Zjistěte, jaké cíle vytýčila smlouva o EU a na jakých třech pilířích byla založena.

Zjistěte, jaké cíle vytýčila smlouva o EU a na jakých třech pilířích byla založena.

Smlouva o EU vytýčila pět základních cílů:

• podporovat hospodářský a sociální pokrok a vysokou úroveň zaměstnanosti a dosahovat vyváženého a udržitelného rozvoje, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním hospodářské a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, jež v souladu s ustanoveními této smlouvy v konečném důsledku zahrne i jednotnou měnu a posílit demokratickou legitimitu institucí,

• potvrzovat svou identitu na mezinárodní scéně, zejména prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést ke společné obraně a zefektivnit fungování institucí,

• upevňovat ochranu práv a zájmů státních příslušníků svých členských států zavedením

občanství Unie,

• zachovávat a rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se kontroly na vnějších hranicích, práva azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti,

• v plném rozsahu zachovávat acquis communautaire a rozvíjet je, přičemž se posoudí, do jaké míry je potřebné přehodnotit politiky a formy spolupráce zaváděné touto smlouvou s cílem zajistit účinnost mechanismů a orgánů Společenství.

Evropská unie byla v době svého vzniku založena na třech „pilířích“:

• První pilíř: Ekonomická oblast

Cílem 1. pilíře bylo podporovat ekonomický a sociální pokrok vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním ekonomické a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie se společnou měnou. Typickým prvkem prvního pilíře byla nadstátnost (supranacionalita) a spadaly do něj vnitřní trh se čtyřmi svobodami pohybu, ochrana zdraví a bezpečnosti, ochrana životního prostředí, ochrana hospodářské soutěže, společná zemědělská a regionální politika, ale také od roku 1999 azylová a přistěhovalecká politika, problematika celní spolupráce a soudní spolupráce v občanskoprávních věcech.

• Druhý pilíř: Oblast zahraničněpolitická a bezpečnostní

Členské státy se Smlouvou o EU zavázaly provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zabezpečit společné hodnoty, základní zájmy a nezávislost EU; posilovat bezpečnost EU a členských států ve všech směrech; zachovat mír, posilovat mezinárodní bezpečnost, podporovat mezinárodní spolupráci; upevňovat a rozvíjet demokracii a právní stát. Mezivládní charakter zahraničněpolitické a bezpečnostní politiky znamenal, že rozhodovací i výkonné pravomoci zůstaly v členských zemích a o většině záležitostí se rozhodovalo jednomyslně.

• Třetí pilíř: Oblast justice a vnitřních věcí

Smlouva o EU vymezila věci společného zájmu v oblastech stanovení pravidel kontroly na vnějších hranicích EU; v boji proti drogové závislosti a podvodům v mezinárodním měřítku; v policejní spolupráci za účelem boje proti mezinárodnímu zločinu. Také třetí pilíř měl mezivládní charakter.

Pilířová struktura EU byla zrušena 1. 12. 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva.

Zjistěte, jaké jsou hlavní orgány ES.

• Evropský parlament, který je složen ze zástupců obyvatel států sdružených ve Společenství a disponuje rozsáhlými kontrolními a poradními pravomocemi.

• Evropská rada, jejímiž členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád a která rozhoduje o nejzávažnějších politických a ekonomických otázkách a vymezuje rozvojové směry EU.

• Evropská komise, nadstátní orgán chránící zájmy Společenství s významnými iniciativními, kontrolními a výkonnými pravomocemi.

• Soudní dvůr, což je nezávislý soudní orgán a zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění Smlouvy.

• Účetní dvůr, nezávislý orgán provádějící revizi účtů Společenství a zveřejňující výroční zprávu.

Kontrolní úkol:

Zjistěte, jaké tři priority předkládá nová strategie Evropa 2020.

• Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích,

• udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje,

• růst podporující začlenění: podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností.

Blíže viz: xxxx://xxxxxx.xxxxxx.xx/XxxXxxXxxx/XxxXxxXxxx.xx?xxxxXXX:0000:0000:XXX:XX:XXX