ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZPRACOVANÝ PODLE RVP ZV NIŽŠÍ GYMNÁZIUM

Ve ĭkole je celkem 30 učeben, z toho 15 učeben odbornjch určenjch pro vjuku přírodovědnjch předmětů, laboratorních a praktickjch cvičení, pro vjuku informatiky, jazyků, hudební a vjtvarné vjchovy.

Devět učeben je určeno pro méně než 20 žáků. V každém patře se nachází minimálně 2 učebny vybavené aktivní tabulí s přísluĭenstvím. Každá učebna je vybavena vjpočetní technikou a dataprojektorem.

Pro vjuku informatiky a cizích jazyků jsou k dispozici 3 počítačové učebny a žákovská studovna v aule. Vĭechny počítače ve ĭkole jsou připojeny na internet a ĭkolní počítačovou síť a jsou volně přístupné žákům i učitelům rovněž mimo vjuku. Vĭechny učitelské kabinety jsou vybaveny vjpočetní technikou a tiskárnami, dále jsou učitelské kabinety vybaveny didaktickjmi a učebními pomůckami, které se průběžně doplňují.

Dalĭí prostory, které mohou využívat žáci i pedagogové, jsou badatelské centrum pro vjuku přírodních věd a volnočasové aktivity žáků v oblasti přírodních věd, žákovská a učitelská knihovna, žákovská studovna v aule ĭkoly, učebny vjtvarné a hudební vjchovy, tělocvična, gymnastickj sál, posilovna a jídelna s vjdejnou stravy a bufetem pro žáky a zaměstnance.

Hygienické požadavky na prostory školy

Ve ĭkole je vymezenj prostor pro odkládání oděvů a obuvi žáků. Ve třídách a učebnách ĭkoly odpovídá úroveň denního a umělého osvětlení normovjm hodnotám. Svítidla ve třídách jsou vhodně rozmístěna a žáky neoslňují svjm jasem. Okna ve třídách jsou vybavena ventilací umožňující dostatečnou vjměnu vzduchu. Každá učebna je osazena akustickjmi podhledy. Ve ĭkole je zajiĭtěna dodávka tekoucí pitné vody. Časové rozložení vjuky je stanoveno s ohledem na věk žáků, jejich biorytmus a náročnost jednotlivjch předmětů. Tělocvičny a sportovní zařízení ĭkoly jsou vybaveny ĭatnami, záchody, sprchami a umjvárnami. Vjdejna stravy je vybavena umjvadly.

Dostupnost školy

Škola má velmi dobré autobusové a vlakové spojení s okolními vesnicemi a městy. Začátek a konec vjuky je přizpůsoben příjezdům a odjezdům dopravních spojů.

Klima školy

Pro naĭi ĭkolu je charakteristickj otevřenj a demokratickj přístup učitelů k žákům, díky kterému se vytváří neformální a příjemná atmosféra. Vztahy mezi žáky ve třídách jsou velmi přátelské.

Školní klima je ověřováno pravidelnjmi dotazníkovjmi testy.

Charakteristika pedagogického sboru

Učitelskj sbor je plně odborně kvalifikovanj, v rámci vjuky cizích jazyků zaměstnává ĭkola rodilého mluvčího. Složení a počet členů pedagogického sboru závisí na kapacitě a vjkonech ĭkoly.

Ĕáci mohou využívat služeb vjchovného poradce a preventisty sociálně patologickjch jevů.

V rámci ĭkolního sportovního klubu působí ve ĭkole trenéři různjch sportovních disciplín.

Charakteristika žáků

Průměrnj počet žáků ĭkoly:

nižĭí stupeň osmiletého studijního cyklu 120 žáků vyĭĭí stupeň osmiletého studijního cyklu 120 žáků čtyřletj studijní cyklus 240 žáků

Značnj počet žáků (téměř 39 %) dojíždí z okolních vesnic. Spádová oblast žáků gymnázia představují 4 základní ĭkoly ve Ĕďáře nad Sázavou a 21 základních ĭkol v okolních vesnicích.

Rozložení žáků podle pohlaví - zhruba 60 % dívek a 40 % chlapců. Integrovaní žáci ve ĭkole nestudují.

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce

Mezi dlouhodobé projekty ĭkoly patří vícedenní adaptační kursy pro žáky prvních ročníků a primy, které jsou zaměřeny na zvládnutí obtížného přechodu ze základní na střední ĭkolu a na vytvoření funkčního třídního kolektivu. Dále vícedenní harmonizační kurs žáků sexty zaměřenj na obnovení či upevnění třídního kolektivu.

Ĕáci vyĭĭích ročníků mají možnost navĭtěvovat semináře zaměřené na přípravu k mezinárodním zkouĭkám FCE a CAE a Deutsch Zertifikat.

Ve ĭkole probíhá řada projektů, do kterjch se zapojují žáci i učitelé, např. IKAP, Učíme se ze života pro život, Vzdělávat se lze v každém věku, DofE (Mezinárodní cena vévody z Edinburghu), projekty spojené s vjstavami vjtvarnjch prací žáků a dlouhodobé fyzikální projekty.

Škola je partnerskou ĭkolou Mensy ČR, MUNI Brno a společnosti ČEZ, zapojuje se též do projektů ESF. Gymnázium je partnerem Vysočina Education v projektech zaměřenjch na řízení a autoevaluaci ĭkoly. Dlouhodobě se účastní mezinárodních projektů podporovanjch agenturou Xxxxxxxx. Informace k těmto projektům jsou umístěny na webovjch stránkách ĭkoly.

Spolupráce s partnerskými subjekty

Školská rada

Školská rada má 6 členů a schází se pravidelně 2x ročně. Vedení ĭkoly se ĭkolskou radou diskutuje koncepční záměry ĭkoly.

Rada rodičů

Rada rodičů se schází pravidelně 1x měsíčně a je informována o dění ve ĭkole, kvalitě vjuky a problematice chování žáků. S radou rodičů jsou vĭechny problémy písemně řeĭeny.

Základní školy

Spolupracujeme se základními ĭkolami ve městě a okolí. Nejčastěji využívané formy spolupráce je vzájemná informovanost zejména o náplni přijímacích zkouĭek. Ĕáci ZŠ příležitostně navĭtěvují badatelské centrum ĭkoly, kde se prostřednictvím studentů a pedagogů gymnázia seznamují s využitím moderních přístrojů.

Tým harmonizačních dnů

S tjmem spolupořádáme adaptační kursy pro žáky, kteří nově nastupují k nám do ĭkoly.

Elévský klub Týmu harmonizačních dnů

Elévskj klub je tvořen naĭimi studenty z vyĭĭích ročníků, kteří se podílejí jako instruktoři na

organizaci adaptačních kursů.

Český červený kříž

V rámci projektu První pomoc do ĭkol pořádáme ve spolupráci s Českjm červenjm křížem kurzy první pomoci a chování v krizovjch situacích pro žáky i učitele ĭkoly.

Masarykova univerzita Brno

Škola je partnerskou ĭkolou MU Brno. V rámci tohoto partnerství nabízí MU přednáĭky vysokoĭkolskjch pedagogů a studentů a návĭtěvu fakult MU.

Mensa ČR

Naĭe ĭkola spolupracuje s Mensou České republiky. V rámci spolupráce probíhá ve ĭkole pravidelné testování IQ mezinárodně uznávanjm testem. Díky partnerství také máme přístup k materiálům Mensy, zároveň máme metodickou i materiální podporu pro vedení Klubu nadanjch dětí (deskové hry, logické úlohy...).

Oblastní charita Žďár nad Sázavou

Spolupráce s Oblastní charitou Ĕďár nad Sázavou umožňuje propojení studentů s Charitou a dalĭími organizacemi (azylovj dům Ječmínek) v rámci dobrovolnickjch aktivit.

Asociace školních sportovních klubů ČR.

Škola je členem Asociace ĭkolních sportovních klubů ČR. Školní sportovní klub nabízí pestrou paletu mimoĭkolního sportovního vyžití pro žáky.

Vlastní hodnocení školy

Vlastní hodnocení ĭkoly je prováděno pravidelnjm sebe-evaluačním hodnocením na základě SWOT analjzy a akčního plánu ĭkoly.

Další možnosti nabízené žákům

• bezplatnj přístup na internet

• přístup do badatelského centra přírodních věd

• příprava k mezinárodním zkouĭkám z anglického a německého jazyka

• středoĭkolská odborná činnost

• poznávací zahraniční zájezdy

• ĭkolní sportovní klub

• sportovní soutěže

• volnočasové aktivity nabízené ĭkolou (např. sborovj zpěv, kroužek práce na 3D tiskárně, kroužek robotickj, chemickj, mikrobiologickj, vjtvarnj, historickj, atd.)

• DofE (Mezinárodní cena vévody z Edinburghu)

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Zaměření školy

Naĭí vizí je xxxxx jako místo, kam žáci i učitelé chodí rádi, místo tvůrčí práce a spolupráce. Proto klademe od počátku docházky velkj důraz na osobnostní a sociální vjchovu. Hned v září odjíždějí žáci primy na třídenní Harmonizační dny, kde se seznamují navzájem, učí se spolupracovat, poznávají sami sebe. Během těchto dnů se snažíme mezi žáky nastartovat pozitivní vztah ke ĭkole. Osobnostní a sociální vjchova pak prolíná vjukou vĭech předmětů po celou dobu studia.

Vzhledem k nezbytnosti znalosti cizích jazyků je jejich vjuka jednou z priorit naĭeho ĭkolního vzdělávacího programu. Škola má dlouholetou tradici ve velmi kvalitním jazykovém vyučování. Už na nižĭím stupni gymnázia nabízíme vjuku anglického, francouzského, německého, ruského a ĭpanělského jazyka plně kvalifikovanjmi učiteli a rodiljm mluvčím anglického jazyka. Ĕáci mohou své znalosti cizích jazyků uplatnit při zahraničních zájezdech a jazykovjch kurzech organizovanjch ĭkolou, při mezinárodních projektech a vjměnách.

Druhou prioritou je vjuka a využití informačních technologií. Škola je velmi dobře vybavena vjpočetní technikou, máme kvalifikované učitele informatiky, znalosti a dovednosti v oblasti IT se prolínají vĭemi předměty. Škola zajiĭťuje a prohlubuje počítačovou gramotnost žáků.

Profil absolventa

Absolvováním nižĭího stupně gymnázia získá žák základní vzdělání ukončené vnějĭím evaluačním testem CERMAT a je důkladně přípraven ke studiu ve vyĭĭím stupni osmiletého studijního cyklu. Po kvartě má žák vĭeobecnj přehled ze vĭech přírodovědnjch a humanitních oborů a je schopen získat v dalĭím studiu patřičnj nadhled.

Ĕák si v primě volí 1. cizí jazyk, v tercii 2. cizí jazyk, z nichž v posledních ročnících vyĭĭího stupně studia může konat mezinárodní zkouĭku. Velkj důraz je kladen na praktické znalosti informačních technologií. V průběhu studia získává žák řadu klíčovjch kompetencí nutnjch nejen pro dalĭí studium, ale i pro vjkon povolání. Jednou z nejdůležitějĭích kompetencí je schopnost spolupracovat v tjmu a ochota i nadále na sobě pracovat a vzdělávat se.

Typické znalosti, schopnosti a dovednosti absolventa nižšího stupně gymnázia:

• kreativita a vĭestrannost

• chuť dále se vzdělávat

• schopnost tjmové spolupráce

• připravenost k dalĭímu studiu ve zvolenjch středoĭkolskjch oborech

• základní znalost jednoho světového jazyka

• zvládnutí základů mateřského jazyka

• schopnost využívat informační technologie při dalĭím studiu

• schopnost řeĭit problémy

• schopnost tvořivé práce

• schopnost zacházet s fakty, znalost, kde a jak přísluĭná fakta najít

• schopnost orientovat se v mezilidskjch vztazích a politickém dění

• chápání demokracie, tolerance k různjm kulturním a náboženskjm projevům

• tolerance k handicapovanjm spoluobčanům

Organizace přijímacího řízení

Přijímací řízení do nižĭího stupně gymnázia vychází z vjsledků vzdělávání na základní ĭkole, jeho obsahem je učivo 1. - 5. ročníku ZŠ.

Přijímací řízení se skládá ze dvou písemnjch částí jednotné přijímací zkouĭky CERMAT:

• test z českého jazyka

• test z matematiky

Kritéria přijímacího řízení (každj rok jsou upřesňována v souladu s vyhláĭkou):

• vjsledky předchozího vzdělávání (klasifikace) 30 bodů

• písemnj test z matematiky 50 bodů

• písemnj test z českého jazyka 50 bodů

• CELKEM 130 bodů

Přijímací řízení do vyĭĭího stupně gymnázia vychází z vjsledků předchozího vzdělávání a jeho struktura, organizace a kritéria jsou obdobná s přijímacím řízením do nižĭího stupně gymnázia.

Organizace maturitní zkoušky

Organizace maturitních zkouĭek vychází z podmínek, které stanoví ĭkolskj zákon a vyhláĭka o maturitní zkouĭce.

Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k rozvoji klíčových kompetencí žáků

V následujícím textu jsou popsány strategie a postupy, které používáme k rozvoji klíčovjch kompetencí žáků.

Kompetence k učení

• pracujeme různjmi metodami, čímž pomáháme žákům nalézt optimální způsoby, metody a strategie jejich vlastního učení a ochoty věnovat se dalĭímu studiu a celoživotnímu vzdělávání

• vedeme žáky k vyhledávání a třídění informací a jejich správné interpretaci a využití v procesu

učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

• pomocí projektů a praktickjch cvičení v různjch vzdělávacích oblastech vedeme žáky ke komplexnímu pohledu na přírodu i společnost

• pomocí vjsledků projektů a praktickjch cvičení vytváříme prostor pro kritické posouzení a vyvození závěrů pro využití v budoucnosti

• vytváříme situace, v nichž žáci kriticky hodnotí vjsledky svého učení a diskutují o nich a situace, kdy žáci zažívají úspěch a získávají tím kladnj vztah k učení

Kompetence k řešení problémů

• učíme žáky metodám kritického myĭlení, aby dokázali vnímat nejrůznějĭí problémové situace, přemjĭlet o jejich příčinách způsobu řeĭení

• zadáváme žákům problémové úlohy a učíme je vyhledávat při jejich řeĭení relevantní informace

• při práci na projektech učíme žáky řeĭit vzniklé problémové situace, hledat příčiny těchto problémů a využívat při tom logické, matematické a empirické postupy

• prakticky ověřujeme se žáky správnost řeĭení problémů, schopnost aplikace danjch postupů při řeĭení obdobnjch situací

• učíme žáky zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí

Kompetence komunikativní

• při vjuce dbáme na to, aby žáci vyjadřovali své myĭlenky a názory vjstižně, logicky a souvisle

• a kultivovaně se vyjadřovali v ústním i písemném projevu

• prací ve skupinách či při diskuzích učíme žáky naslouchat druhjm, vhodně reagovat, účinně se zapojovat do diskuze, nebát se argumentovat a obhájit si svůj názor

• učíme žáky vytvářet texty, přemjĭlet o nich a tvořivě je využívat ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení do společenského dění

• učíme žáky používat i jiné informační a komunikační prostředky než rodnj jazyk (cizí jazyky, řeč těla, vjtvarné a hudební vyjádření, jazyk matematiky, tabulky, grafy, mapy, atd.) a využívat získané dovednosti k soužití a spolupráci s ostatními lidmi

• při mezinárodních aktivitách ukazujeme žákům důležitost znalosti cizích jazyků pro jejich život

Kompetence sociální a personální

• užitím skupinovjch metod práce učíme žáky poznávat a vyzkouĭet si role ve skupině

• snažíme se vytvořit spolu se žáky příjemnou atmosféru v tjmu, učíme žáky aktivně naslouchat, kultivovaně vyměňovat názory, učíme je ohleduplnosti a úctě při jednání s druhjmi lidmi, což přispívá k upevňování dobrjch mezilidskjch vztahů

• po každé větĭí akci (projekt, vjstava vjtvarnjch děl, charitativní akce, apod.) diskutujeme se žáky o tom, jak při akci spolupracovali, jak se kdo podílel na jejím průběhu, jakou zkuĭenost a poučení si z akce odnesli

• vedeme žáky k poznání, že pro dobrou činnost skupiny je potřeba kvalitní práce vĭech členů tjmu

• tjmovou prací podporujeme sebedůvěru a samostatnj rozvoj žáka

Kompetence občanské

• při charitativních akcích (Modré dny, Srdíčkovj den, vánoční koncert pro Xxxxxxxxxx Xxxxxxxx, sbírka pro Ukrajinu apod.) vedeme k žáky k tomu, aby mysleli nejen na sebe , ale i na ostatní

• při vyučování i mezinárodních projektech poznáváme se žáky kulturu jinjch národů a vedeme žáky k toleranci jinjch názorů

• ve spolupráci s Českjm červenjm křížem organizujeme pro žáky kurz první pomoci a chování

v krizovjch situacích, aby v případě takovjch událostí správně zareagovali

• na ĭkolních vjletech a exkurzích vedeme žáky k poznávání tradic, kulturního i historického dědictví naĭeho regionu a naĭí země

• se žáky vytváříme pravidla chování a vedeme je k tomu, aby tato pravidla dodržovali a zároveň aby si byli vědomi svjch práv a povinností ve ĭkole i mimo ĭkolu

• vedeme žáky k ĭetrnému přístupu k životnímu prostředí

Kompetence pracovní

• při vĭech činnostech, zejména vĭak laboratorních pracích a tělesné vjchově, dbáme na to, aby žáci znali a dodržovali pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

• učíme žáky dotáhnout práci do konce a nést zodpovědnost za kvalitní splnění úkolů

• návĭtěvou ve firmách pomáháme žákům orientovat se v základních aktivitách podnikání

• nabídkou ĭirokého spektra činností pomáháme žákům odhalovat jejich silné stránky a vedeme je tak ke vhodné profesní orientaci

Kompetence digitální

• umožňujeme žákům využívat digitální zařízení, aplikace a služby při řeĭení úkolů a rozhodnout se, které technologie pro jakou činnost či řeĭenj problém využít

• dle konkrétního úkolu nebo situace umožníme žákům vyhledávat, spravovat a sdílet potřebná

data a informace

• kromě písemné a ústní komunikace umožňujeme žákům vyjadřovat se pomocí digitálních prostředků

• učíme žáky využívat digitální technologie k usnadnění práce a zkvalitnění vjsledků práce

• pomáháme žákům seznamovat se s novjmi technologiemi, kriticky zhodnotit přínosy a rizika jejich využívání, a to jak ve vjuce, tak návĭtěvami firem a aktivitami, které nabízí ĭkola mimo vyučování (BC, kroužek robotiky, kroužek 3D tiskárny apod.)

• nabídkou ĭirokého spektra činností pomáháme žákům odhalovat jejich silné stránky a vedeme je tak ke vhodné profesní orientaci

• se žáky vytváříme pravidla etiky a bezpečnosti v digitálním prostředí

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Škola má zpracovanou metodiku pro zabezpečení vjuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Podmínkou pro zařazení do těchto programů je v případě SPU speciálně-pedagogická zpráva,

zpracovaná ĭkolskjm poradenskjm zařízením, tj. pedagogicko-psychologickou poradnou, v případě

zdravotního znevjhodnění lékařská zpráva od přísluĭného lékaře, v případě sociálního znevjhodnění čestné prohlášení rodičů. V případě řeĭení sociálního znevjhodnění spolupracujeme s Radou rodičů.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami probíhá formou individuální integrace do běžnjch tříd.

Při práci se žáky se speciálními poruchami učení vycházíme z těchto zásad a principů:

• předpokladem úspěšné práce je vždy komplexní diagnostika, kterou v průběhu nápravy upřesňujeme a v případě novjch závěrů PPP modifikujeme

• nutný je individuální postup nápravy; na základě zprávy PPP volíme vždy specifické metody a techniky, kterjmi se dostaneme k cíli

• komplexnost působení; nepracujeme jen s dítětem, ale s celou rodinou a ĭirĭím prostředím (vedení ĭkoly, vjchovnj poradce, třídní učitel, třídní kolektiv)

• dobrý začátek nápravy; motivujeme zájem dítěte o nápravu

• udržet dlouhodobý zájem dítěte i rodičů o nápravu; reedukace vyžaduje systematickou a dlouhodobou pozornost ĭkoly i rodiny

• sledovat postup vývoje reedukace, zpřesňovat diagnózu, modifikovat používané metody;

nápravnj model přizpůsobujeme osobnosti dítěte, důležité je volit správnou obtížnost úkolů

• respektovat dlouhodobost nápravy; připravujeme dítě na dlouhodobost nápravy, snažíme se zabránit zklamání a zároveň učíme dítě žít a pracovat s těmito problémy

• podporujeme další vzdělávání pedagogickjch pracovníků zaměřené na zkvalitnění jejich práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

Při práci se žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevjhodněním vycházíme z těchto zásad a principů:

• předpokladem úspěšné práce je vždy komplexní diagnostika, kterou v průběhu nápravy upřesňujeme a v případě novjch závěrů lékaře modifikujeme

• nutný je individuální postup nápravy; volíme vždy specifické metody a techniky, kterjmi se

dostaneme k cíli

• komplexnost působení; nepracujeme jen s dítětem, ale s celou rodinou a ĭirĭím prostředím (vedení ĭkoly, vjchovnj poradce, třídní učitel, třídní kolektiv)

• dobrý začátek nápravy; motivujeme zájem dítěte o nápravu

• umožňujeme ze závažnjch zdravotních důvodů uvolnění zcela či zčásti z vyučování tělesné vjchovy

• nabízíme zdravotní tělesnou vjchovu podle diagnózy lékaře

• umožňujeme bezbariérovj přístup do ĭkoly

• podporujeme další vzdělávání pedagogickjch pracovníků zaměřené na zkvalitnění jejich práce se žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevjhodněním

• garantujeme důvěrnost informací; přenos informací od lékaře k vedení xxxxx, vjchovnému poradci, dále k třídním učitelům a dalĭím učitelům je možnj pouze po souhlasu rodičů či zákonnjch zástupců dítěte.

Při práci se žáky se sociálním znevjhodněním vycházíme z těchto zásad a principů:

• předpokladem úspěšné práce jsou vždy komplexní informace od rodičů, které v průběhu studia upřesňujeme a v případě novjch skutečností modifikujeme

• nutný je individuální přístup; volíme vždy specifické metody a techniky, kterjmi se dostaneme

k cíli

• komplexnost působení; při řeĭení spolupracujeme nejen s rodiči, ale i s Radou rodičů, která

individuálně rozhoduje o sociálních příspěvcích z fondu Rady rodičů na vybrané ĭkolní akce

• podporujeme nadání a talent sociálně znevjhodněnjch studentů vytvářením vhodnjch studijních podmínek

• zajišťujeme integraci žáků z odliĭného kulturního prostředí do třídních kolektivů

• záměrem vzdělávání těchto žáků je nejen jejich zapojení do vjuky na gymnáziu, ale i do následného studia na vysoké ĭkole

• garantujeme důvěrnost informací; přenos informací od rodičů k vedení xxxxx, vjchovnému poradci, dále k třídním učitelům a dalĭím učitelům je možnj pouze po souhlasu rodičů či zákonnjch zástupců dítěte.

Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných

Vjchovnj poradce má zpracovanj dokument na vyhledávání talentovanjch žáků, kteří jsou

po dobu studia vedeni v registru nadanjch žáků.

Při práci s talentovanjmi žáky preferujeme integrační variantu, tzn. že nadané dítě zůstává ve své třídě

a učitelé se mu speciálně věnují přímo v hodině, případně v dalĭích mimoĭkolních aktivitách. Vzdělávání mimořádně nadanjch žáků se může na naĭí ĭkole uskutečňovat i podle individuálního vzdělávacího plánu, kterj vychází ze ĭkolního vzdělávacího programu. K zařazení do tohoto programu je nutné psychologické vyĭetření v pedagogicko-psychologické poradně a vyjádření zákonného zástupce žáka.

Při práci s nadanjmi žáky využíváme těchto aktivit:

• účast v soutěžích

• práce na projektech

• referáty v oblastech zájmu

• středoĭkolská odborná činnost

• práce v kroužcích

• aktivity ve ĭkolním sportovním klubu

• individuální konzultace s učiteli a kariérovjm poradcem

• setkání s odborníky v rámci ĭkolních přednáĭek

• exkurze (firmy, nemocnice, apod.)

• odborné stáže na VŠ a AV

Začlenění průřezových témat

Vĭechna průřezová témata jsou vyučována formou integrace obsahu tematickjch okruhů průřezového tématu do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů. Vyučují se formami, které jsou popsány v osnovách jednotlivjch předmětů. Přesnějĭí informace o integraci průřezovjch témat do jednotlivjch předmětů a ročníků mají učitele zaneseny ve svjch časovjch plánech.

Začlenění průřezovjch témat ukazuje následující tabulka.

Zařazení průřezových témat do předmětů a ročníků

1 Osobnostní a sociální výchova

Téma/ročník	Prima	Sekunda	Xxxxxx	Xxxxxx
1.1 Rozvoj schopností poznávání	G,M,F,Xx,Hv,Vv Č	Ch, Xx,Hv,Vv,	Xx,Vv,Č, Ch	F,Xx,Hv,Vv,Č, Ch
1.2 Sebepoznání a sebepojetí	M,Hv,Vv,Tv	Hv,Vv,Tv	Ov, Hv,Vv,Tv,Č	Hv,Vv,Tv
1.3 Seberegulace a sebeorganizace	M,Tv	Tv, Ch	Ov,Tv,Č	Ov,Tv, Ch
1.4 Psychohygiena	F,Tv	F,Tv	F,Tv,Č	M,F,Tv
1.5 Kreativita	A,G,M,F,Hv,Vv Tv,Č	A,M,F,Hv,Vv,Tv Č, Ch	A,M,Hv,Vv,Tv,Č, Ch	A,Hv,Vv,Tv,Č, Ch
1.6 Poznávací schopnosti	G,M,F,Xx,Hv,Tv Č,D	Ov,G,M,Ch,Xx Tv,Hv,Č	Ov,G,M,F,Xx,Hv Vv,Tv,Č, Ch	Ov,F,Xx,Hv Vv,Tv,Č, Ch
1.7 Mezilidské vztahy	A,Ov,M,Hv,Vv Tv	A,Ov,Hv,Vv,Tv	A,Ov,Bi,Hv,Vv Tv,Č	A,Bi,Hv,Vv,Tv Č, Ch
1.8.Komunikace	A,Ov,G,M,Hv,Tv Č	A,Ov,G,Hv,Tv,Č Ch	A,Ov,Bi,,Hv,Tv Č, Ch	A,Ov,F,Xx,Hv,Tv Č, Ch
1.9 Spolupráce a soutěživost	A,Ov,M,F,XXX Hv,Tv	A,Xx,M,F,Hv,Tv Ch	A,Ov,M,X.Xx,Hv Tv, Ch	A,Ov,F,Ch,Xx Hv,Tv,Č
1.10 Řeĭení problémů a rozhodovací dovednosti	G,M,F,Xx.Xx	M,F,Ch,Hv,Tv	M,F,Hv,Tv, Ch	M,F,Ch,Hv,Tv,Č
1.11 Hodnoty, postoje, praktická etika	M,Tv	Ov,M,Tv,Č	M,Bi,Tv,Č	Ov,Bi,Tv,Č,Ch

2 Výchova demokratického občana

Téma/ročník	Prima	Sekunda	Xxxxxx	Xxxxxx
2.1 Občanská společnost a ĭkola	Ov	Ov		Ov
2.2 Občan, občanská společnost a stát	Ov,D	Ov	Ov,D	Ov,D
2.3 Formy participace občanů v politickém životě	Ov,D	Ov	D	Ov,D
2.4 Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování	D	Ov	Ov,D	D

3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Téma/ročník	Prima	Sekunda	Xxxxxx	Xxxxxx
3.1 Evropa a svět nás zajímá	A,D	A,Ov,Č,D	A,Ov,G,Č,D	A,Ov,G,D
3.2 Objevujeme Evropu a svět	A,Vv,D	A,Ov,D	A,Xx,GVv,Č,D	A,Hv,Vv,D
3.3 Jsme Evropané	A,D	A,Č,D	A,Ov,G,Vv,Č,D	A,Vv,Č,D

4 Multikulturní výchova

Téma/ročník	Prima	Sekunda	Xxxxxx	Xxxxxx
4.1 Kulturní rozdíly	A,Ov,G,Vv,D	A,Ov,G,Vv,Č,D	A,Vv, ,Č,D	A,G,Hv,Vv,Č,D
4.2 Lidské vztahy	A,Ov,Hv,Vv,Tv D	A,Ov,Hv,Vv,Tv Č,D	A,Ov,Hv,Vv,Tv Č,D	A,Ov,F,Hv,Vv Tv,D
4.3 Etnickj původ	A,Xx,D	A,Ov,G,Č,D	A,Ov,Xx,Č,D	A,G,Hv,D
4.4 Multikulturalita	A,Ov,G,D	A,Ov,G,Č,D	A,Č,D	A,G,Hv,D
4.5 Princip sociálního smíru a solidarity	D		D	Č,D

5 Environmentální výchova

Téma/ročník	Prima	Sekunda	Xxxxxx	Xxxxxx
5.1 Ekosystémy				Z,Ch
5.2 Základní podmínky života	Z,Bi,D	F,Ch		Ch
5.3 Lidské aktivity a problémy životního prostředí	Ov,Tv,D	Ov,F,Tv,Ch	F,Ch,Tv	Ov,G,F,Tv,Ch
5.4 Vztah člověka k prostředí	Ov,G,F,IVT,Vv	Ov,Ch,Vv,Č	G,Vv,Ch	Ov,G,F,Ch,Vv

6 Mediální výchova

Téma/ročník	Prima	Sekunda	Xxxxxx	Xxxxxx
6.1 Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení	Ov,Č	Ov,M	Č	D,Č
6.2 Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality	M		Vv,Č	Vv,D,Č
6.3 Stavba mediálních sdělení	Č		Č	D,Č
6.4 Vnímání autora mediálních sdělení			Č	D,Č
6.5 Fungování a vliv médií ve společnosti	Hv	Hv	Č	D
6.6 Tvorba mediálního sdělení			Vv,Č	IVT,Vv, ,Č
6.7 Práce v realizačním tjmu	IVT,Hv,Tv,Č	Hv,Tv	Hv,Tv,Č	IVT,Hv,Tv

UČEBNÍ PLÁN

Tabulace učebního plánu:

Předmět / třída	P	S	T	Kv	celkem
Českj jazyk	4	4	4	4	16
Anglickj jazyk	5	5	4	4	18
Dalĭí cizí jazyk	0	0	3	3	6
Občanská vjchova	1	1	1	1	4
Dějepis	2	2	2	2	8
Geografie	2	2	2	2	8
Matematika	5	4	5	4	18
Fyzika	2	2	2	2	8
Chemie	0	2	2	2	6
Biologie	2	2	2	2	8
Informatika	2	1	0	1	4
Hudební vjchova	1	1	1	1	4
Vjtvarná vjchova	2	2	1	1	6
Tělesná vjchova	2	2	2	2	8
Celkem	30	30	31	31	122

Poznámky k učebnímu plánu:

Integrace oborů a oblastí

Vzdělávací oblast

Integrováno do předmětu

Třída

Člověk a zdraví

Biologie

T, Kv

Člověk a svět práce

Informatika Chemie Fyzika

P, S, Xx

S, T, Xx P, S, T, KV

Vytváření skupin

Vĭechny hodiny jazyků a informatiky jsou půleny.

Pro tělesnou vjchovu jsou žáci děleni na skupiny podle pohlaví.

Podle finančních a personálních možností jsou půleny i hodiny fyziky, chemie, hudební a vjtvarné vjchovy a též jedna hodina matematiky a českého jazyka tjdně.

UČEBNÍ OSNOVY

Český jazyk

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět českj jazyk a literatura se vyučuje 4 hodiny tjdně ve vĭech ročnících nižĭího gymnázia. V jedné hodině tjdně je třída rozdělena na poloviny. Vyučovací hodiny jsou zaměřeny na mluvnici, sloh nebo literaturu.

Vyučovací předmět českj jazyk a literatura rozvíjí v hodinách mluvnice schopnost správně používat mateřskj jazyk, a to ve formě psané i mluvené. V hodinách věnovanjch slohu zdokonaluje schopnost žáků formulovat myĭlenky v rámci různjch slohovjch útvarů. V hodinách zaměřenjch na literaturu žáci prostřednictvím četby poznávají základní literární druhy a žánry, postupně rozvíjejí základní čtenářské návyky a dovednosti i schopnost interpretace literárního textu.

Učivo je v primě, sekundě a tercii uspořádáno tak, aby se postupně zvyĭovala jeho náročnost. V kvartě je látka shrnuta a uvedena do systému.

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• vedeme žáky k pohotové orientaci v textu, k vyhledávání konkrétních informací, k jejich hodnocení a uvádění do souvislostí (práce s texty v učebnicích, encyklopediích, novinách, časopisech , příp. s digitálními nahrávkami)

• vybízíme žáky ke kritickému hodnocení vlastních vjkonů a k diskuzi o nich (reakce

spolužáků na řečnická cvičení nebo referáty)

Kompetence k řešení problémů

• vyžadujeme od žáků schopnost vyhledat informace vedoucí k řeĭení problémů (práce

s jazykovjmi slovníky, tiĭtěnjmi i digitálními příručkami)

• vedeme žáky k rozliĭování a vhodnému užívání spisovného a nespisovného jazyka

v mluvenjch i psanjch projevech (řečnická cvičení, referáty, slohové práce)

• vybízíme žáky k zamyĭlení nad určitjm problémem a k hledání možného řeĭení (úvahy

fejetony, interview, diskuze, ankety s aktuálními i nadčasovjmi tématy)

• pomocí projektovjch dnů umožníme žákům řeĭit danj problém v ĭirĭích souvislostech (propojení s dalĭími vzdělávacími oblastmi)

Kompetence komunikativní

• pěstujeme u žáků schopnost vjstižně a kultivovaně vyjadřovat své myĭlenky a názory jak ústně (řečnická cvičení, referáty, diskuze), tak písemně (dopisy, deníkové záznamy)

• povzbuzujeme žáky k využívání informačních technologií ke kvalitní komunikaci

s okolím

Kompetence občanské

• vedeme žáky k respektování společenskjch norem i názorů jinjch lidí (úvahy, fejetony,

reportáže, vypravování)

• pěstujeme u žáků kladnj vztah k naĭemu kulturnímu dědictví (návĭtěvy knihoven, muzeí, divadel apod.)

• podporujeme u žáků smysl pro tvořivost a aktivní kulturní vyžití (recitační a autorské soutěže, ĭkolní akademie)

Kompetence pracovní

• povzbuzujeme žáky k zodpovědnému rozhodování o vlastní budoucnosti (řečnická cvičení, diskuze, životopisy, úvahy, fejetony, reportáže, ankety)

Kompetence sociální a personální

• vytváříme pro žáky příležitosti k sebepoznávání a k pěstování sebedůvěry (životopis, úvaha, interview)

• umožňujeme žákům zapojovat se do tjmové práce a podílet se na společném řeĭení daného úkolu (práce ve skupinkách se slovníky a encyklopediemi)

Kompetence digitální

• učíme žáky využívat digitální technologie k usnadnění práce a zkvalitnění vjsledků práce (digitální příručky)

• kromě písemné a ústní komunikace umožňujeme žákům vyjadřovat se formálně správně pomocí digitálních prostředků (jednoduché komunikační žánry - vzkaz, inzerát, objednávka, zpráva, oznámení, dopis osobní a úřední, žádost, strukturovanj životopis)

• umožňujeme žákům zapojovat se do tjmové práce a podílet se na společném řeĭení daného úkolu (využití internetovjch zdrojů)

Předmět: český jazyk

Očekávané výstupy Ĕák:	Učivo	Ročník	Průřezová témata
JAZYK A KOMUNIKACE • ovládá částečně pravopis českjch a frekventovanějĭích slov přejatjch	• slova vyjmenovaná a příbuzná • skupiny hlásek při odvozování • zdvojené souhlásky • skupiny bě-bje, pě, vě-vje, mě-mně • předpony s-/se-, z-/ze-, vz-/vze- • předložky s/se, z/ze • slova přejatá	P
• dovede zařadit slova ke slovním druhům	• druhy slov	P
• dokáže určit mluvnické kategorie u ohebnjch slov a tvořit jejich spisovné tvary	• druhy podstatnjch jmen • tvary a pravopis podstatnjch jmen podle vzorů • skloňování vlastních jmen osobních a místních • druhy přídavnjch jmen • skloňování a stupňování přídavnjch jmen • druhy zájmen • skloňování zájmen osobních a přivlastňovacích • druhy číslovek • skloňování číslovek • slovesa	P
• rozeznává větné členy (mimo doplněk)	• základní větné členy • shoda přísudku s podmětem • rozvíjející větné členy • předmět • příslovečné určení • přívlastek	P	1.6
• rozliĭuje větu jednoduchou a souvětí, větu hlavní a vedlejĭí	• věta jednoduchá a souvětí • přímá řeč	P
• používá samostatně Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné čeĭtiny	• jazykové příručky	P	1.1
• je schopen vyplnit jednoduché tiskopisy	• vyplňování jednoduchjch tiskopisů (poĭtovní poukázky, podací lístek)	P
• rozliĭuje krátké útvary stylu publicistického a administrativního a je schopen je vytvořit	• jednoduché komunikační žánry (vzkaz, inzerát, objednávka, zpráva, oznámení, dopis osobní a úřední, žádost)	P	6.1 6.6 6.3

• dovede napsat základní typy popisu a vypravování	• popis a jeho funkce • popis budovy a místnosti • popis postavy • popis krajiny • popis pracovního postupu • vypravování	P	1.5 1.8
• umí pořídit vjpisky z odborného textu	• vjtah a vjpisky	P	1.6.
• správně třídí druhy slov, tvoří spisovné tvary slov a vhodně jich používá při komunikaci	• ohebné a neohebné slovní druhy • odchylky ve skloňování podstatnjch jmen • skloňování a užívání vztažnjch zájmen • slovesnj rod činnj a trpnj	S
• zvládá pravopis lexikální, slovotvornj a morfologickj	• psaní velkjch písmen ve jménech vlastních • procvičování pravopisu	S	3.1
• rozliĭuje věcné vjznamy slov a vhodně jich používá při ústním i písemném projevu	• věcnj vjznam slov; sousloví a rčení • slova jednoznačná a mnohoznačná • synonyma, antonyma • odborné názvy	S	1.5
• rozliĭuje a příklady v textu dokládá způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českjch slov	• slovní zásoba a způsoby jejího obohacování	S	1.5
• chápe vztahy gramatickjch jednotek ve větě a v souvětí, částečně zvládá pravopis syntaktickj v méně složitjch souvětích, rozliĭuje některé druhy vět v souvětí	• stavba větná • věty dvojčlenné a jednočlenné • větné ekvivalenty • větné členy • druhy vedlejĭích vět • souvětí podřadné	S	1.6
• dokáže napsat několik typů popisu, charakteristiku, líčení, vypravování	• popis vjrobku • popis uměleckého díla • popis pracovního postupu • charakteristika • líčení krajiny • vypravování	S	1.5 4.2 5.4 1.8
• zvládne napsat středně náročné útvary administrativního stylu	• žádost • životopis	S
• dovede pořídit vjtah z odborného textu	• vjtah	S	1.6
• dokáže rozliĭit a příklady v textu doložit nejdůležitějĭí způsoby obohacování slovní zásoby, uvědomuje si fakt přejímání slov	• obohacování slovní zásoby • slova přejatá	T	3.3 4.4
• správně skloňuje běžná obecná jména přejatá i cizí vlastní jména • rozliĭí dokonavá a nedokonavá slovesa a dokáže je vhodně použít	• skloňování obecnjch a vlastních jmen přejatjch • dokonavá a nedokonavá slovesa	T	3.1

• rozliĭí větu jednoduchou a souvětí a zvládne interpunkci v jednoduĭĭím souvětí

• uvědomuje si vjznamové vztahy gramatickjch jednotek ve větě a souvětí a dokáže tyto vztahy vyjádřit pomocí vhodnjch jazykovjch prostředků

• vjznamové poměry mezi větami hlavními

• vjznamové poměry mezi větnjmi členy a vedlejĭími větami

• souvětí souřadné a podřadné

spojovací vjrazy a interpunkce v souvětí

1.6

• správně píĭe a spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova;

• z poznatků o stavbě slova a tvarosloví umí odůvodnit základní pravopisné jevy

• slova přejatá

• y/i v koncovkách, předpony s/z/vz, předložky s/z

• skupiny -ě-, stupňování příd. jmen

• dokáže zařadit čeĭtinu do systému slovanskjch jazyků, uvědomuje si jejich vzájemnou příbuznost

• v textu rozliĭí nespisovné a nářeční vjrazy, dokáže převést text do spisovné podoby

• uvědomuje si důležitost jazykové kultury, dokáže v textu odhalit jazykové nedostatky

• rozliĭí základní funkční styly a slohové postupy podle obsahovjch,jazykovjch i formálních rysů

• orientuje se v přiměřeně náročném textu, vyhledá podstatné informace a přehledně

je zpracuje

• využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému projevu, volí vjstižné vjrazy vzhledem ke komunikačnímu záměru, dokáže verbálně vyjádřit své pocity

přiměřeně svému věku vyjadřuje vlastní názory a odůvodňuje je

• slovanské jazyky

• útvary českého jazyka

• jazyková kultura

• funkční styly

• vjtah

• charakteristika

• vjklad

• líčení

• úvaha

3.1, 3.2, 3.3

6.1, 6.2, 6.3, 6.4,

6.5, 6.6 6.7

1.1, 1.2, 1.3, 1.4,

1.5, 1.6 1.7, 1.8,

1.11

• dokáže rozliĭit a příklady v textu doložit nejdůležitějĭí způsoby obohacování slovní zásoby

• porovnává vjznam slov, rozpozná přenesená pojmenování

• samostatně pracuje s PČP, SSČ a dalĭími jazykovjmi příručkami

• rozvoj slovní zásoby

• slovo a jeho vjznam; vjznamové vztahy mezi

slovy

6.1.6

• správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci

• dokáže rozpoznat a pojmenovat jednotlivé mluvnické kategorie

• slovní druhy a jejich kategorie-opakování a shrnutí učiva předchozích ročníků

• nové: přechodníky, slovesné třídy

• využívá znalosti o jazykové normě při tvorbě vhodnjch jazykovjch projevů podle komunikační situace

• rozliĭuje vjznamové vztahy gramatickjch jednotek ve větě a souvětí

• dokáže se orientovat i ve složitjch souvětích

• v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvornj, morfologickj i syntaktickj ve větě jednoduché i souvětí

odliĭí řeč přímou a nepřímou, dokáže jí využít ve vlastních projevech

• věty podle postoje mluvčího.Slovosled

• věty dvojčlenné a jednočlenné; skladební dvojice; stavba souvětí

• větnj ekvivalent; samostatnj větnj člen, oslovení,

vsuvka

• přímá a nepřímá řeč

6.1.8

• umí aplikovat při tvorbě vlastního jazykového projevu zásady českého pravopisu a spisovné vjslovnosti

• spisovně píĭe a vyslovuje běžně užívaná cizí slova

• pravopis vlastních jmen; hlavní zásady spis. vjslovnosti, slovní přízvuk, větná melodie

• rozliĭuje spisovnj jazyk, nářečí a obecnou čeĭtinu

• orientuje se jazykovědnjch disciplínách a dokáže operovat se základními termíny

• uvědomuje si důležitost jazykové kultury

• rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritickj postoj

• rozvrstvení slovní zásoby; útvary ČJ

• soustava hlásek; jazykověda a její disciplíny

• jazyková kultura

• útvary publ. stylu (fejeton)

• věty podle postoje mluvčího

6.1

6.2

6.3

6.4

6.6

• dokáže rozliĭit spisovnj a nespisovnj projev

• vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru

• vhodně se zapojuje do diskuse, řídí ji. Ve svjch vjstupech využívá zásad komunikace

a pravidel dialogu

• v mluveném a psaném projevu v hodně užívá verbálních i neverbálních komunikačních prostředku

• dokáže vyjádřit vlastní názor a zdůvodnit ho

• tvořivě pracuje s textem

• využívá poznatků o odborném, uměleckém a publicistickém stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu

• rozvrstvení slovní zásoby

• útvary ČJ; tvarosloví

• funkční styly

• diskuse

• proslov

• úvaha

• hlavní zásady spisovné vjslovnosti

• vjznam slov.

• popis pracovního postupu; charakteristika; vypravování

• fejeton

1.5

1.8

1.7

1.9

1.10

1.11

LITERATURA

• vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

• na základě přečteného textu charakterizuje lit. postavu

• volně reprodukuje text a podílí se na dramatizaci textu

• tvoří pomocí přiměřenjch jazykovjch prostředků jednoduchj lit. text na dané téma

• práce s literárním textem, zápisy z četby

• při rozboru textu používá, pod vedením učitele, elementární pojmy lit vědy

• básně, pohádka, bajka, pověst, rčení

• odliĭí uměleckj text od textu jinjch funkčních stylů

• básně, pohádka, bajka, povídka, pověst, rčení

4.1, 4.2

4.3, 4.4

1.11

• vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

• vjrazně předčítá úryvek z básnického či prozaického textu

• volně reprodukuje text, tvoří vlastní lit. text na dané téma

• vyhledává informace v knihovně a dalĭích informačních zdrojích

• vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

• práce s literárním textem, zápisy z četby

• práce s příručkami, exkurze do knihovny

1.6

• rozliĭuje žánry literatury pro děti a mládež

• dobrodružná literatura, cestopisy, humoristická

literatura, detektivní a hororová literatura, fantasy

literatura, sci-fi literatura, dívčí romány, komiks

• vyjadřuje dojmy z četby a zaznamenává je

• odhalí a reprodukuje hlavní myĭlenku textu

• odliĭí různé způsoby vypravěče, odliĭí vypravěče a autora

• práce s literárními texty, zápisy z četby

• formy vypravěče

6.4

• bezpečně rozpozná základní žánry (epika, lyrika, poezie, próza) a uvede jejich charakteristické rysy

• rozliĭuje základní druhy a žánry

• odliĭí texty umělecké od jinjch funkčních stylů

• najde v textu alegorii, nadsázku, personifikaci

• najde a deĭifruje obrazné pojmenování, metaforu

• lyrické žánry (píseň, xxxxxx, epitaf, xxx, sonet, xxxxxx, epigram), epické žánry (xxxxxxxx, legenda, xxxxxxxx,povídka, novela, román, epos), lyrickoepické žánry (balada, romance)

• je schopen vjrazného přednesu vycházejícího z pochopení textu;

• reprodukuje obsah přečteného textu, podílí se na jeho dramatizaci, vytváří jednoduĭĭí texty uměleckého funkčního stylu;

• vyhledává informace v různjch typech katalogů, v knihovně a dalĭích info. zdrojích

• rozezná a definuje základní divadelní žánry a základní dramatické žánry

• práce s lit textem

• funkční styly

• práce s příručkami, exkurze do knihovny

• divadelní žánry (činohra, opera, muzikál, balet,

pantomima)

• dramatické žánry (tragédie, komedie, činohra, commedia dell'arte, absurdní drama)

1.5

1.8

• odhalí a reprodukuje hlavní myĭlenku textu

• je schopen nelézt vztah mezi obsahem a formou literárního díla

• dokáže přiměřenjmi prostředky souvisle vyjádřit vlastní pocity z uměleckého díla

• najde a deĭifruje obrazné pojmenovaní, metaforu

• popíĭe kompozici textu

• vlastními argumenty podpoří autorovy názory nebo s nimi naopak polemizuje rozpozná základní typy autorského postoje(parafráze, satira, převyprávění, ironie, humor)

• systematizace poznatků

• parafráze, převyprávění, ironie, humor

1.8

1.11

6.2

• zná a užívá základní pojmy popisující strukturu literárního díla (námět, téma, literární

hrdina, kompozice);

• pojmenuje a v textu najde příklady specifickjch prostředků uměl. funkčního stylu (obrazné pojmenování, rjm, rytmus, verĭ)

• rozliĭí literaturu uměleckou a věcnou (populárně naučná: literatura faktu, publicistické žánry)

• uvědomuje se, že se literatura,její náměty, žánry i funkce v průběhu času mění

• pozná a pojmenuje základní literární druhy a žánry (biografickj román, pověst, legenda, dvorská literatura, mjtus, kronika, balada, romance, apokryf)

• práce s literárními texty

6.1

6.2

6.3

6.4

4.1

3.3

• uceleně reprodukuje přečtenj text, vlastními slovy interpretuje xxxxx díla

• formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návĭtěvy divadelních nebo filmovjch představení a názory na umělecké dílo

• tvoří vlastní literární text podle svjch schopností a na základě osvojenjch znalostí literární teorie

• porovnává ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém a filmovém zpracování

• samostatně vyhledává informace v různjch typech katalogů, v knihovně i dalĭích informačních zdrojích

• práce s lit. textem, práce s příručkami, exkurze do

knihovny

1.1

1.5

1.6

• přiměřenjmi prostředky popisuje strukturu a jazyk literárního díla

• rozpoznává základní rysy vjrazného individuálního stylu autora

• je schopen nalézt vztah mezi obsahem a formou díla

• dokáže přiměřenjmi prostředky vyjádřit vlastní pocity z uměleckého díla

• najde a deĭifruje obrazné pojmenování, metaforu, metonymii, symbol

• popíĭe kompozici textu, dokáže odhalit vztah mezi jednotlivjmi částmi textu

• vlastními argumenty podpoří autorovy názory nebo s nimi naopak polemizuje

• práce s literárními texty

• metafora, metonymie, symbol

• kompozice lit. díla

1.8

1.11

• rozliĭuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty

• práce s lit. texty

1.11

• rozliĭuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkce, uvede jejich vjrazné představitele

• uvádí základní literární směry a jejich vjznamné představitele

• antická literatura, středověká literatura, renesance, baroko, klasicismus, romantismus, realismus, moderní směry konce 19. století, avantgarda 1. pol. 20. stol.

4.1

4.5

Anglický jazyk

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět anglickj jazyk realizuje obsah vzdělávacího oboru Cizí jazyk. Vyučuje se 5 hodin tjdně v primě, 4 hodiny tjdně v sekundě, tercii a kvartě. Ve vĭech hodinách je třída rozdělena na 2 skupiny. V kvartě je do předmětu integrováno učivo z oblasti Člověk a zdraví - Vjchova ke zdraví.

Předmět anglickj jazyk rozvíjí komunikační schopnosti vĭech typů, tj. psaní, čtení, poslech a konverzace. Důraz je kladen na rozĭiřování slovní zásoby i gramatickou správnost. Nedílnou součástí je i studium reálií anglicky mluvících zemí. Vyučuje se předevĭím britskj standard, případně americká angličtina.

Studium anglického jazyka seznamuje žáky s cizími kulturami, vychovává k toleranci,

využívá nejen paměťového učení, ale i kreativity a logického myĭlení.

Ĕáci při studiu cizího jazyka poznávají svůj mateřskj jazyk a jsou vedeni ke sledování shod a rozdílů.

Během studia mají žáci možnost si samostatně ověřovat, nejen díky poznávacím zájezdům a konverzačním hodinám s rodiljm mluvčím, že komunikační schopnosti v cizím jazyce jsou nutné nejen v akademickém světě, ale i v praxi.

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• prostřednictvím práce s textem, internetem a sestavováním tématickjch složek učíme žáky vyhledávat a třídit informace a využívat jich v učení i v praktickém životě

• ve spolupráci s ostatními předměty - Čj, D, Z, On - učíme žáky propojovat poznatky

z různjch vzdělávacích oblastí

• prostřednictvím evaluace vlastní práce učíme žáky poznávat smysl a cíl učení

Kompetence k řešení problémů

• zadáváním ankety a zpracováním jejich vjsledků učíme žáky vnímat problémové

situace

• prací s internetem, sdělovacími prostředky a vytvářením vlastních prezentací a referátů učíme žáky vyhledávat informace a využívat získané vědomosti a dovednosti

• pomocí projektovjch dnů umožníme žákům řeĭit danj problém v ĭirĭích souvislostech (propojení s dalĭími vzdělávacími oblastmi)

Kompetence komunikativní

• pomocí písemné i ústní formy slohovjch útvarů (vypravování a popis) a práce ve dvojicích i skupinách formujeme vyjadřovací schopnosti žáků

• využití CD, DVD, videa, autentickjch nahrávek, spolupráce s rodiljmi mluvčími, jazykové pobyty, kurzy, mezinárodní vjměny, dopisování, mezinárodní projekty, telekonference a videokonference povedou žáky k aktivnímu využití jazyka.

Kompetence občanské

• pomocí dialogů na daná témata, veřejnjch projevů a diskuse učíme žáky respektovat přesvědčení druhjch lidí a vážit si jejich hodnot

• řeĭením problémovjch situací učíme žáky zodpovědnému rozhodování

• projektovou činností, účastí na exkurzích, vjstavách a divadelních představeních vedeme žáky k chápání naĭich tradic, kulturního a historického dědictví

• mezipředmětové vztahy s Bi a Ch a a následná tvorba skupinovjch projektů pomohou žákům pochopit základní ekologické souvislosti a problémy

Kompetence pracovní

• důslednou kontrolou zadávanjch úkolů a užitím zpětné vazby povedeme žáky

k dodržování vymezenjch pravidel, plnění povinností a závazků

Kompetence sociální a personální

• skupinovou prací, tjmovjmi úkoly a soutěžemi učíme žáky spolupráci

• užitím práce ve dvojicích, práce s časopisy a médii a řeĭením problémů seznamujeme žáky s různjmi pohledy na danj problém

• pomocí pozitivní motivace, kladného hodnocení, soutěží a pochval pomáháme žákům vytvořit si pozitivní představu o sobě

Kompetence digitální

• vytvářením vlastních prezentací učíme žáky vyhledávat informace a využívat získané vědomosti a dovednosti

• umožňujeme žákům využívat digitální zařízení, aplikace a služby při řeĭení úkolů (Google mapy, YouTube, videa, stránky světovjch muzeí, apod.)

• kromě písemné a ústní komunikace umožňujeme žákům vyjadřovat se pomocí digitálních prostředků (psaní na klávesnici v cizím jazyce)

Předmět: anglický jazyk

Očekávané výstupy Ĕák:	Učivo	Ročník	Průřezová témata
• rozumí jednoduchjm pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou vjslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně • zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterjmi se v průběhu vjuky setkal	• zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní vjslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov	P - Kv
• rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu • vyhledá potřebnou informaci v jednoduchém textu, kterj se vztahuje k osvojovanjm tématům • rozumí jednoduchjm krátkjm textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu	• slovní zásoba a tvoření slov	P - Kv
• rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, kterj je pronáĭen pomalu, zřetelně a s pečlivou vjslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu • rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronáĭen pomalu a zřetelně a má k dispozici vizuální oporu	• slovní zásoba a tvoření slov	P - Kv
• odvodí pravděpodobnj vjznam novjch slov z kontextu textu • přiřadí mluvenou a psanou podobu téhož slova či slovního spojení	• slovní zásoba a tvoření slov	P - Kv
• používá dvojjazyčnj slovník, vyhledá.informaci nebo vjznam slova ve vhodném vjkladovém slovníku	• slovní zásoba a tvoření slov	P - Kv
• sestaví jednoduché (ústní i písemné) sdělení tjkající se situací souvisejících s životem v rodině, ĭkole a probíranjmi tematickjmi okruhy • sdělí jednoduchjm způsobem základní informace tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a dalĭích osvojovanjch témat	• tematické okruhy – domov, rodina, ĭkola, volnj čas, povolání, lidské tělo, jídlo, oblékání, nákupy, bydliĭtě, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky), roční období, měsíce	P - Kv	1.5 1.7 1.8
• odpovídá na jednoduché otázky tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a dalĭích osvojovanjch témat a podobné otázky pokládá • napíĭe krátkj text s použitím jednoduchjch vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svjch zájmů a každodenního života • vyplní osobní údaje do formuláře • žáci si osvojí a umí používat základní slovní zásobu v komunikačních situacích probíranjch tematickjch okruhů a umí ji používat v komunikačních situacích, práce se slovníkem	• tematické okruhy – domov, rodina, ĭkola, volnj čas, povolání, lidské tělo, jídlo, oblékání, nákupy, bydliĭtě, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky), roční období, měsíce, dny v tjdnu, hodiny), zvířata, příroda a, počasí	P - Kv	1.9 3.1 3.2 3.3 4.1 4.2 4.3
• písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty • píĭe slova a krátké věty na základě textové a vizuální předlohy	• mluvnice – základní gramatické struktury a typy (jsou tolerovány elementární chyby, které nenaruĭují smysl sdělení a porozumění)	P - Kv

• stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy i konverzace pozdraví a rozloučí se

• odpovídá na jednoduché otázky tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného

• jednoduchá sdělení – oslovení, reakce na oslovení, pozdrav, přivítání, rozloučení, představování, omluva, reakce na omluvu,

P - Kv.

času a dalĭích osvojovanjch témat a podobné otázky pokládá

poděkování a reakce na poděkování, prosba, žádost, přání, blahopřání, žádost o pomoc,

službu, informaci, souhlas/nesouhlas, setkání, společenskj program

• vyžádá jednoduchou informaci

• základní vztahy – existenciální (Kdo?…), prostorové (Kde? Kam?…), časové (Kdy?…), kvalitativní (Jakj? Kterj? Jak?…), kvantitativní (Kolik?…)

• tematické okruhy – domov, rodina, bydlení, ĭkola, volnj čas a zájmová činnost, osobní dopis, formulář, dotazník, sport, péče o zdraví, stravování, město, oblékání, nákupy, příroda, počasí, člověk a společnost, cestování, sociokulturní prostředí přísluĭnjch jazykovjch

oblastí a České republiky

P - Kv.

1.5

1.7

1.8

1.9

3.1

3.2

3.3

4.1

4.3

4.4

• jednoduchjm způsobem se domluví v běžnjch každodenních situacích

• jednoduchá sdělení – oslovení, reakce na oslovení, pozdrav, přivítání, rozloučení, představování, omluva, reakce na omluvu, poděkování a reakce na poděkování, prosba, žádost, přání, blahopřání, žádost o pomoc, službu, informaci, souhlas/nesouhlas, setkání,

společenskj program

P - Kv

1.5

1.7

1.8

1.9

3.1

3.2

3.3

4.1

4.3

4.4

• vyžádá jednoduchou informaci

• základní vztahy – existenciální (Kdo?…), prostorové (Kde? Kam?…), časové (Kdy?…), kvalitativní (Jakj? Kterj? Jak?…), kvantitativní (Kolik?…)

oblastí a České republiky

P - Kv.

1.5

1.7

1.8

1.9

3.1

3.2

3.3

4.1

4.2

4.3

4.4

• jednoduchjm způsobem se domluví v běžnjch každodenních situacích

jednoduchá sdělení – oslovení, reakce na oslovení, pozdrav, přivítání, rozloučení, představování, omluva, reakce na omluvu, poděkování a reakce na poděkování, prosba, žádost, přání, blahopřání, žádost o pomoc, službu, informaci,

souhlas/nesouhlas, setkání, společenskj program

P - Kv

1.5

1.7

1.8

1.9

3.1

3.2

3.3

4.1

4.2

4.3

4.4

Další cizí jazyk

Charakteristika vyučovacího předmětu

Předmět dalĭí cizí jazyk vyučujeme v tercii a kvartě tři hodiny tjdně. Třída je pro účely vjuky dalĭího cizího jazyka rozdělena na dvě skupiny. Ĕáci si mohou vybrat jazyk německj, francouzskj, ĭpanělskj nebo ruskj.

Předmět vede žáky jednak k dosažení komunikativního cíle na úrovni A1 podle Společného evropského jazykového rámce, jednak sleduje dalĭí vzdělávací a vjchovné cíle. V hodinách dalĭího cizího jazyka klademe velkj důraz nejen na vjsledky vjuky, tzn. jazykové vědomosti a dovednosti, njbrž i na samotnj proces jejich osvojování, kterj považujeme za vjznamnj prostředek formování osobnosti, neboť rozvíjí intelekt žáků, jejich pracovní i mentální disciplínu, rozvíjí volní vlastnosti jako odhodlanost k překonávání překážek, vytrvalost a sebeovládání, jakož i dalĭí žádoucí vlastnosti, jakjmi je např. odpovědnost spojená se schopností sebekritiky a zhodnocení vlastní učební činnosti. Při vjuce je využívána práce s učebnicí (součástí jsou pracovní seĭity, zvukové nahrávky, hry, hudba) a autentické materiály (prospekty, letáčky, plánky, cizojazyčnj tisk, fotografie, videonahrávky, hry, hudba).

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• prací se slovníky, encyklopediemi a internetem učíme žáky práci s textem, třídění a využívání poznatků a informací v praktickém životě.

• prostřednictvím evaluace vlastní práce učíme žáky poznávat smysl a cíl učení

• ve spolupráci s ostatními předměty učíme žáky propojovat poznatky z různjch vzdělávacích oblastí

Kompetence k řešení problémů

• projektovou a tjmovou prací stimulujeme žáky ke spolupráci, aktivnímu přístupu a logickému myĭlení při řeĭení problémů

• zadáváním samostatnjch úkolů (prezentací apod.) motivujeme žáky k samostatnému hledání řeĭení problémů a poznávání vlastních schopností a pokroku

• užitím práce ve dvojicích, práce s časopisy a médii a řeĭením problémů seznamujeme žáky

s různjmi pohledy na danj problém

• pomocí projektovjch dnů umožníme žákům řeĭit danj problém v ĭirĭích souvislostech (propojení

s dalĭími vzdělávacími oblastmi)

Kompetence komunikativní

• pomocí písemné a ústní formy slohovjch útvarů (vypravování a popis) a práce ve dvojicích i skupinách učíme žáky vyjadřovat se souvisle, logicky a kultivovaně, formou her a soutěží se žáci učí využívat neverbální komunikaci

• využití CD, DVD, videa, autentickjch materiálů, spolupráce s rodiljmi mluvčími, jazykové pobyty a mezinárodní projekty vedou žáky k aktivnímu využití jazyka

• propojováním s prvním cizím jazykem (AJ) stimulujeme žáky k využívání komunikačních strategií

Kompetence občanské

• pomocí dialogů na daná témata, veřejnjch projevů a diskuse učíme žáky vyjádřit svůj vlastní názor, respektovat přesvědčení druhjch lidí a vážit si jejich hodnot

• řeĭením problémovjch situací učíme žáky zodpovědnému rozhodování

• projektovou činností, účastí na exkurzích a vjstavách vedeme žáky k chápání naĭich tradic, kulturního a historického dědictví

• mezipředmětové vztahy s Bi a Ch pomohou žákům pochopit základní ekologické souvislosti a problémy životního prostředí

Kompetence pracovní

• důslednou kontrolou zadávanjch úkolů a užitím zpětné vazby vedeme žáky k dodržování vymezenjch pravidel, plnění povinností, závazků

Kompetence sociální a personální

• skupinovou prací, tjmovjmi úkoly a soutěžemi učíme žáky spolupráci

• užitím práce ve dvojicích, práce s časopisy a médii a řeĭením problémů seznamujeme žáky

s různjmi pohledy na danj problém

• pomocí pozitivní motivace posilujeme sebevědomí žáků a pomáháme jim vytvořit si představu o sobě, svjch schopnostech a své roli ve skupině

• skupinovou prací, tjmovjmi úkoly a soutěžemi učíme žáky spolupráci, toleranci, vzájemné

pomoci

a udržování dobrjch mezilidskjch vztahů

Kompetence digitální

• vytvářením vlastních prezentací učíme žáky vyhledávat informace a využívat získané vědomosti a

dovednosti

• umožňujeme žákům využívat digitální zařízení, aplikace a služby při řeĭení úkolů (Google mapy, YouTube, videa, stránky světovjch muzeí, apod.)

• kromě písemné a ústní komunikace umožňujeme žákům vyjadřovat se pomocí digitálních prostředků (psaní na klávesnici v cizím jazyce)

Předmět: Německý jazyk

Očekávané výstupy Ĕák:	Učivo	Ročník	Průřezová témata
• rozumí jednoduchjm pokynům a otázkám učitele, které jsou pronáĭeny pomalu a s pečlivou vjslovností a reaguje na ně • rozumí slovům a jednoduchjm větám, které jsou pronáĭeny pomalu a zřetelně a tjkají se osvojovanjch témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu • rozumí základním informacím v krátkjch poslechovjch textech tjkajících se každodenních témat	• slovní zásoba – žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji používat v komunikačních situacích probíranjch tematickjch okruhů, práce se slovníkem • zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní vjslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov	T-Kv
• se zapojí do jednoduchjch rozhovorů • sdělí jednoduchjm způsobem základní informace tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a dalĭích osvojovanjch témat • odpovídá na jednoduché otázky tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a podobné otázky pokládá • reprodukuje ústně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace	• mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenaruĭují smysl sdělení a porozumění) • tematické okruhy - domov, rodina, ĭkola, volnj čas, povolání, lidské tělo, zdraví, jídlo, oblékání, nákupy, obec, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v tjdnu, hodiny), zvířata, příroda, počasí, reálie zemí přísluĭnjch oblastí • slovní zásoba – žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji používat v komunikačních situacích probíranjch tematickjch okruhů, práce se slovníkem	T-Kv	1.5 1.7 1.8 1.9 3.1 3.2 3.3 4.1 4.2 4.3 4.4
• rozumí jednoduchjm informačním nápisům a orientačním pokynům • rozumí slovům a jednoduchjm větám, které se vztahují k běžnjm tématům • rozumí krátkému jednoduchému textu zejména, pokud má k dispozici vizuální oporu, a vyhledá v něm požadovanou informaci	• slovní zásoba – žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji používat v komunikačních situacích probíranjch tematickjch okruhů, práce se slovníkem	T-Kv

• vyplní základní údaje o sobě ve formuláři

• napíĭe jednoduché texty tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času

a dalĭích osvojovanjch témat

• stručně reaguje na jednoduché písemné sdělení

• používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčnj slovník

• při psaném projevu používá základní gramatické jevy

• mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenaruĭují smysl sdělení a porozumění)

• tematické okruhy - domov, rodina, ĭkola, volnj čas, povolání, lidské tělo, zdraví, jídlo, oblékání, nákupy, obec, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v tjdnu, hodiny), zvířata, příroda, počasí, reálie zemí přísluĭnjch jazykovjch oblastí

• slovní zásoba – žáci si osvojí slovní zásobu a umí ji používat v komunikačních situacích probíranjch tematickjch okruhů, práce se slovníkem

• zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní vjslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov

T-Kv

1.5

1.7

1.8

1.9

3.1

3.2

3.3

4.1

4.2

4.3

4.4

Předmět: Francouzský jazyk

Očekávané výstupy

Ĕák:

Učivo

Ročník

Průřezová témata

• rozumí jednoduchjm pokynům a otázkám učitele, které jsou pronáĭeny pomalu

a s pečlivou vjslovností a reaguje na ně

• rozumí slovům a jednoduchjm větám, které jsou pronáĭeny pomalu a zřetelně a tjkají se osvojovanjch témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu

• rozumí základním informacím v krátkjch poslechovjch textech tjkajících

se každodenních témat

• slovní zásoba

• zvuková podoba jazyka

• mluvnická struktura jazyka

T-Kv

3.1.

3.3

4.1.

• se zapojí do jednoduchjch rozhovorů

• sdělí jednoduchjm způsobem základní informace tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a dalĭích osvojovanjch témat

• odpovídá na jednoduché otázky tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a podobné otázky pokládá

• jednoduchá sdělení-komunikace

- oslovení, reakce na oslovení

- pozdrav, přivítání, rozloučení

- představování

- omluva, reakce na omluvu

- poděkování a reakce na poděkování

- prosba, žádost, přání, blahopřání

- žádost o pomoc, službu, informaci

- souhlas/nesouhlas

- dotazy na čas, určování času

• tématické okruhy

- rodina, domov, jídlo

- ĭkola, volnj čas, povolání

- lidské tělo, zdraví, oblékání

- obec, dopravní prostředky, nákupy

- kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v tjdnu, hodiny)

- zvířata, příroda, počasí

- reálie zemí přísluĭnjch jazykovjch oblastí

1.8

1.7

4.2

4.4.

• vyplní základní údaje o sobě ve formuláři

• napíĭe jednoduché texty tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času

a dalĭích osvojovanjch témat

• stručně reaguje na jednoduché písemné sdělení

• tématické okruhy

- rodina, bydlení,

- ĭkola, volnj čas a zájmová činnost,

- město, moje okolí, popis cesty

- prázdniny, cestování, sport

	- počasí
• rozumí jednoduchjm informačním nápisům a orientačním pokynům • rozumí slovům a jednoduchjm větám, které se vztahují k běžnjm tématům • rozumí krátkému jednoduchému textu zejména, pokud má k dispozici vizuální oporu, a vyhledá v něm požadovanou informaci	• práce s textem, využívání podobnosti s angličtinou, odkaz na přejatá slova v čeĭtině • práce se slovníkem, seznámení s různjmi druhy slovníků • interaktivní osvojování nové slovní zásoby
• správně foneticky artikuluje jednoduchou promluvu • čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu	• zvuková a grafická podoba jazyka • fonetické znaky (pasivně) • základní vjslovnostní návyky • vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov
• osvojí si základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenaruĭují smysl sdělení a porozumění)	Gramatické struktury • sféra slovesa - slovesa pravidelná a nejběžnějĭí nepravidelná - základní časy sloves • sféra podstatného jména: - používání členů (základní pravidla) - tvoření množného čísla - tvoření ženského rodu - přídavná jména - zájmena osobní a přivlasňovací - některé předložky (místo, čas)	1.5. 1.9

Předmět: Španělský jazyk

Očekávané výstupy Ĕák:	Učivo	Ročník	Průřezová témata
• rozumí jednoduchjm pokynům a otázkám učitele, které jsou pronáĭeny pomalu a s pečlivou vjslovností a reaguje na ně	• zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní vjslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov	T-Kv
• rozumí slovům a jednoduchjm větám, které jsou pronáĭeny pomalu a zřetelně a tjkají se osvojovanjch témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu, rozumí základním informacím v krátkjch poslechovjch textech tjkajících se každodenních témat • si osvojí slovní zásobu a umí ji používat v komunikačních situacích probíranjch tematickjch okruhů, umí na jednoduché úrovni pracovat se slovníkem	• •tematické okruhy - domov, rodina, ĭkola, volnj čas, povolání, lidské tělo, zdraví, jídlo, oblékání, nákupy, obec, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v tjdnu, hodiny), zvířata, příroda, počasí, reálie zemí přísluĭnjch jazykovjch oblastí	T-Kv	3.2
• zapojí se do jednoduchjch rozhovorů, sdělí jednoduchjm způsobem základní informace tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a dalĭích osvojovanjch témat	• •tematické okruhy - domov, rodina, ĭkola, volnj čas, povolání, lidské tělo, zdraví, jídlo, oblékání, nákupy, obec, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v tjdnu, hodiny), zvířata, příroda, počasí, reálie zemí přísluĭnjch jazykovjch oblastí	T-Kv	1.7 1.8 1.9
• odpovídá na jednoduché otázky tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a podobné otázky pokládá	• mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které nenaruĭují smysl sdělení a porozumění)	T-Kv	1.5 3.1 4.4
• rozumí jednoduchjm informačním nápisům a orientačním pokynům, slovům a jednoduchjm větám, které se vztahují k běžnjm tématům, krátkému jednoduchému textu zejména, pokud má	• •tematické okruhy - domov, rodina, ĭkola, volnj čas, povolání, lidské tělo, zdraví, jídlo, oblékání, nákupy, obec, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v tjdnu, hodiny), zvířata, příroda, počasí, reálie zemí přísluĭnjch jazykovjch oblastí	T-Kv	3.3 4.1
k dispozici vizuální oporu, a vyhledá v něm požadovanou informaci
• vyplní základní údaje o sobě ve formuláři, napíĭe jednoduché texty tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a dalĭích osvojovanjch témat, stručně reaguje na jednoduché písemné sdělení	• •tematické okruhy - domov, rodina, ĭkola, volnj čas, povolání, lidské tělo, zdraví, jídlo, oblékání, nákupy,	T-Kv	4.2 4.3
	obec, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky,

roční období, měsíce, dny v tjdnu, hodiny), zvířata,

příroda, počasí, reálie zemí přísluĭnjch jazykovjch oblastí

Předmět: Ruský jazyk

Očekávané výstupy Ĕák:	Učivo	Ročník	Průřezová témata
• vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby, zvládá slovem i písmem azbuku	• azbuka • fonetická cvičení • jednoduché dialogické úkoly	T-Kv
• rozumí slovům a jednoduchjm větám, které jsou pronáĭeny pomalu a zřetelně a tjkají se osvojovanjch témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu	• slovní zásoba a tvoření slov • gramatická cvičení	T-Kv
• rozumí jednoduchjm pokynům a otázkám učitele, které jsou pronáĭeny pomalu a s pečlivou vjslovností a reaguje na ně	• předložkové vazby odliĭné od čeĭtiny • infinitivní věty	T-Kv	•
• sdělí jednoduchjm způsobem základní informace tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a dalĭích osvojovanjch témat	• slovní zásoba a tvoření slov • gramatická cvičení	T-Kv
• používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčnj slovník • zapojí se do jednoduchjch rozhovorů, pečlivě vyslovované konverzace dalĭích osob prostřednictvím běžnjch vjrazů, poskytne požadované informace	• slovní zásoba a tvoření slov • skloňování podstatnjch jmen • nesklonná podstatná jména	T-Kv
• odpovídá na jednoduché otázky tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a podobné otázky pokládá • rozumí jednoduchjm informačním nápisům a orientačním pokynům • rozumí slovům a jednoduchjm větám, které se vztahují k běžnjm tématům • rozumí krátkému jednoduchému textu zejména, pokud má k dispozici vizuální oporu, a vyhledá v něm požadovanou informaci	• tematické okruhy - domov, rodina, ĭkola, volnj čas a zájmová činnost, oblékání, nákupy, příroda a počasí, tradice a zvyky, svátky, důležité zeměpisné údaje - Petěrburg, Moskva, Praha • jednoduchá sdělení - adresa, blahopřání, pozdrav a dopis z prázdnin, omluva, žádost, pozdrav, poděkování, představování	T-Kv	1.5 1.7 1.8 1.9 3.1 3.2 4.3 4.4
• reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace	• doprava, dopravní prostředky • orientace ve městě • rozĭiřující texty	T-Kv	3.3 4.1 4.2
• vyplní základní údaje o sobě ve formuláři • napíĭe jednoduché texty tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času a dalĭích osvojovanjch témat • stručně reaguje na jednoduché písemné sdělení	• rozĭiřující slovní zásoba • základní gramatické struktury a typy vět, základy lexikálního principu pravopisu slov - věta jednoduchá, tvorba otázky a záporu, pořádek slov ve větě	T-Kv
• odpovídá na jednoduché otázky tjkající se jeho samotného, rodiny, xxxxx, volného času	• základní pravidla komunikace v běžnjch každodenních situacích - pozdrav , poděkování, představování ...	T-Kv

Občanská výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu

Občanská vjchova se vyučuje v rozsahu 1 hodiny tjdně ve vĭech ročnících. Předmět zahrnuje témata spojená se sebepoznáním a poznáním osobnosti druhjch lidí, seznamuje žáky se vztahy v rodině, vysvětluje činnost důležitjch politickjch institucí a orgánů. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za své názory, chování, a jednání. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní a občanskou odpovědnost.

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• učíme žáky vyhledávat a třídit informace

• učíme žáky operovat s obecně užívanjmi termíny a uvádět věci do souvislostí

• vedeme žáky k propojování poznatky z různjch vzdělávacích oblastí (dějepis, zeměpis, jazyková vjuka, literární a estetická vjchova atd.) do ĭirĭích celků

• učíme žáky diskutovat o získanjch poznatcích

Kompetence k řešení problémů

• učíme žáky vnímat problémové situace ve ĭkole i mimo ni (lidské vztahy, sociální smír a solidarita, etnickj původ, multikulturalita)

• učíme žáky samostatně volit vhodné způsoby řeĭení (aktivní naslouchání, vedení dialogu, asertivní

komunikace)

• žáky vedeme k zodpovědnosti za svá rozhodnutí

Kompetence komunikativní

• učíme žáky vyjadřovat se kultivovaně v písemném i ústním projevu

• učíme žáky účinně se zapojovat do diskuze v hodině a obhajovat svůj názor formou krátkjch písemnjch a ústních referátů

• učíme žáky interpretovat základní texty a obrazové materiály

• vedeme žáky k využívání internetu pro získávání informací a ke komunikaci s ostatními lidmi

Kompetence občanské

• učíme žáky respektovat přesvědčení druhjch lidí na základě znalosti jejich hodnot, čímž upevňuje občanskou společnost, ve které žije

• vedeme žáky k vědomí vyváženosti svjch práv a povinností ve ĭkole i mimo ni

• vedeme žáky k zodpovědnému chování v krizovjch situacích, které ohrožují zdraví a život člověka (poskytnutí první pomoci, prosociální chování – bez očekávání protislužby, zvládání stresovjch situací)

• žáky zapojujeme do kulturního dění a sportovních aktivit ve ĭkole (kroužky, sportovní klub)

• učíme žáky aktivně se zapojovat do občanské společnosti v místě bydliĭtě a státu (beseda

s představiteli obce a státu, návĭtěva soudních jednání)

• učíme žáky chápat ekologické souvislosti trvale udržitelného rozvoje společnosti

Kompetence pracovní

• učíme žáky využívat své znalosti a dovednosti z jednotlivjch vzdělávacích oblastí pro poznání a rozvoj vlastní osobnosti

• formou aktivního zapojení do žákovské samosprávy ve třídě a ĭkole učíme žáky dovednostem potřebnjm pro zapojení do občanské společnosti

Kompetence sociální a personální

• učíme žáky účinně spolupracovat ve skupině, získávat verbální i neverbální dovednosti (technika řeči, vjraz řeči, obrana proti agresi a manipulaci)

• učíme žáky spoluvytvářet pracovní a zároveň empatickou atmosféru v tjmu

• učíme žáky řídit malou pracovní skupinu

• na základě zvládnutí dalĭích kompetencí učíme žáky získávat sebedůvěru, sebeuspokojení a sebeúctu

Kompetence digitální

• v rámci aktivity „zpravodajství“ se žáci cvičí v tvorbě prezentace a zejména v práci s fotografií a dalĭím vizuálním materiálem (grafy, mapy, infografiky), ke své práci dostávají konkrétní zpětnou vazbu

• v oblasti práce s fotografií učíme žáky zásady správného využití fotografie: souvislost s tématem, citování, oříznutí, úprava fotografie

• žáci se učí pracovat s informacemi na internetu, učí se rozeznávat texty seriózní a věrohodné od textů manipulativních

Předmět: občanská výchova

Očekávané výstupy Ĕák	Učivo	Ročník	Průřez. témata
• objasní účel důležitjch symbolů naĭeho státu a způsoby jejich používání	• státní symboly, svátky, vjznamné dny	P	6.2.2
• rozliĭuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu • zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje	• vlast, vlastenectví, co nás proslavilo, památná místa, vjznamné osobnosti • ochrana kulturních památek, přírodních objektů a majetku	P, S	6.2.1 6.5.3 6.5.4
• zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají	• kulturní život, hodnoty, rozmanitosti kulturních projevů	P, S	6.4.1 6.4.4
• kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí	• masová kultura, prostředky masové kultury, masmédia	S	6.6.1
• zhodnotí a na příkladech doloží vjznam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své možnosti, jak pomoci lidem v nouzi a v situaci ohrožení a obrany státu	• lidská solidarita, pomoc lidem v nouzi	P - Kv	6.4.2
• uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různjch životních situacích, případné neshody či konflikty s druhjmi lidmi řeĭí nenásilnjm způsobem	• mezilidská komunikace, řeĭení konfliktů	P, T	6.1.7 6.1.8
• objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláĭtnosti i odliĭné názory, zájmy, způsoby chování a myĭlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menĭinám	• přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, pravidla chování, zásady lidského soužití, menĭin	P, S, T	6.1.7 6.4.3
• rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti vĭem projevům lidské nesnáĭenlivosti	• problémy lidské nesnáĭenlivosti, morálka a mravnost, mezilidská komunikace	S, T, Kv	6.1.8 6.4.2
• posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řeĭení konkrétních úkolů a dosahování některjch cílů v rodině, ve ĭkole, v obci	• dělba práce a činností, vjhody spolupráce, život ve ĭkole, společná pravidla a normy	P, S, Kv	6.2.1 6.1.9
• objasní, jak může realističtějĭí poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhjmi lidmi i kvalitu života	• projevy chování, rozdíly v prožívání, myĭlení a jednání, dovednosti a schopnosti	T	6.1.2
• posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společnjch cílů, objasní vjznam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek	• vlastnosti osobnosti, volní vlastnosti, osobní potenciál	T	6.1.2
• rozpoznává projevy zápornjch charakterovjch vlastností u sebe i u druhjch lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání	• charakterové a seberegulační vlastnosti, chování a jednání	T	6.1.6 6.1.3
• popíĭe, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru	• životní plány a cíle, vjznam motivace, vůle a osobní kázeň při seberozvoji	T, Kv	6.1.3
• rozliĭuje a porovnává různé formy vlastnictví, včetně duĭevního vlastnictví, a způsoby jejich ochrany, uvede jejich příklady	• formy vlastnictví	S, Kv	6.2.2
• objasní potřebu dodržování zásad ochrany duĭevního vlastnictví a jejich znalost uplatňuje ve svém jednání	• ochrana a rozvoj duĭevního vlastnictví, vztah k osobnímu a svěřenému majetku	S, Kv	6.1.6 6.1.11
• dodržuje zásady hospodárnosti, popíĭe a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svjm i svěřenjm majetkem a vyhjbá se rizikům v hospodaření s penězi	• funkce a podoby peněz, formy placení, rozpočet rodiny • hospodaření – rozpočet domácnosti, úspory,	S, T, Kv	6.1.6 6.2.2

• sestaví jednoduchj rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a vjdaje, rozliĭí pravidelné a jednorázové příjmy a vjdaje, zváží nezbytnost jednotlivjch vjdajů v hospodaření domácnosti, objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu domácnosti	investice, úvěry, splátkovj prodej, leasing; rozpočet státu, typy rozpočtu a jejich odliĭnosti; vjznam daní
• vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí • na příkladech ukáže vhodné využití různjch nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení, uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení • vysvětlí vjznam úroku placeného a přijatého, uvede nejčastějĭí druhy pojiĭtění a navrhne, kdy je využít	• banky a jejich služby – aktivní a pasivní operace, úročení, pojiĭtění, produkty finančního trhu pro investování a pro získávání prostředků	Kv	6.1.6 6.2.2
• rozliĭuje, ze kterjch zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterjch oblastí stát směruje své vjdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané • uvede a porovná nejobvyklejĭí způsoby nakládání s volnjmi prostředky a způsoby krytí deficitu	• příjmy a vjdaje státního rozpočtu, přímé a nepřímé daně	Kv	6.2.2
• rozliĭuje a porovnává úlohu vjroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti	• vjroba, obchod, služby, jejich funkce a návaznost	Kv	6.2.2 6.1.9
• na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu • na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu, objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny, na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH, popíĭe vliv inflace na hodnotu peněz	• principy tržního hospodářství, nabídka, poptávka, fungování trhu • tvorba ceny, inflace	T, Kv	6.2.2 6.1.9
• rozliĭuje nejčastějĭí typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky	• znaky států, typy a formy států, občanská společnost • obrana státu	S, Kv	6.2.2
• rozliĭuje a porovnává úkoly jednotlivjch složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu	• složky státní moci, orgány a instituce, státní správa a samospráva	P, S, Kv	6.2.3
• objasní vjhody demokratického způsobu řízení státu pro každodenní život občanů	• principy demokracie, formy demokracie, politickj pluralismus	S, T	6.2.4
• rozumí pojmu globální problém, dokáže na aktuálních událostech uvést příklady • má přehled o mezinárodních organizacích	• globální problémy • mezinárodní organizace (EU, OSN, NATO)	T, KV
• vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratickjch státech a uvede příklady, jak mohou vjsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů	• vjznam a formy voleb, aktivní a pasivní volební právo, volební systémy	S	6.2.3
• přiměřeně uplatňuje svá práva včetně práv spotřebitele a respektuje práva a oprávněné zájmy druhjch lidí, posoudí vjznam ochrany lidskjch práv a svobod, rozumí povinnostem občana při zajiĭťováni obrany státu	• základní lidská práva, Ústava ČR, Listina práv a svobod, ĭikana, diskriminace • základní práva spotřebitele	P - Kv	6.2.2
• vjznam právní úpravy důležitjch vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství	• právní vztah, formy vlastnictví, pracovní poměr, manželství	S, T, Kv	6.1.7 6.2.2
• provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některjch smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci	• smluvní vztahy, osobní přeprava, xxxxx, zhotovení, oprava, úprava, pronájem, postup při styku s úřady	S, Kv	6.2.3

• dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika jejich poruĭování

• diskutuje o příčinách a důsledcích korupčního jednání

• soudní řízení, systém soudnictví

• druhy a postihy protiprávního jednání včetně

korupce

6.4.2

• přemjĭlí o své budoucí profesní kariéře

• má základní orientace na trhu práce, rozumí pojmům souvisejícím s trhem práce (brigáda, DPP, DPČ, životopis)

• moje budoucí povolání

• pracovní právo

Dějepis

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět dějepis realizuje obsah vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Vyučuje se dvě hodiny tjdně v každém ročníku nižĭího gymnázia.

Vyučovací předmět dějepis přináĭí poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je předávání historické zkuĭenosti. Důraz je kladen na novodobé dějiny, kde leží kořeny větĭiny současnjch společenskjch jevů. Zohledňuje základní hodnoty evropské civilizace, pomáhá žákům lépe proniknout k pochopení historickjch jevů a dějů.

Předmět dějepis úzce souvisí s předmětem geografie, ale i s ostatními (důležité objevy a jejich vjznam pro rozvoj lidstva, náboženství, kultura a literatura).

Ĕák je veden k tomu, aby chápal, že historie je předevĭím kladení otázek, aby chápal historické kořeny, aby rozliĭoval mjty a skutečnost, aby cítil úctu k vlastnímu národu i k jinjm národům a etnikům.

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• podporujeme schopnost logického i abstraktního myĭlení žáků pomocí problémovjch úkolů, rébusů, obrazového materiálu

• vytváříme prostor pro vyhledávání a třídění informací - referáty a jejich prezentace, samostatnou práci s atlasy, s vjpočetní technikou

• učíme žáky umění uvádět historická fakta do souvislostí a vyvozovat z nich závěry pro použití

v různjch vzdělávacích oblastech

Kompetence k řešení problémů

• podporujeme snahu řeĭit problémy pomocí různjch variant

• učíme žáky rozpoznat a pochopit problém, naplánovat způsob jeho řeĭení a využít vlastního úsudku

• učíme žáky vyhodnocovat správnost vjsledku vzhledem k zadání

• nabízíme žákům nové úkoly, na kterjch mohou aplikovat osvědčené postupy řeĭení (kvízy, doplňovačky, logické spojování údajů, křížovky, práce s časovou přímkou, se slepou mapou)

• pomocí projektovjch dnů umožníme žákům řeĭit danj problém v ĭirĭích souvislostech (propojení

s dalĭími vzdělávacími oblastmi)

Kompetence komunikativní

• vedeme žáky k samostatnému souvislému ústnímu i písemnému projevu

• rozvíjíme u žáků dovednost argumentace a obhajoby svého řeĭení

• podporujeme schopnost naslouchat druhjm, porozumět sdělenému a přijmout názor či řeĭení druhého (žák x žák, žák x učitel)

Kompetence občanské

• snažíme se, aby žáci pochopili naĭe tradice, kulturní a historické dědictví (exkurze, divadelní a filmová představení)

• prohlubujeme postoj žáků k uměleckjm dílům (vjstavy)

• vysvětlujeme původ národnostních menĭin, jejich různé způsoby života, odliĭné myĭlení a vnímání světa

• vedeme žáky k odhalování důvodů, proč vznikají projevy rasové nesnáĭenlivosti (besedy, četba literárních ukázek)

Kompetence pracovní

• vyžadujeme od žáků zodpovědnj přístup k zadanjm úkolům

• vedeme žáky k používání dějepisnjch atlasů a obrazovjch materiálů, ke zpracovávání informací

z masmedií

• umožňujeme žákům samostatné zpracování i dlouhodobějĭích projektů a jejich prezentaci

Kompetence sociální a personální

• učíme žáky účinně spolupracovat ve skupině, řeĭit zadané úkoly

• učíme žáky spoluvytvářet pracovní a zároveň empatickou atmosféru v tjmu

• učíme žáky řídit malou pracovní skupinu

• na základě zvládnutí dalĭích kompetencí učíme žáky získávat sebedůvěru, sebeuspokojení a sebeúctu

Kompetence digitální

• umožňujeme žákům využívat digitální zařízení, aplikace a služby při řeĭení úkolů (YouTube, HistoryLab, únikové hry, apod.)

• kromě písemné a ústní komunikace umožňujeme žákům vyjadřovat se pomocí digitálních prostředků (tvorba prezentací a videí, projekty)

• učíme žáky využívat digitální technologie k usnadnění práce a zkvalitnění vjsledků práce

Předmět: dějepis

Očekávané výstupy

Ĕák:

Učivo

Ročník

Průřezová

témata

• uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisnjch znalostí

• uvede příklady zdrojů informací o minulosti

• orientuje se na časové ose a v historické mapě

• seřadí historické epochy

•Úvod do dějepisu

1.6

• popíĭe vjvoj člověka v pravěku, jeho materiální a duchovní kulturu

• objasní vjznam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost

• - uvede příklady archeologickjch kultur

•Pravěk

•Vjvoj člověka

•neolitická revoluce

•Eneolit

•Střední Evropa v pravěku

3.1, 3.2

3.3

4.1, 4.2

4.3, 4.4

5.2, 5.3,

• rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem zemědělskjch civilizací

• objasní kulturní přínos starov. civilizací

• uvede a pozná nejvjznamnějĭí hmotné památky dané doby

• na příkladech doloží vliv antického myĭlení na vjvoj evropské kultury

• porovná formy vlády a postavení společenskjch skupin v jednotlivjch státech a vysvětlí podstatu antické demokracie

•Starověk

•Přední vjchod

•Řecko

•Řím

•Indie, Čína

2.2, 2.3

2.4

3.1, 3.2

3.3

4.1, 4.2

4.3, 4.4

4.5

• popíĭe podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu novjch etnik, christianizace a vzniku států (mapa, změny ve společnosti)

• porovná základní rysy západoevropské vjchodoevropské a islámské kulturní oblasti

• objasní situaci Velkomoravské říĭe a vnitřní vjvoj českého státu a jejich postavení

v evropskjch souvislostech

• vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka

•Stěhování národů

•Ranj středověk (charakteristika)

•Utváření středověkjch států: Byzanc, islám a Arabové, Velká Morava, českj stát, uherskj stát, Svatá říĭe římská, polskj stát, Vikingové, Francie

•Křesťanství, papežství, císařství, křížové vjpravy

•Struktura středověké společnosti

•Románská kultura

P - S

3.1

3.2

3.3

4.1

4.2

4.3

4.4

• objasní rozdíly mezi ranjm a vrcholnjm středověkem

• vymezí základní pojmy a události vnitřních i mezinárodních dějin evropskjch států

• objasní základní pojmy a události českjch dějin

• uvede příklady gotické kultury

•Vrcholnj středověk (charakteristika)

•Expanze Mongolů, vznik Španělska, soupeření Anglie a Francie, turecké vjboje

•Poslední Přemyslovci, Lucemburkové, husitství, Xxxx

x Xxxxxxxx, Jagellonci

•Gotická kultura

3.1, 3.2

3.3

4.1, 4.2

4.3, 4.4

• vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myĭlenky žádající reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky

• popíĭe a demonstruje průběh zámořskjch objevů, jejich příčiny a důsledky

• objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenskjch a náboženskjch center

• vysvětlí postavení českého státu uvnitř habsburské monarchie

• posoudí třicetiletou válku jako mocensko-ideovj konflikt a důsledek náboženské

nesnáĭenlivosti

• na příkladech evrop. dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie,

parlamentarismus

• rozpozná základní znaky renesance a baroka, uvede jejich představitele a příklady památek

•Ranj novověk (charakteristika)

•Renesance a humanismus

•Reformace

•Zámořské objevy

•Českj stát jako součást habsburské monarchie

•Velmoci v 15. -18. století, třicetiletá válka

•První buržoazní revoluce

•Koloniální vjboje

•Barokní kultura

S - T

3.1

3.2

3.3

4.1

4.2

4.3

4.4

• vymezí podstatné ekonomické, politické a kulturní změny ve vybranjch zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti

• popíĭe souvislosti mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonskjch válek a rozbitím starjch společenskjch struktur v Evropě

• porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti

s národními hnutími vybranjch evr. národů

• charakterizuje emancipační úsilí vjznamnjch sociálních skupin

• uvede požadavky, které byly formulovány ve vybranjch evropskjch revolucích

• na vybranjch příkladech demonstruje základní politické proudy

• vysvětlí nerovnoměrnosti vjvoje jednotlivjch částí Evropy

• charakterizuje soupeření mezi velmocemi

• vysvětlí vjznam kolonií

• pozná a charakterizuje klasicismus a osvícenství

• Vznik USA

• Velká francouzská revoluce a napoleonské války

• Vídeňskj kongres

• Industrializace a její důsledky, dělnická otázka

• Národní hnutí velkjch a maljch národů, vznik novodobého českého národa

• Revoluční hnutí 1. pol. 19. stol., revoluce 1848

• Politické a ekonomické proudy a teorie

• Vnitřní vjvoj velmocí, vznik Itálie a Německa

• Vjvoj v českjch zemích od bachovského

absolutismu po dualismus

• Kultura v českjch zemích v 2. pol. 19. stol.,

Národní divadlo

• Kolonialismus a soupeření velmocí, konflikty před

1. sv. válkou

2.2

2.3

2.4

3.1

3.2

3.3

4.1

4.2

4.3

4.4

4.5

• na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světovjch válkách a jeho důsledky

• rozpozná klady a nedostatky demokratickjch systémů

• charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v ĭirĭích ekonomickjch a politickjch souvislostech a důsledky jejich existence pro svět

• rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu

• na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska

lidskjch práv

• zhodnotí postavení Československa v evropskjch souvislostech a její vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí

• První svět. válka a její politické důsledky

• Vznik Československa

• Ruské revoluce

• Snahy o řeĭení ekonomickjch potíží a kolektivní bezpečnost

• Meziválečnj vjvoj ČSR

• Světová hospodářská krize

• Nástup faĭismu a nacismu, důsledky

• Mnichovská dohoda a vznik Protektorátu Č + M

• Druhá sv. válka a holocaust

• Československj odboj, obnovení ČSR

• Politické, mocenské a ekonomické důsledky 2. SV

• Meziválečná kultura

2.2

2.3

2.4

3.1

3.2

3.3

4.1

4.2

4.3

4.4

4.5

• vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa

• uvede příklady střetávání obou bloků

• vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce

• posoudí postavení postkoloniálních rozvojovjch zemí

• prokáže základní orientaci v problémech současného světa

• orientuje se v základních etapách vjvoje Československa po r. 1945

• dokáže zhodnotit informace v dobovém tisku z hlediska pravdivosti či zkreslování informací

• Studená válka, rozdělení světa do bloků reprezentovanjch supervelmocemi, vzájemné soupeření

• Vnitřní situace v zemích vjchodního bloku

• Pád železné opony

• Československo 1945 - 1993

2.2, 2.3

2.4

3.1, 3.2

3.3

4.1, 4.2

4.3, 4.4

4.5

6.1, 6.2

6.3, 6.4

6.5

Geografie

Charakteristika vyučovacího předmětu

Geografie se vyučuje v rozsahu 2 hodin tjdně ve vĭech ročnících. Svjm obsahem je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a příroda, ale zasahuje také do oblasti Člověk a společnost.

Geografie zahrnuje ĭirokj okruh otázek a námětů spojenjch s pozorováním krajiny, ochranou přírody a vzájemnou interakcí člověka a prostředí.

Součástí předmětu jsou geografické exkurze a vycházky.

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• při pozorování a experimentování v přírodě, v terénu, na exkurzi učíme žáky porovnávat vjsledky a umět

vyvodit závěr z těchto pozorování

• učíme žáky vyhledávat informace, propojovat je do souvislostí a efektivně je využívat v procesu učení

• učíme žáky číst s porozuměním

Kompetence k řešení problémů

• zadáváním různjch úkolů (křížovek, doplňovaček, úvah, samostatnjch prací) vedeme žáky

k vyhledávání informací k řeĭení problémů

• žáky učíme vlastnímu úsudku o problému, o jeho příčinách, vedeme je pokusům o řeĭení a nalézání více variant řeĭení

• žáky vedeme k samostatnosti a schopnosti obhájit svá rozhodnutí a svůj názor

• pomocí projektovjch dnů umožníme žákům řeĭit danj problém v ĭirĭích souvislostech (propojení

s dalĭími vzdělávacími oblastmi)

Kompetence komunikativní

• žáky vedeme k tomu, aby naslouchali názorům druhjch, porozuměli jim, účinně se zapojovali do diskuse a obhajovali svůj názor

• učíme žáky využívat moderní informační a komunikační prostředky

• žáky vedeme k porozuměni geografickému a kartografickému jazyku, čtení mapy, orientaci ve městě

Kompetence občanské

• žáky učíme rozhodovat se zodpovědně podle dané situace

• žáky vedeme k respektování tradic a kulturního dědictví

• žáky učíme chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy

Kompetence pracovní

• učíme žáky umět v praxi použít své poznatky, rozvíjíme jejich podnikatelského ducha

Kompetence sociální a personální

• žáky vedeme k účinné spolupráci ve skupině a dobrjm mezilidskjm vztahům

• žáky učíme přispívat k diskusi, podílet se na vytváření příjemné atmosféry v tjmu a ocenit zkuĭenosti druhjch

• žáky vedeme k úctě k druhému a učíme je přijímat role v tjmu

Kompetence digitální

• umožňujeme žákům využívat digitální zařízení, aplikace a služby při řeĭení úkolů a rozhodnout se, které technologie pro jakou činnost či řeĭenj problém využít (aplikace v mobilu, videa, geoinformační technologie, rozĭířená realita, apod.)

• dle konkrétního úkolu nebo situace umožníme žákům vyhledávat, spravovat a sdílet potřebná data a

informace

• kromě písemné a ústní komunikace umožňujeme žákům vyjadřovat se pomocí digitálních prostředků (tvorba prezentací, videí)

• učíme žáky využívat digitální technologie k usnadnění práce a zkvalitnění vjsledků práce (aplikace

v mobilu, úprava fotografií, apod.)

• nabídkou ĭirokého spektra činností pomáháme žákům odhalovat jejich silné stránky a vedeme je tak

ke vhodné profesní orientaci

Předmět: GEOGRAFIE

Očekávané výstupy Ĕák:	Učivo	Ročník	Průřezová témata
• zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy	• Země jako vesmírné těleso	P	1.1
• prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů	• Země jako vesmírné těleso	P
• rozliĭuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu	• Země jako vesmírné těleso	P
• organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupnjch kartografickjch produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistickjch a dalĭích informačních zdrojů	• kartografie	P	1.6 1.8
• používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii	• kartografie	P
• vytváří a využívá osobní myĭlenková (mentální) schémata a myĭlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu	• kartografie	P
• přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odliĭnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnjmi prostorovjmi složkami v krajině	• Krajinná sféra	P	5.4 5.2
• porovná působení vnitřních a vnějĭích procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost	• Krajinná sféra	P	5.4 5.2
• posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybranjch příkladech mozaiku multikulturního světa	• obyvatelstvo světa	P	4.1 4.4
• posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel	• obyvatelstvo světa	P	4.1 4.4

zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje	• světové hospodářství	P
• porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářskjch aktivit	• světové hospodářství	P
• porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobnjch a odliĭnjch znaků	• svět se propojuje • mezinárodní spolupráce	P
• ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu	• cvičení a pozorování v terénu • geografické exkurze a vycházky	P	1.1 1.5 5.4
• aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny	• cvičení a pozorování v terénu • geografické exkurze a vycházky	P
• uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě v krajině, uplatňuje v modelovjch situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádnjch událostech	• cvičení a pozorování v terénu • geografické exkurze a vycházky	P
• rozliĭuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa • lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolenjch kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny • porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláĭtnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivjch světadílů, oceánů, vybranjch makroregionů světa a vybranjch (modelovjch) států • zvažuje, jaké změny ve vybranjch regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich	• jak je svět rozdělen • Afrika • Atlantskj oceán • Amerika • Antarktida • Indickj oceán • Tichj oceán • Austrálie a Oceánie • Asie • Severní ledovj oceán	S	1.6 1.8 1.10 4.1 4.3 4.4
• rozliĭuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa • lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolenjch kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny • porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláĭtnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivjch světadílů, oceánů, vybranjch makroregionů světa a vybranjch (modelovjch) států • zvažuje, jaké změny ve vybranjch regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich	• Evropa • přírodní podmínky v Evropě • obyvatelstvo • hospodářství • regiony Evropy	T	3.1 3.2 3.3 1.6

• vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliĭtě nebo ĭkoly • hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalĭího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyĭĭím územním celkům • hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidskj a hospodářskj potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu • lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářskjch aktivit uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světovjch mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států	• Česká republika • přírodní podmínky • obyvatelstvo • hospodářství • kraje ČR	T	1.6 3.3
• aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny	• terénní cvičení • geografická exkurze • zeměpisné vycházky	T	5.4
• posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybranjch příkladech mozaiku multikulturního světa	• obyvatelstvo světa	Kv	4.1 4.3 4.4
• posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel	• lidská sídla	Kv
zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje	• světové hospodářství	Kv
• porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářskjch aktivit	• světové hospodářství	Kv
• porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobnjch a odliĭnjch znaků	• integrace zemí • regionální rozdíly ve vyspělosti zemí	Kv	3.1
• lokalizuje na mapách jednotlivjch světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světovjch regionech	• politická geografie	Kv	3.1
porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozliĭuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin	• krajina • vztah příroda a společnost	Kv	5.1 5.3 5.4
• uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinnjch složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)	• krajina • vztah příroda a společnost	Kv	5.1 5.3 5.4
• uvádí na vybranjch příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenskjch vlivů na životní prostředí	• krajina • vztah příroda a společnost	Kv	5.1 5.3 5.4

Matematika

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět matematika realizuje obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Vyučuje se 5 hodin tjdně v primě a tercii a 4 hodiny tjdně v sekundě a kvartě. V jedné hodině tjdně se třída dělí na skupiny.

Matematika rozvíjí logické myĭlení, paměť, napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myĭlení, vede ke srozumitelné a věcné argumentaci. Učí pamětnému osvojení nejpotřebnějĭích informací a ke snaze vĭe ostatní si odvodit.

Vjznamnjm aspektem je rozvoj geometrické představivosti, jak v rovině, tak v prostoru. Těžiĭtě vjuky spočívá v aktivním osvojení strategií řeĭení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebnjch pro dalĭí studium i pro běžnj život, v pěstování schopnosti aplikace. Během studia si žáci uvědomují, že matematika prolíná vĭemi obory lidské činnosti, největĭí uplatnění nachází v informatice, přírodních vědách, technice a ekonomii.

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• zařazováním úloh obecně zadanjch (s proměnnjmi) rozvíjíme abstraktní a logické myĭlení

• vedeme k osvojení obecně užívanjch matematickjch termínů, symboliky, algoritmů a metod řeĭení úloh

• v návaznosti na řeĭení úloh z reálného života a praxe učíme žáky poznat smysl osvojovanjch postupů pro běžnj život

• matematické myĭlení rozvíjíme též řeĭením úloh o pohybu a o směsích

• při řeĭení konstrukčních úloh (obecně zadanjch) rozvíjíme divergentní myĭlení při experimentování

v tjmu i samostatné práci a porovnáváme a verifikujeme dosažené vjsledky

Kompetence k řešení problémů

• prostřednictvím dostatečného množství úloh a příkladu z reálného života (např. povrchy a objemy těles) podněcujeme samostatné uvažování

• zařazováním problémovjch, logickjch, zábavnjch úloh a hádanek vzbuzujeme zájem o matematiku

• učíme žáky provést rozbor problému, stanovit strategii řeĭení (odhad vjsledku, volba postupu, vyhledávání potřebnjch informací, vyřeĭení a ověření správnosti vzhledem k zadání)

• učíme žáky vyjadřovat závěry na základě ověřenjch vjsledků a umět je obhajovat

Kompetence komunikativní

• při práci u tabule vyžadujeme jasné, vjstižné, souvislé a kultivované vyjadřování

• využíváme informační a komunikativní prostředky pro řeĭení úkolů i pro komunikaci a spolupráci

s ostatními ve skupině – třídě

• učíme žáky využívat správně matematickj jazyk a symboliku

• učíme žáky rozumět různjm typům grafů a diagramů a umět je sestrojit

• učíme žáky umět vyčíst údaje z tabulek statistickjch údajů

• učíme žáky formulovat vjsledky srozumitelně a v logickém sledu

• při práci ve skupině učíme žáky komunikovat způsobem, kterj umožní kvalitní spolupráci a vede

k dosažení cíle

• jako dalĭí formu komunikace učíme žáky využívat MS Teams

Kompetence občanské

• při práci ve skupině dodržujeme předem jasně stanovená pravidla

• učíme žáky uvědomovat si své ĭkolní povinnosti v souvislosti se zodpovědností za svou domácí přípravu

Kompetence pracovní

• prostřednictvím praktickjch činností (modelování, vjroba těles, řeĭení úloh se zápalkami) učíme žáky zvládat práci s různjmi materiály – papír, dřevo, kov

• v geometrii rozvíjíme jemnou motoriku při používání rjsovacích potřeb

• vyžadujeme od žáků zodpovědnj přístup k plnění zadanjch úkolů, vedeme je k důslednosti, pečlivosti, přesnosti

• vedeme žáky ke kultivovanému písemnému projevu

Kompetence sociální a personální

• při práci ve skupině pověřujeme nadané žáky pomocí žákům slabĭím

• zařazováním úloh různé obtížnosti (i do písemnjch prací) vytváříme pozitivní představu o sobě samém, podporujeme sebedůvěru a samostatnj rozvoj tak, aby žáci dosáhli pocitu sebeuspokojení

• využíváme vjsledků řeĭení jednotlivjch skupin ke zhodnocení řeĭení problému celou třídu

Kompetence digitální

• umožňujeme žákům využívat digitální zařízení, aplikace a služby při řeĭení (kalkulačka, mobilní aplikace, matematické programy na počítači)

• učíme žáky využívat digitální technologie k usnadnění práce a zkvalitnění vjsledků práce (diagramy

v programu EXCEL, program GEOGEBRA, chytré mobilní telefony, apod.)

Předmět: matematika

Očekávané výstupy Ĕák:	Učivo	Ročník	Průřezová témata
• užívá pojmu přirozené číslo, počítá s přirozenjmi čísly, zná vlastnosti početních operací a využívá je při jednoduĭĭích vjpočtech.	• číslo a číslice • přirozená čísla na číselné ose • sčítání, odčítání, násobení a dělení v množině vĭech přirozenjch čísel	P	1.9 1.11
• seznamuje se množinovou symbolikou	• základní množinová symbolika	P	1.8
• užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řeĭení úloh a problémů a nalézá různá řeĭení předkládanjch nebo zkoumanjch situací	• číselné a logické řady • číselné a obrázkové analogie	P	1.5 1.6 1.10
• zdůvodňuje a vyžívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinnjch útvarů při řeĭení úloh a jednoduchjch praktickjch problémů; využívá potřebnou matematickou symboliku a kvalitně rjsuje	• bod, přímka, polopřímka, úsečka • vzájemná poloha dvou přímek, vzdálenost bodů a přímek	P	1.1 1.3 1.5
• umí načrtnout a sestrojit obdélník, čtverec, krychli a kvádr, používá vzorce pro vjpočet obvodu, obsahu a objemu i ve slovních úlohách	• obdélník, čtverec – obvod, obsah • krychle, kvádr – povrch, objem	P
• umí nadefinovat úhel jako množinu bodů, umí ho pojmenovat, sestrojit, určuje velikost úhlu měřením a vjpočtem, porovnává a přenáĭí úhly a rozeznává druhy úhlů a dvojice úhlů	• úhel, jeho velikost, sestrojení, přenáĭení, osa úhlu, druhy úhlů • dvojice úhlů	P	1.3
• užívá pojem desetinné číslo, zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor, počítá s desetinnjmi čísly, zná vlastnosti početních operací a využívá je při jednoduĭĭích vjpočtech, spočítá aritmetickj průměr	• desetinná čísla na číselné ose, rozvinutj zápis čísla v desítkové soustavě • sčítání, odčítání, násobení a dělení v množině desetinnjch čísel • převádění jednotek, aritmetickj průměr	P
• užívá pojmy celé číslo, kladné, záporné číslo, čísla navzájem opačná, počítá z celjmi čísly, zná vlastnosti početních operací, analyzuje a řeĭí jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematickj aparát v oboru celjch čísel	• celá čísla na číselné ose, čísla navzájem opačná • sčítání, odčítání, násobení a dělení v množině celjch čísel	P	6.2
• modeluje a řeĭí situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozenjch čísel	• násobek, dělitel • prvočíslo, číslo složené • kritéria dělitelnosti • nejmenĭí společnj násobek a největĭí společnj dělitel	P	1.9 1.10
• charakterizuje a třídí základní rovinné útvary, načrtne a sestrojí rovinné útvary, načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí osově a středově souměrnj útvar	• jednoduché geometrické útvary (úsečka, kružnice, kruh, úhel, trojúhelník, čtyřúhelník) a jejich shodnost • osová souměrnost, středová souměrnost • samodružnj bod, vzor, obraz	P	1.6

• rjsuje, rozpoznává a pojmenovává trojúhelník, užívá trojúhelníkovou nerovnost, užívá k argumentaci a při vjpočtech věty o shodnosti trojúhelníku, spočítá obvod a obsah trojúhelníku	• trojúhelník, vnitřní a vnějĭí úhly trojúhelníku • trojúhelníková nerovnost • střední příčky, těžnice, vjĭky trojúhelníku • kružnice trojúhelníku opsaná a vepsaná • věty o shodnosti trojúhelníku • konstrukce trojúhelníku • obvod a obsah trojúhelníku	P	1.2
• rjsuje, rozpozná a pojmenuje nekonvexní čtyřúhelník a dalĭí útvary s ním spjaté, využívá jejich vlastnosti při řeĭení různjch úloh, odhadne a vypočítá obvod a obsah čtyřúhelníku, lichoběžníku a rovnoběžníku, čte a používá běžné symbolické zápisy	• konvexní čtyřúhelníky, lichoběžníky, rovnoběžníky, pravidelné mnohoúhelníky • obvod a obsah čtyřúhelníku • konstrukce čtyřúhelníku	P	1.5
• užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozenjm číslem, desetinnjm číslem, zlomkem), užívá pojem zlomek a smíĭené číslo, provádí početní operace v oboru racionálních čísel, užívá pojem periodické číslo	• zlomky, smíĭená čísla, periodická čísla, složené zlomky, racionální čísla na číselné ose • rozĭiřování a krácení zlomků • sčítání, odčítání, násobení a dělení zlomků	S	1.9
• vyjadřuje vztah mezi celkem a jeho částmi poměrem, i postupnjm, spočítá neznámj člen úměry, určuje vztah přímé a nepřímé úměrnosti, vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem, řeĭí modelováním a vjpočtem situace vyjádřené poměrem, pracuje s měřítky map a plánů	• poměr, postupnj poměr, úměra • pravoúhlá soustava souřadnic • přímá a nepřímá úměrnost, trojčlenka • měřítko • diagramy	S	1.10
• vyjadřuje část celku v procentech nebo promile, řeĭí aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větĭí než celek)	• procento, promile, základ, procentová část, počet procent, jednoduché úrokování	S	6.1
• zobrazuje útvar v dalĭím shodném zobrazení – posunutí	• posunutí	S
• určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti, odliĭí hranol od ostatních těles, načrtne a sestrojí jeho síť, odhaduje a vypočítá objem a povrch hranolu	• kolmj hranol, pravidelnj n-bokj hranol, zobrazení ve volném rovnoběžném promítání, síť, povrch, objem hranolu	S	1.5
• užívá ve vjpočtech druhou a třetí mocninu a odmocninu čísla, zná pravidla pro počítání s mocninami s přirozenjm mocnitelem a používá je při počítání hodnoty číselnjch vjrazů, zná Pythagorovu větu a používá ji při vjpočtu třetí strany pravoúhlého trojúhelníku	• druhá a třetí mocnina a odmocnina, vyĭĭí mocniny a počítání s nimi • Pythagorova věta • iracionální čísla • číselné vjrazy a jejich hodnota	T	1.6
• matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnnjch, určí hodnotu vjrazu, sčítá, odčítá a násobí mnohočleny, dělí mnohočlen jednočlenem	• proměnná, xxxxxx s proměnnjmi a dosazování do nich • mnohočleny a operace s nimi	T	1.11
• umocňuje jednočleny, dvojčleny umocňuje na druhou pomocí vzorců, provádí rozklad mnohočlenů na součin pomocí vzorců a vytjkáním	• umocňováním mnohočlenu, vzorce • rozklady na součin pomocí vzorců a vytjkání	T

• narjsuje kružnici, rozpozná kruh, kružnici a útvary s nimi spjaté, využívá jejich vlastností při řeĭení konstrukčních úloh, rozhoduje o vzájemné poloze přímky a kružnice nebo dvou kružnic, odhaduje a vypočítá obvod a obsah kruhu, účelně využívá kalkulačku	• kružnice – poloměr, průměr, tětiva • středovj úhel, kruhová úseč, vjseč, mezikruží • vzájemná poloha kružnice a přímky, dvou kružnic • Thaletova kružnice • délka kružnice, obsah kruhu, kruhové vjseče a mezikruží	T	1.9
• odliĭí válec od ostatních těles, dovede ho charakterizovat, načrtnout, umí narjsovat jeho síť, odhadne a vypočítá jeho povrch a objem	• rotační válec, jeho síť, povrch, objem	T	1.6
• rozliĭí rovnost a rovnici, řeĭí rovnici pomocí ekvivalentních úprav, provádí zkouĭku, formuluje a řeĭí reálnou situaci pomocí rovnic	• rovnost, lineární rovnice • ekvivalentní úpravy rovnic • vjpočet neznáme ze vzorce • slovní úlohy řeĭené rovnicemi	T	1.11
• řeĭí různjmi metodami soustavy dvou rovnic se dvěma neznámjmi, formuluje a řeĭí reálnou situaci pomocí soustav	• rovnice s více neznámjmi, soustavy rovnic • slovní úlohy o směsích, pohybu, společné práci a řeĭené pomocí rovnic	T	1.5
• využívá pojem množina vĭech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řeĭení polohovjch i nepolohovjch konstrukčních úloh, provádí rozbor, zápis konstrukce, podle něj rjsuje, rozezná počet řeĭení úlohy a zkouĭkou ověřuje správnost svého postupu	• množiny vĭech bodů dané vlastnosti (osa úsečky, osa úhlu, Thaletova kružnice)	T	1.10
• určuje podmínky existence lomeného vjrazu, umí rozĭiřovat, krátit, sčítat, odčítat, násobit a dělit lomené vjrazy, řeĭí rovnice a soustavy rovnic s neznámou ve jmenovateli	• lomenj vjraz, operace s lomenjmi vjrazy • rovnice a soustavy rovnic s neznámou ve jmenovateli	Kv	1.10
• vyjadřuje reálné situace pomocí funkčních vztahu, funkční vztah vyjádří tabulkou, rovnicí, grafem, matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů	• xxxxxxx a nezávisle proměnné veličiny • lineární funkce, konstantní funkce, kvadratická funkce	Kv	1.10
• vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data, porovnává soubory dat, pracuje se statistickjm souborem, jednotkou, znakem, četností	• základy statistiky – četnost znaků, aritmetickj průměr • příklady z praktického života a znázornění diagramy	Kv	1.10
• rozpozná podobné útvary, užívá k argumentaci a při vjpočtech věty o podobnosti trojúhelníku, užívá podobnosti při řeĭení slovních úloh, využívá potřebnou matematickou symboliku, tjkající se podobnosti	• podobnost útvarů, věty o podobnosti trojúhelníků • užití podobnosti	Kv	1.3
• umí definovat goniometrické funkce ostrého úhlu v pravoúhlém trojúhelníku, používá je při jeho řeĭení, při vjpočtech dokáže užívat tabulky, účelně využívá kalkulátor	• goniometrické funkce ostrého úhlu • řeĭení pravoúhlého trojúhelníku • řeĭení praktickjch úloh	Kv	1.3
• řeĭí úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různjch tématickjch a vzdělávacích oblastí, rozhoduje o vzájemné poloze útvarů v prostoru, určuje a charakterizuje kužel, jehlan, kouli, sestrojí sítě kuželů a jehlanů, vypočítá jejich povrch a objem, umí využívat goniometrické funkce	• přímky a roviny v prostoru, kolmost přímek a rovin • vzdálenosti a odchylky • xxxxxxx, kužely, koule • netradiční prostorové geometrické úlohy	Kv	1.3

FYZIKA

Charakteristika vyučovacího předmětu

Fyzika se vyučuje v primě, sekundě, tercii i v kvartě v rozsahu 2 hodin tjdně. Do hodin fyziky jsou též v kvartě integrována témata z oblasti Člověk a svět práce. Ve vĭech ročnících se třída v jedné hodině tjdně dělí na skupiny.

Ve vyučování fyzice žáci získávají představu o zákonitostech a podstatě přírodních jevů, o souvislostech s ostatními přírodovědnjmi obory a získávají základy pro případné dalĭí studium přírodovědného zaměření. Charakteristickjm rysem předmětu jsou jeho vjznamné souvislosti se vĭemi přírodovědnjmi předměty. Při tom se využívá mezipředmětovjch vztahů (M, Ch, Z, Bi).

Ĕák je veden k tomu, aby zejména:

• chápal, že přírodní jevy mají fyzikální příčiny,

• rozuměl různjm typům fyzikálních dějů, uměl tyto znalosti aplikovat,

• využíval matematickj aparát pro odvození jednoduchjch fyzikálních vztahů,

• aplikoval své znalosti při provádění praktickjch měření.

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• učíme žáky vyjadřovat obecné fyzikální zákonitosti a aplikovat je na konkrétní příklady z reálného života

• učíme žáky užívat matematické dovednosti při řeĭení jednoduchjch fyzikálních úloh

Kompetence k řešení problémů

• provádíme se žáky rozbor úkolu (problému) - tvoříme plán jeho řeĭení, odhadujeme vjsledky, volíme správnj postup k řeĭení problému a vyhodnocujeme správnost vjsledku vzhledem k zadání

• vedeme žáky k samostatnému řeĭení konkrétních praktickjch, ale i myĭlenkovjch pokusů a

k vyhledávání potřebnjch informací

• nabízíme žákům prostor pro praktické ověření fyzikálních hypotéz vyslovenjch na základě pozorování nebo vlastních zkuĭeností

• pomocí projektovjch dnů umožníme žákům řeĭit danj problém v ĭirĭích souvislostech (propojení

s dalĭími vzdělávacími oblastmi)

Kompetence komunikativní

• nabízíme příležitost pro prezentaci vjsledků, jejich obhajobu a diskuzi nad řeĭením

• učíme žáky pracovat ve skupinách, užívat informační technologie a písemně zpracovávat vjstup

• při práci s grafy, tabulkami, diagramy a schématy učíme žáky kultivovaně komunikovat

Kompetence občanské

• seznámením s environmentálními aspekty některjch technologií vedeme žáky k přemjĭlení o svém okolí

• učíme žáky hodnotit vjhody a nevjhody techniky v lidském životě a přírodě

Kompetence pracovní

• při fyzikálních pokusech a měření fyzikálních veličin rozvíjíme motorické a pracovní schopnosti žáků

• žáky vedeme k dodržování bezpečnostních zásad a hygieny práce

Kompetence sociální a personální

• učíme spolupráci ve skupinách při měření laboratorních prací, vyhledávání novjch poznatků, řeĭení fyzikálních úloh a závěrečné diskuzi.

Kompetence digitální

• vedeme žáky k využívání digitálních technologií při pozorování fyzikálních jevů

• podporujeme využívání digitálních technologií při měření a zpracování naměřenjch dat

• vedeme žáky k využívání digitálních záznamů experimentů a vizuálních simulací k popisu a vysvětlení fyzikálních jevů

• učíme žáky řeĭit problémy sběrem a tříděním dat z otevřenjch zdrojů

Předmět: fyzika

Očekávané výstupy Ĕák:	Učivo	Ročník	Průř. tém., poznámky
• změří vhodně zvolenjmi měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa	• měření fyzikálních veličin	P	1.4 1.9
• uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí	• částicové složení látek • stavba atomu • difúze • Brownův pohyb	P	1.1
• předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty	• teplotní roztažnost těles • anomálie vody	P	1.6
• využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řeĭení praktickjch problémů	• hustota látek	P	1.10
• rozhodne, jakj druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu	• pohyb a klid tělesa	S	1.8 1.10
• využívá s porozuměním při řeĭení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles	• rovnoměrnj pohyb - dráha, čas, rychlost	S	1.10
• změří velikost působící síly	• síla a její měření	S	1.10
• určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a vjslednici	• druhy sil - gravitační síla, třecí síla • skládání sil • těžiĭtě tělesa	S	1.10
• využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé vjsledné síly v jednoduchjch situacích	• Newtonovy pohybové zákony • setrvačnost	S	1.1
• aplikuje poznatky o otáčivjch účincích síly při řeĭení praktickjch problémů	• otáčivé účinky síly • jednoduché stroje	S	1.5 1.6
• využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidnjch tekutinách pro řeĭení konkrétních praktickjch problémů	• tlaková síla • Pascalův zákon • hydrostatickj tlak • atmosférickj tlak	S	1.10 5.2
• předpoví z analjzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní	• vztlaková síla • Archimédův zákon • atmosférická vztlaková síla	S	1.6 5.3
• určí v jednoduchjch případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa	• mechanická práce • energie	T	1.10
• využívá s porozuměním vztah mezi vjkonem, vykonanou prací a časem	• práce, vjkon, účinnost	T	1.10
• využívá poznatky o vzájemnjch přeměnách různjch forem energie a jejich přenosu při řeĭení konkrétních problémů a úloh	• zákon zachování energie • spalovací motory • skupenské přeměny	T	1.10 5.3

• určí v jednoduchjch případech teplo přijaté či odevzdané tělesem	• vnitřní energie • teplo • tání a tuhnutí • vypařování a var	T	1.6 1.10
• zhodnotí vjhody a nevjhody využívání různjch energetickjch zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí	• mechanická energie • tepelná energie • jaderná energie	T Kv	5.3 5.4 1.8
• rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro ĭíření zvuku	• zvuk	Kv	1.6
• posoudí možnosti zmenĭování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí	• zvuk	Kv	5.3
• sestaví správně podle schématu elektrickj obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu	• rozvětvenj elektrickj obvod	P	1.5
• rozliĭí stejnosměrnj proud od střídavého a změří elektrickj proud a napětí	• elektromagnetické jevy	Kv	5.3
• rozliĭí vodič, izolant a polovodič na základě analjzy jejich vlastností	• elektrické vlastnosti látek • polovodiče	P Kv	1.10
• využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řeĭení praktickjch problémů	• Ohmův zákon • elektrickj odpor • spojování rezistorů	T	1.10
• využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní	• magnetické vlastnosti látek • elektromagnetické jevy	P Kv	5.4 1.1
• zapojí správně polovodičovou diodu	• polovodiče	Kv	4.2
• využívá zákona o přímočarém ĭíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řeĭení problémů a úloh	• zákon odrazu • zobrazování zrcadlem	Kv	1.10
• rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různjch prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analjze průchodu světla čočkami	• zákon lomu • zobrazování čočkou • dalekohledy	Kv	1.10
• objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet	• Země • Slunečné soustava	Kv	5.4
• odliĭí hvězdu od planety na základě jejich vlastností	• Vesmír	Kv	5.4
• provádí jednoduché práce s technickjmi materiály a dodržuje technologickou kázeň	• měření fyzikálních veličin • vlastnosti látek	P, S, T,Kv	1.4 1.9 1.10

Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu

Chemie se vyučuje v sekundě, tercii a kvartě v rozsahu dvou hodin tjdně.

Témata v oblasti Člověk a svět práce v podobě práce s laboratorní technikou je průběžně zařazováno ve vĭech třech ročnících v podobě laboratorních prací tak, aby si žáci osvojili vědomosti a dovednosti potřebné při provádění chemickjch pokusů. Postupně se zvyĭuje náročnost učiva a jsou uplatňovány mezipředmětové vztahy zejména s biologií a fyzikou.

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• zadáváním problémů a úkolů podporujeme u žáků rozvoj abstraktního a logického myĭlení

• uvádíme věci do souvislostí a propojujeme ĭirĭí celky v rámci předmětu a s dalĭími přírodními vědami

- biologie, fyzika, geografie

• snažíme se u žáků vytvořit komplexní pohled na přírodní vědy

• vedeme žáky k samostatnému pozorování a experimentování, porovnávání vjsledků a vyvozování závěrů důležitjch i pro reálnj život

• učíme žáky provádět chemické vjpočty, pracovat s tabulkami, grafy, se solidními internetovjmi zdroji

Kompetence k řešení problémů

• s žáky řeĭíme dostatek úloh a příkladů, které později vedou i k samostatnému řeĭení problémů v praxi

• jestliže je více možností řeĭení, učíme žáky vybírat nejvhodnějĭí variantu a vyhodnocovat správnost

postupu

• při objevení novjch problémů učíme žáky aplikovat již známé postupy, ale též nalézat nové možnosti

• učíme žáky, že je třeba ověřovat domněnky vyslovené na základě pokusu, pozorování nebo zkuĭenosti

• pomocí projektovjch dnů umožníme žákům řeĭit danj problém v ĭirĭích souvislostech (propojení

s dalĭími vzdělávacími oblastmi)

Kompetence komunikativní

• učíme žáky užívat současnou chemickou terminologii, chemické značky, vzorce, rovnice

• od žáků požadujeme kultivovanj projev písemnj i ústní, logické a vjstižné vyjadřování

Kompetence občanské

• se žáky řeĭíme úkoly v souvislosti s ekologickjmi problémy místními i globálními, upozorňujeme na nebezpečí poruĭení rovnováhy v přírodě a její důsledky

• snažíme se u žáků vybudovat kladnj vztah k ochraně přírody

• upozorňujeme žáky na problémy, kdy chemie ohrožuje zdraví člověka

Kompetence pracovní

• zařazujeme do vjuky demonstrační pokusy a upozorňujeme je na možná nebezpečí při chemickjch

pokusech

• seznamujeme žáky s chemickou laboratoří, jejím vybavením, vlastnostmi látek

• při práci v laboratoři vedeme žáky k dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

• vyžadujeme od žáků zodpovědnost za svěřené vybavení, plnění a dokončení úkolů, vyhodnocení vjsledků

Kompetence sociální a personální

• vedeme žáky k samostatnosti v rozhodování při řeĭení chemickjch úloh i při práci v laboratoři

• žákům umožňujeme zapojit se do skupinové práce při řeĭení teoretickjch úkolů i v rámci laboratorních prací

Kompetence digitální

• umožňujeme žákům využívat digitální zařízení, aplikace a služby při řeĭení úkolů (YouTube, mobilní aplikace, digitální přístroje, např IR spektrometr, apod.)

• vedeme žáky k využívání digitálních technologií při pozorování, měření a zpracování naměřenjch dat

• kromě písemné a ústní komunikace umožňujeme žákům vyjadřovat se pomocí digitálních prostředků

(prezentace, videa)

• učíme žáky využívat digitální technologie k usnadnění práce a zkvalitnění vjsledků práce (mobilní

aplikace, MS Teams, apod.)

• ve vjuce a aktivitami, které nabízí ĭkola mimo vyučování (BC) pomáháme žákům seznamovat se

s novjmi technologiemi, kriticky zhodnotit přínosy a rizika jejich využívání

• nabídkou ĭirokého spektra činností pomáháme žákům odhalovat jejich silné stránky a vedeme je tak ke vhodné profesní orientaci

Předmět: chemie

• Očekávané výstupy

• Ĕák:

Učivo

Ročník

Průř. tém.,

poznámky

• určí společné a rozdílné vlastnosti látek

• rozpozná přeměny skupenství látek

• vlastnosti látek

sekunda

1.1

• pracuje bezpečně s vybranjmi dostupnjmi a běžně používanjmi látkami a hodnotí jejich rizikovost, posoudí nebezpečnost vybranjch dostupnjch látek, se kterjmi zatím pracovat nesmí

• zásady bezpečné práce v chemické laboratoři

sekunda

1.3

1.6

• objasní nejefektivnějĭí nebezpečnjch látek

jednání

v modelovjch

příkladech

havárie

s únikem

• nebezpečné látky a přípravky

• úniky nebezpečnjch látek

sekunda

1.8

5.3

1.11

5.4

• aplikuje znalosti o principech haĭení požárů a řeĭení modelovjch situací z praxe

• hořlavé látky, způsoby haĭení

sekunda

5.3

• rozliĭuje směsi a chemicky čisté látky

• směsi – stejnorodé, různorodé, skupenství

sekunda

1.1

1.6

• navrhne postupy a prakticky provede oddělování složek směsí o známém složení,

uvede příklady oddělování složek v praxi

• oddělování složek směsí

sekunda

1.5

1.8

• vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouĭtění pevnjch látek

• roztoky

• rozpouĭtění látek

sekunda

1.6

• rozliĭí různé druhy vody a uvede příklady jejich vjskytu a použití

• voda- hydrosféra, koloběh vody, druhy vod

sekunda

5.2

• uvede příklady znečiĭťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a v domácnosti,

navrhne nejvhodnějĭí preventivní opatření a způsoby likvidace znečiĭtění

• čistota vody

• vzduch – složení, čistota, ozón, skleníkovj efekt

sekunda

1.8

5.4

5.3

• používá pojmy atom a molekula ve správnjch souvislostech

• částicové složení látek elementární částice

–molekuly

atomy,

sekunda

1.10

• rozliĭuje chemické prvky a chemické sloučeniny a pojmy užívá ve správnjch

souvislostech

• prvek, sloučenina, chemickj vzorec

• chemická vazba – vznik

sekunda

1.10

• orientuje se v periodické soustavě chemickjch prvků, rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné vlastnosti a využití

• prvky – název, značka, pořadí v PSP, A, Z, ionty

• vjznamné prvky – vodík, kyslík

• xxxx, xxxxxxxx, nekovy

sekunda

1.1

1.6

• porovnává vlastnosti a použití vybranjch prakticky vjznamnjch oxidů, halogenidů a sulfidů a posoudí vliv vjznamnjch zástupců těchto látek na životní prostředí

• dvouprvkové sloučeniny

sulfidy –názvosloví

–

halogenidy,

oxidy,

sekunda

1.1

5.3

1.6

5.4

• rozliĭí a zapíĭe rovnicí vjchozí látky a produkty chemickjch reakcí, uvede příklady prakticky důležitjch chemickjch reakcí a zhodnotí jejich využívání

• chem. reakce – chem. rovnice, reakční schéma

sekunda

1.10

• porovnává vlastnosti a použití vybranjch prakticky vjznamnjch kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv vjznamnjch zástupců těchto látek na životní prostředí	• kyseliny, hydroxidy, soli kyslíkatjch kyselin a jejich názvosloví				tercie	1.1 5.3	1.6 5.4
• posoudí vliv vjznamnjch zástupců těchto látek na životní prostředí	• vjznamné sloučeniny				tercie	1.8 5.3	1.10 5.4
• vysvětlí vznik kyseljch deĭťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterjmi jim lze předcházet	• kyseliny, hydroxidy – názvosloví, užití, vjznam				tercie.	1.8 5.3	1.10 5.4
• orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovjm	• kyselost a zásaditost roztoků,soli – názvosloví, vznik neutralizace, vjznamné soli, rovnice				tercie	1.1	1.5
papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi						1.6	1.9
• poskytne první pomoc při zasažení pokožky kyselinou nebo hydroxidem						1.10 5.3	5.4
• vysvětlí pojem látkového množství, molární hmotnosti a molárního objemu plynů	• chem. vjpočet – látkové		množství,	molární	tercie	1.6
	hmotnost, molární objem					1.8
• uvede příklady prakticky důležitjch chemickjch reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání	• chemické rovnice • typy chemickjch reakcí				tercie	1.5 1.10
• vypočítá složení roztoků, připraví prakticky roztok daného složení	• chemickj vjpočet – složení roztoků, koncentrace				tercie	1.6 1.10	1.9
• přečte chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost	• zákon zachování hmotnosti				tercie	1.1	1.6
vjchozí látky nebo produktu	• vjpočty z chemické rovnice					1.10
• aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemickjch reakcí v praxi a při	• rychlost chemické reakce ovlivňují	a	faktory,	které ji	tercie	1.6	1.10
předcházení jejich nebezpečnému průběhu	• rychlost chemické reakce ovlivňují					5.3	5.4
• vysvětlí pojem redoxní reakce	• redoxní reakce – oxidace, redukce, úprava redoxní chem. rovnice • Beketovova řada kovů, koroze, vjroba důl. kovů • elektrochemická reakce - elektroljza				tercie	1.1 1.8	1.6 1.9
						1.10
• rozliĭí nejjednoduĭĭí uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití	• uhlovodíky – přehled • plasty, vznik polymerací, vjznam				kvarta	1.6
• zhodnotí užívání fosilních paliv a vyráběnjch paliv jako zdrojů energie a uvede	• tepelné změny při chem. reakci, zdroje energie				kvarta	1.1	1.6
příklady produktů průmyslového zpracování ropy	• uhlí, ropa, zemní plyn					1.11 5.4	5.3
• rozliĭí vybrané deriváty uhlovodíků, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití	• deriváty uhlovodíků- halogenderiváty, kyslíkaté der., aminokyseliny, estery a soli KK				kvarta	1.1	1.6
• orientuje se ve skupinách přírodních látek • uvede příklady bílkovin, sacharidů, lipidů a vitamínů v potravě	• přírodní látky sacharidy, lipidy, bílkoviny, vitaminy, enzymy, hormony				kvarta	1.1 5.2	1.6
• vysvětlí jednoduĭe metabolické děje sacharidů, tuků a bílkovin	• metabolické děje sacharidů, tuků a bílkovin v lidském organismu				kvarta	1.6	1.8
						5.2

• určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu	• průběh a podmínky fotosyntézy					kvarta	1.6 5.2	1.8 5.4
• uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů	• zdroje základních živin, zásady správné vjživy					kvarta	1.1 1.8	1.7 5.2
• zhodnotí využívání prvotních a druhotnjch surovin z hlediska trvale využitelného rozvoje na Zemi	• zdroje surovin, plasty					kvarta	1.1 1.8 1.10	1.5 1.9
• orientuje se v přípravě a využívání různjch látek v praxi a jejich vlivech na životní prostředí a zdraví člověka	• chemickj průmysl v ČR • shrnutí – průmyslová hnojiva, stavební materiály, plasty a syntetická vlákna • detergenty, pesticidy a insekticidy • hořlaviny • léčiva a návykové látky					kvarta	1.10 5.1 5.4	1.11 5.3
• vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konání konkrétních pozorování, měření a experimentů	• základní laboratorní postupy a metody • základní laboratorní zařízení a pomůcky					prima sekunda tercie kvarta	1.9 *	1.10
• zpracuje protokol o cíli, průběhu a vjsledcích své experimentální práce a zformuluje v něm závěry, k nimž dospěl	• protokol o experimentu – náležitosti a způsob vypracování					prima sekunda tercie kvarta	1.5 1.9 *	1.8
• vyhledá v dostupnjch informačních zdrojích vĭechny podklady, jež mu co nejlépe pomohou provést danou experimentální práci	• vyhodnocení experimentů	různjch	postupů	při	provádění	prima sekunda tercie kvarta	1.8 1.10 *	1.9
• dodržuje pravidla bezpečné práce a ochrany životního prostředí při experimentální práci	• laboratorní řád					prima sekunda tercie kvarta	1.3 *	5.3
• poskytne první pomoc při úrazu v laboratoři	• základy první pomoci při úrazu v laboratoři					prima sekunda tercie kvarta	1.10 *	1.11

* Téma je integrováno z oblasti Člověk a svět práce - Práce s laboratorní technikou. Toto téma prolíná vĭemi ročníky a je zařazováno průběžně.

Biologie

Charakteristika vyučovacího předmětu

Biologie se vyučuje v primě, sekundě, tercii i v kvartě v rozsahu 2 hodin tjdně. Do hodin biologie jsou též

v tercii a kvartě integrována témata z oblasti Člověk a zdraví - Vjchova ke zdraví.

Biologie zahrnuje ĭirokj okruh otázek a námětů spojenjch s vjzkumem, pozorováním a zejména ochranou přírody. Seznamuje žáky se zákonitostmi přírodních dějů v oblasti živé i neživé přírody a návazností na dalĭí přírodní obory.

Ĕáci poznávají přírodu jako ucelenj systém organismů včetně vztahů mezi nimi a roli člověka při udržování rovnováhy v přírodě. Biologie umožňuje žákům osvojit si důležité vědomosti, dovednosti, metody pokusu a pozorování. Ĕáci řeĭí problémy za základě poznání přírodních zákonů a jejich využití. Učivo je uspořádáno tak, aby se postupně zvyĭovala náročnost. Při tom se využívá mezipředmětovjch vztahů (Ch, Fy, Z).

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• zkoumáním přírodních faktů a jejich souvislostí a užitím různjch metod racionálního uvažování rozvíjíme abstraktní a logické myĭlení žáků

• využitím empirickjch metod poznávání (pozorování, měření, experiment) učíme žáky získané vjsledky interpretovat a vyvozovat z nich závěry

Kompetence k řešení problémů

• žáky vedeme k potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různjch přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi

• pomocí projektovjch dnů umožníme žákům řeĭit danj problém v ĭirĭích souvislostech (propojení

s dalĭími vzdělávacími oblastmi)

Kompetence komunikativní

• diskutujeme o spolehlivosti a správnosti získanjch přírodovědnjch dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovanjch hypotéz či závěrů

• pracujeme s grafy, diagramy, mapami, tabulkami, schématy, čímž jsou komunikativní kompetence posilovány

Kompetence občanské

• žáky vedeme k porozumění souvislostem mezi činností lidí a stavem přírodního a životního prostředí

Kompetence pracovní

• vedeme ke způsobu myĭlení, které vyžaduje ověřování vyslovování domněnek o přírodních faktech více nezávisljmi způsoby

Kompetence sociální a personální

• vytváříme dovednosti vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně nebo aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

Kompetence digitální

• umožňujeme žákům využívat digitální zařízení, aplikace a služby při řeĭení úkolů (YouTube, mobilní aplikace, digitální přístroje, sdílená prostředí apod.)

• vedeme žáky k využívání digitálních technologií při pozorování, měření a zpracování naměřenjch dat (úprava fotografií, tvorba videí)

• kromě písemné a ústní komunikace umožňujeme žákům vyjadřovat se pomocí digitálních prostředků

(prezentace, videa)

• učíme žáky využívat digitální technologie k usnadnění práce a zkvalitnění vjsledků práce (mobilní

aplikace, MS Teams, apod.)

• ve vjuce a aktivitami, které nabízí ĭkola mimo vyučování (BC) pomáháme žákům seznamovat se

s novjmi technologiemi, kriticky zhodnotit přínosy a rizika jejich využívání

• nabídkou ĭirokého spektra činností pomáháme žákům odhalovat jejich silné stránky a vedeme je tak ke vhodné profesní orientaci

Předmět: biologie

Očekávané výstupy Ĕák:	Učivo	Ročník	Průř. tém., poznámky
• rozliĭí základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vjvoje organismů	• vznik, vjvoj,rozmanitost,projevy života – metabolismus, rozmnožování, růst a vjvoj	P	5.2
• popíĭe základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií, objasní funkci organel	• stavba buňky, pletiva, tkáně, orgány, org. soustavy, jednobuněčnost a mnohobuněčnost	P
• rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů/orgánovjch soustav/ rostlin a živočichů	• struktura buňky, pletiv, orgánů, org. soustav, tkání	P, S, T
• třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říĭí a nižĭích taxonomickjch jednotek	• třídění organismů	P, S, T
• vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho vjznam z hlediska dědičnosti	• dědičnost - podstata a přenos gen. informace	P, T
• uvede příklady dědičnost v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů	• dědičnost a proměnlivost	P, T
• uvede na příkladech z běžného života vjznam virů a baktérií v přírodě i pro člověka	• viry a bakterie	P, S
• rozpozná naĭe nejznámějĭí jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristickjch znaků	• houby s plodnicemi	P
• vysvětlí různé způsoby vjživy hub a jejich vjznam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích	• houby bez plodnic a s plodnicemi	P
• objasní funkci dvou organismů ve stélce liĭejníků	• liĭejníky, stavba, vjskyt, vjznam a využití	P
• odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivjm orgánům	• anatomie a morfologie rostlin	S	1.1
• porovná vnějĭí a vnitřní stavbu jednotlivjch orgánů, a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku	• anatomie a fyziologie rostlin - fotosyntéza , djchání, růst , rozmnožování	S	1.6
• vysvětlí princip základních rostlinnjch fyziologickjch procesů a jejich využití při pěstování rostlin	• fotosyntéza, djchání, rozmnožování	S
• rozliĭuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich vjznačné zástupce pomocí klíčů a atlasů	• systém rostlin	S	1.6
• odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některjch rostlin podmínkám prostředí	• ekologie rostlin	KV	1.1
• porovná základní vnějĭí a vnitřní stavbu vybranjch živočichů a vysvětlí funkci jednotlivjch orgánů	• stavba těla a orgánů, jednobuněční a mnohobuněční	P, S, T	1.1
• rozliĭuje a porovnává jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomickjch skupin	• systém živočichů - prvoci, bezobratlí, strunatci	P, S, T
• odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí	• projevy chování živočichů	P, S, T
• zhodnotí vjznam živočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy	• rozĭíření , vjznam a ochrana živočichů	P, S, T
• určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánovjch soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy	• anatomie a fyziologie , stavba a funkce jednotlivjch orgánů a orgánovjch soustav	T
• orientuje se v základních vjvojovjch stupních fylogeneze člověka	• fylogeneze a ontogeneze člověka, původ člověka, předchůdci člověka, lidské rasy	T	4.3

• objasní vznik a vjvin nového jedince od početí až do stáří	• rozmnožování člověka, ontogeneze	T
• rozliĭuje příčiny, případně příznaky běžnjch nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby objasní vjznam zdravého způsobu života	• nemoci, úrazy a prevence, závažná poranění, zdravj životní styl jako prevence některjch onemocnění	T	1.1
• aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poĭkození těla	• zásady první pomoci	T
• objasní vliv jednotlivjch sfér Země na vznik a trvání života	• vznik a stavba Země, evoluční teorie, vznik života	Kv
• rozpozná podle charakteristickjch vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek	• vznik a vlastnosti hornin a nerostů, praktickj vjznam a využití , určování vzorků	Kv	1.6
• rozliĭuje důsledky vnitřních a vnějĭích geologickjch dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody	• vnitřní a vnějĭí geologické děje – jejich příčiny a důsledky	Kv
• porovnává vjznam půdotvornjch činitelů pro vznik půdy, rozliĭuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naĭí přírodě	• složení, vlastnosti a vjznam půdy pro vjživu rostlin, typy půd v ČR	Kv
• rozliĭuje jednotlivá geologická období podle charakteristickjch znaků	• vjvoj zemské kůry a organismů na Zemi, vznik života	Kv
• uvede na základě pozorování vjznam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi • různjch ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené vjkyvy počasí a dalĭími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi	• podnebí a počasí ve vztahu k životu	Kv
• uvede příklady vjskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi	• vztahy mezi organismy, mezi organismem a prostředím, populace, společenstva, ekosystémy, potravní řetězce	kv
• rozliĭuje a uvede příklady systému organismů – populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živjch a neživjch složek ekosystému	• ekosystém, populace, společenstva, přirozené a umělé ekosystémy, rovnováha v ekosystému	Kv, S
• vysvětlí podstatu jednoduchjch potravních řetězců v různjch ekosystémech a zhodnotí jejich vjznam	• potravní řetězce, potravní pyramida	Kv
• uvede příklady kladnjch i zápornjch vlivů člověka na životní prostředí a příklady naruĭení rovnováhy ekosystému	• ochrana přírody a životního prostředí , chráněná území, globální problémy	Kv
• aplikuje praktické metody poznávání přírody	• pozorování lupou a mikroskopem, určování pomocí atlasů a klíčů	P, S, T, Kv	1.6
• dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody	• ĭkolení o bezpečnosti a dodržování hygieny při práci v laboratoři a v terénu	P, S, T, Kv
• respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky i jinjmi vrstevníky a přispívá k utváření dobrjch mezilidskjch vztahů v komunitě	• vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity, rodina, ĭkola, vztahy ve dvojici, kamarádství, přátelství, manželství a rodičovství	T	1.7 1.8 *
• vysvětlí role členů komunity /rodiny, třídy, spolku/ a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu/vrstevnická skupina, rodinné prostředí/ z hlediska prospěĭnosti zdraví	• podpora zdraví v komunitě	T, Kv	1.7 1.8 1.11 *
• vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesnjm, duĭevním, sociálním zdravím a vztah mezi uspokojováním základních lidskjch potřeb a hodnotou zdraví, dovede posoudit různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhjch a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví	• podpora zdraví a její formy, prevence, působení na změnu kvality prostředí a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví	T, Kv	1.11 *

• samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organizmu,překonávání únavy a předcházení stresovjm situacím	• psychohygiena v sociální dovednosti pro předcházení a zvládání stresu, hledání pomoci při problémech	T	*
• respektuje změny v období dospívání, vhodně na ně reaguje; a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví	• dětství, puberta, dospívání, sexuální dospívání, sebepoznání a sebepojetí – vztah k sobě samému a k druhjm	T	1.7 *
• respektuje vjznam sexuality v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a pozitivními životními cíli; chápe vjznam zdrženlivosti v dospívání a odpovědného sexuálního chování	• sexuální dospívání a reprodukční zdraví, těhotenství, antikoncepce	T, Kv	*
• uvádí do souvislosti zdravotní a psychosociální rizika, spojená se zneužíváním návykovjch látek, a životní perspektivu mladého člověka, uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickjmi jevy ve ĭkole i mimo ni, v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhjm	• zdravotní a sociální rizika zneužívání návykovjch látek, návykové látky	Kv	1.11 *
• vyhodnotí na základě svjch znalostí a zkuĭeností možnj manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt, uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi	• komunikace s vrstevníky a neznámjmi lidmi, manipulativní reklama, působení sekt	Kv	1 8 *
• projevuje odpovědné chování v rizikovjch situacích silniční a železniční dopravy; aktivně předchází situacím ohrožení zdraví, a osobního bezpečí; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc • uplatňuje adekvátní způsoby chování a ochrany v modelovjch situacích ohrožení, nebezpečí i mimořádnjch událostí	• ochrana člověka za mimořádnjch událostí, první pomoc, bezpečné prostředí ve ĭkole, při různjch činnostech, znalost pravidel silničního provozu	T, Kv	1.9 *
• usiluje v rámci svjch možností a zkuĭeností o aktivní podporu zdraví	• životní styl jeho dopad na zdraví člověka	T
• dává do souvislosti složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svjch možností uplatňuje zdravé stravovací návyky	péče o zdraví, zásady zdravé vjživy	T
• vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližĭím okolí	podpora zdraví v komunitě	T
• uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnjmi, přenosnjmi, civilizačními a jinjmi chorobami, svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá lékařskou pomoc	zdravotní rizika, preventivní a lékařská péče	T
• projevuje odpovědnj vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu, dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci ĭkoly a obce	zdravj životní styl , podpora zdraví	T

* - téma integrováno z oblasti Člověk a zdraví - vjchova ke zdraví

Informatika

Charakteristika vyučovacího předmětu

Předmět informatika se vyučuje v primě dvě hodiny tjdně, v sekundě a kvartě po jedné hodině tjdně. Třída se vždy dělí na skupiny.

Základem učiva vyučovacího předmětu je předevĭím vzdělávací oblast Informatika – žáci získají základní úroveň informačního myĭlení a porozumí digitálním technologiím. Díky poznávání toho, jak a proč digitální technologie fungují, žáci chápou základní principy kódování, modelování a s větĭím porozuměním chrání sebe, své soukromí, data i zařízení. Získané znalosti a dovednosti žáci využijí při studiu dalĭích předmětů i v praktickém životě.

Do předmětu informatika je integrována vzdělávací oblast Člověk a svět práce – tematickj okruh Využití digitálních technologií. Zde žáci získají základní dovednosti při práci s digitální technikou a s digitálními technologiemi.

Předmět informatika přirozeně rozvíjí digitální kompetence.

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí Kompetence k učení

• vedeme žáky k samostatnosti při využívání počítačovjch aplikací, učitel vystupuje předevĭím

jako konzultant

• vedeme žáky k využívání kontextové nápovědy a k využívání dostupnjch studijních materiálů předevĭím na internetu

• učíme žáky vyhledávat a třídit informace, zpracovat a porovnávat vjsledky vyhledávání

• žáky motivujeme k učení ukázkami využití učiva v praxi a ve vjuce jinjch předmětů

• žáky motivujeme ke studiu cizích jazyků, jejichž znalost je nutná pro vyhledávání informací na internetu a při využívání nelokalizovaného softwaru

• žáky motivujeme ke studiu přírodovědnjch a technickjch předmětů, jejichž znalost je nutná pro pochopení moderních technologií

Kompetence k řešení problémů

• xxxxx procvičujeme zadáváním samostatnjch prací, které jsou orientovány na využití v praxi a v jinjch předmětech

• vedeme žáky k hledání vlastních postupů při řeĭení problémů a tím rozvíjíme samostatné myĭlení a obhajobu vlastního řeĭení problému

• vedeme žáky k vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadanjch úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního vjsledku

Kompetence komunikativní

• učíme žáky využívat informačních prostředků pro kvalitní komunikaci s okolním světem

• od žáků vyžadujeme kultivované vyjadřování při vjuce a při prezentaci vjsledků vlastní práce žáků, učíme je vyjadřovat se srozumitelně a v logickém sledu

• žáky vedeme k rozboru a hodnocení vlastní samostatné práce i práce jinjch žáků

• žáky vedeme k využívání informačních technologií, tabulek, diagramů, grafů, …

Kompetence digitální

• žáky vedeme k účelnému využívání digitálních zařízení a technologií

• žáky učíme vyhledávat, posuzovat, spravovat, zpracovávat (a to i automatizovaně) a sdílet data, informace a digitální obsah pomocí vhodnjch prostředků

• žáci během vjuky informatiky vytváří digitální obsah

• žáky seznamujeme s moderními technologiemi a jejich přínosy i riziky souvisejícími s jejich

používáním

• Předmět: informatika

Očekávané výstupy Žák:	Učivo	Ročník	Průř. téma, poznám ky
• dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy při práci s digitální technikou a poskytne první pomoc při úrazu • vysvětlí účel informačních systémů, které používá, identifikuje jejich jednotlivé prvky a vztahy mezi nimi • zvažuje možná rizika při užívání informačních systémů	Úvod do informatiky, informační systémy • bezpečnost práce a používání ĭkolní počítačové sítě • ĭkolní informační systém	P	*
• popíĭe, jak funguje počítač po stránce hardwaru i operačního systému; • dokáže usměrnit svoji činnost tak, aby minimalizoval riziko ztráty či zneužití dat; popíĭe fungování a diskutuje omezení zabezpečovacích řeĭení • ukládá a spravuje svá data ve vhodném formátu s ohledem na jejich dalĭí zpracování či přenos	Hardware a software • základní počítačové díly, jejich funkce • soubory, ukládání dat • hardware, software • operační systémy, typy souborů, struktura složek	p
• identifikuje základní bezpečnostní hrozby na internetu a možnou ochranu před nimi • dokáže na internetu vyhledávat a ověřovat informace • dodržuje zásady vhodného chování a komunikace na internetu s cizími i známjmi lidmi včetně (ne)sdílení audiovizuálních materiálů	Bezpečné digitální prostředí • digitální identity a digitální stopa • e-nebezpečí: kyberĭikana a dalĭí nástrahy • autorskj zákon, citování zdrojů • informace na internetu – vyhledávání, fake news	p
• ovládá základy práce s textovjmi editory • vhodně naformátuje stránku, písmo a odstavec, vhodně používá styly • orientuje se v textovém dokumentu • vhodně používá odkazy, seznamy, tabulky a vkládá obrázky • soubor sdílí online a vhodně využívá pro tjmovou práci	Zpracování textů • formát písma, odstavce • vzhled stránky • vyhledávání, nahrazení • styly • odkazy, seznamy • vložení obrázku, tabulky • sdílení souborů, práce v tjmu	p
• zpracuje informace do textové a grafické podoby formou prezentace, prezentuje před spolužáky • vytváří prezentace s využitím grafickjch a multimediálních objektů	Prezentace • zásady tvorby prezentací • nastavení formátu a vzhledu prezentace • vkládání obrázků, tabulek, grafu, multimédií • animace a přechody	P
• získá z dat informace, interpretuje data, odhaluje chyby v cizích interpretacích dat	Data a informace	p

• navrhuje a porovnává různé způsoby kódování dat s cílem jejich uložení a přenosu	• evidence a kontrola dat • filtrace, třídění, řazení dat • porovnávání, prezentování a řeĭení problémů s daty
• vytváří a formátuje jednoduché tabulky dat • používá vhodné vzorce a funkce • vytváří jednoduché grafy • nastavuje zobrazení, řazení a filtrování dat v tabulce, aby mohl odpovědět na položenou otázku	Tabulkový procesor, informační systémy • seĭit, list, buňka • číselné řady • formát buňky a tabulky • základní vzorce, funkce a grafy • filtrování a řazení dat	p
• po přečtení jednotlivjch kroků algoritmu nebo programu vysvětlí celj postup; určí problém, kterj je danjm algoritmem řeĭen • vybere z více možností vhodnj algoritmus pro řeĭenj problém a svůj vjběr zdůvodní; upraví danj algoritmus pro jiné problémy, navrhne různé algoritmy pro řeĭení problému • v blokově orientovaném programovacím jazyce vytvoří přehlednj program; program vyzkouĭí a opraví v něm případné chyby; používá opakování • ověří správnost postupu, najde a opraví v něm případnou chybu	Algoritmizace, programování a robotika • algoritmus, blokovj programovací jazyk • opakování • procedury (vlastní bloky) • opakování s podmínkou	p
• navrhuje a porovnává různé způsoby kódování dat s cílem jejich uložení a přenosu • vymezí problém a určí, jaké informace bude potřebovat k jeho řeĭení; situaci modeluje pomocí grafů, případně obdobnjch schémat; porovná svůj navrženj model s jinjmi modely k řeĭení stejného problému a vybere vhodnějĭí, svou volbu zdůvodní • zhodnotí, zda jsou v modelu vĭechna data potřebná k řeĭení problému; vyhledá chybu v modelu a opraví ji	Kódování a modely • kódování znaků a barev • ĭifry, komprese a kontrola dat • modely, schémata, myĭlenkové mapy a grafy	p

• provede střih záběrů, přidá titulky a dalĭí vhodné úpravy • video uloží do vhodného formátu	Multimédia – video • zpracování videa	s
• zná základní cíle a metody útočníků, dokáže hrozbám předcházet a řeĭit problémy • používá vhodné postupy vedoucí k zabezpečenému digitálnímu zařízení • svá data vhodně zálohuje	Bezpečné digitální zařízení • cíle a metody útočníků • technické zabezpečení digitálních zařízení • zálohování a archivace dat	s
• vhodně používá a upravuje styly • využívá automaticky generované objekty (např. obsah) • vhodně používá seznamy, tabulátory • upravuje formát stránky, nastavuje záhlaví a zápatí	Word – rozšíření • styly • obsah, osnova • seznamy a tabulátory • záhlaví a zápatí	s
• rozliĭuje a vhodně používá absolutní a relativní adresování • nastavuje podmíněné formátování	Excel – rozšíření • absolutní a relativní adresy	s

• upravuje a vytváří složené funkce a vzorce

• podmíněné formátování

• složené funkce a vzorce

• rozliĭuje rastrovou a vektorovou grafiku, vybere vhodnj formát

• třídí fotografie a vhodně používá metadata fotografií

• vhodně upravuje fotografie

• vytváří vektorovou grafiku

Počítačová grafika

• rastrová a vektorová grafika

• grafické formáty

• správa a úprava fotografií

• tvorba vektorové grafiky

• po přečtení jednotlivjch kroků algoritmu nebo programu vysvětlí celj postup; určí problém, kterj je danjm algoritmem řeĭen

• vybere z více možností vhodnj algoritmus pro řeĭenj problém a svůj vjběr zdůvodní; upraví danj algoritmus pro jiné problémy, navrhne různé algoritmy pro řeĭení problému

• v blokově orientovaném programovacím jazyce vytvoří přehlednj program; program vyzkouĭí a opraví v něm případné chyby;

• ověří správnost postupu, najde a opraví v něm případnou chybu

Algoritmizace, programování a robotika

• události a vstupy, reakce na ně

• objekty a komunikace mezi nimi

• vytvoří nebo upraví jednoduchj 3D model, uloží jej ve vhodném formátu

• stáhne 3D model ve vhodném formátu

• 3D model připraví k tisku a vytiskne na 3D tiskárně

3D modelování a 3D tisk

• základní princip 3D tisku

• 3D modelování

• slicování

• 3D tisk

• získá z dat informace, interpretuje data, odhaluje chyby v cizích interpretacích dat

• navrhuje a porovnává různé způsoby kódování dat s cílem jejich uložení a přenosu

• využívá funkce pro automatizaci zpracování dat

• vymezí problém a určí, jak při jeho řeĭení využije evidenci dat; na základě doporučeného i vlastního návrhu sestaví tabulku pro evidenci dat a nastaví pravidla a postupy pro práci se záznamy v evidenci dat

• sám evidenci vyzkouĭí a následně zhodnotí její funkčnost, případně navrhne její úprav

Data, informace a informační systémy

• import a export dat, vhodné formáty pro datovou vjměnu

• zpracování a interpretace velkého souboru

dat

• sběr dat a jejich analjza

• vybírá nejvhodnějĭí způsob připojení digitálních zařízení do počítačové sítě; uvede příklady sítí a popíĭe jejich charakteristické znaky

• poradí si s typickjmi závadami a chybovjmi stavy počítače

• ovládá základní funkce digitální techniky; diagnostikuje a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky

• oĭetřuje digitální techniku a chrání ji před poĭkozením

• propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení

Digitální technologie, síť a internet

• údržba a provoz digitální techniky

• lokální sítě a internet

• principy webu, vyhledávání, rozĭířené vyhledávání

• webové stránky

• vjvoj a trendy v digitálním světě

• diskutuje o fungování digitálních technologií určujících trendy ve světě

• po přečtení jednotlivjch kroků algoritmu nebo programu vysvětlí celj postup; určí problém, kterj je danjm algoritmem řeĭen

• vybere z více možností vhodnj algoritmus pro řeĭenj problém a svůj vjběr zdůvodní; upraví danj algoritmus pro jiné problémy, navrhne různé algoritmy pro řeĭení problému

• v blokově orientovaném programovacím jazyce vytvoří přehlednj program; program vyzkouĭí a opraví v něm případné chyby; používá větvení programu, proměnné

• ověří správnost postupu, najde a opraví v něm případnou chybu

• modeluje problém pomocí vjvojovjch diagramů, porovnává jednotlivé modely a

vybere vhodnějĭí, vyhledá chybu v modelu a opraví ji

• rozdělí problém na jednotlivě řeĭitelné části a navrhne a popíĭe kroky k jejich řeĭení

Algoritmizace, programování, robotika

• větvení

• souřadnice

• parametry

• proměnné

• vjvojové diagramy

* - Téma je integrováno z oblasti Člověk a svět práce – Využití digitálních technologií

Hudební výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu:

Časové vymezení předmětu hudební vjchova odpovídá jedné hodině tjdně v každém ročníku. Svjm

obsahem je předmět zařazen do vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Hudební vjchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybovjch a poslechovjch činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace.

Učivo je uspořádáno tak, aby se postupně zvyĭovala náročnost. Hudební vjchova využívá mezipředmětovjch vtahů (VV, D, Čj, Aj, Nj, Z).

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• učíme žáky vyhledávat informace, propojovat je do souvislostí a efektivně je využívat v procesu učení

• vedeme žáky k sebehodnocení vlastních vjkonů a k diskuzi o nich.

Kompetence k řešení problémů

• vybízíme žáky k zamyĭlení nad určitjm problémem a k hledání možného řeĭení (využívání improvizace, imitace při práci s hudebními formami)

• vedeme žáky k aktivnímu zapojení při vĭech částech činnosti (plánování, příprava, realizace a hodnocení) a k využívání mezipředmětovjch vztahů

• pomocí projektovjch dnů umožníme žákům řeĭit danj problém v ĭirĭích souvislostech (propojení

s dalĭími vzdělávacími oblastmi)

Kompetence komunikativní

• různjmi typy činností a metodami kooperativního učení vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky (skupinová a tjmová práce, ocenění vjkonu sólisty a sboru, vhodná spolupráce instrumentální skupiny a pěveckého seskupení) a s učiteli

• učíme žáky naslouchat názoru druhjch a obhajovat svůj vlastní názor

Kompetence občanské

• vedeme žáky k získání kladného vztahu a citového pouta k národnímu dědictví (pomocí lidovjch písní, hymny a tvořivjch činností)

• rozvíjíme u žáků schopnost posouzení uměleckého díla a jeho zařazení do kontextu historického dědictví

• vytváříme u žáků pozitivní postoj k uměleckjm dílům, proto klademe důraz na prožitek, kterj je základem hudební kreativity

Kompetence pracovní

• vyžadujeme od žáků zodpovědnj přístup k zadanjm úkolům

• učíme žáky umět použít své poznatky v praxi, motivujeme žáky k aktivnímu zapojení do činnosti hudebních těles (pěveckjch sborů, instrumentálních těles) a hudebně komponovanjch pořadů

Kompetence sociální a personální

• při vzdělávání klademe důraz také na skupinovou práci žáků a vzájemnou pomoc při řeĭení zadaného úkolu (snažíme se žáky naučit principy kooperace a tjmové práce). usilujeme o to, aby byli žáci schopni střídat své role ve skupině

• vedeme žáky k respektování společně dohodnutjch pravidel, které žáci stanoví na začátku ĭkolního

roku, a k upozornění při každém jejich poruĭení

• pomocí tvořivjch hudebních činností upevňujeme dobré mezilidské vztahy

Kompetence digitální

• umožňujeme žákům využívat digitální zařízení, aplikace a služby při řeĭení úkolů (mobilní aplikace,

YouTube, apod.)

• učíme žáky využívat digitální technologie k usnadnění práce a zkvalitnění vjsledků práce (mobilní

aplikace, počítačové programy pro úpravy hudebních nahrávek, apod.)

Předmět: hudební výchova

Očekávané výstupy

Ĕák:

Učivo

Ročník

Průřezová témata

• využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách

• tvorba doprovodů pro hudebně dramatické

projevy

• orientace v notovém záznamu vokální skladby -

notovj zápis jako opora při realizaci písně

• orientace v prostoru – pamětné uchování a reprodukce pohybů prováděnjch při tanci či pohybovjch hrách

• vyjadřování hudebních i nehudebních představ a myĭlenek pomocí hudebního nástroje – představy rytmické, melodické, tempové, dynamické, formální

• záznam hudby – noty, notační program (Xxxxxxxx)

P, T

P, S

P - Kv

1.5

1.7

1.8

1.9

1.10

4.2

• uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běžném životě

• rozĭiřování hlasového rozsahu

• hlasová hygiena

• odhalování vzájemnjch souvislostí rytmu řeči a

hudby

P - Kv

1.6

• zpívá dle svjch dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase

• jednohlasj a vícehlasj zpěv

• využívání rytmickjch zákonitostí při vokálním

projevu

• vlastní vokální projev

P - Kv

1.2

• reprodukuje na základě svjch individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb

• vytváří jednoduché doprovody

• provádí jednoduché hudební improvizace

• nástrojová reprodukce melodií (motivků, témat, písní, jednoduchjch skladeb)

• hra a tvorba doprovodů s využitím Orffova instrumentáře, keyboardů a počítače

• nástrojová improvizace

P, S P - Kv

P, S, T

1.5

• rozpozná některé z tanců různjch stylovjch období

• zvolí vhodnj typ hudebně pohybovjch prvků k poslouchané hudbě

• pohybovj doprovod znějící hudby - taktování, taneční kroky, vlastní pohybové ztvárnění

• pohybové reakce na změnu v proudu znějící hudby- tempové, dynamické, rytmicko-metrické, harmonické

• pohybová vyjádření v návaznosti na sémantiku hudebního díla – pantomima, improvizace

S, T

P, S

S, T, Kv

1.5

1.8

• orientuje se v proudu znějící hudby a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu

jako k logicky utvářenému celku

• orientace v hudebním prostoru a analjza hudební skladby – postihování hudebně vjrazovjch prostředků, vjznamné hudební prvky užité ve skladbě (zvukomalba, duĭemalba, pohyb melodie, pravidelnost a nepravidelnost hudební

formy) a jejich vjznam pro pochopení hudební formy

P, S, Kv

1.1

1.8

• zařadí na základě individuálních schopností a získanjch vědomostí slyĭenou hudbu do stylového období

• hudební dílo a jeho autor - hudební skladba v kontextu s jinjmi hudebním díly, dobou vzniku, životem autora, vlastními zkuĭenostmi

• interpretace znějící hudby – slovní charakterizování hudebního díla (slohové a stylové zařazení), vytváření vlastních soudů a

preferencí

1.6

1.8

4.2

• vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinjmi druhy umění

• hudební styly a žánry – chápání jejich funkcí vzhledem k životu jedince i společnosti, kulturním tradicím a zvykům

• etnická hudba

4.3

4.4.

3.2

4.1.

1.8

Výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vjtvarná vjchova se vyučuje v primě a sekundě v rozsahu 2 hodin a v tercii a v kvartě v rozsahu 1 hodiny tjdně. V tercii a kvartě je jednohodinová dotace vjtvarné vjchovy rozdělena do dvou hodin tjdně pro polovinu třídy pro každé pololetí.

Vjtvarná vjchova pracuje s vizuálně-obraznjmi znakovjmi systémy, které jsou nezastupitelnjm nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Vjtvarná vjchova přistupuje k vizuálně-obraznému vyjádření nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako k prostředku, kterj se podílí na způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace.

V etapě základního vzdělávání je vjtvarná vjchova postavena na tvůrčích činnostech – tvorbě, vnímání a interpretaci. Tvůrčími činnostmi založenjmi na experimentování jsou žáci vedeni k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky, zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace.

Vjtvarná vjchova využívá mezipředmětovjch vztahů – Hv, D, ČJ, OV.

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• podporujeme u žáka rozvoj schopnosti kreativního myĭlení, zejména zařazováním vhodnjch typů vizuálně obraznjch vyjádření. (linie, tvar, objem, barva, světlo, prostor)

• vytváříme u žáků zásobu nástrojů, které žáci využívají při řeĭení námětu z reálného života

Kompetence k řešení problémů

• nabízíme žákům dostatek podnětů vycházejících z reálného života a vedoucích k samostatnému zpracování

• podporujeme u žáků nalézání různjch tvůrčích záměrů

• provádíme se žáky rozbory tvůrčích záměrů, odhadujeme vjsledek, volíme vhodnj postup k jeho realizaci

• pomocí projektovjch dnů umožníme žákům řeĭit danj problém v ĭirĭích souvislostech (propojení

s dalĭími vzdělávacími oblastmi)

Kompetence komunikativní

• nabízíme žákům příležitost využívat informační a komunikační prostředky pro řeĭení tvůrčích činností

• užíváme vjtvarného jazyka včetně vjtvarné symboliky – vizuálně informační systémy

• pracujeme s typy vizuálně-obraznjch vyjádření (ilustrace, objekt, film, klip, reklama)

Kompetence občanské

• nabízíme dostatečné množství situací k propojení problematiky dítěte, jeho zájmové činnosti, společnosti (veřejné sdělovací prostředky)

• zařazujeme náměty s ekologickou problematikou

Kompetence pracovní

• připravujeme žákům podněty k práci na projektech a dalĭích činnostech. v kterjch se učí zvládat základní vjtvarně řemeslné činnosti (práce s různjmi materiály - papír, textil, dřevo, kov atd.)

• vyžadujeme od žáků zodpovědnj přístup a úplné dokončení práce

Kompetence sociální a personální

• u žáků klademe důraz na spolupráci ve skupině, spolu s nimi vytváříme pravidla práce v tjmu

• vytváříme podmínky na utváření příjemné atmosféry na základě ohleduplnosti a úcty; vzájemně přispíváme k upevnění dobrjch mezilidskjch vztahů

• vedeme žáky k diskusi v malé skupině i k debatě v celé třídě; budujeme postupně potřebu efektivně

spolupracovat s druhjmi

• posilujeme u žáků pozitivní představu o sobě samém, podporujeme jeho sebedůvěru a samostatnj

rozvoj

Kompetence digitální

• umožňujeme žákům využívat digitální zařízení, aplikace a služby při řeĭení úkolů (mobilní aplikace, YouTube, počítačové programy apod.)

• učíme žáky využívat digitální technologie k usnadnění práce a zkvalitnění vjsledků práce (mobilní aplikace, počítačové programy, apod.)

• nabídkou ĭirokého spektra činností pomáháme žákům odhalovat jejich silné stránky a vedeme je tak ke vhodné profesní orientaci

Předmět: výtvarná výchova

Očekávané výstupy Ĕák:	Učivo	Ročník	Průřezová témata
• vybírá, vytváří a pojmenovává prvky vizuálně-obraznjch vyjádření a jejich vztahů • uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkuĭeností, vjemů, přestav a poznatků	• prvky vizuálně-obrazného vyjádření – linie, tvary, objemy atd. • vztahy a uspořádání prvků • vztahy a uspořádání prvků ve statickém i dynamickém vizuálně- obrazném vyjádření	P - Kv	1.1.
• variuje různé prvky a jejich vztahy pro získání osobitjch vjsledků	• uspořádání objektů do celků v ploĭe, objemu, prostoru a časovém průběhu • vyjádření vztahů, pohybu a proměn uvnitř a mezi objekty ve statickém a dynamickém vyjádření	T, Kv.	6.6
• zaznamenává vizuální zkuĭenosti, zkuĭenosti získané ostatními smysly a k zaznamenává podněty z představ a fantazie	• reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly • reflexe ostatních uměleckjch druhů(hudebních, dramatickjch)	P - Kv	3.2 1.2
• zachycuje jevy a procesy v proměnách a vztazích, k tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném vjtvarném umění a digitálních médiích (počítačová grafika, fotografie, video, animace)	• smyslové účinky vizuálně-obraznjch vyjádření – umělecká vjtvarná tvorba, fotografie, film, televize, elektronická média,reklama – vjběr, kombinace ve vlastní tvorbě	P - Kv	1.5
• vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření	• prostředky pro vyjádření emocí , pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkuĭeností – manipulace s objekty, pohyb těla, akční tvar malby a kresby, • typy vizuálně-obraznjch vyjádření - hračky, objekty, ilustrace, volná malba, skulptura, plastika, animovanj film, • osobní postoj v komunikaci – jeho utváření a zdůvodňování • fotografie, elektronickj obraz, reklama, vizualizované dramatické akce, komunikační grafika – uplatnění pro vlastní tvůrčí záměry	T, Kv P - Kv T, Kv	5.4 1.2
• rozliĭí působení vizuálně-obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku	• přístupy k vizuálně – obraznjm vyjádřením – hledisko jejich vnímání (vizuální , haptické, statické, dynamické), hledisko jejich motivace (fantazijní, symbolické, založené na smyslovém vnímání, racionálně konstruktivní, expresivní) • vědomé uplatnění při vlastních tvůrčích činnostech	P - Kv	4.1
• interpretuje umělecká vizuálně-obraná vyjádření současnosti i minulosti, vychází při tom ze svjch znalostí historickjch souvislostí i osobních zkuĭeností a prožitků	• proměny komunikačního obsahu – záměry tvorby a proměny obsahu ve vizuálně – obraznjch vyjádřeních vlastních děl i děl vjtvarného umění – historické, sociální a kulturní souvislosti	T, Kv.	3.2

• ověřuje komunikační účinky vybranjch, upravenjch či samostatně vytvořenjch vizuálně-obraznjch vyjádření

• komunikační obsah vizuálně-obraznjch vyjádření

– jeho utváření a uplatnění, vysvětlování a obhajoba vjsledků tvorby s respektováním záměrů autora

• prezentace ve veřejném prostoru, mediální

prezentace

• důvody vzniku odliĭnjch interpretací vizuálně – obraznjch vyjádření (samostatně vytvořenjch a přejatjch)

P - Kv

T, Kv.

1.7

4.2

5.4

Tělesná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu

Časové vymezení předmětu tělesná vjchova je dvě hodiny tjdně v každém ročníku. Vjuka tělesné vjchovy je rozĭířena o lyžařskj vjcvikovj kurz a o plaveckj vjcvik.

Při vjuce jsou využívány prostory atletického hřiĭtě u VOŠ a SPŠ Ĕďár nad Sázavou, dvě tělocvičny v budově Gymnázia, posilovna, tělocvična na DDM Dolní Ĕďár nad Sázavou a bazén při 4.ZŠ Ĕďár nad Sázavou.

Tělesná vjchova rozvíjí pohybové schopnosti a dovednosti žáků, spolupráci a dalĭí vjznamné kompetence. Ĕáci si nejprve osvojují základní dovednosti, které postupně zdokonalují a uplatňují v praxi. Do vjuky jsou kromě tradičních kolektivních sportů (např. florbal, kopaná, volejbal, basketbal) zařazovány také netradiční sporty (např. softbal, ringo, badminton, nohejbal, freesbee).

Získanj vztah ke sportu mohou žáci dále rozvíjet v oddílech Školního sportovního klubu.

Výchovné a vzdělávací strategie užívané k rozvoji žákových kompetencí

Kompetence k učení

• nabízíme žákům možnost samostatného vyhledávání informací o sportu (soutěže a jejich vjsledky, pravidla) na internetu a v naĭich knihách a publikacích, podporujeme u žáků snahu vyhledávat a třídit informace i z jinjch zdrojů (např. média)

• necháváme žáky posoudit vlastní pokrok srovnáním s předchozími vjkony, žáci sami kriticky zhodnotí vjsledky své práce a dokážou sami plánovat, jakjm způsobem se zdokonalit

• vytváříme u žáků zásoby dovedností a rozvíjíme jejich schopnosti, což žáci uplatní při řeĭení úkolů

sportovních i vycházejících z reálného života

Kompetence k řešení problémů

• nabízíme žákům činnosti a hry, které vyžadují najít a naplánovat způsob řeĭení daného úkolu

• provádíme se žáky rozbor herních situací, vedeme žáky k rozpoznání a pochopení problému a hledání vhodné strategie

• žáci sami dokážou rozvrhnout svoje síly a zvolit nejlepĭí tempo při zátěžovjch aktivitách

Kompetence komunikativní

• nabízíme žákům možnost využívat informační a komunikační prostředky pro řeĭení úkolů a pro

komunikaci s ostatními

• žáci mají možnost sami pořádat sportovní soutěže a dáváme jim prostor pro jejich zajiĭtění

• žákům dáváme prostor pro domluvu v tjmu

• užíváme přesné názvy cviků a činností

Kompetence občanské

• navozujeme situace, v nichž si žáci navzájem poskytují dopomoc a vedeme je k zodpovědnému chování v krizovjch situacích

• seznamujeme žáky s pravidly BOZP

• podporujeme u žáků schopnost vcítění se do situace druhjch lidí

• nabízíme žákům možnost aktivně se zapojit do sportovních aktivit ŠSK, reprezentovat ĭkolu na soutěžích

• rozvíjíme chápání ekologickjch souvislostí při využití okolní přírody pro venkovní aktivity

Kompetence pracovní

• užíváme bezpečně a účinně náčiní a nářadí v souladu s vymezenjmi pravidly

• nabízíme žákům činnosti, ve kterjch se učí používat běžné i netradiční materiály

• nabízíme žákům dostatek znalostí a dovedností pro schopnost samostatné přípravy na zátěž (vhodná rozcvička) a po zátěži (kompenzační cvičení) a pro ochranu vlastního zdraví i zdraví druhjch

• rozvíjíme schopnost samostatně volit zátěž či tréninkovou dávku

• vytváříme prostor pro získání zkuĭeností, které žáci mohou použít dále pro vlastní rozvoj a při ochraně vlastního zdraví i zdraví druhjch

• vyžadujeme od žáků zodpovědnj přístup k zadanjm úkolům a úplné dokončení práce

Kompetence sociální a personální

• navozujeme situace vedoucí k účinné spolupráci vĭech ve skupině při hrách a při řeĭení zadanjch úkolů

• podporujeme aktivity vedoucí k utváření příjemné atmosféry (podpora v tjmu, hecování)

• pomáháme žákům pochopit vjznam dopomoci slabĭím

• vytváříme příležitosti k dosažení pocitu sebeuspokojení, pro zvjĭení sebedůvěry a sebeúcty a pro pozitivní představu žáků o sobě samjch

Kompetence digitální

• umožňujeme žákům využívat digitální zařízení, mobilní aplikace a služby při organizaci a vyhodnocování sportovních her

• učíme žáky využívat digitální technologie k usnadnění práce a zkvalitnění vjsledků práce (úprava fotek a zpracování videí předevĭím na lyžařskjch či plaveckjch kurzech)

Předmět: tělesná výchova

Očekávané výstupy Ĕák:	Učivo	Ročník	Průřezová témata
• aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem	• vjznam pohybu pro zdraví • prevence a korekce jednostranného zatížení a svalovjch dysbalancí	P - Kv	1.2 1.3
• usiluje o zlepĭení své tělesné zdatnosti; z nabídky zvolí vhodnj rozvojovj program	• vjznam pohybu pro zdraví • zdravotně orientovaná zdatnost	P - Kv	1.2 1.3
• samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností -zatěžovanjmi svaly	• vjznam pohybu pro zdraví • prevence a korekce jednostranného zatížení a svalovjch dysbalancí	P - Kv	1.6 1.10
• odmítá drogy a jiné ĭkodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečiĭtění ovzduĭí	• hygiena a bezpečnost při pohybovjch činnostech	P - Kv	1.2 1.3 1.10
• uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportoviĭť, přírody, silničního provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost	• hygiena a bezpečnost při pohybovjch činnostech	P - Kv	1.3 1.10
• zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech	• pohybové hry • gymnastika • cvičení s hudbou • úpoly • atletika • sportovní hry • plavání • lyžování ( dle podmínek ) • bruslení ( dle podmínek ) • netradiční pohybové činnosti	P - Kv	1.2 1.3 1.5 1.10
• posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny	• atletika • sportovní hry • plavání • gymnastika	P - Kv	1.2 1.6
• užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu	• komunikace v TV • pravidla her, závodů, soutěží	P - Kv	1.6

• naplňuje ve ĭkolních podmínkách základní olympijské myĭlenky – čestné soupeření, pomoc handicapovanjm, respekt k opačnému pohlavní, ochranu přírody při sportu	• pravidla her, závodů, soutěží • zásady jednání a chování v různém prostředí a při různjch činnostech	P - Kv	1.6 1.7 1.11 4.2 5.3
• dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji	• komunikace v TV • zásady jednání a chování v různém prostředí a při různjch činnostech	P - Kv	1.3 1.7 1.8 1.9 1.10 6.7
• rozliĭuje a uplatňuje práva a povinnosti vypljvající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora	• komunikace v TV • zásady jednání a chování v různém prostředí a při různjch činnostech • pravidla her, závodů, soutěží	P - Kv	1.6 1.10 6.7
• sleduje určené prvky pohybové činnosti a vjkony, eviduje je a vyhodnotí	• měření vjkonů, posuzování a vyhodnocování pohybovjch dovedností	P - Kv	1.2 1.6
• zorganizuje samostatně i v tjmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni ĭkoly; spolurozhoduje osvojované hry a soutěže	• komunikace v TV • organizace pohybovjch činností • pravidla her, závodů, soutěží	P - Kv	1.8 1.9 1.10 6.7
• zpracuje naměřená data a informace o pohybovjch aktivitách a podílí se na jejich prezentaci	• měření vjkonů, posuzování a vyhodnocování pohybovjch dovedností	P - Kv	6.7
• uplatňuje odpovídající vytrvalost a cílevědomost při korekci zdravotních oslabení	• základní druhy oslabení, jejich příčiny a možné důsledky • pohybové činnosti v návaznosti na vzdělávací obsah TV	P - Kv	1.2 1.3 1.4 1.6
• zařazuje pravidelně a samostatně do svého pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením, usiluje o jejich optimální provedení	• základní druhy oslabení, jejich příčiny a možné důsledky • pohybové činnosti v návaznosti na vzdělávací obsah TV	P - Kv	1.2 1.3 1.4 1.6
• aktivně se vyhjbá činnostem, které jsou kontraindikací zdravotního oslabení	• základní druhy oslabení, jejich příčiny a možné důsledky • prevence a korekce oslabení • nevhodná cvičení a činnosti	P - Kv	1.2 1.3

HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

pravidla pro hodnocení žáků Klasifikace chování

• Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují,

a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

• Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (ĭkolní řád) včetně dodržování vnitřního řádu ĭkoly během klasifikačního období.

• Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k udělenjm opatřením

k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Ĕák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu ĭkoly. Má kladnj vztah ke kolektivu třídy a ĭkoly, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro vjchovu mimo vyučování. Méně závažnjch přestupků se dopouĭtí ojediněle.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu ĭkoly. Dopouĭtí se závažnějĭího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažnjch přestupků. Nepřispívá aktivně

k upevňování kolektivu. Ĕák je vĭak přístupnj vjchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 (méně uspokojivé)

Ĕák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu ĭkoly; zpravidla se přes důtku ředitele ĭkoly dopouĭtí dalĭích přestupků, naruĭuje činnost kolektivu nebo se dopouĭtí poklesků

v mravném chování.

Výchovná opatření

• Vjchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

• Třídní učitel, ředitel ĭkoly, zástupce obce nebo ĭkolského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádnj projev humánnosti, občanské a ĭkolní iniciativy, za záslužnj nebo statečnj čin, za dlouhodobou úspěĭnou práci pochvalu nebo jiné ocenění.

• Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli ĭkoly. Ředitel ĭkoly může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit důtku.

• Ředitel ĭkoly nebo třídní učitel oznámí důvody udělení vjchovného opatření prokazatelnjm způsobem zástupci žáka.

• Třídní učitel zaznamenává udělení vjchovného opatření do třídního vjkazu.

• Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

Obecné zásady hodnocení a klasifikace

• Hodnocení a klasifikace jsou průběžnou činností celého klasifikačního období. Na jeho počátku seznámí vĭichni vyučující žáky se způsoby a kritérii hodnocení. Během hodnocení uplatňuje vyučující přiměřenou náročnost a pedagogickj takt a přihlíží k věkovjm zvláĭtnostem žáka.

• Učitel klasifikuje jen učivo dané ĭkolním vzdělávacím programem. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času ke zvládnutí, procvičení a zažití učiva. Účelem zkouĭení je hodnotit úroveň toho, co žák umí, nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech.

• Kromě povinné dokumentace vede vyučující vlastní záznamy o klasifikaci žáků tak, aby byl

schopen podat informace o frekvenci a struktuře hodnocení.

• Na konci klasifikačního období se do celkové klasifikace dle charakteru předmětu v přiměřené míře zahrnuje též zájem žáka o předmět, úroveň jeho domácí přípravy, míra aktivity ve vyučovacích hodinách a jeho schopnost samostatného myĭlení a práce, požadované vjstupy z projektů, kurzů a dalĭích forem samostatné práce.

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

Podklady pro hodnocení a klasifikaci vjchovně vzdělávacích vjsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

• soustavnjm diagnostickjm pozorováním žáka

• soustavnjm sledováním vjkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

• různjmi druhy zkouĭek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickjmi testy

• kontrolními písemnjmi pracemi a praktickjmi zkouĭkami

• analjzou vjsledků činnosti žáka

• konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologickjch poraden a zdravotnickjch služeb, zejména u žáka s trvalejĭími psychickjmi a zdravotními potížemi a poruchami

• rozhovory se žákem a zákonnjmi zástupci žáka

Učitel oznamuje žákovi vjsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocenjch projevů, vjkonů, vjtvorů. Při ústním vyzkouĭení oznámí učitel žákovi vjsledek hodnocení okamžitě. Vjsledky hodnocení písemnjch zkouĭek a prací a praktickjch činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

Kontrolní písemné práce a dalĭí druhy zkouĭek rozvrhne učitel rovnoměrně na celj ĭkolní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitjch obdobích.

Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkouĭku uvedeného charakteru.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

Informace o hodnocení a klasifikaci

Pedagogická dokumentace

• Vyučující je povinen průběžně informovat žáky, jejich rodiče a vedení ĭkoly o vjsledcích hodnocení a klasifikace chování, prospěchu a celkového prospěchu žáků. Je povinen zapisovat tyto vjsledky do pedagogické dokumentace. K té patří třídní vjkaz, klasifikační deník učitele a vysvědčení. Vĭe vyučující provádí digitálně v systému BAKALÁŘI.

Dokumentace o celkovém hodnocení žáka

• Dokumentace o celkovém hodnocení žáka je vedena třídním učitelem podle pokynů k vyplňování pedagogické dokumentace v třídním vjkazu v systému BAKALÁŘI. Rodičům žáků je celkové hodnocení žáka sdělováno prostřednictvím vysvědčení. Bližĭí informace je třídní učitel povinen podat rodičům na vyžádání např. během jejich návĭtěvy ve ĭkole.

• Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení vjpis z vysvědčení (§ 69 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.). Vjpis z vysvědčení je tiĭtěn na běžnj kancelářskj papír a podepisuje jej pouze třídní učitel. Je užíváno běžné razítko ĭkoly. Vjpisy z vysvědčení žákům zůstávají.

Dokumentace o klasifikaci prospěchu

• Učitel je povinen vést digitálně v systému BAKALÁŘI soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkaznjm způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkouĭení, písemné, atd.). Učitel vede také evidenci absence žáků ve vlastních hodinách. V případě své dlouhodobé nepřítomnosti v průběhu klasifikačního období nebo při

rozvázání pracovního poměru je učitel povinen předat tento klasifikační přehled zástupci ředitele, kterj ho poskytne zastupujícímu nebo novému učiteli.

• Vjsledek každé klasifikace zaznamenává učitel do svého klasifikačního deníku nejpozději k datu sdělení známky žákovi. Ĕákům se klasifikace zapisuje do modulu průběžná klasifikace v systému BAKALÁŘI.

• V případě náhlého zhorĭení prospěchu žáka informuje učitel neprodleně třídního učitele, kterj informuje rodiče, v případě předpokládaného nedostatečného prospěchu prokazatelnjm způsobem.

• Rodiče žáků jsou informováni o prospěchu svého dítěte prostřednictvím systému BAKALÁŘI, na třídních schůzkách nebo během individuálních konzultací. Poskytnout rodičům termín k individuální konzultaci je povinností učitele

• Vedení ĭkoly a ostatní vyučující informuje učitel o chování a prospěchu žáků na pedagogické radě.

• Na konci klasifikačního období v určeném termínu uzavřou učitelé přísluĭnjch předmětů vjsledky celkové klasifikace v systému BAKALÁŘI a předají třídnímu učiteli návrhy na umožnění opravnjch zkouĭek, na klasifikaci v náhradním termínu ap.

způsoby hodnocení

Hodnocení žáků provádíme klasifikací podle níže uvedenjch pravidel.

KLASIFIKACE ŽÁKŮ

Učitel při klasifikaci přihlíží k hodnocení znalostí a dovedností a zároveň k hodnocení klíčovjch kompetencí. Vjsledky vzdělávání žáka v jednotlivjch předmětech stanovenjch učebním plánem se hodnotí stupni prospěchu: vjbornj (1), chvalitebnj (2), dobrj (3), dostatečnj (4), nedostatečnj (5).

Klasifikace žáků probíhá podle následujících kritérií.

STUPEŇ HODNOCENÍ	PŘÍSTUP KE VZDĚLÁNÍ	UPLATŇOVÁNÍ DOVEDNOSTÍ	KVALITA ZÍSKANÝCH VĚDOMOSTÍ A ZNALOSTÍ	KVALITA MYŠLENÍ	SAMOSTATNOST	ÚSTNÍ A PÍSEMNÝ PROJEV	SAMOSTUDIUM
1 výborný	pilnj a svědomitj projevuje snahu	samostatně a tvořivě uplatňuje získané dovednosti při řeĭení teoretickjch a praktickjch úkolů	velmi dobře ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti	myslí logicky správně, dokáže aplikovat odpovídající mezipředmětové vztahy	samostatnj a tvořivj	má správnj, vjstižnj a přesnj projev	schopen samostatně studovat vhodné texty
2 chvalitebný	zpravidla pilnj zpravidla projevuje snahu	vyžaduje drobnou pomoc při uplatňování dovedností	ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně	myslí logicky, uvědomuje si mezipředmětové vztahy	občas potřebuje drobnou pomoc	jeho projev mívá menĭí nedostatky ve správnosti, přesnosti a vjstižnosti	schopen sám nebo s menĭí pomocí studovat vhodné texty
3 dobrý	k práci potřebuje dost často podnět	vyžaduje pomoc při řeĭení teoretickjch a praktickjch úkolů	má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovanjch poznatků, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery	jeho myĭlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby	zpravidla potřebuje pomoc	v ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a vjstižnosti	schopen samostatně studovat učební texty podle návodu učitele
4 dostatečný	malá píle a snaha, a to i přes podněty	dovednosti i přes pomoc uplatňuje se zásadními chybami	má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovanjch poznatků, pojmů a zákonitostí závažné mezery	v jeho logice se vyskytují závažné chyby, jeho myĭlení není tvořivé	nesamostatnj, dopouĭtí se závažnjch chyb	v ústním a písemném projevu má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a vjstižnosti	při samostatném studiu má velké nedostatky
5 nedostatečný	podněty k práci jsou neúčinné	neovládá dovednosti	požadované poznatky, pojmy a zákonitosti si neosvojil uceleně, má v nich závažné mezery	jeho myĭlení není samostatné, dopouĭtí se zásadních logickjch chyb	nesamostatnj	v ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a vjstižnosti	není schopen samostudia

kritéria a ukazatele pro jednotlivé prospěchové stupně hodnocení znalostí a dovedností

KLÍČOVÉ KOMPETENCE

kritéria a ukazatele pro jednotlivé prospěchové stupně hodnocení klíčových kompetencí

K UČENÍ

K ŘEŠENÍ PROBLÉMU

KOMUNIKATIVNÍ

OBČANSKÉ

SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ

PRACOVNÍ

DIGITÁLNÍ

• vyhledává a zpracovává potřebné informace

• používá vhodné pomůcky

• kriticky posuzuje vjsledky své práce

• plánuje své učení

• uvádí věci do souvislostí

• rozpozná problém a umí jej pojmenovat

• hledá různé možnosti řeĭení problému

• vyhledává informace potřebné k řeĭení problému

• dokáže obhájit svůj postup při řeĭení

• xxxxxxx se odradit počátečním nezdarem

• aktivně naslouchá druhjm

• zapojuje se do diskuse a logicky argumentuje

• využívá informační a komunikační prostředky

• rozumí různjm typům textů, záznamů a grafickjch materiálů

• klade vhodné otázky

• je schopen práce ve skupině

• pomáhá druhjm a spolupracuje ve skupině

• podílí se na utváření přátelské atmosféry

• přispívá k diskusi

ve třídě

• ovládá a řídí své chování

• respektuje přesvědčení jinjch lidí

• chápe základní společenské zákony a normy

• váží si druhjch a

respektuje je

• dodržuje stanoven

pravidla

• plní své povinnosti

• nabízí svou pomoc druhjm

• účinně spolupracuj ve skupině

• přispívá k diskusi v

třídě

• vytváří si pozitivní představu o sobě samém

• má zdravou sebedůvěru

• plní zadanj úkol

• práci

zodpovědně dokončí

• používá vhodné pomůcky a materiál

• využívá získané dovednosti a zkuĭenosti

v jednotlivjch vzdělávacích oblastech

• ovládá digitální zařízení, aplikace a služby

• získává, vyhledává a spravuje data

• vytváří a upravuje digitální obsah

• využívá digitálních technologií k usnadnění práce

• seznamuje se s novjmi technologiemi

• předchází situacím ohrožujícím bezpečnost zařízení a dat, tělesné a duĭevní zdraví

STUPEŇ HODNOCENÍ	DOSAŽENÝ STAV
1 – výborný	vždy, zcela, samostatně, automaticky
2 – chvalitebný	téměř vždy, skoro samostatně, s mírnou dopomocí
3 – dobrý	větĭinou, občas s dopomocí
4 – dostatečný	zřídka, potřebuje téměř vždy pomoc

5 – nedostatečný

zatím se to žákovi nedaří

Document Metadata

Table of Contents

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZPRACOVANÝ PODLE RVP ZV NIŽŠÍ GYMNÁZIUM

Document Metadata