STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Slezský fotbalový club Opava a.s. Obchodní firma a sídlo společnosti
**************************************************************************
STANOVY
AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI
Slezský fotbalový club Opava a.s.
I.
Obchodní firma a sídlo společnosti
Obchodní firma společnosti zní: Slezský fotbalový club Opava a.s.
Sídlo společnosti: Opava.
Internetové stránky společnosti jsou uvedeny na adrese xxx.xxx.xx.
II.
Předmět podnikání
Předmětem podnikání společnosti je:
- Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.
III.
Základní kapitál a akcie
Výše základního kapitálu akciové společnosti je 26,600.000,- Kč, slovy: dvacetšestmilionůšestsettisíc korun českých.
Základní kapitál je rozvržen na 266, slovy: dvěstěšedesátšest, kusů, listinných kmenových akcií o jmenovité hodnotě jedné akcie 100.000,- Kč, slovy: jednostotisíc korun českých. Všechny akcie společnosti znějí na jméno. Akcie na jméno jsou neomezeně převoditelné.
Společnost je oprávněna vydat majitelům listinných akcií hromadnou listinu nahrazující tyto jednotlivé akcie. Majitel hromadné listiny a majitel akcií, který žádá o vydání hromadné listiny, může požádat o výměnu této hromadné listiny za jednotlivé akcie nebo jiné hromadné listiny, a to písemnou formou, přičemž společnost je povinna provést tuto výměnu do 60, slovy: šedesáti, dnů ode dne, kdy o to akcionář písemně požádal a vyměňované akcie nebo hromadné listiny předložil. Akcionář nemá vůči společnosti nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním jeho práva na výměnu této hromadné listiny za jednotlivé akcie nebo jiné hromadné listiny, případně výměnu jednotlivých akcií za hromadné listiny. Společnost je povinna akcie či hromadné listiny převzaté od akcionáře v souvislosti s jejich výměnou za jednotlivé akcie či jiné hromadné listiny bez zbytečného odkladu po převzetí skartovat; o skartaci je společnost povinna sepsat protokol podepsaný členy představenstva společnosti.
Akcionář je povinen splatit emisní kurs akcií, které upsal, ve lhůtě a výši stanovené valnou hromadou. Před podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu je povinen splatit část jejich jmenovité hodnoty, nejméně však 30%, slovy: třicet procent, peněžitého vkladu a případné celé emisní ážio, a všechny nepeněžité vklady. Lhůta pro splácení emisního kurzu akcií nesmí být delší než 1, slovy: jeden, rok ode dne zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
Akcionáři, který je v prodlení se splacením emisního kurzu, uhradí společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 20%, slovy: dvacet procent, p.a. z části emisního kurzu, s jejíž úhradou je akcionář v prodlení. Jestliže zakladatel nesplatí emisní kurz upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo, aby ji splatil ve lhůtě do 60, slovy: šedesáti, dnů od doručení výzvy. Na další postup při porušení povinnosti splatit emisní kurz upsaných akcií se použije přiměřeně ustanovení § 345 a následující zákona o obchodních korporacích.
Základní kapitál společnosti může být zvýšen nebo snížen v souladu s obecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami. Přednostní právo akcionářů na úpis těch akcií, které neupsal jiný akcionář, se vylučuje ve druhém případně i v každém dalším upisovacím kole.
IV.
Orgány společnosti
Společnost zvolila dualistický systém vnitřní struktury.
Orgány společnosti:
A. Valná hromada
Představenstvo
Dozorčí rada
V.
Valná hromada
Postavení a působnost valné hromady
Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti.
Do působnosti valné hromady náleží:
rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,
rozhodování o zvýšení a snížení základního kapitálu nebo o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu
rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kurzu,
d) schválení řádné, mimořádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví právní předpis, i mezitímní účetní závěrky,
volba a odvolání členů představenstva,
volba a odvolání členů dozorčí rady,
rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku,
rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty;
schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti;
rozhodování o pachtu závodu společnosti nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku;
udělování pokynů představenstvu a schvalování zásad činnosti představenstva, nejsou-li v rozporu s právními předpisy; valná hromada může zejména zakázat členovi představenstva určité právní jednání, je-li to v zájmu společnosti;
rozhodnutí o fúzi, o převodu jmění na jediného akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy,
rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon o obchodních korporacích nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.
Valná hromada se koná nejméně jednou za rok. Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6, slovy: šesti, měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.
Valnou hromadu svolává představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud ji představenstvo bez zbytečného odkladu nesvolá a zákon o obchodních korporacích svolání valné hromady vyžaduje, anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, ledaže zákon o obchodních korporacích stanoví jinak.
V případě, kdy společnost nemá zvolené představenstvo nebo zvolené představenstvo dlouhodobě neplní své povinnosti a valnou hromadu nesvolá ani jeho člen, svolá valnou hromadu dozorčí rada; ta může valnou hromadu svolat také tehdy, vyžadují-li to zájmy společnosti. Dozorčí rada zároveň navrhne potřebná opatření. Pokud dozorčí rada valnou hromadu nesvolá, může ji svolat kterýkoliv člen dozorčí rady.
Svolavatel nejméně 30, slovy: třicet, dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a současně ji zašle akcionářům vlastnícím akcie na jméno na adresu uvedenou v seznamu akcionářů. Pozvánka na valnou hromadu může být akcionáři předána oproti podpisu.
Souhlasí-li s tím všichni akcionáři může se valná hromada konat i bez splnění požadavků zákona o obchodních korporacích na svolání valné hromady.
Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 50 %, slovy: padesát procent, základního kapitálu společnosti.
Není-li valná hromada schopna se usnášet, svolá představenstvo způsobem stanoveným zákonem o obchodních korporacích a těmito stanovami, je-li to stále potřebné, bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu.
Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni akcionáři.
Hlasovací právo náležející akcii se řídí její jmenovitou hodnotou, a to tak, že s akcií o jmenovité hodnotě 100.000,- Kč, slovy: jednostotisíc korun českých, je při hlasování na valné hromadě spojen jeden hlas. Celkový počet hlasů ve společnosti je 266, slovy: dvěstěšedesátšest.
Na valné hromadě se hlasuje aklamací.
Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon o obchodních korporacích, nebo stanovy nevyžadují většinu jinou.
V případě, že má společnost jediného akcionáře, nekoná se valná hromada a její působnost vykonává tento akcionář. Rozhodnutí přijaté v působnosti valné hromady doručí akcionář buď k rukám jakéhokoliv člena představenstva nebo na adresu sídla společnosti anebo na e-mailovou adresu. Členové orgánů jsou povinni předkládat návrhy rozhodnutí jedinému akcionáři s dostatečným časovým předstihem. Jediný akcionář může určit lhůtu, v níž mu má být návrh konkrétního rozhodnutí předložen.
Valná hromada se může usnášet i mimo zasedání, a to postupem v souladu s § 418 zákona o obchodních korporacích (tj. písemně), a nebo prostřednictvím využití technických prostředků dle § 398 odst. 2 zákona o obchodních korporacích. Hlasující akcionáři se pak považují za přítomné. Podmínky rozhodování mimo valnou hromadu prostřednictvím využití technických prostředků určí představenstvo v osobitém vnitřním předpise, který podléhá schválení valnou hromadou, a to tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo a určit akcie, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících akcionářů nepřihlíží. Podmínky rozhodování mimo valnou hromadu prostřednictvím využití technických prostředků musí být vždy uvedeny v návrhu rozhodnutí podle § 418 zákona o obchodních korporacích.
Akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Akcionář má právo požádat o vysvětlení skutečností v předcházející větě také písemně, a to po uveřejnění pozvánky na valnou hromadu a před jejím konáním. Písemná forma žádosti o vysvětlení je zachována, je-li žádost zachycena na listině a podepsána, popřípadě je-li učiněna a podepsána elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby. Na realizaci práva akcionáře na vysvětlení se dále vztahují ustanovení § 357 a násl. zákona o obchodních korporacích.
VI.
Představenstvo
Postavení a působnost představenstva
Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná za společnost. Představenstvo je povinné vykonávat obchodní vedení společnosti a zastupovat společnost vůči třetím osobám v souladu s pravidly určenými v stanovách společnosti a stanovenými v zákoně o obchodních korporacích a občanském zákoníku.
Představenstvo vykonává prostřednictvím pověřeného člena zaměstnavatelská práva. Pokud není žádný člen pověřen, vykonává tato práva předseda představenstva.
Představenstvo společnosti má pět členů. Členové představenstva volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy.
Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. Funkční období člena představenstva je 5, slovy: pět, let. Opětovná volba člena představenstva je možná.
Člen představenstva může odstoupit ze své funkce, a to prohlášením doručeným valné hromadě společnosti. Odstoupení musí být adresováno valné hromadě (resp. všem akcionářům společnosti dle platného seznamu akcionářů společnosti ke dni odstoupení), učiněno písemně a doručeno na adresu sídla/bydliště akcionáře uvedené v platném seznamu akcionářů společnosti ke dni odstoupení. O odstoupení člen představenstva bez zbytečného odkladu informuje všechny členy představenstva. Výkon jeho funkce končí uplynutím 1, slovy: jednoho, měsíce od doručení tohoto oznámení všem akcionářům, neschválí-li valná hromada na žádost odstupujícího člena představenstva jiný okamžik zániku funkce.
Pokud počet členů představenstva neklesl pod polovinu, může představenstvo jmenovat (kooptovat) náhradního člena představenstva do příštího zasedání valné hromady.
Představenstvo zasedá podle potřeb společnosti, nejméně však jednou měsíčně. Předseda je povinen svolat zasedání představenstva vždy, pokud o to požádá některý člen představenstva nebo dozorčí rady.
Představenstvo je usnášeníschopné, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů, přičemž rozhoduje většinou hlasů všech svých členů. Každý člen představenstva má jeden hlas. O průběhu zasedání představenstva a jeho rozhodnutích se pořizují zápisy, které podepisuje předsedající. V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedení členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování. U neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro.
Zasedání představenstva svolává jeho předseda pozvánkou odeslanou prostřednictvím elektronické pošty, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být členům doručena nejméně 7, slovy: sedm, kalendářních dnů před zasedáním. Pozvánka na jednání představenstva se ve stejné lhůtě zasílá i dozorčí radě. Předseda představenstva je povinen svolat zasedání představenstva vždy, požádá-li o to některý z členů představenstva nebo dozorčí rady, a to do 15, slovy: patnácti, dnů od doručení takové žádosti, která musí obsahovat navrhovaný pořad jednání. Budou-li s tím souhlasit všichni členové představenstva, může se zasedání představenstva konat i bez jeho předchozího písemného svolání.
Zasedání představenstva řídí jeho předseda, v době jeho nepřítomnosti jím pověřený člen představenstva.
Představenstvo se může usnášet i mimo zasedání, pokud s tím souhlasí všichni jeho členové. Hlasuje se pak písemně a nebo prostřednictvím využití technickým prostředků. Hlasující se pak považují za přítomné. Podmínky rozhodování představenstva mimo zasedání prostřednictvím využití technických prostředků určí představenstvo v osobitém vnitřním předpise, a to tak, aby umožňovaly ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo.
Pro členy představenstva platí zákaz konkurence dle § 441 zákona o obchodních korporacích.
Kvalifikovaný akcionář může požádat dozorčí radu, aby v záležitostech uvedených v žádosti přezkoumala výkon působnosti představenstva. Dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva bez zbytečného odkladu a nejpozději do 2 měsíců ode dne doručení žádosti písemně informuje kvalifikovaného akcionáře o výsledcích provedeného přezkumu.
Práva a povinnosti mezi společností a členem představenstva se předně řídí smlouvou o výkonu funkce, která musí být schválená valnou hromadou společnosti, a v záležitostech, které smlouva o výkonu funkce výslovně neupravuje, se vztah mezi společností a členem představenstva přiměřeně řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu.
VII.
Dozorčí rada
Postavení a působnost dozorčí rady
Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti, který dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.
Dozorčí rada společnosti má pět členů tři členy. Členové dozorčí rady volí ze svého středu předsedu.
Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada. Funkční období člena dozorčí rady je 5, slovy: pět, let. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná.
Člen dozorčí rady může odstoupit ze své funkce, a to prohlášením doručeným valné hromadě společnosti. Odstoupení musí být adresováno valné hromadě (resp. všem akcionářům společnosti dle platného seznamu akcionářů společnosti ke dni odstoupení), učiněno písemně a doručeno na adresu sídla/bydliště akcionáře uvedené v platném seznamu akcionářů společnosti ke dni odstoupení. O odstoupení člen představenstva bez zbytečného odkladu informuje všechny členy představenstva. Výkon jeho funkce končí uplynutím 1, slovy: jednoho, měsíce od doručení tohoto oznámení všem akcionářům, neschválí-li valná hromada na žádost odstupujícího člena dozorčí rady jiný okamžik zániku funkce.
Pokud počet členů dozorčí rady neklesl pod polovinu, může dozorčí rada jmenovat (kooptovat) náhradního člena dozorčí rady do příštího zasedání valné hromady.
Dozorčí rada zasedá podle potřeb společnosti, nejméně však jednou za 3, slovy: tři, měsíce. Předseda je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, pokud o to požádá některý člen dozorčí rady.
Dozorčí rada je usnášeníschopná, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů, přičemž rozhoduje většinou hlasů všech svých členů. Každý člen dozorčí rady má jeden hlas. O průběhu zasedání dozorčí rady a jeho rozhodnutích se pořizují zápisy, které podepisuje předsedající. V zápisu z jednání dozorčí rady musí být jmenovitě uvedení členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením dozorčí rady nebo se zdrželi hlasování. U neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro.
Zasedání dozorčí rady svolává jeho předseda pozvánkou odeslanou prostřednictvím elektronické pošty, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být členům doručena nejméně 7, slovy: sedm, kalendářních dnů před zasedáním. Předseda dozorčí rady je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady, a to do 15, slovy: patnácti, dnů od doručení takové žádosti, která musí obsahovat navrhovaný pořad jednání. Budou-li s tím souhlasit všichni členové dozorčí rady, může se zasedání dozorčí rady konat i bez jeho předchozího písemného svolání.
Zasedání dozorčí rady řídí jeho předseda, v době jeho nepřítomnosti jím pověřený člen dozorčí rady.
Dozorčí rada se může usnášet i mimo zasedání, pokud s tím souhlasí všichni jeho členové. Hlasuje se pak písemně a nebo prostřednictvím využití technických prostředků. Hlasující se pak považují za přítomné. Podmínky rozhodování dozorčí rady mimo zasedání prostřednictvím využití technických prostředků určí dozorčí rada v osobitém vnitřním předpise, a to tak, aby umožňovaly ověřit totožnost osoby oprávněné vykonat hlasovací právo.
Pro členy dozorčí rady platí zákaz konkurence dle § 451 zákona o obchodních korporacích.
Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti uskutečňuje v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy společnosti. Tato oprávnění mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady ve formě usnesení, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce. S výsledky své činnosti dozorčí rada seznamuje valnou hromadu společnosti.
Dozorčí rada svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti nebo v dalších případech stanovených zákonem, a navrhuje potřebná opatření.
Dozorčí radě přísluší dále kromě jiných záležitostí stanovených zákonem také:
kontrolovat dodržování obecně závazných předpisů, stanov společnosti a plnění usnesení valné hromady představenstvem společnosti,
kontrolovat, jak představenstvo vykonává vlastnická práva v právnických osobách, ve kterých má společnost majetkovou účast,
přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku,
návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty, zprávu o vztazích mezi propojenými osobami a předkládat svá vyjádření valné hromadě,
projednávat čtvrtletní výsledky hospodaření, pololetní zprávy a výroční zprávy dle zákona o účetnictví,
předkládat valné hromadě i představenstvu svá vyjádření, doporučení a návrhy.
Dozorčí rada uděluje představenstvu společnosti předchozí souhlas k uskutečnění následujících rozhodnutí:
o nabytí, zcizování, zastavení, nájmu, pachtu nebo bezplatném užívání věcí nemovitých a věcí movitých, které mají být nebo jsou součástí majetku společnosti, přesáhne-li jejich účetní hodnota 100.000,- Kč (slovy: sto tisíc korun českých),
o realizaci investičního projektu společnosti nebo o udělení souhlasu společnosti s realizací investičního projektu přímo či nepřímo ovládané společnosti, pokud hodnota investičního projektu společnosti nebo ovládané společnosti převyšuje 100.000 Kč (slovy: sto tisíc korun českých),
o zcizení nemovitostí, pokud tržní nebo odhadní cena nemovitosti přesahuje 100.000 Kč (slovy: sto tisíc korun českých),
o poskytnutí zápůjčky (úvěru) třetím osobám, či o tom, že společnost poskytne zajištění za závazky třetích osob, převyšujících v každém jednotlivém případě 100.000 Kč (slovy: sto tisíc korun českých),
o přijetí dlouhodobé zápůjčky (úvěru) od třetích osob na období delší než 1 rok a jiné obdobně dlouhodobé finanční operace, převyšujících v každém jednotlivém případě 100.000 Kč (slovy: sto tisíc korun českých),
o přeměně společnosti, pokud zákon stanoví, že takováto rozhodnutí je oprávněno učinit představenstvo,
k uzavření smlouvy, na jejímž základě má společnost nabýt nebo zcizit majetek, přesahuje-li hodnota nabývaného nebo zcizovaného majetku v průběhu jednoho účetního období 100.000,- Kč (slovy: sto tisíc korun českých),
o umožnění provedení due diligence (právní, ekonomické, technické, popř. ekologické kontroly) společnosti nebo její organizační složky,
o uzavření pracovních nebo manažerských smluv s vedoucími zaměstnanci a řediteli společnosti, pokud nejsou členy představenstva společnosti,
o jiných případech, stanoví-li tak zákon.
Dozorčí rada projednává a poskytuje svá předchozí doporučení představenstvu společnosti k následujícím záležitostem:
ke schválení a změně vnitřních předpisů včetně organizačního řádu společnosti,
ke schválení pravidel pro tvorbu a použití fondů společnosti, v souladu se zákonem a zakladatelskou smlouvou,
k návrhům ročních investičních a provozních rozpočtů,
k návrhům změn organizační struktury společnosti,
k návrhu podnikatelského plánu společnosti.
Dozorčí radě přísluší právo být představenstvem společnosti informována zejména v následujících případech:
o schválení pracovního řádu, podpisového řádu společnosti nebo jakéhokoliv jiného vnitřního předpisu společnosti nebo jakékoliv jich aktualizace,
o čerpání prostředků z rezervního fondu,
o zvýšení základního kapitálu společnosti,
o dlouhodobých smlouvách na období delší 1 roku nebo o smlouvách jejichž hodnota v každém jednotlivém případě přesáhne 100.000 Kč (slovy: jedno sto tisíc korun českých), představenstvo má vedle toho povinnost s dostatečným předstihem členy dozorčí rady informovat o záměru takovou smlouvu uzavřít,
nabytí (včetně zvýšení základního kapitálu), zcizení, zrušení nebo zastavení majetkové účasti na jiné právnické osobě nebo snížení základního kapitálu jiné právnické osoby,
struktuře příjmů, podmínkách určujících výši mezd, odměn za splnění stanovených cílů a o podmínkách spojených s ukončením výkonu funkce nebo pracovního poměru, a to u představenstva, ředitelů, vedoucích zaměstnanců, a to nejméně jedenkrát ročně,
investičních projektech a jejich realizaci, o jejichž uskutečnění rozhodlo představenstvo společnosti,
vývoji pohledávek a dluhů po lhůtě splatnosti, a to minimálně jednou měsíčně,
měsíčním vývoji hospodaření společnosti.
Práva a povinnosti mezi společností a členem dozorčí rady se předně řídí smlouvou o výkonu funkce, která musí být schválená valnou hromadou společnosti, a v záležitostech, které smlouva o výkonu funkce výslovně neupravuje, se vztah mezi společností a členem dozorčí rady přiměřeně řídí ustanoveními občanského zákoníku o příkazu.
VIII.
Zastupování společnosti
Za společnost jedná předseda představenstva samostatně nebo oba místopředsedové představenstva místopředseda představenstva a další člen představenstva společně. V případě následujících právních jednání za společnost jedná předseda představenstva a další člen představenstva vždy společně:
nakládání s nemovitostmi ve vlastnictví společnosti ve věcech jejich zcizení, nákupu, zatěžování právy třetích osob, nájmů či podnájmů a pachtů či podpachtů;
zcizování a nákupu akcií a podílů v obchodních společnostech;
výkonu akcionářských práv a práv majitele obchodního podílu v dceřiných společnostech;
uzavírání smluv a listin týkajících se úvěrů, zápůjček, výpůjček, výpros a zástavních smluv;
poskytování záruk, ručení, vystavování, avalování, nabývání nebo převádění směnek;
sjednávání jakýchkoliv smluv mezi členy představenstva společnosti nebo osobami jim blízkými na straně jedné a společností na straně druh
postupování pohledávek ze společnosti či na společnost, přebírání dluhů či přistoupení k jakémukoliv dluhu;
činění jakýchkoliv právních jednání (zejména nakládání s majetkem, zatěžování majetku právy třetích osob, uzavírání smluv), jejichž předmětem (v každém jednotlivém případu) je hodnota či plnění vyšší jak 50.000 Kč (slovy: padesát tisíc korun českých).
IX.
Akcionář prohlašuje, že se touto změnou Stanov společnosti dle § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích společnost podřizuje zákonu o obchodních korporacích jako celku a bere na vědomí, že změna stanov společnosti nabývá účinnosti až zveřejněním zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku.