S T A N O V Y

S T A N O V Y

obchodní společnosti

XXXXXXX, x.x.

Identifikační číslo: 49976524, Sídlo: Blažovice, Xxxxxxxxxxx 000, xxxxx Xxxx-xxxxxx, PSČ 664 08

zapsané v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně, sp.zn: B 1290

(dále také jen „Společnost“)

Část I.

Obecná ustanovení

1. Základní údaje

1. Firma: BONAGRO, a.s.

2. Sídlo: Blažovice

3. Identifikační číslo: 49976524

4. Systém vnitřní struktury společnosti: dualistický

5. Doba trvání společnosti: společnost je založena na dobu neurčitou

2. Vznik společnosti

1. Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, sp.zn: B 1290

3. Předmět podnikání

1. Předmětem podnikání (činnosti) společnosti je:

• Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí;

• Hostinská činnost;

• Opravy silničních vozidel;

• Řeznictví a uzenářství;

• Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona;

• Živočišná výroba

• Rostlinná výroba

• Výroba elektřiny

Část II.

Základní kapitál

4. Výše základního kapitálu

1. Výše základního kapitálu společnosti činí 183 870 000,- Kč (slovy stoosmdesáttřimilionů osmsetsedmdesáttisíc korun českých). Základní kapitál je v celé výši splacen.

5. Zvýšení a snížení základního kapitálu

   1. O zvýšení nebo snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada nebo představenstvo.

   2. Představenstvo se těmito stanovy pověřuje, tj. je mu uděleno oprávnění (nikoliv povinnosti), aby zvýšilo základní kapitál společnosti dle svého uvážení upisováním nových akcií, podmíněným zvýšením základního kapitálu nebo z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době pověření, tj. v době schválení těchto stanov. V případě zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií budou tyto vydány jako kmenové, o jmenovité hodnotě 1.000,-Kč (jeden tisíc korun českých)a v listinné podobě. Akcie mohou být vydány jako hromadné akcie. V případě zvýšení základního kapitálu formou nepeněžitého vkladu rozhodne o jeho ocenění dozorčí rada společnosti.

   3. Zvýšení a snížení základního kapitálu se řídí příslušnými ustanoveními zákona, tyto stanovy neobsahují odlišnou úpravu.

Část III.

Akcie a jiné cenné papíry společnosti

6. Akcie

   1. Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře, jako společníka, podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Akcie obsahuje (i) označení, že jde o akcii; (ii) jednoznačnou identifikaci společnosti; (iii) jmenovitou hodnotu, (iv) jednoznačnou identifikaci akcionáře (v) údaje o druhu akcie, popřípadě i s odkazem na stanovy.

   2. Druh, forma, podoba, jmenovitá hodnota akcií. Veškeré akcie společnosti jsou akciemi kmenovými, na jméno, v listinné podobě, a jsou vydány v těchto jmenovitých hodnotách:

      1. 2012 ks kmenových akcií na jméno, v listinné podobě, každá z nich o jmenovité hodnotě 50.000-Kč (padesát tisíc korun českých);

      2. 2079 ks kmenových akcií na jméno, v listinné podobě, každá z nich o jmenovité hodnotě 5.000,-Kč (pět tisíc korun českých)

      3. 6589 ks kmenových akcií na jméno, v listinné podobě, každá z nich o jmenovité hodnotě 10.000,- Kč (desettisíc korun českých);

      4. 6446 ks kmenových akcií na jméno, v listinné podobě, každá z nich o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč (jeden tisíc korun českých);

      5. 1078 ks kmenových akciích na jméno, v listinné podobě, každá z nich o jmenovité hodnotě 500,-Kč (pětset tisíc korun českých);

   3. Počet hlasů spojených s akciemi. Na každých 500,-Kč jmenovité hodnoty akcií připadá právě jeden hlas, tj. s každou akcií o jmenovité hodnotě (i) 50.000,-Kč je spojeno sto hlasů, (ii) 5.000,-Kč je spojeno deset hlasů, (iii) o jmenovité hodnotě 10.000,-Kč je spojeno dvacet hlasů (iv) o jmenovité hodnotě 1.000,-kč dva hlasy a (v) o jmenovité hodnotě 500,-Kč jeden hlas. Celkový počet hlasů ve společnosti je 367.870,-Kč (třistašedestásedmtisícsedmsetčtyřicet).

   4. Převod akcií. Listinná akcie na jméno se převádí rubopisem a předáním. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře společnosti a předložení akcie na jméno společnosti a doložení splnění všech podmínek řádného převodu akcií.

   5. Výkon práv. Práva spojená s akcií vykonává osoba, která je zapsána v seznamu akcionářů k rozhodnému dni jako vlastník akcie, a není-li pro případ výkonu akcionářských práv stanoven rozhodný den, ke dni, kdy právo uplatňuje, ledaže bude prokázáno, že zápis v seznamu akcionářů neodpovídá skutečnosti.

   6. Omezení převodu akcií. K účinnosti převodu akcií společnosti se vyžaduje souhlas představenstva. To neplatí, jedná-li se o převod mezi osobami blízkými, nebo pokud akcie nabývá sama společnost.

   7. Smlouva o převodu akcií nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu akcií, nastávají tytéž účinky, jako při odstoupení od smlouvy. Odmítne-li představenstvo společnosti souhlas k převodu akcie společnosti udělit, společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení akcie je 1 měsíc ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno rozhodnutí o odmítnutí s převodem akcie nebo ode dne, kdy marně uplynula šestiměsíční lhůta, ve které se představenstvo k žádosti akcionáře o udělení souhlasu s převodem nevyjádřilo. Finanční asistence se připouští.

   8. Samostatně převoditelná práva. Samostatně převoditelnými právy jsou právo na podíl na zisku, přednostní právo na upisování akcií, vyměnitelných a prioritních dluhopisů, právo na podíl na likvidačním zůstatku a jiná obdobná majetková práva případně určená těmito stanovami nebo zákonem. Hlasovací právo spojené s akcií samostatně převádět nelze. Samostatně převoditelné právo se převádí smlouvou o postoupení pohledávky. Pro společnost takováto smlouva nabývá účinnosti až okamžikem, kdy je společnosti převod samostatně převoditelného práva prokázán. Převod samostatně převoditelného práva se eviduje v seznamu akcionářů. Právo na podíl na zisku je samostatně převoditelné až ode dne, kdy valná hromada rozhodla o jeho výplatě.

   9. Rozhodný den. Práva spojená s akcií může vůči společnosti vykonávat pouze osoba, která měla tato práva k rozhodnému dni, i přesto, že ke dni výkonu práv již není akcionářem. Touto osobou je osoba, která byla k rozhodnému dni zapsána v seznamu akcionářů. Rozhodným dnem pro výkon akcionářských práv na valné hromadě je 30 den před jejím konáním. Rozhodným dnem pro výkon jiných práv je den určený rozhodnutím valné hromady nebo těmito stanovami.

7. Zatímní list

   1. Práva a povinnosti spojená s nesplacenou akcií budou, do doby splacení akcií, spojena se zatímním listem. Po splacení celého emisního kurzu akcie bude zatímní list vyměněn za akcii.

   2. Zatímní list je cenným papírem, může být vydán výlučně na jméno (na řad) a obsahuje (i) označení zatímní list; (ii) jednoznačnou identifikaci společnosti; (iii) jednoznačnou identifikaci vlastníka zatímního listu; (iv) jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot nesplacených akcií; (v) počet akcií, které zatímní list nahrazuje; (vi) jejich formu, popřípadě i určení jejich druhu; (vii) splacenou a nesplacenou část emisního kursu akcií a lhůty pro jeho splácení a (viii) podpis člena nebo členů představenstva; Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.

8. Vyměnitelné a prioritní dluhopisy

   1. Společnost může na základě rozhodnutí valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie (vyměnitelné dluhopisy) nebo dluhopisy, které obsahují právo na přednostní upisování akcií (prioritní dluhopisy).

   2. Vydání vyměnitelných dluhopisů může být vázáno na výměnu za již vydané akcie nebo na současné rozhodnutí společnosti o podmíněném zvýšení základního kapitálu. Vydání prioritních dluhopisů je vázáno na současné rozhodnutí společnosti o podmíněném zvýšení základního kapitálu.

   3. Akcionáři společnosti mají přednostní právo na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů.

   4. Každý vlastník prioritního dluhopisu má přednostní právo upsat nové akcie za podmínek určených emisními podmínkami, upisují-li se akcie peněžitými vklady.

   5. Přednostní právo spojené s prioritním dluhopisem je samostatně převoditelné ode dne určeného v rozhodnutí valné hromady.

   6. Převod prioritního dluhopisu je omezen stejně, jako převod akcií společnosti.

9. Seznam akcionářů

   1. Společnost vede seznam akcionářů. Do seznamu akcionářů se zapisují označení druhu akcie, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo bankovního účtu. Do seznamu akcionářů se zapisuje také oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva.

   2. Má se za to, že ve vztahu ke společnosti je akcionářem ten, kdo je zapsán v seznamu akcionářů. Společnost zapíše nového vlastníka do seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu poté, co jí bude změna osoby akcionáře prokázána, ke dni kdy jí byla změna takto prokázána, za předpokladu splnění a prokázání všech podmínek, které jsou vyžadovány k platnosti a účinnosti takového převodu.

   3. V případě, že akcionář způsobil, že není zapsán v seznamu akcionářů nebo že zápis neodpovídá skutečnosti, nemůže se domáhat neplatnosti usnesení valné hromady proto, že mu společnost na základě této skutečnosti neumožnila účast na valné hromadě nebo výkon hlasovacího práva.

   4. Každý akcionář je povinen nahlásit společnosti aktuální údaje zapisované do seznamu akcionářů včetně jejich změn a nese plnou odpovědnost za porušení této povinnosti. Společnost je oprávněna ze skutečností uvedených v seznamu akcionářů vycházet a nenese odpovědnost za případný nesoulad údajů v seznamu akcionářů se skutečným stavem.

   5. Údaje zapsané v seznamu akcionářů může společnost používat pouze pro své potřeby ve vztahu k akcionářům. Za jiným účelem může tyto údaje společnost použít jen se souhlasem akcionářů, kterých se údaje týkají.

   6. Seznam akcionářů společnost pečlivě utajuje, jako obchodní tajemství. Akcionář, kterému byl poskytnutý opis seznamu akcionářů nebo jeho části není oprávněn jej zpřístupnit jakékoliv třetí osobě a je oprávněn jej použít pouze pro své potřeby a za účelem, který není v rozporu se zákonem.

   7. Přestane-li akcionář být akcionářem, společnost jej ze seznamu akcionářů bez zbytečného odkladu vymaže.

   8. Společnost poskytuje veškerá peněžitá plnění ve prospěch vlastníka akcií výhradně bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený v seznamu akcionářů.

10. Práva a povinnosti akcionářů

    1. Právo na podíl na zisku. Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Tento podíl se určuje poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu společnosti. Podíl na zisku se vyplácí v penězích. Podíl na zisku se vyplácí bezhotovostně, na účet, který pro tyto účely akcionář společnosti sdělí. Podíl na zisku je splatný ve lhůtě 3 měsíců od schválení účetní závěrky.

    2. Společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo těchto stanov rozdělit mezi akcionáře. Částka k rozdělení mezi akcionáře nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a těmito stanovami.

    3. Rozhodným dnem pro uplatnění práva na podíl na zisku je rozhodný den k účasti na valné hromadě, která rozhodla o výplatě podílu na zisku.

    4. Právo účasti na valné hromadě Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady a hlasovat na ni dle ustanovení těchto stanov upravující hlasování na valné hromadě.

    5. Akcionář je na valné hromadě oprávněn uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady. Hodlá-li akcionář uplatnit protinávrh k záležitostem pořadu valné hromady, doručí ho společnosti v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady; to neplatí, jde-li o návrhy určitých osob do orgánů společnosti. Tyto akcionář uplatní přímo na jednání valné hromady. Akcionář má právo uplatňovat své návrhy k záležitostem, které budou zařazeny na pořad valné hromady, také před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu. Návrh doručený společnosti nejpozději 7 dnů před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu uveřejní představenstvo i se svým stanoviskem spolu s pozvánkou na valnou hromadu.

    6. Představenstvo oznámí akcionářům způsobem stanoveným těmito stanovami pro svolání valné hromady znění akcionářova protinávrhu se svým stanoviskem; to neplatí, bylo-li by oznámení doručeno méně než 2 dny přede dnem konání valné hromady nebo pokud by náklady na ně byly v hrubém nepoměru k významu a obsahu protinávrhu anebo pokud text protinávrhu obsahuje více než 100 slov. V takovém případě oznámí představenstvo akcionářům podstatu protinávrhu se svým stanoviskem a protinávrh uveřejní na internetových stránkách společnosti.

    7. Akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Pro přednesení takového požadavku se stanoví maximální lhůta pěti minut. V případě podání písemné žádosti, je tato omezena maximálním počtem sta slov.

    8. Povinnost splatit emisní kurz. Akcionář je povinen splatit emisní kurs jím upsaných akcií v době určené ve stanovách nebo v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nejpozději však do 1 roku od účinnosti zvýšení základního kapitálu. Akcionář, který je v prodlení se splacením emisního kursu, uhradí společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem, ledaže stanovy určí jinak. Vkladové povinnosti nemůže být akcionář zproštěn, ledaže se jedná o snížení základního kapitálu.

    9. Práva kvalifikovaných akcionářů. Kvalifikovaným akcionářem je ten akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nebo počet kusů dosáhne alespoň 5 % základního kapitálu.

    10. Kvalifikovaní akcionáři mohou požádat představenstvo, aby svolalo k projednání jimi navržených záležitostí valnou hromadu. V žádosti uvedou návrh usnesení k navrženým záležitostem nebo je odůvodní.

    11. Kvalifikovaný akcionář může požádat dozorčí radu, aby v záležitostech uvedených v žádosti přezkoumala výkon působnosti představenstva.

Část IV.

Orgány společnosti

Společnost zvolila dualistický systém svého řízení a jejími orgány tak jsou (A) valná hromada společnosti, (B) představenstvo společnosti a (C) dozorčí rada společnosti

A) Valná hromada

11. Působnost valné hromady

    1. Povaha valné hromady. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Akcionáři na valné hromadě vykonávají své právo podílet se na rozhodování a řízení společnosti, zpravidla účastí a hlasováním na valné hromadě.

    2. Působnost valné hromady. Do působnosti valné hromady náleží:

       1. rozhodování o změně stanov, určí-li tak stanovy nebo zákon, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností;

       2. rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu;

       3. rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu;

       4. rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů;

       5. volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady;

       6. schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky;

       7. rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty;

       8. rozhodování o podání žádosti k přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo o vyřazení těchto cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu;

       9. rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací;

       10. jmenování a odvolání likvidátora

       11. schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku;

       12. schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti;

       13. schválení smlouvy o tichém společenství, včetně schválení jejích změn a jejího zrušení; k přijetí rozhodnutí je potřebný souhlas alespoň dvou třetin hlasů přítomných akcionářů;

       14. další rozhodnutí, která tento zákon nebo tyto stanovy svěřují do působnosti valné hromady;

12. Svolání valné hromady

    1. Svolání valné hromady představenstvem. Valnou hromadu svolává představenstvo společnosti alespoň jednou za účetní období, vždy však nejpozději do šesti měsíců od ukončení předchozího účetního období. Představenstvo dále svolá valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat, nebo z jiného vážného důvodu. V takovém případě navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření. Představenstvo může svolat valnou hromadu i z jiných, v tomto ustanovení neuvedených důvodů.

    2. Svolání valné hromady dozorčí radou. V případě, kdy společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada; ta může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti. Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, ačkoli jsou zde dány důvody pro její svolání, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady.

    3. Svolání valné hromady na žádost kvalifikovaného akcionáře. Představenstvo svolá na žádost kvalifikovaných akcionářů valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost o svolání; lhůta pro uveřejnění a zaslání pozvánky na valnou hromadu se v tomto případě zkracuje na 15 dnů. Představenstvo není oprávněno navržený pořad valné hromady měnit. Představenstvo je oprávněno navržený pořad valné hromady doplnit pouze se souhlasem kvalifikovaných akcionářů, kteří požádali o svolání valné hromady. V případě, že představenstvo nesvolá valnou hromadu, mohou se kvalifikovaní akcionáři domáhat, aby je ke svolání valné hromady zmocnil soud a současně aby je zmocnil ke všem jednáním za společnost, která s valnou hromadou souvisejí.

    4. Uveřejnění pozvánky. Svolavatel valné hromady nejméně 30 dnů přede dnem jejího konání uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům na adresu uvedenou v seznamu akcionářů.

    5. Zaslání pozvánky elektronicky. Pozvánku na valnou hromadu je možné zaslat namísto adresy uvedené v seznamu akcionářů, na elektronickou adresu akcionáře (e-mail). Akcionář, v případě že ji má zřízenou, sdělí společnosti svou e-mailovou adresu pro účely zasílání pozvánky. Pozvánka na valnou hromadu v elektronické formě nemusí obsahovat elektronický podpis.

    6. Místo, datum a hodina konání valné hromady se stanoví tak, aby nepřiměřeně neomezovalo právo akcionáře se jí zúčastnit. Zpravidla se valná hromada svolává do místa sídla společnosti.

    7. Náležitosti pozvánky. Pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň

       1. firmu a sídlo společnosti;

       2. místo, datum a hodinu konání valné hromady,

       3. označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada,

       4. pořad valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu společnosti;

       5. rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě,

       6. návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění, není-li předkládán návrh usnesení, obsahuje pozvánka na valnou hromadu vyjádření představenstva společnosti ke každé navrhované záležitosti; Pokud mají být součástí pozvánky přílohy, tyto budou součástí pouze elektronické verze pozvánky.

    8. Pozvánka při změně stanov. Pokud má být na pořadu jednání valné hromady i projednání změny stanov, musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat alespoň stručný a výstižný popis a odůvodnění navrhovaných změn stanov. Úplný návrh změny stanov představenstvo uveřejní spolu s pozvánkou na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a pak společnost ve svém sídle umožní každému akcionáři, aby ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu, nahlédnul zdarma do návrhu změny stanov. Na toto právo společnost akcionáře upozorní v pozvánce na valnou hromadu.

    9. Záležitosti neuvedené v pozvánce. Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři společnosti. Valná hromada však může rozhodnout, že některé ze záležitostí zařazených na pořad valné hromady se přeloží na příští valnou hromadu, nebo že nebudou projednány vůbec. To však neplatí, koná-li se valná hromada na žádost kvalifikovaného akcionáře, ledaže s tím tento akcionář souhlasí.

    10. Odvolání valné hromady. Odvolání nebo odložení konání již svolané valné hromady oznámí společnost akcionářům způsobem stanoveným těmito stanovami pro svolání valné hromady, a to alespoň 1 týden před původně oznámeným datem konání valné hromady.

13. Účast na valné hromadě, hlasování

    1. Prezence akcionářů. Prezence akcionářů se koná zpravidla 45 minut před zahájením valné hromady. Účast akcionářů bude potvrzena podpisem prezenční listiny. Správnost údajů v prezenční listině potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba.

    2. Zahájení jednání. Jednání valné hromady zahájí svolavatel. Prvním bodem jednání valné hromady je vždy zjištění účasti na valné hromadě a zjištění, zda je valná hromada schopna usnášení.

    3. Svolání náhradní valné hromady. Není-li valná hromada schopná se usnášet, svolá představenstvo způsobem stanoveným těmito stanovami, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu se shodným pořadem. Náhradní valná hromada je schopna se usnášet bez ohledu na počet na ní přítomných akcionářů. Pozvánka na náhradní valnou hromadu musí být odeslána či zveřejněna nejméně 15 dnů před termínem jejího konání a pozvánka nemusí obsahovat přiměřené informace o podstatě jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady. Pozvánka na náhradní valnou hromadu se akcionářům zašle nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, a náhradní valná hromada se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu původní valné hromady, lze na náhradní valné hromadě rozhodnout, jen souhlasí-li s tím všichni akcionáři.

    4. Volba orgánů valné hromady. Valná hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a vhodný počet sčitatelů hlasů. Do doby zvolení předsedy valné hromady řídí její jednání svolavatel nebo jím určená osoba, poté předseda valné hromady. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna a tatáž osoba.

    5. Usnášeníschopnost. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti. Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k akciím, s nimiž nelze hlasovací právo podle zákona vykonávat.

    6. Účast představenstva. Členové představenstva se vždy účastní valné hromady. Členovi představenstva musí být na valné hromadě jejím předsedajícím uděleno slovo, kdykoliv o to požádá.

    7. Návrhy. Na valné hromadě se vždy hlasuje nejprve o návrhu představenstva. Teprve není – li tento návrh přijat, hlasuje se o návrhu svolavatele (pokud je odlišný od představenstva) a není – li ani tento návrh přijat, hlasuje se o návrzích jednotlivých akcionářů, v pořadí, v jakém byly podány.

    8. Způsob hlasování. Pokud valná hromad nerozhodne o tajné volbě, hlasuje se veřejně, aklamací, zdvižením ukazatele (např. terčíku) s počtem hlasů. Řídící valné hromady nejprve takto zjistí hlasy proti návrhu, poté hlasy, které se zdržely. Hlasy pro návrh se poté zjistí odečtem.

    9. Usnesení. Valná hromada rozhoduje usnesením. Usnesení je vždy obsahem zápisu z valné hromady.

    10. Zápis z jednání valné hromady. Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení. Zápis podepisuje zapisovatel, předseda valné hromady nebo svolavatel a ověřovatel nebo ověřovatelé zápisu. K zápisu se přiloží předložené návrhy, prohlášení a listina přítomných. Zápis obsahuje alespoň:

1. firmu a sídlo společnosti,

2. místo a dobu konání valné hromady,

3. jméno předsedy, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osoby nebo osob pověřených sčítáním hlasů,

4. popis projednání jednotlivých záležitostí zařazených na pořad valné hromady,

5. usnesení valné hromady s uvedením výsledků hlasování a

6. obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady týkajícího se usnesení valné hromady, jestliže o to protestující požádá

11. Uchování zápisů. Zápisy, pozvánky na valnou hromadu a listiny přítomných uchovává společnost po celou dobu své existence.

14. Rozhodování valné hromady

    1. Kvorum prosté většiny. Prostou většinou hlasů přítomných akcionářů rozhoduje valná hromada zásadně, tj. ve všech případech, není-li stanoveno jinak.

    2. Dvoutřetinové kvorum. K rozhodnutí o schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti, o změně stanov, k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy, k rozhodnutí o pověření představenstva zvýšit základní kapitál, o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, o zrušení společnosti s likvidací a k rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku se vyžaduje souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů.

    3. Tříčtvrtinové kvorum. K rozhodnutí o vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů o umožnění rozdělení zisku jiným osobám než akcionářům, o vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií a o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady se vyžaduje souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů. Jestliže společnost vydala akcie různého druhu, vyžaduje se k těmto rozhodnutím také souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, ledaže se tato rozhodnutí vlastníků těchto druhů akcií nedotknou.

    4. Rozhodnutí o akciích. K rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno se vyžaduje také souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů vlastnících tyto akcie. K rozhodnutí o spojení akcií se vyžaduje také souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se mají spojit.

    5. Notářský zápis. O rozhodnutích valné hromady o skutečnostech, které musí být přijaty kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou akcionářů, a dále pak o skutečnostech, jejichž účinky nastávají až dnem jejich zápisu do obchodního rejstříku, musí být současně sepsána veřejná listina.

    6. Akcionář nevykonává své hlasovací právo, rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce. Toto omezení výkonu hlasovacího práva se vztahuje i na akcionáře, kteří jednají s akcionářem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě.

15. Rozhodování Pper rollam . Rozhodování per rollam (korespondenční hlasování) se připouští.

    1. Rozhodování per rollam je přípustné.

Návrh rozhodnutí. Návrh na rozhodnutí per rollam

2. je oprávněno učinit pouze představenstvo, a to tak, že zašle návrh rozhodnutí všem akcionářům způsobem, jakým se svolává valná hromada. Návrh rozhodnutí obsahuje

1. text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění;

b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře určenou stanovami, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři,

c) podklady potřebné pro jeho přijetí;

3. Vyjádření akcionáře. Nedoručí-li akcionář ve lhůtě Společnosti souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí.

4. Vyžaduje-li tento zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, má rozhodnutí akcionáře formu veřejné listiny, ve které se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, kterého se vyjádření týká, připouští- li zákon, potom pouze ověřený podpis. Na formu vyjádření vždy představenstvo v návrhu rozhodnutí akcionáře upozorní.

5. Přijetí rozhodnutí. Rozhodná většina se počítá z celkového počtu hlasů všech akcionářů. Výsledek rozhodování, včetně dne jeho přijetí, oznámí osoba oprávněná jednání svolat způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady všem akcionářům bez zbytečného odkladu.

B) Představenstvo

16. Vymezení působnosti představenstva

    1. Působnost představenstva. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti a náleží mu zejména obchodní vedení společnosti. Do působnosti představenstva dále patří a představenstvo:

       1. zajišťuje řádné vedení účetnictví společnosti, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty;

       2. předkládá valné hromadě:

• návrhy na rozhodnutí, ke kterým je příslušná valná hromada

• návrhy dlouhodobé koncepce rozvoje společnosti

• návrh na naložení se ziskem

3. uveřejňuje v souladu se zákonem účetní závěrku popř., pokud to zákon připouští, pouze následující údaje z účetní závěrky: (i) celkovou hodnotu aktiv, celkovou hodnotu pasiv, výši základního kapitálu, výši vlastního kapitálu, výši, cizích zdrojů; (ii) celkovou hodnotu příjmů, výdajů a hospodářský výsledek).

4. rozhoduje o:

• nakládání s movitým a nemovitým majetkem společnosti;

• udělení prokury

• nabývání vlastních akcií, pokud je jejich nabytí nutné k odvrácení škody;

• obchodním vedení a dalších otázkách chodu společnosti, pokud nejsou vyhrazeny jinému orgánu

1. Členem představenstva mohou být fyzické i právnické osoby. Je-li členem představenstva jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.

1. Způsob ustanovení představenstva

   1. Volba představenstva. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada.

   2. Počet členů představenstva je určen těmito stanovami a představenstvo je devítičlenné. Funkční období představenstva je pětileté. Opakovaná volba je možná.

   3. Orgány představenstva. Představenstvo volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu. První jednání nového představenstva svolává, nejpozději do tří dnů po jeho volbě, jeho fyzicky nejstarší člen. Pořadem jednání prvého představenstva pak vždy musí být volba jeho předsedy a místopředsedy.

   4. Zánik funkce člena představenstva. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro společnost nevhodná. Odstoupení z funkce člena představenstva se učiní oznámením orgánu, který jej zvolil a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce.

   5. Náhradní jmenování. V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce zvolí příslušný orgán do 2 měsíců nového člena představenstva. V případě, že počet členů představenstva neklesl pod polovinu, může představenstvo jmenovat náhradní členy představenstva do příštího zasedání orgánu, který je oprávněn členy představenstva jmenovat. Doba výkonu funkce náhradního člena představenstva se nezapočítává do doby výkonu funkce člena představenstva. Stanovy nepřipouští volbu či jmenování náhradníků členů představenstva.

2. Svolání zasedání představenstva

   1. Představenstvo zasedá nejméně jednou za kalendářní čtvrtletí a dále v případech stanovených zákonem.

   2. Způsob svolání. Představenstvo může svolat kterýkoliv jeho člen. Zasedání představenstva se svolává pozvánkou, která obsahuje termín (datum, čas), místo a program svolaného zasedání. Pozvánka musí být písemná (včetně el. formy) a doručuje se zpravidla emailovou zprávou. Pozvánka musí být členům představenstva doručena nejméně 5 dní před zasedáním; to neplatí, je-li zasedání svoláváno k odvracení závažné škody nebo nesnese-li zasedání představenstva takového odkladu z jiných zvlášť závažných důvodů. Pokud souhlasí všichni členové představenstva, může být zasedání svoláno bez dodržení této lhůty i v jiných případech.

   3. V případě, že zasedání představenstva není svoláno v souladu s pravidly obsaženými v předchozím odstavci, může kterýkoliv člen představenstva vznést protest proti způsobu jeho svolání. Takový protest se zapíše do zápisu z jednání. Není –li takového protestu, platí, že se všichni členové představenstva vzdali práva na řádné svolání zasedání a zasedání představenstva je potom svoláno řádně a představenstvo je způsobilé rozhodovat.

   4. Zasedání se koná v sídle společnosti (zapsaném v obchodním rejstříku), ledaže by existovaly vážné důvody pro jeho konání mimo sídlo.

   5. Na zasedání představenstva je možné pozvat i osoby (zejm. zaměstnance), o kterých představenstvo rozhoduje nebo kterých se rozhodnutí jinak týká. Na zasedání mohou být, jako hosté či konzultanti přítomni i jiné osoby, z jejichž odborných znalostí má představenstvo vycházet při svém rozhodování.

   6. V případě, kdy zákon stanoví povinnost rozhodování představenstva, je odpovědný za svolání představenstva jeho předseda.

3. Jednání (zasedání) představenstva

   1. Usnášeníschopnost. Představenstvo je schopno usnášet se za přítomnosti nadpoloviční většiny všech jeho členů.

   2. Průběh jednání. Jednání představenstva zahajuje jeho svolavatel. Prvním pořadem jednání je vždy volba zapisovatele zasedání představenstva. Zasedání představenstva řídí jeho předseda nebo místopředseda, je-li však zasedání svoláno na žádost některého z členů představenstva, řídí zasedání ten, na jehož žádost bylo zasedání svoláno.

   3. Zápis. O průběhu zasedání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedajícím a zapisovatelem. Zápis z jednání se doručuje všem, byť i na jednání nepřítomným členům představenstva. Zápis z jednání představenstva vždy obsahuje nejméně:

      1. seznam přítomných;

      2. rozhodnutí představenstva, včetně uvedení toho, jak jednotliví členové představenstva hlasovali. Zápis bude obsahovat jmenovitý výčet členů představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí;

      3. protesty jednotlivých členů představenstva proti způsobu svolání zasedání, způsobu přijetí rozhodnutí či proti textu zápisu z jednání představenstva;

4. Rozhodování představenstva

   1. Rozhodování většinou. Představenstvo rozhoduje většinou hlasů počítanou ze všech členů představenstva.

   2. Rozhodnutí mimo zasedání. Představenstvo může učinit rozhodnutí i mimo zasedání představenstva. V takovém případě je vždy potřeba písemného souhlasu všech jeho členů. V případě hlasování per rollam (korespondenčně) je k platnosti vyžadován úředně ověřený podpis nebo zaručený elektronický podpis.

5. Práva a povinnosti členů představenstva

   1. Zákaz konkurence. Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Člen představenstva nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern. Člen představenstva se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. Nastane-li některá z těchto skutečností, je povinen ji člen představenstva sdělit orgánu, který je oprávněn k jeho volbě. Nevysloví – li tento orgán nesouhlas ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení tímto členem představenstva, platí, že tento člen představenstva činnost, které se zákaz týká, zakázanou nemá.

   2. Smlouva o výkonu funkce. V případě, že výkon funkce členů představenstva je úplatný, orgán, který je oprávněn k volbě či jmenování členů představenstva schvaluje rovněž i smlouvu o výkonu funkce členů představenstva.

   3. Výkon funkce. Člen představenstva je povinen vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. Xxxxx, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá společnosti prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním případně získala. Není- li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích. Vznikla-li porušením péče řádného hospodáře společnosti újma, může ji společnost vypořádat dohodou s tímto členem, přičemž pro účinnost smlouvy se vyžaduje souhlas valné hromady společnosti přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků.

6. Právní jednání za společnost

   1. Za společnost jedná navenek předseda nebo místopředseda představenstva.

   2. Způsob jednání podle předchozího odstavce se zapisuje do obchodního rejstříku. Vnitřní omezení oprávnění jednat za společnost nemá vůči třetím osobám právní důsledky.

C Dozorčí rada

23. Postavení dozorčí rady

    1. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.

    2. Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti děje v souladu s jinými právními předpisy a stanovami. Dozorčí rada přezkoumává řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě také mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty a předkládá svá vyjádření valné hromadě.

    3. Dozorčí rada určuje člena dozorčí rady, který je oprávněn zastupovat společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva.

    4. Členové dozorčí rady se zúčastňují valné hromady a pověřený člen dozorčí rady ji seznamuje s výsledky činnosti dozorčí rady. Členům dozorčí rady musí být uděleno slovo, kdykoliv o to požádají.

24. Ustanovení dozorčí rady

    1. Volba. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada společnosti.

    2. Počet členů dozorčí rady je určen stanovami a ke změně počtu členů dozorčí rady je nutná změna stanov. Dozorčí rada má tři členy.

    3. Funkční období člena dozorčí rady je pětileté. Opakovaná volba se připouští bez omezení. Pokud na pořadu jednání valné hromady je volba člena dozorčí rady, musí být na pořad jednání téže valné hromady zařazeno i schválení smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady.

    4. Orgány dozorčí rady. Dozorčí rada volí a odvolává svého předsedu. Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost.

    5. Zákaz konkurence. Člen dozorčí rady nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Člen dozorčí rady nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže jde o koncern. Člen dozorčí rady se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. Tento zákaz konkurence neplatí v případě, že člen dozorčí rady písemně upozorní valnou hromadu na činnost, které se zákaz konkurence týká a valná hromada s tímto nevysloví, postupem předpokládaným zákonem, nesouhlas.

25. Svolání a rozhodování dozorčí rady

    1. Pro svolání dozorčí rady platí stejná pravidla, jak pro svolání představenstva.

    2. Kvorum. Dozorčí rada rozhoduje nejméně dvěma hlasy. Každý člen dozorčí rady má 1 hlas.

    3. Rozhodování mimo zasedání. Dozorčí rada může učinit rozhodnutí i mimo zasedání dozorčí rady. V takovém případě je vždy potřeba písemného souhlasu všech členů dozorčí rady. V případě hlasování per rollam (korespondenčně) je k platnosti vyžadován úředně ověřený podpis nebo zaručený elektronický podpis.

    4. Zápis. O průběhu jednání dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím. Součástí nebo přílohou zápisu je seznam přítomných. V zápisu se jmenovitě uvedou členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti přijetí jednotlivých rozhodnutí nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí. V zápise se uvedou také stanoviska menšiny členů, jestliže o to požádají.

Část V.

Ostatní ustanovení

26. Závěrečná ustanovení

    1. Tyto stanovy doplňují zákonnou úpravu a neobsahují, samostatně, úplnou úpravu práv a povinností. V záležitostech, které nejsou upraveny v těchto stanovách, platí příslušná ustanovení zákona č. 90/2012 Sb. o korporacích a občanského zákoníku č. 89/2012. Příslušná ustanovení těchto právních předpisů platí i v případě, že některé ustanovení stanov je nebo se změnou zákona bude, v rozporu se zákonem.

    2. Společnost se podřizuje úpravě zákona č. 90/2012 Sb. jako celku, v souladu s jeho ustanovením § 777 odst. 5.