KANALIZAČNÍ ŘÁD

Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do stokové sítě Nového Města pod Smrkem, která je zakončená zakončené stávající čistírnou odpadních vod (ČOV Nové Město pod Smrkem). Provozovatelem ČOV je Frýdlantská vodárenská společnost a.s.

Vlastník kanalizace: Nové Město pod Smrkem, IČO:00263036,

Sídlo: Palackého 280, 463 65 Nové Město pod Smrkem Provozovatel kanalizace a ČOV: Frýdlantská vodárenská společnost a. s.,

IČO:25496565

Sídlo: Frýdlant, Zahradní 768, PSČ 464 01 Zpracovatel kanalizačního řádu: Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx, autorizovaný inženýr pro

stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství

IČO:75936160

Datum zpracování: říjen 2014

Záznam o schválení kanalizačního řádu z července 2003:

Schválen podle §14, odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích rozhodnutím vodoprávního úřadu - odboru životního prostředí Městského úřadu Frýdlant - vydán dne 4.11.2003 pod č.j. 1055/03/ZP/BU/7592-231.2, na období do 31.3. 2013.

Záznamy o platnosti aktualizovaného kanalizačního řádu:

do , nejpozději však do změny vodohospodářských poměrů v dané

lokalitě.

Změny a doplnění :

………………………………………….. razítko a podpis

schvalovacího úřadu

Dodatek čís.	Rozhodnutí č.x.	Xxxxxx dne

2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se odběratelům nebo-li producentům odpadních vod povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami – zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

Základní právní normy určující existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu:

- zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména § 9, § 10, §14, § 18, § 19, § 32, § 33, § 34, § 35)

- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (zejména § 16) v platném znění

- vyhláška č. 515/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb. v platném znění

2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu

a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno (§ 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle § 33, § 34, § 35 zákona č. 274/2001 Sb.

b) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace.

c) Nově smí vlastník nebo provozovatel kanalizace připojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat.

d) Vlastník kanalizace je povinen podle vyhlášky 515/2006 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen.

e) Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odběratelem.

f) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci.

g) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách.

2.2. Cíle kanalizačního řádu

Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě Nového Města pod Smrkem tak, aby zejména:

a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu,

b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů na ní,

c) bylo zaručeno bezporuchové čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu,

d) byla přesně a jednoznačně určena místa napojení významných producentů průmyslových odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu,

e) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně,

f) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokových sítí.

3. POPIS ÚZEMÍ

3.1. Charakter lokality

Nové Město pod Smrkem leží v severovýchodní části Frýdlantského výběžku mezi Jindřichovickým hřebenem a horou Smrk, poblíž státní hranice s Polskem.

Historie: Město bylo založeno roku 1584 a jeho vznik úzce souvisí s těžbou cínu a dalších barevných kovů v okolí. V novodobé historii bylo známé především textilním průmyslem. Statistické údaje bytového fondu z roku 1991 vykazují celkem 878 domů, z toho rodinných 739. Počet bytů byl stanoven na 1323, z toho v rodinných domech 624, bytů X. x XX. kategorie 1115.

Městské památky: Kostel sv. Kateřiny z roku 1607, evangelický kostel z roku 1911 a mauzoleum Klingerů z roku 1901.

Současnost: Město je rozděleno na 3 městské části Hajniště, Ludvíkov pod Smrkem a Nové Město pod Smrkem.

V současné době zde žije 4050 trvale bydlících obyvatel. V roce 2000 ve městě žilo 3951 trvale bydlících obyvatel. Město se nachází v nadmořské výšce 430 m n.m. -

520 m n.m. Městem prochází hranice CHKO Jizerské hory a protéká jím potok Lomnice a několik místních potoků. Na území města se nachází několik rybníků a území náleží do povodí Smědé. Nové Město pod Smrkem má historické rostlé jádro se starší zástavbou. Centrum je těžištěm městských aktivit, nachází se zde převaha zařízení obchodů a služeb. Náměstí a okolí ulice jsou obestavěny domy převážně o 2 podlažích se sedlovou střechou, v jejich přízemí jsou umístěna zařízení občanské vybavenosti. Zástavba města je dále tvořena většinou rodinnými a nízkopodlažními domy, často dvojdomy a také několika panelovými domy (3-7 nadzemní podlaží). Doprava: Obcí prochází železniční trať spojující Frýdlant s Jindřichovicemi pod Smrkem. S těmito obcemi (a samozřejmě také s Libercem) má Nové Město pod Smrkem také spojení silniční.

Klimatické poměry: Území patří do klimatické oblasti mírně teplé, velmi vlhké a vrchovinné. Je ve výrazné návětrné poloze, proto i když leží poměrně nízko, vykazuje větší množství srážek.

Výčet některých klimatických údajů (dle 50ti – letého průměru):

- roční teplota vzduchu 8°C

- roční úhrn srážek 1043 mm

- úhrn srážek ve vegetačním období 660 mm

Z pohledu vodního hospodářství náleží lokalita k úmoří Baltského moře, povodí Odry, dílčímu povodí Smědé (přítok Lužické Nisy) a Kwisky (přítok Bobru).

Kanalizace a čištění odpadních vod v obci:

V současné době jsou odpadní vody z větší části města odváděny na místní ČOV. Odpadní vody od obyvatel nepřipojených na kanalizaci jsou akumulovány převážně v bezodtokových jímkách na vyvážení, septicích s odtoky mnohdy vyústěnými do stávajících příkopů odvádějící dešťové vody do vodotečí. V roce 2013 byl zkolaudován v okrajových částech města další kanalizační systém gravitačních splaškových stok, pěti čerpacích šachet a výtlaků, který splaškové odpadní vody odvádí do stávajícího kanalizačního systému města. Dále v rámci stavebních prací byla částečně zrekonstruována páteřní stoka A a stoka N, které byly ve špatném technickém stavu. Zvýšila se tak kapacita a rychlost odvedení odpadních vod na ČOV.

Zásobování pitnou vodou:

Je realizováno samostatným výtlačným řadem do vodojemu Přebytek. Z tohoto vodojemu je voda gravitačně dopravována přes osady Přebytek a Ludvíkov do

vodojemu Nové Město pod Smrkem (750 m3) litinovým řadem DN 200 mm. Jsou zde také další původní prameniště dolního tlakového pásma (Tábor, U vodojemu) a horního tlakového pásma (U vodojemu). Převážná část města je zásobována z vodojemů 750 m3 a VDJ http 300 m3. Na vodovod bylo v roce 2003 napojeno 3435 trvale bydlících obyvatel. V období roku 2000 představovalo množství pitné vody fakturované pro obyvatele 131tis. m3/rok. Voda fakturovaná pro ostatní odběr 14,6 tis. m3/rok. V roce 2000 bylo na kanalizaci napojeno 3400 obyvatel, na ČOV 2700 trvale bydlících obyvatel.

3.2. Charakter odpadních vod

V zájmovém území jsou produkovány tyto odpadní vody

a) od obyvatelstva

b) při výrobní činnosti – průmyslová výroba, podniky, provozovny

c) ze zařízení občansko-technické vybavenosti

d) srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací)

e) jiné ( např, podzemní a drenážní vody vznikající v zastavěném území Odpadní vody od obyvatelstva – jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. V současné době jsou tyto odpadní vody produkovány od 4050 trvale bydlících obyvatel. Počet obyvatel napojených na kanalizační systém: 3830, 5,2% producentů odpadních má individuální likvidaci odpadních vod (bezodtokové jímky, septiky)

Odpadní vody z výrobní a podnikatelské činnosti – jedná se o splaškové vody ze sociálních zařízení podniků, vody technologické z vlastního výrobního procesu. V řešené lokalitě se nevyskytuje téměř žádný významnější producent průmyslových odpadních vod. Bývalý závod Textilana a.s., který prodělal konkurzní řízení a v současnosti je v majetku podnikatelského subjektu, již technologické vody z textilního průmyslu neprodukuje a čistírna, která řešila čištění těchto průmyslových vod je v současnosti mimo provoz.

Seznam drobných producentů možných průmyslových odpadních vod zařazením dle skupiny II., 1. kategorie KŘ. Mohou vypouštět odpadní vody dle tabulky 8.1. KŘ.

- VALOR kovoprovoz spol. s r.o., Frýdlantská 422, Nové Město pod Smrkem

463 65 – kovovýroba, vzduchotechnika, sítotiskové stroje, zámečnictví, obrábění, produkovány splaškové odpadní vody, technologické vody nejsou produkovány

- STV GROUP a.s. – divize Hajniště, areál bývalých vojenských kasáren, 463 65 Nové Město pod Smrkem – zajišťuje ekologickou likvidaci munice a střeliva, produkovány splaškové odpadní vody, technologické vody nejsou produkovány

- SEKRA s r.o., Husova 854, 463 64 Nové Město pod Smrkem – kovovýroba, produkovány splaškové odpadní vody, technologické vody nejsou produkovány

Ostatní podniky a provozovny produkující odpadní vody ze sociálního zařízení:

- Tepelná technika – Ludvíkov, Nové Město pod Smrkem 463 65 – výroba komponent tepelné techniky

- BMTO v.o.s. Liberec, Žižkova, Nové Město pod Smrkem – výroba plastových čističek odpadních vod – v likvidaci

- INTERBYT – Kapek, s r.o., Zámecká 624, Nové Město pod Smrkem – výroba nábytku

- Xxxxx Xxxxxxxxx – ElektroAll, U Střelnice 751, Nové Město pod Smrkem – služby v oblasti zabezpečení objektů a vozidel

- Benzínová stanice

Odpadní vody z občansko-technické vybavenosti

Jedná se o vody z části splaškového charakteru, jejichž kvalita se může přechodně měnit ve značně širokém rozpětí podle momentálního použití vod, ročního období a druhu podnikání. Patří sem producenti odpadních vod ze sféry činností (služeb), kde dochází k pravidelné produkci i technologických odpadních vod, jako jsou obchody, základní a střední školy s provozem kuchyně, kulturní zařízení a veškerá ostatní podnikatelská sféra v dané obci. Tito odběratelé patří do skupiny producentů, kteří jsou v KŘ uvedeni ve skupině I., 2. kategorie a mohou vypouštět odpadní vody v kvalitě uvedené v KŘ v tabulce č. 8.1.

Odpadní vody od těchto producentů neovlivňují trvale-významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti.

Seznam producentů :

- Objekty Nového Města pod Smrkem – lékaři, zdravotní středisko, lékárna

• Lékárna Pod Smrkem, Vaňkova 225, Nové Město pod Smrkem

- Česká pošta s.p., Xxxxxx xxxxxxx 000, Xxxx Město pod Smrkem

- Městský Úřad - Palackého 280, Nové Město pod Smrkem

- Mateřská škola – Xxxxxxxx 000, Xxxx Xxxxx pod Smrkem

- Základní škola se školní jídelnou – Textilanská 661, Nové Město pod Smrkem

- Sportovní a relaxační centrum, Xxxxxxxxxxx 00, Xxxx město pod Smrkem

- Apartmán pod Smrkem, Xxxxxx xxxxxxx 000, Xxxx Xxxxx pod Smrkem

- Hotel Měděnec, Xxxxxx 000, Xxxx Xxxxx pod Smrkem

- Ubytování v bývalé škole v Přebytku, Přebytek 248, Nové Město pod Smrkem

- JUNIOR CAMP s.r.o., 5. Května 1053, Nové Město pod Smrkem

- Bungalovy Pod Spálenou hospodou, 5. Května 171 a 172, Nové Město pod Smrkem

- Restaurace Pod Smrkem, Jindřichovická 316, Nové Město pod Smrkem

- Restaurace u Nádraží, Hajniště 103, Nové Město pod Smrkem

- Ubytování Jizerské hory, Sportovní a relaxační centrum, Xxxxxxxxxxx 00, Xxxx Město pod Smrkem

- Ubytování v Xxxxxxxxx pod Xxxxxx, Xxxxxxxx pod Smrkem 8

- Xxxxxxxx Xxxx, U Střelnice 1029, Nové město pod Smrkem – zámečnictví

- CiS SYSTEMS, s r.o., Zámecká 626, Nové Město pod Smrkem

- XXXXXX, Nádražní 343, 463 65 Nové Město pod Smrkem – stavební firma

- STAVBY Truský, Xxxxx Xxxxxx, Kmochova 577, 463 65 Nové Město pod Smrkem – stavební firma provádějící stavební opravy a rekonstrukce

Výše uvedené odpadní vody neovlivňují stabilně kvalitu odpadních vod ve stokové síti.

Srážkové a povrchové vody

Jedná se o vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací.

Dešťové vody jsou částečně odváděny pomocí stokového systému, kde se odlehčí v pěti odlehčovacích komorách na trase a částečně jsou dešťové vody odváděny do příkopů, struh a propustků do vodotečí nebo vsakovány do terénu, což bude výhledově zachováno.

4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉHO SYSTÉMU

4.1 Popis stokové sítě

Kanalizační soustava: Částečně gravitační jednotná, částečně oddílná

splašková - kombinace gravitačních úseků a čerpaných úseků

Přibližná délka gravitačních stok : 15 407 m Délka výtlačných řadů: 990,0 m

Počet odlehčovacích komor: 5 ks Počet čerpacích stanic odpadních vod: 5 ks Počet domovních přípojek: 554 ks

Celkový počet obyvatel obce: 4050 trvale bydlících osob

(v roce 2002 - 3951 trvale bydlících osob)

Počet obyvatel napojených

na kanalizaci: 3830 osob. 5,2% obyvatel má individuální likvidaci odpadních vod (bezodtokové jímky, septiky se zasakováním na pozemku)

Rozdělení území: Odkanalizované území je přirozeně vodním tokem

Lomnice rozděleno na dvě části:

území na pravém břehu vodního toku je odkanalizováno páteřní stokou B

území na levém břehu vodního toku je odkanalizováno kmenovou stokou A a páteřní stokou C

Vodoteče: Lomnický potok

(hydrologické pořadí č.495-2-04-10-016) Levostranný přítok od Přebytku Levostranný přítok od Xxxxxxxxx Ztracený potok – levostranný přítok Novoměstský potok – levostranný přítok Pravostranný přítok od Hajniště Pravostranný přítok od Podlesí Pravostranný přítok od Hřebenáče Pravostranný přítok Rohrbach Levostranný přítok Řasnice (z Hajniště)

Jindřichovický potok - levostranný přítok Kwisy Hraniční potok – levostranný přítok Kwisy

ČOV Odpadní vody jsou čištěny na

mechanicko - biologické ČOV Nové Město pod Smrkem

Stavební povolení: Stavební povolení na dostavbu a rekonstrukci

kanalizační sítě Nové Město pod Smrkem bylo vydáno Městským úřadem Frýdlant, Oddělení ŽP, dne 8. 8. 2009 pod č.j.: 3409/2009/OSUZP/5/Hd-

231.2.

Kanalizační síť je tvořena kmenovou stokou A, do které se zaúsťují páteřní stoky C a

B. Na gravitační kanalizační síti je vybudováno pět odlehčovacích komor. V roce 2013 byl zkolaudován nový kanalizační systém v okrajových částech města, který se na tyto hlavní stoky A, B a C napojil. Dále byla zrekonstruována stoka N a část kmenové stoky A v délce 824,3 m. Nový kanalizační systém sestává z 5-ti přečerpávacích stanic, výtlačných řadů a gravitační kanalizace. Odvádí pouze splaškové odpadní vody, proto nejsou vybudovány další odlehčovací komory. Převážná část odpadních vod, která je na stávající ČOV svedena jsou splaškové odpadní vody. Dešťové vody jsou částečně odváděny pomocí stokového systému, kde se odlehčí v pěti odlehčovacích komorách na trase a částečně jsou dešťové vody odváděny do příkopů, struh a propustků do vodotečí nebo vsakovány do terénu, což bude výhledově zachováno.

Kanalizační systém se nachází v katastrálním území Nové Město pod Smrkem, Hajniště, Ludvíkov pod Smrkem.

Seznam stok a výtlačných řadů

Původní gravitační toky

Stoka	DN/D	materiál	Délka (m)	Přípojky DN 200	Poznámka
	250	PVC		67	Z toho 824,3 m bylo zrekonstruováno
Kmen. stoka A	300,400,500	BTH			v roce 2013
	400	KTH	celkem		Na trase odlehčovací komory OK1,
	800,1200		1540		OK 2, OK4
	300	TBH
	900
	400	KA	Celkem
stoka C	500	TBH	728,2	14
F	250	PVC	762	37	Odlehčovací komora OK5
FA	250	PVC	452	12+1	Přípojka kolmá na FA DN225, PVC, DL=51,3 m
FA 1	250	PVC	74	1
FA 2	250	PVC	155	3
FB	250	PVC	100	8
FC	250	PVC	478	24
FC 1	250	PVC	56	4
FC 2	250	PVC	358	9
FD 1	250	PVC	193	6
FE	250	PVC	41	3
Ul. Havířská	250	PVC	188	4	Napojuje se na FD 1
Parc. č. 548	250	PVC	66	2	k.ú. Nové Město pod Smrkem
Ul. Uhelná	300	TBH	77	2
Stoka od ČOV Textilana do ČOV	300	TBH	144
Parc. č. 835	300	TBH	76	2	k.ú. Nové Město pod Smrkem
Parc. č. 787	300	TBH	71,5	3	k.ú. Nové Město pod Smrkem
Stoka A3	300	TBH	247	11	Ul. Smetanova
Parc. č. 334/1	750		180	12
Ul. Husova	300	TBH	55	5
E	750		557,8	12
D	750		366,7	24

D1	300	TBH	57
D2	300	TBH	85,4	5
C1	300	KTH	141,2	4
C2	900		68	4
Ul. Myslbekova	300	TBH	66,5	2
Parc č. 766	300	TBH	67,8	3
Stoka N	300			6	rekonstrukce
B	300,400 500,800	KTH TBH	615,6	3
Ul. Sadová	300	TBH	301,3	16
Část DD 1	250	PVC	75	1
Ul. U Střelnice	300	KTH	286,4	12
U Střelnice 2	300 300	KTH TBH	199,5	7
Ul. Textilana	300	KTH	180	3
Ul. Zámecká	300	KTH	445,8	6

Celkem

Domovní přípojky: 338 ks Délka stok: 9555,7m Počet odlehč. komor: 5Ks

Gravitační Stoky, výtlačné řady kolaudované v roce 2013

Stavební objekt	Stoka	DN/D	materiál	Délka (m)	Poznámka	Přípojky ks
SO 01	AB	250	PP Ultra Rib, SN8	253,0		8
SO 02	AC	250	PP Ultra Rib, SN8	136,0		6
SO 03	AD	250	PP Ultra Rib, SN8	284,0		10
SO 04	AE	250	PP Ultra Rib, SN8	210,1		10
SO 05	AF	250	PP Ultra Rib, SN8	495,1		35
SO 06	AH	250	PP Ultra Rib, SN8	744,0		22
SO 07	AG	250	PP Ultra Rib, SN8	126,0		3
SO 08	AI	250	PP Ultra Rib, SN8	50,0		3
SO 09	AJ	200	PP Ultra Rib, SN8	24,2		1
SO 10	BD-1	250	PP Ultra Rib, SN8	225,0		10
SO 11	BE	250	PP Ultra Rib, SN8	304,0		15
SO 12	BF	250	PP Ultra Rib, SN8	50,0		2
SO 13	BG	250	PP Ultra Rib, SN8	170,0		2
SO 14	BH	250	PP Ultra Rib, SN8	332,3		12
SO 15	BI	250	PP Ultra Rib, SN8	294,2		13
SO 16	EA	250	PP Ultra Rib, SN8	256,6		12
SO 17	EB	250	PP Ultra Rib, SN8	373,5		7
SO 18	EC	250	PP Ultra Rib, SN8	337,7		10
SO 19	Prodloužení FC	250	PP Ultra Rib, SN8	18,0		4
SO 20	ProdlouženíFD-1	250	PP Ultra Rib, SN8	284,0		9
SO 21	FD-2	250	PP Ultra Rib, SN8	70,0		2
SO 22	FX	250	PP Ultra Rib, SN8	359,1		8
SO 23	FZ	250	PP Ultra Rib, SN8	150,0		12
SO 24	N rekonstrukce	300	KTH	243,3		6

SO 25	A rekonstrukce	300 400 500	KTH	240,4 465,6 118,3	Odečteno od součtu délek stok,	přepojení
SO 26	ČS1	-	-	-
SO 27	VA - výtlak	90x8,2 250	WAVIN TS PE D, SDR 11 PP Ultra Rib, SN8	56,6 32,4
SO 29	ČS2	-	-	-
SO 30	VB - výtlak	90x8,2 300	WAVIN TS PE D, SDR 11 PP Ultra Rib, SN8	266,3 3,0
SO 32	ČS3	-	-	-
SO 33	VC - výtlak	90x8,2 300	WAVIN TS PE D, SDR 11 PP Ultra Rib, SN8	493,9 10,0
SO 35	ČS4	-	-	-
SO 36	VD - výtlak	90x8,2 250	WAVIN TS PE D, SDR 11 PP Ultra Rib, SN8	26,6 11,0
SO 38	ČS5	-	-	-
SO 39	VE - výtlak	90x8,2 300	WAVIN TS PE D, SDR 11 PP Ultra Rib, SN8	146,6 5,0
SO 41	Domovní přípojky	150	PP Ultra Rib, SN8	1178,0		Cca 216 ks nových přípojek x 3,5 os. na přípojku = 750 osob

Celkem:

Domovní přípojky: 1178,0 m Počet nových přípojek: 216 ks Délka stok: 6675,8

Délka výtlaků: 990,0 m

Počet čerp. šachet: 5Ks

Situování kmenových stok, výtlaků

PŮVODNÍ KANALIZAČNÍ SYSTÉM

Velká část odpadních vod z výrobních činností, městské vybavenosti (služeb) a domácností jsou spolu se srážkovými vodami odváděny gravitačně jednotnou stokovou sítí na městskou ČOV. Výstavba stokové sítě započala již před rokem 1920. Až do 70. let byla kanalizační síť budována nesystematicky z různě dostupných materiálů. V letech 1973-1977 byla realizována zásadní výstavba stokové sítě. Kanalizační systém je převážně jednotný, nachází se zde 5 odlehčovacích komor.

Stoka A

Páteří celého kanalizačního systému města je kmenová stoka A, která odvádí odpadní vody na městskou ČOV. Stoka začíná v ul. Ludvíkovské pod křižovatkou s ulicí Celní. Dále pokračuje až do křižovatky s ulicí Vaňkovou. Zde je připojena do stoky A stoka F z Malé Strany. Stoka dále pokračuje ulicí Vaňkovou, na jejímž konci přechází na veřejný pozemek až do objektu OK2, za nímž podchází Lomnici a vstupuje na pozemek ČOV Textilana (čistírna je v současné době mimo provoz).

Stoka C

Druhá největší stoka kanalizačního systému. Začíná v ulici Myslbekova pod křižovatkou s ulicí Komenského. Vede ulicí Myslbekovou až na křižovatku s ulicí

Frýdlantskou, kde se lomí a Frýdlantskou ulicí pokračuje až před areál bývalého podniku Textilana (budova B), kde přechází komunikaci a pokračuje mezi čp. 827 a 830 až do odlehčovací komory OK3. V odlehčovací komoře se stoka lomí a pokračuje do areálu ČOV Textilana (čistírna je v současné době mimo provoz).

Kanalizační síť města je tvořena následujícími stokami:

Stoka F

Je zaústěna do šachty v místě ulic Vaňkova a Ludvíkovská. Je vedena ulicí Máchovou, přes zahrady do ulice Husovy do odlehčovací komory OK5. Za objektem se lomí, pokračuje v komunikaci ulicemi Železná, Jiskrova, kde je u č.p. 847 ukončena.

Stoka FA

Do stoky F je zaústěna na křižovatce ulic Husova a Železná. Vede ulicemi Husova a Xxxxxx Xxxxxxx v komunikaci po pozemcích města. V ulici Němcové u č.p. 466 je ukončena. V celé své délce je vedena jako oddílná splašková kanalizace.

Stoka FA-1

Jedná se o oddílnou splaškovou kanalizaci. Vede v části komunikace ulicí Husova. Do stoky FA je napojena na křižovatce ulic Husova a Xxxxxx Xxxxxxx.

Stoka FA-2

Jedná se o oddílnou splaškovou kanalizaci. Vede v části komunikace ulicí U hřiště, na jejímž konci v křižovatce s ulicí Xxxxxx Xxxxxxx je zaústěna do stoky FA.

Stoka FB

Jedná se o jednotnou kanalizaci v ulici Dělnická, která je do stoky F napojena na křižovatce s ulicí Železnou.

Stoka FC

Jedná se o jednotnou kanalizaci. Do stoky F je napojena na křižovatce ulic Železná a Revoluční. Dále pokračuje ulicí Revoluční, kde se lomí a přechází prostranstvím okolo č.p.394 do ulice Komenského, kterou dále pokračuje do ulice Kmochovy. Na konci Kmochovy ulice u č.p. 610 končí. V celé délce vede v komunikaci.

Stoka FC-1

Do stoky FC je tato stoka zaústěna na křižovatce ulic Komenského a Havlíčkova. Prochází částí ulic Komenského a Jiskrovy, kde je za č.p. 469 ukončena. Slouží jako jednotná kanalizace.

Stoka FC-2

Jedná se o jednotnou kanalizaci. Začíná napojením do stoky FC v křižovatce ulic Komenského a Havlíčkova. Pokračuje dále v komunikaci ulicí Havlíčkovou až před č.p. 759. Zde je ukončena.

Stoka FD

Jedná se o oddílnou splaškovou kanalizaci. Do stoky F je napojena na křižovatce ulic

5. Května a Železná. Z křižovatky dále pokračuje ulicí 5. Května, lomí se do ulice Havířské, zde je u č.p. 318 ukončena. V celé délce vede v komunikaci.

Stoka FD-1

Jedná se o oddílnou splaškovou kanalizaci zaústěnou do stoky FD na křižovatce ulic

5. Květena, přechází ulici Xxxxxx Xxxxxxx a u č.p. 566 je ukončena.

Stoka FE

Jedná se o oddílnou splaškovou kanalizaci se zaústěním do stoky FD v křižovatce Havířské ulice a bezejmenné asfaltové komunikace. Stoka vede v této komunikaci až k č.p. 701, zde končí.

Stoka FB

Jedná se o oddílnou splaškovou kanalizaci se zaústěním do stoky F v křižovatce s ulicí Železná.

Soka parc.č. 548

Oddílná splašková kanalizace zaústěná do stoky F v Železné ulici. Ukončena v Čapkově ulici.

Stoka B

Vede ulicí Frýdlantskou od křižovatky s ulicí Hajniště až před areál bývalého závodu Textilana, kde se lomí, přechází ulicí Frýdlantská a uhýbá mezi zástavbou a dále pokračuje až do areálu ČOV Textilana (čistírna v současnosti mimo provoz), kde se napojuje do stoky A. Na stoce se mezi domy č.p. 827 a 830 nachází odlehčovací komora OK3. Kanalizace odvádí odpadní vody ze západní části města z ulic Zámecká, Textilanská, U střelnice, Sadová, Mlýnská, Ondříčkova, Za divadlem a část Hajniště. Jedná se o jednotnou kanalizaci.

Stoka Zámecká

Stoka slouží jako jednotná kanalizace odvádějící odpadní vody z přilehlých ulic a rodinných domů. Začíná pod křižovatkou ulic U Lesa a Zámecká, ve Frýdlantské ulici ústí do stoky B. Vede částečně v komunikaci a částečně v rostlém terénu.

Stoka U střelnice, U střelnice 2

V celé délce ulic je navržena oddílná splašková kanalizace. Splašková kanalizace odvádí odpadní vody z přilehlých rodinných domů a je napojena v křižovatce s ulicí Frýdlantskou do stoky B. Vede převážně v komunikaci, stoka U střelnice 2 vede částečně v rostlém terénu.

Xxxxx Xxxxxx

Vede ulicí Sadovou od křižovatky s ulicí U Lesa až do Frýdlantské, kde se napojuje na stoku B. Jedná se o jednotnou kanalizaci, která vede v kraji komunikace.

Soka Stoka Mlýnská (BD-1)

Stávající stoka se nachází v komunikaci v dolní části ulice Mlýnská a napojuje se v ulici Frýdlantská na stoku B. V roce 2013 bylo zkolaudováno prodloužení této stoky

– viz. dále.

Stoka v ulici Ondříčkova

Vede v kraji komunikace v rostlém terénu. Byla uložena mělce pod terénem a byla v havarijním stavu. Jednalo se spíše o dešťovou kanalizaci. V roce 2013 byla zkolaudována nová stoka BE ve shodné trase.

Stoka v ulici Hajniště

Kanalizace odvádí odpadní vody z panelových domů a zaúsťuje se do začátku stoky B u křižovatky s ulicí Za divadlem. Jedná se o jednotnou kanalizaci. V roce 2013 bylo zkolaudováno prodloužení této stoky (stoky BH, BG) – viz. dále.

Stoka C1

Stoka vede v komunikaci ulicí Mánesova od křižovatky s ulicí Palackého až do stoky C v ulici Frýdlantská. Kanalizace je jednotná.

Stoka N

Vede v komunikaci v xxxxx 00. říjen a v roce 2013 byla dokončena rekonstrukce této stoky – viz. dále.

Stoky parc.č. 835, 787 a Myslbekova

Jedná se o stoky, které odvádí odpadní vody z panelové zástavby mezi ulicemi Frýdlantská a Vaňkova. Panelová zástavba je rozdělena třemi příčnými ulicemi, které lze nazvat pokračováním ulic Mánesova, 28. Říjen a Myslbekova. Jednotná kanalizace je vedena v jednotlivých ulicích a je zaústěna do stoky A ve Vaňkově ulici.

Stoka C2

Jedná se o část stoky mezi náměstím Míru a ulicí Myslbekova. Stoka odvádí odpadní vody z přilehlé zástavby. Na křižovatce s ulicí Myslbekovou je zaústěna do stoky C.

Stoka D

Stoka vede ulicí Žižkova a jsou do ní napojeny odpadní vody z náměstí míru, z ulice Jidřichovická – stoka E, dále stoka D1, výtlak od firmy BMTO. Stoka začíná přibližně v polovině úseku mezi ulicemi Sokolská a Komenského, pokračuje ulicí Žižkova a ústí do stoky A.

Stoka E

Stoka je vedena v ulici Jidřichovická. Začátek je v místech za křižovatkou ulic Jindřichovická a Sokolská proti budově základní školy, dále stoka vede prostředkem komunikace, dále vede napříč Mírovým náměstím a napojuje se do stoky D. Na začátku náměstí Míru je do stoky napojena kanalizace, která v minulosti sloužila pro napájení podzemních požárních nádrží na náměstí. V místě spojení obou stok je v šachtě navržen jednoduchý rozdělovací objekt, z něhož část vody přepadá směrem do požárních nádrží a část vody pokračuje stokou E.

Stoky parc.č. 334/1 a Husova

Stoka Husova je napojena na stoku parc.č. 334/1, která je napojena přes odlehčovací komoru OK4, do stoky A. stoka parc.č. 334/1 je kanalizace, která v minulosti sloužila pro napájení podzemních požárních nádrží na náměstí. Tato kanalizace vede v kraji ulice Jindřichovická a je umístěna mělko pod terénem. Jedná se o jednotnou kanalizaci.

Důležité objekty na původní stokové sítí

Veškeré informace o objektech na stokové síti včetně jejich výkresů, fotodokumentace a popisu jsou součástí přílohy „ Dokumentace odlehčovacích komor“.

Jedná se o následující objekty:

OK 1 – odlehčovací komora na stoce A v areálu ČOV Nové Město pod Smrkem OK 2 – odlehčovací komora na stoce A nedaleko podchodu stoky pod Lomnickým

potokem

OK 3 – odlehčovací komora na stoce C za domem č.p. 827 ulice Frýdlantská OK 4 – odlehčovací komora v místě napojení stoky E na stoku A (ul. Vaňkova) OK 5 – odlehčovací komora na stoce F v ulici Husova

Rozdělovací komora – na stoce E v křižovatce ulice Jindřichovická a náměstí Míru existuje v šachtě rozdělovací komora se stavítkem a s možností odtoku odpadních vod směrem do náměstí do bývalých „požárních nádrží“, komora neplní funkci klasické odlehčovací komory, nebyla detailněji zdokumentována.

Požární nádrže – na náměstí Míru jsou v podzemí vybudovány nádrže na vodu, které v minulosti sloužily jako zásobárna požární vody v případě potřeby. Průzkumem terénu se nepodařilo tyto nádrže zpřístupnit a zdokumentovat. Nepodařilo se také dohledat žádnou starší dokumentaci.

Údaje o poměrech ředění a kvalitě odpadních vod na přepadech z odlehčovacích komor

Odlehčovací komory	jednotky	OK1	OK2	OK3	OK4	OK5
Poměr ředění	-	1:4	1:20	1:20	1:20	1:20
BSK5 – odlehčené odpadní vody	mg/l	24,0	9,52	9,52	9,52	-
BSK5 – vodní tok	mg/l	1,5	1,5	1,5	1,5	-
BSK5 – splaškové odpadní vody	mg/l	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0
BSK5 – po smíšení	mg/l	18,83	8,81	9,27	9,16	-
Qp	(l/s)	104,0	319,5	969,6	655,2	157,2
Q355	(l/s)	31,0	31,0	31,0	31,0	-

Qp (l/s)- maximální množství odpadních vod z odlehčovací komory

Pozn.: Kvalita odlehčených odpadních vod a kvalita splaškových odpadních vod byla určena odborným odhadem na základě dostupných podkladů.

Údaje jsou převzaty z původního kanalizačního řádu z července 2003.

DOSTAVBA A REKONSTRUKCE KANALIAČNÍ SÍTĚ 2013

Obecně

Účelem stavby byla dostavba kanalizačního systému v okrajových částech stokové sítě a rekonstrukce stávajících technicky nevyhovujících kanalizačních stok. Stavba byla zkolaudována v roce 2013. Nový kanalizační systém se skládá z gravitační splaškové kanalizace, 5-ti čerpacích stanic s výtlačnými řady napojenými do kanalizační sítě. Kanalizační přípojky jsou napojeny na stoky kolmou odbočkou nebo do koncových šachet. Odbočky jsou na hranici veřejné části buď zaslepeny a připraveny pro dodatečné napojení nebo jsou napojeny na nově vybudované přípojky.

SO 01 Stoka AB

Stoka odvádí splaškové vody ze západní části města. Je napojena do nové čerpací stanice ČS1 v ulici Růžová, vede ulicí nakonec, dále se lomí a vede ulicí Zahradní na konci se lomí a prochází ulicí Blahoslavovou ve štěrkové cestě kolem kostela a po 120 m je ukončena koncovou šachtou. Prvních 16 m vede v okrajové části vozovky, pak přechází do místní komunikace s asfaltovým povrchem. Stoka byla realizována výkopově. Stoka se nachází částečně v ochranném pásmu ČD. Do stoky je zaústěna z leva pod pravým úhlem v prostřed ulice Zahradní stoka AC. Na stoce je osazeno 10 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 02 Stoka AC

Stoka odvádí splaškové odpadní vody a začíná napojením do šachty stoky AB v ulici Zahradní. Trasa vede ulicí Zahradní po místní komunikaci, na konci se stáčí doprava podél regulační stanice plynu a dále pokračuje ulicí Jizerská se štěrkovým povrchem. Stoka byla realizována výkopově. Na stoce je osazeno 8 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 03 Stoka AD

Stoka odvádí splaškové vody a je napojena do nové čerpací stanice ČS2 ve Smetanově ulici. Je vedena místní komunikací s asfaltovým povrchem podél železniční stanice. Na křižovatce ulic Smetanova a Švermova se stáčí doprava a pokračuje ulicí Švermova, kde je po 182 m ukončena v koncové šachtě. Část stoky se nachází v ochranném pásmu ČD. Stoka byla realizována výkopově. Na začátku stoky je pod úhlem 218° napojena stoka AE. Na stoce je osazeno 12 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 04 Stoka AE

Začátek splaškové stoky AE je v šachtě stoky AD v ulici Smetanova. Stoka pokračuje nahoru ulicí Nádražní v místní komunikaci s asfaltovým povrchem, kde je po 210 m ukončena v koncové šachtě. Stoka byla realizována výkopově ve společné rýze spolu s výtlakem VB od čerpací šachty ČŠ2. Část stoky se nachází v ochranném pásmu ČD. Na stoce je osazeno 12 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 05 Stoka AF

Stoka vede v celé délce při okraji asfaltové komunikace III. třídy č. 29011. Je napojena na nově navrženou čerpací stanici ČS3 a v délce 477,9 m svádí splaškové vody při pravém okraji vozovky směrem dolů z objektů umístěných podél ulice Ludvíkovská. Po prvních 253 m se stoka stáčí doleva a dál vede 153 m v pravé straně vozovky. Na koci se lomí doprava a pokračuje dalších 74 m, kde je ukončena koncovou šachtou. V místě křížení Novoměstského potoka je kanalizace uložena v délce 5 m do ocelové chráničky a potok nadchází. V chráničce je potrubí uloženo se středícími objímkami a mezikruží je vyplněno betonem B15. Dále se stoka pod úhlem 90°stáčí a vede ulicí Ludvíkovská, kde je po 15 m ukončena. Stoka byla realizována výkopově, v části trasy vede společně s výtlakem VC. Část stoky se nachází v ochranném pásmu ČD. Na stoce je osazeno 40 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 06 Stoka AH

Stoka odvádí splaškové vody z prostoru jihovýchodní části města. Stoka je napojena na kmenovou stoku A v ulici Ludvíkovská na kterou se napojuje pod úhlem 182°.

Část úseku pod komunikací II. třídy č. 291 byla provedena protlakem. Potrubí v tomto úseku je v délce 11 m bylo uloženo do ocelové chráničky. Dále stoka vede v asfaltové cestě ulicí Ludvíkovskou a na křižovatce odbočuje doprava do ulice Bělohradská a odtud vede v cestě se zpevněným povrchem na křižovatku s ulicí Celní, kde odbočuje doprava ulicí Celní a v délce 358 m kopíruje silnici II třídy č. 291 v prostoru za krajnicí. Přechod přes komunikaci byl protlačen a potrubí je uloženo v chráničce. Zbývající část stoky je provedena výkopově. Do stoky AH je v křižovatce ulic Ludvíkovská a Bělohradská napojena stoka AG od úhlem 90°. V 1/3 ulice Xxxxxxxxxxx se napojuje pod úhlem 90° na stoku AH stoka AI. Na stoce AH je osazeno 24 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 07 Stoka AG

Stoka je napojena z levé strany pod úhlem 179° na stoku AH na křižovatce ulic Ludvíkovská a Bělohradská. Soka je vedena ulicí Ludvíkovská v pravém kraji asfaltové komunikace po 126 m je ukončena koncovou šachtou. Stoka byla realizována výkopově. Na stoce je osazeno 5 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 08 Stoka AI

Stoka je napojena pod úhlem 90°na stoku AH na křižovatce ulic Bělohradská a V Lukách. Stoka odvádí splaškové vody z ulice V Lukách a vede v celé délce ve zpevněné komunikaci. Stoka byla realizována výkopově. Na stoce jsou osazeny 3 odbočky pro kanalizační přípojky.

SO 09 Stoka AJ

Stoka se napojuje v ulici Ludvíkovská na kmenovou stoku A pod úhlem 97°. Pokračuje přes komunikaci s asfaltovým povrchem do prostoru chodníku podél ulice Celní, kde je po 24 m ukončena. Stoka byla realizována výkopově. Do stoky je v koncové šachtě osazena 1 odbočka pro kanalizační přípojku.

SO 10 Stoka BD-1

Navazuje na stávající stoku v ulici Mlýnská v severní části Nového Města pod Smrkem, pod úhlem 180°. Dále pokračuje nahoru toutéž ulicí při levém okraji místní asfaltové komunikace, kde je po 225 m ukončena koncovou šachtou. Stoka byla realizována výkopově. Na stoce je osazeno 12 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 11 Stoka BE

Začíná napojením na stávající stoku B zprava pod úhlem 255°. Stoka vede při pravém okraji asfaltové místní komunikace v ulici Ondříčkova. Je ukončena koncovou šachtou po 304 m. Stoka byla realizována výkopově. Na stoce je osazeno 17 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 12 Stoka BF

Stoka BF je napojena na stoku BI pod úhlem 91°. Dále pokračuje v chodníku podél komunikace II. třídy č. 291, kde je po 50 m ukončena v koncové šachtě. Stoka byla realizována bezvýkopově a byla uložena ve společné rýze s výtlakem VE. Na stoce jsou osazeny 2 odbočky pro kanalizační přípojky.

SO 13 Stoka BG

Stoka je napojena pod úhlem 109°na stoku BH. Úsek v délce 34 m vede rostlým terénem, podchází bezejmennou struhu v ocelové chráničce, dále se stoka stáčí doprava a pokračuje 46 m nezpevněným terénem, poté zahýbá doleva a po 88 m

vede ve zpevněném povrchu a je ukončena v koncové šachtě. Stoka byla realizována výkopově, pod bezejmennou vodotečí byl proveden protlak v délce 8 m. Na stoce jsou osazeny 2 odbočky pro kanalizační přípojky.

SO 14 Stoka BH

Stoka je napojena na stávající stoku Hajniště na kterou se napojuje z leva pod úhlem 186°. Po 62 m se mírně stáčí doprava, pokračuje 117,3 m, zahýbá vpravo a po 153 m je zakončena v koncové šachtě. Do stoky BH je z levé strany ve staničení 162 m pod úhlem 108° zaústěna stoka BG. Xxxxx byla realizována výkopově. Na stoce je osazeno 14 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 15 Stoka BI

Stoka je napojena na čerpací stanici ČS5 a pokračuje ulicí Frýdlantská při okraji komunikace II. č. 291. Prvních 27 m vede stoka přes příjezdovou cestu na Benzínovou stanici, dále 41 m v rostlém terénu, dále opět přechod příjezdové komunikace k benzínové stanici v délce 20. Dále stoka vede v délce 100 m v chodníku podél silnice a zbývající část vede nezpevněným terénem a po dalších 100 m je ukončena koncovou šachtou. Stoka byla realizována výkopově. Část stoky se nachází v ochranném pásmu ČD. Do stoky BI je z leva napojena stoka BF. Na stoce je osazeno 16 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 16 Stoka EA

Stoka EA je napojena na stávající stoku E v ulici Jindřichovická po úhlem 98°. Odtud vede ulicí Jindřichovickou. První úsek délky 5,9 m byl realizován protlakem pod komunikací II. třídy č. 291, potrubí je chráněno ocelovou chráničkou. Dále se stoka stáčí vlevo a pokračuje podél komunikace v chodníku. Po 81 m se stáčí doleva a kříží komunikaci II. třídy, Úsek v délce 12,4 m byt proveden protlakem a část potrubí byla uložena opět do ocelové chráničky, dále stoka zahýbá doleva a k krajnici asfaltové komunikace vede 99 m podél ulice Jindřichovická, kde se stáčí doprava a v délce 5 m podchází místní komunikaci a stáčí se do doleva, vede 27 m ve zpevněném povrchu, dále se lomí vlevo a po 25 m je ukončena koncovou šachtou. Kromě přechodů komunikace II. třídy byla stoka realizována výkopem. Do stoky EA ve staničení 231,6 m je z levé strany napojen pod úhlem 90°kanalizační výtlak VD. Na stoce je osazeno 13 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 17 Kanalizační stoka EB

Stoka je napojena na čerpací stanici ČS4 a odvádí splaškové vody z objektů ze severovýchodní části města z ulic Jindřichovická a Plovárenská. Prvních 65 m vede rostlým terénem, dále stoka zahýbá doleva a po zpevněné cestě vede 9 m a stáčí se vpravo a vede ve zbývající délce v asfaltové komunikaci nahoru ulicí Jindřichovická kde je stoka ukončena koncovou šachtou. Stoka byla realizována výkopem. Do stoky EB je z pravé strany pod úhlem 133°napojena stoka EC z plovárenské ulice. Na stoce je osazeno 7 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 18 Stoka EC

Stoka odvádí splaškové vody z objektů podél ulice Plovárenská. Je napojena zprava na stoku EB pod úhlem 133°. V celé délce vede v asfaltové místní komunikaci. Stoka byla provedena výkopem. Na stoce je osazeno 8 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 19 Stoka FC

Stoka prodlužuje stávající stoku FC, na kterou je napojena pod úhlem 180°. Stoka odvede splaškové vody ze zbývajících stavebních objektů v ulici Kmochova a také z objektů přes ulici Celní. Ty se napojí kanalizační přípojkou do koncové šachty. Stoka vede v asfaltové místní komunikaci. A je provedena výkopem. Na stoce jsou osazeny 3 odbočky pro kanalizační přípojky.

SO 20 Stoka FD-1

Stoka prodlužuje stávající stoku FD1 v xxxxx 0. Května. Je na stávající stoku napojena pod úhlem 179°. V celé délce vede v asfaltové místní komunikaci. Odvádí splaškové vody z jižní části města. Trasa vede podél fotbalového hřiště až k rekreačnímu areálu, kde je ukončena. Stoka byla provedena výkopem. Na stoce je osazeno 9 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 21 Stoka FD-2

Stoka je napojena kolmo do šachty stávající stoky FD1 v xxxxx 0. Května. Je vedena ulicí Xxxxxx Xxxxxxx v místní asfaltové komunikaci a po 70 m je ukončena. Stoka byla provedena výkopem. Na stoce jsou osazeny 2 odbočky pro kanalizační přípojky.

SO 22 Stoka FX

Stoka je pod úhlem 99°napojena v ulici Frýdlantská na stávající stoku C. Prvních 6 m stoky bylo realizováno protlakem pod komunikací II. třídy č. 291. Potrubí je uloženo v ocelové chráničce. Dále je stoka vedena v asfaltové místní komunikaci v ulici Tovární v délce 284 m a dále se stáčí doprava do ulice Dvořákova se zpevněným povrchem, kde je ukončena po 85 m koncovou šachtou. Stoka byla kromě protlaku pod komunikací realizována výkopem. Do stoky FX je z pravé strany pod úhlem 93°napojena stoka FZ, které odvádí splaškové vody z ulice Revoluční. Na stoce je osazeno 8 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 23 Stoka FZ

Soka se napojuje pod úhlem 99°na stoku FX. Trasa je vedena ulicí Revoluční při okraji místní asfaltové komunikace. Po 150 m je ukončena v koncové šachtě. Stoka byla provedena výkopem. Na stoce je osazeno 11 odboček pro kanalizační přípojky.

SO 24 Rekonstrukce stávající stoky N

Stoka N se napojuje zleva v ulici Frýdlantská pod úhlem 90° na stoku C. Stoka vede místní asfaltovou komunikací 28. Října. První úsek 7 m byl proveden protlakem kvůli podchodu komunikace II.tř.č.291. Při protlaku bylo potrubí uloženo do ocelové chráničky. Zbývající 243,5 m stoky byla realizována výkopově a ukončena byla koncovou šachtou. Rekonstruovaná stoka je jednotná, materiál potrubí je z kamenivy DN 300. Původní stoka byla vybudována v roce 1920 z různě dostupných materiálů. V rámci rekonstrukce byly napojeny všechny uliční vpusti a domovní přípojky okolních objektů na trase.

SO 25 Rekonstrukce stávající stoky A

Z průzkumu stávajícího kanalizačního potrubí vyplynula rekonstrukce několika částí kmenové stoky, která byla v nevyhovujícím stavu. Jedná se o první část délky 207 m, která odvádí odpadní vody na ČOV a o druhou část délky 617,3 m, která odvádí splaškové vody z objektů v Ludvíkovské ulici. První část – začíná v odlehčovací komoře OK1 na přítoku do ČOV. Rekonstrukce OK1 nebyla v plánu. Zrekonstruovaný úsek vede v rostlém terénu v zeleném pásu podél potoka Lomnice.

Po 92,2 m se stoka stáčí mírně doleva, kde podchází železniční most. V úseku 10 m pod železničním mostem bylo potrubí uloženo do ocelové chráničky. Dále potrubí pokračuje68,8 m v nezpevněném povrchu. Další úsek – podchod potoka v délce 11 m byl proveden protlakem, potrubí bylo uloženo do ocelové chráničky. Dále je stoka vedena 28 m rostlým povrchem, kde rekonstrukce 1. části kmenové stoky končí. Materiál – kamenina DN 400 a DN 500. Tato část rekonstruované stoky se nachází v ochranném pásmu ČD. Druhá část – rekonstruovaný úsek začíná v křižovatce ulic Vaňkova a Ludvíkovská. Trasa vede v celé délce v komunikaci s asfaltovým povrchem v ulici Ludvíkovská. Materiál – kameninové potrubí DN 500, DN 400 a konec úseku DN 300. V rámci rekonstrukce byly napojeny všechny uliční vpusti a domovní přípojky okolních objektů na trase.

SO 27 Kanalizační výtlak VA

Kanalizační výtlak VA slouží pro odvedení odpadní vody z nové čerpací stanice ČS1. Do čerpací šachty jsou svedeny odpadní vody ze stoky AB. Prvních 11 m výtlaku vede rostlým terénem podél železniční tratě. Poté se výtlak lomí doprava, kde kříží v železničním kilometru 14,589 železniční trať TÚ 0971 Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem. V souběhu s žel. tratí vede vlečka, která je mimo provoz. Pod oběma drahami byl výtlak v délce 20 m protlačen v ocelové chráničce. Křížení je vedeno kolmo na žel. trať. Ve vzdálenosti 10 m od kraje konstrukce přejezdu směrem na Jindřichovice pod Smrkem. Za křížením je navržena revizní šachta pro případné odkalení potrubí. Poté se výtlak stáčí doprava na asfaltovou komunikaci. Po 22,6 m končí v uklidňující šachtě, odkud budou čerpané splaškové vody odvedeny gravitačně do stávající šachty, na kterou se potrubí napojuje z pravé strany pod úhlem 100°. Výtlak vede v celé délce v ochranném pásmu ČD. Křížení s železniční tratí bylo provedeno bezvýkopovou technologií (výtlak vložen do ocelové chráničky). Na zbývající část byla použita výkopová technologie.

SO 30 Kanalizační výtlak VB

Kanalizační výtlak VB splaškové odpadní vody z čerpací stanice ČS2 umístěné v ulici Smetanova pod železniční tratí, do které přitékají splaškové vody z nové stoky AD. Výtlak vede ve společné rýze spolu se stokou AE, která odvádí splaškové vody ze stavebních objektů podél ulice Nádražní do stoky AD. Část výtlaku vede v samostatné rýze až do šachty gravitační kanalizace, odkud bude vedena 3 m gravitačním potrubím do šachty stávající stoky A. Výtlak vede v místní asfaltové komunikaci v ulici Nádražní.

SO 33 Kanalizační výtlak VC

Kanalizační výtlak VC odvádí splaškové vody z čerpací stanice ČS3, které splaškové odpadní vody odvádí z objektů podél ulice Ludvíkovská. Výtlak vede při okraji komunikace III. tř. č. 20911, ve společné rýze se stokou AF, která má opačný směr toku. V lomovém bodě LBC11, odkud je výtlak veden v samostatném výkopu do nové šachty gravitační kanalizace dlouhé 10 m kde se napojuje zprava, pod úhlem 90° do stávající šachty na kmenové stoce A. Trasa výtlaku kříží Novoměstský potok, který je v místě křížení uložen v propustku – xxxx Xxxxx a podchází řad. Výtlak je v tomto místě uložen do ocelové chráničky.

SO 36 Kanalizační výtlak VD

Kanalizační výtlak VD odvádí splaškové vody z ČS4, kam přitékají odpadní vody z Jindřichovické ulice stokou EB. Trasa výtlaku podchází protlakem potok Lomnice v délce 7 m a je uložena do ocelové chráničky. Poté se výtlak stáčí doprava, kde je

po 17,6 m napojen pod úhlem 119° do šachty gravitační kanalizace, která se napojuje v šachtě ŠEA9 na stoku EA, pod úhlem 90°. Celá trasa výtlaku vede rostlým terénem.

SO 39 Kanalizační výtlak VE

Kanalizační výtlak VE odvádí splaškové vody z čerpací stanice ČS5, do které přitékají odpadní vody ze stoky BI. Stoka BI odvádí splaškové vody z objektů podél ulice Frýdlantská. Výtlak je veden v chodníku společně v jedné rýze se stokou BF, která má opačný směr toku až po lomový bod LBE3, odkud je výtlak veden v samostatné rýze do šachty ŠUE, na kterou se napojuje zprava pod úhlem 166°. Z této šachty vede v délce 5 m gravitační kanalizace do stávající šachty ŠB12 na stoce B.

Důležité objekty na dostavěné a rekonstruované kanalizační síti Čerpací stanice ‌

Čerpací stanice jsou vybaveny GSM modulem pro dálkový přenos informací.

SO 26 Čerpací stanice ČS1

Je umístěna v západní části města, v nejnižším místě, u železničního přejezdu v ulici Růžová. Je řešena jako uzavřená podzemní celoplastová dvouplášťová šachta

s přivařeným plastovým stropem se vstupní šachticí. Šachta je určená k betonáži mezikruží přímo na místě osazení na podkladní beton. Vnitřní průměr šachty 1,44 m, hloubka 3,5 m. Do ČS1 je zaústěna nová stoka AB. V šachtě jsou osazeny 2 ks ponorných kalových čerpadel s předřazeným mělnícím zařízením. Čerpadla pracují v režimu 1+1 se střídavým provozem ( 100% namontovaná rezerva). Chod čerpadel je řízen místní automatikou, která využívá signál od 2 ks plovákových spínačů snímající hladinu v sací jímce. Předpokládá se, že čerpané médium jsou splaškové vody bez příměsi písku.

Parametry: H=3 m, Q=1,2l/s

Čerpadla – 2 x KSB AMAREX NS 50-172 400V, 1,3 kW, 3,6A IP68

Příkon

- čerpadla 2,6 kW

- jiné spotřebiče 0,2 kW Celkový instalovaný příkon - 2,8 kW

SO 29 Čerpací stanice ČS2

Nová čerpací stanice je umístěna v blízkosti železniční tratě ve Smetanově ulici. Do ČS2 jsou sváděny splaškové vody z nové stoky AD.

Je řešena jako uzavřená podzemní celoplastová dvouplášťová šachta s přivařeným plastovým stropem se vstupní šachticí. Šachta je určená k betonáži mezikruží přímo na místě osazení na podkladní beton. Vnitřní průměr šachty 1,44 m, hloubka 3,5 m. V šachtě jsou osazeny 2 ks ponorných kalových čerpadel s předřazeným mělnícím zařízením. Čerpadla pracují v režimu 1+1 se střídavým provozem ( 100% namontovaná rezerva). Chod čerpadel je řízen místní automatikou, která využívá signál od 2 ks plovákových spínačů snímající hladinu v sací jímce. Předpokládá se, že čerpané médium jsou splaškové vody bez příměsi písku.

Parametry: H=10 m, Q=1,7 l/s

Čerpadla – 2 x KSB AMAREX NS 50-172 400V, 1,3 kW, 3,6A IP68

Příkon

- čerpadla 2,6 kW

- jiné spotřebiče 0,2 kW

Celkový instalovaný příkon - 2,8 kW

SO 32 Čerpací stanice ČS3

Nová čerpací stanice je umístěna v prostoru ulice Ludvíkovská a jsou do ní zaústěny splaškové vody z nové stoky AF.

Čerpací stanice je řešena jako uzavřená podzemní celoplastová dvouplášťová šachta s přivařeným plastovým stropem se vstupní šachticí. Šachta je určená

k betonáži mezikruží přímo na místě osazení na podkladní beton. Vnitřní průměr šachty 1,44 m, hloubka 3,5 m. V šachtě jsou osazeny 2 ks ponorných kalových čerpadel s předřazeným mělnícím zařízením. Čerpadla pracují v režimu 1+1 se střídavým provozem (100% namontovaná rezerva). Chod čerpadel je řízen místní automatikou, která využívá signál od 3 ks plovákových spínačů snímající hladinu

v sací jímce. Předpokládá se, že čerpané médium jsou splaškové vody bez příměsi písku.

Parametry: H=15 m, Q=1,7 l/s

Čerpadla – 2 x KSB AMAREX NF 50-172 400V, 3,1 kW, 7A IP68

Příkon

- čerpadla 6,2 kW

- jiné spotřebiče 0,2 kW Celkový instalovaný příkon - 6,4 kW

SO 35 Čerpací stanice ČS4

Čerpací stanice se nachází v louce v blízkosti ulice Jindřichovská. Do ČS4 je zaústěna stoka EB.

Čerpací stanice je řešena jako uzavřená podzemní celoplastová dvouplášťová šachta s přivařeným plastovým stropem se vstupní šachticí. Šachta je určená

v sací jímce. Předpokládá se, že čerpané médium jsou splaškové vody bez příměsi písku.

Parametry: H=3,0 m, Q=1,2 l/s

Čerpadla – 2 x KSB AMAREX NS 50-172 400V, 1,3 kW, 3,6A IP68

Příkon

- čerpadla 2,6 kW

- jiné spotřebiče 0,2 kW Celkový instalovaný příkon - 2,8 kW

SO 38 Čerpací stanice ČS5

Čerpací stanice se nachází ve zpevněném prostoru ulice Frýdlantská, v blízkosti příjezdové komunikace na benzínovou stanici. Do ČS5 je zaústěna stoka BI. Čerpací stanice je řešena jako uzavřená podzemní celoplastová dvouplášťová šachta s přivařeným plastovým stropem se vstupní šachticí. Šachta je určená

k betonáži mezikruží přímo na místě osazení na podkladní beton. Vnitřní průměr šachty 1,44 m, hloubka 4,0 m. V šachtě jsou osazeny 2 ks ponorných kalových čerpadel s předřazeným mělnícím zařízením. Čerpadla pracují v režimu 1+1 se střídavým provozem (100% namontovaná rezerva). Chod čerpadel je řízen místní automatikou, která využívá signál od 3 ks plovákových spínačů snímající hladinu

v sací jímce. Předpokládá se, že čerpané médium jsou splaškové vody bez příměsi písku.

Parametry: H=5,0 m, Q=1,2 l/s

Čerpadla – 2 x KSB AMAREX NS 50-172 400V, 1,3 kW, 3,6A IP68

Příkon

- čerpadla 2,6 kW

- jiné spotřebiče 0,2 kW Celkový instalovaný příkon - 2,8 kW

4.2. Hydrologické údaje

Z hydrologického hlediska je oblast Frýdlantsko velmi bohatá na dešťové srážky, které stékají po severním okraji Jizerských hor a jsou odváděny řekou Smědou k polské hranici. V celé oblasti jsou proto velmi vhodné poměry pro jímání především povrchových vod, což je ještě umocněno minimální průmyslovou výrobou v oblasti (s výjimkou severozápadní části, ovlivňované těžbou v dole Turów).

Negativním jevem z tohoto pohledu jsou rychlé odtoky (zejména umocňované negativními vlivy lidské činnosti) srážkových vod a tajícího sněhu, které často vyúsťují v ničivé povodně. Tyto jevy je možné sledovat především na toku Smědé, která je hlavním tokem celého Frýdlantska. Povodně způsobují značné ekonomické i společenské škody v území, které mají další negativní vliv na již tak problematickou oblast z pohledu společensko-hospodářského. Problematické se v tomto ohledu jeví uzavírání relativně prudkého toku Smědé do betonových a kamenných vysokých břehových zdí. V řešeném území se nenachází žádné významné vodní nádrže, oblast je na ně velmi chudá. Je zde rozptýleno několik místně významných rybníků, které jsou většinou pozůstatkem činnosti německého obyvatelstva a v současné době jsou mnohé z nich v poměrně špatném stavebně technickém stavu. Velmi významnou součástí krajiny jsou také rozlehlé mokřady a podmáčená území, které se nalézají ve velké míře v jižní oblasti Frýdlantska a jsou převážně součástí CHKO Jizerské hory.

Znečištění vod způsobují chemické látky anorganického charakteru (těžké kovy,…), nebo látky organické. Hlavním typem znečištění vod na území Frýdlantska je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významně se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba.

Nové Město pod Smrkem leží v horní části povodí Lomnice (Lomnického potoka) s řadou přítoků, např. Ztracený potok, Novoměstský potok, Rohrbach. Na území města se několik rybníků a území náleží do povodí Smědé. Městem prochází hranice CHKO Jizerské hory.

Lomnický potok – poř.č. 495-2-04-10-016

Územím města protéká v x.xx 7,5 - 16,0. Potok protéká stabilizovaným korytem lichoběžníkového tvaru. Průměrná šířka koryta 3 - 4 m, průměrná hloubka 1 - 2 x. Xxxxxxxx potok se dále vlévá do Smědé. Kvalita vodního toku není dlouhodobě sledována, jsou pouze známy údaje BSK5 v místě zaústění odtoku z ČOV.

Údaje z územního plánu Nového Města pod Smrkem: Profil – nad ústím Ztraceného potoka

Plocha povodí:F = 8,9 km2 Roční srážka: 1150 mm

Průměrný průtok: 199 l/s Q355: 31 l/s

Q50: 53,0 m3/s

Q100: 62,0 m3/s

Správce toku: Povodí Labe, s.p. Hradec Králové BSK5: 1,5 mg/l – nad řešenou lokalitou

17,7 mg/l – v profilu současné ČOV Nové Město pod Smrkem

Levostranný přítok od Přebytku

Do Lomnice se vlévá v ř. km 7,5. Protéká územím v krátkém úseku

Levostranný přítok od Xxxxxxxxx Napojen na Lomnici v ř. km 8,0

Ztracený potok

Levostranný přítok Lomnice v ř. km 8,4

Novoměstský potok

Levostranný přítok Lomnice v ř. km 9,2

Pravostranný přítok od Hajniště Přítok Lomnice v ř. km 9,6

Pravostranný přítok od Podlesí Přítok Lomnice v ř. km 10,3

Pravostranný přítok od Hřebenáče Přítok Lomnice v ř. km 11,5

Rohrbach

Pravostranný přítok Lomnice v ř. km 12,1

Levostranný přítok Řasnice (Z Hajniště) Levostranný přítok Lomnice od sedla pod Chlumem

Jindřichovický potok (Dětřichovický potok) poř. č. -2-04-06-004

Levostranný přítok Kwisy. Do řešeného území zasahuje potok pouze ve své horní části.

Hraniční potok

Potok ústí do Czarnego potoku (levostranný přítok Kwisy). Potok se dotýká řešeného území na hranici s Polskem.

4.3. Údaje o počtu obyvatel a počtu kanalizačních přípojek, potřeba vody

Současný počet obyvatel trvale bydlících 4050 osob Počet obyvatel napojených na kanalizaci:

v roce 2003 3400 obyvatel

v roce 2014 3830 obyvatel Počet obyvatel napojených na ČOV:

v roce 2003 2700 trvale bydlících obyvatel

v roce 2014 3450 trvale bydlících obyvatel (2700+750 obyv. z nových přípojek)

Celkový počet kanalizačních přípojek: 554 ks

Původní kanalizační přípojky: 328 ks

Nové kanalizační přípojky: 216 ks

Počty kanalizačních přípojek v rámci jednotlivých stok a sběračů – viz. Kapitola 4.1 Popis stokové sítě - Situování kmenových stok, výtlaků, kanalizačních přípojek.

Potřeba vody

Potřeba vody dle PRVKLK je pro tuto velikostní kategorii v rozmezí q = 100 -160 l/os.d-1

Předpokládaná průměrná spotřeba na 1 obyvatele 150 l/os.d-1

V období roku 2000 představovalo množství pitné vody fakturované pro obyvatele 131tis. m3/rok. Voda fakturovaná pro ostatní odběr 14,6 tis. m3/rok. V roce 2000 bylo na kanalizaci napojeno 3400 obyvatel, na ČOV také 2700 obyvatel.

Výpočet potřeby vody:

Trvale bydlící

3450 x 0,150 =

517,5 m3/den

Ostatní odběr – ubytovaní+průmysl+služby

40 m3/den

Celkem průměrné množství

Qp = Qp =

557,5m3/den 6,5 l/s

5 ÚDAJE O ČOV NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM

Na ČOV je v současnosti zaústěn přítok komunálních odpadních vod (OV) a odpad. vod z drobných provozoven s charakterem splaškových OV z kanalizační sítě města a přívod průmyslových OV z mechanicko-chemické ČOV bývalého závodu Textilana (V SOUČASNOSTI DLOUHODOBĚ MIMO PROVOZ).

Celý objekt ČOV byl rozšířen a modernizován a předán do dočasného provozu v r.2001, do trvalého užívání v roce 2002.

Charakteristika ČOV Nové město pod Smrkem

Stávající ČOV Nové Město pod Smrkem je dimenzována na 6400 EO. ČOV je provedena jako mechanicko – biologická s denitrifikací, nitrifikací a regenerací kalu. Jsou též vybudovány dvě kruhové dosazovací nádrže, každá průměru 11 m. Dříve využívané čtvercové dosazovací nádrže se dnes využívají k zahušťování přebytečného kalu a v dřívějších aktivačních nádržích dnes probíhá nitrifikace.

Na přítok ČOV jsou přivedeny dvě stoky. První má profil DN 300, materál PVC a sloužila k přivedení předčištěných průmyslových odpadních vod z ČOV Textilana. Na jejím přítoku je osazeno měření. V současné době je areál bývalého závodu Textilana v majetku soukromého subjektu a zatím produkuje pouze splaškové odpadní vody. Druhý přítok komunálních odpadních vod zajišťuje přívodní stoka A, na které je v areálu ČOV odlehčovací komora OK 1.

Objekt hrubého předčištění je situován do průchodu provozní budovy a zahrnuje strojně stírané česle, ruční česle na obtoku, lapák písku a lapák tuku. V provozní budově je situována dmychárna, čerpací stanice ostřikové vody pro pásový lis, odvodňovací zařízení kalolisu, sklad, chemické hospodářství, elektrorozvodna, šatny včetně sociálního zařízení.

Biologická jednotka je tvořena nádržemi denitrifikace, nitrifikace a regenerace kalu. Odpadní vody dále natékají do nově vybudovaných kruhových dosazovacích nádrží. Odtok je veden přes měrný Parschallův žlab do Lomnického potoka.

Přebytečný kal je zahušťován v zahušťovacích nádržích a je stahován gravitačně do čerpací jímky, odkud je přečerpáván do homogenizační nádrže. Homogenizovaný kal je pomocí čerpadel přečerpáván a odvodňován na pásovém lisu, pomocí šnekového dopravníku dopravován do kontejneru k odvozu.

ČOV je napájena ze stávající stožárové trafostanice.

ČOV je napojena na veřejný vodovod potrubím PEHD Ø90 x 3,5 mm. Napojení na rozvod provozní vody (z důvodu naředění požadované koncentrace flokulantu v chemickém hospodářství) je realizováno tlakovou vodárnou, které je předřazena akumulační nádrž pitné vody objemu V = 0,1 m3.

Provozní voda je čerpána ze studní provozní vody a akumulována v akumulační nádrži provozní vody objemu V = 2,6 m3. Odtud je dále čerpána k provozním účelům.

Přítok a odpadní produkty (projektované hodnoty):

Množství odpadních vod (OV) – celkové

Průměrný denní přítok Q24 = 2750 m3/den = 31,9 l/s Max. bezdeštný denní přítok Qd = 3200 m3/den = 37,1 l/s Hodinové maximum Qhmax= 54,5 l/sec

Max. přítok za deště Qdešť = Qmax = 5789 m3/d = 67 l/s

Rozdělení přítoku

Q24 splaškové odpadní vody 1250 m3/d = 14,46 l/s Q24 průmyslové odpadní vody 1500 m3/d = 17,36 l/s Qd splaškové odpadní vody 1500 m3/d = 17,36 l/s Qd průmyslové odpadní vody 1700 m3/d = 19,67 l/s

Znečištění odpad. Vod

Podrobnější údaje jsou součástí dokumentace ke stavebnímu povolení

Látkové zatížení městských odpadních vod přivedených na ČOV:

			max.
- BSK5	mg/l	100	150
	kg/d	275	413
- NL	mg/l	115	170
	kg/d	316	468
Počet ekvivalentních obyvatel

	návrhové
	kg/den	EO
BSK5	275	4 583
CHSK	770	6 416
Ncelk	146	13 272

Počet ekvivalentních obyvatel s přihlédnutím k CHSK a Ncelk ovlivněných přívodem průmyslových OV byl upraven na 6400 přesto, ale podle BSK5 činí 4583 EO.

PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY

!!! PŘÍTOK ODPADNÍCH VOD ZE ZÁVODU TEXTILANA JE V SOUČASNOSTI NULOVÝ – PRŮMYSLOVÝ AREÁL JE MIMO PROVOZ!!!

NÍŽE UVEDENÉ TECHNOL. ZAŘÍZENÍ ZÁVODU TEXTILANA BYLO PLNĚ FUNKČNÍ NAPOSLEDY V POLOVINĚ ROKU 2003.

V bývalé textilní továrně bylo realizováno předčištění mechanické na česlích a silech (otvory sít pr. 3 mm), dále vyrovnávání nádrže k úplnému vyrovnání na 16 hod. a

částečnému vyrovnání na 24 hod. s podmínkou na vyrovnání odp.vod ze 24 hod. na + - 13

% od Qprům.

Podrobnější informace jsou součástí dokumentace ke stavebnímu povolení.

Návrhové parametry ČOV: Aktivační systém:

variantně

- celkový objem m3 2400			2400
z toho: - regenerace m3 450			-
- denitrifikace m3 450			900
- nitrifikace m3 1500			1500
Teoret. doba zdržení při Qv
- celkově	h	14,6	18,0
- v denitrifikaci	h	3,4	6,8
- v nitrifikace	h	11,2	11,2
Doba kontaktu při Qv
- celkově	h	4,9	6,0
- v denitrifikaci	h	1,1	2,2
- v nitrifikaci	h	3,8	3,8
Regenerace kalu
- koncentrace kalu	kg/m3	6-8
- teoretická doba zdržení	h	5,6
(i doba kontaktu) při Qv
Koncentrace kalu
- v denitrifikaci, v nitrifikaci	kg/m3	2,5
- údaje pro technologii s regeneraci kalu
Látkové zatížení v BSK5		návrhové	max.
- celkově kg(m3/d)		0,141	0,212
Recirkulace kalu při Qv - vratný kal	%	60
- vnitřní recykl	%	140
Stáří kalu			minimum
- celkové	dní	30,8	21,8
Oxygenační kapacita
- množství kyslíku	kg/d	700
	kg/h	29,2
Množství přebytečného kalu
- celkově v abs. sušině	kg/d	225
- produkce přebytečného kalu	kg/kg	1,0
na odbouranou BSK5

Dosazovací nádrže

- objem celkem m3 570,2

- plocha celkem m2 190,1 Střední doba zdržení

- při Qv	h	4,28
- při Qmax.dešť Hydraulické zatížení plochy	h	2,36
- při Qv	m/h	0,70
- při Qmax.dešť Zatížení plochy NL	m/h	1,27

- při Qv kg/(m2/h) 1,75

- při Qmax.dešť kg/(m2/h) 3,17

Celková účinnost ČOV

- na BSK5 % 82,0

Kalové hospodářství Produkce kalu

množství přebytečného kalu v absolutní sušině 225 kg/d

množství zahuštěného kalu o sušině 4 % 5,6 m3/d

množství odvodněného kalu o sušině 22 % 1,0 m3/d celková hmotnost kalu při spec.hmotnosti 1140 kg/m3 1,14 t/d

Odpadní produkty

Produkce shrabků

Hmotnost shrabků z česlí 25 t/rok

Číslo odpadu (shrabky) 19 08 01

Kategorie odpadu zvláštní odpad

Likvidace odpadu na skládce

Produkce písku

Objemové množství písku (z lapáku písku) 30 m3/rok

Číslo odpadu 19 08 02

Kategorie odpadu zvláštní odpad

Likvidace odpadu na skládce

Produkce kalu

Objemové množství odvodněného kalu o sušině 22 % . . . 1 m3/d = 365 m3/rok Celková hmotnost kalu při spec. hmotnosti 1140 kg/m3 . . 1,14 t/d = 416,1 t/rok Číslo odpadu 19 08 05

Kategorie odpadu zvláštní odpad

Likvidace odpadu kompostování

Poznámka: Průmyslové odpadní vody nebudou výhledově na této ČOV čištěny. Od května 2010 došlo ke změně zařazení odpadu - odvodněný kal z čištění komunálních odpadních vod má kód 19 08 05 a spadá do kategorie O, tuky mají kód 19 08 09 a spadají do kategorie O.

Likvidace odpadu: vyprodukované odpady jsou z ČOV odváženy specializovanou firmou, která je oprávněna likvidovat výše uvedené odpady. Xxxxxxx, písek, štěrk se shromažďuje do společného kontejneru, tuky a odvodněný kal jsou likvidovány samostatně.

Přítok a odpadní produkty (skutečné hodnoty z roku 2008)

Množství odpadních vod

Qprům. (01 – 03/2008) = 36 057 m3/měs. = 1202 m3/d = 13,9 l/s

Qprům. (04 – 06/2008) = 31 559 m3/měs. = 1052 m3/d = 12,2 l/s

Qprům. (07 – 09/2008) = 30 202 m3/měs. = 1007 m3/d = 11,7 l/s

Qprům. (10 – 12/2008) = 35 474 m3/měs. = 1182 m3/d = 13,7 l/s

Produkce písku (rok 2008) Celková produkce písku – 5 t/rok

Produkce kalů (rok 2008)

Zpracováno kalů – 152 t/rok…….18% zahuštěný kal

kaly z ČOV Hejnice dovezené – 153 m3, na ČOV bylo v roce 2008 dovezeno 34 fekálů z ČOV Hejnice

Produkce shrabků (rok 2008) Celková produkce shrabků – 10t/rok

Možnosti odpojení, obtoku a přepadu jednotlivých objektů ČOV

Odpojení, obtok

ČOV

Před přítokem na hrubé předčištění v prostoru před stávající provozní budovou je umístěna stávající odlehčovací komora, která umožňuje odpojení přítoku odpadních vod do ČOV jejich vypouštěním do potoka Lomnice. Odpojení je možno provést uzavřením kanálových šoupátek v šachtě za odlehčovací komoru.

STROJNÍ ČESLE

Obtokování strojních česlí je možno provést prostřednictvím kanálových šoupátek v šachtě za odlehčovací komoru. Uzavřením příslušného kanálového šoupátka na strojní česle je možno odpadní vody obtokovat přes stávající ruční česle.

LAPÁK PÍSKU, BIOLOGICKÁ JEDNOTKA

Lapák písku lze obtokovat prostřednictvím kanálových šoupátek umístěných v usazovací (rozdělovací) šachtě před lapákem písku.

ODLEHČOVACÍ KOMORA DEŠŤOVÝCH VOD

Stávající odlehčovací komorou (před provozní budovou) jsou veškeré odpadní vody nad hodnotu 47 l/s odváděny odlehčením ČOV do potoka Lomnice. Na hrubé předčištění a do biologie ČOV může přitékat max. množství odpadních + dešťových vod 47 l/s.

DOSAZOVACÍ NÁDRŽE

Pomocí rozdělovacího objektu před dosazovacími nádržemi je možno obtokovat kteroukoliv dosazovací nádrž. Odpadním vodám protékajícím dvěma biologickými linkami je možno přiřadit kteroukoliv dosazovací nádrž v případě nutných oprav dosaz. nádrže.

Přepady

PŘEPAD ODLEHČOVACÍ KOMORY DEŠŤOVÝCH VOD

Přepad je tvořen přepadovou hranou ve stávající odlehčovací komoře, dále pak pokračuje odtok stávajícím potrubím DN 300 z odlehčovací komory přes soustavu šachet do potoka Lomnice.

PŘEPAD HOMOGENIZAČNÍ NÁDRŽE KALU

Přepad homogenizační nádrže zahuštěného 4% přebytečného kalu je tvořen potrubím PVC DN 200, které je zaústěno do odpadní jímky pod pásovým lisem, odkud pak odpadní vody odtékají gravitačně do kanalizace ČOV.

Stručný popis objektů ČOV

Mechanické předčištění

Odpadní vody komunální natékají na ČOV přes odlehčovací komoru (odlehčení do Lomnického potoka) železobetonovým žlabem šířky 600 mm a výšky 1010 mm do rozdělovací šachty, odkud je možný standardní nátok do žlabu s lapákem štěrku a jemnými strojně stíranými česlemi FONTANA – ve venkovním provedení. Dále je z této šachty možný obtok přes ruční česle, v případě odstávky strojně stíraných česlí. Do žlabu ručních česlí je možný nátok potrubím DN 300.

Průmyslové odpadní vody z bývalého závodu Textilana natékaly v areálu ČOV přes revizní šachtu (možný obtok do výše jmenované spojné šachty) do lapáku tuku. Přítok prům. odp. vod do lapáku tuků je realizován potrubím DN 300 PVC, na tomto přívodním potrubí je osazen měrný Parschallův žlab P4. Měrný objekt je překryt děleným ocelovým poklopem.

Lapák štěrku je tvořen sníženou částí kanálu o 220 mm před česlemi, objem prostoru lapáku štěrku je 0,25 m3 (lapák štěrku je vybírán ručně lopatou do přistaveného kontejneru). Z prostoru česlí natéká odpadní voda do usazovací šachty šířky 3,0 m se stavítky, kde je

zajištěna možnost obtoku biologického stupně ČOV, případně vypouštění přímo do Lomnického potoka.

Z této šachty voda natéká do prostoru vertikálního vírového lapáku písku Ø1500 mm. Lapák písku je provzdušňován tlakovým vzduchem, v případě potřeby zde dochází k separaci písku do odvodňovacího kontejneru. Voda poté natéká do vertikálního lapáku tuků, kde se smísí s případnou průmyslovou odpadní vodou ze závodu Textilana a dojde zde k zachycení tukových částic.

Lapák tuku je tvořen železobetonovou konstrukcí, hl. vody 4,7 m. Z lapáku tuku natéká odpadní voda přes norné stěny do objektu biologické linky – anoxický selektor a to plastovým potrubím DN 350. Potrubí prochází zároveň přes čerpací stanici zahuštěného kalu.

Provozní budova je tvořena nadzemním zděným objektem s pultovou střechou a vyzděnou atikou. Střecha je tvořena ze živičné krytiny. Provozní budova je rozdělena na dvě samostatné části spojené průchodem vnitř. půd. rozměrů 5,8 x 6,0 m. První část budovy je tvořena strojovnou vzduchotechniky, strojovnou odvodnění kalu, skladem flokulantu a vápna, chemickým hospodářstvím, rozvodnou a místnostmi obsluhy. Ve vnitřním (nezatepleném) průchodu je objekt nátoku se strojními česlemi, obtoku s ručními česlemi, lapák štěrku. Druhá část budovy je tvořena místností čerpání provozní vody, dmychárnou a skladem.

Základní půdorysné rozměry provozní budovy jsou 13,75 x 18,15 m – 1. část, 11,7 x 6,9 m –

2. část.

Vedle provozní budovy je umístěna homogenizační nádrž, která je ustavena na desce z prostého betonu o průměru 4000 mm a tloušťce 1000 mm.

!!PŘÍTOK ODPADNÍCH VOD Z PRŮMYSLOVÉHO ZÁVODU TEXTILANA JE V SOUČASNOSTI DLOUHODOBĚ MIMO PROVOZ!!

Základní rozměry objektů:

Lapák písku – využ. objem 8,5 m3

Lapák tuku – využ. objem 86 m3, š x v x d = 3,6 x 5,8 x 5,75 m, max. hladina 4,79 m, prov. hladina 4,3 m

Biologická linka

Nádrže vlastního biologického čištění jsou ve dvou samostatných linkách, které jsou sestaveny z nádrže nitrifikační, denitrifikační (předřazen anoxický selektor), regenerace kalu a dvou zahušťovacích nádrží přebytečného kalu. K provozu obou linek lze přiřadit libovolnou dosazovací nádrž v případě poruchy některé dosazovací nádrže. Rovněž při odstavení jedné linky (kterékoliv) a provozu zbývající lze přiřadit kteroukoliv dosazovací nádrž.

Toto řešení je umožněno třemi stavítky v rozdělovači před dosazovacími nádržemi. Dosazovací nádrže jsou opatřeny pojezdovým mostem se stíráním dna a povrchových plovoucích nečistot.

Předčištěná odpadní voda odtéká přes měrný objekt Parschallova žlabu P4 do Lomnického potoka.

Zároveň jsou součástí monobloku biologického čištění objekty kalového hospodářství – čerpací stanice přebytečného a vratného kalu, čerpací jímka plovoucích nečistot, 4 ks zahušťovacích nádrží přebytečného kalu, čerpací jímka zahuštěného kalu

Denitrifikační (anoxický) selektor Počet nádrží: 1 + 1

Objem každé nádrže 35 m3, plocha 7,2 m2, výška hladiny 4,83 m, š x d x v = 0,9 x 8,0 x 5,85 m

Denitrifikační nádrže

Počet nádrží: 1 + 1 (jedna nádrž v jedné lince)

Jedná se o betonovou nádrž s půdorysnými rozměry 5,05 x 8 m, plochou 40 m2, hloubku 5,85 m a užitným objemem 190 m3 při výšce hladiny 4,83 m, která je umístěna v objektu společně s anoxickým selektorem a nádrží regenerace kalu a tyto jsou od sebe odděleny lehkou dělící stěnou.

Nitrifikační nádrže

Počet nádrží: 2 + 2 (dvě nádrže v jedné lince)

Jedná s o betonové nádrže s půdorysnými rozměry 12,6 x 6,3 m, hloubka 5,82 m, plochou 79,1 m2 a užitným objemem 375 m3 při výšce hladiny 4,80 m, jsou umístěny ve stávajícím objektu aktivačních nádrží, jsou předěleny lehkou dělící stěnou na dvě poloviny, tzn. dvě nitrifikační nádrže s postupným tokem v každé lince.

Regenerace kalu

Počet nádrží: 1 + 1 (jedna nádrž v jedné lince)

Jedná se o betonovou nádrž s půdorysnými rozměry 5,95 x 8 m, hloubka 5,85 m, plochou 47,6 m2 a užitným objemem 230 m3 při výšce hladiny 4,83 m, která je umístěna v objektu společně s nádrží denitrifikační.

Dmychárna

Objekt dmychárny se nachází v provozní budově mezi objekty skladu a objektem čerpání provozní vody.

Půdorysné rozměry dmychárny jsou 4700 x 6000 mm.

Dosazovací nádrže

Nátok na dosazovací nádrže je variabilní přes rozdělovací šachtu s hradítky (dodávka stavební části). Při chodu jedné biologické linky je možno této přiřadit libovolnou dosaz.nádrž popř. i obě D.N.

D.N. jsou navrženy jako betonové kruhové nádrže s průměrem 11 m, tloušťka obvodové stěny 300 mm, hloubka nádrže u obvodové stěny 3,55 m, hloubka vody u obvodové stěny 3,0 m. Počet nádrží: 2 ks. Plocha každé nádrže 95,03 m2, objem 340,0 m3.

Odtok předčištěné odpadní vody je z dosazovacích nádrží realizován odtokovým potrubím DN 350 přes měrný objekt (Parshallův žlab) do Lomnického potoka.

Kalové hospodářství

Mezi objektem dosazovacích nádrží je proveden objekt čerpací stanice kalu, který sdružuje čerpací stanice vratného, přebytečného a plovoucího kalu. Zde je stahován plovoucí kal

z hladiny dosazovacích nádrží a kal ze dna dosazovacích nádrží. ČS je rozdělena na tři části

– ČS plovoucích nečistot, ČS vratného a přebytečného kalu a suchá jímka.

Z jímky plovoucích nečistot je kalová voda postupně dávkována na začátek aktivace. Z jímky vratného a přebytečného kalu je vrtaný kal čerpán do nádrží regenerace. Nátok kalu do regenerací je rovnoměrně rozdělen v samostatné rozdělovací šachtě. Přebytečný kal je čerpán do čtyř samostatných zahušťovacích nádrží (2 nádrže pro jednu linku). Tyto nádrže byly původně nádržemi dosazovacími. Kalová voda z těchto nádrží je odváděna do lapáku tuků.

Ze zahušťovacích nádrží, z jejich dna, je kal gravitačně odtahován do čerpací jímky zahuštěného kalu. Kalová voda z hladiny je případně odtahována do lapáku tuků. Odtud je přebytečný zahuštěný kal přečerpáván do homogenizační nádrže. Homogenizovaný kal je následně odtahován do objektu lisovny, kde je přebytečný kal zpracován na sítopásovém lisu s technologii koagulace kalu. Vylisovaný kal je poté shromažďován v přistaveném kontejneru a odvážen následně k dalšímu zpracování smluvním partnerem firmou A.S.A Liberec.

Flokulant je připravován v soustavě nádrží pro přípravu a dávkování (organický vysocemolekulární polyelektrolyt silně kationtický - směsný polymer akrylamidu s podílem kationického monomeru - způsobuje shluknutí rozptýlených částic kalu v roztoku do homogenizované, vločkové a tím lisovatelné formy, vodní roztok flokulantu má cca 0,1 % koncentraci, tj.90-110 g/m³ zahuštěného kalu).

Homogenizovaný kal je na sítopásový lis dávkován pomocí vysokotlakého čerpadla. Pro oplach sít lisu se používá voda z průsakových studní, která je čerpána přes akumulační nádrž pod vysokým tlakem.

Pro odvodnění je používán sítopásový lis KCZ 800, zařízení, které stlačením zkoagulovaného zahuštěného kalu mezi dvěma síty - pásy a soustavou válců oddělí tuhou složku - koláč, od tekuté - filtrát.

Dovážené kaly z ČOV Hejnice jsou dávkovány do 4 ks zahušťovacích nádrží.

Dříve využívaná původní kalová pole jsou v současnosti mimo provoz a jsou postupně zavážena.

Základní rozměry objektů kal. hospodářství:

Čerpací jímka zahušt. kalů – využ. objem 48,0 m3

Zahušťovací nádrže (4 ks) – využ. objem 71,5 m3, plocha 23,5 m2 Čerpací stanice kalů – využ. objem 6,0 m3, celkový objem 6,0 m3 Jímka plovoucích nečistot – využ. objem 15,0 m3

Homogenizační nádrž – Ø3,0 m, výška 3,3 m, výška hlad. max. 3,0 m, využ. objem 21,0 m3

Rozpouštěcí nádrž z PP na flokulant – objem 1,0 m3

Zásobní nádrž z PP na flokulant – objem 2,0 m3 – š x d x v = 1,1 x 2,2 x 2,7 m Nádrž na pitnou vodu – 0,125 m3, š x d x v = 0,5 x 0,5 x 0,5 m

Nádrž z PP na průmyslovou vodu – 4,0 m3

Pomocná zařízení

- zdroj tlakového vzduchu - kompresor, pro ovládání technologických celků lisu, provzdušňování lapáku písku (mamutka) typ ORLÍK PKS 40

- zdroj tlakové pitné vody - čerpací stanice Darling typ ATS Delfín - s napojením na vodovodní řad města

- dmychadlová soustrojí LUTOS XXXX R 66 - zdroj tlakového vzduchu pro nitrifikaci, regeneraci, denitrifikaci a lapák tuku. Maximální tlak cca 6 m v.s. (60 kPa). Výtlakové potrubí DN 200 nerez

- jemnobublinkový provzdušňovací systém ASEKO - jednotlivé sekce jsou umístěny nad dnem (190 mm) v nitrifikaci, regeneraci, denitrifikaci a lapáku tuku

- záložní zdroj oplachové vody - používá vyčištěnou vodu z odtoku(jímka) pro oplach sít pásového lisu čerpadlem (ca 3,5 l/sec)

- kalové čerpadlo s napojením na fekální vůz - slouží k čerpání čistých vypotřebovaných kalů do homogenizační nádrže

- sklad chemikálií (vápno, sůl, flokulant)

- dílna a sklad náhradních dílů, čerpadel, míchadel apod.

- řídící místnost - velín, napojená přes PC na všechny důležité celky s možností ovládání, vyvolání stavů, registraci úkonů,registraci a uchování všech důležitých parametrů

- rozvodna elektrických zařízení, hlavní přívod, regulační prvky, jističe, frekvenční měniče otáček, TECOMAT atd.

- trafostanice - 3~, 100 kVA, umístění mimo areál, pulzní elektroměr s evidencí základních hodnot (činná a jalová energie) s možností ručního nebo dálkového odečítání, systém není vyveden do PC (možné napojení - kabel připraven)

- kontejner na shrabky - majetek FVS, likvidace fa A.S.A.

- transportní vozík na shrabky z jemných česlí - pod vyústěním jemných česlí

Současné výkonové parametry čistírny odpadních vod

Počet obyvatel napojených na kanalizaci:

v roce 2003 3400 obyvatel

v roce 2014 3830 obyvatel Počet obyvatel napojených na ČOV:

v roce 2003 2700 trvale bydlících obyvatel

v roce 2014 3450 trvale bydlících obyvatel (2700+750 obyv. z nových přípojek)

Počet ekvivalentních obyvatel s přihlédnutím k CHSK a Ncelk ovlivněných přívodem průmyslových OV byl upraven na 6400 přesto, ale podle BSK5 činí 4583 EO.

Limity vypouštěného znečištění dané rozhodnutím vodoprávního úřadu nejsou překračovány.

5.1. Vodoprávní rozhodnutí ČOV Nové Město pod Smrkem

Kapacita ČOV

- ČOV je dimenzována pro 6400 EO

- V současnoti je na ČOV napojeno 3450 osob

Dne 6.3.2013 MÚ Frýdlant, odbor stavebního úřadu a životního prostředí vydal povolení k vypouštění městských odpadních vod z ČOV Nové Město pod Smrkem do vod povrchových, tj. do toku Lomnice, v x.xx. 10,93 v k.ú Hajniště pod Smrkem, pod č.j.3713/2012/OSUZP/4/Hd-231.2.

Povolené množství vypouštěných odpadních vod:

	„p“ ( mg/l )	„m“ ( mg/l )	t/rok	způsob kontroly
CHSKcr	80	120	28,5	ČSN ISO 6060
BSK5	15	30	4,4	ČSN EN 1899-1
NL	25	50	7,3	ČSN EN 872
Pcelk	31	8	1,5	ČSN EN ISO 6878
N-NH4+	101	152	5,0	ČSN ISO 5664, ČSN EN ISO 14911

Q24= 17 l/s, Qmax= 43,6 l/s, Q= 50 000 m3/měsíc, Q = 500 000 m3/rok Povolená kvalita vypouštěných odpadních vod:

Vysvětlivky:

1 aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok

2 hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně vyšší než 12°C

„p“ přípustné koncentrace

„m“ maximální nepřekročené koncentrace

Účelem povolení nakládání s vodami je čištění městských odpadních vod a jejich vypouštění a odvádění korytem vodního toku Lomnice.

Platnost současného povolení končí dne 31.3. 2018.

Povolení k trvalému užívání ČOV Nové Město pod Smrkem bylo vydáno Okresn0ím úřadem v Liberci, referátem životního prostředí v Liberci dne 19.6. 1995 pod č.j.

RŽP/2/2164/94/Hd-231.2

6 ÚDAJE O RECIPIENTU V MÍSTĚ VYPOUŠTĚNÍ OV Z ČOV NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM

Údaje z územního plánu Nového Města pod Smrkem: Hydrologická data :

Tok: Lomnice

Profil – nad ústím Ztraceného potoka

Plocha povodí:F =	8,9 km2
Roční srážka:	1150 mm
Průměrný průtok:	199 l/s
Q355:	31 l/s
Q50:	53,0 m3/s
Q100:	62,0 m3/s

Správce toku: Povodí Labe, s.p. Hradec Králové BSK5: 1,5 mg/l – nad řešenou lokalitou

17,7 mg/l – v profilu současné ČOV Nové Město pod Smrkem Zaústění ČOV do vodního toku v x.xx 10,93 v k.ú. Hajniště pod Smrkem, ČHP 2-04- 10-016, YX=674209 957520

7 SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI

Do stokové sítě nesmí vniknout následující látky, které nejsou odpadními vodami:

a) radioaktivní, infekční a jiné ohrožující zdraví nebo bezpečnost obsluhovatelů stokové sítě, popř. obyvatelstva nebo způsobující nadměrný zápach

b) narušující materiál stokové sítě nebo čistírny odpadních vod

c) způsobující provozní závady nebo poruchy v průtoku stokové sítě nebo ohrožující provoz čistírny odpadních vod

d) hořlavé, výbušné, popř. látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo otravné směsi

e) jinak nezávadné, které ale smísením s jinými látkami, které se mohou v kanalizaci vyskytnout, vyvíjejí jedovaté látky

f) pesticidy, jedy, omamné látky a žíraviny

g) kejda a močůvka

h) výpalky, kvasnice a vinné kaly

Kombinací vhodných opatření je třeba co nejvíce omezit vnikání látek pocházejících z tzv. plošných zdrojů znečištění do jednotné nebo oddílné kanalizace sloužící k odvádění srážkových vod (a rozhodnutím vodoprávního úřadu prohlášené za kanalizace pro veřejnou potřebu - § 1 odst.3 a 4 zákona č.274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích) :

Jedná se především o :

a) soli používané v období zimní údržby komunikací,

b) jiné pevné látky organického i anorganického původu,

c) látky ropného původu (vyjádřené jako obsah NEL – nepolární extrahovatelné látky, nebo jako obsah uhlovodíků C10 – C40 ),

které jsou srážkovými vodami odnášeny z venkovních (zpevněných) ploch jednotlivých nemovitostí, z pozemních komunikací, jejich součástí a příslušenství (zákon č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) a přes dešťové vpusti a kanalizační šachty vnikají do kanalizace pro veřejnou potřebu.

Tato opatření zahrnují např. vhodné způsoby údržby pozemních komunikací (mj. čištění lapačů splavenin v dešťových vpustích), instalaci vhodných typů odlučovačů ropných látek (účinnost odstraňování ropných látek je zvolena v závislosti na místních podmínkách - především podle toho, zda je srážková voda odváděna přímo do vodního toku nebo do kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod), pravidelně udržovaných podle doporučení výrobce, atd.

Do oddílné kanalizace sloužící k odvádění srážkových vod přímo do recipientu nesmějí být vypouštěny odpadní vody, a to ani po předčištění v čistírně odpadních vod nebo z filtrací z bazénů apod.

Do oddílné kanalizace sloužící k odvádění splaškových odpadních vod můžou být napojeny odpadní vody z pohostinství, školních kuchyní a jídelen, hotelů, restaurací po přečištění splaškových odpadních vod v záchytných tukových lapolech.

Dále nesmí do stokové sítě vniknout nebezpečné látky a zvlášť nebezpečné látky, které ve smyslu zák.č. 254/2001 Sb. nejsou odpadními vodami.

A. Zvlášť nebezpečné látky (s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné):

- Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí.

- Organofosforové sloučeniny.

- Organocínové sloučeniny.

- Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem.

- Rtuť a její sloučeniny.

- Kadmium a jeho sloučeniny.

- Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu.

- Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.

B. Nebezpečné látky

1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: Zinek – selen - cín - vanad

Měď – arzen – baryum - kobalt nikl – antimon – berylium - thalium chrom – molybden - bor - telur olovo – titan – uran – stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek

3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách

4. Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky

5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu

6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu

7. Fluoridy

8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany

9. Kyanidy

8 NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÁ MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE

Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) napojeným na kanalizaci povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami – zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č.

254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod z čistírny odpadních vod do vod povrchových a nebyla ohrožena její funkce, aby nebyl ohrožen materiál stokové sítě a nebyly překročeny její kapacitní možnosti.

Kanalizační řád, kromě povolených hodnot zbytkového znečištění odpadních vod vypouštěných do stokové sítě uvedených pro jednotlivé jeho ukazatele v následujících tabulkách a seznamu látek, které nejsou odpadními vodami (viz kapitola 7.0. kanalizačního řádu) stanovuje souhrnné podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace v kapitole 12. tohoto kanalizačního řádu.

Producenti odpadních vod (odběratelé), jež jsou napojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu, jsou pro účely kanalizačního řádu a v souladu s § 24, písm. g) vyhlášky MZe ČR č.515/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č.428/2001 Sb., rozdělení do dvou základních skupin.

I. skupina

Producenti splaškových odpadních vod, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech (odpadní vody obsahující splašky z kuchyní, koupelen, prádelen, WC apod.).

II. skupina

Producenti průmyslových odpadních vod1, které vznikají jako vedlejší produkt technologických procesů ve výrobních i jiných zařízeních. Současně však mohou produkovat i splaškové odpadní vody.

I. skupina

Producenti splaškových odpadních vod jsou rozděleni do následujících kategorií:

1. kategorie – Producenti splaškových odpadních vod vypouštěných z nemovitostí určených výhradně k trvalému bydlení.

Platí pro ně zákaz vypouštění takových látek do kanalizace pro veřejnou potřebu, které nejsou odpadními vodami (viz kap. 7.0. kanalizačního řádu) a souhrnné podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace (viz kap. 12. kanalizačního řádu).

2. kategorie – Producenti splaškových odpadních vod vypouštěných z nemovitostí určených částečně nebo zcela k jiným účelům než k trvalému bydlení. Do této skupiny patří producenti splaškových odpadních vod vypouštěných z objektů komerčního charakteru nebo objektů technické a občanské vybavenosti (nemocnice, školy, restaurace, ubytovací zařízení apod.)

Platí pro ně limity koncentrace vypouštěného znečištění uvedené v tabulce 8.1 kanalizačního řádu, zákaz vypouštění takových látek do kanalizace pro veřejnou potřebu, které nejsou odpadními vodami (viz kap. 7. kanalizačního řádu) a souhrnné podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace (viz kap, 12. kanalizačního řádu).

II. skupina

Producenti průmyslových odpadních vod jsou rozděleni do následujících kategorií a

podkategorií:

1. kategorie – Producenti průmyslových odpadních vod obvyklého složení

Producenti průmyslových odpadních vod, kteří svou produkcí znečištění splňují limity určené pro danou podkategorii producentů průmyslových odpadních vod a současně splňují podmínky pro látkové složení odpadních vod stanovené tímto kanalizačním řádem – tzv. producenti průmyslových odpadních vod obvyklého složení.

Platí pro ně limity koncentrace vypouštěného znečištění uvedené v tabulce 8.1., zákaz vypouštění takových látek do kanalizace pro veřejnou potřebu, které nejsou odpadními vodami (viz kap. 7. kanalizačního řádu) a souhrnné podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace (viz kap. 12. kanalizačního řádu).

2. kategorie – Producenti se specifickým složením odpadních vod

Producenti průmyslových odpadních vod, kteří produkují vyšší míru znečištění než určují limity pro ostatní kategorie producentů průmyslových odpadních vod a existují objektivní důvody technicko – ekonomického charakteru pro individuální stanovení limitů zbytkového znečištění – tzv. producenti se specifickým složením odpadních vod

Tento druh producentů v Novém Městě pod Smrkem v současné době není.

Limitní hodnoty znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu jsou stanoveny dle vyhlášky 515/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.

Pozn.: Typ a druh odběru vzorku se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval změny jakosti vypouštěných odpadních vod v závislosti na místních a časových podmínkách jejich odtoku ze sledované nemovitosti.

Typy odběru vzorků:

- směsného vzorku (sv) vypouštěných odpadních vod

typ C – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 průtokově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin

typ B - 24 hodinového směsného vzorku získaného sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin

Použije se v případě vzorkování nemovitosti s nepřetržitou produkcí odpadních vod (3 – směnný provoz).

8 hodinového směsného vzorku - získaného sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu nejdéle 1 hodiny

Použije se v případě vzorkování nemovitosti s kratší než celodenní produkcí odpadních vod (1 – směnný provoz)

- typ A – dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut

Použije se při vzorkování nemovitosti, v těch případech, kdy nelze odebrat vzorek 8 hodinový nebo vzorky typu B nebo C.

- prostého vzorku (pv) vypouštěných odpadních vod, získaného jednorázovým odběrem celého objemu vzorku

Použije se při vzorkování nemovitosti v odůvodněných případech, kdy nelze odebrat některý z druhů směsných vzorků (např. : časově limitovaná vypouštění odp. vod, havarijní stavy, apod.) .

Pozn. : Vysvětlující poznámky u jednotlivých tabulek jsou jejich nedílnou součástí.

Maximální limitní hodnoty pro producenty I. skupiny, 2. kategorie, II. skupina, 1. kategorie

Tab.8.1. Limitní hodnoty znečištění splaškových odpadních vod

vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu z nemovitostí určených částečně nebo zcela k jiným účelům než k trvalému bydlení, producentů

průmyslových odpadních vod s výjimkou vybraných producentů odpadních vod

Ukazatel znečištění	Jednotka	Koncentrační limity ze vzorku typ A
Ukazatel znečištění	Jednotka	mg/l
BSK5	mg/l	800
CHSKCr	mg/l	1600
Nerozpuštěné látky (NL)	mg/l	500
Amoniakální dusík (N-NH4+)	mg/l	45
Celkový dusík (Ncelk.)	mg/l	60
Rozpuštěné anorganické soli (RAS)	mg/l	2500
Veškerý fosfor (Pcelk.)	mg/l	10
Extrahovatelné látky (EL) 1)	mg/l	80
Uhlovodíky C10 – C40	mg/l	10
Nepolární extrahovatelné látky (NEL)	mg/l	10
Kyanidy toxické CN tox.	mg/l	0,1
Kyanidy celkové (HCNcelk)	mg/l	0,2
Tenzidy anionaktivní PAL-A	mg/l	10
pH	-	6,0-9,0
Teplota vody	oC	40
Rtuť (Hg) 2)	mg/l	0,05
Měď (Cu)	mg/l	1,0
Nikl (Ni)	mg/l	0,1

Celkový chrom (CrIII, Cr VI)	mg/l	0,3
Olovo (Pb)	mg/l	0,1
Zinek (Zn)	mg/l	2,0
Kadmium (Cd)	mg/l	0,1
Salmonella s.p.3)	mg/l	Negativní nález

V případech, kdy vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je upraveno platným vodoprávním povolením platí hodnoty předepsané tímto rozhodnutím.

Vysvětlivky:

1) Pokud odpadní vody, obsahující rostlinné nebo živočišné tuky, budou před vypouštěním do kanalizace pro veřejnou potřebu předčišťovány, určuje se limit obsahu EL takto :

Pro předčisticí zařízení typu lapáku tuků (ČSN EN 1825-1, ČSN EN 1825-2 ) je limit obsahu EL v odpadních vodách vypouštěných po předčištění do kanalizace pro veřejnou potřebu stanoven hodnotou 80 mg/l a zároveň :

a) Projekt jmenovaného předčisticího zařízení je v souladu s uvedenou normou a místními podmínkami.

b) Na instalované zařízení bylo vydáno prohlášení výrobce o shodě ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (ve znění pozdějších předpisů).

c) Provoz a údržba zařízení je prováděna dle provozního předpisu zpracovaného v souladu s návodem k obsluze a údržbě dodaném výrobcem.

d) O provozu zařízení a jeho údržbě je veden provozní deník s aktuálními zápisy, zejména se záznamy a doklady o vyvážení a čištění zařízení prováděném firmou oprávněnou k nakládání s odpady dle příslušných předpisů (živnostenský zákon).

2) Emisní limit pro malé a neprůmyslové zdroje s vypouštěním pod 7,5 kg/rok, přičemž u odpadní vody pocházející ze stomatologických pracovišť ,jejíž znečištění jednotlivými frakcemi rtuti má původ ve zpracování amalgámu se v případě instalace zařízení pro její odstraňování povinnost měřit objem vypouštěných odpadních vod, míru jejich znečištění a předávat výsledky měření nahrazuje povinností dodržovat následující podmínky:

a) Odpadní voda, přichází-li do styku s jinými vodami, je vedena přes odlučovač amalgámu.

b) Podíl amalgámu v surové odpadní vodě ze zubního pracoviště se díky odlučovači amalgámu sníží o 95% a více.

c) Stupeň účinnosti odlučovače amalgámu činí před jeho prvním zabudováním 95% a je v pravidelných časových intervalech ne delších 5 let přezkušován výrobcem nebo odborně způsobilou osobou.

d) Odsávání vody ze zubního pracoviště probíhá metodami, které drží spotřebu vody takovým způsobem, že odlučovač amalgámu může dodržovat svůj předepsaný stupeň účinnosti.

e) Na údržbu odlučovače amalgámu existuje s odbornou firmou uzavřená smlouva o údržbě, která byla úřadu předložena a podle které je odlučovač v pravidelných časových intervalech udržován a vyprazdňována.

f) O údržbě odlučovače amalgámu a odstraňování odloučeného materiálu (v souladu s platnou legislativou o nakládání s odpady) bude provozovatelem vedena evidence.

3) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a odborných zařízení.

Odpadní vody obsahující radioaktivní látky smí být vypouštěny do kanalizace pro veřejnou potřebu nejvýše v takových objemových a úhrnných aktivitách, aby nebyla překročena kriteria dle § 57, odst.1, písm. c) vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.

8.1 Vypouštění odpadních vod s vyšší mírou znečištění než stanovují limitní hodnoty pro odpadní vody obvyklého složení

a) Krátkodobé, časově omezené vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než stanovují limity předepsané pro odpadní vody obvyklého složení může vodoprávní úřad, který schválil kanalizační řád povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu (např. při haváriích zařízení, nezbytných rekonstrukcích, úpravách technologického zařízení nebo v jiných výjimečných případech). Toto povolení musí být předem projednáno s provozovatelem kanalizace pro veřejnou potřebu.

b) Producent průmyslových odpadních vod, který přes veškerá technologická opatření a navržená předčisticí zařízení, není schopen dodržet limity předepsané pro odpadní vody obvyklého složení (uvedené v tabulce 8.1.), a nebo by v jeho případě nebylo účelné vyžadovat okamžité uvedení stavu ve vypouštění odpadních vod do souladu s těmito limity (např. potřeba přechodného období pro realizaci nápravných opatření investičního charakteru, apod.) může písemně požádat provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu o dlouhodobé, časově omezené vypouštění odpadních vod se znečištěním vyšším než u odpadních vod obvyklého složení - odpadních vod specifického složení.

Podmínkou je

- že vypouštění nebude v rozporu s obecnými cíli kanalizačního řádu,

- že limitní hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod, které jsou předmětem žádosti producenta nejsou již upraveny platným povolením vodoprávního úřadu,

- že odpadní vody neobsahují látky uvedené v kapitole 6.0. kanalizačního řádu, především pak nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb.).

V případě kladného posouzení této žádosti může provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu předložit vlastníku návrh na aktualizaci kanalizačního řádu jeho doplněním dodatkem rozšiřujícím výčet producentů se specifickým znečištěním odpadních vod

Po projednání a schválení návrhu rozhodnutím vodoprávního úřadu uzavře provozovatel se žadatelem novou smlouvu na odvádění odpadních vod (a nebo stávající smlouvu upraví dodatkem) na vypouštění odpadních vod s vyšším

znečištěním než určuje kanalizační řád pro odpadní vody obvyklého složení v příslušné kategorii.

9 ZPŮSOB A ČETNOST MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ A KVALITY ODPADNÍCH VOD

Množství a kvalita vypouštěných odpadních vod z ČOV Nové Město pod Smrkem, jejich nejvyšší přípustná míra znečištění je dána vodoprávním rozhodnutím č.j.3713/2012/OSUZP/4/Hd-231.2. Doba povolení nakládání s vodami - do 31.3.2018.

Měření množství a stanovení kvality vypouštěných odpadních vod z ČOV Nové Město pod Smrkem:

Na odtoku z ČOV bude trvale měřeno množství přečištěných odpadních vod ve stávajícím Parshallově žlabu.

Četnost odběru vzorků odpadních vod

Kontrolu jakosti odpadních vod v rámci provozu stok bude provádět akreditovaná laboratoř dle svých platných směrnic a řádů v souladu s ČSN 757241.

Odvoz vzorků zajišťuje vedoucí laboratoře. Odběr vzorků bude prováděn vzorkovačem na přítoku do ČOV a na odtoku z ČOV.

Odběr vzorků pro posouzení dodržení hodnot vypouštěného znečištění stanovených jako „p“ bude prováděn minimálně 1 x za měsíc na odtoku z ČOV.

Min. počet vzorků a typ vzorku stanovil vodoprávní úřad takto:

Pro posouzení dodržení hodnot vypouštěného znečištění ( stanovených jako „p“) minimální četnost odběrů vzorků pro BSK5, CHSKCr, NL, N-NH4+ je 1x měsíčně.

Typ vzorku je stanoven jako 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin.

Mimo limitovaných ukazatelů bude sledován na přítoku a odtoku také Ncelk. a Pcelk.

Překročení povolených hodnot „p“ do výše hodnot „m“ se při stanovené četnosti odběru vzorků připouští nejvýše 2 výsledky rozborů směsných vzorků za posledních 12 měsíců. Maximálně přípustná hodnota koncentrace „m“ nesmí být překročena.

Měřící místa a přístroje

Podrobná specifikace jednotlivých přístrojů a zařízení je součástí provozní dokumentace a pokynů jednotlivých výrobců, uložené na velíně ČOV Nové Město pod Smrkem.

Označení	Popis	Snímač
Průtoky
FIQ 101	Přítok průmyslových odpad.vod	ultrazvukový průtokoměr MQU 99
FIQ 102	Odtok z ČOV	ultrazvukový průtokoměr MQU 99
FIQ 103	Čerpání vratného kalu	indukční průtokoměr FLOMAG - ICM
FIQ 104	Čerpání vratného kalu	indukční průtokoměr FLOMAG - ICM

Hladiny
LISA 104	Hladina v jímce zahušť. kalu	ultrazvuková kompaktní sonda
LISA 105	Hladina v homogenizační nádrži	ultrazvuková kompaktní sonda
LA 106	Hladina v čerpací jímce vrat.kalu	plov.spínač MAC 3
LISA 107	Hladina v jímce plov.nečistot	ultrazvuková kompaktní sonda
LA 109.1	Hladina v zásobní nádrži provoz.vody	plov.spínač MAC 3
LA 109.2	Hladina v zásobní nádrži provoz.vody	plov.spínač MAC 3
LS 109.3	Hladina v zásobní nádrži provoz vody	plov.spínač MAC 3
XXXX	Xxxxxxx před česlemi	ultrazvuková kompaktní sonda
LISA 111 A	Hladina ve studni (u nádrží)	tenzometr.sonda – snímač tlaku
LISA 111 B	Hladina ve studni (u plotu)	tenzometr.sonda – snímač tlaku
SL 117	Hladina v odtokové šachtě	plov.spínač MAC 3
SL 209.1	Hladina v akum.nádrži pitné vody	elektroda
SL 209.2	Hladina v akum.nádrži pitné vody	elektroda
SL 209.3	Hladina v akum.nádrži pitné vody	elektroda
M116.1, 116.2	Dvoustavová regulace teploty	regulátor teploty prostorový
	Ponorný spínač PS2	Spínač pro regulaci resp. Signalizaci hladiny kapaliny
Ostatní měření
QIA 103 A	Měření kyslíku v regeneraci/koncentrace	analyzátor EVITA
QIA 103 B	Měření kyslíku v nitrifikaci/koncentrace	analyzátor EVITA
QIA 103 C	Měření kyslíku v regeneraci/koncentrace	analyzátor EVITA
QIA 103 D	Měření kyslíku v nitrifikaci/koncentrace	analyzátor EVITA
QI 112	Měření rozpuštěného kyslíku – přenosné	analyzátor PHDG-80 A
TIS 108	Měření teploty vzduchu v dmychárně	teploměr PTP 10
PI 114	Měření tlaku vzduchu v dmychárně	tlakoměr DMP 331
A 113	Signalizace poruchy ČOV	telefonní hlásič TD 101

Rozmístění a označení jednotlivých měřících míst, čidel a snímačů je uvedeno v tech. zprávě a výkresové dokumentaci PS – Měření a regulace, Provozního a manipulačního řádu ČOV Nové Město pod Smrkem.

Závěr:

O výsledcích kontrol se vedou podrobné záznamy, které se v intervalu 5-ti let vyhodnocují a komplexně posuzují se zaměřením na jejich vývoj, popř. stabilitu.

Množství a kvalita vypouštěných odpadních vod od jednotlivých producentů je dána smluvním vztahem obsaženým v uzavřené smlouvě o dodávce vody z veřejného vodovodu a odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací. Kontrola kvality vypouštěné odpadní vody se sleduje dle harmonogramu odběru vzorků, který je vypracován na každý kalendářní rok.

Zpracovaný harmonogram odběru vzorků vychází z odůvodněných potřeb sledování významných znečišťovatelů a zohledňuje možnosti a kapacitu pracovišť pověřených kontrolou a respektuje normu ČSN757241 – Kontrola odpadních a zvláštních vod.

Rozsah a způsob kontroly odpadních vod pro provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu

Provozovatel kanalizace ve smyslu vyhlášky č. 515/2006 provádí odběr kontrolních vzorků odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu a to za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorků sepíše provozovatel s odběratelem protokol.

Kontrola jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí odběrem směsného vzorku za bezdeštného stavu, tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní hodnoty.

Směsný vzorek bude odebírán po dobu 2 až 24 hodin a to v závislosti na směnnosti provozu. Četnost kontroly kvality vypouštěných odpadních vod, kterou provádí provozovatel kanalizace, je dána harmonogramem pro odběr vzorků odpadních vod, který je vypracován na každý kalendářní rok. Zpracovaný harmonogram odběru vzorků vychází z odůvodněných potřeb sledování významných znečišťovatelů a zohledňuje možnosti a kapacitu pracovišť pověřených kontrolou a respektuje normu ČSN 757241 – Kontrola odpadních a zvláštních vod.

Typy odebíraných vzorků

• 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin

• 8 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 1 hodina

• 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 15 minut

Metodiky analýz všech odebraných vzorků odpadních vod (ČOV i producenti) jsou prováděny podle platných právních předpisů a norem.

Pro všechny producenty platí, že kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném kanalizačním řádem a ve smlouvě o dodávce vody a odvádění odpadních vod.

Producent odpadních vod je povinen, na vyžádání provozovatele kanalizace, předat schéma vnitřní kanalizace závodu, organizace nebo objektu s vyznačením profilů a míst, směrodatných pro kontrolu množství a kvality OV vypouštěných do veřejné kanalizace (měrné objekty, předčistící zařízení, důležité kanalizační objekty atd.). Toto musí odpovídat skutečnému provedení kanalizace.

Měření množství vypouštěných odpadních vod

Obecně:

Způsob stanovení množství odpadních vod a míry jejich znečištění se provádí postupy vycházejícími z platných norem.

Množství odpadních vod se zjišťuje :

- přímo = měřením průtoku a objemu odpadních vod ve směrodatných profilech, kterými jsou:

a) měrné objekty s trvalým měřením průtoku a objemu odpadních vod, nebo

b) kontrolní profily s dočasným měřením průtoku a objemu odpadních vod

- nepřímo = výpočtem z množství vody

1. odebrané z vodovodu pro veřejnou potřebu,

2. jejíž zjištěný odpad v příslušném období pochází z jiného zdroje, než z vodovodu pro veřejnou potřebu,

3. odebrané z vodovodu pro veřejnou potřebu a nevypuštěné do kanalizace pro veřejnou potřebu (spotřebované v průběhu technologických operací a jiných činností)

Měrný objekt = objekt na kanalizační přípojce umožňující :

- trvalou instalaci zařízení pro nepřetržité měření průtoku a objemu protékajících odpadních vod

- ruční, nebo automatický odběr vzorků odpadních vod reprezentujících míru znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu

- příp. automatické měření vybraných fyzikálně – chemických charakteristik protékajících odpadních vod

Pro zřízení a provozování měrných objektů, jejichž údaje mají být podkladem pro výpočet úhrady za odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu platí následující rámcové podmínky :

1. Měrné objekty se budují v odůvodněných případech a stanoví-li tak kanalizační řád , na základě doplnění a rozšíření smlouvy o odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu ( viz §19, odst.1 zákona č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích ).

Měrné objekty, jako nedílnou součást kanalizační přípojky buduje, vybavuje a provozuje její vlastník a to na vlastní náklady.

2. Měření průtoku a objemu odpadní vody vypouštěné do kanalizace pro veřejnou potřebu se neprovádí

- pokud lze použít jiný, vyhovující způsob stanovení jejich množství (viz § 19 odst. 5, 9, zákona čís. 274 / 2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích ),

- pokud celkový odtok odpadní vody z nemovitosti (jako max. hodinový průtok ) je menší nebo roven 0,005 m3/s

3. Pokud nebude v technicky odůvodněných případech dohodnuto jinak, musí měrný objekt (měrné objekty) zaznamenat objem (průtok) všech odpadních vod odváděných z dané nemovitosti do kanalizace pro veřejnou potřebu.

4. Měření průtoku a objemu odpadní vody vypouštěné do kanalizace pro veřejnou potřebu producenty splaškových odpadních vod (I. skupina 1. a 2. kategorie) se obvykle neprovádí, pokud nebylo dohodnuto jinak.

5. Měrné objekty musejí být vybaveny registračním záznamovým zařízením, které je kompatibilní s vyhodnocovací jednotkou provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu.

6. Zásadní postupy pro měření množství odváděných odpadních vod se řídí ustanoveními dle § 19, odst. 1 – 10 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.

Kanalizační přípojky nemovitostí nevybavené měrným objektem musí mít zřízeny kontrolní profily.

Kontrolní profil = smluvně určené místo ( popř. objekt ) na kanalizační přípojce umožňující :

- měření objemu protékající odpadní vody dočasně instalovaným ( přenosným ) zařízením pro měření průtoku odpadních vod ve zvolených intervalech,

- odběr vzorků odpadních vod reprezentujících míru znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro veřejnou potřebu – viz odstavec 10.2.

Podrobnosti vybudování měrného objektu, nebo kontrolního profilu (pokud ještě není zřízen) se stanoví smluvně, a to v souladu s ustanoveními zákona o vodovodech a kanalizacích.

10 OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH KANALIZACE A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH

Podle místa a příčiny vzniku poruchy ( havárie ) je nutno příslušná opatření klasifikovat na :

1. opatření při havarijním úniku znečištění způsobeném uživateli kanalizace pro veřejnou potřebu

Jedná se o případy úniku tzv. závadných látek, které nejsou součástí odpadních vod v rozsahu povoleného nakládání s vodami ( viz. § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách). Vniknutí takových látek do kanalizace pro veřejnou potřebu může zhoršit kvalitu povrchových ( popř. podzemních ) vod.

Každý havarijní únik znečištění je proto třeba hlásit vodohospodářskému dispečinku Povodí Labe s.p. na tel. čísle 000 000 000, havarijní linka tel. číslo 000 000 000, který zabezpečí vyrozumění odpovědných pracovníků organizace podle schématu příslušných směrnic.

Obecnou zásadou při likvidaci havarijního úniku látek závadných vodám je zabránit vniknutí těchto látek do kanalizace pro veřejnou potřebu ( t.j. likvidovat havarijní únik již v areálu příslušné nemovitosti ).

V případě, že havarijní znečištění pronikne do kanalizace pro veřejnou potřebu je původce povinen na žádost provozovatele poskytnout prostředky (včetně pracovních sil) k likvidaci havarijního úniku a odstranění jeho následků.

Podrobné postupy při úniku látek škodlivých vodám upravují plány opatření pro případy havárie (“havarijní plány”) zpracované potenciálními původci znečištění ve smyslu §39, odst. 2, písm. a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách ( t.j. definují činnosti zaměřené k odstranění příčin a následků havárie v rámci areálu příslušné nemovitosti).

2. opatření při poruše ( havárii ) na vlastním zařízení kanalizace pro veřejnou potřebu

Nastane – li z různých příčin stav bránící odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací je provozovatel oprávněn ( v souladu s platnou legislativou ) toto odvádění omezit nebo přerušit. Přitom je povinen o vzniklé situaci neprodleně informovat odbor životního prostředí Městského úřadu Frýdlant jako věcně a místně příslušný vodoprávní úřad (tel.čís. 000 000 000).

Provoz kanalizace pro veřejnou potřebu při povodních se řídí podle směrnic Povodňového plánu.

Problematiku úniku odpadních vod z kanalizace do horninového prostředí porušením její těsnostmi v důsledku havarijních událostí řeší příslušné části Provozního řádu.

Další podrobnosti týkající se činnosti při zjištění mimořádných stavů jsou součástí schváleného Provozního řádu Nového Města pod Smrkem.

Provozovatel kanalizace je povinen v případě havárie činit ihned opatření nutné k její lokalizaci a likvidaci, dále je-li to možné, zabránit vniknutí závadných látek do povrchových vod a vyrozumět orgány státní správy a organizece:

Nové Město pod Smrkem jako vlastník, tel.: 000 000 000, mobil:000000000 nebo………….……..

- Městský úřad Frýdlant, odbor ŽP tel.: 000 000 000,

nebo ……………………………………..

- Česká inspekce ŽP, odd. ochrany vod: tel.: 000 000 000 nebo ……………………….…..

- Povodí Labe, s. p. hlášení havárií,vodohospodářský dispečink, tel.: 000 000 000 nebo…….………….…..

- Frýdlantská vodárenská společnost a.s., provozovatel kanalizace a ČOV Nové Město pod Smrkem, tel.: 000 000 000, mobil: 000 000 000 nebo……………………..

- Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, tel.: 150 nebo ……………………………….

- Policie ČR, obvodní oddělení Frýdlant, tel.: 158 nebo………………………………………

- Záchranná lékařská služba Libereckého kraje tel.: 155 nebo ………………………….….

- ČEZ a. s. poruchová linka, tel.: 000 000 000 nebo ………………………………….……..

- RWE group (plynovody), pohotovost tel.: 1239 nebo ……………………………………..……………

- Linka SOS tel.: 112

11 KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH ODBĚRATELŮ

Odběratel je povinen podle § 18 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace.

Producenti odpadních vod, kteří vypouští do kanalizace kromě splaškových vod i vody technologické, patří do II. skupiny producentů.

Tito producenti patří do skupiny nepravidelně sledovaných a jsou povinni kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod v četnosti 2 x ročně v místě, které stanoví provozovatel kanalizace po dohodě s producentem vypouštěných odpadních vod (provozovatel – dodavatel, producent – odběratel) ve smlouvě o dodávce vody a odkanalizování odpadních vod.

Kontrolní vzorek bude odebírán jako vzorek směsný po dobu 2, 8 nebo 24 hod. a to v závislosti na dané směnnosti provozu.

Producenti odpadních vod předávají výsledky rozborů provozovateli kanalizace.

Tato povinnost se rovněž týká nově připojovaných producentů, kteří charakterem odpadních vod vypouští do kanalizace pro veřejnou potřebu kromě splaškových vod i vody technologické.

Kontrola kvality odpadních vod bude zpravidla ověřována v místě jejich vypouštění z nemovitosti a zařízení producenta do veřejné kanalizace. Pokud toto není technicky možné, případně to vyžaduje charakter, složení, způsob předčištění a režim vypouštěných odpadních vod, bude kontrolní profil stanoven v jiném místě.

Odběr vzorků, jenž je směrodatný pro kontrolu dodržování limitů kanalizačního řádu, provádí provozovatel veřejné kanalizace. Tento odběr je povinen oznámit producentovi odpadních vod a v případě jeho zájmu zúčastnit se odběru, resp. získat část odebraného vzorku, mu toto umožnit. Pokud se producent odběru vzorku nezúčastní, je odběr provedený provozovatelem kanalizace platný. Za rozhodující se považuje vždy výsledek rozboru vzorku odpadních vod provedený provozovatelem

kanalizace. Kontrolu dodržování limitů kanalizačního řádu může, v souladu s platnou legislativou, provádět i vodoprávní úřad.

MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ

A) ZÁKLADNÍ ROZBOR

Ukazatel Symbol Jednotka

Biochemická spotřeba kyslíku BSK5 mg/l Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou CHSK5 mg/l Nerozpuštěné látky sušené NL mg/l

Reakce vody pH

B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR) Ukazatel Symbol Jednotka

Amoniakální dusík N−NH4 mg/l

Celkový anorganický dusík Nanorq. mg/l

Celkový dusík Ncelk. mg/l

Celkový fosfor Pcelk. mg/l

C) PROVOZNÍ ROZBOR

Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.

Rozšíření rozsahu rozborů:

Podle místních podmínek může určit provozovatel sledování dalších ukazatelů, které mohou mít vliv na čistící efekt čistírny odpadních vod.

Měření množství vypouštěných odpadních vod bude stanoveno ve většině případů nepřímo z naměřeného množství vody odebrané z veřejného vodovodu, případně z jiného zdroje. U producentů odpadních vod s instalovaným přímým měřením těchto vod může být pro kontrolu množství vypouštěných odpadních vod nebo jejich části používáno provozovatelem kanalizace i toto měření. Provozovatel veřejné kanalizace je oprávněn požadovat po producentovi odpadních vod instalaci měrného zařízení. Měřidlo musí být ověřeno ve smyslu zákona č. 505/1990 Sb. o metrologii a udržováno ve stavu schopném provozu. V případě pochybnosti o správnosti měření požádá provozovatel kanalizace producenta písemně o přezkoušení měřidla. Producent je povinen přezkoušení zajistit nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti a v případě zjištění závady nebo nepřesnosti měřidla zabezpečit neprodleně nápravu nebo výměnu zařízení.

Další údaje týkající se stanovení množství a kvality odpadních vod jsou součástí Provozního řádu města.

12 ZPŮSOB KONTROLY DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM

Kontrolu dodržování kanalizačního řádu provádějí :

- provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na realizované kontrolní odběry odpadních vod

- vodoprávní úřad ( v rozsahu a způsobem dle příslušné legislativy )

O výsledcích kontroly, v případech zjištění nedodržení podmínek kanalizačního řádu, informuje provozovatel kanalizace dotčeného odběratele a v odůvodněných případech i místně příslušný vodoprávní úřad.

V případě

- překročení limitů kanalizačního řádu,

- vniknutí látek, které nejsou odpadními vodami ( viz. kapitola 7. Kanalizačního řádu) do kanalizace

- porušení dalších podmínek pro vypouštění odpadních vod daných kanalizačním řádem

může být producent odpadních vod sankcionován :

1. vodoprávním úřadem ( podle příslušných ustanovení zákona o vodách nebo zákona o vodovodech a kanalizacích)

2. provozovatelem kanalizace dle smlouvy o odvádění odpadních vod (smluvní pokuta) nebo náhradou vzniklých ztrát (podle příslušných ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích)

Pro vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je třeba :

- u splaškových odpadních vod souhlasu provozovatele.

- u průmyslových odpadních vod :

1. souhlasu provozovatele jestliže jejich znečištění nepřekročí limity uvedené v kanalizačním řádu.

2. povolení vodoprávního úřadu dle § 16 odst. 1 zákona č. 254 / 2001 Sb., o vodách, při vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo dle § 18 odst.3 zákona č. 274 / 2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, jestliže pro dodržení limitů platného kanalizačního řádu je třeba zajistit jejich předčištění.

Další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace:

a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu přes původně bezodtokové jímky - žumpy není dovoleno.

b) Vlastník stavby připojený na kanalizaci pro veřejnou potřebu nesmí z těchto objektů vypouštět odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele.

c) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na veřejnou kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět dešťové odpadní vody do splaškové kanalizace bez souhlasu provozovatele.

d) Odvádění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je možné pouze přes řádně zřízené kanalizační přípojky. Jakékoliv vypouštění odpadních vod přes domovní nebo uliční dešíové vpusti nebo poklopy kanalizačních šachet je zakázáno. Každá kanalizační přípojka musí být vybavena revizní šachtou z důvodu údržby, čištění a kontroly.

e)Vyvážení koncentrovaných odpadních vod shromažďovaných v bezodtokových jímkách (žumpách) zajišíuje producent odpadních vod na svoje náklady. Obsah žump lze likvidovat odvozem oprávněnou firmou na ČOV Nové Město pod Smrkem nebo ČOV Frýdlant.

f) Podmínky vypouštění srážkových vod do oddílné kanalizace:

Pro vypouštění srážkových odpadních vod do oddílné kanalizace pro veřejnou potřebu je třeba souhlasu provozovatele.

V případě napojení producenta odpadních vod na oddílný kanalizační systém kanalizace pro veřejnou potřebu je producent povinen vypouštět veškeré srážkové vody výhradně do dešťové kanalizace.

Do splaškových stok oddílné kanalizace smějí být srážkové vody vypouštěny jen výjimečně. Vypouštění srážkových vod do splaškové stoky je striktně podmíněno souhlasem provozovatele kanalizace, který stanoví podmínky jejich vypouštění.

V případě, že budou srážkové vody vypouštěny do kanalizace pro veřejnou potřebu v rozporu s podmínkami stanovenými provozovatelem kanalizace a kanalizačním řádem, je provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu oprávněn odvádění srážkových vod pro danou přípojku přerušit.

g) Pro omezení množství balastních vod v kanalizační síti je třeba dodržovat následující zásady :

- krátkodobé, časově omezené vypouštění podzemních vod čerpaných při zakládání staveb nebo kontaminovaných podzemních vod čerpaných při odstraňování ekologických zátěží musí být ( po případném přečištění ) prováděno přednostně do dešťové kanalizace zaústěné přímo do vodního recipientu. Do splaškových stok oddílné kanalizace a stok jednotné kanalizace smějí být vypouštěny pouze tehdy, není-li technicky a ekonomicky možné použít dešťové kanalizace. Limity závazné pro vypouštění podzemních vod do splaškových stok oddílné kanalizace jsou uvedeny v tabulce 8.1 kanalizačního řádu (limity obsahu znečišťujících látek zde neuvedených budou stanoveny individuálně vodoprávním úřadem na základě žádosti producenta a vyjádření provozovatele kanalizace).

- dlouhodobé vypouštění podzemních vod z trvalých drenážních systémů má být prováděno výhradně do dešťové kanalizace. Do splaškových stok oddílné kanalizace lze tyto vody odvádět jen v odůvodněných případech za souhlasu provozovatele kanalizace.

Krátkodobé i dlouhodobé vypouštění podzemních odpadních vod bude zpoplatněno dle uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod.

h) Instalace předčisticích zařízení na odloučení tuků při vypouštění odpadních vod obsahujících rostlinné nebo živočišné tuky je v kompetenci příslušného majitele nemovitosti nebo provozovatele zařízení, které produkuje tyto tuky. Rozhodujícím kritériem je posouzení místních podmínek vzhledem k možnosti dodržení limitu obsahu EL (viz tabulka 8.1. kanalizačního řádu).

i) Producenti se specifickým složením odpadních vod (s individuálně stanoveným limitem) hradí cenu za jejich převzetí a odstranění dle smluvních podmínek.

Tito producenti průmyslových odpadních vod se v současné době v Novém Městě pod Smrkem nevyskytují.

j) V případě, že budou odpadní vody vypouštěny do kanalizace pro veřejnou potřebu v rozporu s podmínkami stanovenými provozovatelem kanalizace a kanalizačním řádem, je provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu oprávněn odvádění odpadních vod pro danou přípojku přerušit.

Další údaje týkající se např. omezení ve vypouštění a odvádění odpadních vod jsou součástí Provozního řádu města.

13 AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

Revizi kanalizačního řádu, kterou se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen, provádí provozovatel kanalizace průběžně. Výsledkem je pak aktualizace kanalizačního řádu.

Dojde-li ke změnám skutečností, za kterých byl kanalizační řád schválen, navrhne vlastník kanalizace vodoprávnímu úřadu příslušnou změnu nebo doplnění, které se realizují formou dodatku kanalizačního řádu.

14 OSTATNÍ PŘÍLOHY KE KANALIZAČNÍMU ŘÁDU

č. 1 : Související normy a předpisy

1. Zákon č.254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů

2. Zákon č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů

3. Vyhláška MZe ČR čís. 515/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428 / 2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů , kterou se provádí zákon čís. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů ( zákon o vodovodech a kanalizacích)

4. Nařízení vlády ČR č. 229/2007 Sb., kterým, se mění NV č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech ve znění pozdějších předpisů

5. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů

6. Související normy ČSN, ČSN EN, ČSN EN ISO, ČSN ISO a TNV

7. Kanalizační řád Nového Města pod Smrkem, zhotoven v červenci 2003

č.2 Doklady:

8. Vodoprávní rozhodnutí pro nakládání s vodami ČOV Nové Město pod Smrkem, č.j. 3713/2012/OSUZP/4/Hd-231.2

9. Stavební povolení č.j. 3409/2009/OSUZP/5Hd-231.2 “Dostavba a rekonstrukce kanalizační sítě Nové Město pod Smrkem“

10. Kolaudační souhlas s užíváním stavby „Dostavba a rekonstrukce kanalizační sítě Nové Město pod Smrkem“, č.j. 2481/2013/OSUZP/5/Hd-231.2

11. Schválení kanalizačního řádu z července 2003, č.j. 1055/03/ZP/BU/7592-231.2

15 MAPOVÉ PŘÍLOHY

15.1 Přehledná Situace M 1:5 000

15.2 Podélný profil stoky A

16 OSTATNÍ PŘÍLOHY

16.1 Dokumentace odlehčovacích komor

16.2 Seznam nových domovních přípojek v rámci realizace akce“Dostavba a rekonstrukce kanalizační sítě Nové Město pod Smrkem“

Document Metadata

Table of Contents

KANALIZAČNÍ ŘÁD

Document Metadata