Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní...

Příloha č. 1 k Příkazu ministryně č. 19/2021

Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností pro rok 2022

I. Úvodní ustanovení

1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen “MPSV”) v návaznosti na § 104, odst. 3 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„zákon o sociálních službách“) a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) stanovuje pro účely dotačního řízení a pro účely posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu poskytovatelů sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb a požadavku na dotaci následující Metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb a posouzení žádostí o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb (dále jen “metodika”).

2. Metodika a její přílohy upravují pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, pravidla a postup pro posouzení žádosti, hodnocení rozpočtu, požadavku na dotaci ve vztahu k eventuálně stanoveným limitům nákladových položek pro daný dotační rok, stanovení maximální výše dotace. Metodika dále obsahuje obecný popis rámců korekce maximálního výše návrhu dotace na návrh optimální a reálné výše dotace v případě, že alokace státního rozpočtu pro daný dotační rok neumožňuje financování sociálních služeb ve výši maximálního návrhu. Metodika dále vymezuje kompetence a role MPSV a postup stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace.

3. Celkový objem finančních prostředků určených na podporu poskytování sociálních služeb je dán objemem prostředků, který bude na tyto účely pro příslušný rok vyčleněn ve státním rozpočtu v kapitole MPSV.

4. Cílem MPSV je v rámci dotačního řízení vyloučení střetu zájmů a transparentní dotační systém, který primárně podporuje ty sociální služby, jež umožňují co nejdelší možné setrvání jejich uživatelů v domácím prostředí či místní komunitě.

5. Základní principy dotačního řízení, které vycházejí z dlouhodobých priorit resortu pro oblast sociálních služeb, jsou následující:

• vyloučení střetu zájmů, jak u poskytovatele dotace, tak u příjemců dotace,

• stanovení finanční podpory nediskriminujícím způsobem pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu1,

• dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivity a důraz na prevenci využívání dotačních prostředků v rozporu s těmito principy.

1 Toto ustanovení platí v případě dostatečné alokace státního rozpočtu pro daný dotační rok. V opačném případě, kdy alokace nedostačuje na poskytnutí dotace ve výši optimálního návrhu návrhu podpory, mohou být na optimální návrhy výše dotace aplikovány redukční mechanismy, přičemž neoddiskutovatelně snadnější přístup k jiným zdrojům financování mají příspěvkové organizace. Tento fakt tak může být jedním z faktorů redukujících celkovou výši dotace u služeb jimi poskytovaných.

6. Finanční podpora na sociální služby musí být poskytnuta v souladu s Rozhodnutím Evropské komise ze dne 20. prosince 2011, č. 2012/21/EU, o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jenom SOHZ).

7. Priority dotačního řízení vyhlašuje pro příslušný dotační rok MPSV (odbor 22) v rámci

„Výzvy pro podávání žádostí o dotaci ze státního rozpočtu pro služby s nadregionální či celostátní působností“. Ve Výzvě a prioritách dotačního řízení může být stanovena podpora těm sociálním službám, které např. zajišťují péči o specifické cílové skupiny nebo ojedinělé druhy sociálních služeb (např. služby pro osoby s poruchou autistického spektra) či je třeba zvláštního zacházení, například v kontextu jiných zdrojů financování, které nejsou zajištěny kontinuálně (např. služby sociální prevence, které jsou částečně financovány ze zdrojů strukturálních fondů Evropské unie, především z Evropského sociálního fondu).

II. Zaměření podpory, účel dotace

1. Dotace ze státního rozpočtu (kapitoly MPSV) se poskytuje k financování běžných výdajů, které souvisejí s poskytováním sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru2.

2. Mezi stěžejní činnosti poskytovatele sociálních služeb u některých druhů sociálních služeb dle § 36 zákona o sociálních službách patří i poskytování ošetřovatelské a rehabilitační péče. Financování těchto úkonů je však zajištěno ze zdrojů veřejného zdravotního pojištění, resp. fondů zdravotních pojišťoven a nelze na ně využít prostředky této dotace.

III. Definice programu podpory

1. V rámci tohoto programu bude podporováno poskytování takových sociálních služeb, které jsou prováděny v národním měřítku a které jsou zaměřeny na cílovou skupinu uživatelů služby (na okruh osob, kterým je sociální služba určena), u nichž riziko sociálního vyloučení nemá jen regionální charakter, ale dopadá na celou společnost, nebo se jedná o specifickou cílovou skupinu, případně ojedinělý způsob péče.

2. Podmínky a kritéria pro vstup sociálních služeb do tohoto programu podpory, případně výstup z tohoto programu, a způsob schvalování meziročního navyšování kapacit sociálních služeb jsou uvedeny v Příloze č. 4 Kritéria programu podpory služeb s nadregionální či celostátní působností (PpB) Ministerstva práce a sociálních věcí.

3. V rámci vyhlášeného programu podpory nebudou podporovány ty druhy sociálních služeb nebo daná kapacita, jejichž dostupnost je zajištěna na území příslušného kraje, tzv. projekty přímého přidělení, které jsou podporovány v rámci Operačního programu zaměstnanost, resp. pouze ta část, která je podpořena z Operačního programu zaměstnanost, případně z jiných zdrojů EU/EHS.

Výjimku tvoří ty druhy sociálních služeb podporované v rámci individuálních projektů za předpokladu, že do individuálního projektu není zahrnuta celá cílová skupina uživatelů příslušné sociální služby případně celá kapacita dané sociální služby. V tomto případě lze podat žádost o dotaci na sociální službu, a to pouze pro cílovou skupinu uživatelů, která není podpořena v rámci individuálního projektu kraje nebo hl. města Prahy.

2 § 85 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

V případě, že služba podpořená v rámci tohoto dotačního programu získá/la na rok, na který je dotace poskytována plnou nebo částečnou podporu z ESF prostřednictvím grantového projektu nebo individuálního projektu bude dotace přidělená na službu z kapitoly MPSV krácena o alikvotní částku. Pro výpočet krácení bude použit poměr dvanáctin a podíl okamžité kapacity služby financovaný z ESF.

Posouzení, zda sociální služba splňuje/nesplňuje výše uvedené body provádí Odbor 22.

IV. Vymezení některých pojmů

1. Dotací se rozumí peněžní prostředky státního rozpočtu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.

2. Poskytovatelem sociální služby se rozumí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a právnická a fyzická osoba uvedená v § 84 odst. 5 zákona o sociálních službách (poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče).

3. Žadatelem se rozumí ten poskytovatel sociální služby, který splňuje podmínky pro podání žádosti a podáním žádosti se uchází o dotaci ze státního rozpočtu na podporu poskytování sociální služby.

4. Poskytovatelem dotace ze státního rozpočtu (dále jen “poskytovatel dotace”) se rozumí MPSV, které poskytuje finanční prostředky ze státního rozpočtu, vyhlašuje a určuje podmínky pro jejich poskytování a rozhoduje o účelu jejich vynakládání. V jeho rámci plní příslušné úkoly a funkce Odbor 22 MPSV.

5. Příjemcem dotace se rozumí poskytovatel sociální služby, v jehož prospěch bylo o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu poskytovatelem dotace rozhodnuto.

6. Žádostí o dotaci ze státního rozpočtu se rozumí žádost poskytovatele sociálních služeb o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb, kterou poskytovatel sociálních služeb podává prostřednictvím k tomu určené webové aplikace, přičemž k tomu, aby byla žádost způsobilá posouzení, musí být vyplněny všechny k tomu určené části žádosti.

7. Hodnotitelem ministerstva se rozumí kompetentní pracovník, který disponuje věcnými a hlubokými znalostmi o průběhu poskytování sociálních služeb, má adekvátní znalosti

o financování sociálních služeb a ekonomických aspektech poskytování sociálních služeb a musí být seznámen s obsahem této metodiky, podle jejíchž ustanovení při hodnocení postupuje. Dále je v textu použit pouze pojem „hodnotitel“.

8. Maximálním návrhem podpory se rozumí výše možné podpory po odečtení všech neuznatelných nebo nadhodnocených položek požadavku na dotaci.

9. Optimálním návrhem podpory se rozumí výše podpory, kterou hodnotitel považuje za optimální pro konkrétní službu, s ohledem na adekvátnost plánované výše úhrad od uživatelů (v případě služeb poskytovaných za úhradu) a v souvislosti s mírou efektivity, účelnosti a hospodárnosti požadavku na dotaci ze státního rozpočtu, zjištěnou na základě posouzení dalších informací, kterými hodnotitel disponuje.

10. Výpočtem reálného návrhu podpory se rozumí výše podpory stanovená na základě údajů vyplněných žadatelem v žádosti o dotaci ze státního rozpočtu a s ohledem na disponibilní prostředky, v případě nedostatku finančních prostředků mohou být pro stanovení reálného návrhu podpory aplikovány redukční mechanismy, respektující priority dotačního řízení a zásady hospodárnosti, účelnosti a efektivity.

11. Redukčním mechanismem se rozumí zpravidla matematický postup, který je využíván ke snížení optimálního návrhu dotace na návrh reálný. Může se jednat například o jednotné procento krácení optimálního návrhu u sociálních služeb stejného druhu, nebo snížení optimálního návrhu konkrétní sociální služby na úroveň celorepublikového průměru dotace MPSV na kapacitní jednotku/rok apod. Budou-li při procesu stanovení reálného návrhu výše dotace použity redukční mechanismy, které nejsou uvedeny v Příloze č. 5, budou srozumitelně představeny Dotační komisi spolu s návrhy výše dotace jednotlivým příjemcům.

12. Kritérii hodnocení se rozumí soubor kritérií, který je uveden v Příloze č. 5.

13. Rozhodnutím o poskytnutí dotace se rozumí rozhodnutí MPSV o poskytnutí dotace z kapitoly MPSV státního rozpočtu poskytovateli sociální služby na podporu poskytování sociálních služeb, které je vydáno v souladu s § 14 odst. 4), odst. 5) a §14m zákona o rozpočtových pravidlech.

13. Neoprávněným použitím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se rozumí jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená právním předpisem, rozhodnutím, případně dohodou o poskytnutí těchto prostředků, nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat, jak byly tyto peněžní prostředky použity.

14. Zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se rozumí porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ve stanoveném termínu.

15. Finančním vypořádáním se rozumí přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků do státního rozpočtu. Finanční vypořádaní dotace příjemce dotace provádí v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání). Příjemce dotace provádí finanční vypořádání dotace podle § 9 této vyhlášky, v případě příspěvkových organizací krajů a obcí podle § 12 této vyhlášky.

16. Vyrovnávací platba je definována jako celková výše prostředků z veřejných rozpočtů, kterou konkrétní služba potřebuje k dokrytí svých provozních potřeb. Je vypočtena jako rozdíl vypočtených místně obvyklých nákladů a výnosů se započtením přiměřeného zisku.

17. Vypočtená výše vyrovnávací platby je pro daného poskytovatele sociálních služeb a daný rok hodnotou maximální výše podpory. Skutečná výše vyrovnávací platby se stanovuje na základě reálně vykázaných výnosů a nákladů daného poskytovatele sociálních služeb. Mechanismus výpočtu vyrovnávací platby na příslušnou sociální službu bude uveden v Pověření MPSV k poskytování SOHZ (dále jenom Pověření).

18. Pověřením k poskytování služeb v obecném hospodářském zájmu (SOHZ) se rozumí právní akt, který vydává MPSV poskytovatelům sociálních služeb na sociální služby, které byly zařazeny do tohoto dotačního programu, a to vždy na jeden kalendářní rok, není-li stanoveno jinak.

V. Všeobecné podmínky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

1. Na dotaci ze státního rozpočtu není právní nárok. Dotace jsou poskytovány na základě zákona o rozpočtových pravidlech, „Díl 2 Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí“.

2. O dotaci může požádat a dotaci lze poskytnout pouze poskytovateli sociální služby, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách). Žádost nelze podat a dotaci nelze poskytnout v případě, že organizace není zapsána v registru poskytovatelů sociálních služeb.

3. Podmínkou poskytnutí dotace je realizace jím poskytovaných sociálních služeb na území České republiky. Uvedené subjekty musí vykonávat činnost v oblasti poskytování sociálních služeb určenou osobám, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci (viz okruh oprávněných osob podle § 4 zákona o sociálních službách).

4. Dotaci lze poskytnout jen těm poskytovatelům sociálních služeb, kteří nemají závazky po lhůtě splatnosti vůči orgánům státní správy, samosprávy a zdravotním pojišťovnám. Tato skutečnost musí být poskytovatelem sociální služby deklarována formou čestného prohlášení při podání žádosti (viz část VI, bod 5. písmeno e) této metodiky, tj. toto čestné prohlášení je součástí elektronické žádosti o dotaci).

5. Dotace je poskytována bezhotovostně na účet žadatele zřízený u peněžního ústavu.

6. Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti poskytovatele sociální služby

o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Žádost musí být zpracována a podána prostřednictvím internetové aplikace určené MPSV.

7. Dotace ze státního rozpočtu se poskytovateli sociální služby poskytuje pouze na úhradu nezbytně nutných nákladů provozované sociální služby.

8. Poskytovatel sociální služby nesmí z poskytnuté dotace ze státního rozpočtu poskytovat finanční prostředky jiným právnickým nebo fyzickým osobám, pokud se nejedná o úhradu spojenou s realizací činností, na které byly prostředky uvolněny.

9. Poskytovatel sociální služby nesmí bez předchozího písemného schválení MPSV z poskytnuté dotace ze státního rozpočtu poskytovat finanční prostředky organizacím, ve kterých mají statutární zástupci, jednatelé, nebo zaměstnanci poskytovatele sociálních služeb majetkovou či personální účast.

10. Poskytovatel sociální služby může prostředky dotace ze státního rozpočtu použít pouze na úhradu běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb. V případě domovů pro osoby se zdravotním postižením (§ 48 zákona o sociálních službách) lze prostředky dotace použít i na osobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby poskytované nezaopatřeným dětem podle § 48 odst. 3 zákona o sociálních službách.

11. Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách). V žádosti v rozpočtu služby žadatel uvádí pouze náklady související s poskytováním sociálních služeb.

12. Z dotace obecně nelze hradit výdaje, respektive ty jejich části, které jsou finančně kryty jinými prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků, vyšších územních samosprávných celků, Evropských strukturálních a investičních fondů, popř. z jiných programů a projektů EU, ani jiných veřejných zdrojů.

Z poskytnuté dotace nelze hradit (tzv. neuznatelné náklady/výdaje):

a) výdaje nesouvisející s poskytováním sociálních služeb,

b) výdaje na zdravotní péči poskytovanou podle § 36 zákona o sociálních službách, případně jiné zdravotní úkony běžně hrazené z veřejného zdravotního pojištění,

c) výdaje na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle jiných právních předpisů3 odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, rezervy, náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů,

d) plnění sociálního charakteru poskytovaná zaměstnancům v případech, kdy na tato plnění nevzniká nárok podle právních předpisů, například příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění, dary k životním jubileím a pracovním výročím, příspěvky na rekreaci,

e) výdaje na finanční leasing, s výjimkou finančního leasingu motorového vozidla využívaného v rámci poskytování sociální služby,

f) daně a poplatky nesouvisející s poskytováním základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb,

g) daň z přidané hodnoty, o jejíž vrácení lze podle jiného právního předpisu4 požádat,

h) smluvní pokuty, úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpisy nedobytných pohledávek, úroky (s výjimkou předfinancování soc. služeb), kursové ztráty, dary, manka a škody, tvorbu fondů, úbytek cenných papírů a podílů v případě jejich prodeje, úroky z prodlení podle smlouvy o úvěru, výdaje spojené se získáním bankovních záruk a obdobné bankovní výlohy, jakož i depozitní poplatky,

i) výdaje, které nelze účetně doložit,

j) výdaje překračující limitní částky, které MPSV může stanovit pro jednotlivé položky uznatelných nákladů,

k) výdaje na pořízení, popř. pronájem zařízení pro tísňovou péči, včetně montáže, aktivace, servisu, údržby, oprav a aktivace/deaktivace zařízení5.

V případě nejasnosti, zda se jedná o náklad/výdaj neuznatelný, dává závazné písemné stanovisko poskytovatel dotace, tedy odbor 22 MPSV.

3 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů.

4 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

5 Výše uvedené náklady budou v žádostech o dotaci sociální služby tísňová péče striktně vymezovány jako neuznatelné. Je zapotřebí je hradit z jiných zdrojů.

13. Z poskytnuté dotace lze hradit (tzv. uznatelné náklady/výdaje), které souvisí s poskytováním sociálních služeb a jejich výše nepřesahuje obvyklou výši v daném místě a čase:

a) osobní náklady – včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance, a dalších osobních nákladů, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět6.

Jedná se o náklady na zaměstnance zajišťující činnost zařízení sociální služby či poskytování sociální služby (např. vedoucí pracovníci, administrativní – např. sekretářka, účetní a provozní pracovníci – např. kuchaři, pradleny, uklízeči atd.) a náklady na zaměstnance, kteří vykonávají odbornou činnost v sociálních službách podle §115 odst. 1 písm. a) až e) zákona o sociálních službách7, přičemž tyto výdaje musí odpovídat nominálním8 mzdám, event. platům a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem a nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném místě a čase9. Pro ověření, zda se jedná o plat/mzdu v čase a místě obvyklou lze využít Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) na internetových stránkách xxxxx://xxx.xxxx.xx/ .

Dále lze hradit výdaje související se vstupní lékařskou prohlídkou u zaměstnanců, se kterými poskytovatel sociálních služeb uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah a výstupní lékařskou prohlídku, kterou je poskytovatel sociálních služeb povinen zajistit dle jiných právních předpisů10, náklady na povinné úrazové pojištění zaměstnanců dle jiného právního předpisu11.

Předchozí odstavce platí obdobně v případě pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce.

b) provozní náklady, které jsou nezbytné pro poskytování sociální služby v rozsahu stanoveném podle bodu 9 a které jsou identifikovatelné, účetně evidované, ověřitelné, podložené originálními dokumenty a uvedené v rozpočtu schválené žádosti a jejich výše nepřesahuje obvyklou výši v daném místě a čase:

• nákup drobného hmotného majetku, který není účetně veden jako dlouhodobý majetek (pořizovací cena do 80.000,- Kč bez DPH, doba použitelnosti delší než jeden rok)

• nákup drobného nehmotného majetku, který není účetně veden jako dlouhodobý majetek (pořizovací cena do 60.000,- Kč bez DPH, doba použitelnosti delší než jeden rok)

• spotřebované nákupy (spotřeba materiálu – kancelářské potřeby, pohonné hmoty, potraviny a poskytnutí stravy určené pro uživatele sociálních služeb v krizových situacích (nejedná se tedy o stravu poskytovanou v rámci základních činností), nebo pomoc při zajištění stravy, čisticí prostředky apod.),

• služby:

o energie,

o telefony, internet, poštovné, ostatní spoje, poplatky za vedení běžného účtu bankou,

o nájemné,

6 Např. dle vyhlášky Ministerstva financí ČR č.114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů; zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

7 Sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, pedagogičtí pracovníci, manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby.

8 Nominální (hrubá) mzda – zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzda nebo plat, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu - nebo výdaje spojené s dovolenou a zákonnými překážkami v práci), které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě, a představuje podíl připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Jedná se o hrubou mzdu, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

9 V případě příspěvkových organizací se výše těchto nákladů řídí příslušným právním předpisem upravující platy v těchto organizacích, část šestá hlava III zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

10 Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

11 Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

o právní a ekonomické služby,

o opravy a udržování; v případě osobního vozidla, používaného výhradně pro účely terénní sociální služby, nezbytné náklady související s provozem vozidla jako povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, silniční daň, povinná výbava vozidla,

o školení a kurzy v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách zaměřené na obnovení, upevnění a doplnění kvalifikace a v oblasti vzdělávání vedoucích pracovníků podle zákona o sociálních službách, dále školení zaměstnanců zaměřené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární ochranu, které je poskytovatel sociálních služeb povinen zabezpečit dle jiných právních předpisů12,

o cestovní náhrady v souvislosti s poskytováním sociální služby, případně v souvislosti s účastí zaměstnanců poskytovatele sociální služby na školeních a kurzech podle předchozího bodu (výdaje na pracovní cesty zahrnují jízdní výdaje, výdaje na ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje zaměstnanců poskytovatele sociální služby za předpokladu, že náhrady vyplacené zaměstnancům jsou stanoveny v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů),

o ostatní náklady, pokud souvisejí s poskytováním sociálních služeb.

• Náklady na předfinancování sociální služby (související úrok a poplatky) v případě, že si poskytovatel sociálních služeb byl nucen vzít překlenovací či jiný typ úvěru jako předfinancování sociální služby do doby, než fyzicky obdrží prostředky ze státního rozpočtu.

14. Poskytnutou dotaci lze použít od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022.

VI. Žádost poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

1. Dotace ze státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok se poskytuje na základě žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu (dále jen „žádost“). Žádost poskytovatel sociální služby vyplní a podá prostřednictvím internetové aplikace MPSV.

2. Žádost se vyplňuje a podává pouze prostřednictvím internetové aplikace v elektronické podobě (nikoliv v tištěné) a bude opatřena elektronickým podpisem oprávněné osoby, tj. buď statutárním orgánem či osobou tímto orgánem pověřenou k podání žádosti.

3. Žádosti mohou být poskytovatelem dotace přijímány ve dvou termínech dotačního řízení. Jedná se o termín řádný a mimořádný. Mimořádný termín pro podávání žádostí je určen pro žadatele, kteří poskytují nově registrované sociální služby (popř. služby nově zapsané v registru poskytovatelů sociálních služeb) nebo služby, u nichž došlo ke změnám v registraci (rozšíření kapacit, registrace nové formy služby) nebo pro žadatele, kteří ze závažného důvodu nemohli žádost zpracovat a podat v řádném termínu.

Pokud bude v mimořádném termínu dotačního řízení podána taková žádost, která neodráží výše uvedené změny registrace, bude tato žádost z dotačního řízení vyřazena. O vyhlášení mimořádného termínu rozhoduje ministr práce a sociálních věcí. Mimořádný termín nemusí být v roce 2022 vyhlášen.

4. Každý poskytovatel sociální služby podává v jednom termínu pouze jednu žádost.

5. Žádost obsahuje údaje dle § 14 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech, resp. se jedná o následující údaje:

a) identifikační údaje o dotačním programu, resp. výzvy,

12 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

b) výše požadované částky,

c) identifikační údaje o předkládající organizaci – poskytovateli sociální služby (název organizace, adresu organizace, telefon, e-mail, formu právní subjektivity, IČ, informaci

o tom, zda je organizace plátcem DPH, statutární orgán, uvedení kontaktní osoby, číslo účtu a označení banky, u které je účet veden),

d) údaje o poskytované sociální službě, na kterou je požadována dotace ze státního rozpočtu (účel, na který je žádáno):

• číslo registrace sociální služby – identifikátor,

• název sociální služby,

• druh a skupina sociální služby,

• forma poskytování sociální služby

• cílová skupina uživatelů sociální služby,

• věková struktura uživatelů sociální služby,

• struktura uživatelů služeb sociální péče z hlediska jejich zařazení podle stupňů závislosti,

• místo poskytování sociální služby,

• působnost sociální služby,

• období poskytování sociální služby,

• kapacita sociální služby,

• personální zajištění poskytované sociální služby ve struktuře podle zákona

o sociálních službách a v členění – pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti,

• rozpočet sociální služby – plán na rok, na který je žádána dotace,

• zdroje financování sociální služby,

e) čestné prohlášení (prohlášení ohledně pravdivosti informací uvedených v žádosti, prohlášení ve vztahu k části V bodu 4 této metodiky).

6. Poskytovatel sociální služby je povinen v žádosti řádně vyplnit všechny povinné údaje a také doplnit komentáře u jednotlivých položek rozpočtu. Údaje, které jsou již uvedeny v registru poskytovatelů sociálních služeb, poskytovatel sociální služby v žádosti nevyplňuje, tyto údaje jsou v žádosti automaticky předepsány z registru poskytovatelů sociálních služeb prostřednictvím internetové aplikace.

7. Informace k vyplňování žádosti jsou uvedeny v příslušném návodu internetové aplikace.

8. Žádost pro příslušný rok lze v internetové aplikaci vyplnit a podat na příslušnou sociální službu určenou číslem registrace sociální služby (identifikátorem) pouze jedenkrát, a to v termínu uvedeném při vyhlášení dotačního řízení na příslušný rok. Mimo tento termín nelze žádost vyplnit a podat.

9. Žádost vyplněná a podaná jiným způsobem, než prostřednictvím internetové aplikace nebude zařazena do dotačního řízení MPSV pro příslušný rok.

10. Podání žádosti nelze považovat za příslib poskytnutí dotace na příslušný rok.

11. Informace týkající se obsahu žádosti a uznatelných nákladů lze v průběhu zpracování žádosti získat buď prostřednictvím e-mailové adresy MPSV xxxxxxxxxxxxx@xxxx.xx. Informace k používání internetové aplikace jsou zajištěny výhradně dodavatelem aplikace prostřednictvím jeho technické podpory. Kontakty na technickou podporu jsou zveřejněny na webových stránkách MPSV při vyhlášení dotačního řízení na příslušný rok.

VII. Hodnocení žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a stanovení návrhu výše dotace

1. Hodnocení žádostí a návrh výše dotace provádí zaměstnanci odboru 22 MPSV (dále

„hodnotitelé “).

2. Hodnocení je prováděno samostatně v případě každé jednotlivé sociální služby, na kterou je v rámci žádosti požadována dotace pro příslušný rok, přímo v internetové aplikaci.

3. Trpí-li žádost o poskytnutí dotace vadami, vyzve MPSV žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.

4. Neodstraní-li žadatel o dotaci vady ve stanovené lhůtě MPSV řízení o poskytnutí dotace zastaví.

5. Obecná východiska pro poskytnutí dotace:

a) dotaci lze poskytnout pouze na sociální službu, na kterou má poskytovatel sociálních služeb oprávnění k poskytování (registraci) – § 78 a následující ustanovení zákona o sociálních službách,

b) v případě sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52 zákona o sociálních službách) lze dotaci poskytnout pouze v případě zápisu služby v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách),

6. Hodnotitelé ministerstva hodnotí žádost o dotaci v souladu s Přílohou č. 5 a principy dotačního řízení, kterými jsou:

a) vyloučení střetu zájmů – hodnotitel zejména nesmí mít pracovně právní ani jiný obdobný vztah k poskytovateli sociální služby, jehož žádost o dotaci hodnotí;

b) rovnost kritérií hodnocení pro všechny poskytovatele sociálních služeb v daném druhu sociální služby;

c) optimální návrhy dotace jsou stanoveny v souladu s metodikou a s prioritami pro financování sociálních služeb.

7. Poskytovatel dotace usnesením řízení zastaví v případě, že:

a) žádost nebyla podána ve lhůtě stanovené výzvou k podání žádosti,

b) žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci uvedenému ve výzvě k podání žádosti,

c) žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle

§ 14k odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech.

VIII. Návrh výše dotace

1. Návrh výše dotace na sociální službu je zpracován na základě:

a. posouzení žádosti,

b. kritérií hodnocení uvedené v Příloze č. 5,

c. celkového ročního objemu finančních prostředků rozpočtovaných pro tento program podpory ve státním rozpočtu, kapitole MPSV.

2. Po zhodnocení všech žádostí hodnotiteli, MPSV zveřejní na internetové stránce xxx.xxxx.xx, v části Dotace na poskytování sociálních služeb pro rok 2022, přehled vymezených neuznatelných a nadhodnocených položek rozpočtu za jednotlivé služby. Bližší specifikaci položek nalezne Žadatel v systému OKslužby-poskytovatel.

3. V případě, že Žadatel nesouhlasí s takto vymezenými neuznatelnými a nadhodnocenými položkami rozpočtu, má možnost ve lhůtě 5 pracovních dní od data zveřejnění přehledu podat připomínky elektronickou formou na formuláři zveřejněném MPSV.

IX. Projednání návrhu výše dotace a schválení dotace

1. Žádosti o dotaci projednává a posuzuje, po zhodnocení hodnotitele, Dotační komise Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování neinvestičních dotací ze státního rozpočtu v oblasti sociálních služeb, sociální práce (vyjma sociálně právní ochrany dětí), seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností (dále jen „dotační komise“)13. Členy dotační komise jsou zástupci MPSV, dále pak např. Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva financí ČR, Úřadu vlády ČR, Komise pro sociální záležitosti Asociace krajů ČR, zástupce Svazu měst a obcí ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Dotační komise navrhuje konečné výše dotací jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb, a to v souladu s výsledky jednání a s ohledem na schválení státního rozpočtu pro příslušný rok.

2. Příslušný náměstek pro řízení sekce rozhoduje o výši dotace příslušnému poskytovateli sociální služby na základě návrhu dotační komise.

3. Výsledky dotačního řízení budou zveřejněny na internetových stránkách MPSV xxxx://xxx.xxxx.xx (položka sociální služby) do 15 pracovních dnů po schválení výše dotace (viz předcházející bod 2).

13 Dotační komise MPSV pro poskytování neinvestičních dotací ze státního rozpočtu byla zřízena příslušným příkazem ministra 17/2021 „Statut a Jednací řád Dotační komise Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování neinvestičních dotací ze státního rozpočtu v oblasti sociálních služeb“. Tento příkaz ministra stanovuje i zastoupení jednotlivých institucí a organizací v této komisi.

X. Vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace

1. Poskytovatel sociální služby je povinen písemně informovat příslušný odbor MPSV o změnách údajů, které mají vliv na vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, uváděných v žádosti, ke kterým dojde, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

2. Po schválení státního rozpočtu pro daný rok a vyčlenění objemu účelových finančních prostředků pro oblast poskytování sociálních služeb vydá MPSV, na základě hodnotícího procesu a schválení výše dotace, písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace. Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydává příslušný odbor MPSV, svým podpisem ho stvrzuje příslušný náměstek pro řízení sekce MPSV.

3. Rozhodnutí o poskytnutí dotace obsahuje údaje podle § 14 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech. Vzor rozhodnutí o poskytnutí dotace je uveden v Příloze č. 1 k této metodice. Součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace je „prohlášení příjemce dotace“, které podpisuje statutární zástupce organizace (nebo jím pověřená osoba).

4. Dotace ze státního rozpočtu je poskytována na stanovený účel vymezený v rozhodnutí o poskytnutí dotace.

5. Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje převodem z účtu poskytovatele dotace (MPSV) na běžný účet příjemce dotace (poskytovatele sociální služby). Rozhodnutí o poskytnutí dotace je vydáváno vůči poskytovateli sociální služby a poskytnutá dotace je členěna na jím poskytované sociální služby.

6. Přidělená dotace je MPSV vyplácena ve splátkách na běžné účty poskytovatelů sociálních služeb platebním poukazem, a to v souladu s případnými regulačními opatřeními ve státním rozpočtu.

7. Výše a termíny splátek:

Pro řádné kolo dotačního řízení:

⮚ 1. splátka je vyplácena ve výši 60% poskytnuté dotace po vydání tohoto Rozhodnutí a podpisu „prohlášení příjemce dotace“, nejpozději však do 31. března roku, na který je dotace poskytnuta,

⮚ 2. splátka je vyplácena ve výši 40% poskytnuté dotace do 30. června roku, na který je dotace poskytnuta.

Toto ustanovení neplatí v případě, že je určeno rozpočtové provizorium dle § 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

Pro mimořádné kolo dotačního řízení:

⮚ dotace je vyplacena jednorázově ve výši 100 % po vydání Rozhodnutí a podpisu „prohlášení příjemce dotace“.

MPSV si vyhrazuje právo změnit výši a termíny výplaty jednotlivých splátek dotace. Vydáním rozhodnutí s vyšším pořadovým číslem se může změnit procentní poměr jednotlivých splátek dotace.

8. Vznikne-li při uvolňování splátek dotace v průběhu kalendářního roku odůvodněné podezření na porušení rozpočtové kázně na základě provedené finanční kontroly ve smyslu zákona o rozpočtových pravidlech, je příslušný odbor MPSV oprávněn příjemci dotace pozastavit poskytnutí dalších finančních prostředků dotace. Tato skutečnost bude příjemci dotace oznámena dopisem ředitele příslušného odboru MPSV, a to neprodleně po vzniku podezření na závažné porušení rozpočtové kázně.

9. Pokud poskytovateli sociální služby byla na příslušný rok přidělena dotace od MPSV ve výši 4 mil. Kč a více, předloží do 31. srpna následujícího roku příslušnému odboru MPSV 1x zprávu auditora14 a to buď jako originální dokument nebo ověřenou kopii, kterou písemně zašle na adresu Poskytovatele dotace, odboru sociálních služeb a sociální práce.

10. Zpráva auditora bude vyhotovena v souladu s Mezinárodním standardem pro ověřovací zakázky ISAE 3000 týkající se ověřovací zakázky, která není auditem ani prověrkou historických finančních operací a bude minimálně obsahovat náležitosti stanovené ve standardu ISAE 3000:

- Název zprávy,

- Identifikace příjemce,

- Identifikace auditora

- Určení předmětu ověření,

- Přehled a rozsah provedených prací, určení kritérií

- Popis odpovědnosti auditora a účetní jednotky,

- Prohlášení o použití standardů,

- Závěr auditora,

- Případná omezení použití zprávy,

- Datum vydání zprávy.

Auditor provede ověření, které poskytuje přiměřenou jistotu o tom, zda byly ve všech významných ohledech splněny podmínky použití dotace uvedené v metodice a Rozhodnutí a ve zprávě vymezí, které podmínky stanovené metodikou a Rozhodnutím byly předmětem ověřování, zejména se zaměří na:

- ověření vedení oddělené evidence příjmů a výdajů (výnosů a nákladů) spojených s poskytováním příslušné sociální služby v účetnictví příjemce dotace včetně vedení analytické evidence všech případů vztahujících se k poskytnuté dotaci,

- ověření, že byly vůči dotaci zaúčtovány pouze uznatelné náklady/výdaje,

- ověření, že byly příjemcem dotace zadány veřejné zakázky v souladu s Rozhodnutím a se zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

- ověření, že příjemce dotace splnil účel dotace uvedený v Rozhodnutí,

- ověření, že příjemcem dotace byly dodrženy ostatní relevantní podmínky uvedené v Rozhodnutí.

Závěr auditora ve zprávě bude s ohledem na ověření poskytující přiměřenou jistotu formulován pozitivní formou.

11. V případě, že příjemce dotace nedodá zprávu auditora ve stanoveném termínu, může být tato skutečnost důvodem pro neposkytnutí dotace. Sankce za nedodržení termínu předložení zprávy auditora dále stanoví rozhodnutí o poskytnutí dotace.

12. Příjemce dotace souhlasí se zveřejněním žádosti o dotaci, svého názvu, jména, adresy a výše požadavku na dotaci, rozpočtu služby a dotace způsobem stanoveným poskytovatelem dotace.

XI. Sledování, kontrola a finanční vypořádání dotace

1. Příjemce dotace, poskytovatel sociální služby odpovídá za hospodárné a efektivní použití dotace v souladu s účelem, na který byla dotace poskytnuta.

14 Auditorem, kterému bylo vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost vydané Komorou auditorů České republiky a je oprávněn vykonávat auditorskou činnost dle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2. Při čerpání dotace je příjemce dotace povinen postupovat v souladu s údaji v žádosti, která je na příslušný rok podpořena, a dodržet skutečnosti mající vliv na poskytování sociálních služeb, které jsou uvedeny v této žádosti.

3. Příjemce dotace je povinen odděleně účtovat o veškerých příjmech a výdajích, respektive výnosech a nákladech vzniklých při poskytování sociální služby a vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Příjemce je povinen své příjmy a výdaje (výnosy a náklady) mít vedeny transparentně s jednoznačnou vazbou ke konkrétní sociální službě – identifikátoru služby (např. analytické účty, účetní střediska, zakázky).

Příjemce má povinnost15 vést příjmy a výdaje (výnosy a náklady) spojené s poskytováním příslušné sociální služby v účetnictví příjemce (poskytovatele sociální služby) odděleně od příjmů a výdajů spojených s jinými službami či činnostmi organizace.

Povinnost odděleného účtování se vztahuje na sociální službu poskytovanou v rozsahu základních činností, tj. nejsou zahrnovány případné fakultativní služby, pokud je organizace v rámci služby zajišťuje.

Povinnost odděleného účtování se vztahuje na veškeré položky související se sociální službou a nikoli pouze na položky související s poskytnutou dotací na příslušnou sociální službu.

4. Příjemce dotace je povinen vést analytickou účetní evidenci všech účetních případů vztahujících se k poskytnuté dotaci. Příjemce dotace je povinen jednotlivé originály účetních dokladů označit tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o výdaj hrazený na základě příslušného rozhodnutí o poskytnutí dotace (např. evidenční číslo žádosti, číslo registrace sociální služby – identifikátor). V případě částečné úhrady nákladu z dotace MPSV je třeba na účetních dokladech specifikovat částku.

5. Příjemce dotace je povinen písemně informovat odbor 22 MPSV o následujících změnách údajů uváděných v žádosti, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala:

a) změny v kontaktních údajích (změna kontaktní osoby, telefonického spojení, e-mailové adresy),

b) změny v položkovém čerpání dotace,

c) změna bankovního účtu příjemce dotace,

d) změny v souvislosti se změnou (změna rozhodnutí o registraci) či zrušením registrace sociální služby

e) jakoukoliv změnu ve vztahu k poskytovatelům veřejných prostředků, z důvodu vyloučení možného rizika zneužití poskytnuté dotace (včetně např. změny kapacity služby, výpadku jiných zdrojů financování apod.).

Vzor Formuláře pro oznámení změn příjemcem dotace je uveden v Příloze č. 2 k této metodice.

6. Příjemce dotace je povinen na písemnou žádost MPSV bezodkladně písemně poskytnout požadované doplňující informace související s poskytovanými sociálními službami.

7. Příjemce dotace je povinen řádně uchovávat veškeré dokumenty související s poskytováním služby a prokazující čerpání poskytnutých finančních prostředků na realizaci služby po dobu 10 let od ukončení financování této služby způsobem, který je v souladu s platnými právními předpisy České republiky.

15 Tato povinnost vyplývá přímo z článku 5 bodu 9 Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011, č. 2012/21/EU, o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu.

8. Výdaje musí splňovat pravidla hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (o finanční kontrole); tj. kromě jiného, pořízení plnění v rámci poskytnuté dotace musí být nezbytné.

9. Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace se postupuje podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a § 14e a 14f zákona o rozpočtových pravidlech.

10. Příjemce dotace je povinen v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a v souladu s dalšími právními předpisy České republiky umožnit výkon kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnuté dotaci ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace podle zákona o rozpočtových pravidlech a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, příp. jejich zmocněncům. Těmito oprávněnými osobami jsou zaměstnanci MPSV a jimi pověřené osoby, územní finanční orgány, Ministerstvo financí ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, případně další orgány oprávněné k výkonu kontroly.

11. Příjemce dotace je povinen realizovat nápravná opatření, která mu byla uložena na základě prováděných kontrol, a to v požadovaném termínu, rozsahu a kvalitě a v souladu s § 18 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, a informovat o splnění nápravných opatření toho, kdo tato nápravná opatření uložil.

12. Poskytovatel dotace v rozhodnutí o poskytnutí dotace vymezí, které podmínky stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace se v souladu s § 14 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech považují za podmínky méně závažné nebo která nesplnění podmínek jsou méně závažná, například nepodstatné nedodržení některých lhůt. V těchto případech odvod za porušení těchto podmínek činí až 0,3 % z poskytnuté částky za každý započatý kalendářní měsíc maximálně však do 3 % z celkové částky, avšak odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než částka dotace vyplacená ke dni porušení rozpočtové kázně (§ 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech).

U všech porušení podmínek Rozhodnutí bude poskytovatel dotace postupovat dle §14 e, případně 14 f zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V případě úplného splnění podmínek dle výzvy k opatření k nápravě zaslané poskytovatelem dotace příjemci dotace bude aktivována fikce neporušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení §14f odst. 2 rozpočtových pravidel, v případě neúplného splnění či nesplnění podmínek zaslané výzvy k opatření k nápravě poskytovatelem dotace příjemci dotace bude odeslán na příslušný finanční úřad podnět k zahájení řízení o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně.

Porušení ostatních pravidel a podmínek uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotace je posuzováno podle § 44a odst. 4 písm. zákona o rozpočtových pravidlech (odvod ve výši porušení a penále od jednoho promile až do výše poskytnuté dotace).

13. Podle § 15 zákona o rozpočtových pravidlech může být zahájeno řízení o odnětí dotace, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace:

(1) Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.

a. k vázání prostředků státního rozpočtu,

b. ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé,

c. ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie, nebo

d. ke zjištění, že nemůže být splněn řádně nebo včas účel, na který byla dotace poskytnuta, pokud již nedošlo k porušení rozpočtové kázně,

e. k vydání rozhodnutí Evropské komise o navrácení nebo o prozatímním navrácení veřejné podpory,

f. ke zjištění, že byl umožněn výkon nelegální práce; odejmout je možné prostředky poskytnuté v období až 12 měsíců před zjištěním.

(2) Na řízení podle odstavce 1 se vztahují obecné předpisy o správním řízení.

(3) Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a c), není možné uložit vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního rozpočtu odeslána.

14. Rozhodnutí o odnětí dotace ze státního rozpočtu vydává odbor 22 MPSV, svým podpisem ho stvrzuje odpovědná osoba MPSV. Proti rozhodnutí o odnětí dotace ze státního rozpočtu lze podat rozklad.

15. Příjemce dotace je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání).

Finanční vypořádání dotace zpracuje příjemce dotace za období týkající se celého roku, na který je dotace poskytnuta, nejpozději k 31. prosinci roku, na který je dotace poskytnuta, včetně zahrnutí souvisejících nákladů, které budou proplaceny do 31. ledna roku následujícího po roce, na který byla dotace poskytnuta16).

Příjemce dotace předloží v souladu s § 9 vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) do 15. února 2023 příslušnému odboru MPSV podklady pro finanční vypořádání dotace na tiskopisu, jehož vzor je uveden v Příloze č. 3 (část A tiskopisu; Finanční vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí s výjimkou dotací na projekty spolufinancované z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů) této vyhlášky.

K podkladům příjemce dotace přiloží komentář a současně převede na účet cizích prostředků poskytovatele dotace (MPSV) případnou vratku dotace (číslo tohoto účtu je 6015-2229001/0710).

V případě, kdy je příjemcem dotace poskytovatel sociálních služeb, který obdržel prostředky dotace prostřednictvím příslušného kraje, předloží v souladu s § 12 vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) do 5. února 2023 tomuto kraji podklady pro finanční vypořádání dotace na tiskopisu, jehož vzor je uveden v Příloze č. 7 (část A tiskopisu; Finanční vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí s výjimkou dotací na projekty spolufinancované z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů) této vyhlášky.

K podkladům příjemce dotace přiloží komentář a současně převede na účet tohoto kraje případnou vratku dotace.

16) § 3 odst. 1) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Jednotlivým titulem (viz vzor tiskopis tabulky dle vyhlášky č. 367/2015 Sb.) se rozumí sociální služba, na kterou byla dotace poskytnuta. V těch případech, kdy v rámci jednoho rozhodnutí o poskytnutí dotace je dotace poskytována na více sociálních služeb, budou v tabulce údaje o poskytnuté dotaci vyplněny samostatně za každou jednotlivou sociální službu, na kterou byla dotace ze státního rozpočtu poskytnuta.

Komentář obsahuje prohlášení o dodržení podmínek stanovených Rozhodnutím o poskytnutí dotace a dále je zaměřen zejména na zdůvodnění výše případné vratky dotace (vratky v průběhu roku, vratky při finančním vypořádání dotace) a na specifikaci čerpání dotace podle jednotlivých nákladových položek a uvedení skutečných zdrojů financování sociální služby.

Zpracovaný podklad pro finanční vypořádání dotace bude podepsán statutárním zástupcem příjemce dotace nebo jím pověřenou osobou.

16. V případě rozhodnutí o zrušení registrace příslušné sociální služby podle § 82 odstavce 3 zákona o sociálních službách v průběhu roku, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce dotace povinen do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení poskytování sociální služby, který je uveden v rozhodnutí o zrušení registrace, vrátit v tomtéž roce vyplacenou a nevyčerpanou část dotace na účet, z něhož byla dotace vyplacena, pokud tak lze učinit do 31. prosince příslušného roku, nebo na depozitní účet poskytovatele dotace. V případě, že příjemce dotace nevrátí poskytnuté finanční prostředky ve stanovené lhůtě, zahájí MPSV další kroky k vymáhání těchto prostředků (např. postoupení příslušnému finančnímu orgánu).

17. Příjemce dotace nemůže uplatnit náklady, které byly vyplaceny v hotovosti přesahující částku 50 000 Kč (včetně) za jednu účetní operaci, vyjma výplaty mezd a platů včetně zákonných náhrad náležící zaměstnanci. Částky přesahující tento limit musí být vyplaceny bezhotovostním převodem.

XII. Xxxxxxx xxxxxxx

1. Při výběru dodavatelů na zajištění dodávek a služeb je příjemce dotace povinen přiměřeně postupovat v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Základními zásadami, které je příjemce dotace povinen dodržet při zadávání zakázky, jsou zásady transparentnosti a přiměřenosti, ve vztahu k dodavatelům musí příjemce dotace dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dále je příjemce dotace povinen při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, pokud je to možné vzhledem k povaze a smyslu zakázky, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání.

Podstata zásady transparentnosti spočívá v tom, že příjemce dotace (dále „zadavatel“) musí zajistit, aby byla při zadávání zakázky zajištěna co největší průhlednost řízení, která podstatnou měrou přispívá k jeho přezkoumatelnosti.

Naplnění této zásady lze spatřovat zejména v povinnosti:

• o všech významných úkonech souvisejících s výběrem dodavatele pořizovat a uchovávat písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu, který umožní úkony zadavatele přezkoumat;

• opatřit všechna rozhodnutí řádným odůvodněním;

• definování přesných podmínek tak, aby všichni potenciální dodavatelé předem věděli, jak bude řízení probíhat (tedy např. jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek atp.).

Zásada přiměřenosti spočívá v nastavení parametrů výběrového/zadávacího řízení tak, aby

byly přiměřené charakteru a předmětu zakázky (např. rozsahu kvalifikace atp.).

Zásada rovného zacházení spočívá v tom, že zadavatel je povinen přistupovat stejným způsobem ke všem dodavatelům, kteří mohou podat či podávají nabídky.

Zásada zákazu diskriminace spočívá v tom, že zadavatel je povinen postupovat vždy tak, aby jeho jednáním nedošlo k diskriminaci žádného z dodavatelů. To znamená, že podmínky pro zadání zakázky musí být zadavatelem vždy stanoveny tak, aby zároveň umožňovaly výběr nejvhodnějšího dodavatele, ale na druhé straně neuzavíraly přístup jinému dodavateli do řízení z důvodů, které nesouvisejí s předmětem zakázky. Do zákazu diskriminace patří povinnost zadavatele akceptovat doklady z jiných členských států EU či EHP nebo Švýcarské konfederace) nebo jiného státu, který má s ČR nebo s EU uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané zakázce, prokazující rovnocennou kvalifikaci, jejíž splnění v rámci výběrového/zadávacího řízení požaduje.

Zadavatel současně nesmí omezit použití poddodavatelů na část zakázky stanovenou jako určité procento zakázky, a to bez ohledu na možnost ověření kapacit potenciálních poddodavatelů a bez jakékoli zmínky o charakteru úkolů, kterých se omezení týká.

Poddodavatelem je osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli pro plnění zakázky určité věci či práva.

Zadavatel zohlední tyto zásady v nastavení zadávacích podmínek, při hodnocení nabídek a výběru dodavatele. Zadavatel musí svůj postup ohledně využití či nevyužití všech těchto zásad náležitě odůvodnit.

2. Zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Pokud zadavatel zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

Za střet zájmů se považuje situace, kdy zájmy osob, které a) se podílejí na průběhu výběrového řízení, nebo b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek výběrového/zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s výběrovým řízením.

Ve střetu zájmů se ocitají zejména:

• zaměstnanci zadavatele či členové statutárního orgánu zadavatele (resp. statutární orgán zadavatele),

• prokuristé zastupující zadavatele nebo

• členové realizačního týmu projektu a dále také

• osoby, které se ve prospěch zadavatele podílely na přípravě nebo zadávání předmětné zakázky, nebo

• osoby, které se podílely na zpracování žádosti o podporu na projekt, v němž je realizována předmětná zakázka.

Zájmem osob se pro tyto účely rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.

Dotčené osoby zejména nesmí:

• se podílet na zpracování nabídky,

• nesmí podat nabídku a být dodavatel plnění zakázky či dodavatelem ve sdružení ani působit jako poddodavatel,

• být statutárním orgánem dodavatele, resp. jeho členem či prokuristou zastupujícím dodavatele,

• být manželem/manželkou statutárního orgánu dodavatele, resp. jeho člena či prokuristy zastupujícího dodavatele.

3. Zadavatelem podle § 4 odst. 2 zákona 134/2016 Sb. je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů, nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200.000.000 Kč bez DPH.

4. Veřejnými zakázkami malého rozsahu jsou veřejné zakázky na dodávku či nákup služeb, jejichž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2.000.000 Kč bez DPH.

5. Podlimitními a nadlimitními veřejnými zakázkami jsou veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou vyšší, než je uvedeno v předchozí větě.

6. Postupuje-li zadavatel v souladu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a současně respektuje ceny v místě a čase obvyklé, nemusí provádět výběrové řízení u zakázek:

• s předpokládanou hodnotou nižší než 500.000 Kč bez DPH.

7. Dodávku zboží, poskytnutí služeb není třeba dokládat písemnou smlouvou, postačí, aby byl uskutečněný výdaj doložen účetními doklady, resp. účetními záznamy podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

8. Z dokladů (účetního nebo s ním související objednávky) musí být zřejmý zejména předmět zakázky, množství dodaného plnění a cena plnění.

9. Xxxxxxx, u kterých je povinné realizovat výběrové řízení, jsou zakázky s předpokládanou hodnotou:

• od 500.001 Kč bez DPH pro služby a dodávky.

10. Výběrové řízení se neuplatní u nákladů za mzdy/platy, nákladů za energie, pohonné hmoty nebo telekomunikační služby, v těchto případech je ale nutné dodržet podmínku transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace a současně respektovat ceny v místě a čase obvyklé.

XIII. Ostatní ustanovení

1. Evidence a archivace dokumentů

Subjekty podílející se na realizaci dotačního řízení jsou povinny řádně evidovat a uchovávat veškeré dokumenty související s realizací a prokazující čerpání finančních prostředků po dobu nejméně 10 let od ukončení financování služby způsobem, který je v souladu s platnými právními předpisy České republiky.

XIV. Obecná ustanovení o financování sociálních služeb coby služeb v obecném

hospodářském zájmu

1. MPSV upozorňuje poskytovatele sociálních služeb, že prostředky poskytnuté formou dotace ze státního rozpočtu na podporu poskytování sociálních služeb na základě této Metodiky představují pouze dílčí část vyrovnávací platby.

2. V souvislosti se zaváděním institutu vyrovnávací platby jsou předkládána níže uvedená obecná ustanovení.

A. Obecná ustanovení

1. Sociální služby, které budou podpořeny v rámci dotačního řízení z dotace MPSV, jsou považovány za služby obecného hospodářského zájmu coby pojmu evropského práva.

2. Sociální služby budou financovány formou vyrovnávací platby, upravené Rozhodnutím Komise č. 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy

o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „Rozhodnutí č. 2012/21/EU“).

3. Řízení k poskytnutí finanční podpory musí být nastaveno v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími právními předpisy ČR.

4. MPSV provede řízení k poskytnutí vyrovnávací platby způsobem, který:

- zajistí rovný přístup ke všem poskytovatelům sociální služby bez ohledu na jejich právní formu;

- zajistí výpočet vyrovnávací platby nediskriminujícím způsobem pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu (blíže viz část 4 a 5 tohoto dokumentu).

5. Poskytovatel sociální služby musí být pověřen MPSV k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (sociální služby) v souladu s Rozhodnutím č. 2012/21/EU (dále jen

„Pověření“). Poskytovatel sociální služby musí být pověřen k poskytování příslušné sociální služby alespoň po dobu podpory sociální služby v daném dotačním roce. Maximální doba Pověření nesmí přesáhnout 10 let.

6. Náležitosti Pověření jsou stanoveny v článku 4 Rozhodnutí č.2012/21/EU.

7. V rámci dotačního řízení je vyrovnávací platba poskytována na sociální služby zařazené do programu podpory služeb s nadregionální či celostátní působností (PpB) Ministerstva práce a sociálních věcí maximálně v rozsahu stanoveném v Pověření.

B. Povinné Přílohy žádosti – náležitosti dle § 14 odst. (3) písm. e) bodu 2. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech – výpis z evidence skutečných majitelů, pokud se poskytovatele týká. Spadá-li poskytovatel sociální služby mezi organizace, které jsou dle § 7 zákona č. č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, považovány za ty, které skutečného majitele nemají, stvrdí tuto skutečnost čestným prohlášení v aplikaci pro podávaní žádostí o dotaci. Více informací o získání výpisu viz dokument „Dotace_manuál“, který je dostupný na webu MPSV: xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxx-xxx-0000.

C. Další náležitosti

1. MPSV je povinno provádět pravidelné kontroly ve smyslu článku 6 odstavce 1 Rozhodnutí č.2012/21/EU. Tyto kontroly provádí v souladu s platnou legislativou, zejména se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

2. V případě nadměrné vyrovnávací platby MPSV postupuje v souladu s článkem 6 odstavcem 2 Rozhodnutí č.2012/21/EU. Poskytovatel sociální služby je povinen vrátit na účet MPSV (poskytovateli vyrovnávací platby) nadměrně vyplacenou částku. Pokud nadměrně vyplacená částka nepřesahuje 10 % průměrné roční vyrovnávací platby, lze tuto nadměrnou částku převést do dalšího období a odečíst ji od vyrovnávací platby splatné v daném období. Toto je třeba stanovit v rámci příslušného právního aktu.

3. Za nadměrné vyrovnání se považuje:

a) nezajistí-li poskytovatel sociální služby rozsah služby stanovený v Pověření a/nebo v právním aktu o poskytnutí vyrovnávací platby, a to ani v minimálním rozsahu,

b) výše rozdílu mezi náklady a výnosy, se zohledněním případného přiměřeného zisku, za předpokladu, že poskytovatel finančních prostředků neumožní převedení finančních prostředků vyrovnávací platby do dalšího roku (max. 10 % vyrovnávací platby) nebo na tvorbu rezerv (příspěvkové organizace).

4. MPSV (poskytovatel dotace) si vyhrazuje právo vyžádat si kdykoliv v průběhu realizace projektu další dokumenty a informace k poskytovaným sociálním službám.

XV. Přílohy k metodice

Příloha č. 1 Vzor Rozhodnutí o poskytnutí dotace

Příloha č. 2 Formulář pro oznámení změn příjemcem dotace

XVI. Závěrečná ustanovení

Tato metodika nabývá účinnosti dnem 15. 12. 2021.

Příloha č. 1 k Metodice

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ

Odbor 22

Na Poříčním právu 1 128 01 Praha 2

vydává podle § 14 odst. 4 a §14m zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,

a podle § 104, odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

ROZHODNUTÍ č. «Rozhodnutí»

o poskytnutí dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu na rok 2022

Na základě žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu (dále jen „žádost“) rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „poskytovatel dotace“) o poskytnutí dotace na poskytování sociálních služeb, které jsou uvedeny v žádosti evidenční číslo «evidenční_číslo» takto:

ČÁST I

OBECNÉ VYMEZENÍ DOTACE

1. Specifikace příjemce dotace

V souladu s podmínkami pro poskytování dotací stanovenými v Metodice Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností pro rok 2022, se poskytuje dotace příjemci:

«Nazev» IČ: «IČO»

«Ulice_cpco»

«Obec» PSČ: «PSČ»

Statutární orgán: «statutarni_zastupce» Bankovní účet: «banka_slouceno»

2. Výše dotace

Dotace se poskytuje v celkové maximální výši «dotace_celkem»,-Kč. Rozpis poskytnuté dotace na jednotlivé sociální služby je uveden v Příloze k tomuto Rozhodnutí.

3. Účel dotace

Dotace je určena na poskytování sociální služby/sociálních služeb uvedené/uvedených v Příloze k tomuto Rozhodnutí v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“).

4. Lhůta, v níž má být dosaženo účelu

Účelu dotace musí být dosaženo ve lhůtě: ode dne počátku poskytování příslušné sociální služby v roce 2022 do 31. 12. 2022.

ČÁST II

PRÁVNÍ RÁMEC PRO POSKYTNUTÍ DOTACE Z KAPITOLY MPSV STÁTNÍHO ROZPOČTU NA SPOLUFINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Na poskytnutí dotace ze státního rozpočtu není právní nárok. Dotace je poskytována na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) a v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Právní vztahy související s poskytnutím dotace se dále řídí zejména zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, vyhláškou č. 367/2015 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem, a rovněž dalšími souvisejícími právními předpisy České republiky.

Pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace jsou stanovena v Metodice Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb (dále jen „metodika“). Tato je pro příjemce dotace závazná a je volně přístupná na webových stránkách xxx.xxxx.xx.

ČÁST III POVINNOSTI PŘÍJEMCE DOTACE

1. Příjemce dotace je povinen splnit účel dotace uvedený v části I, bodě 3 tohoto Rozhodnutí. Tato účelovost (zvláště u finančních prostředků vyplacených v hotovosti) musí být doložena dalším dokladem (např. paragon, jízdenky, faktury apod.).

2. Příjemce dotace odpovídá za hospodárné a efektivní použití dotace v souladu s účelem, na který byla dotace poskytnuta.

3. Příjemce dotace je povinen dotaci ze státního rozpočtu použít pouze na úhradu nákladů na poskytování sociální služby/sociálních služeb, uvedené/uvedených v části I, bodě 3 tohoto Rozhodnutí a v Příloze č. 1 k tomuto Rozhodnutí (rozpis poskytnuté dotace na jednotlivé sociální služby), v rozsahu stanoveném základními činnostmi pro příslušný druh sociální služby zákonem o sociálních službách, a ve lhůtě uvedené v části I, bodu 4 tohoto Rozhodnutí. Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách).

4. Při čerpání dotace je příjemce dotace povinen postupovat v souladu s údaji uvedenými v žádosti a dodržet skutečnosti mající vliv na poskytování sociálních služeb, které jsou uvedeny v této žádosti a které jsou pro rok 2022 podpořeny.

5. Příjemce dotace je povinen čerpat dotaci pouze na úhradu uznatelných nákladů/výdajů, které jsou definovány v části V, bodě 12 metodiky.

6. Z poskytnuté dotace příjemce dotace nesmí hradit výdaje (tzv. neuznatelné náklady/výdaje), které jsou definovány v části V, bodě 11 metodiky.

7. Příjemce dotace je povinen vést přidělenou dotaci v účetnictví odděleně a vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příjemce dotace je povinen jednotlivé originály účetních dokladů označit tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o výdaj hrazený na základě tohoto Rozhodnutí.

8. Příjemce dotace je povinen vést analytickou účetní evidenci všech účetních případů vztahujících se k poskytnuté dotaci.

9. V případě rozhodnutí o zrušení registrace příslušné sociální služby podle § 82 odstavce 3 zákona o sociálních službách v průběhu roku, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce dotace povinen do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení poskytování sociální služby, který je uveden v rozhodnutí o zrušení registrace, vrátit v tomtéž roce vyplacenou a nevyčerpanou část dotace na účet, z něhož byla dotace vyplacena, pokud tak lze učinit do 31. prosince příslušného roku, nebo na depozitní účet poskytovatele dotace. V případě, že příjemce dotace nevrátí poskytnuté finanční prostředky ve stanovené lhůtě, zahájí poskytovatel dotace další kroky k vymáhání těchto prostředků.

10. Při čerpání dotace je příjemce dotace povinen zajistit, aby na stejnou činnost/stejný výdaj nedocházelo k duplicitnímu čerpání finančních prostředků z více zdrojů se stejným účelem.

11. V případě, že během roku, na který byla dotace poskytnuta, příjemce dotace obdrží finanční prostředky na poskytování sociální služby ze státního rozpočtu od jiného ústředního orgánu nebo finanční prostředky z Evropského sociálního fondu, je povinen tuto skutečnost oznámit poskytovateli dotace a uvést veškeré údaje o výši a účelu poskytnuté podpory (dotace), a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy příjemce obdrží rozhodnutí o přidělení této podpory (dotace).

12. V případě, že během roku, na který byla dotace poskytnuta, je vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt v rámci Operačního programu Zaměstnanost nebo Operační program Praha – pól růstu ČR případně jiného operačního programu EU/EHS, v rámci kterého je financována sociální služba uvedená v Příloze k tomuto Rozhodnutí, nebo příjemce dotace uzavře smlouvu s krajem nebo hlavním městem Prahou k financování sociální služby uvedené v části I, bodě 3 tohoto Rozhodnutí v rámci individuálního projektu podporovaného z uvedených operačních programů, je příjemce dotace povinen vrátit alikvotní část vyplacené dotace na účet, z něhož byla dotace poskytnuta a provést finanční vypořádání dotace dle bodu 19, a to do 30 kalendářních dnů ode vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo uzavření smlouvy.

13. Příjemce dotace je povinen písemně informovat poskytovatele dotace o následujících změnách údajů uváděných v žádosti, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala:

a) změny v kontaktních údajích (změna kontaktní osoby, telefonického spojení, e-mailové adresy),

b) změny v položkovém čerpání dotace,

c) změna bankovního účtu příjemce dotace,

d) změny v souvislosti se změnou (změna rozhodnutí o registraci) či zrušením registrace sociální služby,

e) jakoukoliv změnu ve vztahu k poskytovatelům veřejných prostředků, z důvodu vyloučení možného rizika zneužití poskytnuté dotace (včetně např. změny kapacity služby, výpadku jiných zdrojů financování apod.).

14. Příjemce dotace je povinen poskytovateli dotace oznámit do 10 pracovních dnů svůj zánik, transformaci a sloučení. Současně je povinen přednostně vypořádat podle pokynů poskytovatele dotace vztahy se státním rozpočtem týkající se dotace.

15. Příjemce dotace je povinen na žádost poskytovatele dotace bezodkladně písemně poskytnout požadované doplňující informace související s poskytovanými sociálními službami.

16. Příjemce dotace je povinen řádně uchovávat veškeré dokumenty související s poskytováním služby a prokazující čerpání poskytnuté dotace na službu po dobu 10 let od ukončení financování této služby způsobem, který je v souladu s platnými právními předpisy České republiky.

17. Při výběru dodavatelů na zajištění dodávek a služeb je příjemce dotace povinen postupovat v souladu se zákonem č.134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a současně dodržovat článek XII. Metodiky.

18. Příjemce dotace nemůže uplatnit náklady, které byly vyplaceny v hotovosti přesahující částku 50 000 Kč (včetně) za jednu účetní operaci, vyjma výplaty mezd a platů včetně zákonných náhrad náležící zaměstnanci. Částky přesahující tento limit musí být vyplaceny bezhotovostním převodem.

19. Příjemce dotace je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem.

Finanční vypořádání dotace zpracuje příjemce dotace za období týkající se celého roku 2022 nejpozději k 31. prosinci 2022, včetně zahrnutí souvisejících nákladů, které budou proplaceny do 31. ledna 2023.

V případě poskytovatelů sociálních služeb, které mají celostátní či nadregionální charakter podle § 104, odst. 3 písm. a) zákona o sociálních službách) a obdržely přidělenou dotaci přímo z MPSV:

a) Příjemce dotace předloží v souladu s § 9 vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) do 15. února 2023 příslušnému odboru MPSV podklady pro finanční vypořádání dotace na tiskopisu, jehož vzor je uveden v Příloze č. 3 (část A tiskopisu; Finanční vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí s výjimkou dotací na projekty spolufinancované z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů) této vyhlášky;

b) k podkladům příjemce dotace přiloží komentář a současně převede na účet cizích prostředků poskytovatele dotace (MPSV) případnou vratku dotace (číslo tohoto účtu je 6015-2229001/0710).

V případě, kdy je příjemcem dotace poskytovatel sociálních služeb, který obdržel prostředky dotace prostřednictvím příslušného kraje, předloží v souladu s § 12 vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání) do 5. února 2023 tomuto kraji podklady pro finanční vypořádání dotace na tiskopisu, jehož vzor je uveden v Příloze č. 7 (část A tiskopisu; Finanční vypořádání

dotací a návratných finančních výpomocí s výjimkou dotací na projekty spolufinancované z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů) této vyhlášky.

K podkladům příjemce dotace přiloží komentář a současně převede na účet tohoto kraje případnou vratku dotace.

Jednotlivým titulem (viz vzor tiskopis tabulky dle vyhlášky č. 367/2015 Sb.) se rozumí sociální služba, na kterou byla dotace poskytnuta. V těch případech, kdy v rámci jednoho rozhodnutí o poskytnutí dotace je dotace poskytována na více sociálních služeb, budou v tabulce údaje o poskytnuté dotaci vyplněny samostatně za každou jednotlivou sociální službu, na kterou byla dotace ze státního rozpočtu poskytnuta.

Komentář dle písm. b) obsahuje prohlášení o dodržení podmínek stanovených Rozhodnutím o poskytnutí dotace a dále je zaměřen zejména na zdůvodnění výše případné vratky dotace (vratky v průběhu roku, vratky při finančním vypořádání dotace) a na specifikaci čerpání dotace podle jednotlivých nákladových položek.

Zpracovaný podklad pro finanční vypořádání dotace bude podepsán statutárním zástupcem příjemce dotace nebo jím pověřenou osobou.

Při nedodržení uvedené povinnosti se bude poskytovatel dotace postupovat dle §14e, případně 14f zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V případě úplného splnění podmínek dle výzvy k opatření k nápravě zaslané poskytovatelem dotace příjemci dotace bude aktivována fikce neporušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení §14f odst. 2 rozpočtových pravidel, v případě neúplného splnění či nesplnění podmínek zaslané výzvy k opatření k nápravě poskytovatelem dotace příjemci dotace bude odeslán na příslušný finanční úřad podnět k zahájení řízení o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně.

20. Pokud příjemci dotace byla v roce 2022 přidělena dotace poskytovatelem dotace ve výši 4 mil. Kč a více (viz část I tohoto Rozhodnutí), předloží do 31. srpna 2023 poskytovateli dotace 1x zprávu auditora17 a to buď jako originální dokument nebo ověřenou kopii.

21. Zpráva auditora bude vyhotovena v souladu s Mezinárodním standardem pro ověřovací zakázky ISAE 3000 týkající se ověřovací zakázky, která není auditem ani prověrkou historických finančních operací a bude minimálně obsahovat náležitosti stanovené ve standardu ISAE 3000:

- Název zprávy,

- Identifikace příjemce,

- Identifikace auditora

- Určení předmětu ověření,

- Přehled a rozsah provedených prací, určení kritérií

- Popis odpovědnosti auditora a účetní jednotky,

- Prohlášení o použití standardů,

- Závěr auditora,

- Případná omezení použití zprávy,

- Datum vydání zprávy.

Auditor provede ověření, které poskytuje přiměřenou jistotu o tom, zda byly ve všech významných ohledech splněny podmínky použití dotace uvedené v metodice a Rozhodnutí a ve zprávě vymezí, které podmínky stanovené metodikou a Rozhodnutím byly předmětem ověřování, zejména se zaměří na:

17 Auditorem, kterému bylo vydáno rozhodnutí o oprávnění provádět auditorskou činnost vydané Komorou auditorů České republiky a je oprávněn vykonávat auditorskou činnost dle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

- ověření vedení oddělené evidence příjmů a výdajů (výnosů a nákladů) spojených s poskytováním příslušné sociální služby v účetnictví příjemce dotace včetně vedení analytické evidence všech případů vztahujících se k poskytnuté dotaci,

- ověření, že byly vůči dotaci zaúčtovány pouze uznatelné náklady/výdaje,

- ověření, že byly příjemcem dotace zadány veřejné zakázky v souladu s Rozhodnutím a se zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

- ověření, že příjemce dotace splnil účel dotace uvedený v Rozhodnutí,

- ověření, že příjemcem dotace byly dodrženy ostatní relevantní podmínky uvedené v Rozhodnutí.

Závěr auditora ve zprávě bude s ohledem na ověření poskytující přiměřenou jistotu formulován pozitivní formou.

22. V případě, že příjemce dotace nedodá zprávu auditora ve stanoveném termínu, může být tato skutečnost důvodem pro neposkytnutí dotace. Sankce za nedodržení termínu předložení výroku nebo vyjádření auditora dále stanoví část V tohoto Rozhodnutí.

23. Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace se postupuje podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a § 14e, § 14f a § 44a zákona o rozpočtových pravidlech.

24. Příjemce dotace je povinen v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s dalšími právními předpisy České republiky umožnit výkon kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnuté dotaci ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, příp. jejich zmocněncům. Těmito oprávněnými osobami jsou zaměstnanci odboru sociálních služeb a sociální práce MPSV a jimi pověřené osoby, zaměstnanci příslušného krajského úřadu a jimi pověřené osoby, územní finanční orgány, Ministerstvo financí ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, případně další orgány oprávněné k výkonu kontroly.

25. Příjemce dotace je povinen realizovat nápravná opatření, která mu byla uložena na základě prováděných kontrol, a to v požadovaném termínu, rozsahu a kvalitě a v souladu s § 18 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a informovat o splnění nápravných opatření toho, kdo tato nápravná opatření uložil.

ČÁST IV

PLATEBNÍ PODMÍNKY

1. Přidělená dotace je poskytovatelem dotace vyplácena ve splátkách na běžný účet příjemce dotace platebním poukazem, a to v souladu s případnými regulačními opatřeními ve státním rozpočtu.

2. Výše a termíny splátek:

Pro řádné kolo dotačního řízení:

⮚ 1. splátka je vyplácena ve výši 60% poskytnuté dotace po vydání tohoto Rozhodnutí a podpisu „prohlášení příjemce dotace“, nejpozději však do 31. března roku, na který je dotace poskytnuta,

⮚ 2. splátka je vyplácena ve výši 40% poskytnuté dotace do 30. června roku, na který je dotace poskytnuta.

Toto ustanovení neplatí v případě, že je určeno rozpočtové provizorium dle § 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

Pro mimořádné kolo dotačního řízení:

⮚ dotace je vyplacena jednorázově ve výši 100 % po vydání Rozhodnutí a podpisu „prohlášení příjemce dotace“.

3. MPSV si vyhrazuje právo změnit výši a termíny výplaty jednotlivých splátek dotace.

4. Vydáním rozhodnutí s vyšším pořadovým číslem se může změnit procentní poměr jednotlivých splátek dotace.

ČÁST V SANKCE

1. Vznikne-li při uvolňování splátek dotace v průběhu kalendářního roku podezření na porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona o rozpočtových pravidlech je poskytovatel dotace oprávněn příjemci dotace pozastavit poskytnutí další splátky dotace. Tato skutečnost bude příjemci dotace oznámena dopisem ředitele odboru sociálních služeb a sociální práce, a to neprodleně po vzniku podezření na porušení rozpočtové kázně. V případě, že žadatel vysvětlí porušení rozpočtové kázně, budou pozastavené splátky dotace žadateli následně uvolněny.

2. V případě, že kontrolní orgán zjistí v průběhu roku, na který byla dotace poskytnuta, že příjemce dotace neplní povinnosti, které toto Rozhodnutí stanoví, je příjemce dotace povinen vrátit finanční prostředky, které neoprávněně použil do státního rozpočtu ČR podle

§ 44a zákona o rozpočtových pravidlech.

3. V souladu s § 14 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech se za méně závažné podmínky považují povinnosti stanovené v části III, bodech 4, 11, 12, 14, 20, 24 a za méně závažné nesplnění podmínek považuje nedodržení lhůt stanovených v části III, bodech 9, 12, 13, 14, 15, 19 a 20 tohoto Rozhodnutí.

V těchto případech odvod za porušení rozpočtové kázně činí 0,3 % z poskytnuté částky za každý započatý kalendářní měsíc maximálně však do 3 % z celkové částky dotace (§ 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech).

Porušení ostatních povinností stanovených v části III tohoto Rozhodnutí (mimo bodu 16) je posuzováno podle § 44a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech (odvod ve výši porušení a penále od jednoho promile až do výše poskytnuté dotace).

V případě, že dojde k porušení povinnosti stanovené v části III, bodě 16 nejedná se

o porušení rozpočtové kázně ve smyslu rozpočtových pravidel.

ČÁST VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Příjemce dotace souhlasí se zveřejněním žádosti o dotaci, svého názvu, jména, adresy a výše požadavku na dotaci, rozpočtu sociální služby a dotace způsobem stanoveným poskytovatelem dotace.

2. Rozhodnutí se vyhotovuje elektronicky s elektronickým podpisem náměstka/náměstkyně příslušné sekce MPSV a je odesíláno příjemcům dotace do datových schránek. S ohledem na pravidla elektronické komunikace tak každá ze stran obdrží své Rozhodnutí.

3. Toto Rozhodnutí se nahrazuje vydáním Rozhodnutí s vyšším pořadovým číslem.

4. Nedílnou součástí tohoto Rozhodnutí jsou Přílohy. Příloha č. 1 – rozpis poskytnuté dotace na jednotlivé sociální služby, která obsahuje tyto údaje ke každé sociální službě, na kterou je dotace poskytnuta – název sociální služby, druh sociální služby, číslo registrace sociální služby – identifikátor.

ČÁST VII POUČENÍ

1. Za podmínek stanovených v § 15 rozpočtových pravidel může být zahájeno řízení o odnětí dotace. Na řízení o odnětí dotace se vztahují obecné předpisy o správním řízení.

Bankovní spojení: 0000000/0710 Odbor MPSV

Za organizační složku státu:

náměstkyně/náměstek pro řízení sekce podpory seniorů V Praze, dne XX. XX. 2022

Podpis, razítko: ………………………………………….

Příloha č. 2 k Metodice

Hlášení změn dle části XII, bodu 5, písm. a), c), d), e) Metodiky

Evidenční číslo žádosti:

Název programu podpory:

Název příjemce dotace:

IČ příjemce dotace:

Kontaktní osoba (ekonom, účetní apod.) a kontakt na tuto osobu:

Název služby/služeb, kterých se změna týká:

Číslo registrace

(Identifikátor) služby/služeb:

Popis změny:

Datum, podpis a razítko statutárního orgánu organizace:

Hlášení změn v položkovém čerpání dotace na sociální službu dle části XII bod 5 b) Metodiky

Název organizace:

IČ:

Název služby: Registrační číslo služby:

Druh finančních prostředků	Účtová skupina	Poskytnutá dotace MPSV na základě Rozhodnutí	Požadavek na položkové čerpání dotace dle žádosti	Aktualizované položkové čerpání dotace
CELKOVÝ OBJEM NEINVESTIČNÍCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ
z toho 1) OSOBNÍ NÁKLADY CELKEM
1.1. Pracovní smlouvy	52
1.2. Dohody o pracovní činnosti	52
1.3. Dohody o provedení práce	52
1.4. Jiné osobní náklady	52
z toho 2) PROVOZNÍ NÁKLADY CELKEM
2.1. Dlouhodobý majetek
2.1.1. Dlouhodobý nehmotný majetek do 60 tis. Kč	51
2.1.2. Dlouhodobý hmotný majetek do 40 tis. Kč	50
2.2. Potraviny	50
2.3. Kancelářské potřeby	50
2.4. Pohonné hmoty	50
2.5. Jiné spotřebované nákupy	50
2.6. Služby
2.6.1. Energie	50
2.6.2. Telefony, internet, poštovné, ostatní spoje	51
2.6.3. Nájemné	51
2.6.4. Právní a ekonomické služby	51
2.6.5. Školení a kurzy	51
2.6.6. Opravy a udržování	51

2.6.7. Cexxxxxx xxxxxxx	00
2.6.8. Pracovníci v přímé péči (mimo prac. poměr, DPP, DPČ)	51
2.6.9. Ostatní pracovníci (mimo prac. poměr, DPP, DPČ)	51
2.6.10. Jiné	51
2.7. Odpisy	55		xxxxxxxxxxxxxx	xxxxxxxxxxxxxx
2.8. Ostatní náklady	54

Datum: …………………

Jméno statutárního zástupce: …………………………………...

Podpis statutárního zástupce: ……………………………………

Příloha č. 4 Příkazu ministryně č. 19/2021

Ministerstvo práce a sociálních věcí odbor 22

Kritéria pro vstup do programu podpory služeb s nadregionální či celostátní působností (PpB) Ministerstva práce a sociálních věcí

Určeno pro: poskytovatele sociálních služeb

Datum platnosti: 15.12.2021

Datum účinnosti: dnem uveřejnění na internetových stánkách MPSV

Vypracoval: Odbor 22

Počet stran: 9

Úvod

Materiál „Kritéria pro vstup do programu podpory služeb s nadregionální či celostátní působností (PpB) Ministerstva práce a sociálních věcí“ je určen pro poskytovatele sociálních služeb, kteří mají zájem o vstup do programu podpory služeb s nadregionální či celostátní působností (dále jen „PpB“), který spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále „MPSV“). Dodržování tohoto postupu je závazné pro všechny poskytovatele, resp. pro sociální služby, které do PpB zařazeny ke dni účinnosti nebyly. Zařazením sociálních služeb do PpB mohou tyto služby žádat o dotaci ze státního rozpočtu, dle § 104, odst. 3, písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Hodnocení a spravování PpB realizuje odbor 22.

1. Kritéria hodnocení18

1. 1 Kritérium: oprávněnost

V rámci tohoto kritéria bude hodnoceno, zda konkrétní sociální služba získala oprávnění k poskytování sociální služby, dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (viz § 78 a násl.). O vstup do programu podpory mohou žádat pouze právnické osoby. O vstup PpB nemohou žádat sociální služby uvedené v § 52 výše uvedeného zákona. Soulad tohoto kritéria je hodnocen dle registru poskytovatelů sociálních služeb. V době podání žádosti o vstup služby do PpB nemusí být splněna podmínka oprávnění, nicméně v době podání žádosti o dotaci již tato podmínka splněna být musí. Pokud tato podmínka nebude naplněna nebo dojde ke ztrátě oprávnění v průběhu poskytování sociální služby, bude sociální služba z programu vyřazena.

1. 2 Kritérium: působnost sociální služby

V rámci tohoto kritéria bude hodnoceno, zda je sociální služba poskytována v národním měřítku (tj. má nadregionální nebo celostátní charakter) a zda je sociální služba zaměřena na cílovou skupinu uživatelů služby (na okruh osob, kterým je sociální služba určena), u nichž riziko sociálního vyloučení nemá jen regionální

18 MPSV upozorňuje, že ani v případě naplnění všech kritérií není na zařazení do PpB právní nárok, MPSV může rozhodnout jako správce kapitoly 313-MPSV státního rozpočtu o nezařazení sociální služby do Programu podpory B i z důvodu nedostatečné alokace státního rozpočtu.

charakter nebo se jedná o málo zastoupenou cílovou skupinu, případně ojedinělý způsob péče v ČR.

Tyto sociální služby musí splňovat povinně alespoň jednu níže uvedenou podmínku tj.:

• poskytování sociální služby musí přesahovat území minimálně 3 sousedících krajů a vzhledem k charakteristikám poskytované služby nelze efektivně uskutečňovat podporu služby v rámci jednotlivých krajů samostatně (nadregionální působnost),

nebo

• poskytování sociální služby bude probíhat na celém území ČR, čemuž bude odpovídat i struktura uživatelů, bude mít dopad na celou cílovou skupinu uživatelů služby a zároveň při poskytování sociální služby musí být vytvářen systémový přístup k řešení problematiky určité cílové skupiny v rámci celé ČR a vzhledem k charakteristikám poskytované služby nelze uskutečňovat podporu služby v rámci jednotlivých krajů samostatně (celostátní působnost),

nebo

• případně se jedná o ojedinělou sociální službu, nebo sociální službu, která je poskytována specifickým a málo zastoupeným cílovým skupinám, případně o službu, která zavádí nové a inovativní prvky péče.

V opačném případě je žadatel považován za poskytovatele regionálních, místních sociálních služeb nebo sociálních služeb bez výrazných dopadů na celé území ČR.

1. 3 Kritérium: efektivnost, hospodárnost a účelnost

V rámci tohoto kritéria bude hodnoceno, zda sociální služba splňuje prvky efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti, a to na základě předloženého rozpočtu sociální služby. Dále budou sledovány zdroje financování, přičemž bude zajištěna alespoň 10 % spoluúčast z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu. Zdroje financování a rozpočet služby musí mít alespoň následující strukturu (viz Příloha č. 1, Příloha č. 2).

MPSV upozorňuje, že zvláštní zřetel bude s ohledem na principy 3E věnovat žádostem v PpB již podporovaných poskytovatelů, pokud je jejich záměrem vstoupit do PpB s novým druhem sociální služby, která se svým charakterem, či rozsahem základních

činností zásadním způsobem překrývá s již existujícími a v PpB podporovanými službami takového poskytovatele.

Například žádost o vstup sociální služby telefonická krizová pomoc, kterou hodlá provozovat v PpB pravidelně podporovaný poskytovatel tísňové péče. Obdobná situace může nastat v případě již v PpB podporované sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a snahu poskytovatele o vstup nově vznikajícího odborného sociálního poradenství pro stejnou cílovou skupinu. S ohledem na eventuální překryv základních činností a potenciální riziko duplicity čerpání dotace na stejné základní činnosti téhož poskytovatele a se zřetelem na limity alokace státního rozpočtu, budou tyto žádosti posuzovány s vyšší mírou obezřetnosti ze strany MPSV.

1. 4 Kritérium: věcné naplnění a personální zajištění

V rámci tohoto kritéria bude hodnoceno, jakým způsobem je zajištěno personální zabezpečení sociální služby ve vztahu k druhu sociální služby, cílové skupině nebo metodám sociální práce. V rámci tohoto kritéria, je-li to potřebné pro zhodnocení reálného stavu, provede odbor 22 návštěvu v dané sociální službě. Odbor 22 může zažádat příslušný kraj, kde má sociální služba určeno místo poskytování sociální služby, o vyjádření, zda sociální služba je v daném kraji potřebná. V rámci tohoto kritéria je také hodnoceno, zda je sociální služba v souladu s Národní strategií rozvoje sociálních služeb ČR na období 2015-2025, kterou schválila Vláda ČR dne 21. března 2016, unesením č. 245.

2. Způsob podání žádosti o vstup do programu PpB

Žádost o zařazení do programu PpB podává poskytovatel sociálních služeb písemnou formou, resp. dopisem, ve kterém poskytovatel sociálních služeb popíše, jakým způsobem naplňuje jednotlivá kritéria, dále přiloží rozpočet služby a předpokládané zdroje financování uvedené v Příloze tohoto dokumentu.

Dopis musí být adresován Odboru sociálních služeb a sociální práce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2.

Žádosti o zařazení do programu PpB pro rok 2022 lze podávat do 15. 9. 2022.

Zařazení do programu PpB se vydává na dobu neurčitou, pokud jsou stále plněny podmínky pro zařazení služeb do tohoto programu. Lhůta pro vyjádření MPSV je 30 kalendářních dnů, v odůvodněných případech může trvat rozhodnutí i déle.

V případě, že poskytovatel sociálních služeb obdrží vyrozumění o nezařazení do programu PpB, může podat námitku, ve které konkrétně zdůvodní, naplnění jednotlivých kritérií vstupu do programu. Tuto námitku může podat do 15 dnů ode dne převzetí vyrozumění.

Proti vyrozumění o rozhodnutí o námitce není možné podat jiný opravný prostředek, jelikož se nejedná vydání správního rozhodnutí, resp. se nejedná o režim upravený v rámci zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

Sociální služby, které již do programu PpB byly zařazeny přede dnem účinnosti tohoto dokumentu, jsou považovány za ty, které podmínky již splnily.

3. Pravidla meziročního nárůstu kapacity sociálních služeb v PpB

Meziroční nárůst kapacit sociálních (lůžek, přepočtených úvazků apod.) služeb zařazených do PpB do 10 % (a související odpovídající nárůst požadavku na dotaci je považován za poměrně obvyklý, standardní. Je potřeba jej ze strany žadatele o dotaci zmínit pouze v žádosti o dotaci a jednoduše zdůvodnit s odkazem na relevantní skutečnosti.

Meziroční nárůst kapacit sociálních služeb, zařazených do PpB o více než 10 % (a s ním související předpokládaný nárůst požadavku) na dotaci je poskytovatel sociální služby povinen si nechat schválit (případně též zamítnout) od MPSV.

Žádost o meziroční navýšení kapacity sociální služby o více než 10 % musí poskytovatel zaslat e-mailem na adresu xxxxxxxx@xxxx.xx do 31. srpna roku předcházejícímu roku dotačnímu. Forma žádosti je volná a je na poskytovateli, jakým způsobem doloží nutnost navýšit kapacitu (zvýšený zájem klientů o službu, zvýšení podílu cílové skupiny na celkovém počtu obyvatel ČR, rozšíření klientely o cílovou skupinu se specifickými a na péči náročnějšími klienty apod).

K žádosti MPSV doporučuje, pokud možno podložené, věcné, stručné a jasné argumenty a absenci konstatování zřejmých a notoricky známých skutečností.

MPSV k žádosti doporučuje přiložit dokumenty dokladující zvýšenou potřebnost služby v území, například ověřitelné vyjádření pracovníků ORP/kraje, zodpovědných za plánování a síťování sociálních služeb, k potřebnosti služby v území, případně ověřitelné vyjádření zástupců klientů nebo klientských organizací o potřebě navýšit kapacitu dané služby.

Vyjádření o schválení/zamítnutí takového navýšení zašle žadatelům MPSV prostřednictvím uvedeného mailboxu nejpozději před obdobím podávání žádostí o dotaci na daný příslušný rok.

MPSV nemusí žádosti o meziroční nárůst kapacity o více než 10 % vyhovět, v takovém případě jej poskytovatel může realizovat, avšak zvýšenou kapacitu musí poskytovatel sanovat z jiných zdrojů. Pokud žadatel přesto v žádosti o dotaci tento nárůst požadavku v souvislosti se zvýšením kapacity uvede, bude mu odpovídajícím způsobem krácen požadavek na dotaci.

4. Vyřazení služeb z Programu podpory B

MPSV vyřadí sociální službu nebo část její kapacity z Programu podpory B v případech, kdy:

- poskytovatel sociální služby ukončil činnost příslušné sociální služby, nebo mu byla zrušena registrace sociální služby,

- sociální služba již nadále nesplňuje požadovaná kritéria na zařazení do Programu podpory B,

- opakovaně neplní povinnosti stanovené Rozhodnutím o poskytnutí dotace nebo Pověřením.

MPSV může rozhodnout o vyřazení služby z Programu podpory B, pokud v rámci kontroly efektivity a účelnosti vynaložených finančních prostředků zjistí, že:

- poskytovatel sociálních služeb nesplní ve lhůtě stanovené registrujícím orgánem opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole registračních

podmínek podle § 82a odst. 2 a byla mu uložena pokuta ve výši 500.tis. Kč a výše,

- se poskytovatel sociálních služeb dopustil přestupku podle § 78 odst. 1 a byla mu uložena pokuta ve výši 250 tis. Kč a výše,

- poskytovatel sociálních služeb použije opatření omezující pohyb osob v rozporu s § 89 odst. 1 až 3 a byla mu uložena pokuta ve výši 100.tis. Kč a výše,

- při poskytování služby dochází k porušování základních práv a svobod klientů nebo jsou práva či zájmy klientů ohroženy,

- proti poskytovateli sociálních služeb nebo jeho statutárnímu orgánu došlo k pravomocnému odsouzení za trestný čin spojený s poskytováním sociálních služeb nebo zneužití přidělené dotace z veřejných zdrojů.

O vyřazení z programu podpory B bude poskytovateli zasláno písemné vyrozumění. K vyřazení z programu podpory B může dojít i v průběhu celého roku. V takovém případě je ukončena finanční podpora.

Příloha č. 1 Vzor tabulky rozpočtu služby

Číslo	Nákladová položka	Předpokládané náklady na rok XXXX (v Kč)	Předpokládaný požadavek na dotaci ze SR (v Kč)
1	Provozní náklady
1.1	Materiálové náklady	0,00	0,00
1.1.1	Kancelářské potřeby	0,00	0,00
1.1.2	Vybavení (DDHM do 40 tis. Kč)	0,00	0,00
1.1.3	Pohonné hmoty	0,00	0,00
1.1.4	Jiné materiálové náklady	0,00	0,00
1.2	Nemateriálové náklady
1.2.1	Energie	0,00	0,00
1.2.1.1	Elektřina	0,00	0,00
1.2.1.2	Plyn	0,00	0,00
1.2.1.3	Vodné a stočné	0,00	0,00
1.2.1.4	Jiné energie	0,00	0,00
1.2.2	Opravy a udržování	0,00	0,00
1.2.2.1	Opravy a udržování budov	0,00	0,00
1.2.3	Cestovné	0,00	0,00
1.2.3.1	Cestovné zaměstnanců	0,00	0,00
1.2.3.2	Cestovné uživatelů	0,00	0,00
1.2.4	Ostatní služby	0,00	0,00
1.2.4.1	Telefony	0,00	0,00
1.2.4.2	Poštovné	0,00	0,00
1.2.4.3	Ostatní spoje	0,00	0,00
1.2.4.4	Nájemné	0,00	0,00
1.2.4.5	Právní a ekonomické služby	0,00	0,00
1.2.4.6	Školení a kurzy	0,00	0,00
1.2.4.7	Pořízení DNM do 60 tis. Kč	0,00	0,00
1.2.4.8	Jiné služby	0,00	0,00
2	Osobní náklady
2.1	Mzdové náklady	0,00	0,00
2.1.1	Hrubé mzdy	0,00	0,00
2.1.2	OON na DPČ	0,00	0,00
2.1.3	OON na DPP	0,00	0,00
2.2	Odvody na sociální a zdravotní pojištění	0,00	0,00
2.2.1	Pojistné ke mzdám	0,00	0,00
2.2.2	Pojistné k DPČ	0,00	0,00
2.2.3	Ostatní pojistné	0,00	0,00
2.3	Ostatní sociální náklady	0,00	0,00
3	Splátky dluhů, úroky	0,00	0,00
4	Jiné	0,00	0,00
Celkem		0,00	0,00

Příloha č. 2 Vzor tabulky zdroje financování

Zdroj (specifikace zdroje - dotace, příspěvky, strukturální fondy, dary, sbírky apod.)	Skutečnost roku XXXX (v Kč)	Předpokládané zdroje v roce XXXX (v Kč)	Komentář
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
	0,00	0,00
CELKEM	0,00	0,00

Příloha č. 5 Příkazu ministryně č. 19/2021

Ministerstvo práce a sociálních věcí odbor 22

Kritéria hodnocení sociálních služeb, které žádají

o finanční podporu ze státního rozpočtu

dle § 104, odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

Určeno pro: zaměstnance odboru sociálních služeb a sociální práce, poskytovatelé sociálních služeb

Datum platnosti: od 15. 12. 2021

Datum účinnosti: dnem uveřejnění na internetových stánkách MPSV a vyhlášením dotačního řízení MPSV pro rok 2022 v oblasti poskytování sociálních služeb s nadregionální a celostátní působností

Vypracoval: Odbor 22

Počet stran: 8

Úvod

Materiál „Kritéria hodnocení sociálních služeb, které žádají o finanční podporu ze státního rozpočtu dle § 104, odst. 3, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách“ je určen pro pracovníky ministerstva práce a sociálních věcí, odboru sociálních služeb a sociální práce MPSV, kteří provádějí hodnocení žádosti o dotace a pro sociální služby zařazené do programu podpory služeb s nadregionální či celostátní působností (dále jen „PpB“).

1. Kritéria hodnocení

V rámci hodnocení jsou vždy porovnávány údaje uvedené v žádosti s údaji uvedenými v registru poskytovatelů sociálních služeb, dále se hodnotí veškeré komentáře, které žadatelé v žádosti u jednotlivých položek uvádějí a také se kontrolují informace uvedené na internetových stránkách žadatele.

1.1 Kritérium: formální náležitosti žádosti

V rámci tohoto kritéria bude hodnoceno zda:

A) konkrétní sociální služba získala oprávnění k poskytování sociální služby, dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (viz § 78 a násl.),

B) se jedná sociální službu, která byla zařazena do PpB,

C) byla žádost řádně podána v termínu, dle podmínek vyhlášení dotačního řízení uveřejněného na webových stránkách MPSV v sekci Sociální práce a sociální služby,

D) byla žádost podána v předepsané formě, resp. skrze aplikaci OKslužby – poskytovatel (pokud není ve vyhlášení dotačního řízení uvedeno jinak)

E) poskytovatel sociálních služeb nemá závazky po lhůtě splatnosti vůči orgánům státní správy, samosprávy a zdravotním pojišťovnám (doloženo čestným prohlášením).

1.2 Kritérium: věcného hodnocení

V rámci toho kritéria se posuzuje zejména personální zajištění, včetně složení (struktury) pracovníků (pracovní pozice) zajišťujících základní činnosti služby, zejména složení odborných pracovníků, přiměřenost úvazků „ostatních pracovníků“ – vedoucí pracovníci (vedoucí organizace, vedoucí služby, ostatní vedoucí pracovníci), administrativní pracovníci (sekretářské a asistenční pozice, účetní, ostatní administrativní pracovníci), obslužný personál (údržba, úklid, apod.), přiměřenost a adekvátnost počtu úvazků pracovníků v přímé péči, kteří vykonávají odbornou činnost (sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách, zdravotničtí pracovníci, pedagogičtí pracovníci, manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, kteří přímo poskytují sociální služby) vzhledem k plánovaným hodnotám kapacity služby (počet uživatelů, intervencí, kontaktů, hodin poskytování základních činností), provozní době, potřebám klientů apod., využití dobrovolníků – počet dobrovolníků, počet hodin dobrovolnické práce, meziroční změny ve výši úvazků a složení pracovního týmu poskytovatele služby (hodnoceno s vazbou na změny kapacity služby, provozní dobu služby apod.).

Dále je hodnocena struktura uživatelů u služeb sociální péče z hlediska stupňů závislosti příspěvku na péči (počet uživatelů ve stupních I až IV příspěvku na péči, počet uživatelů bez příspěvku na péči u ambulantních a terénních služeb a počet lůžek obsazených uživateli ve stupních I až IV příspěvku na péči, počet uživatelů bez příspěvku na péči u pobytových služeb). Posoudí se, zda tato struktura odpovídá příslušnému druhy služby sociální péče, vývoj ve struktuře uživatelů. V závislosti na posouzení struktury uživatelů je hodnocena i výše úhrady od uživatelů za poskytované základní činnosti služby.

V rámci tohoto kritéria bude konkrétně hodnoceno zda:

A) je žádáno (v jakém rozsahu) pouze na základní činnosti sociálních služeb, které jsou definovány v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcím právním předpisu č. 505/2006 Sb.,

B) je adekvátní personální zajištění sociální služby, včetně struktury pracovníků, pracovních úvazků, poměr pracovníků v přímé péči na kapacitě služby, směnnost provozu, doba poskytování sociální služby (celodenní provoz, provoz o státních svátcích, o víkendu apod.). Uvedené údaje v žádosti se porovnávají s údaji v registru poskytovatelů sociálních služeb. Dále je hodnocena výše nákladů na jednotlivé pozice, vč. DPP, DPČ, poměr nákladů a požadavků na jednotlivé pozice (pracovníci v přímé péči a technickoadministrativní pozice), dále je zohledňován počet dobrovolníků (počet hodin dobrovolnické práce). V rámci personálního zajištění hodnotitel sleduje a posuzuje strukturu pracovníků zajišťujících základní činnosti služby. V tomto kontextu je následně posuzován případný požadavek na školení, resp. celoživotní vzdělávání pracovníků podle zákona o sociálních službách,

C) hodnocení struktury uživatelů (kritérium se použije pouze v případě služeb sociální péče). V rámci tohoto kritéria je hodnoceno, zda dochází k vývoji ve struktuře uživatelů s ohledem na změnu výše požadavku na dotaci ze státního rozpočtu,

D) daná sociální služba je potřebná v daném místě a rozsahu.

1.3 Kritérium: efektivnosti, hospodárnosti, účelnosti

V rámci tohoto kritéria je posuzována finanční náročnost poskytované sociální služby vzhledem k příslušnému druhu sociální služby, a to zejména při přepočtu na 1 jednotku (lůžko, uživatele, kontakt, intervenci apod.) s přihlédnutím ke specifickým podmínkám poskytování sociální služby (územní dostupnost, forma služby, personální zabezpečení, cílová skupina atd.).

Je posuzován meziroční nárůst/pokles nákladů na poskytování sociální služby s ohledem na změny v poskytované sociální službě (kapacita, personální změny atd.).

Je posuzována přiměřenost a hospodárnost jednotlivých položek rozpočtu poskytované sociální služby.

Je posuzováno, zda náklady na zajištění posuzované sociální služby jsou srovnatelné v rámci příslušného území pro daný druh sociální služby (např. s ohledem na průměrné náklady na poskytování příslušného druhu sociální služby), s přihlédnutím ke specifickým podmínkám poskytování sociální služby (např. rozdílnost cílové skupiny) a s přihlédnutím k formě poskytované služby (např. s ohledem na terénní, ambulantní a pobytovou formu daného druhu, typickým příkladem je služba sociální rehabilitace nebo odlehčovací služby).

Zejména v případě pobytových sociálních služeb je posuzováno využití kapacity poskytované sociální služby s ohledem na strukturu uživatelů sociální služby.

Je posuzováno, zda do rozpočtu sociální služby, resp. do požadavku na dotaci, nejsou zahrnuty položky, které nesouvisejí se zabezpečením/poskytováním základních činností sociální služby.

Je posuzován meziroční nárůst/pokles požadavku na dotaci vzhledem k výši dotace v předchozích letech.

Pokud je dotace požadována i na položky, které nelze hradit z dotace, jsou tyto položky označeny a vyčísleny jako neuznatelné náklady/výdaje.

Při návrhu výše dotace na jednotlivé sociální služby se dále přihlíží k dosavadní historii financování sociální služby ze státního rozpočtu a rozpočtů samospráv (krajů a obcí) a podílu jednotlivých zdrojů financování příslušné sociální služby na celkových nákladech poskytování sociální služby. Dotace ze státního rozpočtu nenahrazuje prostředky poskytované v minulých letech z rozpočtu samospráv, tj. z vlastních příjmů krajů, měst a obcí.

Při návrhu výše dotace se přihlíží k dalším možnostem poskytovatele sociální služby zajistit financování sociální služby z jiných zdrojů. Těmito zdroji mohou být prostředky poskytované z Evropského sociálního fondu, dotační programy Úřadu vlády v oblasti protidrogové politiky a v oblasti podpory začleňování sociálně vyloučených romských lokalit/komunit, jiných dotačních titulů MPSV (program podpory rodiny, program podpory integrace cizinců) atd.

V rámci tohoto kritéria bude konkrétně hodnoceno, zda:

A) dochází k přiměřenému a hospodárnému rozpočtu sociální služby, a současně, zda není žádáno na neuznatelné náklady/výdaje,

B) zda má žadatel o dotaci zajištěno spolufinancování sociální služby z dalších zdrojů (dle druhu služby hodnotí přiměřenost výše úhrad od uživatelů v souladu s referenčními hodnotami,

C) má stanoveny minimální průměrné úhrady od uživatelů sociálních služeb a úhrady z veřejného zdravotního pojištění,

D) nejsou překročeny maximální limity stanovené v Metodice (nebo Výzvě dotačního řízení) pro odměňování vedoucích pracovníků a dalších pracovníků,19

E) nedochází k neodůvodněnému meziročnímu nárůstu/poklesu nákladů sociální služby.

V případě služeb sociální péče je posuzována výše celkové úhrady od uživatelů za poskytovanou službu sociální péče, a to za péči, stravu a pobyt s ohledem na příslušný druh služby sociální péče.

V případě pečovatelské služby se v návrhu výše dotace zohledňují situace stanovené v § 75, odst. 2 zákona o sociálních službách, tj. případy, kdy pečovatelská služba je poskytována bez úhrady (s výjimkou nákladů za stravu). V těchto případech může dotace pokrýt až 100 % nákladů pečovatelské služby, a to při respektování kritéria přiměřenosti a hospodárnosti rozpočtu služby a vymezení neuznatelných nákladů.

V případě činností u služeb sociální prevence a odborného sociálního poradenství, které jsou poskytovány za úhradu, je potřebné v návrhu výše dotace zohlednit výběr této úhrady

a její maximální výši stanovenou vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

19 V případě, že bude zjištěno překročení těchto limitů celkových nákladů na mzdy, bude celá nadhodnocená částka vymezena z požadavku na dotaci.

Pro ilustraci lze uvést příklad:

Limit měsíčního nákladu na úvazek stanovíme pro tento příklad na 50.000,- Kč/měsíc. Celkový roční limit nákladů pro jeden úvazek této pozice je tedy 600.000,- Kč.

Poskytovatel v žádosti uvede, že celkový roční náklad na jeden úvazek této pozice je 700.000,- Kč. Limit stanovený MPSV je tak překročen o 100.000,- Kč. Těchto celých 100.000,- Kč bude v rámci hodnocení vymezeno jako nadhodnocená částka z požadavku na dotaci v dané položce, bez ohledu na výši požadavku. Bude-li tedy žádáno o 10.000,- Kč, výsledný (korigovaný) požadavek bude 0,- Kč (nelze vymezovat do záporných hodnot). Bude-li žádáno o 100.000,- Kč, výsledný požadavek bude též 0,- Kč. Bude-li žádáno o 200.000,- Kč, korigovaný požadavek na dotaci bude 100.000,- Kč. Takto bude postupováno ve všech případech bez výjimky.

U služeb domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem a týdenní stacionáře se při posuzování žádosti přihlíží k tomu, zda a v jaké výši je poskytovaná zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění. V případě výše uvedených služeb musí být v rozpočtu tento zdroj financování služby vždy uveden (pokud je s ohledem na strukturu uživatelů služby zdravotní péče zajišťována).

V případě, kdy do rozpočtu služby nejsou zakalkulovány předpokládané platby z veřejného zdravotního pojištění, může být toto zohledněno v návrhu výše dotace. Informace

o průměrné výši této hodnoty je zveřejněna na webových stránkách MPSV při vyhlášení dotačního řízení na příslušný rok.

ad C) Pro dotační rok 2022 stanoveno následující:

Minimální průměrné výše celkové úhrady ze strany uživatelů služby na financování příslušné služby sociální péče Jedná se o průměrnou výši úhrady za sociální službu, a to za péči, stravu a pobyt s ohledem na příslušný druh služby sociální péče. Minimální průměrnou výší se rozumí nepodkročitelné minimum výše úhrad od klientů, které by měl poskytovatel daných druhů služeb od klientů požadovat. Tato průměrná minimální výše úhrad je brána v úvahu při stanovení výše dotace.

Tabulka – výchozí hodnoty pro srovnání průměrné výše úhrady uživatelů za službu sociální péče

Služby sociální péče	§ zákona č. 108/2006 Sb.	Minimální průměrná výše úhrady
Osobní asistence	§39	110 Kč/hod.
Pečovatelská služba	§40	110 Kč/hod.
Tísňová péče	§41	750 Kč na 1uživatele/měsíc
Průvodcovské a předčitatelské služby	§42	110 Kč/hod.
Podpora samostatného bydlení	§43	110 Kč/hod.
Odlehčovací služby	§44	110 Kč/hod. - terénní a ambulantní forma služby, 12 000,- pobytová forma služby
Centra denních služeb	§45	110 Kč/hod.
Denní stacionáře	§46	110 Kč/hod.
Týdenní stacionáře	§47	9 000 Kč na uživatele/měsíc
Domovy pro osoby se zdravotním postižením	§48	13 000 Kč na uživatele/měsíc
Domovy pro seniory	§49	13 000 Kč na uživatele/měsíc
Domovy se zvláštním režimem	§50	13 000 Kč na uživatele/měsíc
Chráněné bydlení	§51	6 000 Kč na uživatele/měsíc
Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče	§52	10 000 Kč na uživatele/měsíc

Průměrná výše celkové úhrady z veřejného zdravotního pojištění za zdravotní péči poskytovanou v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a týdenních stacionářích.

Průměrná výše v případě jednoho uživatele ve stupni závislosti III nebo IV příspěvku na péči je pro účely dotačního řízení stanovena na 2 500,- Kč/měsíc, a to za předpokladu, že v žádosti není uvedeno, že zdravotní péče není poskytovatelem sociálních služeb zajišťována (např. zabezpečení externím dodavatelem atd.)

2. Redukční mechanismy

V případě, že pro daný rozpočtový rok nebudou zajištěny dostatečné finanční zdroje tak, aby bylo možné sociální služby financovat v úrovni optimálních návrhů výše dotace, pro stanovení reálné výše dotace budou využity redukční mechanismy. Tedy postupy sloužící ke snížení optimálního návrhu dotace na návrh reálný. Může se jednat například o jednotné procento krácení optimálního návrhu u sociálních služeb stejného druhu, nebo snížení optimálního návrhu konkrétní sociální služby na úroveň celorepublikového průměru dotace MPSV na kapacitní jednotku/rok, krácení výše dotace jednotlivých skupin sociálních služeb dle jejich cílové skupiny, přičemž krácení bude uplatněno v nižší míře u služeb ojedinělých a poskytujících podporu a pomoc se specifickými cílovými skupinami, vyžadujícími nákladnější péči, přičemž východiskem pro takové krácení bude především dokument „Principy a priority dotačního řízení“. Uvedené příklady redukčních mechanismů jsou ilustrativní, nejde o taxativní výčet.

Konkrétní redukční mechanismy mohou být zveřejněny v aktualizaci „Vyhlášení dotačního řízení MPSV pro rok 2022 v oblasti poskytování sociálních služeb“.