ŘEŠENÍ PODPORY OBČANŮ
ŘEŠENÍ PODPORY OBČANŮ
V OBTÍŽNÉ FINANČNÍ SITUACI Z POHLEDU
STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ
XXXXX XXXXXXX, 2021
Edice odboru sociálních věcí a zdravotnictví, číslo 3
"UPROSTŘED KAŽDÉHO PROBLÉMU SE NACHÁZÍ PŘÍLEŽITOST"
XXXXXX XXXXXXXX
Vážení čtenáři,
v krátké době se k vám dostává další, již třetí svazek edice královéhradeckého odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Věnujeme jej tentokrát tématice provazující samosprávné činnosti obce a výkon přenesených agend státní správy. Ne vždy tyto dvě oblasti široká veřejnost odděluje, zvláště zodpovídá-li za jejich naplňování jeden odbor na daném úřadu. Z hlediska konkrétního občana v obtížné životní situaci jde však o funkční celek nástrojů, které vedou k naplnění jeho zakázky a v konečném důsledku k cílené eliminaci jeho ohrožení sociálním vyloučením. Hlavním tématem třetího svazku je problematika řešení náročných životních situací souvisejících s chudobou – oblastí, která je úzce spojena s existenčními potřebami klientů řešících zásadní hmotné nedostatky. I takto vážný problém však lze úspěšně řešit, jsou-li k dispozici nástroje v podobě profesionální sociální práce, funkčního sociálního bydlení a dostatečné nabídky dostupných a kvalitních sociálních a navazujících služeb – samozřejmě za podmínky nezbytné motivace klienta, který je připraven řešit aktivně vlastní nepříznivou sociální situaci. V duchu úvodního motta se pak stává překonané riziko ztráty základních potřeb příležitostí pro vstup do nové etapy života. Mnohdy klikatá cesta k úspěšnému cíli je výsledkem úzké spolupráce klientů, pracovníků odboru sociálních věcí a zdravotnictví a kolegů z řad poskytovatelů sociálních a souvisejících služeb, která dává našemu společnému snažení zásadní smysl.
První část publikace byla vytvořena na počátku roku 2021 v rámci účasti na realizaci projektu VEGA 1/0322/18
„Pracujúca chudoba“1. V tomtéž období procházelo dynamickými změnami pojetí budoucího rozvoje sociálního bydlení na území města Hradce Králové, proto je v samostatné druhé části publikace uveden finální dokument, který je výsledkem náročné spolupráce mnoha zainteresovaných odborníků i zástupců veřejnosti. Koncepci rozvoje bydlení se sociálním aspektem v Hradci Králové tak lze v současné době považovat za jeden z dalších funkčních pilířů systému pomoci občanům v obtížné finanční situaci.
PhDr. Xxxxx Xxxxxxx, MBA vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrát města Hradec Králové
ISBN 978-80-87637-46-3
1 Xxxxxxxxxxx, X., Xxxx, D (ed.) Xxxxxxx ako teoretický a praktický problém. Zborník vedeckých štúdií. Trnava, Trnavská
univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce. ISBN 978-80-568-0222-9 (v přípravě)
ŘEŠENÍ PODPORY OBČANŮ V OBTÍŽNÉ FINANČNÍ SITUACI
Z POHLEDU STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ
SOLUTION OF SUPPORT FOR CITIZENS IN A DIFFICULT FINANCIAL SITUATION FROM THE POINT OF VIEW OF THE STATUTORY CITY OF HRADEC KRÁLOVÉ
Klíčová slova:
obtížná finanční situace, sociální práce, dostupné bydlení, plánování sociálních služeb, dotace, Hradec Králové
Key words:
difficult financial situation, social work, affordable housing, planning of social services, subsidies, Hradec Králové
Abstrakt:
Sociální situace občanů v nepříznivé finanční situaci v Hradci je z pohledu statutárního města Hradce Králové řešena prostřednictvím nastaveného funkčního výkonu agendy sociální práce na obci, která se opírá o naplňování standardů kvality sociální práce, dále pak prostřednictvím dlouhodobě realizovaného komunitního plánování sociálních služeb, bohaté sítě kvalitních poskytovatelů sociálních služeb a systémového nastavení dotačního řízení na principu dokrývání vyrovnávacích plateb, v neposlední řadě pak využíváním kapacitně omezeného městského bytového fondu se sníženým nájemným, přičemž výběr nájemníků je provázán s obligatorní sociální prací. Město Hradec Králové finančně podporuje mimořádné aktivity navazující na sociální služby, podporuje cílené slevy pro specifické skupiny obyvatel a posiluje informovanost široké veřejnosti. Za své úsilí o rozvoj sociální oblasti je Hradec Králové opakovaně a dlouhodobě oceňován na celostátní úrovni. Samostatnou částí textu je obsah aktuální Koncepce rozvoje bydlení se sociálním aspektem v Hradci Králové.
Abstract:
From the point of view of the statutory city of Hradec Králové, the social situation of citizens in an unfavorable financial situation in Hradec Králové is solved through the set functional implementation of the social work agenda in the municipality, which is based on meeting social quality standards, and through long-term community planning of social services, extensive network of high quality providers of social services and the system setting of the subsidy procedure on the principle of covering compensatory payments, and last but not least by using the capacity- limited municipal housing stock with reduced rents, while the selection of tenants is linked to mandatory social work. The City of Hradec Králové financially supports extraordinary activities related to social services, supports targeted discounts for specific groups of the population and strengthens the awareness of the general public. Hradec Králové has repeated and long-term appreciation at the national level for its efforts to develop the social sphere. The content of the current Concept of housing development with a social aspect in Hradec Králové is a separate part of the text.
OBSAH
ČÁST I.: ŘEŠENÍ PODPORY OBČANŮ V OBTÍŽNÉ FINANČNÍ SITUACI Z POHLEDU STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ 6
SOCIÁLNÍ PRÁCE NA OBECNÍM ÚŘADU 8
PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 16
FINANCOVÁNÍ PROVOZU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB FORMOU ÚČELOVÝCH DOTACÍ 19
PODPORA ROZVOJE SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY V PODOBĚ KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ 26
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ 33
ČÁST II – KONCEPCE ROZVOJE BYDLENÍ SE SOCIÁLNÍM ASPEKTEM V HRADCI KRÁLOVÉ 36
7 SPECIFICKÉ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ BYDLENÍ 55
12 PŘÍLOHA 2: OSOBY V BYTOVÉ NOUZI – CÍLOVÉ SKUPINY 69
ČÁST I.: ŘEŠENÍ PODPORY OBČANŮ V OBTÍŽNÉ FINANČNÍ SITUACI Z POHLEDU STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ
ÚVOD
Hradec Králové je metropolí severovýchodní části Xxxx zaujímající rozlohu 105,65 km2 v rámci 21 katastrálních území. Ze zdrojů Českého statistického úřadu vyplývá, že ve statutárním městě Hradec Králové žilo k 31.12.2019 92.939 obyvatel, z toho 15,2 % do 14 let, 60,8 % ve věku 15–64 let a 24 % starších 65 let, z toho cca 2,34 % starších 85 let. Průměrný věk občana města ve výše uvedené době dosahoval 44,4 let. Z demografické prognózy (Xxxxxx, Xxxxxx, & Xxxxxxx, 2019) plyne, že lze očekávat v následujícím období do roku 2050 pokles celkového počtu obyvatel a současně zvyšování průměrného věku na 46 let, přičemž se výrazně zvýší počet seniorů v kategorii 85+, a to ze 3 tisíc až na 9 tisíc obyvatel. V dané souvislosti lze uvést, že se v minulosti město Hradec Králové opakovaně umísťovalo na předních místech v porovnání s jinými městy s ohledem na tzv. kvalitu života2.
Nabídka života v Hradci Králové coby klidném a bezpečném městě na soutoku Labe a Orlice, s nízkou nezaměstnaností, kvalitními službami včetně špičkového zdravotnictví, bohatou historií (první písemná zpráva o městě se datuje již rokem 1073) i současností (město je nazýváno učebnicí architektury pod širým nebem či salonem republiky), ve městě s mimořádně rozlehlými lesy a parky a možnostmi kulturního a společenského vyžití pro
2 V rámci porovnání ukazatelů 63 českých měst byl Hradec Králové vyhodnocen jako město s vynikající sociální situací a dělil se o 2. místo v celkovém pořadí spolu s Prahou. Při hodnocení kvality života odborníci sledovali dvanáct ukazatelů rozdělených do pěti oblastí, přihlíželi k situaci na trhu práce, ceně bydlení, kvalitě sociální a zdravotní péče, kriminalitě a mzdové úrovni. Hradec Králové si nejlépe vedl v oblasti kvality sociální a zdravotní péče, která byla rozdělena do dvou kategorií. Nejvyšší příčky město dosáhlo v žebříčku sledujícím naději dožití u mužů, v tabulce žen obsadil třetí příčku. Úspěchem Hradce Králové byl rovněž šestý nejnižší počet násilných trestných činů přepočtený na 10 tisíc obyvatel. Více informací: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/Xxxx.xxxx?xx_xxxx0000&xx_xxxxxxxxxx00000
realizaci volnočasových aktivit vyvažuje na druhé straně nedostatek a cenová (ne)dostupnost bytového fondu. Tento aspekt má výrazný dopad do rozvoje sociální politiky města.
V souladu se zákonem o obcích, 128/2000 Sb., § 35, odst. 2 obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Rozvoj oblastí souvisejících s řešením tématu je ukotven v koncepčních materiálech, schválených volenými orgány města. Zejména jde o platné koncepce rozvoje sociálních a souvisejících služeb (tzv. komunitní plány), koncepce rozvoje prorodinné a proseniorské politiky města a koncepce prevence kriminality3. Naplňování cílů a opatření a aktualizace výše uvedených strategií jsou koordinovány Odborem sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové. Vedle toho vykonává uvedený odbor i související výkon agend v přenesené působnosti obecního úřadu.
Na královéhradeckou „sociální“ současnost zaměřenou na osoby řešící náročnou životní situaci související s nízkým zdrojem příjmů lze nahlížet jako na ucelený soubor tří základních segmentů, které tvoří pomoc občanům v rámci přenesené působnosti státní správy, dále pak aktivity spadající do samostatné působnosti obce a dále služby zajišťované privátním sektorem. V rámci činností, které jsou vykonávány v zastoupení státu, je zajišťováno zejména veřejné opatrovnictví, sociální práce a sociálně-právní ochrana dětí. Do samostatné působnosti obce pak spadá např. zpracování koncepcí, realizace aktivit směřujících k rozvoji prorodinné a proseniorské politiky a taktéž zajištění systému finanční podpory poskytovatelům sociálních služeb formou dotací. Privátní sektor pak zajišťuje bohatou síť sociálních a navazujících služeb. Nedílnou součástí souboru aktivit je také nutnost multidisciplinárního řešení problematiky dostupného bydlení, které přesahuje kompetence svěřené odboru sociálních věcí a zdravotnictví do gesce správy majetku města, ale též do gesce investiční.
3 xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxx/xx-00000/x0x00000
SOCIÁLNÍ PRÁCE NA OBECNÍM ÚŘADU
Sociální práce coby výkon přenesené působnosti státní správy na úrovni obcí s rozšířenou působností je v České republice, a tedy i v Hradci Králové zajišťována od roku 2012. Mezi klienty sociální práce na obci se řadí zletilé osoby v nepříznivé sociální situaci a osoby v hmotné nouzi4, které mají zájem svoji situaci aktivně řešit nebo tento zájem nemají, ale jsou v důsledku neřešené situace ohroženy na zdraví či životě5. Mimo jiné je tak sociální práce na obci určena i osobám ohroženým sociálním vyloučením, ohroženým rizikovým způsobem života, osobám bez přístřeší či s nejistým nebo neadekvátním bydlením, nezaměstnaným a osobám s materiálními problémy.
V rámci Magistrátu města Hradec Králové je vyčleněno pro výkon agendy sociální práce pět systemizovaných pozic sociálních pracovníků, dále pak s touto problematikou úzce souvisí jedna pozice terénního pracovníka v roli pracovníka v sociálních službách. V rámci agendy je realizována služba základního sociálního poradenství každému zájemci, a to ambulantní formou v úřadu či terénní formou v místě aktuálního pobytu klienta. Zásadní roli sociálního pracovníka vnímáme v aktivní a systematické depistáži, realizované ve spolupráci s dalšími subjekty i veřejností. Účinnost depistáže je nezastupitelná především v hraničních situacích, kdy dokáže včas napomoci klientům, kteří se ocitají bez finančních prostředků a jsou bezprostředně ohroženi na zdraví či životě, často i díky souvisejícím komplikacím, např. zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Jako příklad dobré praxe Hradce Králové lze v této souvislosti uvést činnost inovativní struktury kolegia sociálních pracovníků odboru sociálních věcí a zdravotnictví a královéhradeckého domova se zvláštním režimem, které vede k posilování role sociálních pracovníků magistrátu města v koordinaci služeb na území obce s rozšířenou působností6. Cíle kolegia jsou definovány ve statusu jako snaha o organizaci a naplňování vzájemné spolupráce a koordinaci činností při zajištění potřebné podpory klientům
– žadatelům o poskytnutí pobytové sociální služby, u kterých ještě nebyly splněny podmínky pro jejich poskytnutí, ale je zřejmé, že jsou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc a podporu prostřednictvím sociální práce při zajištění terénních sociálních služeb a koordinací všech aktivit, aby nebyly ohroženy sociálním vyloučením, případně
4 Dle § 3 písm. B) zákona č. 108/2006 S., o sociálních službách a dle § 1 a § 2 zákona č. 111/2006 Sb., o hmotné nouzi
5 Dle § 92 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
6 Což je mj. konkrétní naplňování opatření 5.3.4 střednědobého plánu rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové na období 2016–2018 (Xxxxxxx & Xxxxxxxxxx, 2016)
ohroženy na životě nebo vážně na zdraví. Dále se kolegium zaměřuje na zajištění potřebné pomoci a podpory klientů sociální práce, kteří jsou v péči sociálních pracovníků obecního úřadu, přičemž z nepříznivé sociální situace klientů již vyplývá potřeba zajištění pobytové sociální služby. Kolegium se schází dle potřeby několikrát do roka, koordinaci setkání včetně zhotovení zápisů jednání zajišťuje odbor sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města. Faktickou náplní kolegia je realizace sociální práce včetně depistáže (Lusková & Xxxxxxx, 2018). V období 2018–2020 byla řešena pomoc 80 konkrétním seniorům.
Vlastní sociální práce má za cíl dosáhnout stanovených cílů v individuálním plánu s konkrétním klientem. Na rozdíl od agendy sociálně-právní ochrany dětí, která má povinnost danou vyhláškou MPSV ČR č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zpracovávat a naplňovat standardy kvality, takováto povinnost není aktuálně vyžadována na úseku sociální práce. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové proto inicioval vznik interních standardů pro danou agendu, a to již v roce 2014 (Xxxxxxx, Kotrčová, & Kotala, 2016). S odstupem času lze konstatovat, že se standardy kvality sociální práce, jejichž naplňování je vyžadováno vnitřními předpisy úřadu, staly nedílnou součástí a praktickým pomocníkem sociálních pracovníků. Na straně jedné jsou totiž transparentním a čitelným přehledem činností určeným pro klienty, resp. širokou veřejnost7, dále pak jsou oporou pro sociální pracovníky, neboť stanovují povinnosti a také meze vyžadovaných činností. Nedílnou a praktickou součástí standardů je též upřesnění činností v rámci rizikových (nouzových) situací, které mohou v rámci realizace sociální práce nastat. Standardy sociální práce považujeme za důležitou součást posilování jistoty v rámci výkonu sociální práce. Zcela zásadní význam mají standardy pro nově nastupující kolegy, kteří se mohou v rámci procesu adaptace seznámit s podstatou agendy v ucelené podobě8.
Následující tabulka 1 přibližuje přehled cílových skupin a počet dlouhodobých klientů řešených v rámci sociální práce, a to jednak klientů, s nimiž byla zahájená práce v roce 2019 a tato práce nebyla v daném roce ukončena (1. sloupec), a dále nových klientů, s nimiž byla zahájena sociální práce v roce 2020 a nebyla v daném roce ukončena (2. sloupec). Z výsledků vyplývá, že k 11.2.2021 spadá do hlavní skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením
7 Standardy kvality sociální práce Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové: Místní a časová dostupnost, Prostředí a podmínky, Přijetí oznámení, Posouzení naléhavosti a přidělení případu, Jednání, vyhodnocování a individuální plán výkonu práce, Prevence, Dokumentace o výkonu agendy sociální práce, Kontrola případu, Rizikové a nouzové situace, Informovanost o agendě sociální práce, Personální zabezpečení, Přijímání a zaškolování, Profesní rozvoj zaměstnanců, Podávání a vyřizování stížností.
8 Viz xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx-xxxxx-xxx-xxxxxxx/x-00000/x0x00000
a osob bez přístřeší (s nejistým či neadekvátním bydlením) z celkového počtu 339 klientů cca 55 %, resp. 185 klientů. Je třeba poznamenat, že u každého klienta je uvedena hlavní cílová skupina, přičemž existují případy, kdy dochází ke kumulaci obtížných situací (např. osoba bez přístřeší + zdravotní postižení + oběť trestné činnosti apod.).
Tabulka 1: Přehled cílových skupin a počet dlouhodobých klientů řešených v rámci sociální práce, zdroj vlastní
Hlavní cílová skupina aktuálních průběžně řešených klientů sociální práce | Klienti vedení v roce 2019, neukončení v roce 2020 | Klienti zahájení v roce 2020, neukončení v roce 2021 |
imigranti | 0 | 1 |
nezaměstnaní a osoby s materiálními problémy | 1 | 1 |
oběti agrese, trestné činnosti a domácího násilí | 3 | 7 |
osoby bez přístřeší nebo s nejistým či neadekvátním bydlením | 28 | 34 |
osoby ohrožené rizikovým způsobem života | 1 | 3 |
osoby ohrožené sociálním vyloučením | 82 | 41 |
osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby | 3 | 4 |
osoby s různým stupněm omezení svéprávnosti | 6 | 3 |
osoby se zdravotním postižením nebo duševním onemocněním | 57 | 20 |
rodiny s dětmi | 2 | 1 |
další skupiny osob neuvedené výše | 31 | 10 |
CELKEM | 339 | |
Za mimořádně problematickou cílovou skupinu z hlediska výkonu sociální práce považujeme osoby bez domova s těžkým zdravotním postižením, např. osoby imobilní, bez kompetencí k samostatnému bydlení, které nejsou motivovány k řešení vlastní nepříznivé situace, odmítají jakoukoli péči sociální či zdravotní a vyžadují zcela individuální postupy. Výjimečné postavení mezi klienty sociální práce mají též osoby s omezením svéprávnosti, zvláště pak v případech, kdy je opatrovníkem ustaveno město, resp. konkrétní veřejný opatrovník – zaměstnanec úřadu. Lze konstatovat, že se po zkušenostech z minulých let neosvědčila kumulace pozic veřejného opatrovníka a sociálního pracovníka, neboť každý z nich může ke klientovi přistupovat z odlišného úhlu a hájit tak např. jeho práva, spravovat majetek a napomáhat mu v cestě k seberealizaci. Závažné případy, které sociální pracovníci řeší, dále spadají do oblasti zanedbané péče o klienty většinou ze strany rodinných příslušníků, ev. opatrovníků z řad širší rodiny. Není výjimkou i snaha o poškození práv klientů (např. s cílem získat majetek dotyčné osoby (nejčastěji byt)
a docílit umístění dané osoby v jiném, např. rezidenčním zařízení). Obhajoba oprávněných práv a zájmů klientů tak musí být ve výjimečných případech řešena i ve spolupráci s orgány činnými v trestním řízení.
V této souvislosti je třeba připomenout mimořádný tlak na konkrétní sociální pracovníky obecního úřadu, kteří čelí denně těžkým výzvám a jsou konfrontováni s krizovými situacemi, přičemž jsou na ně kladeny významné nároky, např. v souvislosti se zjišťováním aktuální situace klienta, který si svými rozhodnutími (např. v souvislosti s duševní poruchou) může způsobit závažnou újmu a je třeba v jeho zájmu iniciovat přiměřené omezení svéprávnosti. Je proto nezbytné věnovat úsilí průběžnému posilování týmové spolupráce na tomto úseku, což se v případě odboru sociálních věcí a zdravotnictví královéhradeckého magistrátu města daří realizovat (Xxxxxxx M. , 2018).
Jedním ze základních pilířů pomoci občanům v obtížné finanční situaci je co nejrychlejší zajištění dávek sociální péče, zejména pak dávek hmotné nouze9. Vyplácením tohoto typu dávek byly v minulosti pověřeny obce v přenesené působnosti pověřeného obecního úřadu, od roku 2012 je tato kompetence svěřena místně příslušným Úřadům práce, resp. Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, které Úřady práce přímo zřizuje. Lze konstatovat, že výkon sociální práce na obecních úřadech je s dávkami hmotné nouze velmi úzce provázán a na základě získaných zkušeností z praxe se dnes jeví tehdejší rozhodnutí o delimitaci všech dávkových agend včetně úseku hmotné nouze mimo obecní úřady, kde začala v téže době vznikat agenda sociální práce, z hlediska efektivity konkrétní pomoci klientům v obtížné finanční situaci jako velmi diskutabilní.
9 xxxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxx/xx/xxxxxxxx-xxxxxxxx
ROZVOJ DOSTUPNÉHO BYDLENÍ
Uspokojování potřeb bydlení je povinností obce v samostatné působnosti dle zákona o obcích10, přičemž normou národní (platné) koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025 (2015) je bydlení v bytě (nikoli na ubytovnách či jinde). Rozvoj dostupného bydlení lze považovat za nástroj pro řešení problematiky snižování počtu obyvatel obce a problematiky krytí požadavků na trhu práce. Dostupné bydlení je však také efektivním nástrojem sociální práce, který vede prokazatelně k sociální změně (Xxxxxxx, Klapal, & Kotala, 2017). Rozvoj obecního nájemního bydlení má významný potenciál pro více cílových skupin, primárně pro nízkopříjmové skupiny, ať jde o seniory, osoby se zdravotním postižením nebo osoby na počátku profesní kariéry či osoby řešící mimořádně nepříznivou situaci, např. domácí násilí, závislosti apod. Současně je třeba připomenout zásadní pravomoc samosprávy, tedy že na bydlení není právní nárok. V rámci přípravy koncepce rozvoje bydlení byla v Hradci Králové definována v roce 2019 následující vize dostupného bydlení11:
VIZE DOSTUPNÉHO BYDLENÍ |
▪ jsou rozšířeny kapacity bydlení na území města, zahrnují nájemní, ev. družstevní bytový fond města, ▪ je udržován a postupně modernizován stávající bytový fond města, ▪ je vytvořeno segmentové prostupné sociální bydlení, které kapacitně zachycuje všechny cílové skupiny a v rámci něho jsou využívány dostupné dotační tituly12, ▪ je zajištěna multidisciplinární spolupráce sociálních služeb, sociální práce obce a dalších organizací, která umožňuje pružně reagující systém sociálního bydlení města. Tím jsou zabezpečeny definice rolí, činností a odpovědností aktérů a spolupráce na řešení nepříznivé sociální situace klientů spojené s bydlením v souladu s jejich potřebami a kompetencemi. |
10 Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 35, odst. 2 má obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu povinna pečovat v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení (…).
11 Finální verze královéhradecké koncepce rozvoje bydlení se sociálním aspektem je obsahem druhé části této publikace.
12 V návaznosti na rozšířené kapacity bydlení jsou aktuálně na úrovni komunitního plánování i komise rady města diskutovány podmínky možné realizace pilotní etapy projektu „first housing“,
Město Hradec Králové v současné době disponuje cca 720 byty zvláštního určení určenými pro starobní důchodce, osoby se zdravotním postižením (II. a III. stupněm invalidního důchodu)13. Aktuálně je nastaveno nájemné na 30 Kč/m2/měsíc, což umožňuje bydlení i pro klienty sociální práce s velmi nízkými příjmy. Část uvedeného bytového fondu (120 bytů) je vyčleněno pro osoby s těžkou vadu nosného nebo pohybového aparátu nebo pro občany úplně či prakticky nevidomé, ev. pro zákonné zástupce takto zdravotně postiženého dítěte, který o dítě řádně pečuje14.
Poptávka po tomto typu bytů pro seniory a osoby se zdravotním postižením významně převyšuje nabídku, předpokládá se postupné navyšování nájemného na konečných 60 Kč/m2/měsíc (tedy k hornímu limitu uváděnému koncepcí sociálního bydlení15), a to zejména s ohledem na nutné udržování a správu bytového fondu. Na tomto místě je nutné zdůraznit nutnost zabezpečení toku finančních prostředků z výběru nájemného zpět do údržby bytů.
Specifickým segmentem v Hradci Králové je zajištění provozu městské ubytovny, kde je nastavena taktéž obligatorní sociální práce. Ubytovna je určena rodinám s dětmi, manželským párům nebo registrovaným partnerským párům či jednotlivcům, kteří se nacházejí v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Jejím cílem je zajistit těmto osobám rychlé řešení nepříznivé sociální situace spojené se ztrátou bydlení a dále jim poskytnout prostřednictvím individuální sociální práce pomoc a podporu, aby do budoucna splňovaly podmínky pro ubytování ve standardním bydlení. Ubytování na ubytovně je možné jen při aktivní spolupráci žadatele se sociálním pracovníkem města a je jedním z dílčích opatření, které je zaměřeno na odstranění příčin vedoucích ke ztrátě bydlení. Žadatel musí splňovat podmínku plnoletosti, trvalého pobytu v Hradci Králové nejméně jeden rok, nesmí být dlužníkem města. Významnou pomocí pro bezproblémový chod ubytovny je 24hodinová služba vrátnice a nastavení vnitřního řádu, např. s ohledem na omezení návštěv. Tato opatření směřují jednak k prevenci nežádoucích jevů (resp. prevenci kriminality) a také zvyšují ochranu samotných klientů před rizikovými vztahy. Ubytovna splňuje podmínky pro schválení doplatku na bydlení v rámci hmotné nouze pro ubytované klienty, kterými jsou zástupci všech cílových skupin – opatrovanci, matky s dětmi, senioři, rodiny s dětmi, osoby bez přístřeší apod., ve všech případech je základním parametrem motivace a aktivita klientů řešit vlastní nepříznivou situaci. To
13 Žadatelem o tento druh bytu se může stát i odchovanec dětského domova s trvalým pobytem na území Hradce Králové, odchovanec blízkého Dětského domova v Nechanicích nebo osoba opouštějící pěstounskou péči. Také v těchto případech se jedná vesměs o osoby v obtížné finanční situaci.
14 Viz xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx-xxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx/x-00000/x0x00000
15 Tržní nájemné se v Hradci Králové pohybuje cca 200Kč na m2/měsíc a více.
se týká i řešení dluhů vůči městu Hradec Králové a jeho organizací16. Není bez zajímavosti, že pracovní skupina, která je pověřena radou města zajišťováním výběru ubytovaných, je složena ze zástupců odboru sociálních věcí a zdravotnictví, odboru správy majetku města, městské policie, státní policie a úřadu práce zodpovídajícího za úsek dávek hmotné nouze. Pracovní skupina může posoudit i návrh na výjimečné přidělení bytové jednotky, např. v případě, že dotyčný nesplňuje podmínku trvalého pobytu ve městě, avšak ve městě se dlouhodobě zdržuje a je motivován k řešení své nepříznivé situace.
Aktuálně je zdrojem příjmů klientů sociální práce ubytovaných na městské ubytovně invalidní důchod (9x) – z toho 2x přivýdělek v chráněné dílně, starobní důchod (8x), zaměstnání (8x), mateřská dovolená (2x). Mezi ubytovanými tak je aktuálně 10 žadatelů o byt zvláštního určení, ve zbývajících případech jde o neúspěšné žadatele o městský byt (např. vychovávající nezletilé dítě, žadatele v insolvenci, bývalé chovance dětského domova a opatrovance omezené ve svéprávnosti. Prakticky lze konstatovat, že většina žadatelů má kompetence k samostatnému bydlení, zvládá řešit svoji finanční situaci a mohla by se posunout do vyšší úrovně sociálního bydlení – kdyby však bylo k dispozici. Je totiž zřejmé, že by se ubytovna neměla stát konečným řešením, ale přechodnou fází k získání sociálního bydlení. V současné době bohužel v Hradci Králové není vyčleněn žádný bytový fond v režimu sociálního bydlení pro jednotlivce či rodiny, mající kompetence k samostatnému bydlení, ani pro specifické cílové skupiny, např. pro osoby s poruchou autistického spektra, psychiatrickou diagnózou či mentálním postižením.
Mimo výše uvedených 720 městských bytů, jejichž obsazováním se zabývá odbor sociálních věcí a zdravotnictví, město disponuje dalšími přibližně 630 nájemními byty, v nichž je zakomponováno i 133 tzv. startovacích bytů pro mladé lidi na počátku profesní kariéry, kteří nedosáhli věku 32 let, mají ve městě trvalý pobyt nebo jsou zde zaměstnáni a nevlastní byt ani jinou nemovitost určenou k bydlení. V případě vyhlášení výběrového řízení na několik desítek startovacích bytů tak nebývá výjimkou i řešení více než tisícovky zájemců. Celkový aktuální počet bytů v majetku města tak je možné považovat za zcela nedostatečný. Lze doložit17, že ještě v roce 2001 bylo obydleno
11.113 městských nájemních bytů, dalších 11.879 družstevních bytů a dalších 2.264 ostatních, např. služebních bytů, přičemž ostatních 12.527 bytů bylo využíváno v osobním vlastnictví. Městský bytový fond byl v uplynulém
16 Za dlužníka se v Hradci Králové nepovažuje fyzická nebo právnická osoba, která svůj splatný závazek uznala co do důvodu a výše, o jeho úhradě uzavřela dohodu o splátkách dluhu a tuto dohodu řádně a včas plní (viz Pokyn tajemnice Magistrátu města Hradec Králové 7/2013 – Postup při prověřování dlužníků).
17 Základní principy koncepce bytové politiky schválené zastupitelstvem města Hradec Králové usnesením ZM/2003/416
dne 25.11.2003
období rozhodnutím volených orgánů města v rámci několika etap privatizován, přičemž město dnes disponuje pouze 1354 nájemními byty. Nová bytová výstavba ve městě je v současné době primárně realizována formou developerských projektů. V rámci posílení dostupnosti bydlení se navrhuje mimo jiné zajistit při vyjednávání s developery ve věci prodeje městských pozemků získání určitého počtu bytů do majetku města, a to v režimu sociálního bydlení (Zapadlová & Kotala, 2019). Budoucí rozvoj dostupného bydlení souvisí úzce s možnostmi využití finančních prostředků z vnějších zdrojů. Jistou nadějí na částečné zlepšení situace je právě realizovaný projekt spočívající v celkové rekonstrukci jednoho bytového domu, kde v průběhu roku 2021 vznikne 11 nájemních bytů v režimu sociálního bydlení pro rodiny s dětmi. Realizace projektu byla podpořena z prostředků IROP ve výši 21,4 mil. Kč, přičemž město přispěje k realizaci projektu 2 mil. Kč. Předpokládá se, že příležitost získat byt v tomto objektu dostanou v první řadě stabilizovaní klienti sociální práce využívající městskou ubytovnu.
Ve fázi zpracování projektové dokumentace je příprava výstavby nového objektu se 40 byty zvláštního určení pro seniory a osoby se zdravotním postižením, přičemž přízemí objektu bude vyčleněno pro kapacity chráněného bydlení a dále denní stacionář s integrovaným střediskem osobní hygieny. Realizace tohoto projektu „Harmonie III“, jehož plánovaný rozpočet dosahuje aktuálně 320.000.000 Kč, je připravována jako součást ITI18 – viz obrázek v Příloze 2.
V oblasti rozvoje dostupného bydlení lze nalézt několik obecně platných rizik. Z hlediska ukotvení celé oblasti jde o absenci zákona o sociálním bydlení a související riziko nesystémových kroků na úrovni samospráv, které jsou nuceny oblast řešit. Z hlediska materiálního je to zřejmý nedostatek obecních/ družstevních bytů (resp. financí na výstavbu, tedy dotačních výzev a dalších příležitostí k získání finančních prostředků pro obce z vnějších zdrojů). Z hlediska konkrétní sociální práce s klienty a rozhodování volených orgánů samosprávy může být rizikem nedůslednost v dodržování předem nastavených pravidel (např. schvalování výjimek mimo systém). Příležitostí je jistě systémová snaha zvyšovat kapacity dostupného bydlení, čímž bude řešena i problematika bydlení sociálního. Z hlediska dostupnosti bydlení je třeba upozornit též na početné skupiny obyvatel, které nedosahují nadprůměrných příjmů, např. standardních funkčních rodin s dětmi se zaměstnanými rodiči, kteří se ocitají „na hraně“ nepříznivé finanční situace a stačí málo, aby spadli do problematiky dluhů a exekucí, odkud je návrat do původního stavu velmi složitý.
18 ITI – Integrated Territorial Investments (Integrovaná územní investice Hradecko pardubické aglomerace), více viz
xxxx://xxx.xxxxxx.xxxxxxxxx.xx/
Obecně je možno považovat rozvoj dostupného bydlení za důležitou výzvu pro město Hradec Králové s cílem zajistit navýšení bytového fondu a jeho využití pro sociální účely zejména pro nízkopříjmové cílové skupiny obyvatel, omezit prodeje či pronájmy městských pozemků určených k bytové výstavbě, zajistit průběžnou revitalizaci stávajícího bytového fondu a současně zajistit nutný rozvoj pobytových a terénních sociálních služeb.
PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
Současná podpora občanů v obtížné finanční situaci by nebyla možná bez efektivního systému plánování rozvoje sociálních služeb. Otevřený proces v rozhodování, postavený na zapojení veřejnosti, tzv. komunitní plánování, je v Hradci Králové prakticky realizován od roku 2003, kdy byl rozjezd procesu podpořen z grantového programu Královéhradeckého kraje, následně pak též ze strukturálních fondů Evropské unie. V tříletých periodách jsou od té doby aktivně zjišťovány potřeby osob v území a hledány možnosti uspokojování těchto potřeb s využitím dostupných zdrojů. V období 2003–2020 postupně vzniklo šest rozvojových dokumentů sociálně zdravotní oblasti. Aktuální 6. plán sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové tak je základním pilířem strategického rozvoje sociálně zdravotní oblasti Hradce Králové (Xxxxxxx, Pospíšilová, & Xxxxxxxxxx, 2019), v přípravě je v současné době již 7. plán, který bude zaměřen na období 2022–2024. Naplňování cílů a opatření komunitního plánu je implementováno do hlavního koncepčního dokumentu – Strategického plánu rozvoje města19. Jak vyplývá z následujícího diagramu, je komunitní plánování úzce provázáno s dalšími koncepčními dokumenty, jejichž vznik, aktualizaci a naplňování koordinuje odbor sociálních věcí a zdravotnictví.
19 Součástí strategického plánu rozvoje města je též vize sociální oblasti a zdraví obyvatel, v níž je mimo jiné uvedeno, že Hradec Králové je v roce 2020 bezpečné město se zajištěnými sociálními a zdravotními službami: s vysokou úrovní prevence a služeb založených na spolupráci zadavatelů, uživatelů a poskytovatelů, s komplexním a spravedlivým systémem zdravotní péče a sociálních služeb, se vstřícným přístupem k seniorům, zdravotně postiženým, rodinám s dětmi, osobám v nouzi, osobám se závislostmi, cizincům, etnikům a národnostním menšinám.
Obrázek 1: Koncepce, jejichž vznik, naplňování a aktualizace jsou koordinovány odborem sociálních věcí a zdravotnictví, a které jsou provázány se strategickým plánem rozvoje města, zdroj vlastní20
Koncepce
prorodinné politiky
Koncepce
stárnutí
Strategický
plán rozvoje města
Koncepce
prevence kriminality
Koncepce rozvoje
sociálních a souvisejících služeb
Koncepce rozvoje
bydlení
(v přípravě)
Strukturu komunitního plánování v Hradci Králové tvoří čtyři pracovní skupiny zaměřené na sociální služby pro rodiny s dětmi a mládež, na seniory, osoby se zdravotním postižením a na menšiny a osoby v obtížných životních situacích. Aktuálně je diskutován vznik páté průnikové pracovní skupiny pro rozvoj sociálního bydlení. V případě, že se činnost této páté skupiny osvědčí, výrazně se tak uvolní prostor všech zbylých skupin pro řešení aktuálních problémů z jednotlivých oblastí. Pracovní skupiny komunitního plánování jsou praktickým poradním orgánem komise rady města sociální, zdravotní a rodinné politiky. Jejich prostřednictvím je tak zajištěn přímý kontakt poskytovatelů a uživatelů služeb s vedením města.
20 V období mezi dokončením tohoto textu a jeho vydáním v edici odboru sociálních věcí a zdravotnictví došlo ke schválení koncepce rozvoje bydlení a taktéž koncepce prorodinné politiky a politiky aktivního a zdravého stárnutí v Hradci Králové na období 2021 – 2025, která propojuje prorodinnou a proseniorskou oblast rozvoje města.
Obrázek 2: Struktura komunitního plánování v Hradci Králové, zdroj vlastní
volený orgán města
a jeho volený poradní orgán
•Rada města
•Komise rady města
•Koordinační skupina komunitního plánování (vedoucí pracovních skupin a zástupci odboru magistrátu)
•pracovní skupina senioři
•pracovní skupina osoby se zdravotním postižením zadavatelé, •pracovní skupina rodiny s dětmi a mládež
poskytovatelé, •pracovní skupina menšiny a osoby v obtížných životních situacích uživatelé
Z pohledu tématu práce je prioritní pracovní skupina Menšiny a osoby v obtížných životních situacích, kterou tvoří členové 19 poskytovatelů21. Skupina se schází zpravidla jednou měsíčně a v roce 2020 řešila např. tato témata: průběžné vyhodnocování plnění cílů a opatření komunitního plánu, aktualizaci místní sítě sociálních služeb, sociální bydlení, podklady pro aktualizaci koncepce prorodinnou a proseniorskou politiky města, tlumočnictví pro cizince, aktuální situaci poskytovatelů sociálních služeb v době šíření covid-19 a další. Pro následující období 2021 se hodlá tato skupina hlouběji zabývat např. povinnostmi aktérů mezioborové spolupráce v oblasti sociálního začleňování, novinkami v oblasti hmotné nouze a insolvencí ve spojení s nově připravovanou legislativou, oblastí sociální práce s lidmi ohroženými chudobou.
Rozvoj uvedené oblasti je dále podporován též aktivitami souvisejícími se zapojením statutárního města Hradec Králové do projektu Královéhradeckého kraje Rozvoj regionálního partnerství v sociální oblasti na území
21 Aufori, o.p.s., Diecézní katolická charita Hradec Králové – Poradna pro cizince a uprchlíky, Fakultní nemocnice Hradec Králové – oddělení sociální péče, Laxus z.ú., Magistrát města Hradec Králové, Městská policie Hradec Králové, NOMIA, z.ú., Oblastní charita Hradec Králové – Domov pro matky s dětmi, Dům Matky Terezy, Intervenční centrum, Poradna pro lidi v tísni, Občanské poradenské středisko, o.p.s., Péče o duševní zdraví, z.s. Probační a mediační služba Hradec Králové, PROSTOR PRO,
o.p.s. Reforma péče o duševní zdraví, Regionální ukrajinský spolek ve východních Čechách, Salinger, z.s., Speciální základní škola a Praktická škola Hradec Králové, Univerzita Hradec Králové, Úřad práce (2020)
Královéhradeckého kraje II, který je podpořen z prostředků Operačního programu Zaměstnanost, prioritní osa OPZ:
2 – Sociální začleňování a boj s chudobou22.
Lze konstatovat, že komunitní plánování v Hradci Králové podporuje významným způsobem dialog a spolupráci mezi obyvateli, resp. uživateli a poskytovateli služeb a zvyšuje pocit příslušnosti k dané komunitě. Přestože pracovní skupiny nemají rozhodovací pravomoci např. v oblasti dotační politiky města, daří se do nich zapojovat stále více i politické představitele města, kteří tak mají možnost být u zrodu nových projektů a získat „přímo z ulice“ nezbytné argumenty pro podporu realizace konkrétních aktivit. To se projevuje zejména v rámci aktuální tvorby koncepce dostupného bydlení.
FINANCOVÁNÍ PROVOZU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB FORMOU
ÚČELOVÝCH DOTACÍ
Město Hradec Králové má povinnost dle § 92 a § 94 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění, jako obec s rozšířenou působností mimo jiné koordinovat poskytování sociálních služeb a spolupracovat s krajem při určování sítě sociálních služeb na území kraje, informovat ho o kapacitě sociálních služeb, které jsou nezbytné pro zajištění potřeb osob na území obce a spoluvytvářet podmínky pro zajištění potřeb těchto osob. Na území města Hradce Králové je dlouhodobě vytvořena široká síť sociálního poradenství, služeb sociální péče a služeb sociální prevence dle jednotlivých ustanovení zákona o sociálních službách. Největší zastoupení mezi poskytovateli sociálních služeb na území města mají nestátní neziskové organizace, příp. krajské příspěvkové organizace. Město přispívá k zajištění dostupnosti sociálních služeb primárně formou finanční podpory, tj. poskytováním dotací
22 Projekt je realizován v období od 1.9.2019 do 30.6.2022 a podporuje aktivity zaměřené na navázání či prohlubování regionálních partnerství v oblasti sociálních služeb a na podporu procesu plánování sociálních služeb na území Královéhradeckého kraje. Cílem projektu je zajištění procesů plánování sociálních služeb, posílení řídící a zadavatelské funkce obcí, nastavení informačních aktivit a systému vyhodnocování potřeb, posílení koordinační role obcí v oblasti aktivit pro pečující osoby a podpoření obcí v roli koordinátora sociálního bydlení. Více informací: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx- regionalniho-partnerstvi-v-khk/ds-2856/p1=29558
z rozpočtu města. Systém podpory sociálních služeb posiluje jistotu poskytovatelů, kteří tvoří vedle sociálních pracovníků obce základní pilíř pomoci občanům v obtížných finančních situacích.
Město Hradec Králové do roku 2021 nezřizovalo registrované sociální služby, ale podporovalo výhradně privátní poskytovatele. V únoru 2021 se situace změnila, když zastupitelstvo města schválilo založení zapsaného ústavu Sociální služby města Hradec Králové, z. ú., který se stane provozovatelem odlehčovací služby, jejíž zázemí je aktuálně budováno „na zelené louce“ a předpokládá se jeho kolaudace v průběhu letošního roku.
Předpokladem pro dlouhodobě udržitelné financování sítě sociálních služeb je funkční nastavení spolupráce s Královéhradeckým krajem. Zjednodušené oblasti spolupráce města a kraje vystihuje následující obrázek. Vedle plánování a aktualizace sítě, kterým jsme se věnovali podrobněji v předcházející části, jde o přístup k datům poskytovatelů v rámci Krajského informačního systému sociálních služeb a navazujícímu společnému dokrývání stanovené vyrovnávací platby.
Obrázek 3: Spolupráce města Hradec Králové a Královéhradeckého kraje v rámci podpory poskytovatelů sociálních služeb. Zdroj vlastní
Základním kamenem pro udržení systému je zajištění dostatečného objemu finančních prostředků z rozpočtu státu, kraje a obcí. Zásadním problémem se jeví zejména rozdílný přístup obcí v regionu. Kraj proto obcím v regionu doporučil směřování 3 % jejich daňové výtěžnosti do sociální oblasti, což by zajistilo stabilitu systému financování
sociálních služeb. Hradec Králové v posledních 3 letech, resp. ve stávajícím volebním období, významně dorovnal dlouhotrvající deficit nárůstu objemu finančních prostředků do rozvoje sociálních služeb a této mety dosáhl právě v roce 2021, kdy do systému podpory sociálních služeb vložil ve formě dotací více než 51 milionů Kč, což odpovídá cca 2 milionům euro. Rozhodování volených orgánů o alokací financí do podpory poskytovatelů sociálních služeb je ovlivňováno též oprávněnými diskuzemi ve věci financování příbuzných oblastí (zejména kultury či sportu) s regionálním přesahem.
Město Hradec Králové v rámci dokumentu Systém podpory sociálních služeb pro občany města Hradec Králové (2017) schváleného usnesením zastupitelstva deklaruje připravenost podílet se určitým podílem na vyrovnávacích platbách registrovaných služeb zařazených do krajské sítě, pokud v případě konkrétních žadatelů o dotaci přistoupí k Pověření Královéhradeckého kraje k zajištění dostupnosti poskytování sociální služby zařazením do Sítě veřejně podporovaných sociálních služeb v Královéhradeckém kraji. Registrované sociální služby, které jsou obsahově nejblíže tématu tohoto příspěvku a které město Hradec Králové dle výše uvedených zásad dlouhodobě podporuje, jsou v následující tabulce barevně odlišeny.
Tabulka 2: Obvyklé podíly města Hradec Králové na kofinancování vyrovnávacích plateb registrovaných sociálních služeb, zdroj: Systém podpory sociálních služeb (2017)
Obvyklý podíl města HK na vyrovnávací platbě (v %) | Sociální služba (dle zákona č. 108/2006 Sb., o soc. službách) |
10 – 20 % | § 37 odborné sociální poradenství, § 42 průvodcovské a předčitatelské služby, § 43 podpora samostatného bydlení, § 54 raná péče, § 56 tlumočnické služby, § 57 azylové domy, § 59 kontaktní centra, § 61 nízkoprahová denní centra, § 63 noclehárny, § 65 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, § 67 sociálně terapeutické dílny, § 69 terénní programy |
15 – 25 % | § 39 osobní asistence, § 51 chráněné bydlení, § 60 krizová pomoc, § 62 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, § 66 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZP, § 70 sociální rehabilitace |
20 – 30 % | § 46 denní stacionáře |
25 – 35 % | § 41 tísňová péče, |
30 – 40 % | § 40 pečovatelská služba, § 44 odlehčovací služby, |
do 5% | § 60a intervenční centra či jiné služby, u kterých je v Síti KHK hlavním zadavatelem Královéhradecký kraj, příp. služby z Přehledu služeb KHK |
Aktuálně byla stanovena vyrovnávací platba poskytovatelům registrovaných sociálních služeb zařazených do sítě Královéhradeckého kraje s Pověřením k výkonu veřejné služby, k němuž přistoupilo statutární město Hradec Králové, na 216.553.670 Kč pro rok 2021 (cca 8.400.000 €), přičemž město Hradec Králové se na této částce podílí cca 21 % (46.000.000 Kč, resp. cca 1.780.000 €). K této částce lze dále přičíst dalších 5.528.000 Kč, které jsou rozdělovány formou dotací službám navazujícím (např. dopravní službě pro imobilní občany, mateřským centrům apod.), dále lze přičíst dalších cca 5.600.000 Kč, které jsou vyčleněny na dokrytí provozu městských jeslí pro děti do tří let věku23 a cca 1.400.000 Kč na dokrytí 24hodinového provozu vrátnice městské ubytovny. Celkem tedy město Hradec Králové do sociální oblasti směřuje v roce 2021 cca 58.520.000 Kč, což odpovídá přibližně 2.267.000 €.
Historicky první dotací z rozpočtu města Hradec Králové byl v roce 1991 příspěvek místní Oblastní charitě na provoz azylového domu ve výši 188.000 Kč. Je unikátní, že tento projekt je nepřetržitě podporován každý rok až do současné doby. Následující graf znázorňuje podporu azylového bydlení v Hradci Králové v období 1991–2021. Zelená plocha vyznačuje příspěvky Domovu pro matky s dětmi, modrá plocha pak příspěvky komplexu azylových služeb pro muže, které jsou od roku 2013 podporovány dle jednotlivých druhů sociálních služeb prostřednictvím více samostatných projektů. Výrazné výkyvy v objemu dotací v období 2005-2011 souvisí s čerpáním provozních prostředků z evropských dotací.
Graf 1: Přehled příspěvků z rozpočtu města Domovu pro matky s dětmi a Domu Matky Terezy, resp. středisku sociálních služeb
6000000
5000000
4000000
3000000
2000000
1000000
0
DMT komplex služeb DMT azylový dům DMT denní centrum DMT sociální rehabilitace DMT noclehárna DMD
Kč
pro lidi bez domova v období 1991-2020, zdroj vlastní
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
23 xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xx/. Z pohledu tématu lze poznamenat, že poplatky za pobyt v městských jeslích mohou být výrazně sníženy na základě individuálního posouzení finanční situace žadatele.
V roce 2021 byly uvedené projekty podpořeny v částkách dle následující tabulky:
Tabulka 3: Přehled sociálních služeb podporovaných z rozpočtu města Hradce Králové, zaměřených primárně na pomoc osobám řešícím obtížnou finanční situaci, zdroj vlastní
Registrovaná sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb. | Poskytovatel | Vypočtená vyrovnávací platba 2021 (Kč) | Příspěvek z rozpočtu města 2021 (Kč) |
Azylové bydlení pro matky s dětmi | Oblastní charita Hradec Králové | 10.879.026 | 1.611.000 |
Azylové bydlení – středisko sociálních služeb pro lidi bez domova | Oblastní charita Hradec Králové | 4.663.125 | 688.000 |
Noclehárna – středisko sociálních služeb pro lidi bez domova | Oblastní charita Hradec Králové | 5.367.014 | 648.000 |
Nízkoprahové denní centrum – středisko sociálních služeb pro lidi bez domova | Oblastní charita Hradec Králové | 4.904.130 | 706.000 |
Sociální rehabilitace – středisko sociálních služeb pro lidi bez domova | Oblastní charita Hradec Králové | 3.257.919 | 474.000 |
CELKEM | 29.071.214 Kč cca 1.000.000 € | 4.127.000 Kč cca 160.000 € | |
Z pohledu našeho tématu je nutné upozornit na skutečnost, že projekt sociální rehabilitace Domu Matky Terezy zahrnuje též zásadní službu pro občany v obtížné finanční situaci, kterou je sociální šatník. Vedení Domu Matky Terezy účinně spolupracuje též s místním provozovatelem odpadového hospodářství, který realizuje sběr separovaného sběru včetně textilu.
Pro dokreslení systému financování sociální služby „azylové domy“ uvádíme, že tento typ služeb je z rozpočtu města podporován v roce 2021 ve výši cca 14,8 % vyrovnávací platby, což odpovídá spodní městem deklarované hranici podpory (15–20 %). Tento druh služby zajišťuje v Hradci Králové 22,76 pracovníků přímé péče pro cca 140 klientů, z nichž je přibližně 35 % občanů města. Noclehárna, podporovaná 12,07 % vyrovnávací platby, zajišťuje prostřednictvím 6,22 úvazků přímé péče služby pro 70 uživatelů, z nichž je pouze 30 % občanů města Hradce Králové. To je dáno zejména spádovostí východočeské metropole. Provoz denního centra zajišťuje 7,08 pracovníků pro 400 uživatelů, z toho opět pro 30 % obyvatel města. Dotace z rozpočtu města činí 14,3 % vyrovnávací platby. Službu sociální rehabilitace podporovanou 14,54 % finančních prostředků odpovídajícím vyrovnávací platbě, je pro
občany využívající středisko sociálních služeb pro lidi bez domova zajišťuje 4,2 pracovníků pro 50 klientů, z nichž je čtvrtina obyvatel Hradce Králové.
Mezi další registrované sociální služby určené primárně pro klienty v obtížné finanční situaci patří odborné poradny, které poskytují své služby zdarma. Na území města působí 9 registrovaných služeb odborných poraden, např. pro rodinné vztahy, oběti domácího násilí, pro osoby s různými druhy zdravotního postižení, pro osoby s chronickým duševním onemocněním nebo osoby ohrožené závislostmi. Z pohledu našeho tématu vybíráme dvě poradny, zaměřené obecně na osoby v krizové situaci bez omezení věku. V obou službách působí 6,15 pracovníků, kteří poskytují službu cca 1600 klientům ročně, z toho cca 70 % klientům z Hradce Králové. Podpora těchto služeb z rozpočtu města dosáhla v uvedeném období 13,43 % vyrovnávací platby.
Tabulka 4: Náklady na službu a příspěvek z rozpočtu města v roce 2021 pro Poradnu pro lidi v tísni a Občanskou poradnu, zdroj vlastní
Registrovaná sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb. | Poskytovatel | Vypočtená vyrovnávací platba 2021 (Kč) | Příspěvek z rozpočtu města 2021 (Kč) |
Poradna pro lidi v tísni | Oblastní charita Hradec Králové | 838.004 | 379.000 |
Občanská poradna Hradec Králové | Občanské poradenské středisko, o.p.s. | 1.676.008 | 219.000 |
CELKEM | 2.514.012 Kč cca 97.000 € | 598.000 Kč cca 23.000 € | |
Z následujícího grafu vyplývá, že Poradna pro lidi v tísni patří mezi stabilně podporované sociální služby s rostoucí mírou podpory, jejíž aktuální výše se pohybuje na hraně 400.000 Kč ročně. Stabilně je podporována již od roku 2001 taktéž služba Občanské poradny.
250000
450000
400000
200000
150000
350000
300000
250000
200000
100000
150000
50000
100000
50000
0 0
OPS PLT
Kč
Kč
Graf 2: Vývoj finanční podpory z rozpočtu města Hradec Králové Občanské poradny (OPS) a Poradny pro lidi v tísni (PLT), zdroj vlastní
V rámci navazujících služeb na registrované sociální služby upozorňujeme zejména na Potravinovou banku24, jejíž služby jsou využívány též ve výjimečných případech v rámci výkonu sociální práce na obci, primárně však tyto služby navázané na místní poskytovatelé azylových zařízení. Potravinová banka v roce 2020 zajistila distribuci 165 tun potravin a pomohla tak významně v řešení životní situace občanů v obtížné finanční situaci25.
V rámci řešení tématu je na místě připomenout tradiční, mimořádně úspěšnou akci – Letní rekreačně výchovný tábor pro děti ze sociálně slabého rodinného prostředí26. Tato akce probíhá každoročně již od roku 2007 v koordinaci odboru sociálních věcí a zdravotnictví královéhradeckého magistrátu města, v úzké spolupráci s partnerem (2007- 2015 Salinger, z.s., od roku 2016 dosud Aufori, o.p.s.) a s finanční podporou města Hradec Králové. Tábor je zaměřený na smysluplné trávení volného času tří desítek dětí v obtížné rodinné situaci, kterou doprovází velmi často kritická finanční situace rodin. Tábor není jen rekreací, kterou si nemohou rodiče z ekonomických důvodů dovolit, ale i příležitostí k navázání nových vztahových zkušeností, potřebných pro optimální vývoj dětí. Realizační tým tvoří
24 xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/x-xxx/
25 xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/
26 xxxx://xxx.xxxxxx.xx/000-xxxxx-xxxxx-xxxxx-xxx-xxxxx-xxxx-xxxxx-xx-xxxxxxx-xxxxxxx
pracovníci splňující kvalifikaci pedagogických a sociálních pracovníků se zkušeností s prací s ohroženými dětmi. Děti, v některých případech s ohroženým psychosociálním vývojem, přitom prožívají důležité pocity jasně stanovených hranic chování. Přestože desetidenní pobyt nemůže změnit mnohaleté návyky, jsou výstupy akce prakticky využitelné v další sociální práci s rodinami na úseku sociálně-právní ochrany dětí27.
Tabulka 5: Příspěvek z rozpočtu města na vybrané navazující aktivity – provoz potravinové banky a realizace letního rekreačně výchovného tábora, zdroj vlastní
Navazující služba | Poskytovatel | Příspěvek z rozpočtu města 2021 (Kč / €) |
Potravinová banka | Potravinová banka, z.s. | 29.000 1.123 |
Letní tábor pro děti v obtížné rodinné situaci | Xxxxxx, o.p.s. | 167.000 6.471 |
PODPORA ROZVOJE SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURY V PODOBĚ KAPITÁLOVÝCH VÝDAJŮ
V rámci řešení nepříznivých situací cílové skupiny osob s nevyhovujícím bydlením je možno vyzvednout přístup města i v rámci výstavby či výkupu a rekonstrukce objektů. Na počátku milénia město vlastním nákladem a bez využití dotací z vnějších zdrojů rekonstruovalo objekt pro zázemí Domova pro matky s dětmi28 a vybudovalo nový objekt dnešního Domu Matky Terezy - střediska sociálních služeb pro lidi bez domova. Zanedlouho, v roce 2004, pak odkoupilo a rekonstruovalo objekt dnešní městské ubytovny, která má v systému nezastupitelnou úlohu.
27 V roce 2020 byl tábor zaměřený tematicky na čáry a kouzla, navštívilo jej i několik známých osobností, např. matematik a filantrop Xxxxx Xxxxxxx s partnerkou Xxxxx Xxxxxxxxxxxxxxxx, kteří se s dětmi věnovali oblastem rituálů, síly, odvahy a splněných přání, dále sportovec Xxxxx Xxxxxxx, díky němuž zažili táborníci skutečný triatlonový závod, nebo olympionik – judista Xxxxx Xxxxxxxx, který se zaměřil na výuku základních chvatů a na oblast sebekontroly.
28 xxxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxx-x-xxx-xxxxxxxx/xxxxxx-xxxxx-x-xxxxx-xxx-xxxxxx/
Aktuálně je v jednání možný převod bývalé ubytovny Fakultní nemocnice Hradec Králové na město (o kapacitě cca 140 ubytovacích jednotek, z nichž by mohlo po rekonstrukci a nutné změně územního plánu vzniknout cca 80 plnohodnotných bytových jednotek 2+kk), jejíž využití lze směřovat jak do segmentu ubytovacích kapacit pro osoby v obtížné finanční situaci, tak i do oblasti zkvalitnění zázemí pro provoz vybraných sociálních služeb, např. chráněného bydlení či denního stacionáře pro seniory.
Tabulka 6: Přehled hlavních investičních akcí do objektů sloužících cílové skupině osob v obtížné finanční situaci, zdroj vlastní
Typ akce | Typ prorodinné aktivity, která byla akcí podpořena | Období realizace akce | Finanční náklady (Kč) |
Rekonstrukce budovy | Domov pro matky s dětmi | 2001 – 2002 | 20 952 000 |
Výstavba nového objektu | Dům Matky Terezy - středisko sociálních služeb pro lidi bez domova | 2002 – 2003 | 30 679 000 |
Odkoupení a rekonstrukce objektu | Městská ubytovna | 2004 | 15 000 000 |
Celkem | 66.631.000 Kč cca 2.572.000 € | ||
DALŠÍ FORMY PODPORY
V rámci podpory občanům v obtížné finanční situaci má nezastupitelnou úlohu zlevněné jízdné v městské hromadné dopravě. V Hradci Králové mají nárok na zlevněné jízdné např. senioři, zejména pak senioři nad 70 let, ale i držitelé průkazu ZTP a ZTP/P, dárci krve či studenti. V období 2019–2020 byla na úrovni odboru sociálních věcí a zdravotnictví a vedení města řešena problematika občanů s duševním onemocněním, kteří mají v řadě případů nárok na invalidní důchod, avšak nejsou držiteli průkazu ZTP či ZTP/P. Z hlediska jejich závislosti na dávce invalidního důchodu jako jediném zdroji příjmů pak plná úhrada jízdného významně zatěžovala jejich rozpočet. Lze považovat
za úspěch, že se podařilo prosadit zlevněné jízdné i pro invalidní důchodce 3. stupně nezávisle na tom, zda jsou držiteli karty ZTP, ZTP/P29.
Z řady ostatních slevových projektů na území města Hradce Králové je vhodné upozornit na tzv. rodinné pasy a seniorpasy, zaměřené na cílové skupiny rodin s dětmi a seniorů30. Nezanedbatelnou oblastí podpory cílové skupiny osob v obtížné finanční situaci v Hradci Králové je pozornost věnovaná podpoře informovanosti. Město tak v rámci své edice Radnice vydává v elektronické i tištěné podobě v návaznosti na platný komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb i adresář sociálních služeb (2020), který je zdarma distribuován zainteresované veřejnosti, tedy zejména poskytovatelům sociálních služeb, ale též lékařům, okolním obcím a spolupracujícím institucím. Pro nejširší veřejnost města vydává tištěné letáky zpracované pro jednotlivé cílové skupiny. Vedle standardních cílových skupin jako jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, rodiny, děti a mládež jde o skupiny přímo související s naším tématem: Drogy, alkohol a jiné závislostí, Bydlení, Cizinci, Oběti násilí a trestné činnosti, Dluhy, ztráta zaměstnání a rizikový způsob života. Letáky obsahují veškeré dostupné kontakty, kde lze najít pomoc v řešení obtížné situace. V roce 2019 dále vznikl webový sociální portál města, který na jednom místě zahrnuje všechny dostupné informace z dané oblasti, a to jak problematiky sociální práce a sociálních služeb, tak i dávek hmotné nouze, podpory pečujících a obecně návody na řešení konkrétních životních situací31. V neposlední řadě město podporuje realizaci přímých setkání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb s širokou veřejností v podobě realizace zážitkového festivalu sociálních služeb, který v minulosti přivítal – a současně nenásilnou formou informoval o nabídce sociálních služeb ve městě - tisíce návštěvníků32. Tato tradiční akce byla plánována na rok 2020, z důvodů šíření virové nákazy však byla přesunuta na rok 2021.
29 xxxxx://xxx.xxxxx.xx/0/Xxxxxx/
30 xxxx://xxxx.xxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxxxxxx-xxxx.xxx, xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/
31 xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx-xxxxxx/
32 xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxx/x-00000/x0x00000
ZÁVĚR
Sociální situace občanů v nepříznivé finanční situaci v Hradci je z pohledu statutárního města Hradce Králové řešena prostřednictvím následujících nástrojů:
1. nastaveného funkčního výkonu agendy sociální práce na obci, která se opírá o naplňování standardů kvality sociální práce. Tyto standardy přitom nejsou vyžadovány platnou legislativou, avšak ukazuje se, že jde o efektivní prostředek k posilování profesionalizace a jistoty ve vztahu mezi klientem a sociálním pracovníkem úřadu;
2. dlouhodobě realizovanému komunitnímu plánování sociálních služeb, díky němuž známe aktuální potřeby a kapacity služeb v území. Systematické vyhodnocování realizace cílů a opatření tohoto koncepčního materiálu umožňuje vytčených cílů prakticky dosahovat;
3. bohaté sítě kvalitních poskytovatelů sociálních služeb, která zahrnuje i specifické služby pro občany v obtížné finanční situaci. Spolufinancování a rozvoj těchto služeb i celé sítě je systémově nastaven v rámci standardního dotačního řízení na principu dokrývání vyrovnávacích plateb v úzké spolupráci s Královéhradeckým krajem;
4. kapacitně omezenému městského bytového fondu se sníženým nájemným a dále prostřednictvím provozu městské ubytovny. Výběr ubytovaných, resp. nájemníků je provázán s obligatorní sociální prací a je zaměřen na posilování motivace klientů ke změně jejich nepříznivě sociální situace a dále na průběžné posuzování rozvoje kompetencí klientů k samostatnému bydlení;
5. podílu města na rozvoji infrastruktury daných služeb v podobě rekonstrukce či budování zázemí pro jejich provoz a dále ve finanční podpoře mimořádných aktivit navazujících na sociální služby, v podpoře cílených slev pro specifické skupiny obyvatel a posilování informovanosti široké veřejnosti.
Nelze přehlédnout, že je Hradec Králové opakovaně a dlouhodobě oceňován za nastavený systém rozvoje sociální oblasti na celostátní úrovni33. Za největší nedostatek z pohledu cílové skupiny osob v obtížné finanční situaci je možné na území města Hradec Králové považovat obtížně dostupné bydlení, zejména pak bydlení sociální, resp. městské nájemní bydlení či bydlení družstevní. Současné iniciativy odboru sociálních věcí a zdravotnictví jsou směřovány k pozitivnímu posunu v dané oblasti, přičemž odbor je připraven podílet se na tvorbě koncepce dostupného bydlení i na realizaci dílčích opatření, zejména v podobě nastavení výběru žadatelů dle předem stanovených kritérií. Zásadní, z hlediska finančního dopadu významná rozhodnutí související s navýšením kapacit městského bytového fondu a udržováním současného bytového fondu v souladu s pravidly řádného hospodáře jsou plně závislá na výsledcích jednání politické reprezentace. Za zásadní nedostatek lze v dané souvislosti považovat chybějící legislativní ukotvení problematiky sociálního bydlení.
33 xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx-xxxxx-x-xxxxxxxx-xxxxxxx/x-00000/x0x00000
LITERATURA
Adresář sociálních služeb 2020. Přehled sociálních a souvisejících služeb pro rodiny s dětmi, mládež, seniory, osoby se zdravotním postižením, menšiny a osoby v obtížných životních situacích (edice RADNICE: číslo 36. vyd.). (2020). Hradec Králové: statutární město Hradec Králové.
Xxxxxx, X., Xxxxxx, X., & Xxxxxxx, X. (2019). Prognóza vývoje obyvatelstva a SO ORP Hradec Králové na období 2018 – 2050. Praha: Univerzita Karlova, katedra demografie a geodemografie.
Koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025. (2015). 155. MPSV ČR.
Xxxxxxx, X., & Xxxxxxx, M. (2018). Účinná spolupráce sociálních pracovníků obecního úřadu a sociální služby Domov se zvláštním režimem. Listy sociální práce č. 15/2018, stránky 13-14.
Systém podpory sociálních služeb pro občany města Hradec Králové. (2017). statutární město Hradec Králové.
Xxxxxxx, X. (2018). Posilování týmu odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové. Květenská, D. (Eds.) Nové směry, trendy a inovace v sociální práci. Mezinárodní vědecká konference XV. Hradecké dny sociální práce 21.-22.9.2018 (stránky 97-104). Hradec Králové: Gaudeamus.
Xxxxxxx, X., & Xxxxxxxxxx, M. (2016). 5. plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové na období 2016 - 2018. Hradec Králové: statutární město Hradec Králové.
Xxxxxxx, M., Xxxxxx, X., & Kotala, X. (2017). Dostupné bydlení jako nástroj sociální práce vedoucí k sociální změně. V Z. P. Truhlářová (Editor), Sociální práce jako nástroj podpory sociální změny. Sborník vědeckých textů z mezinárodní vědecké konference XIV. Hradecké dny sociální práce 22.-23.9.2017 (stránky 137-142). Hradec Králové: Gaudeamus.
Xxxxxxx, X., Kotrčová, X., & Kotala, X. (2016). Standardizace sociální práce v podmínkách Magistrátu města Hradec Králové. V L. P. Xxxxxxxx (Editor), Sociální práce v nejisté době. Sborník z konference XII. Hradecké dny sociální práce 2.-3.10.2015 (stránky 432-437). Hradec Králové: Gaudeamus.
Xxxxxxx, X., Pospíšilová, X., & Xxxxxxxxxx, M. (2019). 6. plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové na období 2019 – 2021. Hradec Králové: statutární měto Hradec Králové.
Zapadlová , X., & Kotala, J. (2019). Analýza bytového fondu Hradec Králové. Načteno z xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxx-0/xx- 2863/archiv=0&p1=29558
ELEKTRONICKÉ ODKAZY (on line 20.2.2021)
▪ xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/Xxxx.xxxx?xx_xxxx0000&xx_xxxxxxxxxx00000
▪ xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxx/xx-00000/x0x00000
▪ xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx-xxxxx-xxx-xxxxxxx/x-00000/x0x00000
▪ xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx-xxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx/x-00000/x0x00000
▪ xxxx://xxx.xxxxxx.xxxxxxxxx.xx/
▪ xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-x-xxx/xx-0000/x0x00000
▪ xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxx/x-00000/x0x00000
▪ xxxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxx/xx/xxxxxxxx-xxxxxxxx
▪ xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/x-xxx/
▪ xxxx://xxx.xxxxxx.xx/000-xxxxx-xxxxx-xxxxx-xxx-xxxxx-xxxx-xxxxx-xx-xxxxxxx-xxxxxxx
▪ xxxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/xxxx-x-xxx-xxxxxxxx/xxxxxx-xxxxx-x-xxxxx-xxx-xxxxxx/
▪ xxxxx://xxx.xxxxx.xx/0/Xxxxxx/
▪ xxxx://xxxx.xxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxxxxxx-xxxx.xxx,
▪ xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx-xxxxxx/
▪ xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxx/x-00000/x0x00000
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ
TABULKY
Xxxxxxx 0, xxx. 10: Přehled cílových skupin a počet dlouhodobých klientů řešených v rámci sociální práce, zdroj vlastní
Xxxxxxx 0, xxx. 21: Obvyklé podíly města Hradec Králové na kofinancování vyrovnávacích plateb registrovaných sociálních služeb, zdroj: Systém podpory sociálních služeb pro občany města Hradec Králové 2017
Xxxxxxx 0, xxx. 23: Přehled sociálních služeb podporovaných z rozpočtu města Hradce Králové, zaměřených primárně na pomoc osobám řešícím obtížnou finanční situaci, zdroj vlastní
Xxxxxxx 0, xxx. 24: Náklady na službu a příspěvek z rozpočtu města v roce 2021 pro Poradnu pro lidi v tísni
a Občanskou poradnu, zdroj vlastní
Xxxxxxx 0, xxx. 26: Příspěvek z rozpočtu města na vybrané navazující aktivity – provoz potravinové banky
a realizace letního rekreačně výchovného tábora, zdroj vlastní
Xxxxxxx 0, xxx. 27: Přehled hlavních investičních akcí do objektů sloužících cílové skupině osob v obtížné finanční situaci, zdroj vlastní
OBRÁZKY
Obrázek 1, str. 17: Koncepce, jejichž vznik, naplňování a aktualizace jsou koordinovány odborem sociálních věcí a zdravotnictví, a které jsou provázány se strategickým plánem rozvoje města, zdroj vlastní
Obrázek 2, str. 18: Struktura komunitního plánování v Hradci Králové, zdroj vlastní
Obrázek 3, str. 20: Spolupráce města Hradec Králové a Královéhradeckého kraje v rámci podpory poskytovatelů sociálních služeb, zdroj vlastní
GRAFY
Graf 1, str. 22: Přehled příspěvků z rozpočtu města Domovu pro matky s dětmi a Domu Matky Terezy, resp.
středisku sociálních služeb pro lidi bez domova v období 1991-2021, zdroj vlastní
Graf 2, str. 25: Vývoj finanční podpory z rozpočtu města Hradec Králové Občanské poradny a Poradny pro
lidi v tísni, zdroj vlastní
FOTOPŘÍLOHA
2) Vizualizace projektového záměru výstavby objektu Harmonie III na místě bývalé koželužny Zdroj: statutární město Hradec Králové
Letní rekreačně výchovný tábor pro děti v obtížné rodinné situaci, 15. ročník (2020). Na první fotografii vzácný
host - judista Xxxxx Xxxxxxxx. Zdroj: Aufori, o.p.s.
ČÁST II – KONCEPCE ROZVOJE BYDLENÍ SE SOCIÁLNÍM
ASPEKTEM V HRADCI KRÁLOVÉ
PŘEDMLUVA
V průběhu prvního pololetí 2021 se výrazně změnilo pojetí problematiky rozvoje bydlení města Hradec Králové. Zejména došlo k eliminaci záměru rozvíjet tzv. prostupné bydlení (Housing Ready) a namísto toho se koncepce rozšířila díky iniciaci široké platformy zainteresovaných odborníků o tzv. oblast bydlení především (Housing First)34. Za výrazný úspěch lze považovat všeobecný koncensus a schválení strategie rozvoje bydlení volenými orgány města dne 28.6.2021 usnesením ZM/2021/1221. Přijetím tohoto dokumentu byly položeny základy úspěchu, kterým bude, jak pevně věřím, průběžné naplňování přijatých cílů a opatření, zejména pak v podobě systémového navyšování bytového fondu města, což je proces vyžadující nemalé finanční prostředky a mnohaleté úsilí přesahující hranice více volebních období. Koncepce rozvoje bydlení se sociálním aspektem, uvedená v samostatné části této publikace, je nadějí pro naplnění ambiciózní vize, která vede k zásadnímu pozitivnímu posunu v řešení obtížné životní situace mnoha občanů města. Tento strategický dokument provazuje oblast sociálně zdravotní, ale i oblast majetku města, městských investic a v neposlední řadě i oblast dotací. Jde o výsledek kvalitní týmové spolupráce řady odborníků v koordinaci odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Za všechny kolegy děkuji za dlouhodobé osobní úsilí o dokončení tohoto materiálu vedoucímu oddělení koncepcí a sociální péče - Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxx, MBA, za inspiraci a externí podporu pak Xxx. Xxxx Xxxxxxxx, řediteli Platformy pro sociální bydlení (xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxx).
PhDr. Xxxxx Xxxxxxx, MBA
Koncepce bydlení se sociálním aspektem je též samostatně k dispozici ve formátu pdf na sociálním portálu Hradce Králové: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx-xxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx/x-00000/x0x00000.
34 xxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxxx.xx/xx/xx-xx-xxxxxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxx-x-xx/xxxxxxxxx-xxxxxxx
„Domov - vždycky to budu opakovat - není prostor, ale proces. Tady se schovávám před deštěm a zimou, tady žiju, tady trávím svůj volný čas, tady se rodí moje rodina, tady ji tvořím léty, trpělivostí a tolerancí
a vůbec řadou kladných principů. Domov je bytost.“
1 ÚVOD
Xxxxxxxx Xxxxxxxx
Jak trefně uvádí X. Xxxxxxxx výše, bydlení není pouze záležitostí prostoru pro existenci, ale podmínkou pro tvorbu
„domova“ v širokém slova smyslu. Uspokojování potřeb bydlení souvisí úzce s potřebami bezpečí a jistoty, které přímo navazují na základní lidské potřeby tělesné, fyziologické a předcházejí vyšším potřebám sounáležitosti, uznání, úcty a seberealizace (Maslow 2014).
Město Hradec Králové zpracovalo tuto koncepci, sledující sociální aspekty problematiky bydlení, s cílem vytvořit možnosti bydlení pro všechny cílové skupiny osob, které jsou v bytové nouzi, mají omezenou možnost pořídit si z vlastních zdrojů soukromé bydlení na území města, nebo je pro ně finančně nedostupný i nájemní byt v komerčním sektoru a dále nezískají dostatečnou sociální dávku určenou na podporu bydlení. Jedná se tedy o vytvoření možnosti zajistit důstojné bydlení osobám, rodinám, které v Hradci Králové bydlí, pracují, řádně vychovávají své děti, a přesto jejich příjmy nepostačují na pořízení vlastního bytu nebo na úhradu nájemného v bytech soukromých vlastníků. Stejně tak je pozornost věnována mladým lidem opouštějícím v době zletilosti zařízení pro institucionální výchovu dětí nebo pěstounskou péči, nebo mladým dospělým, kteří využili tzv. startovací bydlení města a z výše uvedených důvodů se jim nedaří získat navazující bydlení. Další cílovou skupinou jsou senioři, osoby se zdravotním postižením a dále kombinace různých cílových skupin (např. rodiče se zdravotním postižením bez možnosti zvýšení výdělku mající nezletilé děti apod.). Pozornost je věnována i osobám bez domova nebo např. rodinám žijícím s dětmi na komerčních ubytovnách nebo v jiném, pro výchovu dětí nevhodném prostředí. V neposlední řadě se může jednat o oběti domácího násilí, oběti diskriminace, nebo o osoby, jejichž způsob života je v rozporu se společností. U všech cílových skupin bude k dispozici sociální práce v rozsahu dle potřeb těchto jednotlivců, partnerů, rodin.35
35 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, pracuje s termínem nepříznivá sociální situace, kterou definuje jako oslabení nebo ztrátu schopností člověka řešit situace, díky kterým je ohrožen sociálním vyloučením, z důvodu věku,
Potřeba rozvoje bydlení je konstatována jak v analytických dokumentech města, tak i sociálními službami, a je proto zapracována do 6. plánu rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové na období 2019–2021 schváleného usnesením Zastupitelstva města ZM/2019/144 dne 12. 3. 2019 a také do materiálu Koncepce specifických forem bydlení v Hradci Králové, schváleného usnesením Zastupitelstva města Hradec Králové ZM/2016/891 dne 26. 1. 2016.
VIZE:
NA ÚZEMÍ MĚSTA JSOU DOSTATEČNÉ KAPACITY MODERNÍHO MĚSTSKÉHO BYTOVÉHO FONDU VYUŽÍVANÉHO S OHLEDEM NA SOCIÁLNÍ ASPEKTY BYDLENÍ,
PROBÍHÁ SPOLUPRÁCE S KOMERČNÍM SEKTOREM
A MULTIDISCIPLINÁRNÍ SPOLUPRÁCE VŠECH AKTÉRŮ KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ ZAMĚŘENÁ NA POTŘEBY CÍLOVÝCH SKUPIN.
nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností apod.
2 PRINCIPY
Rozvoj bydlení města je významně podmíněn navýšením počtu bytů ve vlastnictví města a nastavením způsobu jeho efektivního využití občany města. V současnosti již má město k dispozici bytový fond, který obsahuje byty nájemní nebo byty pro rodiny s dětmi. Dále je využíván bytový fond, který je obsazován s ohledem na sociální aspekty, což jsou byty zvláštního určení, které jsou určeny pro starobní důchodce a invalidní důchodce II. a III. stupně. Specifickým segmentem je ubytovna města v ul. Brněnská, která má přechodný charakter ubytování a jejíž funkce jsou popsány dále. Pro další cílovou skupinu osob je určen systém startovacího bydlení. Bytový fond ve vlastnictví města není mnoho let nijak rozšiřován.
Vzhledem k tomu, že téma sociálního bydlení a bydlení obecně je doménou obce a vztahuje se k občanům obce (viz povinnosti dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách), je řízení systému sociálního bydlení a rozhodování o něm zcela v kompetenci obce, přičemž je nezbytná pravidelná spolupráce v rámci sítě sociálních a navazujících služeb při nastavování systému sociálního bydlení.
Rozvoj bydlení ve městě je zároveň nezbytné zajistit i dalšími dostupnými prostředky, např.
▪ využíváním vyčleněného bytového fondu ve vlastnictví města důsledně v této koncepci vyjmenovanými cílovými skupinami osob,
▪ posilováním spolupráce se soukromými vlastníky bytů a realitními kancelářemi s cílem vytvořit podmínky pro využívání i tohoto bytového segmentu.
Koncepce rozvoje bydlení města respektuje principy vyjmenované v Koncepci sociálního bydlení ČR 2015-2025, tedy:
▪ princip solidarity,
▪ rovnost a nediskriminaci,
▪ subsidiaritu,
▪ bydlení v bytě,
▪ individuální a diferencovaný přístupu,
▪ dostupnost,
▪ dobrovolnost,
▪ nesegregaci,
▪ posilování kompetencí,
▪ sociální adaptaci na bydlení a plnění podmínek systému sociálního bydlení,
▪ prevenci,
▪ efektivní vynakládání veřejných prostředků36.
K plnění těchto principů je zapotřebí intenzivní vzájemná spolupráce mezi subjekty zapojenými do řešení problematiky bydlení občanů města. Jsou to volené orgány města a samosprávné instituce, zejm. Správa nemovitostí města Hradec Králové, dále magistrát města a jeho některé agendy vykonávané v přenesené působnosti, v neposlední řadě pak subjekty realizující registrované sociální služby a navazující aktivity, vlastníci bytů a domů apod.
3 VÝCHODISKA
Základní sociálně demografické údaje o městě Hradec Králové
Poloha, rozloha: severovýchodní část Xxxx, 105,69 km2 (21 katastrálních území) Kraj, region: královéhradecký, východočeský
Počet obyvatel: ke dni 31.12.2019 celkem 92 939, z toho 44 679 muži, 48 260 ženy
obyvatel ve věku 65 - 84 let bylo 20.102, obyvatel ve věku 85+ let bylo 2.202
Průměrný věk: 44,4 let
Základní inspirací pro tvorbu dokumentu Koncepce rozvoje bydlení jsou jednak Koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025 a dále pak výstupy z dokumentu Analýza bytového fondu v Hradci Králové, která vznikla v roce 2019 jako dílčí aktivita v rámci projektu Rozvoj regionálního partnerství v sociální oblasti na území obcí Královéhradeckého kraje37.
36 Podrobné komentáře k principům viz Koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025, str. 118
37 Rozvoj regionálního partnerství v sociální oblasti na území obcí Královéhradeckého kraje
3.1 Koncepce sociálního bydlení ČR 2015 – 2025
Výtah ze základních tezí Koncepce sociálního bydlení ČR schválené Vládou ČR v říjnu 2015, které jsou aplikovatelné
ve stávajícím právním prostředí:
▪ sociální bydlení je interdisciplinární systém, ve kterém je třeba současně realizovat celou řadu opatření sociální pomoci pro osoby, které jsou shledány jako pomoci potřebné,
▪ systém sociálního bydlení sestává prioritně z nástrojů sociální a bytové politiky (sociální služby, sociální práce, sociální dávky, sociální byty),
▪ o přidělení sociálního nebo dostupného bytu rozhoduje obec38,
▪ podmínkou nároku na pomoc v systému sociálního bydlení je bytová nouze nebo nepříznivý poměr příjmů a výdajů osob spojených s bydlením,
▪ systém sociálního bydlení musí reflektovat prevenci sociálního vyloučení a musí obsahovat motivační prvky tak, aby sociální bydlení nebylo zneužíváno nebo nadužíváno; naplnění tohoto cíle v celém systému předpokládá pravidelně poskytovanou sociální práci,
▪ systém sociálního bydlení není nastaven rigidně, vždy bude posuzována individuální situace člověka na základě sociálního šetření,
▪ v případě neplnění podmínek souvisejících se sociálním bydlením osoba ze systému odchází.
reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0002819
38 Viz kapitola 4 Koncepce HK
3.2 Analýza bytového fondu města
Dalším interním východiskem pro vznik Koncepce rozvoje bydlení se sociálním aspektem jsou závěry Analýzy bytového fondu Hradec Králové zpracované v letech 2017 až 2019. Hlavním cílem analýzy bylo posoudit možnosti občanů města Hradec Králové, kteří jsou v bytové nouzi, v přístupu k nájemnímu bydlení jak v majetku města, tak v soukromém, resp. družstevním vlastnictví. Dále je cílem zjistit, zda a jak jsou splňovány podmínky pro plnění ustanovení § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, konkrétně v oblasti uspokojování potřeb bydlení občanů obce. Přístup k celé analýze je v kapitole Odkazy.
Závěr dokumentu obsahuje tyto informace:
▪ existují různé cílové skupiny osob, kterých je v součtu nezanedbatelný počet, které nemají přístup
k důstojnému nájemnímu (sociálnímu, dostupnému) bydlení,
▪ potřeby uvedených cílových skupin se nedařilo řešit využitím soukromého nebo komerčního bytového fondu, mnohdy ani za využití existujících sociálních dávek určených na podporu bydlení a osobní podporou sociálních pracovníků při jednání se soukromými vlastníky bytů,
▪ pravidla nakládání s bytovým fondem sociálního a dostupného bydlení, možnosti jeho využívání a principy
multidisciplinární spolupráce musí být popsány v nově vzniklé bytové Koncepci,
▪ realizátoři sociálních služeb a sociální pracovníci města vyjadřují jednoznačně potřebnost vzniku systému sociálního a dostupného bydlení s dostatečným počtem sociálních a dostupných bytů,
▪ realizátoři sociálních služeb a sociální pracovníci města vyjadřují připravenost účastnit se jednání Platformy bydlení města Hradec Králové nebo obdobné stejně zaměřené pracovní skupiny,
▪ stát vyjadřuje podporu obcím při zajištění sociálního a dostupného bydlení svými normativními akty, dotačními výzvami a dalšími podpůrnými programy.
Následující tabulka uvádí různé cílové skupiny občanů města a možnosti bytového fondu města při uspokojování jejich potřeb:
SOUČASNÉ MOŽNOSTI BYDLENÍ V HRADCI KRÁLOVÉ | |||||
Typ bydlení | Cílová skupina | Poznámka | |||
Byty zvláštního určení (dále jen BZU), a bezbariérové byty | Starobní důchodci, osoby se zdravotním postižením (dále jen OZP) II. a III. stupeň invalidního důchodu (dále jen ID). | Bytový segment existuje, cca 720 bytů, poptávka významně převyšuje nabídku | |||
Sociální bydlení (nájemní byty – | Bytový segment neexistuje, vhodné samostatné | ||||
není Sociální bydlení (nájemní | OZP s poruchou autistického | malometrážní byty v různých částech města. | |||
byty – není vyčleněn žádný | spektra s kompetencemi | V současné době jsou často ubytováváni v BZU, | |||
bytový fond města) | k samostatnému bydlení | mají-li II. nebo III. ID, což není považováno za | |||
vhodné | |||||
OZP s psychiatrickou diagnózou s kompetencemi k samostatnému bydlení | Bytový segment neexistuje, vhodné samostatné malometrážní byty v různých částech města. V současné době jsou často ubytováváni v BZU, mají-li II. nebo III. ID, což není považováno za | ||||
vhodné | |||||
Bytový segment neexistuje, vhodné samostatné | |||||
OZP s mentálním postižením | malometrážní byty v různých částech města. | ||||
s kompetencemi | V současné době jsou často ubytováváni v BZU, | ||||
k samostatnému bydlení | mají-li II. nebo III. ID, což není považováno za | ||||
vhodné | |||||
Jednotlivci nebo rodiny s dětmi s nízkými příjmy | Bytový segment neexistuje | ||||
Nájemní byty města (celkem 634) | Byty pro rodiny s dětmi | Bytový segment existuje nedostatečnou kapacitou | s | velmi | malou, |
Nájemní byty | Bytový segment existuje nedostatečnou kapacitou | s | velmi | malou, | |
Startovací bydlení | Bytový segment existuje, vzhledem k poptávce je vhodné kapacitu zvýšit | ||||
Současná bytová politika města se zabývá následujícími cílovými skupinami osob:
▪ senioři a osoby se zdravotním postižením, konkrétně příjemci starobních důchodů a invalidních důchodů II. a III. stupně (byty zvláštního určení v gesci odboru sociálních věcí a zdravotnictví),
▪ odchovanci dětských domovů s trvalým pobytem na území Hradce Králové a odchovanci Dětského domova v Nechanicích a osoby s trvalým pobytem v Hradci Králové po ukončení pěstounské péče (ubytovna Brněnská, resp. byty zvláštního určení v gesci odboru sociálních věcí a zdravotnictví),
▪ zdravotně postižení občané s těžkým postižením především nosného nebo pohybového aparátu nebo s praktickou slepotou a rodiny s dítětem s těžkým postižením nosného nebo pohybového aparátu nebo praktickou slepotou (bezbariérové byty v gesci odboru sociálních věcí a zdravotnictví),
▪ osoby a rodiny ohrožené sociálním vyloučením z důvodu ohrožení v oblasti bydlení, zejména pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí apod. (ubytovna Brněnská v gesci odboru sociálních věcí a zdravotnictví),
▪ rodiny s dětmi (byty pro rodiny s dětmi v gesci odboru správy majetku města),
▪ žadatelé o nájemní bydlení bez stanovení specifických podmínek (nájemní byty v gesci odboru
správy majetku města),
▪ žadatelé o startovací byty (v gesci odboru správy majetku města).
Důležitou aktivitou projektu Rozvoj regionálního partnerství v sociální oblasti na území obcí Královéhradeckého kraje, který stál u zrodu analýzy, bylo také ověřit možnosti soukromého sektoru v oblasti sociálního bydlení pro klienty města. V rámci projektových činností byli osloveni zástupci cca 40 realitních kanceláří s pozvánkou na společné jednání. Dostavili se čtyři zástupci, kterým byly objasněny principy sociální práce s klienty řešícími potřebu bydlení. Na tuto aktivitu navazovala praktická sociální práce města s klienty, kteří měli potřebu řešit oblast bydlení (zajistit nájemní bydlení) a zároveň měli kompetence k samostatnému bydlení (které byly ověřeny prostřednictvím sociální práce). Sociální pracovníci zajišťovali klientům podporu v oblasti prosazování práv a oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí přímo při jednání s realitními kancelářemi.
V období zpracování Analýzy sice výsledky této aktivity nebyly příliš významné, nicméně spolupráce se soukromým sektorem má velký potenciál a je zapotřebí ji do budoucna systematicky rozvíjet, viz cíle této koncepce.
4 ROLE MĚSTA
Problematice bydlení se věnuje jednak komise rady města sociální, zdravotní a rodinné politiky, která byla zřízena usnesení Rady města Hradec Králové RM/2019/5 ze dne 8.1.2019 a má celkem 13 členů. Poradním a iniciativním orgánem rady města je také komise rady města pro majetek a rozvoj bydlení, která byla jmenována usnesením Rady města Hradec Králové č. č. RM/2021/267 ze dne 9. 3. 2021 a má celkem 11 členů.
Další platformou zabývající se problematikou bydlení je systém komunitního plánování. V aktuálně platném 6. plánu rozvoje sociálních a navazujících služeb města Hradec Králové je tématika bydlení zmiňována v cíli 5.2 – „Ve městě je funkční systém sociálního bydlení“. V tomto dokumentu je vyjádřena potřeba rozvoje bydlení, která je výsledkem práce všech zúčastněných zástupců sociálních služeb, které v praxi řeší problematiku bydlení se svými klienty.
Koncepce ČR uvádí jako nejvýznamnější nástroj ochrany sociálních práv občanů dokument Evropská sociální charta publikovaná pod číslem 14/2000 Sb. m. s., kde je uvedeno, cit.: „S cílem zajistit nezbytné podmínky pro plný rozvoj rodiny, která je základní jednotkou společnosti, se smluvní strany zavazují podporovat ekonomickou, právní a sociální ochranu rodinného života takovými prostředky, jako jsou rodinné dávky, daňová opatření, poskytování bydlení pro rodiny, dávek novomanželům, a jinými vhodnými prostředky.“
K uvedeným zásadám se vyjádřil ve svém nálezu i Ústavní soud ČR, cit.: „Je pravdou, že Listina, coby ústavní zákon, neuvedla mezi vyhlášenými sociálními právy výslovně právo na ochranu přiměřené životní úrovně, včetně bydlení. Tato okolnost však nikterak nediskvalifikuje ústavní relevanci tohoto práva zakotveného ve výše uvedených mezinárodních smlouvách. V souladu s ustáleným principem jsou ústavní a smluvní katalogy lidských práv komplementární a působí ve vzájemné harmonii. Tento princip explicitně vyjadřují jak jednotlivé mezinárodní smlouvy o lidských právech, tak i moderní ústavy. Z uvedeného principu plyne, že neuvedení určitého práva (v tomto případě práva na ochranu přiměřené životní úrovně, včetně bydlení) v Listině nesmí být vykládáno jako omezení tohoto práva zaručeného jednotlivci podle mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, přičemž má jednotlivec zaručeno "příznivější zacházení" (v tomto případě podle mezinárodní smlouvy).“
Město má v oblasti bydlení povinnosti a odpovědnosti (kromě dalších) uvedeny v těchto ustanoveních zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (výtah):
§ 35 Samostatná působnost obce
(2) …... Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení…..
§ 38 Hospodaření obce
(1) Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku……
(2) Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím…..
(6) Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení.
(7) Obec je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv.
Na tomto místě je nutné zmínit, že praktické povinnosti města v oblasti nájemního bydlení dále upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně:
▪ § 2255 (…nájemce užívá byt řádně…),
▪ § 2256 (…pronajímatel udržuje pořádek…nájemce dodržuje pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů);
▪ § 2291 (nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno).
Z výše uvedeného vyplývá, že město má kromě vyhodnocování, zda klient dodržuje podmínky nájemního vztahu, také povinnost starat se o splácení dluhů ze strany dlužníků města. Jedná se o povinnost, která je i z hlediska ombudsmana39 chápána jako legitimní cíl obce, pokud spojí otázku bezdlužnosti s poskytnutím nějakého svého bydlení občanům města. Město Hradec Králové má otázku řešení dluhů upravenu poměrně vstřícně, neboť uznává
39 Obecní bydlení z pohledu práva na rovné zacházení a role obcí při řešení bytové nouze; Výzkum veřejného ochránce práv, 2020, str. 18
uzavření splátkového kalendáře, který musí dlužník včas a řádně plnit, a potom na něho není pohlíženo jako na dlužníka.40
Z praxe jsou však známy případy, kdy klient již není schopen dostát svým závazkům a již ani nikdy nebude (s ohledem na svůj věk, nepříznivý zdravotní stav apod.), a to ani formou uzavření splátkového kalendáře. Je tedy zapotřebí hledat cestu, jak takového klienta oddlužit, aby mohla být jeho nepříznivá sociální situace řešena, aby jeho legitimní cíl – zajistit si důstojné bydlení, byl chápán jako vyšší než legitimní cíl města vymoci na klientovi jeho dluh vůči městu.
5 CÍLOVÉ SKUPINY
Cílové skupiny jsou v následující kapitole a podkapitolách popsány z několika úhlů pohledu. Potřeba rozvoje bydlení pro nejzranitelnější a nejchudší skupiny obyvatel je zpravidla spojena s určitou finanční podporou ve formě nižšího nájemného a v případě potřeby s intenzivní sociální prací. Pro základní členění žadatelů o bydlení jsou v podmínkách města Hradec Králové využity jejich charakteristiky uvedené v Koncepci bydlení ČR a dále v dokumentech IROP, přičemž oba uvedené zdroje pracují fakticky s obdobnými kategoriemi.
Jedná se o:
▪ osoby nebo domácnosti, které vynakládají na bydlení nepřiměřeně vysokou část svých disponibilních příjmů, a to více než 40 %41,
▪ osoby v bytové nouzi uvedené v ETHOS – Evropská typologie bezdomovectví a vyloučení
z bydlení42,
▪ cílové skupiny uvedené v dokumentech IROP43.
40 Dle interního pokynu města se za dlužníka nepovažuje ten, kdo svůj závazek uznal, uzavřel splátkový kalendář a tento řádně a včas plní
41 Samozřejmě při respektování přiměřenosti nákladů na bydlení, které lze odvodit např. od normativních nákladů MPSV
ve vztahu k přiznání příspěvku na bydlení, vice informací na xxx.xxxx.xx nebo zde
42 Viz příloha č. 1 Koncepce HK
43 Viz příloha č. 2 Koncepce HK
Při respektování výše uvedených kategorií žadatelů o bydlení je možno je dále dělit do skupin dle jejich individuálních specifik, která jsou důležitá pro rozsah podpory a pomoci, pro praktický výkon sociální práce a určení vhodného bytového segmentu:
a) osoby s poruchou autistického spektra,
b) osoby se zdravotním postižením s psychiatrickou diagnózou,
c) osoby s mentálním postižením,
d) rodiny s dětmi evidující fakticky nesplatitelné dluhy vůči městu,
e) rodiny s dětmi, kde je zapotřebí vyšší míra podpory v samostatném bydlení,
f) rodič samoživitel s dítětem s nízkým příjmem,
g) rodič nebo rodiče pobírající invalidní důchod II. nebo III. stupně s nízkým příjmem s dětmi, dítětem,
h) manželé nebo registrovaní partneři, kteří mají nízký příjem ze zaměstnání,
i) osoby s potřebou bezbariérového bytu,
j) osoby s potřebou bezbariérového přístupu do bytu,
k) osoby opouštějící zařízení pro institucionální výchovu dětí nebo pěstounskou péči v době zletilosti,
l) osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody.
Následující texty nepopisují detailně všechny zjištěné cílové skupiny, ale zabývají se některými, kde je již potřeba bydlení a jeho forma zmapována a je obsahem konkrétního cíle stanoveného v této koncepci. Variant nepříznivých sociálních situací žadatelů o bydlení je mnoho a budou dále zejména popsány praxí.
Osoby bez domova
Osoby bez domova je možno chápat jako cílovou skupinu, která reálně nemá žádnou možnost bydlení. Zpravidla se bude jednat dle ETHOS o kategorii osob BEZ STŘECHY nebo BEZ DOMOVA. V praxi jsou to osoby přespávající venku, v neobydlených objektech, na noclehárně, azylovém bydlení atd44. V roce 2021 se jedná o cca 120 osob s trvalým bydlištěm v Hradci Králové.
Nejúčinnější podporou této cílové skupiny je přístup Housing First45. Jedná se o způsob řešení, díky kterému je takovým osobám nejprve poskytnuto nájemní bydlení a ještě před jeho faktickým přidělením a následně i v dalším
44 Viz příloha č 1 Koncepce HK
45 Housing First v ČR (xxxx.xx) Definice Housing First | Platforma pro sociální bydlení (xxxxxxxxxxxxxxx.xxx)
období po ubytování je jim poskytována potřebná podpora prostřednictvím sociální práce nebo činnostmi sociálních služeb, jsou řešeny případné dluhy, hledáno zaměstnání apod. Nájemné u této cílové skupiny je nutno stanovit s ohledem na jeho přiměřenost, kterou lze odvodit např. od normativních nákladů MPSV ve vztahu k přiznání příspěvku na bydlení. Vhodné pro tuto cílovou skupinu jsou samostatné byty v různých částech města, aby nedošlo k jejich kumulování na jednom místě s ohledem na možné riziko vzniku sociálně vyloučené lokality.
Senioři
Byty zvláštního určení jsou vyčleněny z městského bytového fondu, za jejich obsazování odpovídá odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Celkem se v roce 2021 jedná o 635 bytů o velikosti 1+kk, 1+1, 2+kk nebo 2+1. Odbor sociálních věcí a zdravotnictví v roce 2021 eviduje cca 150 průběžně podávaných žádostí. Ve většině případů se jedná o důvody bytové nouze spočívající v nízkých příjmech a vysokých nákladech na bydlení, nebo o potřebu bezbariérového přístupu do domu, bytu. V uvedených případech zpravidla s malou potřebou podpory sociální práce. Po podání žádosti je nejdříve zajišťována potřebná pomoc a podpora zaměřená na hledání možností řešení nepříznivé sociální situace ve stávajícím bydlení. Po vyčerpání možností je doporučeno přidělení bytu zvláštního určení. S ohledem na individuální potřeby žadatelů je možné zajišťovat i po jejich ubytování v bytě zvláštního určení potřebný rozsah pomoci a podpory sociální práce a sociálních služeb.
Osoby se zdravotním postižením
Pro osoby se zdravotním postižením, konkrétně osoby s přiznaným invalidním důchodem II. a III. stupně, je vyčleněn rovněž bytový fond bytů zvláštního určení, který je kvantifikován u cílové skupiny seniorů, případně bezbariérové byty. V roce 2021 eviduje odbor sociálních věcí a zdravotnictví cca 50 žádostí o byt těchto osob se zdravotním postižením. Protože se fakticky jedná o shodný bytový fond, který je určen i pro seniory, je nutné postupovat při přidělování bytů zvláštního určení u mladých osob této cílové skupiny obezřetně. Zejména je nutné vyhodnocovat vhodnost společného soužití obou cílových skupin v jednom objektu. Mladší osoby se zdravotním postižením mají zpravidla odlišný rytmus života, jiné potřeby, rozvíjejí sociální vztahy, zakládají rodiny apod., což může být v konfliktu s potřebami seniorů.
Z praxe je zjištěno, že zejména některé osoby s psychiatrickou diagnózou, podobně tak některé osoby s poruchou autistického spektra, mají spíše potřebu bydlet v samostatných malometrážních bytech umístěných v různých částech města, s individuální podporou sociálních služeb, případně ve spolupráci se sociálními pracovníky města. Sociální služby odhadují ze své praxe v roce 2021 cca 60 takových žadatelů. Osob s psychiatrickou diagnózou se také
týká proces reformy psychiatrické péče, což může generovat další žadatele o obecní bydlení. Zároveň není vytvořena možnost bydlení pro osoby s invalidním důchodem I. stupně, které nejspíše díky svým omezeným finančním zdrojům rovněž nebudou schopny si bydlení v komerčním sektoru zajistit a mohou být odkázány na bytový fond města. Xxxx žadatelé by tak pravděpodobně spadali do kategorie osob, které vynakládají více jak 40 % svých příjmů na bydlení.
Rodiny s dětmi
Město v současné době disponuje celkem 1.345 nájemními byty, po odečtení výše popsaných bytů zvláštního určení se tak jedná o 710 bytů ostatních. Z tohoto počtu je 159 bytů určeno pro rodiny s dětmi a 133 bytů je startovacích. Přidělování bytů probíhá výzvou města k podávání žádostí, kde jsou stanovena pravidla pro jejich přidělování. Ze žádostí splňujících podmínky výzvy je poté losován budoucí nájemník. Aktuálně nejsou pravidla určena směrnicí města, ale jsou formulována před každým výběrovým řízením zvlášť. Nájemné v bytech města je s v současné době stanoveno u nájemních bytů ve výši 130 Kč/m2, u bytů pro rodiny s dětmi ve výši 61,05 Kč/m2 (jedná se o pravidlo stanovené poskytovatelem dotace na výstavbu tohoto bytového segmentu). Průměrné nájemné v komerčním sektoru se pohybuje kolem částek 180–250 Kč/m2.
Současná kapacita bytů určených pro rodiny s dětmi je 159 obsazených bytů. Poptávka v posledním výběrovém řízení v roce 2020 na 8 volných bytů byla cca 80 zájemců. Kromě rodin, které se přihlásily do uvedených výběrových řízení v roce 2020, je v roce 2021 evidována aktuální poptávka sociálních služeb po bydlení pro 27 rodin, ze sociální práce města je zjištěno 12 rodin na komerčních ubytovnách v Hradci Králové a cca 6 rodin z Hradce Králové na komerční ubytovně Třebechovice pod Orebem. U této cílové skupiny je z praxe zřejmé, že trvalé bydlení v komerčních ubytovnách nebo jiných nevhodných podmínkách ohrožuje zejména psychický a fyzický vývoj nezletilých dětí do budoucna. Jako nejvhodnější se proto jeví poskytovat těmto rodinám standardní nájemní byty a dle potřeby poskytovat odpovídající rozsah pomoci a podpory, zpravidla cestou sociálních pracovníků města v koordinaci se sociálními službami. Může se také jednat o rodiny, které mají fakticky nesplatitelné dluhy vůči městu. Do budoucna bude vhodné najít mechanismy řešení, aby se tyto dluhy nestaly trvalou překážkou v přístupu k nájemnímu bydlení.
Osoby opouštějící zařízení pro institucionální výchovu dětí nebo pěstounskou péči v době zletilosti a osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody
Cílová skupina má v mnoha případech při opouštění uvedených zařízení potřebu bydlení na prvním místě. U mladých dospělých je to často díky neexistenci dobrých rodinných vazeb a s tím spojené nemožnosti podpory ze strany blízkých osob. U osob opouštějících zařízení pro výkon trestu odnětí svobody se také jedná o zaniklé vazby na Hradec Králové. Pokud jsou tyto osoby propouštěny před uplynutím trestu s podmínečným odkladem, zkoumá zpravidla soud i jejich možnosti v oblasti bydlení a ve svých rozhodnutích je zohledňuje.
Z praxe sociální práce města se v prvním případě jedná o cca 4 žadatele ročně. V síti sociálních služeb Královéhradeckého kraje není realizována specializovaná sociální služba dům na půl cesty. Bytovou potřebu tak řeší město prostřednictvím ubytovny města Brněnská, pomoc a podporu zajišťují sociální pracovníci města ve spolupráci se sítí sociálních služeb dle individuálních potřeb žadatelů.
Ve druhém případě se jedná o cca 10 osob opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, které nemají žádnou možnost zajistit si bydlení, neboť nemají žádné finanční zdroje a jsou odkázány zpravidla bezprostředně po návratu na sociální dávky pomoci v hmotné nouzi a komerční ubytovny.
6 SYSTÉM PODPORY
Situace žadatelů o bydlení je řešena prostřednictvím bydlení klienta v jednom bytě, kde čerpá pomoc a podporu vhodnou a potřebnou k jeho aktuální nepříznivé sociální situaci a úrovni jeho kompetencí týkajících se bydlení, tedy míru jeho sociálního vyloučení, resp. začlenění v této oblasti. Rozsah pomoci a podpory se mění dle úrovně jeho kompetencí a případně jeho jiných potřeb (např. v oblasti příjmové, v oblasti jeho zdravotního stavu apod.). Rozsah pomoci a podpory prostřednictvím sociální práce a činností sociálních služeb je dále odvozen od schopností sociální adaptace klienta na podmínky bydlení, tedy učení se obvyklému způsobu života v nájemním bydlení.
Potřeba pomoci a podpory se individuálně periodicky prověřuje s cílem poskytovat takovou podporu, kterou klient nezbytně potřebuje, a zároveň neposkytovat podporu, která již není odůvodnitelná.
Veškeré činnosti musí naplňovat také princip prevence spočívající v předcházení vzniku bytové nouze. Znamená to např. podporu při dodržování podmínek nájemního bydlení v kontextu občanského zákoníku a nájemní smlouvy, nebo např. v oblasti předcházení dluhů a dluhového poradenství, při zajištění příjmů ze zaměstnání, při účelném využívání dostupných sociálních dávek apod.
To vše musí být prováděno na zásadách multidisciplinární spolupráce a musí být vzájemně provázáno a koordinováno. V systému bydlení je nutné, aby všichni zmiňovaní aktéři znali navzájem své role, kompetence, činnosti a odpovědnosti a aby se vzájemně respektovali.
6.1 Způsoby pomoci a podpory
Způsob pomoci a podpory klientů bydlení má dvě charakteristiky:
1. Finanční podpora klienta spočívající v různých hladinách výše nájmu stanovených dle možností klienta; v případě bydlení v objektu Pražská 559 se jedná o nájem stanovený IROP46, shodná výše nájmu bude v bytech zvláštního určení, v ostatních případech bude nájemné odvozeno od normativních nákladů na bydlení stanovených MPSV pro výpočet příspěvku na bydlení.
Výše nájmu v objektu Pražská 559 se dle podmínek IROP odvozuje od aktuálně nastavené hodnoty ze strany Ministerstva pro místní rozvoj (aktuálně je stanovena na maximálně 64,70 Kč za m2). Jedná se o hranici výše nájmu, která umožňuje klientovi v nepříznivé sociální situaci spojené s nízkými příjmy řešit otázku bydlení (vzniklé např. z důvodu krizové sociální situace, akutní ztráty zaměstnání, nemožnosti zvýšit si své příjmy z důvodu zdravotního stavu, případně komplikace mající původ ve způsobu života, který je v konfliktu se společností apod.). Pro město jako realizátora bydlení se bude jednat o ztrátu možného výdělku z pronájmu bytů, nicméně je to v mnoha případech jediná možnost, jak zajistit osobám v bytové nouzi důstojné bydlení. Zároveň je v systému bydlení počítáno s tím, že mnoho klientů svoji situaci vyřeší a bude schopno hradit uvedené vyšší nájemné odvození od normativních nákladů na bydlení stanovených MPSV pro přiznávání příspěvku na bydlení.
46 V prvním pololetí roku 2021 je to částka 64,70 Kč za m2 obytné plochy
2. Pomoc a podpora prostřednictvím sociální práce a činností sociálních služeb dle aktuální situace klienta,
rodiny.
Rozsah pomoci a podpory se bude odvíjet zejména od potřeb klienta a úrovně poskytované pomoci a podpory se zaměřením na plnění podmínek uvedených v občanském zákoníku, které jsou přeneseny do nájemní smlouvy. Dodržování stanovených podmínek je nutné pro udržení bydlení, zároveň se tedy v případě potřeby nebo nutnosti zároveň jedná o pomoc a podporu jako nástroj prevence ztráty bydlení.
6.2 Nástroje systému pomoci a podpory v oblasti bydlení
Obligatorní, resp. fakultativní sociální práce je realizována prostřednictvím sociální práce města a činnostmi sociálních služeb, často ve vzájemné multidisciplinární spolupráci a za využití metod sociální práce, která multidisciplinární spolupráci umožňuje a rozvíjí.
6.2.1 Sociální práce obecního úřadu obce s rozšířenou působností
Sociální pracovníci, kteří jsou v pracovním poměru s městem, vykonávají své činnosti v rámci přenesené působnosti, jedná se o výkon státní správy. V oblasti bydlení mají zejména tyto odpovědnosti uvedené v § 92 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (výtah):
§ 92 Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) zajišťuje osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu; místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu osoby,
b) koordinuje poskytování sociálních služeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností…
d) na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb a realizuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob…
Praktický výkon sociální práce města je upraven Standardy kvality sociální práce oddělení koncepcí a sociální péče, které jsou dostupné zde. Jsou zde uvedeny zásady a principy, na kterých je sociální práce realizována, zároveň
s respektem k autonomii každého klienta a jeho možnosti se svéprávně a dobrovolně rozhodnout jaký způsob života si vybere. Výjimkou může být specifická situace, uvedená ve výše citovaném § 92 odstavec a), kde jsou obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností svěřeny důležité povinnosti.
6.2.2 Sociální služby
Činnosti sociálních služeb jsou upraveny zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. S klientem, který řeší potřebu bydlení, se při svých činnostech mohou setkat jakékoliv sociální služby, které při zjištění takové zakázky mají klientovi obecně povinnost poskytnout základní poradenství. Dále existují sociální služby, které se přímo bydlením zabývají. V praxi to bude nejčastěji sociální služba odborné poradenství, v případě akutní nepříznivé sociální situace dále např. noclehárna nebo centra denních služeb. Dále připadají v úvahu sociální služba azylové bydlení, sociální rehabilitace, podporované bydlení, chráněné bydlení, terénní programy, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.
Každá uvedená služba má vymezen přehled činností, které zajišťuje. Pro představu o možnostech pomoci a podpory klientům je zde uveden výčet všech činností, které připadají v úvahu, bez jejich rozčlenění do konkrétních typů služeb:
▪ pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
▪ poskytnutí přenocování,
▪ poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
▪ pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí,
▪ zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
▪ sociálně terapeutické činnosti,
▪ pomoc při zajištění chodu domácnosti,
▪ výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
▪ poskytnutí ubytování,
▪ nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění.
Sociální služby pracují na základě standardů kvality sociálních služeb.
7 SPECIFICKÉ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ BYDLENÍ
V současné době již existují dílčí materiální a organizační opatření týkající se rozvoje bydlení. Kromě bytů zvláštního určení a jejich obsazování na základě vyhodnocování nepříznivých sociálních situací žadatelů se jedná o zajištění provozu ubytovny města Brněnská, která od roku 2015 zaujímá v bydlení města zvláštní postavení. Dále je tato kapitola věnována startovacímu bydlení, jenž je vnímáno jako bydlení, které má za cíl pomoci mladým osobám nastartovat svoji profesní kariéru v Hradci Králové.
7.1 Ubytovna města Brněnská
Ubytovna města Brněnská zajišťuje bydlení ve standardních bytových jednotkách v režimu ubytovny s ubytovací smlouvou. Kapacita je 35 ubytovacích jednotek. Je určena pro jednotlivce, rodiny, manželské páry nebo partnerské páry. Každá z ubytovaných osob je v současném pojetí klientem sociální práce města. Odpovědnost za činnosti sociální práce a aplikace metod sociální práce mají sociální pracovníci odboru sociálních věcí a zdravotnictví města. Sociální práce probíhá v souladu s ustanovením § 92 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Klienti čerpají podporu sociálních služeb krajské sítě sociálních služeb podle individuálních potřeb, procesy koordinují sociální pracovníci města.
V ubytovně je instalován interní kamerový systém, venkovní kamerový bod napojený na Městskou policii Hradec Králové a je zde nepřetržitá služba vrátnice. Pravidla ubytování obsahují několik regulativních opatření, která mají za cíl pomoci na ubytovně udržet pořádek a eliminovat poškozování zařízení a vybavení ubytovny. Tato opatření umožňují využívání ubytovny pro klienty, kteří mají potřebu řešit svoji nepříznivou sociální situaci spojenou s bydlením, ale jejich způsob života může být v konfliktu se společností, nebo v minulosti prokazatelně zničili bytový fond města apod.
V tomto bezpečném prostředí je možno:
▪ umožnit klientům důstojné bydlení v samostatné bytové jednotce s kuchyní a hygienickým zařízením,
▪ prostřednictvím sociální práce a sociálních služeb poskytovat intenzivní pomoc a podporu zaměřenou na zvyšování jejich kompetencí k nájemnímu bydlení a vytvořit tak předpoklady pro získání nájemního bydlení.
Vzhledem ke specifickému postavení tohoto objektu v systému bydlení se sociálním aspektem bude využívání objektu průběžně přizpůsobováno potřebám občanů města, a to zejména s ohledem na rozsah plnění stanovených cílů a opatření, případně nově zjištěné cílové skupiny apod.
7.2 Sociální byty Pražská 559
Bytový dům Pražská čp. 559 byl v roce 2016 vytipován jako vhodný k realizaci sociálního bydlení za využití dotace z prostředků IROP na jeho rekonstrukci. Dle projektového záměru jsou cílovou skupinou rodiny s dětmi, manželské nebo partnerské páry, případně jednotlivci, kteří řeší ztrátu bydlení.
Dle Specifických pravidel Kolové výzvy č. 80 musejí mít sociální byty základní vybavení47 a jsou určeny pro osoby, které:
▪ v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení,
▪ jsou schopné plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu,
▪ sociální bydlení je určeno osobám z cílových skupin, tj. osobám v bytové nouzi48
Bude tedy prověřována jak potřebnost tohoto typu bydlení pro vyjmenované osoby, tak i jejich schopnost plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu, nebo spíše vyhodnocovány předpoklady k jejich plnění.
Město musí zejména plnit tyto podmínky:
▪ uzavřít nájemní smlouvu s osobou cílové skupiny, kdy minimálně 50 % členů využívajících domácnost musí být v ekonomicky produktivním věku (15-64 let),
47 sociálním bytem se rozumí standardní bytová jednotka se základním vybavením bez nábytku (byt bude vybaven
umyvadlem, sprchou nebo vanou, WC, kuchyňskou linkou, varnou deskou a troubou)
48 Viz výčet cílových skupin v příloze č. 2 Koncepce
▪ uzavřít nájemní smlouvu s osobou, která prokáže, že její průměrný čistý měsíční příjem v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl 0,6násobek průměrné hrubé měsíční mzdy podle údajů ČSÚ (dále jsou nastavena pravidla výpočtu u dvou, tří a více osob),
▪ nájemní smlouvu uzavřít minimálně na jeden rok a nejdéle na dva roky s možností jejího opakovaného prodloužení podle konkrétní situace nájemce,
▪ výši nájemného stanovit dle limitu daného Ministerstvem pro místní rozvoj,
▪ zajistit cílové skupině v sociálních bytech dostupnou podporu sociální práce,
▪ prověřovat vždy při prodlužování nájemní smlouvy trvání podmínek IROP u nájemníka.
Žadatel musí splnit tyto podmínky:
▪ podepsat prohlášení, že je v souladu s definicí cílové skupiny podpory sociálního bydlení z IROP, a jeho bytová situace před podpisem nové nájemní smlouvy odpovídá definici Evropské typologii bezdomovectví vyloučení z bydlení,
▪ podepsat prohlášení, a to jak nájemce, tak společně posuzované osoby (každá z uvedených osob zvlášť, v případě nezletilých dětí jejich zákonný zástupce), o výši svých příjmů za rozhodné období, a dále že nemá k datu uzavření nájemní smlouvy k bytu vlastnické nebo spoluvlastnické a jemu obdobné právo k bytu ani k bytovému nebo rodinnému domu, nebo rekreačnímu objektu, který lze využít k trvalému bydlení, a nemá uzavřenou jinou nájemní smlouvu,
▪ vyplnit Příjmový dotazník za období 12 kalendářních měsíců, předložit doklad o výši vyplacených peněžních příjmů za rozhodné období; povinnost vyplnit tento dotazník má každá ze společně posuzovaných osob, která měla v příslušném rozhodném období alespoň jeden z příjmů uvedených v příslušném formuláři.
Doba udržitelnosti projektu je 20 let. Po celou dobu má město povinnost plnit podmínky a taktéž žadatel musí plnit podmínky, viz text, stejně tak při každém prodlužování. Tedy po prověření musí být konstatováno, že nájemce splňuje podmínky a bude tam dále bydlet, nebo již podmínky nesplňuje a není možno mu tento typ bydlení dále poskytovat. Následovat by mělo jiné bydlení, např. nájemní byt města, vlastní bydlení, komerční bydlení, tedy bydlení, na které nájemce díky sociální práci a činnosti sociálních služeb dosáhne.
Z uvedených pravidel vyplývají konkrétní počty osob, které mohou sociální bydlení v objektu Pražská 559 využívat:
Pražská čp. 559 | ||||
dispozice | podlahová plocha v m2 | specifikace | max. počet osob | |
1. NP | 3+kk | 83,35 | kancelář | |
2+kk | 61,85 | bariérový byt | 3 osoby | |
2+kk | 58,5 | bezbariérový byt | 3 osoby | |
3+kk | 64,8 | bariérový byt | 4 osoby | |
2. NP | 3+kk | 86,3 | bariérový byt | 4 osoby |
1+kk | 42,2 | bariérový byt | 2 osoby | |
2+kk | 59,2 | bariérový byt | 3 osoby | |
3+kk | 59,55 | bariérový byt | 4 osoby | |
3. NP | 3+kk | 97,27 | bariérový byt | 4 osoby |
1+kk | 46,4 | bariérový byt | 2 osoby | |
2+kk | 64,9 | bariérový byt | 3 osoby | |
3+kk | 68,1 | bariérový byt | 4 osoby | |
Celkový počet ubytovaných osob | 36 | |||
Dle pravidel IROP se bude obsazování jednotlivých bytových jednotek řídit těmito pravidly:
Počet osob v domácnosti | 1 | 2 | 3 | 4 a více |
1 + kk | 23 až 37,9 m2 | 23 až 37,9 m2 | x | X |
2 + kk | x | 38 až 51,9 m2 | 38 až 51,9 m2 | X |
3 + kk | x | x | 52 až 67,9 m2 | 52 až 67,9 m2 |
4 + kk | x | x | x | 68 až 82 m2 |
7.3 Startovací bydlení
Startovací bydlení je určeno pro osoby, které k datu podání žádosti o startovací byt ještě nedosáhly věku 32 let, mají ve městě trvalý pobyt nebo jsou zde zaměstnány, a také nevlastní byt ani jinou nemovitost určenou k bydlení. Město disponuje celkem 133 startovacími byty o velikosti 1+kk a 2+kk. Obsazování je organizováno prostřednictvím vyhlašovaného výběrového řízení vždy, když se startovací byty uvolní.
Téma startovacího bydlení není zpravidla spojeno s nepříznivou sociální situací, ale s možností bydlení pro mladé lidi, kteří v Hradci Králové zahajují svoji profesní kariéru. Pokud ale po ukončení svého tříletého pobytu nenajdou odpovídající nájemní bydlení v komerčním sektoru, nebo se jim nepodaří shromáždit dostatečné prostředky na pořízení vlastního bydlení, není princip startovacího bydlení do budoucna naplněn.
Pro tuto cílovou skupinu osob by mělo město rovněž mít v nabídce dostupné bydlení, aby jejich tříletá profesní kariéra v Hradci Králové mohla pokračovat a aby nedocházelo k odlivu těchto osob mimo Hradec Králové. Město aktuálně neshromažďuje informace o úspěšnosti absolventa startovacího bydlení při zajištění návazného bydlení v Hradci Králové, nicméně z rozhovorů s nájemníky jsou zjišťovány zejména informace o výstavbě mimo území města, epizodicky jsou zakoupeny byty v Hradci Králové.
8 SWOT
SILNÉ STRÁNKY
▪ ochota a aktivní přístup všech zainteresovaných organizací řešit téma bydlení v Hradci Králové
▪ vstřícný přístup volených orgánů města k tématu bydlení
▪ možnost systémové podpory Platformy ČR a Platformy KHK
▪ aktivní a iniciativní spolupráce všech zainteresovaných organizací při tvorbě Koncepce HK
▪ dostupné metody sociální práce potřebné pro realizaci sociálního bydlení zajišťované sociálními službami a sociální prací města
▪ zkušenost města při realizaci bydlení se sociálním aspektem v bytech zvláštního určení
▪ existence koncepčního materiálu z minulosti
▪ ověřen systém startovacího bydlení
▪ dlouholeté a funkční komunitní plánování
SLABÉ STRÁNKY
▪ nedostatečná legislativní opora – neexistence zákona o sociálním/dostupném bydlení
▪ nedostatečný počet bytů města
▪ vysoká cena bydlení v Hradci Králové v komerčním sektoru
▪ převis poptávky v komerčním sektoru města spojený s posuzováním sociální a finanční bonity zájemce o
byt
▪ státem nastavení dotačních podmínek obtížně využitelných městem
▪ systém sociálních služeb, který nezachycuje všechny cílové skupiny
▪ nejistota spojená se změnami ve vedení města
PŘÍLEŽITOSTI
▪ vznik koordinačního/kontaktního místa pro bydlení města
▪ spolupráce s realitními kancelářemi a soukromými vlastníky bytového fondu ve městě
▪ proces komunitního plánování ve městě
▪ dotační tituly státu
▪ přehledná pravidla přidělování různých segmentů sociálního bydlení města
▪ aktivní spolupráce odboru sociálních věcí a zdravotnictví a odboru správy majetku města
▪ zajištění osvěty pro veřejnost o principech sociálního bydlení jako nástroje pro odstraňování možných předsudků
▪ nastavení rozpočtu města k zajištění funkčnosti systému, zejména pro rychlé opravy volného bytového
fondu
▪ precizní vydefinování cílových skupin (ETHOS, více jak 40 % nákladů na bydlení ve vztahu k příjmům, další nepříznivé sociální situace neuvedené v ETHOS)
HROZBY
▪ změna pohledu volených orgánů na tématiku sociálního/dostupného bydlení a ukončení aktivit
▪ zvětšování cílových skupin sociálního bydlení (senioři, nízkopříjmové skupiny osob, rodiny s dětmi na mateřské dovolené apod.) a tím větší poptávka po sociálním bydlení
▪ nedostatečné kapacity sociální práce města nebo sociálních služeb
▪ nedostatečné prostředky v dotačních programech státu
▪ nedostatečné prostředky v rozpočtu města
9 OPATŘENÍ K DOSAŽENÍ CÍLE
▪ Za plnění cílů a opatření odpovídá odbor sociálních věcí a zdravotnictví a odbor správy majetku města.
▪ Ročně bude zpracována Zpráva o plnění cílů a opatření koncepce rozvoje bydlení, která bude projednána v komisi rady města sociální, zdravotní a rodinné politiky a v komisi rady města pro majetek a rozvoj bydlení a předkládána voleným orgánům města.
CÍL 1 | NAVÝŠIT BYTOVÝ FOND VYUŽITELNÝ PRO CÍLOVÉ SKUPINY KONCEPCE |
Popis cíle | Upravit podmínky přidělování všech nájemních bytů ve vlastnictví města se zohledněním potřeb cílových skupin koncepce, zvýšit významně počet bytů v majetku města a tím vytvořit bytový fond pro cílové skupiny, který v současné době neexistuje; monitorovat a následně využívat dotační tituly nebo možnosti půjček na výstavbu, pořízení, rekonstrukci nebo modernizaci bytového fondu, zajistit vznik bytů v rámci developerských projektů a navýšit tak kapacity bytového fondu ve vlastnictví města. Realizovat spolupráci se soukromými vlastníky bytů a realitními kancelářemi. Dodržet při realizaci tohoto cíle eliminaci rizika segregace a koncentrace bytů pro klienty jedné cílové skupiny na jednom místě a rizika vzniku sociálně vyloučené lokality. |
Opatření 1.1 | Připravit projekty na dotační výzvu ITI, SFPI, IROP Zpracovat projektové záměry v oblasti rozvoje bytového fondu ve vlastnictví města a podat žádosti o dotace, např. aktuální projekty stavba bytového domu Harmonie III v Kuklenách, rekonstrukce bytového domu Harmonie I, převzetí budovy bývalé ubytovny nemocnice na ulici Brněnská do vlastnictví města a zajištění její rekonstrukce, oprava v současnosti nevyužívaných bytů ve vlastnictví města, případně další nové projekty. |
Opatření 1.2 | Při developerské výstavbě zajistit vznik bytů a jejich využití pro rozvoj bydlení města V případech developerských projektů realizovaných na původních pozemcích města smluvně zajistit vznik přiměřeného počtu bytů v každém bytovém domě, které budou využívány městem pro zajištění cílů koncepce. |
Opatření 1.3 | Zpracovat podklady pro rozhodnutí o případném zřízení bytového družstva města Analyzovat možnosti rozšíření bytového fondu prostřednictvím bytového družstva založeného městem Hradec Králové; v případě zjištění potřebnosti zajistit vznik bytového družstva. |
Opatření 1.4 | Upravit podmínky přidělování vyčleněných bytů města se sociálním aspektem a se zohledněním potřeb cílových skupin koncepce U přidělování vyčleněných bytů ve vlastnictví města nastavit a dodržovat princip, že budou vždy obsazovány s přihlédnutím k existenci bytové nouze žadatele uvedené v koncepci, aby byl vyčleněný bytový fond města využíván osobami, rodinami, pro které je jiný způsob řešení bytové potřeby v Hradci Králové nereálný s ohledem na vysoké nájemné v komerčním sektoru, vysoké kauce a vysokou cenu bytů apod. |
Opatření 1.5 | Rozvíjet spolupráci s komerčním sektorem Pokračovat v případové a partnerské spolupráci se soukromými vlastníky bytů ve městě včetně bytových družstev s cílem umožnit žadatelům o bydlení uplatnit se na komerčním bytovém trhu. |
Odpovídá | Spolupráce odborů dle principů projektového řízení města, odbor správy majetku, odbor sociálních věcí a zdravotnictví |
CÍL 2 | MĚSTSKÉ POZEMKY, KDE JSOU EVIDOVÁNY STAVEBNÍ PARCELY, NEBO POZEMKY, KTERÉ JSOU DLE ÚZEMNÍHO PLÁNU URČENY K BYTOVÉ VÝSTAVBĚ, PONECHAT V DISPOZICI MĚSTA; ZÁROVEŇ VYTVOŘIT EVIDENCI TAKOVÝCH POZEMKŮ |
Popis cíle | Cílem je udržet v majetku města, a tím v jeho dispozici, pozemky, které jsou stavebními parcelami, nebo pozemky jiných druhů, na kterých jsou stavební parcely, a dále pozemky, které jsou dle územního plánu určeny k výstavbě jakéhokoliv typu bydlení. Zároveň tento cíl kombinovat s cílem 1 a zajišťovat tak průběžně potřebné finanční prostředky na výstavbu bytů v majetku města a výstavbu realizovat. |
Opatření 2.1 | Vytvořit evidenci pozemků dle charakteristiky uvedené v cíli Analyzovat aktuální územní plán města a vybrat pozemky vhodné pro bytovou výstavbu |
Opatření 2.2 | Vytipovat dle lokace každého z pozemků vhodný typ bytové výstavby včetně vhodné cílové skupiny Opatření kombinovat s aktuálně vyhlášenými výzvami pro podávání dotací na rozvoj bytového fondu města s ohledem na cílovou skupinu, velikost objektů dle dotační výzvy apod. |
Odpovídá | Odbor hlavního architekta města, odbor správy majetku, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, odbor dotací, odbor investiční |
CÍL 3 | ZVÝŠIT KVALITU BYDLENÍ VE STÁVAJÍCÍM BYTOVÉM FONDU A VYUŽÍVAT NA TO ZDROJE Z NÁJMU |
Popis cíle | Zajistit rekonstrukci a revitalizaci bytů zvláštního určení, vytvořit ekonomický systém, který bude využívat zisky z nájemního bydlení města na rychlé rekonstrukce a nezbytnou údržbu bytového fondu města. |
Opatření 3.1 | Zajistit rekonstrukci a revitalizaci bytů zvláštního určení Pokračovat v rekonstrukci bytů zvláštního určení v objektu Harmonie I., konkrétně přestavbu bytových jader, výměnu oken, zateplení budovy. |
Opatření 3.2 | Upravit výši nájemného v bytech zvláštního určení a v ostatních bytech města Výši nájemného v bytech zvláštního určení upravit u nových nájemníků maximálně na úroveň tzv. sociálního nájemného stanoveného pro dotační projekty ze strany MMR, aby senioři a invalidní důchodci II. a III. stupně neměli existenční problémy a o příspěvek na bydlení museli žádat jen v ojedinělých případech; u ostatního bytového fondu určeného pro osoby, rodiny v bytové nouzi odvíjet výši nájemného tak, aby nebyly překročeny limity normativních nákladů stanovených MPSV pro potřeby výpočtu příspěvku na bydlení. |
Opatření 3.3 | Zajistit okamžité rekonstrukce každého uvolněného bytu města Vytvořit rozpočtovou kapitolu, která bude soustředit potřebné finanční zdroje určené k okamžité opravě či úpravě bytů města tak, aby bylo možné s minimální časovou prodlevou po jejich uvolnění následné přidělení cílovým skupinám koncepce. |
Odpovídá | Odbor správy majetku města, Správa nemovitostí, odbor sociálních věcí a zdravotnictví |
CÍL 4 | ZAJISTIT ROZVOJ POBYTOVÝCH A TERÉNNÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB |
Popis cíle | Zajistit dostupnost sociálních služeb pro cílové skupiny osob a rodin, které aktuálně nejsou zastoupeny v síti sociálních služeb v Královéhradeckém kraji, a existuje po nich významná poptávka ze strany cílových skupin; pružně navyšovat terénní podporu sociálních služeb a sociální práce města dle zjištěných potřeb. |
Opatření 4.1 | Zajistit možnost azylového bydlení pro rodiny s dětmi Vyhodnotit možnosti rozšíření cílové skupiny stávajícího realizátora azylového bydlení pro matky s dětmi o rodiny s dětmi, nebo zajistit dostupnost služby rozšířením sítě sociálních služeb kraje o novou sociální službu |
Opatření 4.2 | Zajistit možnost azylového bydlení pro samostatné ženy Vyhodnotit možnosti rozšíření cílové skupiny stávajícího realizátora azylového bydlení pro matky s dětmi o samostatné ženy, případně prostřednictvím rozšíření cílové skupiny azylového domu pro muže o samostatné ženy, nebo zajistit dostupnost služby rozšířením sítě sociálních služeb kraje o novou sociální službu |
Opatření 4.3 | Zajistit dostatečnou kapacitu terénních sociálních služeb Průběžně v rámci rozvoje bydlení analyzovat kapacity terénní formy sociálních služeb, které pracují s cílovými skupinami koncepce, a v případě potřeby prostřednictvím aktualizace krajské sítě upravit kapacity dle potřeb klientů, zároveň upravit kapacity sociálních pracovníků města. |
Odpovídá | Krajský úřad Královéhradeckého kraje jako správce sítě sociálních služeb kraje ve spolupráci s městem Hradec Králové v rámci jednání o aktualizaci a rozvoji sítě sociálních služeb |
CÍL 5 | ROZVÍJET MULTIDISCIPLINÁRNÍ SPOLUPRÁCI A PRŮBĚŽNĚ ANALYZOVAT POTŘEBY V OBLASTI BYDLENÍ |
Popis cíle | Stanovit role a odpovědnosti zúčastněných odborů města. Rozvíjet spolupráci sociálních služeb, sociálních pracovníků města a dalších zainteresovaných organizací pro zajištění účinné podpory klientů. Vytvořit způsob vzájemného sdílení informací. Zajistit přenos informací a potřeb participantů na poradní orgány rady města. Zajistit specializované vzdělávání se zaměřením na poskytování potřebné pomoci a podpory a realizaci činností v oblasti prevence ztráty bydlení. Průběžně zpracovávat potřebné analýzy k bytové problematice, cílovým skupinám, umožňující objektivní posouzení a aktualizaci cílů a opatření koncepce. |
Opatření 5.1 | Zajistit specializované vzdělávání aktérů sociálního bydlení Realizovat vzdělávání sociálních pracovníků města a sociálních služeb zaměřené na specifické dovednosti důležité pro zajištění pomoci a podpory občanům města v postavení žadatelů o bydlení. |
Opatření 5.2 | Realizovat činnosti zaměřené na prevenci ztráty bydlení Vytvoření zásad spolupráce s odborem správy majetku města a Správou nemovitostí Hradec Králové zaměřených na prevenci ztráty bydlení, např. včasné zachycení vzniku dluhů na nájemném nebo službách, porušování jiných podmínek nájemního bydlení apod. |
Xxxxxxxx 0.0 | Zřídit tzv. kontaktní místo pro bydlení V objektu Pražská 559 zřídit prostory určené pro sociální práci města a využívat je jako kontaktní místo pro bydlení, kde budou občanům města zprostředkovávány informace o možnostech řešení bytové problematiky, zajištění sociálních dávek apod.; provoz budou zajišťovat sociální pracovníci města, kteří budou zároveň plnit úkoly v rámci spolupráce s komerčním sektorem |
Opatření 5.4 | Posoudit možnosti zřízení tzv. garančního fondu města V případě užitečnosti zjištěné analýzou potřeb klientů zřídit nadační finanční fond, který umožní poskytnutí bezúročné půjčky pro žadatele o byty v komerčním sektoru k úhradě kaucí nebo příspěvku na nastěhování apod. |
Opatření 5.5 | Analyzovat potřeby cílových skupin v oblasti bydlení Průběžně zjišťovat potřeby různých profesních skupin v oblasti bydlení – jejich průměrné příjmy v porovnání s možnostmi komerčního sektoru, souběžně s vyhodnocováním potřebnosti různých profesí pro zajištění chodu města; průběžně analyzovat stávající cílové skupiny. |
Odpovídá | Odbor správy majetku ve spolupráci s odborem sociálních věcí a zdravotnictví |
CÍL 6 | ZAJISTIT KOORDINACI PROCESŮ A NAPLŇOVÁNÍ KONCEPCE ROZVOJE BYDLENÍ |
Popis cíle | Koordinovat pravidelná měsíční jednání pracovních skupin komunitního plánování sociálních služeb. Analyzovat průběžně situaci v oblasti bydlení, např. nově zjištěné potřeby, nové cílové skupiny apod. Zpracovat nová procesních pravidla pro pronájem městského bytového fondu. |
Opatření 6.1 | Projednávat pravidelně problematiku bydlení na jednání pracovních skupin komunitního plánování a koordinační skupině Shromažďovat informace vztahující se k problematice bydlení od účastníků pracovních skupin komunitního plánování a přenášet je na jednání dalších platforem, do orgánů města apod. |
Opatření 6.2 | Vytvořit směrnice pro oblast rozvoje bydlení se sociálním aspektem Zpracovat směrnici nebo směrnice upravující možnosti poskytnutí nájemního bydlení v bytech zvláštního určení a ostatních nájemních bytech města, a dále upravující možnosti poskytnutí ubytování v ubytovně města Brněnská a sociálního bydlení v bytovém domě Pražská 559. |
Opatření 6.3 | Vytvořit způsob řešení fakticky nesplatitelných dluhů vůči městu a vytvořit tak možnost žadatelů dosáhnout na bydlení U rodin, jednotlivců, kteří evidují fakticky nesplatitelné dluhy vůči městu (z důvodu nízkých příjmů způsobených stářím, zdravotním postižením apod.) vytvořit pravidlo upravující vyřešení těchto dluhů, které umožní přístup žadatelů k nájemnímu bytu města. |
Odpovídá | Odbor správy majetku ve spolupráci s odborem sociálních věcí a zdravotnictví |
10 ODKAZY
XXXXXX, X. X.: O psychologii bytí. Portál, Praha 2014, ISBN 978-80-262-0618-7
XXXXXXX, M., XXXXXX, M., XXXXXX, J.: Dostupné bydlení jako nástroj sociální práce vedoucí k sociální změně. In: Truhlářová, z., Xxxxxx, M. (Eds.) Sociální práce jako nástroj podpory sociální změny. Sborník vědeckých textů z mezinárodní vědecké konference XIV. Hradecké dny sociální práce, Hradec Králové 22.-23.9.2017, s. 137-142, ISBN 978-80-7435-708-4
Koncepční dokumenty (on line 9.11.2020)
▪ 6. plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Hradec Králové na období 2019-2021, Hradec Králové, 2019,
▪ Analýza bytového fondu města Hradec Králové, Hradec Králové, 2019
▪ Koncepce sociálního bydlení ČR 2015–2025, MPSV 2015
▪ Koncepce specifických forem bydlení v Hradci Králové, Hradec Králové, 2016
▪ Obecní bydlení z pohledu práva na rovné zacházení a role obcí při řešení bytové nouze; Výzkum veřejného ochránce práv, 2020
▪ Prognóza vývoje obyvatelstva města a SO ORP Hradec Králové na období 2018–2050. Praha, 2019
▪ Strategický plán rozvoje města do roku 2030, Hradec Králové, 2013
▪ Střednědobý plán sociálních služeb Královéhradeckého kraje 2021 až 2023, Královéhradecký kraj 2020
Související webové stránky
▪ xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/
▪ xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx
11 PŘÍLOHA 1: ETHOS
12 PŘÍLOHA 2: OSOBY V BYTOVÉ NOUZI – CÍLOVÉ SKUPINY
Osoby v bytové nouzi dle pravidel IROP, výzva č. 80:
▪ osoby spící venku (např. ulice, pod mostem, nádraží, letiště, veřejné dopravní prostředky, kanály, jeskyně, odstavené vagony, stany, garáže, prádelny, sklepy a půdy domů, vraky aut),
▪ osoby v nízkoprahové noclehárně,
▪ osoby sezonně užívající k přenocování prostory zařízení bez lůžek,
▪ muži a ženy v azylovém domě,
▪ matky nebo otcové s dětmi v azylovém domě,
▪ úplné rodiny v azylovém domě,
▪ osoby v domě na půli cesty,
▪ osoby ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení),
▪ osoby bez přístřeší po vystěhování z bytu,
▪ ženy ohrožené domácím násilím pobývající na skryté adrese,
▪ ženy ohrožené domácím násilím pobývající v azylovém domě,
▪ žadatelé o azyl v azylových zařízeních,
▪ migrující pracovníci
▪ cizinci ve veřejné komerční ubytovně (nemají jinou možnost bydlení),
▪ osoby po opuštění věznice,
▪ osoby před opuštěním zdravotnického zařízení,
▪ osoby po opuštění dětské instituce či pěstounské péče,
▪ muži a ženy v seniorském věku,
▪ invalidé dlouhodobě ubytovaní v azylovém domě,
▪ osoby přechodně bydlící u příbuzných nebo přátel (nemají jinou možnost bydlení),
▪ osoby v podnájmu (nemají jinou možnost bydlení),
▪ osoby bydlící v bytě bez právního důvodu,
▪ osoby v nezákonně obsazené budově,
▪ osoby na nezákonně obsazeném pozemku (zahrádkářské kolonie, zemnice),
▪ osoby, které dostaly výpověď z nájemního bytu,
▪ osoby ohrožené vystěhováním z vlastního bytu,
▪ osoby ohrožené domácím násilím – policejně zaznamenané případy – oběti,
▪ osoby žijící v mobilním obydlí, např. maringotka, karavan, hausbót (nemají jinou možnost bydlení),
▪ osoby žijící v budově, která není určena k bydlení, např. osoby žijící na pracovišti, v zahradních chatkách se
souhlasem majitele,
▪ osoby žijící v provizorních stavbách nebo v budovách bez kolaudace pro účely bydlení,
▪ osoby žijící v nevhodném objektu – obydlí se stalo nezpůsobilým k obývání (dříve mohlo být obyvatelné),
▪ osoby žijící v přelidněných bytech.
Osobou v bytové nouzi se zároveň rozumí osoba v ekonomicky produktivním věku, která nemá uzavřenou jinou nájemní smlouvu, nemá ve vlastnictví ani spoluvlastnictví bytový dům, rodinný dům, byt, dům pro rekreační nebo jiné ubytovací účely, který lze využít k trvalému bydlení dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (zda po této osobě lze spravedlivě žádat využití tohoto majetku dle § 11 odst. 4 a 5, § 14 tohoto zákona posoudí sociální pracovník spolupracující s danou domácností při uzavírání nájemní smlouvy i při opakovaném prodloužení nájmu, případně jiný sociální pracovník) a zároveň její průměrný čistý měsíční příjem v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl 0,6 násobek průměrné měsíční mzdy. Při určování započitatelných příjmů posuzované osoby se postupuje podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
EDICE ODBORU SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZDRAVOTNICTVÍ MAGISTRÁTU MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ
Edice se zaměřuje na odborné texty pro užší čtenářské publikum. Má výhradně on line formu a její ambicí je přiblížit čtenářům rozvoj sociálně-zdravotní oblasti ve vztahu k městu Hradec Králové. Veškeré publikace této edice, opatřené ISBN, jsou volně k dispozici ve formátu pdf:
xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxx-xxxxxx/xx-0000/x0x00000
2021, číslo 1
V EDICI BYLY VYDÁNY NÁSLEDUJÍCÍ TITULY:
Xxxxxxx, M. a kol.: Královéhradecké sociálně-zdravotní variace. Výběr z publikovaných textů 2011 – 2020.
Statutární město Hradec Králové, 105 s., ISBN 978-80-87637-43-2
2021, číslo 2
Xxxxxxxx, S. a kol.: Budování týmu, evaluace a podpora inovací na oddělení sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu města Hradec Králové. Statutární město Hradec Králové, 105 s., ISBN 978-80-87637-44-9
2021, číslo 3
Xxxxxxx, M.: Řešení podpory občanů v obtížné finanční situaci z pohledu statutárního města Hradec Králové.
Statutární město Hradec Králové, 71 s., ISBN 978-80-87637-46-3
ŘEŠENÍ PODPORY OBČANŮ V OBTÍŽNÉ FINANČNÍ SITUACI Z POHLEDU STATUTÁRNÍHO MĚSTA HRADEC KRÁLOVÉ
SOLUTION OF SUPPORT FOR CITIZENS IN A DIFFICULT FINANCIAL SITUATION FROM THE POINT OF VIEW OF THE STATUTORY CITY OF HRADEC KRÁLOVÉ
Autor: Xxxxx Xxxxxxx
Vydalo: statutární město Hradec Králové
Kontakt: PhDr. Xxxxx Xxxxxxx, MBA,
vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví,
ISBN 978-80-87637-46-3
Edice odboru sociálních věcí a zdravotnictví, číslo 3 on line vydání, Hradec Králové 2021