PŘÍLOHA Č. 2
Právní předpisy
PŘÍLOHA Č. 2
ZÁKON č. 40/1964 Sb.
Občanský zákoník
ze dne 26. února 1964 ve znění posledních novel
Výňatek ODDÍL ČTVRTÝ
Zvláštní ustanovení o nájmu bytu
§ 685
(1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlou- vu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele.
(2) U družstevního bytu lze nájemní smlouvu mezi bytovým družstvem a členem bytové- ho družstva uzavřít pouze za podmínek upravených ve stanovách bytového družstva.
(3) Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.
(4) Zvláštní zákon stanoví, co se rozumí služebním bytem, bytem zvláštního určení a by- tem v domě zvláštního určení a za jakých podmínek lze uzavřít nájemní smlouvu u služeb- ního bytu, u bytu zvláštního určení a u bytu v domě zvláštního určení.
§ 686
(1) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich uží- vání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.
(2) Není-li doba nájmu dohodnuta, má se za to, že smlouva o nájmu byla uzavřena na do- bu neurčitou.
§ 686a
(1) Pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s uží- váním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. Pronajímatel uloží složené peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce, u peněžního ústavu.
(2) Výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního ná- jemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu.
(3) Pronajímatel je oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných závaz- ků nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo vy- konatelným rozhodčím nálezem nebo nájemcem písemně uznaných. Uvedené pohledávky má pronajímatel právo započíst proti pohledávce na vrácení úhrady podle odstavce 1. Ná- jemce je povinen doplnit peněžní prostředky na účtu u peněžního ústavu na původní výši, po- kud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce.
(4) Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci nebo jeho právnímu nástupci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud nebyly oprávněně čerpány podle odstav- ce 3, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.
(5) Na vyplacení peněžních prostředků ze zvláštního účtu má jinak právo strana, které svědčí rozhodnutí soudu nebo jiného veřejného úřadu se stejnými účinky.
(6) Na nájem bytu nelze použít ustanovení o prodloužení nájmu (§ 676 odst. 2).
Práva a povinnosti z nájmu bytu
§ 687
(1) Pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.
(2) V nájemní smlouvě lze dohodnout, že pronajímatel předá nájemci byt ve stavu ne- způsobilém pro řádné užívání, pokud se nájemce s pronajímatelem dohodnul, že provede úpravy předávaného bytu. Současně se pronajímatel a nájemce dohodnou o vzájemném vy- mezení práv a povinností.
(3) Nestanoví-li nájemní smlouva jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Pojem drobných oprav a nákladů spoje- ných s běžnou údržbou bytu upravuje zvláštní právní předpis.
(4) Práva a povinnosti nájemce, který je členem bytového družstva, při opravách a údrž- bě družstevního bytu a hrazení nákladů s tím spojených, upravují stanovy družstva.
§ 688
Nájemce bytu a osoby, které žijí s nájemcem ve společné domácnosti, mají vedle práva užívat byt i právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i požívat plnění, jejichž po- skytování je s užíváním bytu spojeno.
§ 689
(1) Nájemce a osoby, které žijí s nájemcem v bytě, jsou povinny řádně užívat byt, společ- né prostory a zařízení domu a řádně požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.
(2) Nájemce je povinen písemně oznámit pronajímateli veškeré změny v počtu osob, kte- ré žijí s nájemcem v bytě, a to do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. V písemném oznáme- ní nájemce uvede jména, příjmení, data narození a státní příslušnost těchto osob.
(3) Nesplní-li nájemce povinnost podle odstavce 2 ani do jednoho měsíce, považuje se to za hrubé porušení povinností podle § 711 odst. 2 písm. b).
§ 690
Nájemci jsou povinni při výkonu svých práv dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.
§ 691
Nesplní-li pronajímatel svoji povinnost odstranit závady bránící řádnému užívání bytu, nebo jimiž je výkon nájemcova práva ohrožen, má nájemce právo po předchozím upozorně- ní pronajímatele závady odstranit v nezbytné míře a požadovat od něj náhradu účelně vyna- ložených nákladů. Právo na náhradu musí uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.
§ 692
(1) Nájemce je povinen oznámit bez zbytečného odkladu pronajímateli potřebu těch oprav v bytě, které má nést pronajímatel, a umožnit jejich provedení; jinak odpovídá za škodu, kte- rá nesplněním této povinnosti vznikla.
(2) Nepostará-li se nájemce o včasné provedení drobných oprav a běžnou údržbu bytu, má pronajímatel právo učinit tak po předchozím upozornění nájemce na svůj náklad sám a požadovat od něj náhradu.
(3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit pronajímateli nebo jím po- věřené osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a stu- dené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří pronajímateli.
§ 693
Nájemce je povinen odstranit závady a poškození, které způsobil v domě sám nebo ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak, má pronajímatel právo po předchozím upozornění nájemce zá- vady a poškození odstranit a požadovat od nájemce náhradu.
§ 694
Nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhla- su pronajímatele, a to ani na svůj náklad.
V případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce pro- vedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.
§ 695
Pronajímatel je oprávněn provádět stavební úpravy bytu a jiné podstatné změny v bytě pouze se souhlasem nájemce. Tento souhlas lze odepřít jen z vážných důvodů. Provádí-li pronajímatel takové úpravy na příkaz příslušného orgánu státní správy, je nájemce povi- nen jejich provedení umožnit; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.
Nájemné a úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytu
§ 696
(1) Nájemné při uzavírání nájemní smlouvy nebo změna nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li ten- to zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
(2) Způsob výpočtu úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu a způsob jejich place- ní stanoví zvláštní právní předpis.
§ 697
Nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění, poskytovaná s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení.
§ 698
(1) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného, dokud pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhor- šuje jejich užívání. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má nájemce i tehdy, jestliže ne- byla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo.
(2) Stejné právo má nájemce, jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu.
(3) Nájemce má právo na přiměřenou slevu z úhrady za plnění, poskytovaná s užíváním bytu, pokud je pronajímatel řádně a včas neposkytuje.
§ 699
Právo na slevu z nájemného nebo z úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu je tře- ba uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad.
Společný nájem bytu
§ 700
(1) Byt může být ve společném nájmu více osob. Společní nájemci mají stejná práva a po- vinnosti.
(2) Společný nájem vzniká též dohodou mezi dosavadním nájemcem, další osobou a pro- najímatelem.
(3) U družstevního bytu může společný nájem vzniknout jen mezi manžely.
§ 701
(1) Běžné věci, týkající se společného nájmu bytu, může vyřizovat každý ze společných nájemců. V ostatních věcech je třeba souhlasu všech; jinak je právní úkon neplatný.
(2) Z právních úkonů týkajících se společného nájmu bytu jsou oprávněni a povinni všich- ni společní nájemci společně a nerozdílně.
§ 702
(1) Dojde-li mezi společnými nájemci k neshodě o právech a povinnostech vyplývajících ze společného nájmu bytu, rozhodne na návrh některého z nich soud.
(2) Soud může v případech zvláštního zřetele hodných na návrh společného nájemce zru- šit právo společného nájmu bytu, vznikne-li jím nezaviněný stav, který brání společnému uží- vání bytu společnými nájemci. Zároveň určí, který ze společných nájemců nebo kteří z nich, budou byt dále užívat.
Společný nájem bytu manžely
§ 703
(1) Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznik- ne společný nájem bytu manžely.
(2) Vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o ná- jmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství man- želů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže manželé spolu trvale nežijí.
§ 704
(1) Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne obě- ma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství.
(2) Totéž platí, vzniklo-li před uzavřením manželství některému z manželů právo na uza- vření smlouvy o nájmu družstevního bytu.
§ 705
(1) Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh jednoho z nich roz- hodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce.
(2) Nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; prá- vo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením man- želství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedo- hodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu; tím zanikne i společné člen- ství rozvedených manželů v družstvu.
(3) Při rozhodování o dalším nájmu bytu vezme soud zřetel zejména na zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele.
§ 705a
Vztahy k nájemnímu bytu v registrovaném partnerství
(1) Osoba, která uzavřela registrované partnerství 1a) (dále jen „partnerství“), má po do- bu trvání partnerství právo užívat byt, jenž je v nájmu druhého partnera a práva s tím spoje- ná (§ 688).
(2) Uzavřením partnerství nevzniká společný nájem bytu (družstevního bytu), jehož ná- jemcem je jeden z partnerů. Stejně tak společný nájem bytu nevzniká, pokud se stane jeden z partnerů 1a) nájemcem bytu (družstevního bytu) za trvání partnerství. Ustanovení umož- ňující vznik společného nájmu bytu dohodou (§ 700) tím nejsou dotčena.
(3) Zrušením, popřípadě vyslovením neplatnosti nebo neexistence partnerství, zaniká prá- vo partnera 1a) , který není nájemcem bytu, tento byt nadále užívat.
Přechod nájmu bytu
§ 706
(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se ná- jemci (společnými nájemci) jeho děti, partner 1a) , rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří pro- káží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt.
(2) Nájemci (společnými nájemci) se stávají také vnuci nájemce a ti, kteří pečovali o spo- lečnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před jeho smrtí a ne- mají vlastní byt. Jde-li o vnuky nájemce, může soud z důvodů zvláštního zřetele hodných roz- hodnout, že se stávají nájemci, i když soužití ve společné domácnosti s nájemcem netrvalo tři léta. Jde-li o osoby, které nájemce do bytu přijal až po sjednání nájemní smlouvy, vztahuje se na tyto osoby ustanovení věty první pouze tehdy, jestliže se na tom nájemce a pronajímatel písemně dohodli; to neplatí, jde-li o vnuky nájemce.
(3) Jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu man- želů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl.
§ 707
(1) Zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným ná- jemcem pozůstalý manžel.
(2) Jde-li o byt družstevní, zanikne smrtí jednoho z manželů společný nájem bytu man- žely. Bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství, zůstává členem družstva po- zůstalý manžel a jemu náleží členský podíl; k tomu přihlédne soud v řízení o dědictví. Jestli- že zemřel manžel, který nabyl právo na družstevní byt před uzavřením manželství, přechází jeho smrtí členství v družstvu a nájem družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl člen- ský podíl. Jde-li o více předmětů nájmu, může členství zůstavitele přejít na více dědiců.
(3) Zemře-li jeden ze společných nájemců, přechází jeho právo na ostatní společné ná- jemce.
§ 708
Ustanovení § 706 odst. 1 a 2 a § 707 odst. 1 platí i v případě, jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost.
§ 709
Ustanovení § 703 až 708 neplatí pro byty služební, pro byty zvláštního určení a pro byty v domech zvláštního určení.
Zánik nájmu bytu
§ 710
(1) Nájem bytu zanikne písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo pí- semnou výpovědí.
(2) V písemné výpovědi musí být uvedena lhůta, kdy má nájem skončit. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než tři měsíce a musí skončit ke konci kalendářního měsíce. Výpovědní lhů- ta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhému účastníkovi.
(3) V případě, že nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, skončí také uplynutím této doby.
(4) Nájem bytu, který byl sjednán na dobu výkonu práce pro pronajímatele, skončí po- sledním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nájemce přestal bez váž- ného důvodu na své straně vykonávat práce pro pronajímatele.
(5) Přestane-li nájemce bytu, jehož nájem byl sjednán na dobu výkonu práce pro prona- jímatele, vykonávat z vážného důvodu na své straně tyto práce, změní se nájem tohoto bytu na nájem na dobu neurčitou, a to od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž ná- jemce přestal práce pro pronajímatele vykonávat.
(6) Za vážný důvod na straně nájemce se považuje zejména splnění podmínek pro přiznání starobního nebo invalidního důchodu, skutečnost, že nájemce nemůže podle lékařského po- sudku vykonávat sjednanou práci a pronajímatel pro něj nemá jinou vhodnou práci, nebo skončení pracovního poměru výpovědí danou pronajímatelem z důvodu organizačních změn.
§ 711
(1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze z důvodů uvedených v zákoně.
(2) Pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu:
a) jestliže nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dob- ré mravy v domě;
b) jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu nebo ne- doplnil peněžní prostředky na účtu podle § 686a odst. 3;
c) má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě poža- dovat, aby užíval pouze jeden byt;
d) neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů nebo byt bez vážných důvodů užívá jen ob- čas;
e) jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení a nájemce není zdra- votně postižená osoba.
(3) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pro- najímatele musí být uveden důvod výpovědi, výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2), poučení nájem- ce o možnosti podat do šedesáti dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu, a pokud nájemci podle tohoto zákona přísluší bytová náhrada, závazek pronajímatele zajistit nájem- ci odpovídající bytovou náhradu.
(4) Má-li nájemce právo na náhradní byt nebo na náhradní ubytování, je povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního bytu nebo náhradního ubyto- vání.
(5) Nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podá ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doruče- ní výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi a řízení není ukončeno pravomocným roz- hodnutím soudu.
§ 711a
(1) Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu v těchto případech:
a) potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence;
b) jestliže nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele a pronajímatel potřebuje služební byt pro jiného nájemce, který pro něho bude pracovat;
c) je-li potřebné z důvodu veřejného zájmu s bytem nebo s domem naložit tak, že byt nel- ze užívat nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat;
d) jde-li o byt, který souvisí stavebně s prostory určenými k provozování obchodu nebo ji- né podnikatelské činnosti a nájemce nebo vlastník těchto nebytových prostorů chce tento byt užívat.
(2) Písemná výpověď pronajímatele musí být doručena nájemci. V písemné výpovědi pro- najímatele musí být uveden důvod výpovědi a výpovědní lhůta (§ 710 odst. 2).
(3) V případě výpovědi dané z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), c) a d) je prona- jímatel povinen uhradit nájemci nezbytné stěhovací náklady, pokud nedojde k jiné dohodě.
(4) Jde-li o byt zvláštního určení nebo o byt v domě zvláštního určení, lze vypovědět ná- jem podle odstavce 1 jen po předchozím souhlasu toho, kdo svým nákladem takový byt zří- dil, podílel se na jeho zřízení, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl byt zvláštního určení zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze nájem vypovědět jen na zá- kladě předchozího rozhodnutí příslušného úřadu.
(5) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu k účelu, pro který vypověděl nájem bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil, stěhovací náklady a další náklady spojené s po- třebnou úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního, až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce přestěhoval do náhradního bytu, nejdéle však do doby, kdy ná- jemce ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v nájemném se v ob- dobí pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce tím nejsou dotčeny. Dále soud může na návrh to- ho, kdo poskytl bytovou náhradu, uložit pronajímateli, aby mu uhradil přiměřenou náhradu.
(6) Nájemce je povinen vyklidit byt do 15 dnů po zajištění odpovídajícího náhradního by- tu nebo náhradního ubytování.
nadpis vypuštěn
§ 712
(1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt a náhradní ubytování.
(2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné uby- tování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711a odst. 1 písm. a), b), c) a d), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený náhradní byt). Soud může na návrh pronajímatele z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončí-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711a odst. 1 písm. b) a nájemce pře- stal vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Soud může na návrh pronajímatele rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hod- ných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vy- bavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubyto- vání.
(3) V případech podle § 705 odst. 2 věty prvé postačí rozvedenému manželovi, který je po- vinen byt vyklidit, poskytnout náhradní ubytování; soud však z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodne, že rozvedený manžel má právo na náhradní byt. V případech podle § 705 odst. 1 a odst. 2 věta druhá má rozvedený manžel právo na náhradní byt; soud může, jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování.
(4) Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně ne- bo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce.
(5) Skončí-li nájemní poměr vypovědí pronajímatele podle § 711 odst. 2 písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Jde-li o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c) a d), může soud na návrh nájemce, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt; v těchto případech může být bytová ná- hrada poskytnuta i mimo obec, v níž je vyklizovaný byt. Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby.
(6) Pokud má nájemce právo na bytovou náhradu, není tento nájemce povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, dokud pro něj není odpovídající bytová náhrada zajištěna; společní nájemci mají nárok jen na jednu bytovou náhradu.
§ 712a
V období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpo- vídajícím ustanovením § 687 až 699 a přiměřeně § 700 až § 702 odst. 1.
§ 713
(1) Jestliže služební byt po smrti nájemce nebo po rozvodu jeho manželství užívají dále manžel, popřípadě osoby uvedené v § 706 odst. 1, nejsou povinny se z bytu vystěhovat, dokud jim není zajištěn přiměřený náhradní byt. To platí i v případě, jestliže nájemce služebního by- tu opustí trvale společnou domácnost. V odůvodněných případech soud může rozhodnout, že stačí náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt nebo náhradní ubytování.
(2) Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije i na byty zvláštního určení a byty v do- mech zvláštního určení.
§ 714
Zánikem členství osoby v bytovém družstvu zanikne její nájem bytu. Osoba, jejíž nájem bytu zanikl, není povinna se z bytu vystěhovat, pokud jí není zajištěna bytová náhrada za pod- mínek uvedených v § 712 odst. 2 a 3, popřípadě poskytnuto přístřeší za podmínek uvedených
v § 712 odst. 5. Vrácení členského podílu se může člen domáhat teprve po vystěhování z bytu, a to ve lhůtě dané stanovami družstva.
Úprava práv nájemců při vzájemné výměně bytu
§ 715
Se souhlasem pronajímatelů se mohou nájemci dohodnout o výměně bytu. Souhlas i do- hoda musí mít písemnou formu. Odepře-li pronajímatel bez závažných důvodů souhlas s vý- měnou bytu, může soud na návrh nájemce rozhodnutím nahradit projev vůle pronajímatele.
§ 716
(1) Právo na splnění dohody o výměně bytu musí být uplatněno u soudu do tří měsíců ode dne, kdy byl s dohodou vysloven souhlas; jinak právo zanikne.
(2) Nastanou-li dodatečně u některého z účastníků takové závažné okolnosti, že není mož- no splnění dohody na něm spravedlivě požadovat, může od dohody odstoupit; musí však tak učinit bez zbytečného odkladu. Povinnost k náhradě škody tím není dotčena.
ODDÍL PÁTÝ
Nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení
§ 717
(1) V zařízeních určených k trvalému bydlení vzniká nájem obytné místnosti nájemní smlouvou uzavřenou mezi pronajímatelem a nájemcem.
(2) Jsou-li na užívání téže místnosti uzavřeny nájemní smlouvy s více nájemci, je každý z nich samostatným nájemcem, a to v rozsahu, který mu byl v dohodě vymezen.
§ 718
Je-li nájemce povinen se z obytné místnosti vystěhovat, stačí mu poskytnout náhradní ubytování, pokud nájemní smlouvou nebylo účastníky dohodnuto něco jiného. V případě, že nájem obytné místnosti skončil z důvodů, pro které lze vypovědět nájem bytu podle § 711 odst. 2 písm. a), b), c) a d), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší.
ODDÍL ŠESTÝ
Podnájem bytu (části bytu)
§ 719
(1) Pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez určení doby jen s písemným souhlasem pronajímatele. Není- li splněna tato podmínka, je smlouva neplatná. Porušení této povinnosti se považuje za po- rušení povinnosti nájemce podle § 711 odst. 2 písm. b). Smlouva o podnájmu musí mít písem- nou formu. Nebylo-li dohodnuto jinak, platí, že podnájem lze vypovědět bez uvedení důvodů ve lhůtě podle § 710 odst. 2.
(2) Podnájem sjednaný bez určení doby skončí nejpozději se zánikem nájmu. Byl-li pod- nájem sjednán na určitou dobu, skončí také uplynutím této doby.
(3) Po skončení podnájmu nemá podnájemce právo na náhradní podnájem.
ZÁKON č. 102/1992 Sb.
České národní rady
ze dne 19. února 1992,
kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb. , kterým se mění, doplňuje a upravuje Občanský zákoník
Změna: 227/1997 Sb. Změna: 126/1998 Sb. Změna: 320/2002 Sb. Změna: 359/2005 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Působnost obcí při zajišťování bytové náhrady
§ 1
(1) Nemůže-li pronajímatel, který vypověděl nájem bytu s přivolením soudu, nebo ten, v jehož prospěch byla rozhodnutím soudu stanovena jiným osobám povinnost vyklidit byt, zajistit bytovou náhradu, 1) může požádat o zajištění této náhrady u obce, na jejímž území je byt, který má být vyklizen. Stejně postupuje pronajímatel, jestliže stavební úřad povolil od- stranění stavby. 2)
(2) O zajištění bytové náhrady pro toho z rozvedených manželů, který podle rozhodnutí soudu nebo podle dohody rozvedených manželů má povinnost po zrušení společného nájmu se z bytu vystěhovat, může požádat kterýkoliv z rozvedených manželů.
§ 2
(1) Obec zajišťuje bytovou náhradu tím, že navrhne nájemci uzavření smlouvy o nájmu bytu, popřípadě místnosti v domě, který je v jejím vlastnictví, anebo tím, že uzavře smlouvu o nájmu bytu v domě jiné právnické nebo fyzické osoby ve prospěch osoby, která je povinna byt vyklidit. 3)
(2) Zajišťování bytové náhrady patří do samostatné působnosti obcí.
§ 3
(1) Obec určí pořadí žádostí o bytovou náhradu podle naléhavosti. Obec podle místních podmínek přednostně zajišťuje bytové náhrady v případě výpovědi nájmu bytu z důvodů uve- dených v § 711 odst. 1 písm. a) zákona č. 509/1991 Sb.
(2) Obec může stanovit pro určení pořadí podrobnější kritéria obecně závaznou vyhláš- kou. 4)
§ 4
O tom, že je zajištěna bytová náhrada, která je způsobilá k nastěhování a k řádnému uží- vání, vydá obec tomu, kdo o bytovou náhradu žádal potvrzení.
§ 5
Obec, v níž je vyklizovaný byt, může zajistit bytovou náhradu v jiné obci na základě do- hody s touto obcí jen za podmínek stanovených v § 711 odst. 1 písm. c) a d) a § 712 odst. 2 ob- čanského zákoníku.
§ 6
(1) Zanikne-li nájem bytu sjednaný na dobu určitou výpovědí před uplynutím sjednané doby, má nájemce právo na bytovou náhradu v rozsahu jako při zániku nájmu bytu.
(2) Právo na bytovou náhradu má nájemce v případě uvedeném v odstavci 1 jen po dobu, na kterou byl nájem původně sjednán.
(3) Zanikne-li nájem bytu sjednaný na dobu určitou delší deseti let uplynutím této doby, má nájemce právo na bytovou náhradu, pokud po uzavření nájemní smlouvy nastanou na je- ho straně takové závažné okolnosti, že na něm není možno spravedlivě požadovat vyklizení bytu bez náhrady.
ČÁST DRUHÁ
Služební byty, byty zvláštního určení a byty v domech zvláštního určení
§ 7
(1) Služební byty jsou:
a) byty v domech a jiných objektech určené pro ubytování osob, které mají v těchto by- tech bydlet ze služebních důvodů proto, že by jinak byl ohrožen provoz objektů nebo zne- možněn výkon jejich zaměstnání,
b) byty ve vlastnictví nebo v nájmu právnických a fyzických osob, které slouží k ubytová- ní jejich pracovníků, a rovněž byty v domech ve vlastnictví nebo v nájmu právnických a fy- zických osob, které slouží k ubytování jejich pracovníků,
c) byty ozbrojených složek, za něž se považují byty v domech výhradně určených pro ubytování vojáků z povolání a občanských pracovníků vojenské správy, pracovníků fede- rálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České republiky a příslušníků Federálního policejního sboru, vojsk federálního ministerstva vnitra, Federální bezpečnostní informač- ní služby, Sboru hradní policie, Policie České republiky a Sboru nápravné výchovy České re- publiky.
(2) Smlouvu o nájmu služebního bytu uvedeného v odstavci 1 písm. a) a b) lze uzavřít, jestliže se nájemce zavázal zajišťovat práce, na které je nájem tohoto bytu vázán.
§ 8
Byty, které mají přechodně charakter služebních bytů, jsou jednotlivé byty v domech ve vlastnictví obce nebo státu, které získaly federální ministerstvo obrany, federální minister- stvo vnitra, Federální bezpečnostní informační služba, Sbor hradní policie, ministerstvo vnit- ra České republiky a ministerstvo spravedlnosti České republiky ze státní bytové výstavby pro ubytování vojáků z povolání a příslušníků ozbrojených složek uvedených v § 7 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, jestliže jsou jimi užívány ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona; tyto byty po- zbudou své povahy, jestliže nájemce není nebo přestal být vojákem z povolání nebo přísluš- níkem ozbrojené složky nebo jestliže nájemcem se stala i jiná osoba.
§ 9
(1) Byty zvláštního určení jsou byty zvlášť upravené pro ubytování zdravotně postižených osob. Podrobnosti stanoví obecně závazný právní předpis.
(2) Smlouvu o nájmu bytu zvláštního určení může pronajímatel uzavřít jen na zákla- dě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, pokud si to vyhra- dil. Pokud byl bez zvláštního určení zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zříze- ní přispěl, lze tuto smlouvu uzavřít jen na doporučení obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který si před vydáním doporučení vyžádá vyjádření krajského úřadu České republiky.
§ 10
(1) Byty v domech zvláštního určení jsou byty v domech s pečovatelskou službou 5) av do- mech s komplexním zařízením pro zdravotně postižené občany.
(2) Smlouvu o nájmu bytu v domě zvláštního určení může pronajímatel uzavřít jen na zá- kladě písemného doporučení toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právní- ho nástupce. Pokud byl byt v domě zvláštního určení zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, lze tuto smlouvu uzavřít jen na doporučení obecního úřadu obce s roz- šířenou působností.
ČÁST TŘETÍ
Stanovení působnosti orgánů místní správy k provádění některých ustanovení občanské- ho zákoníku
§ 11
O návrhu na předběžný zákaz zřejmého zásahu do pokojného stavu a o uložení povin- nosti obnovit předešlý stav 6) rozhodují pověřené obecní úřad. 7)
§ 12
zrušen
§ 13
zrušen
§ 14
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo pověřenému obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působ- nosti.
ČÁST ČTVRTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 15
(1) Správní řízení zahájená podle zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, se dnem
1. ledna 1992 zastavují. Rozhodnutí o zastavení řízení se v těchto případech nevydává, vyznačí se ve spise a účastníci se o tom písemně vyrozumí.
(2) Podle tohoto zákona se postupuje i u žádostí o přidělení náhradního bytu, které byly podány do 31. prosince 1991.
Zrušují se:
§ 16
a) § 2 a 3 zákona České národní rady č. 120/1983 Sb., o stanovení působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení občanského zákoníku a notářského řádu ,
b) vyhláška č. 66/1979 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku upravující poskytování služeb,
c) vyhláška č. 177/1964 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty,
d) nařízení vlády České republiky č. 205/1990 Sb., kterým se stanoví další případy, kdy lze přidělit byt ve státním zájmu.
§ 17
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Xxxxxxxx v. r.
Xxxxxxx v. r.
1) § 712 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje Ob- čanský zákoník.
2) § 88 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
3) § 50 občanského zákoníku.
4) § 16 zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).
5) § 49 vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.
6) § 5 občanského zákoníku.
7) Nařízení vlády České republiky č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady.
ZÁKON č. 72/1994 Sb.
ze dne 24. března 1994,
kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vzta- hy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)
Změna: 273/1994 Sb.
Změna: 280/1996 Sb.
Změna: 97/1999 Sb.
Změna: 103/2000 Sb.
Změna: 229/2001 Sb.
Změna: 451/2001 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 437/2003 Sb.
Změna: 171/2005 Sb.
Změna: 179/2005 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
§ 1
Předmět a rozsah úpravy
(1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je vlast- níkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň po- dílovým spoluvlastníkem společných částí budovy.
(2) Zákon upravuje vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti vlastníků bytů a ne- bytových prostorů, jejich vzájemné vztahy, spoluvlastnictví společných částí budovy a ně- která práva a povinnosti stavebníků při výstavbě bytů a nebytových prostorů v budově ve spo- luvlastnictví podle tohoto zákona.
(3) Zákon upravuje též práva a povinnosti jiných subjektů v souvislosti se vznikem a s pře- vodem nebo přechodem spoluvlastnictví budovy podle odstavce 1.
(4) Spoluvlastnictví budovy a vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru v ní podle toho- to zákona lze nabýt pouze v budovách, které mají alespoň dva byty nebo dva samostatné ne- bytové prostory nebo alespoň jeden byt a jeden samostatný nebytový prostor.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) budovou trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustře- děna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal. Rozhodnutím vlastníka za budovu lze považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je samo- statně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit sa- mostatně základní funkci budovy.
b) bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení,
c) nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí sta-
vebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušen- ství bytu 1) nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu,
d) domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví taková budova, která je ve spolu- vlastnictví podle tohoto zákona (dále jen „dům“),
e) rozestavěným bytem místnost nebo soubor místností, určených v souladu se stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozesta- věnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,
f) rozestavěným nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, určených v sou- ladu se stavebním povolením k jiným účelům než k bydlení, pokud je rozestavěn v domě, kte- rý je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěna- mi a střešní konstrukcí,
g) společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody tep- lé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, spo- lečné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství 1a) domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vyba- vení společné prádelny),
h) jednotkou byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona,
i) podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu,
j) podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru podlahová plocha všech místností nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového pro- storu včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem, popřípadě s roze- stavěným nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru,
k) zastavěným pozemkem pozemek zastavěný bytovým domem, ohraničený obvodem by- tového domu.
§ 3
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků budov a práva a po- vinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek (dále jen „vlastník jednotky“) upravuje Občanský zákoník . Není-li předmětem spoluvlastnictví jednotka, ustanovení občanského zá- koníku o podílovém spoluvlastnictví, 2) se nepoužijí.
(2) Právní vztahy k jednotkám se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, ustanoveními občanského zákoníku a dalších právních předpisů, které se týkají nemovitostí.
§ 4
Prohlášení vlastníka budovy
(1) Vlastník budovy svým prohlášením (dále jen „prohlášení“) určuje prostorově vyme- zené části budovy, které se za podmínek stanovených tímto zákonem a v souladu se staveb- ním určením stanou jednotkami [§ 2 písm. h)] a společnými částmi domu [§ 2 písm. g)]. Pro- hlášení musí mít písemnou formu. Prohlášení je povinnou přílohou návrhu na povolení vkla- du vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě.
(2) Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat
a) označení budovy údaji podle katastru nemovitostí, 3) číslo jednotky včetně jejího po- jmenování a umístění v budově,
b) popis jednotek, jejich příslušenství, podlahovou plochu a popis jejich vybavení,
c) určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům všech jednotek a ur- čení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům jen některých jednotek,
d) stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech budovy (§ 8 odst. 2),
e) označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv podle § 21, údaji podle katastru nemovitostí, 3)
f) práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva k pozemku, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek,
g) pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku,
h) pravidla pro správu společných částí domu, popřípadě domu jako celku, včetně ozna- čení osoby pověřené správou domu.
(3) K prohlášení se přikládají půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určují- cí polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek.
§ 5
Vznik a zánik vlastnictví jednotky
(1) Vlastnictví jednotky podle tohoto zákona spojené se spoluvlastnickým podílem na spo- lečných částech domu (dále jen „vlastnictví jednotky“) vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí nebo výstavbou jednotky provedenou na základě smlouvy o výstavbě podle tohoto zákona (dále jen „smlouva o výstavbě“).
(2) Vlastnictví jednotky může vzniknout rovněž na základě dohody spoluvlastníků budo- vy nebo rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví 3a) budovy ne- bo na základě dohody nebo rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů. 3b) Je-li předmětem vypořádání podílové spoluvlastnictví budovy, může vlastnictví jednotek vzniknout jen po předchozím vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy tak, že velikost spoluvlastnických podílů budovy se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu stanovených podle § 8 odst. 2. To platí obdobně, je-li předmětem vypořádání společného jmění manželů budova.
(3) Dohoda o vypořádání nebo rozhodnutí soudu o zrušení podílového spoluvlastnictví, popřípadě o vypořádání společného jmění manželů musí obsahovat i náležitosti stanovené pro prohlášení uvedené v § 4 odst. 2 a 3.
(4) Vznikem vlastnictví jednotek nebo rozestavěných jednotek vzniká spoluvlastnictví spo- lečných částí domu.
(5) Způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 4 nelze nabýt do vlastnictví jednotku, pokud je v budově alespoň jeden byt, jehož nájemcem je fyzická osoba.
(6) Vlastníci všech jednotek v domě mohou uzavřít dohodu o tom, že vlastnictví jednotek změní na podílové spoluvlastnictví budovy. Dohoda musí mít formu notářského zápisu. Vkla- dem spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí podle této dohody zaniká vlastnictví jednotek a vzniká podílové spoluvlastnictví budovy. Velikost spoluvlastnických podílů na bu- dově se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.
(7) Je-li vlastníkem všech jednotek v domě jedna osoba, může formou notářského zápi- su prohlásit, že ruší vymezení jednotek v domě a mění vlastnictví jednotek na vlastnictví bu- dovy. Vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí podle tohoto prohlášení zaniká vlastnictví jednotek a vzniká vlastnictví budovy.
ČÁST DRUHÁ
Převody vlastnictví jednotek a výkon vlastnického práva k jednotkám
§ 6
Smlouva o převodu vlastnictví jednotky
(1) Smlouva o převodu vlastnictví jednotky musí kromě obecných náležitostí 4) obsahovat
a) označení budovy nebo domu údaji podle katastru nemovitostí, 3) číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově,
b) popis bytu nebo nebytového prostoru, jejich příslušenství, jejich podlahová plocha a po- pis vybavení bytu nebo nebytového prostoru, které jsou smlouvou převáděny,
c) určení společných částí domu včetně určení, které části domu jsou společné vlastní- kům jen některých jednotek,
d) stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu (§ 8 odst. 2) včetně stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných čás- tech domu, které jsou společné vlastníkům jen některých jednotek,
e) označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv ve smyslu § 21, údaji podle katastru nemovitostí, 3)
f) práva a závazky týkající se domu, jeho společných částí a práva k pozemku, která pře- cházejí z dosavadního vlastníka budovy na vlastníka jednotky.
(2) Ke smlouvě se přikládá půdorys všech podlaží, popřípadě jejich schemata, určující po- lohu jednotek, s údaji o podlahových plochách jednotek, jakož i písemný souhlas k převodu bytu uvedený v § 22 odst. 4, 5 a 7.
(3) Nedošlo-li k podstatné změně v charakteru jednotky, musí být zvláštní náležitosti uve- dené v odstavci 1 písm. b), c), e), f) a v odstavci 2 splněny, pouze jde-li o první převod jednot- ky do vlastnictví.
§ 7
Převodem vlastnictví k první jednotce za podmínek stanovených tímto zákonem se mění vlastnictví dosavadního vlastníka budovy na vlastnictví zbývajících nepřevedených jednotek v domě a na spoluvlastnictví společných částí domu. Ustanovení § 6 platí pro převody vlast- nictví těchto jednotek obdobně.
§ 8
Vlastnictví společných částí domu
(1) Společné části domu jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek. S převo- dem nebo přechodem vlastnictví jednotky přechází spoluvlastnické právo ke společným čás- tem domu.
(2) Velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se řídí vzájemným po- měrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Obdob- ně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze ně- kterých jednotek.
Společenství vlastníků jednotek
§ 9
nadpis vypuštěn
(1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem
a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, ji- né majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první.
(2) Se souhlasem vlastníka jednotky je společenství oprávněno sjednat smlouvu o zá- stavním právu k jednotce včetně příslušných spoluvlastnických podílů na společných částech domu, a to k zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na náklady spojené se správou domu. Vlastníci jednotek ručí až do výše ceny jednotky za závazky vyplývající z této smlouvy.
(3) Společenství vzniká v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků. Příslušný katastrální úřad vyrozumí ostat- ní vlastníky jednotek o provedení vkladu vlastnictví jednotky do katastru nemovitostí. Další osoby, které nabyly vlastnictví k jednotce jiným způsobem než smlouvou, jsou povinny o tom uvědomit původního vlastníka budovy.
(4) Pokud družstvo uvedené v § 24 odst. 1 a 2, které bylo původním vlastníkem budovy, nebo družstvo vzniklé vyčleněním z původního družstva podle § 29 plní povinnosti správce podle § 9 zákona o vlastnictví bytů platného před účinností tohoto zákona, vznikne spole- čenství až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž budou druž- stvu doručeny listiny dokládající, že spoluvlastnický podíl na společných částech domu se snížil na méně než jednu čtvrtinu. Do doby vzniku společenství se použijí ustanovení § 9 , 11 a § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů platná před účinností tohoto zákona.
(5) Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlast- nictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými členy společenství.
(6) Vlastníci jednotek, kteří nabyli vlastnictví k jednotce nejpozději dnem vzniku spole- čenství za podmínek stanovených v odstavci 3, se stávají členy společenství dnem jeho vzni- ku. Členství dalších vlastníků jednotek ve společenství vzniká dnem nabytí vlastnictví k jed- notce.
(7) Orgány společenství jsou
a) shromáždění vlastníků jednotek (dále jen „shromáždění“),
b) výbor společenství (dále jen „výbor“) nebo ten vlastník jednotek, kterého v případě, že není zvolen výbor, shromáždění pověří výkonem funkce výboru (dále jen „pověřený vlastník“),
c) další orgány podle stanov společenství.
(8) Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství. První schůze shromáždění se musí konat nejdéle do 60 dnů po vzniku společenství (odstavec 3); svolá ji původní vlastník budo- vy. Na této schůzi shromáždění schvaluje stanovy společenství a volí orgány společenství pod- le odstavce 7 písm. b) a c). Tato schůze se může konat jen za účasti notáře, který o jejím prů- běhu, volbě a složení orgánů společenství a schvalování stanov pořídí notářský zápis, jehož přílohu tvoří schválené stanovy společenství. Náklady na činnost orgánů společenství se po- važují za náklady společenství spojené se správou domu.
(9) Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství nebo nejsou-li tyto orgá- ny zvoleny, plní funkci orgánů společenství vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společ- ných částech domu činí nejméně jednu polovinu, jinak vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku.
(10) Pokud shromáždění neschválí stanovy společenství, řídí se právní poměry společen- ství vzorovými stanovami vydanými nařízením vlády. V případech družstev uvedených v § 24 odst. 1 a 2, která byla původním vlastníkem budovy a vykonávají správu domu, plní funkci orgánů společenství toto družstvo až do doby, kdy budou orgány společenství zvoleny.
(11) Výbor je výkonným orgánem společenství; musí mít alespoň 3 členy. Výbor nebo po-
věřený vlastník rozhodují o věcech spojených se správou domu, pokud si rozhodnutí v těch- to věcech nevyhradí shromáždění. Funkční období výboru nebo pověřeného vlastníka urču- jí stanovy, nesmí však přesáhnout 5 let.
(12) K platnosti zvolení členů výboru nebo pověřeného vlastníka je zapotřebí, aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. Člen výboru nebo pověřený vlastník je zvolen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina hlasů všech vlast- níků. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na spo- lečných částech domu (§ 8 odst. 2).
(13) Statutárním orgánem společenství je výbor nebo pověřený vlastník. Za výbor jedná navenek jeho předseda, kterého výbor zvolí z řad členů výboru. Jde-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou výboru a dalším členem výboru. Je-li statutárním orgánem po- věřený vlastník, postačí k písemnému právnímu úkonu jeho podpis.
(14) Stanovy společenství musí obsahovat
a) sídlo společenství a jeho název, který musí obsahovat označení domu, pro který vznik- lo, a musí v něm být obsaženo slovo „společenství“,
b) předmět činnosti, kterým je správa domu,
c) orgány společenství, jejich práva a povinnosti a způsob jejich svolávání,
d) práva a povinnosti členů společenství,
e) způsob úhrady nákladů spojených se správou domu, f) způsob nakládání s majetkem společenství.
(15) Společenství zaniká dnem zániku domu nebo v případech uvedených v § 5 odst. 6 a 7.
§ 9a
(1) Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k
a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek,
b) pojištění domu,
c) nájmu v případech nájmu společných částí domu a dále k nájmu jednotek ve spolu- vlastnictví všech vlastníků jednotek.
(2) Společenství je oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastní- ky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu.
(3) Společenství je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností uložených vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem společenství podle tohoto zákona.
§ 10
nadpis vypuštěn
(1) Společenství se zapisuje do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného sou- dem určeným zvláštním zákonem k vedení obchodního rejstříku 5) (dále jen „rejstřík“). Do rejstříku se zapisují tyto údaje:
a) název společenství, jeho sídlo a identifikační číslo,
b) den vzniku společenství,
c) orgány společenství a jména členů výboru nebo jméno pověřeného vlastníka.
(2) Výbor nebo pověřený vlastník jsou povinni do 60 dnů po svém zvolení podat návrh na zápis do rejstříku. K návrhu na zápis se přikládá
a) výpis z katastru nemovitostí pro dům s byty a nebytovými prostory,
b) notářský zápis o průběhu první schůze shromáždění, na níž byly schváleny stanovy
společenství a zvoleny orgány společenství, včetně listiny osvědčující přítomnost vlastníků jednotek na této schůzi,
c) schválené stanovy společenství.
(3) Zápis do rejstříku se provede, jsou-li splněny náležitosti návrhu podle odstavce 2, i v případě, že nejsou dodrženy lhůty stanovené pro konání první schůze shromáždění.
(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro rejstřík, jeho vedení a řízení ve věcech rej- stříku obdobně ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu vztahující se na obchodní rejstřík, jeho vedení a řízení ve věcech obchodního rejstříku.
(5) Společenství předloží přihlášku k registraci místně příslušnému správci daně 5a) do 30 dnů ode dne, kdy začalo pobírat příjmy podrobené dani nebo mu vznikla povinnost srážet daň nebo zálohy na ni.
§ 11
nadpis vypuštěn
(1) Společenství musí alespoň jednou ročně konat shromáždění. Shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jed- nu čtvrtinu hlasů.
(2) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají vět- šinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů.
(3) Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2); spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jed- notky (jeden hlas). Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u sou- du do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.
(4) K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4, o schválení ne- bo o změně stanov, o uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám a o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek podle § 9a odst. 2 je zapotřebí tříčtvrtinové většiny pří- tomných hlasů.
(5) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby 6) a o změně stavby 7) je zapotřebí sou- hlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy 7a) a opra- vy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spo- luvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních právních předpisů 7) tím nejsou dotčena.
(6) Jsou-li členy společenství pouze tři vlastníci jednotek, je zapotřebí k přijetí usnesení podle odstavců 2 a 4 souhlasu všech vlastníků jednotek.
(7) Všechny změny, které se týkají označení jednotek a velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu, je společenství povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu.
(8) V domě, ve kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.
§ 12
Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek oprávněni a povin- ni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů (§ 8 odst. 2).
Práva a povinnosti vlastníků jednotek
§ 13
(1) Vlastník jednotky se podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho spolu-
vlastnickému podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnu- to jinak.
(2) Vlastník jednotky je povinen na svůj náklad odstranit závady a poškození, které na ji- ných jednotkách nebo společných částech domu způsobil sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají. K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek oprávněných vlastníků vzniklých z neplnění povinnosti uvedené ve větě prvé vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu ostat- ním vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka a na věcech movi- tých obdobně jako zástavní právo na zajištění nájemného. 10)
(3) Vlastník jednotky nesmí provádět takové úpravy jednotky, jimiž by ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek. Úpravy, jimiž se mění vzhled domu, může vlastník jednotky provádět jen se souhlasem všech vlastníků jednotek. Ustanovení § 11 odst. 5 věty druhé platí obdobně. Úpravy, jimiž se mění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, může vlastník jednotky provádět jen na základě smlouvy o výstavbě (§ 17) uzavřené se všemi vlastníky jednotek v domě. Ustano- vení zvláštních právních předpisů 7) tím nejsou dotčena.
(4) Pokud to nezbytně vyžadují úpravy, provoz a opravy ostatních jednotek, popřípadě domu jako celku, je vlastník jednotky povinen umožnit na předchozí vyzvání přístup do jednotky.
Vlastník jednotky je povinen umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v jednotce a umožnit odečet naměřených hodnot.
(5) O nájmu a podnájmu bytu platí příslušná ustanovení občanského zákoníku. 8) O ná- jmu a podnájmu nebytového prostoru platí zvláštní předpisy. 9)
(6) Jsou-li v domě prostory a zařízení, které slouží i jiným osobám než vlastníkům jed- notek, např. kotelny, výměníkové stanice, kryty civilní ochrany, prádelny, sušárny a zařízení provozní povahy, přecházejí práva a povinnosti dosavadního vlastníka budovy, týkající se těchto prostorů a zařízení, na vlastníky jednotek, popřípadě jejich právní nástupce nabytím vlastnictví k jednotce.
(7) Vlastníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spo- luvlastnických podílů na společných částech domu.
§ 14
Zasahuje-li vlastník jednotky do práva ostatních vlastníků jednotek takovým způsobem, že podstatně omezuje nebo znemožňuje jeho výkon a nesplní povinnosti uložené rozhodnu- tím soudu, může soud na návrh společenství nebo na návrh některého z vlastníků nařídit pro- dej jednotky.
§ 15
(1) Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a po- zemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnic- kého podílu (§ 8 odst. 2).
(2) K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopře- du tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících mě- sících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši čás- tek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně.
(3) K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků jednotek z povinností uve- dených v odstavci 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka.
(4) Pokud vznikla právnická osoba (§ 9), jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek. Při vypořádání závazku práv- nické osoby vůči bývalému vlastníku jednotky se nepřihlíží k zálohám, které uhradil jako zá- lohy podle odstavce 2.
§ 16
(1) Pohledávky vlastníků jednotek vzniklé z neplnění povinností uvedených v § 13 odst. 2 a § 15 odst. 1 se při rozvrhovém jednání uspokojí z podstaty podle § 337 odst. 1 občanského soudního řádu po uspokojení pohledávek daní a poplatků, před ostatními pohledávkami.
(2) O věcech movitých, které jsou v jednotce a patří vlastníkovi jednotky nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, se při výkonu zástavního práva přiměřeně použijí ustanovení o zástavním právu na zajištění nájemného, 10) s výjimkou věcí vyloučených z vý- konu rozhodnutí.
ČÁST TŘETÍ
Výstavba domu
§ 17
(1) Vzájemná práva a povinnosti při výstavbě domu s jednotkami podle § 2 písm. h) si sta- vebníci vymezí smlouvou o výstavbě, která musí mít písemnou formu.
(2) Je-li součástí smlouvy o výstavbě i převod spoluvlastnických podílů k pozemku v sou- ladu s § 21 odst. 3, nabývají stavebníci spoluvlastnická práva k pozemku na základě této smlouvy o výstavbě podle zvláštního právního předpisu. 10a)
(3) Smlouvou o výstavbě si vymezí stavebníci vzájemná práva a povinnosti i při výstavbě jednotek formou střešní nástavby, půdní vestavby, přístavby nebo při stavebních úpravách, jimiž vzniknou nové jednotky nebo jimiž se mění velikost jednotky a rozsah jejího příslu- šenství na úkor společných částí domu.
(4) Smlouvu o výstavbě podle odstavce 3 uzavírají stavebníci, kterými jsou vlastníci jed- notek v domě a stavebník (stavebníci) nové jednotky (jednotek).
(5) Jsou-li stavebníky vlastník budovy, ve které dosud nejsou vymezeny jednotky, a sta- vebník (stavebníci) nové jednotky (jednotek), je obsahem smlouvy o výstavbě i vymezení jed- notek v dosavadní budově podle § 4 odst. 1, včetně stanovení velikosti spoluvlastnických po- dílů vlastníků jednotek na společných částech budovy podle § 4 odst. 2 písm. d). Ustanovení
§ 18 odst. 1 písm. c) tím není dotčeno.
(6) Vznikem vlastnictví rozestavěné jednotky se mění vlastnictví dosavadního vlastníka budovy na vlastnictví jednotek v domě. Smlouva o výstavbě je povinnou přílohou k návrhu na vklad rozestavěné jednotky do katastru nemovitostí. Vlastnické právo k jednotkám v do- mě se zapíše do katastru nemovitostí záznamem na základě smlouvy o výstavbě. Jako vlast- ník jednotky se do katastru nemovitostí zapíše stavebník uvedený ve smlouvě o výstavbě (§ 18 odst. 1), pokud není prokázáno jinak.
(7) Nejde-li o vznik vlastnictví k jednotkám podle odstavce 6, platí pro vznik vlastnictví k dosavadním jednotkám v domě ustanovení § 7; povinnou přílohou k návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jed- notky v domě je v tomto případě smlouva o výstavbě podle § 18 odst. 5.
§ 18
(1) Smlouva o výstavbě musí obsahovat zejména
a) název katastrálního území, parcelní číslo pozemku, na kterém bude stavba prováděna, podle údajů katastru nemovitostí 3) a úpravu práv k němu,
b) číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v domě, určení rozsahu podlaho- vé plochy jednotky, jejího příslušenství a vybavení a určení, který ze stavebníků bude vlast- níkem příslušné jednotky,
c) určení společných částí domu, které budou společné vlastníkům všech jednotek, a ur- čení společných částí domu, které budou společné vlastníkům jen některých jednotek,
d) stanovení spoluvlastnického podílu na společných částech domu, přičemž velikost spo- luvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k cel- kové ploše všech jednotek v domě (§ 8 odst. 2),
e) způsob správy domu a pozemku, zejména určení, které záležitosti budou vyhrazeny společnému rozhodování, kdo spoluvlastníky domu zastupuje navenek, jakým způsobem se zástupce ustanovuje a na jakou dobu,
f) způsob financování stavebních nákladů, výše a splatnost příspěvků, popřípadě rozsah a způsob ocenění vlastní práce stavebníků,
g) pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na náklady spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu jako celku po dokončení výstavby.
(2) Ke smlouvě o výstavbě se připojují půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schéma- ta, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jedno- tek.
(3) Smlouva o výstavbě je přílohou žádosti o vydání stavebního povolení.
(4) Pokud se stavebník budovy, jejíž výstavba již byla na základě stavebního povolení za- hájena, dodatečně rozhodne výstavbu budovy dokončit za účasti budoucích vlastníků jedno- tek, uzavře s těmito budoucími vlastníky jednotek smlouvu o výstavbě a tuto dodatečně uza- vřenou smlouvu o výstavbě přiloží k návrhu na kolaudaci stavby.
(5) Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je již v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nad- zemního podlaží, ale neexistují dosud rozestavěné jednotky [§ 2 písm. e) a f)], musí této smlouvě předcházet převod odpovídajících spoluvlastnických podílů k rozestavěné budově.
(6) Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je již rozestavěn [§ 2 písm. e) a f)], musí této smlouvě předcházet převod vlastnictví k rozestavěným jednot- kám.
(7) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 platí ustanovení § 5 odst. 2 obdobně.
(8) Nejde-li o stavební změny podle § 17 odst. 3, jsou stavebníci do okamžiku vzniku vlast- nictví jednotek (§ 17 odst. 6) spoluvlastníky rozestavěného domu s jednotkami v takovém roz- sahu, v jakém budou spoluvlastnické podíly budoucích vlastníků jednotek na společných čás- tech domu, určených podle § 18 odst. 1 písm. d).
§ 19
Dům vystavěný podle tohoto zákona se na návrh vlastníků jednotek vyznačí v katastru nemovitostí podle údajů obsažených ve smlouvě o výstavbě (§ 17 a 18) a podle vyhotoveného geometrického plánu, čísla popisného a kolaudačního rozhodnutí.
ČÁST ČTVRTÁ
Převod a přechod vlastnictví jednotky
§ 20
(1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společ- ných částí domu, popřípadě další práva a povinnosti spojené s vlastnictvím jednotky a se spo- luvlastnictvím společných částí domu.
(2) Je-li vlastník jednotky podílovým spoluvlastníkem pozemku, lze vlastnictví k jednot- ce převést pouze současně s převodem spoluvlastnického podílu na pozemku. Přechod vlast- nictví k jednotce je podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku.
(3) Práva a závazky dosavadního vlastníka budovy, popřípadě vlastníků jednotek v domě, týkající se společných částí domu a pozemku, zejména zástavní práva a věcná břemena, pře- cházejí na nové vlastníky jednotek nabytím vlastnictví k těmto jednotkám.
(4) Vlastník jednotky je povinen oznámit společenství nabytí vlastnictví jednotky.
ČÁST PÁTÁ
Práva k pozemku
§ 21
(1) S vlastnictvím jednotky jsou spojena práva k pozemku (stavební parcele). Je-li vlast- ník budovy i vlastníkem pozemku, převede na vlastníka jednotky s převodem jednotky i spo- luvlastnický podíl na pozemku odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu (§ 8 odst. 2). Ustanovení předchozí věty platí i pro původního vlastníka budo- vy a podílového spoluvlastníka pozemku.
(2) Nejsou-li spoluvlastníky pozemku všichni vlastníci jednotek v domě nebo nejsou-li spoluvlastníky v poměru, v jakém jsou spoluvlastníky společných částí domu (§ 8 odst. 2), provedou vlastníci jednotek mezi sebou převod podílů tak, aby spoluvlastnictví k pozemku odpovídalo spoluvlastnictví společných částí domu. Převod spoluvlastnického podílu k po- zemku je součástí smlouvy o převodu jednotky (§ 6).
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro úpravu práv k pozemku určeného k vý- stavbě domu. Převod spoluvlastnických podílů k pozemku je součástí smlouvy o výstavbě me- zi stavebníky (§ 17).
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně i v případě, že vlastník budovy nebo původ- ní vlastník nepřevedených jednotek v domě má k pozemku jiné právo než právo vlastnické, zejména právo nájmu. Vlastník pozemku upraví práva k pozemku vlastníkům jednotek písem- nou smlouvou tak, aby rozsah jejich práv k pozemku odpovídal rozsahu spoluvlastnických podílů na společných částech domu.
(5) Nedojde-li mezi vlastníkem jednotky a vlastníkem pozemku ke sjednání písemné smlouvy o úpravě práv k pozemku do 31. prosince 2000, vzniká dnem 1. ledna 2001 ve pro- spěch vlastníka jednotky věcné břemeno 10b) k zastavěnému pozemku, a to za náhradu. Ob- sahem věcného břemene je právo vlastníka jednotky spoluužívat zastavěný pozemek, a to v rozsahu odpovídajícímu velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Dojde-li k převodu nebo přechodu vlastnictví jednotky, stává se oprávněným z věcného bře- mene nabyvatel jednotky.
(6) Předmětem věcného břemene podle odstavce 5 je také nádvoří, je-li ze všech stran by- tovým domem ohraničeno a není-li zastavěno stavbou jiného vlastníka.
(7) Bytové družstvo, které jako vlastník bytového domu anebo nepřevedených jednotek v domě nabylo bezplatně pozemek podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České re- publiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 229/2001 Sb., a převádí vlastnictví k jednotce fyzické osobě, převede současně nabyvateli jednotky bezplatně spolu- vlastnický podíl na uvedeném pozemku odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu (§ 8 odst. 2).
ČÁST ŠESTÁ
Zvláštní ustanovení
§ 22
Zvláštní ustanovení o převodu vlastnictví jednotky
(1) Při převodu vlastnictví k bytu, jehož nájemcem je fyzická osoba, má dosavadní vlast- ník bytu, popřípadě vlastník budovy povinnost nabídnout 4) převod bytu tomuto nájemci. Ne- přijme-li nájemce tuto nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být byt převeden jiné osobě.
(2) Po dobu jednoho roku od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 má nájemce při převo- du bytu právo na jeho přednostní nabytí za podmínek stanovených v § 606 občanského záko- níku . Nabídka k převodu bytu nájemci musí být písemná a musí obsahovat všechny pod- mínky převodu. Smlouvu o převodu bytu je nájemce za výše uvedených podmínek povinen uzavřít do tří měsíců ode dne doručení nabídky, jinak jeho právo na přednostní nabytí bytu zaniká. Ustanovení § 603 odst. 3 občanského zákoníku platí obdobně.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro pronajaté byty nabyté do vlastnictví podle toho- to zákona nebo podle dosavadních předpisů 11) a nejedná se o vlastnictví bytu vzniklé podle ustanovení § 7, jestliže nájem bytu byl sjednán s vlastníkem bytu - fyzickou osobou.
(4) zrušen
(5) Smlouvu o převodu vlastnictví bytu zvláštního určení 14) a bytu v domě zvláštního určení 15) lze uzavřít jen se souhlasem toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl takový byt zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zří- zení přispěl, je k převodu třeba souhlasu Ministerstva pro místní rozvoj.
(6) Při převodu vlastnictví jednotky, která je smluvně užívána fyzickou osobou jako ate- liér, má dosavadní vlastník jednotky, popřípadě vlastník budovy povinnost nabídnout 4) pře- vod jednotky přednostně jejímu uživateli. To neplatí, jestliže tato jednotka byla nabyta do vlastnictví podle tohoto zákona nebo podle dosavadních předpisů 11) a nejedná se o vlastnic- tví jednotky vzniklé podle ustanovení § 7, jestliže nájem jednotky byl sjednán s vlastníkem jednotky - fyzickou osobou. Nepřijme-li uživatel tuto nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být jednotka převedena jiné osobě.
(7) Smlouvu o převodu vlastnictví nebytového prostoru sloužícího účelům civilní ochra- ny lze uzavřít jen po předchozím souhlasu příslušných orgánů.
(8) Lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 neběží po dobu řízení o určení platnosti či neplat- nosti nabídky. 16)
Převody jednotek bytových družstev
§ 23
(1) Byt v budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytového družstva (dále jen
„družstvo“), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Uvedená podmínka platí i pro byty ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví druž- stva v domech.
(2) Družstvo je povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v § 24 odst. 1 a 2 s fy- zickou osobou - členem družstva, která je nájemcem bytu a která vyzvala družstvo podle § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb., nebo vyzve družstvo do 30. června 1995 k uzavření smlouvy o převodu vlast- nictví k tomuto bytu. Smlouva musí být uzavřena nejpozději do 31. prosince 1995, není-li do- hodnuto jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení devizových předpisů. 17)
(3) Obdobně se postupuje i u nebytových prostorů, u nichž se na financování podílela svým členským podílem pouze fyzická osoba - člen družstva, která je nájemcem, nebo její právní předchůdce.
§ 24
(1) Jsou-li převáděny byty, garáže a ateliéry v budovách ve vlastnictví, popřípadě spolu- vlastnictví družstev, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc po- dle zvláštních předpisů, 18) do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž ná- jemní vztah k bytu, garáži a ateliéru vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito čle- ny nebo jejich právními předchůdci, jsou tyto převody bezplatné.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody bytů, garáží a ateliérů v budovách, které k da- tu účinnosti tohoto zákona byly ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstev označova- ných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva, 19) pokud se převádějí z vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví uvedených družstev do vlastnictví členů - fyzických osob, jejichž ná- jemní vztah k bytu, garáži a ateliéru vznikl na základě skutečností stanovených zákonem. 20)
(3) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody nebytových prostorů vzniklých na základě rozhodnutí o změně užívání stavby21) z bytů, garáží a ateliérů uvedených v odstavcích 1 a 2.
(4) Je-li v budově ve vlastnictví, popřípadě ve spoluvlastnictví družstva nebytový prostor vzniklý na základě rozhodnutí o změně užívání stavby 7) ze společných prostorů budovy, pře- vede družstvo na základě smlouvy tento nebytový prostor při převodu jednotek podle odstavců 1 a 2 do podílového spoluvlastnictví vlastníků jednotek bezplatně. Velikost spoluvlastnické- ho podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podla- hové ploše všech jednotek v domě, přičemž se nepřihlíží k podlahové ploše nebytového pro- storu uvedeného ve větě první. Obdobně, jak je uvedeno v předcházejících dvou větách, se postupuje u nebytových prostorů, u nichž se na financování podíleli členskými podíly pouze nájemci jednotek v budově, popřípadě domě, nebo jejich právní předchůdci. Ustanovení od- stavce 1 platí i pro tyto převody vlastnictví nebytových prostorů.
(5) Součástí smlouvy o převodu jednotky uzavřené podle odstavce 1 nebo 2 je závazek na- byvatele uhradit družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům s příslušenstvím po- skytnutým družstvu, připadajícím na převáděný byt, popřípadě nebytový prostor (garáž, ate- liér) k datu pravidelné pololetní splátky úvěru ve smyslu odstavce 6 a závazek nabyvatele a družstva vzájemně vypořádat závazky nabyvatele ve vztahu k družstvu. Vlastnictví k jed- notce přechází až po splnění tohoto závazku. 22)
(6) Družstvo je povinno použít prostředků získaných v příslušném pololetí od nabyvate- lů jednotek ke splacení úvěru věřiteli 23) (dále jen „ banka“) spolu s pravidelnou splátkou úvě- ru připadající na totéž pololetí s určením, kterých jednotek se mimořádná splátka týká. Ne- dílnou přílohou smlouvy o převodu vlastnictví jednotky je potvrzení banky o splacení odpo- vídající části úvěru s určením, kterých jednotek se splátka úvěru týkala.
(7) Součástí smlouvy o převodu vlastnictví jednotky z vlastnictví družstva je vzájemné vy- pořádání prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby budovy, popřípadě domu a jednotky a dále kladných zůstatků prostředků tvořených ze zisku bytového hospodář- ství (dále jen „prostředky určené k vypořádání“), připadajících na převáděnou jednotku. Vzá- jemným vypořádáním se přitom rozumí vyrovnání jak nevyčerpaných zůstatků, tak vyrovná- ní nedoplatků ze strany nabyvatele. Nevyčerpané prostředky určené k vypořádání převede druž- stvo právnické osobě zabezpečující správu domu (§ 9 až 11). Pro použití převedených prostředků platí ustanovení § 15 obdobně. V případě, že správa domu není zajišťována právnickou osobou, převede družstvo nevyčerpané prostředky určené k vypořádání vlastníku jednotky.
(8) Došlo-li k převodu jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví člena před účinností tohoto zákona, jsou družstvo a vlastník jednotky povinni vypořádat prostředky určené k vy- pořádání, připadající na převedenou jednotku obdobně podle odstavce 7, a to do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.
(9) Převodem jednotky podle odstavců 1 až 8 zaniká členství nabyvatele v družstvu bez práva na vrácení členského podílu připadajícího na jednotku, případně základního členské- ho vkladu, pokud byl zdrojem financování domu s převáděnými jednotkami. Členství v druž- stvu však nezaniká, jestliže majetková účast člena v družstvu i po převodu jednotky dosahu- je alespoň výše základního členského vkladu.
(10) Vypořádací podíl nabyvatele jednotky, jemuž byla převedena jednotka podle odstav- ců 1 až 5 a zaniklo členství v družstvu, se stanoví podle § 233 obchodního zákoníku .
§ 25
(1) Družstvo může vyrovnat vypořádací podíly nabyvatelů jednotek na základě dohody i jinak, než je uvedeno v § 234 odst. 1 obchodního zákoníku .
(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, je družstvo povinno uhradit nabyvatelům jed- notek vypořádací podíly v penězích podle § 233 obchodního zákoníku .
§ 26
(1) Nedojde-li k převodu všech jednotek v budově, popřípadě v domě, kterých se týká úvěr poskytnutý bankou, a splatí-li družstvo bance část úvěru odpovídající převedeným jednot- kám, uzavře banka s družstvem dodatek k úvěrové smlouvě, jehož předmětem bude pone- chání nesplacené části úvěru, připadající na nepřevedené jednotky, družstvu. Pro podmínky, za nichž je úvěr družstvu ponecháván, platí obdobně podmínky, za nichž byla úvěrová po- moc družstevní bytové výstavbě poskytnuta podle zvláštních předpisů.
(2) Družstvo je povinno pojistit nepřevedené jednotky v domě tak, aby byl zachován do- savadní rozsah pojištění budovy, odpovídající nepřevedeným jednotkám, pokud se těchto jed- notek týká úvěr ponechaný podle odstavce 1.
(3) Pro úvěry ponechané družstvu podle odstavce 1 platí ustanovení zvláštních předpisů
24) o úhradě majetkové újmy bance obdobně. Ustanovení předcházející věty platí obdobně pro úvěry ponechané, popřípadě poskytnuté na základě dodatků uzavřených obdobně podle od- stavce 1 před účinností tohoto zákona, pokud byla dodržena ustanovení dosavadních předpi- sů o vlastnictví k bytům. 11)
(4) Na zajištění úvěrů ponechaných, popřípadě poskytnutých bankou družstvu podle usta- novení odstavců 1 až 3 vzniká bance zástavní právo. Zástavní právo vázne na jednotkách, po- případě na jiné nemovitosti ve vlastnictví družstva, kterých se úvěry týkají.
(5) Dojde-li k převodu jednotky podle § 24 odst. 1, 3 a 4, ustanovení zvláštních předpisů 25) o povinnosti družstva vrátit státní příspěvky se nepoužije. Totéž platí v případě, že k převodu bytů došlo před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům a § 24 , 25 , 27 až 28c zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání ma- jetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shro- máždění č. 297/1992 Sb.
(6) Dojde-li k převodu jednotky družstva, na kterou byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů, 25) a nejedná se o převod podle ustanovení § 24 odst. 1, 3 a 4, je družstvo povinno vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu jednotky, s výjim- kou částek poskytnutých podle zvláštních předpisů 26) na úhradu zvýšených nákladů ztí- ženého zakládání stavby, na úhradu nákladů spojených s pořízením základního technic- kého vybavení a jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou a na úhradu vícenákladů nezvyšujících standard bydlení, které nebyly vyvolány požadavky družstva. Částka pří- spěvků, kterou je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby.
§ 27
(1) Pokud byly v družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které byla poskytnuta fi- nanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o finanční a úvěrové pomoci družstevní bytové
výstavbě, formou nástaveb a vestaveb do stávajících budov, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, a je převáděn byt v této budově, jehož se týká věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů, 27) platí pro nabývá- ní těchto bytů do vlastnictví podle tohoto zákona přiměřeně ustanovení § 24 odst. 6, 7 a 9 a § 26. Ustanovení § 23 platí obdobně.
(2) Převádějící je povinen o převodu bytu uvědomit družstvo oprávněné z věcného bře- mene. Nabyvatel je povinen uhradit družstvu částku, která odpovídá nesplacenému úvěru s příslušenstvím poskytnutému družstvu připadající na převáděný byt k datu pravidelné po- loletní splátky úvěru. Nejde-li o převod bytu do vlastnictví fyzické osoby - nájemce bytu, je- hož nájemní vztah vznikl po splacení členského podílu tímto nájemcem nebo jeho právním předchůdcem, je nabyvatel povinen uhradit družstvu dále částku státního příspěvku vypo- čteného podle § 26 odst. 6. Vlastnictví k jednotce přechází na nabyvatele až po splnění jeho uvedených povinností. 22) Povinnost splatit úvěr připadající na převáděný byt podle § 24 odst. 4 a vrátit částku státních příspěvků podle § 26 odst. 6 má družstvo. Ustanovení § 24 odst. 9 pla- tí obdobně.
(3) Věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů 27) zaniká nabytím vlastnictví k by- tu, popřípadě se omezuje v rozsahu odpovídajícímu převedenému bytu. V případě zániku druž- stva bez právního nástupce vzniká dnem zániku družstva ve prospěch dosavadního nájemce bytu pořízeného podle odstavce 1 věcné břemeno. Toto věcné břemeno přechází ve stejném rozsahu na jeho právního nástupce. Obdobné věcné břemeno ve stejném rozsahu a s právem přechodu na každého dalšího právního nástupce vzniká ve prospěch nájemce bytu v případě ukončení jeho členství v družstvu. Obsahem věcného břemene je právo užívat byt a společné prostory, a to ve stejném rozsahu, jaký byl sjednán mezi nájemcem a družstvem. Pro užívání platí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevních bytů. Ustanovení
§ 151n odst. 3 občanského zákoníku platí přiměřeně. Ustanovení § 23 platí obdobně.
(4) Osoba oprávněná z věcného břemene uhradí částku, která odpovídá nesplacenému úvěru s příslušenstvím, obdobně podle § 24 odst. 5 s tím, že ustanovení § 24 odst. 5, 6 a 7 pla- tí přiměřeně. Věcné břemeno přechází nebo vzniká až po splnění uvedené podmínky. Vzni- kem věcného břemene v důsledku zániku družstva nebo členství v družstvu zaniká nárok na vrácení členského podílu obdobně podle § 24 odst. 9. Ustanovení § 24 odst. 10 platí obdobně. Ustanovení § 33b věty druhé se nepoužije.
§ 28
Ustanovení § 23 až 27 platí obdobně pro převod jednotek ve vlastnictví, popřípadě spolu- vlastnictví družstev v domech a pro převod bytů uvedených v § 27 odst. 1 v domech, u nichž jsou družstva oprávněna z věcného břemene vzniklého podle zvláštních předpisů. 27)
ČÁST SEDMÁ
Vyčlenění části družstva
§ 29
(1) Nájemci nebo vlastníci bytů nebo nebytových prostorů v budově nebo v budovách, po- případě v domě nebo domech ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví družstva, kteří jsou členy tohoto družstva, mohou rozhodnout o vyčlenění a vzniku nového družstva. Pro platnost roz- hodnutí je třeba písemného souhlasu dvoutřetinové většiny všech těchto členů družstva v kaž- dé budově, popřípadě domě. Rozhodnutí musí být písemně oznámeno představenstvu druž- stva. Rozhodnutí lze přijmout nejpozději do 31. prosince 1996. Rozhodnutí nepodléhá schvá- lení členskou schůzí dosavadního družstva.
(2) Pro vznik družstva a pro členství v něm jinak platí ustanovení obchodního zákoníku s tím, že členství v dosavadním družstvu se vznikem nového družstva přechází na toto druž- stvo. Rozhodnutím podle odstavce 1 se dosavadní družstvo nezrušuje.
(3) Mezi dosavadním družstvem a novým družstvem se provede vypořádání majetku, práv a povinností, které z dosavadního družstva přecházejí na nové družstvo, přičemž se vychází z toho, že toto vypořádání je vzájemné; pokud nedojde k jiné dohodě, vypořádává se v peně- xxxx. Nedojde-li k jiné dohodě, přechází na nové družstvo vlastnictví nebo spoluvlastnictví k budově nebo budovám, popřípadě domu nebo domům uvedeným v odstavci 1. S přechodem vlastnictví nebo spoluvlastnictví k budově nebo budovám, popřípadě domu nebo domům pře- chází na nové družstvo dnem jeho vzniku souhrn majetkových hodnot a zdrojů jejich krytí týkajících se této budovy nebo budov, popřípadě domu nebo domů. Vypořádání se provede v poměru součtu vypořádacích podílů členů nového družstva a členů dosavadního družstva. Nárok na vypořádání je splatný uplynutím šesti měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž došlo ke vzniku nového družstva.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, pokud nedojde ke vzniku nového družstva do
1. července 2000.
ČÁST OSMÁ
Společná a přechodná ustanovení
§ 30
(1) S vlastnickým právem k jednotce je nerozlučně spjato spoluvlastnictví společných čás- tí domu a spoluvlastnictví nebo jiné právo k pozemku.
(2) Vznikne-li věcné právo k jednotce, vznikne současně i na spoluvlastnictví společných částí domu.
(3) Na spoluvlastnictví společných částí domu a na spoluvlastnictví pozemku nelze zajis- tit práva a povinnosti, aniž by se současně nezajistily na jednotce.
(4) Pokud je jednotka ve spoluvlastnictví, 2) mají spoluvlastníci jednotky postavení vlast- níka jednotky a odpovídají vůči ostatním vlastníkům jednotek v domě společně a nerozdílně.
§ 30a
Ustanovení tohoto zákona týkající se vlastníka budovy, jednotky nebo pozemku, popřípa- dě spoluvlastnického podílu na pozemku, popřípadě bytového družstva, platí i pro správce pod- staty podle zvláštního zákona o konkursu a vyrovnání, 27a) včetně ustanovení o převodech vlastnictví budovy, jednotky a pozemku, popřípadě spoluvlastnického podílu na pozemku.
§ 31
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vzta- hy vzniklé před jeho účinností podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům. Vznik těch- to právních vztahů a nároky z nich vzniklé před účinností tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.
(2) Vlastníci bytů nebo nebytových prostorů, jimž vlastnické právo k bytu nebo nebytové- mu prostoru vzniklo podle dosavadních právních předpisů, se ode dne účinnosti tohoto zá- kona považují za vlastníky jednotek podle tohoto zákona a jsou povinni do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona uvést veškeré právní vztahy k jednotkám, společným částem do- mu a k pozemku do souladu s tímto zákonem.
(3) Nebude-li splněna povinnost stanovená v odstavci 2, může se vlastník obrátit na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle.
§ 32
U domů ve výstavbě ke dni účinnosti tohoto zákona se na návrh vlastníků jednotek po vy- dání kolaudačního rozhodnutí provede zápis do katastru nemovitostí podle údajů obsažených
ve smlouvě o výstavbě domu uzavřené podle dosavadních předpisů, 11) geometrického plá- nu, čísla popisného a kolaudačního rozhodnutí, s uvedením jednotlivých jednotek, jejich vlastníků a spoluvlastnických podílů na společných částech domu, popřípadě pozemku.
§ 33
(1) Pokud byly před účinností tohoto zákona uzavřeny mezi vlastníkem, popřípadě orga- nizací spravující ostatní byty v domě a vlastníky bytů a nebytových prostorů smlouvy o vý- konu správy a údržby společných částí a zařízení domu, popřípadě pozemku podle dosavad- ních předpisů o vlastnictví k bytům za pevný roční (měsíční) příspěvek, je vlastník, popřípa- dě organizace spravující ostatní byty v domě, oprávněn počínaje měsícem následujícím po dni účinnosti tohoto zákona jednostranně příspěvek změnit tak, aby odpovídal ustanovení
§ 15 odst. 1.
(2) Vlastník, popřípadě organizace spravující dosud nepřevedené jednotky v domě, je oprávněn počínaje měsícem následujícím po dni účinnosti tohoto zákona vlastníkům jedno- tek jednostranně upravit úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nebytových pro- storů podle zvláštních předpisů. 28)
ČÁST DEVÁTÁ
Převody skupinových rodinných domů z vlastnictví bytových družstev
§ 33a
(1) Ustanovení § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, 5, 6, 7, 9 a 10 a § 25 platí i pro převody rodinných domů, 29) jejich příslušenství, garáží a základního technického vybavení, které jsou ve vlast- nictví družstva a byly vystavěny družstvy po 1. lednu 1969 na základě výjimek z předpisů o fi- nanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě, 30) na jejichž výstavbu byla po- skytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející družstevní bytové výstavbě. Podmínkou je, že tyto rodinné domy byly převedeny z vlastnictví družstev do vlastnictví členů družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu v rodinném domě a ke garáži vznikl po splace- ní členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právními předchůdci. Ustanovení § 26 odst. 1 až 4 pak platí v případě, že nedojde k převodu všech rodinných domů, kterých se týká úvěr poskytnutý bankou.
(2) Spolu s rodinným domem se převádí z vlastnictví družstva i spoluvlastnický podíl na společném příslušenství rodinných domů a jejich základního technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Velikost spoluvlastnického podílu na tomto příslušenství a základním technickém vybavení se stanoví podle počtu rodinných domů se společným příslušenstvím, popřípadě napojených na společné základní technické vybavení.
(3) Dojde-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, garáže a jejich základního technického vybavení a spoluvlastnického podílu na společném příslušenství rodinných do- mů nebo jejich technickém vybavení podle odstavců 1 a 2, ustanovení zvláštních právních předpisů 25) o povinnosti družstva vrátit státní příspěvky se nepoužijí. Ustanovení § 26 odst. 5 a 6 platí obdobně.
(4) Dojde-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě spoluvlastnické- ho podílu na něm, a nejedná se o převod podle odstavců 1 a 2, je družstvo povinno vrátit pří- spěvky státu poskytnuté na výstavbu rodinných domů a jejich příslušenství, s výjimkou čás- tek státních příspěvků poskytnutých podle zvláštních předpisů 31) na úhradu nákladů vyvo- laných mimořádnými zakládacími podmínkami, výstavbou proluk, jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou apod. a nákladů základního technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Částka příspěvků, které je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % roč- ně počínaje rokem kolaudace stavby.
(5) Právnické osoby, popřípadě jejich právní nástupci, které uzavřely se svými pracovní- ky smlouvy o poskytnutí stabilizačního příspěvku na úhradu ceny rodinného domu podle do-
savadních předpisů, 32) vrácení příspěvku nevyžadují, i když před uplynutím smluvené doby došlo k porušení podmínek, za kterých byl příspěvek poskytnut. To platí i pro okresní úřady, které uzavřely s fyzickými osobami smlouvy o poskytnutí příspěvku na úhradu ceny rodin- ného domu při jeho převodu z vlastnictví družstva do vlastnictví fyzické osoby podle dosa- vadních předpisů. 33)
(6) Bytové družstvo, které jako vlastník rodinného domu, jeho příslušenství nebo garáže nabylo bezplatně pozemek podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 229/2001 Sb., a převádí vlastnic- tví k tomuto rodinnému domu, jeho příslušenství nebo garáži fyzické osobě, převede sou- časně nabyvateli bezplatně uvedený pozemek. To platí obdobně i pro družstvo, jehož před- mětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, pokud je vlastníkem garáže a pře- vádí její vlastnictví fyzické osobě.
§ 33b
Zánik vlastnictví bytového družstva
Přestane-li být bytové družstvo vlastníkem budovy, na jejíž výstavbu byla poskytnuta fi- nanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů 18) jinak než jejím zniče- ním, je toto družstvo povinno vrátit státní příspěvky, které byly na výstavbu budovy poskyt- nuty podle zvláštních právních předpisů. 18) Ustanovení předchozí věty platí i v případě zá- niku věcného břemene zřízeného podle zvláštního právního předpisu. 27) Ustanovení § 26 odst. 5 a 6 platí obdobně.
ČÁST DESÁTÁ
Doplnění zákona České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb.
§ 34
Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, xxxx xxxxxxxx a dani z převo- du nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 20 odst. 6 písm. a) se slovo „nemovitostem“ nahrazuje slovem „majetku“.
2. V § 20 odst. 6 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a připojují se nová písmena g), h) a i), která znějí:
„g) převody bytů, garáží a ateliérů podle zvláštních předpisů, 12a)
h) převody rodinných domků 12b) a garáží z majetku bytových družstev do vlastnictví čle- nů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k rodinnému domku nebo garáži vznikl po splacení členského podílu těmito členy nebo jejich právními předchůdci,
i) převody a přechody majetku bytového družstva v souvislosti s vyčleněním části byto- vého družstva. 12c)„.
„12a) § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k bu- dovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).
12b) § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Minis- terstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb. , o finanční, úvěrové a jiné po- moci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb. , č. 73/1991 Sb. a č. 398/1992 Sb.
12c) Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb. „.
ČÁST JEDENÁCTÁ
zrušena
§ 35
zrušen
ČÁST DVANÁCTÁ
Ustanovení závěrečná
§ 36
Ministerstvo financí upraví právním předpisem způsob stanovení výše náhrady při vy- vlastnění jednotky.
Zrušují se:
§ 37
1. Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., zá- kona č. 509/1991 Sb. , zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb.
2. Ustanovení § 25 a § 27 až 28a a § 28c zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vzta- hů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsed- nictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.
3. Nařízení vlády České republiky č. 283/1990 Sb., kterým se stanoví postup národních vý- borů při prodeji bytů do osobního vlastnictví.
4. Vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické re- publiky a Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů, ve znění vyhlášek č. 2/1982 Sb., č. 160/1983 Sb. a č. 611/1992 Sb.
§ 38
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1994.
Xxxx v. r. Xxxxx v. r. Xxxxx v. r.
Vybraná ustanovení novel Čl. II zákona č. 103/2000 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nebyla-li uzavřena smlouva podle § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů do dne účin- nosti tohoto zákona, lze právo na uzavření smlouvy podle § 23 odst. 2 a 3 zákona o vlastnic- tví bytů uplatnit do deseti let ode dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 100 odst. 1 ob- čanského zákoníku se nepoužije. Oprávněným z výzvy je i právní nástupce fyzické osoby uve- dené v § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, pokud splňuje podmínky zákona na uzavření smlouvy o převodu jednotky.
2. V domech s nejméně 5 jednotkami, z nichž alespoň 3 jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, kteří je nabyli do vlastnictví přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do to-
hoto data jim byly doručeny listiny s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí ne- bo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona společenství podle tohoto zákona. První shromáždění se musí konat do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Pokud byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podán návrh na vklad smlouvy o výstavbě do katastru nemovitostí podle úpravy platné před účinností zákona, řídí se tato smlouva o výstavbě, jejíž vklad byl povolen, úpravou platnou před účinností tohoto zákona.
4. Pokud ve smlouvě o výstavbě uzavřené podle úpravy platné před účinností tohoto zákona byla velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu dohodnuta jinak, než sta- noví § 8 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, jsou stavebníci povinni při podání návrhu na zápis vlast- nického práva k jednotkám přizpůsobit velikost spoluvlastnických podílů tomuto ustanovení.
5. Pokud smlouva o výstavbě jednotek nástavbou, vestavbou nebo přístavbou, popřípadě stavebními úpravami, jimiž se mění velikost jednotky a rozsah jejího příslušenství, byla uza- vřena podle ustanovení § 17 až 19 zákona o vlastnictví bytů platných přede dnem nabytí účin- nosti tohoto zákona, považuje se za smlouvu o výstavbě podle § 17 odst. 3 tohoto zákona.
6. Došlo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k nabytí spoluvlastnického podílu k nebytovému prostoru podle § 24 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů platného přede dnem na- bytí účinnosti tohoto zákona, jsou vlastníci jednotek povinni uspořádat spoluvlastnické vzta- hy k tomuto nebytovému prostoru v souladu s úpravou platnou podle zákona o vlastnictví by- tů, ve znění platném do 30. června 2001.
7. Nebyly-li uspokojeny nároky na vypořádací podíl podle § 24 odst. 10 zákona o vlastnic- tví bytů, ve znění platném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uspokojí se podle § 24 odst. 10.
Čl. IV, b. 3 zákona č. 229/2001 Sb.
Přechodná ustanovení
3. Ustanovení § 27 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vzta- hy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují ně- které zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 229/2001 Sb., se použije i v případech vzniku práva věcného břemene ve prospěch jiné osoby než by- tového družstva přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 451/2001 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Lhůta pro konání prvního shromáždění uvedená v § 9 odst. 8 zákona o vlastnictví bytů ve znění platném před účinností tohoto zákona se prodlužuje na dobu do 31. prosince 2002.
2. Lhůta pro konání prvního shromáždění stanovená v čl. II bodu 2 zákona č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k bu- dovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zá- kony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o ka- tastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., Občanský záko- ník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a da- ni z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, se prodlužuje na dobu do 31. prosin- ce 2002. První schůzi shromáždění může svolat též osoba pověřená správou domu nebo kte- rýkoliv vlastník jednotky, pokud je původní vlastník nečinný.
3. O programu prvního shromáždění, účasti notáře a nákladech tohoto shromáždění pla- tí ustanovení § 9 odst. 8 věta třetí, čtvrtá a pátá.
4. Bylo-li společenství zapsáno do obchodního rejstříku podle § 10 zákona o vlastnictví bytů ve znění platném před účinností tohoto zákona, považuje se dnem nabytí účinnosti to- hoto zákona za společenství zapsané v rejstříku společenství podle § 10 tohoto zákona. Soud provede výmaz z obchodního rejstříku a zápis do rejstříku společenství i bez návrhu a bez ří- zení nejpozději do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona s právními účinky ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Společenství tím nezaniká ani nepřechází jeho jmění na právního nástupce, pouze se mění jeho vnitřní poměry.
5. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu společen- ství do obchodního rejstříku, považuje se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na zá- pis společenství do obchodního rejstříku za návrh na zápis do rejstříku společenství podle to- hoto zákona a v řízení se pokračuje podle tohoto zákona.
1) § 121 odst. 2 občanského zákoníku. 1a) § 121 odst. 1 občanského zákoníku.
2) § 136 a násl. občanského zákoníku.
3) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 3a) § 141 a 142 občanského zákoníku.
3b) § 150 občanského zákoníku.
4) § 43 a násl. občanského zákoníku.
5) § 27 a násl. obchodního zákoníku .
5a) § 33 odst. 2 a 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 85 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
7) § 54 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění po- zdějších předpisů.
7a) § 139b odst. 3 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb.
8) § 685 a násl. občanského zákoníku.
9) Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 672 občanského zákoníku.
10a) § 133 odst. 2 občanského zákoníku. 10b) § 151n a násl. občanského zákoníku.
11) § 872 odst. 7 a 8 občanského zákoníku.
12) § 7 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje Občanský zákoník.
14) § 9 zákona ČNR č. 102/1992 Sb.
15) § 10 zákona ČNR č. 102/1992 Sb.
16) § 39 a 43a občanského zákoníku . § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
17) Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb.
18) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické republiky, Mi- nisterstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o fi- nanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osob- ním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a č. 398/1992 Sb.
19) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatře- ní Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.
20) Zejména § 685 a násl. a § 871 občanského zákoníku .
21) § 85 zákona č. 50/1976 Sb.
22) § 36 občanského zákoníku.
23) § 503 odst. 3 obchodního zákoníku . Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
24) § 45 zákona č. 21/1992 Sb.
25) Např. § 6 odst. 6 vyhlášky č. 136/1985 Sb.
26) Např. § 5 odst. 6 a 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 136/1985 Sb.
27) § 28d zákona č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v druž- stvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.
27a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 526/1990 Sb. Vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb.
29) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb. , o obecných technických požadavcích na výstavbu.
30) § 10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné finanční pomoci družstevní a individuál- ní bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 14/1969 Sb.
31) § 3 vyhlášky č. 137/1968 Sb.
32) § 3 vyhlášky č. 121/1980 Sb., o finanční pomoci při převodu skupinových rodinných domků z družstev- ního do osobního vlastnictví.
33) § 4 vyhlášky č. 121/1980 Sb.
č. 371/2004 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 19. května 2004,
kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek
Změna: 151/2006 Sb.
Vláda nařizuje podle § 9 odst. 10 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spo- luvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 103/2000 Sb.:
§ 1
(1) Do doby schválení stanov společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) ne- bo do doby, kdy schválené stanovy společenství nabudou účinnosti, řídí se právní poměry společenství vzorovými stanovami společenství uvedenými v příloze k tomuto nařízení.
(2) Neobsahují-li stanovy společenství, schválené jeho shromážděním, některou z náležitostí uvedených v § 9 odst. 14 zákona o vlastnictví bytů , řídí se právní poměry společenství v těchto věcech příslušnými ustanoveními vzorových stanov uvedených v příloze k tomuto nařízení.
§ 2
Zrušuje se nařízení vlády č. 322/2000 Sb., kterým se vydávají vzorové stanovy společen- ství vlastníků jednotek podle zákona o vlastnictví bytů.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2004.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr pro místní rozvoj: XXXx. Xxxxx v. r.
Příl.
Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek
ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Čl. I
Základní ustanovení
(1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnickou osobou, která vznikla na základě zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 280/1996 Sb., zákona č. 97/1999 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., záko- na č. 171/2005 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb.
(2) Členy společenství jsou vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě (dále jen „jed- notka“), společnými členy společenství jsou společní vlastníci jednotek, za podmínek uvede- ných v zákoně o vlastnictví bytů (dále jen „člen společenství“).
(3) Společenství je jako právnická osoba způsobilé vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „sprá- va domu“) a pozemku a v dalších věcech v rozsahu a způsobem uvedeným v zákoně o vlast- nictví bytů a v těchto stanovách.
Čl. II
Název a sídlo společenství
(1) Názvem společenství jsou slova „Společenství pro dům“ spolu s označením domu, pro který společenství vzniklo.
(2) Sídlo společenství je určeno adresou, kde společenství sídlí a kde se veřejnost může se společenstvím stýkat.
ČÁST DRUHÁ
PŘEDMĚT ČINNOSTI SPOLEČENSTVÍ
Čl. III
Správa domu a další činnosti
(1) Správou domu se rozumí zajišťování
a) provozu domu a pozemku,
b) údržby a oprav společných částí domu,
c) protipožárního zabezpečení domu, včetně hromosvodů,
d) revizí a oprav společných částí technických sítí, rozvodů elektrické energie, plynu, vo- dy a odvodu odpadních vod, tepla a teplé užitkové vody včetně radiátorů, vzduchotechniky, výtahů, zařízení pro příjem televizního a rozhlasového signálu a elektrických sdělovacích za- řízení v domě a dalších technických zařízení podle vybavení domu,
e) revizí a oprav domovní kotelny či výměníkové (předávací) stanice v rozsahu a způso- xxx odpovídajícím skutečnému vybavení domu,
f) prohlídek a čištění komínů,
g) administrativní a operativně technické činnosti spojené se správou domu, včetně ve- dení příslušné technické a provozní dokumentace domu,
h) správy jednotek, které jsou ve spoluvlastnictví všech členů společenství,
i) dalších činností, které vyplývají pro společenství z právních předpisů a technických po- stupů spojených se správou domu.
(2) V rámci předmětu své činnosti může společenství sjednávat smlouvy, především o
a) zajištění dodávek služeb spojených s užíváním jednotek, nejde-li o služby, jejichž do- dávky si členové společenství zajišťují u dodavatele přímo,
b) pojištění domu,
c) nájmu společných částí domu,
d) nájmu jednotek, které jsou ve spoluvlastnictví všech členů společenství.
(3) Společenství zajišťuje rovněž kontrolu plnění jím uzavřených smluv podle odstavce 1 a 2 a uplatňování nároků z porušování smluvních povinností ze strany dodavatelů.
(4) Při plnění úkolů podle zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov zajišťuje společenství dále zejména tyto činnosti spojené se správou domu a pozemku:
a) vybírání předem určených finančních prostředků od členů společenství na náklady spojené se správou domu a pozemku (dále jen „příspěvky na správu domu a pozemku“), po- případě dalších příspěvků na činnosti uvedené v čl. IV,
b) vedení evidence plateb členů společenství, které jsou podle písmene a) vybírány,
c) vedení evidence nákladů vztahujících se k domu a pozemku a k činnosti společenství,
d) zřízení účtu u banky a hospodaření s finančními prostředky,
e) vedení účetnictví v souladu se zvláštními právními předpisy, f) vedení seznamu členů společenství.
(5) Společenství zajišťuje buď přímo nebo na základě smluv uzavřených společenstvím s dodavateli plnění spojená s užíváním jednotek a společných částí domu (dále jen „služby“), například dodávky tepla a teplé užitkové vody, elektřiny, dodávky vody a odvod odpadní vo- dy, úklid společných prostor, užívání výtahu, zařízení pro příjem televizního a rozhlasového signálu. V rámci této činnosti společenství zajišťuje zejména
a) vybírání úhrad za služby zajišťované společenstvím,
b) způsob rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu, a vyú- čtování přijatých záloh na jednotlivé členy společenství,
c) vedení potřebných evidencí spojených se zajišťováním služeb a jejich úhradami včet- ně vyúčtování.
(6) Společenství zajišťuje činnosti související s provozováním společných částí domu, ze- jména technických zařízení, která slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám než čle- nům společenství včetně uzavírání s tím souvisejících smluv.
(7) V rámci činností vykonávaných v rozsahu zákona o vlastnictví bytů společenství dále zajišťuje zejména
a) včasné vymáhání plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství,
b) řádné hospodaření se svým majetkem a s finančními prostředky poskytovanými vlast- níky jednotek,
c) plnění dalších povinností spojených s předmětem činnosti společenství podle zvlášt- ních právních předpisů.
Čl. IV
Změny společných částí domu
Společenství dále zajišťuje se souhlasem všech členů společenství změny účelu užívá- ní stavby a změny stavby, pokud není dále uvedeno jinak. Stavební úpravy spočívající v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech do- mu, zajišťuje společenství se souhlasem nejméně tříčtvrtinové většiny všech členů spole- čenství.
Čl. V
Zajišťování správy domu a dalších činností na základě smlouvy se správcem
(1) V souladu s prohlášením vlastníka budovy o osobě pověřené správou domu (dále jen
„správce“), anebo v souladu s usnesením shromáždění vlastníků jednotek (dále jen „shro-
máždění“) o ustanovení správce, může společenství zajišťovat provozní, technické, správní a obdobné činnosti spojené se správou domu a pozemku a s dalšími činnostmi, popřípadě ně- které z těchto činností, na základě smlouvy se správcem, kterým může být fyzická nebo práv- nická osoba.
(2) Smlouva se správcem obsahuje
a) vymezení činností, které bude správce vykonávat,
b) určení způsobu hospodaření s příspěvky na správu domu a pozemku a s finančními prostředky poskytovanými na úhradu služeb včetně jejich evidence,
c) povinnost správce předkládat jím uzavírané smlouvy nebo jejich změny předem ke schválení orgánu společenství příslušnému podle těchto stanov, pokud byl správce spole- čenstvím zmocněn k jejich uzavírání,
d) povinnost správce předložit jednou ročně shromáždění zprávu o činnosti správce, ze- jména o finančním hospodaření, o stavu finančních prostředků každého vlastníka jednotky a o stavu společných částí domu, jakož i o jiných významných skutečnostech,
e) povinnost správce před ukončením jeho činnosti podat shromáždění zprávu o své čin- nosti a předat výboru nebo pověřenému vlastníkovi všechny písemné materiály o správě do- mu a své činnosti,
f) další náležitosti stanovené shromážděním.
(3) Změny osoby správce nebo změny obsahu smlouvy se správcem schvaluje shromáž- dění.
(4) Uzavřením smlouvy se správcem podle odstavců 1 až 3 nemůže být dotčena výlučná rozhodovací působnost orgánů společenství plynoucí ze zákona o vlastnictví bytů a z těchto stanov.
ČÁST TŘETÍ ORGÁNY SPOLEČENSTVÍ
Čl. VI
Společná ustanovení
(1) Orgány společenství jsou:
a) shromáždění,
b) výbor společenství (dále jen „výbor“) nebo člen společenství pověřený funkcí výboru (dále jen „pověřený vlastník“), pokud není volen výbor,
c) kontrolní komise nebo revizor, rozhodne-li o tom shromáždění.
(2) Orgány uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou volené orgány společenství. Členem vole- ného orgánu společenství nebo jeho voleným orgánem může být pouze fyzická osoba, která je členem nebo společným členem tohoto společenství nebo je zmocněným zástupcem právnické osoby - člena společenství, je ke dni volby starší 18 let a má způsobilost k právním úkonům.
(3) Členem voleného orgánu společenství nemůže být současně ten, jehož příbuzný v řa- dě přímé, sourozenec nebo manžel (manželka) je členem voleného orgánu společenství. Členství v jednom voleném orgánu společenství je neslučitelné s členstvím v jiném voleném orgánu tohoto společenství.
(4) Závazek k výkonu volené funkce v orgánu společenství je závazkem osobní povahy a člen voleného orgánu společenství se nemůže nechat zastoupit při výkonu své funkce.
(5) Funkční období členů volených orgánů společenství je 5 let; počíná dnem zvolení do funkce a končí uplynutím funkčního období. Členství ve voleném orgánu dále končí odstou- pením z funkce, odvoláním z funkce nebo zánikem členství ve společenství.
(6) Člen voleného orgánu společenství může být volen opětovně.
(7) Člen voleného orgánu společenství může být před uplynutím funkčního období z funk- ce odvolán shromážděním.
(8) Člen voleného orgánu společenství může před uplynutím funkčního období z funkce odstoupit. Odstoupení musí písemně oznámit orgánu společenství, jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy tento orgán odstoupení na své schůzi projednal, nejpozději však uply- nutím 30 dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení. Pověřený vlastník musí své odstou- pení z funkce písemně oznámit shromáždění. Účinky jeho odstoupení nastávají dnem násle- dujícím po nejbližší schůzi shromáždění, nejpozději však uplynutím 60 dnů ode dne doru- čení oznámení o odstoupení.
(9) Shromáždění může volit náhradníky členů volených orgánů společenství v počtu rov- najícím se nejvýše počtu zvolených členů orgánu, spolu s určením jejich pořadí. Náhradník nastupuje na místo člena orgánu, jehož funkce skončila před uplynutím funkčního období, dnem skončení funkce. Pro náhradníky platí ustanovení odstavců 3 a 4 obdobně. Ustanovení o náhradnících členů volených orgánů se nepoužije u pověřeného vlastníka.
(10) Orgány společenství hlasují veřejně. Shromáždění se může nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů usnést, že bude o určité věci hlasovat tajně pomocí hlasovacích líst- ků. V takovém případě současně stanoví postup pro tajné hlasování.
(11) Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství nebo nejsou-li tyto orgá- ny zvoleny, plní jejich funkci člen společenství, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, jinak členové společenství, kteří se jimi stali dnem jeho vzniku. Totéž platí, nebude-li statutární orgán schopen plnit své funkce z důvodu, že počet členů výboru poklesl pod 3 členy, nebo není-li ve funkci pověřený vlastník.
Čl. VII
Shromáždění
(1) Nejvyšším orgánem společenství je shromáždění, které tvoří členové společenství.
(2) Shromáždění volí a odvolává členy výboru nebo pověřeného vlastníka; volí a odvolá- vá členy kontrolní komise nebo revizora, rozhodne-li o jejich zřízení.
(3) Do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o
a) změnách ve věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona o vlastnictví bytů,
b) schválení nebo změně stanov,
c) uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotce se souhlasem člena společenství, kte- rý je jejím vlastníkem, k zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na nákla- dy spojené se správou domu,
d) změně účelu užívání stavby, změně stavby, jakož i o modernizaci, rekonstrukci, sta- vebních úpravách a opravách společných částí domu,
e) schválení účetní závěrky, předložené výborem či pověřeným vlastníkem, spolu se zprá- vou o hospodaření společenství a správě domu; pokud je správa domu a činnosti s ní souvi- sející vykonávány správcem podle čl. V, předkládá zprávu rovněž správce v rozsahu a způso- xxx uvedeným ve smlouvě,
f) výši příspěvků členů společenství na správu domu a pozemku, popřípadě o výši a způ- sobu placení dalších příspěvků na činnosti uvedené v čl. IV,
g) výši záloh na úhradu za služby, pokud není rozhodování v této věci usnesením shro- máždění svěřeno výboru nebo pověřenému vlastníkovi,
h) způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství, není-li stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu,
i) vymáhání plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgá- nem společenství podle zákona o vlastnictví bytů a podle těchto stanov, pokud tuto činnost nesvěří do působnosti výboru nebo pověřeného vlastníka,
j) změně osoby správce nebo o změně obsahu smlouvy se správcem,
k) nabývání nemovitých věcí, bytů nebo nebytových prostor k účelům, které jsou před- mětem činnosti společenství podle zákona o vlastnictví bytů, o majetkových dispozicích s tě- mito věcmi (převody, darování, zatěžování právy jiných osob, ručení těmito věcmi apod.); to- též platí pro jiná práva a jiné majetkové hodnoty, dále pro movité věci, je-li jejich pořizovací cena vyšší než částka určená usnesením shromáždění, jinak částka vyšší než 50 tisíc Kč v jed- notlivém případě,
l) stanovení výše odměny členů výboru nebo pověřeného vlastníka,
m) rozdělení případného zisku z hospodaření společenství,
n) pravidlech pro užívání společných částí domu,
o) schvalování rozpočtu společenství,
p) dalších záležitostech společenství, pokud tak stanoví zákon o vlastnictví bytů, anebo si je shromáždění k rozhodnutí vyhradí.
(4) Shromáždění se schází nejméně jednou za rok. Svolává je výbor nebo pověřený vlast- ník. Není-li zvolen výbor nebo pověřený vlastník, svolává shromáždění ten, kdo plní funkci orgánů společenství. Svolavatel připravuje též podklady pro jednání shromáždění.
(5) Shromáždění musí být svoláno též, požádá-li o to s uvedením návrhu pořadu jednání nejméně takový počet členů společenství, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu všech hlasů, a to do 30 dnů od doručení této žádosti.
(6) Nesplní-li svolavatel uvedený v odstavci 4 povinnost svolat shromáždění podle od- stavce 4 nebo 5, jsou oprávněni shromáždění svolat členové společenství, jejichž počet hlasů činí alespoň jednu čtvrtinu všech hlasů.
(7) Shromáždění se svolává písemnou pozvánkou, která se doručí všem členům spole- čenství, a současně vyvěsí v domě na domovní vývěsce společenství.
(8) Písemná pozvánka musí být doručena a současně vyvěšena nejméně 15 dní přede dnem konání shromáždění. V pozvánce se uvede zejména datum, hodina, místo konání a pro- gram jednání shromáždění. Dále se v pozvánce uvede, kde se mohou členové společenství seznámit s podklady k nejdůležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k po- zvánce připojeny.
(9) Jednání shromáždění řídí předseda (místopředseda) výboru nebo pověřený člen vý- boru, anebo pověřený vlastník; v případě svolání shromáždění svolavatelem podle odstavce 4 věta druhá, nebo podle odstavce 6, řídí jednání shromáždění člen společenství zmocněný tímto svolavatelem.
(10) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni členové společenství, kteří mají většinu hlasů. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů společenství, pokud zákon nebo tyto stanovy neurčují jinak.
(11) Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů členů společenství na společných částech domu; členové společenství, kteří jsou spoluvlastníky jednotky, mají spo- lečně jeden hlas.
(12) Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv člena společenství soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný člen společenství požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsí- ců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.
(13) Tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných členů společenství je zapotřebí k přijetí usne- sení o
a) schválení nebo změně stanov,
b) změně prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona o vlastnictví bytů,
c) uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám podle odstavce 3 písm. c),
d) způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky,
e) rozdělení zisku z hospodaření společenství.
(14) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí sou- hlasu všech členů společenství, pokud není dále uvedeno jinak. Jde-li o stavební úpravy spo- čívající v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitř- ní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech do- mu, postačuje souhlas nejméně tříčtvrtinové většiny všech členů společenství.
(15) Ke zvolení členů výboru nebo pověřeného vlastníka je zapotřebí souhlasu nadpolo- viční většiny všech členů společenství.
(16) Tvoří-li společenství pouze 3 členové, je zapotřebí k přijetí usnesení shromáždění vždy souhlasu všech členů společenství.
(17) Z jednání shromáždění se pořizuje zápis, za jehož pořízení odpovídá svolavatel. Zá- pis musí obsahovat nezbytné údaje prokazující schopnost shromáždění k jednání a usnáše- ní, dále údaje o průběhu jednání, plné znění přijatých usnesení a výsledky voleb, pokud by- ly volby prováděny. Přílohu zápisu tvoří zejména listina přítomných s jejich podpisy a pí- semné podklady, které byly předloženy k jednotlivým projednávaným bodům.
(18) Zápis podepisuje předsedající a zapisovatel. Zápisy včetně písemných podkladů k jed- nání shromáždění musí být uschovány u předsedy výboru nebo u pověřeného vlastníka.
(19) Ustanovení odstavců 17 a 18 se přiměřeně použijí pro zápisy z jednání výboru a kon- trolní komise.
Čl. VIII
Výbor
(1) Výbor je výkonným orgánem společenství. Řídí a organizuje běžnou činnost spole- čenství a rozhoduje ve věcech spojených se správou domu a s předmětem činnosti společen- ství s výjimkou těch věcí, které jsou podle zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov ve výluč- né působnosti shromáždění, anebo si je shromáždění k rozhodnutí vyhradilo.
(2) Výbor je statutárním orgánem společenství. Za svou činnost odpovídá výbor shromáž- dění. Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje mís- topředseda. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou ne- bo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena výboru.
(3) Členové výboru jsou voleni a odvoláváni shromážděním. Předsedu a místopředsedu volí výbor z řad svých členů a z funkce je odvolává.
(4) Předseda výboru organizuje, svolává a řídí činnost výboru, organizuje běžnou činnost společenství.
(5) Výbor koná své schůze podle potřeby, nejméně však jednou za čtvrtletí.
(6) Výbor je alespoň tříčlenný. Každý člen výboru má jeden hlas.
(7) Výbor je schopen usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů výboru. Požádá-li o to člen výboru, musí být do zápisu výslovně uveden jeho nesouhlas s přijatým usnesením, popřípa- dě též důvody tohoto nesouhlasu.
(8) Odpovědnost člena výboru za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti při výkonu své funkce, se řídí ustanoveními občanského zákoníku.
(9) Výbor jako výkonný orgán společenství zejména
a) zajišťuje záležitosti společenství ve věcech správy domu a pozemku a dalších činností spo- lečenství podle zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov, pokud nejde o záležitosti, které jsou v pů- sobnosti shromáždění; zajišťuje plnění usnesení shromáždění a odpovídá mu za svou činnost,
b) rozhoduje o uzavírání smluv ve věcech předmětu činnosti společenství, zejména k za- jištění oprav, pojištění domu a zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek,
c) odpovídá za vedení účetnictví a za sestavení účetní závěrky a za předložení přiznání k daním, pokud tato povinnost vyplývá z právních předpisů,
d) připravuje podklady pro jednání shromáždění, svolává shromáždění, předkládá shro- máždění zprávu o hospodaření společenství, zprávu o správě domu a pozemku a o dalších činnostech společenství, které obsahují zejména základní údaje o provedených a plánova- ných opravách, údržbě a povinných revizích včetně údajů o použití a stavu příspěvků na sprá- vu domu a pozemku,
e) předkládá k projednání a schválení účetní závěrku a písemné materiály, které má shro- máždění projednat,
f) zajišťuje řádné vedení písemností společenství,
g) sděluje jednotlivým členům společenství podle usnesení shromáždění výši příspěvků na náklady spojené se správou domu a pozemku a výši záloh na úhradu za služby,
h) zajišťuje vyúčtování záloh na úhradu za služby a vypořádání nedoplatků nebo přeplatků,
i) zajišťuje včasné plnění závazků společenství vzniklých ze smluv a jiných závazků a po- vinností vůči třetím osobám a včasné uplatňování pohledávek společenství.
(10) Výbor jako statutární orgán společenství zejména
a) v souladu se zákonem o vlastnictví bytů, s těmito stanovami a s usneseními shromáž- dění činí právní úkony jménem společenství navenek ve věcech předmětu činnosti, zejména též uzavírá smlouvy,
b) zajišťuje kontrolu kvality dodávek, služeb a jiných plnění podle uzavřených smluv a či- ní vůči dodavatelům potřebná právní nebo jiná opatření k odstranění zjištěných nedostatků nebo k náhradě vzniklé škody,
c) jménem společenství vymáhá plnění povinností uložených členům společenství,
d) plní povinnosti podle zákona o vlastnictví bytů ve vztahu k rejstříku společenství ve- denému příslušným soudem určeným zvláštním předpisem k vedení obchodního rejstříku.
Čl. IX
Pověřený vlastník
(1) Pověřený vlastník plní funkci výkonného a statutárního orgánu společenství.
(2) Pověřený vlastník činí právní úkony a podepisuje je jménem společenství.
(3) Pověřeného vlastníka volí shromáždění stejným způsobem, jakým se volí výbor.
(4) Pověřený vlastník vykonává působnost a plní úkoly v rozsahu, v jakém jinak přísluší podle zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov výboru.
(5) Pověřený vlastník odpovídá za porušení svých povinností shodně jako člen výboru.
Čl. X
Kontrolní komise, revizor
(1) Kontrolní komise je kontrolním orgánem společenství, který je oprávněn kontrolovat činnost společenství a projednávat stížnosti jeho členů na činnost společenství nebo jeho or- gánů. Kontrolní komise nebo její pověřený člen je oprávněn nahlížet do účetních a jiných do- kladů společenství a vyžadovat od výboru nebo pověřeného vlastníka potřebné informace pro
svou kontrolní činnost. Kontrolní komise odpovídá pouze shromáždění a je nezávislá na ostat- ních orgánech společenství.
(2) Kontrolní komise je nejméně tříčlenná a volí ji shromáždění stejným způsobem, ja- kým se volí výbor. Ze svých členů volí kontrolní komise svého předsedu, který svolává a řídí jednání této komise.
(3) Kontrolní komise v rámci své působnosti zejména
a) kontroluje, zda společenství a jeho orgány vyvíjejí činnost v souladu se zákonem o vlastnictví bytů a s těmito stanovami,
b) vyjadřuje se k řádné účetní závěrce společenství a ke zprávě výboru určené k projed- nání na schůzi shromáždění,
c) podává shromáždění zprávu o výsledcích své kontrolní činnosti,
d) může podat výboru nebo pověřenému vlastníkovi zprávu o nedostatcích zjištěných při své kontrolní činnosti s návrhy na opatření včetně termínů na jejich odstranění,
e) účastní se prostřednictvím svého zástupce jednání výboru.
(4) Ustanovení odstavce 1 až 3 se použijí, rozhodne-li shromáždění o zřízení kontrolní komi- se [čl. VI odst. 1 písm. c)]. Ve společenství s počtem členů nižším než 10 může shromáždění roz- hodnout, že se namísto kontrolní komise volí revizor. Revizor má působnost kontrolní komise.
Čl. XI
Jednání dalších osob za společenství
(1) Shromáždění může rozhodnout, že určité činnosti bude pro společenství vykonávat zaměstnanec (zaměstnanci) společenství na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
(2) Pracovní zařazení a vymezení právních úkonů, které je zaměstnanec oprávněn činit za společenství v rámci pracovněprávního vztahu podle odstavce 1, musí být schváleno shro- mážděním.
(3) Smlouva sjednaná podle odstavce 1 musí obsahovat přesné vymezení oprávnění za- městnance k jednání za společenství.
(4) Působnost podle odstavce 1 a 2 nebo její část může shromáždění svým usnesením svě- řit výboru nebo pověřenému vlastníkovi.
Čl. XII
Zvláštní způsob rozhodování ve společenství
V případech, kdy je podle zákona o vlastnictví bytů potřebný souhlas všech členů spole- čenství ( § 11 odst. 5 a § 13 odst. 3 ), může být tento souhlas vyjádřen jednotlivými členy spo- lečenství také mimo schůzi shromáždění písemně na jedné listině či na více listinách, které obsahují označení záležitosti, k níž je souhlas vydáván, datum a podpisy členů společenství.
ČÁST ČTVRTÁ ČLENSTVÍ VE SPOLEČENSTVÍ
Čl. XIII
Vznik členství
(1) Členy společenství se stávají fyzické i právnické osoby, které nabyly vlastnictví k jed- notce v domě, pro který společenství vzniklo. Jejich členství vzniká
a) dnem vzniku společenství v případech, kdy tyto osoby nabyly vlastnictví k jednotce nej- později dnem vzniku společenství,
b) dnem nabytí vlastnictví k jednotce v případech, kdy tyto osoby nabyly vlastnictví k jed- notce po dni vzniku společenství.
(2) Společnými členy společenství jsou spoluvlastníci jednotky nebo manželé, kteří mají jednotku ve společném jmění manželů. Ze společného členství jsou společní členové opráv- něni a povinni společně a nerozdílně.
(3) Spoluvlastníci jednotky jako společní členové mají postavení vlastníka jednotky a ma- jí právo na schůzi shromáždění hlasovat jako jeden vlastník - člen společenství s váhou hla- su odpovídající spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, přičemž váha hlasu je nedělitelná.
(4) Seznam členů společenství, jejichž členství vzniklo ke dni vzniku společenství, tvoří přílohu těchto stanov. Členy společenství, jejichž členství vznikne za trvání společenství, za- píše společenství do seznamu členů společenství neprodleně poté, kdy člen společenství ozná- mí prokazatelně nabytí vlastnictví jednotky. V seznamu členů společenství musí být u kaž- dého člena společenství uvedena vedle jména, příjmení, data narození a místa trvalého po- bytu též váha hlasu při hlasování na shromáždění.
Čl. XIV
Práva a povinnosti člena společenství
(1) Člen společenství má práva vlastníka jednotky a člena společenství uvedená v pří- slušných ustanoveních zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov a má zejména právo
a) účastnit se veškeré činnosti společenství způsobem a za podmínek stanovených záko- nem o vlastnictví bytů a těmito stanovami,
b) účastnit se jednání shromáždění a hlasováním se podílet na jeho rozhodování,
c) volit a být volen do orgánů společenství,
d) předkládat orgánům společenství návrhy a podněty ke zlepšení činnosti společenství a k odstranění nedostatků v jejich činnosti,
e) obdržet vyúčtování záloh na úhradu jednotlivých služeb a vrácení případných pře- platků,
f) nahlížet do písemných podkladů pro jednání shromáždění, do zápisu ze schůze shro- máždění, do smluv sjednaných společenstvím a do podkladů, z nichž vychází určení výše je- ho povinnosti podílet se na nákladech spojených se správou domu a pozemku a s dodávkou služeb spojených s užíváním jednotky.
(2) Člen společenství má povinnosti vlastníka jednotky a člena společenství uvedené v pří- slušných ustanoveních zákona o vlastnictví bytů a těchto stanov, zejména má povinnost
a) dodržovat tyto stanovy a plnit usnesení orgánů společenství schválená v souladu se zá- konem o vlastnictví bytů a těmito stanovami,
b) hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku,
c) hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčto- vání,
d) řídit se při užívání společných částí domu, pozemku a společných zařízení domu práv- ními předpisy a pokyny výrobce nebo správce technických zařízení,
e) zdržet se jednání, jímž by zasahoval do práva ostatních členů společenství; úpravy jed- notky ve svém vlastnictví provádět tak, aby neohrožoval výkon vlastnického práva ostatních vlastníků jednotek a v případech, kde to stanoví zákon o vlastnictví bytů, provádět úpravy jen se souhlasem všech vlastníků jednotek nebo na základě smlouvy o výstavbě uzavřené se vše- mi vlastníky jednotek v domě,
f) odstranit na svůj náklad závady a poškození, které na jiných jednotkách nebo na spo- lečných částech domu způsobil sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají,
g) umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v jednotce a odečet namě- řených hodnot,
h) umožnit po předchozím vyzvání přístup do jednotky, pokud to nezbytně vyžadují úpra- vy, provoz, opravy apod. ostatních jednotek nebo domu jako celku; nejde-li o havarijní či ob- dobný stav, činí výzvu písemně výbor nebo pověřený vlastník alespoň 3 dny předem,
i) oznámit bez zbytečného odkladu výboru nebo pověřenému vlastníkovi nabytí vlast- nictví jednotky spolu s údaji potřebnými pro zapsání do seznamu členů společenství podle čl. XIII odst. 4 a pro potřeby správy domu,
j) oznamovat společenství všechny skutečnosti rozhodné pro rozúčtování služeb spoje- ných s bydlením, zejména změny v počtu příslušníků své domácnosti, domácnosti nájemce nebo podnájemce, pokud je způsob rozúčtování cen služeb nebo stanovení výše příspěvků na správu domu a pozemku závislé též na počtu členů domácnosti, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo,
k) předat výboru nebo pověřenému vlastníkovi ověřenou projektovou dokumentaci v pří- padě, že provádí změnu stavby.
Čl. XV
Zánik členství ve společenství
(1) Členství ve společenství zaniká
a) převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky,
b) úmrtím člena společenství - fyzické osoby,
c) zánikem člena společenství - právnické osoby bez právního nástupnictví,
d) zánikem jednotky, jejímž vlastníkem je člen společenství,
e) dalším způsobem, pokud to stanoví zákon o vlastnictví bytů.
(2) Společné členství ve společenství zaniká a mění se na členství dnem, kdy se zapíše změna předchozího spoluvlastnictví jednotky na výlučné vlastnictví jediného člena spole- čenství do katastru nemovitostí; tuto změnu je povinen člen společenství neprodleně ozná- mit výboru společenství.
ČÁST PÁTÁ HOSPODAŘENÍ SPOLEČENSTVÍ
Čl. XVI
Hospodaření společenství a způsob nakládání s jeho majetkem
(1) Společenství hospodaří s finančními prostředky poskytovanými členy společenství na úhradu příspěvků na správu domu a pozemku, dále s finančními prostředky poskytovanými členy společenství na úhradu za služby spojené s užíváním jednotek a s dalšími finančními prostředky získanými v rámci činnosti společenství.
(2) Uzavře-li společenství podle těchto stanov smlouvu se správcem, je povinno smluvně dojednat také povinnosti správce předkládat orgánům společenství ke schválení návrhy vý- še příspěvků na správu domu a pozemku a výše záloh na úhradu za služby placené členy spo- lečenství, návrhy na rozúčtování cen služeb a další návrhy, které podle zákona o vlastnictví bytů a podle těchto stanov schvalují příslušné orgány společenství. Ve smlouvě může spole- čenství pověřit správce též zajišťováním činností uvedených v odstavci 1.
(3) Nabude-li společenství věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové pro- story k účelům uvedeným v zákoně o vlastnictví bytů a v těchto stanovách, je povinno s nimi hospodařit pouze v souladu s vymezeným účelem. Výbor nebo pověřený vlastník může v těch- to záležitostech činit právní úkony pouze na základě usnesení shromáždění, pokud v usne- sení shromáždění není stanoveno jinak.
(4) Společenství je povinno uplatňovat a vymáhat plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství a plnění závazků třetích osob vůči spo- lečenství. Výbor či pověřený vlastník odpovídají za včasné plnění těchto úkolů.
(5) Členové společenství jsou z právních úkonů týkajících se společné věci oprávněni a po- vinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů na společných čás- tech domu.
(6) Členové společenství ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikos- ti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.
Čl. XVII
Úhrada nákladů spojených se správou domu a pozemku a úhrada za služby
(1) Příspěvky na správu domu a pozemku, dále zálohy na úhradu za služby, popřípadě dal- ší platby podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změ- ně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů) platí členové společenství v část- kách a v termínech stanovených k tomu příslušným orgánem společenství na účet společen- ství [čl. VII odst. 3 písm. f) a g)], nerozhodne-li shromáždění o placení na účet správce.
(2) Vyúčtování záloh na úhradu za služby provádí výbor jedenkrát za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, nejpozději do 4 kalendářních měsíců po jeho skončení; v souladu se stanoveným způsobem rozúčtování [čl. VII odst. 3 písm. h)]. Nedoplatek nebo přeplatek vy- plývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
(3) Zprávu o použití a stavu příspěvků na správu domu a pozemku předkládá výbor ke schválení shromáždění spolu se zprávou o hospodaření společenství a s návrhem na schvá- lení účetní závěrky. Nevyčerpaný zůstatek těchto finančních prostředků se převádí do násle- dujícího roku.
č. 333/2006 Sb.
SDĚLENÍ Ministerstva pro místní rozvoj
ze dne 20. června 2006
o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel, o územním rozčlenění obcí seskupením katastrálních území, o výši základních cen za 1 m2 podlahové plochy bytů, o cílových hodnotách měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu, o ma- ximálních přírůstcích měsíčního nájemného a o postupu při vyhledání maximálního přírůstku nájemného pro konkrétní byt
Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu s § 4 zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vyhlašuje pro uplatnění jednostranného zvýšení ná- jemného z bytu v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007:
o roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel (bez Prahy a Brna) - uve- deno v příloze č. 1,
o územní rozčlenění Prahy a Brna seskupením jejich katastrálních území - uvedeno v pří- loze č. 2,
o základní ceny v Kč za 1 m2 podlahové plochy bytů a cílové hodnoty měsíčního nájem- ného v Kč za 1 m2 podlahové plochy bytu - uvedeno v příloze č. 3,
o maximální přírůstky měsíčního nájemného vyjádřené v procentech - uvedeno v přílo- ze č. 4 a č. 4a,
o postup při vyhledání maximálního přírůstku měsíčního nájemného pro konkrétní byt.
V příloze č. 1
jsou podle krajů jmenovitě uvedeny všechny obce, kromě Prahy a Brna, s počtem obyva- tel 2 000 a více a jsou zařazeny do velikostních kategorií v závislosti na počtu obyvatel. Obce shodného názvu nacházející se ve stejném kraji jsou označeny v závorce příslušným okre- sem. Obce s počtem obyvatel nižším než 2 000 v této příloze jmenovitě uvedeny nejsou; pro účely vyhledání základní ceny a cílového nájemného v příloze č. 3 a pro účely vyhledání ma- ximálního přírůstku měsíčního nájemného v příloze č. 4 a 4a patří obce s počtem obyvatel nižším než 2 000 v příslušném kraji do velikostní kategorie „do 1 999 obyvatel“. Obce jsou do velikostních kategorií roztříděny na základě údajů Českého statistického úřadu o počtu oby- vatel k 1. lednu 2006.
V příloze č. 2
jsou uvedena všechna katastrální území v Praze a Brně a jsou seskupena do jednotlivých oblastí označených čísly. Toto členění bylo převzato z vyhlášky č. 540/2002 Sb., kterou se pro- vádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
V příloze č. 3
jsou uvedeny základní ceny v Kč za 1 m2 podlahové plochy bytů vyjadřující střední hod- noty kupních cen nemovitostí vycházející ze statistiky cen nemovitostí Ministerstva financí. Dále jsou v této příloze uvedeny cílové hodnoty měsíčního nájemného v Kč za 1 m2 podlaho- vé plochy bytu pro jednotlivé velikostní kategorie obcí v jednotlivých krajích a pro jednotlivé
oblasti Prahy a Brna; těchto cílových hodnot může být dosaženo nejdříve k 1. lednu 2010 [§ 2 písm. c) zákona]. Tyto hodnoty byly vypočteny podle vzorce uvedeného v příloze k zákonu. Cílové hodnoty měsíčního nájemného jsou uvedeny zvlášť pro byty se sníženou kvalitou, což jsou byty vymezené v ustanovení § 2 písm. e) až g) zákona.
Podlahová plocha bytu je vymezena v ustanovení § 2 písm. d) zákona.
V příloze č. 4
jsou uvedeny maximální přírůstky měsíčního nájemného v procentech, vypočtené pro aktuální – tj. nyní placené - nájemné (v Kč/m2) podle vzorce uvedeného v příloze k zákonu a zaokrouhlené na jedno desetinné místo. Aktuální nájemné nezahrnuje nájemné za vyba- vení bytu [§ 2 písm. b) zákona], ani platby za služby spojené s užíváním bytu nebo za vytápě- ní a energii. Hodnoty aktuálního nájemného rozčleněné podle velikostních kategorií obcí v jednotlivých krajích a podle oblastí v Praze a Brně jsou uvedeny v Kč za 1 m2 podlahové plo- chy bytu a zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Nejsou zde uvedeny hodnoty aktuálního ná- jemného, u nichž je v jednotlivých velikostních kategoriích obcí a v oblastech Prahy a Brna nízká pravděpodobnost jejich výskytu, ani hodnoty vyšší než příslušné cílové nájemné. V pří- loze č. 4a jsou uvedeny, ve stejné struktuře, hodnoty aktuálního nájemného a jim odpovída- jící maximální přírůstky nájemného pro byty se sníženou kvalitou.
Zásady zvyšování nájemného podle zákona:
o Zvýšení nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu se sjednává dohodou mezi ná- jemcem a pronajímatelem, popř. jednostranným, avšak limitovaným, zvýšením nájemného podle zákona.
o Jednostranné zvýšení nájemného nesmí převýšit maximální přírůstek měsíčního ná- jemného (v procentech) stanovený pro každou konkrétní hodnotu aktuálního – tj. nyní pla- ceného – nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu v příslušné velikostní kategorii obcí ne- bo oblasti Prahy a Brna.
o Maximální přírůstek měsíčního nájemného lze vypočítat podle vzorce stanoveného v příloze zákona. Pro přímý výpočet maximálního přírůstku měsíčního nájemného pro kon- krétní byt podle vzorce uvedeného v příloze k zákonu se použijí základní ceny, popř. cílové hodnoty nájemného, v Kč za 1 m2 podlahové plochy bytu v závislosti na velikostní kategorii obce v příslušném kraji nebo oblasti Prahy nebo Brna, kde se konkrétní byt nachází. Tyto hod- noty jsou uvedeny v příloze č. 3. Již vypočtené maximální přírůstky měsíčního nájemného lze alternativně vyhledat v příloze č. 4 nebo 4a.
Postup při vyhledání maximálního přírůstku měsíčního nájemného pro konkrétní byt v přílohách k tomuto Sdělení a určení zvýšeného nájemného o tento přírůstek:
1. Zjistěte v příloze č. 1, v rámci příslušného kraje, velikostní kategorii (podle počtu oby- vatel), kam je zařazena obec, v níž se nachází konkrétní byt.
2. Pokud se konkrétní byt nachází v Praze nebo Brně, vyhledejte v příloze č. 2 podle pří- slušného katastrálního území oblast, do které byt patří.
3. Vyhledejte v příloze č. 4 (popř. 4a pro byty se sníženou kvalitou) ve vodorovném řádku odpovídajícím velikostní kategorii obcí nebo oblasti Prahy nebo Brna (podle označení v levé části stránky) hodnotu odpovídající konkrétnímu aktuálnímu nájemnému – tj. nájemnému, které je nyní placeno („AN“). Nenajdete-li konkrétní hodnotu aktuálního nájemného, vyhle- dejte v témže vodorovném řádku hodnotu nejbližší nižší (směrem doprava). Hodnoty aktu- álního nájemného rovné nebo vyšší než cílové nájemné pro danou velikostní kategorii obcí nebo oblast Prahy a Brna zde uvedeny nejsou, protože pro takové hodnoty se aktuální ná- jemné jednostranně zvýšit nemůže.
4. Následně pak vyhledejte v záhlaví – tj. v prvním řádku nahoře - toho sloupce, v němž se vyhledané aktuální nájemné nachází, maximální přírůstek měsíčního nájemného („MP“) vyjádřený v procentech.
5. O maximální přírůstek měsíčního nájemného „MP“ (v %) může pronajímatel zvýšit ná- jemné v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007. Znamená to, že zvýšené nájemné „ZN“ (v Kč/m 2 ) se odvodí z aktuálního (tj. nyní placeného) nájemného „AN“ (v Kč/m2 ) takto:
MP
AN * ---- ( + 1 ) = ZN 100
Příklad postupu při vyhledání maximálního přírůstku měsíčního nájemného pro kon- krétní byt: Například - byt se nachází v Pečkách ve Středočeském kraji, má sníženou kvalitu a je za něj placeno aktuální měsíční nájemné 8,89 Kč za 1 m2 podlahové plochy bytu.
V příloze č. 1 je obec Pečky jmenovitě uvedena, a to ve velikostní kategorii „Obce se 2 000
- 9 999 obyvatel“, jak ukazuje následující obrázek:
...............
Na základě tohoto zařazení obce Pečky do příslušné velikostní kategorie (2 000 – 9 999 obyvatel) se v příloze č. 4a (jde o byt se sníženou kvalitou) vyhledává hodnota aktuálního ná- jemného v Kč/m 2 (8,89). Tato konkrétní hodnota zde uvedena není; v témže řádku je však (vpravo) uvedena hodnota nejbližší nižší, a to 8,88. V záhlaví příslušného sloupce (nahoře na stránce) je k tomuto aktuálnímu nájemnému přiřazeno zvýšení 42,0 % (maximální přírůstek měsíčního nájemného v procentech), jak ukazuje následující obrázek:
................
Výpočet zvýšeného nájemného o 42,0 % se provede tak, že se hodnota aktuálního nájem- ného (v Kč/m2 ) vynásobí číslem 1,42:
42
8,89 * ( ---- +1 ) = 8,89 * 1,42 = 12,62 Kč/m2
100
Zvýšené měsíční nájemné za 1 m2 podlahové plochy zvoleného bytu je v roce 2007 12,62 Kč/m2 .
Ministr:
Xxx. Xxxxxxxx v. r.
Příl. 1
Roztřídění obcí do velikostních kategorií podle počtu obyvatel
Středočeský kraj
Velikostní kategorie - obce se 2 tis. - 9999 obyv.
Bakov nad Jizerou Bělá pod Bezdězem Benátky nad Jizerou Březnice
Buštěhrad Bystřice Čáslav Čerčany Černošice Český Brod Dobrovice Dobřichovice Dobříš
Dolní Bousov Dolní Břežany Horoměřice Hořovice Hostivice
Jesenice (okr. Praha-západ) Jílové u Prahy
Jince Kamenice Klecany Komárov Kosmonosy
Kostelec nad Černými Lesy Kostelec nad Labem Králův Dvůr
Libčice nad Vltavou Libušín
Lysá nad Labem Městec Králové Milín
Milovice
Mnichovice (okr. Praha-východ) Mnichovo Hradiště
Mníšek pod Brdy Neveklov
Nové Strašecí Odolena Voda Pečky Průhonice Psáry
Roztoky (okr. Praha-západ) Rožmitál pod Třemšínem Rudná
Řevnice Sadská Sázava Sedlčany Sedlec-Prčice Stochov Tuchlovice
Týnec nad Sázavou Uhlířské Janovice Unhošť
Úvaly Velim
Velké Popovice Velký Osek Velvary
Votice
Vrané nad Vltavou Vrdy
Všetaty (okr. Mělník) Zdice
Zlonice
Zruč nad Sázavou Žebrák
Velikostní kategorie - obce s 10 tis. - 49999 obyv.
Benešov Beroun
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Čelákovice
Kolín
Kralupy nad Vltavou Kutná Hora
Mělník
Mladá Boleslav Neratovice Nymburk Poděbrady Příbram Rakovník Říčany
Slaný Vlašim
Velikostní kategorie - obce s 50 tis. + obyv.
Kladno
Jihočeský kraj
Velikostní kategorie - obce se 2 tis. - 9999 obyv.
Bechyně Blatná
Borovany (okr. České Budějovice) České Velenice
Dačice
Dobrá Voda u Českých Budějovic Hluboká nad Vltavou
Horní Planá Chlum u Třeboně Chýnov Jistebnice Kamenný Újezd Kaplice
Kardašova Řečice Křemže
Ledenice Lišov Milevsko Mladá Vožice Netolice Nová Bystřice
Nová Včelnice Nové Hrady
Planá nad Lužnicí Protivín
Rudolfov Sezimovo Ústí Slavonice Xxxxxxxx Xxxxxxx
Suchdol nad Lužnicí Trhové Sviny Třeboň
Týn nad Vltavou Velešín
Veselí nad Lužnicí Větřní
Vimperk Vodňany Volary Volyně Vyšší Brod Zliv
Velikostní kategorie - obce s 10 tis. - 49999 obyv.
Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek
Prachatice Strakonice Tábor
Velikostní kategorie - obce s 50 tis. + obyv.
České Budějovice
Ústecký kraj
Velikostní kategorie - obce se 2 tis. - 9999 obyv.
Bečov
Benešov nad Ploučnicí Bohušovice nad Ohří Budyně nad Ohří Česká Kamenice
Dubí Duchcov Horní Jiřetín Hrob Chabařovice Chlumec Jílové Jiříkov Košťany Krásná Lípa Kryry Libochovice Lom Lovosice Meziboří
Mikulášovice Novosedlice Obrnice Osek
Peruc
Podbořany Postoloprty Povrly Proboštov Šluknov Štětí Terezín Trmice Úštěk Vejprty
Velké Březno
Velikostní kategorie - obce s 10 tis. - 49999 obyv.
Bílina Jirkov Kadaň
Klášterec nad Ohří Krupka Litoměřice Litvínov
Louny
Roudnice nad Labem Rumburk
Varnsdorf Žatec
Velikostní kategorie - obce s 50 tis. + obyv.
Děčín Chomutov Most Teplice
Ústí nad Labem
Liberecký kraj
Velikostní kategorie - obce se 2 tis. - 9999 obyv.
Cvikov Český Dub Desná Doksy Frýdlant Hejnice
Hodkovice nad Mohelkou Hrádek nad Nisou Chrastava
Jablonné v Podještědí Jilemnice Kamenický Šenov
Lomnice nad Popelkou Mimoň
Nové Město pod Smrkem Raspenava
Rokytnice nad Jizerou Rychnov u Jablonce nad Nisou Semily
Smržovka
Stráž pod Ralskem Tanvald
Velké Hamry Zákupy Železný Brod
Velikostní kategorie - obce s 10 tis. - 49999 obyv.
Česká Lípa Jablonec nad Nisou Nový Bor
Turnov
Velikostní kategorie - obce s 50 tis. + obyv.
Liberec
Královéhradecký kraj
Velikostní kategorie - obce se 2 tis. - 9999 obyv.
Borohrádek Broumov Černilov Červený Kostelec Česká Skalice Dobruška Hořice
Xxxxxxxx Xxxxxx
Chlumec nad Cidlinou Kopidlno
Kostelec nad Orlicí Lázně Bělohrad Meziměstí
Mladé Buky Nechanice Nová Paka Nový Bydžov Opočno
Police nad Metují
Rokytnice v Orlických horách Rtyně v Podkrkonoší
Rudník Smiřice Sobotka Solnice Stará Paka
Svoboda nad Úpou Třebechovice pod Orebem Týniště nad Orlicí
Úpice Vamberk Velké Poříčí Žacléř
Velikostní kategorie - obce s 10 tis. - 49999 obyv.
Dvůr Králové nad Labem Jaroměř
Jičín Náchod
Nové Město nad Metují Rychnov nad Kněžnou Trutnov
Vrchlabí
Velikostní kategorie - obce s 50 tis. + obyv.
Hradec Králové
Pardubický kraj
Velikostní kategorie - obce se 2 tis. - 9999 obyv.
Červená Voda Dašice
Dolní Dobrouč Heřmanův Městec Holice
Choceň Chrast Chvaletice
Jablonné nad Orlicí Jevíčko
Králíky Lanškroun Lázně Bohdaneč Letohrad
Luže
Opatovice nad Labem Polička
Proseč Přelouč
Sezemice Skuteč Slatiňany Třemošnice Žamberk
Velikostní kategorie - obce s 10 tis. - 49999 obyv.
Česká Třebová Hlinsko Chrudim Litomyšl
Moravská Třebová Svitavy
Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto
Velikostní kategorie - obce s 50 tis. + obyv.
Pardubice
Vysočina
Velikostní kategorie - obce se 2 tis. - 9999 obyv.
Batelov Brtnice
Bystřice nad Pernštejnem Golčův Jeníkov Chotěboř
Jaroměřice nad Rokytnou Jemnice
Kamenice nad Lipou Ledeč nad Sázavou Luka nad Jihlavou Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Okříšky
Pacov Počátky Polná Přibyslav
Světlá nad Sázavou Telč
Třešť Velká Bíteš
Ždírec nad Doubravou Žirovnice
Velikostní kategorie - obce s 10 tis. - 49999 obyv.
Havlíčkův Brod Humpolec
Nové Město na Moravě Pelhřimov
Třebíč
Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou
Velikostní kategorie - obce s 50 tis. + obyv.
Jihlava
Olomoucký kraj
Velikostní kategorie - obce se 2 tis. - 9999 obyv.
Bludov Bohuňovice Brodek u Přerova Česká Ves Dolany Hanušovice Hlubočky
Horka nad Moravou Javorník
Kojetín Konice
Kostelec na Hané Libina
Lipník nad Bečvou Lipová-lázně Loštice
Lutín Mikulovice Mohelnice
Moravský Beroun Němčice nad Hanou Nový Malín Plumlov
Postřelmov Rapotín
Ruda nad Moravou Sobotín
Staré Město Štěpánov Xxxxx Xxxxxxx Troubky
Velká Bystřice Velké Losiny Velký Týnec Vikýřovice Zlaté Hory
Velikostní kategorie - obce s 10 tis. - 49999 obyv.
Hranice Jeseník Litovel Prostějov Přerov Šternberk Šumperk Uničov Zábřeh
Velikostní kategorie - obce s 50 tis. + obyv.
Olomouc
Zlínský kraj
Velikostní kategorie - obce se 2 tis. - 9999 obyv.
Bánov Bojkovice Boršice
Brumov-Bylnice Buchlovice
Bystřice pod Hostýnem Dolní Němčí
Fryšták Halenkov Hluk
Horní Bečva Hošťálková Hovězí Hulín Huslenky Chropyně Jablůnka Karolinka Kelč Koryčany
Kunovice (okr. Uherské Hradiště) Kvasice
Luhačovice Morkovice-Slížany Napajedla
Nivnice
Nový Hrozenkov Ostrožská Nová Ves
Slavičín Slušovice Staré Město Strání
Štítná nad Vláří-Popov Tlumačov
Uherský Ostroh Valašská Bystřice Valašské Klobouky Velké Karlovice Vizovice
Vlčnov Zašová Zdounky Zubří
Velikostní kategorie - obce s 10 tis. - 49999 obyv.
Holešov Kroměříž Otrokovice
Rožnov pod Radhoštěm Uherské Hradiště Uherský Brod
Valašské Meziříčí Vsetín
Velikostní kategorie - obce s 50 tis. + obyv.
Zlín
Jihomoravský kraj (bez Brna)
Velikostní kategorie - obce se 2 tis. - 9999 obyv.
Adamov
Bílovice nad Svitavou
Blatnice pod Svatým Antonínkem Blučina
Bučovice Bzenec
Čejkovice (okr. Hodonín) Dobšice
Dolní Bojanovice Dolní Kounice Drnovice (okr. Vyškov) Dubňany
Hovorany
Hrušovany nad Jevišovkou Hrušovany u Brna Hustopeče
Ivančice Ivanovice na Hané Jedovnice Klobouky u Brna Kobylí
Kunštát Kuřim Lanžhot Lednice Letovice Lužice Mikulov Xxxxxxxx Xxxxxxx
Mokrá-Horákov Moravská Nová Ves Moravský Krumlov Moravský Písek Mutěnice
Ořechov Oslavany Podivín
Pohořelice Pozořice Prušánky Rájec-Jestřebí Rajhrad Rakvice Ratíškovice Rohatec Rosice Rousínov Slavkov u Brna Strážnice
Střelice (okr. Brno-venkov) Svatobořice-Mistřín Šardice
Šlapanice Tišnov Tvrdonice Újezd u Brna Vacenovice Valtice
Velká nad Veličkou Velké Bílovice Velké Opatovice Velké Pavlovice Veverská Bítýška Vnorovy
Vracov Zastávka
Zbýšov (okr. Brno-venkov) Ždánice
Židlochovice
Velikostní kategorie - obce s 10 tis. - 49999 obyv.
Blansko Boskovice Břeclav
Hodonín (okr. Hodonín) Kyjov
Veselí nad Moravou Vyškov
Znojmo
Moravskoslezský kraj
Velikostní kategorie - obce se 2 tis. - 9999 obyv.
Xxxxxxxxxxx Xxxxx Bílovec Bolatice Brušperk Břidličná
Budišov nad Budišovkou Bystřice
Čeladná Dětmarovice Dobrá
Dolní Benešov Dolní Lutyně Fryčovice
Frýdlant nad Ostravicí Fulnek
Háj ve Slezsku Hať
Horní Benešov Horní Suchá
Hradec nad Moravicí Jablunkov Klimkovice
Kobeřice Kozlovice Kravaře
Kunčice pod Ondřejníkem Ludgeřovice
Město Xxxxxxxxxxx Xxxxxx
Mosty u Jablunkova Návsí
Odry Ostravice Palkovice Paskov
Xxxxxxxxx u Karviné Petřvald (okr. Karviná) Píšť
Příbor Xxxxxxxx Xxxxxxx
Stará Ves nad Ondřejnicí Starý Jičín
Suchdol nad Odrou Šenov
Šenov u Nového Jičína Štěpánkovice Štramberk
Těrlicko Trojanovice Vendryně Vítkov Vratimov
Vrbno pod Pradědem Vřesina (okr. Nový Jičín)
Velikostní kategorie - obce s 10 tis. - 49999 obyv.
Bohumín Bruntál Český Těšín
Frenštát pod Radhoštěm Hlučín
Kopřivnice Krnov Nový Jičín Orlová Studénka Třinec
Velikostní kategorie - obce s 50 tis. + obyv.
Frýdek-Místek Havířov Karviná Opava
Ostrava
Příl. 2
Územní rozčlenění Prahy a Brna seskupením jejich katastrálních území
Hlavní město Praha
Katastrální území | Číslo katastrálního území (územně technické jednotky) | |
Oblast č. 1 | Hradčany | 727121, 729558 |
Josefov | 000000 | |
Xxxx Xxxxxx | 000000, 729035 | |
Nové Město | 727181, 727075, 730971 | |
Staré Město | 727024 | |
Oblast č. 2 | Vinohrady | 727164, 727067, 727547, |
728287, 732311 | ||
Vyšehrad | 727300 | |
Oblast č. 3 | Holešovice | 730122, 727156 |
Karlín | 730955 | |
Žižkov | 727415, 730939, 732401 | |
Oblast č. 4 | Braník | 727873 |
Hodkovičky | 727857 | |
Krč | 727598 | |
Lhotka | 728071 | |
Michle | 727750, 732150 |
Nusle | 728161, 727296 | |
Podolí | 728152 | |
Oblast č. 5 | Hlubočepy | 728837 |
Jinonice | 728730, 729132 | |
Košíře | 728764 | |
Motol | 728951 | |
Radlice | 728641 | |
Smíchov | 729051 | |
Oblast č. 6 | Břevnov | 729582 |
Bubeneč | 730106, 730165 | |
Dejvice | 729272 | |
Střešovice | 729302 | |
Oblast č. 7 | Troja | 730190, 730742 |
Oblast č. 8 | Bohnice | 730556 |
Čimice | 730394 | |
Ďáblice | 730629 | |
Kobylisy | 730475 | |
Letňany | 731439 | |
Xxxxxx | 731382 | |
Střížkov | 730866, 731391 | |
Oblast č. 9 | Hrdlořezy | 731765, 732460 |
Libeň | 730891, 730220, 731331 | |
Vysočany | 731285, 727431 | |
Oblast č. 10 | Malešice | 732451, 731773 |
Strašnice | 731943, 727482 | |
Vršovice | 732257 | |
Záběhlice | 732117, 727997 | |
Oblast č. 11 | Háje | 728233 |
Horní Měcholupy | 732583 | |
Chodov | 728225 | |
Petrovice | 732613 | |
Oblast č. 12 | Benice | 602582 |
Kolovraty | 668591 | |
Kunratice | 728314 |
Křeslice | 676071 | |
Lipany | 668605 | |
Pitkovice | 773417 | |
Šeberov | 762130 | |
Újezd u Průhonic | 773999 | |
Oblast č. 13 | Cholupice | 652393 |
Libuš | 728390 | |
Písnice | 720984 | |
Točná | 652407 | |
Oblast č. 14 | Kamýk | 728438 |
Komořany | 728519 | |
Modřany | 728616 | |
Oblast č. 15 | Lahovice | 729248 |
Lipence | 683973 | |
Zbraslav | 791733 | |
Oblast č. 16 | Malá Chuchle | 729183 |
Velká Chuchle | 729213 | |
Radotín | 738620 | |
Oblast č. 17 | Holyně | 750573 |
Lochkov | 686425 | |
Řeporyje | 745251, 918377 | |
Slivenec | 750590 | |
Sobín | 793256 | |
Třebonice | 770353 | |
Zadní Kopanina | 745278 | |
Oblast č. 18 | Řepy | 729701 |
Stodůlky | 755541 | |
Zličín | 793264 | |
Oblast č. 19 | Ruzyně | 729710 |
Oblast č. 20 | Liboc | 729795 |
Veleslavín | 729353 | |
Vokovice | 729418 | |
Oblast č. 21 | Lysolaje | 729931 |
Nebušice | 729876 |
Přední Kopanina | 734373 | |
Suchdol | 729981 | |
Sedlec | 730041 | |
Oblast č. 22 | Březiněves | 614131 |
Dolní Chabry | 730599 | |
Miškovice | 731552 | |
Třeboradice | 731528 | |
Oblast č. 23 | Čakovice | 731561 |
Kbely | 731641 | |
Satalice | 746134 | |
Vinoř | 782378 | |
Oblast č. 24 | Černý Most | 731676 |
Hloubětín | 731234 | |
Hostavice | 731722 | |
Kyje | 731226 | |
Oblast č. 25 | Běchovice | 601527 |
Dolní Počernice | 629952 | |
Horní Počernice | 643777 | |
Klánovice | 665444 | |
Újezd n. Lesy | 773778 | |
Oblast č. 26 | Dolní Měcholupy | 732541 |
Hostivař | 732052 | |
Štěrboholy | 732516 | |
Oblast č. 27 | Xxxxx | 633330 |
Hájek | 773395 | |
Koloděje | 668508 | |
Královice | 672629 | |
Nedvězí | 702323 | |
Oblast č. 28 | Uhříněves | 773425 |
Brno | ||
Katastrální území | Číslo katastrálního území (územně technické jednotky) | |
Oblast č. 1 | Město Brno | 610003 |
Oblast č. 2 | Staré Brno | 610089 |
Stránice | 610330 | |
Veveří | 610372 | |
Černá Pole | 610771 | |
Oblast č. 3 | Pisárky | 610208 |
Žabovřesky | 610470 | |
Královo Pole | 611484 | |
Lesná | 610887 | |
Oblast č. 4 | Jundrov | 610542 |
Komín | 610585 | |
Medlánky | 611743 | |
Řečkovice | 611646 | |
Oblast č. 5 | Štýřice | 610186 |
Ponava | 611379 | |
Komárov | 611026 | |
Černovice | 611263 | |
Židenice | 611115 | |
Maloměřice | 612499 | |
Husovice | 610844 | |
Obřany | 612553 | |
Oblast č. 6 | Zábrdovice | 610704 |
Trnitá | 610950 | |
Oblast č. 7 | Líšeň | 612405 |
Slatina | 612286 | |
Bohunice | 612006 | |
Starý Lískovec | 612014 | |
Nový Lískovec | 610283 | |
Bosonohy | 608505 | |
Kohoutovice | 610313 | |
Bystrc | 611778 | |
Oblast č. 8 | Mokrá Hora | 611701 |
Soběšice | 751910 | |
Ivanovice | 655856 | |
Kníničky | 611905 | |
Oblast č. 9 | Žebětín | 795674 |
Jehnice | 658201 | |
Ořešín | 712680 | |
Útěchov u Brna | 775550 | |
Oblast č.10 | Horní Heršpice | 612065 |
Dolní Heršpice | 612111 | |
Holásky | 612243 | |
Přízřenice | 612146 | |
Brněnské Ivanovice | 612227 | |
Oblast č.11 | Chrlice | 654132 |
Tuřany | 612171 | |
Dvorská | 633895 | |
Oblast č.12 | Sadová | 611565 |
Příl. 3
Základní ceny a cílové nájemné v Kč/m2 podlahové plochy bytu pro období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007
Kraj; velikostní kategorie obcí podle počtu obyvatel, oblasti Prahy a Brna | Základní cena bytu v Kč/m2 | Cílová hodnota měsíčního nájemného v Kč/m2 | Cílová hodnota měsíčního nájemného v Kč/m2 pro byty se sníženou kvalitou |
HL. M. PRAHA | |||
Oblast č. 1 | 44 275 | 107,00 | 95,93 |
Oblast č. 2 | 32 759 | 99,64 | 88,72 |
Oblast č. 3 | 23 895 | 99,56 | 89,61 |
Oblast č. 4 | 19 985 | 83,27 | 74,94 |
Oblast č. 5 | 23 895 | 99,56 | 89,61 |
Oblast č. 6 | 31 175 | 119,50 | 106,51 |
Oblast č. 7 | 23 895 | 99,56 | 89,61 |
Oblast č. 8 | 23 895 | 99,56 | 89,61 |
Oblast č. 9 | 21 524 | 89,68 | 80,72 |
Oblast č. 10 | 21 524 | 89,68 | 80,72 |
Oblast č. 11 | 23 895 | 99,56 | 89,61 |
Oblast č. 12 | 21 524 | 89,68 | 80,72 |
Oblast č. 13 | 17 529 | 73,04 | 65,73 |
Oblast č. 14 | 19 985 | 83,27 | 74,94 |
Oblast č. 15 | 19 985 | 83,27 | 74,94 |
Oblast č. 16 | 17 529 | 73,04 | 65,73 |
Oblast č. 17 | 17 529 | 73,04 | 65,73 |
Oblast č. 18 | 21 524 | 89,68 | 80,72 |
Oblast č. 19 | 21 524 | 89,68 | 80,72 |
Oblast č. 20 | 23 895 | 99,56 | 89,61 |
Oblast č. 21 | 19 985 | 83,27 | 74,94 |
Oblast č. 22 | 17 529 | 73,04 | 65,73 |
Oblast č. 23 | 17 529 | 73,04 | 65,73 |
Oblast č. 24 | 17 529 | 73,04 | 65,73 |
Oblast č. 25 | 17 529 | 73,04 | 65,73 |
Oblast č. 26 | 21 524 | 89,68 | 80,72 |
Oblast č. 27 | 17 529 | 73,04 | 65,73 |
Oblast č. 28 | 17 529 | 73,04 | 65,73 |
STŘEDOČESKÝ | |||
50 000 a více obyvatel | 15 611 | 65,05 | 58,54 |
10 000-49 999 obyvatel | 11 393 | 47,47 | 42,72 |
2 000-9 999 obyvatel | 9 634 | 40,14 | 36,13 |
do 1 999 obyvatel | 6 314 | 26,31 | 23,68 |
JIHOČESKÝ | |||
50 000 a více obyvatel | 9 637 | 40,15 | 36,14 |
10 000-49 999 obyvatel | 8 511 | 35,46 | 31,92 |
2 000-9 999 obyvatel | 5 578 | 23,24 | 20,92 |
do 1 999 obyvatel | 3 520 | 14,67 | 13,20 |
PLZEŇSKÝ | |||
50 000 a více obyvatel | 13 194 | 54,98 | 49,48 |
10 000-49 999 obyvatel | 7 605 | 31,69 | 28,52 |
2 000-9 999 obyvatel | 6 664 | 27,77 | 24,99 |
do 1 999 obyvatel | 4 448 | 18,53 | 16,68 |
KARLOVARSKÝ | |||
50 000 a více obyvatel | 14 182 | 59,09 | 53,18 |
10 000-49 999 obyvatel | 7 660 | 31,92 | 28,73 |
2 000-9 999 obyvatel | 5 236 | 21,82 | 19,64 |
do 1 999 obyvatel | 4 100 | 17,08 | 15,38 |
ÚSTECKÝ | |||
50 000 a více obyvatel | 5 118 | 21,33 | 19,19 |
10 000-49 999 obyvatel | 4 473 | 18,64 | 16,77 |
2 000-9 999 obyvatel | 5 320 | 22,17 | 19,95 |
do 1 999 obyvatel | 3 915 | 16,31 | 14,68 |
LIBERECKÝ | |||
50 000 a více obyvatel | 11 269 | 46,95 | 42,26 |
10 000-49 999 obyvatel | 7 495 | 31,23 | 28,11 |
2 000-9 999 obyvatel | 5 026 | 20,94 | 18,85 |
do 1 999 obyvatel | 5 606 | 23,36 | 21,02 |
KRÁLOVÉHRADECKÝ | |||
50 000 a více obyvatel | 16 257 | 67,74 | 60,96 |
10 000-49 999 obyvatel | 8 546 | 35,61 | 32,05 |
2 000-9 999 obyvatel | 7 137 | 29,74 | 26,76 |
do 1 999 obyvatel | 3 994 | 16,64 | 14,98 |
PARDUBICKÝ | |||
50 000 a více obyvatel | 10 285 | 42,85 | 38,57 |
10 000-49 999 obyvatel | 8 780 | 36,58 | 32,93 |
2 000-9 999 obyvatel | 6 449 | 26,87 | 24,18 |
do 1 999 obyvatel | 5 553 | 23,14 | 20,82 |
VYSOČINA | |||
50 000 a více obyvatel | 12 374 | 51,56 | 46,40 |
10 000-49 999 obyvatel | 8 643 | 36,01 | 32,41 |
2 000-9 999 obyvatel | 6 863 | 28,60 | 25,74 |
do 1 999 obyvatel | 4 014 | 16,73 | 15,05 |
BRNO | |||
Oblast č. 1 | 19 338 | 80,58 | 72,52 |
Oblast č. 2 | 17 115 | 71,31 | 64,18 |
Oblast č. 3 | 17 115 | 71,31 | 64,18 |
Oblast č. 4 | 19 338 | 80,58 | 72,52 |
Oblast č. 5 | 17 115 | 71,31 | 64,18 |
Oblast č. 6 | 13 841 | 57,67 | 51,90 |
Oblast č. 7 | 12 260 | 51,08 | 45,98 |
Oblast č. 8 | 12 260 | 51,08 | 45,98 |
Oblast č. 9 | 12 260 | 51,08 | 45,98 |
Oblast č. 10 | 12 260 | 51,08 | 45,98 |
Oblast č. 11 | 12 260 | 51,08 | 45,98 |
Oblast č. 12 | 17 115 | 71,31 | 64,18 |
JIHOMORAVSKÝ bez BRNA | |||
10 000-49 999 obyvatel | 9 081 | 37,84 | 34,05 |
2 000-9 999 obyvatel | 7 565 | 31,52 | 28,37 |
do 1 999 obyvatel | 5 768 | 24,03 | 21,63 |
OLOMOUCKÝ | |||
50 000 a více obyvatel | 13 597 | 56,65 | 50,99 |
10 000-49 999 obyvatel | 8 095 | 33,73 | 30,36 |
2 000-9 999 obyvatel | 5 677 | 23,65 | 21,29 |
do 1 999 obyvatel | 3 557 | 14,82 | 13,34 |
ZLÍNSKÝ | |||
50 000 a více obyvatel | 13 373 | 55,72 | 50,15 |
10 000-49 999 obyvatel | 9 658 | 40,24 | 36,22 |
2 000-9 999 obyvatel | 7 555 | 31,48 | 28,33 |
do 1 999 obyvatel | 4 749 | 19,79 | 17,81 |
MORAVSKOSLEZSKÝ | |||
50 000 a více obyvatel | 7 310 | 30,46 | 27,41 |
10 000-49 999 obyvatel | 5 724 | 23,85 | 21,47 |
2 000-9 999 obyvatel | 4 467 | 18,61 | 16,75 |
do 1 999 obyvatel | 4 407 | 18,36 | 16,53 |
Příl. 4
Maximální přírůstky měsíčního nájemného v % (MP) pro období od 1. 1. 2007 do 31. 12.
2007 (neplatí pro byty se sníženou kvalitou)
Příl. 4a
Maximální přírůstky měsíčního nájemného v % (MP) pro období od 1. 1. 2007 do 31. 12.
2007 (byty se sníženou kvalitou)