PODKLADY PRO NÁVRH SYSTÉMOVÉHO OPATŘENÍ V OBLASTI ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ
PODKLADY PRO NÁVRH SYSTÉMOVÉHO OPATŘENÍ V OBLASTI ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ
VÍCEZDROJOVÁ ANALÝZA
PODKLADY PRO NÁVRH SYSTÉMOVÉHO OPATŘENÍ
V OBLASTI ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ VÍCEZDROJOVÁ ANALÝZA
Tato vícezdrojová analýza vznikla v rámci řešení projektu Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň (reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0006207) financovaného Evropskou unií z Evropského sociálního fondu, a to v rámci Operačního programu zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.
ZADAVATEL:
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Odbor sociálních služeb a sociální práce Oddělení stárnutí a sociálního začleňování
Projekt „Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň“
Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2
ZPRACOVATEL:
INESAN (Institut evaluací a sociálních analýz)
Sokolovská 351/25, 186 00 Praha 8
Tel: x000 000 000 000
E-mail: xxxx@xxxxxx.xx Web: xxx.xxxxxx.xx
OBSAH
2.1 Definice zdravého stárnutí 15
2.2 Podpora seniorů jako program mezinárodních organizací 16
2.3 Strategie Světové zdravotnické organizace zaměřené na zdravé stárnutí 18
2.4 Vymezení dobré praxe v souvislosti se zdravým stárnutím 21
2.5 Použité odborné publikace a informační zdroje 22
3. PODPORA PREVENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH 24
Systémové řešení prevence v oblasti zdravého stárnutí 27
Preventivní programy a projekty 31
Vybrané příklady dobré praxe 37
Financování aktivit na podporu zdravého stárnutí státem, místními samosprávami a veřejnými pojišťovnami 39
Použité odborné publikace a informační zdroje 45
Systémové řešení prevence v oblasti zdravého stárnutí 48
Preventivní programy a projekty 53
Vybrané příklady dobré praxe 55
Financování aktivit na podporu zdravého stárnutí státem, místními samosprávami a veřejnými pojišťovnami 57
Použité odborné publikace a informační zdroje 61
Systémové řešení prevence v oblasti zdravého stárnutí 64
Preventivní programy a Projekty 68
Vybrané příklady dobré praxe 71
Financování aktivit na podporu zdravého stárnutí státem, místními samosprávami a veřejnými pojišťovnami 73
Použité odborné publikace a informační Zdroje 77
Systémové řešení prevence v oblasti zdravého stárnutí 79
Preventivní programy a Projekty 83
Vybrané příklady dobré praxe 85
Financování aktivit na podporu zdravého stárnutí státem, místními samosprávami a veřejnými pojišťovnami 87
Použité odborné publikace a informační Zdroje 90
3.5 Komparace jednotlivých států se systémem preventivních programů na národní úrovni ČR 91
4. BARIÉRY ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU V ČR – VÝSLEDKY KVANTITATIVNÍHO ŠETŘENÍ95
4.1 Základní demografické údaje o respondentech 95
4.2 Bezpečnost a úroveň bezbariérovosti obydlí respondentů 96
4.3 Zdravotní stav a životní styl respondentů 100
4.4 Míra autonomie 101
Mobilita 105
4.5 Sociální kontakty a zapojení do komunity 105
4.6 Ekonomická aktivita 108
4.7 Shrnutí 109
5. ZAHRANIČNÍ PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE V OBLASTI ADAPTABILITY BYDLENÍ 111
5.1 Koncept celoživotního bydlení 112
5.2 Konkrétní rizikové oblasti řešené prostřednictvím principů celoživotního bydlení 113
5.3 Německo 114
Bytová politika v kontextu celoživotního bydlení 115
5.4 Rakousko 118
Bytová politika v kontextu celoživotního domova 118
5.5 Švédsko 120
Bytová politika v kontextu celoživotního domova 121
5.6 Shrnutí 124
5.7 Dosavadní řešení bytové politiky v ČR v souvislosti s principy celoživotního bydlení 125
5.8 Aplikace principů celoživotního bydlení pro potřeby ČR 126
5.9 Použité odborné a informační zdroje 128
6. SOUHRNNÁ DOPORUČENÍ V OBLASTI ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ PRO ČR 130
7. ZÁVĚR 134
8. ZDROJE 135
SEZNAM GRAFŮ
Graf 2: Rámec zdravého stárnutí podle Světové zdravotnické organizace 19
Graf 3: Determinanty a indikátory zdravého stárnutí 20
Graf 4: Množství alkoholických nápojů konzumovaných během typického dne 25
Graf 5: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v České republice – veřejný sektor 41
Graf 6: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v České republice – neziskový sektor 43
Graf 7: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v České republice – soukromý sektor 43
Graf 8: Vládní instituce a jejich zapojení do podpory a prevence zdraví v Německu 49
Graf 9: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Německu – veřejný sektor 59
Graf 10: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Německu – neziskový sektor 59
Graf 11: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Německu – soukromý sektor 60
Graf 12: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Rakousku – veřejný sektor 74
Graf 13: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Rakousku – neziskový sektor 75
Graf 14: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Rakousku – soukromý sektor 76
Graf 15: Švédský kolaborační model podpory zdravého stárnutí 81
Graf 16: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů ve Švédsku – veřejný sektor 88
Graf 17: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů ve Švédsku – neziskový sektor 88
Graf 18: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů ve Švédsku – soukromý sektor 89
Graf 19: Pohlaví a věk respondentů 95
Graf 20: Patro, ve kterém respondenti bydlí 97
Graf 21: Nebezpečná místa v obytném prostoru z hlediska možného pádu či úrazu 98
Graf 22: Index bezbariérovosti bydlení 99
Graf 23: Hodnocení současného zdravotního stavu 100
Graf 24: Četnost konzumace vybraných druhů potravin 101
Graf 25: Vývoj podílu osob poskytujících péči respondentům / délka péče 102
Graf 26: Charakteristika pečujících osob / jiný příbuzný poskytující největší část péče 102
Graf 27: Míra obtížnosti vykonávání jednotlivých činností 103
Graf 28: Index autonomie/samostatnosti 104
Graf 29: Mobilita a používání dopravních prostředků 105
Graf 30: Vztahy s ostatními 106
Graf 31: Podíl respondentů, kteří vykonávají vybrané volnočasové aktivity / frekvence vykonávání volnočasových aktivit za týden 107
Graf 32: Pravidelné zdroje příjmů 108
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1: Regionální rozložení respondentů 96
Obrázek 2: Typ bydliště respondentů 96
Obrázek 3: Spontánně uvedené následky pádu / zranění způsobené pádem 99
Obrázek 4: Spontánně uvedené problémy s užíváním léků 100
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Mezinárodní strategie zaměřené na zdravé stárnutí 16
Tabulka 2: Typologie podle sebehodnocení fyzického a psychického stavu 26
Tabulka 3: České strategické a koncepční dokumenty zaměřené na problematiku zdravého stárnutí 27
Tabulka 5: Dobré praxe zaměřené na zdravé stárnutí v Německu 55
Tabulka 7: Dobré praxe zaměřené na zdravé stárnutí v Rakousku 71
Tabulka 8: Švédské strategie a dokumenty zaměřené na zdravé a aktivní stárnutí 82
Tabulka 9: Dobré praxe zaměřené na zdravé stárnutí ve Švédsku 85
Tabulka 10: Přehled vertikálních a horizontálních úrovní politik zaměřených na zdravé stárnutí 91
Tabulka 11: Strategie mainstreamingu stárnutí 93
Tabulka 12: Typologie podle typu bydliště a vlastnictví bydlení 96
Tabulka 13: Dostatečnost příjmu podle výše čistého měsíčního příjmu domácnosti 109
Tabulka 14: Finanční dostupnost spotřebního zboží podle výše čistého měsíčního příjmu domácnosti 109
Tabulka 15: Dobré praxe a preventivní aktivity zaměřené na adaptibilitu bydlení v Německu 116
Tabulka 16: Dobré praxe zaměřené na adaptibilitu bydlení v Rakousku 119
Tabulka 17: Dobré praxe zaměřené na adaptibilitu bydlení ve Švédsku 123
SEZNAM UŽITÝCH ZKRATEK
BAGSO Bundesarbeitsgemeinschaft der Seniorenorganisationen
Německá národní asociace seniorských organizací (Německo)
BAUA Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin
Spolkový Institut pro bezpečnost při práci a zdraví (Německo)
BIQG Bundesinstitut für Qualität im Gesundheitswesen
Rakouský národní institut pro kvalitu ve zdravotnictví
BGK Bundesgesundheitkommission Federální komise pro zdraví (Německo)
BMFSFJ Bundesministerium für Familie, Senioren, Freuen und Jugend
Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež (Německo)
BMG Bundesministerium für Gesundheit Spolkové ministerstvo zdravotnictví (Německo)
BMI Body Mass Index Index tělesné hmotnosti
BMSGPK Bundersministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz
Federální ministerstvo sociálních věcí, zdraví, péče a ochrany spotřebitele (Rakousko) BVPG Bundesvereinigung Prävention und Gesundheitsförderung
Spolková asociace pro podporu a prevenci zdraví (Německo)
BZGA Bundeszentrale für gesundheitliche Aufklärung
Spolkové centrum pro výchovu ke zdraví (Německo)
ČR Česká republika
DOSB Deutscher Sportbund Německá olympijská sportovní konfederace
DTB Deutscher Xxxxxx-Bund Německá federace gymnastiky
ESF Evropský sociální fond
EU Evropská unie
FGÖ Fonds Gesundes Österreich Fond Zdravé Rakousko
FRAM Novel Policy Framework for Active, Healthy and Dignified Ageing and Provision of Health and Long Term Care Services
Nový rámec politiky pro aktivní, zdravé a důstojné stárnutí a pro poskytování zdravotních služeb a služeb dlouhodobé péče
GmbH Gesellschaft mit beschränkter Haftung Společnost s ručením omezeným
GÖG Gesundheit Österreich GmbH Rakouský národní institut veřejného zdraví
EHP Evropský hospodářský prostor
MPSV ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
MZ ČR Ministerstvo zdravotnictví České republiky
NAP Národní akční plány
NSZM Národní síť zdravých měst
OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OSN Organizace spojených národů
ÖBIG Österreichisches Bundesinstitut für Gesundheitswesen
Rakouský národní institut pro výzkum ve zdravotnictví
ÖGK Österreichische Gesundheitskasse Rakouský fond zdravotní pojištění ÖPGK Österreichische Plattform Gesundheitkompetenz
Rakouská platforma pro zdravotní gramotnost
ÖPIA Österreichische Plattform für Interdisziplinäre Alternfragen
Rakouská interdisciplinární platforma pro stárnutí
PPP Partnerství veřejného a soukromého sektoru
PPZ Projekty podpory zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR
PRO Pensionärernas riksorganization Švédská národní asociace seniorů RKI Xxxxxx Xxxx-Institut Institut Xxxxxxx Xxxxx (Německo) SALAR Sveriges Kommuner och Landsting Švédská asociace obcí a regionů SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe
Průzkum zdraví, stárnutí a seniorů v Evropě
SKR Sveriges Kommuner och Regioner Švédská asociace lokálních autorit a regionů SPF Sveriges Pensionärförbund Švédská asociace občanů v seniorském věku SveDem Svenska Demensregistret Švédský registr demence
VVV Operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR)
WHO World Health Organization Světová zdravotnická organizace
MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ
Východiska analýzy
Tento dokument „Podklady pro návrh systémového opatření v oblasti zdravého stárnutí. Vícezdrojová analýza“ (dále jen „Analýza“) vznikl v souvislosti s projektem „Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň“ (registrační číslo projektu CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_017/0006207), který je realizován v rámci Operačního programu Zaměstnanost a ze státního rozpočtu České republiky (dále jen ČR) od 1. ledna 2017 do 30. června 2022. Realizátorem projektu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Projekt „Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň“ si klade za cíl systémově a metodicky podpořit rozvoje aktivit zaměřených na institucionální zajištění politiky přípravy na stárnutí na národní, krajské a místní úrovni, a to v návaznosti na strategický dokument „Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013– 2017“ (dále jen NAP). Zdravé stárnutí je jedním z nejdůležitějších témat NAP. Ten vychází z premisy, že zdravý životní styl a prevence nemoci jsou základním předpokladem pro zvýšení kvality a prodloužení aktivního života ve stáří.
Účelem Analýzy je přispět k plnění opatření stávajícího NAP v oblasti podpory zdravého životního stylu včetně prevence, které jsou rozvíjeny jako jedny z klíčových opatření nové strategie STRAPS 2018–2022 a krajských akčních plánů přípravy na stárnutí. Analýza poskytuje sumarizované informace týkající se zmapování systémové podpory prevence v oblasti zdravého životního stylu a zdravého stárnutí v ČR, Německu, Rakousku a Švédsku, a to včetně informací získaných z kvantitativního dotazníkového šetření, který byl realizován s cílem identifikovat bariéry zdravého životního stylu seniorů v ČR. Její součástí je zmapování zahraničních příkladů dobré praxe v oblasti adaptability bydlení v souvislosti s aplikací konceptu celoživotního domova v Německu, Rakousku a Švédsku. Analýza vychází ze statistických údajů uvedených států, z legislativních, strategických a dalších dokumentů a materiálů, které řeší otázku připravenosti státu na stárnutí populace až na krajskou úroveň a které vznikaly v posledních padesáti letech. Dále vychází z odborných publikací zaměřených na problematiku stárnutí populace, seniorů a zdravého stárnutí. Pro účely Analýzy byla užita definice zdravého stárnutí představená Světovou zdravotnickou organizací v roce 2015.
Postup prací a popis použitých metod
Práce související s plněním veřejné zakázky probíhaly ve třech fázích. První fáze plnění veřejné zakázky spočívala v realizaci sekundární analýzy dat. Nejprve byla provedena rešerše dostupných studií, monografií, odborných publikací, akademických statí a webových stránek Světové zdravotnické organizace zaměřená na problematiku zdravého stárnutí a aktivního stárnutí. Cílem rešerše bylo teoreticky ukotvit problematiku zdravého stárnutí a stanovit jeho definici, ze které Analýza čerpá. Následovala realizace komparativní analýzy českého, německého, rakouského a švédského modelu podpory prevence v oblasti zdravého životního stylu a zdravého stárnutí, která spočívala v rešerši dostupných strategických dokumentů a plánů jednotlivých zemí, legislativy, statistik, studií, odborných monografií a článků zaměřených na problematiku zdravého stárnutí a dalších dostupných materiálů řešících otázku připravenosti státu na stárnutí populace v analyzovaných zemích. Dále byl porovnán švédský, německý a rakouský model systémového řešení podpory prevence v oblasti zdravého stárnutí a zdravého životního stylu včetně financování programů zaměřených na zdravé stárnutí. Tyto údaje byly porovnány se zaměřením preventivních programů na národní úrovni v ČR. Následně proběhla rešerše dobrých praxí zaměřených na podporu zdravého životního stylu a zdravého stárnutí
v komparovaných zemích. Dobré praxe byly vyhledány prostřednictvím webových stránek ministerstev a organizací zaměřených na problematiku zdraví v komparovaných zemích, databáze Google Scholar, on-line publikací a brožur věnovaných dobrým praxím. Dobré praxe byly vybrány na základě čtyř předem stanovených kritérií.
Ve druhé fázi plnění veřejné zakázky byla realizována sekundární analýza dat zaměřená na zmapování příkladů dobré praxe v oblasti adaptability bydlení a na řešení bytové politiky v souvislosti s adaptabilitou bydlení ve srovnávaných zemích, a to v rámci konceptu celoživotního domova. Na základě sekundární analýzy dat se identifikovaly čtyři hlavní přístupy k řešení adaptability bydlení, byla provedena charakteristika bytové politiky v komparovaných zemích a byly stanoveny hlavní dokumenty a strategie, které se zaměřují na adaptabilitu bydlení v komparovaných zemích. Následně proběhl výběr příkladů dobré praxe v oblasti adaptability bydlení v Německu, Rakousku a Švédsku. Dobré praxe byly vybrány na základě předem stanovených kritérií.
Současně s realizací sekundární analýzy dat probíhaly přípravy dotazníku pro potřeby kvantitativního výzkumu. Po finalizaci dotazníku se v období od května do srpna 2020 uskutečnil kvantitativní výzkum, který spočíval v dotazníkovém šetření seniorů (face to face) ve věku 64 a více let. Výzkum byl realizován ve všech krajích ČR v domácnostech seniorů a jeho cílem bylo identifikovat bariéry zdravého životního stylu obyvatel ČR. Zpracování dat a jejich analýza byla provedena na 2018 případech a výsledná zjištění z kvantitativního výzkumu byla zahrnuta do závěrečných doporučení v oblasti zdravého životního stylu a zdravého stárnutí pro potřeby ČR.
Třetí fáze prací na veřejné zakázce spočívala v syntéze dat získaných dotazníkovým šetřením a sekundárními analýzami dat. Na základě syntézy dat byla následně navržena konkrétní doporučení v oblasti podpory prevence a zdravého stárnutí v ČR a v oblasti adaptability bydlení v souvislosti s konceptem celoživotního domova pro podmínky ČR. Byla identifikována země s nejlepším systémem prevence v oblasti zdravého životního stylu a zdravého stárnutí (Švédsko) a dále země, která může ČR posloužit v oblasti systémového řešení na národní úrovni jako vzor (Rakousko).
Hlavní zjištění a doporučení
Hlavní zjištění a doporučení rozdělujeme do čtyř oblastí: (1) Systémové řešení problematiky zdravého stárnutí v komparovaných zemích, (2) Hlavní bariéry zdravého životního stylu v ČR, (3) Adaptabilita bydlení a aplikace konceptu celoživotního domova pro podmínky ČR, (4) Souhrnná doporučení v oblasti zdravého stárnutí pro ČR.
1) Systémové řešení problematiky zdravého stárnutí v komparovaných zemích Hlavní zjištění:
Při identifikaci doporučeného přístupu k systémovému řešení problematiky zdravého stárnutí
na úrovni národní a krajské jsme vycházeli z komparativní analýzy dosavadních systémových řešení v komparovaných státech, z národních strategických plánů a realizovaných programů zaměřených na prevenci a zdravé stárnutí. Souhrn úrovní systémových řešení jednotlivých států a hlavních strategických plánů zaměřených na oblast zdravého stárnutí je uveden v Tabulce A.
Tabulka A: Shrnutí systémových řešení a hlavních národních strategických plánů v oblasti zdravého stárnutí
Země | Úrovně systémového řešení zdravého stárnutí | Hlavní národní strategické plány |
ČR | ▪ národní (ministerstva) ▪ kraje (včetně Prahy) ▪ obce | ▪ Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 (MPSV, 2002) ▪ Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří) (MPSV, 2008) ▪ Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 (MPSV, 2012) ▪ Strategie přípravy na stárnutí společnosti pro období let 2019 až 2025 (MPSV, 2020) |
Německo | ▪ národní, ale decentralizovaná zodpovědnost v různých oblastech správy zaměřených na zdravé stárnutí, svěřená jednotlivým spolkovým zemím | ▪ Aktivní a zdravé stárnutí (Strategie Gesund & aktiv älterwerden) ▪ Jeden věk se počítá (Jedes Alter Zahlt) (2016) |
Rakousko | ▪ národní (ministerstva) ▪ regionální: regionální ministerstva, která se rovnoměrně účastní rozhodovacího procesu ▪ lokální (lokální organizace zajišťující veřejnou péči) | ▪ Rakouský federální plán pro seniory „Stárnutí a budoucnost“ (2012) ▪ Zdravotní cíle Rakouska (2011) ▪ Národní akční plán pro pohyb ▪ Národní akční plán pro výživu |
Švédsko | ▪ národní legislativní rámec, ale politiky a strategie týkající se zdravého stárnutí jsou plánovány a implementovány obcemi | ▪ Národní akční plán seniorské politiky (Nationell handlingsplan för äldrepolitiken (1998) ▪ Národní plán kvalitní péče o seniory (Nationell kvalitetsplan for vard och omsorg for aldre personer (2017) |
V ČR za procesy nastavování politik na národní úrovni zodpovídají ministerstva. Krajské a obecní orgány se také podílejí na implementaci některých politik, na rozdíl od Rakouska, Německa a Švédska jsou však krajské a obecní orgány zapojovány do rozhodovacího a vyhodnocovacího procesu nedostatečně. Koordinace vertikální úrovně správy není v ČR stále dostačující a v tomto směru by mohla ČR čerpat z řešení Rakouska nebo Německa, kde jsou v rámci procesů nastavování politik zdravého stárnutí voleny spíše decentralizované přístupy (hlavně v případě Německa) a funguje zde spolupráce na všech úrovních (tj. na úrovni národní, regionální i obecní či lokální). Velmi propracovaným systémovým řešením v oblasti zdravého stárnutí disponuje Švédsko, nicméně vzhledem k odlišnému historickému a administrativnímu backgroundu by pro ČR bylo komplikované čerpat ze švédských národních strategií.
Doporučení:
Pro potřeby ČR ve smyslu přístupů k systémovému řešení na národní úrovni se jako nejvhodnější ukazuje přístup Rakouska. Konkrétně doporučujeme užít metody tzv. mainstreamingu stárnutí, jehož principy jsou obsaženy v Rakouském federálním plánu pro seniory „Stárnutí a budoucnost“ (2012). Na základě zkušenosti z Rakouska doporučujeme zaměřit se na následující:
▪ realizovat mainstreaming stárnutí ve všech oblastech politiky – podpora zdravého stárnutí musí existovat napříč všemi oblastmi politiky, zvláště pak politiky bydlení (koncept celoživotního bydlení, sociální bydlení), mediální politiky, sociální politiky a zdravotní politiky;
▪ podpořit lobování za řešení problematiky zdravého stárnutí v institucích;
▪ podpořit zvyšování povědomí o problematice stárnutí a podpoře zdravého stárnutí
na veřejnosti (více viz Souhrnná doporučení v oblasti zdravého stárnutí pro ČR);
▪ podpořit zapojování starších osob a seniorů do procesů tvorby politik;
▪ podpořit vznik státního rozpočtu pružně reagujícího na demografické stárnutí populace.
2) Hlavní bariéry zdravého životního stylu v ČR
Hlavní bariéry zdravého životního stylu v ČR byly identifikovány na základě analýzy dat získaných kvantitativním šetřením na vzorku 2 018 respondentů starších 65 let ve všech krajích ČR. Celkem byly stanoveny čtyři oblasti bariér zdravého životního stylu v ČR:
Obydlí a bezprostřední okolí seniorů:
▪ rezervy v jednoduchých úpravách obytného prostoru: prahy, chybějící pomocná madla
na WC a ve sprchovém koutě, chybějící schodišťové výtahy
▪ čtvrtina respondentů v posledních třech letech upadla s následky týkajícími se omezené
hybnosti
▪ 25 % respondentů označuje okolí bydliště a hromadnou dopravu za nedostačující z hlediska
bezbariérovosti Zdraví a zdravý životní styl seniorů:
▪ 82 % respondentů uvádí, že má alespoň jednu zdravotní diagnózu
▪ 25 % respondentů pravidelně kouří
▪ 28 % respondentů je odkázáno na pravidelnou pomoc nejbližších Sociální kontakty:
▪ 25 % respondentů se se svými blízkými (příbuzní, přátelé) nesetkává tak často, jak by si přálo
▪ 25 % respondentů pociťuje smutek z důvodu nedostatečného sociálního kontaktu
Ekonomická aktivita:
▪ Necelých 25 % respondentů nemá dostatečný příjem pro utváření úspor
(tzn. 25 % respondentů nemá žádné úspory)
3) Adaptabilita bydlení a aplikace konceptu celoživotního domova pro místní podmínky Hlavní zjištění:
Na základě provedené komparativní analýzy zaměřené na aplikaci konceptu celoživotního bydlení v rámci bytové politiky v Německu, Rakousku a Švédsku bylo zjištěno, že obecným trendem a hlavními prioritami bytové politiky, která podporuje celoživotní bydlení, je kvalita bydlení a jeho dostupnost pro cílové
skupiny a dále zohlednění univerzálního designu bydlení, který splňuje podmínky bezbariérovosti a poskytuje dostatečný komfort všem věkovým skupinám.
Doporučení:
V souvislosti s inovacemi bytové politiky v ČR v souladu s konceptem celoživotního bydlení
navrhujeme:
▪ Vycházet z „Metodiky přístupného prostředí bytového fondu Celoživotní bydlení“ a metodiky „Bezbariérové užívání staveb“. Metodika byla navržena v návaznosti na legislativu a národní akční plány a strategie MPSV. Z tohoto hlediska je tedy vhodným podkladem pro jakékoliv další návrhy a opatření v této oblasti. Vzhledem k tomu, že v metodice jsou jasně popsána technická doporučení a konkrétní úpravy jak pro domy, tak pro byty, je možné ji využít také v případě výstavby sociálních bytů určených seniorům.
▪ Navýšit variabilitu stávajícího bytového fondu.
▪ V oblasti bytové politiky dále vycházet z konceptu Design for all, který se osvědčil ve Švédsku a v dalších skandinávských zemích. Termín Design for all (zkráceně DfA) se užívá nejenom pro návrh bezbariérových řešení v souvislosti s bytovou politikou, ale také jako souhrnné označení pro produkty, služby a systémy navržené tak, aby vyhovovaly všem lidem bez ohledu na věk, zdravotní stav a případný hendikep. V kombinaci s konceptem celoživotního bydlení tak představuje komplexnější řešení problematiky adaptability obydlí, sousedství a městského prostředí populace napříč všemi věkovými kategoriemi a sociálními skupinami.
▪ Témata celoživotního bydlení a Design for all je třeba dostat do povědomí české veřejnosti a rozhodujících orgánů, zvláště pak krajů a obcí. Nezbytná je v tomto směru také spolupráce ministerstev, konkrétně MPSV ČR a MMR ČR.
4) Souhrnná doporučení v oblasti zdravého stárnutí pro ČR
▪ Podpořit proaktivní přístup všech zainteresovaných stran (tj. obyvatelstvo, instituce, stát) a posílit spolupráci mezi zdravotním a sociálním sektorem. Na pozitivní dopady takovéto spolupráce ukazují zkušenosti z Rakouska.
▪ Politiky zaměřené na zdravé stárnutí by neměly směřovat pouze ke zdravým lidem, ale měly by být v souladu s dlouhodobou péčí a s jasně definovanou institucionální podporou formálních i neformálních pečujících (viz níže). Ačkoliv většina mezinárodních i národních programů cílí na podporu zdravého a aktivního stárnutí z důvodu udržení co nejvíce obyvatel produktivních za účelem zachování ekonomického růstu a prosperity, není tento přístup dlouhodobě udržitelný.
▪ Začít opravdu naplňovat strategie na podporu zdravého stárnutí a určit monitorovací indikátory, které umožní kontrolu naplňování těchto strategií (např. index aktivního stárnutí (AAi), nebo střední délka prožitá ve zdraví). Dále existují nástroje pro měření kvality života seniorů (WHO).
▪ Zvýšit kompetence samosprávných obcí a krajů v oblasti zdravého stárnutí. K tomuto cíli je třeba nejprve zmapovat situaci obyvatel napříč kraji pomocí výše uvedených indikátorů, zohlednit lokální potřeby a podmínky v souvislosti se zdravým stárnutím a vytvořit soubor jasných instrukcí aplikovatelných dle situace a potřeb obyvatel jednotlivých krajů. Následně je třeba „přemostit“ institucionální zodpovědnost za jednotlivé kroky procesu.
▪ Zlepšit bezbariérovost obydlí a veřejných prostor (viz výše bod 3).
Závěr
▪ Podpořit dlouhodobou péči v kontextu zdravého stárnutí.
▪ Posílit prevenci a podporu zdravého životního stylu po vzoru Švédska.
▪ Při návrhu a realizaci preventivních programů nastavit pravidelnou a efektivní spolupráci
MPSV ČR a MZ ČR.
▪ Zavést pravidelný monitoring zdravotního stavu populace v souvislosti se sociální
a demografickou situací.
▪ Při návrhu a realizaci strategií a preventivních programů podchytit také krajskou a regionální situaci v souvislosti se zdravotním stavem a sociální situací obyvatel v daných krajích a lokalitách. Víceúrovňová správa v ČR v této oblasti nefunguje dostatečně – na úrovni celostátní vznikají národní akční plány a strategie, nicméně jejich aplikace na konkrétní lokality není dostatečně řešena.
Aby mohla ČR úspěšně čelit výzvě spočívající v demografickém stárnutí populace, která spočívá také v oslabování produktivní části obyvatelstva, je zapotřebí podpořit kvalitu života obyvatel ČR, zvláště pak seniorů a osob v předdůchodovém věku. Za tímto účelem je třeba podpořit nejenom spolupráci MPSV ČR, MZ ČR a MMR ČR při následném navrhování strategií zaměřených na zdravé stárnutí, ale také mezisektorovou spolupráci. Dále je žádoucí posílit informovanost obyvatelstva ohledně preventivních programů zaměřených na zdravé stárnutí, umožnit seniorům zůstat co nejdéle ve vlastním obydlí, které bude plně bezbariérové, institucionálně a finančně podpořit dlouhodobou péči a zajistit její dlouhodobé financování. V neposlední řadě je nutné propojit sociální a zdravotní péči. Jak ukazují příklady z Rakouska, Německa a Švédska, pro úspěšnou implementaci programů zaměřených na zdravé stárnutí nemohou sociální a zdravotní sektor fungovat odděleně.
1. ÚVOD
Demografické stárnutí populace je v současnosti celosvětově diskutovaným problémem. Se zvyšující se střední délkou života přibývá v populaci lidí seniorského věku1 a podle statistik Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO) dochází ke stárnutí populace zvláště evropského regionu. Věkový medián evropské populace je v současnosti nejvyšší na světě a podle statistických ukazatelů bude v roce 2050 25 % evropské populace starší 65 let2 – Německo, Rakousko, Švédsko a ČR nejsou v tomto ohledu výjimkou. Jak můžeme vidět v Grafu 1, počet osob starších 65 let v těchto zemích za posledních 13 let narůstal a bude tomu tak i nadále.
Česko
Německo
Rakousko
Švédsko
150,
137,5
125,
112,5
100,
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Zdroj: EUROSTAT (2020)
Pozn.: Index 2006 = 100; hodnoty vyjadřují změnu počtu osob vzhledem k roku 2006; počet osob ve věku 65 a více let v roce 2006: Česko = 1 455 909, Německo = 15 870 074, Rakousko = 1 357 587, Švédsko = 1 565 377
Demografické stárnutí populace představuje výzvu pro všechny společnosti bez ohledu na jejich ekonomickou vyspělost, nicméně pro ekonomicky vyspělé společnosti, jakými jsou Německo nebo Švédsko, může znamenat ztrátu ekonomické soběstačnosti. Stejně tak se v ČR do budoucna předpokládá postupné oslabování zastoupení produktivní části obyvatelstva3. Za účelem zachování ekonomické soběstačnosti navrhují vlády některých evropských zemí posunutí hranice důchodového věku a prodloužení pracovního života z důvodu snižujícího se podílu výdělečně činných osob v poměru k seniorům. Jedná se především o Německo a Švédsko, které podporují zdraví starších osob za účelem jejich setrvání v pracovním procesu. Na základě některých studií je totiž známo, že špatný zdravotní stav člověka je nejčastějším důvodem odchodu do předčasného důchodu4, špatný zdravotní stav seniora ovšem ovlivňuje také jiné životní oblasti.
1 Vzhledem k tomu, že statistická definice seniorského věku není v Česku ani ve světě jednotná, pro potřeby této Analýzy jsme seniorský věk stanovili na 65 a více let.
2 Healthy ageing. World Health Organization: Regional Office for Europe [online]. Copenhagen [cit. 2020-09-24]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xxx.xxx/xx/xxxxxx-xxxxxx/Xxxx-xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxx.
3 XXXXXXXXX, Xxxxxxxx. Demografické souvislosti stárnutí. Naše společnost. 2007, 1, 24–30.
4 XXXXXXXXX, Xxxxx. The recent trend towards later retirement. Center for Retirement Research. Boston, 2007, 9(1), 1–7.
Zdravotně znevýhodněný senior je vystaven riziku sociální izolace a chudoby5, omezenému přístupu
k sociálním službám a dle místa bydliště také omezenému přístupu ke kvalitní zdravotní péči.
Možnost dožívat se vysokého věku navíc nejde ruku v ruce s vyšší kvalitou života, a to především v případech, kdy delší část postproduktivního věku neprožije jedinec ve zdraví6. Následně nastává situace, kdy prodlužování života nemocného jedince znamená prodlužování jeho závislosti na druhých lidech (neformálních pečujících) nebo na institucích poskytujících potřebnou péči. Takováto situace pak může do budoucna znamenat přetížení formálních i neformálních pečujících a daných institucí, na což upozornil Beard, který říká, že v mnoha evropských zemích nejsou systémová řešení související s přibývající stárnoucí populací dostatečná7. Toto dokazují i studie realizované OECD v posledních dvaceti letech, jež opakovaně zdůrazňují nutnost přizpůsobit politiky stárnutí vzhledem k demografickému stárnutí xxxxxxxx0, což si žádá nejen přizpůsobení sociálních a zdravotních systémů v jednotlivých státech, ale také změny v celé společnosti až na úroveň jednotlivců.
Za účelem podpory kvality života jednotlivců v celé jeho komplexnosti, zamezení přetížení služeb, systémů a ztráty ekonomické soběstačnosti zavedla WHO a EU v posledních 20 letech politické strategie, které se mají podílet na řešení demografického stárnutí9. Jednou z těchto politik jsou principy zdravého stárnutí, jež jsou východiskem pro tuto Analýzu.
5 XXXXX, Xxxxxxx X. Social Isolation, Loneliness and Health Among Older Adults. Journal of Aging and Health. Boston, 2012, 24(8), 1346–1363.
6 XXXXXXXX, Xxxxxx X a Xxxxx XXXXXXX-XXXXXXX. H. Mortality and Morbidity Trends: Is There Compression of Morbidity?
The Journals of Gerontology Series B: Psychological Sciences and Social Sciences. 2012, 66 B (1), 75–86.
7 BEARD, Xxxx R., Xxxxx M. OFFICER a Xxxxxx XXXXXXX. The World Report on Ageing and Health. The Gerontologist. 2016, 56(2), 163– 166.
8 OECD Statistics. OECD Stat [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné z: xxxxx.xxxx.xxx.
9 XXXXXXXXX-BALLESTREROS, Xxxxx. Active Aging: A Global Goal. Current Gerontology and Geriatrics Research. 2013, 1(2013), 4–8.
2. TEORETICKÉ VYMEZENÍ
Cílem této kapitoly je představit zdravé stárnutí v teoretickém kontextu, definovat koncept zdravého stárnutí a shrnout přístupy mezinárodních organizací k problematice demografického stárnutí populace. Důležitou podkapitolu představuje podkapitola 2.3, která se zaměřuje na pojetí zdravého stárnutí z perspektivy WHO a na identifikaci determinantů a indikátorů zdravého stárnutí, se kterými autoři v tomto dokumentu nadále pracují.
2.1 DEFINICE ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ
Termín zdravé stárnutí je v současnosti užíván nejen v odborném, ale také politickém a veřejném diskursu, ačkoli ohledně jeho definice nepanuje konsensus10. Podle Glasse11 se jedná o multidimensionální proces, který pokrývá mnoho životních oblastí. Ve většině odborných studií se koncept zdravého stárnutí opírá o pět hlavních konstruktů, kterými jsou fyziologie, well-being12, zapojování jedince do společnosti, osobní zdroje jedince a vnější faktory13.
Jeden z prvních podnětů pro vymezení konceptu zdravého stárnutí představovalo ustanovení definice zdraví, kterou členské státy WHO přijaly v roce 194814. Zdraví bylo tehdy definováno jako „stav kompletního fyzického, mentálního a sociálního stavu pohody, nikoliv nezbytně absence nemoci”15. Tuto definici následně začaly používat také další organizace a instituce (např. OECD nebo EU) za účelem definice a analýzy procesu stárnutí evropské populace a pro označení politik v oblasti veřejného zdraví.
Na Druhém světovém shromáždění o stárnutí a stáří v Madridu v roce 2002 WHO uceleně představila koncept aktivního stárnutí v dokumentu „Active Ageing: A Policy Framework“. Aktivní stárnutí je zde definováno jako „…proces, který optimalizuje možnosti ke zdraví, účasti a bezpečnosti s cílem zlepšení kvality života seniorů“16. Tento dokument se stal stěžejním při vytváření dalších strategií a politik a sloužil jako hlavní podklad pro „Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí17 pro období let 2013 až 2017“ od MPSV ČR18.
Koncept aktivního stárnutí přejala EU a užívá jej doposud. WHO však v roce 2015 nahradila termín
aktivní stárnutí termínem zdravé stárnutí, jehož definici poprvé představila ve „Světové zprávě o stárnutí
10 XXXXX, Xxxxxxxx a Xxxxxxx XXXXX. Operational definitions of successful aging: A systematic review. International Psychogeriatrics. 2013, 26 (3), 1–9.
11 XXXXX, Xxxxxx X. Xxxxxxxxx the success of successful aging. Annals of Internal Medicine. [online]. 2003, (139), 382–383.
12 Well-being je do češtiny nejčastěji překládáno jako „cítit se v pohodě”. Koncept well-being tak poukazuje na důležitost subjektivního posouzení zdravotního a psychického stavu člověka před objektivním hodnocením jeho zdravotního a psychického stavu.
13 Vývoj definice „zdravého stárnutí“ počínaje rokem 1950: XXXXXX, Xxxx-Xxxxxx a Xxxx XXXXXX. “Healthy Aging” Concepts and
Measures. Journal of the American Medical Directors Association. 2017, 18(6).
14 Koncept zdravého stárnutí byl s největší pravděpodobností poprvé představen WHO.
15 XXXXXX, Xxxx-Xxxxxx x Xxxx XXXXXX. “Healthy Aging” Concepts and Measures. Journal of the American Medical Directors Association. 2017, 18(6).
16 World Health Organization. Active Ageing: A Policy Framework. 2002.
17 Pojem „pozitivní stárnutí“ je užíván v Národním akčním plánu podporujícím pozitivní stárnutí pro vymezení vládní strategie, kterou Národní akční plán představuje. V Národním akčním plánu podporujícím pozitivní stárnutí jsou termíny „zdravé stárnutí“ a „aktivní stárnutí“ užívány volně.
18 Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012.
a zdraví“19. Zdravé stárnutí je zde definováno jako „proces rozvoje a udržení funkčních schopností20, které umožní starším lidem účastnit se aktivně a bez diskriminace společenského dění a radovat se z nezávislého a kvalitního života“21. Přestože existuje více definic zdravého stárnutí22, které se v mnoha směrech překrývají, pro účely této Analýzy v zásadě vycházíme z této definice zdravého stárnutí představené WHO. V podstatě je pro všechny společným jmenovatelem fyzické fungování či častěji uváděné funkční schopnosti (tj. absence invalidity) společně s well-being a podpora těchto stavů u seniorů prostřednictvím příslušných intervencí (viz níže). Cílem těchto intervencí je pak komprese morbidity, tedy snížení podílu let, které člověk prožije v nemoci, dále pak zachování duševní kapacity a umožnění seniorům žít naplněný, kvalitní a aktivní život (což často vyžaduje provedení úpravy nejen v domácnostech seniorů, ale také v sousedství, nejbližším okolí domova a ve veřejné dopravě)23.
2.2 PODPORA SENIORŮ JAKO PROGRAM MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ
V posledních čtyřiceti letech byly příslušnými organizacemi navrženy dokumenty a další strategická opatření, které se zaměřují na podporu kvality života stárnoucí evropské populace. V Tabulce 1 níže jsou uvedeny ty nejdůležitější.
Tabulka 1: Mezinárodní strategie zaměřené na zdravé stárnutí
Organizace | Dokument | Rok vydání | Vize a cíle |
WHO | Strategie a akční plán pro zdravé stárnutí v Evropě 2012–2020 | 2012 | ▪ Umožnit více lidem prožít dlouhý život ve zdraví ▪ Podpořit přístup lidem ke kvalitním zdravotním a sociálním službám ▪ Podpořit osoby staršího věku v plné sociální integraci a v jejich autonomii ▪ Zvýšit povědomí o věkové diskriminaci a věkových stereotypech a snažit se o jejich překonání |
WHO | Světová zpráva o stárnutí a zdraví | 2015 | ▪ Rámec podpory zdravého stárnutí ▪ Systém zdravotních služeb ▪ Prostředí přátelské seniorům |
19 V originále World Report on Ageing and Health (2015).
ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx.xxx?xxxxxxxxxxx-xxxx-xxx--xxxxxxxxxxx--xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxxxx
21“(…) the process of developing and maintaining the functional ability that enables well-being in older age.” (WHO. World Report on Ageing and Health. 2015)
22 Shrnutí definic zdravého stárnutí např. v XXXX Xxxxxx et al. Healthy Ageing: How is it defined and measured? Australasian Journal on Ageing. 2004, 23 (3)
XXXX-XXXXX Xxxxxxxxx et al. Predictors of healthy ageing: public health policy targets. BMC Health Services Research. 2016, 16 (S5) 23 World Report on Ageing and Health. Luxembourg: World Health Organisation, 2015. Dostupné z: xxxxx://xxxx.xxx.xxx/xxxx/xxxxxx/00000/000000
WHO | Globální strategie a akční plán pro stárnutí a zdraví pro roky 2016–2020 | 2016 | ▪ Podpora zdravého stárnutí v každé zemi ▪ Rozvoj prostředí příznivého pro stárnutí ▪ Nastavení zdravotnického systému pro potřeby starší populace ▪ Rozvoj udržitelných systémů, které nabízejí dlouhotrvající péči (v domácnostech, komunitách a institucích) ▪ Podpora monitoringu, měření a výzkumu v oblasti zdravého stárnutí |
WHO | Decade of Healthy Ageing 2020–2030 (navazuje na Globální strategii a Akční plán pro stárnutí a zdraví) | duben 2020 ve formě návrhu | ▪ Jedním z cílů strategie bude spolupráce vlád, občanské společnosti, mezinárodních agentur, profesionálů, akademické sféry, médií a soukromého sektoru po dobu deseti let s cílem zlepšení života seniorů, jejich rodin a komunity, ve které žijí. |
OSN | Zásady OSN pro stárnutí (UN Principles for Older Persons) | 1991 | ▪ Zásady obsahují návrh principů, které by měly vlády jednotlivých členských států implementovat do svých národních programů. ▪ Důraz je kladen na lidská práva a důstojnost a na rovnost mužů a žen. ▪ Hlavní zásady vztahující se dle OSN na celou populaci včetně seniorů, které by měly být umožněny všem, jsou: zachování nezávislosti a důstojnosti, integrace do společnosti a péče o sebe a seberealizace. |
OSN | Madridský Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí (přijat na Druhém světovém shromáždění OSN o stárnutí a stáří) | 2002 | ▪ Hlavním posláním dokumentu je zabezpečit práva seniorů, podpořit ochranu seniorů a uznat jejich společenský přínos a roli ve společnosti. |
MPSV ČR | Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013–2017 | 2012 | ▪ Politiky přípravy na stárnutí v ČR ▪ Ochrana lidských práv starších osob ▪ Zdravé stárnutí ▪ Celoživotní učení ▪ Zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ▪ Dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce ▪ Kvalitní prostředí pro život seniorů |
Zdroj: INESAN, 2020
Doporučení obsažená ve výše uvedených strategických dokumentech směřují do následujících oblastí týkajících se života starších osob a seniorů24:
24 XXXXX Xxxx a XXXXXXXX Xxxxxxxx. Sociální souvislosti aktivního stáří. Praha: Karolinum, 2017. ISBN 9788024636122, 51–52.
▪ definice a dodržování lidských práv seniorů,
▪ zajištění ekonomického a sociálního zabezpečení,
▪ využití odborných znalostí a zkušeností seniorů v zaměstnání a vytváření příležitostí
pro jejich aktivní uplatnění na trhu práce,
▪ zajištění rovnosti příležitostí po celý život včetně staršího věku v oblasti vzdělávání,
▪ maximální integrace a podpora participace seniorů ve společnosti,
▪ rozvoj mezigenerační spolupráce a solidarity,
▪ zabezpečení kvality života všech starších osob ve společnosti,
▪ podpora zdraví a péče s důrazem na prevenci a komplexnost a kontinuitu zdravotních
a sociálních služeb pro seniory.
V následující podkapitole se podrobněji zaměřme na strategie WHO zaměřené na zdravé stárnutí. Nechceme tímto opomenout výše uvedené strategie, nicméně strategie WHO je nejucelenější a nejobsáhlejší.
2.3 STRATEGIE SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE ZAMĚŘENÉ NA ZDRAVÉ STÁRNUTÍ
Pro WHO je podpora zdravého stárnutí jedním z hlavních strategických cílů období 2015–2030. Podpora zdravého stárnutí a tvorba strategií reagujících na potřeby starších osob a seniorů jsou podle WHO zdravou investicí do budoucnosti, v níž mají starší lidé svobodu volby být, kým chtějí, a dělat to, čeho si cení. Jedním z aktuálních dokumentů, který je zaměřen na zdravé stárnutí, je „Strategie a akční plán pro zdravé stárnutí v Evropě, 2012–2020“25 vydaný v roce 2012. Tato strategie je zaměřena na intervence, které vycházejí ze čtyř prioritních oblastí evropského politického rámce Health 202026. Pro účely této analýzy vycházíme jak z výše uvedené Strategie, tak i ze „Světové zprávy o stárnutí a zdraví“27 (2015), která byla vydána návaznosti na výše uvedenou strategii jakožto první dokument tohoto typu. Za účelem konceptualizace problematiky zdravého stárnutí dále vycházíme z „Globální strategie a Akčního plánu ke stárnutí a zdraví“28 a také přihlížíme k aktuálně připravovanému dokumentu „Decade of Healthy Ageing 2020–2030“, který vzniká jako druhý „Akční plán Globální strategie a Akčního plánu ke stárnutí a zdraví“.
Ve „Strategii a Akčním plánu pro zdravé stárnutí v Evropě“ stanovila WHO jako hlavní cíl implementaci dosavadních znalostí a zjištění souvisejících se zdravým stárnutím za účelem maximalizace funkční způsobilosti starších lidí a seniorů. Zároveň jsou ve Strategii stanoveny čtyři strategické oblasti, pět prioritních intervencí a čtyři vedlejší intervence, na které by se měly nadnárodní organizace a vlády jednotlivých států podle WHO zaměřit29. Na tyto strategické cíle navazuje WHO v „Globální strategii a Akčním
25 V originále Strategy and action plan for healthy aging in Europe 2012–2020. Dokument byl WHO vydaný v roce 2012.
26 K prioritním oblastem iniciativy Health 2020 patří: zdravé stárnutí v průběhu života; prostředí, které je vůči starším lidem a seniorům podporující; zacílení zdravotnictví a systému dlouhodobé péče směrem ke stárnoucí populaci; posílení výzkumu a praxe založené na důkazech (tzv. evidence based).
27 World Report on Ageing and Health. Luxembourg: World Health Organisation, 2015. Dostupné z: xxxxx://xxxx.xxx.xxx/xxxx/xxxxxx/00000/000000
28 V originále Global strategy and action plan on Aging and Health (2017)
29 World Health Organization. Strategy and Action Plan for Healthy Aging in Europe 2012–2020. 2012.
plánu pro stárnutí a zdraví“, kde uvádí pět základních strategických cílů, které mají celosvětově podpořit dlouhý a zdravý život, a tedy zdravé stárnutí. Mezi tyto strategické cíle patří:
▪ závazek k jednání v oblasti zdravého stárnutí ve všech zemích
▪ rozvoj prostředí příznivého pro stárnutí30
▪ nastavení zdravotního systému na základě potřeb starší populace
▪ rozvoj udržitelných systémů pro poskytování dlouhodobé péče (v domácnostech, komunitách a institucích)
▪ zkvalitnění měření, monitoringu a výzkumu zaměřených na zdravé stárnutí
V Grafu 2 jsou znázorněny uvedené strategické cíle a oblasti, kterým je v jednotlivých strategických cílech věnována pozornost. Pro potřeby této analýzy se zaměřujeme na oblast cíle č. 3, která se zaměřuje na podporu funkční způsobilosti a vnitřní kapacity jedince, neboť tato oblast přímo souvisí s podporou zdravého životního stylu, a dále na oblast č. 2 – prostředí příznivé pro stárnutí, kam spadá kromě jiného také úpravy bydlení a domácností seniorů pro jejich potřeby.
Graf 2: Rámec zdravého stárnutí podle Světové zdravotnické organizace
Zdroj: INESAN, inspirace grafickým zpracováním dle Xxxxxxxxx Xxxxx (2016).
Všechny strategie navržené WHO se opírají o koncept tzv. funkční způsobilosti či schopnosti, která je základním předpokladem zdravého stárnutí a při posuzování dobré praxe a intervencí je tím hlavním, co je třeba sledovat. Funkční způsobilost je ovlivněna vnitřní kapacitou jedince a vnějšími faktory (prostředím).
30 V originále age friendly environment.
Vnitřní kapacita jedince a vnější faktory pak společně ovlivňují pocit pohody, jinak také tzv. well-being31. Na úrovni jednotlivce pak funkční způsobilost zahrnuje schopnost jedince:
▪ uspokojit svoje základní potřeby,
▪ vzdělávat se a samostatně se rozhodovat,
▪ být mobilní,
▪ budovat a udržovat vztahy,
▪ přispívat společnosti32.
Na základě analýzy strategických plánů a dokumentů WHO byly pro potřeby této Analýzy stanoveny determinanty a indikátory zdravého stárnutí, které jsou uvedeny v Grafu 3.
Graf 3: Determinanty a indikátory zdravého stárnutí
genetika ekonomické
determinanty
INDIVIDUÁ'LNI' FÁKTORY
životní styl
strava
fyzická aktivita
zlozvyky
behaviorální determinant y
ZDRAVÉ STÁRNUTÍ
fyzické prostředí
bydlení životní
EXTERNI' FÁKTORY
prostředí
bezbariérová doprava
nemoci (i chronické)
biologické determinanty
sociální
determinanty sociální služby
Zdroj: INESAN, 2020
Xxxxx Xxxxxxxxxx v článku „Engaging older people in healthy and active lifestyles: a systematic review“ uvádí shrnutí intervencí navržených WHO k podpoře zdravého stárnutí u starších osob a seniorů, kde jsou uvedeny jak intervence, které z dlouhodobé perspektivy neměly výsledky, tak ty, které se osvědčily33. Osvědčené intervence se zaměřují na následující:
▪ Oblast sociálního fungování: úspěšné intervence v této oblasti jsou spokojenost a fungování ve vztahu, sociální participace a vazby v komunitě.
▪ Zdravotní stav: zdravotní screening, uvědomělost, hodnoty týkající se zdraví, fyzická
aktivita.
▪ Psychologické faktory: spokojenost se životem, well-being, kognitivní fungování.
▪ Fyzická aktivita: fyzický výkon, rychlost chůze, motivace.
31 World Health Organization. World Report on Ageing and Health [online]. 2015, 28.
32 EUROHEALTHNET. Healthy ageing [online]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxx.xx
33 XXXXXXXXXX Xxxxx et al. Engaging older people in healthy and active lifestyles: a systematic review. Ageing & Society. 2016, 2051.
▪ Víceoblastní zaměření: tj. na vazby v komunitě, změny životního stylu, počet aktivit, kterým
se senior věnuje, fyzické zdraví, duchovní zdraví34.
Jak můžeme vidět, uvedené oblasti, na které se intervence zaměřují, a celý koncept zdravého stárnutí v pojetí WHO jsou poměrně komplexní. Podpora zdravého stárnutí proto vyžaduje nejenom systémová a legislativní opatření, ale také aktivní zapojení jedinců, zvláště pak seniorů, do rozhodovacích procesů (více viz kapitola 3.5). Je proto třeba seniory v jejich přístupu ke zdravému stárnutí pozitivně motivovat, zavést programy zaměřené na prevenci, které budou mít měřitelné cíle a při návrhu programů vycházet z realizovaných dobrých praxí.
2.4 VYMEZENÍ DOBRÉ PRAXE V SOUVISLOSTI SE ZDRAVÝM STÁRNUTÍM
Hlavním cílem dobré praxe je zlepšit fungování určité společenské instituce, a to na základě převzetí určitých principů fungování jiné instituce, která se jeví jako úspěšná35. Pro účely této Analýzy byla dobrá praxe definována jako „program, který se zaměřuje na prevenci a podporu zdravého stárnutí a jeho výsledkem je prokázané zlepšení v té oblasti, na kterou se program zaměřuje“.
Při výběru dobrých praxí z vybraných zemí jsme vycházeli z konceptu funkční způsobilosti seniorů a z výše stanovených indikátorů a determinantů zdravého stárnutí. Dobrou praxi zaměřenou na zdravé stárnutí a prevenci jsme rozdělili do tří tematických oblastí, na které se budeme dále podrobněji zaměřovat u výše uvedených států:
▪ fyzické prostředí (bezbariérovost veřejných míst, dopravy a budov)
▪ sociální zapojení seniorů (možnosti dobrovolnických aktivit, účast ve spolcích, volnočasové vyžití)
▪ zdravý životní styl a well-being
Jednotlivé příklady dobré praxe byly vybrány na základě několika kritérií:
Kritéria dobré praxe
▪ Cílová skupina, na kterou je nebo byla dobrá praxe zaměřena, je ve věku 65 a více let.
▪ Dobrá praxe spadá do alespoň jedné z výše uvedených tematických oblastí, které se váží
k funkční způsobilosti seniora a k podpoře zdravého stárnutí.
▪ Dobrá praxe byla realizována v letech 2000–2019.
▪ Byly prokázány pozitivní dopady opatření na zdraví a well-being seniorů.
Vybrané dobré praxe jsou uvedeny v příslušných kapitolách věnovaných jednotlivým zemím a byly vyhledány prostřednictvím webových stránek ministerstev, databáze Google Scholar a on-line publikací a brožur věnovaných konkrétním dobrým praxím.
34 XXXXXXXXXX Xxxxx et al. Engaging older people in healthy and active lifestyles: a systematic review. Ageing & Society. 2016, 2051– 2052.
35 XXXXXX Xxxxxx. Teoretické a metodologické základy “výzkumu” dobré praxe. Aula. [online] 2010, 18 (3), 5–6.
2.5 POUŽITÉ ODBORNÉ PUBLIKACE A INFORMAČNÍ ZDROJE
Active Ageing: A Policy Framework. WHO, 2002. Dostupné z: xxxxx://xxxx.xxx.xxx/xxxx/xxxxxxxxx/xxxxxx/00000/00000/XXX_XXX_XXX_00.0.xxx?xxxxxxxxx0
XXXXXXXX XXXX, Xxxxxxx. Policies on Ageing and Health. A selection of innovative models. Multisectoral action for a life course approach to healthy ageing. B.m.: Swiss Federal Office of Public Health (FOPH). Division of International Affairs, 2016. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxx- xxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxx/xxx/XXXXXX_XXXXXXX_XXXXXX_000000.xxx
XXXXX, Xxxxxxxx a Xxxxxxx XXXXX. Operational definitions of successful aging: A systematic review. International Psychogeriatrics. 2013, 26(3), 1–9. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/000000000_Xxxxxxxxxxx_xxxxxxxxxxx_xx_xxxxxxxxxx_xxxxx_X_xx stematic_review/link/0c96052a1707f91b82000000/download
XXXXXXXX, Xxxxxx M a Xxxxx XXXXXXX-XXXXXXX. H. Mortality and Morbidity Trends: Is There Compression of Morbidity? The Journals of Gerontology Series B: Psychological Sciences and Social Sciences. 2012, 66 B (1). Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/00000000_Xxxxxxxxx_xxx_Xxxxxxxxx_Xxxxxx_Xx_Xxxxx_Xxxxxx ssion_of_Morbidity
XXXXXXXX Xxxxxx a Xxxxxxxxx XXXXXX a kol. Člověk ve zdraví i v nemoci. Praha: Karolinum, 2018.
Decade of Healthy Ageing 2020–2030. Development of a proposal for a Decade of Healthy Ageing 2020–2030
WHO, 2019. Dostupné z:
XXXXX, Xxxxxx X. Xxxxxxxxx the success of successful aging. Annals of Internal Medicine. 2003, (139), 382–
383. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/00000000_Xxxxxxxxx_xxx_Xxxxxxx_xx_Xxxxxxxxxx_Xxxxx
Global strategy and action plan on ageing and health. WHO, 2017. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx.xxx/xxxxxx/XXX-XXXX-0000.xxx?xxx0
LAFORTUNE, Xxxxxx a Gaëlle BALESTAT. Trends in Severe Disability among Elderly People: Assessing the Evidence in 12 OECD Countries and the Future Implications. OECD Health Working Papers. 2007, 26. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx- xxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxx/000000000000.xxx?xxxxxxxx0000000000&xxxxx&xxxxxxxxxxxxx&xxxxxxxxxX00XX 4E40A66C1AAC758B1839C1742C4
Madrid International Plan of Action on Ageing. United Nations, 2002. Dostupné z: xxxxx://xxx.xx.xxx/xx/xxxxxx/xxxxxxxxxx/xxxx/Xxxxxx_xxxx.xxx
XXXXXX Xxxxx et al. Defining Successful Aging: A Tangible or Elusive Concept? The Gerontologist. 2014, 1–12. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/000000000_Xxxxxxxx_Xxxxxxxxxx_Xxxxx_X_Xxxxxxxx_xx_Xxxxxxx
_Concept
XXXXXXXXXX Xxxxx et al. Engaging older people in healthy and active lifestyles: a systematic review. Ageing & Society. 2016. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/000000000_Xxxxxxxx_xxxxx_xxxxxx_xx_xxxxxxx_xxx_xxxxxx_xxx estyles_A_systematic_review
XXXXXX, Xxxx-Xxxxxx a Xxxx XXXXXX. “Healthy Aging” Concepts and Measures. Journal of the American Medical Directors Association. 2017, 18 (6). Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/000000000_Xxxxxxx_Xxxxx_Xxxxxxxx_xxx_Xxxxxxxx
Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. Praha: Ministerstvo práce
a sociálních věcí, 2012. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/00000/000000/XXX_0000-0000_000000.xxx/x000x00x-x000-x000-0000- ddebf427f05a
XXXXX Xxxxxx. Policies for Healthy Ageing: An Overview. OECD Health Working Papers. 2009, 42. Dostupné
z:xxxxx://xxx.xxx/00.0000/000000000000.
XXXX Xxxxxx et al. Healthy Ageing: How is it defined and measured? Australasian Journal on Ageing. 2004, 23 (3). Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/00000000_Xxxxxxx_xxxxxx_Xxx_xx_xx_xxxxxxx_xxx_xxxxxxxx
Principles for Older Persons. United Nations, 1991. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx.xxx/Xxxxxxxxx/XxxxxxxxxxxxXxxxxxxx/xxxxxxxxxxxx.xxx
XXXX-XXXXX Xxxxxxxxx et al. Predictors of healthy ageing: public health policy targets. BMC Health Services Research. 2016, 16 (S5). Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/000000000_Xxxxxxxxxx_xx_xxxxxxx_xxxxxx_Xxxxxx_xxxxxx_xxxxx y_targets
Strategy and Action Plan for Healthy Aging in Europe 2012–2020. WHO, 2012. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xxx.xxx/xx/xxxxxx-xxxxxx/Xxxx-xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxxxxxxxxx/0000/xxxxxxxx-xxx- action-plan-for-healthy-ageing-in-europe,-20122020
XXXXX Xxxx a Xxxxxxxx XXXXXXXX. Sociální souvislosti aktivního stáří. Praha: Karolinum, 2017.
XXXXXX Xxxxxx. Teoretické a metodologické základy “výzkumu” dobré praxe. Aula. 2010, 18 (3). Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/0000-0_xxxxxx_xxxxxx.xxx
World Health Organization. Active Ageing: A Policy Framework. 2002.
World Health Organization. Strategy and Action Plan for Healthy Aging in Europe 2012–2020. 2012.
World Report on Ageing and Health. Luxembourg: World Health Organisation, 2015. Dostupné z: xxxxx://xxxx.xxx.xxx/xxxx/xxxxxx/00000/000000
3. PODPORA PREVENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU A ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH
Cílem této kapitoly je identifikovat a představit systémové přístupy k problematice zdravého stárnutí a v oblasti prevence v ČR, Německu, Rakousku a ve Švédsku na všech úrovních správy popsat funkce jednotlivých subjektů, používané nástroje a principy. Jejím cílem je dále poskytnout souhrn realizovaných preventivních programů a aktivit zaměřených na podporu zdravého stárnutí obyvatel uvedených zemí včetně uvedení vybraných příkladů dobrých praxí. V neposlední řadě má za cíl představit zdroje financování preventivních aktivit, jakými jsou například státní rozpočet, fondy apod. a roli, kterou ve financování zaujímá stát a místní samosprávy. V této kapitole jsou také uvedeny příklady dobré praxe vybrané na základě indikátorů představených v kapitole 2.4.
Kapitola je rozdělena celkem na pět podkapitol. První čtyři podkapitoly se zaměřují na jednotlivé komparované země (ČR, Německo, Rakousko a Švédsko), pátá podkapitola komparuje systémová řešení v oblasti zdravého životního stylu a zdravého stárnutí v daných zemích, upozorňuje na slabá místa systémového řešení zdravého stárnutí v Česku a představuje návrh na užití metody mainstreamingu zdravého stárnutí po vzoru Rakouska.
3.1 ČESKÁ REPUBLIKA
Stejně jako všechny ostatní vyspělé země Evropy postihuje ČR demografické stárnutí populace, přičemž osoby starší 65 let zde tvoří 18,3 % populace36. Průměrná délka života v ČR byla v roce 2019 79,1 let, což je
o 4 roky více než v roce 2000. Podle dlouhodobých prognóz bude podíl starších osob v ČR nadále narůstat a bude provázen poklesem podílu obyvatel v produktivním věku37. Především bude v populaci narůstat počet lidí starších 70 let, etapa stáří se tak časově prodlouží a stáří bude představovat stále významnější fázi lidského života. Cca v posledních 20letech se proto také v ČR dostává do popředí zájmu problematika dlouhověkosti a kvality života ve stáří38. Koncept aktivního či zdravého stárnutí začal být v ČR na úrovni politiky používán kolem roku 2000 a následně se začínal etablovat ve strategických dokumentech ministerstev a národních akčních plánech MPSV.
Za účelem zjištění míry podpory aktivního stárnutí byly vytvořeny tzv. indexy aktivního stárnutí, které byly použity například v projektu „Novel policy framework for active, healthy and dignified ageing and provision of health and long term care services“ realizovaného Univerzitou Karlovou v Praze a MZ ČR39, kde byly srovnány indexy aktivního stárnutí ČR a ostatních zemí EU. Na základě výzkumu realizovaného v rámci tohoto projektu bylo zjištěno, že ČR má v porovnání se zkoumanými zeměmi OECD dlouhodobě
36 OECD a European Observatory on Health Systems and Policies. State of Health in the EU: Czech Republic Country Health Profile 2017. Paris: OECD Publishing, 2017. 1.
37 XXXXXXXXX, Xxxxxx. Životní situace seniorů v kontextu demografického stárnutí v České republice. Praha, 2010. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. 186.
38 Ibid. 187.
39 Projekt byl financovaný Evropským programem pro zaměstnanost a sociální solidaritu (European Programme for Employment and Social Solidarity) a byl realizován v letech 2011–2013. Jedním z výstupů tohoto projektu je dokument „Active and healthy ageing for better long-term care: A fresh look at innovative practice example“ z roku 2013, který shrnuje závěry projektu (Zdroj: Novel policy framework for active, healthy and dignified ageing and provision of health and long term care services. European Centre for Social Welfare Policy and Research [online]. Vienna [cit. 2020-07-23]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xxxxxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxx/000).
poměrně nízké indexy následujících indikátorů aktivního stárnutí: fyzická aktivita, očekávaná délka života ve věku 55 let a mentální zdraví40. Další srovnání s průměrem zemí OECD ukázalo, že česká dospělá populace konzumuje více alkoholu (až o dva litry ročně více na osobu, než je evropský průměr) a více kouří (18 % dospělé populace)41. Stejně tak míra obezity je v ČR nad evropským průměrem a stále narůstá42. Ve výzkumném šetření realizovaném společností INESAN v roce 2020 pro potřeby této Analýzy čeští senioři uvedli, že alkohol pijí v průměru dvakrát týdně, nejčastěji pivo a víno (viz Graf 4) a 25 % seniorů pravidelně kouří v průměru 12 cigaret denně. Průměrný Body Mass Index (BMI)43 u je českých seniorů 27, což značí, že průměrný český senior trpí nadváhou.
Graf 4: Množství alkoholických nápojů konzumovaných během typického dne
32
25
44
pivo
12
72
16
víno
10
80
10
destiláty
nevypije nic 1 2 a více
Zdroj: INESAN (2020, N=1733/1796/1750)
Pozn.: 1 pivo = 0,5l; 1 víno = 0,2 l; 1 destilát = 0,05 l
údaje jsou v procentech
Z projektu „Novel policy framework for active, healthy and dignified ageing and provision of health and long term care services“ dále vyplývá, že pokud se zásadním způsobem nezmění přístup seniorů k vlastnímu zdraví, bude stále přibývat těch, kteří seniorský věk prožijí ve špatném zdravotním stavu44. Této predikci z roku 2013 do určité míry odpovídají data získaná kvantitativním šetřením realizovaném společností INESAN v roce 2020. Získaná data ukazují, že senioři svůj fyzický a psychický stav hodnotí spíše jako dobrý, 17 % seniorů ho hodnotí dokonce jako velmi dobrý. Na druhou stranu 23 % seniorů hodnotí svůj fyzický a psychický stav jako spíše špatný a čtyři procenta z nich jako velmi špatný, jak můžeme vidět v Tabulce 2.
40 XXXXXXXXX, Xxxxxxx, Xxxxx X. XXXXXXXXXX a Xxx XXXXXXXXXXXX. Active and healthy ageing for better long term care: A fresh look at innovative practice example. Vienna, 2013.
41 OECD a European Observatory on Health Systems and Policies. State of Health in the EU: Czech Republic Country Health Profile 2017. Paris: OECD Publishing, 2017. 1.
42 Ibid.
43 Index tělesné hmotnosti (BMI) vyjadřuje vztah mezi tělesnou hmotností a tělesnou výškou. Normální hodnota BMI se pohybuje
v rozmezí 18,5–25. Hodnoty pod 18,5 signalizují podváhu či podvýživu, hodnoty nad 25 signalizují nadváhu, nad 30 obezitu.
44 XXXXXXXXX, Xxxxxxx, Xxxxx X. XXXXXXXXXX a Xxx XXXXXXXXXXXX. Active and healthy ageing for better long term care: A fresh look at innovative practice example. Vienna, 2013. 18.
Tabulka 2: Typologie podle sebehodnocení fyzického a psychického stavu
Zdroj: INESAN (2020, N=2014)
Pozn.: ∑ = 100 %
Dalším charakteristickým rysem ČR, který souvisí s problematikou stárnutí, je výskyt silné mezigenerační solidarity a udržování vazeb v rodině45, jež mají za následek poměrně vysoké zastoupení neformálních pečujících v české populaci, kteří o seniory v případě potřeby pečují. Data získaná v rámci projektu SHARE (Survey of Health, Ageing, and Retirement in Europe) ukazují, že čeští senioři se významně spoléhají na neformální péči poskytovanou blízkými a příbuznými, což má za následek značné vytížení neformálních pečujících a do určité míry také vzrůstající sociální izolaci seniorů, kteří žijí sami46. Třetina seniorů v kvantitativním výzkumu realizovaném pro účely této Analýzy uvedla, že alespoň občas potřebuje pomoc jiné osoby, deset procent ji potřebuje často a tři procenta jsou na pomoci jiné osoby závislé. Ve většině případů je péče zajišťována členy domácnosti či dalšími příbuznými osobami47.
V porovnání se zeměmi západní Evropy jsou čeští senioři poměrně málo aktivní v oblasti dobrovolnické činnosti a účasti na volnočasových aktivitách v různých klubech a spolcích. Na individuální úrovni však dobrovolnická činnost kromě jiného souvisí se zdravotním stavem jedince, proto je na základě provedených výzkumů možné předpokládat, že se zlepšením zdravotního stavu českých seniorů stoupne také jejich zájem o dobrovolnické a jiné čxxxxxxx00. Data získaná kvantitativním šetřením pro účely této Analýzy ukazují, že se dobrovolnictví věnují pouze čtyři procenta seniorů, zároveň se však 11 % respondentů občas podílí na organizaci veřejné události a v 17 % se zapojuje do společenského dění ve svém okolí.
Následující podkapitoly se zaměřují na principy systémového řešení zdravého stárnutí v ČR, dále poskytují výčet realizovaných preventivních programů zaměřených na zdravé stárnutí včetně programu Město přátelské seniorům. Další podkapitoly pak představí příklady dobré praxe a podporu státu a místních samospráv.
45 XXXXX, Xxx. Mezigenerační solidarita. Brno, 2004. Výzkumná zpráva. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
46 XXXXXXXXX, Xxxxxxx, Xxxxx X. XXXXXXXXXX a Xxx XXXXXXXXXXXX. Active and healthy ageing for better long term care: A fresh look at innovative practice example. Vienna, 2013.
47 Výsledky kvantitativního výzkumu realizovaného v rámci projektu Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň pro účely této Analýzy. INESAN, 2020.
48 XXXXXX, Xxxx. Working with Older Volunteers: A practical guide. London: Age Concern Books, 1993.
SYSTÉMOVÉ ŘEŠENÍ PREVENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ
V ČR je podobně jako v jiných evropských státech uplatňována víceúrovňová správa politik zaměřených na zdravé a aktivní stárnutí. Politiky přípravy na stárnutí jsou koordinovány pomocí národních programů a akčních plánů49, strategie a akční plány přípravy na stárnutí jsou převážně v gesci MPSV ČR a MZ ČR. Tyto dokumenty se snaží koordinovat a sumarizovat opatření reagující na fenomén stárnutí populace. Reagují na mezinárodní dokumenty a snaží se aplikovat koncept aktivního a zdravého stárnutí do českých podmínek50. Politiky zaměřené na problematiku zdravého stárnutí jsou do praxe v ČR uváděny také Radou seniorů.
Za jeden z prvních strategických dokumentů v oblasti aktivního stárnutí je považována národní verze plánu WHO „Zdraví pro všechny v 21. století“ s názvem „Zdraví 21“, který však uceleně nepojednává o problematice stárnutí. Implementační fáze tohoto plánu probíhala v letech 2003–2005, nicméně některé termíny plnění se vztahují až do roku 2020. Na tento dokument dále navázaly další strategické dokumenty a plány, uvedené v Tabulce 3.
Tabulka 3: České strategické a koncepční dokumenty zaměřené na problematiku zdravého stárnutí
Název dokumentu | Rok vydání |
Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 (MPSV) | 2002 |
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny ve 21. století (MPSV) | 2002 |
Program výzkumu v oblasti stárnutí pro 21. století51 | 2003 |
Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří) (MPSV) | 2008 |
Národní strategie podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013–2017 (MPSV) | 2012 |
Informace o realizaci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity v České republice (MPSV) | 2012 |
Memorandum pro Evropský rok 2012 (MPSV) | 2012 |
Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (MZ) | 2012 |
Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013–2017 (MPSV) | 2013 |
Strategie přípravy na stárnutí společnosti 2019–2025 (MPSV) | 2019 |
Strategický rámec Zdraví 2030 (MZ) | 2020 |
INESAN, 2020
50 Jak v České republice stárnout aktivně a zdravě? Strategický plán projektu FRAM. Ministerstvo zdravotnictví České republiky,
2012. 43.
51 Dokument byl vytvořen jako výstup projektu, na kterém participoval Program OSN pro problematiku stárnutí spolu s Mezinárodní gerontologickou a geriatrickou asociací.
Prvním uceleným koncepčním dokumentem na národní úrovni, který byl zaměřen výhradně na problematiku stárnutí byl „Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007“. V souvislosti s oblastí zdravého stárnutí se zaměřuje na zvýšení odpovědnosti jedinců ke svému zdraví, jejich motivace ke zdravému životnímu stylu a na odstraňování překážek aktivního stárnutí. Hlavními nástroji tohoto programu byly informační kampaně, podpora sociálních a výcvikových programů a akce v oblasti dopravy52.
Na tento dokument navázal „Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012“ s podtitulem „Kvalita života ve stáří“. Prioritními tématy programu byly aktivní stárnutí, prostředí a komunita vstřícná ke stáří, zlepšení zdraví a zdravotní péče ve stáří, podpora rodiny a pečovatelů, podpora participace na životě společnosti a ochrana lidských práv53.
Dalším navazujícím dokumentem je „Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017“, který vychází z dokumentů OSN – „Madridského Mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí“54 a „Zásad OSN pro seniory“55. Aktualizovaná verze akčního plánu se zaměřuje na osm prioritních oblastí:
▪ realizace politiky přípravy na stárnutí v ČR,
▪ zajištění a ochrana lidských práv starších osob,
▪ celoživotní učení,
▪ zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění,
▪ dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce,
▪ kvalitní prostředí pro život seniorů,
▪ zdravé stárnutí,
▪ péče o nejkřehčí seniory s omezenou soběstačností56.
Hlavním cílem tohoto akčního plánu je zajištění dodržování a ochrany lidských práv a seniorů. V oblasti zdravého stárnutí upozorňuje na nedostatečnou prevenci a osvětu zaměřené na zdravé stárnutí a zároveň akcentuje důležitost a potenciál místních samospráv v rozvoji zdravých podmínek pro starší osoby a seniory. Dokument se také zaměřuje na problematiku péče o nejkřehčí seniory57. V tomto směru upozorňuje na nedostatečnou provázanost systému péče o seniory prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb. Z dokumentu je patrná snaha o změnu přístupu k problematice stárnutí, která se odráží i ve změně názvu strategie, jež reflektuje mezinárodní kontext, tedy zaměření na potenciál starších osob58.
52 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003–2007. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2007. [cit. 2020-09-
24]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx-xx-xxxxxxxx-xx-xxxxxx-xxx-0000-xx-0000.
53 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012: Kvalita života ve stáří. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008. [cit. 2020-09-24]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/00000/000000/xxxxxxxx_xx_xxx.xxx/0000x000-x000- 881c-0ab0-22d1600948be
54 Madrid International Plan of Action on Ageing. United Nations, 2002 [cit. 2020-7-29]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xx.xxx/xx/xxxxxx/xxxxxxxxxx/xxxx/Xxxxxx_xxxx.xxx
55 Principles for Older Persons. United Nations, 1991 [cit. 2020-7-29]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxx.xxx/Xxxxxxxxx/XxxxxxxxxxxxXxxxxxxx/xxxxxxxxxxxx.xxx
56 Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003–2007. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2007, 2. [cit. 2020- 09-24]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx-xx-xxxxxxxx-xx-xxxxxx-xxx-0000-xx-0000.
57 „Křehkost“ je lékařský pojem. Senior je označen za křehkého, pokud má vyšší náchylnost k nemocem a stresovým podnětům (Zdroj: XXXXXXX Xxxxxx et al. Křehký pacient a primární péče, 2011. Praha: Grada Publishing).
58 Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013–2017. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014.
Politiky zaměřené na problematiku zdravého a aktivního stárnutí jsou v ČR do praxe uváděny především následujícími orgány státní správy:
▪ Ministerstvo práce a sociálních věcí,
▪ Rada vlády pro seniory a stárnutí populace,
▪ Ministerstvo zdravotnictví.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)59
MPSV je hlavním národním koordinátorem politik zaměřených na problematiku zdravého a aktivního stárnutí v ČR, a to jak na resortní, tak na meziresortní úrovni60. Mezi jeho hlavní činnosti zaměřené na problematiku stárnutí patří:
▪ příprava strategických dokumentů;
▪ národní dotace podporující politiku stárnutí na krajích, dotace pro pro-seniorské
a seniorské organizace;
▪ pravidelná zasedání Rady vlády pro seniory a stárnutí populace;
▪ projekt z Evropského sociálního fondu „Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň“;
▪ osvěta a ocenění:
▪ každoroční odborná mezinárodní konference k Mezinárodnímu dni seniorů
(1. října)61;
▪ Dny seniorů;
▪ pravidelné udělování Ceny Rady vlády pro seniory a stárnutí populace významným osobnostem, mezinárodní spolupráce v oblasti přípravy na stárnutí62.
Politiky zaměřené na stárnutí jsou centrálně administrované MPSV, nicméně jejich realizaci mají na starosti aktéři na regionální a krajské úrovni, případně také neziskové organizace. Konkrétní strategie a cíle jsou stanoveny v Národních akčních plánech (NAP) a odpovědnost za ně pak nesou kromě MPSV také další ministerstva a orgány státní správy63.
Rada vlády pro seniory a stárnutí populace64
Rada vlády pro seniory a stárnutí populace (dále jen Rada) je stálým poradním orgánem vlády pro otázky týkající se seniorů a stárnutí populace. Zřízena byla usnesením vlády č. 288 v roce 2006 v návaznosti na usnesení vlády č. 1482 k Informaci o plnění Národního programu přípravy
Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/00000/000000/XXX_000000.xxx/0xx000xx-xxx0-xxx0-00x0-0x0x0x0000x0
59 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/ 60 Politika přípravy na stárnutí v České republice. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2015. 14. 61 Konference se pořádá v rámci ESF projektu „Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň“.
62 Senioři a politika stárnutí. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx-x-xxxxxxxx-xxxxxxxx
63 Politika přípravy na stárnutí v České republice. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2015. 10–15.
64 Rada vlády pro seniory a stárnutí populace. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xx/xxxx-xxxxx-xxx-xxxxxxx-x-xxxxxxxx-xxxxxxxx
na stárnutí na období let 2003 až 2007. Rada se skládá z 28 členů (zástupci ministerstev, Senátu, Poslanecké sněmovny, samosprávy, zaměstnavatelů, odborových svazů, seniorských organizací, zdravotních pojišťoven a odborné veřejnosti) a předsedou rady je ministr práce a sociálních věcí65. Rada usiluje o vytvoření podmínek pro zdravé, aktivní a důstojné stárnutí a stáří v České republice a pro aktivní zapojení starších osob do ekonomického a sociálního rozvoje společnosti v kontextu demografického vývoje.
Ministerstvo zdravotnictví66
Na podporu aktivního a zdravého stárnutí se zaměřuje také Ministerstvo zdravotnictví ČR. Cílem této podpory je zlepšení kvality života starších občanů a napomoci jim k tomu, aby mohli být také ve starším věku přínosem pro společnost, čímž MZ zároveň cílí na snížení neudržitelného tlaku na zdravotnické systémy67. Za relevantní dokumenty pro oblast zdravého stárnutí vydané MZ lze považovat „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“ (dále jen „Zdraví 2020“). „Zdraví 2020“ je rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR a nástrojem pro implementaci programu „WHO Zdraví 2020“, který byl schválen 62. zasedáním Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu v září 2012 na programové období 2014–2020. Hlavním cílem strategie je zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, jimž lze předcházet. Národní strategie obsahuje celkem čtyři prioritní oblasti, z nichž nejrelevantnější pro oblast zdravého stárnutí je Prioritní oblast 1: Realizovat celoživotní investice do zdraví a prevence nemocí, posilovat roli občanů a vytvářet podmínky pro růst a naplnění jejich zdravotního potenciálu68. V rámci Prioritní oblasti 1 byl vytyčen cíl 5 Zdravé stárnutí, který stanovuje, že do roku 2020 by měli mít lidé nad 65 možnost plně využít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na životě společnosti. V rámci Cíle 5 pak bylo stanoveno několik dílčích úkolů, které MZ plánovalo do roku 2020 naplnit69.
Na „Zdraví 2020“ navazuje nový vnitrostátní strategický rámec politiky v oblasti zdraví „Strategický rámec Zdraví 2030“. Smyslem tohoto dokumentu je vyzvat všechny společenské struktury k ochraně, udržení a zlepšení zdraví občanů ČR. Konkrétní cíle nebo programové priority zaměřené na podporu zdravého a aktivního stárnutí nejsou v dokumentu specifikovány70. Strategické cíle „Zdraví 2030“ jsou následující:
▪ zlepšení zdravotního stavu populace,
▪ optimalizace zdravotnického systému,
▪ podpora vědy a výzkumu71.
65 Status Rady. Rada vlády pro seniory a stárnutí populace. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné
z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xx/xxxxxx-xxxx
66 Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/
67 Evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. 2012. Dostupné
z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/Xxxx/xxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-x-xxxxxxx-xxxxxxxxx-x-xxxxxxxx-xxxxxxxx_0000_0.xxxx
68 Zdraví 2020: Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky. 2014. 9–12. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/00000/000000/XXX_000000.xxx/0xx000xx-xxx0-xxx0-00x0- 5e7b0e9376b2.
69 Ibid., 12
70 Zdraví 2030: Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030. Praha: Seminář Ministerstva zdravotnictví, 2019. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxx-xxxxxxx- pece_17382_3970_1.html
71 Zdraví 2030: Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030. Praha: Seminář Ministerstva zdravotnictví, 2019. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxx-xxxxxxx- pece_17382_3970_1.html
Na místní úrovni dále vznikají koncepční dokumenty připravované jednotlivými městy. Příkladem může být město Brno, které připravilo koncepční dokument „Plán aktivního stárnutí ve městě Brně“. Jedná se o první dokument tohoto druhu v ČR na místní úrovni. Byl vytvořen ve spolupráci Kanceláře Brno – Zdravé město s Kanceláří strategie města Magistrátu města Brna, odborným zpracovatelem pak byla společnost GaREP. „Plán aktivního stárnutí ve městě Brně“ byl součástí projektu Rozvojové dokumenty Strategie pro Brno, na který město získalo finance z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem dokumentu bylo nastavit proces systematických kroků vedoucích ke zlepšení podmínek pro zdravé a aktivní stárnutí v Brně72.
PREVENTIVNÍ PROGRAMY A PROJEKTY
Dosavadní preventivní programy zaměřené na problematiku zdravého stárnutí, které v ČR vznikly a vznikají, reagují na strategické cíle národních akčních plánů a strategií. Za nejúspěšnější preventivní program z níže uvedených lze vzhledem k rozsahu realizovaných aktivit považovat Město přátelské seniorům. V rámci tohoto programu se podařilo realizovat aktivity skoro v celé ČR. České veřejné zdravotní pojišťovny se zaměřují na podporu prevence v oblasti zdraví seniorů formou finančních příspěvků na konkrétní aktivity a vyšetření. Na zapojení veřejných zdravotních pojišťoven do této oblasti se více zaměřujeme v kapitole 3.1.4.
Mezi preventivní programy a projekty zaměřené na řešení problematiky zdravého stárnutí realizované v ČR, patří:
▪ Zdravé stárnutí I. a II.,
▪ Projekt Nový rámec politiky pro aktivní, zdravé a důstojné stárnutí a poskytování zdravotních služeb a služeb dlouhodobé péče,
▪ Město přátelské seniorům.
Zdravé stárnutí I. a II. – Aktivizace seniorů v regionech (2010–2011)73
Projekt byl financován dotačním programem Projekty podpory zdraví MZ ČR. Teoreticky projekt respektuje evropský kontext (např. dokument Rady EU o stárnutí) a kontext národní (tj. „Program Zdraví 21“ a „Národní program přípravy na stárnutí“)74. Projekt navázal na jiný projekt MZ ČR z roku 2008 „Zdravé stárnutí-Implementace evropského projektu v ČR“, který vedl k vytvoření regionálních platforem mezioborové spolupráce v oblasti zdravého stárnutí a z jeho hodnocení vyplynul požadavek na opakování projektu po dvou letech.
Cíle projektu
▪ stanovit priority zdravého stárnutí v regionech prostřednictvím
koncepčního a strategického podkladu pro ekonomicky efektivní programy a projekty;
72 Plán aktivního stárnutí ve městě Brně. Brno: Statutární město Brno, 2012. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxx_xxxxxx/xxxxxx_xxxxx/xxxxxxxxx_xxxxx_xxxx/XXXX/xxxxxxxx/xxxx.xxx
73 Zdravé stárnutí I. a II.: Aktivizace seniorů v regionech. Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné z:
xxxx://xxx.xxx.xx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx-x-xx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-x-xxxxxxxxx Upravit citaci
74 Zdravé stárnutí I. a II.: Aktivizace seniorů v regionech. Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné z:
xxxx://xxx.xxx.xx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx-x-xx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-x-xxxxxxxxx
▪ pokračovat a rozšiřovat kontakty regionálních platforem pro aktivity v oblasti zdravého stárnutí: výměna informací a zkušeností, vzájemná podpora, doplňující se činnosti s cílem navazovat a prohlubovat mezioborovou spolupráci především mezi zdravotní a sociální sférou včetně místních samospráv, vzdělávacích institucí, nevládních organizací a podnikatelskou sférou + spolupráce s Národní sítí zdravých měst a KHS;
▪ seznámit odbornou veřejnost s možnostmi aktivizace seniorů a příklady dobré praxe
v Evropě a v ČR;
▪ propagovat národní projekty a dobré praxe v EU prostřednictvím neformální spolupráce
s Healthy Ageing při EuroHealthNet75.
Výstupy projektu
▪ audiovizuální dokumenty o projektech k aktivizaci seniorů v pražském regionu – „Babočky
a dědočky“ (Elpida, o.p.s.)76;
▪ audiovizuální dokument „Zdravé stárnutí podle Frýdku-Místku“77.
Nový rámec politiky pro aktivní, zdravé a důstojné stárnutí a poskytování zdravotních služeb a služeb dlouhodobé péče (zkráceně FRAM)78 (2007–2013)
Tento projekt byl realizován Centrem pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy s partnerskou účastí Ministerstva zdravotnictví ČR za podpory Evropské unie z programu pro zaměstnanost a sociální solidaritu Progress79. Projekt se skládal ze čtyř propojených klíčových aktivit: analýzy a sběru dat, výměně zkušeností, politických doporučení a diseminace doporučení80.
Cíle projektu
▪ podpořit kvalitu, dostupnost a efektivitu výdajů na služby zajišťující zdravotní, sociální a dlouhodobou péči – projekt FRAM chce tohoto cíle dosáhnout skrze navržení nových pravidel a postupů, které by podpořily aktivní, zdravé a důstojné stárnutí v České republice;
▪ nashromáždění statistických dat o stárnoucí populaci a zranitelných skupinách, zhodnotit úspěšné politiky v oblasti podpory aktivního a zdravého stárnutí v ČR a v rámci EU;
▪ vylepšení koordinace politik mezi relevantními účastníky prostřednictvím navrhování politického rámce;
▪ převést principy zdravého a aktivního stárnutí, prevence a poskytování dlouhodobé péče do praktických doporučení, které umožní obcím plánovat a zajišťovat nástroje dlouhodobé péče a služby, při nichž by uplatňovaly principy aktivního, zdravého a důstojného stárnutí;
75 Zdravé stárnutí I. a II.: Aktivizace seniorů v regionech. Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné z:
xxxx://xxx.xxx.xx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx-x-xx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-x-xxxxxxxxx 76 Více o dokumentu na: xxxxx://xxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxx/xx-x-xxxxx-xxxxxxx-x-xxxxxxx. 77 Dokument dostupný na: xxxx://xxx.xxx.xx/xxxx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxx-0).
78 Novel Policy Framework for Active, Healthy and Dignified Ageing and Provision of Health and Long Term Care Services, dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/x-xxxxxxxx. Odkaz na informace o projektu v angličtině: Novel policy framework for active, healthy and dignified ageing and provision of health and long term care services: HACzechR. European Centre for Social Welfare Policy
and Research [online]. Vienna [cit. 2020-09-24]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xxxxxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxx/000.
79 O projektu FRAM. FRAM Aktivní a zdravé stárnutí [online]. 2020 [cit. 2020-09-24]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/x- projektu
80 Klíčové aktivity. FRAM Aktivní a zdravé stárnutí [online]. 2020 [cit. 2020-09-24]. Dostupné z xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx- aktivity
▪ zvýšit povědomí o potenciálech aktivního a zdravého stárnutí jak na národní, tak na místní úrovni81.
Výstupy projektu
▪ Strategický plán projektu FRAM82;
▪ seniorská kalkulačka – nástroj pro zjištění počtu seniorů v konkrétní obci83;
▪ Bedekr aktivního stárnutí aneb Jak se orientovat v krajině aktivního stárnutí a dlouhodobé péče – průvodce pro občany a samosprávy84.
▪ Zpráva o dobré praxi v oblasti aktivního stárnutí a poskytování služeb dlouhodobé péče na municipální úrovni85
Program „Město přátelské seniorům“86
Program Město přátelské seniorům vznikl v roce 2005 z iniciativy WHO v rámci projektu Národní síť Zdravých měst ČR (dále jen NSZM), který je certifikován WHO. NSZM zastřešuje od roku 1994 zdravá města, obce a regiony v Česku, která ke svému postupu používají nástroje pro kvalitu života, zdraví a udržitelného rozvoje. Cílem programu Město přátelské seniorům je přizpůsobování místního prostředí a služeb tak, aby byly pro starší generaci přátelské, přístupné a podpořily jejich aktivitu. Program se podílí na poskytování příležitostí v oblasti aktivit a zlepšování zdraví seniorů, jejich bezpečí, pohody a jejich zapojení do chodu města87.
Jednotlivé činnosti a aktivity jsou v rámci programu realizovány v celkem devíti oblastech, jak jsou uvedeny na webových stránkách programu88:
▪ město bez bariér,
▪ společenský život,
▪ vstřícná komunikace a informace,
▪ místní doprava,
▪ mezigenerační vztahy,
▪ místní sociální a zdravotní služby,
▪ domov a bezpečí,
81 XXXXXXXXX Xxx et al. Zpráva o dobré praxi v oblasti aktivního stárnutí a poskytování služeb dlouhodobé péče na municipální úrovni [online]. Projekt FRAM, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2012, str. 5. [cit. 2020-04-03]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxx/xxx_xxxxxx/0x00xx00xx0xxxxx0xx00000xxx00000/xxxxxx-x-xxxxx-xxxxx.xxx
82 Jak v České republice stárnout aktivně a zdravě? Strategický plán projektu FRAM. Projekt FRAM, Ministerstvo zdravotnictví ČR,
2013. [cit. 2020-04-03]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxx?xxxxx00
83 Seniorská kalkulačka. Projekt FRAM, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2013. [cit. 2020-04-03]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx?xxxxx00
84 HOLMEROVÁ Xxx et al. Bedekr aktivního stárnutí. Projekt FRAM, FHS UK, 2013. [cit. 2020-04-03]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxx?xxxxx00
85 XXXXXXXXX, Xxx, Xxxxx XXXXXXXX, Xxxx XXXXXXXXXX a Xxxxxxx XXXXXXXXX. Zpráva o dobré praxi v oblasti aktivního stárnutí a poskytování služeb dlouhodobé péče na municipální úrovni. Praha, 2012.
86 Město přátelské seniorům. Města přátelská seniorům: Národní síť zdravých měst ČR [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné z:
87 Město přátelské seniorům. Města přátelská seniorům: Národní síť zdravých měst ČR [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné z:
88 Ibid.
▪ zaměstnání a aktivita,
▪ zdraví a životní styl.
V rámci programu Město přátelské seniorům, bylo za posledních 15 let realizováno celkem 334 činností zaměřených na podporu seniorů. Činnosti se uskutečnily v celkem 71 městech a obcích ČR, ve 13 městských částích Prahy a v celkem sedmi krajích ČR. V Tabulce 4 jsou uvedeny jednotlivé oblasti zaměření a úrovně, na kterých byly jednotlivé programy realizovány. V oblasti dobrých praxí zaměřených na zdravé stárnutí je nejaktivnějším krajem kraj Vysočina, v němž se dobré praxe uskutečňují v devíti z výše uvedených deseti oblastí. Ze zapojených měst a obcí se ve všech výše uvedených oblastech až na oblast „místní doprava” angažuje nejvíce Brno. Nejméně dobrých praxí je realizováno v oblastech „město bez bariér“ a „mezigenerační vztahy“. V těchto oblastech by proto stálo za to uvažovat o zlepšeních a o realizaci projektů, zvláště s ohledem na stále narůstající počet seniorů, kteří mají nějaký pohybový hendikep. V tabulkách níže uvádíme od každé oblasti zaměření jeden příklad dobré praxe.
Tabulka 4: Seznam dobrých praxí realizovaných v rámci programu Město přátelské seniorům
MĚSTO BEZ BARIÉR |
VozejkMap.cz89 ▪ Realizátor: Česká asociace paraplegiků ▪ Zdroje financování: Nadace Vodafone ▪ Doba trvání programu: stále trvá ▪ Oblast realizace: celá ČR Aplikace a webová stránka VozejkMap je interaktivní mapou, která sdružuje bezbariérově přístupná místa. V současné době zahrnuje více než 12 500 míst. Místa vkládají samotní uživatelé mapy nebo provozovatelé jednotlivých bezbariérových míst a data ověřuje administrátor. Web a mobilní aplikace vznikly za finanční podpory Nadace Vodafone. Aplikace je určena pro chytré telefony s operačním systémem iOs, Android i Windows Mobile. Aplikace je určena pro vozíčkáře, pro blízké, přátele a zaměstnavatele, aby mohli pro vozíčkáře plánovat cesty a trasy a dále pro rodiny s kočárky. Aplikace je ke stažení zdarma a nevyžaduje registraci, spolupracuje s GPS, dovede navigovat, přidávat fotografie, komentáře i hodnocení míst. |
MÍSTNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ SLUŽBY |
Program 3G-tři generace90 ▪ Realizátor: občanské sdružení HESTIA ▪ Zdroje financování: dárci a partneři (město Praha, MPSV, a další) ▪ Doba trvání programu: 2011–nyní ▪ Oblast realizace: Praha (středisko), dále Jičín, Kroměříž, Opava, Ústí nad Labem, Kadaň, Karlovy Vary, Liberec Hlavním cílem programu 3G-tři generace je pomoci vytvoření dlouhodobého přátelského vztahu mezi dobrovolníkem, dítětem a rodinou. Dalším cílem je podpořit pozitivní mezigenerační soužití, vést děti |
89 VozejkMap. Česká asociace paraplegiků [online]. [cit. 2020-09-09]. Dostupné z: xxxxx://xxxxx.xx/xxxxxxxxx/
90 PROGRAM 3G-TŘI GENERACE. Hestia [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xx-xxxxxx/xxxxxxx-0-x-xxx- generace
k respektu a úctě ke starším a zanechat v participantech příjemné vzpomínky. Programu se účastní rodina, úplná i neúplná s alespoň jedním dítětem, kterému chybí kontakt s generací starší, než jsou jeho rodiče. Tato rodina se pod dohledem koordinátorky setkává s dobrovolníkem starším 50 let po dobu šesti měsíců na jedno až dvě odpoledne v týdnu a věnují se volnočasovým aktivitám.
ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ STYL |
Cykloterapie za využití cyklorikši91. ▪ Realizátor: Statutární město Ústí nad Labem ▪ Zdroje financování: město Ústí nad Labem, Dobrovolnické centrum a Městské služby ▪ Doba trvání programu: duben 2019 – nyní ▪ Oblast realizace: Ústí nad Labem Město Ústí nad Labem testuje provoz elektrické tříkolky (cyklorikši), která bude sloužit k aktivitě známé jako Cykloterapie – Cycling without age. Oddělení cestovního ruchu, pod které Projekt Zdravé město spadá, iniciovalo pořízení jednoho kusu cargo kola s cílem rozšířit nabídku městského cyklocentra pro osoby s omezenou možností pohybu, čímž se usnadní pohyb seniorům, hendikepovaným dětem a dalším cílovým skupinám. Město pořídilo cyklorikšu a díky spolupráci s Městskými službami a Dobrovolnickým centrem se ji podařilo uvést do testovacího a následně pilotního provozu. Cílem této dobré praxe je podpořit společenské jednání a kontakt s potenciálními uživateli, tedy posílit aktivity jak ve sportovní, tak v sociálně zdravotní problematice města. |
SPOLEČENSKÝ ŽIVOT |
Letní tábor pro xxxxxxx00 ▪ Realizátor: Senior Point Havlíčkův Brod ▪ Zdroje financování: kraj Vysočina ▪ Doba trvání programu: první tábor byl realizován v roce 2017, dále v letech 2018 a 2019 ▪ Oblast realizace: kraj Vysočina Letní tábor pro seniory má velmi podobný charakter jako dětské tábory. Program pro seniory je připravován v hotelu Svratka i mimo něj pěti vedoucími. Senioři mají ranní budíček, rozcvičku, dopolední, odpolední i večerní program (soutěže, vzdělávací aktivity, výlety po okolí, celotáborová hra). Pro velký zájem se tábor konal již třikrát (v letech 2017, 2018 a 2019) a byl rozšířen na celokrajskou úroveň93. |
VSTŘÍCNÁ KOMUNIKACE A INFORMACE |
Modul webu města pro seniory (Dačice) 94 ▪ Realizátor: město Dačice ▪ Zdroje financování: město Dačice |
91 Cykloterapie za využití cyklorikši. Dobrá praxe: Galerie udržitelného rozvoje [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z:
xxxxx://xxxxxxx.xxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxx-xxxxx/xxxx-x.x.xxxxxxxxxxxx
92 Kraj Vysočina: Letní tábor pro seniory. Dobrá praxe: Galerie udržitelného rozvoje [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z:
xxxxx://xxxxxxx.xxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxx-xxxxx/xxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx-xx-xxxxxxx-xxxxx-xxxxx
93 Kraj Vysočina: Letní tábor pro seniory. Dobrá praxe: Galerie udržitelného rozvoje [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z:
xxxxx://xxxxxxx.xxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxx-xxxxx/xxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx-xx-xxxxxxx-xxxxx-xxxxx
94 Dačice: Modul webu města pro seniory. Města přátelská seniorům [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxx-xxxxx/xxxxxx-xxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxx-xxx-xxxxxxx
▪ Doba trvání programu: není uvedeno
▪ Oblast realizace: jedná se o webové stránky
MÍSTNÍ DOPRAVA |
Služba senior taxi95 ▪ Realizátor: přes 70 měst a obcí v ČR ▪ Zdroje financování: dotace konkrétních měst a obcí, příspěvkové organizace, klienti ▪ Doba trvání programu: cca od roku 2017 (není přesně uvedeno) ▪ Oblast realizace: konkrétní města a obce Senior taxi nebo podobná doprava je službou užívanou ve více než 70 městech a obcích v ČR. Taxi (nebo podobné auto) na zavolání slouží pro dopravu k lékaři, na nákupy nebo do divadla. Využívat ho mohou lidé nad 65 nebo 70 let, dále hendikepovaní, držitelé průkazů ZTP a ZTP/P, v některých městech pak musí mít uživatel průkaz, který vydává radnice nebo její příslušný sociální odbor. Ceny za službu se liší podle toho, kdo službu provozuje (města, příspěvkové organizace). Klienti platí za jednu jízdu nejčastěji od 10 do 50 korun, nebo od 8 do 13 korun za kilometr. V roce 2018 zaznamenali reportéři Radiožurnálu velký zájem o tuto službu například v Plzni, kde přikupovali pět nových aut. |
MEZIGENERAČNÍ VZTAHY |
„Hodinoví vnuci“ ze středních škol96 ▪ Realizátor: Praha 8 (poprvé realizováno v Bohumíně) ▪ Zdroje financování: sponzoři, soukromí dárci ▪ Doba trvání programu: od roku 2017 ▪ Oblast realizace: střední školy v Praze 8 a domovy pro seniory Projekt vychází z projektu „Hodinový vnuk“, který vznikl v roce 2015 v Bohumíně jako aktivizační, mezigenerační a dobrovolnický projekt. Podstatou projektu je, že studenti středních škol navštěvují klienty domovů pro seniory a domy s pečovatelskou službou a stávají se na hodinu denně „vnukem“ nebo „vnučkou“. Studenti navštěvují seniory ve dvojici a chodí s nimi na procházky, povídají si s nimi, hrají společenské hry, zpívají apod. Do projektu jsou zapojeny tři školy z Prahy 8 (Střední odborná škola sociální, Střední odborné učiliště kadeřnické, Karlínská obchodní akademie) a v roce se do něj 2017 zapojilo 21 vnuček a tři vnuci97. |
95 Službu senior taxi nabízí téměř 70 měst a obcí. Města přátelská seniorům [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxx-xxxxx/xxxxx-xxxxxx-xxxxxx-xxxx-xxxxxx-xxxxx-00-xxxx-x-xxxx
96 Hodinový vnuk [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xx/
97 Senioři z Prahy 8 mají své „Hodinové vnuky“. Městská část Praha 8 [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z:
xxxxx://x.xxxxx0.xx/xxxxxxx-x-xxxxx-0-xxxx-xxx-xxxxxxxx-xxxxx-0.xxxx
DOMOV A BEZPEČÍ |
Nedám se!98 ▪ Realizátor: Plzeň – magistrátní odbor sociálních služeb a Městská policie Plzeň ▪ Zdroje financování: není uvedeno ▪ Doba trvání programu: září 2016 ▪ Oblast realizace: obec Prášily (Šumava) Projekt Nedám se! byl prvním realizovaným bezpečnostně-sociálním projektem cíleným na plzeňskou seniorskou populaci ve věku 60+. Byl realizován v roce 2016 v obci Prášily na Šumavě, a to formou třídenního interaktivního workshopu. V obci se uskutečnil praktický výcvik 35 plzeňských seniorů, absolventů Plzeňské senior akademie uskutečněné v rámci Městských obvodů Plzeň 2 a Plzeň 3. Součástí projektu byl výcvik sebeobrany, orientace v terénu, sestavování identikitu99, výcvik střelby z pistole a vlastnoručně vyrobených luků, trénink paměti a vědomostní testy z místopisu a historie, workshopy zaměřené na sociální pomoc či návody, jak nenaletět podvodníkům a na koho se obrátit v případě nouze. |
ZAMĚSTNÁNÍ A AKTIVITA |
Hravé čtení100 ▪ Realizátor: Základní škola profesora Xxxxxx Xxxxxxxx, Most ▪ Zdroje financování: není uvedeno ▪ Doba trvání programu: 2008–2013 ▪ Oblast realizace: ZŠ profesora Xxxxxx Xxxxxxxx, Most Projekt byl zaměřen na zapojení seniorek do místních aktivit. Xxxxxxxx – bývalé učitelky, se v rámci projektu věnovaly četbě s dětmi, které mají poruchy učení. Pomáhaly jim tak rozvíjet jejich slovní zásobu, zlepšovat vyjadřování a čtení s porozuměním daného textu. Projekty podobného charakteru, ve kterých jsou senioři zapojováni do čtení dětem, byly mimo program „Města přátelská seniorům“ v posledních asi 15 letech realizovány ve více městech ČR, například v rámci projektu Celé Česko čte dětem101. |
Příklady dobré praxe byly vybrány na základě indikátorů uvedených v kapitole 2.5 a při výběru byly zohledněny tři oblasti: sociální zapojení seniorů, zdraví a well-being. V této kapitole neuvádíme žádný příklad dobré praxe, která spadá do oblasti fyzického prostředí (tj. sociální a bezbariérové bydlení), vzhledem k tomu, že projekty realizované v této oblasti se ve velké míře provádějí pod záštitou programu Národní síť zdravých měst (Města přátelská seniorům). Příklady dobrých praxí NSZM zaměřené na zlepšování fyzického prostředí seniorů v souvislosti s bezbariérovostí veřejných prostor uvádíme v kapitole 3.1.2.
98 Plzeň: Projekt "Nedám se!" pro seniory. Dobrá praxe: Galerie udržitelného rozvoje [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z:
xxxxx://xxxxxxxx.xxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxx-xxxxx/xxxxx-xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxx-xx
99 Identikit je termín užívaný v kriminologii pro portrét hledané osoby.
100 Babička a dědeček do školy. Celé Česko čte dětem [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxx- aktivity/babicka-a-dedecek-do-skolky/clanek-39).
101 Babička a dědeček do školy. Celé Česko čte dětem [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxx- aktivity/babicka-a-dedecek-do-skolky/clanek-39).
V posledních letech vzniklo několik brožur, které poskytují přehled realizovaných programů a dobrých praxí zaměřených na zdravé stárnutí. Patří mezi ně například „Bedekr aktivního stárnutí“ (2013), který se zaměřuje na podporu aktivního stárnutí na místní úrovni, nebo „Dobrá praxe jako inspirace“, vydaná NSZM.
SOCIÁLNÍ ZAPOJENÍ SENIORŮ |
Projekt Sousedé plus102 ▪ Realizátor: Mezigenerační a dobrovolnické centrum TOTEM, z.s. ▪ Zdroje financování: MPSV, nezisková organizace TOTEM, jednotlivé kraje, v nichž jsou spolky založeny ▪ Doba trvání programu: 2013–nyní ▪ Oblast realizace: všechny kraje v ČR kromě Královéhradeckého a Moravskoslezského Mezigenerační dobrovolnický projekt na podporu sousedské výpomoci vychází z rakouského konceptu Zeitbank55+. Funguje na základě vytvoření spolku, kde si zapojení členové navzájem vypomáhají různými činnostmi – např. senior potřebuje pomoci s nákupem a na oplátku poskytne výuku na hudební nástroj. Spolek také organizuje různé aktivity podporující soudržnost komunity. Tyto komunity či skupiny jsou zakládány v jednotlivých obcích dle zájmu občanů a často spadají pod neziskové organizace působící v dané lokalitě. |
Komunitní centrum Klementinka103 ▪ Realizátor: město Mladá Boleslav ▪ Zdroje financování: město Mladá Boleslav ▪ Doba trvání programu: 2017–nyní ▪ Oblast realizace: Mladá Boleslav Komunitní centrum má charakter mezigeneračního centra, ve kterém se senioři setkávají s rodinou a přáteli. Součástí komunitního centra je zahrada zrekonstruovaná v roce 2017 s odpočinkovou zónou, seniorským fit centrem a zahradní šachovnicí. Centrum dále nabízí tělocvičnu a společenskou místnost a sídlí v něm také Dobrovolnické centrum, které se podílí na přípravě programů a aktivit určených pro seniory. |
SenSen: Senzační senioři104 ▪ Realizátor: Nadace Charty 77/Xxxxx Xxxxxxx + partneři (neziskové a seniorské organizace, knihovny, muzea, místní samospráva, jednotlivci) ▪ Zdroje financování: Nadace Charty 77 – příspěvky dárců a sponzorů ▪ Doba trvání programu: první realizace v roce 2012, dále v letech 2014–2019 Platforma zaštiťuje více než 150 seniorských klubů a organizací v České republice a jejím cílem je podpora aktivního života seniorů a jejich zapojení do společnosti a boření mýtů o seniorech. Vytváří své programy a projekty, do kterých je možné se zapojit (př. Cena Senior roku, projekt Národní kronika, mezigenerační projekt Dopis vnoučeti, sportovní akce). |
102 Sousedé plus [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxx-xxxx.xx/
103 O nás. Klementinka: Komunitní centrum [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/x-xxx/
104 O nás. SenSen: Senzační senioři [online]. 2017 [cit. 2020-08-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/x-xxx
ZDRAVÍ A WELL-BEING |
Klub Aktiv105 ▪ Realizátor: Klub Aktiv, z.s. ▪ Zdroje financování: dotace, granty, členské příspěvky ▪ Doba trvání programu: 2011–nyní ▪ Oblast realizace: České Budějovice Klub Aktiv je klubem sdružujícím občany starší 50 let a dospělé s hendikepem, kteří mají zájem o zapojení do vzdělávacích, zájmových, společenských a kulturních akcí. Sdružení organizuje celoživotní vzdělávání, vzdělávací programy, poznávací a zájmové akce a sportovní aktivity. |
Pochodem proti Alzheimeru / Pochod proti Alzheimerově chorobě106 ▪ Realizátor: Elpida, o.p.s., Centrum podpory veřejného zdraví (SZÚ) ▪ Zdroje financování: jednotliví organizátoři ▪ Doba trvání programu: každoročně v rámci mezinárodního dne Alzheimerovy choroby ▪ Oblast realizace: Praha, Jihlava, Liberec, Plzeň, Frýdek – Místek V rámci mezigeneračního festivalu Olds Cool připravili realizátoři k příležitosti připomenutí Světového dne Alzheimerovy choroby pochod. Realizace tohoto pochodu měla upozornit na důležitost pohybu jakožto prevence proti mnoha chorobám a propagovat chůzi jako formu pohybu, která je vhodná i pro lidi vyššího věku. Pochod byl dlouhý dva kilometry a na jeho konci dostali účastníci informace o Alzheimerově chorobě a její prevenci. Pochod se poprvé konal v Praze v roce 2015, následně byla tato akce převzata výše uvedenými městy v ČR. |
Preventivní programy a ostatní aktivity na podporu zdravého stárnutí jsou v ČR realizovány a financovány převážně ve veřejném sektoru. V některých případech se na financování podílí také neziskový sektor a soukromé organizace.
Financování aktivit na podporu zdravého stárnutí ve veřejném sektoru
Financování ve veřejném sektoru je realizováno centrálně prostřednictvím národních dotačních programů a grantů, které v oblasti zdraví seniorů vytváří MPSV ČR, MMR ČR a MZ ČR. Finanční prostředky pochází ze státního rozpočtu, rozpočtů krajů a obcí, velkou část rozdělovaných finančních prostředků pak tvoří dotace z evropských fondů (viz Graf 5).
MPSV ČR vytváří národní dotační programy (Dotační program na podporu krajské samosprávy v oblasti stárnutí, Dotační program podpora veřejně účelných aktivit seniorských a pro-seniorských organizací
105 O Klubu Aktiv. Klub Aktiv České Budějovice [online]. 2020 [cit. 2020-08-10]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/x_xxxxxx 106 Pochodem proti Alzheimerově chorobě! Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxx-xxxxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxxxx
s celostátní působností, Obec přátelská rodině a seniorům)107. Dále spravuje Operační program Zaměstnanost
(fondy EU)108.
Veřejné zdravotní pojišťovny motivují skrze své fondy prevence109, jejichž primárním cílem je předcházet vzniku onemocnění, což v důsledku snižuje náklady na léčbu pojištěnců. VZP nabízí seniorům nad 65 finanční příspěvek 500 Kč na podporu tréninku paměti110. Dále VZP nabízí příspěvky pro dospělé i děti (např. na podporu pohybových aktivit, na pomůcky a služby pro diabetiky, vyšetření kožních znamének, odvykání kouření)111, nicméně konkrétnější programy zaměřené na problematiku zdravého stárnutí zatím VZP nerealizovala. Vojenská zdravotní pojišťovna se také zaměřuje na prevenci prostřednictvím příspěvku 300 Kč na kloubní výživu pro seniory112, ale komplexněji zaměřené programy na prevenci či podporu zdravého stárnutí nenabízí. Podobně řeší prevenci také ostatní veřejné zdravotní pojišťovny v ČR113, tedy formou finančních příspěvků na konkrétní preventivní aktivitu114.
107 Národní dotační tituly. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2020-09-24]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxx.
108 OP Zaměstnanost 2014–2020. Evropská unie. Evropský sociální fond. Operační program Zaměstnanost [online]. [cit. 2020-09-24].
Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxx/xx-xxxxxxxxxxxx
109 Zřízení tohoto fondu je dobrovolné a lze z něj nad rámec zákonné zdravotní péče hradit zdravotní služby, u nichž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt.
110 Pomůcky pro trénink paměti. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxx-x-xxxxxxxxx/xxxxxxx/xxxxxxx-xxx-xxxxxxx-xxxxxx
111 Dospělí. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxx-x-xxxxxxxxx/xxxxxxx
112 Kloubní výživa pro seniory. Vojenská zdravotní pojišťovna [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx- vyziva-pro-seniory
113 Jedná se o následující veřejné pojišťovny: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky, Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna.
114 Vlastní zjištění, INESAN, 2020.
Graf 5: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v České republice – veřejný sektor
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo financí Ministerstvo pro místní rozvoj
Agentura pro sociální začleňování (Ministerstvo pro místní rozvoj)
Financování ze státního
rozpočtu (Státní dotace
Granty ministerstev)
Financování z evropských
fondů
(Dotační tituly ESF, VVV...)
Zdravotní ústavy
Hygienické stanice Státní zdravotní ústav
(Centrum podpory
veřejného zdraví)
Financování ze státního
rozpočtu (Státní dotace
Granty ministerstev)
Financování z evropských
fondů
(Dotační tituly ESF, VVV...)
Financování z krajských a
obecních rozpočtů
(Krajské a obecní dotace a
granty)
Veřejné zdravotní
pojišťovny
Financování ze státního
rozpočtu (Státní dotace
Granty ministerstev)
Fondy prevence
zdravotních pojišťoven
Kraje a obce
Financování z krajských
a obecních rozpočtů
(Krajské a obecní dotace
a granty)
Financování z
evropských fondů (Dotační tituly ESF, VVV...)
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje dotační programy „Podpora bydlení“ a „Dotace pro nestátní neziskové organizace“115, v rámci fondů EU potom „Integrovaný regionální operační program“116. Pod Ministerstvo pro místní rozvoj spadá i Agentura pro sociální začleňování117, jejíž financování vychází ze dvou operačních programů evropských fondů (Evropský sociální fond; Výzkum, vývoj a vzdělávání). Agentura se zaměřuje na podporu sociálně vyloučených lokalit a v kontextu zdravého stárnutí cílí mimo jiné na oblast zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatel vyloučených lokalit, dostupnosti sociálních služeb, zlepšování kvality bydlení a dalších118.
Ministerstvo zdravotnictví spravuje aktuálně „Třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020“119, který je zaměřen na veřejné zdraví – mj. na podporu zdraví a zdravého životního stylu občanů. Dotací ze státního rozpočtu120 lze využít v případě Programu Podpora zdraví, zvyšování efektivity a kvality zdravotní péče či Programu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Příspěvkovou organizací Ministerstva zdravotnictví je Státní zdravotní ústav, jehož činnosti vyplývají ze statutu organizace121 (včetně jeho financování) a zaměřují se mimo jiné na podporu veřejného zdraví. Dalšími organizačními složkami státu jsou Zdravotní ústavy fungující v Ostravě a Ústí nad Labem a krajské
115 Národní dotace. Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné z: xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxx-xxxxxx 116 Integrovaný regionální operační program. Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné z: xxxxx://xxxx.xxx.xx/xx/
117 Agentura pro sociální začleňování byla do roku 2019 pod Úřadem vlády, od ledna 2020 je pod Ministerstvem pro místní rozvoj.
118 Agentura pro sociální začleňování [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné z: xxx.xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx.xx
119 Třetí víceletý program činnosti EU v oblasti zdraví na období 2014–2020. Ministerstvo zdravotnictví, 2014 [online]. [cit. 2020-08-
21]. Dostupné z: xxx.xxxx.xx/0-xxxxx-xxxxxxx-xx/
120 Národní dotační programy pro rok 2020. Ministerstvo zdravotnictví [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné z: xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxxx-x-xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx/
121 Statut. Státní zdravotní ústav. [online]. [cit. 2020-08-21]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxx-0
hygienické stanice. Tyto instituce se věnují edukaci, veřejným akcím a poradenství v oblasti zdraví122, zřizují také poradny veřejného zdraví123. Financování všech těchto subjektů probíhá z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví.
V rámci účelových dotací mohou jednotlivé kraje dále vytvářet své vlastní programy na podporu zdravého stárnutí124 či seniorské politiky na obecní úrovni125. Obce ze svých rozpočtů poskytují dotace místním spolkům a organizacím.
Financování aktivit na podporu zdravého stárnutí v soukromém a neziskovém sektoru
Neziskové organizace fungují na základě vícezdrojového financování126, využívají dotací ze státního rozpočtu, finančního zvýhodnění, dotací krajů a obcí, ale i zdrojů soukromého sektoru, v jejichž spolupráci je možné cílit podporu efektivněji a za využití širších zdrojů. Spektrum aktivit neziskových organizací v oblasti zdravého stárnutí je široký. Podporu poskytují organizace cíleně zaměřené na seniory, další věnují seniorům či zdravému stárnutí část svých programů (př. zdravotní centra, místní iniciativy v oblasti zdraví a komunitního rozvoje, sportovní kluby). V grafu 6 jsou uvedeny jednotlivé subjekty, které se podílí na financování aktivit na podporu zdraví seniorů v ČR v oblasti neziskového sektoru.
122 Viz např. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje. Dostupné z: xxx.xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxxxxx/xxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxx- se-zabyvame/
123 Viz např. Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem. Dostupné z: xxx.xxxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxx-0/
124 Viz např. Program na podporu zdravého stárnutí v Moravskoslezském kraji na rok 2020. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxx_xxxxxx/xxxxxxx-xx-xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxx-xx-xxx-0000-000000/ 125 Viz např. „Podpora rodinné a seniorské politiky na úrovni obcí“ pro rok 2020 vyhlášeného Jihomoravským krajem. Dostupné z: xxxxx://xxx.xx-xxxxxxxxxxxx.xx/Xxxxxxx.xxxx?XXx00000&XxxxXXx00
126 Neziskové organizace. Ministerstvo financí. [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné z: xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxxxx-x- narodnich-zdroju/neziskove-organizace
Graf 6: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v České republice – neziskový sektor
Spolky, ústavy (z.s., z.ú.)
např. Národní síť podpory zdraví, z.s.
Národní síť místních akčních skupin ČR, z.s.
Senioři ČR, z.s.
Financování ze státního
rozpočtu (Státní dotace
Granty ministerstev)
Financování z
evropských fondů (Dotační tituly ESF,
VVV...)
Financování z krajských
a obecních rozpočtů (Krajské a obecní
dotace a granty)
Firemní a individuální
dárci
Nadace a nadační fondy
např. Nadace Via, Krása
pomoci, Nadace Senior
Financování ze státního
rozpočtu (Státní dotace
Granty ministerstev)
Financování z
evropských fondů (Dotační tituly ESF,
VVV...)
Firemní a individuální
dárci
Veřejné sbírky
Účelová zařízení církví
např. Charita Česká republika
Financování ze státního
rozpočtu (Státní dotace
Granty ministerstev)
Financování z
evropských fondů (Dotační tituly ESF,
VVV...)
Financování z krajských
a obecních rozpočtů (Krajské a obecní
dotace a granty)
Firemní a individuální
dárci
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
Graf 7: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v České republice – soukromý sektor
Soukromé zdravotní
pojištění
Prémiové soukromé
pojištění
Korporátní programy
na podporu zdraví
Firemní a individuální
dárci
Hlavní zaměstnavatelé
v daném městě/regionu
Projekty PPP
Financování z evropských
fondů (Dotační tituly ESF,
VVV...)
Financování z krajských a
obecních rozpočtů
(Krajské a obecní dotace
a granty)
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
Politiky zaměřené na zdravé a aktivní stárnutí v ČR vycházejí od roku 2003 ze čtyř národních strategií a akčních plánů vydaných MPSV ČR a Radou vlády pro seniory a stárnutí populace. Rada vlády pro seniory a stárnutí populace je poradním orgánem vlády a sdružuje zástupce zainteresovaných ministerstev, neziskových organizací, akademické sféry a profesních svazů a asociací. Do implementací politik zaměřených na zdravé stárnutí se zásadní měrou zapojuje také MZ ČR, které v rámci podpory zdravého stárnutí stanovilo konkrétní kroky, jež jsou uvedeny v Národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí a v navazujícím Strategickém rámci 2030.
V oblasti preventivních programů a dobrých praxí zaměřených na zdravé stárnutí v ČR je za nejdůležitější považován projekt FRAM a program Města přátelská seniorům. Z provedené analýzy realizovaných dobrých praxí a programů vyplývá, že nejméně se realizované projekty zaměřují na oblast bezbariérovosti prostředí a mezigeneračních vztahů, nejvíce jsou naopak pokryty oblasti zaměřené na sociální a zdravotní služby a na podporu sociálního života seniorů.
Financování programů v oblasti zdravého stárnutí je řešeno na úrovni národní (konkrétní ministerstva, agentury, zdravotní ústavy), na úrovni samosprávné (města a obce), dále soukromými subjekty, prostřednictvím dotačních grantů a evropských fondů. Intervence zaměřené na zdravé stárnutí, které spadají do oblasti neziskového sektoru, jsou financovány z více zdrojů.
POUŽITÉ ODBORNÉ PUBLIKACE A INFORMAČNÍ ZDROJE
XXXXXX, Xxxx. Working with Older Volunteers: A practical guide. London: Age Concern Books, 1993.
XXXXXXXXX, Xxx et al. Bedekr aktivního stárnutí. Projekt FRAM, FHS UK, 2013. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxx?xxxxx00
XXXXXXXXX, Xxx et al. Zpráva o dobré praxi v oblasti aktivního stárnutí a poskytování služeb dlouhodobé péče na municipální úrovni. Projekt FRAM, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2012. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxx/xxx_xxxxxx/0x00xx00xx0xxxxx0xx00000xxx00000/xxxxxx-x-xxxxx-xxxxx.xxx
Jak v České republice stárnout aktivně a zdravě? Strategický plán projektu FRAM. Projekt FRAM, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2013. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxxx?xxxxx00
XXXXXXX Xxxxxx et al. Křehký pacient a primární péče, 2011. Praha: Grada Publishing.
Kvalita života ve stáří: Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. Praha: Ministerstvo
práce a sociálních věcí, 2008. ISBN 978-80-86878-65-2.
Město přátelské seniorům. Města přátelská seniorům: Národní síť zdravých měst ČR. Dostupné z:
XXXXX, Xxx. Mezigenerační solidarita. Brno, 2004. Výzkumná zpráva. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
Národní program přípravy na stárnutí na období let 2003–2007. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí,
2007. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx-xx-xxxxxxxx-xx-xxxxxx-xxx-0000-xx-0000
Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012: Kvalita života ve stáří. Praha:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2008.
Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. Praha: Ministerstvo práce
a sociálních věcí, 2014. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx-xxxxx-xxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxx
Novel policy framework for active, healthy and dignified ageing and provision of health and long term care services. European Centre for Social Welfare Policy and Research Vienna. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xxxxxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxx/000.
OECD a European Observatory on Health Systems and Policies. State of Health in the EU: Czech Republic Country Health Profile 2017. Paris: OECD Publishing, 2017.
Plán aktivního stárnutí ve městě Brně. Statutární město Brno, 2012. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxx_xxxxxx/xxxxxx_xxxxx/xxxxxxxxx_xxxxx_xxxx/XXXX/xxxxxxxx/xxxx.x df
Politika přípravy na stárnutí v České republice. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxxx/00000/000000/Xxxxxxxx_xxxxxxxx_xx_xxxxxxxx_x_XX.xxx/x0xx0000-xx0x- 42c3-9805-1da55b4f91a8
Rada vlády pro seniory a stárnutí populace. Ministerstvo práce a sociálních věcí: Senioři a politika stárnutí.
Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxx-xxxxx-xxx-xxxxxxx-x-xxxxxxxx-xxxxxxxx.
XXXXXXXXX, Xxxxxxx, Xxxxx X. XXXXXXXXXX a Xxx XXXXXXXXXXXX. Active and healthy ageing for better long term care: A fresh look at innovative practice example. Vienna, 2013.
Senioři a politika stárnutí. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxx-x- politika-starnuti.
XXXXXXXXX, Xxxxxx. Životní situace seniorů v kontextu demografického stárnutí v České republice. Praha, 2010. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. Dostupné z: xxxxx://xx.xxxx.xx/xxxxxxx/xxx/xxxxxx/00000/?xxxxxxx
VOTRUBEC, Xxxxx. Aktivní stárnutí obyvatel České republiky v evropském kontextu. Praha, 2007. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. Dostupné z: xxxxx://xxxxxx.xxxx.xx/xxxxxx/00.000.00000/00000
Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemoc. Praha: Ministerstvo
zdravotnictví, 2014.
Zdraví 2030: Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030. Praha: Ministerstvo
zdravotnictví, 2019.
3.2 NĚMECKO
Německo patří mezi pět tzv. super-aged zemí127 – předpokládaná délka života Němců je 81 let, což je mírně nad evropským průměrem128. Obyvatelé starší 65 let tvoří v současnosti celkem 21 % německé populace, přičemž podle demografických předpovědí by v roce 2050 mohlo být starších 65 let až 41 % obyvatel Německa129. Pokud se tato prognóza naplní, skoro polovina německé populace nebude v produktivním věku a ekonomicky činná. V této souvislosti se němečtí političtí činitelé zaměřují na podporu zdraví starších osob za účelem jejich aktivního zapojení v pracovním procesu a prostřednictvím důchodových reforem, zvyšováním věku odchodu do důchodu a edukačních programů cílí na prodlužování produktivního věku obyvatel130.
Němečtí senioři jsou v porovnání s ostatními zeměmi OECD považováni za nezávislé, aktivní a sociálně angažované131 a ve srovnání s průměrem EU také vyjadřují vyšší spokojenost se životem132. Za jeden z hlavních faktorů, který má vliv na poměrně vysokou hodnotu životní spokojenosti německých seniorů, je považováno zapojování značného počtu německých seniorů do dobrovolnictví a značná nabídka dobrovolnických aktivit, do kterých se němečtí senioři mohou zapojovat133.
Podle Spolkového Ministerstva pro rodinu, seniory, ženy a mládež bylo v roce 2014 více než 34 % osob starších 65 let zapojeno do dobrovolnických činností (v roce 1999 to bylo pouze 23 %)134. Podporu aktivního zapojení seniorů do společnosti prostřednictvím dobrovolnických aktivit a spolků zajišťuje v Německu více než 5 000 lokálních agentur a organizací, které jsou zaštítěny BAGSO. V kapitole 3.2.3 uvádíme některé z těchto programů a lokálních aktivit, které mají pozitivní dopad na sociální život seniorů a starších lidí.
V případě zdraví a délky života se Německo se řadí mezi země s vysokou nadějí na dožití. Tři čtvrtiny obyvatel Německa starších 65 a více let se podle průzkumu z roku 2016 cítí fit a v dobré kondici135. Počet lidí, kteří se svým zdravotním stavem nejsou spokojeni, se dle očekávání zvyšuje v souvislosti s narůstajícím věkem. Jedním z hlavních zdravotních problémů, se kterými se němečtí senioři potýkají, je obezita – v roce 2013 bylo na základě průzkumu zjištěno, že 70 % mužů a 57 % žen má dle BMI nadváhu. Nejčastěji stanovenou
127 Termín super-aged society je poměrně nový termín, užívaný v odborném i veřejném diskursu v souvislosti se stárnutím světové populace. Konkrétní společnost je možné označit za super aged v případě, kdy je 21 a více procent obyvatel z celkové populace starších 65 let (Zdroj: GEORGI, Xxxx a Xxxxxx XXXXXXXXXXX, Z. Super Aging – společnost a lidé: Úvod do problematiky. Psychologie, 2020, 14 (1)).
128 OECD Statistics. OECD Stat [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné z: xxxxx.xxxx.xxx.
129 The Aging Readiness a Competitiveness Report: Germany. [online]. AARP Analytics, 2015, 2. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxx/xxxxxxx
130 Ibid., 6-7
131 Ibid., 3–4.
132 Zatímco evropský průměr životní spokojenosti lidí starších 65 let je na stupnici hodnocení životní spokojenosti na bodě 6,5,
v Německu hodnota životní spokojenosti u této věkové skupiny dosahuje 7,5 (Zdroj: EUROSTAT, 2015).
133 Volunteering in Germany: Key Findings of the Fourth German Survey on Volunteering [online]. Berlin: Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend, 2017 [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/000000/0000x0x00x000xxxxx00x000000x0x00/xxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxxxxxxx---xxxxxxxx- data.pdf
134 Volunteering in Germany: Key Findings of the Fourth German Survey on Volunteering [online]. Berlin: Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend, 2017 [cit. 2020-07-12]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/000000/0000x0x00x000xxxxx00x000000x0x00/xxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxxxxxxx---xxxxxxxx- data.pdf
135 Ältere Menschen in Deutschland und der EU. Wiesbaden: Statistisches Bundesamt, 2016. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/00000/00x0xx00x0000x00x0x000x00x00x00x/xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xx-xxxx.xxx
diagnózou u lidí starších 65 jsou pak nemoci krevního oběhu136. Mezi další významné problémy v oblasti zdraví obyvatel, zvláště pak seniorů, patří narůstající počet lidí trpících demencí. V souvislosti s podporou zdravého stárnutí přibývá v Německu v posledních letech programů zaměřených jak na edukaci v oblasti zdravého životního stylu, tak na řešení demence a zvyšování péče a kvality o hendikepované lidi celkově137. Čím dál větší popularitě se v Německu těší rozvoj tzv. e-health technologie. Na programy zaměřené na podporu péče o lidi s demencí a podporu zdravého života a well-being v Německu se více zaměřujeme v kapitolách 3.2.2 a 3.2.3.
Fyzické prostředí a možnosti mobility jsou jedněmi z hlavních faktorů posuzovaných při hodnocení podmínek ke zdravému stárnutí. Německá vláda se do roku 2022 zavázala odstranit všechny bariéry, které mají negativní dopad na mobilitu seniorů a lidí s hendikepem. Příklady programů zaměřených na bezbariérovou veřejnou dopravu jsou uvedeny v kapitole 3.2.3. Zatímco infrastrukturu a dostupnost nejbližších zastávek hromadné nebo městské dopravy hodnotí 70 % německých starších lidí a seniorů velmi pozitivně, hůře je na tom situace týkající se bezbariérového bydlení – pouze pět procent lidí starších 65 let v Německu žije v bezbariérových xxxxxx000. Problematikou bezbariérového bydlení v Německu se podrobněji věnuje kapitola 5.3.1
V této kapitole jsou popsány klíčové instituce na všech úrovních vládnutí a hlavní témata, na která se v oblasti zdravého stárnutí zaměřují. Vybrané příklady dobré praxe mají poukázat na variabilitu realizovaných programů zdravého stárnutí na úrovni států, okresů či měst. Popsány jsou i finanční mechanismy fungující v dané oblasti zahrnující i subjekty neziskové a soukromé.
SYSTÉMOVÉ ŘEŠENÍ PREVENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ
Německo je členěno na 16 spolkových zemí (včetně tří městských států) a toto federativní uspořádání určuje značnou autonomii jednotlivých států, které zřizují vlastní zemský sněm a vládu – čele zemského sněmu je ministerský předseda, zřizována jsou jednotlivá zemská ministerstva. Jednotlivé spolkové země se dále člení na okresy (zemské a městské) a obce. V politice zdravého stárnutí tak figurují federální (celostátní) orgány, spolkové orgány a orgány municipalit139.
Opatření týkající se zdravého stárnutí a s nimi související implementace preventivních programů jsou v Německu zásadním způsobem ovlivněny spolkovým zřízením země. Z institucionálního hlediska spadá podpora a prevence zdraví seniorů pod kompetence federální vlády na jedné straně a zdravotnického a sociálního systému, v jehož rámci je kompetence přenesena na federální orgány (Spolkové ministerstvo zdravotnictví a Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež) a dále na federální korporace a nevládní organizace140 na straně druhé.
136 Ältere Menschen in Deutschland und der EU. Wiesbaden: Statistisches Bundesamt, 2016. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/00000/00x0xx00x0000x00x0x000x00x00x00x/xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xx-xxxx.xxx 137 The Aging Readiness a Competitiveness Report: Germany. [online]. AARP Analytics, 2015, 8. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxx/xxxxxxx.
138 Ibid. 8–9.
139 Vlastní zjištění, INESAN 2020.
140 XXXXXXXXXX, Xxxxxxxx. Health Among the Elderly in Germany: New Evidence on Disease, Disability and Care Need. Berlin: Xxxxxxx Xxxxxxx Publishers, 2015.
Preventivní programy jsou poskytovány (1) na federální úrovni federálními orgány, (2) na úrovni spolkových zemí ministerstvy jednotlivých spolkových zemí, (3) na úrovni lokální lokálními vládami, které jsou do značné míry ovlivněny principem subsidiarity a (4) samosprávnými orgány poskytujícími zdravotní péči a neziskovými organizacemi141. Každá ze spolkových zemí má v oblasti prevence svá práva a povinnosti, nejvíce rozhodovacích pravomocí však spočívá na státní správě v jednotlivých spolkových zemích (Landesgesundgeitsamt). V posledních letech posílilo Spolkové ministerstvo zdravotnictví svoji pozici tím, že iniciovalo několik reforem k posílení prevence zdraví starších lidí a k podpoře jejich zdraví definováním národních cílů v oblasti zdraví142. V grafu 8 je znázorněno zapojení německých vládních institucí na jednotlivých úrovních (tj. na federální, státní – tedy na úrovní konkrétních německých států a regionální úrovni) v oblasti podpory zdraví a prevence.
Státní úroveň
Federální úroveň
Graf 8: Vládní instituce a jejich zapojení do podpory a prevence zdraví v Německu
Spolkové Ministerstvo zdravotnictví | |||
Spolkové centrum pro výchovu | Institut Xxxxxxx Xxxxx (RKI) | ||
ke zdraví (BZgA) | |||
Spolkové Ministerstvo pro rodinu,
seniory, ženy a mládež Spolkové Ministerstvo práce a sociálních věcí
Spolkové Ministerstvo pro
vzdělání a výzkum
Spolkové Ministerstvo výživy a zemědělství
Spolkové Ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody a pro jadernou bezpečnost
Health Ministers’ Conference (Gesundheitministerkonferenz) | Ministerská konference vzdělání | |
Ministerstva zdravotnictví spolkových zemí | Státní ministerstva pro vzdělání a výzkum, práce a sociální věci | |
Státní orgány pro veřejné zdraví | ||
Veřejný zdravotnický systém | ||
Regionální a lokální orgány | ||
Pečovatelská zařízení
Zařízení sociání asistence
Regionální
Zdroj: INESAN, inspirace grafem v článku Healthy ageing in Germany (2017).
141 Princip subsidiarity je politická zásada, podle níž se má rozhodování a zodpovědnost ve veřejných záležitostech odehrávat na tom
nejnižším stupni veřejné správy, který je nejblíže k občanům.
_common_care_and_insurance_funding_Institutional_and_financial_dimension_of_health_promotion_for_older_people
Na federální úrovni se oblasti podpory prevence zdravého stárnutí věnují buď federální orgány, tj. Spolkové ministerstvo zdravotnictví (Bundesministerium für Gesundheit) a Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež (Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend) nebo federální korporace143.
Spolkové ministerstvo zdravotnictví (dále jen BMG)144
BMG v roce 2000 iniciovalo první návrh národních cílů v oblasti zdraví. Doposud bylo ministerstvem
navrženo osm národních cílů145:
▪ Diabetes mellitus typ 2: snižování nebezpečí nemoci, včasný záchyt a léčba;
▪ Rakovina prsu: snižování úmrtnosti a zlepšování kvality života;
▪ Redukce konzumace tabáku;
▪ Zdravě růst;
▪ Posilování schopností pacienta ve zdravotní oblasti a podpora jeho autonomního fungování;
▪ Deprese: prevence, včasný záchyt a dlouhodobá péče;
▪ Zdravé stárnutí;
▪ Redukce konzumace alkoholu.
Pro potřeby této Analýzy se více zaměřujeme na sedmý cíl „Zdravé stárnutí“ (Gesundälterwerden), který byl představen veřejnosti v roce 2012. Ve stejném roce vznikla zpráva, jež zahrnuje detailní doporučení týkající se třech oblastí, které tento cíl obsahuje146:
▪ podpora a prevence zdraví: zachování funkční samostatnosti cílové skupiny (starších lidí a seniorů) – toto zahrnuje také sociální participaci, posilování zdrojů, fyzickou aktivitu, vyrovnanou stravu a zdraví dutiny ústní;
▪ lékařská, psychosociální a pečovatelská péče: zahrnuje zaměření na spolupráci odborníků
z různých zdravotních profesí a zlepšení podmínek pečujících osob o své blízké;
▪ zvláštní výzvy: zahrnuje situace invalidů, zlepšení mentálního zdraví a demence, péči
o polymorbidní pacienty, dlouhotrvající péči a zlepšení podmínek osob, které potřebují dlouhodobou péči.
Národní cíle jsou v současnosti určovány „Zákonem o posílení podpory zdraví a prevence“ (Gesetz zur Stärkung der Gesundheitsförderung und Prävention), který vešel v platnost v roce 2015. V souvislosti s tímto zákonem byla zřízena nová centrální struktura, Nationale Präventionskonferenz (Konference národní
_common_care_and_insurance_funding_Institutional_and_financial_dimension_of_health_promotion_for_older_people 144 Bundesministerium für Gesundheit [online]. 2020 [cit. 2020-05-21]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/
145 Ziele des Nationalen Krebsplans. Bundesministerium für Gesundheit [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxx/xxxxx-xxx-xxxxxxxxxx- krebsplans.html
146 Was sind Gesundheitsziele? Xxxxxxxxxxxxxxxx.xx [online]. [cit. 2020-06-14]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx_xxxx_xx
prevence147), jež je tvořena zástupci zákonných fondů sociálního zabezpečení (zdravotní, důchodové, úrazové, dlouhodobé péče) a soukromých fondů zdravotního pojištění. Poradní funkci zde mají zástupci federální a spolkové vlády, Spolková agentura práce, zástupci pacientů a Federální Asociace pro Prevenci a podporu zdraví148. Jedním z úkolů Nationale Präventionskonferenz je rozvíjení „Národní Preventivní Strategie“. V souvislosti s touto strategií byly v únoru 2016 definovány tři hlavní společné cíle149:
▪ zdravý vývoj člověka,
▪ zdravý život a práce,
▪ zachování zdraví i ve stáří.
Na základě výše uvedených národních cílů a s nimi souvisejících doporučení vztahujících se k podpoře zdraví jsou vytvářena doporučení na úrovni všech 16 spolkových zemí. Rámcové dohody vznikající pod taktovkou Nationale Präventionskonferenz definují oblasti a aktivity zaměřené na prevenci a podporu zdraví pro spolkové země a vyjasňují způsoby spolupráce s veřejnými zdravotnickými službami a ostatními zprostředkovateli zdravotní prevence. Na úrovni jednotlivých spolkových zemí jsou také definovány jednotlivé cíle v oblasti zdraví a prevence, nicméně dílčí přístupy a strategie se napříč spolkovými zeměmi liší150.
Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež (dále jen BMFSFJ)151
BMFSFJ zajišťuje finanční podporu nestatutárních organizací sociálního zabezpečení a organizací pro seniory (patří mezi ně např. Arbeiterwohlfahrt, Caritasverband, německý Červený kříž, Diakonie Deutschland, Spolková asociace organizací seniorů-Bundesarbeitsgemeinschaft der Senioren-Organisationene.V. Bundesaltenplan)152.
Dále BMFSFJ poskytuje podněty pro rozvoj péče a podporu zdraví jak o seniory, tak pro lidi nad 55 let věku. Každý rok je na preventivní aktivity jasně stanoven rozpočet. Na základě pokynů a podnětů federálního plánu jsou propagovány centrální projekty, které pomáhají podporovat seniory v nezávislém a rovnoprávném životě ve společnosti. Hlavní témata, na která se BMFSFJ v souvislosti se zdravým stárnutím zaměřuje, patří:
▪ zajištění ochrany a pomoci ve stáří;
▪ aktivní účast a aktivace potenciálu seniorů;
147 Odkaz na webové stránky instituce: Nationale Präventionskonferenz. GVK Spitzenverband [online]. 2020 [cit. 2020-09-10].
Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx-xxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxxxx.xxx
148 Federal Framework Recommendations of the National Prevention Conference in accordance with Section 20d, Paragraph 3 of Book V of the German Social Code. The National Prevention Conference, 2016. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx/xxxxxx_x_x/xxxxxx/xxx_xxxxxxxx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx
_common_care_and_insurance_funding_Institutional_and_financial_dimension_of_health_promotion_for_older_people
_common_care_and_insurance_funding_Institutional_and_financial_dimension_of_health_promotion_for_older_people
151 Odkaz na webové stránky ministerstva: Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend [online]. 2020 [cit. 2020-09-
24]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxxx
152 Senior Citizens and Demographic Change. Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend [online]. 2020 [cit. 2020- 09-24]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx/xx/xxxxxx-xxxxxxxx/000000
▪ podpora seniorů na společenském životě;
▪ pořádání konferencí a seminářů, podpora networkingu v oblasti sociálně politických témat souvisejících se seniory.
BMFSFJ je jedním z orgánů, který dává podněty k tzv. „Zprávám německé vlády o starších lidech“, které jsou hlavním zdrojem informací o situaci seniorů v Německu a také jedním z příkladů politik založených na výzkumu, které se v Německu začaly rozvíjet od roku 1989. Zprávy jsou zpracovávány za každé legislativní období na základě usnesení německého parlamentu. Jejich hlavním účelem je poskytovat pokyny a rady Německé federální vládě. Obsahují tedy konkrétní politická doporučení vycházející z již realizovaných výzkumů a publikací, oficiálních statistik a kvantitativních údajů (podkladem pro zprávy tedy většinou není nový empirický výzkum). Federální vláda jmenuje na každé legislativní období multidisciplinární komisi odborníků153, která je pověřena přípravou těchto zpráv. Tato komise funguje nezávisle na vládě a není vázána žádnými vládními pokyny. Jedna zpráva se připravuje 2–3 roky154.
Na podnět BMFSFJ byla v roce 1993 publikována „První vládní zpráva o starších lidech“. V současnosti existuje osm takových zpráv. Nejaktuálnější osmá zpráva „Der Achte Altersberich der Bundesregierung: Ältere Menschenund Digitalisierung“ pojednává o vztahu seniorů a digitalizace a o tom, nakolik jsou senioři v souvislosti s technickými a digitálními přístroji samostatní a nakolik je dokážou ovládat.
Spolkové centrum pro výchovu ke zdraví (Bundeszentrale für gesundheitliche Aufklärung)155
Spolkové centrum pro výchovu ke zdraví (dále jen BZgA) bylo založeno v roce 1967. Hlavním cílem BZgA je informovat a vzdělávat občany v oblasti zdraví, dále pak pořádat kampaně a projekty zaměřené na prevenci a podporu zdraví. Od roku 2012 zaměřuje také na témata zdravého stárnutí v rámci strategie „Gesund & aktiv älterwerden“156.
Strategie Gesund & aktiv älterwerden157
Strategie je založena na multidisciplinárním přístupu a jejím cílem je zastřešit a usnadnit networking a spolupráci vládních, neziskových, akademických a soukromých zainteresovaných stran v tématech zdravého stárnutí, mezi které patří:
▪ fyzická aktivita (zahrnující prevenci pádů);
▪ zdravá strava;
▪ duševní zdraví (zahrnující prevenci deprese a demence);
▪ zneužívání návykových látek (alkohol, tabák, farmaceutika);
153 V komisi jsou zastoupeni odborníci z různých vědních oborů, jako je sociální gerontologie, psychologie, ekonomie, právo,
sociologie, geriatrie a gerontopsychiatrie.
154 Více informací o „Zprávách německé vlády o starších lidech” je na stránkách BMFSFJ: xxxxx://xxx.xxxxxxxx- xxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-xx-xxx-xxxxxxx.xxxx nebo na stránkách Německého centra pro gerontologii: xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx.xxxx
156 V překladu „Zdravé a aktivní stárnutí”
157 Webové stránky strategie: Gesund & aktiv älterwerden. [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxx-xxxxxx-xxxxxx.xx/xxxxx/
▪ šíření informací o vážných chorobách, rizikových faktorech a možnostech prevence včetně včasné diagnózy;
▪ integrace, aktivizace a participace cílové skupiny (tj. starších lidí a seniorů). Strategie primárně cílí na:
▪ podporu a zachování fyzických, psychologických a kognitivních dovedností;
▪ podporu a zachování aktivního, autonomního, sociálně integrovaného zdravého životního
stylu a na podporu cílové skupiny v tom, aby za zdravý životní styl převzala zodpovědnost;
▪ prodloužení doby bez potřeby odborné péče158.
Programy a činnosti ve výše uvedených oblastech jsou plánovány a koordinovány BZgA ve spolupráci s vědeckou radou pod dohledem ministerstva zdravotnictví. Na programech s BZgA dále spolupracují také Německá národní asociace seniorských organizací (BAGSO), Německá olympijská sportovní konfederace (DOSB), Německá federace gymnastiky (DTB), Německá asociace vzdělávání dospělých (DVV), Německá sportovní univerzita v Kolíně nad Rýnem, Německá asociace nevidomých a zrakově postižených, Německá asociace rodinných a praktických lékařů, Německá turistická asociace a několik dalších univerzit a institucí159.
Jedes Alter Zahlt (Každý věk se počítá)
Jedes Alter Zahlt je další strategie realizovaná na federální úrovni zaměřující se na podporu zdravého stárnutí v Německu. Jedná se o demografickou strategii z roku 2016 realizovanou pod záštitou Ministerstva vnitra. Strategie kromě seniorů cílí také na rodiny a děti a v jejím rámci je podporován víceúrovňový dialog se spolkovými zeměmi, lokální správou a stakeholdery. Část C je zaměřena na podporu svobodného rozhodování ve stáří, sociálních aktivit seniorů a na podporu zdravého stárnutí a dostupnosti kvalitní péče vycházející z potřeb seniorů160.
PREVENTIVNÍ PROGRAMY A PROJEKTY
Německé programy zaměřené na prevenci a zdravé stárnutí cílí převážně na dvě oblasti: na podporu aktivity a sociální integrace seniorů a na podporu zdraví. V rámci podpory zdraví je pozornost věnována zvláště prevenci chronických onemocnění a pádů, závislosti, podpoře fyzické aktivity seniorů, doporučení na zdravou stravu a zdravý životní styl.
BMFSFJ realizuje jako jeden z klíčových aktérů podpory preventivních programů v oblasti zdravého stárnutí program Obrázky stárnutí (Altersbilder)161, který má podobu webové platformy, a to za účelem podpory veřejné debaty o problematice stárnutí a stáří. Na webových stránkách programu jsou zveřejněna aktuální témata a fotografie vztahující se k dané problematice. Tvůrci programu upozorňují, že stárnutí a s ním spojené představy jsou sociálními konstrukty, které podléhají historickému a kulturnímu vývoji. Stáří
158 Gesund & aktiv älterwerden. [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxx-xxxxxx-xxxxxx.xx/xxxxx/ 159 Aufgaben und Ziele. Bundeszentrale für gesundheitliche Aufklärung [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxx-xxx/xxxxxxxx-xxx-xxxxx/
160 Jedes Alter zählt: Für mehr Wohlstand und Lebensqualität aller Generationen. Berlin: Bundesministerium des Innern, 2017.
Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx.xxxx.xx/XxxxxxXxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxx/XX/0000/00/xxxxxxxxxxxxxxxx.xxxx
161 Webové stránky programu v němčině: xxxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx.xx/ a v angličtině: xxxxx://xxx.xxxxxxxx- xxxxxxxxxxxx.xx/xxxx.xxxx
ponechává mnoho prostoru pro různé interpretace a je podle nich nemožné prezentovat ho pouze jedním způsobem (jedním obrázkem). BFSFJ také finančně podporuje Německé centrum pro gerontologii (Deutsches Zentrum für Altersfragen, DZA162).
Neziskové organizace, jež fungují lokálně, bývají na úrovni spolkových zemí nebo na federální úrovni zastřešeny další organizací. Příkladem takové organizace, která se zaměřuje na problematiku prevence zdraví seniorů a která zastupuje zájmy starších lidí a seniorů v Německu, je Bundesarbeitsgemeinschaft der Senioren-Organisationen (Německá národní asociace organizací pro seniory, dále jen BAGSO)163. BAGSO pod sebou sdružuje více než 120 národních asociací, jež realizují projekty a politické iniciativy věnující se zdravotní prevenci starších lidí (ve věku 50+) a seniorů. Podílí se také na aktivním utváření seniorských politik, vytváří doporučení zaměřená na zlepšení kvality života seniorů a lidí ve věkové skupině 50+ na federální, lokální a obecní úrovni a do politické agendy doporučuje témata v oblasti zdravého a aktivního stárnutí, která shledá jako důležitá. Každé tři roky pak pořádá Den německých seniorů. Mezi hlavní programy, které BAGSO zastřešuje, patří164:
▪ Národní akční plán IN FORM,
▪ Centrum Digitalizace a vzdělávání pro starší osoby,
▪ Místní aliance pro lidi s demencí (Lokale Allianzen für Menschen mit Demenz)165.
Národní akční plán IN FORM166
Akční plán IN FORM je národní iniciativou na podporu zdravého stravování a fyzické aktivity s cílem přinést do roku 2020 trvající změny v oblasti dietních a cvičebních návyků. Cílovou skupinou je celá německá populace, zvláštní pozornost je však věnována starším a seniorům. IN FORM propaguje zdravý životní styl, vyváženou stravu a dostatečnou fyzickou aktivitu a pod jeho iniciativou bylo ve spolupráci se Spolkovým ministerstvem zemědělství a Spolkovým ministerstvem zdravotnictví podpořeno více než 100 projektů. Základní implementační plán si každá z 16 federálních vlád spolkových zemí může rozvinout a utvořit dle potřeb vlastní dodatečný implementační plán a za implementaci jsou zodpovědné federální vlády jednotlivých spolkových zemí167. Z iniciativy IN FORM vznikla také kampaň Fit ve stáří – jíst zdravěji, žít lépe (Fit im Alter – Gesund essen, besser leben)168. Jejím cílem je optimalizovat stravování seniorů tak, aby měli zajištěnou vyváženou stravu. Kampaň je určena pro seniory v pobytových zařízeních i pro seniory žijící v domácnostech a je podpořena Německou společností pro výživu a BAGSO. Závěrečná evaluace projektu
162 Webové stránky organizace: Deutsches Zentrum für Altersfragen [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx.xx/
163 Die BAGSO. BAGSO [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxx-xxxxx/xxxxx-xxx/
164 Projekte. BAGSO [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxx/ 165 Netzwerkstelle „Lokale Allianzen für Menschen mit Demenz". BAGSO. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxx-xxxx-xxxxxxxx-xxx-xxxxxx/
166 Odkaz na webové stránky programu v angličtině: IN FORM. Mit Uns in Form [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xx-xxxx.xx/xx-xxxx/xxxxxxxxxxxxx/xx-xxxx-xxxxxxx-xxxxxxx/, odkaz na program v němčině: IN FORM. Mit Uns in Form [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xx-xxxx.xx/
167 Mit Uns in Form. IN FORM [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xx-xxxx.xx/xx-xxxx/xxxxxxxxxxxxx/xx-xxxx- english-version/
168 Fit im Alter – Gesund essen, besser leben. IN FORM. Dostupné z: xxxxx://xxx.xx-xxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxxxxx/xxx-xx-xxxxx-xxxxxx- essen-besser-leben/
ukázala zásadní změny v přístupu k výživě, nicméně v souvislosti s fyzickou aktivitou a kvalitou života v oblasti zdraví žádné změny prokázány nebyly.
V této kapitole jsou představeny příklady dobré praxe s krátkým představením programu a jeho zaměření, dále realizátor programu, úroveň, na které byl program realizován, zdroje financování a dopady a výsledky programu. Praxe byly vybrány na základě kritérií uvedených v kapitole 2.5 a zaměřují se na podporu fyzického prostředí seniorů, podporu sociálního zapojení seniorů a podporu zdraví a well- being seniorů.
Tabulka 4: Dobré praxe zaměřené na zdravé stárnutí v Německu
FYZICKÉ PROSTŘEDÍ |
Sdílení automobilu169 ▪ Realizátor: BeiAnrufAuto e.V. ▪ Zdroje financování: uživatelé služby ▪ Doba trvání programu: 2001–nyní ▪ Oblast realizace: Bavorsko – Augsburg, Königsbrunn Firma provozující carsharing poskytuje i automobil s možností převozu osoby se zdravotním handicapem (př. vozíčkáře) a funguje ve spolupráci s organizací Xxxxx Xxxxxxxxxxx House. Od roku 2014 také poskytuje možnost využít řidiče – dobrovolníka, který po celou dobu výpůjčky doprovází osoby se sníženou pohyblivostí a schopností orientace (církev Evang.-Luth. Kirchengemeinde St. Xxxxxx Xxxxxxxx). Osoby s omezenou pohyblivostí tak mohou cestovat flexibilněji, pohodlněji a zůstat aktivní dle svých potřeb. |
Das Alter leben – Stárnutí a dobrý život: bydlení s kombinovaným řešením založeným na technických inovacích a službách170 ▪ Realizátor: Saská bytová družstva, výzkumné instituce, další organizace ▪ Zdroje financování: Saská vláda, Federální ministerstvo pro vzdělání a výzkum poskytlo 75 % celkové částky určené na vědecký výzkum v rámci projektu ▪ Doba trvání programu: 2009–2012 ▪ Oblast realizace: Sasko Projekt z oblasti asistovaného žití (Ambient Assisted Living, dále jen AAL) vznikl jako reakce na dlouhotrvající potřebu podpory starších lidí a seniorů v tom, aby zůstali co nejdéle ve vlastních domovech. Cílem bylo přizpůsobit bytové jednotky vlastněné Saskými bytovými družstvy dle potřeb jedné z cílových skupin obyvatel (tj. starších osob a seniorů). Projekt vznikl ve spolupráci saských bytových družstev s výzkumnými institucemi a organizacemi, které se zaměřují na adaptaci bydlení na základě potřeb starších osob a seniorů. V projektu byly užity technologie AAL zaměřující se na propojení fyzického prostředí, zdraví, bezpečnosti, pohodlí a volnočasových aspektů života s bydlením. V projektu byla zohledněna také finanční dostupnost navrhovaného bydlení pro cílovou skupinu. |
169 Gemeinsam mobil - Unterstützung von nicht mehr uneingeschränkt mobilen Mitgliedern [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxx.xxxx
170 Alter Leben: Xxxxxx und selbstbestimmt wohnen [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z:
xxxxx://xxxxx-xxxxx.xxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxxxxxx/
Projekt byl hodnocen jako velice úspěšný. Jedním z jeho hlavních závěrů bylo doporučení zavedení asistivních technologií v obydlích určených pro seniory, zvláště pro seniory, kteří mají některou z poruch smyslů (zrak, sluch) nebo poruchu kognitivních funkcí. Na základě projektu se ukázalo, že více než 60 % dotazovaných seniorů chce ve svém domově (obydlí) zůstat v případě, že je jejich byt či dům vybaven asistivními technologiemi. Realizátoři projektu nicméně upozorňují na to, že při navrhování takových obydlí je třeba zohledňovat finanční možnosti cílové skupiny, tedy starších osob a seniorů.
SOCIÁLNÍ ZAPOJENÍ SENIORŮ |
Die Senioren – Netzwerke Köln (Seniorské sítě Kolín)171 ▪ Realizátor: město Kolín nad Rýnem ▪ Zdroje financování: dotace Úřadu pro sociální věci a seniory města Kolín, městský fond Offenen Altenarbeit ▪ Doba trvání programu: 2002–nyní ▪ Oblast realizace: Kolín nad Rýnem Koncept vychází z předpokladu, že zejména mladší senioři si chtějí svůj čas organizovat sami, dle svých přání a potřeb a nevyhovují jim tradiční programy pro seniory. Sítě seniorů vznikají na základě společných zájmů a potřeb, přičemž cílem je zůstat aktivní a zapojený do společnosti. Základními tematickými sítěmi jsou např. sousedská setkání v kavárnách, turistické/cyklistické skupiny, kutilové, skupiny propojující mládí a stáří, skupiny vzdělávací (přednášky), jazykové kurzy. Sítě jsou zastřešeny sociálními sdruženími či organizacemi (př. Charita, Červený kříž atp.), organizovány jsou dobrovolníky nebo síťovými koordinátory. Program se od svého vzniku neustále rozvíjí a rozšiřuje, přičemž od roku 2007 funguje v rámci Seniorských sítí kontrolní a poradní orgán, který poskytuje jednotlivým sítím odbornou pomoc a podporu – nadále je tak zvyšována kvalita konceptu. Pozitivní dopady na cílovou skupinu fungují např. v tom, že roste počet sítí (skupin), které jsou samostatně organizovány seniory (bez podpory síťového koordinátora). |
XXXX – Bürgerengagement für Lebensqualität im Alter172 ▪ Realizátor: město Rottenburg ▪ Zdroje financování: nejsou uvedeny ▪ Doba trvání programu: stále trvá, počátek není uveden ▪ Oblast realizace: Rottenburg-pečovatelský dům Haus am Xxxxxxx Program je realizován v regionu Baden-Württemberg a jeho cílem je zapojení seniorů do komunity a zlepšení života seniorů v pečovatelských domovech prostřednictvím zapojení občanů do péče o ně a vytvoření spolupráce v regionu. Součástí programu je více než 100 členských organizací (převážně pečovatelských domů). V roce 2010 byla provedena evaluace programu, přičemž výsledky evaluace ukázaly, že je tato iniciativa pozitivně vnímána nejen všemi stakeholdery, ale také dobrovolníky, místními komunitami a zapojenými seniory. |
171 Die Senioren – Netzwerke Köln [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx/ 172 Bürgerengagement für Lebensqualität im Alter (BELA). [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.00000.xxx?xxxxx00
ZDRAVÍ A WELL-BEING |
Älter werden in Balance (Stárnutí v rovnováze)173 ▪ Realizátor: Bundeszentrale für gesundheitliche Aufklärung (BZgA) ▪ Zdroje financování: soukromé zdravotní fondy Verband der Privaten Krankenversicherung e. V. (PKV) ▪ Doba trvání programu: 2014–nyní, některé aktivity ukončeny v roce 2016 ▪ Oblast realizace: celostátní Program je zaměřen na udržování zdraví a pohody seniorů prostřednictvím pravidelné fyzické aktivity. V souvislosti s tím předchází osamělosti seniorů a podporuje jejich integraci do společnosti a duševní pohodu. V průběhu programu vznikla národní série soutěží „Gesund älter werden in der Kommune – bewegt und mobil” (Zdravé stárnutí v komunitě – pohybující se a mobilní), která byla realizována v letech 2015 a 2016. Cílem soutěže byla podpora aktivit obcí na podporu mobility seniorů ve vybraných městech a obcích, které jdou v oblasti podpory zdravého pohybu seniorů příkladem. |
Geriatrisches Konzept (Geriatrický koncept)174 ▪ Realizátor: Saské státní ministerstvo sociálních věcí a ochrany spotřebitele ▪ Zdroje financování: daňoví poplatníci ▪ Doba trvání programu: 2010–2015 ▪ Oblast realizace: Sasko Tato dobrá praxe byla navržena za účelem posílení péče o geriatrické pacienty s cílem podpořit jejich setrvání v domácnostech co nejdéle a rozšířit kvalitní geriatrickou péči v celém Sasku, která bude dostupná všem seniorům. Dalším z cílů programu je eliminovat, nebo alespoň omezit opětovné hospitalizace starších lidí a seniorů. V rámci programu byla v roce 2010 identifikována čtyři geriatrická centra připojená k nemocnicím, ve kterých byl projekt pilotován. Do projektu bylo v průběhu zapojeno několik stovek osob starších 65 let. Během pilotáže byly detekovány potřeby seniorů v závislosti na jejich zdravotním stavu a schopnostech a na základě stanovených indikátorů pak byla provedena analýza zaměřená na dostupnost zdravotních a geriatrických zařízení a center v Sasku. Byly vytvořeny tzv. geriatrické sítě a posílena geriatrická péče v Sasku. |
Spolková ministerstva (BMFSFJ; BMAS; BMBF) nastavují na úrovni celé spolkové republiky politiku v oblasti zdraví a zdravého stárnutí, její směřování, podporu této oblasti a toky finančních prostředků v této oblasti. Některé ze zmíněných spolkových ministerstev zřizují také podřízené organizace věnující se určité výseči problematiky a fungující na území celé federace. Každá spolková země pak zřizuje svá ministerstva (ministerstva spolkových zemí), která financují další programy a aktivity v dané oblasti a dle potřeb státu, dle principu subsidiarity pak fungují lokální úřady jednotlivých okresů a obcí. Programy na podporu zdraví jsou tak směřovány na nižší stupně vládnutí a samosprávy, kde jsou také efektivnější,175 přičemž 51 % všech
173 Älter werden in Balance. [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxx-xx-xxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxx- aeltere/xxxxxx-werden-in-balance/
174Odkaz na podrobný popis dobré praxe: xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxxxxxxx-xxxxx/xxx/xxxxxx-xxxxxxx-xxxxxx/xx_xxxxxx.xxx
prostředků na podporu zdraví obyvatel je financována ze zákonného zdravotního pojištění, z vládních prostředků putuje na tuto oblast přibližně 13 % (údaj z roku 2013).176
Významným aktérem na poli financování preventivních programů zaměřených na seniory jsou v Německu (oproti Rakousku a Švédsku) veřejné zdravotní pojišťovny. K 1.1. 2020 existovalo v Německu 105 veřejných zdravotních pojišťoven a 90 % občanů je zákonně pojištěno.177 Veřejné pojišťovny v preventivní oblasti, obdobně jak v ČR, poskytují zvýhodnění pro pojištěnce, kteří dodržují zdravý životní styl. Způsoby zvýhodnění jsou rozmanité – finanční bonusy, nabídka nadstandartní péče, věcné dary, kurzy zdraví, zvýhodnění cvičebních programů, poradenství v oblasti výživy či odvykání kouření apod. Pojišťovny se angažují dále v programech na podporu zdraví na pracovišti.178 Kromě toho veřejné zdravotní pojišťovny využívají mezisektorovou spolupráci, například s BMFSFJ a BZgA. Na základě této spolupráce navrhují preventivní programy, které jsou uzpůsobeny dle lokálních a regionálních potřeb obyvatel. Veřejné zdravotní pojištění alokuje 51 % finančních prostředků v oblasti podpory zdraví.179
V preventivních aktivitách se angažují i privátní zdravotní pojišťovny. Asociace soukromých zdravotních pojišťoven (Verband der Privaten Krankenversicherung) podporuje a financuje např. program Älter werden in Balance (viz kapitola 3.2.3) či webový portál xxxxxxxxxxxxxxx.xx sdružující aktéry zdravotní politiky zabývající se podporou zdraví180.
V grafu 9 jsou znázorněny subjekty veřejného sektoru, které se podílejí na realizaci intervencí zaměřených na podporu zdraví seniorů a také jednotlivé subjekty, které tyto intervence finančně podporují.
V grafu 10 jsou uvedeny neziskové organizace, které se podílejí na návrzích, tvorbě a realizaci programů zaměřených na podporu zdraví seniorů a dále pak subjekty, které uvedené organizace sponzorují.
_common_care_and_insurance_funding_Institutional_and_financial_dimension_of_health_promotion_for_older_people
176 XXXXXXXXXXX, Xxxxxx et al. A review of health promotion funding for older adults in Europe: a cross-country comparison. [online] BMC Health Service Research, 2016, 16 (5) [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/000000000_X_xxxxxx_xx_xxxxxx_xxxxxxxxx_xxxxxxx_xxx_xxxxx_xxxxxx_xx_Xxxxxx_X_x ross-country_comparison
177Die gesetzlichen Krankenkassen. GKV – Spitzenverband. [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx- xxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxx/xx_xxxxxxxxxxxxxxx/xxxx_xxxxxxxxxxxx_xxxxxxxxxxxxx/xxxx_xxxxxxxxxxxx_xxxxxxxxxxxxx.xx p
178Gesetzliche Krankenkassen. Krankenkassen Deutschland. [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx-xx-xxxxxxxxx/
179 Údaj z roku 2013, viz. XXXXXXXXXXX, Xxxxxx et al. A review of health promotion funding for older adults in Europe: a cross-country comparison. [online] BMC Health Service Research, 2016, 16 (5) [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/000000000_X_xxxxxx_xx_xxxxxx_xxxxxxxxx_xxxxxxx_xxx_xxxxx_xxxxxx_xx_Xxxxxx_X_x ross-country_comparison
180Prävention. Verband der Privaten Krankenversicherung. [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx/
Graf 9: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Německu – veřejný sektor
Spolkové ministerstvo
zdravotnictví Spolkové ministerstvo pro
rodinu, seniory, ženy a
mládež
Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí
Spolkové ministerstvo pro vzdělání a výzkum
Spolkové ministerstvo výživy a zemědělství
Financování z
rozpočtu spolkové
republiky
Financování z
evropských fondů
Podřízené organizace
spolkových ministerstev
Spolkové centrum pro výchovu ke zdraví (BZgA) - Spolkové ministerstvo zdravotnictví
Spolkový institut pro
bezpečnost při práci a zdraví (BAUA) - Spolkové ministerstvo práce a sociálních věcí
Financování z
rozpočtu Spolkových
ministerstev
Financování z
evropských fondů
Ministerstva
zdravotnictví a další ministerstva spolkových zemí, státní úřady pro
veřejné zdraví, státní
instituce pro
vzdělávání učitelů
Rozpočty
spolkových zemí
Okresní a obecní
úřady, asociace pro oblast veřejného zdraví
Lokální rozpočty
Instituce sociálního
pojištění
Fondy sociálního
pojištění,
fondy zdraví
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
Graf 10: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Německu – neziskový sektor
Spolková asociace pro
podporu a prevenci
zdraví (BVPG)
Financování ze
Spolkového ministerstva zdravotnictví
Granty
Členské příspěvky
Německá národní
asociace organizací
pro seniory (BAGSO)
Financování z
rozpočtu Spolkových
ministerstev
Členské příspěvky
Granty
Firemní a
individuální dárci
Německá olympijská
sportovní
konfederace (DOSB)
Členské příspěvky
Granty
Příjmy z loterií a
licencí
Spolkové sdružení
německých nadací
Nadace
př. Xxxxxx Xxxxx, Xxxxxxxxxxx, Xxxxxxx Xxxxxx
Individuální a
firemní dárci
Granty
Ostatní neziskové organizace:
zdravotní centra, místní iniciativy
v oblasti zdraví, sportovní kluby
Financování z
rozpočtu Spolkových zemí
Granty
Firemní a
individuální dárci
Příspěvky/poplatky
za konkrétní programy, členství atp.
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
Z rozpočtů neziskových organizací či darů jednotlivců je získáno 19 % všech prostředků na podporu zdraví obyvatel v Německu (údaj z roku 2013).181 Neziskové organizace v Německu fungují lokálně, regionálně. Největší zastřešující organizací v tématu zdraví a seniorské politiky je Německá národní asociace organizací pro seniory (BAGSO). Finanční prostředky na její aktivity získává z dotací spolkových ministerstev, grantů, členských příspěvků jednotlivých neziskových organizací a na základě svého fundraisingu182.
181 XXXXXXXXXXX, Xxxxxx et al. A review of health promotion funding for older adults in Europe: a cross-country comparison. [online] BMC Health Service Research, 2016, 16 (5) [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/000000000_X_xxxxxx_xx_xxxxxx_xxxxxxxxx_xxxxxxx_xxx_xxxxx_xxxxxx_xx_Xxxxxx_X_x ross-country_comparison
182 Satzung der Bundesarbeitsgemeinschaft der SeniorenOrganisationen. BAGSO [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxx_xxxxxx/xxxxx/00_XXXXX/x_xxxxxxxx_Xxxxxxxxx/XXXXX_Xxxxxxx mit Beitragsordnung
Nadace jsou v Německu rozšířené a zahrnují různé právní formy – nadační sdružení, nadace GmbH, občanskoprávní nadace.183 Zastřešující organizací je Spolkové sdružení německých nadací (Bundesverband Deutscher Stiftungen)184.
Graf 11: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Německu – soukromý sektor
Soukromé zdravotní
pojištění
Prémiové
soukromé pojištění
Korporátní programy
na podporu zdraví
Firemní a
individuální dárci
Lokální rozpočty, granty
Hlavní zaměstnavatelé
v daném
městě/regionu
Firemní a
individuální dárci
Lokální rozpočty, granty
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
Ze soukromého sektoru je v rámci aktivit na podporu zdraví a zdravého stárnutí v Německu financováno 15 % z celkového objemu financování185. Jak můžeme vidět v grafu 11, na podpoře zdravého stárnutí se v Německu podílejí také zaměstnavatelé – jejich programy zaměřené na podporu zdravého stárnutí jsou z velké části financovány z lokálních rozpočtů a grantů.
Podpora zdravého stárnutí v Německu vyplývá z politického uspořádání země. Na federální úrovni jsou klíčovými aktéry Spolkové ministerstvo zdravotnictví a Spolkové ministerstvo pro rodinu, seniory, ženy a mládež. Od roku 2015 je v platnosti Zákon o posílení podpory zdraví a prevence, který definuje spolupráci mezi sociálními pojišťovnami, spolkovými zeměmi a obcemi v dané oblasti a navýšil finanční podporu pro oblast prevence zdraví186. Preventivní programy na podporu zdravého stárnutí jsou v Německu organizovány převážně na úrovni spolkových zemí, okresů či obcí, často ale bývají zastřešeny celostátními platformami, které využívají svého rozsahu, podílejí se na tvorbě seniorských politik a přinášejí doporučení na zlepšení kvality života starších osob (př. BAGSO). Financování programů vychází jak z rozpočtů federálních, spolkových a lokálních, tak ze strany zdravotních pojišťoven, získaných grantů Evropské unie (převážně neziskovými organizacemi) či soukromých společností a individuálních dárců.
_Oktober_2018.pdf
183 Basiswissen Stiftungen. Bundesverband Deutscher Stiftungen [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxxx_xxx/Xxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxx-Xxxxxxxxxx-xx-Xxxxxxxxxxx.xxx 184 Webové stránky Spolkového sdružení německých nadací: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxx.xxxx
185 Satzung der Bundesarbeitsgemeinschaft der Senioren Organisationen (BAGSO). BAGSO [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxx_xxxxxx/xxxxx/00_XXXXX/x_xxxxxxxx_Xxxxxxxxx/XXXXX_Xxxxxxx mit Beitragsordnung
_Oktober_2018.pdf
186 Zákon o posílení podpory zdraví a prevence. Präventionsgesetz. Bundesministerium für Gesundheit [online]. 2020 [cit. 2020-04-
21]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxxx-xxx-x-x/x/xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxxx
POUŽITÉ ODBORNÉ PUBLIKACE A INFORMAČNÍ ZDROJE
XXXXXXXXXXX, Xxxxxx et al. A review of health promotion funding for older adults in Europe: a cross-country comparison. BMC Health Service Research, 2016, 16 (5). Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/000000000_X_xxxxxx_xx_xxxxxx_xxxxxxxxx_xxxxxxx_xxx_xxxx r_adults_in_Europe_A_cross-country_comparison
Ältere Menschen in Deutschland und der EU. Wiesbaden: Statistisches Bundesamt, 2016. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/00000/00x0xx00x0000x00x0x000x00x00x00x/xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx- eu-data.pdf
Basiswissen Stiftungen. Bundesverband Deutscher Stiftungen. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxxx_xxx/Xxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxx-Xxxxxxxxxx-xx- Deutschland.pdf
XXXXXXXXXX, Xxxxxxxx. Health Among the Elderly in Germany: New Evidence on Disease, Disability and Care Need. Berlin: Xxxxxxx Xxxxxxx Publishers, 2015.
Federal Framework Recommendations of the National Prevention Conference in accordance with Section 20d, Paragraph 3 of Book V of the German Social Code. The National Prevention Conference, 2016. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx/xxxxxx_x_x/xxxxxx/xxx_xxxxxxxx/xxxxxxxxxx/xxxxx srahmenenglisch.pdf
XXXXXX, Xxxx a Xxxxxx XXXXXXXXXXX, Z. Super Aging – společnost a lidé: Úvod do problematiky.
Psychologie, 2020, 14 (1). Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/000000000_XxxxxXxxxx_-
_spolecnost_a_lide_uvod_do_problematiky
XXXXXXXXXX, Xxxxxxxxxx et al. Healthy aging in Germany – common care and insurance funding. Institutional and financial dimension of Health Promotion for Older People. Zdrowie Publiczne i Zarządzanie. 2017, 15, (1), 20–33. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/000000000_Xxxxxxx_xxxxxx_xx_Xxxxxxx_-
_common_care_and_insurance_funding_Institutional_and_financial_dimension_of_health_promotion_for
_older_people
Jedes Alter zählt: Für mehr Wohlstand und Lebensqualität aller Generationen. Berlin: Bundesministerium des Innern, 2017. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx.xxxx.xx/XxxxxxXxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxx/XX/0000/00/xxxxxxxxxxxxxxxx.xxxx
Präventionsgesetz. Bundesministerium für Gesundheit. 2020. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxxx-xxx-x-x/x/xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxxx
XXXXXXXX, Xxxxx et al. Volunteering in Germany: Key Findings of the Fourth German Survey on Volunteering. Berlin: Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend, 2017. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxxx/000000/0000x0x00x000xxxxx00x000000x0x00/xxxxxxx-xxxxxxxxx- freiwilligensurvey---englisch-data.pdf
Satzung der Bundesarbeitsgemeinschaft der Senioren Organisationen. BAGSO. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxx_xxxxxx/xxxxx/00_XXXXX/x_xxxxxxxx_Xxxxxxxxx/XXXXX_Xxxxxxx
mit Beitragsordnung_Oktober_2018.pdf
State of Health in the EU: Germany. Country Health Profile 2017. OECD and World Health Organization, 2017.
Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xxx/xxxxxxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxx-0000-0000000000000-xx.xxx
The Aging Readiness a Competitiveness Report: Germany. AARP Analytics, 2015. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxx/xxxxxxx
3.3 RAKOUSKO
Na základě studie provedené v zemích OECD v roce 2017 se v Rakousku od roku 2000 do roku 2017 zvýšila délka života o 3,4 roky, a to na 81,7 let, podíl osob starších 65 let je v Rakousku 18,5 %187. V roce 2019 byla předpokládaná délka života při narození 81,8 let (což je více než v případě Německa a Česka, ale méně než v případě Švédska). Ačkoliv žijí Rakušané skoro o jeden rok déle, než jaký je evropský průměr (evropský průměr je 80,9 let), neznamená to, že roky, které prožijí navíc, prožijí kvalitně. Oproti evropskému průměru totiž více trpí chronickými nemocemi a hendikepy a prožijí méně let ve zdraví. V roce 2017 Rakušané žili 57 let bez chronických onemocnění a hendikepů, zatímco evropský průměr je 64 let prožitých ve zdraví. Až dvě třetiny osob starších 65 let má chronickou chorobu nebo nějaký hendikep, který je však neomezuje zásadně (pouze jeden z šesti je při běžných aktivitách kvůli svému zdravotnímu stavu omezen). Hlavními rizikovými faktory vzniku chronických chorob jsou v Rakousku špatná strava, málo tělesného pohybu, kouření a konzumace alkoholu188 (průměr EU v konzumaci alkoholu je 12,7, Rakušané mají 14,2189 – tomto směru se přibližují seniorům v ČR190). V mezinárodním srovnání má Rakousko poměrně vysoký podíl občanů s nedostatečnou až velmi nízkou zdravotní gramotností191. Za účelem zvýšení schopností seniorů užívat informační a komunikační technologie spolupracuje Rakouská občanská rada pro seniory se zdravotním, technologickým, vzdělávacím a vědním sektorem. Zároveň v posledních deseti letech stále vznikají projekty a programy zaměřené na digitální vzdělávání seniorů (viz kap. 3.3.2).
V sociální oblasti dostávají rakouští senioři poměrně značnou podporu a péči ze svého okolí nejen od příbuzných, ale také od sousedů nebo přátel192. Míra této podpory se však s přibývajícím věkem seniorů snižuje a přibližně šest procent lidí ve věku 80 a více let v průzkumu z roku 2018 uvedlo, že nemají žádné příbuzenské nebo rodinné kontakty193. V rámci studie „Aktiv und Gesund Altern in Österreich“ byl proveden průzkum zaměřený na hodnocení míry deseti ukazatelů z oblasti sociálního zabezpečení, dobrovolnictví, sociální soudržnosti ve společnosti a rovných příležitostí v porovnání s hodnotami ostatních zemí EU. Rakušané se dle průzkumu umístili vysoko nad evropským průměrem v oblasti poskytování neformální péče osobám starších 65 let a ve výdajích na důchody194.
Rakouští senioři mají poměrně vysoký zájem o dobrovolnické činnosti. Na základě několika studií zaměřených na ochotu podílet se na dobrovolnictví vyplynulo, že 81 % respondentů starších 65 let se dobrovolnických činností účastní proto, aby mohlo pomoci a cítilo se prospěšně a 68 % seniorů pak vnímá
187 State of Health in the EU: Czech Republic. Country Health Profile 2017. OECD and World Health Organization, 2017. 1.
188 State of Health in the EU: Austria. Country Health Profile 2019. OECD and World Health Organization, 2019. 7.
189 XXXXXX Erstellt von Xxxxxxxx et al. Aktiv und Gesund Altern in Österreich. [online] Wien: Bundesministerium fur Arbeit, Soziales, Gesundheit und Konsumentenschutz, 2019, 8. [cit. 2020-08-03] Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx/xxx:0x000xx0- ca07-464c-89c6-9ab81e675476/aktiv_und_gesund_altern_in_oesterreich_final.pdf
190 State of Health in the EU: Czech Republic. Country Health Profile 2017. OECD and World Health Organization, 2017. 1–2.
191 XXXXXXXX, Xxxxxx et al. Österreichischer Gesundheitsbericht 2016. Berichtszeitraum 2005-2014/15. Wien: Bundesministerium für Gesundheit und Frauen, 2017. [cit. 2020-09-06]. Dostupné z: xxxxx://xxxx.xx/xxxxx/xxxx.xx/xxxxx/0000- 01/gesundheitsbericht2016.pdf
192 XXXXXX Erstellt von Xxxxxxxx et al. Aktiv und Gesund Altern in Österreich. [online] Wien: Bundesministerium fur Arbeit, Soziales, Gesundheit und Konsumentenschutz, 2019, 24. [cit. 2020-08-03] Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx/xxx:0x000xx0- ca07-464c-89c6-9ab81e675476/aktiv_und_gesund_altern_in_oesterreich_final.pdf
193Österreichische Interdisziplinäre Hochaltrigenstudie: Welle 2, 2015–2018, Panelerhebung, Wien und Steiermark. Wien:
Österreichische Plattform für Interdisziplinäre Alternsfragen, 2018.
194 XXXXXX Erstellt von Xxxxxxxx et al. Aktiv und Gesund Altern in Österreich. [online] Wien: Bundesministerium fur Arbeit, Soziales, Gesundheit und Konsumentenschutz, 2019, 22. [cit. 2020-08-03].
dobrovolnictví jako příležitost být v pravidelném kontaktu s ostatními lidmi195. V kapitole 3.3.3 jsou uvedeny některé dobré praxe zaměřené na posilování sociální sítě seniorů a na podporu dobrovolnických spolků v Rakousku.
V oblasti zdraví, pohody a kvality života si rakouští senioři vedou v porovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi dobře, zvláště co se týče střední délky života, spokojenosti se životem a sebehodnocení v rámci duševního zdraví. Problém u nich naopak představuje vyšší konzumace alkoholu a tabáku a dlouhodobá onemocnění, kterými trpí poměrně vysoký počet těchto seniorů a jež jsou příčinou relativně podprůměrné délky jejich života ve zdraví. Tyto skutečnosti naznačují potřebu zaměřit se na prevenci a podporu zdraví různě starých jedinců, nejenom starších osob a seniorů, na což upozorňuje například zpráva vydaná pod záštitou Federálního ministerstva sociálních věcí, zdraví, péče a ochrany spotřebitele s názvem „Ensuring a society for all ages: Promoting quality of life and active ageing“196.
Následující podkapitoly jsou tematicky rozděleny na systémové řešení přístupu k problematice zdravého stárnutí, na programy realizované v oblasti zdravého stárnutí a na osvědčené dobré praxe a financování programů a politik.
SYSTÉMOVÉ ŘEŠENÍ PREVENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ
V Rakousku, podobně jako v Německu, jsou politiky přípravy na stárnutí řešeny více institucemi v rámci víceúrovňové správy, přičemž hlavním koordinátorem politik příprav na stárnutí je Federální ministerstvo sociálních věcí, zdraví, péče a ochrany spotřebitele (Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz, dále jen BMSGPK). Kromě BMSGPK jsou politiky zaměřené na zdravé stárnutí na federální úrovni zajišťovány primárně:
▪ Federální komisí pro zdraví (Bundesgesundheitskommission, dále jen BGK),
▪ Rakouskou radou ministrů příslušných ministerstev,
▪ Fondem Zdravé Rakousko,
▪ Rakouskou platformou pro zdravotní gramotnost197.
Federální ministerstvo sociálních věcí, zdraví, péče a ochrany spotřebitele198
BMSGPK zřídilo roku 2006 Rakouský národní institut veřejného zdraví (Gesundheit Österreich, dále jen GmbH), jež zastřešuje tři jednotky: Rakouský národní institut pro výzkum ve zdravotnictví (Österreichisches Bundesinstitut für Gesundheitswesen, dále jen ÖBIG) založený roku 1973, Rakouský národní institut pro
195 XXXXXXX, Xxxxx et al. Bildung für ältere Menschen. Soziale Teilhabe unter besonderer Berücksichtigung der Aspekte Gender und ländlicher Raum. Forschungsbericht November 2011. Wien: Bundesministerium für Arbeit, Soziales und Konsumentenschutz, 2011.
196 XXXXXXX, Xxxxx a Xxxxxx XXXXXXXXX. Ensuring a society for all ages: Promoting quality of life and active ageing. National Report Austria. Vienna: Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz, 2016.
197 XXXXXX Erstellt von Xxxxxxxx et al. Aktiv und Gesund Altern in Österreich. [online] Wien: Bundesministerium fur Arbeit, Soziales, Gesundheit und Konsumentenschutz, 2019. [cit. 2020-08-03] Dostupné z:xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx/xxx:0x000xx0-xx00- 464c-89c6-9ab81e675476/aktiv_und_gesund_altern_in_oesterreich_final.pdf
198 Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/
kvalitu ve zdravotnictví (Bundesinstitut für Qualität im Gesundheitswesen, dále jen BIQG) založený v roce 2007 a Fond Zdravé Rakousko (Fonds Gesundes Österreich, dále jen FGÖ), který funguje od roku 1998. 199
FGÖ je veřejnou institucí, v jejímž čele stojí ministr BMSGPK a jejím cílem je finanční podpora zdraví a prevence nemocí. Fond dále podporuje projekty zaměřené opět na podporu zdraví a vzdělávání v oblasti zdraví. Činnost FGÖ vychází ze zákona o podpoře zdraví přijatého v roce 1998 („Gesundheits för derungsgesetz“). V souladu se svým posláním vyvíjí a propaguje podporu zdraví a primární prevenci v Rakousku. Fond se tak podílí na řešení zdravého stárnutí a prevence a jeho obecnými cíli jsou:
▪ udržování, propagace a zlepšování zdraví obyvatelstva v holistickém smyslu a ve všech fázích života;
▪ vzdělávání a informování veřejnosti o chorobách, kterým lze předcházet;
▪ informování veřejnosti o fyzických, mentálních a sociálních faktorech ovlivňujících zdraví200.
V kompetenci BMGPK je dále vydávání pokynů a doporučení pro realizátory projektů zaměřených
na podporu zdraví pro cílovou skupinu 50 +. Xxxx uvádíme konkrétní doporučení201:
▪ Na seniory je třeba nahlížet jako na heterogenní cílovou skupinu, proto je třeba intervence přizpůsobit specifickým kulturním, osobním a fyzickým potřebám jedince.
▪ Je třeba zajistit dostupnost podpory zdraví seniorů.
▪ Je třeba umožnit seniorům zapojit se hned v počátcích do všech plánovaných projektů týkajících se podpory zdraví.
▪ Je třeba zapojit odborníky a další relevantní strany do plánování intervencí a jejich
realizace.
▪ Je třeba užívat strategie a metody, které jsou vhodné pro dosažení požadovaných cílů.
▪ Je třeba zohledňovat výsledky evaluací projektů zaměřených na zdravé stárnutí.
▪ Při osvětě a propagaci prevence je třeba využívat média a public relations.
Na úrovni spolkových zemí a samosprávných orgánů (měst a obcí) jsou preventivní programy v oblasti zdravého stárnutí implementovány v souvislosti s regionálními potřebami a v rámci definovaných oblastí působnosti za podmínky respektování principu subsidiarity. Všechny navrhované a implementované programy podléhají Federálnímu zákonu o seniorech a většina vychází ze „Zdravotních cílů Rakouska“ (Gesundheitsziele Österreich). Od roku 2012 představuje hlavní rámec rakouské politiky zdravého a aktivního stárnutí „Rakouský federální plán pro seniory: Stárnutí a budoucnost“ (Bundesplan für Seniorinnen und Senioren „Altern und Zukunft“) vydaný BMSGPK. „Rakouský federální plán: Stárnutí a budoucnost“ vychází ze zásad Madridského mezinárodního akčního plánu pro stárnutí a prohlášení ministerských konferencí Evropské hospodářské komise OSN o stárnutí. Plán je určujícím dokumentem v dalších činnostech realizovaných v oblasti zdravého stárnutí. Jeho hlavní zásadou je dosažení rovnoměrné politické, sociální, ekonomické a kulturní účasti seniorů na veřejném životě a podpora zdravého a aktivního stárnutí202.
199 Gesundheit Österreich GmbH. [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: xxxxx://xxxx.xx/
200 Fonds Gesundes Österreich [online]. Wien, 2020 [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: xxxxx://xxxx.xxx/
201 Seniorinnen und Senioren. BMSGPK. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/Xxxxxx/Xxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxx-xxx-Xxxxxxxx.xxxx
202Bundesplan für Seniorinnen und Senioren „Altern und Zukunft". Wien: Bundesministerium für Arbeit, Soziales und
V tabulce 6 je uveden přehled všech strategií, zaměřených na podporu zdravého stárnutí, které jsou realizovány na federální úrovni.
Strategie zaměřené na podporu zdravého stárnutí | |
Rakouský federální plán pro seniory „Stárnutí a budoucnost“ (2012) | Bundesplan für Seniorinnen und Senioren „Altern und Zukunft“ |
Zdravotní cíle Rakouska (2011) | Gesundheitsziele Österreich |
Národní akční plán pro pohyb | Nationaler Aktionsplan Bewegung (NAP.b) |
Národní akční plán pro výživu | Nationaler Aktionsplan Ernährung (NAP.e) |
Strategie léčby a prevence diabetu | Diabetesstrategie |
Rakouská strategie léčby a prevence demence | Österreichische Demenzstrategie |
Vládní program na šesté legislativní období | Regierungsprogramm der XXVI. Gesetzgebungsperiode |
Zdroj: INESAN (2020)
Rakouská platforma pro zdravotní gramotnost203
Zdravotní gramotnost (viz třetí zdravotní cíl níže) je v Rakousku považována za jeden z hlavních faktorů podílejících se na zdravém životním stylu až do vysokého věku204. Pro účely dosažení tohoto cíle byla v roce 2015 založena Rakouská platforma pro zdravotní gramotnost (Österreichische Plattform Gesundheitskompetenz, ÖPGK). Tato platforma zaštiťuje aktivity na různých úrovních zaměřené zejména na seniory. Zaměřuje se na plnění třetího zdravotního cíle (zlepšit zdravotní gramotnost populace).
Zdravotní cíle Rakouska
Základní strategický rámec v oblasti zdravého stárnutí je v Rakousku opatřen tzv. Zdravotními xxxx Xxxxxxxx (Gesundheits Ziele Österreich). Těchto cílů je celkem deset a jsou zaměřené na všechny skupiny obyvatel Rakouska včetně seniorů. Žádost o vypracování cílů platných na federální úrovni podaly v roce 2011 Federální komise pro zdraví a Rakouská rada ministrů. Oficiální cíle byly schváleny stejnými orgány a Ministerstvem zdravotnictví v létě 2012. Cíle tvoří základ rakouské zdravotní reformy a jsou hlavním podkladem pro návrhy dalších aktivit týkajících se zdraví obyvatelstva a prevence205. Tyto cíle byly vytvořeny za účelem „prodloužení let zdravého života všech lidí žijících v Rakousku během následujících 20 let [tedy do roku 2032] bez ohledu na úroveň jejich vzdělání, příjem nebo životní podmínky”206. Na cíle je nahlíženo jako
Konsumentenschutz, 2015.
203 Österreichische Plattform Gesundheitskompetenz [online]. ÖPGK, 2020 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxx.xx/
204 XXXXXX Erstellt von Xxxxxxxx et al. Aktiv und Gesund Altern in Österreich. [online] Wien: Bundesministerium fur Arbeit, Soziales, Gesundheit und Konsumentenschutz, 2019. [cit. 2020-08-03] Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx/xxx:0x000xx0-xx00-000x-00x0- 9ab81e675476/aktiv_und_gesund_altern_in_oesterreich_final.pdf
205Gesundheitsziele Österreich [online]. Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz, 2020 [cit. 2020- 09-06]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx.xx/00-xxxxx/
206 Austrian Health Targets [online]. Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz, 2020 [cit. 2020- 09-06]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx.xx/00-xxxxx/
na důležitý krok k národní implementaci evropského programu Health 2020 a Evropskou Regionální kanceláří WHO byly klasifikovány jako příklad dobré praxe.207
Vzhledem k tomu, že zdraví populace je značně ovlivněno mnoha odvětvími i mimo zdravotnictví, byly tyto cíle definovány v rámci participativního procesu, který zahrnuje více než 40 zúčastněných stran z příslušných institucí. Zdravotní cíle Rakouska jsou:
▪ poskytovat osvětu v oblasti zdraví a vhodné pracovní podmínky pro všechny skupiny občanů skrze spolupráci všech politických a sociálních oblastí;
▪ podporovat rovné příležitosti ve zdraví nezávisle na genderu, socioekonomickém statusu, etnickém původu a věku;
▪ zlepšit zdravotní gramotnost populace;
▪ zabezpečit udržitelné přírodní zdroje jako je vzduch, voda, půda a zdravé prostředí
pro budoucí generace;
▪ posílit sociální kohezi jako podpůrce zdraví;
▪ zabezpečit podmínky, za kterých mohou děti a mladí lidé vyrůstat v co nejlepším možném
zdravotním stavu;
▪ umožnit přístup ke zdravé stravě pro celou populaci;
▪ podporovat zdravé a bezpečné fyzické aktivity a cvičení v každodenním životě prostřednictvím vhodného životního prostředí;
▪ podporovat psychosociální zdraví v celé populaci;
▪ pro všechny zabezpečit udržitelné a efektivní zdravotnické služby vysoké kvality208.
Implementace výše uvedených cílů je doprovázena monitorovacím procesem umožňujícím strategické řízení, který má přispět k optimalizaci strategie a akčních plánů. Klíčové prvky monitorovacího procesu byly vypracovány Rakouským národním institutem veřejného zdraví (Gesundheit Österreich GmbH, zkráceně GÖG) a schváleny Federální komisí pro zdraví209.
Národní akční plán pro pohyb (Nationaler Aktionsplan Bewegung, NAP.b)
Národní akční plán pro pohyb byl přijat v roce 2013 ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem sportu. Tento plán poskytuje doporučení pro pohybové činnosti různých skupin včetně seniorů a obsahuje doporučení pro zdravé cvičení seniorů210.
207ANTONY Erstellt von Xxxxxxxx et al. Aktiv und Gesund Altern in Österreich. [online] Wien: Bundesministerium fur Arbeit, Soziales, Gesundheit und Konsumentenschutz, 2019. [cit. 2020-08-03] Dostupné z:xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx/xxx:0x000xx0- ca07-464c-89c6-9ab81e675476/aktiv_und_gesund_altern_in_oesterreich_final.pdf
208 Více o jednotlivých cílech v dokumentu: Health Targets Austria: Relevance, Options, Contexts. Vienna: Federal Ministry of Health and Women’s Affairs, 2012.
209 Gesundheitsziele Österreich [online]. Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz, 2020 [cit. 2020-09-06]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx.xx/00-xxxxx/
210 Nationaler Aktionsplan Bewegung NAP.b. Wien: Bundesministerium für Landesverteidigung und Sport Haus des Sports, 2013.
Národní akční plán pro výživu (Nationaler Aktionsplan Ernährung, NAP.e)
Národní akční plán pro výživu poskytuje přehled nutriční situace v Rakousku a slouží jako základ pro podporu výživy seniorů v různých prostředích podle potřeb. NAP dále poskytuje doporučení, jejichž účelem je přispět ke zlepšení kvality života této trvale rostoucí populace v dlouhodobém horizontu a při zohlednění individuálních potřeb a příležitostí zajistit zdravou výživu ve stáří. Na konci roku 2010 byla zřízena Národní komise pro výživu (Nationale Ernährungskommission), která slouží primárně Federálnímu ministerstvu zdravotnictví a zodpovídá za další rozvoj Národního akčního plánu pro výživu. V rámci této komise jsou zřizovány pracovní skupiny, které se zaměřují na problematiku komunitního stravování a výživy nemocných a seniorů v pečovatelských domech. Aktuální Národní akční plán pro výživu je z roku 2013 a v roce 2020 dochází k jeho revizi211.
Výzkumné a vědecké aktivity zaměřené na podporu zdravého stárnutí
V Rakousku funguje v oblasti vědy a výzkumu Síť zaměřená na stárnutí: stárnutí a demografická změna jako výzva a šance (Netzwerk Altern: Altern und Demografischer Wandel Als Herausforderung und Chance)212, kterou organizuje Rakouská interdisciplinární platforma pro stárnutí (Österreichische Plattform für Interdisziplinäre Alternsfragen, dále ÖPIA). ÖPIA je nezisková organizace založená jako národní mezioborová výzkumná platforma v roce 2015 předními vědci zaměřujícími se na otázky stárnutí a perspektivy stárnoucí společnosti. V rámci platformy jsou v oblasti zdravotní gramotnosti propagovány činnosti na různých úrovních, zejména zaměřené na seniory.
Rakouská síť pro zdraví a kvalitu života od 50 let213 je sdružením rakouských institucí sociálního zabezpečení, které si stanovily za cíl podporovat zdraví lidí ve věku 50 a více let. Vize tohoto sdružení je reprezentace a šíření pozitivních myšlenek o stárnutí, podpora seniorů při jejich aktivní účasti ve společnosti a podpora zdravotního stavu za účelem umožnění seniorům prožít aktivní život.
PREVENTIVNÍ PROGRAMY A PROJEKTY
Preventivní programy zaměřené na podporu zdravého stárnutí v Rakousku cílí převážně na následující oblasti: asistivní technologie, zdravotní péče a prevence a vzdělávání seniorů včetně oblasti digitálních technologií.
Většinu preventivních programů zaměřených na zdravé stárnutí na celostátní úrovni finančně
podporuje FGÖ. FGÖ si v rámci své činnosti stanovil pět hlavních programových linií, na které se zaměřuje:
▪ Zdravý růst,214
▪ Podpora zdraví na pracovišti,
▪ Komunální prostředí,
211 Nationaler Aktionsplan Ernährung. Wien: Bundesministerium für Gesundheit, 2013.
212 Netzwerk Altern: Altern und Demografischer Wandel Als Herausforderung und Chance. ÖPIA. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxx- xxxxxx.xx
213 Gemeinsam im Leben. Das Österreichische Netzwerk für Gesundheit und Lebensqualität ab 50. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/?xxxxxxxxxx00000.000000&xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 214 Tato programová linie je zaměřena na všechny věkové skupiny včetně starších lidí a seniorů.
▪ Kvalitní život a rovné příležitosti pro seniory,
▪ Podpora zdravého životního stylu prostřednictvím mezisektorové spolupráce.
Na programy zaměřené na seniory se zaměřuje čtvrtá a pátá programová linie. Ve čtvrté linii je prioritní pozornost věnována osvětě seniorů, jejich vzdělávání a oblasti podpory zdraví lidí s demencí, přičemž je rozvíjen a finančně podporován koncept „prostředí příznivého k demenci”. V páté linii je od roku 2019 zvláštní pozornost věnována podpoře mobility seniorů215.
Zdravé sousedství
V letech 2012–2018 realizoval FGÖ ve spolupráci s BMSGPK projekt Zdravé sousedství (Auf gesunde Nachbarschaft216), který byl zaměřen na podporu rozvoje komunit v kontextu zdravého stárnutí. Konkrétněji byl pak zaměřen na:
▪ podporu zdraví lidí s demencí a jejich rodinných příslušníků,
▪ podporu zdraví seniorů žijících v pečovatelských zařízeních,
▪ podporu koheze a sociální participace v sousedstvích včetně zapojení seniorů.
Nejčastější tematické zaměření rakouských preventivních programů217
a) Asistivní technologie
BMSGPK v posledních deseti letech přijímá opatření v oblasti výzkumu, informací, dalšího vzdělávání a financování projektů s cílem přiblížit digitální technologie seniorům. V „Pokynech pro obecnou podporu seniorů“ (Richtlinien für die Allgemeine Seniorenförderung) podle § 19 odst. 4 Spolkového zákona o seniorech (Bundes-Seniorengesetz)218 jsou aktivity zaměřené na vzdělávání seniorů v oblasti zacházení s digitálními médii konkrétně definovány jako velmi vhodné a senioři jako způsobilí k jejich užívání. V Rakousku jsou asistenční technologie značně podporovány, ať už se jedná o jednoduché technické pomůcky (například pomůcky pro chůzi nebo automatické dávkování léků), anebo o komplexní technické aplikace, jako například systémy detekce pádu219. V oblasti technologií využitelných pro prevenci a podporu zdravého stárnutí je užíván tzv. „Koncept asistovaného bydlení“ (Amibent Assisted Living). Rakousko participuje na programu EU Ambient Assisted Living – Joint Programme220, v jehož rámci jsou kromě jiného propagovány produkty a služby určené zvláště seniorům.
215 Programmlinien. FGÖ. Dostupné z: xxxxx://xxxx.xxx/Xxxxxxxxxxxxxx.
216 Auf gesunde Nachbarschaft! [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx.xx/
217 Tyto oblasti byly identifikovány v dokumentu: XXXXXX Erstellt von Xxxxxxxx et al. Aktiv und Gesund Altern in Österreich. [online] Wien: Bundesministerium fur Arbeit, Soziales, Gesundheit und Konsumentenschutz, 2019. [cit. 2020-08-03] Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx/xxx:0x000xx0-xx00-000x-00x0- 9ab81e675476/aktiv_und_gesund_altern_in_oesterreich_final.pdf
218 Bundes-Seniorengesetz. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx.xxx.xx.xx/XxxxxxxxXxxxxxx.xxx?XxxxxxxxXxxxxxxxxxxx&Xxxxxxxxxxxxxxx00000000
219 XXXXXX Erstellt von Xxxxxxxx et al. Aktiv und Gesund Altern in Österreich. [online] Wien: Bundesministerium fur Arbeit, Soziales, Gesundheit und Konsumentenschutz, 2019, s. 17. [cit. 2020-08-03] Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx/xxx:0x000xx0-xx00-000x-00x0- 9ab81e675476/aktiv_und_gesund_altern_in_oesterreich_final.pdf
220 V češtině „Společný program unie asistovaného bydlení“.
b) Zdravotní péče a prevence
V souvislosti se zdravotní péčí se rakouské preventivní programy orientují zvláště na zlepšení zdravotní péče, která je zaměřena na chronická onemocnění a dále na posílení primární zdravotní péče. Jedním ze
„Zdravotních cílů“ je vytvořit do roku 2021 sedmdesát pět jednotek primární péče s multidisciplinárními týmy a podpořit spolupráci mobilních služeb, nemocnic a pečovatelských zařízení. Jednotky primární péče také hrají důležitou roli při nastavování nízkoprahové podpory zdraví a prevence ve stáří. Zdravotnický systém Rakouska tak vyhovuje požadavkům „Globální strategie WHO“ a „Federálnímu plánu pro seniory“. Oba tyto dokumenty věnují značnou pozornost podpoře zdraví seniorů a podpoře specializace relevantních profesionálů, kteří se zaměřují na naplňování potřeby seniorů221.
c) Celoživotní vzdělávání
Za jeden z nezbytných předpokladů aktivního a zdravého životního stylu ve stáří je v Rakousku považován rovný přístup k možnostem kvalitního vzdělávání seniorů. Co se týče rovných příležitostí, zvláštní pozornost je v tomto směru věnována seniorům, kterým hrozí sociální vyloučení z ekonomických a zdravotních důvodů nebo z důvodu jejich dosaženého vzdělání. V souladu se strategií celoživotního učení rozvíjí BMSGPK již řadu let opatření, která podporují účast seniorů na dalším vzdělávání, zajišťují kvalitu nabídek a poskytují poradenství, workshopy a spolupráci s dalšími institucemi. V roce 2011 byl vydán obecný katalog pro vzdělávání ve stáří a návod pro celoživotní vzdělávání v Rakousku222.
d) Zapojení seniorů do užívání digitálních technologií
Možnost a schopnost používat digitální média se staly předpokladem sociálního začlenění seniorů. Tzv. Širokopásmová ofenzíva (Breitband-Offensive 2015–2020)223 navržená Spolkovým ministerstvem dopravy, inovací a technologií (BMVIT) jasně stanovuje konkrétní opatření pro digitální integraci seniorů. Mezi programy zaměřené na podporu užití digitálních technologií u seniorů patří například:
▪ Mobi.senior.A – projekt Mobilní senior (aplikace pro seniory, vzdělávací kurzy, podpora seniorům při nákupu technologií, slovníček pojmů).
▪ webový portál saferinternet.at224 – cílová skupina senioři (dokumenty225, kurzy226, rady a tipy pro seniory)
221 Gesundheitziele Österreich. Shrnutí v angličtině: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxx-xxxxxxx/, více informací
v němčině: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx.xx/00-xxxxx/
222 XXXXXX Erstellt von Xxxxxxxx et al. Aktiv und Gesund Altern in Österreich. [online] Wien: Bundesministerium fur Arbeit, Soziales, Gesundheit und Konsumentenschutz, 2019, 34.
223 Breitband Austria 2020. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx.xx.xx/xxxxxxxxxxxxxxxxx-xxxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxx0000.xxxx
224 Safer Internet. SeniorInnen. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxx/
225 Das Internet sicher nutzen. Informationen und Tipps für Seniorinnen und Senioren. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxx/Xxx_Xxxxxxxx_xxxxxx_xxxxxx-XXX.xxx 226 Internet-SeniorInnenkurse – Leitfaden für TrainerInnen. Dostupné z:
V této kapitole jsou představeny dobré praxe s krátkým představením programu a jeho zaměření, dále realizátor programu, úroveň, na které byl program realizován, zdroje financování a výsledky programu.
Tabulka 6: Dobré praxe zaměřené na zdravé stárnutí v Rakousku
FYZICKÉ PROSTŘEDÍ |
Trénink bezpečnosti cestování veřejnou dopravou pro seniory i řidiče227 ▪ Realizátor: Aeneas, Zentrum für Generationen & Barrierefreiheit (ZGB), StadtBus Salzburg ▪ Zdroje financování: Dotace EU (Inteligent Energy Europe) ▪ Doba trvání programu: 2010–2011 ▪ Oblast realizace: Salzburg Program pro seniory zaměřený na rozvoj schopností a dovedností a na eliminaci rizik a stresu při využívání veřejné dopravy ve městě Salzburg proběhl formou školení, které bylo rozloženo do dvou dnů po dvou hodinách. Účastníci dále obdrželi brožuru s důležitými informacemi z kurzu. Jeho cílem byla prevence před ztrátou mobility a sociálním vyloučením z důvodu strachu z cestování, podpora soběstačnosti a flexibility seniorů a také snížení finanční zátěže (ve srovnání s individuální dopravou). Řidiči jsou navíc proškoleni tak, aby znali potřeby a specifika chování seniorů. V rámci školení probíhá zkušební jízda, kde se senioři i řidiči učí praktické dovednosti. Z výpovědí účastníků vyplývá, že školení je pro udržení individuální mobility do vysokého věku zásadní. Z evaluace programu dále vyplynulo, že implementace programu je finančně dostupná a zpracovaná školící sada (obsahující příručku a DVD, zároveň i speciální brýle a špunty do uší, aby řidiči měli představu o omezeních seniorů) je všeobecně využitelná. Evaluační doporučení se týkají potřebnosti spolupráce s odborníkem (doprava, řízení) a organizací se sociálním zaměřením. |
CityWalk228 ▪ Realizátor: město Weiz ▪ Zdroje financování: Dotace EU (Interreg Danube Transnational Programme) ▪ Doba trvání programu: 2016–2019 ▪ Oblast realizace: město Weiz (Štýrsko) Cílem projektu bylo zlepšit podmínky pro chodce a podpořit veřejnost v chození pěšky. Ve městě tak bylo nainstalováno např. počítadlo na chodce a cyklisty s cílem zvýšení povědomí o chůzi jako o přirozeném a udržitelném způsobu pohybu a dále naváděcí systém, který upozorňuje na tematické trasy ve městě. Také byla vytvořena aplikace Walk'n Smile App, která kreativně motivuje lidi k chůzi a online nástroj s indexem Walkability Index, v rámci něhož lze po zadání kritérií vypočítat přívětivost města k chodcům. V oblasti zlepšení podmínek pro chůzi byl vypracován plán na úpravu ulic a chodníků a došlo k úpravám týkajícím se veřejné dopravy ve městě (vytvoření uzlů mobility). Každá zastávka ve městě byla vybavena místem na sezení, osvětlením a informacemi o jízdních řádech. Pro chodce (zejména se sníženou mobilitou) byly upraveny chodníky, v centru města byla snížena maximální povolená rychlost automobilů a dále byla rozšířena místa s lavičkami či židlemi pro odpočinek zejména seniorů. Projekt byl v roce 2018 a 2019 oceněn jako příklad dobré praxe. |
227 Zdroj: xxxx://xxx.xxxxxx-xxxxxxx.xx/?xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx0
228 CityWalk: Towards energy responsible places: establishing walkable cities in the Danube Region. Interreg: Danube Transnational Programme [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxxxx.xx/xxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxxxx
SOCIÁLNÍ ZAPOJENÍ SENIORŮ |
Mitten im Leben (Uprostřed života)229 ▪ Realizátor: Katolische Kirche Kärnten (Katolická církev Korutany) ▪ Zdroje financování: Spolková země Korutany ▪ Doba trvání programu: 2011–nyní ▪ Oblast realizace: Korutany Tento program určený seniorům se zaměřuje na tréninky paměti a vzdělávací a pohybové aktivity. Jeho cílem je kromě podpory a rozvoje fyzického a psychického zdraví také navazování nových kontaktů mezi seniory a podpora společenských sítí seniorů a jejich soběstačnosti. Hlavním posláním těchto spolků je podporovat celostní přístup ke zdravému stárnutí. Program je v současnosti realizován ve spolcích (komunitách) v celkem 29 obcích v Korutanech. |
Dorfservice (Obecní servis)230 ▪ Realizátor: Dorfservice-Asociace pro podporu sociálního kapitálu ▪ Zdroje financování: Spolkové země, komunitní příspěvky zapojených obcí, příspěvky soukromých dárců, sponzoring ▪ Doba trvání programu: 2007–nyní ▪ Oblast realizace: Korutany, Burgenland Nezisková organizace zaměřená na poskytování různých služeb v rámci komunity a na sousedské bázi. Vychází z konceptu zdravého stárnutí, celoživotního učení a posílení postavení (empowerment) starší generace. Založena je převážně na dobrovolné bázi, kdy dobrovolníci poskytují pomoc v každodenních činnostech seniorů a koordinováni jsou stálými zaměstnanci služby, kteří jim poskytují odborné zázemí. Služba je alternativou sociálním službám pro seniory, kdy klade důraz na rozvoj komunity a mezigenerační solidarity, empowerment seniorů. Byla také několikrát oceněna v oblasti sociálních inovací pro seniory (v roce 2012 SozialMarie, roku 2019 Ministerstvem sociálních věcí). |
ZDRAVÍ A WELL-BEING |
Bewegt im Park (Cvičení v parku)231 ▪ Realizátor: sportovní organizace ASKÖ, ASVÖ, SPORTUNION ▪ Zdroje financování: zastřešující organizace rakouského sociálního zabezpečení (Dachverband der österreichischen Sozialversicherung), Spolkové ministerstvo kultury, umění, veřejných služeb a sportu (Das Bundesministerium für Kunst, Kultur, öffentlichen Dienst und Sport), partnerská města, sponzoring ▪ Doba trvání programu: 2016–nyní ▪ Oblast realizace: různá města v celém Rakousku Jedná se o projekt zastřešený Spolkovým ministerstvem sportu a organizací rakouského sociálního zabezpečení. Plánování a implementaci tohoto projektu realizuje Rakouský fond zdravotního pojištění |
229 Mitten im Leben. Katholische Kirche Kärnten [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx-xxxxxx- xxxxxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxxx/X0000/xxxxxxxxxxxxxxxxxx
230 Dorfservice: Die Kraft aus dem Miteinander [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/
231Bewegt im Park [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx-xx-xxxx.xx/
(Osterreichische Gesundheitskasse) ve spolupráci se sportovními organizacemi ASKÖ, ASVÖ a SPORTUNION. V rámci projektu jsou veřejnosti představovány cvičební programy na veřejných prostranstvích (parky, náměstí), v letním období jsou pak pořádány akce vedené odborníky a sportovci a zájemci si mohou pod dohledem zkušených lektorů vyzkoušet různé druhy sportovních aktivit včetně jógy a tai-chi. Projekt cílí na všechny generace a nevyžaduje žádnou předchozí sportovní průpravu. |
SENaktiv – Sicher im Alter bewegen (SENaktiv – bezpečný pohyb ve stáří) 232 ▪ Realizátor: Österreichische Gesundheitskasse, LSA Breiten-und Gesundheitssport GmbH ▪ Zdroje financování: Státní fond zdraví Dolní Rakousy (Landesgesundheitsfonds, Xxxxxx Zielsteuerung Gesundheit Nö) ▪ Doba trvání programu: stále trvá ▪ Oblast realizace: Dolní Rakousy Projekt vznikl na základě potřeby podpořit seniory v informovanosti ohledně nebezpečí pádů a jejich rizikovosti zejména v pozdější fázi stáří. V rámci projektu jsou realizována cílená školení určená seniorům, včetně praktických cvičení, která mají seniory naučit, jak zabránit pádům a jak mohou zlepšit své motorické dovednosti. Školení se pořádají v několika městech v Dolních Rakousech. |
Financování programů a aktivit zaměřených na zdravé stárnutí v oblasti veřejného sektoru je rozděleno mezi jednotlivé subjekty uvedené v grafu 12, přičemž federální, státní (ve smyslu jednotlivých spolkových zemí) a sociální zabezpečení přispívají do rozpočtu různým podílem233. Jak můžeme dále vidět v grafu 12, většina preventivních programů je financována z veřejného zákonného zdravotního pojištění, kdy je zákonem o sociálním pojištění (Allgemeines Sozialversicherungsgesetz) upraveno zřizování speciálních fondů234.
232 SENaktiv: Sicher im Alter bewegen [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxxxxx.xx/
233 XXXXXXXXXX, Xxxxx. Das österreichische Gesundheitssystem: Akteure, Daten, Analysen [online]. Berlin: Medizinisch Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft, 2013 [cit. 2020-07-22]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/Xxxx/Xxxxxxxx?xxxxxxxxxxxXxx000, 18.
Graf 12: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Rakousku – veřejný sektor
Spolkové ministerstvo
sociálních věcí, zdraví a ochrany spotřebitele (BMSGPK)
Financování z rozpočtu spolkové republiky
Financování z
evropských fondů
Federální komise pro
zdraví
Financování z
rozpočtu spolkové
republiky
Financování z
evropských fondů
Rakouská platforma pro
zdravotní gramotnost (ÖPGK)
Financování z
rozpočtu spolkové
republiky
Financování z
evropských fondů
Zdravé Rakousko
(Gesundheit Österreich
GmBH)
Rakouský spolkový institut pro zdravotní péči (ÖBIG) Fond zdravého Rakouska (FGÖ)
Federální institut pro kvalitu ve zdravotnictví
Financování z
rozpočtu spolkové
republiky
Financování z
evropských fondů
Spolkové země, obce
Rozpočty
spolkových zemí, obcí
Dotace z
evropských fondů
Sociální zdravotní
pojištění
Rakouský fond zdravotního pojištění (ÖGK)
Daně
Fondy prevence
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
Na národní úrovni je klíčovým aktérem BMSGPK. Priority financování BMSGPK v oblasti podpory zdraví
v Rakousku v roce 2020 jsou následující:235
▪ posílení zdravotní gramotnosti ve všech skupinách populace;
▪ podpora a prevence zdraví u dětí a v rámci genderu (zejména zdravé jesle, školky, školy; podpora zdraví v souvislosti s životním prostředím; podpora psychosociálního zdraví);
▪ prevence a kontrola infekčních onemocnění (např. HIV/AIDS; virová hepatitida; hepatitida A, B; rezistence na antibiotika; infekce vzniklé v souvislosti se zdravotním systémem).
Ministerstvo dále zřizuje Federální komisi pro zdraví, Rakouskou platformu pro zdravotní gramotnost, Fond Zdravé Rakousko a Zdraví Rakousko. Všechny tyto instituce vznikly za účelem podpory konkrétních oblastí zdravotní a sociální politiky a řídí se zákonem o podpoře zdraví (Gesundheitsförderungsgesetz).236 Ministerstvo dále poskytuje granty k podpoře zdraví pro neziskové organizace237.
Nejvýznamnější veřejnou zdravotní pojišťovnou v zemi je Rakouský fond zdravotního pojištění (ÖGK) – zaštiťuje 82 % občanů Rakouska a vznikl v roce 2020 sloučením devíti regionálních fondů zdravotního pojištění238. Jednou z hlavních činností ÖGK je i podpora zdraví a prevence. V každé spolkové zemi ÖGK vytváří a realizuje různé programy, na webových stránkách pod hlavičkou Žít zdravě (Gesund leben).
235 Förderschwerpunkte für das Jahr 2020. Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/Xxxxxx/Xxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxx.xxxx
236 Gesundheitsförderung und Prävention. Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/Xxxxxx/Xxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxx%X0%X0xxxxxxx-xxx- Pr%C3%A4vention.html
237 Förderschwerpunkte für das Jahr 2020. Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/Xxxxxx/Xxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxx.xxxx
238 Über die ÖGK. Österreichische Gesundheitskasse. [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/?xxxxxxxxxx00000.000000&xxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jednotlivé spolkové země se mírně odlišují v nabídce a zaměření programů, některé jsou cíleně orientované na seniory. Příkladem může být spolková země Salcbursko s projektem Podpora zdraví pro seniory 60plus239, který se zaměřuje na realizaci vzdělávacích a informačních kurzů v oblastech zdravého stárnutí či Štýrsko s programem Vitální ve stáří240 (více viz příklady dobré praxe). Financování probíhá ze zákonného pojištění, z federální úrovně je část kompetencí přenesena do jednotlivých spolkových zemí, kde jsou zřízeny spolkové zdravotní fondy, které oblast financují241.
Spolkové země (například Tyrolsko242, Burgenland243) nebo jednotlivé obce či svazky obcí vytvářejí své
programy na podporu seniorských aktivit a zdravého stárnutí.
V rámci neziskového sektoru jsou preventivní programy a intervence zaměřené na zdravé stárnutí z velké části financovány ze státního rozpočtu Rakouska, jak můžeme vidět v grafu 13. Výjimku zde představují nadace, které jsou primárně financovány firemními a individuálními dárci.
Graf 13: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Rakousku – neziskový sektor
Rakouská síť pro zdraví a
kvalitu života od 50 let
Financování z
rozpočtu spolkové republiky
Financování z
evropských fondů
Rakouská interdisciplinární
platforma pro stárnutí (ÖPIA)
Financování z
rozpočtu spolkové republiky
Financování z
evropských fondů
Nadace, např. Die Stiftung
Liebenau Österreich
Firemní a
individuální dárci
Ostatní neziskové organizace:
zdravotní centra, místní iniciativy v oblasti zdraví, sportovní kluby
Financování z
rozpočtu spolkové republiky
Financování z
evropských fondů
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
Co se týče financování intervencí realizovaných soukromým sektorem, situace v Rakousku je podobná jako v Německu. Soukromé programy na podporu zdraví jsou z velké části financovány buď z lokálních rozpočtů a grantů, nebo od firemních a individuálních dárců (viz graf 14).
240 Vital im Alter. Steiermark. Österreichische Gesundheitskasse. [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/?xxxxxxxxxx00000.000000&xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
241 Das Gesundheitswesen im Überblick. Das öffentliche Gesundheitsportal Österreichs. [online]. [cit. 2020-11-19]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx.xx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxx
242 Förderung Seniorenprojekte. Land Tirol [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx.xx.xx/xxxxxxxxxxxx- soziales/seniorinnen/foerderungen/
243 Seniorenförderung. Land Burgenland [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxx/
Graf 14: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů v Rakousku – soukromý sektor
Soukromé zdravotní
pojištění
Prémiové
soukromé pojištění
Korporátní programy na
podporu zdraví
Firemní a
individuální dárci
Lokální rozpočty, granty
Hlavní zaměstnavatelé v
daném městě/regionu
Firemní a
individuální dárci
Lokální rozpočty, granty
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
Implementace programů zaměřených na zdravé a aktivní stárnutí jsou v Rakousku řešeny na úrovni státní, regionální a lokální. Stěžejním dokumentem pro rakouské politiky zaměřené na aktivní a zdravé stárnutí je Federální plán pro seniory s názvem „Věk a budoucnost” (Alter und Zukunft) přijatý v roce 2012. Plán vychází z Madridského mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí a Regionální implementační strategie (RIS). Čtrnáct oblastí činnosti Federálního plánu pro seniory je v souladu se čtyřmi politickými cíli Vídeňské ministerské deklarace z roku 2012, které jsou hlavními pilíři rakouské politiky zdravého stárnutí.
POUŽITÉ ODBORNÉ PUBLIKACE A INFORMAČNÍ ZDROJE
Austrian Health Targets. Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz, 2020.
Dostupné z:
xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx.xx/00-xxxxx/
XXXXXX Erstellt von Xxxxxxxx et al. Aktiv und Gesund Altern in Österreich. Wien: Bundesministerium fur Arbeit, Soziales, Gesundheit und Konsumentenschutz, 2019. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx/xxx:0x000xx0-xx00-000x-00x0- 9ab81e675476/aktiv_und_gesund_altern_in_oesterreich_final.pdf
Bundesplan für Seniorinnen und Senioren „Altern und Zukunft". Wien: Bundesministerium für Arbeit, Soziales und Konsumentenschutz, 2015.
Gesundheitsziele Österreich. Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz, 2020. Dostupné z:
xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx.xx/00-xxxxx/
XXXXXXXX, Xxxxxx et al. Österreichischer Gesundheitsbericht 2016. Berichtszeitraum 2005-2014/15. Wien: Bundesministerium für Gesundheit und Frauen, 2017. Dostupné z:
xxxxx://xxxx.xx/xxxxx/xxxx.xx/xxxxx/0000-00/xxxxxxxxxxxxxxxxxx0000.xxx
Health Targets Austria: Relevance, Options, Contexts. Vienna: Federal Ministry of Health and Women’s
Affairs, 2012. Dostupné z:xxxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxx/xxxx/0000
XXXXXXXXXX, Xxxxx. Das österreichische Gesundheitssystem: Akteure, Daten, Analysen. Berlin: Medizinisch Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft, 2013. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/Xxxx/Xxxxxxxx?xxxxxxxxxxxXxx000,
XXXXXXX, Xxxxx et al. Bildung für ältere Menschen. Soziale Teilhabe unter besonderer Berücksichtigung der Aspekte Gender und ländlicher Raum. Forschungsbericht November 2011. Wien: Bundesministerium für Arbeit, Soziales und Konsumentenschutz, 2011.
Nationaler Aktionsplan Bewegung NAP.b. Wien: Bundesministerium für Landesverteidigung und Sport Haus des Sports, 2013.
Nationaler Aktionsplan Ernährung. Wien: Bundesministerium für Gesundheit, 2013.
Österreichische Interdisziplinäre Hochaltrigenstudie: Welle 2, 2015–2018, Panelerhebung, Wien und Steiermark. Wien: Österreichische Plattform für Interdisziplinäre Alternsfragen, 2018.
State of Health in the EU: Austria. Country Health Profile 2019. OECD and World Health Organization, 2019.
Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxx-0000-xx0000x0-xx.xxxx
State of Health in the EU: Czech Republic. Country Health Profile 2017. OECD and World Health Organization, 2017. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxx.xxx/xxxxxxxxxxxx/xxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxx-0000-0000000000000-xx.xxxx
XXXXXXX, Xxxxx a Xxxxxx XXXXXXXXX. Ensuring a society for all ages: Promoting quality of life and active ageing. National Report Austria. Vienna: Bundesministerium für Soziales, Gesundheit, Pflege und Konsumentenschutz, 2016.
3.4 ŠVÉDSKO
Švédsko patří mezi evropské země, které v posledních 20 letech postihlo poměrně rapidní stárnutí populace – společně s Německem se řadí mezi tzv. super-aged země. Na stále se zvyšujícím počtu osob seniorského věku se podílí nárůst průměrné délky života a nižší úmrtnost osob ve středním a důchodovém věku. Švédové prožijí ze všech evropských zemí nejvíce let života ve zdraví a předpokládaná délka jejich života je 82,6 let, což je nejvyšší předpokládaná délka života ze všech analyzovaných zemí244. Tím se Švédsko řadí mezi pět zemí EU s nejvyšší délkou života245. Ve Švédsku žije přes dva miliony lidí starších 65 let a tento počet se má podle prognóz do roku 2025 navýšit o dalších 300 000 lidí246.
V této skandinávské zemi také existuje značná variabilita podílu populace ve věku 85+, která je patrná v případě měst a obcí s hustší aglomerací. Právě v těchto městech žije nejvíce lidí starších 85 let. V roce 2013 identifikovala vládou jmenovaná Komise pro budoucnost řadu výzev a doporučení, které reagují na demografické stárnutí. Jedním z těchto doporučení je komplexní podpora zdraví seniorů, kteří zůstanou v pracovním procesu. Švédská vláda zvláště v posledním desetiletí poukazuje na skutečnost, že úspěšně čelit nadcházející demografické výzvě bez ohrožení úrovně prosperity země bude možné pouze v případě, že občané Švédska budou pracovat déle. Velmi podobný přístup má také Německo, kde je počet lidí starších 65 let ještě vyšší než ve Švédsku. Ve zprávě z roku 2013 identifikovala Švédská komise pro budoucnost řadu výzev, s nimiž se Švédsko bude v budoucnu potýkat, a to včetně stárnutí populace. Kromě podpory seniorů v setrvání v pracovním procesu a podpory seniorů v setrvání ve vlastním domově se Švédsko dále intenzivně zaměřuje na zlepšení zdravotní a sociální péče určené sociálně slabým osobám starším 65 let247.
Ve Švédsku také přibývají reformy nákladově efektivnějších systémů zdravotní péče zaměřené na dlouhodobou péči o seniory. Tyto reformy cílí jak na podporu péče o seniory v ústavech, tak na podporu domácí péče. Odpovědnost za péči o seniory nesou primárně obce, které zároveň poskytují finanční prostředky na pomoc v domácnosti, nesou odpovědnost i za dostupnost vhodného bydlení. Kromě jiného Švédsko zdůrazňuje důležitost posílení preventivních programů a preventivní péče a zavedlo tzv. fyzickou aktivitu na předpis, kdy je seniorovi na základě jeho zdravotního stavu předepsána konkrétní fyzická aktivita248. Většina lidí starších 80 let je ve Švédsku stále aktivní jak po fyzické, tak po sociální stránce – aktivně sportují, účastní se výletů a sociálních aktivit – většina však má také alespoň jednu chronickou chorobu a potřebuje proto odbornou zdravotní péči249. Při hodnocení hlavních zdravotních problémů, kterými Švédové trpí, bylo zjištěno, že se Švédsko v porovnání s ostatními analyzovanými zeměmi liší. Zatímco v Německu, Rakousku i Česku převažují nemoci oběhové soustavy, u Švédů jsou to také muskuloskeletární problémy a chronické deprese. Až 80 % Švédů označila svoje zdraví za dobré (průměr EU je 67 %), nicméně
244 OECD Statistic [online]. [cit. 2020-10-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxx.xxxx.xxx/Xxxxx.xxxx?XxxxxXxxxXxx0#
245 Dle výzkumu OECD z roku 2017 se ze států OECD nejvíce let dožívají Španělé (83 let), dále pak Italové (82,7 let), Švédové (82,6), Francouzi (82,4 let) a Lucemburčané (82,4 let) (Zdroj: State of Health in the EU: Sweden Country Health Profile. OECD and World Health Organisation, 2017, 2).
246 SCB: Statistiska centralbyrån [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx.xx/
247 State of Health in the EU: Sweden Country Health Profile. OECD and World Health Organisation, 2017.
248 Zdroj: xxxxx://xxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxx-xxxx-xx-xxxxxx/)
249 WIDÉN, Xxxxx a Xxxxxxx XXXXXXXXX. Aging with Dignity: Innovation and Challenge in Sweden – The Voice of Elder Care Professionals. Nordic Academic Press, 2017. 20.
stejně jako v jiných zemích se pozitivní hodnocení vlastního zdraví mění v závislosti na výši příjmů. Nejvíce ohroženy na zdraví jsou sociální skupiny s nízkými příjmy a nižším vzděláním250.
SYSTÉMOVÉ ŘEŠENÍ PREVENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO STÁRNUTÍ
Na webových stránkách švédského Státního ústavu veřejného zdraví je zdravé stárnutí definováno jako proces, při kterém jsou možnosti fyzického, sociálního a duševního zdraví optimalizovány natolik, že se senioři mohou aktivně zapojit do společnosti a užívat si nezávislého a kvalitního života, aniž by byli věkově diskriminováni251. Zvláštní pozornost je v této definici vhodné věnovat spojení nezávislý a kvalitní život, neboť vhodně shrnuje švédské politiky a intervence v oblasti zdravého stárnutí, jejichž primárním zaměřením je co nejvíce snížit závislost seniorů na institucionální péči, a naopak co nejvíce podpořit jejich setrvání ve vlastních domovech v co nejlepším možném zdravotním stavu252.
Švédský systém, který je v EU považován za jeden z nejlepších systémů služeb pro seniory253, značně podporuje možnost seniorů zůstat doma co nejdéle je to možné s ohledem na potřeby a přání seniorů. Mezi hlavní aktéry na poli podpory zdravého stárnutí a s ním související podpory sociálních a zdravotních služeb patří Národní rada pro zdraví a dobré životní podmínky (Socialstyrelsen), Inspektorát zdravotní a sociální péče (Inspektionen för vård och omsorg), Švédská agentura pro analýzu zdravotních a sociálních služeb (Myndigheten för vårdanalys), Státní ústav veřejného zdraví (Folkhälsomyndigheten) a Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí (Socialdepartementet). Dalším důležitým orgánem je Švédská agentura pro veřejnou správu (Statskontoret), jejíž náplní je hodnocení fungování, efektivity a dopadů rozhodnutí veřejné správy a jejich politik254.
Politiky vůči stárnutí jsou ve Švédsku ovlivněny dlouhou tradicí lokálně kontrolovaných služeb, určených seniorům. Za poměrně unikátní výsledek této tradice je považován vysoce rozvinutý aparát sociálního státu, který je z velké části organizován na místní úrovni. Národní legislativa a politiky zaměřené na stárnutí mají vnitrostátní právní rámec, nicméně konkrétní strategie jsou plánovány a implementovány obcemi – proto mohou být interpretovány lokálními autoritami různými způsoby, a to často na základě potřeb a situace konkrétní lokality. Zodpovědnost za péči o seniory tak má kromě státu také celkem 290 švédských obcí (tzv. kommun)255, které představují nejmenší jednotku místní správy256.
250 WIDÉN, Xxxxx a Xxxxxxx XXXXXXXXX. Aging with Dignity: Innovation and Challenge in Sweden – The Voice of Elder Care Professionals. Nordic Academic Press, 2017.
251 Healthy Ageing [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxx-xxxxxx-xxxxxx-xxxxxx-xx- sweden/living-conditions-and-lifestyle/healthy-ageing/
252 XXXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx XXXXXXXXXXX a Xxxxxx XXXXX. Trends and Inequality in the New Active Ageing and Well-Being Index of the Oldest Old: A Case Study of Sweden. Journal of Population Ageing. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx/00.0000/x00000-000-00000-0 253 WIDÉN, Xxxxx a Xxxxxxx XXXXXXXXX. Aging with Dignity: Innovation and Challenge in Sweden – The Voice of Elder Care Professionals. Nordic Academic Press, 2017.
254 Vlastní zjištění, INESAN, 2020.
255 XXXXX, X. 2013. Aging in Sweden: Local Variation, Local Control. The Gerontologist [online]. 2013, 54(4), 525-532 [cit. 2020-04- 10]. DOI: 10.1093/geront/gnt124. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xxx.xxx.xxx/xxx/xxxxxxxx/XXX0000000/
256 Ibid., 525-526.
V zásadě jsou však preventivní aktivity zaměřené na seniory a intervence v oblasti podpory zdravého stárnutí ovlivněny konceptem tzv. Severského sociálního modelu, který zdůrazňuje důležitost zachování autonomie seniorů a co největší možnou redukci institucionální péče ve prospěch péče neformální257.
Nespornou výhodu v souvislosti s legislativou, administrací i realizací konkrétních programů a opatření představuje skutečnost, že sociální a zdravotní péče jsou ve Švédsku administrovány pouze jedním ministerstvem, a to Ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí (Socialdepartementet)258. Díky tomu je také značně usnadněna alokace zdrojů a koordinace podpory dlouhodobé péče na státní a následně i na lokální úrovni. Intervence zaměřené na prevenci a podporu zdravého stárnutí jsou na celostátní úrovni primárně v kompetencích:
▪ Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí,
▪ Státního ústavu veřejného zdraví (Folkhälsomyndigheten),
▪ Národní rady pro zdraví a dobré životní podmínky (Socialstyrelsen).
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí (Socialdepartementet)259
Ministerstvo zdraví a sociálních věcí je jedním z nejdůležitějších vládních orgánů, které se ve Švédsku zaměřují na podporu strategií v oblasti zdravého stárnutí a spadá pod něj 17 vládních orgánů, dvě státní společnosti a dva ústavy. Jedním z důležitých vládních orgánů spadajících pod ministerstvo je Státní ústav veřejného zdraví, do jehož gesce náleží prevence a podpora zdraví švédských občanů.
Státní ústav veřejného zdraví (Folkhälsomyndigheten)260
Státní ústav veřejného zdraví je švédskou vládní agenturou, která má zodpovědnost za veřejné zdraví. Ústav usiluje o podporu zdraví a prevenci nemocí prostřednictvím monitorování zdravotního stavu populace a analýzou hlavních faktorů, jež zdravotní stav populace ovlivňují. Podílí se na programech ve spolupráci s Evropskou unií, WHO a Mezinárodní asociací Národních zdravotních ústavů a v roce 2003 dal za podpory Evropské komise a 12 partnerů včetně WHO, European Older People´s Platform (AGE), EuroHealthNet a zainteresovaných investorů podnět k projektu Zdravé stárnutí v rámci programu veřejného zdraví EU.261 Činnost Státního ústavu veřejného zdraví lze přirovnat k českému Státnímu zdravotnímu ústavu.
Ústav se speciálně zaměřuje na část populace v tzv. třetím věku. Prostřednictvím iniciativ na podporu zdraví a realizací preventivních opatření se snaží o zlepšení kvality života seniorů.
Za podpory švédské vlády byl Státním ústavem veřejného zdraví v roce 2010 navržen a v průběhu tří
let (2011–2014) testován tzv. Kolaborační model (Samverkansmodell)262 v návaznosti na platformu
257 XXXXXXXXXXXX, Xxxxx Xxxx; et al. (2006). The Nordic Model of Welfare: A Historical Reappraisal. Copenhagen: Museum Tusculanum Press.
258 Läs mig!: Nationell kvalitetsplan för vård och omsorg om äldre personer. Stockholm: Statens Offentliga Utredningar, 2017. s. 35- 36.
259 Odkaz na stránky ministerstva: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxx/
260 Odkaz na stránky Státního ústavu veřejného zdraví: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/
261 Zdravé stárnutí: Výzva Evropě. Stručná verze (2007). Švédský ústav veřejného zdraví, 4.
262 Samverkansmodell. Folkhälsomyndigheten [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx/xxxxx-x-xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxx/
Seniorguiden263, která fungovala do roku 2018. Kolaborační model zdravého stárnutí byl původně vyvinut Norským institutem veřejného zdraví. V rámci modelu jsou do politik zdravého stárnutí zapojeny správní celky (regiony), obce i neziskové organizace a je založen na víceúrovňové spolupráci mezi zdravotními trenéry, kteří působí v konkrétním regionu (hrabství) a místními neziskovými organizacemi, které seniorům nabízí širokou škálu aktivit. Do spolupráce bylo zapojeno všech 21 regionů, zdravotní centra, zdravotní koučové, obecní samosprávy, neziskový sektor a také místa pro realizaci komunitních a společenských aktivit. Cílem modelu bylo vytvoření většího množství příležitostí pro seniory ke zlepšení jejich zdraví a cílovou skupinou byly osoby ve věku 60 až 75 let, u kterých byly prokázány rané projevy rozvíjející se nemoci (např. vyšší tlak, vyšší hladina cukru v krvi, lehká deprese, bolesti v břišní oblasti). Model byl evaluován a výsledky evaluace byly v zásadě pozitivní. Pokroky v cílové skupině byly znatelné již po 18 měsících realizace projektu a také během celého tříletého období, kdy byl model testován. Na organizační a společenské úrovni výsledky evaluace ukázaly, že se během realizace modelu začaly vytvářet struktury spolupráce mezi okresními radami, obcemi a neziskovým sektorem. Za jednoznačné pozitivum je hodnotiteli modelu považováno ukotvení spolupráce mezi jednotlivými stakeholdery264.
Graf 15: Švédský kolaborační model podpory zdravého stárnutí
Region
Centrum zdravotní
péče/Poliklinika
Zdravotní trenér
Státní ústav
veřejného zdraví
Místa setkání
Obec
Neziskový sektor
Zdroj: INESAN, 2020 dle modelu zveřejněného na stránkách: Samverkansmodell. Folkhälsomyndigheten [online]. 2019 [cit. 2020-09- 29]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx/xxxxx-x-xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxx- aldrande/samverkansmodell/
Národní rada pro zdraví a dobré životní podmínky (Socialstyrelsen)265
Národní rada se zaměřuje na zajištění zdraví, sociálního zabezpečení a kvalitní zdravotní a sociální péče pro celou švédskou populaci. Je vládní agenturou Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí a široká škála činností, kterým se věnuje, je zaměřena na podporu zdravého života seniorů, poskytování vyhovujících sociálních služeb a zdravotnických služeb a bezpečnosti seniorů. Vyvíjí standardy založené na legislativě a shromážděných informacích, zaměřuje se také na vedení registrů zdravotních údajů a oficiálních statistik.
263 Seniorguiden byla webovou platformou, kde se soustředily informace týkající se zdravého stárnutí. Obsahovala kromě jiného 36 indikátorů, které podle Národní rady pro zdraví a prosperitu (Socialstyrelsen) určují kvalitu péče o seniory ve Švédsku (Zdroj: Samverkansmodell. Folkhälsomyndigheten [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx/xxxxx-x-xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxx/) 264 Samverkansmodell. Folkhälsomyndigheten [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx/xxxxx-x-xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxx/) 265 Socialstyrelsen [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xx/
Pravidelně vydává hodnocení životních podmínek seniorů ve Švédsku založené na primární a sekundární analýze dat266.
Strategické dokumenty a plány
Mezi aktuální hlavní legislativní dokumenty zaměřené na politiku stárnutí patří Národní plán seniorské
politiky, Národní akční plán kvalitní péče o seniory a dále dílčí plány zaměřené na jednotlivé regiony a obce.
Tabulka 7: Švédské strategie a dokumenty zaměřené na zdravé a aktivní stárnutí
Strategie/dokument | Český název |
Äldres levnadsförhållanden | Životní podmínky starších osob a seniorů 1988–2002 |
Xxxxxxxxx handlingsplan för äldrepolitiken | Národní akční plán seniorské politiky |
Nationell kvalitetsplan for vard och omsorg for aldre personer | Národní akční plán kvalitní péče o seniory (2017) |
Zdroj: INESAN (2020)
Národní akční plán seniorské politiky (Nationell handlingsplan för äldrepolitiken)267
V roce 1998 schválil švédský parlament (Riksdag) Národní akční plán seniorské politiky. V plánu je kladen důraz na to, aby byli senioři podporováni v udržení vlastní nezávislosti, aby mohli žít aktivní a bezpečný život a měli za každých okolností přístup ke kvalitní zdravotní a sociální péči. Mezi hlavní opatření, která byla v plánu navržena, patří:
▪ rozšíření zdrojů a lepší spolupráce mezi vládou a organizacemi;
▪ rozumnější poplatky;
▪ posílení supervizí, efektivnější kontrola;
▪ více výzkumu, zvyšování znalostí a kompetencí;
▪ zlepšení kvality života příbuzných a starších osob;
▪ rozvoj a obnova;
▪ rozvoj podpory zdraví seniorů preventivními návštěvami domova, službami domácí pomoci a obecnou podporou zdraví.
Národní plán kvalitní péče o seniory (Nationell kvalitetsplan for vard och omsorg for aldre personer)268
V roce 2015 podala vláda návrh na vypracování plánu vybranými odborníky, který byl dokončen začátkem roku 2017 a zaměřuje se na následující témata: prostředí, rovnost a participace, zdraví a well-being. V každé z těchto oblastí jsou navrženy příslušné změny a inovace realizované podle potřeb jednotlivých municipalit na obecní nebo krajské úrovni.
266 Om Socialstyrlsen. Socialstyrelsen [online]. [cit. 2020-07-10]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxxxxxxxxxx/ 267 Nationell handlingsplan för äldrepolitiken. Regeringskansliet [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxxxxxxx/0000/00/xxxx.-000000000
268 Läs mig!: Nationell kvalitetsplan för vård och omsorg om äldre personer. Stockholm: Statens Offentliga Utredningar, 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxx-xxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx/xxx-xxx-xxxxxxxxx- kvalitetsplan-for-vard-och_H5B321
PREVENTIVNÍ PROGRAMY A PROJEKTY
Švédské preventivní programy zaměřené na zdravé a aktivní stárnutí jsou realizovány hlavně na lokální úrovni podle možností dané lokality a dle potřeb místních obyvatel (seniorů). Primárně vycházejí z výše zmíněných strategických dokumentů. Lokální autority významně podporují kluby a asociace, které pořádají akce pro seniory. Vzhledem k tomu, že společenský kontakt a pohyb jsou dle Národního akčního plánu seniorské politiky považovány za jedny z hlavních faktorů podporujících zdravé stárnutí, většina akcí je zaměřena na zapojení seniorů do komunity a na podporu pohybu a aktivního života. Kromě toho podporují úřady na místní úrovni výběr zařízení a lokalit uzpůsobených pro seniory (např. kryté bazény, upravené stezky pro nordic walking a běh, upravované lyžařské stezky). Dále municipality podporují působení seniorů v místních knihovnách a muzeích (nabídnutím dobrovolnických aktivit, v některých případech také pracovních míst). Některé místní úřady, například ve městech Umea a Norrtälje, se zaměřily na koordinaci činností s činnostmi klubů a sdružení a zefektivnili systém zprostředkování informací seniorům ohledně místních aktivit a činností jim určených269. Je jednoznačné, že v posledních 20 letech výběr a množství programů pro seniory v jednotlivých krajích a obcích Švédska stále narůstá.
Nejčastější tematické zaměření švédských preventivních programů
▪ podpora vzniku klubů a asociací, které seniory informují o vhodných aktivitách a akcích
v dané oblasti
▪ podpora bezbariérového bydlení a okolí bydliště seniora
▪ bezbariérová veřejná doprava
▪ komunitní plánování jako hlavní komponent motivování seniorů k aktivnímu životnímu
stylu
Projekt Passion för Livet270
Pilotní projekt Passion för Livet byl projekt realizovaný v hrabství Jönköping Švédskou asociací lokálních autorit a regionů (Sveriges Kommuner och Regioner, dále jen SKR) ve spolupráci s krajskou radou Qulturum v letech 2005-2006. Cílem projektu bylo poskytnout seniorům znalosti a schopnosti potřebné pro realizaci zdravého životního stylu a motivovat je k tomu, aby převzali aktivní zodpovědnost za stárnutí a změny s ním spojené. Projekt se zaměřoval na následující oblasti: strava, bezpečnost, sociální sítě a fyzická aktivita. Je realizován formou pracovních či studijních skupin, senioři se setkávají s poradcem (vedoucím skupiny) a během sezení jim jsou představovány možnosti a poznatky k implementaci zdravého životního stylu a jsou podporováni ve sdílení vlastních nápadů a inovativních řešení. Při každém setkání jsou pak diskutovány pokroky a výsledky zavedených změn v životě seniorů. Účastníci setkání jsou rekrutováni z organizací pro seniory (PRO-Pensionärernas riksorganisation a SPF Seniorerna) v Jönköpingu a v Göteborgu, poradci byli školeni organizacemi pro seniory. Tento projekt byl vyhodnocen jako velmi úspěšný a poskytl podklady pro další projekty vznikající ve spolupráci s PRO a SPF Seniorerna271, které jsou založeny na osvědčeném přístupu
269 SALAR 2006, Ett aktivt liv som senior.
270 Passion for Life. Social Innovation in Ageing: The European Award [online]. [cit. 2020-11-18]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxx/xxxxxxx/xxxxxxx-xxxx
271 Swedish Association of Local Authorities and Regions. Care of the Elderly in Sweden Today. 2007. 76.
realizovaném v pilotní verzi projektu. Tyto projekty jsou v současnosti realizovány převážně na lokální úrovni a jsou uzpůsobeny potřebám seniorů z dané lokality272.
Švédský registr demence (Svenska Demensregistret)273
Hlavním posláním Švédského registru demence (dále SveDem) je zlepšení kvality diagnostiky, léčby a péče o pacienty s diagnostikovanou demencí. Byl založen v květnu 2007 v souvislosti se stále rostoucím počtem lidí trpících demencí s cílem zaznamenat všechny pacienty s demencí, přičemž registraci provádějí zdravotníci v přímém styku s pacienty (lékaři, sestry primární péče, specializovaná centra a pečovatelské domovy). Data obsahují např. sociodemografické údaje, typ demence, diagnostické metody užité k rozpoznání demence, informace o užívaných lécích. Registr je přístupný on-line a slouží nemocnicím, lékařům a dalším zdravotním zařízením k porovnání s jinými centry. Výhodou registru je dále to, že poskytuje komplexní obraz o všech pacientech s demencí a databáze je proto užívána také jako zdroj informací pro výzkum. Každoročně pak registr vydává zprávu určenou pro profesní, politické a administrativní účely. SveDem je financován Švédskou asociací místních úřadů a regionů.
Karolinska Institutet – Centrum pro výzkum stárnutí (Aging Research Center)274
Karolinska Institutet je lékařská univerzita sídlící ve městě Solna a spadá pod ni multidisciplinární výzkumné Centrum pro výzkum stárnutí (Aging Research Center, ARC), které se zaměřuje na zdravotní situaci seniorů, trendy ve zdravém stárnutí, nerovnosti mezi seniory a na prevenci demence. Misí výzkumného centra je prostřednictvím šíření výsledků výzkumů zaměřených na zdraví a well-being seniorů podporovat zdravé stárnutí. Na webových stránkách centra jsou pravidelně publikovány nejnovější poznatky a doporučení v této oblasti.
272 Passion för livet. Studieförbundet Vuxenskolan [online]. Stockholm, 2019 [cit. 2020-11-01]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxx/xxxxxxx-xxxxx/xxxxxxx-xxx-xxxxx/
273 Zdroj: xxxx://xxx.xx.xx/xxxxxx/
274 Aging Research Center [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: xxxxx://xx-xx-xxx.xx/
V této kapitole jsou představeny dobré praxe s krátkým představením programu a jeho zaměření, dále realizátor programu, úroveň, na které byl program realizován, zdroje financování a výsledky programu.
Tabulka 8: Dobré praxe zaměřené na zdravé stárnutí ve Švédsku
FYZICKÉ PROSTŘEDÍ |
KOLLA (kollektivtrafik för alla) – systém veřejné dopravy dostupné pro všechny275 ▪ Realizátor: město Göteborg ▪ Zdroje financování: město Göteborg, částečně státní dotace ▪ Doba trvání programu: 2005–2010 ▪ Oblast realizace: město Göteborg Program cílil na osoby s omezenou pohyblivostí a jeho cílem bylo umožnit, aby byla veřejná doprava dostupná pro všechny bez ohledu na věk, zdravotní omezení a finanční možnosti. Dalším cílem bylo setřít rozdíly mezi dopravou osob bez omezení a osob s handicapem (kteří byli nuceni využívat speciální a dražší formy dopravy). Opatření se týkala úpravy zastávek, bezbariérovosti dopravních prostředků, rozšíření a zjednodušení systému tzv. Flexlines – doprava osob s omezenou pohyblivostí se zastávkami dle potřeby uživatelů a se základní dopomocí. V roce 2010 došlo k vyhodnocení programu, kdy byly stanovené cíle naplněny – téměř 100 % zastávek hromadné dopravy je bezbariérových, všechny autobusy a 62 % tramvají jsou bezbariérové, rozšířil se počet Flexlines a zpřístupnil se pro všechny uživatele hromadné dopravy. |
SSAB Tunnplăt276 ▪ Realizátor: firma SSAB ▪ Zdroje financování: firma SSAB ▪ Doba trvání programu: 1995–nyní ▪ Oblast realizace: pobočka firmy v Tunnplăt Projekt je zaměřen na zlepšení zdraví osob starších 50 let pracujících ve firmě SSAB a na posílení jejich psychické a fyzické kondice. V rámci projektu byl nejprve realizován výzkum zaměřený na zjištění potřeb pracujících včetně vylepšení ergonomických charakteristik pracovních míst a dále bylo potřebám zaměstnanců starších 50 let přizpůsobeno plánování směn a organizace práce. Projekt měl velmi pozitivní dopad na efektivitu práce cílové skupiny, na její zdravotní stav a psychickou pohodu, kdy bylo mnoho zaměstnanců v důsledku změn schopno vykonávat zaměstnání až do důchodového věku. |
275 Check out the KOLLA-project: Public transport for everybody. Dostupné také z: xxxx://xxx.xxxxxx- xxxxxxx.xx/xxxx/0xx_xxxxxxxx_xxxxxxxx/XXXXX.xxx
276 Inclusion of ageing workers: Four company case examples.: Eurofound [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxx/xxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxxxxxx-xx-xxxxxx-xxxxxxx-xxxx-xxxxxxx- case-examples
SOCIÁLNÍ ZAPOJENÍ SENIORŮ |
SeniorPorten277 ▪ Realizátor: SeniorPorten ▪ Zdroje financování: příspěvky za prémiové členství, sponzoring a partnerství soukromých subjektů ▪ Doba trvání programu: 2018–nyní ▪ Oblast realizace: (národní) Švédsko Jedná se o webovou platformu pro seniory nad 60 let, bezplatnou či prémiovou verze, kdy mají senioři své profily a mohou s kýmkoliv dle svých zájmů a preferencí online komunikovat. Zároveň jsou skrze platformu organizovány různá setkání a aktivity, populární jsou měsíční obědová setkání, pořádají se výlety, přednášky. – každý člen si tak může vybrat, zda využije pouze online komunikaci, či osobní setkání. Aktivní členové se také mohou stát kontaktními osobami, které pořádají v dané lokalitě aktivity a rozvíjejí členskou základnu. Cílem webového portálu je podpořit seniory v sociálních aktivitách, navazovat nová přátelství, sdílet své zážitky a rozvíjet své zájmy. Význam této platformy narostl také v době celosvětové pandemie, kdy byly pořádány videokonference s cílem omezit sociální vyloučení seniorů278. |
Allaktivitetshuset Loket – Dům činností Loket279 ▪ Realizátor: Ministerstvo zdraví a sociálních věcí, město Emmaboda ▪ Zdroje financování: Ministerstvo zdraví a sociálních věcí, Národní institut veřejného zdraví ▪ Doba trvání programu: 2005–nyní ▪ Oblast realizace: město Emmaboda V rámci projektu bylo vytvořeno místo setkávání pro lidi všech generací a národností. Projekt cílí zejména na zapojení seniorů do společenského dění v obci Emmaboda. V prostorách domu, kde je zřízeno místo setkávání, se nachází také zimní zahrada, cvičební a relaxační místnost, kavárna či restaurace. Všechny prostory jsou bezbariérové, ve společenské místnosti se pořádají přednášky a společenské akce pro všechny věkové kategorie, jejichž cílem je zapojit místní seniory do komunitního dění. |
ZDRAVÍ A WELL-BEING |
PRO Livsstil (PRO Životní styl)280 ▪ Realizátor: Pensionärernas riksorganisation (PRO) – Národní asociace pro seniory ▪ Zdroje financování: členské příspěvky, státní dotace (dle počtu členů asociace) ▪ Doba trvání programu: 2018-nyní (jedná se o softwarovou aplikaci) ▪ Oblast realizace: (národní) Švédsko Jedná se o online nástroj pro seniory k udržení a podpoře zdravého životního stylu. Senioři získají po přihlášení do aplikace (z telefonu, PC, tabletu) přístup do rozsáhlé knihovny textů o zdraví, zdravém životním stylu, které poskytují rady a podporu v různých oblastech (texty jsou psány lékaři a odborníky). Dále obsahuje tipy a návody na cvičení. Skrze otázky, které jsou uživateli kladeny (stravování, cvičení, stres, vztahy), aplikace vyhodnocuje a následně doporučuje takové aktivity a texty, které senior může využít v každodenním životě. Aplikace byla vyhodnocena ve výzkumných studiích, kde bylo prokázáno, že u uživatelů se pozitivně změnil náhled na sebe sama a své zdraví a upravili svůj životní styl. |
277 SeniorPorten [online]. [cit. 2020-11-01]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxx.xx/
278 Om Senior Porten. Senior Porten [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxxxxxxx.
279 Stöd och omsorg. Emmaboda kommun [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxx-xxxx-- hjalp/stod-och-omsorg.html
280 PRO. PRO [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxx-xxx-xxxxxxxxx/xxx-xxxxxxxx.xxxx
Stejně jako v případě zajišťování zdravotní a sociální péče jsou aktivity a programy zaměřené na zdravé stárnutí hrazeny ze značných daňových odvodů obyvatel. Aktuálně dochází ve Švédsku k diskusím o udržitelnosti daného modelu a k tendenci k přenesení větší zodpovědnosti za vlastní zdraví na samotné občany. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí působí jako hlavní aktér v oblasti podpory zdravého stárnutí, podřízené organizace Ministerstva zdravotnictví sociálních věcí fungují jako zprostředkovatelé finančních toků směrem k neziskovým organizacím, regionům, krajům a obcím v oblastech podpory zdraví.281 Švédská vláda v roce 2004 zahájila víceletou národní iniciativu na podporu místních orgánů v oblasti kvality a rozvoje zdravotních a sociálních služeb pro seniory, které se zaměřují také na oblast podpory zdravého stárnutí.
Ve Švédsku neexistuje veřejné zdravotní pojištění. Systém zdravotní péče je financován z daní občanů a vlády – tyto daně následně pokrývají veřejné zdravotnictví a preventivní služby, včetně některých preventivních programů zaměřených na zdravé stárnutí. Významná část programů zaměřených na podporu zdravého stárnutí je hrazena ze státních dotací, jak můžeme vidět v tabulce 9.
Hlavní odpovědnost za podporu seniorů v oblasti sociální a zdravotní mají hlavně jednotlivé kraje a obce ve spolupráci s kraji (jedná se o celkem 290 municipalit, tyto municipality jsou srovnatelné s českými obcemi s rozšířenou působností). Jednotlivé obce si pak stanovují své priority na základě potřeb obyvatel, neboť jsou zodpovědné za péči o seniory na svém území, což vychází ze zákona o sociálních službách a z části ze zákona o zdravotních a lékařských službách282. Na výdaje spojené s péčí o seniory, kam spadá také financování programů a aktivity zaměřené za zdravé stárnutí, je využíváno 21 % celkového rozpočtu obcí. Tyto programy jsou ve Švédsku z velké části (asi 70 %) hrazeny z pojišťovacího fondu z daní poplatníků, 14 % je hrazeno z vládních grantů a zbývajících 16 % tvoří Evropské fondy a ostatní příjmy283.
Jak můžeme vidět v grafu 16, ve Švédsku dále figurují silná advokační uskupení, kam patří Švédská asociace obcí a regionů (Sveriges Kommuner och Landsting), která hájí zájmy obcí, krajů a regionů v oblasti zdravotní politiky. Cílem je mimo jiné napomáhat snahám daných subjektů v podpoře kvality poskytované zdravotní péče na svém území.284 Švédská národní asociace seniorů (Pensionärernas riksorganisation, PRO)285 a Švédská asociace občanů v seniorském věku (SPF Seniorerna)286 zastřešují a hájí zájmy seniorů na všech úrovních politiky. V grafu 16 jsou dle uvedeny zdroje financování těchto subjektů, včetně zdrojů financování preventivních aktivit a programů zaměřených na podporu zdraví seniorů realizovaných Ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí a organizací podřízených tomuto ministerstvu.
281 Om statsbidrag. Statsbidrag [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx- webbplatsen/information-om-statsbidrag/
282 The Swedish model today. Symbiocare: Health by Sweden [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xxx/xxx-xxxxxxx-xxxxx-xxxxx/
283 Statistic Sweden 2011, SALAR 2011.
284 The Swedish model today. Symbiocare: Health by Sweden [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xxx/xxx-xxxxxxx-xxxxx-xxxxx/
285 PRO: Pensionärernas riksorganisation [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xx/
286 Seniorerna [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx/
Graf 16: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů ve Švédsku – veřejný sektor
Ministerstvo
zdravotnictví a sociálních věcí (Socialdepartementet)
Daně
Financování z
evropských fondů
Podřízené organizace
Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí
Státní ústav veřejného zdraví
Národní rada pro zdraví a dobré životní podmínky
Inspektorát zdravotní a sociální péče
Švédská agentura pro analýzu zdravotních a sociálních služeb
Financování z rozpočtu ministerstva, vládní granty
Financování z
evropských fondů
Kraje, obce
Švédská asociace obcí a regionů (Sveriges Kommuner och Landsting, SALAR)
Státní dotace
a granty
Rozpočty krajů
a obcí
Dotace z
evropských
fondů
Švédská národní
asociace seniorů (Pensionärernas
riksorganisation, PRO)
Švédská asociace občanů v seniorském věku (SPF Seniorerna)
Členské
příspěvky
Příjmy z
loterie
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
Graf 17: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů ve Švédsku – neziskový sektor
Nadace
Firemní a
individuální dárci
Neziskové organizace
př. Švédská sportovní
konfederace
Financování ze
státního rozpočtu
(dotace, granty)
Financování z
evropských fondů
Firemní a
individuální dárci
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
Graf 18: Financování intervencí v oblasti podpory zdraví seniorů ve Švédsku – soukromý sektor
Soukromé zdravotní
pojištění
Prémiové
soukromé pojištění
Korporátní
programy na
podporu zdraví
Firemní a
individuální dárci
Lokální rozpočty,
granty
Hlavní
zaměstnavatelé v daném regionu, obci
Firemní a
individuální dárci
Lokální rozpočty,
granty
Zdroj: INESAN, vlastní zpracování (2020)
V oblasti zdravého stárnutí Švédsko disponuje vysoce rozvinutým aparátem sociálního státu, který je z velké části organizován na místní úrovni a dle lokálních potřeb. Politiky zaměřené na stárnutí mají vnitrostátní právní rámec a zodpovídá za ně Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí, Švédský ústav veřejného zdraví a Národní rada pro zdraví a dobré životní podmínky. Významnou roli v této oblasti zaujímá také Centrum pro výzkum stárnutí spravované Karolinska Institutem, které se od roku 2000 věnuje výzkumu v oblasti stárnutí populace a které vytváří doporučení zaměřená na zlepšení kvality života seniorů ve Švédsku.
Preventivní programy zaměřené na zdravé stárnutí jsou ve Švédsku realizovány primárně na lokální úrovni dle potřeb konkrétní lokality či obce. Významným projektem v této oblasti je také Švédský registr demence. Dobré praxe zaměřené na podporu zdravého stárnutí jsou zaměřené na všechny analyzované oblasti a značná pozornost je věnována podpoře harmonického mezigeneračního soužití a bezbariérovosti veřejných i soukromých prostor (podrobněji viz kapitola 5.4).
POUŽITÉ ODBORNÉ PUBLIKACE A INFORMAČNÍ ZDROJE
Care of the Elderly in Sweden Today. 2007. Swedish Association of Local Authorities and Regions.
XXXXXXXXXXXX, Xxxxx Xxxx; et al. 2006. The Nordic Model of Welfare: A Historical Reappraisal. Copenhagen: Museum Tusculanum Press.
XXXXXXXX, Xxxxx, Xxxxx XXXXXXXXXXX a Xxxxxx XXXXX. Trends and Inequality in the New Active Ageing and Well-Being Index of the Oldest Old: A Case Study of Sweden. Journal of Population Ageing. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx/00.0000/x00000-000-00000-0
Inclusion of ageing workers: Four company case examples. Eurofound. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxx/xxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx/xxxxxxxxx-xx-xxxxxx- workers-four-company-case-examples
OECD. 2017. State of Health in the EU: Sweden. Country Health Profile 2017.
OECD Statistic. Dostupné z: xxxxx://xxxxx.xxxx.xxx/Xxxxx.xxxx?XxxxxXxxxXxx0#
Läs mig!: Nationell kvalitetsplan för vård och omsorg om äldre personer. Stockholm: Statens Offentliga Utredningar, 2017.
Statistiska Centralbyrån. 2016. The future population of Sweden 2016–2060: Significant population increase is expected. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx.xx/
State of Health in the EU: Sweden Country Health Profile. OECD and World Health Organisation, 2017.
XXXXX, Xxxxx a Xxxxxxx XXXXXXXXX. Aging with Dignity: Innovation and Challenge in Sweden – The Voice of Elder Care Professionals. Nordic Academic Press, 2017.
Zdravé stárnutí: Výzva Evropě. Stručná verze. 2007. Švédský ústav veřejného zdraví.
3.5 KOMPARACE JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ SE SYSTÉMEM PREVENTIVNÍCH PROGRAMŮ NA NÁRODNÍ ÚROVNI ČR
V této kapitole jsou shrnuty informace týkající se systémového řešení preventivních programů a podpory zdravého stárnutí ve srovnávaných státech a jejich komparace s ČR. Kapitola je zaměřena převážně na komparaci institucí, které nesou hlavní zodpovědnost za tvorbu a implementaci politik zdravého stárnutí na celostátní, krajské i lokální úrovni. Pozornost je věnována také vzniklým a plánovaným strategickým dokumentům a plánům. Hlavním cílem kapitoly je kromě výše uvedeného shrnutí také navržení dobré praxe a takového řešení přístupu k problematice zdravého stárnutí, ze kterého může ČR čerpat.
V Tabulce 10 „Přehled vertikálních a horizontálních úrovní politik zaměřených na zdravé stárnutí“ jsou uvedeny úrovně, na kterých jsou realizovány politiky zaměřené na zdravé a aktivní stárnutí ve srovnávaných zemích. V ČR za procesy nastavování politik na národní úrovni zodpovídají ministerstva. Krajské a obecní orgány se také podílejí na implementaci některých politik, ale na rozdíl od Rakouska, Německa a Švédska jsou krajské a obecní orgány zapojovány do rozhodovacího a vyhodnocovacího procesu nedostatečně. Koordinace na vertikální úrovni správy není v ČR stále dostačující a v tomto směru by mohla ČR čerpat z řešení Rakouska nebo Německa, kde jsou v procesech nastavování politik zdravého stárnutí voleny spíše decentralizované přístupy (hlavně v případě Německa) a funguje zde spolupráce na všech úrovních (tj. na úrovni národní, regionální i obecní či lokální).
Tabulka 9: Přehled vertikálních a horizontálních úrovní politik zaměřených na zdravé stárnutí
Vertikální úroveň správy | Horizontální úroveň správy | |
Česká republika | ▪ národní (ministerstva) ▪ kraje (včetně Prahy) ▪ obce | Neziskové organizace |
Německo | ▪ národní, ale decentralizovaná zodpovědnost v různých oblastech správy zaměřených na zdravé stárnutí, svěřená jednotlivým spolkovým zemím | Neziskové organizace (většina z nich přidružená k církvi nebo politické straně) |
Rakousko | ▪ národní (ministerstva) ▪ regionální: regionální ministerstva, která se rovnoměrně účastní rozhodovacího procesu ▪ lokální (lokální organizace zajišťující veřejnou péči) | Neziskové organizace, často ve spolupráci s politickou stranou nebo církví |
Švédsko | ▪ národní legislativní rámec, politiky a strategie týkající se zdravého stárnutí jsou však plánovány a implementovány obcemi | Veřejné prostředky, vedlejší zapojení soukromých ziskových poskytovatelů |
Zdroje: Xxxxxxxxxx et al. (2017) Healthy Ageing in Germany: common care and instance fading. Institutional and financial dimension of health promotion for older people a Arsenijevic et al. (2016) A Review of health promotion fading for older adults in Europe. Cross country comparison.
V případě Švédska má tvorba politik a strategických plánů zaměřených na zdravé stárnutí ze všech srovnávaných zemí nejdelší existenci, a to na základě poměrně dlouhé tradice lokálně spravovaných služeb pro seniory a také proto, že Švédsko řešilo otázku demografického stárnutí dříve než ostatní srovnávané země. Švédsko je, jak dokazují i mnohé realizované výzkumy, v mnoha směrech napřed oproti ostatním evropským i neevropským zemím, a to v případě řešení problematiky stárnutí populace a rozvoje politik a
služeb zaměřených na stárnutí287. Veškeré strategie zde zastřešuje legislativní rámec, ale konkrétní kroky v oblasti zdravého stárnutí jsou plánovány a implementovány obcemi. Ačkoliv švédské řešení může být pro ČR inspirativní, vzhledem k odlišnému administrativnímu a legislativnímu uspořádání by bylo v ČR realizovatelné s obtížemi.
Jak uvádí Xxxxxxxxx ve své studii, Německo může být inspirativním příkladem pro ČR z hlediska plánování a podpory politik zaměřených na zdravé stárnutí jak na národní, tak na lokální úrovni288. Na národní úrovni je na každý rok Federálním ministerstvem pro rodinu, seniory, ženy a mládež definován rozpočet pod hlavičkou „Federálního plánu na stárnutí“. Namísto vytváření dokumentů a plánů, které jsou pak realizovány pouze částečně a nedosáhnou na všechny úrovně, jsou politiky stárnutí financovány také na základě nabídkového řízení, které je otevřené všem občanům. Tento kooperační finanční nástroj umožňuje nastartovat a udržovat navržené programy a také podporovat účast občanů v jejich aktivním zapojení289.
Pro potřeby ČR ve smyslu přístupů k systémovému řešení na národní úrovni se však jako nejvhodnější ukazuje přístup Rakouska. „Rakouský federální plán pro seniory Stárnutí a budoucnost“ z roku 2012, který obsahuje kromě konkrétních 14 kroků a cílů v oblasti kvality života, chudoby, vzdělávání a participace také principy tzv. mainstreamingu stárnutí. V rakouském federálním plánu „Stárnutí a budoucnost“ je na mainstreaming stárnutí nahlíženo jako na politický směr, který by měl být užíván ve všech rozhodovacích procesech. Tomuto principu se věnují Xxxxxxxxxx a Xxxxxxxxx ve zprávě „Mainstreaming věku jako strategie managementu populací se stárnoucí demografickou strukturou“ a doporučují ho aplikovat pro tvorbu politik, politických opatření a strategických plánů na národní úrovni ČR. Metodu mainstreamingu pojímají autorky jako alternativní metodiku, která přináší značené výhody, což dosvědčuje rakouský přístup systémového řešení problematiky zdravého a aktivního stárnutí. Autorky mainstreamingem stárnutí označují nejenom metodu, ale také komplexní systém veřejné správy. mainstreaming stárnutí spočívá v opatřeních, která jsou zaměřena na následující oblasti:
▪ realizace mainstreamingu stárnutí ve všech oblastech politiky,
▪ lobování za řešení problematiky zdravého stárnutí v institucích,
▪ zvyšování povědomí o problematice stárnutí a podpoře zdravého stárnutí na veřejnosti,
▪ zapojování seniorů do procesů tvorby politik,
▪ státní rozpočet pružně reagující na demografické stárnutí populace.290
Tendence k aplikaci principů mainstreamingu stárnutí můžeme nalézt od roku 2003 ve čtyřech národních strategiích a akčních plánech ČR zaměřených na zdravé a aktivní stárnutí. Těmto národním akčním plánům však chybí měřitelné cíle a realizace konkrétních kroků v rámci politik zdravého stárnutí tak není plně
287 XXXXX, Xxxx, Xx XXXXXXXX a Xxxxx XXXXXXXXX. Aging in Sweden: Local Variation, Local Control. The Gerontologist [online]. 2013, 54(4) [cit. 2020-06-21]. Dostupné z: doi:10.1093/geront/gnt124
288 XXXXXXXXX, Xxxxxxx, Xxxxx X. XXXXXXXXXX a Xxx XXXXXXXXXXXX. Active and healthy ageing for better long term care: A fresh look at innovative practice example. Vienna, 2013, 25.
289 Ibid. 25–26.
290 XXXXXXXXXX, Xxxxx a Xxx XXXXXXXXX. Mainstreaming věku jako strategie managementu populací se stárnoucí demografickou
strukturou. Brno: VÚPSV, 2007.
podchycena. V tabulce níže uvádíme konkrétní řešení aplikovaná v ČR a v Rakousku v oblastech zaměřených
na mainsteraming stárnutí.
Tabulka 10: Strategie mainstreamingu stárnutí
RAKOUSKO | ČESKÁ REPUBLIKA |
Strategie mainstreamingu stárnutí ▪ Rakouský federální plán pro seniory „Stárnutí a budoucnost“ (2012) – 14 politických cílů | Strategie mainstreamingu stárnutí ▪ 4 národní strategie a akční plány (od r. 2003) ▪ doporučení Rady vlády pro seniory a stárnutí populace |
Lobování za řešení zdravého stárnutí v institucích ▪ Poradní výbor pro seniory (Österreichischer Seniorenrat) ▪ Federální akademie pro veřejnou správu ▪ Rakouská interdisciplinární studie stárnutí a stáří ▪ Každých pět let průzkum/evaluace implementace strategií zaměřených na podporu zdravého stárnutí | Lobování za řešení zdravého stárnutí v institucích ▪ Rada vlády pro seniory a stárnutí populace ▪ Neziskové organizace ▪ Akademie ▪ Regionální platformy ve 14 krajích |
Zvyšování povědomí u veřejnosti ▪ Informační kampaně ▪ Program NestorGOLD (mezigenerační management věku v podnicích) ▪ Program Fit2Work (zaměřený na zdravé pracovní prostředí) ▪ Kampaně realizované neziskovými organizacemi ▪ Financování zaměstnávání osob starších 50 let | Zvyšování povědomí u veřejnosti ▪ Kampaně realizované neziskovými organizacemi ▪ Média se zaměřují spíše na problematiku stárnutí z hlediska penzijní reformy, sociálních služeb pro seniory |
Zapojení starších osob a seniorů ▪ Rakouská rada seniorů ▪ Zástupci všech federálních ministerstev ▪ Poradní výbory | Zapojení starších osob a seniorů ▪ Rada vlády pro seniory a stárnutí populace (na krajské úrovni a v některých případech na obecní úrovni) |
Státní rozpočet reagující na demografické stárnutí ▪ Rakouská komise pro penzijní reformy | Státní rozpočet reagující na demografické stárnutí ▪ Zatím není |
Zdroj: INESAN (2020)
V souvislosti s podporou a zavedením principů zdravého stárnutí mezi širší veřejnost doporučujeme na základě dlouhodobých pozitivních zkušeností z Rakouska plánovat a realizovat programy na podporu zdraví spolu se seniory a podpořit zapojení starších osob a seniorů do rozhodovacích procesů a dobrovolnických aktivit a tím rozšířit možnosti jejich působení ve společnosti291. Rakouští senioři se pravidelně umisťují nad evropským průměrem v souvislosti s jejich participací na dobrovolnických aktivitách, ale také v souvislosti s participací na navrhování preventivních programů. Ukazuje se, že tato
291 Více viz souhrn dobrých praxí realizovaných v Rakousku v kapitole 3.3.3.
skutečnost má pozitivní vliv na posilování pocitů sdílení a posilování sociálních vazeb v komunitě. Na druhou stranu čeští senioři se oproti Rakousku, ale i oproti ostatním srovnávaným zemím zapojují do rozhodovacích procesu a dobrovolnických činností nejméně292. Vzhledem k tomu, že na základě výzkumného šetření realizovaného za účelem identifikace bariér zdravého stárnutí v ČR vyšlo najevo, že až 25 % seniorů se cítí osaměle a chybí jim společenský kontakt, je vhodné zaměřit se na způsoby, jak seniorům nabídnout možnosti společenského zapojení a seberealizace. Metoda mainstreamingu stárnutí pak může představovat vhodné řešení – po vzoru Rakouska je možné zapojit seniory do poradních výborů a navázat efektivnější a častější spolupráci s nevládními organizacemi, které se zaměřují na problematiku stárnutí. Tímto dojde k podpoře sociální života a zdraví seniorů ve dvou aspektech: „zezdola“, tj. přímo mezi seniory, kteří se budou cítit zapojeni do činnosti a jejich participace bude vhodnou prevencí proti pocitům osamění, a zároveň „seshora“, tj. tak, že se senioři budou účastnit rozhodovacích procesů společně s experty.
292 Zatímco v ČR byla hodnota indikátoru zapojování seniorů do dobrovolnických aktivit 12,9, v Rakousku byla 32,7. (XXXXXXXXX,
Xxxxxxx, Xxxxx X. XXXXXXXXXX a Xxx XXXXXXXXXXXX. Active and healthy ageing for better long term care: A fresh look at innovative practice example. Vienna, 2013).
4. BARIÉRY ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU V ČR – VÝSLEDKY KVANTITATIVNÍHO ŠETŘENÍ
Tato kapitola shrnuje poznatky získané kvantitativním šetřením realizovaným od května do srpna 2020 v seniorské populací ČR prostřednictvím osobního dotazování respondentů za pomoci papírového dotazníku. Celkem bylo dotazováno 2 018 respondentů starších 65 let, přičemž nejvíce respondentů bylo zastoupeno ve věkové skupině 65–69 let (36 % dotazovaných) a nejméně ve skupině 80– 84 let (12 % dotazovaných).
Kapitola je rozdělena celkem na šest podkapitol, které se vztahují k oblastem života, jež jsou obsaženy v konceptu zdravého stárnutí. Jedná se o aktuální stav obydlí seniorů v souvislosti s bezbariérovostí a bezpečností obydlí a jeho okolí, o zdravotní stav a životní styl seniorů, míru autonomie seniorů, sociální kontakty seniorů a jejich zapojení do komunity a o ekonomickou aktivitu seniorů. V kapitole 4.1 Základní demografické údaje o respondentech je za účelem kontextualizace představen demografický profil respondentů a po této kapitole následují podkapitoly zaměřené na výše jmenované oblasti života respondentů.
4.1 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE O RESPONDENTECH
Graf 19: Pohlaví a věk respondentů
4 8
80–84 let
8 12
75–79 let
14 17
70–74 let
17 19
65–69 let
muž žena
Zdroj: INESAN (2020, N=2017)
údaje jsou v procentech
Více než polovina dotazovaných je v manželském svazku (56 %). Vzdělanostně jsou nejvíce zastoupeny skupiny vyučení bez maturity (37 %) a střední s maturitou (39 %). Z hlediska rozložení respondentů v rámci krajů jsou v šetření zastoupeny všechny kraje ČR, přičemž převažují respondenti z Prahy a Středočeského kraje (obojí 12 %) a z kraje Moravskoslezského (11 %). Z mapky níže (Obrázek 2) je možné srovnat, jak se výběrový soubor shoduje s reálným rozložením populace 65+ dle dat Českého statistického úřadu. Podle velikosti místa bydliště vzorek respondentů odpovídá rozložení obyvatel 65+ v populaci.
Obrázek 1: Regionální rozložení respondentů
<.. image(Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky) removed ..>
Zdroj: INESAN (2020, N=2018)
Pozn.: Data ČSÚ se vztahují k věkové skupině 65 a více let.
4.2 BEZPEČNOST A ÚROVEŇ BEZBARIÉROVOSTI OBYDLÍ RESPONDENTŮ
Nejvíce dotazovaných seniorů bydlí v rodinném domě (42 %), 39 % v bytě panelového domu a 19 % v bytě činžovního domu, 67 % seniorů pak má byt nebo dům v osobním vlastnictví. I přesto, že většina respondentů žije sama či ve dvou, největší podíl seniorů žije v bytě o dispozici obytného prostoru 2+1 nebo 3+kk (34 %), čtvrtina potom v bytech o rozloze 3+1 či 4+kk. Menší byty – 1+1 či 2+kk obývá 18 % respondentů, sedm procent bydlí v garsoniéře či bytu o dispozici 1+kk.
Obrázek 2: Typ bydliště respondentů
rodinný dům 42%
byt panelového
domu
39%
byt činžovního
domu
19%
Zdroj: INESAN (2020, N=2018)
Tabulka 11: Typologie podle typu bydliště a vlastnictví bydlení
Zdroj: INESAN (2020, N=2009)
Jak můžeme vidět v grafu 20, 61 % dotazovaných obývá první a vyšší patro domu (22 % dotazovaných bydlí v prvním patře, 16 % dotazovaných bydlí ve druhém patře a celkem 23 % dotazovaných bydlí ve třetím a vyšším patře). Vzhledem k tomu, že více než polovina dotazovaných obývá první a vyšší patro domu, přichází v souvislosti s bezpečností obytných prostor otázka, zda mají respondenti možnost patra překonat například výtahem. Na základě výsledků výzkumného šetření můžeme vidět, že 46 % respondentů může v domě užívat nainstalovaný výtah. Pouze 11 % respondentů má možnost v případě potřeby výtah do domu či bytu výtah nainstalovat. Zejména v případě rodinných domů supluje funkci klasického výtahu křeslový (schodišťový) výtah v obytném prostoru. Tuto možnost využívá 17 % respondentů, stejné procento respondentů má možnost si prostor pro tyto účely upravit.
36
2
22
16
10
13
Graf 20: Patro, ve kterém respondenti bydlí
4. a vyšší patro
3. patro
2. patro
1. patro
přízemí
suterén
údaje jsou v procentech
Zdroj: INESAN (2020, N=2018)
V případě percepce bezpečnosti prostoru, který senior obývá, považuje 48 % dotazovaných celý obytný prostor za bezpečný (více viz Průběžné výsledky kvantitativního šetření). V Grafu 21 jsou uvedena nebezpečná místa v obytném prostoru z hlediska pádu či úrazu. Za nejnebezpečnější místo z hlediska pádu považují respondenti sklep (42 %), schody ke vchodovým dveřím domu (38 %) a přístupovou cestu k domu (36 % respondentů). Oblast vchodu do domu/bytu je respondenty hodnocena také z hlediska bariérovosti. Přes 60 % respondentů uvádí, že vstupní dveře do domu mají snížený práh. Alespoň k jednomu vchodu do domu nevedou schody a pokud ano, jsou opatřeny plošinou nebo jsou pro snadný přístup upraveny jinak, současně je pak tento vchod opatřen funkčním zábradlím. Možnost upravit alespoň jeden vchod do domu tak, aby byl bezbariérový, má 37 % respondentů. Možnost upravit snížený práh u vstupních dveří do domu či instalovat funkční zábradlí má přes 60 % respondentů.