Správní řád č. 500/2004 Sb.
Správní řád č. 500/2004 Sb.
Veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy
Veřejnoprávní smlouvy - obecná charakteristika
• Dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva.
Základní podmínky uzavírání
• nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet,
• musí být v souladu s veřejným zájmem,
• uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy.
Posuzování
• vždy posuzuje podle svého skutečného obsahu.
Typy veřejnoprávních smluv
• Koordinační - § 160
• Subordinační - § 161
• o úpravě (veřejných subjektivních) práv a povinností - §162
Druhy veřejnoprávních smluv
⚫ Další druhy mohou být ve zvláštních zákonech
⚫ např. § 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – veřejnoprávní smlouva jako alternativní forma vyhlášení chráněného území (jinak právní
předpis)
⚫ § 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní
památkové péči – dohoda o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů mezi AVČR a VŠ
(podle NSS jde o subordinační smlouvu podle § 161 – č.j. 7 As 99/2011 – 73, xxx.xxxxxx.xx )
⚫ ne zcela jednoznačná povaha autorizačních smluv (přenos působnosti)
Koordinační
⚫ Kdo?
⚫ stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy
Koordinační
• Stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti
veřejné správy, mohou za účelem plnění svých
úkolů vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy.
• Územní samosprávné celky mohou vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy týkající se plnění úkolů vyplývajících z jejich samostatné
působnosti při výkonu veřejné moci, jen stanoví- li tak zvláštní zákon.
⚫Kdy?
Koordinační smlouvy
⚫ za účelem plnění svých úkolů
⚫ předmět smlouvy - nemusí jít jen o výkon působnosti ve veřejné správě
⚫dohoda o sloučení obcí, o připojení obce k jiné obci a o změně hranic obcí
⚫ smlouva mezi dvěma nebo více obcemi ke splnění konkrétního úkolu (§ 48 obecního zřízení)
⚫ smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí
Předmět koordinačních smluv
• výkon státní správy
• výkon úkolů vyplývající ze samostatné působnosti.
Koordinační smlouvy
⚫Zvláštní typy koordinačních smluv
⚫ smlouvy o výkonu státní správy - § 160 odst. 5
⚫ smlouvy o výkonu „vrchnostenské“ samostatné působnosti - § 160 odst. 6
⚫např. obecní policie
Souhlas k uzavření
• Veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy, mohou osoby uvedené v odstavci 1 § 160 vzájemně
uzavírat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.
Subordinační smlouvy
• Stanoví-li tak zvláštní zákon, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která
by byla účastníkem podle § 27 odst. 1, kdyby
probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnutí.
• Veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít i po zahájení řízení podle části druhé. Poté, co veřejnoprávní smlouva byla uzavřena, správní orgán
usnesením řízení zastaví.
Subordinační smlouvy
⚫Smluvní strany
⚫ správní orgán
⚫ ten, kdo by byl (nebo je) účastníkem řízení podle §27 odst. 1
⚫ Místo vydání rozhodnutí
⚫ Stanoví-li tak zákon (např. § 78 nebo § 116 stavebního zákona)
Veřejnoprávní smlouva mezi účastníky
• Ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1, kdyby
probíhalo řízení podle části druhé, popřípadě ti, kdož účastníky takového řízení jsou, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností, nevylučuje-li to
povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
• K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními
předpisy a veřejným zájmem.
• Pokud k veřejnoprávní smlouvě mezi účastníky přistoupí i správní orgán, pak platí, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy udělil souhlas.
Subordinační smlouvy
⚫Postavení dotčených orgánů
⚫ např. stavební zákon vyžaduje jejich souhlas s uzavřením smlouvy
⚫ důsledky absence souhlasu nebo jiného úkonu dotčeného orgánu – důvod k přezkumu
⚫Souhlas třetích osob – podmínka účinnosti smlouvy
⚫ ochrana opomenutých třetích osob
⚫ sporné řízení podle § 169 a § 141 – domáhat se určení neúčinnosti smlouvy
⚫použití § 142 je sporné – nejde o určení existence právního vztahu (veřejnoprávní smlouvy)
Smlouvy podle § 162
⚫Smluvní strany
⚫ právnické a fyzické osoby jako adresáti veřejné správy
- ti, kdo by byli účastníky řízení podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo, popřípadě ti, kdo jimi jsou
⚫ může jít i o osoby, které by byly účastníky různých správních řízení, pokud by probíhala (mohlo by jít o jiný specifický smluvní typ než smlouvu podle § 162)
⚫Např. § 27 odst. 7 horního zákona (převod dobývacího prostoru)
Smlouvy podle § 162
⚫Podmínky pro uzavření smlouvy podle § 162
⚫ „nevylučuje-li to povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak“
⚫ povaha věci to vylučuje např. pokud by nabyvatel nesplňoval podmínky pro udělení oprávnění
⚫ některé zákony převod veřejných subjektivních práv výslovně vylučují
Smlouvy podle § 162
⚫Podmínky pro uzavření smlouvy podle § 162
⚫ Souhlas správního orgánu k uzavření smlouvy
⚫ správní orgán příslušný k vydání rozhodnutí v dané věci
⚫ rozhodnutí ve správním řízení
⚫ účastníky řízení (potenciální) smluvní strany veřejnoprávní
smlouvy
⚫ důsledky zrušení souhlasu pro smlouvu – automaticky
nezaniká, patrně však jde o důvod pro přezkum (záleží na účincích zrušení souhlasu - § 99 SŘ)
Uzavírání veřejnoprávní smlouvy
• Návrh na uzavření smlouvy :
- Projev vůle učiněný v písemné formě, směřující k uzavření veřejnoprávní smlouvy, který je určen jedné nebo více určitým osobám.
- musí být dostatečně určitý a musí z něj vyplývat vůle toho, kdo návrh činí
(navrhovatele), být jím v případě jeho přijetí vázán.
Návrh smlouvy
• působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen
• Může ho navrhovatel zrušit, dojde-li projev o zrušení osobě, které je určen, dříve
nebo alespoň současně s návrhem smlouvy; to platí, i když je návrh smlouvy neodvolatelný
Zánik návrhu smlouvy
a) uplynutím lhůty, která v něm byla pro přijetí určena, pokud v ní návrh smlouvy nebyl přijat,
b) pokud nebyla určena lhůta pro přijetí, uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze
navrhované veřejnoprávní smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel smlouvy použil pro zaslání návrhu smlouvy, nebo
c) okamžikem, kdy projev o odmítnutí návrhu smlouvy dojde navrhovateli smlouvy.
Uzavření smlouvy
• uzavřena písemně,
• projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině.
Okamžik uzavření
• jsou-li smluvní strany přítomny současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem připojení podpisu poslední smluvní strany.
• nejsou-li smluvní strany přítomny současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem, kdy návrh veřejnoprávní smlouvy opatřený podpisy ostatních osob, xxxx byl určen, dojde navrhovateli smlouvy.
• jestliže zákon stanoví, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu, je veřejnoprávní smlouva uzavřena dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci.
Přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy
• z moci úřední nebo
• strana veřejnoprávní smlouvy, která není správním orgánem, může dát podnět k provedení přezkumného řízení do 30 dnů ode dne, kdy se o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděla.
Přezkum veřejnoprávních smluv
⚫Účastníci řízení - § 165 odst. 6 – smluvní strany, vč. případných právních nástupců, nikoliv však třetí osoby podle § 168
⚫Průběh řízení
⚫ Standardní (§ 96 odst. 1) nebo zkrácené (§ 98)
⚫ § 95 odst. 5 – je možné usnesením pozastavit účinnost smlouvy
Rozpor s právními předpisy
• správní orgán smlouvu zruší.
• jen některá ustanovení veřejnoprávní smlouvy v rozporu - zruší se jen tato ustanovení, pokud z povahy veřejnoprávní smlouvy nebo z jejího obsahu anebo z
okolností, za nichž byla uzavřena, nevyplývá, že je nelze oddělit od ostatních
Změna obsahu veřejnoprávní smlouvy
• jen písemnou dohodou smluvních stran; bylo-li k uzavření smlouvy třeba souhlasu správního orgánu nebo třetí osoby, je tohoto souhlasu třeba i k uzavření této dohody.
Výpověď veřejnoprávní smlouvy
• písemnou formou
• jen tehdy, jestliže to bylo ve veřejnoprávní smlouvě smluvními stranami dohodnuto a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta.
Zrušení veřejnoprávní smlouvy
• Na písemný návrh
• Bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto.
• Změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat.
• Jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy.
• Z důvodu ochrany veřejného zájmu.
• Jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela.
Zrušení
• Podá-li smluvní strana ze zákonem stanovených důvodů návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy a ostatní strany s ním vysloví souhlas, veřejnoprávní smlouva zaniká
dnem, kdy písemný souhlas poslední ze smluvních stran došel smluvní straně, která návrh podala.
• Pokud bylo k uzavření veřejnoprávní smlouvy třeba souhlasu správního orgánu, vyžaduje se jeho souhlas i ke zrušení veřejnoprávní smlouvy.
• Pokud některá ze stran se zrušením veřejnoprávní smlouvy nesouhlasí, může o zrušení veřejnoprávní smlouvy na žádost smluvní strany, která podala návrh, rozhodnout správní orgán.
Souhlas třetích osob
• Veřejnoprávní smlouva, nejde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 160 (koordinační), která se
přímo dotýká práv nebo povinností třetí osoby, nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní tato osoba vysloví písemný souhlas.
• Není-li tento souhlas získán, může správní orgán místo uzavření veřejnoprávní smlouvy vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž využije
podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy.
Xxxxxxx z veřejnoprávních smluv
• Jsou vymahatelné.
• V případě nesplnění – spory.
Spory z veřejnoprávní smlouvy rozhoduje
• Ministerstvo vnitra, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 160 a je-li
alespoň jednou ze smluvních stran kraj nebo jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností; Ministerstvo vnitra věc projedná s věcně
příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem,
• příslušný krajský úřad, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 160 a jsou-li smluvními stranami obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností,
nepřevezme-li věc Ministerstvo vnitra,
• správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám, jde-li o jinou veřejnoprávní smlouvu podle § 160; není-li takového správního orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní úřady nadřízené správním orgánům, které
jsou nadřízeny smluvním stranám,
• správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 161, nebo
• správní orgán, který k jejímu uzavření udělil souhlas, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 162.
Opatření obecné povahy
• Úkony, které nejsou právním předpisem, ani individuálním aktem ( je činěn vůči neurčitému počtu osob)
• Nutno zmocnění ve zvláštním zákoně
• Např. stanovení stavební uzávěry
Návrh opatření obecné povahy
• správní orgán po projednání s dotčenými orgány doručí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly
připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě
obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů.
Řízení o návrhu
• je písemné, pokud zákon nestanoví nebo správní orgán neurčí, že se koná veřejné projednání návrhu.
Veřejné projednání
• Dobu a místo konání veřejného projednání správní orgán oznámí na úřední desce
nejméně 15 dnů předem; oznámení zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat.
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, je možné tuto dobu zkrátit; nestanoví-li zákon jinak, musí zkrácená doba činit nejméně 5 dní.
Připomínky k návrhu
• kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny.
• správní orgán je povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření
obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.
Vlastnická práva - dotčená
• mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné
odůvodněné námitky ke správnímu orgánu ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho zveřejnění. (Zmeškání úkonu nelze prominout.)
• o námitkách rozhoduje správní orgán. Jestliže by vyřízení námitky vedlo k řešení, které přímo ovlivní oprávněné zájmy některé osoby
jiným způsobem než návrh opatření obecné povahy, a není-li změna zjevně též v její prospěch, zjistí správní orgán její stanovisko.
Rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné povahy. Proti rozhodnutí se nelze odvolat ani podat rozklad. Změna nebo zrušení pravomocného rozhodnutí o námitkách může být důvodem změny
opatření obecné povahy.
•
Oznámení opatření obecné povahy
• správní orgán oznámí veřejnou vyhláškou; opatření obecné povahy zveřejní též na úředních deskách
obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.
• Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky.
• Hrozí-li vážná újma veřejnému zájmu, může opatření obecné povahy nabýt účinnosti již dnem vyvěšení. Do
opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal.
Opatření obecné povahy - obecně
• Proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek.
• Povinnost, která je stanovena zákonem a jejíž rozsah je v mezích zákona určen opatřením
obecné povahy, lze exekučně vymáhat jedině tehdy, jestliže bylo vydáno rozhodnutí, které existenci této povinnosti prohlásilo a v němž byla osoba, jež tuto povinnost má, jmenovitě uvedena.
Přezkum zákonnosti
• Soulad opatření obecné povahy s právními předpisy lze posoudit v přezkumném
řízení.
• Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat do 3 let od účinnosti opatření.
• Účinky rozhodnutí v přezkumném řízení nastávají ode dne jeho právní moci.