Zpravodaj: Thomas WAGNSONNER
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Závazná smlouva OSN o podnikání a lidských právech
(stanovisko z vlastní iniciativy)
(2020/C 97/02)
Zpravodaj: Xxxxxx XXXXXXXXXX
Rozhodnutí plenárního shromáž- dění | 24. 1. 2019 |
Právní základ | čl. 32 odst. 2 jednacího řádu |
stanovisko z vlastní iniciativy | |
Odpovědná sekce | Vnější vztahy |
Přijato v sekci | 28. 11. 2019 |
Přijato na plenárním zasedání | 11. 12. 2019 |
Plenární zasedání č. | 548 |
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) | 136/23/12 |
1. Závěry a doporučení
Závěry
1.1. EHSV plně podporuje lidská práva jako univerzální, nezcizitelný, nedělitelný, vzájemně závislý a vzájemně propojený, a proto závazný základ veškeré společenské angažovanosti. Lidská práva jsou základem bohatství a pokojného života v Evropě. EHSV zdůrazňuje, že veškerá sociální a politická lidská práva musí být zárukou důstojného způsobu života všech lidí, a že jejich porušování nesmí vést k neodůvodněným ziskům.
1.2. Porušování lidských práv lze lépe předcházet v případě, že je k dispozici mezinárodně odsouhlasená závazná norma, jejíž uplatňování a ochranu zajišťují státy. EHSV vítá přístup, který uznává, že je povinností států chránit, prosazovat a dodržovat lidská práva, a že tato práva musí dodržovat i podniky.
1.3. EHSV vítá, že stávající návrh znění vzal v úvahu zásadní témata, jež nadnesla EU, např. doporučení, aby do oblasti její působnosti spadaly všechny podniky a existoval silnější koncepční soulad s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Tato pravidla musí být vytvářena v souladu se stávajícími systémy náležité péče, zejména s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, aby se usnadnilo provádění a zabránilo se vzájemnému překrývání.
1.4. Protože oblast působnosti návrhu smlouvy teď na základě doporučení EU zahrnuje veškerou podnikatelskou činnost, v zásadě bez ohledu na její rozsah, vyzývá EHSV EU a její členské státy, aby přijaly opatření na podporu podniků při provádění jejich závazků v oblasti lidských práv, která by se mohla opírat o jejich stávající dobrovolné zapojení v oblasti sociální odpovědnosti podniků, zejména pokud jde o mezinárodní aktivity. EHSV si je vědom obtíží, které představuje uplatňování opatření stanovených v této smlouvě pro malé a střední podniky, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby malé a střední podniky důrazně podporovaly a zjednodušily praktické rámce, které jim umožní zajistit dodržování lidských práv při jejich činnosti.
1.5. EHSV zdůrazňuje, že nezávazná a závazná opatření se navzájem nevylučují, ale musí se vzájemně doplňovat.
1.7. Navzdory velmi vítanému významnému pokroku, zejména v Evropě, pokud jde o nezávazné pokyny pro dodržování lidských práv v souvislosti s podnikáním (např. obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, pokyny OECD pro nadnárodní společnosti), je závazná smlouva důležitá pro podniky, které svou odpovědnost dosud neberou vážně. Tímto způsobem budou obětem porušení lidských práv v souvislosti s podnikáním po celém světě zajištěny jednotné normy, soudní pravomoci a platné právo v oblasti lidských práv, stejně jako rovný a účinný přístup ke spravedlnosti. Poslouží to i k nastolení rovných podmínek po podniky a k vytvoření právní jistoty a spravedlivější hospodářské soutěže v celosvětovém měřítku.
1.8. EHSV doporučuje, aby zejména takové případy, kdy není jasné, zda případnou odpovědnost nese mateřská společnost, některá z jejích dceřiných společností, či některý z jejích dodavatelů, a to i tehdy, pokud sídlí v různých zemích, spadaly do pravomocí jednoho fóra (1) zajišťujícího spravedlivé řízení. EHSV zdůrazňuje, že prostřednictvím přísného ustanovení o vzájemné právní pomoci lze zabránit snahám o zvýhodnění prostřednictvím volby určitého fóra.
1.9. EHSV se domnívá, že musí i nadále fungovat otevřená mezivládní pracovní skupina pro nadnárodní společnosti a další podniky v souvislosti s lidskými právy. EHSV je proto připraven se zapojit coby hlas organizované občanské společnosti. EHSV je přesvědčen, že sociální dialog, sociální partneři a organizace občanské společnosti významně přispívají k dodržování lidských práv.
Doporučení
1.10. V zájmu podpory a prosazování lidských práv a vytvoření rovných podmínek pro podniky na základě soudržných a přísných celosvětových norem vyzývá EHSV evropské orgány, zejména Evropskou komisi a Evropskou radu, a členské státy, aby podpořily probíhající proces přípravy smlouvy a konstruktivně se zapojily do vyjednávání.
1.11. Stávající návrh má potenciál pro podstatná zlepšení, na něž je třeba se zaměřit. Evropská komise potřebuje jasný mandát ke koordinaci nezbytného zapojení Evropy.
1.12. EHSV doporučuje, aby existovala také ustanovení umožňující flexibilitu mezi přiměřenými, avšak nikoli přetěžujícími pravidly pro malé a střední podniky na jedné straně a přísnějšími pravidly pro vysoce riziková odvětví na straně druhé. EU kromě toho musí nabídnout speciální podpůrné nástroje, které by malým a středním podnikům pomohly zvládnout výzvy spojené s takovou smlouvou (např. agenturu, podporu vzájemného učení).
1.13. EHSV plně podporuje usnesení přijatá Evropským parlamentem (2), zejména jeho výzvy k maximálnímu odhodlání vytvořit závazný nástroj, a konkrétně potřebu vytvořit mezinárodní mechanismus pro stížnosti a monitorování. EHSV dodává, že existují mezinárodní systémy (například postup pro stížnosti zavedený Mezinárodní organizací práce), které mohou sloužit jako vzor pro ambicióznější vymáhání v mezinárodním měřítku, protože závazná pravidla nebudou účinná bez silného zapojení států a donucovacích mechanismů.
1.14. Tam, kde se tak ještě nestalo, musí být vypracovány vnitrostátní akční plány pro provádění zásad náležité péče v oblasti lidských práv, stejně jako akční plán na úrovni EU. Do přípravy, provádění a prosazování akčních plánů je třeba zapojit organizovanou občanskou společnost.
1.15. EHSV doporučuje, aby Evropská komise prozkoumala proveditelnost zřízení „veřejné ratingové agentury EU“ pro oblast lidských práv v kontextu podnikání.
(1) Oxford Dictionary of law (7. vydání) – místo nebo země, ve které je věc projednávána.
(2) Např. usnesení EP ze dne 4. října 2018 (2018/2763(RSP)).
1.17. Návrh smlouvy obsahuje velmi širokou definici lidských práv. V preambuli návrhu smlouvy musí být uveden odkaz na Tripartitní deklaraci MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky a na cíle udržitelného rozvoje, neboť jsou zásadní pro výklad této smlouvy. Do oblasti působnosti smlouvy je třeba zahrnout zejména taková lidská práva, jako je například právo na zdravé životní prostředí, vzdělání a ochranu osobních údajů, a na tato práva je zde třeba výslovněji odkázat.
1.18. Návrh již zahrnuje výběr příslušných soudních pravomocí, který vyžaduje další upřesnění. Výbor se proto domnívá, že pokud je podnik prostřednictvím své obchodní činnosti zapojen do nadnárodních dodavatelských řetězců, musí být možné zajistit soudní příslušnost v zemi, v níž má sídlo. Musí být také jasně řečeno, že místní dceřiné společnosti a dodavatele je možné žalovat v zemi, kde má sídlo jejich mateřská či přijímající společnost, případně že se lze alespoň připojit k nárokům vůči nim vzneseným.
1.19. EHSV bere na vědomí význam svědků a úlohu oznamovatelů (whistleblowerů). Vítá opatření na jejich ochranu obsažená ve stávajícím návrhu znění. Je třeba podpořit nevládní organizace působící v této oblasti.
1.20. EHSV doporučuje, aby byl objasněn vztah mezi náležitou péčí a odpovědností, a to včetně jasných a praktických ustanovení zajišťujících, aby zásada náležité péče zahrnovala průběžný monitoring v rámci dodavatelských řetězců. Chybět nesmí ani vymezení příslušné odpovědnosti v případě nedodržení této povinnosti. Další vyjasnění musí vycházet z koncepcí, které již byly vypracovány pro obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv.
1.21. EHSV doporučuje, aby se na případy hrubé nedbalosti vztahovala trestní odpovědnost. U méně závažných přečinů, jako je zanedbání povinnosti pravidelného hlášení, musí být stanovena administrativní odpovědnost.
1.22. Návrh znění obsahuje ustanovení o obrácení důkazního břemene při občanskoprávní odpovědnosti, které musí být vyjasněno, aby se zajistilo jednotné uplatňování napříč soudními pravomocemi a to, že se oběti budou moci v případě potřeby spolehnout na jeho uplatňování.
1.24. Aktuální návrh umožňuje zapojit se do mechanismu pro řešení sporů (opt-in). To musí být znovu zváženo z důvodu lepšího souladu se stávajícími rámci, protože ty z devíti klíčových nástrojů v oblasti lidských práv, jež zahrnují mechanismus pro řešení sporů, obsahují i ustanovení umožňující se do něj nezapojit (opt-out).
1.25. EHSV vítá skutečnost, že se stávající návrh znění zabývá otázkami vzájemné pomoci. Ustanovení o nákladech řízení se však podstatně změnila. S výjimkou nedůvodně zahájených soudních řízení nesmí oběti nést náklady řízení.
1.26. EHSV podporuje závazný právní nástroj týkající se podnikání a lidských práv, ale důrazně vyzývá k úzké spolupráci sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti.
2. Související informace
2.1. Cíle udržitelného rozvoje se různými způsoby zaměřují na zlepšení v oblasti pracovněprávních vztahů, zodpovědné výroby i spotřeby a pevných závazků v oblasti lidských práv. Závazná smlouva by tyto snahy mohla výrazně podpořit vytvořením mezinárodního rámce pro odpovědnost.
(3) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 145.
2.2. K mezinárodním pokynům ohledně podnikání a lidských práv patří obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv (UNGP), iniciativa OSN Global Compact (UNGC) a také pokyny vypracované OECD (pokyny OECD pro nadnárodní společnosti), které nadnárodním společnostem poskytují rámec pro přípravu strategií v oblasti sociální odpovědnosti podniků a také pro právní provedení prostřednictvím uspořádání struktury jejich smluv, pokud podniky působí v zahraničí a využívají globální dodavatelské řetězce. OECD také poskytuje pokyny pro řadu odvětví. Jejich dopad na podporu uplatňování zásady náležité péče v dodavatelských řetězcích (4) ukazuje, že je možné řídit rizika a uplatňovat přísné normy týkající se porušování lidských práv.
2.3. Porušování lidských práv má vliv na životy lidí, fungování jejich komunit, životní prostředí nebo jejich majetek. EHSV proto takové iniciativy uvítal (5) a zdůrazňuje, že je důležité, aby se do postupů náležité péče zapojila občanská společnost a odbory. Zásady odpovědného chování podniků se pro podniky staly výzvou. Občanská společnost i odborové svazy jsou si vědomy toho, že podniky vyvíjejí úsilí o širší uplatňování lidských práv a lepšího chování podniků v praxi. V rámci probíhajících diskuzí o smlouvě zdůrazňují zástupci podniků význam celosvětových lidských práv platných pro všechny zaměstnance, účinného uplatňování norem MOP a pravidel pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci. Zprávy o sociální odpovědnosti podniků nejsou marketingovými nástroji, nýbrž způsobem, jak prokázat, že podniky přijímají svou odpovědnost. EHSV doporučuje členským státům, aby přijaly důrazná opatření týkající se provádění svých politik v oblasti lidských práv a podpory dobrovolného zapojení podniků v oblasti jejich sociální odpovědnosti, zejména pokud jde o mezinárodní aktivity.
2.4. Dobrovolná opatření však nemohou zamezit veškerému porušování práv. (6) Závazná opatření provázená vhodnými sankcemi by pomohla zajistit dodržování minimálních právních norem, a to i těmi podniky, které svou morální odpovědnost neberou tak vážně jako podniky, jež uplatňují vysoké standardy lidských práv, např. na základě obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv. Závazná pravidla musí být v souladu se stávajícími systémy náležité péče, zejména s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, aby se usnadnilo provádění a zabránilo se vzájemnému překrývání. Dobrovolná a závazná opatření se navzájem nevylučují, ale vzájemně se doplňují.
2.5. EHSV konstatuje, že většina podniků, zejména v EU, je odhodlána lidská práva dodržovat. Podle statistik MOP však vytváří nucená práce v celosvětovém měřítku v odvětvích stavebnictví, výroby, těžby, veřejných služeb a zemědělství podnikům, které se dostatečně nezavázaly k uplatňování lidských práv v rámci svého hodnotového řetězce, zisky ve výši 43 miliard USD.
2.6. Profesionální investoři společně s nevládními organizacemi zaměřenými na lidská práva vytvořili ukazatele pro hodnocení korporací z hlediska dodržování lidských práv (7). Toto hodnocení je určeno jako nástroj pro investory, který jim umožní identifikovat zodpovědné firmy, takže by bylo v zájmu podniků vykazovat dobré výsledky. Ukazuje, že úroveň provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv je u řady hodnocených společností nízká. Za zmínku stojí zejména celosvětově působící společnosti, jako např. McDonalds a Starbucks, které jsou v Evropě obzvláště aktivní, a úroveň provádění těchto zásad je u nich hodnocena jako nízká. Mezinárodní, neevropské společnosti tak opakovaně získávají výhody oproti evropským společnostem, které jsou povinny lidská práva dodržovat. Více než 40 % hodnocených podniků si z hlediska náležité péče v oblasti lidských práv nepřipsalo žádné body a dvě třetiny hodnocených podniků zaznamenaly ve vztahu k uplatňování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv skóre nižší než 30 %, což se týká i evropských společností.
2.7. I když se velká většina podniků cítí být k dodržování lidských práv zavázána, dochází v souvislosti s podnikatelskou činností k jejich opakovanému porušování. Závazná smlouva by zabezpečila, že budou pro oběti po celém světě zajištěny jednotné normy v oblasti lidských práv, platné právo a spravedlivý přístup k úřadům a soudům. To by posloužilo i k nastolení rovných podmínek po podniky a k vytvoření právní jistoty a spravedlivější hospodářské soutěže v celosvětovém měřítku.
(4) xxxx://xxx.xxxx.xxx/xxx/xxx/xxx/xxxx-xxxxxx-xxx-xxxxxx-xxxxx-xxxx-xxxxxxxxxxx.xxx. (5) Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 17.
(6) Několik příkladů z nedávné doby: sběrači lískových ořechů v Turecku, xxxxx://xxx.xxxxxxx.xxx/0000/00/00/xxxxxxxx/xxxxxx- refugees-turkey-hazelnut-farms.html; náhrobky vyráběné za využití dětské práce, xxxxx://xxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxx- was-friedhoefe-mit-kinderarbeit-zu-tun-haben/400477447; těžba nerostných surovin pro baterie do elektromobilů, xxxxx://xxx.xx.xxx/xx/xxxxxxxxxxxx-x%X0%XXx-xxxxxxx-xxxxx/x-00000000.
(7) xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/.
2.8. EU se ve svých vnějších politikách řídí agendou podpory a šíření lidských práv. Mezi příklady posílení významu náležité péče v oblasti lidských práv patří nařízení EU o tzv. konfliktních minerálech, směrnice o uvádění nefinančních informací a nařízení o dřevu. Ustanovení v dohodách o volném obchodu obsahují závazky o ochraně těchto práv. Určité členské státy EU – zejména Francie, ale i Spojené království a Nizozemsko – přijaly právní předpisy, které rozšiřují odpovědnost podniků a poskytují pevnější rámce pro náležitou péči v oblasti lidských práv. Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) provedla analýzu evropských pravomocí v oblasti podnikání a lidských práv a konstatovala, že existují rozhodné důvody pro pravomoci na úrovni EU i na úrovni členských států (8). Doporučuje proto přístup otevřené metody koordinace. Před zahájením formální ratifikace úmluvy je třeba vyjasnit otázky pravomocí, v zásadě je však třeba vycházet ze sdílené pravomoci. Řízení pro porušení základních práv ze strany podniků probíhají nepřímo, prostřednictvím administrativního, občanského nebo trestního práva. Nastolují otázky z oblasti mezinárodního soukromého a mezinárodního (korporátního) práva – tedy právní záležitosti, které byly v rámci EU do určité míry harmonizovány.
2.9. Evropský parlament přijal k tomuto tématu řadu usnesení a výrazně podporuje aktivní účast na jednáních o závazném právním nástroji. Rovněž požádal o vypracování studie na téma Přístup k opravným právním prostředkům pro oběti porušení lidských práv ze strany podniků ve třetích zemích (9), v níž by byla formulována konkrétní doporučení orgánům EU pro zlepšení tohoto přístupu.
2.10. Rada požádala FRA o vypracování stanoviska na téma Zlepšování přístupu k opravným právním prostředkům v oblasti podnikání a lidských práv na úrovni EU. Toto stanovisko zjistilo významný potenciál pro zlepšení.
2.11. V roce 2014 přijala Rada OSN pro lidská práva rezoluci č. 26/9, v níž bylo rozhodnuto o ustavení otevřené mezivládní pracovní skupiny, jejímž úkolem je vypracovat právně závazný mezinárodní nástroj, kterým se bude na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulovat činnost nadnárodních společností a dalších podniků. Rezoluci podpořila řada rozvojových zemí. Stávající návrh byl předložen v červenci 2019.
2.12. EU se účastnila činnosti v pracovní skupině, z řady důvodů se však distancovala od výsledků jejího zasedání v říjnu 2018. Za nejvýznamnější z nich jsou pokládány problémy ohledně použitelnosti pro všechny podniky, nikoli jen pro nadnárodní společnosti, a dále užší zaměření na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a transparentnější proces. Za současného znění návrhu se zdá, že byla vzata v úvahu zásadní témata, jež nadnesla EU. S ohledem na právní otázky harmonizace by se EU měla do tohoto procesu řádně zapojit, přičemž by měla mít oficiální mandát k vyjednávání, aby mohla zastupovat zájmy Evropské unie a jejích členských států.
2.13. Některé velké ekonomiky, například USA, se procesu přípravy smlouvy dosud aktivně neúčastní, nebo se do něj příliš nezapojují, např. Čína. Rozšíření oblasti působnosti smlouvy poslouží k podpoře odpovědného chování podniků, a to i firem z těchto velkých ekonomik. Dokonce i v případě, že tyto země nepodepíší závaznou smlouvu, ponesou jejich podniky zahájením svých aktivit na společném evropském trhu – v souladu s touto smlouvou – potenciální odpovědnost přímo v Evropě. Takové země by musely uplatňovat přísnější pravidla ohledně náležité péče v oblasti lidských práv, pokud by podniky v nich sídlící chtěly i nadále usilovat o zisky z evropských trhů.
3. Obecné připomínky
3.1. EHSV plně podporuje lidská práva jako univerzální, nezcizitelný, nedělitelný, vzájemně závislý a vzájemně propojený, a proto závazný základ veškeré společenské angažovanosti, ať už v politice, mezinárodní spolupráci, sociálním dialogu, hospodářství či podnikání. Lidská práva představují základ pro bohatství Evropy a pokojný život na našem kontinentu. A nejen to – společně s modelem evropského sociálního státu, včetně univerzálních vzdělávacích systémů, zaručují ekonomický rozvoj a materiální blahobyt. EHSV zdůrazňuje, že veškerá sociální a politická lidská práva musí být zárukou důstojného způsobu života všech lidí na světě a že jejich porušování nesmí vést k neodůvodněným ziskům.
(8) Stanovisko FRA Zlepšování přístupu k opravným právním prostředkům v oblasti podnikání a lidských práv na úrovni EU, s. 62. (9) EP/EXPO/B/DROI/FWC/2013-08/Lot4/07, únor 2019 – PE 603.475.
3.2. EHSV se domnívá, že prevence porušování lidských práv by měla být nejdůležitějším cílem závazné smlouvy. Existuje-li pro chování podniků mezinárodně odsouhlasená minimální závazná norma, potřebují podniky ještě větší podporu a více pokynů ohledně provádění opatření. Zároveň musí EU a členské státy uznat svou odpovědnost za zajištění toho, aby odpovědné chování podniků nevedlo k nekalé soutěži.
3.3. EHSV plně podporuje usnesení přijatá Evropským parlamentem a opakuje svou výzvu k maximálnímu úsilí a aktivní angažovanosti v ženevském procesu pro přípravu závazného nástroje, včetně potřeby vytvořit mechanismus pro stížnosti vyjádřené v uvedených usneseních. Evropská komise by na základě těchto usnesení měla jednat a projevit důrazné odhodlání.
3.4. EHSV také schvaluje nezbytný obsah závazné smlouvy stanovený Evropským parlamentem, a sice:
— fakt, že smlouva vychází z rámce obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv,
— vymezení závazných požadavků v oblasti náležité péče pro nadnárodní společnosti a další podniky včetně jejich
dceřiných společností,
— uznání extrateritoriálních závazků států v oblasti lidských práv a přijetí právních opatření za tímto účelem,
— uznání trestní odpovědnosti podniků,
— mechanismy koordinace a spolupráce mezi státy v oblasti vyšetřování, stíhání a vymáhání práva v přeshraničních případech, a
— vytvoření mezinárodních soudních a mimosoudních mechanismů pro dohled a vymáhání práva.
3.5. EHSV rovněž podporuje stanovisko EP, že budou-li si žalobci moci zvolit soud, státy to podnítí k zavedení přísných pravidel a spravedlivých právních systémů, aby takové případy zůstaly v pravomoci jejich soudů. Mechanismus vymáhání by měl nicméně zajistit, že přijetí právních předpisů ukládajících povinnost náležité péče v oblasti podnikání a lidských práv bude v nejlepším zájmu těchto států. Existují mezinárodní systémy, například postup pro stížnosti zavedený Mezinárodní organizací práce, které mohou sloužit jako vzor pro ambicióznější vymáhání norem v mezinárodním měřítku.
3.6. Závazná pravidla nesmí vést k situaci, kdy by podniky dodržující zásady zodpovědného chování v podnikání byly cílem nedůvodně zahájených soudních řízení. Je třeba jasně definovat rozsah, v němž podniky ponesou na základě závazného aktu odpovědnost za porušování lidských práv. V souladu s tím lze porušování lidských práv lépe předcházet v případě, že je k dispozici mezinárodně odsouhlasená závazná norma, jejíž uplatňování a ochranu zajišťují státy. To je zohledněno ve stávajícím pojetí návrhu textu, který nezavádí přímé závazky pro podniky, ale ukládá státům povinnost provést odsouhlasenou normu v souladu s jejich právním systémem.
3.7. Výše zmíněná studie Evropského parlamentu společně se stanoviskem Agentury Evropské unie pro základní práva zkoumá konkrétní problémy, které se pravidelně objevují, když lidé zkouší podávat u evropských soudů žaloby kvůli porušení lidských práv ze strany podniků, jejich dceřiných společností nebo členů jejich dodavatelského řetězce.
3.7.1. Pravomoc evropských soudů je obvykle vyhrazena pro žalované z Evropy. Je tak možné žalovat u evropského soudu podnik sídlící v Evropě, ale jeho dceřiné společnosti sídlící v zemi, kde došlo ke škodě, zpravidla být žalovány nemohou. Dodavatelé a zprostředkovatelé v dodavatelském řetězci bývají od daného evropského podniku vzdáleni ještě více. EHSV upozorňuje na to, že oběti porušení lidských práv v souvislosti s podnikáním musí mít na základě lidských práv zaručen přístup ke spravedlivým soudním řízením, soudům a úřadům. Zejména případy, kdy není jasné, zda případnou odpovědnost nese mateřská společnost, některá z jejích dceřiných společností, či některý z jejích dodavatelů, musí spadat do pravomoci jednoho fóra zajišťujícího spravedlivá soudní řízení.
3.7.3. Shromažďování důkazů je pro žalující strany z praktických důvodů často obtížné. Případy mohou zahrnovat velké množství osob a jazykové překážky. Zatímco lze často snadno dokázat, že místní společnost je dceřinou společností nebo dodavatelem evropského podniku, rozsah kontroly ze strany mateřské společnosti se obětem dokazuje velmi složitě. Lze-li určit, že k řešení sporu je příslušný soud v Evropě, mohou být náklady na řízení extrémně vysoké, a to i v případě, že oběti porušení lidských práv uspějí. V oblasti mezinárodní soudní spolupráce existuje velký prostor po zlepšení. EHSV vítá skutečnost, že se stávající návrh znění zabývá otázkami vzájemné pomoci, ale žádá, aby oběti nenesly náklady řízení, s výjimkou případů nedůvodně zahájených řízení.
3.8. Když začnou členské státy EU individuálně stanovovat přísnější povinné rámce náležité péče, povede to k nesouladu takových norem v rámci EU. Společnosti sídlící v členských státech EU, které mají přísnější požadavky na náležitou péči, nesmí být v hospodářské soutěži poráženy společnostmi, které sídlí v jiných zemích. EHSV upozorňuje na to, že společnosti musí mít rovné podmínky a právní jistotu, jakož i jasně stanovenou odpovědnost.
3.9. EHSV proto pokládá za klíčové aktivní zapojení a účast zástupců EU v nadcházejícím procesu. Neúčast při vypracovávání návrhu smlouvy o lidských právech s potenciálně významnými důsledky nemůže být v zájmu EU ani jejích členských států (10). Stávající návrh má potenciál pro podstatná zlepšení, na něž je třeba se zaměřit. Evropské orgány a členské státy se musí aktivně zapojit a Evropská komise potřebuje jasný mandát, aby mohla koordinovat zapojení Evropy.
3.10. Vzhledem k tomu, že provádění a prosazování smlouvy bude úkolem členských států i EU, musí v členských státech, kde se tak ještě nestalo, vzniknout vnitrostátní akční plány stanovující způsoby provádění zásad náležité péče v oblasti lidských práv. Stejně tak musí být sestaven akční plán pro EU, aby bylo možné zajistit účast všech úrovní evropské správy podle jejich pravomocí. Do přípravy, provádění a prosazování akčních plánů je třeba zapojit organizovanou občanskou společnost.
3.11. Evropská komise musí prozkoumat proveditelnost zřízení „veřejné ratingové agentury EU“ pro oblast lidských práv v kontextu podnikání a vyvinout systém, na jehož základě by bylo možné certifikovat a pravidelně kontrolovat auditorské společnosti (kritéria, monitorování). Taková agentura by mohla podniky (zejména malé a střední) podporovat tím, že by se pokusila definovat, do jaké míry se jich lidská práva týkají, a tuto situaci zlepšovat, což by jim přineslo prospěch z hlediska odpovědnosti. Prozkoumání této koncepce by mohlo být tématem pro následující stanovisko.
3.12. Odpovědnost v oblasti lidských práv by se měla stát povinným tématem vzdělávacích programů a školení zaměřených na ekonomiku, obchod a souvisejících obory, a takový důraz na vzdělávání by mohly podpořit vzdělávací programy EU.
4. Konkrétní připomínky
4.1. Smlouvu připravuje pracovní skupina Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), která je zodpovědná za provádění úmluv OSN o lidských právech. Protože se smlouva týká států, a nikoli jednotlivců (např. podniků či osob, které jsou oběťmi porušení práv), dává vytvoření takové pracovní skupiny při UNHRC smysl, přičemž další organizace (např. MOP nebo WTO) se mohou snadno zapojit. EHSV se domnívá, že otevřená mezivládní pracovní skupina pro nadnárodní společnosti a další podniky v souvislosti s lidskými právy musí pracovat i nadále.
4.2. Mandát této otevřené mezivládní pracovní skupiny se zaměřuje na nadnárodní situace. Hospodářská sdružení a odborové svazy žádaly širší rozsah, který by pokrýval všechny podniky (např. státem vlastněné podniky a podniky vnitřního obchodu). EHSV vítá skutečnost, že revidovaný návrh znění tyto požadavky v zásadě zohlednil. Tento návrh však vyžaduje další vyjasnění. EHSV v tomto ohledu požaduje, aby se aktivně zapojily i samotné instituce EU.
(10) EHSV upozornil na význam závazné smlouvy OSN v Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 145, odstavec 2.19.
4.4. Návrh smlouvy obsahuje velmi širokou definici lidských práv. EHSV vítá začlenění úmluvy MOP č. 190 do preambule. Tripartitní deklarace MOP o principech týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky však obsahuje rovněž rozsáhlý seznam deklarací a práv vztahujících se k nadnárodním společnostem a práci, který také konkrétně uvádí úmluvy a doporučení ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Nedávný vývoj v oblasti lidských práv přinesl větší důraz na právo na zdravé životní prostředí a na ochranu osobních údajů, což je třeba vzít v potaz. Výše uvedené dokumenty a práva patří k základnímu souboru lidských práv, který je uplatnitelný celosvětově, a proto musí být zohledněn v rámci oblasti působnosti smlouvy. EHSV vítá skutečnost, že do části závazné smlouvy věnované prevenci byl pevněji zakotven genderový rozměr porušování lidských práv, který je často přehlíženým aspektem.
4.5. Návrh již v zásadě stanoví výběr příslušných soudních pravomocí, který musí být dále upřesněn. Pokud je podnik prostřednictvím své obchodní činnosti zapojen do nadnárodních dodavatelských řetězců (např. odběr zboží či zdrojů), musí být možné zajistit soudní příslušnost v zemi, v níž má sídlo. Musí být také jasně řečeno, že místní dceřiné společnosti a dodavatele je možné žalovat v zemi, kde má sídlo jejich mateřská či přijímající společnost, případně že se lze alespoň připojit k nárokům vůči nim vzneseným.
4.6. Další objasnění vyžaduje vztah mezi náležitou péčí a odpovědností, a to včetně jasných a praktických ustanovení směřujících k tomu, aby zásada náležité péče zahrnovala průběžné monitorování v rámci dodavatelských řetězců (ve smyslu systému prověrek a inspekcí). Chybět nesmí ani vymezení odpovědnosti v případě nedodržení této povinnosti. Anglická judikatura vytvořila standard kontroly mateřských podniků ve vztahu k porušení práv ze strany jejich dceřiných společností (11), což by mohlo být inspirací pro jasnější ustanovení ohledně zodpovědnosti konkrétně pro dceřiné společnosti. Stávající návrh znění se zaměřuje na smluvní vztahy, což může spolehlivé mapování odpovědnosti v globálních hodnotových řetězcích ztěžovat, protože obchodní vztahy mohou mít v těchto řetězcích různé formy. Je zde potenciál ke zlepšení stávajícího textu a další vyjasnění musí vycházet z koncepcí, které již byly vypracovány pro obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, jež musí být pro EU prioritou.
4.7. Protože do oblasti působnosti nyní spadá veškerá podnikatelská činnost, a nikoli pouze nadnárodní, musí existovat také ustanovení umožňující flexibilitu mezi přiměřenými, avšak nikoli přetěžujícími pravidly pro malé a střední podniky na jedné straně, a přísnějšími pravidly pro vysoce rizikové činnosti na straně druhé. EU kromě toho musí nabídnout speciální podpůrné nástroje, které by malým a středním podnikům pomohly zvládnout výzvy spojené s takovou smlouvou (např. agenturu, podporu vzájemného učení).
4.8. EHSV bere na vědomí pravidla týkající se vzájemné právní pomoci a mezinárodní spolupráce uvedená v tomto návrhu. Jejich fungování by mohly usnadňovat mezinárodní kanceláře výše zmíněného veřejného ochránce práv OSN.
4.9. Návrh znění obsahuje ustanovení o obrácení důkazního břemene v případech občanskoprávní odpovědnosti, které musí být vyjasněno, aby se zajistilo jednotné uplatňování napříč soudními pravomocemi a zajistilo se, že se oběti budou moci v případě potřeby spolehnout na jeho uplatňování. To by znamenalo přinejmenším to, že má být od žalobců v souvislosti s porušením lidských práv vyžadován pouze důkaz o existenci jednoznačného spojení mezi původcem porušení (např. dodavatelem nebo dceřinou společností) a (přijímající či mateřskou) společností, která pak musí věrohodně vysvětlit, že uvedená porušení byla mimo její kontrolu. EHSV pochybuje o tom, že rozhodnutí o obrácení důkazního břemene na soudy místo stanovení právního předpisu prospěje právní jistotě a důsledné aplikaci.
4.10. EHSV bere na vědomí význam svědků a úlohu oznamovatelů (whistleblowerů). Vítá opatření na jejich ochranu obsažená ve stávajícím návrhu znění. Je třeba podpořit nevládní organizace působící v této oblasti.
4.11. Na případy hrubé nedbalosti se musí vztahovat trestní odpovědnost. U méně závažných přečinů, jako je zanedbání povinnosti pravidelného hlášení, musí být stanovena administrativní odpovědnost.
(11) Viz poznámka pod čarou č. 9, s. 40.
4.12. EHSV vítá začlenění ustanovení o souladu s dalšími dvoustrannými a mnohostrannými dohodami. Co se týče obchodních a investičních dohod, je však třeba jasně uvést, že prováděcí opatření pro smlouvu o podnikání a lidských právech jsou oprávněná a nelze je obejít prostřednictvím mechanismů pro řešení investičních sporů.
4.13. Jednotlivé smluvní státy musí mít možnost vymáhat provádění závazné smlouvy v jiných smluvních státech. Již existují postupy, jimiž se takové možnosti mohou inspirovat – například postupy pro stížnosti podle ústavy MOP, které umožňují sociálním partnerům a státům podávat stížnosti kvůli nedodržení úmluv MOP. Pokud by na sebe státy mohly navzájem podávat stížnosti, bylo by možné vymáhat celosvětové uplatňování smlouvy. Odpovědné společnosti by byly lépe chráněny před nekalou soutěží. Možnost podávat takové stížnosti musí být dostupná i pro organizace sociálních partnerů a nevládní organizace. Bude-li takový systém zaveden nezávisle na postupech MOP, musí fungovat bez dopadu na systém MOP a v něm obsažená ustanovení.
4.14. Aktuální návrh umožňuje zapojit se do mechanismu pro řešení sporů (opt-in). To musí být znovu zváženo z důvodu lepšího souladu se stávajícími rámci, protože ty z devíti klíčových nástrojů v oblasti lidských práv, jež zahrnují mechanismus pro řešení sporů, obsahují i ustanovení umožňující se do něj nezapojit (opt-out).
4.15. V revidovaném návrhu byla ustanovení týkající se institutu promlčení a platného práva oproti předběžnému návrhu omezena. Vzhledem k tomu, že tato ustanovení obsahují důležitá procesní práva obětí, doporučuje EHSV návrat ke znění předběžného návrhu.
4.16. Zástupci organizované občanské společnosti, zejména zástupci podniků, poukázali na zpožděnou dostupnost a zveřejňování navrhovaných dokumentů během probíhajícího procesu jednání o smlouvě v Ženevě. To se musí zlepšit, aby bylo možné získat náležitě vyváženou a konstruktivní zpětnou vazbu. Všem účastníkům ve všech fázích procesu musí být zajištěna transparentnost.
4.17. EHSV podporuje závazný právní nástroj týkající se podnikání a lidských práv, ale důrazně vyzývá k úzké spolupráci sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti.
V Bruselu dne 11. prosince 2019.
předseda
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Xxxx XXXXXX