NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 99/2013
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 99/2013
ze dne 15. ledna 2013
o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017
(Text s významem pro EHP a Švýcarsko)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parla mentům,
v souladu s řádným legislativním postupem (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Spolehlivé empirické údaje a statistiky mají zcela zásadní význam pro měření dosaženého pokroku a vyhodnocení účinnosti politik a programů Unie, především v souvi slosti se strategií Evropa 2020 popsanou ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“).
(2) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statis tice (2) by měl být vytvořen evropský statistický program (dále jen „víceletý program“), který by stanovil rámec pro financování akcí Unie.
(3) Podle nařízení (ES) č. 223/2009 by měl víceletý program poskytnout rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky, hlavní oblasti a cíle akcí plánovaných na dobu nepřekračující pět let. Měl by stanovit priority, které se týkají potřeb informací pro účely provádění činností Unie. Tyto potřeby by měly být posuzovány s ohledem na zdroje, které jsou na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni potřebné k poskytnutí požadovaných statistik, a rovněž s ohledem na zatížení respondentů
(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2012 (dosud
a na náklady, které v této souvislosti respondentům vzniknou, se zvláštním zřetelem na efektivnost nákladů.
(4) Evropská statistika by měla být v legislativním rámci víceletého programu vyvíjena, vypracovávána a šířena v úzké a koordinované spolupráci v rámci evropského statistického systému (dále jen „ESS“) mezi statistickým úřadem Unie, kterým je Komise (Eurostat), národními statistickými úřady a jinými vnitrostátními orgány urče nými členskými státy (3) (dále společně jen „vnitrostátní statistické orgány“). Pro poskytování spolehlivých a vysoce kvalitních statistických údajů má zásadní význam profesi onální nezávislost národních statistických úřadů a Komise (Eurostatu).
(5) Pro zvýšení kvality evropské statistiky je zcela zásadní užší spolupráce mezi Komisí (Eurostatem) a národními statistickými úřady. Tato užší spolupráce by se měla zaměřit zejména na zajištění další odborné přípravy v oblasti statistických metod a souvisejících záležitostí, na rozvoj a šíření stávajících osvědčených postupů v rámci ESS a na výměnu zaměstnanců mezi členskými státy a Komisí (Eurostatem).
(6) Provádění víceletého programu je příležitostí k vytváření harmonizované evropské statistiky s cílem přispívat k vývoji, vypracovávání a šíření společných, srovnatel ných a spolehlivých statistických informací na úrovni Unie.
(7) Vysoce kvalitní statistiky vyvinuté, vypracované a šířené v rámci víceletého programu jsou zásadní pro rozhodo vání na základě fakt, měly by být včas k dispozici a měly by přispívat k provádění politik Unie, uvedených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a strategii Evropa 2020, a k provádění dalších politik, jimiž se zabývají strategické priority Komise pro období let 2010–2014, totiž posílená a integrovaná správa ekonomických záleži tostí, změna klimatu, reformovaná zemědělská politika, růst a sociální soudržnost, rovnost pohlaví, Evropa občanů a globalizace. Měly by být podporovány prostřed nictvím akcí, jež jsou financovány v rámci víceletého programu v případech, kdy Unie může být zdrojem jasné přidané hodnoty, a jejichž cílem je to, aby byly na stejnou úroveň postaveny hospodářské, sociální a envi ronmentální ukazatele.
nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne
20. prosince 2012.
(2) Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.
(3) Aniž je dotčen článek 5 Protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
(8) Při vymezování oblastí statistiky, které mají být rozvíjeny, je nutné přihlížet k cílům stanoveným v nařízení Evrop ského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne
6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (1), které se týkají rozvoje nových modulů environmentálních hospodářských účtů.
(9) Mimoto by měly statistické studie věnovat zvláštní pozornost dopadům programů fiskální konsolidace na pracující a na ostatní občany. Statistické údaje by měly být shromažďovány tak, aby byl zřetelný vývoj v jedno tlivých členských státech, například vývoj nezaměstna nosti, výše plateb sociálních transferů a jejich změny, počet a kvalita pracovních míst, pracovní mobilita uvnitř členských států, v Unii a mezi Unií a třetími zeměmi a související sociogeografické změny ve struktuře příjmů a odborné přípravě.
(10) V posledních letech čelí ESS řadě výzev. Zaprvé, nedo statek vysoce kvalitních vnitrostátních statistik může mít neblahé důsledky pro členské státy i celou Unii. Soustavně přesné a vysoce kvalitní vnitrostátní statistiky vypracované profesionálně nezávislými národními statis tickými úřady jsou proto nezbytně nutné pro tvorbu politiky jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, zejména v souvislosti s mechanismy dohledu v eurozóně.
(11) Zadruhé, soustavně roste poptávka po evropské statistice a tato tendence se v budoucnosti pravděpodobně nezmění. Hospodářská globalizace představuje zvláštní výzvu, která vyžaduje vývoj nových metod měření globálních hodnotových řetězců mezinárodně koordino vaným způsobem, a tím dává k dispozici přesnější údaje o hospodářském růstu a vytváření pracovních míst.
(12) Zatřetí, povaha potřeb se neustále mění, a proto je zapotřebí více součinnosti mezi statistickými oblastmi.
(13) Začtvrté, pokud budou dostupné údaje vhodným způsobem členěny, bude snazší sledovat účinky hospo dářské a finanční krize a dopad prováděných politik na občany, včetně těch nejzranitelnějších.
(14) Zapáté, povaha statistik se změnila. Statistiky již nejsou pouze jedním ze zdrojů informací pro účely tvorby poli tik, nýbrž přímo těžištěm rozhodovacího procesu. Rozhodování založené na faktech vyžaduje statistiku,
(1) Úř. věst. L 192, 22.7.2011, s. 1.
která splňuje vysoká kritéria kvality spojená s konkrétními účely, jimž slouží, a je stále více zapotřebí komplexních vícerozměrných statistik, které poskytují podklady pro smíšené oblasti politiky. S cílem správně reagovat na požadavky tvorby politik je nutné mít tam, kde je to vhodné, údaje rozčleněné podle pohlaví.
(15) Zašesté, na trhu s informacemi se objevují nové subjekty, z nichž některé poskytují informace téměř okamžitě, a prioritou ESS proto bude vysoká kvalita zahrnující včasnost.
(16) Zasedmé, situaci dále komplikují rozpočtová omezení na vnitrostátní i unijní úrovni a nutnost dále snižovat zátěž podniků a občanů.
(17) Sdělení Komise ze dne 10. srpna 2009 o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí a strategie ESS pro jeho provádění se vyslovuje ke všem těmto sedmi výzvám tím, že se zaměřují na přepracování způsobů práce v rámci ESS, aby se zvýšila jeho účinnost a flexibi lita. Provádění vedeného sdělení tvoří jádro víceletého programu v rámci společné strategie ESS.
(18) Aby byla zajištěna ucelená a kvalitní správa při vývoji, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle tohoto nařízení, měly by národní statistické úřady a Komise (Eurostat) přijmout veškerá nutná opatření, aby byla zachována důvěra veřejnosti ve statistiky a aby bylo umožněno důslednější prosazování platného Kodexu evropské statistiky a sdělení Komise ze dne 15. dubna 2011 nazvaného „Robustnější řízení kvality evropské statistiky“, při dodržení zásad stanovených v uvedených dokumentech.
(19) S cílem lépe sladit omezené zdroje dostupné vnitro státním a unijním orgánům vypracovávajícím evropské statistiky s rostoucí poptávkou po statistikách by příprava ročních statistických pracovních programů Komise, v nichž je tento víceletý program rozpracován, měla zahrnovat soustavný a důkladný přezkum statistických priorit, které omezí méně důležité požadavky a zjedno duší stávající procesy a zároveň zvýší spolehlivost a zachovají vysoce kvalitní normy oficiálních statistik. V úvahu je třeba vzít rovněž zatížení respondentů, ať už podniků, ústředních, regionálních nebo místních vlád ních institucí, domácností nebo jednotlivců. Tento proces by měl probíhat v úzké spolupráci s uživateli i tvůrci evropské statistiky.
(20) V této souvislosti by mělo být zajištěno přiměřené sdílení finanční zátěže mezi rozpočtem Unie a rozpočty člen ských států. Navíc k přídělu finančních prostředků stano venému tímto nařízením by vnitrostátní statistické orgány tudíž měly obdržet odpovídající financování na vnitrostátní úrovni na provádění jednotlivých statistic kých akcí, o nichž bude rozhodnuto pro účely provádění víceletého programu.
(21) S ohledem na zátěž spojenou s dodržováním předpisů, zejména v případě menších členských států, by Komise (Eurostat) měla být schopna členským státům poskytovat technickou podporu i odborné zkušenosti a být jim nápomocna při odstraňování omezení výzkumu i hlav ních metodických překážek s cílem zajistit dodržování předpisů a poskytování vysoce kvalitních údajů.
(22) Finanční krytí víceletého programu by rovněž mělo být vyčleněno tak, aby pokrylo náklady na zlepšení postupů vytváření vysoce kvalitní evropské statistiky, na kapacity k tomu potřebné a na potřeby odborného vzdělávání statistiků v členských státech.
(23) Finanční příspěvky Unie by měly být použity na podporu vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle tohoto nařízení. Měly by mít podobu grantů, veřejných zakázek a jiných intervencí, které jsou zapotřebí pro dosažení cílů víceletého programu. Hlavní metodou, jak zjednodušit grantové řízení, by mělo být používání paušálních částek.
(24) Podle článku 15 nařízení (ES) č. 223/2009 by měla být vytvořena odpovídající finanční struktura na podporu sítí spolupráce.
(25) Mělo by být stanoveno, že víceletý program bude otevřen účasti zemí Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru (dále jen
„země EHP/ESVO“), a Švýcarska. Rovněž by mělo být stanoveno, že víceletý program bude otevřen účasti jiných zemí, zejména zemí sousedících s Unií, zemí, které požádaly o členství v Unii, kandidátských zemí a přistupujících zemí.
s ohledem na veškeré související dohody nebo jakékoli plánované dohody mezi těmito zeměmi a Unií.
(27) Aby byly roční pracovní programy přijaté Komisí k provádění víceletého programu považovány za rozhod nutí o financování podle čl. 84 odst. 3 nařízení Evrop ského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (1) (dále jen „finanční naří zení“), musí v nich být stanoveny sledované cíle, očeká vané výsledky, způsob provádění a celková částka. Rovněž musí obsahovat popis akcí, které mají být finan covány, údaj o částce přidělené na každou akci a indika tivní harmonogram provádění. Je žádoucí, aby rovněž stanovily význam sledovaných cílů pro potřeby uživatelů a projektový plán. Pokud jde o granty, měly by obsa hovat priority, základní kritéria hodnocení a maximální míru spolufinancování. Roční pracovní programy by měly rovněž obsahovat vhodné ukazatele pro sledování výsledků.
(28) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření víceletého programu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto naří zení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(29) V souladu se zásadou řádného finančního řízení bylo vypracováno hodnocení ex ante, aby se víceletý program zaměřil na potřebu účinnosti a účelnosti při dosahování cílů a aby byla rozpočtová omezení zohledněna již od fáze koncipování víceletého programu. Hodnota a dopad opatření přijatých v rámci víceletého programu by měly být pravidelně sledovány a vyhodnocovány, a to i nezá vislými externími hodnotiteli. Pro účely hodnocení více letého programu byly formulovány měřitelné cíle a vyvinuty ukazatele.
(30) Na rok 2013 stanoví toto nařízení pro víceletý program finanční krytí, který představuje pro rozpočtový orgán v ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne
17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (2).
(31) Kromě finančního krytí podle tohoto nařízení by měly jednotlivé statistické akce k provádění víceletého programu, včetně akcí v podobě dohody mezi vnitrostát ními statistickými orgány a Komisí (Eurostatem), obdržet v nejvyšší možné míře náležité financování na vnitro státní úrovni.
(26) V souvislosti s prováděním víceletého programu by xx
vhodných případech měla být podporována spolupráce s třetími zeměmi, které se víceletého programu neúčastní,
(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(32) Základem pro vyčlenění finančních prostředků na více letý program je posouzení dopadu tohoto nařízení, v němž budou uvedeny úspory pro Unii a členské státy. Úspory vzniknou zejména díky novým metodám vypra covávání evropské statistiky, které jsou výsledkem vývoje v oblasti informačních a komunikačních technologií.
(33) Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získá vání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.
(34) S cílem zajistit kontinuitu statistických operací v rámci ESS pro celý kalendářní rok 2013 a za účelem právní jistoty by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení a být použitelné od 1. ledna 2013. Datum použitelnosti tohoto nařízení by mělo zejména odůvodnit odměňování smluvních pracovníků a veškeré činnosti vykonávané podle programu.
(35) V souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 byl návrh více letého programu předložen k předchozímu posouzení Výboru pro ESS, Evropskému statistickému poradnímu výboru zřízenému rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 234/2008/ES (1) a Výboru pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance zříze nému rozhodnutím Rady 2006/856/ES (2),
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Vytvoření evropského statistického programu
Vytváří se evropský statistický program na období let 2013 až 2017 (dále jen „program“).
Článek 2
Přidaná hodnota
Program představuje přidanou hodnotu spočívající v tom, že bude zaručeno, že se evropská statistika soustředí na informace nutné k navrhování, provádění, sledování a hodnocení politik Unie. Kromě toho přispívá k účinnému využívání zdrojů tím, že podporuje akce, které důležitým způsobem přispívají k vývoji, vypracovávání a šíření harmonizovaných, srovnatelných, spoleh livých, uživatelsky přívětivých a dostupných statistických infor mací na základě jednotných norem a společných kritérií kvality stanovených v platném Kodexu evropské statistiky (dále jen
„Kodex“) přijatém Výborem pro ESS, zejména kritérií kvality, jimiž jsou relevance, přesnost a spolehlivost, včasnost a dochvil nost, dostupnost a srozumitelnost a soudržnost a srovnatelnost.
(1) Úř. věst. L 73, 15.3.2008, s. 13.
Článek 3
Oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví programový rámec pro vývoj, vypra covávání a šíření evropské statistiky, hlavní oblasti a cíle akcí plánovaných na období let 2013 až 2017, v souladu s články 13 a 14 nařízení (ES) č. 223/2009.
2. Program se nevztahuje na opatření stanovená programem modernizace evropské statistiky podnikání a obchodu (dále jen
„program MEETS“), vytvořeným rozhodnutím Evropského parla mentu a Rady č. 1297/2008/ES (3), do ukončení programu MEETS dne 31. prosince 2013, ale zahrnuje cíle v oblasti statis tiky podnikání a obchodu, které mají být podle plánu provedeny v období od roku 2014 do roku 2017.
Článek 4
Cíle
1. Obecným cílem programu je, aby byl evropský statistický systém (dále jen „ESS“) i nadále vůdčím poskytovatelem vysoce kvalitních statistik o Evropě.
2. Vzhledem k dostupným zdrojům na vnitrostátní i unijní úrovni a k zatížení respondentů by měly statistické akce usku tečňované k provádění programu sledovat tyto specifické cíle:
— cíl 1: poskytovat včas statistické informace na podporu rozvoje, monitorování a hodnocení politik Unie s náležitým zohledněním priorit, při zachování rovnováhy mezi oblastmi hospodářství, sociálních věcí a životního prostředí a při uspokojování potřeb širokého okruhu uživatelů evropské statistiky, včetně ostatních rozhodujících činitelů, výzkumných pracovníků, podniků a evropských občanů obecně, a to hospodárným způsobem bez zbytečného překrývání činností,
— cíl 2: zavést nové metody vypracovávání evropské statistiky ke zvýšení efektivity a kvality,
— cíl 3: posilovat partnerství v rámci ESS i mimo něj s cílem dále zvýšit jeho produktivitu a posílit celosvětově jeho vedoucí úlohu v oblasti oficiálních statistik, a
— cíl 4: zajistit, aby statistiky byly poskytovány soustavně po celou dobu trvání programu, pokud tím nedojde k narušení mechanismu určování priorit ESS.
3. Obecné a specifické cíle uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou dále upřesněny v příloze společně s ukazateli užívanými pro monitorování provádění programu. V souladu s články 13 a 14 nařízení (ES) č. 223/2009 podléhá program podrobnému ročnímu plánování, jehož nedílnou součástí bude mechanismus
(2) Úř. věst. L 332, 30.11.2006, s. 21. (3) Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 76.
stanovení priorit. Cílů programu je dosahováno v úzké a koor dinované spolupráci v rámci ESS. Součástí programu je rozvoj vhodných nástrojů, jejichž výsledkem je zvýšení kvality a flexi bility ESS a zvýšení jeho schopnosti uspokojovat včas potřeby uživatelů. Program rovněž propaguje vývoj spolehlivých ukaza telů schopných řešit výzvy 21. století, jimiž jsou měření envi ronmentální udržitelnosti, kvality života a sociální soudržnosti a sledování hospodářské činnosti v terciárním sektoru a v soci ální ekonomice.
Článek 5
Správa, nezávislost, transparentnost a kvalita statistiky
1. Evropská statistika je vytvářena profesionálně nezávislým a transparentním způsobem.
2. Program se provádí v souladu se zásadami Kodexu evropské statistiky s cílem vypracovávat a šířit vysoce kvalitní harmonizované a srovnatelné evropské statistiky v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 223/2009 a zaručit řádné fungo vání ESS jako celku. Národní statistické úřady a statistický úřad Unie (Komise (Eurostat)) zajišťují prostřednictvím své profesi onální nezávislosti, aby byla evropská statistika v souladu s Kodexem.
3. Národní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány určené členskými státy (dále společně jen „vnitrostátní statistické orgá ny“) a Komise (Eurostat), které odpovídají za vývoj, vypracová vání a šíření evropské statistiky:
— usilují o posílení institucionálního a organizačního prostředí, které podporuje koordinaci, účinnost a důvěryhodnost vnit rostátních statistických orgánů a Komise (Eurostat), jež vypracovávají a šíří evropskou statistiku,
— kladou důraz na statistické zásady stanovené v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009 a na potřeby uživatelů,
— uspokojují potřeby institucionálních uživatelů Unie v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009 a snaží se vyvíjet statistiky, které slouží širokému okruhu uživatelů evropské statistiky, včetně ostatních rozhodujících činitelů, výzkumných pracov níků, podniků a evropských občanů obecně, a
— spolupracují se statistickými orgány na mezinárodní úrovni s cílem podporovat používání mezinárodních pojmů, klasi fikací, metod a jiných standardů, a to zejména za účelem zvýšení soudržnosti a srovnatelnosti na celosvětové úrovni.
4. Každý členský stát zajišťuje, aby jeho procesy vytváření statistik byly standardizovány a v nejvyšší možné míře posíleny auditními mechanismy.
5. V zájmu transparentnosti zveřejňuje Komise (Eurostat) ve vhodných případech své hodnocení kvality vnitrostátních příspěvků k evropské statistice jako součást zpráv o kvalitě a sledování dodržování předpisů.
6. Komise (Eurostat) uváží, jakým způsobem zajistit, aby její publikace, a zejména ty dostupné na jejích internetových strán kách, byly pro neodbornou veřejnost srozumitelnější, dále umožní snadný přístup k úplným datovým řadám a používá intuitivní srovnávací grafy, aby byl zvýšen přínos pro občany. Pravidelné aktualizace Komise (Eurostatu) podle možností poskytnou informace o každém členském státě a nabídnou roční, měsíční datové řady a dlouhodobé datové řady, je-li to vhodné a je-li přínos vyšší než náklady vynaložené na shromaž ďování informací.
Článek 6
Stanovení statistických priorit
1. Program zajišťuje statistické iniciativy napomáhající rozvoji, provádění a sledování současných politik Unie a posky tuje statistickou podporu významným požadavkům plynoucím z nových politických iniciativ Unie.
2. Při přípravě ročních pracovních programů uvedených v článku 9 Komise zajišťuje, aby statistické priority byly řádně stanoveny a byly předmětem ročních přezkumů a zpráv. Roční pracovní programy usilují o to, aby byla evropská statistika vytvářena v rámci dostupných zdrojů na vnitrostátní a unijní úrovni. Cílem stanovení priorit je snížit náklady a zatížení vyplývající z nových statistických požadavků omezením statis tických požadavků v dosavadních oblastech evropské statistiky a tyto priority jsou sledovány v úzké spolupráci s členskými státy.
3. Komise zajišťuje vývoj a uplatňování nástrojů ke každo ročnímu přezkumu priorit statistických činností s cílem přispět ke snížení nákladů a zatížení poskytovatelů údajů a tvůrců statistik.
4. Pokud Komise navrhuje nové akce nebo provádí rozsáhlé změny stávajících statistik, řádně tyto akce nebo změny zdůvodní a poskytne informace s údaji od členských států o zatížení respondentů a nákladech na vypracovávání statistik v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 223/2009.
Článek 7
Financování
1. Finanční krytí Unie na provádění tohoto programu v roce 2013 se stanoví ve výši 57,3 milionů EUR, které připadají na programové období let 2007 až 2013.
2. Komise se vyzývá, aby do tří měsíců od přijetí víceletého finančního rámce na období let 2014 až 2020 předložila Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, kterým se stanoví finanční příděl na období let 2014 až 2017.
3. Komise provádí finanční podporu Unie v souladu s finančním nařízením.
4. Komise při přijímání rozhodnutí o ročních rozpočtových prostředcích respektuje výsadní pravomoci rozpočtového orgánu.
Článek 8
Administrativní a technická pomoc
Finanční prostředky na program mohou pokrývat výdaje souvi sející s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením vyžadovanými k řízení programu a plnění jeho cílů; zejména se jedná o studie, setkání odborníků, výdaje spojené s náhradami pro statistické odborníky, informační a komunikační akce, výdaje na sítě IT, jež se soustředí na zpracování a výměnu informací, a o veškeré ostatní výdaje na technickou a admini strativní pomoc, které Komisi vzniknou při řízení programu. Z těchto prostředků lze rovněž financovat technickou pomoc a odborné poradenství poskytované členským státům, které v důsledku zvláštních okolností nejsou schopny vytvářet určité evropské statistiky nebo statistiky požadované kvality.
Článek 9
Roční pracovní programy
Komise k provádění programu přijímá roční pracovní programy, které splňují požadavky článku 17 nařízení (ES) č. 223/2009 a stanoví sledované cíle a očekávané výsledky, v souladu s obecnými a specifickými cíli uvedenými v čl. 4 odst. 1 a 2 tohoto nařízení. Každý roční pracovní program se pro informaci sdělí Evropskému parlamentu.
Článek 10
Druhy intervence
Finanční příspěvky Unie mohou mít formu grantů, veřejných zakázek nebo jakýchkoli jiných intervencí nutných pro dosažení obecných a specifických cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2.
Článek 11
Způsobilé akce
1. Finanční příspěvky Unie podporují akce pro vývoj, vypra covávání a šíření evropské statistiky nutné pro dosažení obec
ných a specifických cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 a 2. Přednost je dána akcím, které mají vysokou přidanou hodnotu pro Unii v souladu s článkem 2.
2. Finanční příspěvek na podporu sítí spolupráce v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 223/2009 může mít formu grantů na určitou akci a může pokrýt až 95 % způsobilých nákladů.
3. Ve vhodných případech lze udělovat provozní granty na fungování organizací uvedených v čl. 12 odst. 3, které nepře sáhnou 50 % způsobilých nákladů.
4. Jako příspěvek na výdaje vynaložené členskými státy při provádění akcí založených na sběru údajů lze vyplatit paušální částku za soubor údajů, v rámci kterého mají být Komisi předány úplné výsledky, až do maximální prahové hodnoty vymezené pro každý sběr údajů. Komise stanoví výši této částky s ohledem na složitost daného sběru údajů.
Článek 12
Způsobilí příjemci grantů
1. V souladu s čl. 128 odst. 1 druhým pododstavcem finan čního nařízení lze vnitrostátním statistickým orgánům určeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 udělovat xxxxxx bez výzvy k předložení návrhů.
2. Sítě spolupráce mohou zahrnovat příjemce uvedené v odstavci 1 a jiné subjekty bez výzvy k předložení návrhů v souladu s čl. 128 odst. 1 finančního nařízení.
3. Provozní granty uvedené v čl. 11 odst. 3 lze udělovat organizacím, které splňují obě tato kritéria:
a) jsou neziskové, nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejich hlavním cílem a náplní činnosti je prosazování a podpora provádění Kodexu a zavádění nových metod vypracovávání evropské statistiky ke zvýšení efektivity a zlepšení kvality na úrovni Unie, a
b) předložily Komisi uspokojivé údaje o svých členech, vnitř ních pravidlech a zdrojích financování.
Článek 13
Ochrana finančních zájmů Unie
1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného proti právního jednání, soustavnými a účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplace ných částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.
2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolou dokumentů i inspekcemi na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo posky tovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádí ve vhodných případech kontroly a inspekce na místě u hospodář ských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrov nalostem (1) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto nařízení nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.
Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení výslovně zmocňovat Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a kontrol a inspekcí na místě.
Článek 14
Účast třetích zemí v programu
Programu se mohou účastnit:
a) země EHP/ESVO v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;
b) Švýcarsko, v souladu s podmínkami stanovenými Dohodou ze dne 26. října 2004 mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky (2), a
c) země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, země, které požádaly o členství v Unii, kandidátské země, přistu pující země a země západního Balkánu začleněné do procesu stabilizace a přidružení, a to v souladu s podmínkami xxxxxx xxxxxx v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách s těmito zeměmi, které stanoví obecné zásady jejich účasti v programech Unie.
Článek 15
Hodnocení a přezkum programu
1. Po konzultaci s Výborem pro ESS předloží Komise Evrop skému parlamentu a Radě do 30. června 2015 průběžnou zprávu o pokroku v provádění programu.
2. Na základě průběžné zprávy o pokroku uvedené v odstavci 1 může Komise nejpozději 31. prosince 2016 a po konzultaci s Výborem pro ESS předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh na prodloužení programu na období let 2018 až 2020, přičemž musí být zajištěn soulad s víceletým finančním rámcem na období let 2014 až 2020.
3. Do 31. prosince 2018 Komise po konzultaci s Výborem pro ESS a s Evropským statistickým poradním výborem před loží Evropskému parlamentu a Radě závěrečnou hodnotící zprávu o provádění programu.
Článek 16
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2013.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 15. ledna 2013.
Za Evropský parlament předseda
X. XXXXXX
Za Xxxx předsedkyně
X. XXXXXXXXX
(1) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.
(2) Úř. věst. L 90, 28.3.2006, s. 2.
PŘÍLOHA
Statistická infrastruktura a cíle evropského statistického programu na období let 2013 až 2017
Úvod
Provádění politik Unie vyžaduje vysoce kvalitní, srovnatelné a spolehlivé statistické informace o hospodářské a sociální situaci a o stavu životního prostředí v Unii a jejich složkách na celostátní a regionální úrovni. Evropská statistika je pro Evropu rovněž nezbytná tím, že široké veřejnosti i evropským občanům umožňuje chápat demokratický proces a debaty týkající se přítomnosti a budoucnosti Unie a zapojit se do nich.
Evropský statistický program poskytuje legislativní rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky v období let 2013–2017.
Evropská statistika je vyvíjena, vypracovávána a šířena v tomto legislativním rámci v úzké a koordinované spolupráci v rámci evropského statistického systému (ESS).
Statistika vyvinutá, vypracovaná a šířená v rámci evropského statistického programu na období let 2013 až 2017 (dále jen „program“) přispívá k provádění politik Unie, uvedených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a strategii Evropa 2020, a příslušných stěžejních iniciativ a dalších politik, jimiž se zabývají strategické priority Komise.
Vzhledem k tomu, že program je víceletý a probíhá po dobu pěti let a že cílem ESS je udržet svou úlohu klíčového subjektu v oblasti statistiky, je program ambiciózní z hlediska rozsahu a cílů, bude však prováděn postupně. Cílem programu bude vývoj účinného mechanismu pro stanovování priorit a zjednodušení.
Statistická infrastruktura
Program bude usilovat o vytvoření infrastruktury statistických informací. Tato infrastruktura musí být připravena pro rozsáhlé a intenzivní využití k různým účelům.
Podnětem k rozhodnutím o vypracovávání evropské statistiky je tvorba politiky. Tato statistika by však rovněž měla být snadno k dispozici ostatním rozhodujícím činitelům, výzkumným pracovníkům, podnikům a evropským občanům obecně, neboť představuje veřejný statek a evropští občané a podniky za ni platí a měli by tedy mít z poskytovaných služeb rovnocenný prospěch. Aby infrastruktura plnila tuto úlohu, je třeba ji navrhnout podle řádného koncepčního přístupu, který na jedné straně zaručuje, že je vhodná pro řadu účelů, na druhé straně umožňuje, aby byla pružně přizpůsobována vyvíjejícím se potřebám uživatelů v nadcházejících letech.
Infrastruktura statistických informací je popsána níže:
INFRASTRUKTURA STATISTICKÝCH INFORMACÍ
Legenda
Údaje: informace sestavované vnitrostátními statistickými orgány na základě tradičních činností v oblasti statistiky (výběrová šetření, sčítání atd.) a údajů z jiných zdrojů, které jsou opětovně použity pro statistické účely. Tyto informace jsou přizpůsobeny tak, aby sloužily potřebám v konkrétních oblastech politiky, například trh práce, migrace nebo zemědělství.
Tento pojem zahrnuje také údaje shromážděné pro administrativní účely, ale použité vnitrostátními statistickými orgány pro účely statistické (obvykle jsou označovány jako údaje z administrativních zdrojů).
Účetní systémy: soudržné a integrované účty, rozvahy a tabulky založené na souboru mezinárodně dohodnutých pravidel. Účetní rámec zaručuje vysokou úroveň soudržnosti a srovnatelnosti; statistické údaje lze sestavovat a předkládat ve formátu, který je koncipován pro účely analýzy a tvorby politiky.
Ukazatele: ukazatel je souhrnné měřítko týkající se klíčové otázky nebo jevu a odvozené z řady pozorovaných skuteč ností. Ukazatele lze použít k odhalení relativních pozic nebo k prokázání kladné či záporné změny. Ukazatele obvykle představují přímý vstup pro politiky Unie a politiky globální. Ve strategických oblastech politiky jsou důležité pro stanovení cílů a sledování toho, zda je těchto cílů dosaženo.
V rámci tohoto zastřešujícího systému bude program dále rozlišovat tři pilíře statistických informací: statistiky podniků, statistiky týkající se Evropy občanů a geoprostorové, environmentální, zemědělské a další odvětvové statistiky.
Nástroji, které upřesňují statistické požadavky, na něž bude program reagovat prostřednictvím přepracované struktury a odpovídajících postupů vypracovávání, jsou politiky Unie a příslušné globální politiky. Z toho důvodu se každá individuální politika Unie a globální politika odráží v různých složkách statistické infrastruktury a vztahují se na ni zvláštní činnosti v rámci programu. Nové politiky určené v nadcházejících letech budou pokryty vytvořením nových způsobů odvozování ukazatelů/účtů založených na statistických údajích vytvořených v rámci tří pilířů.
STATISTICKÉ INFORMACE – STRUKTURA A DYNAMIKA
Cíle
Obecným cílem programu je, aby byl ESS nadále vůdčím poskytovatelem vysoce kvalitních statistik o Evropě.
Vzhledem k dostupným zdrojům na vnitrostátní a unijní úrovni a k zatížení respondentů sledují statistické akce uskutečňované k provádění programu tyto specifické cíle:
— cíl 1: poskytovat včas statistické informace na podporu rozvoje, monitorování a hodnocení politik Unie s náležitým zohledněním priorit, při zachování rovnováhy mezi oblastmi hospodářství, sociálních věcí a životního prostředí a při uspokojování potřeb širokého okruhu uživatelů evropské statistiky, včetně ostatních rozhodujících činitelů, výzkum ných pracovníků, podniků a evropských občanů obecně, a to hospodárným způsobem bez zbytečného překrývání činností,
— cíl 2: zavést nové metody vypracovávání evropské statistiky ke zvýšení efektivity a zlepšení kvality,
— cíl 3: posilovat partnerství v rámci ESS i mimo něj s cílem dále zvýšit jeho produktivitu a posílit celosvětově jeho vedoucí úlohu v oblasti oficiálních statistik, a
— cíl 4: zajistit, aby statistiky byly poskytovány soustavně po celou dobu trvání programu, pokud tím nedojde k narušení mechanismu určování priorit ESS.
Tyto specifické cíle jsou rozčleněny na jednotlivé prioritní oblasti popsané níže. Na cíle 1 a 4 se vztahuje oddíl „I. Statistické výstupy“, na cíl 2 oddíl „II. Metody vypracovávání evropské statistiky“ a na cíl 3 oddíl „III. Partnerství“.
I. STATISTICKÉ VÝSTUPY
1. Ukazatele
1.1 Strategie Evropa 2020
Potvrzením strategie Evropa 2020 na zasedání Evropské rady v červnu 2010 byla do značné míry zformována strategická agenda pro politiky Unie a členských států v nadcházejících letech. Tato agenda stanoví řadu hlavních cílů a stěžejních iniciativ, pro něž je třeba v ESS poskytnout statistické ukazatele v řadě oblastí (tj. pro zlepšování podmínek pro inovace, výzkum a vývoj, podporu zaměstnanosti, plnění cílů Unie v oblasti změny klimatu a energie, účinnost zdrojů, zvyšování úrovně vzdělávání včetně mobility ve vzdělávání, aktivní a zdravé stárnutí a podporu sociálního začleňování snižováním chudoby).
C í l 1 . 1 . 1
Poskytovat kvalitní statistické informace pro monitorování provádění strategie Evropa 2020, které by měly být k dispozici včas. Nové ukazatele vycházejí v co nejvyšší míře z dostupných statistických údajů.
Tento cíl bude naplňován poskytováním:
— aktualizovaných hlavních cílových ukazatelů pro strategii Evropa 2020 (v oblasti zaměstnanosti, výzkumu a vývoje, inovací, energie a změny klimatu, vzdělávání, životního prostředí, sociální ochrany, sociálního začleňování a chudoby) na internetových stránkách Komise (Eurostatu),
— statistik na podporu monitorování realizace stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020,
— dalších ukazatelů, které slouží jako vstup pro hodnocení ex ante a ex post zaměřená na hospodářskou, sociální a environmentální politiku Unie, a
— ukazatelů zaměstnanosti rozlišujících mezi částečným a plným úvazkem a ukazatelů nezaměstnanosti, které berou v potaz osoby účastnící se aktivačních politik, jako je odborné vzdělávání.
1.2 Správa ekonomických záležitostí
Krize a napětí na finančních trzích zdůrazňují potřebu posílit správu ekonomických záležitostí Unie. Unie již přijala rozhodné kroky týkající se správy ekonomických záležitostí a koordinace a některé z nich budou mít významné statistické důsledky, které doplní probíhající statistické činnosti.
C í l 1 . 2 . 1
Vyvinout nové a posílit stávající statistické informace důležité pro rozhodující činitele v Unii a širokou veřejnost, které se týkají posílené a integrované správy ekonomických záležitostí Unie a cyklu dohledu, jenž integruje Pakt o stabilitě a růstu a hospodářskou politiku.
Tento cíl bude naplňován:
— statistickým vstupem pro srovnávací přehled makroekonomických nerovnováh a pro podpůrnou analýzu,
— statistickým vstupem pro posílený Pakt o stabilitě a růstu, který se bude zvláště zaměřovat na vypracovávání a poskytování vysoce kvalitních statistik o veřejném dluhu,
— vývojem a vypracováváním souboru ukazatelů k měření konkurenceschopnosti, a
— robustním řízením kvality prováděným v produkčním řetězci, které se vztahuje také na zdrojové údaje o veřejných financích a s nimi související pracovní postupy v členských státech.
C í l 1 . 2 . 2
Poskytovat rozhodujícím činitelům v Unii spolehlivé statistiky a ukazatele pro správní a regulační účely a pro sledování konkrétních politických závazků Unie.
Tento cíl bude naplňován:
— vymezením rozsahu statistik pro správní a regulační účely a dohodou s uživateli o tomto rozsahu, a
— případně vymezením, zavedením a vysvětlováním rámce pro robustní řízení kvality pro tyto ukazatele.
1.3 Hospodářská globalizace
Sociální, hospodářské a další dopady finanční krize, zvýšení přeshraničních toků a fragmentace produkčních procesů zvýraznily potřebu soudržnějšího rámce a dokonalejšího měření globalizované produkce.
C í l 1 . 3 . 1
Posílit ukazatele a dostupné statistické informace o hospodářské globalizaci a globálních hodnotových řetězcích pro rozhodující činitele v Unii a širokou veřejnost.
Tento cíl bude naplňován:
— aktualizací stávajících ukazatelů hospodářské globalizace dostupných na internetových stránkách Komise (Eurostatu),
— vývojem nových ukazatelů globálních hodnotových řetězců včetně toků přírodních zdrojů a závislosti na nich,
— analýzou globálních hodnotových řetězců, případně pomocí odpovídajících input/output tabulek, a statistikou zahra ničního obchodu a podniků včetně propojení mikrodat, a
— posouzením, zda je zapotřebí přehodnotit výpočty a rozvržení finančních zprostředkovatelských služeb.
2. Účetní rámce
Sdělení Komise ze dne 20. srpna 2009 nazvané „Překročit HDP: Měření pokroku v měnícím se světě“ a zveřejnění Stiglitz- Sen-Fitoussiho zprávy o měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku poskytly nový impulz hlavním výzvám pro ESS, konkrétně otázce, jak dosáhnout lepších statistik týkajících se průřezových záležitostí a integrovanějších statistik pro popis složitých sociálních, environmentálních a hospodářských jevů přesahujících tradiční měření hospodářské produkce. Evropský systém národních a regionálních účtů (dále jen „ESA“) nabízí integrovaný a soudržný rámec pro všechny ekonomické statistiky, který by měl být doplněn dalšími ukazateli, aby byly tvůrcům politiky a rozhodujícím činitelům poskytovány ucelenější informace.
2.1 Hospodářská a sociální výkonnost
Hospodářská krize zvýšila potřebu mít k dispozici soubor vysoce kvalitních makroekonomických ukazatelů, aby bylo možné lépe pochopit a analyzovat hospodářské výkyvy a jejich vliv na společnost, a tím usnadnit rozhodovací proces. Vzhledem ke stále globalizovanější produkci je nezbytné vyvinout soudržný rámec, který usnadní výklad a integraci statistik z různých oblastí.
C í l 2 . 1 . 1
Doplnit měření hospodářské výkonnosti o rozměr globalizace, kvality života, přístupu ke zboží a službám, udržitelnosti životního prostředí, zdraví, životních podmínek, sociální soudržnosti a sociálního začlenění. Vyvinout rámec pro analýzu globalizované produkce.
Tento cíl bude naplňován:
— zaváděním a sestavováním ročních a čtvrtletních národních účtů a ročních regionálních účtů podle ESA,
— vytvořením ukazatelů rozdělení příjmů a spotřeby mezi domácnostmi (sesouhlasením souhrnných ukazatelů národ ních účtů a údajů ze zjišťování o domácnostech nebo z administrativních údajů),
— sestavováním včasné a kvalitní cenové statistiky, zejména harmonizovaných indexů spotřebitelských cen,
— vývojem satelitních účtů pro nové oblasti,
— vytvořením databáze pro měření růstu a produktivity s ohledem na změny produktivity ve veřejném i soukromém sektoru,
— vývojem koncepčního rámce pro analýzu globalizované produkce,
— vytvořením koncepčního rámce pro měření kvality života a životních podmínek, a
— co největší harmonizací odpovídajících účetních a statistických pojmů. C í l 2 . 1 . 2
Poskytnout hlavní makroekonomické a sociální ukazatele a hlavní evropské hospodářské ukazatele jakožto soudržný soubor ukazatelů, který vyhovuje požadavkům na statistické údaje Unie i globální statistické údaje, a přizpůsobit hlavní evropské hospodářské ukazatele tak, aby vyhovovaly vyvíjejícím se potřebám uživatelů.
Tento cíl bude naplňován:
— koordinovaným vývojem panelů (dashboards) hlavních makroekonomických a sociálních ukazatelů a ukazatelů udrži telného rozvoje,
— dostupností harmonizované metodiky pro hlavní makroekonomické a sociální ukazatele a hlavní evropské hospo dářské ukazatele,
— zlepšením mezinárodní srovnatelnosti údajů,
— zdokonalením nástrojů k usnadnění výkladu a sdělování ukazatelů, a
— dostupností harmonizované statistiky týkající se bydlení a souvisejících statistik za všechny členské státy.
2.2 Udržitelnost životního prostředí
Ochrana, zachování a zlepšování životního prostředí pro současné a budoucí generace a boj proti účinkům změny klimatu zaujímají velmi vysokou příčku v evropské agendě a jsou cíli Smluv. Účinné politiky v těchto oblastech vyžadují statistické informace z různých oblastí.
C í l 2 . 2 . 1
Poskytovat environmentální účty a statistiku týkající se změny klimatu, s ohledem na mezinárodní vývoj v této oblasti. Tento cíl bude naplňován:
— vývojem soudržného systému environmentálních účtů jako „satelitních účtů“ hlavních národních účtů, který poskytuje informace o emisích do ovzduší, spotřebě energie, tocích a zásobách materiálních přírodních zdrojů a vody, obchodu se základními a kritickými surovinami, ekologickém zdanění a výdajích na ochranu životního prostředí, případně včetně ekologického růstu/veřejných zakázek,
— aktualizací, vývojem, vypracováváním a šířením ukazatelů, které popisují sekundární tlaky, dopady změny klimatu, včetně dopadů na zdraví, zranitelné stránky a pokrok v přizpůsobování se, a
— vývojem hlavního ukazatele, jímž se bude měřit celosvětový environmentální tlak.
3. Údaje
3.1 Podniky
Na evropské podniky se zaměřuje řada politik Unie. Kromě toho tyto podniky odpovídají za poskytování základních údajů. Z toho důvodu je po statistice podniků v širším smyslu velká poptávka, neboť mají podporovat rozhodovací proces, ale také pomoci evropským občanům a podnikům porozumět dopadu těchto politik, přičemž je třeba rozlišovat mezi velkými podniky, středně kapitalizovanými společnostmi a malými a středními podniky, za které je třeba mít v rostoucí míře podrobné a harmonizované statistiky. Současně je nutné snížit administrativní zátěž a zatížení respon dentů.
C í l 3 . 1 . 1
Zvýšit účinnost a efektivitu statistických produkčních procesů. Poskytovat vysoce kvalitní statistiky o hlavních oblastech, v nichž jsou podniky středem zájmu, například statistiky podniků, krátkodobé ukazatele, statistiky týkající se investic podniků do lidského kapitálu a dovedností, mezinárodních transakcí, globalizace, monitorování vnitřního trhu, výzkumu a vývoje a inovací a cestovního ruchu. Je třeba věnovat zvláštní pozornost dostupnosti údajů v odvětvích průmyslu a služeb s vysokou přidanou hodnotou, zejména v ekologické, digitální nebo sociální ekonomice (jako je zdravotnictví a vzdělávání).
Tento cíl bude naplňován:
— opětovným použitím údajů, které jsou dostupné ve statistickém systému nebo ve společnosti, a vytvořením společ ných infrastruktur a nástrojů,
— poskytováním statistických informací a ukazatelů o podnicích za rok i za kratší období,
— poskytováním statistických informací, které popisují postavení Evropy ve světě a vztahy Unie s ostatními částmi světa,
— poskytováním statistických informací pro analýzu globálních hodnotových řetězců a vývojem registru Euroskupiny jako páteře pro shromažďování informací o globalizaci z různých oblastí,
— vyvážením shromažďování statistických informací o obchodu se zbožím a obchodu se službami s lepší dostupností údajů o službách a akcích s cílem vyvážit statistické informace o službách a zboží,
— vývojem nástrojů pro monitorování vnitřního trhu, jako jsou nástroje pro monitorování cen potravin a související ukazatele,
— poskytováním statistik o hlavních oblastech inovací a výsledků výzkumu a vývoje poskytnutými prostřednictvím rozšířeného používání patentových rejstříků a rozšířeného zjišťování a statistického použití jednotlivých mikrodat,
— poskytováním statistik o nabídce a poptávce v oblasti cestovního ruchu poskytovanými prostřednictvím optimalizo vaného sběru údajů a lepší integrací údajů o cestovním ruchu s údaji z jiných oblastí, a
— poskytováním statistik o využívání a účinnosti zdrojů, co nejvíce na základě stávajících sběrů údajů.
3.2 Evropa občanů
Evropští občané jsou středem pozornosti politik Unie. Z toho důvodu je po sociální statistice v širším smyslu velká poptávka, neboť má podporovat rozhodovací proces a monitorovat výsledky sociálních politik, ale také pomoci evrop ským občanům posoudit dopad těchto politik na jejich životy a životní podmínky.
C í l 3 . 2 . 1
Poskytovat kvalitní statistiky o hlavních oblastech sociální politiky, v nichž je občan středem zájmu, například o životních podmínkách, udržitelnosti, sociální soudržnosti, chudobě, nerovnostech, demografických výzvách (zejména o stárnutí populace a migraci), trhu práce, vzdělávání a odborné přípravě včetně vzdělávání dětí, vzdělávání dospělých, odborné přípravy a mobility mladých lidí ve vzdělávání, kultuře, tělesných aktivitách, kvalitě života, bezpečnosti, zdraví, postižení, spotřebě, volném pohybu a vnitřním trhu, mobilitě mladých lidí, technologických inovacích a volbách nových životních stylů. Tyto statistiky jsou ve vhodných případech rozčleněny podle pohlaví u skupin, kterým tvůrci sociálních politik věnují zvláštní pozornost. Priority se stanovují v souladu s článkem 6.
Tento cíl bude naplňován:
— zavedením konsolidované základní infrastruktury pro evropskou sociální statistiku včetně zjišťování a sběru admini strativních údajů a společného souboru základních proměnných,
— rozvojem základních sociálních zjišťování, které poskytnou sjednocené údaje (včetně mikrodat) o osobách a domác nostech doplněné o dodatečné a méně běžné sběry mikrodat,
— rozvojem statistik týkajících se vzdělávání a odborné přípravy, včetně racionalizace a modernizace zjišťování o vzdě lávání dospělých,
— poskytováním statistik o nerovnosti příjmů, které se stanou srovnatelným vnitrostátním hlavním ukazatelem, a údajů o nerovnostech v přístupu k základnímu zboží a službám,
— metodickou činností na statistikách o tělesné aktivitě a kultuře,
— poskytováním statistik o bezpečnosti před trestnou činností, zdraví, jak bylo schváleno v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (1), a postižení,
— provedením akcí v pracovním programu, které mají začlenit statistiky o migraci,
(1) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 70.
— stanovením ukazatelů kvality života pro měření pokroku společností, a
— zahájením příprav na příští sčítání lidu (plánované na rok 2021).
3.3 Geoprostorové, environmentální, zemědělské a další odvětvové statistiky
Kombinace statistik s prostorově vymezenými údaji a geoprostorové analýzy poskytne nové příležitosti, které bude ESS dále zkoumat. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat specifickým otázkám, například důvěrnosti a statistické platnosti odhadu pro malé oblasti.
V budoucnosti budou mít velký význam statistiky v oblasti energie a dopravy na podporu strategie Evropa 2020 a politik týkajících se změny klimatu.
Zemědělská politika zůstane v období let 2013–2017 jednou z důležitých politik Unie. Statistická činnost bude silně ovlivněna výsledkem úvah o společné zemědělské politice po roce 2013. Důraz by měl být kladen na oblasti týkající se životního prostředí, biologické rozmanitosti a ekosystémů, hospodářství, zdraví a bezpečnosti lidí a sociálního rozměru zemědělství.
C í l 3 . 3 . 1
Prostřednictvím pružnějšího a rozsáhlejšího využívání prostorových informací v kombinaci se sociálními, hospodářskými a environmentálními statistickými informacemi podporovat tvorbu politiky založenou na faktech.
Tento cíl bude naplňován:
— dalším rozvojem, údržbou a provozováním Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství vytvořené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (1), a zejména geoportálu Unie,
— zpřístupněním škály geografických informací získaných spoluprací s programy Unie pro zjišťování v oblasti využití půdy a dálkové zjišťování, a
— ve vhodných případech integrací statistických údajů, čímž bude vytvořena pružná infrastruktura s více zdroji pro provádění cílené časoprostorové analýzy.
C í l 3 . 3 . 2
Poskytovat environmentální statistiku na podporu tvorby politiky Unie. Tento cíl bude naplňován:
— souborem hlavních environmentálních statistik o zdrojích, například o odpadu a recyklování, vodě, nalezištích surovin, ekosystémových službách a biologické rozmanitosti na celostátní a pokud možno regionální úrovni a souboru klíčových statistik týkajících se změny klimatu na podporu opatření a politik ke zmírnění účinků a přizpůsobení se účinkům změny klimatu na všech patřičných úrovních od místní po unijní.
C í l 3 . 3 . 3
Poskytovat statistiky o energii a dopravě na podporu politik Unie. Tento cíl bude naplňován vypracováváním a šířením statistik o:
— obnovitelné energii,
— úsporách energie/energetické účinnosti, a
— bezpečnosti dopravy, mobilitě cestujících, měření silničního provozu a intermodální nákladní dopravě. C í l 3 . 3 . 4
Poskytovat statistiky v oblasti zemědělství, rybolovu a lesnictví pro vývoj a monitorování společné zemědělské a rybářské politiky, které odrážejí hlavní evropské strategické priority týkající se udržitelnosti a rozvoje venkova, prováděním standardních činností týkajících se vývoje, vypracovávání a šíření statistiky.
(1) Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1.
Tento cíl bude naplňován:
— přezkumem a zjednodušením sběru zemědělských údajů v souladu s přezkumem společné zemědělské politiky po roce 2013,
— přepracováním koncepce sběru zemědělských údajů, zejména s cílem zlepšit kvalitu a včasnost poskytovaných údajů,
— hloubkovým přezkumem systému řízení údajů o využití půdy/půdního pokryvu a vytvořením a zavedením nového systému na tomto základě,
— provedením systému sběru údajů pro soudržné agro-environmentální ukazatele, pokud možno na základě stávajících údajů,
— poskytnutím vhodného rozčlenění podle regionů, a
— zavedením a šířením klíčového souboru údajů o lesnictví z integrovaného environmentálního a ekonomického účetnictví pro lesnictví, například o ploše lesa, objemu a hodnotě dřeva na pni a ekonomických účtech pro lesnictví a těžbu dřeva.
II. METODY VYPRACOVÁVÁNÍ EVROPSKÉ STATISTIKY
ESS v současnosti čelí řadě výzev: rostoucí poptávce po vysoce kvalitní statistice, rostoucí potřebě komplexních víceroz měrných statistik, výskytu nových subjektů na trhu s informacemi, omezením zdrojů, potřebě dále snižovat statistickou zátěž respondentů, jakož i diverzifikaci komunikačních nástrojů. To znamená, že je třeba postupně přizpůsobit metody vypracovávání a šíření evropské oficiální statistiky.
1. Řízení kvality ESS
C í l 1 . 1
Realizovat systém řízení kvalit v ESS na základě Kodexu.
Posílit sdílení osvědčených postupů při provádění Kodexu a zaručit, že se zprávy o kvalitě zaměřují na různé potřeby uživatelů.
Tento cíl bude naplňován:
— zavedením nových monitorovacích mechanismů a druhého kola vzájemných hodnocení s cílem posoudit soulad s Kodexem,
— sladěním rámců pro prokazování kvality ESS a evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“),
— uspokojováním potřeb uživatelů ohledně zpráv o kvalitě, a
— standardizací zpráv o kvalitě v různých statistických oblastech na úrovni Unie.
2. Stanovení priorit a zjednodušení
ESS čelí důležité výzvě: jak poskytovat vysoce kvalitní evropskou statistiku, která by uspokojila sílící poptávku po statistice, v souvislosti s podstatným snížením rozpočtů členských států a politikou nulového růstu lidských zdrojů v Komisi i v členských státech, která v některých orgánech povede k reálnému snížení lidských zdrojů. Vzhledem k těmto omezením zdrojů na evropské i vnitrostátní úrovni je důležité posílit opatření pro stanovení priorit a zjedno dušení, což vyžaduje angažovanost všech partnerů ESS. Jako nedílná součást přípravy ročních pracovních programů byl zaveden mechanismus pro stanovení priorit, jenž bude prováděn po celou dobu trvání programu. Zahrnuje mimo jiné roční přezkum stávajících statistických požadavků, který vychází z iniciativ navržených Komisí ke snížení statistických požadavků s ohledem na zájmy uživatelů, tvůrců a respondentů. Tento proces by měl probíhat v úzké spolupráci s uživateli a tvůrci evropských statistik.
C í l 2 . 1
Zavést mechanismus pro stanovení priorit pro ESS s cílem zjednodušit zpravodajskou povinnost a přizpůsobit se novým potřebám ohledně statistik a zároveň zohledňovat omezení tvůrců, zátěž respondentů a potřeby uživatelů.
Tento cíl bude naplňován:
— vymezením priorit a náležitým přidělováním zdrojů,
— vymezením priorit pro ESS v rámci ročního pracovního programu uvedeného v článku 9,
— zohledněním výsledků konzultací s uživateli a tvůrci v ročním pracovním programu, a
— tím, že uživatelům budou sděleny statistické oblasti, které mají být zjednodušeny, a sběr údajů, který má být omezen nebo přerušen.
3. Víceúčelové statistiky a zvýšení účinnosti vypracovávání
C í l 3 . 1
Postupně zavést architekturu ESS, která umožní integrovanější vypracovávání evropské statistiky, s ohledem na náklady, které to bude pro ESS představovat; harmonizovat a normalizovat metody vypracovávání statistiky a metadata; posílit horizontální (napříč oblastmi statistiky) a vertikální (napříč partnery ESS) integraci procesů vypracovávání statistiky v ESS s ohledem na zásadu subsidiarity; používat a integrovat různé zdroje údajů; a vypracovat víceúčelovou statistiku. Zvláštní pozornost bude věnována otázce důvěrnosti, která vyplyne ze zvýšeného používání, opětovného používání a výměny mikrodat a administrativních záznamů.
Tento cíl bude naplňován:
— větším používáním vhodných administrativních údajů ve všech oblastech statistiky,
— identifikací a využitím nových zdrojů údajů pro evropskou statistiku,
— intenzivnějším zapojením Komise (Eurostatu) a vnitrostátních statistických orgánů do koncipování administrativních záznamů,
— rozsáhlejším používáním metod porovnávání statistik a propojování statistických údajů s cílem rozšířit nabídku evropské statistiky,
— uplatněním evropského přístupu ke statistice pro účely rychlé reakce politiky ve specifických a náležitě odůvodněných případech,
— větší integrací procesů vypracovávání evropské statistiky prostřednictvím koordinovaných akcí v rámci ESS,
— další harmonizací statistických koncepcí v různých oblastech statistiky,
— vývojem a zavedením pružné referenční infrastruktury informačních technologií a technických norem pro zvýšení interoperability, sdílení údajů a metadat a pro společné modelování dat,
— použitím standardních nástrojů informačních technologií ve statistických činnostech,
— vytvářením metodických norem s cílem zlepšit využití a dostupnost harmonizovaných metodik (včetně přístupů ke sběru údajů, v nichž se slučují různé způsoby) a harmonizovaných metadat,
— posílením úlohy statistických registrů hospodářských subjektů jakožto místa, kde jsou uchovávány a využívány statistické jednotky pro veškeré statistiky podniků jako zdroj pro národní účty, a
— lepším poskytováním metadat, zejména podkladových informací o způsobu, jakým jsou údaje shromažďovány, o kvalitě údajů a o tom, jak dosáhnut toho, aby byly údaje pro uživatele snadněji srozumitelné.
C í l 3 . 2
Zajistit řádné fungování a soudržnost ESS účinnou spoluprací a komunikací. Tento cíl bude naplňován:
— účinnou a efektivní podporou partnerství v ESS,
— vymezením a prováděním procesů pro sdílení zátěže a práce v rámci ESS, a
— dalším vývojem a zprovozněním sítí spolupráce.
4. Šíření a komunikace
C í l 4 . 1
Vytvořit z ESS první zdroj údajů o evropské statistice pro všechny uživatele, a zejména pro rozhodující činitele ve veřejném a soukromém sektoru, poskytováním kvalitních statistických informačních služeb na základě zásad volného a snadného přístupu k evropské statistice.
Posílit a rozšířit dialog mezi uživateli a tvůrci statistiky tak, aby byly uspokojeny potřeby uživatelů ohledně kvalitní statistiky. Klíčem ke zvýšení účinnosti a efektivity ESS je včasné zapojení uživatelů do nového vývoje.
Využitím nových technologií rozšířit a racionalizovat škálu šířených produktů, aby byly uspokojeny potřeby uživatelů.
Zřídit v rámci ESS nákladově efektivní, integrovanou a bezpečnou infrastrukturu pro přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely.
Tento cíl bude naplňován:
— uznáním ESS jako prvního referenčního místa pro uživatele evropské statistiky,
— zavedením integrované zabezpečené infrastruktury pro přístup k mikrodatům Unie,
— zavedením systému pro vyřizování žádostí uživatelů o okamžitý přístup ke statistickým informacím a poradenství při výkladu těchto informací,
— přizpůsobením šířených produktů potřebám uživatelů využitím nových technologií,
— zvýšením počtu statistických výstupů týkajících se průřezových otázek,
— intenzivnějším využíváním nových komunikačních technologií a technologií pro šíření (například založených na SDMX),
— prostřednictvím větší nabídky souborů mikrodat pro statistické výzkumné účely, v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy o důvěrnosti údajů, a
— přípravou souborů údajů s cílem usnadnit používání statistických údajů ke vzdělávacím a výzkumným účelům.
5. Odborná příprava, inovace a výzkum
C í l 5 . 1
Uspokojit potřeby ohledně vzdělávání a rozvoje v rámci ESS na základě kombinace kurzů odborné přípravy a příležitostí k učení a rozvoji.
Zlepšit spolupráci mezi členy ESS za účelem přenosu znalostí a sdílení a provádění osvědčených postupů a společných inovativních přístupů při vypracovávání statistiky.
Organizovat činnosti, účast a přínos výzkumných obcí v souvislosti se zlepšováním statistických produkčních řetězců
a kvality oficiálních statistických informací. Tento cíl bude naplňován:
— vytvořením diplomu postgraduálního studia (například magistr v oboru oficiálních statistik),
— nabídkou programů odborné přípravy zaměřených na potřeby uživatelů a ostatních občanů,
— širším uplatněním výsledků výzkumných projektů při vypracovávání a šíření statistiky,
— uznáním ESS jako referenčního místa pro statistické výzkumné obce,
— rozsáhlým zapojením výzkumných obcí do výzkumných činností v oblasti oficiální statistiky, a
— zavedením vhodných nástrojů pro výměnu postupů a zavádění společných řešení v ESS.
III. PARTNERSTVÍ
1. Partnerství v rámci ESS i mimo něj
V duchu partnerství odpovídají za vývoj, vypracovávání a šíření evropských statistik vnitrostátní statistické orgány a Komise (Eurostat).
C í l 1 . 1
Zavést posílený rámec pro správu ESS.
Tento cíl bude naplňován přezkumem nařízení (ES) č. 223/2009 a rozhodnutí Komise 2012/504/EU ze dne 17. září 2012 o Eurostatu (1).
C í l 1 . 2
Posílit koordinační úlohu Komise (Eurostatu) jakožto statistického úřadu Evropské unie. Tento cíl bude naplňován:
— tím, že se Komise (Eurostat) v rané fázi přidruží ke všem iniciativám Komise, pokud jde o statistické aspekty, a
— pravidelnými dialogy se zúčastněnými subjekty na úrovni vrcholového řízení. C í l 1 . 3
Prostřednictvím společných projektů a koordinovaného vývoje posílit spolupráci s ESCB a evropskými a mezinárodními organizacemi, které se podílejí na tvorbě údajů pro statistické nebo správní účely. Zajistit soulad norem Unie a mezi národních norem.
Tento cíl bude naplňován:
— vytvořením společného rámce pro kvalitu pro ESS a ESCB,
— zvýšenou účastí Komise (Eurostatu) v mezinárodních poradních skupinách,
— vymezením a prováděním nových způsobů spolupráce k zajištění toho, aby byl statistický vývoj dobře koordinován mezi mezinárodními organizacemi a aby byla práce účinně rozdělována, a
— zavedením příruček pro nové systémy národních účtů, ESA, pro systémy environmentálních a hospodářských účtů Organizace spojených národů, evropské environmentální hospodářské účty a pro platební bilanci.
C í l 1 . 4
Podporovat a provádět činnosti spojené se statistickým poradenstvím a statistickou pomocí v zemích mimo Unii v souladu s prioritami zahraniční politiky Unie se zvláštním důrazem na rozšíření a evropskou politiku sousedství.
Tento cíl bude naplňován:
— tím, že se ESS ujme vedoucí úlohy na mezinárodní scéně,
— poskytováním údajů pro účely zahraniční politiky Unie,
— podporou útvarů Komise při provádění rozvojové politiky a politiky mezinárodní spolupráce, ve vztazích s mezi národními organizacemi a v otázkách společného statistického zájmu s regiony třetích zemí nebo třetími zeměmi,
— šířením příslušných statistických údajů na podporu procesu rozšíření a jednání o rozšíření,
— minimalizací počtu žádostí nových členských států o odchylky, jež by vedly k nedostupnosti údajů,
— uzavřením dohod a memorand o porozumění podepsaných se třetími zeměmi,
— navržením a prováděním programů technické spolupráce,
— zaměřením technické pomoci na harmonizaci a poskytování údajů, a
— zlepšením spolupráce a koordinačních činností mezi členy ESS.
(1) Úř. věst. L 251, 18.9.2012, s. 49.