejvíce lesů se nachází v k.ú. Lanžhot, Valtice, Tvrdonice a Lednice (přírodní památka Jezírko Kutnar, Květné jezero a Trkmanec-Rybníčky nebo přírodní rezervace Františkův rybník a Stibůrkovská jezera).

Největší zastoupení na území SO ORP Břeclav tvoří lesy pro zachování biologické různorodosti, dále lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření, lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, lesy se zvýšenou funkcí

půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační a lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací.

Tabulka č. 30: Lesnatost dle jednotlivých obcí v letech 2012, 2014, 2016 a 2019

	Lesnatost [%]
Obec	0000	0000	0000	2012
Břeclav	37,3	37,2	37,2	37,3
Bulhary	29,9	29,9	29,9	29,9
Hlohovec	15,5	15,5	15,5	15,5
Hrušky	1,1	1,1	1,1	1,1
Kostice	0,3	0,3	0,2	0,3
Ladná	3,9	3,9	3,9	3,9
Lanžhot	57,0	56,9	56,9	56,9
Lednice	21,7	21,5	21,6	21,5
Moravská Nová Ves	15,8	15,7	15,7	15,7
Moravský Žižkov	0,1	0,1	0,1	0,1
Podivín	7,7	7,7	7,7	7,7
Přítluky	13,3	13,3	13,3	13,3
Rakvice	3,4	3,4	1,0	1,0
Tvrdonice	33,4	33,4	33,4	33,4
Týnec	47,8	47,8	47,8	47,8
Valtice	27,9	27,9	27,9	28,0
Velké Bílovice	0,1	0,1	0,0	0,1
Zaječí	1,4	1,4	1,5	1,4
SO ORP	24,5	24,4	24,3	24,3

Zdroj: ČSÚ, podklady pro ÚAP 2012, 2014, 2016 a 2019

Jevy č. 37, 38 a 39 – Lesy ochranné, Lesy zvláštního určení a Lesy hospodářské

Tabulka č. 31: Kategorie lesa ve SO ORP Břeclav

Obec	Plocha lesů ochranných (ha)	Plocha lesů zvláštního určení (ha)	Plocha lesů hospodářských (ha)	Celkový součet (ha)
Břeclav	-	2883,4	86,9	2970,3
Bulhary	-	427,5	27,3	454,8
Hlohovec	-	116,0	27,6	143,6
Hrušky	-	0,8	3,9	4,7
Kostice	-	0,6	2,4	3,0
Ladná	-	31,3	11,4	42,7
Lanžhot	-	3254,0	19,0	3273,0
Lednice	-	649,2	8,5	657,7
Mor. Nová Ves	-	358,3	18,9	377,3
Moravský Žižkov	-	0,0029	1,0	1,0

Obec	Plocha lesů ochranných (ha)	Plocha lesů zvláštního určení (ha)	Plocha lesů hospodářských (ha)	Celkový součet (ha)
Podivín	-	97,7	2,6	100,4
Přítluky	-	202,1	6,3	208,4
Rakvice	-	0,0	12,2	12,2
Tvrdonice	-	712,6	5,0	717,5
Týnec	-	568,4	2,1	570,5
Valtice	-	1200,9	138,7	1339,6
Velké Bílovice	-	0,0	1,1	1,1
Zaječí	-	13,9	8,3	22,2
SO ORP Břeclav	-	10516,6	383,3	10899,9

Zdroj: Data ÚAP, 2020

Kategorie lesa

Zdroj: Data ÚAP, 2020

A.9. OBČANSKÁ VYVAVENOST A VEŘEJNÁ VYBAVENOST

Město Břeclav je přirozeným správním centrem území spadající pod správu obce s rozšířenou působností. Koncentrována je zde vyšší zdravotní a školská vybavenost zastoupeny jsou zde bankovní služby, specializovaná občanská vybavenost komerčního charakteru. Vyšší vybavenost je dále koncentrována v lokálních centrech např. Lanžhot a Lednice. Základní občanská vybavenost je pak zastoupena v jednotlivých obcích.

V SO ORP Břeclav se nachází 26 mateřských a 23 základních škol, z toho v několika případech se jedná o sloučená pracoviště pro oba typy škol. Ve správním obvodu také fungují 2 základní umělecké školy (v Břeclavi a Velkých Bílovicích). Ve všech obcích SO ORP Břeclav funguje alespoň jedno školské zařízení. V obci Břeclav se dále nachází 4 střední školy, jediná střední škola fungující mimo obec Břeclav je v obci Valtice.

Dále se ve SO ORP Břeclav nachází jedna vysoká škola, a to v Lednici (Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta). Mateřskou školu má 100 % obcí. Základní škola není pouze ve 3 obcích (Bulhary, Kostice, Přítluky). Vzhledem k růstu počtu dětí by bylo dobré chybějící školská zařízení v těchto obcích doplnit.

Tabulka č. 32: Školy a zařízení sociální a zdravotnické péče v obcích SO ORP Břeclav

Obec	mateřské školy	základní školy	azylové domy	domov důchodců	domov se zvláštním režimem	denní stacionář	nízkoprahov á denní centra	sociální poradny	pracoviště rané péče	zdravotnick á zařízení
Břeclav	9	8	2	1	2	2	1	1	1	127
Bulhary	1	0	0	0	0	0	0	0	0	1
Hlohovec	1	1	0	0	0	0	0	0	0	0
Hrušky	1	1	0	0	0	0	0	0	0	1
Kostice	1	0	0	0	0	0	0	0	0	2
Ladná	1	1	0	0	0	0	0	0	0	0
Lanžhot	1	1	0	0	0	0	0	0	0	5
Lednice	1	1	0	0	0	0	0	0	0	8
Moravská Nová Ves	1	1	0	0	0	0	0	0	0	4
Moravský Žižkov	1	1	0	0	0	0	0	0	0	1
Podivín	1	1	0	0	0	0	0	0	0	7
Přítluky	1	0	0	0	0	0	0	0	0	3
Rakvice	1	1	0	0	0	0	0	0	0	5
Tvrdonice	1	1	0	0	0	0	0	0	0	4
Týnec	1	1	0	0	0	0	0	0	0	0
Valtice	1	1	0	1	0	0	0	0	0	8
Velké Bílovice	1	2	0	1	0	0	0	0	0	9
Zaječí	1	1	0	0	0	0	0	0	0	2
SO ORP Břeclav	26	23	2	3	2	2	1	1	1	187

Zdroj: ČSÚ, 2018; MŠMT ČR – Rejstřík škol a školských zařízení; Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb; webové stránky obcí. Pozn.UAP 2016: Aktualizace dle ČSÚ, přidání počtu zdravotnických zařízení podle národního registru a webových stránek obcí (rozpor v datech, někteří lékaři v obcích neuvedeni v registru a naopak)

Na území SO ORP funguje celkem 12 zařízení sociálních služeb a 187 zařízení zdravotních služeb. Nejvíce těchto zařízení je koncentrováno v obci Břeclav, kde funguje 10 zařízení poskytujících sociální péči a 127 zdravotnických zařízení (včetně lékáren, optik a jedné nemocnice). Další nemocnice se nachází v obci Valtice, kde je dalších 8 zařízení zdravotní péče a 1 zařízení sociální péče. V 15 obcích na území správního obvodu se nenachází žádné zařízení sociální péče a v obcích Hlohovec, Ladná, Týnec nefunguje ani žádné zdravotnické zařízení. V Lednici se nachází Klub aktivního stárnutí. Další sociální služby jsou lokalizované, jak bylo dříve řečeno, do Břeclavi (NNO charita Břeclav a další komerční subjekty).

A.10. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

A.10.1. Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje

V České republice jsou stavebním zákonem definovány 3 druhy územně plánovací dokumentace, a to Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Mimo ně, jako nadřazený dokument, je dále zpracovávána Politika územního rozvoje České republiky.

Politika územního rozvoje ČR (PÚR)

Územně plánovací dokumentace navrhuje dopravu a technickou infrastrukturu ve formě koridorů. Identifikuje závady a definuje potřeby dopravních vazeb v nadnárodním, národním a regionálním kontextu. Pro PÚR ČR se z hlediska vlivů na životní prostředí zpracovává posouzení vlivů PÚR na udržitelný rozvoj území, jejíž součástí je vyhodnocení vlivů na lokality NATURA 2000, na životní prostředí a veřejné zdraví, a to dle struktury stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.

Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR)

Infrastrukturní stavby jsou v ZÚR, v souladu s platnou legislativou, navrhovány formou ploch a koridorů, které slouží pro jejich upřesnění v územních plánech obcí. Rozsah těchto ploch a zejména šíře koridorů odpovídá měřítku ZUR, které tak vytváří prostor pro vyhledání nejlepší varianty pro průchod územím.

Územní plány měst a obcí

Územní plány měst a obcí zohledňují kapacitní komunikace nejčastěji ve fázi územních rezerv, stavebních uzávěr nebo již převzatého stabilního řešení jako veřejně prospěšné stavby, a to dle nadřazené ÚPD, tedy zásad územního rozvoje příslušného kraje.

Dopravní problematika se tedy řeší na úrovni návrhu ploch, propojení a vazeb, kategorií i prostorových a územních průmětů. V rámci územního plánu však není možné provádět podrobné hodnocení na úrovni EIA, hodnocení je tedy na strategické úrovni. V rámci SEA se neprovádí další expertní studie, a to z důvodu, že nejsou jasné technické parametry stavby. Hodnotí se celkový vliv na rozvoj území, kumulace vlivu jednotlivých funkcí a další souvislosti.

Regulační plán

Regulační plán je velmi specifickou územně plánovací dokumentací z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. Podléhá nikoli SEA, jako ostatní ÚPD, ale projektové EIA, což vyplývá z jeho podrobnosti. Regulační plán by měl být zpracován na tak podrobné úrovni, aby byl schopen nahradit územní rozhodnutí na vybranou lokalitu, tedy by měl poskytnout podklady dostatečné pro hodnocení EIA. Z hlediska dopravy a dopravních analýz se jedná o lokality s průchodem kapacitních komunikací (sběrné komunikace, třída A, B). Nejčastěji se však jedná o rozvojové lokality určené pro zástavbu komerčními areály, výrobními a skladovými zařízeními, logistickými zařízeními, rodinnými domy a tedy obsluhované různými třídami komunikací, které mohou mít velký rozptyl dopravního zatížení.

Významné dokumenty platné pro řešené území

Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje infrastruktury na územní správního obvodu ORP Břeclav byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR (2008), Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006), Generel krajských silnic JmK (aktualizace 2008), Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2012), Územně energetická koncepce (2008), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací JmK (2004, aktualizace 2012). Zásady územního rozvoje JmK byly vadány dne 5.10.206 a nabyly účinnosti dne 3.11.2016. Následně byly aktualizovány Aktualizací č.1 a č.2, které nybyly účinnosti dne 31.10.2020.

V dopravní infrastruktuře jsou řešeny tyto jevy dané vyhláškou č. 500/2006 Sb:

Číslo	Název jevu
93a.	pozemní komunikace, jejich kategorie a jejich ochranná pásma
93b.	terminály a logistická centra
94a.	železniční dráhy, jejich kategorie a jejich ochranná pásma
102a.	letiště a letecké stavby a jejich ochranná pásma a zájmová území
104.	vodní cesta
105.	hraniční přechod
105a.	linky a zastávky veřejné hromadné dopravy
106.	cyklotrasa, cyklostezka, hipostezka, turistická stezka

Pozn. jevy č. 98, 100 a 101 se v řešeném území nevyskytují

A.10.2. Dopravní infrastruktura

SO ORP Břeclav má výborné dopravní napojení, ať už se jedná o silniční, železniční nebo hromadnou dopravu. Nejvýznamnějšími dopravními komunikacemi jsou dálnice D2 Brno – Bratislava, silnice I/55, I/40 a železniční tratě, které jsou součástí 2 koridorů nadstátního významu.

Problémem je hluk, kterým jsou zatíženy především obce poblíž dálnice D2 a silnic I. třídy. Hluk ohrožuje taktéž obce, kterými prochází železniční tratě, zejména tratě koridorů nadstátního významu.

Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob.

A.10.2.1.Silniční doprava

K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňující mi technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob).

Jev č. 93a - Pozemní komunikace, jejich kategorie a jejich ochranná pásma

Dálnice:

Územím SO ORP Břeclav prochází dálnice D2 Brno – Bratislava s výjezdy u obcí Břeclav a Podivín. Výhledově je uvažováno s dostavbou MÚK mezi obcemi Velké Pavlovice a Zaječí a mezi obcí Kostice a Lanžhot.

Dálnice D2 prochází územím obcí Rakvice, Podivín, Velké Bílovice (okrajově), Ladná, Břeclav, Kostice, Tvrdonice (okrajově), Lanžhot.

V budoucnu se plánuje nahradit stávající silnici I/55 dálnicí D55.

Silnice I. třídy:

Na území SO ORP Břeclav se nachází silnice 1. třídy I/40 a I/55.

Silnice I/40 Břeclav – Mikulov prochází ve správním území obcemi Břeclav, Valtice a v sousedním ORP obcemi Sedlec a Mikulov. V obci Břeclav se napojuje na silnici I/55.

Silnice I/55 Olomouc – Přerov – Otrokovice – Veselí nad Moravou – Břeclav je jedním z páteřních tahů České republiky, prochází od Olomouce přes Hodonín a Břeclav až k rakouským hranicím (na úseku Přerov – Hulín postavena dálnice D1, na úseku Hulín – Otrokovice dálnice D55).

Silnice II. třídy:

II/421 Mikulov – Velké Pavlovice – Terezín prochází územím obcí Zaječí a Přítluky.

II/422 Valtice – Podivín – Čejkovice – Kyjov – Boršice prochází územím obcí Valtice, Hlohovec, Lednice, Podivín a Velké Bílovice.

II/423 Velké Bílovice – Lužice u Hodonína prochází územím obcí Velké Bílovice a Moravský Žižkov.

II/424 Moravská Nová Ves – Týnec – Lanžhot prochází územím obcí Moravská Nová Ves, Týnec, Tvrdonice, Kostice a Lanžhot.

II/425 Brno – Hustopeče – Břeclav – Kúty prochází územím obcí Břeclav, Kostice a Lanžhot.

Silnice III. třídy:

III/00221 prochází správním územím obcí Ladná a Břeclav – napojení na II/425 III/00222 prochází správním územím obce Ladná – napojení na III/00221 III/00223 prochází správním územím obce Břeclav

III/05526 prochází správním územím obce Moravská Nová Ves – napojení na II/424 III/05527 prochází správním územím obce Moravská Nová Ves – napojení na III/05526 III/05528 prochází správním územím obcí Hrušky a Břeclav – napojení na III/4243 III/05529 prochází správním územím obce Břeclav – napojení na I/55

III/05531 prochází správním územím obcí Hrušky a Moravská Nová Ves III/41412 prochází správním územím obce Valtice

III/41413 prochází správním územím obce Valtice III/41415 prochází správním územím obce Valtice

III/41417 prochází správním územím obcí Břeclav a Valtice – napojení na II/422 III/41418 prochází správním územím obce Břeclav

III/42113 prochází správním územím obcí Rakvice a Velké Bílovice – napojení na II/422 III/42115 prochází správním územím obcí Rakvice a Přítluky – napojení na II/421 III/42116 prochází správním územím obce Rakvice

III/42117 prochází správním územím obcí Bulhary, Lednice – napojení na II/422 III/42118 prochází správním územím obce Lednice – napojení na III/42117 III/42119 prochází správním územím obce Bulhary – napojení na III/42117 III/42124 prochází správním územím obce Lednice – napojení na III/42117 III/42125 prochází správním územím obce Přítluky – napojení na II/421

Intenzita silniční dopravy (převzato z ÚAP 2012)

Největší intenzita dopravy (vyjádřená v RPDI – roční průměr denních intenzit) je na dálnici D2 a silnici I/55. Kritická situace je na silnici I/55 v obci Břeclav v úseku od kruhové křižovatky u OD Tesco na ul. Lidická směrem do části Poštorná. Směřuje tudy tranzit mezi Rakouskem, komunikací I/40 na Mikulov a místní tah na Lednici. Ve špičce je komunikace přetížena a doprava se zde pohybuje velmi pomalu. Intenzitu dopravy v SO ORP Břeclav znázorňuje následující obrázek:

Zdroj: ŘSD, Sčítání dopravy 2010 (http://scitani2010.rsd.cz), upraveno

Výřez z detailní mapy znázorňující intenzity na hlavních komunikacích v Břeclavi. Legenda je shodná s předchozím obrázkem

Zdroj: ŘSD, Sčítání dopravy 2010 (http://scitani2010.rsd.cz), upraveno

Jev č. 93b – Terminály a logistická centra

V současnosti se žádný významný logistický terminál multimodální dopravy v řešením území nevyskytuje. Avšak vzhledem k unikátní poloze Břeclavi jako křižovatky významných železničních tahů a blízkosti dálnice D2 je dlouhodobě sledován záměr výstavby veřejného logistického centra v této lokalitě. V případě realizace kanálu D-O-L nebo alespoň jeho části mezi Dunajem a Břeclaví navíc dojde k rozšíření návazností také na vodní dopravu.

A.10.2.2. Doprava v klidu

Řešení problematiky parkování ve městech je významným aspektem pro řešení dopravní situace ve městech, ve venkovských obcích bývá většinou řešeno formou parkování na vlastních pozemcích obyvatel. Stupeň automobilizace stále roste a proto je nutné vzhledem k očekávanému pokračování tohoto trendu postupně rozšiřovat možnosti parkování – zejména v oblastech se zástavbou městského typu. V místech, kde budou povolovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích. Vedle městských oblastí je třeba přednostně řešit parkování v lokalitách s vysokým potenciálem cestovního ruchu.

A.10.2.3. Cyklistická doprava

Jev č. 106 – Cyklotrasa, cyklostezka, hipostezka, turistická stezka

Tabulka č. 33: Cyklotrasy ve SO ORP Břeclav

Název		Označení	Kategorie
Greenways Praha – Wien v úseku Nový Přerov – Mikulov		41	národní (dálková)
		42	národní (dálková)
Moravská stezka, Podluží		43	národní (dálková)
		44	národní (dálková)
Greenways Praha – Wien v úseku Mikulov – Valtice hr. přechod		411, EV9, EV13	nadregionální
		412	nadregionální
		5043	místní
		5045	místní
Velkopavlovická MVS		5066	místní
Podluží MVS (jižní větev)		84020	ostatní
Podluží MVS (severní větev)		84021	ostatní
Velkopavlovická MVS (velký okruh)		84050	ostatní
Mikulovská MVS		84070	ostatní
Lichtenštejnská stezka	Knížecí	84210	ostatní
Lichtenštejnská stezka	Břeclavská	84220	ostatní
Lichtenštejnská Poštorenská stezka		84230	ostatní
Lichtenštejnská stezka	Lednická	84240	ostatní
Lichtenštejnská stezka	Valtická	84250	ostatní
cyklotrasa – rozšíření, Hradištěk, Bucňákova dolina			ostatní

Zdroj: Data ÚAP, 2020, doplněno o vlastní zjištění

Pozn. Místní názvy cyklotras jsou aktivitou jednotlivých obcí nebo sdružení obcí a často přecházejí mezi jednotlivými cyklotrasami dle systému číslování KČT

V území se nachází tři hipostezky:

• 01 – vede přes území obcí Rakvice, Přítluky, Bulhary, Lednice, Podivín, Ladná, Břeclav, Kostice a Lanžhot

• 02 – vede přes území obcí Ladná, Moravský Žižkov a Velké Bílovice

• 03 – vede přes území obce Bulhary

V území se nachází tyto turistické trasy:

• červená (v systému KČT značí dálkové trasy) – vede přes území obcí Bulhary, Lednice a Valtice

• modrá (v systému KČT značí významné trasy) – vede přes území obcí Hlohovec a Valtice

• zelená (v systému KČT značí místní trasy) – v území je několik nesouvislých tras: jedna vede přes území obcí Lednice a Břeclav; druhá z Lanžhota lesy v Tvrdonickém polesí

přes území obcí Lanžhot, Kostice, Tvrdonice, Týnec, Moravská Nová Ves, třetí spojuje obce Zaječí a Rakvice

• žlutá (v systému KČT značí krátké a spojovací trasy) – v území je několik nesouvislých tras vedoucích přes území obcí Zaječí, Přítluky, Bulhary, Podivín, Ladná, Lednice, Hlohovec, Valtice, Břeclav

Obr. č. 3.6.1.: Schéma sítě turistických stezek, cyklotras a cyklostezek ve SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP 2020

Dále je v území vybudováno několik samostatných cyklostezek a cyklopruhů sloužících zejména pro pravidelnou dojížďku obyvatel. Ucelený základní systém bezpečných komunikací pro cyklisty nabízí město Břeclav, které je v tomto jedním z nejlépe vybavených měst v ČR. Dále se nachází samostatné cyklostezky ve Valticích (podél ulice Mikulovská). Tyto cyklostezky nejsou součástí systému tras pro cykloturisty a nejsou uvedeny v datech ÚAP, jev č. 106.

A.10.2.4. Železniční doprava

Železniční doprava hraje na řešeném území poměrně významnou úlohu. Obec Břeclav slouží jako významná železniční křižovatka, spojující SO ORP Břeclav nejen se sousedními SO ORP,

ale také s Ostravou (přímé spojení z Břeclavi do Varšavy v Polsku), Prahou (s přímým spojením do Berlína v Německu), Rakouskem a Slovenskem (s dalším spojením do Budapešti v Maďarsku).

Železniční síť na hodnoceném území SO ORP Břeclav tvoří následující dráhy: Jev č. 94a - Železniční dráhy, jejich kategorie a jejich ochranná pásma Železniční dráha celostátní vč. ochranného pásma:

- KJŘ č. 250 – (Praha –) Havlíčkův Brod – Brno – Břeclav – Lanžhot st. hr. (– Kúty, ŽSR) – dvoukolejná elektrizovaná trať je součástí I. tranzitního železničního koridoru s nadstátním významem a poskytuje spojení s Brnem a Prahou a na druhé straně s Kúty na hranicích se Slovenskem. Provozují se zde kromě osobních vlaků, spěšných vlaků a rychlíků také mezistátní vlaky EuroCity se spojením do Vídně, Varšavy, Bratislavy a Budapešti. V obci Zaječí se od trati odděluje trať KJŘ č. 255 ve směru Čejč a Hodonín. Slouží také jako významná trať pro nákladní železniční dopravu. Jde o část 4. panevropského koridoru.

- KJŘ č. 330 – Přerov – Břeclav – Břeclav st. hr. (– Hohenau ÖBB) – dvoukolejná elektrizovaná trať je součástí II. tranzitního železničního koridoru s nadstátním významem a spojuje Břeclav s další železniční křižovatkou, Přerovem, odkud vedou další spoje např. do Brna, Olomouce, Ostravy a na Slovensko. Dále se v Hodoníně napojuje na neelektrifikovanou trať č. 255 mezi obcemi Hodonín a Zaječí. Provozuje se zde osobní přeprava (osobní i spěšné vlaky, rychlíky a vlaky EuroCity). Trať je významná i pro nákladní dopravu, jde o část 6. panevropského koridoru.

Železniční dráha regionální vč. ochranného pásma:

- KJŘ č. 246 – Břeclav – Znojmo – jednokolejná trať provozovaná v nezávislé trakci, která poskytuje spojení mezi SO ORP Břeclav, Mikulov a Znojmo (trať byla přeřazena z kategorie dráhy celostátní)

- KJŘ č. 247 - Břeclav – Lednice – jednokolejná regionální trať (na této trati je doprava provozována jen v letní sezóně prostřednictvím historických motorových vozů)

- v obci Zaječí se od trati č. 250 odděluje jednokolejná trať KJŘ č. 255 ve směru na Hodonín

Pozn. Číslování tratí je uvedeno dle Knižního jízdního řádu (KJŘ), existují i odlišné systémy číslování tratí, zejména systém dle členění služebních pomůcek SŽDC a ČD – služební jízdní řády (SJŘ) a grafikony vlakové dopravy (GVD)

Vlečka vč. ochranného pásma:

Vlečka se vyskytuje na území obcí Břeclav, Zaječí a Podivín.

Jev č. 119 – Koridor vysokorychlostní železniční trati

V řešeném území je plánována výstavba vysokorychlostní trati – úsek Brno – Břeclav – Vídeň (Bratislava). Trať zasahuje do území obcí Zaječí, Rakvice, Podivín, Velké Bílovice, Ladná, Břeclav, Kostice a Lanžhot (poslední dvě obce v RURÚ 2012 uvedeny nebyly).

V Aktualizaci č. 1 PÚR je k plánované trase VRT v článku 83 uvedeno:

(83) VR1 – železniční doprava – Koridory vysokorychlostní dopravy, úsek Brno – Vranovice – Břeclav – hranice ČR. V odůvodnění je uvedeno:

nový text „Brno – Vranovice – Břeclav“ a vypuštění textu „/Rakousko, resp. SR (– Wien, Bratislava)“, vložení stanic Brno, Břeclav vyjma „Vranovice“ souvisí s novým uspořádáním původních koridorů v textu článku, Vranovice byly doplněny z důvodu, že MD zde předpokládá koridor v nové stopě z Brna s potřebou větší šíře koridoru, zatímco ve zbývajícím úseku má být využita stávající trať s menšími územními nároky. Na konci řádku vypuštěním textu „/Rakousko, resp. SR (– Wien, Bratislava)“ je reagováno na situaci v TEN-T, kde Rakousko ani Slovensko zatím neuvažují s vysokorychlostní dopravou na hranice s ČR, pouze s modernizací stávajících tratí;

Pozn: Odbor rozvoje a správy Městského úřadu Břeclav k tomuto uvádí: V současné době máme v Územně analytických podkladech zanesenu trasu plánované vysokorychlostní železnice, kterou jsme získali prostřednictvím Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Tato trasa nekoresponduje s informacemi uvedenými v aktualizaci č. 1 Politiky územního rozvoje ČR 2008 resp. s jejím odůvodněním. Trasa totiž není vedena ve stávající železniční trati, ale mezi ní a dálnicí D2, kterou dokonce několikrát (v prostoru Podivín – Břeclav) nesmyslně kříží. Naše snahy získat od Ministerstva dopravy aktuálnější a reálnější trasu koridoru VRT dosud nebyly úspěšné. Proto předpokládáme, že vzhledem k informacím uvedeným v návrhu aktualizace PÚR 2008 a jejím odůvodnění bude toto Ministerstvem dopravy napraveno a bude nám oficiálně předána trasa koridoru vysokorychlostní trati včetně pasportu do územně analytických podkladů. Také předpokládáme, že by mělo dojít ke zmenšení území, které je nyní blokováno pro záměr výstavby vysokorychlostní trati železnice.

A.10.2.5. Letecká a vodní doprava

Jev č. 102a – Letiště a letecké stavby a jejich ochranná pásma a zájmová území Letiště vč. ochranného pásma

Na území obce Břeclav se nachází veřejné vnitrostátní letiště a heliport v areálu Nemocnice Břeclav pro vrtulníky záchranné služby.

Letecká stavba vč. ochranného pásma

Do území obcí Přítluky, Rakvice, Zaječí a Velké Bílovice zasahuje OP vojenského radaru Sokolnice.

Jev č. 104 – Vodní cesta

Obcemi Břeclav, Kostice, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Tvrdonice a Týnec prochází územní rezerva, ve které probíhá prověření trasování koridoru pro případný kanál Dunaj – Labe – Odra. Uvažuje se také o prodloužení Baťova kanálu.

Na území SO ORP Břeclav se nachází lodní doprava, sloužící k turistickým účelům, (resp. lokality Lednicko-valtického areálu: Janův hrad a minaret).

Jev č. 105 – Hraniční přechod

Ve SO ORP Břeclav se vyskytují tyto hraniční přechody:

Silniční

• Břeclav (D2) – Brodské

• Poštorná – Reintal (omezeno do 3,5 t, ne pro nákladní dopravu)

• Valtice – Schrattenberg (omezeno do 3,5 t, ne pro nákladní dopravu)

• Lanžhot – Brodské (omezeno do 3,5 t, ne pro nákladní dopravu)

Hranici lze v rámci Schengenského prostoru překročit na silnici III/41415 Valtice – Katzelsdorf, není zde však oficiální hraniční přechod. Silnice byla vybudována v roce 2010.

Železniční

• Lanžhot – Kúty

• Břeclav – Hohenau

Jev č. 105a - Linky a zastávky veřejné hromadné dopravy

Veřejná hromadná doprava je zajištěna vlakovými a autobusovými spoji v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

A.10.3. Technická infrastruktura

V technické infrastruktuře jsou řešeny tyto jevy dané vyhláškou č. 500/2006 Sb:

Číslo	Název jevu
67.	technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma
68.	vodovodní síť vč. ochranného pásma
69.	technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod – čistírna odpadních vod vč. ochranného pásma
70.	síť kanalizačních stok vč. ochranného pásma
71.	výrobna elektřiny vč. ochranného pásma
72.	elektrická stanice vč. ochranného pásma
73.	nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma
74.	technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma
75.	vedení plynovodu vč. ochranného pásma
76.	technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma
77a.	vedení pro zásobování jinými produkty a jejich ochranná pásma
79.	technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma
80.	teplovod vč. ochranného pásma
82a.	elektronické komunikace, jejich ochranná pásma a zájmová území
82b.	sdružené liniové sítě

Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení, než mnohé obce v současnosti nabízejí. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace a likvidace odpadních vod, v neposlední řadě je také velmi významným bodem úroveň plynofikace, dostupnost elektronických sítí, především internetu.

Tabulka č. 34: Technická vybavenost obcí ORP Břeclav

Obec	vodovod	plyn / CZT	kanalizace	ČOV
Břeclav	ano	ano	ano	ano
Bulhary	ano	ano	ano	ano
Hlohovec	ano	ano	ano	ano
Hrušky	ano	ano	ano	ano
Kostice	ano	ano	ano	ano
Ladná	ano	ano	ano	ano – ve výstavbě
Lanžhot	ano	ano	ano	ano
Lednice	ano	ano	ano	ano
Moravská Nová Ves	ano	ano	ano	ano
Moravský Žižkov	ano	ano	ano	ano
Podivín	ano	ano	ano	ano
Přítluky	ano	ano	ano	ano
Rakvice	ano	ano	ano	ano
Tvrdonice	ano	ano	ano	ano
Týnec	ano	ano	ano	ano
Valtice	ano	ano	ano	ano
Velké Bílovice	ano	ano	ano	ano

Obec	vodovod	plyn / CZT	kanalizace	ČOV
Zaječí	ano	ano	ano	ano

Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Břeclav, dotazníkové šetření jednotlivých obcí, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, 2004 (vč. aktualizací), webové stránky obcí

Pozn.: U některých obcí není pokrytí splaškovou kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. V tabulce je uvedena převažující hodnota

A.10.3.1.Zásobování vodou

Jev č. 67 – Technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma

V území se nachází celkem 4 úpravny pitné vody:

• ÚV Moravská Nová Ves (poskytovatel jevu VaK Hodonín)

• ÚV Lednice (poskytovatel jevu VaK Břeclav)

• ÚV Kančí obora – na území obce Břeclav (poskytovatel jevu VaK Břeclav)

• ÚV Zaječí (poskytovatel jevu VaK Břeclav)

Jev č. 68 – Vodovodní síť vč. ochranného pásma

Zásobování obyvatelstva SO ORP Břeclav pitnou vodou je zajišťováno především 4 skupinovými vodovody („SV“), z nichž nejvýznamnější jsou skupinové vodovody Velké Pavlovice, Mikulov a Břeclav, a dále 3 samostatnými vodovody pro veřejnou potřebu.

Skupinové vodovody v řešeném území

• Skupinový vodovod Velké Pavlovice - tvoří systém v zásobování pitnou vodou pro tyto obce řešeného území nebo jejich administrativní části: Přítluky, Nové Mlýny, Rakvice, Zaječí. SV Velké Pavlovice je technologicky propojen se SV Hustopeče, který vodou dotuje. Zdrojem vodovodu je jímací území Zaječí. Byla provedena intenzifikace a rekonstrukce úpravna vody Zaječí.

• Skupinový vodovod Mikulov - zásobuje pitnou vodou tyto obce řešeného území nebo jejich administrativní části: Bulhary, Hlohovec, Lednice, Nejdek, Valtice a Úvaly. Zdrojem vodovodu je pět samostatných jímacích území, přičemž z hlediska sledovaného území má význam jímací území Lednice. V současné době jsou již na SV Mikulov napojeny SV Novosedly a SV Dolní Dunajovice, čímž došlo k přivedení kvalitní pitné vody z jímacího území Lednice do oblasti, kde všechny využívané zdroje vody jsou závadné. Tím se zvýšil celkový počet zásobených obcí z tohoto vodovodu z 10 na 23 obcí.

• Skupinový vodovod Podluží - zásobuje pitnou vodou obce Hrušky, Kostice, Lanžhot, Tvrdonice a Týnec. Zdrojem vody je zde jímací území Moravská Nová Ves.

Ve výhledu je uvažováno s napojením SV Podluží na SV Břeclav, čímž by se zvýšil počet zásobených obcí z tohoto vodovodu z 5 na 10 obcí. Napojení bude možné po vybudování nového výtlačného a zásobovacího řadu DN 300 ze starého jímacího území Břeclav do věžového vodojemu Týnec a tím přivedení kvalitní pitné vody z úpravny vody Kančí obora.

• Skupinový vodovod Břeclav – zásobuje pitnou vodou tyto obce řešeného území nebo jejich části: Břeclav, Charvatská Nová Ves, Ladná, Poštorná a Podivín. Zdrojem vodovodu je jímací území Kančí obora, které je perspektivním klíčovým zdrojem vody pro město Břeclav. Celý břeclavský vodovodní systém funguje tak, že v závislosti na odběrech vody dojde k zapnutí kaskádovitých čerpadel v Kančí oboře, což zabezpečuje kontinuální krytí potřeby. Vodovod je provozován společností VaK Břeclav a.s.

Samostatnými vodovody v řešeném území jsou vodovody Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov a Velké Bílovice. Všechny jsou zásobovány vodou ze skupinového vodovodu Podluží, hlavním zdrojem je tedy jímací území Moravská Nová Ves, stejně jako i u dalšího samostatného vodovodu Krumvíř, který však již zásobuje území mimo SO ORP Břeclav.

Stávající i navrhované vodovody ve SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP 2020

A.10.3.2. Odkanalizování

Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě a dále na ČOV, popř. jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou či dešťovou kanalizační sítí.

Ve SO ORP Břeclav převažuje jednotný systém odkanalizování s množstvím odlehčovacích komor a napojením na ČOV, oddílný systém kanalizace je budován převážně jen tam, kde sklonové poměry neumožňují gravitační odvedení odpadních vod a odpadní vody se musí čerpat a v případě nově realizovaných systémů.

Jev č. 69 – Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod - čistírna odpadních vod vč. ochranného pásma

V řešeném území se nachází tyto ČOV:

ČOV skupinová:

• ČOV Lednice (na území obce Lednice)

• ČOV Hrušky-Týnec (na území obce Týnec)

ČOV místní:

• Bulhary

• Břeclav

• Kostice

• Lanžhot

• Moravská Nová Ves 1 a 2

• Podivín

• Přítluky

• Nové Mlýny – v obci Přítluky

• Rakvice

• Valtice

• Velké Bílovice

• Tvrdonice (2x ČOV)

• Zaječí

• Ladná

Obce napojené na ČOV v jiné obci:

• Hlohovec - splaškové odpadní vody jsou vedeny 4 km dlouhým výtlačným řadem do obce Lednice, kde se napojují na gravitační kanalizaci a ČOV Lednice.

• Moravský Žižkov – obec je napojena na sousední Prušánky.

Jev č. 70 – Síť kanalizačních stok vč. ochranného pásma

Vzhledem k rovinatému charakteru území města Břeclavi je stoková síť charakterizována malým sklonem a relativně velkým počtem čerpacích stanic, které se nachází na jednotné stokové síti (výjimku tvoří areálové čerpací stanice). Nové čerpací stanice k přečerpání odpadních vod jsou navrženy v lokalitách s nepříznivými spádovými poměry.

V rámci projektu Břeclavsko byla provedena rekonstrukce více ČOV a sítě zneškodňování odpadních vod. Tyto rekonstrukce přispěly ke zvýšení čistoty odpadní vody, která se vypouští do vodního toku Dyje.

V současnosti je ve výstavbě splašková kanalizace v Zaječí, splašková kanalizace v Ladné má stavební povolení.

Tabulka č. 35: Rozlišení kanalizace dle typu (dle poskytnutých dat v letech 2010, 2012 a 2014)

Obec	Typ kanalizace (z dat ÚAP 2010)	Typ kanalizace (z dat ÚAP 2012)	Typ kanalizace (z dat ÚAP 2014)
Břeclav		jednotná, oddílná
Bulhary		stoka 236 – jednotná
Hlohovec		oddílná
Hrušky		jednotná
Kostice	lok. Padělky -	oddílná
Ladná		dešťová	jednotná, splašková,
Lanžhot	ve V části - jednotná	splašková
Lednice		splašková
Moravská Nová Ves		neurčeno
Moravský Žižkov		jednotná
Podivín		jednotná, dešťová	neurčeno
Přítluky		oddílná
Rakvice		jednotná	neurčeno
Tvrdonice		jednotná
Týnec		jednotná, oddílná
Valtice		jednotná, dešťová
Velké Bílovice	v SV části - jednotná	neurčeno	ul. Čejkovská - splašková
Zaječí		neurčeno	neurčeno

Zdroj: ÚAP 2010, 2012, 2014

Další rozvoj systému zásobení vodou a odkanalizování

Ve výhledovém období je uvažováno s realizací řady opatření, spočívající především s rozšiřováním vodovodů pro veřejnou potřebu pro spotřebiště, kde nelze využívat místních zdrojů s dostatečnou kvalitou. Cílem je zvýšení počtu obyvatel napojených na vodovod pro veřejnou potřebu odpovídající jakosti a současně zkvalitnění dodávky pitné vody pro obyvatele připojené na stávající zařízení. Za rozhodující se považují záměry rekonstrukce zdrojů, rozšíření kapacity úpraven vody a jejich modernizace, z investic nových staveb se pak jedná o rozšíření akumulací nebo změny trasy přívodných řadů mimo zástavbu, vybudování výtlačných řadů pro navrhované napojení SV Podluží na SV Břeclav.

Odkanalizování ve SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP 2020

A.10.3.3. Zásobování elektrickou energií

Jev č. 71 – Výrobna elektřiny vč. ochranného pásma

Tabulka: Provozy pro výrobu energie ve SO ORP Břeclav (dle instalovaného výkonu uvedeného v licenci ERÚ) - uvedeny subjekty s produkcí nad 0,1MW instralovaného výkonu:

Název subjektu	Obec	instalovaný elektrický výkon [MW]	Druh energie
Jan Šproch	Břeclav	0,450	vodní
Fosfa a.s.	Břeclav	0,150	parní

Název subjektu	Obec	instalovaný elektrický výkon [MW]	Druh energie
Fosfa a.s.	Břeclav	4,120	plynový a spalovací
RD TREND, s.r.o.	Břeclav	0,149	sluneční
RGV elektromont s.r.o.	Kostice, Břeclav	1,096	sluneční
FRUJO, a.s.	Tvrdonice	0,300	sluneční
FRUJO, a.s.	Tvrdonice	1,017	plynový a spalovací
MORAVSKÉ SLUNCE s.r.o.	Břeclav	2,009	sluneční
Greeninvest Energy, a.s.	Ladná	5,168	sluneční
RWE Energo, s.r.o.	Břeclav	0,520	plynový a spalovací
RenoEnergie, a.s.	Bulhary	0,720	vodní
MORAVIA - SUN s.r.o.	Moravský Žižkov	0,816	sluneční
STAVOZ ENERGY s.r.o.	Lednice	0,232	sluneční
WIS Energo Moravský Žižkov s.r.o.	Moravský Žižkov	1,208	sluneční
MLADÁ ENERGIE s.r.o.	Břeclav	1,656	sluneční
FVE CHZ, s.r.o.	Lanžhot	1,955	sluneční
SOLAR PÁLAVA s.r.o.	Zaječí	2,014	sluneční
Jižní Morava Energo, s.r.o.	Tvrdonice	1,015	sluneční
BPS Rakvice s.r.o.	Rakvice	0,500	plynový a spalovací
Moravia Green Power s.r.o.	Zaječí	2,061	sluneční
SOLARPARK MORAVSKÁ NOVÁ VES a.s.	Moravská Nová Ves	0,727	sluneční
Photon SPV 1 s.r.o.	Břeclav	0,137	sluneční
Moravská Agra a.s. Velké Pavlovice	Velké Pavlovice	1,200	plynový a spalovací
Alca plast, s.r.o.	Břeclav	0,200	plynový a spalovací
Alca plast, s.r.o.	Břeclav	0,214	sluneční
EPP ENERGO, a.s.	Břeclav	2,599	plynový a spalovací

Zdroj: Licence vydané ERÚ k 31. červenci 2016

Jev č. 72 – Elektrická stanice vč. ochranného pásma

V území se vyskytují tyto trafostanice:

• rozvodna, transformovna VVN (Břeclav, Tvrdonice)

• stožárová trafostanice VN (197x)

• kompaktní, zděná trafostanice VN (107x)

• trafostanice VN (WisEnergo Moravský Žižkov s.r.o., Moravský Žižkov)

Jev č. 73 – Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma

V žádné obci SO ORP Břeclav se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, elektrické rozvody v obcích jsou většinou taženy nadzemně.

Město Břeclav

Území města Břeclav je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/22 kV Břeclav z primárního nadzemního vedení VN 22 kV – jedná se o 9 kmenových vedení, z toho 8 nadzemních a jeden kabelový napáječ z R 110/22 kV do areálu obchodního centra.

Město Břeclav je z hlediska současných požadavků na dodávku elektrické energie plně zajištěno. Úpravy stávajících nadzemních sítí VN budou převážně spočívat v přeložkách vedení a úpravou stávajícího trasování v lokalitách, kde dojde v důsledku výstavby ke střetu se stávajícím trasováním a tím výraznému využití ploch.

Dále bude prováděna modernizace a rekonstrukce stávajících sítí a transformačních stanic podle plánu obnovy v jednotlivých lokalitách vč. náhrady nadzemních sítí za podzemní kabelové.

Další očekávaný rozvoj

Provozovatel nadřazené přenosové soustavy (ČEPS, a.s.) zpracoval Plán rozvoje přenosové soustavy České republiky 2014 – 2023 ve kterém jsou definovány rozvojové záměry na následujících 10 let. Pro území SO ORP Břeclav se s žádným záměrem v tomto období nepočítá.

V dlouhodobějším výhledu lze uvažovat v souvislosti s elektroenergetikou s následujícím záměrem:

Koridor vedení 400 kV Sokolnice – hranice ČR/Rakousko (vyplývající z PÚR ČR – E13). ZÚR JMK ukládají prověření tohoto záměru územní studií. Úkolem územní studie je navrhnout trasu mimo Lednicko-valtický areál a CHKO Pálava a respektovat přechodový bod na hranici ČR / Rakousko a současně také v maximální možné míře zohlednit zastavěná území a zastavitelné plochy.

Rozvodná síť elektrické energie ve SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP 2020

A.10.3.4. Zásobování plynem a CZT

Zařízení rozvodů a technologické objekty zásobování plynem provozují na území ORP poskytovatelé:

• RWE GasStorage, s.r.o.

• Gas Net, s.r.o.

• NET4GAS

• MND a.s.

• Lama Gas&Oil

• České dráhy, a. s.

• ČNS s.r.o.

• SPP Storage, s.r.o.

Zařízení technologických objektů a rozvodů zásobování teplem se na ORP nachází v rámci města Břeclav.

Jev č. 74 - Technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma

Poskytovatel	Název objektu	Obce
MND a.s.	TS, SNaPS, SNS, SPS	Ladná, Moravský Žižkov, Tvrdonice, Valtice, Velké Bílovice, Břeclav, Hrušky
NET4GAS	Regulační/měřicí stanice VVTL	Lanžhot, Tvrdonice
	Armaturní uzel VVTL	Tvrdonice
	Kompresní stanice	Břeclav
	Anoda	Lanžhot, Tvrdonice, Břeclav
	Stanice katodické ochrany	Lanžhot, Tvrdonice, Břeclav
Gas Net, s. r. o.		Ladná, Bulhary, Hlohovec,
		Kostice, Lanžhot, Lednice,
		Moravská Nová Ves,
	PKO kabel	Moravský Žižkov, Podivín,
		Přítluky, Rakvice, Tvrdonice,
		Valtice, Velké Bílovice, Zaječí,
		Břeclav, Hrušky, Týnec
		Ladná, Bulhary, Hlohovec,
		Kostice, Lanžhot, Lednice,
		Moravská Nová Ves,
	uzemnění	Moravský Žižkov, Podivín,
		Přítluky, Rakvice, Tvrdonice,
		Valtice, Velké Bílovice, Zaječí,
		Břeclav, Hrušky, Týnec
	Stanice katodické ochrany/anoda vertikální	Hlohovec, Lanžhot, Lednice, Rakvice, Tvrdonice, Zaječí, Břeclav, Týnec
	Regulační/měřicí stanice STL a VTL	Ladná, Bulhary, Hlohovec, Kostice, Lanžhot, Lednice, Moravská Nová Ves,

		Moravský Žižkov, Podivín, Přítluky, Rakvice, Tvrdonice, Valtice, Velké Bílovice, Zaječí, Břeclav, Hrušky, Týnec
RWE GasStorage, s.r.o.	sonda	Kostice, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Tvrdonice, Hrušky, Týnec
	silnoproudé vedení	Kostice, Moravská Nová Ves, Tvrdonice, Břeclav, Hrušky, Týnec
	slaboproudé vedení	Ladná, Bulhary, Hlohovec, Kostice, Lanžhot, Lednice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Podivín, Přítluky, Rakvice, Tvrdonice, Valtice, Velké Bílovice, Zaječí, Břeclav, Hrušky, Týnec
České dráhy, a.s.	nespecifikováno	Břeclav
innogy Gas Storage, s.r.o.	sběrné středisko	Kostice, Tvrdonice, Břeclav, Hrušky, Týnec

Zdroj: Data ÚAP 2020

Jev č. 75 - Vedení plynovodu vč. ochranného pásma

V rámci SO ORP Břeclav jsou plynem zásobovány obce Břeclav, Bulhary (napojeno 85 % obyvatel), Hlohovec, Hrušky (95 %), Kostice (100 %), Ladná (napojeno 80 % nemovitostí – 415 připojení, o zavedení plynu do novostaveb je zájem), Lanžhot (90 %), Lednice (100 %), Moravská Nová Ves (95 %), Moravský Žižkov (99 %), Podivín (100 %), Přítluky (90 %), Rakvice (99 %), Tvrdonice (95 %), Týnec (99 %), Valtice

(85 %), Velké Bílovice (100 %), Zaječí (60 %).

V řešeném území nemají plynofikaci pouze Nové Mlýny (místní část Přítluk) a Úvaly (součást Valtic)

Město Břeclav

Město Břeclav je zásobováno plynem z vysokotlakého (VTL) plynovodu DN 300 PN 40 Brodské – Břeclav, ze kterého jsou pro město z východní strany napojeny tyto 3 stávající vysokotlaké přípojky: vysokotlaký plynovod 200/40 Břeclav, vysokotlaký plynovod 150/40 Břeclav a vysokotlaký plynovod 150/40 Poštorná – Fosfa. Všechna ostatní provozovaná plynovodní zařízení v tlakové hladině do 40 Bar jsou ve správě RWE – JMP.

Dále řešeným územím prochází kolem dálnice pět větví tranzitního plynovodu a v jeho souběhu tři trasy dálkového optického kabelu zajišťující provoz tranzitního plynovodu.

Vlastní město Břeclav je zásobováno celkem ze sedmi regulačních stanic VTL/STL, jejichž kapacita převyšuje i výhledovou potřebu plynu. V současné době je instalovaný výkon regulačních stanic v Břeclavi, Poštorné a Charvatské Nové Vsi 28 200 m3/hod.

Rozvod plynu ve SO ORP Břeclav

Zdroj: Data ÚAP 2020

Jev č. 79 - Technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma

Centrální zdroj tepla se nachází pouze ve městě Břeclav. Ostatní obce SO ORP Břeclav tímto způsobem zásobovány nejsou.

Jev č. 80 - Teplovod vč. ochranného pásma

Většina bytové a občanské výstavby v sídlištích je zásobována teplem z domovních nebo blokových výtopen, které byly v minulém období modernizovány a byl redukován jejich počet

s ohledem na snižující se potřebu tepla v důsledku úsporných opatření.

V současné době jsou ze strany uživatelů preferovány individuální zdroje, proto připojování nových odběrů stagnuje. Průmyslové závody mají vybudovány vlastní výtopny a vyrábějí teplo výhradně pro vlastní potřebu.

V rámci dalšího rozvoje města, zejména v oblasti výstavby RD se předpokládá pro vytápění využít v max. míře ušlechtilých paliv, zejména zemního plynu.

A.10.3.5. Zásobování jinými produkty

Jev č. 76 - Technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma

Tento jev se v území nevyskytuje.

Jev č. 77a - Vedení pro zásobování jinými produkty a jejich ochranná pásma

Ropovod (poskytovatel dat MND a.s.) prochází územím obcí Břeclav, Ladná, Podivín, Velké Bílovice, Moravský Žižkov, Hrušky, Kostice, Lanžhot, Moravská Nová Ves, Tvrdonice a Týnec.

Produktovod (JODOVOD) se nachází na území obcí Lednice a Břeclav.

Kapalinovod se nachází na území obce Tvrdonice (poskytovatel dat RWE Gas Storage CZ, s. r. o.)

Dále se na území obce Břeclav nachází produktovod (poskytovatel dat MND a.s.).

A.10.3.6. Informační a komunikační technologie

Jev č. 82a - Elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma

Elektronické komunikační zařízení se vyskytuje ve všech obcích SO ORP.

Radioreleový vysílač se nachází na územích obcí Břeclav, Hlohovec, Hrušky, Lanžhot, Lednice, Moravská Nová Ves, Podivín, Přítluky, Týnec, Tvrdonice, Velké Bílovice a Zaječí.

Poskytovatelé údajů o území: T-Mobile, Vodafone, CETIN a.s., České Radiokomunikace, a.s.,Air Telecom s.r.o., Ministrestvo vnitra ČR., itself, s.r.o., Správa železnic s.o.

Jev č. 82a - Komunikační vedení vč. ochranného pásma

Kabelové komunikační vedení se vyskytuje ve všech obcích SO ORP.

Poskytovatelé údajů o území: ČD Telematika, CNL INVEST, s.r.o., Dial Telecom, Česká telekomunikační infrastruktura, a.s., GasNet, s.r.o., E.ON ČR, Itself s.r.o., Internet4you, s.r.o., JMP a.s., Město Velké Bílovice, Obec Kostice, MND a.s., NejTV, NET4GAS, obec Tvrdonice, Sitel spol. s r.o., SPP Storage, s.r.o., Správa železnic, s.o. TeliaSonera International Carrier Czech Republic a.s.

A.11. EKONOMICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

A.11.1. Daňová výtěžnost

Daňové příjmy rozpočtů obcí upravuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávním celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z nemovitostí, daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob.

Ve správním obvodu Břeclav daňová výtěžnost vzrostla z 9,4 tis. Kč na obyvatele (rok 2011) na 9,6 tis. Kč na obyvatele (rok 2012). Největší výtěžnosti přitom bylo dosaženo v obcích Břeclav (10,9 tis. Kč/obyv.), Valtice (9,8 tis. Kč/obyv.), Kostice (9,6 tis. Kč/obyv.) a Lednice (9,5 tis. Kč/obyv.). Naopak nejnižší daňovou výtěžnost vykazují Hlohovec, Lanžhot, Moravská Nová Ves a Tvrdonice. Ve všech obcích kromě pěti (Hlohovec, Ladná, Lednice, Podivín a Rakvice) došlo ke zvýšení daňových příjmů.

Tabulka č. 36 Daňová výtěžnost (v tis. Kč)

Obec	Daňový příjem		Daňová výtěžnost na 1 obyvatele		Změna 2011, 2012
	2011	2012	2011	2012
Břeclav	257290,90	272073,63	10,4	10,9	+
Bulhary	6919,40	7075,00	8,8	9,0	+
Hlohovec	10086,10	9886,87	7,9	7,7	-
Hrušky	13808,80	14186,98	9,0	9,1	+
Kostice	14964,00	17650,51	8,2	9,6	+
Ladná	10609,90	10701,07	8,7	8,6	-
Lanžhot	28853,50	29573,58	7,7	7,9	+
Lednice	25156,40	22307,98	10,9	9,5	-
Moravská Nová Ves	20332,00	20956,60	7,8	8,0	+
Moravský Žižkov	11627,60	11845,69	8,3	8,4	+
Podivín	23814,10	24044,68	8,3	8,2	-
Přítluky	6389,10	6723,55	8,3	8,5	+
Rakvice	18631,40	18246,43	8,6	8,3	-
Tvrdonice	16773,40	16931,94	7,9	8,1	+
Týnec	8622,10	8791,59	8,1	8,2	+
Valtice	34230,20	34965,94	9,5	9,8	+
Velké Bílovice	32713,40	36514,20	8,6	9,4	+
Zaječí	12241,60	12572,61	8,5	8,8	+
SO ORP Břeclav	553063,70	575048,85	9,4	9,6	+

Pozn.: Novější data o daňové výtěžnosti než z roku 2012 nejsou k dispozici

Zdroj: Centrální systém účetních informací státu

A.11.2. Nezaměstnanost

Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob. Tento ukazatel vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání

pouze k ekonomicky aktivním osobám. Nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob má kvůli odlišné definici jinou úroveň a tudíž je s původním ukazatelem nesrovnatelný.

Podíl nezaměstnaných osob

Podíl nezaměstnaných osob v SO ORP Břeclav je u většiny obcí nižší než krajský průměr. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob v roce 2015 vykazovaly obce Přítluky (5,2 %), Lednice (4,2 %), Týnec (4,1 %), Tvrdonice (4 %), nejnižší pak Hlohovec (2,5 %), Rakvice (2,7 %) a Podivín (2,7 %). Dle pohlaví převládají v 11 obcích nezaměstnaní muži, v 7 obcích ženy. Celkově je v SO ORP rozdíl mezi pohlavími nepatrný (muži 3,2 %, ženy 3,1 %). Od roku 2017 je patrný velice příznivý trend snižování podílu nezaměstnaných osob téměř ve všech obcích. K největšímu snížení došlo v obcích Týnec a Velké Bílovice. Podíl nezaměstnaných osob se zvýšil v obcích Bulhary, Ladná a Tvrdonice.

Největší počet dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (v evidenci víc než 12 měsíců) je v Břeclavi (77 uchazečů), Lanžhotě (10) a ve Valticích (10).

Dlouhodobá nezaměstnanost (vypočítána jako podíl počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných déle než 12 měsíců k celkovému počtu uchazečů) je vysoká u obcí Hrušky (19,4 %), Zaječí (16,6 %), Břeclav (14,6 %) a Podivín (14 %). V obcích Hlohovec, Kostice, Přítluky a Velké Bílovice je patrný problém se zaměstnáváním osob starších 50-ti let, představují více než 30 % všech uchazečů o zaměstnání. Ostatní níže uvedené ukazatele nezaměstnanosti jsou velmi dobré.

Tabulka č. 37: Základní ukazatele nezaměstnanosti

	rok 2019							2018	2017
Název obce	Počet uchazečů - celkem	Počet uchazečů - dosažitelní	Podíl nezaměstnaných osob muži (%)	Podíl nezaměstnaných osob ženy (%)	Podíl nezaměstnaných osob celkem (%)	Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce - absolventi	Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce - evidence nad 12 měs.	Podíl nezaměstnaných osob celkem (%)	Podíl nezaměstnaných osob celkem (%)
Břeclav	527	476	3	2,9	3	24	77	3,4	3,8
Bulhary	21	20	4,1	3,6	3,9	2	0	5,7	3,6
Hlohovec	25	22	2,4	2,7	2,5	0	1	3,6	3,9
Hrušky	36	33	3,6	2,8	3,3	0	7	3	4,5
Kostice	38	36	3,3	2,5	2,9	1	3	3,3	3,9
Ladná	30	29	4,3	3,1	3,7	2	1	3,2	2,6
Lanžhot	81	80	2,6	3,9	3,3	7	10	3,8	4,2
Lednice	65	62	4,4	4,1	4,2	3	6	4,3	5
Moravská Nová Ves	59	56	3,8	2,9	3,3	3	5	2,8	3,8
Moravský Žižkov	36	34	3,4	3,5	3,4	1	5	3,4	4,9
Podivín	57	52	2,8	2,6	2,7	1	8	2,9	3,9
Přítluky	27	26	4,6	5,8	5,2	1	1	6,1	6,1
Rakvice	42	39	2,9	2,5	2,7	2	5	3	3,2
Tvrdonice	59	55	4,6	3,4	4	5	4	3,6	3,6
Týnec	32	30	3,9	4,3	4,1	3	3	4,2	6
Valtice	78	72	3,1	3,1	3,1	7	10	2,7	3,4
Velké Bílovice	86	78	2,9	3,3	3,1	9	6	3,7	4,7
Zaječí	30	27	2,9	2,7	2,8	5	5	3,5	3,7

Zdroj: ČSÚ

Pro srovnání uvádíme časovou řadu pro ukazatel Podíl nezaměstnaných osob v okresech Jihomoravského kraje. Okres Břeclav, do něhož patří SO ORP Břeclav, má ve srovnání s ČR během celého sledovaného období nadprůměrný podíl nezaměstnaných osob. Ve srovnání s krajskými hodnotami se v posledních letech pohybuje mírně pod průměrem. Na časové řadě je viditelný střídavý nárůst a pokles do roku 2013, od roku 2013 podíl nezaměstnaných osob kontinuálně klesá.

Tabulka č. 38: Podíl nezaměstnaných osob (%) v období 2009-2019

Okres	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
Blansko	6,9	7,3	6,5	6,6	7,1	6,9	5,9	4,6	3,2	2,5	2,6
Brno-město	6	7,3	7	7,2	8,2	8,9	8,1	6,7	5	4,3	3,7
Brno-venkov	4,8	6,1	5,7	5,7	6,6	6,7	5,6	4,5	3,3	2,6	2,4
Břeclav	6,9	8,2	8,1	7,6	8,1	7,8	6,3	5,5	4,3	3,7	3,4
Hodonín	9,3	10,8	10,3	10,2	10,7	10,5	8,9	8	6,2	5,2	4,7
Vyškov	5,6	6,5	6,1	6,4	6,8	6,3	5	3,6	2,8	2,2	2
Znojmo	8,8	9,7	9,5	9,6	10,2	10,4	9,1	8,5	6,7	5,9	5,2
Jihomoravský kraj	6,7	7,8	7,5	7,5	8,2	8,4	7,2	6,1	4,6	3,9	3,5
Celkem ČR	6,1	7	6,7	6,8	7,7	7,7	6,6	5,2	3,8	3,1	2,9

Zdroj: ČSÚ

A.11.3. Podnikatelská struktura

Na území SO ORP Břeclav působí celkem 12 827 firem. Z firem, jež uvádějí počet svých zaměstnanců, je 4307 firem bez zaměstnanců, 1068 firem zaměstnává 1–5 osob, 142 firem zaměstnává 6–9 osob a dalších 151 firem má 10–19 zaměstnanců. S rostoucím počtem zaměstnanců počet firem rychle klesá.

Tabulka č.39: Počet firem podle počtu zaměstnanců (31.12.2019)

Počet zaměstnanců	Počet firem
Bez zaměstnanců	4 307
1 - 5 zaměstnanců	1 068
6 - 9 zaměstnanců	142
10 - 19 zaměstnanců	151
20 - 24 zaměstnanci	23
25 - 49 zaměstnanců	61
50 - 99 zaměstnanců	33
100 - 199 zaměstnanců	13
200 - 249 zaměstnanců	6
250 - 499 zaměstnanců	5
500 - 999 zaměstnanců	2
Neuvedeno	7 016
Ekonomické subjekty celkem	12 827

Zdroj: ČSÚ

Následující tabulka ukazuje celkový počet registrovaných subjektů ve správním obvodu a u kolika z nich byla zjištěna aktivita. Podle CZ-NACE je možné zařadit největší počet firem (2 765) do oblasti velkoobchodu a maloobchodu, dále pak do oblasti průmyslu (1 665) a stavebnictví (1 415). Firem, u nichž byla zjištěna aktivita, je však výrazně méně. Z celkového počtu registrovaných subjektů 12 827 byla zjištěna aktivita jen u 7 124. Mezi lety 2009-2011 se

pozvolna zvyšoval celkový počet ekonomických subjektů, poté se do roku 2013 snižoval, mezi roky 2013 a 2019 se zvyšoval, načež následoval pokles v roce 2019.

Nejvíce registrovaných ekonomických subjektů je v Břeclavi (5597), ve Velkých Bílovicích (1013) a ve Valticích (877). Nejméně subjektů je v Bulharech (145).

V Břeclavi je počet firem vyšší než v okolních obcích ve všech odvětvích, kromě zemědělství, lesnictví a rybářství (větší počet firem je lokalizován do Velkých Bílovic).

Pokud není v úvahu brána obec Břeclav, ale pouze okolní obce v území, tak největší počet firem v sektorech A, B-E, F, H se nachází ve Velkých Bílovicích, největší počet firem v sektorech G, I, L, J, K, M, P, Q a S je ve Valticích, v sektoru N ve Valticích a Podivíně, v sektoru R v Lednici a Valtici a v sektoru O v Lednici.

Tabulka č. 40: Počet subjektů podle NACE (31.12.2019)

	Registrované podniky	Podniky se zjištěnou aktivitou
Celkem	12 827	7 124
A Zemědělství, lesnictví, rybářství	1 123	816
B-E Průmysl celkem	1 665	1 020
F Stavebnictví	1 415	864
G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel	2 765	1 309
H Doprava a skladování	342	215
I Ubytování, stravování a pohostinství	881	542
J Informační a komunikační činnosti	210	145
K Peněžnictví a pojišťovnictví	103	74
L Činnosti v oblasti nemovitostí	606	194
M Profesní, vědecké a technické činnosti	1 158	736
N Administrativní a podpůrné činnosti	188	109
O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení	45	28
P Vzdělávání	183	132
Q Zdravotní a sociální péče	147	128
R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti	310	137
S Ostatní činnosti	1 370	592
T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů	-	-
U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů	-	-
X nezjištěno	316	83

Zdroj: ČSÚ, 2019

Tabulka č. 41: Vývoj ekonomických subjektů

Rok	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019
Ekonomické subjekty celkem	12 251	12 351	12 503	12 689	12 891	12 950	12 827

Míra podnikatelské aktivity

Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1000 obyvatel. Čím je míra podnikatelské aktivity v obci vyšší, tím lze obec považovat za hospodářsky silnější.

Oproti roku 2013 se míra podnikatelské aktivity mírně zvýšila. Nyní připadá 160 podnikatelů na 1000 osob. Nejvyšší míru podnikatelské aktivity vykazují obce Velké Bílovice (206), Rakvice (208), Přítluky (178), Lednice (174), Moravský Žižkov (172) a Valtice (171). Obcemi s nejnižší

mírou podnikatelské aktivity jsou Lanžhot (115), Ladná (132), Tvrdonice (142) a Týnec (143).