Př. 1 - Všeobecné podmínky

Př. 1 - Všeobecné podmínky

Článek I. Základní ustanovení

1. Všeobecné podmínky jsou závazné a vymahatelné vůči smluvním stranám Smlouvy o poskytnutí podpory na řešení programového projektu (dále jen „Smlouva“).

Článek II.

Poskytování účelové podpory

1. Poskytovatel se zavazuje poskytnout příjemci účelovou podporu pro 1. kalendářní rok řešení projektu ve výši uvedené v Závazných parametrech projektu nejpozději do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy, nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria k regulaci čerpání státního rozpočtu.

2. Poskytovatel se zavazuje ve druhém a dalších letech řešení poskytovat příjemci účelovou podporu jednorázově na daný kalendářní rok vždy do 60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku. Předpokladem je, že bude schválen státní rozpočet pro daný kalendářní rok a příslušné finanční prostředky budou přiděleny do rozpočtové kapitoly poskytovatele. Současně musí být splněny závazky příjemce vyplývající ze Smlouvy a dále musí být Radou podprogramu zhodnocena zpráva příjemce o plnění cílů projektu za předcházející kalendářní rok a příslušné údaje o řešení projektu zařazeny do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

Článek III.

Náklady na řešení projektu a jejich vymezení

1. Předpokládané celkové uznané náklady projektu a jejich rozdělení na jednotlivé roky řešení projektu a procentuální výše účelové podpory z celkových uznaných nákladů jsou uvedeny v Závazných parametrech projektu.

2. Do uznaných nákladů se zahrnují způsobilé náklady vymezené v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „Zákon“). v Čl. III odstavci 5, vzniklé a zaúčtované v době řešení projektu a uhrazené nejpozději v termínech stanovených v Čl. IV. odst. 3 a odst. 4 Závazných parametrů, přičemž tyto náklady / výdaje musí být skutečné, přiměřené, nezbytně nutné a přímo související s plněním cílů a parametrů projektu. Uznány mohou být náklady / výdaje vzniklé ode dne, který byl stanoven jako začátek řešení projektu. Pokud dojde k nabytí účinnosti Smlouvy ke dni pozdějšímu, bude na náklady / výdaje spotřebované na řešení projektu mezi těmito dny pohlíženo, jako by se jednalo o náklady / výdaje spotřebované po nabytí účinnosti Smlouvy.

3. O případnou změnu uznaných nákladů uvedených v Závazných parametrech, o podstatnou změnu v nákladových položkách uvedených v rozpočtu v informačním systému a změnu věcné náplně musí příjemce ve smyslu Čl. IV. odst. 10. požádat písemně poskytovatele. Výše uznaných nákladů a s tím související výše účelové podpory stanovené Smlouvou na celou dobu řešení projektu nemohou být v průběhu řešení projektu změněny o více než 50 %.

4. Dodavatelé zakázek na dodávky, kteří nejsou uvedeni ve schváleném návrhu projektu v souladu s § 8 odst. 4 Zákona, musí být příjemcem vybráni postupem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, pokud v daném případě lze příjemce označit za zadavatele veřejné zakázky v souladu s tímto zákonem, jinak při zachování principu transparentního a nediskriminačního výběru dodavatelů.

Pro náklady typu dodávek dále platí, že dodavatelem nesmí být člen řešitelského týmu ani jiný zaměstnanec příjemce.

5. Vymezení kategorií způsobilých nákladů:

a. Nákladové kategorie, které je možno uplatňovat ve vztahu ke všem typům inovací, které mohou být

obsahem projektu (tj. k inovacím produktu, postupu i organizační inovaci):

• náklady na získání, uznání a obranu patentů a dalších nehmotných aktiv

Náklady mohou souviset buď s ochranou duševního vlastnictví, které je nezbytně potřebné pro řešení projektu, nebo s ochranou duševního vlastnictví, které je výsledkem předloženého projektu, a to v případě, kdy ho lze celé přiřadit řešenému projektu. Do této položky typicky patří související poplatky, překlady, rešerše či další služby patentových zástupců.

• náklady na vyslání vysoce kvalifikovaných pracovníků

z výzkumné organizace nebo velkého podniku, kteří u příjemce podpory pracují na činnostech

v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v nově vytvořené funkci, avšak nenahrazují jiné pracovníky.

„Vysoce kvalifikovanými pracovníky“ se rozumí pracovníci s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou relevantní odbornou praxí, která může zahrnovat rovněž dobu studia v doktorském programu. „Vysíláním“ se rozumí dočasné zaměstnávání zaměstnanců. Přičemž platí, že daná výzkumná organizace musí být zapsána v Seznamu výzkumných organizací, který vede MŠMT na základě §33a Zákona.

• náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací

„Poradenskými službami v oblasti inovací“ se přitom rozumí konzultace, pomoc a vzdělávání v oblasti transferu znalostí, nabývání, ochrany a využívání nehmotného majetku a používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy.

„Podpůrnými službami v oblasti inovací“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, databází a knihoven, průzkum trhu, laboratorní služby, označování, zkoušení a certifikace kvality za účelem vývoje efektivnějších výrobků, postupů nebo služeb.

b. Nákladové kategorie, které je možno uplatnit pouze ve vztahu k inovaci postupu nebo organizační (tyto kategorie nejsou způsobilé ve vztahu k inovaci produktu):

• osobní náklady

Osobní náklady zahrnují náklady / výdaje na mzdy nebo platy a povinné odvody na pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a další zákonné povinnosti zaměstnavatele nebo povinnosti zaměstnavatele vyplývající z platných právních a vnitřních předpisů (např. fond kulturních a sociálních potřeb, sociální fond, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele apod.).

V případě náhrad jsou způsobilými náklady / výdaji náhrady za dovolenou, svátky a nemoc (a to poměrná část odpovídající úvazku zaměstnance na řešení projektu, u zaměstnanců přijatých nově na

základě pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu pak v plné výši), a dále cestovní náhrady podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Odměny mohou být vypláceny jen pracovníkům, kteří jsou zaměstnanci podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a podílí se na řešení předmětného projektu, přičemž vyplacení odměn musí být odůvodněno.

Mzdy nebo platy, odměny z dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce musí odpovídat schválenému mzdovému, platovému nebo jinému předpisu příjemce.

• náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt Náklady na nástroje a vybavení zahrnují část odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši odpovídající délce období a podílu skutečného použití tohoto majetku pro řešení projektu, který nebyl pořízen z veřejných prostředků, maximálně do výše daňových odpisů.

Do způsobilých nákladů tedy nelze zahrnout pořizovací cenu dlouhodobého majetku, s výjimkou pořizovaných poznatků a patentů, a to v následující nákladové položce.

• náklady na poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek – investiční

„Obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení.

Do této položky se zahrnou pouze náklady na pořízení dlouhodobého majetku (věcně shodné náklady neodpovídající účetně pořízení dlouhodobého majetku, se zahrnou do následující položky).

• náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek – neinvestiční

Náklady na smluvní výzkum představují náklady / výdaje vzniklé přenesením části činnosti projektu,

a to charakteru průmyslového výzkumu nebo experimentálního vývoje, na dodavatele.

Pro náklady na zakoupené poznatky či patenty platí definice obvyklých tržních podmínek uvedená u předchozí položky a zahrnou se do této položky pouze v případě, kdy nepředstavují dlouhodobý majetek.

• ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu

Ostatní provozní náklady představují náklady / výdaje na materiál, zásoby, drobný hmotný a nehmotný majetek, opravy a udržování dlouhodobého majetku, vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, cestovní náklady / výdaje spojené s pracovními cestami.

• režijní náklady

Doplňkové (režijní) náklady jsou náklady / výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (resp. jejich část), které však nelze cele (v přesné výši) k danému projektu přiřadit.

Jako metoda pro uplatňování (účtování) doplňkových (režijních) nákladů je přípustná po celou dobu realizace projektu pouze metoda tzv. flat rate, a to do výše max. 25 % objemu z přímých neinvestičních uznaných nákladů projektu (a to v každém roce řešení projektu).

6. Veškeré typové náklady neuvedené v čl. III. odst. 5 se považují za náklady nezpůsobilé, a tudíž za neuznané.

Článek XX. Xxxxxxx příjemce

1. Příjemce je povinen postupovat při řešení Projektu v souladu se schváleným návrhem projektu, Smlouvou o

poskytnutí podpory, Závaznými parametry a Všeobecnými podmínkami.

2. Příjemce je povinen čerpat a použít účelovou podporu výhradně k úhradě uznaných nákladů projektu uvedených v Článku III. odst. 2. Všeobecných podmínek a to v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., zákonem č. 218/2000 Sb., zákonem o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“) a se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 563/1991 Sb.“).

3. Příjemce je povinen čerpat a použít účelovou podporu nejpozději do 15. dne následujícího po termínu ukončení řešení projektu uvedeného v Závazných parametrech.

4. Neveřejné zdroje jsou vlastní (příp. jiné) finanční prostředky, které byly použity k úhradě uznaných nákladů vzniklých a zaúčtovaných příjemcem v souladu s rozpočtem projektu do 30 dnů po termínu ukončení řešení projektu.

5. Pokud nebude účelová podpora čerpána v celé své výši, je příjemce povinen vrátit nečerpanou část podpory zpět na výdajový účet poskytovatele a to nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy se dozví, že tuto část účelové podpory z jakéhokoliv důvodu nevyužije, nebo byl poskytovatelem k jejímu navrácení vyzván. Nevyčerpanou účelovou podporu je příjemce povinen vrátit na výdajový bankovní účet poskytovatele č. 1525001/0710 nejpozději 14 dnů před termínem ukončení realizace projektu. V případě ukončení projektu k 31. prosinci je příjemce povinen vrátit nečerpanou účelovou podporu nejpozději do 10. prosince téhož kalendářního roku. Příjemce je povinen vrátit nečerpanou účelovou podporu před ukončením projektu tak, aby po ukončení realizace projektu nejvýše 5 % nečerpané účelové podpory poskytnuté v posledním roce řešení vrátil nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku po ukončení projektu na bankovní účet poskytovatele č. 6015-1525001/0710. V případě projektu končícího v průběhu roku pak do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení realizace projektu.

6. Příjemce je povinen odvést poskytovateli na bankovní účet č. 19-1525001/0710 případné úroky z části poskytnuté účelové podpory uložené na samostatném bankovním účtu nejpozději do 15. února roku následujícího po ukončení projektu a neprodleně o této skutečnosti informovat poskytovatele. Povinnost odvodu se nevztahuje na úroky, které za příslušný kalendářní rok nepřesáhnou 200 Kč.

7. Čerpáním a použitím účelové podpory se rozumí převod finančních prostředků z bankovního účtu zřízeného podle Článku 4, odst. 5. Smlouvy, a to buď formou přímé platby dodavatelům (v případě plátců daně z přidané hodnoty bez DPH) nebo převodem na jiný vlastní bankovní účet (nebo do vlastní pokladny) v případech, kdy uznané náklady byly již uhrazeny z vlastních příp. jiných finančních prostředků (neveřejných zdrojů). V případě převodu na jiný vlastní bankovní účet (nebo do vlastní pokladny) je příjemce povinen tento převod doložit soupisem nákladů, které byly již uhrazeny z neveřejných zdrojů.

8. Příjemce je povinen vést o uznaných nákladech samostatnou účetní evidenci podle zákona č. 563/1991 Sb., v rámci této evidence sledovat výdaje nebo náklady hrazené z poskytnuté účelové podpory. Příjemce je

povinen v rámci této evidence evidovat zvlášť investiční a neinvestiční náklady. Tuto evidenci uchovávat nejméně po dobu deseti let ode dne ukončení řešení projektu.

9. V rámci uznaných nákladů skutečně vynaložených na řešení projektu je příjemce povinen nepřekročit maximální intenzitu účelové podpory stanovenou pro celou dobu realizace projektu v Závazných parametrech.

10. Nastane-li podstatná změna okolností týkajících se řešení projektu, včetně dopadu na jeho financování, kterou příjemce nemohl předvídat, ani ji nezpůsobil, požádá písemně o změnu výše uznaných nákladů a věcné náplně jednotlivých etap řešení projektu nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. Příjemce je rovněž povinen předem písemně požádat o podstatnou plánovanou změnu financování a o změnu věcné náplně v Závazných parametrech, a to s uvedením důvodu požadované změny. Za podstatnou změnu je považována změna v nákladové položce o více jak 20% a zároveň o více jak 100 000 Kč v daném kalendářním roce, změna v časovém nebo obsahovém rozvržení jednotlivých etap řešení projektu a dále jakákoli změna, která má vliv na splnění cílů projektu a jeho očekávaných výsledků.

V případě změny v rozložení nákladů mezi investičními a neinvestičními nákladovými položkami je příjemce povinen písemně požádat o změnu vždy, následně v případě schválení žádosti je příjemce povinen zaslat převáděnou část účelové podpory poskytovateli, který ji po přeúčtování zašle příjemci zpět dle schválené žádosti.

11. Příjemce je povinen předložit poskytovateli roční zprávu o realizaci a výsledcích projektu za každý kalendářní rok řešení, vypracovanou vždy k 31. prosinci, a to nejpozději do 15. ledna následujícího kalendářního roku, doplněnou nejméně jedním oponentním posudkem nezávislého oponenta. K posudku musí být připojeno čestné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči projektu a příjemci.

12. Příjemce je povinen předložit poskytovateli po ukončení řešení projektu závěrečnou zprávu s nejméně jedním oponentním posudkem nezávislého oponenta za celé období řešení projektu, a to do 30 dnů od ukončení realizace projektu. K posudku musí být připojeno čestné prohlášení oponenta o jeho nepodjatosti vůči projektu a příjemci. Příjemce je dále povinen spolu se závěrečnou zprávou předložit poskytovateli finanční vypořádání poskytnuté dotace za celé období realizace projektu a ověření vynaložených nákladů za celou dobu realizace projektu zpracované nezávislým auditorem.

13. Vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně vypořádání poskytnuté podpory bude ověřeno na závěrečném oponentním řízení projektu. Příjemce je povinen navrhnout poskytovateli nejdéle do 2 měsíců po ukončení řešení projektu termín závěrečného oponentního řízení a toto řízení zorganizovat za účasti zástupce poskytovatele nejpozději do 180 kalendářních dní po ukončení řešení projektu. Příjemce je povinen předat poskytovateli závěrečné finanční vypořádání finančních prostředků vynaložených na řešení projektu spolu s ověřením vynaložených nákladů na realizaci projektu za dobu jeho řešení zpracované nezávislým auditorem a jeden výtisk závěrečné zprávy spolu s oponentním posudkem nezávislého oponenta za celé období řešení projektu nejpozději 14 dnů před konáním závěrečného oponentního řízení. Požadavky na závěrečné oponentní řízení zveřejní poskytovatel na svých webových stránkách.

14. Po ukončení řešení projektu je příjemce povinen pro potřeby Rejstříku informací o výsledcích (RIV) zpracovat a předat poskytovateli údaje o dosažených výsledcích projektu, a to v termínu a ve formě stanovené poskytovatelem v rozsahu vymezeném v ustanovení § 31 zákona č. 130/2002 Sb.

15. Příjemce je povinen po ukončení řešení projektu předkládat poskytovateli informaci o skutečně dosažených ekonomických přínosech projektu, a to 1 x ročně vždy za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, přičemž

první sledované období začíná měsícem následujícím po ukončení řešení projektu, a termín pro předložení informace je nejpozději do 3 měsíců od skončení jednotlivého sledovaného období.

16. Příjemce je povinen předkládat poskytovateli veškeré dokumenty dle této Smlouvy (např. žádosti, změny, zprávy, atd.) primárně prostřednictvím informačního systému k tomu určenému. Případně pokud takové doručení informační systém neumožňuje, prostřednictvím informačního systému datových schránek, případně doručením příslušného dokumentu nejpozději do konce úředních hodin podatelny Ministerstva průmyslu a obchodu. Úřední hodiny podatelny jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

17. Příjemce je povinen postupovat při nakládání s účelovou podporou poskytnutou a s majetkem a právy za ně pořízenými v souladu s obecně závaznými právními předpisy, týkajícími se hospodaření s prostředky státního rozpočtu a s majetkem státu (zejména zákonem č. 218/2000 Sb. a zákonem č. 219/2000 Sb.,

o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů).

18. Příjemce zajistí, aby v informacích zveřejňovaných v souvislosti s projektem bylo vždy uvedeno: „Tento projekt byl realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu v programu The Country for the Future“.

19. Příjemce je povinen na požádání poskytnout poskytovateli bezplatné, nevýlučné a neodvolatelné právo reprodukovat a rozšiřovat, a to jak v písemné, tak i elektronické podobě na jakémkoliv nosiči informací, jakékoliv odborné texty týkající se řešení a výsledků projektu publikované příjemcem, nebo publikované s jeho souhlasem, k nimž má příjemce autorská práva nebo je jejich oprávněným uživatelem.

20. Příjemce je povinen informovat poskytovatele o případné neschopnosti plnit řádně a včas povinné zákonné odvody, povinnosti vyplývající pro příjemce ze Smlouvy a o všech významných změnách svého majetkoprávního postavení či údajů a skutečností požadovaných pro prokázání způsobilosti, jakými jsou zejména vznik, spojení či rozdělení společnosti, změna právní formy, snížení základního kapitálu, vstup do likvidace, podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení, jehož předmětem je úpadek nebo hrozící úpadek, zánik příslušného živnostenského oprávnění, pravomocné odsouzení pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činností), nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, apod., a to nejpozději do 7 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozví. Příjemce je dále povinen kdykoliv na základě žádosti poskytovatele prokázat, že je stále způsobilý k řešení projektu ve smyslu ustanovení § 18 zákona č. 130/2002 Sb.

21. Příjemce je povinen vrátit na účet poskytovatele dle pokynu poskytovatele účelovou podporu poskytnutou v daném kalendářním roce, včetně majetkového prospěchu získaného v souvislosti s použitím účelové podpory, a to do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy oznámí, nebo kdy měl oznámit poskytovateli ve smyslu Článku IV. odst. 20 Všeobecných podmínek, že nastaly skutečnosti, na jejichž základě příjemce nebude moci nadále plnit své povinnosti vyplývající pro něj ze Xxxxxxx.

22. Pokud v některém kalendářním roce probíhá řešení projektu bez poskytnutí účelové podpory, tj. pouze z neveřejných zdrojů, je příjemce přesto povinen plnit veškeré podmínky vyplývající ze Smlouvou a Všeobecných podmínek.

Článek V.

Sankce za nesplnění podmínek

1. Příjemce bere na vědomí, že pokud z jeho strany dojde k porušení povinností dle Xxxxxxx, spočívající v neoprávněném použití nebo zadržení účelové podpory a rovněž k závažnému porušení jiných povinností vyplývajících ze Smlouvy, bude toto jednání považováno za porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 44 odst.

1. písm. b) zákona č. 218/2000 Sb. a postihované podle ustanovení § 44a odst. 3. písm. a) zákona č. 218/2000 Sb. Za

zadržení účelové podpory je přitom považováno také nepřevedení účelové podpory z bankovního účtu dle Článku

IV. odst. 3. na jiný vlastní bankovní účet příjemce a nevrácení účelové podpory v termínu dle Článku IV. odst. 5., a to i v případě, že příjemce prokáže, že uznané náklady projektu uhradil z neveřejných zdrojů (takto nepřevedená účelová podpora je považována za nečerpanou účelovou podporu).

2. V případě porušení povinnosti příjemcem stanovené v čl. IV. odst. 10, 18 a 21 má toto jednání za následek smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé takovéto porušení

3. V případě porušení povinnosti příjemcem stanovené v čl. IV. odst. 11 až 13 má toto jednání za následek smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý byť započatý den prodlení, maximálně však 30 000 Kč

4. Jednotlivé smluvní pokuty v odst. 2. a 3. se sčítají. Odstoupení od Xxxxxxx nemá vliv na uplatnění smluvních pokut.

5. V případě, kdy příjemce předpokládá, že nebude schopen splnit některou z povinností uložených Smlouvou ve stanoveném termínu, je oprávněn nejpozději do konce lhůty pro splnění povinnosti podat poskytovateli písemnou odůvodněnou žádost o posun termínu. Poskytovatel si vyhrazuje právo trvat na dodržení splnění povinnosti ve stanoveném termínu.

6. V případě, kdy příjemce podá poskytovateli žádost podle předchozího odstavce po termínu splnění povinnosti je dnem doručení žádosti stavena lhůta pro počítání smluvních pokud.

7. V případě, kdy příjemce nedosáhne výše ekonomických přínosů, které v žádosti uvedl pro první rok po ukončení řešení projektu (tím se rozumí první sledované období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, za něž je povinen podat zprávu o přínosech dle článku IV. odst. 15), je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši vypočtené dle míry naplnění zmíněné výše přínosů, a to následujícím způsobem:

− výše sankce se rovná 5 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než 80 % z hodnoty uvedené v žádosti, ale zároveň alespoň 60 % této hodnoty.

− výše sankce se rovná 10 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než 60 % z hodnoty uvedené v žádosti, ale zároveň alespoň 40 % této hodnoty.

− výše sankce se rovná 15 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než 40 % z hodnoty uvedené v žádosti, ale zároveň alespoň 20 % této hodnoty.

− výše sankce se rovná 20 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním rozpočtem, pokud prokázaná výše ekonomických přínosů projektu dosáhla hodnoty nižší než 20 % z hodnoty uvedené v žádosti, anebo v případě, kdy příjemce nesplnil povinnost zaslat v termínu informaci dle článku IV. bod 15 za 1. rok po ukončení řešení projektu.

Míra naplnění ekonomických přínosů se přitom posuzuje samostatně za hodnotu uvedenou v žádosti o dotaci jako „Tržby“ (s ní se porovnává skutečná výše předmětných tržeb realizovaných ve sledovaném období v

návaznosti na výsledky projektu) a samostatně za hodnotu uvedenou v žádosti o dotaci jako „Úspory nákladů“. Sankce za nedosažení výše ekonomických přínosů u „Tržeb“ a „Úspor nákladů“ se nesčítají a odvod sankce se uplatní pouze u hodnoty, u které byla stanovena vyšší sankce. (tj. nanejvýše sankce dosáhne hodnoty 20 % z výše poskytnuté dotace dle finančního vypořádání se státním rozpočtem).

V případě, kdy příjemce dosáhne alespoň 80% naplnění závazné výše ekonomických přínosů z projektu za 1. rok po ukončení projektu (a to u obou hodnot – „Tržby“ i „Úspory nákladů“), nebude sankce uplatněna.

8. V případě, že příjemce neumožní provedení kontroly dle Článku IV. odst. 6 Smlouvy, může poskytovatel uložit příjemci pokutu dle ustanovení § 15 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

9. V případě, kdy příjemce poruší jakýkoliv svůj závazek dle Xxxxxxx, je poskytovatel oprávněn na základě písemného upozornění pozastavit příjemci poskytování účelové podpory, a to až do doby, než dojde ze strany příjemce ke splnění všech jeho smluvních povinností. Příjemci nenáleží náhrada škody, která mu vznikne v důsledku přerušení nebo zastavení poskytování účelové podpory.

Článek VI.

Předčasné ukončení Smlouvy

1. Smlouvu lze předčasně ukončit odstoupením od Smlouvy nebo písemnou dohodou smluvních stran.

2. V případě ukončení Smlouvy dohodou, budou mezi poskytovatelem a příjemcem sjednány podmínky ukončení platnosti Smlouvy. Nedílnou součástí takové dohody bude řádné vyúčtování všech finančních prostředků, které byly na řešení projektu příjemcem vynaloženy za celou dobu ode dne zahájení řešení projektu až do dne ukončení platnosti Smlouvy.

3. Pokud příjemce použije účelovou podporu poskytnutou na základě Smlouvy v rozporu s účelem, nebo na jiný účel, než na který mu byla ve smyslu Smlouvy poskytnuta, nebo závažným způsobem poruší jinou povinnost uloženou mu Smlouvou, či pokud dojde k závažným změnám majetkoprávního postavení příjemce, je poskytovatel oprávněn od Smlouvy kdykoliv odstoupit.

4. Poskytovatel je rovněž oprávněn od Xxxxxxx odstoupit v případě, kdy se prokáže, že údaje předané mu příjemcem před uzavřením Smlouvy, které představovaly podmínky, na jejichž splnění bylo vázáno uzavření Smlouvy, jsou nepravdivé, a rovněž v případě, kdy příjemce je pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (činnosti) příjemce, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku.

5. Pokud poskytovatel odstoupí od Xxxxxxx, Xxxxxxx se od počátku ruší a příjemce je povinen dle pokynu poskytovatele vrátit veškerou účelovou podporu, která mu byla na základě této smlouvy poskytnuta, a to včetně případného majetkového prospěchu získaného v souvislosti s neoprávněným použitím této účelové podpory, a to nejdéle do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení

o odstoupení od Xxxxxxx. Příjemce je v takovém případě současně povinen uhradit z celkové částky poskytnuté mu poskytovatelem na základě této smlouvy úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů za dobu ode dne, kdy účelovou podporu obdržel, do dne, kdy ji poukázal zpět na bankovní účet poskytovatele.

6. Příjemce je oprávněn odstoupit od Xxxxxxx na základě jeho písemného prohlášení o tom, že nemůže splnit své závazky Xxxxxxx. V takovém případě je povinen vrátit dle pokynu poskytovatele veškerou účelovou podporu, která mu byla na základě Smlouvy poskytnuta, včetně případného majetkového prospěchu získaného v souvislosti s použitím této účelové podpory, a to nejdéle do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy odstoupení od Xxxxxxx oznámí poskytovateli. Příjemce je v takovém případě současně povinen uhradit z částky účelové podpory poskytnuté mu poskytovatelem v příslušném kalendářním roce úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů za dobu ode dne, kdy účelovou podporu obdržel, do dne, kdy ji poukázal zpět na bankovní účet poskytovatele.

7. Právní účinky odstoupení od Smlouvy nastávají dnem doručení písemného oznámení o odstoupení druhé smluvní straně.

8. Příjemce je po obdržení oznámení o odstoupení poskytovatele od Xxxxxxx povinen provést neprodleně všechna nezbytná opatření k tomu, aby své závazky související s realizací projektu řádně vypořádal.

Článek VII.

Řešení sporů

1. Veškeré spory mezi smluvními stranami vyplývající nebo související s ustanoveními Smlouvy budou řešeny vždy nejprve smírně vzájemnou dohodou. Nebude-li smírného řešení dosaženo v přiměřené době, bude mít kterákoliv ze smluvních stran právo předložit spornou záležitost k rozhodnutí místně příslušnému soudu České republiky.

Článek VIII.

Závěrečná ustanovení

1. Údaje o projektu musí být označené kódem důvěrnosti:

Buď S - nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů,

nebo C - předmět řešení projektu podléhá obchodnímu tajemství.

V případě označení kódem C se příjemce zavazuje uvádět veškeré údaje o projektu předávané v souladu se Zákonem do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací tak, aby mohly být v uvedeném systému zveřejněny.

2. Jestliže příjemce, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo, je povinen postupovat v souladu s ustanovením § 14a až § 14d odst. 1 a 2 zákona č. 218/2000 Sb. Tato zákonná ustanovení se použijí přiměřeně i při přemístění sídla české obchodní společnosti nebo družstva do zahraničí a při slučování, splývání a rozdělování školských právnických osob.

3. Práva k výsledkům řešení projektu patří v souladu s § 16 zákona č. 130/2002 Sb. příjemci, se zohledněním následujících odstavců 4. a 5. Příjemce upraví způsob nakládání s výsledky svým interním předpisem.

4. Práva duševního vlastnictví chráněná jako patenty, ochranné známky, užitné vzory, průmyslové vzory, autorská práva, včetně autorských práv k vytvořenému softwaru a nové technické poznatky tvořící výrobní nebo obchodní tajemství (know-how), vzniklá v souvislosti s realizací projektu, náleží příjemci.

5. Postoupí-li příjemce majetková práva k poznatkům třetím osobám, zajistí odpovídajícími opatřeními nebo smlouvami, aby byly splněny povinnosti vyplývající z ustanovení § 16 zákona č. 130/2002 Sb.

6. Příjemce souhlasí s tím, že údaje o projektu budou uloženy v Informačním systému výzkumu, vývoje

a inovací v souladu s obsahem HLAVY VII zákona č. 130/2002 Sb.

7. Příjemce nese v plném rozsahu odpovědnost za porušení závazků dle Smlouvy v rozsahu dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Poskytovatel v žádném případě neodpovídá za jednání nebo naopak nečinnost příjemce a za výsledky řešení projektu.

8. Vztahy touto Smlouvou a Všeobecnými podmínkami neupravené se řídí zákonem č. 130/2002 Sb., nařízením Komise (EU) č. 651/2014 a Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací č. 2014/C 198/01.

9. Veškeré změny nebo doplňky Smlouvy mohou být uzavřeny pouze formou písemného dodatku podepsaného zástupci obou smluvních stran na téže listině.

10. V případě jakéhokoliv rozporu mezi zněním schváleného návrhu projektu a zněním Smlouvy včetně Všeobecných podmínek a Závazných parametrů a dodatků ke Smlouvě má vždy přednost znění Smlouvy včetně Všeobecných podmínek a Závazných parametrů a dodatků ke Smlouvě.