POSKYTOVANÁ K VÝKONU PRÁVA UŽÍT ŠKOLNÍ DÍLO

Licenční smlouva

POSKYTOVANÁ K VÝKONU PRÁVA UŽÍT ŠKOLNÍ DÍLO

uzavřená mezi smluvními stranami:

1. Pan/paní

Xxxxx a příjmení: Xxxxxxx Xxxxxxxxx Bytem: Janov 296, 56955 Janov

Narozen/a (datum a místo): 24. 9. 1984, Litomyšl

(dále jen „autor“)

a

2. Vysoké učení technické v Brně

Fakulta podnikatelská

se sídlem Kolejní 2906/4, 612 00, Brno

jejímž jménem jedná na základě písemného pověření děkanem fakulty:

.............................................................................................

(dále jen „nabyvatel“)

Čl. 1

Specifikace školního díla

1. Předmětem této smlouvy je vysokoškolská kvalifikační práce (VŠKP):

□ disertační práce

□ diplomová práce

□ bakalářská práce

□ jiná práce, jejíž druh je specifikován jako

.......................................................

(dále jen VŠKP nebo dílo)

Název VŠKP:  Analýza financování výstavby nájemních bytů v obci Janov Vedoucí/ školitel VŠKP:  Xxx. Xxxx Xxxxxxxx, Ph.D.                    Ústav:  Ústav financí                           Datum obhajoby VŠKP:  neuvedeno                  

VŠKP odevzdal autor nabyvateli v*:

□ tištěné formě – počet exemplářů ………………..

□ elektronické formě – počet exemplářů ………………..

* hodící se zaškrtněte

2. Autor prohlašuje, že vytvořil samostatnou vlastní tvůrčí činností dílo shora popsané a specifikované. Autor dále prohlašuje, že při zpracovávání díla se sám nedostal do rozporu s autorským zákonem a předpisy souvisejícími a že je dílo dílem původním.

3. Dílo je chráněno jako dílo dle autorského zákona v platném znění.

4. Autor potvrzuje, že listinná a elektronická verze díla je identická.

Článek 2

Udělení licenčního oprávnění

1. Autor touto smlouvou poskytuje nabyvateli oprávnění (licenci) k výkonu práva uvedené dílo nevýdělečně užít, archivovat a zpřístupnit ke studijním, výukovým a výzkumným účelům včetně pořizovaní výpisů, opisů a rozmnoženin.

2. Licence je poskytována celosvětově, pro celou dobu trvání autorských a majetkových práv k dílu.

3. Autor souhlasí se zveřejněním díla v databázi přístupné v mezinárodní síti

□ ihned po uzavření této smlouvy

□ 1 rok po uzavření této smlouvy

□ 3 roky po uzavření této smlouvy

□ 5 let po uzavření této smlouvy

□ 10 let po uzavření této smlouvy

(z důvodu utajení v něm obsažených informací)

4. Nevýdělečné zveřejňování díla nabyvatelem v souladu s ustanovením § 47b zákona č. 111/ 1998 Sb., v platném znění, nevyžaduje licenci a nabyvatel je k němu povinen a oprávněn ze zákona.

Článek 3 Závěrečná ustanovení

1. Xxxxxxx je sepsána ve třech vyhotoveních s platností originálu, přičemž po jednom vyhotovení obdrží autor a nabyvatel, další vyhotovení je vloženo do VŠKP.

2. Vztahy mezi smluvními stranami vzniklé a neupravené touto smlouvou se řídí autorským zákonem, občanským zákoníkem, vysokoškolským zákonem, zákonem o archivnictví, v platném znění a popř. dalšími právními předpisy.

3. Licenční smlouva byla uzavřena na základě svobodné a pravé vůle smluvních stran, s plným porozuměním jejímu textu i důsledkům, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.

4. Licenční smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu oběma smluvními stranami.

V Brně dne: …………………………………….

……………………………………….. …………………………………… Nabyvatel Autor

Abstrakt

Tato práce se zabývá analýzou financování výstavby nájemních bytů v obci Janov. V první části bakalářské práce posuzuji postavení obce, její charakteristiku a popisuji právní postavení obce. Ve druhé části práce definuji obsah, význam a funkci rozpočtu obce, včetně definování etap rozpočtového procesu. Ve třetí části jsem se na základě provedeného sběru informací zaměřila na analýzu příjmů a výdajů obce Janov. Ve čtvrté části práce rozebírám financování výstavby nájemních bytů v obci Janov, přičemž obec tuto akci financovala z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení, úvěrem od České spořitelny, a.s. a zároveň z vlastních finančních prostředků.

Summary

Bachelor thesis is orientated on issue of analysing building up rental flats in Janov village. In first part of this thesis I review setting of village, its characterization and I also describe its legal posititon. In second part I define its meaning and function of village budget, including all stages of budget operation. Third part is based on analysing incomes and outcomes of Janov village. Analysing is based on data collection which was made in past. In fourth part is analysed financing of building up rental flats in Janov village whereas financing was sucessfully done with help of instruments as Public fonds, bank loan and also with its own financial instruments.

Klíčová slova

obec, rozpočet obce, dotace, úvěr, financování, analýza

Keywords

municipality, municipal budget, grant, credit, financing, analysis

XXXXXXXXX, P. Analýza financování výstavby nájemních bytů v obci Janov. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2007. XY s. Vedoucí bakalářské práce Xxx. Xxxx Xxxxxxxx, Ph.D.

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza financování výstavby nájemních bytů v obci Janov vypracovala samostatně pod vedením Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx, Ph.D. a uvedla jsem v seznamu literatury všechny použité literární zdroje.

V Janově dne 21. 5. 2007 -----------------------------------

vlastnoruční podpis autora

PODĚKOVÁNÍ

Na tomto místě děkuji Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxxx, Ph.D. za cenné rady a za odborné vedení bakalářské práce, současně taktéž děkuji panu Xxxxxxxx Xxxxxxx, starostovi obce Janov za poskytnutí potřebných materiálů a informací.

OBSAH

ÚVOD 11

1 ROLE OBCÍ – POSTAVENÍ A CHARAKTERISTIKA 13

1.1 Právní postavení obce 13

1.2 Postavení malých obcí 15

1.3 Orgány obce a jejich činnost 17

1.3.1 Zastupitelstvo obce 17

1.3.2 Rada obce 18

1.3.3 Starosta a jeho zástupci – místostarostové 18

1.3.4 Výbory 18

1.3.5 Komise 19

1.3.6 Obecní úřad 19

1.4 Stabilizace uspořádání veřejné správy 19

1.5 Územní plánování, podmínka rozvoje obcí 20

1.6 Shrnutí 22

2 ROZPOČET OBCE – OBSAH A CHARAKTERISTIKA 24

2.1 Obecní rozpočet 24

2.2 Obsah rozpočtu obcí 26

2.3 Příjmy a výdaje 27

2.3.1 Příjmy rozpočtu obce 28

2.3.2 Výdaje rozpočtu obce 32

2.4 Rozpočtový proces obce 33

2.4.1 Návrh rozpočtu, jeho projednání a schvalování 33

2.4.2 Plnění rozpočtu a jeho změny 35

2.4.3 Rozpočtové provizorium 37

2.4.4 Závěrečný účet a audit 37

2.5 Mimorozpočtové zdroje – peněžní fondy 38

2.6 Shrnutí 40

3 ANALÝZA PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ROZPOČTU OBCE JANOV 41

3.1 Popis obce Janov 41

3.2 Analýza vyrovnanosti rozpočtu 41

3.3 Analýza příjmů 43

3.4 Daňové příjmy 45

3.5 Nedaňové příjmy 46

3.5.1 Kapitálové příjmy 47

3.5.2 Dotace 48

3.6 Analýza výdajů 49

3.7 Analýza příjmů a výdajů 51

3.8 Shrnutí 51

4 ZÍSKÁVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA VÝSTAVBU NÁJEMNÍCH BYTŮ V OBCI JANOV A FINANCOVÁNÍ VÝSTAVBY NÁJEMNÍCH BYTŮ V OBCI JANOV 53

4.1 Bytová politika 53

4.2 Územní plán obce 54

4.3 Získávání finančních prostředků na výstavbu nájemních bytů v obci Janov 55

4.3.1 Státní fond rozvoje bydlení 55

4.3.2 Dotace z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení 56

4.3.2.1 Charakter podpory 56

4.3.2.2 Příjemce dotace 56

4.3.2.3 Podmínky pro získání dotace 57

4.3.2.4 Podmínka nakládání s nájemními byty postavenými z prostředků SFRB 57

4.3.2.5 Podmínky pronájmu 57

4.3.2.6 Základní povinné náležitosti žádosti o dotaci 58

4.3.3 Úvěr 59

4.3.3.1 Podmínky čerpání 59

4.3.3.2 Způsob splácení úvěru 60

4.4 Analýza financování 60

4.5 Výhody a nevýhody výstavby nájemních bytů 61

4.5.1 Výhody a nevýhody výstavby pro obec Janov 61

4.5.2 Výhody a nevýhody pro budoucí nájemníky 62

4.6 Vlastní návrhy financování budoucí výstavby bytů 63

4.7 Shrnutí 64

ZÁVĚR 66

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 67

SEZNAM PŘÍLOH 68

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 68

ÚVOD

Posilování územní samosprávy je součástí procesu prohlubování demokracie. Na municipální úrovni se nejlépe realizuje právo občanů podílet se na řízení veřejných záležitostí jako jedno z nejdůležitějších demokratických principů. Demokraticky zvolené orgány obcí musí mít nejenom výraznou autonomii v rozhodování a skutečné pravomoci, ale i odpovědnost zajisti co nejefektivnější výkon veřejné správy.

Hlavním posláním obcí je zabezpečit samosprávu a služby občanům, kteří na jejím území žijí. Systémové nástroje, které umožňují či usnadňují tvorbu, realizaci a vyhodnocování municipálních politik dělíme na obsahově věcné a finanční. Do obsahově věcných nástrojů komunálních politik řadíme strategický plán rozvoje obce, nástroje územního plánování, cenovou mapu stavebních pozemků, obecně závazné předpisy vydávané obcí. Na strategický plán úzce navazují hlavní nástroje finanční a to rozpočet a rozpočtový výhled. Rozpočtový výhled zabezpečuje střednědobou prognózu, která je nezbytná pro dlouhodobější plánování územního rozvoje obce.

Projevem demokracie je i posílení vlastních příjmů rozpočtů obcí. To umožnily změny v daňovém určení. Obec hospodaří s významnou částí veřejných příjmů, především daňových. Obce mají stále větší pravomoc v užívání těchto prostředků. Stát přenesl kontrolu nad hospodárným a účelovým využitím veřejných příjmů jednotlivými stupni územní samosprávy, zejména obcemi, z velké části na občany žijící a využívající veřejné služby v těchto oblastech.

Každý územně samosprávný celek musí vypracovávat svůj roční rozpočet v návaznosti na případný rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu schváleného zákona o státním rozpočtu. Jako východisko k sestavování rozpočtů slouží také obsahově věcné dokumenty programu rozvoje obce. Rozpočet územního samosprávného celku je finančním plánem, jimž se řídí financování činnosti obce. Finanční systém, jenž zajišťuje výkon územní samosprávy a v rámci přenesené působnosti i výkon státní správy, je důležitým prvkem, od jehož správného fungování závisí i fungování celého municipálního systému.

Z důvodu, že jsem zaměstnána na Obecním úřadě v Janově a sleduji politiky na úrovni obcí a zároveň se domnívám, že tato komunální politika ve velké míře ovlivňuje fungování dané obce, a tím zásadně ovlivňuje i chod místního hospodářství, vybrala

jsem si téma bakalářské práce z oblasti veřejné správy. Vzhledem k tomu, že se osobně domnívám, že z dlouhodobého hlediska je velice důležité zabezpečit rozvoj obcí, zaměřila jsem se na financování investiční akce, která se právě v obci Janov začala realizovat. Tou je výstavba nájemních bytů pro osoby příjmově vymezené.

Financování rozvoje obcí je ovlivněno vždy rozpočtem konkrétní obce a vzhledem k tomu, že menší obce jako je obec Janov pracují s poměrně malými rozpočty, zaujalo mě právě financování takové nákladné investiční akce. V této obci žiji už od narození a veškeré dění obce Xxxxx neustále sleduji.

Cílem práce je posoudit význam rozpočtu ve vztahu k financování této investiční akce. V práci bude provedena analýza a posouzení příjmové a výdajové stránky rozpočtu obce Janov. Na základě sběru informací pak bude popsán celý rozpočtový proces.

V přípravné fázi této práce jsem se snažila získat informace a poznatky publikované k tomuto tématu. Shromáždila jsem si dostupnou literaturu. Oslovila jsem starostu obce Janov, který mi poskytl obecné informace o rozpočtu a rozpočtovém procesu a blíže mě seznámil s celým přípravným procesem, který bylo nutné provést před zahájením výstavby nájemních bytů pro osoby příjmově vymezené.

Teoretická část práce bude zaměřena na právní postavení obce a celkové postavení malých obcí v ČR, orgány obce a její charakteristiku. Dále budu definovat obsah, význam a funkci rozpočtu obce, včetně definování etap rozpočtového procesu.

Praktická část práce bude zaměřena na analýzu příjmů a výdajů rozpočtu obce Janov, kterou provedu na základě informací a materiálů, jež mi budou poskytnuty od správce rozpočtu obce Janov. Po provedené analýze rozpočtu obce budu hodnotit financování výstavby nájemních bytů pro osoby příjmově vymezené. Výstavbu obec financuje z dotace, úvěru a vlastních prostředků. V závěru práce budou popsány další návrhy, kterými by bylo možné takovou výstavbu financovat.

1 ROLE OBCÍ – POSTAVENÍ A CHARAKTERISTIKA

Územní rozpočty v České republice nabyly po roce 1989 na významu. Jejich význam je dán i skutečností, že ústava ČR zaručuje samosprávu územně samosprávných celků. Základními jednotkami územní samosprávy v ČR jsou obce. Pro obce je klíčový článek č. 99 Ústavy České republiky, který vymezuje obec jako samosprávný celek , jenž je oprávněn ze zákona demokraticky ustavovat své samosprávné orgány a rozhodovat relativně samostatně ve všech věcech svěřených obci do samostatné působnosti. Tento článek vymezuje obce i jako základní administrativní územní celek státu v němž je vykonávána státní správa.

1.1 Právní postavení obce

Obec je základní jednotkou územní samosprávy. Právní základ existence obcí je vymezen v Ústavě České republiky. Právní postavení všech obcí v České republice je upraveno v zákoně číslo 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Další právní normou, kterou se obce musí řídit je Evropská charta místní samosprávy, která byla přijata Českou republikou v roce 1998.

Jako základní stupeň územní samosprávy má určité kompetence, pravomoci i zodpovědnost, které vyplývají ze zákona o obcích. Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, se obec vyznačuje těmito charakteristickými znaky:

• Územní celek, který je vymezen hranicí obce

• Občané, kteří mají na území obce trvalý či přechodný pobyt, občané s čestným občanstvím, právnické osoby a podnikatelé se sídlem na území obce

• Samospráva veřejných záležitostí na území obce.

Na svém území plní obec především funkci sociální, ekonomickou a územně technickou, přičemž jednotlivé funkce spolu úzce souvisí. V rámci sociální funkce se obec snaží zabezpečovat ochranu obyvatel a jejich majetku a zabezpečuje sociální péči a sociální služby pro chudší vrstvy obyvatel. Ekonomickou funkcí zabezpečuje obec veřejné statky pro své občany a snaží se zmírňovat regionální projevy tržního selhání.

V rámci územně technické funkce územní samosprávy lze optimálně využívat dané území k nejrůznějším aktivitám, přičemž se tak děje na základě územního plánu.

Obec je nadána dvěma druhy působnosti, a to samostatnou působností a přenesenou působností.

V samostatné působnosti obec uskutečňuje Ústavou garantované právo na samosprávu. Jedná se např. o schvalování programu rozvoje obce, územního plánu obce, zřizování organizačních složek obce a příspěvkových organizací, zakládání obchodních společností a dalších právnických osob, vydávání obecně závazných vyhlášek, uzavírání kupních nájemních či jiných smluv, zřizování obecní policie atd. V těchto případech má stejné (tedy rovné) postavení jako všichni ostatní účastníci těchto právních vztahů (tedy ostatní právnické a fyzické osoby) a nemůže jim nic jednostranně nařizovat ani jim jednostranně ukládat sankce. Toto je důležité zdůraznit, protože ne vždy se v praxi obě roviny důsledně oddělují, což bývá příčinou zbytečných nedorozumění (např. při vydávání obecně závazných vyhlášek, kterými není možné upravovat například chování nájemníků v obecních bytech, neboť vůči nim obec vystupuje jako pronajímatel, který se musí stejně jako oni řídit občanským zákoníkem). Rozsah samostatné působnosti je pro všechny obce stejný bez ohledu na to, jde-li o obec s několika desítkami obyvatel nebo milionovou metropoli. Důvodem je skutečnost, že právo obcí na samosprávu je ústavním právem zaručeným všem obcím stejně a mezi obcemi tedy musí existovat naprostá rovnost. Toto samozřejmě platí jen z hlediska čistě právního, faktický rozsah samosprávy pak záleží zejména na tom, s jak vysokým rozpočtem obec hospodaří, což se v zásadě odvíjí od počtu obyvatel.

Vedle samosprávy vykonává obec přenesenou působnost, tedy státní správu delegovanou na obec státem. Stát ji svěřil obcím z toho důvodu, že jsou nejblíže k občanům a mohou se tak podílet na některých úkolech státní správy ve svém územním obvodu. Jedná se např. o výkon státní správy na úseku hospodaření s byty, školství, dopravy a silniční hospodářství, obrany státu, zemědělství, všeobecné vnitřní správy, kultury atd.

V České republice rozlišujeme tři základní druhy obcí, takzvané obce I., II. a III. kategorie. Jedná se o obce (každé obci je byť jen v minimálním rozsahu různými zákony svěřen výkon státní správy) dále o obce s pověřenými obecními úřady a obce

s rozšířenou působností. Obec, která má minimálně 3000 obyvatel je městem, pokud tak stanoví předseda poslanecké sněmovny po vyjádření vlády.

Vedle členění obcí na kategorie podle rozsahu svěřené státní správy zná zákon o obcích ještě takzvané statutární města, která mohou vydat tzv. statut (zvláštní typ obecně závazné vyhlášky) a členit se jeho prostřednictvím na městské obvody nebo městské části, tj. na samosprávné jednotky, které mají vlastní orgány samosprávy jako kterákoliv obec (obecní zastupitelstvo, starostu, úřad atd.). Na městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst je možné statutem přenést (při dodržení podmínek, které stanoví zákon o obcí v hlavě VII) výkon některých pravomocí města v oblasti samostatné nebo přenesené působnosti Nemohou ale například vlastnit majetek či vydávat obecně závazné vyhlášky. Zcela samostatně (zvláštním zákonem) je upraveno postavení hlavního města Prahy.

V zákoně o obcích se také uvádějí pojmy město a městys. Na rozdíl od označení „obec s rozšířenou působností“ nebo „statutární město“ však z toho, že se určitá obec stane městem nebo městysem, nevyplývá větší rozsah působnosti, a to ani v oblasti státní správy ani v oblasti samosprávy. Označení „město“ nebo „městys“ je zkrátka jakýmsi čestným označením obce, někdy i historickým titulem, který třeba obec získala pře mnoha lety.

1.2 Postavení malých obcí

V souvislosti s obsahem této bakalářské práce je nutné přihlédnout k samotnému postavení malých obcí jak z hlediska ekonomického, tak z pohledu výkonu veřejné správy. Jde o problém, který se jeví jako velmi složitý, neboť sídelní struktura České republiky se vyznačuje velkou rozdrobeností. V České republice došlo po roce 1990, na rozdíl od trendu západoevropských zemí, k dezintegračním procesům. Osamostatnily se převážně malé obce. Zatímco v roce 1989 bylo v ČR cca 4100 obcí, v letech 1990 a 1991 jejich počet přesáhl šest tisíc a v současné době je obcí cca 6245. Z evropských zemí je naše republika na prvním místě, pokud jde o podíl obcí s méně než 1000 obyvateli. Přitom v Evropě 16 zemí nemá vůbec obec s menším počtem obyvatel než

1000. I když podíl těchto obcí na celkovém počtu obyvatel a na tvorbě hrubého domácího produktu je malý, významný je podíl na rozsahu spravovaného území.

U malých obcí lze zjistit několik základních, dlouhodobě působících trendů. Mezi ně patří zejména:

• Postupné stárnutí obyvatelstva, rychlejší než u celkové populace

• Úbytek schopností poskytovat služby obecně i služby na určité úrovni

• Rostoucí převaha obytné a rekreační funkce nad funkcemi ekonomickými a obslužnými

• Rychlý úbytek pracovních míst a následné zvyšování vyjížďky obyvatel za prací, rostoucí závislost na mikroregionálních a regionálních střediscích

• Malá diverzifikace pracovních míst, nízké příjmy a vyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti, omezená dostupnost a kvalita služeb podporujících podnikání

• Snižování úrovně dopravní obslužnosti veřejnou dopravou

• Obecný nedostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí a rozvojových záměrů (obtížnější přístup k úvěrům i nedostatek vlastních finančních zdrojů na spolufinancování projektů dotovaných státem). Především nedostatek finančních prostředků způsobuje také menší úspěšnost malých obcí při čerpání dotací z různých státních podpůrných programů, předstrukturálních a strukturálních fondů

• Ztížené podmínky pro výkon státní správy a samosprávy

• Omezená soběstačnost v plnění potřebného rozsahu uložených funkcí

Představitelé malých obcí, s vědomím určitých omezení daných velikostí jejich obce, ve stále větší míře rozvíjí meziobecní spolupráci. Jde především o spolupráci obcí v rámci spádových obvodů (v podstatě již vytvořených a stabilních) nebo o spolupráci účelovou, mimo střediskovou soustavu (např. sdružení pro řešení zásobování vodou, odvozu odpadu, čištění odpadních vod). Řada zájmových sdružení vznikla na základě potřeby realizace „integrovaných projektů“, které nelze realizovat na území jedné malé obce. Tyto formy spolupráce je třeba podpořit s tím, že postupně by mělo dojít ke sdružení obcí do přirozených větších a soběstačnějších mikroregionů, které by společně poskytovaly potřebný standard služeb, vytvářely vhodné podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí potřebné k zajištění stability počtu obyvatel.

1.3 Orgány obce a jejich činnost

Orgány obce jsou vymezeny v zákoně o obcích

1.3.1 Zastupitelstvo obce

Zastupitelstvo obce je kolektivní volený orgán. Zastupitelstvo obce má hlavní rozhodovací pravomoci v samostatné působnosti. Může rozhodovat ve všech samosprávných záležitostech kromě těch, které patří do rozhodovací pravomoci zastupitelstva kraje jako vyššího územního samosprávného celku. Členy zastupitelstva obce jsou zvolení zástupci jednotlivých politických stran v obci, popřípadě i nezávislí členové. Jsou voleni v komunálních volbách na dobu 4-letého volebního období. Zvolení členové zastupitelstva volí ze svých členů členy rady obce. Jednání zastupitelstva obce jsou ze zákona veřejná a řídí se schváleným jednacím řádem. Počet členů zastupitelstva obce je stanoven zákonem o obcích a je závislý na počtu obyvatel a velikosti územního obvodu obce.

Zastupitelstvo obce v rámci samostatné působnosti (samosprávné) ve stručnosti rozhoduje a schvaluje např.

• Program rozvoje územního obvodu obce, rozpočet obce a závěrečný účet obce a rozpočtový výhled

• Výši osobních a věcných nákladů obecního úřadu

• Výši odměn starosty a členů zastupitelstva

• Přijetí nebo převzetí úvěru, půjčky, poskytnutí dotace, převzetí dluhu atd.

• Smlouvy o poskytnutí dotace

• Založení, zřízení nebo zánik svých organizačních složek

• Obecně závazné vyhlášky

• Nabytí a převody nemovitostí a dalších majetkových záležitostech V přenesené působnosti schvaluje územně plánovací dokumentaci.

Zastupitelstvo obce má tudíž poměrně velké pravomoci, ale i odpovědnosti, neboť rozhoduje o veřejných záležitostech, o hospodaření s rozpočtovými finančními prostředky.

1.3.2 Rada obce

Rada obce je výkonným orgánem . V samostatné působnosti podléhá zastupitelstvu obce, v rámci přenesené působnosti obce rozhoduje, jen stanoví-li tak zákon. Počet členů rady obce je lichý, v současné době nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva, přičemž počet může být 5 – 11 členů. Radu obce tvoří starosta a jeho zástupci – místostarostové a další členové. Jednání rady jsou neveřejná

1.3.3 Starosta a jeho zástupci – místostarostové

Starosta je představitelem obce, zastupuje obec navenek. Ze své činnosti je odpovědný zastupitelstvu obce. Uznává se za statutární orgán obce. Setrvává ve své funkci až do zvolení nového starosty. Připravuje, svolává a řídí schůze zastupitelstva obce a rady obce, podepisuje jejich usnesení společně s dalším pověřeným členem rady. Odpovídá za objednání a provedení auditu hospodaření obce. Jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu, není-li funkce tajemníka zřízena, plní jeho funkci.

Místostarosta zastupuje starostu při jeho nepřítomnosti.

1.3.4 Výbory

Výbory jsou iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva obce. Počet výborů závisí na rozhodnutí zastupitelstva obce, počet členů musí být lichý. Předsedou každého výboru je vždy člen zastupitelstva obce. Jejich členy nemohou být starosta, místostarostové ani tajemník. Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce. Vždy musí být zřízen:

• Finanční výbor, který kontroluje hospodaření s majetkem obce, včetně finančních prostředků v rámci hospodaření obce a plní další úkoly, kterými je zastupitelstvem pověřen;

• Kontrolní výbor, který kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, dodržování právních předpisů.

1.3.5 Komise

Komise jsou iniciativními a poradními orgány rady obce. Mohou předkládat návrhy, náměty.

1.3.6 Obecní úřad

Výkon samosprávy a v přenesené působnosti i výkon státní správy zabezpečují zaměstnanci, kteří pracují ve výkonných orgánech obecního úřadu, tzn. odborech a odděleních. Obecní úřad řídí jmenovaný tajemní. Obecní úřad vykonává administrativně organizační činnosti, které souvisejí se samostatnou i přenesenou působností obce. V rámci samostatné působnosti plní úkoly, které mu uloží zastupitelstvo obce, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti, řídí organizace, které obec zřídila pro zabezpečení veřejných statků. V rámci přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu vymezeném zákonem o obcích, kromě té činnosti, která je svěřena do působnosti zvláštního orgánu.1

1.4 Stabilizace uspořádání veřejné správy

Ministerstvo vnitra koordinuje sladění územní působnosti orgánů státu v území se správními obvody obcí s rozšířenou působností a s územními obvody vyšších územních samosprávných celků podle postupu, který schválila vláda svým usnesením č. 993 ze dne 8. 10. 2003. Sladění těchto obvodů by mělo vést k vytvoření podmínek pro stabilizované, přehledné a jednotné administrativní uspořádání veřejné správy, které umožní občanům a institucím výrazně snazší orientaci. Zároveň by mělo dojít k odstranění diferencí v územní působnosti orgánů vykonávajících činnost státu na jednotlivých stupních v území.

Cílem celého procesu je vytvořit pro malé obce:

• Rovné příležitosti v přístupu k finančním prostředkům uvolňovaným ze státních programů a strukturálních fondů

1 PEKOVÁ, J., XXXXX, X., XXXXXX, X. Xxxxxxx správa a finance veřejného sektoru. 2. přepracované vydání, Praha 2005, ASPI a.s., 556s. ISBN 80-7387-052-1

• Podmínky pro plnění základních funkcí spočívajících v zachování kvality života, životního prostředí a vzhledu venkovského prostoru

• Podmínky pro zajištění potřebné úrovně a odpovídajícího rozsahu výkonu veřejné správy

Zodpovědné řešení problému malých obcí však vyžaduje doplnění dostupných informací. Z toho důvodu bude potřeba zpracovat řadu analýz týkajících se rozpočtového určení daní, legislativy, nákladů obcí na výkon státní správy.

1.5 Územní plánování, podmínka rozvoje obcí

Na úseku územního plánování je základním principem udržitelný rozvoj, tj. slaďování ochrany a péče o kvalitní životní prostředí s potřebami hospodářského rozvoje a sociálních podmínek. Požadavkům zajištění udržitelného rozvoje jsou podřízeny všechny navrhované procesní postupy a věcná kritéria pro rozhodování o změnách v území, jeho úpravách a umisťování nových staveb. Cílem nové právní úpravy je umožnit a lépe koordinovat propojení území České republiky s evropským prostorem. Proto bude územní plánování vybaveno novým nástrojem na celostátní úrovni – politikou územního rozvoje.

Povinné územně plánovací podklady, trvale a průběžně zpracované krajskými úřady a úřady s rozšířenou působností, výrazně zefektivní a zkvalitní územní plánování jednotlivých obcí a zabezpečení aktuální znalost o možnostech území. Právní úprava zapojuje do rozhodování o koncepčních otázkách územního rozvoje i o konkrétních investicí veřejnost. Zásadně nově je upraveno umísťování staveb tím, že bude vymezováno zastavěné území, a že územní rozhodování v tomto území bude zjednodušeno. Nově jsou řešeny postupy přispívající k pružnému a tržnímu řešení pozemkové politiky, které zpřístupňují vhodné plochy pro další rozvoj (např. rozhodování o měně pozemků, dohoda o přeparcelaci, předkupní právo) a umožňují lepší spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

Důležitou podmínkou pro zabezpečení a udržení určité úrovně života obyvatel ve městech a obcích je dobré fungování systémů dopravní a technické infrastruktury. Tento obslužný systém slouží zpravidla celému území obce, ale svými kapacitními možnostmi i životností může být mnohdy limitujícím faktorem veškero další výstavby. V každé obci je proto snahou zajistit pro občany například kvalitní pitnou vodu včetně následujícího odvádění odpadních vod, aby nebylo zatěžováno přírodní prostředí. Rovněž světelná a tepelná pohoda je běžnou součástí našeho života. K tomu přistupuje i kvalitní dopravní obsluha, která by však měla respektovat i zklidněná prostranství. Všechny uvedené činnosti zabezpečuje dopravní a technická infrastruktura, přičemž nesmíme zapomínat ani na veřejnou zeleň. Všechny sítě technického vybavení jsou v zastavěných územích i malých obcích většinou uloženy v podzemním prostoru, takže je vnímáme pouze při poruchách, při výpadku obsluhy toho či onoho média anebo při rozkopávání komunikací, chodníků apod.

Infrastrukturou se tedy rozumí soubor zařízení převážně veřejných služeb, které jsou za určitých stanovených podmínek k dispozici všem obyvatelům daného spádového území a jsou převážně provozována veřejnými subjekty. Rozlišuje se infrastruktura dopravní (komunikační sítě), dále technická infrastruktura (zásobování vodou, energií, odvádění a čištění odpadních vod, zneškodňování komunálního odpadu, zabezpečení k přepravě informací) včetně veřejné zeleně.

Technická infrastruktura zohledňuje také zabezpečení požární vody, ale i některá protipovodňová opatření. Po vyčerpávání kapacity rozvodného systému, uzlových bodů a zdrojů následuje náročné zabezpečování rozšiřování systémů infrastruktury bez něhož nelze pokračovat v nové výstavbě. Rovněž cena pozemků je ovlivňována existencí infrastruktury. Stavební pozemek, který je vymezen v rámci zastavitelného území obce územním nebo regulačním plánem a není ještě zainvestován, má nesrovnatelně nižší hodnotu než pozemek připravený pro následnou výstavbu. Tato provázanost není ještě dostatečně cenově akceptována.

1.6 Shrnutí

Územní rozpočty v České republice nabyly po roce 1989 na významu. Jejich význam je dán i skutečností, že ústava ČR zaručuje samosprávu územně samosprávných celků. Obec je základní jednotkou územní samosprávy. Právní základ existence obcí je vymezen v Ústavě České republiky. Právní postavení všech obcí v České republice je upraveno v zákoně číslo 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů. Na svém území plní obec především funkci sociální, ekonomickou a územně technickou, přičemž jednotlivé funkce spolu úzce souvisí. V rámci sociální funkce se obec snaží zabezpečovat ochranu obyvatel a jejich majetku a zabezpečuje sociální péči a sociální služby pro chudší vrstvy obyvatel. Ekonomickou funkcí zabezpečuje obec veřejné statky pro své občany a snaží se zmírňovat regionální projevy tržního selhání. V rámci územně technické funkce územní samosprávy lze optimálně využívat dané území k nejrůznějším aktivitám, přičemž se tak děje na základě územního plánu. Obec je nadána dvěma druhy působnosti, a to samostatnou působností a přenesenou působností. V samostatné působnosti obec uskutečňuje Ústavou garantované právo na samosprávu. Vedle samosprávy vykonává obec přenesenou působnost, tedy státní správu delegovanou na obec státem. V České republice rozlišujeme tři základní druhy obcí, takzvané obce I., II. a III. kategorie. V souvislosti s obsahem této bakalářské práce je nutné přihlédnout k samotnému postavení malých obcí jak z hlediska ekonomického, tak z pohledu výkonu veřejné správy. V současné době je v České republice přes 6000 obcí. U malých obcí lze zjistit několik základních funkcí a rozvojových záměrů. Především nedostatek finančních prostředků způsobuje také menší úspěšnost malých obcí při čerpání dotací z různých státních podpůrných programů, předstrukturálních a strukturálních fondů. Představitelé malých obcí, s vědomím určitých omezení daných velikostí jejich obce, ve stále větší míře rozvíjí spolupráci mezi jednotlivými obcemi. Jde především o spolupráci obcí v rámci spádových obvodů. Tyto formy spolupráce je třeba podpořit s cílem sdružování obcí do přirozených větších a soběstačných mikroregionů, které by společně poskytovaly též potřebný standard služeb, vytvářely vhodné podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí. Ministerstvo vnitra koordinuje sladění územní působnosti orgánů státu v území se správními obvody obcí s rozšířenou působností a s územními obvody vyšších územních samosprávných celků. Cílem celého procesu je vytvořit pro malé obce rovné příležitosti v příležitosti

v přístupu k finančním prostředkům uvolňovaných ze státních programů a strukturálních fondů, vytvořit podmínky pro plnění základních funkcí spočívajících v zachování kvality života, životního prostředí a vzhledu venkovského prostoru a podmínky pro zajištění potřebné úrovně a odpovídajícího rozsahu výkonu veřejné správy. Významné pro rozvoj venkova je také územní plánování a proto bude vybaveno novým nástrojem na celostátní úrovni – politikou územního rozvoje.

2 ROZPOČET OBCE – OBSAH A CHARAKTERISTIKA

2.1 Obecní rozpočet

Hospodaření obcí stojí na dvou pilířích. Ten první tvoří rozpočet obce a druhý majetek obce. Veřejné rozpočty tvoří v podstatě už celá staletí jakýsi finanční plán společenství lidí, ve kterém se na jednu stranu stanoví předpokládané příjmy a na druhou stranu se stanoví předpokládané výdaje. Prostřednictvím rozpočtů se přerozdělují zdroje od subjektů, které je tvoří k těm, které je netvoří, ale jsou nedílnou součástí společnosti, jež by bez nich nemohla existovat.

Rozpočty územních samosprávných celků tvoří v České republice spolu se státním rozpočtem a rozpočty státních fondů propojenou soustavu, ve které jsou jednotlivé články samostatné a zároveň mezi sebou provázané. Rozpočet je obecně chápán jako peněžní fond, finanční plán, bilance či nástroj prosazování cílů veřejné politiky.2 Hlavním úkolem místních financí je zajištění dostatečných finančních zdrojů. Jádrem systému municipálních financí, které představují nižší složku veřejných financí, je rozpočet obce. Podmínky fungování municipálního finančního systému jsou definovány v zákoně č. 128/2000 Sb., zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním správným celkům. Vzhledem k tomu, že se soustava veřejných rozpočtů v ČR rozšířila o krajské rozpočty, byl přijat zákon pro finanční hospodaření územní samosprávy – „malá rozpočtová pravidla“. Definitivní podobu dostala soustava veřejných rozpočtů v roce 2003, protože od tohoto roku nejsou ve struktuře veřejné správy zařazeny okresní úřady. Jejich kompetence se přesunuly na obce s rozšířenou působností. Část kompetencí okresních úřadů se přesunula na krajskou úroveň veřejné správy. Kraje samozřejmě mají samostatné rozpočty. Okresní úřady tedy ukončily svoji činnost k 31. 12. 2002. Od 1. 1. 2001 jejich rozpočty již nebyly samostatné, nýbrž byly součástí státního rozpočtu, kde byly zařazeny do zvláštní kapitoly. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se nachází v úzkém vztahu k zákonu o rozpočtových pravidlech ČR – „velká rozpočtová pravidla“, která

2 XXXXXXX, H. Finance obcí, měst a krajů, 1. vydání 2000. 190 s. ISBN 80-86199-23-1

vytvářejí celkový rámec fungování veřejných financí. Oba zákony usilují o zefektivnění nakládání s prostředky veřejných rozpočtů.

Rozpočet obce je jádrem systému municipálních financí které představují nejnižší složku veřejných financí. Rozpočet obce je finančním plánem, jímž se řídí činnost tohoto územního samosprávného celku. Obec zajišťuje prostřednictvím svého rozpočtu jak vlastní činnost jako např. obecní policii, místní dopravu, tak ty činnosti, které na ni deleguje stát např. školství, sociální péči, zdravotnictví apod.. Obec na svém území je tak povinna pro své občany zabezpečit potřebný rozsah a strukturu veřejných statků.3 Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech. Rozpočet může být schválen jako schodkový je n v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let, nebo smluvně zabezpečenou půjčku, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních dluhopisů. Každý rozpočet je toková veličina. Během celého rozpočtového období postupně přicházejí jednotlivé druhy příjmů (plánované i neplánované) na příjmový účet a z výdajového účtu se postupně uhrazují potřeby (plánované i neplánované). Během rozpočtového období postupně prochází rozpočtem obce příslušný objem příjmů a výdajů.4

Řízení místních financí je důležitou hospodářskou, politickou a sociální otázkou. Jde o to, jak efektivně jsou prostředky daňových poplatníků využity. Na starostovi, zastupitelstvu, radě obce a pracovnících obecního úřadu leží velká zodpovědnost. Vzhledem k neustálému napětí mezi výdaji a příjmy, bohatou a různorodou činností municipalit musí být starosta nadán nejen zodpovědností, ale i podnikatelským duchem. Současně je třeba, aby disponoval nejen odbornými znalostmi, ale také schopnostmi dovedné argumentace na veřejnosti a získal tak občany pro rozvojové programy obcí.

3 REKTOŘÍK, X., XXXXXXXXXX, X. Xxxxxxx veřejné samosprávy II. díl. 1. vydání 2002. 135 s. ISBN 80-210-2955-5

4 PEKOVÁ, J. Finance územní samosprávy – územní aspekty veřejných financí, 1. vydání 1995. 268 s. ISBN 80-7187024-2

2.2 Obsah rozpočtu obcí

Obsahem rozpočtu obcí jsou příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud neprobíhají mimo rozpočet. Podnikatelské činnosti územního samosprávného celku se sledují účetně mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Jejich hospodářské výsledky se promítají do rozpočtu vždy nejpozději ke konci kalendářního roku tak, aby byly součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku.5

Rozpočet obce je charakterizován jako6:

- decentralizovaný peněžní fond, který se tvoří, rozděluje a používá na principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalence

- z účetního hlediska je účetní bilancí, která vybalancovává příjmy a výdaje

- rozpočtový plán, podle kterého se v rozpočtovém období hospodaří

- nástroj realizace koncepce municipální a regionální politiky

Hospodaření obce s rozpočtovými prostředky, které se zpravidla kryje s kalendářním rokem lze charakterizovat následujícím vztahem7:

F1 + P – V = F2

kde F1 – stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtového období, P – příjmy, V – výdaje,

F2 – stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtového období.

Je-li F2 > F1, vzniká tzv. Kladný přebytek, čímž si obec vytvořila finanční rezervu pro hospodaření v dalším rozpočtovém období, je-li F1 > F2 znamená to, že v hospodaření obce vznikl schodek, který je potřeba financovat pomocí kladných přebytků minulých rozpočtových období nebo z jiných zdrojů. Z dlouhodobého hlediska by měla obec usilovat o vyrovnaný rozpočet, kdy P = V nebo o přebytkový rozpočet, kdy P > V, čímž

5 XXXXXXX, H. Finance obcí, měst a krajů, 1. vydání 2000. 190(70) s. ISBN 80-86199-23-1.

6 XXXXXXXXXX, X., XXXXXX, X. Veřejné finance v ČR a EU. 1. vydání 2003. ISBN 80-210-3410-6

7 XXXXXX, X. Xxxxxxxxxxx a finance územní samospráv. 1. vydání 2004. 365 s. ISBN 80-7261-086-4

si obec vytváří rozpočtovou rezervu, kterou lze použít pro krytí případných rozpočtových schodků v budoucích rozpočtových obdobích. Situace, kdy je rozpočet obce dlouhodobě schodkový, tedy P < V, vede k zadlužování obce. Nicméně dosavadní pojetí rozpočtování nezohledňuje majetkovou základnu obcí.

2.3 Příjmy a výdaje

Příjmy a výdaje obecního rozpočtu se třídí podle tzv. rozpočtové skladby, která je závazná pro celou soustavu veřejných rozpočtů. Jednotná rozpočtová skladba zabezpečuje přehlednost a porovnatelnost jednotlivých municipálních rozpočtů, jejich konsolidaci na vyšších úrovních správy a analýzu finančního hospodaření celé rozpočtové soustavy. Rozpočtová skladba umožňuje dělení rozpočtu na část běžnou a část kapitálovou.

Příjmy a výdaje jsou členěny z hlediska8:

- odpovědnostního – do kapitol. Toto členění se využívá zejména u státního rozpočtu, u rozpočtů územní samosprávy není povinné,

- druhového – do položek. Toto členění umožňuje propojení na účetnictví a je důležité z hlediska rozpočtové politiky,

- odvětvového – do skupin, oddílů a paragrafů. Toto členění sleduje uvnitř jednotlivých kapitol původ příjmů a využití výdajů,

- konsolidačního – členění dle tzv. záznamové jednotky.

Běžný rozpočet je bilance běžných příjmů a běžných výdajů, z nichž většina se každoročně pravidelně opakuje a vztahují se k rozpočtovému roku. Pomocí běžných příjmů obec financuje své provozní potřeby, které mají neinvestiční charakter.

Kapitálový rozpočet je bilance kapitálových příjmů a kapitálových výdajů, v rámci něhož obec financuje svoje investiční potřeby a kryje tak výdaje na investice. Ty se zpravidla týkají delšího rozpočtového období než je jeden rok a z pohledu dané investice jsou většinou jednorázové.

8 Vyhláška Ministerstva financí č. 323/2002, o rozpočtové skladbě.

2.3.1 Příjmy rozpočtu obce

Příjmy rozpočtu obce jsou členěny závazně dle rozpočtové skladby, přičemž toto členění je obdobné jako u kteréhokoliv jiného veřejného rozpočtu (např. rozpočtu kraje). Obecnější specifikaci jednotlivých příjmů obecního rozpočtu rozlišuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Příjmy rozpočtu obce tvoří9:

- příjmy z vlastního majetku a majetkových práv

- příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti

- příjmy z hospodářské činnosti právnických osob (založených či zřízených obcí)

- příjmy z vlastní činnosti včetně příjmů z výkonu státní správy, k nimiž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nebo dle zvláštních zákonů

- výnosy z místních poplatků

- výnosy z daní nebo podíly na nich (dle zákona o rozpočtovém určení daní)

- dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů

- dotace z rozpočtu kraje

- prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. u jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce

- přijaté peněžité dary a příspěvky

- jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce

Mimo tyto příjmy může obec používat návratné zdroje (půjčka, úvěr nebo komunální obligace), návratnou bezúročnou finanční výpomoc nebo prostředky z Národního fondu.

9 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

Při dočasném časovém nesouladu mezi čerpáním rozpočtových výdajů a plnění rozpočtových příjmů může obec používat návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje nebo z rozpočtu jiné obce, přičemž tato finanční výpomoc je bezúročná.

Daňové příjmy rozpočtu obcí tvoří procentuelní část celostátních daní, jejichž výnos je zcela nebo zčásti určen do obecních rozpočtů. Jedná se o daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů, daně ze zboží a služeb v tuzemsku, daně a poplatky z vybraných činností, daně a cla ze zahraničí, majetkové daně, pojistné sociálního zabezpečení a veřejně zdravotní pojištění a ostatní daňové příjmy, mezi které náleží nerozúčtované, neidentifikované a nezařaditelné daňové příjmy, jako např. tržby z prodeje kolků a odvody nahrazující zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností.

Každá obec se na uvedených daňových příjmech podílí procentní části z celostátního hrubého výnosu příslušné daně. Tato procentní část je pevně stanovena pro každou obec Ministerstvem financí ČR, které tuto procentní část stanovuje po dohodě s Českým statistickým úřadem vyhláškou, která nabývá každoročně účinnosti od 1. září běžného roku. Správa těchto daní vykonává místně příslušný finanční úřad a obci zasílá stanovenou procentní část příslušných vybraných daní na její účet. Pouze u daně z nemovitostí je příjemcem daně ta obec, na jejímž území se daná nemovitost nachází a to ve 100 % výši daně.

Jediná platba daňového charakteru, o jejímž určení rozhoduje obec sama, jsou místní poplatky, jejichž správu vykonává sama obec. Výčet místních poplatků, které může obec zavést i jejich maximální výše jsou uvedeny v zákoně 565/1990 Sb. a je plně v kompetenci obce, které z místních poplatků se rozhodne zavést a v jaké výši. Zavedení poplatků stanoví obec obecně závaznou vyhláškou, v níž upraví podrobnosti jejich vybírání a stanoví konkrétní sazby jednotlivých poplatků, ohlašovací povinnost ke vzniku poplatkové povinnosti, jejich splatnost i případné osvobození od poplatkové povinnosti. Je plně v kompetenci obce v konkrétních případech jednotlivé poplatky snížit nebo zcela prominout. Poplatky, které jsou v obci zavedeny, jsou pro poplatníky stejně závazné jako daňová povinnost.

Nedaňové příjmy plynoucí do rozpočtu obcí mají charakter příjmů z vlastní činnosti, odvodů zřízených organizací a příjmů z pronájmu a dále úroků, dividend, kursových

zisků, přijatých sankcí a vratek transferů, příjmů z prodeje nekapitálového majetku a přijatých splátek půjček.

Návratné zdroje slouží nejčastěji k financování potřeb investičního charakteru. Jedná se o dočasné finanční prostředky, které musí obec po uplynutí určité lhůty vrátit. Představiteli návratných finančních zdrojů jsou úvěry a komunální obligace. Je však v zájmu každé obce, aby zvážila, zda pro její rozpočet bude únosné splácet úrokové náklady, neboť dluhová služba se může pro obec stát značným břemenem, které může pohltit značnou část příjmů obecního rozpočtu a omezit tak financování jiných potřeb a zatížit obecní rozpočet i po několik dalších let.

Úvěry jsou realizovány prostřednictvím peněžních ústavů, zatímco komunální obligace může obec emitovat buď prostřednictvím peněžních ústavů nebo i sama. Vydání komunálních obligací však s sebou nese nezanedbatelné náklady, a proto je vhodná pouze u vyšších objemů finančních prostředků, řádově ve výši nad 100 mil. korun. Z tohoto důvodu je tento způsob financování investičních potřeb pro malé obce nemyslitelný a má význam pouze pro obce hospodařící s větším objemem finančních prostředků nebo pro sdružení obcí, které se rozhodnou tímto způsobem financovat investiční akce většího rozsahu a za tímto účelem založí sdružení obcí, pro které se tak stává emise komunálních obligací dosažitelnou. Ke schválení emise komunálních obligací je rovněž zapotřebí souhlasu Komise pro cenné papíry.

Dotace od státu, jiných veřejných rozpočtů a státních fondů představují významnou část příjmů obce, neboť plná finanční soběstačnost obecního rozpočtu je nereálné, zvláště v případě financování větších investičních akcí, jako např. investic do výstavby obecních bytů, technické infrastruktury, výstavby průmyslových zón, domů s pečovatelskou službou, výstavby akcí souvisejících s ochranou životního prostředí (ČOV, kanalizace, vodovody) apod. Potřeba dotací vzrůstá i v důsledku přenášení odpovědnosti zabezpečování veřejných statků ze státu na obec.

Dotace jsou obcím poskytovány formou10:

- návratných dotací (jsou poskytovány buď účelově nebo bezúčelově)

- návratné finanční výpomoci (je zpravidla bezúročná a účelová)

Účelová dotace lze použít na konkrétní akce za předem jasně stanovených podmínek určených zásadami dotační politiky státu. Prostředky mohou být požity jen na dané

10 XXXXXX, X.: Hospodaření a finance územní samosprávy, 1. vydání 2004, 365 s. ISBN 80-7261-086-4

účely a podléhají ročnímu zúčtování se státním rozpočtem (nevyčerpané prostředky se musí vrátit). Vztahuje se to jak na investiční, tak neinvestiční dotace. Všeobecné (globální) dotace nemají vymezené podmínky užití. Obce s nimi mohou nakládat podle vlastního uvážení. Jejich určité omezení vyplývá pouze z toho, zda jsou určeny na financování běžných výdajů nebo kapitálových výdajů (investic). Mezi neúčelové dotace náleží např. příspěvek na výkon státní správy11. Účelová dotace tak svým vázáním na splnění podmínek použití umožňují vyšší vládní úrovni zasahovat do rozhodování obcí a ovlivňovat tak, které potřeby obyvatelstva obce budou uspokojeny přednostně. Nevyužité dotace, nebo nevyužité části dotací se zpravidla v rámci ročního zúčtování se státním rozpočtem do státního rozpočtu vracejí.

Účelové i neúčelové dotace mají charakter12:

- běžných dotací (jsou poskytovány na financování běžných, neinvestičních, pravidelně se opakujících potřeb)

- kapitálových dotací (jsou poskytovány jednorázově na financování dlouhodobých potřeb)

Dotace lze rovněž rozlišovat podle toho, zda jsou nárokové či nenárokové, přičemž nárokové dotace jsou spjaty s určitými veřejnými službami, které obec vykonává a v rámci předem stanovených podmínek jsou tyto dotace poskytovány obci automaticky. O nenárokové dotace musí obec žádat a splnit celou řadu podmínek pro jejich poskytnutí. Záleží však na mnoha faktorech, které rozhodnou, zda nenároková dotace bude obci poskytnuta či nikoliv, protože finanční prostředky státního rozpočtu jsou omezené a tudíž jsou důležité i takové faktory, jakými jsou např. kvalita daného projektu, finanční spoluúčast obce i záměry regionální politiky, které nakonec rozhodnou o tom, které obci bude dotace poskytnuta, a které nikoliv.

11 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

12 ŠELEŠOVSKÝ, X., XXXXXX, R. Veřejné finance v ČR a EU. 1. vydání 2003. ISBN 80-210-3410-6

2.3.2 Výdaje rozpočtu obce

Obec se stále významnější měrou podílejí na zabezpečování veřejných statků pro obyvatelstvo. Je to důsledkem decentralizace některých netržních činností státu, decentralizace veřejné správy a posilování role územní samosprávy. Výdaje rozpočtu územní samosprávy se člení obdobným způsobem, jako je tomu u ostatních rozpočtů.

Výdaje rozpočtu obce tvoří13:

- závazky vyplývající pro obce z plnění povinností uložených jí zákony

- výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj

- výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem

- závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila

- závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost

- úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů

- výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec

- jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitní účely

Mimo tyto výdaje hradí obec ze svého rozpočtu splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a splátky jistin vlastních dluhopisů jejich vlastníkům.

Na výdaje obecního rozpočtu lze nahlížet i z pohledu, který rozlišuje jednotlivé výdaje jako běžné nebo kapitálové. Objem běžných výdajů, které kryjí běžné provozní výdaje obce, jsou zpravidla podstatně vyšší než kapitálové výdaje, s jejichž pomocí obec realizuje financování dlouhodobých investičních potřeb, které zpravidla přesahují jedno rozpočtové období (viz. příloha č. 1). Mezi typické kapitálové výdaje patří např. Výdaje na vybudování infrastruktury, ale může se jednat i o investiční transfery

13 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

podnikatelským subjektům kdy obec financuje např. nákup akcií nebo majetkových podílů. Nepatří sem však podnikatelské činnosti obce, protože ty jsou účetně odděleny od rozpočtových příjmů a výdajů, avšak na konci roku vstupují do závěrečného účtu.

2.4 Rozpočtový proces obce

Návrh rozpočtu obce sestavuje finanční odbor obce. Rozpočet obce následně schvaluje a projednává volený orgán obce, kterým je volené zastupitelstvo a příslušné výbory, zejména finanční a kontrolní. Návrh rozpočtu musí být vyvěšen nejméně 15 dnů předem, aby se k němu mohli vyjádřit občané.

Rozpočet obce je základem finančního hospodaření každé obce. Sestavuje se na jedno rozpočtové období, kterým je kalendářní rok, přičemž toto rozpočtové období v délce jednoho kalendářního roku je shodné pro celou rozpočtovou soustavu. Pro plánování financování dlouhodobějších investic je zároveň vhodné, když si obec sestaví alespoň střednědobou prognózu, která je nezbytná pro dlouhodobější plánování územního rozvoje obce. Jedná se o tzv. rozpočtový výhled, který se sestavuje na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků na dobu 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet.

V české republice upravuje tvorbu územních rozpočtů, rozpočtový proces a hospodaření s finančními prostředky soustředěnými v územních rozpočtech zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Dle tohoto zákona obec při zpracování ročního rozpočtu má vycházet z rozpočtového výhledu.

Mezi jednotlivé etapy rozpočtového procesu obce patří návrh rozpočtu, jeho projednání, schvalování a následné plnění a po skončení rozpočtového období zpracování do závěrečného účtu.

2.4.1 Návrh rozpočtu, jeho projednání a schvalování

Sestavování návrhu rozpočtu obce patří mezi nejdůležitější etapy rozpočtového procesu, Neboť je velmi nesnadné naplánovat co nejpřesněji všechny příjmové a výdajové stránky rozpočtu, které nastanou během následujícího rozpočtového období. Obec musí co nejpřesněji odhadnout, a do návrhu rozpočtu zakalkulovat, veškeré své příjmy, které

budou mít v následujícím rozpočtovém roce, a to včetně všech dotací, které obec obdrží ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje, z Národního fondu nebo z účelových státních fondů. Nezbytnou součástí návrhu rozpočtu je i co nejpřesnější odhadnutí všech položek na výdajové straně rozpočtu obce, přičemž kromě plánovaných běžných a kapitálových výdajů nesmí obec zapomínat ani na výdaje spojené s krytím veškerých závazků obce.

Při sestavování návrhu rozpočtu postupuje většinou obec tak, že jednotlivé odbory vznesou své požadavky na přísun finančních prostředků v následujícím, sestavovaném rozpočtovém období, přičemž jednotlivé odbory vycházejí z příjmů a výdajů v minulých letech a skutečného plnění příjmů a výdajů v právě probíhajícím rozpočtovém období s vyhodnocením očekávaného plnění příjmů a výdajů své kapitoly rozpočtu do konce právě probíhajícího rozpočtového období. Jednotlivé odbory při sestavování požadavků rovněž zohledňují požadavky organizačních složek či příspěvkových organizací, které jsou napojeny na jejich kapitoly a zohledňují i předpokládaný vývoj inflace a dalších faktorů ovlivňujících hospodaření. Na základě těchto odhadů naplánují jednotlivé odbory příjmy a výdaje své části rozpočtu (kapitoly) na další rozpočtový rok. Problémem může být naplánování zcela nových příjmů, které se v předchozích rozpočtových obdobích v rozpočtu obce nevyskytovaly a jsou zaváděny nově. V praxi se tento případ u obecního rozpočtu může vyskytnout, jsou-li např. zavedeny nové místní poplatky nebo změnami rozpočtového určení daní.

Rozpočet obce zahrnuje dotace ze státního rozpočtu, a proto je důležité, aby obce znaly plánovanou výši dotace ze státního rozpočtu co nejdříve a mohly s ní tak počítat při plánování celkových příjmů obecního rozpočtu.

Po zakomponování všech položek příjmové i výdajové stránky rozpočtu obec zjistí, zda její budoucí rozpočet bude vyrovnaný, přebytkový nebo deficitní. Dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je žádoucí, aby obec pokud možno hospodařila s vyrovnaným rozpočtem, pokud nemá k deficitnímu rozpočtu zvláště pádný důvod, neboť je třeba pečlivě zvážit, zda deficitním financováním neúměrně neporoste dluhové zatížení obce, které by se mohlo negativně promítnout do dalších rozpočtových období a způsobit tak přenášení obecního dluhu na budoucí zastupitelstvo a orgány obce. Současná formulace právní úpravy tak, jak ji upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zdá se však být poněkud nepřesný, neboť tento zákon na straně jedné vybízí obce

k vyrovnanému rozpočtu, na straně druhé však nutno říci, že tentýž zákon připouští i deficitní rozpočet, pokud bude zajištěno financování deficitu. Vždyť schválení deficitního rozpočtu bez zajištění financování deficitu není možné samo o sobě. Zde by pravděpodobně bylo v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů vhodné poněkud přesnější vymezení tohoto problému.

V případě návrhu deficitního rozpočtu je nutné, aby obec určila zdroje financování tohoto deficitu, kterými mohou být, v lepším případě, přebytky obecního rozpočtu z minulých let nebo úvěrové zdroje (půjčka, úvěr, prodej vlastních dluhopisů, návratná finanční výpomoc).

Návrh rozpočtu musí být před jeho projednáním v zastupitelstvu obce zveřejněn po dobu nejméně 15 dnů na úřední desce nebo na jiném, veřejně přístupném a v obci obvyklým místě tak, aby měli občané obce možnost vyjádřit se k připravovanému návrhu obecního rozpočtu. Svoje případné připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při zveřejnění návrhu rozpočtu obce nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce14.

2.4.2 Plnění rozpočtu a jeho změny

Za plnění rozpočtu zodpovídají ty orgány obce, které jej sestavovaly. Plnění rozpočtu průběžně kontrolují a v případě, že dojde k neplnění rozpočtu, předkládají zastupitelstvu obce zprávu, která analyzuje příčiny neplnění. Zastupitelstvo obce poté hledá vhodná opatření, pomocí nichž by odstranilo působení negativních vlivů v rozpočtovém hospodaření.

V rozpočtovém plánování obcí je důležité i krátkodobé plánování během rozpočtového období (tzv. cash budgeting)15. Obec by totiž měla sledovat plnění příjmové i výdajové stránky rozpočtu i během právě probíhajícího rozpočtového roku, neboť v rozpočtovém hospodaření obce mnohdy dochází k časové nesourodosti mezi příjmy a výdaji, čímž by mohla nastat situace, kdy by obec neměla na svém účtu dostatek finančních prostředků na pokrytí právě probíhajících výdajů. Vznik tohoto stavu je nutné eliminovat, avšak pokud již nastane, musí jej obec řešit pokrytím z dodatečných finančních zdrojů, např. úvěrem.

14 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.

15 XXXXXX, X. Xxxxxxxxxxx a finance územní samosprávy. 1. vydání 2004. 365 s. ISBN 80-7261-086-4

Nastane-li v hospodaření obce případ opačný, kdy má obec na svém účtu dočasný přebytek finančních prostředků, může tyto dočasně volné finanční prostředky krátkodobě investovat.

Během rozpočtového období přicházejí v úvahu změny rozpočtu, vznikne-li neplánovitě potřeba úhrady rozpočtem nezajištěních potřeb. Rozpočtovou potřebu, která není příslušným územním rozpočtem zajištěna, lze uhrazovat16:

- změnou rozpočtu

- použitím prostředků z mimorozpočtových zdrojů, tj. např. u obcí z fondu rezerv a rozvoje

- rozpočtovým opatřením (povolené přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy příjmů a výdajů, vázání rozpočtových prostředků na určený účel, povolené překračování rozpočtu v případě podřízené organizace)

Mezi nejčastější změny patří změny věcné, tedy změny v ukazatelích sloužících jako kritéria pro výpočet různých dotací ze státního rozpočtu, mezi něž patří např. změny počtu osob majících nárok na sociální pomoc z územního rozpočtu, počet žáků apod. Druhými nejčastějšími změnami jsou změny metodické, které vznikají v důsledku změn právních předpisů ovlivňujících finanční hospodaření územních samosprávných celků. K nejzávaznějším změnám patří změny organizační, neboť ty jsou zpravidla natolik závažně, že mění výčet příjemců rozpočtových prostředků nebo subjektů, jímž jsou určeny závazné ukazatele, tj. dotace, příspěvky nebo limity výdajů. Patří sem rovněž změny v hospodářské-právním postavení organizací založených obcemi a nebo některá nová organizace vznikla, příp. některá zanikla (např. mateřská škola). V důsledku takovéto změny se sice nemění celkové saldo příjmů a výdajů, avšak mění se položky druhového třídění příjmů a výdajů, což je důvod ke změně rozpočtu.

Na počet změn již probíhajícího rozpočtu má vliv i kvalita odhadu příjmů a výdajů v době, kdy obec tento rozpočet navrhovala. Návrh rozpočtu i jeho plnění je publikováno v souladu s rozpočtovou zásadou publicity.

16 XXXXXX, X. Xxxxxxxxxxx a finance územní samosprávy. 1. vydání 2004. 365 s. ISBN 80-7261-086-4

2.4.3 Rozpočtové provizorium

V případě, že nebyl rozpočet na příslušný rok schválen, tak obec od začátku rozpočtového roku tj. od 1. ledna až do schválení rozpočtu hospodaří dle současného rozpočtu, tzv. rozpočtového provizoria. Příjmy a výdaje realizované v době, kdy obec hospodařila podle rozpočtového provizoria, se stávají příjmy a výdaji rozpočtu obce po jeho schválení. Pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření na vlastní úrovni a u právnických osob financovaných municipalitou stanoví ze zákona zastupitelstvo obce. Tento stav, kdy pravidla rozpočtového provizoria potřebná k zajištění plynulosti hospodaření obce stanovuje zastupitelstvo obce, je zřejmě pro fungování obce podstatně přínosnější, než kdyby byla tato pravomoc jednoznačně upravena zákonem, neboť obecní zastupitelstvo je občanům obce blíže a mělo by tedy nejlépe znát všechny nejpalčivější problémy obce, jejichž financování je potřeba zajisti i během rozpočtového provizoria.

2.4.4 Závěrečný účet a audit

Po skončení rozpočtového období se údaje o hospodaření obce za toto období zpracují do závěrečného účtu, ve kterém jsou zobrazeny všechny údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů dle rozpočtové skladby. Do závěrečného účtu jsou rovněž zahrnuty všechny finanční operace obce, včetně tvorby a použití peněžních fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření majetku obce a jí zřízených nebo založených právnických osob a hospodaření s jejich majetkem. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtu kraje, státním fondům a jiným rozpočtům k hospodaření dalších osob17.

Závěrečný účet obce schvaluje zastupitelstvo obce. Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích musí být závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulé rozpočtové období (kalendářní rok) projednán nejpozději do 30. června následujícího roku, přičemž zpráva o přezkoumání hospodaření obce je součástí závěrečného účtu. Návrh závěrečného účtu obce musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před projednáním v zastupitelstvu obce. Připomínky k závěrečnému účtu mohou občané uplatnit buď písemně při zveřejnění návrhu

17 REKTOŘÍK, X., XXXXXXXXXX, X., a kolektiv. Jak řídit kraj, město, obec; Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola; Rukověť územní samosprávy. II. díl 2002. 135 s. ISBN 80-210-2955-5

závěrečného účtu nebo ústně na zasedání zastupitelstva. Zastupitelstvo uzavře projednání závěrečného účtu buď konstatováním souhlasu s celoročním hospodařením obce bez výhrad nebo s výhradami, na jejichž základě přijme obec taková opatření, která sjednají nápravu zjištěných chyb a nedostatků, přičemž vyvodí závěry osobám, které svým jednáním způsobily obci škodu.

Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, je obec povinna nechat si své hospodaření za uplynulý kalendářní rok přezkoumat. Do konce roku 2004 byla tato povinnost specifikována tak, že obce do 5000 obyvatel měly na výběr, zda zvolí přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok auditorem nebo krajským úřadem a obce nad 5000 obyvatel měly povinnost nechat přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok auditorem.. Od 1. 1. 2005 však nastala změna v legislativě, takže už i obce nad 5000 obyvatel mohou své hospodaření nechat přezkoumat krajským úřadem.

Předmětem přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok je kontrola hospodaření dle schváleného rozpočtu, hospodaření s ostatními finančními prostředky a nakládání s majetkem obce. Obsah a podmínky takovéhoto přezkoumání jsou ustanoveny v zákoně č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí.

Většina obcí, zvláště těch menších, nemá dostatek finančních prostředků na přezkoumání svého hospodaření auditorem, a proto volí přezkoumání krajským úřadem. V případě potřeby může obec požádat o přezkoumání svého hospodaření i v průběhu roku.

2.5 Mimorozpočtové zdroje – peněžní fondy

Součástí finančního systému územní samosprávy je nejen příslušný územní rozpočet, ale mohou to být i decentralizované mimorozpočtové peněžní fondy, které jsou18:

- neúčelové (např. fond rezerv a rozvoje)

- účelové (jsou vytvářeny častěji)

Mimorozpočtové fondy jsou u obcí zřizovány na základě rozhodnutí zastupitelstva obce, přičemž účelem je zajisti dlouhodobou stabilitu financování určité potřeby

18 XXXXXX, X. Xxxxxxxxxxx a finance územní samosprávy. 1. vydání 2004. 365 s. ISBN 80-7261-086-4

prostřednictvím vymezených prostředků. Mimorozpočtové fondy mohou mít finanční vztah k rozpočtu obce a to např. tím, že rozpočet obce poskytuje do mimorozpočtových fondů dotace. Je v kompetenci obce rozhodnout, zda bude peněžní fondy zřizovat či nikoliv. I když zřizování mimorozpočtových peněžních fondů je nepovinné, v některých případech je nepřímo „vynuceno“. Např. pro dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení je nezbytné zřídit fond bydlení apod.

U mimorozpočtových fondů se zpravidla uplatňuje přísná účelovost, tzn. Vyčlenění určitých druhů příjmů pro tyto fondy a možnost jejich použití na financování pouze předem stanovených druhů potřeb a to včetně účelových dotací.

Zdrojem účelových fondů mohou být19:

- přebytky hospodaření z minulých let

- příjmy běžného roku, které se však v daném roce nepoužijí (nemají v daném roce stanovené rozpočtové určení)

- převody z rozpočtu během roku do účelových peněžních fondů

Na rozdíl od účelových fondů zdrojem neúčelových fondů nemohou být převody z rozpočtu během roku.

Obce většinou používají fond rezerv a rozvoje s tím, že nevyčerpané prostředky do konce roku se dají převádět do let následujících, čímž se jedná o jistou formu spoření. Finanční rezervu vytvořenou tímto fondem může obec použít např. na financování schodku rozpočtu obce nebo financování neplánovaných potřeb.

V praxi není vhodné vytvářet velké množství účelových finančních fondů, neboť by mohlo docházet k drobení veřejných příjmů, což by nebylo žádoucí zvláště s ohledem na účelovost a samostatnost těchto fondů, která znemožňuje přesuny finančních prostředků mezi jednotlivými fondy i s ohledem na omezené nakládání s těmito prostředky.

19 XXXXXXXX, X., XXXXXX, X. Finanční hospodaření, pracovní materiál pro přípravu ZOZ. Brno. Masarykova univerzita v Brně. 2004

2.6 Shrnutí

Hospodaření obcí stojí na dvou pilířích. Ten první tvoří rozpočet obce a druhý majetek obce. Veřejné rozpočty tvoří v podstatě už celá staletí jakýsi finanční plán společenství lidí, ve kterém se na jednu stranu stanoví předpokládané příjmy a na druhou stranu se stanoví předpokládané výdaje. Rozpočet je důležitým nástrojem, kterým se řídí financování činností obce. Mělo by vycházet z rozpočtového výhledu, který je pomocným nástrojem obce sloužícím ke střednědobému finančnímu plánování rozvoje hospodaření obce. Po skončení rozpočtového období se údaje o hospodaření obce za toto období zpracují do závěrečného účtu, ve kterém jsou zobrazeny všechny údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů dle rozpočtové skladby. Hospodaření za uplynulé rozpočtové období je obec povinna si nechat přezkoumat externím auditorem nebo krajským úřadem. S ohledem na finanční náročnost přezkoumání hospodaření externím auditorem volí většina menších obcí přezkoumání hospodaření krajským úřadem. Rozpočet a závěrečný účet obce jako výsledek skutečného hospodaření v uplynulém rozpočtovém období vždy schvaluje, průběžně i následně kontroluje volený orgán obce, kterým je zastupitelstvo obce. V rámci celého rozpočtového procesu se uplatňují rozpočtové zásady.

Vedle rozpočtu může obec zřizovat i mimorozpočtové peněžní fondy, není to však její povinnost. Pomocí fondů vytváří obec finanční rezervy, které může použít např. na financování schodku rozpočtu obce nebo financování neplánovaných potřeb. Nakládání s finančními prostředky jednotlivých fondů je ze zákona omezeno a je většinou účelové, proto není vhodné vytvářet větší množství fondů, neboť by mohlo docházet k drobení veřejných příjmů. Nejčastěji zakládaným fondem, který obec využívá, je fond rezerv a rozvoje.

Rozpočet obce je vytvářen, rozdělován a používán obdobně jako ostatní veřejné rozpočty s využíváním nenávratného, nedobrovolného a neekvivalentního způsobu financování. Rozpočet obce je peněžním fondem, finančním plánem, účetní bilancí i nástrojem k prosazování cílů veřejné politiky.

3 ANALÝZA PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ROZPOČTU OBCE JANOV

3.1 Popis obce Janov

Dnes žije v Janově 850 obyvatel ve 198 domech (cca 450 v produktivním věku). V obci působí několik firem, např. líhně kuřat (firma XXXX), zemědělský podnik, truhlárna, kamenosochařství, sklenářství atd. Občané obce převážně za prací a do základních a středních škol dojíždějí do města Litomyšl a Svitavy. Obec je obsloužena výhradně autobusovou dopravou. V obci je mateřská škola a základní škola, která zajišťuje výuku žáků do 4. třídy. Obě školy byly obcí zřízeny jako příspěvkové organizace. Obec je zplynofikována a je zde zprovozněn obecní vodovod, který byl zaveden i do přilehlých vesnic Mikuleč a Strakov. Obec Janov spolu s těmito obcemi založila dobrovolný svazek obcí s názvem Svazek majitelů skupinového vodovodu Janov-Strakov-Mikuleč.

Nejvyšším orgánem obce je devítičlenné zastupitelstvo obce. Jeho funkce, práva a povinnosti jsou vymezeny ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Obecní zastupitelstvo volí starostu a místostarostu obce. V současné době vykonává funkci starosty obce xxx Xxxxx Xxxxx. Postavení, funkci, práva a povinnosti starosty a jeho zástupce jsou upraveny výše uvedeným zákonem. Obecní zastupitelé obce Janov sídlí v budově obecního úřadu. Ze správních činností obecní úřad zajišťuje vedení účetnictví obce, dobrovolného svazku obcí a mateřské školy, evidenci obyvatel, legalizaci a vidimaci a další administrativní činnosti, které souvisí se správným chodem obce.

3.2 Analýza vyrovnanosti rozpočtu

Vyrovnanost rozpočtu je obecně platná zásada při sestavování rozpočtu, která je legislativně zakotvena v zákoně. Podle zákona je rozpočet sestavován jako vyrovnaný. Schodkový (deficitní) rozpočet obce sestavují, hodlají-li přijmout úvěr, půjčku, návratnou finanční výpomoc nebo použít vlastní prostředky uspořené v minulých letech.

Přijetí úvěru nebo použití vlastních zdrojů z minulých let se podle platné rozpočtové skladby nepovažuje za příjem, ale za financující operaci – f i n a n c o v á n í. Rozpočet obce Janov byl v minulých letech (2004 a 2006) schvalován obecním zastupitelstvem jako vyrovnaný. V roce 2005 byl rozpočet obce schválen jako schodkový (viz. níže uvedená tabulka). Deficitní rozpočet byl sestaven na základě plánovaného nákupu pozemků, které byly určeny pro plánovanou výstavbu 18 nájemních bytů.

Tabulka 1: Příjmy a výdaje v letech 2004 – 2006 – schválené rozpočty v tis. Kč

	2004	2005	2006
Příjmy	8.934	8.438	13.518
Výdaje	8.934	10.261	13.518
Saldo	0	- 1.823	0

Pramen: Sumář rozpočtových příjmů a výdajů obce Janov 2004-2006

Skutečné plnění rozpočtu pak bylo v letech 2006 a 2004 přebytkové a v roce 2005 schodkové. Vývoj vyrovnanosti rozpočtu je zobrazen v následující tabulce.

Tabulka 2: Skutečné plnění rozpočtu v letech 2004 – 2006 v tis. Kč

	2004	2005	2006
Příjmy	12.399	13.799	32.716
Výdaje	11.473	17.454	26.096
Saldo	926	-3.655	6.620

Pramen: Výkazy o hodnocení plnění rozpočtu ÚSC

V průběhu rozpočtového období se provádí rozpočtová opatření, která podléhají schválení zastupitelstva obce.

Vlastní predikce výše příjmů a výdajů je prováděna na základě údajů jednotlivých kapitol rozpočtu loňského roku upravená o skutečnosti, jež jsou na další rozpočtový rok naplánovány nebo s největší pravděpodobností očekávány. Záleží pak na řadě vnějších i vnitřních okolností, zda a nakolik bude odhad rozpočtu skutečně naplněn.

3.3 Analýza příjmů

Zdroji municipálních rozpočtů mají být především příjmy, které jsou dostatečně výnosné, závislé na aktivitě obce. Přípravná fáze rozpočtu na OÚ začíná v posledním čtvrtletí roku předcházejícího roku rozpočtovému. Zpracuje se předpoklad příjmové části rozpočtu vzhledem k rozpočtovému určení daní na daný rok – daňové příjmy. V oblasti nedaňových příjmů zpracuje předpoklad těchto příjmů, dále je nutno zpracovat podklady dodatečných zdrojů financování (příspěvky, dotace, dary apod.) Obecní zastupitelstvo obce určí priority rozpočtu, případně jmenovité akce, které budou do návrhu rozpočtu zařazeny.

Úkolem analýzy příjmové stránky rozpočtu bude určit nejvýznamnější zdroje financování obecních výdajů. Pro budoucí činnost je důležitá nejen jejich aktuální výše, ale i stabilita. Určení faktorů ovlivňující vývoj rozpočtových příjmů lze předikovat jejich vliv na změnu struktury rozpočtu.

Mezi hlavní zdroje příjmů obce Janov patří:

Daňové příjmy – dle zákona o rozpočtovém určení daní 11 – Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů

13 – Daně a poplatky z vybraných činností a služeb 15 – Xxxxxxxxx daně

Nedaňové příjmy

21 – Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem

Kapitálové příjmy

31 – Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy Dotace (obci Janov byly poskytnuty níže uvedené dotace)

4111 – Neinvestiční přijaté transfery z všeobecné pokladní správy státního rozpočtu 4112 – Neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu

4116 – Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu

4122 – Neinvestiční přijaté transfery od krajů 4134 – Převody z rozpočtových účtů

4213 – Investiční přijaté transfery ze státních fondů 4222 – Investiční přijaté transfery od krajů

Místní poplatky jsou jedinou platbou daňového charakteru o jejímž zavedení dle příslušné legislativy rozhoduje sama obec. Na rozdíl od daní, které jsou stejné po celém území ČR , mohou být druhy místních poplatků a jejich sazby dle stanovených limitů značně diferencované. Je plně v kompetenci obce nakolik využije maximální výše těchto plateb.. Poplatky musí být vyhlášeny obecně závaznou vyhláškou a jejich správu vykonává přímo obec. V obci Janov jsou uplatňovány poplatek za likvidaci komunálního odpadu, poplatek ze psů, poplatek za užívání veřejného prostranství a poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj.

Správní poplatky jsou taktéž zařazovány do daňových příjmů obce, ale v podstatě plní funkci úhrady nákladů správních činností a z těch obec vykonává vidimaci a legalizace a ohlášení změny místa trvalého pobytu.

Graf 1: Vývoj příjmů v letech 2004-2006 skutečnost a rozpočet v tis. Kč

35 000

30 000

25 000

Skutečnost

Rozpočet

20 000

15 000

10 000

5 000

0

2004

2005

2006

Pramen: Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC

Z grafu je patrné, že příjmová strana v roce 2006 vysoce vzrostla oproti roku 2004 a 2005. Příjmová strana v roce 2006 je ovlivněna přijetím dotace ve výši cca 11 mil. Kč

z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů v obcích pro příjmově vymezené osoby.

Při tvorbě rozpočtu je patrná snaha v obci Janov, uvádět rozpočtové příjmy nižší, něž jsou ve skutečnosti očekávány, aby nedošlo k výraznému převýšení příjmů výdaji, u kterých je větší pravděpodobnost, že narostou.

3.4 Daňové příjmy

Daňové příjmy tvoří podstatnou část celkových příjmů obecních rozpočtů. V rozpočtu obce Janov představují ve sledovaných letech v rozmezí 50 – 70 % rozpočtových příjmů. Jejich struktura se samozřejmě měnila tak, jak se měnilo daňové určení. Dá se říci, že ve sledovaných letech představovaly v souhrnu daňové příjmy největší položku z příjmů obce Janov. Od roku 2001 jsou daňové příjmy přerozdělovány podle nového daňového určení. Tento nový způsob přerozdělování s sebou obecně přináší některé výhody, především se dá lépe odhadnout celkový daňový příjem obce pro příští rok. Díky tomu se mohou lépe sledovat střednědobé rozpočtové výhledy. Výkyvy v celostátních daňových příjmech jsou určitě menší než výkyvy v místních daňových příjmech.

Nové rozpočtové určení se projevuje i některými zápory, především závislost na koeficientu výhradně na počtu obyvatel obce a především města, která jsou na hranicích velikostních kategorií, může výrazně ovlivnit nepatrný rozdíl v počtu obyvatel.

Graf 2: Vývoj daňových příjmů - skutečnost 2004 - 2006 v tis. Kč

7 000

6 000

5 000

daňové příjmy

daň z přidané hodnoty

4 000

3 000

2 000

1 000

0

2004

2005

2006

Pramen: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že daňové příjmy obce Xxxxx tvoří převážnou část příjmů a od roku 2004 mírně stoupají. Největší podíl na daňových příjmech rozpočtu obce má daň z přidané hodnoty, která tvoří podíl v rozmezí 29 – 30 % celkových daňových příjmů.

3.5 Nedaňové příjmy

Další příjmy plynou do obecního rozpočtu obce Janov z nedaňových příjmů, a to poměrně stabilně. Podílejí se na celkovém plnění příjmové stránky rozpočtu roční částkou kolem 3 mil. Kč.

Většina nedaňových příjmů této kapitoly je tvořena příjmy z lesního hospodaření, nájmu pozemků, nájmu obecních nemovitostí a příjmy za komunální služby.

Graf 3: Vývoj nedaňových příjmů - skutečnost 2004 - 2006 v tis. Kč

3 000

2 950

2 900

2 850

nedaňové příjmy

2 800

2 750

2 700

2 650

2 600

2 550

2004 2005 2006

Pramen: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC

3.5.1 Kapitálové příjmy

Graf 4: Vývoj kapitálových příjmů - skutečnost 2004 - 2006 v tis. Kč

5 000

4 500

4 000

3 500

kapitálové příjmy

3 000

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0

2004 2005 2006

Pramen: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC

Z grafu vyplývá, že kapitálové příjmy významně příjmovou stranu rozpočtu neovlivňují. Významný nárůst kapitálových příjmů roku 2006 je ovlivněn prodejem obecního plynovodu.

3.5.2 Dotace

Každoročně se na základě zákona o státním rozpočtu schvalují dotace, které byly obci poukazovány prostřednictvím krajských úřadů. Jsou jedním z podstatných a rozhodujících zdrojů financování rozvojových projektů obcí, v tomto případě se jedná o dotace ze státního rozpočtu. Druhým typem dotací, které mohou obce čerpat, je dotace na základě žádosti o dotaci ze státních fondů. Jde především o dotace na konkrétní projekty nebo záměry. Tyto zároveň přísně určují podmínky a způsob čerpání finančních prostředků včetně způsobů kontroly. V mém případě se jedná především o dotaci poskytnutou z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby.

Popis dotací obce Janov v letech 2004 – 2006:

Neinvestiční přijaté transfery od kraj Neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu Investiční dotace ze státních fondů

Ministerstva stanovují oblasti, které chtějí dotacemi podpořit. Prioritami jsou výstavba bytů, školství, průmyslové zóny, naopak stát nechává obce, aby si dotovaly samy např. dopravu, sportovní a kulturní zařízení apod.

Graf 5: Dotace - skutečnost 2004 - 2006 v tis. Kč

14000

12000

10000

nein.dotace ze SR nein.dotace od krajů

dotace od státních fondů

8000

6000

4000

2000

0

2004 2005

2006

Pramen: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC

Jak vyplývá z grafu neinvestiční dotace mají konstantní charakter. Pouze neinvestiční dotace od kraje v roce 2004 byla určena na školství, protože do roku 2004 převáděly kraje dotace na žáky základních a mateřských škol na zřizovatele, který je pak převedl na své příspěvkové organizace, ale od roku 2005 převádí kraj dotace přímo na příspěvkové organizace. Investiční dotace ze státních fondů v letech 2005 a 2006 jsou ovlivněny přijetím dotací na výstavbu bytů pro osoby příjmově vymezené, a to z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení.

3.6 Analýza výdajů

Úkolem této kapitoly bude sestavit strukturu rozpočtových výdajů a zjistit, které činnosti obce jsou nejnákladnější a jaké faktory je ovlivňují, zda a nakolik existuje vazba mezi rozpočtovými příjmy a výdaji.

Obec je oprávněna vynakládat své finanční prostředky vždy jen prostřednictvím svého výdajového rozpočtu. V průběhu roku se shromažďují podměty a náměty do rozpočtu následujícího roku ať již od občanů, členů zastupitelstva, spolků, sdružení a organizací působících v obci, politických stran a ostatních právních subjektů.

Obec Janov člení výdaje na položky:

• Pěstební činnost

• Silnice

• Pitná voda

• Odvádění a čištění odpadních vod a nakládání s kaly

• Předškolní zařízení

• Základní škola

• Činnost knihovnická

• Ostatní záležitosti kultury

• Rozhlas a televize

• Záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků

• Sportovní zařízení v majetku obce

• Ostatní tělovýchovná činnost

• Bytové hospodářství

• Veřejné osvětlení

• Výstavby a údržba místních inženýrských sítí

• Komunální služby a územní rozvoj

• Sběr a odvoz komunálních odpadů

• Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň

• Požární ochrana

• Zastupitelstva obce

• Činnost místní správy

Většina výdajových položek je závislých především na rozhodnutí zastupitelstva obce o stávající úrovni a eventuálně zlepšení úrovně poskytovaných služeb a samozřejmě na dalších faktorech, které jsou ovlivňovány cenovou hladinou služeb, výrobků atd.

Graf 6: Výdaje obce Janov - skutečnost 2004 - 2006 v tis. Kč

30000

25000

20000

běžné výdaje kapitálové výdaje

celkové výdaje

15000

10000

5000

0

2004

2005

2006

Pramen: Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu ÚSC

3.7 Analýza příjmů a výdajů

Veškeré příjmy obecního rozpočtu podléhají přerozdělování v rámci celkového rozpočtu. Mimo účelových dotací a některých typů úvěrů neexistuje účelové vázání finančních prostředků na výdaje obecního rozpočtu. Z provozních činností, u nichž sice ne v plné výši, ale podstatnou část úhrady svých výdajů získá obec od svých občanů, stačí pokrýt běžný provoz, však vytváří jen malou rezervu pro opravy. Ostatní veřejné služby je nutné financovat z jiných příjmů, než je tatáž činnost a to především z dotací, daňových příjmů, prodeje majetku atd. Obec má dle zákona č. 450/2001 Sb., o daních, ve znění pozdějších předpisů, po skončení rozpočtového období nechat přezkoumat své hospodaření, a to buď krajským úřadem nebo auditorem. Obec Janov si nechává kontrolovat své hospodaření Krajským úřadem Pardubického kraje

3.8 Shrnutí

Vyrovnanost rozpočtu je obecně platná zásada při sestavování rozpočtu, která je legislativně zakotvena v zákoně. Rozpočet obce Janov byl v minulých letech (2004 a

2006) schvalován obecním zastupitelstvem jako vyrovnaný. V roce 2005 byl rozpočet obce schválen jako schodkový (viz. níže uvedená tabulka). Deficitní rozpočet byl sestaven na základě plánovaného nákupu pozemků, které byly určeny pro plánovanou výstavbu 18 nájemních bytů. Zdroji municipálních rozpočtů mají být především příjmy, které jsou dostatečně výnosné, závislé na aktivitě obce. Přípravná fáze rozpočtu na OÚ začíná v posledním čtvrtletí roku předcházejícího roku rozpočtovému. Zpracuje se předpoklad příjmové části rozpočtu vzhledem k rozpočtovému určení daní na daný rok

– daňové příjmy. V oblasti nedaňových příjmů zpracuje předpoklad těchto příjmů, dále je nutno zpracovat podklady dodatečných zdrojů financování (příspěvky, dotace, dary apod.) Obecní zastupitelstvo obce určí priority rozpočtu, případně jmenovité akce, které budou do návrhu rozpočtu zařazeny. Daňové příjmy tvoří podstatnou část celkových příjmů obecních rozpočtů. V rozpočtu obce Janov představují ve sledovaných letech v rozmezí 50 – 70 % rozpočtových příjmů. Další příjmy plynou do obecního rozpočtu obce Janov z nedaňových příjmů, a to poměrně stabilně. Podílejí se na celkovém plnění příjmové stránky rozpočtu roční částkou kolem 3 mil. Kč. Většina nedaňových příjmů této kapitoly je tvořena příjmy z lesního hospodaření, nájmu pozemků, nájmu obecních nemovitostí a příjmy za komunální služby. Každoročně se na základě zákona o státním rozpočtu schvalují dotace, které byly obci poukazovány prostřednictvím krajských úřadů. Jsou jedním z podstatných a rozhodujících zdrojů financování rozvojových projektů obcí, v tomto případě se jedná o dotace ze státního rozpočtu. Druhým typem dotací, které mohou obce čerpat, je dotace na základě žádosti o dotaci ze státních fondů. Jde především o dotace na konkrétní projekty nebo záměry. Tyto zároveň přísně určují podmínky a způsob čerpání finančních prostředků včetně způsobů kontroly. V mém případě se jedná především o dotaci poskytnutou z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby. Obec je oprávněna vynakládat své finanční prostředky vždy jen prostřednictvím svého výdajového rozpočtu. V průběhu roku se shromažďují podměty a náměty do rozpočtu následujícího roku ať již od občanů, členů zastupitelstva, spolků, sdružení a organizací působících v obci, politických stran a ostatních právních subjektů. Většina výdajových položek je závislých především na rozhodnutí zastupitelstva obce o stávající úrovni a eventuálně zlepšení úrovně poskytovaných služeb a samozřejmě na dalších faktorech, které jsou ovlivňovány cenovou hladinou služeb, výrobků atd.

4 ZÍSKÁVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA VÝSTAVBU NÁJEMNÍCH BYTŮ V OBCI JANOV A FINANCOVÁNÍ VÝSTAVBY NÁJEMNÍCH BYTŮ V OBCI JANOV

4.1 Bytová politika

Bydlení, jeho kvalita a dostupnost tvoří jednu ze základních lidských potřeb. Vláda ČR stejně jako ostatní vlády vyspělého světa se je vědoma důležitosti řešení otázky bydlení. Aktivní přístup státu je předpokladem pro zajištění uspokojivé úrovně bydlení pro všechny skupiny obyvatel.

Bydlení má, vedle ekonomických aspektů, především významné aspekty sociální. Základem sociálních aspektů bydlení jsou tyto skutečnosti:

• Bydlení je základní lidskou potřebou a samo o sobě slouží k zajišťování dalších potřeb

• Bydlení je důležitým prvkem, určujícím životní úroveň lidí

V bytové politice došlo v uplynulých letech k odstranění většiny prvků administrativně přídělového přístupu a byly vytvořeny nástroje zaměřené na podporu nové výstavby. Přesto je však právní rámec bydlení poměrně složitý, roztržitý a v některých případech zastaralý.

Koncepce bytové politiky řeší vyjasnění role obecního bytového fondu, a to zejména ve vztahu k úkolům, které vyplývají ze zákona o obcích. Je usilováno především o to, aby obecní bytový fond byl využíván co nejefektivněji a aby hospodaření s ním nebylo ztrátové. Existující obecní bytový fond, bude doplňován novou výstavbou, která bude podporována státem

V obecním bydlení je možnost naplňování záměrů státu ztěžována nevyjasněnou rolí obcí v oblasti bydlení. Obce mají v současné době „dvojjedinou“ roli – jednak mají s péčí řádného hospodáře maximalizovat výnos ze svého majetku tak, aby se účinně naplňovala příjmová stránka obecního rozpočtu, a jednak mají obce za úkol pečovat o

rozvoj podmínek pro své občany, včetně podmínek bydlení. Více nebo méně obcí však upřednostňují jedno z obou hledisek.

4.2 Územní plán obce

Základem pro zodpovědné rozhodování o rozvoji obce je územní plán obce. Cílem Územního plánu obce Janov je vytvořit zákonný podklad pro koordinovaný a koncepční rozvoj všech činností na celém území obce. Zastupitelstvo obce Janov přistoupilo, vzhledem k požadavkům na výstavbu rodinných domů, na zajištění souladu mezi potřebami obyvatel a funkčním využitím území a na zabezpečení ochrany stávajících hodnot, k vypracování návrhu zadání územní plánu obce v roce 2002. Územní plán byl vypracován cestou urbanistické studie s náležitostí konceptu územního plánu obce. Zadání ÚPO bylo schváleno zastupitelstvem obce v měsíci dubnu 2002. Návrh ÚPO byl dokončen a následně projednán, poté vystaven na obecním úřadě. Připomínky a stanoviska byly pořizovatelem akceptovány a zpracovatelem dopracovány do návrhu dokumentace.

Hlavní cíle územního plánu obce byly:

• Vytvoření podmínek pro bezkolizní rozvoj jednotlivých funkčních složek v území

• Návrh potřebných kapacit pro dopravní a inženýrská zařízení, která jsou nezbytná pro zajištění rozvoje

• Zajištění souladu mezi potřebami obyvatel a funkčním využitím území

• Zajištění ochrany stávajících hodnot architektonických, urbanistických a životního prostředí

• Stanovení regulačních zásad pro výstavbu

4.3 Získávání finančních prostředků na výstavbu nájemních bytů v obci Janov

Na základě provedené analýzy příjmů a výdajů rozpočtu obce Janov je zřejmé, že obec není schopná sama financovat projekt výstavby nájemních bytů pro osoby příjmově vymezené. Z těchto důvodů obec žádala o dotaci z Programu na podporu výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury vypsaným Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, čerpala úvěr od České spořitelny, a.s a jistou část nákladů financuje z vlastních prostředků.

Investiční dotace poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení.

4.3.1 Státní fond rozvoje bydlení

Jedním z nástrojů realizace státní bytové politiky je Státní fond rozvoje bydlení, který byl zřízen zákonem č. 211/2000 Sb. ze dne 21. června 2000. Úkolem Fondu je vytvářet, akumulovat a rozšiřovat finanční prostředky určené na podporu investic do bydlení a používat je v souladu se zákonem na podporu především v následujících třech směrech:

• na podporu výstavby bytů, z toho především bytů nájemních

• na podporu oprav bytového fondu, z toho především na podporu oprav domů vystavěných panelovou technologií

• na podporu výstavby technické infrastruktury v obcích, tedy na zainvestování pozemků vhodných pro budoucí bytovou výstavbu.

Státní fond rozvoje bydlení je samostatnou právnickou osobou. Majetek Fondu je součástí majetku státu.

Státní fond rozvoje bydlení umožňuje předem určit objemy prostředků na konkrétní cíle. Finanční prostředky navíc přecházejí vždy do dalšího kalendářního roku a nemusí být ke konci roku vráceny do rozpočtu. Tato skutečnost je skoro důležitější než celkový objem prostředků. Umožňuje totiž překonat celou řadu nesnází, které automaticky

provázejí poskytování dotací ze státního rozpočtu, a které vedou k určitým nehospodárnostem a nižšímu efektu využití státních peněz.20

4.3.2 Dotace z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení

Jak bylo výše uvedeno úkolem Fondu je vytvářet, akumulovat a rozšiřovat finanční prostředky určené na podporu investic do bydlení a používat je v souladu se zákonem. Dne 22. května 2003 nabylo účinnosti Nařízení vlády č. 146/2003 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby. Tímto nařízením vlády jsou stanoveny podmínky, za kterých lze obci poskytnout dotaci na výstavbu nájemních bytů pro příjmově vymezené osoby.

4.3.2.1 Charakter podpory

Systémová dotace je poskytována na konkrétní investiční akci, jejímž cílem je výstavby bytu. Dotaci lze poskytnout do výše maximálně:

• 550.000 Kč na jeden byt

• 630.000 Kč, jedná-li se o výstavbu bytu na území, kde je nutno současně vybudovat místní komunikace III. a IV. třídy včetně jejich součástí, účelové komunikace a sítě technického vybavení, které nemůže hradit správce sítí, vyjma sítí technického vybavení energetického, telekomunikačního a jiná vedení.

Obci Xxxxx byla poskytnuta dotace ve výši 630.000 Kč.

4.3.2.2 Příjemce dotace

Příjemcem dotace, stavebníkem a investorem je OBEC. V tomto případě obec Xxxxx.

20 Nařízení vlády č. 146/2003 Sb. ze dne 22. května 2003. Dostupný na xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/?xx_xxxx00xx0xx00x000x00x00x000x00x0x0x0

4.3.2.3 Podmínky pro získání dotace

Aby mohla obec Janov žádat o dotaci z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení, musela splňovat níže uvedené podmínky:

• Obec, na jejímž území bude provedena výstavby bytů, bude výstavbu výlučně financovat a realizovat; finanční prostředky na výstavbu bytů obec nesdruží s žádnou fyzickou nebo právnickou osobou

• Budova, ve které vzniknou nájemní byty, bude ve vlastnictví obce

• Obec, na jejímž území bude provedena výstavba má schválený územní plán

• Pozemek, na kterém bude výstavba provedena, je ve vlastnictví obce

• Obec nesmí mít ke dni podání žádosti o dotaci závazky po době splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo státním fondům

• Zhotovitel stavby bude vybrán v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

4.3.2.4 Podmínka nakládání s nájemními byty postavenými z prostředků SFRB

Při nakládání s byty postavenými z prostředků SFRB musí obec dodržet tyto podmínky:

• Obec nepřevede vlastnické právo ani spoluvlastnické právo k bytu na jinou osobu

• K bytu nezřídí zástavní právo ve prospěch třetí osoby s výjimkou zástavního práva, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý obci na výstavbu

• Po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebude provedena změna užívání bytu k jiným účelům než k bydlení a byt bude užíván právem nájmu, osobami uvedenými v bodě 4.3.2.4

• Obec nedá souhlas s podnájmem bytu

• Obec nebude podmiňovat uzavření nájemní smlouvy k bytu složením finančních prostředků na úhradu nákladů výstavby darem ani jiným peněžním plněním; kauce složená na zajištění splatných pohledávek vyplývajících z nájemní smlouvy může být maximálně ve výši trojnásobku měsíčního nájemného

4.3.2.5 Podmínky pronájmu

Byt postavený z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení lze pronajmout:

• Samostatně žijící osobě, jejíž průměrný měsíční příjem v období šesti kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl 0,8 násobek průměrného měsíční mzdy za národní hospodářství zveřejněné Českým statistickým úřadem

• Osobě s dalšími členy domácnosti, jestliže průměrný měsíční příjem domácnosti nepřesáhl v období šesti kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy 1,5 násobek průměrné měsíční mzdy za národní hospodářství zveřejněné Českým statistickým úřadem

• Smlouvu o nájmu k bytu vystavěném z prostředků SFRB uzavře obec pouze s osobou, která nemá k datu uzavření nájemní smlouvy vlastnické nebo spoluvlastnické a jemu obdobné právo k bytu ani k bytovému nebo rodinnému domu. Tuto podmínku musí splňovat i další členové domácnosti, kteří mají v bytě bydlet

• Nájemní smlouva se uzavírá na dobu dvou let s možností jejího opakovaného prodloužení za stejných a nebo změněných podmínek podle konkrétní situace nájemce, kterou posuzuje obec.

4.3.2.6 Základní povinné náležitosti žádosti o dotaci

Dotaci bylo možné poskytnout obci Janov na základě písemné žádosti na formuláři

„Základní údaje“ podané Ministerstvu pro místní rozvoj. Povinnými přílohami žádosti bylo:

• Doklad o schválení územního plánu

• Stavební povolení s vyznačením právní moci

• Souhrnná zpráva z projektové dokumentace

• Výkres kompletního řešení celého území obce

• Snímek katastrální mapy a výpis z katastru nemovitostí o vlastnictví pozemků

• Formuláře specifikované vyhláškou Ministerstva financí č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku (RA 80, RA 81)

• Vyčíslení úvěrů, půjček a ostatních závazků obce

• Prohlášení obce, že nemá ke dni podání žádosti o dotaci závazky po době splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu nebo státním fondům

Po splnění veškerých podmínek a povinností byla na základě řádné písemné žádosti uzavřena mezi obcí Janov a Státním fondem rozvoje bydlení Smlouva o poskytnutí dotace z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů v obcích pro příjmově vymezené osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb.

Obec Janov se stala investorem 3 bytových domů, situovaných na pozemku p. č. 2846/2 a 2846/10 v k. x. Xxxxx u Litomyšle, který je v jeho vlastnictví, za účelem výstavby 18 nájemních bytů. Stavba byla povolena rozhodnutím odboru výstavby a územního plánovaní Městského úřadu v Litomyšli.

Fond v souladu s veškerými právními předpisy poskytl obci Janov ze svého rozpočtu na financování nákladů výše uvedené stavby finanční dotaci ve výši

11.430.000 Kč.

Obec Janov musí dodržet veškeré podmínky nakládání s nájemními byty postavenými z této dotace a veškeré podmínky nájmu těchto bytů, protože efektivnost a účelovost čerpání poskytnutých finanční prostředků Fondem bude překontrolováno jím pověřenými osobami. Jakékoliv nesplnění podmínek a závazků vyplývajících pro obec Janov z uzavřené smlouvy o poskytnutí dotace je považováno za porušení rozpočtové kázně.

4.3.3 Úvěr

Z důvodu finanční náročnosti celé výstavby 18 nájemních bytů pro osoby příjmově vymezené uzavřela obec Janov Smlouvu o úvěru s Českou spořitelnou, a.s., na základě které se banka zavázala obci poskytnout úvěr ve výši 7.500.000 Kč. Úvěr byl poskytnut na financování výstavby II. etapy bytových domů za současného vzniku osmnácti bytových jednotek včetně technické infrastruktury, komunikací a povrchových terénních úprav v katastrálním území Janov u Litomyšle. Obec Janov se podpisem Smlouvy o úvěru zavázala k tomu, že tento úvěr bude čerpán na výše jmenovaný účel.

4.3.3.1 Podmínky čerpání

Před prvním čerpáním byla obec Xxxxx povinna předložit bance návrh na vklad zástavního práva k nemovitostem s potvrzením jejich přijetí příslušným katastrálním

úřadem s vyznačeným datem podání a dále předložit uzavřenou pojistnou smlouvu na předmětné nemovitosti.

Před každým čerpáním je obec Janov povinna předložit řádně vyplněné platební příkazy a dále faktury a částka požadovaného čerpání nesmí v součtu s veškerým předchozím čerpáním podle úvěrové smlouvy přesáhnout úvěrovou částku.

4.3.3.2 Způsob splácení úvěru

Obec Janov bude úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 47,718 Kč a to vždy k 31. dni každého kalendářního měsíce. První splátka bude zaplacena dne 31. 8. 2007 a poslední splátka bude zaplacena dne 31. 7. 2027. (viz. příloha – splátkový kalendář). Úvěr bude obec splácet z měsíčních plateb nájemného od občanů, kteří budou v těchto nájemních bytech bydlet.

4.4 Analýza financování

Graf 7: Typy financování v tis. Kč

12000

10000

8000

výše zdrojů

6000

4000

2000

0

dotace

úvěr

vl. prostředky

Pramen: Vlastní analýza zdrojů financování

Celkové náklady na postavení nájemních bytů v obci Janov jsou vyčísleny ve výši 23,200,000 Kč (podle cenové nabídky od firmy, která bude stavbu realizovat). Dle výše uvedeného grafu je patrné, že nejvíce nákladů pokryje dotace z prostředků Státního fondu bydlení. Financování II. etapy bytových domů, do které je započítána především

technická infrastruktura, komunikace a povrchové terénní úpravy bude kryto úvěrem od České spořitelny. Dofinancování stavby nájemních bytů bude hradit obec Janov z vlastních prostředků a to v plánované výši 4,360,000 Kč. Bude se jednat především o vícepráce, které nebyly započítány v cenové nabídce a další část povrchových terénních úprav.

Na základě provedené analýzy rozpočtu obce Janov a analýzy financování výstavby nájemních bytů v obci Janov je zřejmé, že by obec Janov nebyla schopná sama tuto akci financovat, proto využila finančních prostředků, které poskytuje stát pro řešení takovýchto situací.

4.5 Výhody a nevýhody výstavby nájemních bytů

Výstavba a financování takové finančně náročné akce nese se sebou spoustu výhod a nevýhod jak pro obec, tak pro občany, kteří budou v těchto nájemních bytech bydlet. Níže uvádím několik příkladů.

4.5.1 Výhody a nevýhody výstavby pro obec Janov

Základní myšlenkou výstavby těchto bytů bylo zajistit zvýšení počtu obyvatel obce Janov. Starosta obce předpokládá, že po výběru vhodných nájemníků, by se mělo nastěhovat do obce cca 40 nových obyvatel, což se může brát jako úspěch pro malou vesničku, jako je Xxxxx. Občané, kteří budou bydlet v těchto bytech, jsou povinni se přihlásit do Janova k trvalému pobytu. Tato povinnost vyplývá z nájemní smlouvy, kterou obec Xxxxx uzavře s budoucími nájemníky před nastěhováním do nájemních bytů. Tímto se vyřeší i každoroční problém se základní i mateřskou školou, protože do těchto zařízení přibude dost dětí na to, aby nemusely být snižovány stavy pedagogických zaměstnanců a tím i omezování počtu žáků na jednoho pedagoga.

Zvýšení počtu obyvatel se promítne i v rozpočtu obce Janov. Zvýší se tak daňové příjmy z fyzických a právnických osob a příjmy ze státního rozpočtu, které jsou odvislé na počtu obyvatel obce.

Jednou z největších nevýhod, které pro obec vyplývají z výstavby těchto bytů, je, že se obec Janov zadlužila na dobu, než bude splacen úvěr, který obec čerpala na financování této výstavby. Další nevýhodou je, že obec s těmito byty nemůže minimálně 20 let disponovat, což znamená, že je nemůže prodat do vlastnictví jiných osob. Tato povinnost pro obec vyplývá ze smlouvy o poskytnutí dotace z prostředků Státního fondu bydlení.

Další povinností, která vyplývá z nájemní smlouvy, je, že veškerou údržbu a opravy, které přesáhnou částku 1.500 Kč bude hradit obec ze svých prostředků. Nájemníci si hradí pouze opravy do této výše. Samozřejmě posouzení výše částky opravy bude provádět osoba, kterou si zvolí obec. Hrazení těchto oprav a údržby se dle mého názoru jeví pro obec také jako nevýhoda.

4.5.2 Výhody a nevýhody pro budoucí nájemníky

Výhody:

• Finančně dosažitelné bydlení pro občany s nižšími příjmy (plánovaný nájem bude cca 3.000 Kč)

• Nehradí údržbu ani opravy většího rozsahu

• V obci Janov je zřízena mateřská i základní škola, takže děti nemusí dojíždět do měst

• Nájemní byty budou vybaveny základním zařízením, jako je samozřejmě koupelna s WC, kuchyňskou linkou se sporákem a digestoří

Nevýhody:

• Nájemníci nemohou vlastnit ani spoluvlastnit žádnou nemovitost určenou k bydlení, a to po celou dobu, na kterou s nimi byla uzavřena nájemní smlouva

• Občany, které nezaměstná v obci někdo z místních podnikatelů, musí dojíždět za zaměstnáním do okolních měst

• Od 5. ročníku musí dojíždět děti za povinnou školní docházkou do okolních měst stejně jako většina obyvatel obce Janov

• Není možné, aby si nájemníci byt po jisté době odkoupili do osobního vlastnictví. Obec nesmí s byty minimálně 20 let disponovat. Tato povinnost vyplývá ze smlouvy o dotaci z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení

4.6 Vlastní návrhy financování budoucí výstavby bytů

Obec Janov plánuje v dalších letech další výstavbu bytů. Ze získaných informací, analýzy rozpočtu obce a analýzy financování výstavby nájemních bytů pro osoby příjmově vymezené navrhuji pro plánovanou výstavbu jiné způsoby financování, u kterých by nedošlo k dlouhodobému zadlužení obce.

Jedním z návrhů je, financovat výstavbu bytů jenom z úvěru od jakéhokoliv peněžního ústavu. Obec by zajistila veškeré stavební práce, které by hradila z úvěru a po kompletním dokončení výstavby, by jednotlivé byty prodala občanům do osobního vlastnictví. Tím by se jí vynaložené finance vrátily a úvěr by z těchto prostředků splatila. Nedošlo by k zadlužení obce na tak dlouhou dobu.

Dalším možným návrhem je, že by obec vytyčila vhodný pozemek, který je v jejím vlastnictví, poskytla by jej stavební firmě, která by celou stavbu zainvestovala ze svých prostředků, s tím že by obci po prodeji všech bytů pozemek zaplatila. Po úplném dokončení by si sama stavební firma byty prodala občanům a obci Janov by splatila pouze pozemek, který ji obec poskytla. V tomto případě by se obec nezadlužila vůbec a navíc by získala finanční prostředky z prodeje pozemku stavební firmě.

Mým posledním návrhem pro obec Xxxxx je, aby obec určila pozemky vhodné pro výstavbu menšího sídliště, zainvestovala by pozemky ze svých prostředků, čímž myslím vybudování veškeré infrastruktury včetně terénních úprav. Poté by pozemky poskytla občanům s podmínkou, že musí postavit nemovitost určenou k trvalému bydlení v určité lhůtě např. 5 let a v případě, že tak uskuteční budou jim pozemky prodány za cenu, která bude snížena o náklady, které obec vynaložila na výstavbu technické infrastruktury a terénních úprav. Tento návrh je pro obec přínosný v případě, že chce zvýšit počet obyvatel, ale bude tratná o finanční prostředky, které poskytla na vybudování infrastruktury.

4.7 Shrnutí

Bydlení, jeho kvalita a dostupnost tvoří jednu ze základních lidských potřeb. Vláda ČR stejně jako ostatní vlády vyspělého světa si je vědoma důležitosti řešení otázky bydlení. Aktivní přístup státu je předpokladem pro zajištění uspokojivé úrovně bydlení pro všechny skupiny obyvatel. Koncepce bytové politiky řeší vyjasnění role obecního bytového fondu, a to zejména ve vztahu k úkolům, které vyplývají ze zákona o obcích. Je usilováno především o to, aby obecní bytový fond byl využíván co nejefektivněji a aby hospodaření s ním nebylo ztrátové. Existující obecní bytový fond, bude doplňován novou výstavbou, která bude podporována státem.

V obecním bydlení je možnost naplňování záměrů státu ztěžována nevyjasněnou rolí obcí v oblasti bydlení. Obce mají v současné době „dvojjedinou“ roli – jednak mají s péčí řádného hospodáře maximalizovat výnos ze svého majetku tak, aby se účinně naplňovala příjmová stránka obecního rozpočtu, a jednak mají obce za úkol pečovat o rozvoj podmínek pro své občany, včetně podmínek bydlení. Více nebo méně obcí však upřednostňují jedno z obou hledisek.

Základem pro zodpovědné rozhodování o rozvoji obce je územní plán obce. Cílem Územního plánu obce Janov bylo vytvořit zákonný podklad pro koordinovaný a koncepční rozvoj všech činností na celém území obce. Zastupitelstvo obce Janov přistoupilo, vzhledem k požadavkům na výstavbu rodinných domů, na zajištění souladu mezi potřebami obyvatel a funkčním využitím území a na zabezpečení ochrany stávajících hodnot, k vypracování návrhu zadání územní plánu obce v roce 2002.

Na základě provedené analýzy příjmů a výdajů rozpočtu obce Janov je zřejmé, že obec není schopná sama financovat projekt výstavby nájemních bytů pro osoby příjmově vymezené. Z těchto důvodů obec žádala o dotaci z Programu na podporu výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury vypsaným Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, čerpala úvěr od České spořitelny, a.s a jistou část nákladů financuje z vlastních prostředků.

Po splnění veškerých podmínek a povinností byla na základě řádné písemné žádosti uzavřena mezi obcí Janov a Státním fondem rozvoje bydlení Smlouva o poskytnutí dotace z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů v obcích pro příjmově vymezené osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb. Fond

v souladu s veškerými právními předpisy poskytl obci Xxxxx ze svého rozpočtu na financování nákladů výše uvedené stavby finanční dotaci ve výši 11.430.000 Kč.

Z důvodu finanční náročnosti celé výstavby 18 nájemních bytů pro osoby příjmově vymezené uzavřela obec Janov Smlouvu o úvěru s Českou spořitelnou, a.s., na základě které se banka zavázala obci poskytnout úvěr ve výši 7.500000 Kč.

Celkové náklady na postavení nájemních bytů v obci Janov jsou vyčísleny ve výši

23.200.000 Kč (podle cenové nabídky od firmy, která bude stavbu realizovat). Nejvíce nákladů pokryje dotace z prostředků Státního fondu bydlení. Financování II. etapy bytových domů, do které je započítána především technická infrastruktura, komunikace a povrchové terénní úpravy bude kryto úvěrem od České spořitelny. Dofinancování stavby nájemních bytů bude hradit obec Janov z vlastních prostředků a to v plánované výši 4.360.000 Kč. Bude se jednat především o vícepráce, které nebyly započítány v cenové nabídce a další část povrchových terénních úprav.

ZÁVĚR

Rozpočet, jako finanční plán obce, je základem pro správné fungování municipálního finančního systému a má rozhodující vliv na vlastní činnost orgánů obce a na úroveň poskytovaných veřejných služeb. Struktura finančního rozpočtu obce Janov je dle mého názoru vytvořena účelně a hospodárně. Domnívám se, že pro správné a efektivně fungující finanční hospodaření obce Janov je další sestavování střednědobých rozpočtových výhledů. Tyto rozpočtové výhledy by měly zahrnovat především nejdůležitější plánované investiční akce ve vazbě na schválený územní plán obce. Jako je například plánovaná výstavba dalších bytů. Rozpočet by měl vycházet z rozpočtového výhledu, který je pomocným nástrojem územního samosprávného celku sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Rozpočet a závěrečný účet obce, jako výsledek skutečného hospodaření v rozpočtovém období vždy schvaluje, průběžně i následně kontroluje volený orgán obce – zastupitelstvo obce. V rámci celého rozpočtového procesu se uplatňují rozpočtové zásady. Tvorba finančního systému závisí na adekvátním rozhodování zastupitelstva obce, jakým způsobem dojde k naplňování jeho poslání.

Analýza rozpočtového systému obce Janov potvrdila, že při získávání finančních zdrojů obce mají největší význam daňové příjmy a dotace. Daňové příjmy tvoří téměř vždy většinu příjmů obce Janov. Veškerá realizace investičně náročných akcí je výhradně závislá na přidělených dotacích. Proto si myslím, že role státu v přerozdělování prostředků ze státního rozpočtu je velice důležitá a nezastupitelná.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. XXXXXX, X., XXXXX, X., XXXXXX, X. Xxxxxxx správa a finance veřejného sektoru. 2. přepracované vydání, Praha 2005, ASPI a.s., 556s. ISBN 80-7387- 052-1

2. XXXXXXX, H. Finance obcí, měst a krajů, 1. vydání 2000. 190 s. ISBN 80- 86199-23-1

3. XXXXXXXX, X., XXXXXXXXXXX, X. Xxxxxxx veřejné samosprávy II. díl. 1. vydání 2002. 135 s. 80-210-2955-5

4. XXXXXX, J. Finance územní samosprávy – územní aspekty veřejných financí. 1. vydání 1995. 268 s. ISBN 80-7187024-2

6. XXXXXXXXXX, X., XXXXXX, X. Veřejné finance v ČR a EU. 1. vydání 2003. ISBN 80-2103410-6

7. XXXXXX, X. Xxxxxxxxxxx a finance územní samosprávy. 1. vydání 2004. 365 s. ISBN 80-7261-086-4

8. Vyhláška Ministerstva financí č. 323/2002, o rozpočtové skladbě.

9. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

14. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích

17. XXXXXXXX, X., XXXXXXXXXX, X., a kolektiv. Jak řídit kraj, město, obec; Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola; Rukověť územní samosprávy. II. díl 2002. 135 s. ISBN 80-210-2955-5

19. XXXXXXXX, X., XXXXXX, X. Finanční hospodaření, pracovní materiál pro přípravu ZOZ. Brno 2004. Masarykova univerzita v Brně.

20. Nařízení vlády č. 146/2003 Sb. ze dne 22. května 2003.

xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxxxx/?xx_xxxx00xx0xx00x000x00x00x000x00x0x0x0

21. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2004

22. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2005

23. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2006

24. Interní materiály obce Janov

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Smlouva č. 9270320498 o poskytnutí dotace z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu nájemních bytů v obcích pro příjmově vymezené osoby dle nařízení vlády č. 146/2003 Sb.

Příloha č. 2: Smlouva o úvěru č. 000-000-00

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tabulka č. 1: Příjmy a výdaje v letech 2004 – 2006 – schválené rozpočty v tis. Kč

Tabulka č. 2: Skutečné plnění rozpočtu v letech 2004 – 2006 v tis. Kč Graf 1: Vývoj příjmů v letech 2004 – 2006 skutečnost a rozpočet v tis. Kč Graf 2: Vývoj daňových příjmů – skutečnost 2004 – 2006 v tis. Kč

Graf 3: Vývoj nedaňových příjmů – skutečnost 2004 – 2006 v tis. Kč Graf 4: Vývoj kapitálových příjmů – skutečnost 2004 – 2006 v tis. Kč Graf 5: Dotace – skutečnost 2004 – 2006 v tis. Kč

Graf 6: Výdaje obce Janov – skutečnost 2004 – 2006 v tis. Kč

Graf 7: Typy financování v tis. Kč