O B S A H
Číslo: 4/2018
Z obsahu:
Sdělení MPSV o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vývoj průměrných mezd ve 4. čtvrtletí 2017
Průměrné mzdy v Evropské unii
Práce a dohodu o pracovní činnosti bude v roce 2018 výhodnější
Víme co znamená "elektronická identita občana"?
Zabezpečení osobních údajů v souladu s GDPR
O B S A H
Sdělení MPSV o rozšíření závaznosti KSVS str, 3
Návrhy Ministerstva financí na nižší DPH str. 4
Práce na dohodu o pracovní činnosti
bude v roce 2018 výhodnější str. 6
Vývoj průměrných mezd ve 4. čtvrtletí 2017 str. 9
Průměrné mzdy v Evropské unii str. 15
Vývoj spotřebitelských cen v březnu 2018 str. 17
Budou lidé nad 50 let patřit mezi klíčové
hráče na trhu práce? str. 20
Kdo má nárok na ošetřovné? str. 22
Víme co znamená "elektronická identita
občana"? str. 23
Zabezpečení osobních údajů v souladu s GDPR str. 27
Evropská komise chce zakázat nekalé obchodní
praktiky v potravinovém řetězci str. 30
Zpracovala: Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxx, XXx.
S D Ě L E N Í
č. 40/2018 Sb..
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 27. února 2018
o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2018, která byla uzavřena dne 21. 12. 2017 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociací svobodných odborů České republiky a organizací zaměstnavatelů - Zemědělským svazem České republiky, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE Úroveň 1, kód A Zemědělství, lesnictví, rybářství.
S obsahem Kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (xxx.xxxx.xx).
Ministryně:
Xxx. Xxxxxxx, MBA, v.r.
_____________________________________________________________
Sdělení MPSV o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně bylo publikováno ve Sbírce zákonů dne 8. 3. 2018 v Částce 20, a proto závaznost této kolektivní smlouvy nabývá účinnosti dnem 1. 4. 2018.
NÁVRHY MINISTERSTVA FINANCÍ NA NIŽŠÍ DPH
Ministerstvo financí předložilo do vnějšího připomínkového řízení návrh novely zákona o DPH, která snižuje daňové zatížení v sektoru stravování, některých řemeslných a odborných služeb, vodného a stočného. K významnému snížení DPH dochází u kadeřnických a kosmetických služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úpravy a opravy oděvů a textilních výrobků pro domácnost a prodeji točeného piva, kde by mělo dojít k poklesu ze stávající sazby 21 % na 10 %, tedy více než polovičnímu snížení sazby. Návrh počítá také s dalším snižováním DPH v sektoru stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů, která již byla snížena v souvislosti s náběhem 1. fáze elektronické evidence tržeb z 21 % na 15 %, a to rovněž na 10 %.
Cílem novely je také reálné snížení ceny vodného a stočného pro konečného spotřebitele.
Navržené změny jsou součástí novely zákona o evidenci tržeb a představují plnění jednoho z bodů programového prohlášení vlády.
"Stejně jako při startu první vlny EET chceme podpořit podnikatele prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže," říká ministryně financí Xxxxx Xxxxxxxxxxx. "Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil," říká ministryně financí.
Výčet zboží a služeb, pro něž se navrhuje druhá snížená sazba daně (10%):
domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany,
stravovací služby a podávání nápojů vč. točeného (sudového) piva podávaného jako stravovací nebo cateringová služba, avšak s výjimkou stravovacích služeb, které jsou osvobozeny od daně podle § 57 až 59 ZDPH, a s výjimkou podávání tabákových výrobků a alkoholických nápojů (kromě točeného piva),
úprava a rozvod vod prostřednictvím sítí (vodné),
odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (stočné),
služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech,
služby mytí oken prováděné v domácnostech,
drobné opravy obuvi a kožených výrobků,
drobné opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků převážně pro domácnost,
drobné opravy jízdních kol,
kadeřnické, kosmetické a podobné služby,
řezané květiny.
Zavedení snížené sazby DPH u vody přispěje k zajištění dostupnosti této životně důležité komodity pro občany a k udržení komfortu a spotřeby vody v domácnostech na potřebné úrovni. Snížení daňového zatížení bude představovat pozitivní příspěvek ke snížení či udržení spotřebitelských cen, jejichž úroveň se v posledních letech trvale zvyšuje. "Snížením DPH o třetinu chceme tento nepříznivý trend zvrátit. Ministerstvo financí díky nástrojům cenové regulace a cenové kontroly v oblasti vodárenství zároveň disponuje nástroji, kterými ohlídá, že tento rozdíl nezůstane u vodárenských společností, jak se to stalo například v případě farmaceutických společností při snížení DPH na léky," dodává Xxxxx Xxxxxxxxxxx.
Celkový dopad navrženého snížení DPH na veřejné rozpočty představuje 3,4 mld. Kč ročně. Účinnost změn je navázána na spuštění poslední fáze EET.
Zdroj: Ministerstvo financí
PRÁCE NA DOHODU O PRACOVNÍ ČINNOSTI
BUDE V ROCE 2018 VÝHODNĚJŠÍ
Zaměstnanci, kteří si v roce 2017 vydělali na dohodu o pracovní činnosti byť jedinou korunu, museli letos podávat daňové přiznání. Velmi přísné podmínky se ale od roku 2018 mění a budou pro tyto oblíbené formy přivýdělku příznivější.
Daňové přiznání za rok 2017 museli mimo jiné podat i zaměstnanci, kteří si v některém měsíci ke svému hlavnímu zaměstnání přivydělávali na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), a to bez ohledu na výši měsíční odměny. Tato povinnost se totiž týkala všech zaměstnanců, kterým byla v některém měsíci během roku odvedena zálohová daň z příjmů od dvou a více zaměstnavatelů současně.
Přitom právě z měsíční odměny z dohody o pracovní činnosti se loni odváděla zálohová daň z příjmu vždy.
V roce 2018 se však bude z měsíční odměny z DPČ do částky 2500 Kč odvádět daň srážková, bude tedy platit stejný režim jako u dohody o provedení práce s měsíční odměnou 10 000 Kč a méně.
Nízké příjmy bez daňového přiznání
"Pro nízké měsíční přivýdělky na dohodu o pracovní činnosti tedy nevznikne povinnost podat daňové přiznání a sníží se i povinná administrativa pro zaměstnavatele", vysvětluje Xxxxxxxx Xxxxxx ze společnosti Mazars.
V případě práce na dohodu o pracovní činnosti odvádí zaměstnavatel za zaměstnance 15 procentní zálohovou daň a ti tak mohou získat zpět přeplatek na dani, pokud pracovali jen po část roku. "Práce na dohodu o pracovní činnosti je však méně výhodná, než například práce na dohodu o provedení práce. Pojistné na zdravotní a sociální pojištění je odváděno již z výdělku, který přesáhne 2500 korun," uvádí Xxxxxx Xxxxxxxx, daňová poradkyně společnosti Xxxxx Xxxxxxx.
Tento limit se pro rok 2018 nemění. V případě, že je měsíční částka odměny vyšší než limit, však z hrubé odměny odvádí zálohy na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel i zaměstnanec. Pro rok 2018 se z důvodu zvýšení minimální mzdy zvyšuje i minimální měsíční částka zdravotního pojištění, kterou musí zdravotní pojišťovna obdržet za každého zaměstnance, a to z částky 1485 Kč na 1647 Kč.
"Zaměstnanci, kteří nejsou pro účely placení zdravotního pojištění státními pojištěnci, například penzisté či studenti, a pracují pouze na dohodu o pracovní činnosti s měsíční částkou nižší než 12 200 korun, tak zaplatí na zdravotním pojištění v roce 2018 více než v roce 2017", doplňuje Xxxxxxxx Xxxxxx.
V jednotlivých měsících je možné pracovat na dohodu o pracovní činnosti současně pro více zaměstnavatelů. I při práci na DPČ je přitom možné při výpočtu čisté měsíční odměny uplatňovat daňové slevy, kupříkladu daňovou slevu na poplatníka ve výši 2070 Kč měsíčně, na niž mají nárok všichni daňoví poplatníci, tedy třeba i penzisté. Zaměstnanci ovšem mohou daňové slevy uplatnit v daném měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele, přičemž podmínkou je podepsání prohlášení k dani.
Výše výdělku není omezená
Zaměstnanci přivydělávající si během roku 2017 pro jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti si museli k vyplnění daňového přiznání za rok 2017 vyžádat od všech zaměstnavatelů potvrzení o zdanitelných příjmech, která jsou nedílnou přílohou daňového přiznání. Při příjmech pouze ze závislé činnosti dle § 6 zákona o dani z příjmu je možné od minulého roku využít zjednodušenou verzi daňového formuláře.
Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedena sjednaná práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda o pracovní činnosti uzavírá. Měsíční odměna není limitována, na základě dohody o pracovní činnosti je tudíž možné mít i nadprůměrné příjmy.
Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. "Je-li z měsíční odměny z dohody o pracovní činnosti odváděno sociální pojištění, pak se toto období započítává do doby rozhodné pro nárok na starobní důchod a vzniká i nárok na případné nemocenské dávky," dodává Xxxxxxxx Xxxxxx ze společnosti Mazars.
V praxi by měla práce na DPČ sloužit pro přivýdělek a nízký rozsah práce. z dohody o pracovní činnosti totiž neplyne mimo jiné nárok na odstupné a práci lze snadněji ukončit, protože pracovní poměr sjednaný dohodou o pracovní činnosti je možné zrušit výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu s patnáctidenní lhůtou.
Omezení dohod o provedení práce u nezaměstnaných
Již v polovině loňského roku došlo ke změně u dalšího oblíbeného typu smluv pro přivýdělky - dohod o provedení práce v rámci novely zákona o zaměstnanosti. Týká se lidí, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti. "Podle této úpravy si lidé evidovaní na úřadu práce nebudou moci nově přivydělávat na dohodu o provedení práce", uvádí Xxxxx Xxxxxxxxx, manažerka společnosti Contract Administration.
Pojmem "nekolidující zaměstnání" je podle ní zpravidla označeno takové zaměstnání, které mohou lidé vykonávat i přestože jsou evidováni na úřadu práce a není tedy v rozporu s jeho pravidly. Podmínkou je, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti a zároveň výše jeho přivýdělku nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy 6 100 korun měsíčně.
"Doposud platilo, že si uchazeči mohli přivydělávat jak na dohodu o pracovní činnosti či klasický pracovní poměr, tak na dohodu o provedení práce. To však nová úprava mění a práce na dohodu o provedení práce již nebude možná, resp. povede k vyřazení z evidence nebo k tomu, že se nebude moci v době trvání tohoto pracovněprávního vztahu do evidence přihlásit", dodává Xxxxx Xxxxxxxxx.
Dohody o pracovní činnosti patří u tuzemských firem k poměrně oblíbeným formám zaměstnávání. Podle prosincových statistik Úřadu práce bylo z 216 629 volných pracovních míst nabízených zaměstnavateli 8 995 pozic na dohodu o provedení práce a 6 053 míst na dohodu o pracovní činnosti.
Zdroj: XxxxxxxxXxxx.xx
VÝVOJ PRŮMĚRNÝCH MEZD VE 4. ČTVRTLETÍ 2017
Ve 4. čtvrtletí 2017 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 8,0 %, reálně se zvýšila o 5,3 %. Medián mezd činil 27 320 Kč.
Ve 4. čtvrtletí 2017 činila hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 31 646 Kč, což je o 2 337 Kč (8,0 %) více než ve stejném období roku 2016. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,6 %, reálně se tak mzda zvýšila o 5,1 %. Objem mezd vzrostl o 10,0 %, počet zaměstnanců o 1,9 %.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí 2017 po očištění od sezónních vlivů 2,1 %.
V roce 2017 dosáhla průměrná mzda 29 504 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 929 Kč (7,0 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,5 %, reálně se mzda zvýšila o 4,4 %.
Výsledky 4. čtvrtletí jsou v řadě věcí výjimečné a je tak z makroanalytického hlediska přitažlivé soustředit se více na výsledné údaje za celý rok 2017.
Z pohledu těchto kumulativních údajů vzrostla meziročně celková průměrná mzda nominálně o 7,0 % a reálně se zvýšila o 4,4 %. Z hlediska růstu kupní síly začal být v roce 2017 podstatnější vliv inflace (index spotřebitelských cen), která se meziročně zvýšila o 2,5 %, zatímco ještě v roce 2016 to bylo pouze o 0,7 %. Zároveň se výrazně zvýšil přepočtený počet zaměstnanců o 1,7 %, ekonomika byla tedy větší o 68,3 tis. plných úvazků. Průměrná mzda za rok 2017 ve výši 29 504 Kč je o 40,8 % nominálně vyšší než před deseti lety, reálně je přírůstek 16,5 %.
Hnacím motorem národní ekonomiky byl stále zpracovatelský průmysl, který měl 1 141,6 tis. plných pracovních míst (to znamená, že zde pracuje téměř 29 % všech zaměstnanců) a byl vloni jak z pohledu zaměstnanosti tak mezd ve velmi dobré kondici: přibylo tu meziročně téměř 19 tisíc nových zaměstnaneckých míst a průměrná mzda přitom vzrostla o 7,2 % na 29 525 Kč.
Dalším největším odvětvím byl velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, kde byl přepočtený počet zaměstnanců 507,4 tis., meziročně přibylo 11,2 tis. míst, průměrná mzda vzrostla o 7,4 % na 27 668 Kč. Se dvěma zmíněnými odvětvími úzce souvisí doprava a skladování, kde počet zaměstnanců dosáhl 261,9 tis., a mzdy vzrostly o 6,5 % na 27 450 Kč.
Druhý nejsilnější relativní nárůst počtu zaměstnanců (současně velmi vytrvalý) a také nejvyšší mzdová úroveň byla v odvětví informační a komunikační činnosti, kde počet zaměstnanců dosáhl 111,4 tis. (+5,2 %) a průměrná mzda vzrostla meziročně o 4,5 % na 52 530 Kč. Na druhém místě ve výši průměrné mzdy bylo peněžnictví a pojišťovnictví, kde se zvýšila pouze o 3,6 % (nejslabší růst ze všech odvětví) na 52 156 Kč, počet zaměstnanců vzrostl o tisícovku na 73,1 tis.
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu je odvětví s třetí nejvyšší mzdovou úrovní (43 344 Kč) a zároveň zde relativně nejvíce narostl počet zaměstnanců (+6,2 %).
Výrazný propad v celoročním počtu zaměstnanců zaznamenalo odvětví těžba a dobývání, kde zmizelo 2,4 tis. plných míst (-8,7 %), čímž se dostalo pod hranici 25 tis., avšak průměrná mzda vzrostla o 6,6 % na 33 442 Kč.
Druhé odvětví se snížením počtu zaměstnanců bylo stavebnictví, kde ubylo 2,1 tis., což je relativní úbytek o 1,0 %; i tam mzdy vzrostly (o 5,1 %).
Ubytování, stravování a pohostinství je odvětví, kde je tradičně nejnižší mzdová úroveň, avšak průměrná mzda (17 509 Kč) se tu zvýšila meziročně relativně nejvíce ze všech odvětví, o 11,9 %; zároveň zde vzrostl počet zaměstnanců o dva tisíce (+1,7 %).
Druhý nejrychlejší mzdový růst byl v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech o 9,3 %, na 25 439 Kč.
Ve 4. čtvrtletí 2017 byl medián 27 320 Kč (medián představuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň), o 2 244 Kč (tj. o 8,9 %) vyšší než ve stejném období předchozího roku. Mzdové rozpětí se meziročně poněkud rozšířilo: desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala výdělky pod hranicí 12 263 Kč (dolní decil D1), horní desetina měla naopak mzdy nad hranicí 51 412 Kč (horní decil D9).
Muži mají značně vyšší mzdovou úroveň: ve 4. čtvrtletí 2017 byl medián mezd žen 24 790 Kč, zatímco u mužů byl 29 639 Kč. Zároveň jsou mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků vyjádřená horním decilem (D9) byla u mužů neporovnatelně vyšší než u žen.
Mzdy jsou značně strukturované podle dosaženého vzdělání zaměstnance - nejvyšší výdělky pobírali v roce 2017 vysokoškoláci, prostřední mzda u nich byla 37 942 Kč, decilové rozpětí však bylo velmi široké: od 21 458 Kč do 82 092 Kč. Naopak nejnižší mediánovou mzdu měli zaměstnanci se základním či nedokončeným vzděláním (20 009 Kč); těm však meziročně vzrostl medián nejvíce (o 9,5 %). Čtvrtina zaměstnanců se ZŠ pobírala méně než 14 884 Kč. Středoškoláci s maturitou si vydělali více (27 498 Kč) než ti bez ní (22 829 Kč), ale méně než zaměstnanci s vyšším odborným, resp. bakalářským studiem (31 220 Kč).
Podle věkových kategorií pobírali nejnižší prostřední mzdy zaměstnanci do 20 let (19 604 Kč), v této kategorii však vzrostl medián nejvíce (o 9,9 %). Zaměstnanci ve věku 20-29 let již měli značně více, 24 954 Kč, a pro kategorii 30-39 let byl medián nejvyšší (28 116 Kč). To je však provázeno silným růstem variability. Pro další věkové kategorie se mediány mírně snižují, 40-49 let měli 27 356 Kč a 50-59 let měli 26 679 Kč. Pro kategorii 60 a více let najdeme medián mírně vyšší (27 313 Kč), ale ve srovnání s předchozími věkovými skupinami tam pracuje již jen třetinový počet lidí. Nejnižší desetina výdělků (1. decil) zůstává v každé věkové kategorii pod úrovní 14,5 tis. Kč.
Státní občané ČR si v české ekonomice vydělávají méně (26 838 Kč) než některé větší skupiny občanů cizích států, jde zejména o zaměstnance ze Slovenska s mediánem 30 078 Kč nebo Rumunska s 27 017 Kč. Naopak občané Ukrajiny měli medián jen 21 311 Kč. Bulharska 23 672 Kč a Polska 25 467 Kč. Všem jmenovaným cizineckým skupinám se medián meziročně zvýšil rychleji než občanům ČR.
Vývoj zaměstnanosti
Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ukazují setrvalý růst zaměstnanosti. V samotném 4. čtvrtletí 2017 dosáhla míra zaměstnanosti u 15-64letých hodnoty 74,3 %, což je další rekordní úroveň za období samostatné České republiky. Rychlejší růst míry zaměstnanosti o 1,5 procentního bodu se projevil u mužů, u žen o 1,3 procentního bodu.
Nárůst poptávky podniků po pracovní síle je nebývale silný - počet volných pracovních míst hlášených na úřady práce dosáhl na konci roku 2017 hodnoty 217 tis., což je další rekord za celou dobu této evidence. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo v průměru 1,3 uchazeče o zaměstnání registrovaném na ÚP ČR. Tato čísla však mohou být výrazně ovlivněna tím, že podniky často hlásí místa vhodná jen pro cizince.
Druhou stránkou je snižování počtu nezaměstnaných. I zde pokračoval pozitivní trend, když obecná míra nezaměstnanosti v závěrečném období roku 2017 klesla až na 2,4 %, což je v mezinárodním srovnání nejnižší hodnota v EU. Míra nezaměstnanosti je však stále vyšší u žen než u mužů; míry jsou také ostře diferencovány podle dosaženého stupně vzdělání - zatímco vysokoškoláci měli míru nezaměstnanosti jen 1,3 %, u osob se základním vzděláním byla 10,1 %.
Početně bylo nezaměstnaných 128, 7 tis.; počet dlouhodobě nezaměstnaných, tj. bez práce déle než jeden rok, se ve 4. čtvrtletí 2017 snížil na 40,5 tis. osob. To znamená, že i tento rezervoár obtížněji zaměstnatelných pracovních sil byl při rostoucím počtu volných pracovních míst takřka vyčerpán. Vedle nezaměstnaných je zde také dalších 119 tisíc osob, které jsou klasifikovány jako ekonomicky neaktivní, ale uvádějí, že by chtěly pracovat. Většina však nemůže za současných podmínek nastoupit do zaměstnání, často jde o ženy pečující o malé děti.
Předběžné údaje podnikové statistiky Českého statistického úřadu potvrzují převažující pozitivní trendy - průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané se ve 4. čtvrtletí 2017 zvýšil o 1,9 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, to je početně o 75,9 tisíc.
Je zjevné, že stoupající poptávka po pracovních silách tlačila na cenu práce, tedy výdělky, čemuž pomáhal i silný hospodářský růst. Nominální růst průměrné mzdy o 8,0 % byl však konfrontován se stále výraznějším zvyšováním spotřebitelských cen (inflací) o 2,6 %. To vedlo k poněkud nižšímu zvýšení reálné mzdy, která tak vzrostla o 5,3 %. To je přesto (spolu se shodným údajem za 2. čtvrtletí 2017) nejvyšší hodnota za poslední desetiletí.
Zdroj: Český statistický úřad
Průměrné hrubé měsíční mzdy podle odvětví
za 4. čtvrtletí 2017
Odvětví Průměrná hrubá měsíční mzda
na přepočtené počty zaměstnanců
přírůstek (úbytek)
proti 4.čtvrtletí 2016
Kč Kč %
___________________________________________________________________________
Česká republika celkem 31 646 2 337 8,0
v tom:
Zemědělství, lesnictví a rybářství 26 580 1 403 5,6
Těžba a dobývání 38 847 4 322 12,5
Zpracovatelský průmysl 31 298 2 179 7,5
Výroba a rozvod elektřiny, plynu,
tepla a klimatizovaného vzduchu 46 622 2 455 5,6
Zásobování vodou 29 712 1 693 6,0
Průmysl celkem 31 764 2 206 7,5
Stavebnictví 27 942 1 745 6,7
Obchod, opravy a údržba
motorových vozidel 29 249 2 108 7,8
Doprava a skladování 29 067 1 939 7,1
Ubytování, stravování, pohostinství 17 815 1 521 9,3
Informační a komunikační činnosti 52 859 2 381 4,7
Peněžnictví a pojišťovnictví 50 744 2 165 4,5
Činnosti v oblasti nemovitostí 26 920 2 254 9,1
Profesní, vědecké a technické činnosti 37 896 1 950 5,4
Administrativní a podpůrné činnosti 20 263 1 614 8,7
Veřejná správa a obrana;
povinné sociální zabezpečení 36 994 3 523 10,5
Vzdělávání 33 883 2 809 9,0
Zdravotní a sociální péče 32 964 3 225 10,8
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 28 559 3 368 13,4
Ostatní činnosti 24 473 1 673 7,3
Průměrné hrubé měsíční mzdy podle odvětví
za 1. až 4. čtvrtletí 2017
Odvětví Průměrná hrubá měsíční mzda
na přepočtené počty zaměstnanců
přírůstek (úbytek) proti
1. až 4. čtvrtletí 2016
Kč Kč %
___________________________________________________________________________
Česká republika celkem 29 504 1 929 5,4
v tom:
Zemědělství, lesnictví a rybářství 23 713 1 211 5,4
Těžba a dobývání 33 442 2 057 6,6
Zpracovatelský průmysl 29 525 1 990 7,2
Výroba a rozvod elektřiny, plynu,
tepla a klimatizovaného vzduchu 43 344 2 116 5,1
Zásobování vodou 26 877 1 372 5,4
Průmysl celkem 29 842 1 976 7,1
Stavebnictví 26 037 1 268 5,1
Obchod, opravy a údržba
motorových vozidel 27 668 1 896 7,4
Doprava a skladování 27 450 1 687 6,5
Ubytování, stravování, pohostinství 17 509 1 867 11,9
Informační a komunikační činnosti 52 530 2 282 4,5
Peněžnictví a pojišťovnictví 52 156 1 818 3,6
Činnosti v oblasti nemovitostí 25 540 1 659 6,9
Profesní, vědecké a technické činnosti 35 675 1 535 4,5
Administrativní a podpůrné činnosti 19 483 1 435 8,0
Veřejná správa a obrana;
povinné sociální zabezpečení 33 035 2 540 8,3
Vzdělávání 28 416 1 668 6,2
Zdravotní a sociální péče 30 537 2 537 9,1
Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 25 439 2 157 9,3
Ostatní činnosti 22 683 1 251 5,8
PRŮMĚRNÉ MZDY V EU
Nejvyšší odměnu za práci dostávají lidé v Lucembursku, Dánsku a Belgii, nejnižší v Bulharsku a Rumunsku. Česká republika loni poprvé překročila hranici 10 eur za hodinu.
Nejvyšší hodinovou odměnu dostávají zaměstnanci v Lucembursku - v průměru 43,8 eura. Vyplývá to z nového porovnání, které zveřejnil Eurostat podle statistik z jednotlivých zemí za rok 2017. U některých států - včetně prvního Lucemburska - však má k dispozici jen údaje za rok 2016.
Částka zahrnuje hrubou mzdu (výdělek před zdaněním a odvody na straně zaměstnance) plus povinné sociální odvody hrazené zaměstnavatelem - tedy v zásadě celkové náklady na pracovní sílu.
Průměrná hrubá mzda + povinné sociální odvody zaměstnavatele, rok 2017
částka za hodinu v eurech
________________________________________________________________
Lucembursko 43,8 (rok 2016)
Dánsko 39,7
Belgie 37,9 (rok 2016)
Nizozemsko 33,7 (rok 2016)
Francie 33,0
Německo 32,3
Rakousko 29,8
Finsko 29,7
Švédsko 29,2
Irsko 29,0
Velká Británie 25,5
Itálie 22,7
Španělsko 19,8
Slovinsko 16,4
Kypr 14,3
Malta 12,8
Portugalsko 11,3
Řecko 11,2
Slovensko 10,2
Česko 10,1
Lotyšsko 8,6
Chorvatsko 8,5 (rok 2016)
Litva 8,4
Maďarsko 7,6
Polsko 6,3 (rok 2016)
Rumunsko 5,5
Bulharsko 5,1
Zaměstnanci v celé Evropské unii loni průměrně dostávali 23,1 eura za hodinu, zatímco před deseti lety to bylo 19,5 eura. Lépe jsou na tom státy platící eurem - v eurozóně stouply náklady na práci z 21,8 eura v roce 2007 na loňských 26,9 eura za hodinu.
Hranici deseti eur za hodinu loni poprvé překonalo Česko s průměrem 10,1 eura - od roku 2007 si tak zaměstnanci polepšili o více než 36 procent.
Během deseti let nejvíce stouply mzdové náklady v Bulharsku - o 122 %. Výrazně rostly také v Estonsku (o 67 %), na Slovensku a v Litvě (shodně o 62 %). Jen u dvou zemí průměrné mzdy klesly - u Řecka (o více než 7 %) a Velké Británie (o téměř 7 %).
Zdroj: Eurostat
VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN V BŘEZNU 2018
Spotřebitelské ceny klesly v březnu oproti únoru o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnil zejména pokles cen v oddíle rekreace a kultura a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu zpomalil na 1,7 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v únoru.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 2,3%.
Meziměsíční pokles spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura způsobilo zejména snížení cen dovolených s komplexními službami o 5,0 %. Snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje bylo ovlivněno především nižšími cenami ve skupině mléko, sýry, vejce, kde ceny vajec klesly o 9,1 % a ceny trvanlivého polotučného mléka o 3,5 %. Ceny zeleniny byly nižší o 1,3 % a ovoce o 1,2 %. V oddíle doprava se snížily ceny pohonných hmot a olejů o 0,8 %.
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v oddíle odívání a obuv, kde byly vyšší ceny oděvů o 0,6 % a obuvi o 2,1 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny tabákových výrobků o 1,2 %. V oddíle ostatní zboží a služby se zvýšily ceny výrobků a služeb pro osobní péči o 0,6 %. Z potravin byly vyšší zejména ceny margarínu a ostatních rostlinných tuků o 4,8 % a nealkoholických nápojů o 0,4 %.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 1,7 %, což je o 0,1 procentního bodu méně než v únoru. Zpomalení meziročního cenového růstu nastalo především v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly ceny vajec v březnu vyšší o 14,4 % (v únoru o 24,1 %), másla o 8,0 % (v únoru o 11,2 %), ovoce o 4,4 % (v únoru o 9,9 %), masa o 3,0 % (v únoru o 3,8 %). Ceny nealkoholických nápojů přešly z cenového růstu o 0,7 % v únoru v pokles o 1,1 % v březnu.
Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v březnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny nájemného z bytu o 2,4 %, vodného o 1,9 %, stočného o 1,2 %, elektřiny o 2,8 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde ceny mouky meziročně vzrostly o 7,8 %, jogurtů o 17,1 %, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 13,5 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák byly vyšší ceny tabákových výrobků o 2,9 %. Vliv na zvýšení cenové hladiny měly též ceny v oddíle stravování a ubytování, kde vzrostly ceny stravovacích služeb o 3,6 % a ceny ubytovacích služeb o 1,6 %. V oddíle ostatní zboží a služby se zvýšily především ceny výrobků a služeb pro osobní péči o 3,1 % a ceny pojištění o 4,4 %.
Na meziroční snižování cenové hladiny působily v březnu nižší ceny v oddíle pošty a telekomunikace, kde klesly ceny telefonních a faxových služeb o 2,1 %. Pokles cen nastal též v oddíle odívání a obuv vlivem nižších cen oděvů o 1,5 %. V oddíle bydlení se snížily ceny zemního plynu o 0,8 % a ceny tepla a teplé vody o 0,3 %.
Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v únoru 1,3 %, což je o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Nejvíce vzrostly ceny v Rumunsku (o 3,8 %). Naopak na Kypru došlo v únoru k meziročnímu poklesu cen o 0,4 %. Na Slovensku cenový růst v únoru zpomalil na 2,2 % z 2,6 % v lednu. V Německu byly ceny vyšší o 1,2 % (v lednu o 1,4 %). Podle předběžných výpočtů byla v březnu meziměsíční změna HICP v ČR 0,0 % a meziroční 1,6 %. Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za březen 2018 je 1,4 %.
Zdroj: Český statistický úřad
Vývoj spotřebitelských cen
Oddíl Předchozí Stejné období předchozího Míra
měsíc=100 roku=100 inflace
01/18 02/18 03/18
___________________________________________________________________________
Úhrn 99,9 102,2 101,8 101,7 102,3
v tom:
Potraviny a nealko 99,4 104,5 102,3 101,9 104,8
Alkohol a tabák 100,4 103,2 102,3 102,0 101,5
Odívání a obuv 100,9 99,5 99,9 99,8 100,1
Bydlení, voda,
energie, paliva 100,1 102,3 102,3 102,3 102,0
Zařízení domácností 100,4 100,8 101,3 101,0 100,2
Zdraví 100,6 104,0 103,0 103,8 103,9
Doprava 99,8 101,0 101,1 101,1 102,5
Pošty a telekomunikace 99,9 98,8 97,7 97,6 98,8
Rekreace a kultura 98,8 100,4 100,4 100,7 100,9
Vzdělávání 100,0 101,5 101,5 101,5 101,8
Stravování a ubytování 100,4 103,8 103,4 103,4 105,3
Ostatní zboží a služby 100,4 100,8 101,4 102,1 101,1
BUDOU LIDÉ NAD 50 LET PATŘIT MEZI
KLÍČOVĚ HRÁČE NA TRHU PRÁCE?
Většímu pracovnímu uplatnění lidí nad 50 let brání zatím předsudky. Podpora zaměstnanosti této věkové skupiny patří mezi priority Úřadu práce ČR a v tomto ohledu motivuje i zaměstnavatele.
Lidé nad 50 let jsou nedílnou součástí pracovního trhu a v budoucnu budou patřit mezi klíčové hráče. Přesto jejich zaměstnávání stále brání obavy, že se starší ročníky hůře učí novým věcem a adaptují na změny, jsou pomalejší a nezvládnou udržet krok s technologickým vývojem. Přitom jde často o lidi, kteří mají bohaté životní a profesní zkušenosti, mají odrostlé děti, a tudíž mohou věnovat své práci mnohem více času. Pokud jim zaměstnavatel dá šanci, může získat loajálního pracovníka.
Překonat překážky a hendikepy
Mezi nejčastější překážky na cestě k získání zaměstnání patří nedostatečná znalost cizích jazyků a ovládání počítačové techniky. Na druhou stranu jsou tito uchazeči zodpovědní, velmi dobře spolupracují a mají reálné požadavky. I přes veškeré snahy ze strany Úřadu práce ČR pomoci lidem starším 50 let na trh práce může být překážkou jejich zdravotní omezení. Výsledkem je pak kumulace několika hendikepů, a tím mnohem nižší šance na získání zaměstnání.
S ohledem na současnou situaci na trhu práce, kdy zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance, mají i lidé nad 50 let mnohem vyšší šance na pracovní uplatnění. Ovšem - v souvislosti s technickým pokrokem - se také mění požadavky a potřeby zaměstnavatelů a je třeba na to reagovat.
Zvyšování znalostí a dovedností
Na důležitosti tak získává celoživotní vzdělávání. Úřad práce ČR může i v tomto případě zájemcům pomoci, a to prostřednictvím projektu XXXXX XX. Díky němu mohou zaměstnavatelé získat finanční příspěvky na zvyšování odborných znalostí a dovedností současných a budoucích zaměstnanců. Pomůže i těm, kteří právě nastoupili a potřebují více času na zaučení. Zapojit se do něj mohou též osoby samostatně výdělečně činné, a to jak se zaměstnanci, tak i bez nich. "Cílem projektu je udržení a zvýšení konkurenceschopnosti a adaptability firem díky vyšší profesní kompetenci jejich zaměstnanců. Přidanou hodnotou projektu je podpora vzdělávání zaměstnanců nad 54 let, kteří jsou vzhledem ke svým zkušenostem významným přínosem v pracovním týmu v organizaci," upozornila generální ředitelka Úřadu práce ČR Xxxxxxxx Xxxxxxxxx. XXXXX XX se od svého zahájení těší značnému ohlasu. V předchozí výzvě projevila zájem o vstup do projektu řada firem. Úřad práce ČR přijal 12 700 žádostí o příspěvek na vzdělávání 58 tisíc zaměstnanců, z toho jich bylo šest tisíc starších 54 let.
Regionální individuální projekty
V současném programovém období se uskutečňuje v rámci celé republiky také několik regionálních individuálních projektů spolufinancovaných z evropských peněz, jejichž sílem je komplexně řešit situaci této skupiny uchazečů a udržet je co nejvíce aktivní. Úřad práce ČR do projektů dosud zařadil 2 258 uchazečů z této cílové skupiny. Už 1 012 osob absolvovalo skupinové poradenství (např. v oblasti finanční gramotnosti, pracovního práva apod.), 175 účastníků úspěšně ukončilo některý z rekvalifikačních kurzů, 841 uchazečů získalo zaměstnání v rámci společensky účelných pracovních míst a devět lidí pak krátkodobé pracovní uplatnění na veřejně prospěšných pracích.
Zaměstnávání osob v předdůchodovém věku podporuje Úřad práce ČR i prostřednictvím klasických nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Jde například o rekvalifikace, podporu veřejně prospěšných prací, individuální poradenství, příspěvek na zahájení podnikání nebo příspěvky na zřízení či vyhrazení společensky účelného pracovního místa. Zejména posledně jmenovaný nástroj sklízí velké úspěchy.
Zdroj: Úřad práce ČR
KDO MÁ NÁROK NA OŠETŘOVNÉ?
Zaměstnavatel nechce uznat nárok na ošetřovné vnučky, přestože žiji s dcerou i vnučkou ve společné domácnosti.
Nárok na ošetřovné - dávku nemocenského pojištění - upravuje paragraf 39 a následující zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění. Ustanovení § 39 odst. 1 písm. a) tohoto zákona stanoví, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování dítěte mladšího deseti let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz. Není určeno, že musí ošetřovat pouze rodič dítěte. Podmínkou pro nárok na ošetřovné je také společná domácnost (§ 39 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění). Xxxxx nestanovuje jakoukoliv další podmínku pro nárok na dávku.
Zaměstnavateli nenáleží právo posuzovat nárok na jakoukoliv dávku nemocenského pojištění. Zaměstnavatel má podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění povinnost přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek povinen předávat okresní správě sociálního zabezpečení. Pokud tuto povinnost nesplní, dopouští se přestupku podle § 131 odst. 1 písm. i) zákona o nemocenském pojištění a může mu být uložena pokuta až ve výši 50 000 Kč.
V podobném případě je zapotřebí obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) podle sídla zaměstnavatele a sdělit jí, že tiskopis k ošetřovnému byl zaměstnavateli předán. OSSZ by následně měla zaměstnavatele vyzvat k doložení veškerých podkladů pro výplatu dávky. Dětský lékař, který rozhodnutí o potřebě ošetřování vystavil, by měl mít ve své evidenci o této skutečnosti záznam, jenž lze pro kontrolu poskytnout OSSZ.
Je také třeba upozornit na ustanovení § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, podle něhož je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci mimo jiné i po dobu ošetřování dítěte mladšího deseti let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění. Pokud zaměstnavatel porušuje pracovněprávní předpisy, lze dát např. podnět ke kontrole inspektorátu práce, v individuálním případě se zaměstnanci musejí bránit soudní žalobou.
Zdroj: Z dotazů členů
VÍME CO ZNAMENÁ "ELEKTRONICKÁ IDENTITA OBČANA"?
Od 1. července 2018 nabude účinnosti nový zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. Společně s ním, ke stejnému datu, nabude účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
Novela zákona o občanských průkazech přichází s plošným zavedením občanských průkazů s kontaktním elektronickým čipem, jenž doposud existuje jako možnost, nikoliv nutnost. Dle důvodové zprávy je jeho plošné zavedení nezbytné v důsledku toho, že od září 2018 bude Česká republika povinna rozpoznávat elektronickou identitu ohlášených identitních systémů ostatních členských států Evropské unie. V této souvislosti je tak vytvářena Národní identitní autorita, a tedy identitní prostor pro občany České republiky. Plošným zavedením takových občanských průkazů má být tento identitní prostor maximálně využit. Stát má svým občanům garantovat využití elektronické identifikace. Ta má být zaručena právě prostřednictvím občanského průkazu s elektronickým čipem, a to ve frekventovaných agendách resortu Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí.
Zákonem jsou dále novelizovány zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon o cestovních dokladech, zákon o informačních systémech veřejné správy, zákon o správních poplatcích a zákon o nemocenském pojištění.
Současně s nabytím účinností uvedených dvou zákonů by měl být spuštěn i Portál občana.
Mohlo by tak dojít na zlepšení situace, kdy stát už má nějak vyřešené své "technické zázemí" (existence Národní identitní autority), už má vytvořeny elektronické identity svých občanů (v základním registru obyvatel) a už by i byl schopen poskytovat širší veřejnosti užitečné služby na dálku a on-line - ale nemá jak. Hlavně proto, že nedokáže spolehlivě identifikovat a autentizovat své uživatele. Tedy poznat, kdo ho o nějakou službu žádá, a ztotožnit si ho s příslušným záznamem v registru obyvatel (což je podstata identifikace), a také se ujistit, že by požadovanou službu poskytl skutečně tomu, kdo se mu jako žadatel prezentuje, a ne někomu jinému (což je autentizace).
Až dosud dokázal náš stát využít k takovémuto účelu jen přihlašování k datovým schránkám. Takže třeba k velmi užitečným službám ePortálu České správy sociálního zabezpečení se dodnes může dostat jen ten, kdo má svou vlastní datovou schránku. Tu ale mnoho lidí aktivně nechce, z různých důvodů. Včetně toho, že je to spojeno i s určitými negativy, jako například s povinností (nikoli množností) podávat daňové přiznání již jen v elektronické podobě a s automatickými sankcemi za nesplnění této povinnosti.
Co se změní?
Od letošního července se situace změní v tom, že budou moci přibývat další možnosti, jak státu dostatečně spolehlivě sdělovat a prokazovat svou identitu. Už to nebude jen "přes přihlašování do datových stránek", spojené s nutností mít vlastní datovou schránku, ale už to půjde (také) přes ony nově vydávané občanské průkazy. A dveře budou v principu otevřeny i dalším možnostem, včetně těch, které bude provozovat soukromý sektor. Takže k poskytovaným službám (typu ePortálu ČSSZ) se možná (někdy v budoucnu) budeme moci přihlašovat například přes svůj internetbanking, či přes služby, jako je MojeID apod.
Vše by pak měl využít také tzv. Portál občana, který by také měl být spuštěn k 1. červenci 2018 jako součást Portálu veřejné správy. Tedy včetně toho, že přihlašovat se k němu bude možné jak "přes datové schránky", tak i pomocí nových eOP (občanských průkazů s elektronickým čipem). Tato druhá možnost ale bude pochopitelně závislá na tom, jak budou postupně vydávány (resp. obměňovány) občanské průkazy.
Z dosud dostupných informací by Portál občana měl už při svém startu nabízet na 40 různých služeb. Ale skutečně nových asi zpočátku moc nebude. Spíše to budou hlavně ty dosavadní, jako různé výpisy, žádosti a podání, dosud často vázané jen na vlastní datovou schránku - nově soustředěné na jedno místo, a hlavně nově dostupné i bez nutnosti mít vlastní datovou schránku, díky možnosti přihlášení přes nové eOP.
Jak to bude fungovat?
Stručně řečeno: vaše "elektronická identita" (coby soubor atributů popisujících vás, jako fyzickou osobu, typu: jak se jmenujete, kde bydlíte atd.,) bude pro popisované účely (ve smyslu: jako identita garantovaná státem a sloužící pro přihlašování ke službám veřejného sektoru) jen jedna - a to ta, kterou už dnes vede stát v základním registru obyvatel.
Ale pro přihlašování k různým službám (jako je ePortál ČSSZ, obecně k tzv. poskytovatelům služeb, alias Service Providerům, zkratkou SeP) bude moci existovat více cest: budete si moci vybrat mezi (potenciálně více) tzv. poskytovateli identit. Dnes jsou to jen ony datové schránky (resp. přihlašování k nim), ale od poloviny roku přibudou i nové eOP a někdy možná i další (viz internetbanking, Moje ID atd.).
Ve skutečnosti ale tito "poskytovatelé identit" budou spíše jen určitými zprostředkovateli identity, a nikoli skutečnými správci vaší elektronické identity (protože ta bude stále jen jedna, v režii státu a jeho základních registrů). Zjednodušeně: tito poskytovatelé vám přidělí tzv. prostředky pro elektronickou identifikaci. Což dnes jsou přístupové údaje pro přihlašování k datovým schránkám (fakticky: jméno a heslo, bez dalšího) a co od poloviny roku budou moci být i ony nové eOP. Ale mohou to moci být i přihlašovací jména doplněná různými kombinacemi autentizačních prvků, od trvalých a jednorázových hesel až po různé "měkké" a "tvrdé" certifikáty jako dnes u různých variant internetbankingu. Vše podle požadavků na spolehlivost autentizace (a tzv. úroveň záruky).
Když se pak pomocí takovýchto prostředků pro elektronickou identifikaci budete někam skutečně přihlašovat, vydavatelé těchto prostředků (poskytovatelé identity) zkontrolují to, co mohou. Třeba: zda jste zadali správnou kombinaci jména a hesla, jako dnes u přihlašování do datových schránek. Z toho pak získají, resp. vygenerují váš unikátní identifikátor, byť jen s "lokálním dosahem".
Ovšem ten, ke komu se přihlašujete (poskytovatel služby) a kdo vás má nějak "obsloužit", obvykle potřebuje o vás vědět víc než jen nějaký váš identifikátor. Potřebuje konkrétní údaje o vás - v rozsahu, který by měl odpovídat charakteru požadované služby. Tedy hodnoty některých konkrétních atributů, získané z toho, co představuje vaši elektronickou identitu. Třeba: vaše jméno a příjmení, bydliště, datum a místo narození apod.
V popisovaném případě, pro identity garantované státem, takového údaje (hodnoty atributů) poskytuje stát - a tak poskytovatel (resp. spíše zprostředkovatel) identity předá xxx xxxxxxxxx, spolu s vaším identifikátorem, dalšímu zprostředkovateli - který ho "protáhne" přes databáze provozované státem. Zejména zajistí vaše ztotožnění (ve smyslu "nalezení") v základním registru obyvatel a z příslušného záznamu získá požadované hodnoty vašich atributů (údaje o vás, které požaduje poskytovatel služby). Načež se vás zeptá, zda souhlasíte s předáním těchto údajů tomu, k jehož službě se právě přihlašujete. Pokud ano, dojde k jejich předání a vaše přihlášení může být dokončeno.
V úvodu jsme se zmínili o vytváření "Národní identitní autoritě". Pokusíme se stručně popsat o co půjde a k čemu bude sloužit.
Národní identitní autorita
Národní identitní autorita, zkratkou XXX a plným jménem "Národní bod pro identifikaci a autentizaci" bude dalším zprostředkovatelem mezi poskytovateli identit na straně jedné a poskytovateli služeb na straně druhé. Xxxx dbát na to, aby se obě strany chovaly korektně a dostaly jen takové údaje, jaké skutečně potřebují (resp. jaké jim přihlašující se uživatel odsouhlasí).
Současně bude NIA tím jediným, kdo má právo takto "sahat" do základních registrů a čerpat odsud referenční údaje pro potřeby identifikace. Jelikož půjde hlavně o údaje ze základního registru obyvatel, lze se na autoritu NIA dívat také jako na jakousi "předsádku" před registrem obyvatel.
V neposlední řadě bude NIA i prostředníkem vůči zahraničním systémům identifikace - bude zprostředkovávat vše potřebné pro přihlašování zahraničních uživatelů k tuzemským službám a našich uživatelů k zahraničním službám.
Na detaily ohledně používání a fungování Národní identitní autority si ještě musíme počkat. Něco se snad dozvíme i z osvětové kampaně, kterou prý resort vnitra chystá v brzké době.
Zdroj: XXXX.xx
ZABEZPEČENÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V SOULADU S GDPR
Jakým způsobem musí správce zabezpečit osobní údaje? Kdy je povinen v případě potíží oznámit tuto situaci Úřadu pro ochranu osobních údajů?
Jak musí správce zabezpečit osobní údaje?
Správce musí přijmout s ohledem na povahu, rozsah a účely zpracování technická a organizační opatření, aby zajistil a byl schopen doložit, že zpracování je prováděno v souladu s obecným nařízením. Každý správce tak bude muset přijmout adekvátní bezpečnostní opatření a u každého správce takové opatření může být, právě s ohledem na povahu, rozsah a účely zpracování, odlišné.
Jedním z prvků zabezpečení osobních údajů je např. jejich pseudonymizace +) nebo šifrování. Tyto prvky však nejsou povinné. Jejich dobrovolné nasazení však správci může přinést i zproštění např. povinnosti ohlásit případ porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů.
Co se rozumí porušením zabezpečení osobních údajů?
Za porušení zabezpečení osobních údajů se považuje porušení zabezpečení, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě nebo neoprávněnému poskytnutí nebo zpřístupnění přenášených, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů. Pokud dojde k porušení zabezpečení osobních údajů, měl by správce zvážit, zdali nejde o okolnost, kterou je nutné ohlásit dozorovému úřadu, resp. oznámit subjektu údajů. Tyto povinnosti nastanou tehdy, pokud porušení zabezpečení představuje riziko, resp. vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob.
Kdy a co musí správce při bezpečnostním incidentu ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů?
Pokud dojde k porušení zabezpečení osobních údajů, musí správce toto
__________________________________
+) Pseudonymizace je zpracování osobních údajů tak, že již nemohou být přiřazeny konkrétnímu subjektu údajů bez použití dodatečných informací, pokud jsou tyto dodatečné informace uchovávány odděleně a vztahují se na ně technická a organizační opatření, aby bylo zajištěno , že nebudou přiřazeny identifikované či identifikovatelné fyzické osobě.
porušení bez zbytného odkladu a pokud možné do 72 hodin od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl, ohlásit dozorovému úřadu (Úřadu pro ochranu osobních údajů), ledaže je nepravděpodobné, že by toto porušení mělo za následek riziko pro práva a svobody fyzických osob. Oznamují se jen rizikové incidenty pro práva a svobody fyzických osob, nikoli bagatelní záležitosti, které jsou nerizikové.
Například používání pseudonymizace či šifrování může případné riziko zcela eliminovat a tudíž i zbavit správce nutnosti případ ohlásit dozorovému úřadu. Vždy je však nutné míru rizika posoudit, a to i v případě, že byla použita pseudonymizace či šifrování.
V oznámení správce subjektu údajů musí popsat povahu porušení zabezpečení, přijatá opatření, pravděpodobné důsledky a též musí sdělit kontaktní údaje na pověřence pro ochranu osobních údajů, byl-li ustaven.
Pokud nastane porušení zabezpečení u zpracovatele, hlásí jej správci, pro kterého dotčené osobní údaje zpracovává.
Pracovní skupina WP29 vydala k ohlašování porušení zabezpečení osobních údajů své pokyny. Jejich neoficiální český překlad je v rubrice Schválené pokyny.
Kdy a co musí správce při bezpečnostním incidentu oznámit subjektu údajů?
V případě, že porušení zabezpečení představuje vysoké riziko pro práva a svobody subjektu údajů, vzniká správci povinnost zpravit o této události subjekt údajů. Správce tak nemusí činit, pokud použil předběžná opatření, která činí osobní údaje nečitelnými pro všechny neoprávněné osoby (např. šifrování nebo unikly pseudonymizované údaje bez vazby na subjekt údajů) či použil následná opatření, která zajistí, ze vysoké riziko se již pravděpodobně neprojeví. Povinnost oznámit bezpečnostní incident subjektu údajů správci nenastane ani tehdy, pokud by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí. V takovém případě však musí být subjekty údajů informovány stejně účinným způsobem pomocí veřejného oznámení.
Pracovní skupina WP29 vydala k ohlašování porušení zabezpečení osobních údajů své pokyny. Jejich neoficiální český překlad je v rubrice schválené pokyny.
Jak se určí riziko porušení zabezpečení?
Při určování rizika porušení zabezpečení bude nutné vycházet zejména z kategorie osobních údajů, které byly porušením zabezpečení dotčeny, charakteru porušení zabezpečení a počtem dotčených subjektů údajů. Vyšší riziko budou vždy představovat zvláštní kategorie osobních údajů (např. údaje o zdravotním stavu), případně údaje, jimiž lze způsobit subjektu údajů újmu či zásah do jeho práv (např. únik přihlašovacích údajů do elektronického bankovnictví.
Dalším rozhodným prvkem může být i okolnost, zdali došlo k porušení zabezpečení úmyslně či nedbalostně, přičemž úmyslný čin výrazně zvyšuje riziko takového činu, jelikož osobní údaje byly terčem útoku. Porušení zabezpečení se tak musí provést komplexně, nikoli izolovaně a vyšlé riziko následně určí eventuální povinnost oznámit porušení zabezpečení Úřadu pro ochranu osobních údajů nebo i oznámit subjektu údajů.
Musí být vždy osobní údaje u správce v šifrované nebo preudonymizované podobě?
Šifrování ani pseudonymizace nejsou výslovnou podmínkou zpracování osobních údajů. Jsou bezpečnostním prvkem, který i v některých případech může správci zlepši jeho postavení v případě úniku těchto údajů, jelikož v takovém případě se na něj nemusí (v závislosti na případu, neznamená to, že pokaždé) vztahovat povinnost ohlašovat případ porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřadu, resp. jej oznamovat subjektu údajů. Vždy je však nutné míru rizika posoudit, a to i v případě, že byla použita pseudonymizace či dostatečně silné šifrování a zdali nešlo i ke kompromitaci šifrovacího klíče.
Lze proto doporučit správcům, jejichž povaha zpracování osobních údajů jim to umožňuje, uchovávat (zpracovávat) údaje v šifrované či pseudonymizované podobě, k čemuž i obecné nařízení nabádá.
Zdroj:Úřad pro ochranu osobních údajů
EVROPSKÁ KOMISE CHCE ZAKÁZAT NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY V POTRAVINOVÉM ŘETĚZCI
Evropská komise nově navrhla zakázat zvláště škodlivé nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci, aby zajistila spravedlivější jednání s drobnými a středně velkými zemědělci a výrobci potravin. Zakázány mají být tyto nekalé praktiky:
opožděné platby za potraviny podléhající rychlé zkáze
rušení objednávek na poslední chvíli
jednostranné nebo retroaktivní změny smluvních podmínek
nucení dodavatelů, aby platili za znehodnocené produkty
Komise navrhla zakázat zvláště škodlivé nekalé obchodní praktiky v potravinovém řetězci, aby zajistila spravedlivější jednání s drobnými a středně velkými zemědělci a výrobci potravin. Kromě toho návrh obsahuje ustanovení o účinném prosazování: pokud se prokáže porušení pravidel, mohou za ně vnitrostátní orgány uložit sankce.
Menší subjekty v potravinovém řetězci včetně zemědělců mohou ohrožovat neférové postupy, které uplatňují jejich partneři. Často jim chybí vyjednávací síla a alternativní způsoby, jak dostat své výrobky ke spotřebitelům.
Místopředseda Evropské komise Xxxxx Xxxxxxxx, který je odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost, prohlásil: "Vyjednávací síla v rámci potravinového řetězce je nevyrovnaná a Komise chce prostřednictvím tohoto návrhu přímo řešit problém využívání nekalých obchodních praktik. Neférové obchodní chování totiž ohrožuje hospodářskou životaschopnost členů tohoto řetězce. Návrh stanoví minimální standardy a posiluje prosazování pravidel, čímž by měl zajistit, že jednotlivé subjekty budou moci soutěžit za spravedlivých podmínek, a tím přispěje k celkové efektivitě řetězce. Jasně tak podporuje poctivé obchodní jednání."
Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Xxxx Xxxxx uvedl: "Každý řetěz je pouze tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Aby byl potravinový řetězec účinný a efektivní, musí být také spravedlivý. A v dnešním návrhu jde hlavně o spravedlnost, o to, aby každý hlas měl svou váhu - i hlas těch, kteří se bez vlastního zavinění ocitli ve slabé vyjednávací pozici. Tato iniciativa s cílem zakázat nekalé obchodní praktiky by měla posílit postavení producentů a malých a středních podniků v potravinovém řetězci. Chce také zajistit silné a účinné prosazování pravidel. Prostřednictvím důvěrného postupu pro podávání stížností se snažíme eliminovat v potravinovém řetězci "faktor strachu"."
Zakázány mají být tyto nekalé praktiky: opožděné platby za potraviny podléhající rychlé zkáze, rušení objednávek na poslední chvíli, jednostranné nebo retroaktivní změny smluvních podmínek a nucení dodavatelů, aby platili za znehodnocené produkty. Další postupy budou přípustné pouze v případě, že se na ně vztahuje jasná a jednoznačná předchozí dohoda mezi partnery: to jsou situace, kdy kupující dodavateli vrací neprodané potraviny, kdy kupující od dodavatele vyžaduje platbu za uzavření či obnovení smlouvy o dodávkách a kdy dodavatel platí za propagaci potravin, které kupující prodává.
Návrh Komise ukládá členským státům povinnost určit veřejný orgán, který bude nová pravidla prosazovat. Pokud se prokáže porušení předpisů, tento úřad bude moci ukládat přiměřené a odrazující sankce. Bude mít možnost zahájit šetření z vlastní iniciativy nebo na základě stížnosti. Stěžovatelé přitom budou moci požádat o zachování důvěrnosti a anonymity, aby ochránili svou pozici vůči obchodnímu partnerovi. Komise zavede mechanismus koordinace, v jehož rámci si budou orgány odpovědné za prosazování pravidel vyměňovat osvědčené postupy.
Navrhovaná opatření doplňují opatření zavedená členskými státy a kodex chování uplatňovaný v rámci dobrovolné iniciativy dodavatelského řetězce. Země EU mohou jít v regulaci ještě dále, pokud to považují za vhodné.
Návrh komise bude mít podobu evropského právního předpisu (směrnice) a nyní bude spolu s posouzením dopadů předložen oběma společným normotvůrcům, tedy Evropskému parlamentu a Radě, kde jsou zastoupeny vlády členských států.
Souvislosti
V pracovním programu Komise na rok 2018 se uvádí, že Komise navrhne "opatření pro zlepšení fungování potravinového řetězce, aby zemědělcům pomohla upevnit jejich pozici na trhu a ochránila je před otřesy v budoucnu".
Tato iniciativa navazuje na výroky o potravinovém řetězci v projevech předsedy Junckera o stavu Unie v letech 2015 a 2016. Představuje politickou reakci na usnesení Evropského parlamentu z června 2016, ve kterém se Evropská komise vyzývá, aby předložila návrh unijního rámce v oblasti nekalých obchodních praktik. Rovněž Rada vyzvala v prosinci 2016 Komisi k tomu, aby provedla posouzení dopadů za účelem navržení legislativního rámce EU nebo jiných opatření, která by problematiku nekalých obchodních praktik řešila.
Komise se v potravinovém řetězci snaží nastolit větší spravedlnost a rovnováhu již od začátku svého mandátu. V roce 2016 zřídila pracovní skupinu pro zemědělské trhy, jež dostala za úkol posoudit úlohu zemědělců v širším dodavatelském řetězci a formulovat doporučení, jak by bylo možné jejich roli posílit. V návaznosti na vydaná doporučení pak Komise v roce 2017 vypracovala počáteční posouzení dopadů a provedla veřejnou konzultaci se zaměřením na lepší fungování potravinového řetězce. Na základě toho pak vybrala konkrétní nekalé obchodní praktiky, kterými se navržená směrnice zabývá. Z nedávného celoevropského průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky byly zveřejněny v únoru 2018, vyplynulo, že silnější postavení zemědělců v potravinovém řetězci je důležité pro velkou většinu respondentů (88 %). Ve veřejné konzultaci z roku 2017 o modernizaci Společné zemědělské politiky vyjádřilo 96 % respondentů souhlas s návrhem, že jedním z cílů společné zemědělské politiky EU by mělo být zlepšení postavení zemědělců v hodnotovém řetězci, včetně odstranění nekalých obchodních praktik.
Návrhy staví na dobrovolném kodexu osvědčených postupů uplatňovaném v dodavatelském řetězci, tzv. Iniciativě dodavatelského řetězce. Zmiňovanou iniciativu zavedlo v roce 2013 sedm sdružení na úrovni EU zastupujících potravinářský a nápojový průmysl, výrobce značkového zboží, maloobchodní odvětví, malé a střední podniky a obchodníky se zemědělskými produkty. Iniciativa je výsledkem práce fóra na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce, jež bylo pod vedením Xxxxxx zřízeno v roce 2010, aby pomohlo koncipovat politiku v odvětví potravin a nápojů a přispělo k lepšímu fungování potravinového řetězce.
Zdroj: Zastoupení EK v České republice
32