ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA) K NAŘÍZENÍ VLÁDY O

Hodnocení dopadů regulace (RIA) k nařízení vlády nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou dotace nebo úvěru poskytovaných na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) pro jiné než hospodářské využití.

1.2 Definice problému

1.2.1 Popis současného stavu

1.2.1.1 Co je to brownfield (BF)?

Pojem brownfield pochází z angličtiny a v doslovném překladu znamená „hnědé pole“. Všeobecně platná definice brownfieldu však v současné době neexistuje. V jednoduchosti lze říci, že jde o části urbanizovaného území, které již ztratily svoji funkci, jsou málo využívané či zcela opuštěné, a mnohdy jsou s ekologickou zátěží.

V následující části nemáme ambice poskytnout celistvý přehled užívaných definic, pouze ukázat rozdílné přístupy, na jejichž základě a s přihlédnutím k výstupům z dotazníkových šetření budou při vyhodnocování variant identifikovány objekty, které by definice BF měla obsáhnout a jakým způsobem.

Subjekt Definice

CzechInvest/Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo životního prostředí

Evropské strukturální a investiční fondy

Pojmem brownfield se rozumí nemovitost (území, pozemek, objekt, areál), která je nevyužívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace.

V rámci současné verze podprogramu Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití je definice následující:

Brownfieldem je objekt nebo areál splňující následující podmínky:

− je zanedbaný, opuštěný, nevyužívaný a nelze ho vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace,

− je po stavební/technické stránce nefunkční a nesplňuje základní požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb uvedených v § 8 vyhlášky 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů,

− kde není možné vyřešit situaci jiným způsobem než investicí z obecních prostředků, tzn. o objekt/areál nemá zájem soukromá sféra, která by obnovila jeho funkčnost.

(Předmět podpory musí být registrován v databázi brownfieldů spravované agenturou CzechInvest.)

Vymezení brownfieldu v dotazníkovém šetření: objekt musí tvořit alespoň 20

% zastavěné plochy nebo musí mít rozlohu alespoň 300 m2 zastavěné plochy.

Brownfieldy jsou veškeré pozemky zásadně narušené činností člověka tak, že nemohou být racionálně (efektivně) dále využívány nebo s potenciálem poškození životního prostředí.

Xxxxxxxxxx je definován jako nevyužívaná, zchátralá či ekologicky postižená nemovitost, která ztratila své původní využití. Rekonstrukce či revitalizace

takové nemovitosti k novému efektivnímu využívání je podporována z fondů EU.

Nemovitosti k rekonstrukci: Nemovitost, která není efektivně využívaná, je ze stavebního hlediska zanedbaná a zastaralá a nelze ji efektivně a plnohodnotně využívat, aniž by proběhl proces její rekonstrukce či modernizace. Objekt může i nadále sloužit původnímu využití. Rekonstrukce

Dle CzechInvestu je třeba bude realizována za účelem modernizace budovy. Nemovitost k rekonstrukci ještě rozlišovat: může být plně či částečně využívána a nemovitost je ve výrazně lepším

stavebně technickém stavu než xxxxxxxxxx.

Nemovitost k rekonstrukci Brownfield: Nemovitost, která není využívaná, je značně zanedbaná a

versus brownfield případně i kontaminovaná a nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces

její celkové regenerace. Nemovitost z nejrůznějších důvodů pozbyla svou původní funkci. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční vojenské či jiné aktivity. Lokalita svým havarijním stavem ekonomicky i fyzicky deprimuje sebe sama i své okolí.

Zahraničí

Velká Británie:

Xxxxxxx

Xxxxxxxxxx je nemovitost či pozemek, které je nyní prázdný, nebo který by se mohl uvolnit nebo se stát vhodným pro rozvoj, během příslušného plánu [rozvoje].

Prostor, který byl dočasně opuštěn po ukončení činnosti (zemědělské, protoindustriální, poskytování služeb, zpracovatelské, vojenské, skladovací nebo přepravní) a který je třeba regenerovat před dalším využitím.

Německo:

Opuštěné části pozemků, zejména v intravilánu, u nichž ekologická a

ekonomická rizika často blokují jeho hospodářský rozvoj.

Kanada:

USA dle organizace EPA

Opuštěné, prázdné nebo nevyužité komerční nebo průmyslové areály, kde předchozí činnosti způsobily kontaminaci životního prostředí, avšak kde existuje potenciál pro sanaci.

Brownfieldy jsou opuštěné, prázdné, nevyužité průmyslové nebo komerční objekty, u nichž je expanze nebo nový rozvoj komplikovaný skutečnou nebo vnímanou kontaminací životního prostředí.

Austrálie: Brownfield je taková lokalita, která byla urbanizována či průmyslově využívána, následně opuštěna a nyní dostupná pro opětovnou urbanizaci.

Jižní Afrika

Brownfield je mezilehlým pozemkem či areálem, který je třeba před jeho

novým rozvojem zregenerovat. Může být i prázdný, opuštěný či kontaminovaný. Využití pozemku není specifikováno.

Zdroj: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxx/; Xxxxx, Xxxxxx & Xxxxxx, Xxx & Xxxxxxx, Xxxxxxxx & Xxxxx, Xxxxxxxx & Xxxxxx, Xxxxx. (2018). Development of a Standard Brownfield Definition, Guidelines, and Evaluation Index System for Brownfield Redevelopment in Developing Countries: The Case of Pakistan. Sustainability. 10. 4347. 10.3390/su10124347. Dostupné z xxxxx://xxx.xxxx.xxx/0000-0000/00/00/0000/xxx

Ve výše uvedených definicích lze najít pojmy:

− kontaminované území – s různým důrazem faktoru v definici;

− degradované území – s různým důrazem faktoru v definici;

− v zastavěné oblasti; v suburbii; a dále pak

− určení, zda jde o městské území či jiné určení umístění objektu/území;

− vazbu na předešlé ekonomické aktivity, nyní již objekt/území není efektivně využíváno;

− či rozlišení na budovy versus pozemky.

1.2.1.2 Informace o BF v ČR

Aktuálně v ČR neexistuje kompletní databáze brownfieldů, nicméně pro zjištění jejich základních charakteristik lze čerpat z následujících zdrojů.

1.2.1.2.1 Národní databáze brownfieldů CzechInvest

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest (dále také „CzechInvest“) se problematikou brownfieldů (dále také „BF“) zabývá dlouhodobě. Ve spolupráci s jednotlivými kraji nejprve zpracovala v letech 2005–2007 Vyhledávací studii brownfieldů, která lokalizovala celkem 2 355 brownfieldových lokalit dosahujících rozlohy 10 326 ha. Kritériem pro vyhledávání lokalit byly pozemky o rozloze větší než 2 ha a objekty s minimální zastavěnou plochou 500 m2.

Na Vyhledávací studii následně navázala Národní strategie regenerace brownfieldů. Jedním z nástrojů plnění cílů Národní strategie bylo vytvoření veřejně přístupné Národní databáze brownfieldů. Na tuto strategii pak navázala její aktualizace v roce 2016, která stanovila konkrétní vize a cíle pro podporu regenerace brownfieldů ve střednědobém a dlouhodobém horizontu1. V neposlední řadě byla 8. července 2019 vzata na vědomí vládou ČR další aktualizovaná verze Národní strategie regenerace brownfieldů, tj. Národní strategie regenerací brownfieldů 2019– 2024 (dále také „NSRB“).

K 10. 2. 2020 je evidováno celkem 2 650 brownfieldů a 2 776 nemovitostí s předpokladem získaní dotace2.

Národní databáze brownfieldů však eviduje jen část ze skutečného počtu brownfieldů, neboí byla založena především pro účely nabídky brownfieldů jako investičních příležitostí.

Následující tabulka a grafy ukazují, jaké typy brownfieldů jsou ve veřejném a kombinovaném3 vlastnictví, tj. indikují, na jaké objekty je třeba budoucí program zaměřit. Dále je uveden údaj o jejich rozloze, též důležitý pro nastavení podmínek programu.

Tabulka 1: BF ve veřejném (V) / kombinovaném (K) vlastnictví z databáze CzechInvestu k 31. 3. 2020

Kraj		Obec	Původní účel	m2	Vl.
Statky, Pernek	Jihočeský	Horní Planá	Bydlení	2 151	K
Objekt zrušené uhelné kotelny	Jihočeský	Slavonice	Jiné	1 885	V
Škola - zámek, Budeč	Jihočeský	Budeč	Občanská vybavenost	10 800	K
Bývalá sokolovna č. p. 108, Štěkeň	Jihočeský	Štěkeň	Občanská vybavenost	2 000	V
Kulturní dům, Nová Včelnice	Jihočeský	Nová Včelnice	Občanská vybavenost	900	V
Základní škola, Záblatí u Prachatic	Jihočeský	Záblatí	Občanská vybavenost	900	V
bývalá cihelna, Hluboká nad Vltavou	Jihočeský	Hluboká nad Vltavou	Průmysl	21 700	K
Vojenský areál, Český Krumlov	Jihočeský	Český Krumlov	Vojenské ar., kasár. střel.	211 600	V
Zámek Miroslav	Jihomoravský	Miroslav	Bydlení	14 407	V
rodinný dům č. p. 9	Jihomoravský	Jevišovka	Bydlení	2 501	V
Rota PS, Vratěnín	Jihomoravský	Vratěnín	Jiné	18 342	K
Areál Klatovka, Vranov nad Dyjí	Jihomoravský	Vranov nad Dyjí	Občanská vybavenost	14 000	K
Areál bývalého zimního stadionu	Jihomoravský	Nedvědice	Občanská vybavenost	5 041	V
ZŠ Bítov	Jihomoravský	Bítov	Občanská vybavenost	4 209	V
Bývalá fara, Veverské Knínice	Jihomoravský		Občanská vybavenost	1 700	V
Adamov, U Kostela 420/2a	Jihomoravský	Adamov	Občanská vybavenost	990	V
Budova školy č. p. 134, Dobročkovice	Jihomoravský	Dobročkovice	Občanská vybavenost	593	V
Bývalá cihelna v Řečkovicích, Brno	Jihomoravský		Průmysl	26 100	K
Areál mlékárny a pivovaru v Kyjově	Jihomoravský	Kyjov	Průmysl	7 035	V
Cvičiště A, Mikulov	Jihomoravský	Mikulov	Vojenské ar., kasár. střel.	87 474	V
Rota PS, Březí	Jihomoravský	Březí	Vojenské ar., kasár. střel.	2 235	V
Malá kasárna, Hodonín	Jihomoravský	Hodonín	Vojenské ar., kasár. střel.	510	V
Cukrovar Břeclav	Jihomoravský	Břeclav	Zemědělství	55 193	V
Areál bývalého statku, sýpky, Valtice	Jihomoravský	Valtice	Zemědělství	25 253	K
Dvůr Trstěnice	Jihomoravský	Trstěnice	Zemědělství	13 492	K

1 xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxx/

2 xxxxx://xxxxx.xx/xxxxx/XXX-Xxxxxxxxx/XXX-XXX/00_0-XxxxxXxxxxx.xxx

3 Tj. majitelem části je veřejná instituce a zbývající část je v soukromém vlastnictví jednoho či více vlastníků.

Vepřín, Bohuslavice u Kyjova	Jihomoravský	Kyjov	Zemědělství	4 710	V
Bývalá zelenina, Želetice	Jihomoravský	Želetice	Zemědělství	4 000	K
Areál bývalého družstva, silážní jámy, Jihomoravský Vedrovice Zemědělství 2 593 K
obec Vedrovice
Areál železničního depa	Karlovarský	Sokolov	Doprava	39 304	V
Zámek, Toužim	Karlovarský	Toužim	Občanská vybavenost	6 135	V
Areál bývalé školy - Citice č. p. 34	Karlovarský	Citice	Občanská vybavenost	1 879	V
Bývalá houslařská škola, Luby	Karlovarský	Luby	Občanská vybavenost	734	V
Hasičská zbrojnice	Karlovarský	Černava	Občanská vybavenost	134	V
Areál stará vodárna Karlovy Vary	Karlovarský	Karlovy Vary	Průmysl	23 368	V
Výrobní areál "Tosta Aš v Plesné"	Karlovarský	Plesná	Průmysl	9 936	V
Zahradnictví v Jáchymovské ulici	Karlovarský	Ostrov	Zemědělství	25 121	V
Bývalá fara, Martínkovice	Královéhradecký	Martinkovice	Jiné	4 000	V
Bývalá jatka, u Labe	Královéhradecký	Hradec Králové	Jiné	3 842	V
Lhoty u Potštejna	Královéhradecký		Jiné	1 108	V
Vojenská nemocnice Xxxxxxx, Jaroměř	Královéhradecký	Jaroměř	Občanská vybavenost	14 952	V
Bývalý pivovar, Chlumec nad Cidlinou	Královéhradecký	Chlumec nad Cidlinou	Průmysl	39 000	K
Meziměstí kotelna	Královéhradecký	Mezimstí	Průmysl	1 133	V
Rozvojová plocha Nové Město nad Metují	Královéhradecký	Nové Město nad Metují	Vojenské ar., kasár. střel.	30 414	V
Čtvercová kasárna Josefov, Jaroměř	Královéhradecký	Jaroměř	Vojenské ar., kasár. střel.	16 328	V
Ubytovna, Mimoň	Liberecký	Mimoň	Bydlení	2 876	V
ISŠ Lesnická	Liberecký	Harrachov	Jiné	1 140	V
Zámek, Stráž pod Ralskem	Liberecký	Stráž pod Ralskem	Občanská vybavenost	38 390	V
Ploučnice – škola, Ralsko	Liberecký	Ralsko	Občanská vybavenost	15 225	V
Horní škola	Liberecký	Rokytnice nad Jizerou	Občanská vybavenost	5 914	V
Škola, Habartice	Liberecký	Habartice	Občanská vybavenost	2 016	V
Městské lázně, Jablonec nad Nisou	Liberecký	Jablonec nad Nisou	Občanská vybavenost	1 137	V
Objekt č. 46	Liberecký	Frýdlant	Občanská vybavenost	886	V
Škola, Vlastiboř	Liberecký	Vlastiboř	Občanská vybavenost	747	V
Areál Unitex, Jindřichovice pod Smrkem	Liberecký	Jindřichovice pod Sm.	Průmysl	26 088	K
Výrobní areál – Viaflex Smržovka	Liberecký	Smržovka	Průmysl	7 700	V
Kotelna, Frýdlant	Liberecký	Frýdlant	Průmysl	682	V
Objekt čp. 45 – bývalá mlékárna	Liberecký	Frýdlant	Průmysl	497	V
Škola, Bystrá nad Jizerou	Liberecký	Bystrá nad Jizerou	Průmysl	234	V
Velitelský štáb, Ralsko	Liberecký	Ralsko	Vojenské ar., kasár. střel.	28 945	V
Lesnická škola, Zákupy	Liberecký	Zákupy	Vojenské ar., kasár. střel.	18 970	V
Areál bývalého velkokapacitního vepřína	Liberecký	Mimoň	Zemědělství	86 865	V
ZD – objekty, Košťálov	Liberecký	Košťálov	Zemědělství	35 000	K
Velkokapacitní kravím, Rádlo	Liberecký	Rádlo	Zemědělství	21 829	V
Zemědělská stavba, Janov nad Nisou	Liberecký	Janov nad Nisou	Zemědělství	12 985	V
bramborárna	Liberecký	Šimonovice	Zemědělství	322	V
Zámecký areál s parkem, Jindřichov	Moravskoslezský	Jindřichov	Občanská vybavenost	50 000	V
Areál nemocnice	Moravskoslezský	Bruntál	Občanská vybavenost	28 294	V
Budova Revoluční 18 a okolí, Bruntál	Moravskoslezský	Bruntál	Občanská vybavenost	11 000	V
Bývalá mateřská škola, Osoblaha	Moravskoslezský	Osoblaha	Občanská vybavenost	3 632	V
Jeseník nad Odrou č. p. 13	Moravskoslezský	Jeseník nad Odrou	Občanská vybavenost	678	V
Budišovice č. p. 41	Moravskoslezský	Budišovice	Občanská vybavenost	621	V
Areál Xxxxxx, Orlová	Moravskoslezský	Orlová	Průmysl	16 270	K
Dvorce bývalý Dřevosloh	Moravskoslezský	Dvorce	Průmysl	4 778	V
Areál Xxxxxxx	Xxxxxxxxxxxxxxx	Karviná	Těžba surovin	58 936	V
Areál Koblov	Moravskoslezský	Ostrava	Těžba surovin	44 460	V
Areál Heřmanice	Moravskoslezský	Ostrava	Těžba surovin	37 495	V
Pozemky areálu Xxxxxx	Xxxxxxxxxxxxxxx	Orlová	Těžba surovin	13 659	V
Beskydská kasárna, F.-M.	Moravskoslezský	Frýdek-Místek	Vojenské ar., kasár. střel.	264 383	V
Dukelské kasárny Opava	Moravskoslezský	Opava	Vojenské ar., kasár. střel.	100 175	K
Kasárna ve Frýdeckém lese, F.-M.	Moravskoslezský		Vojenské ar., kasár. střel.	90 908	V
Západní zóna	Moravskoslezský	Bruntál	Vojenské ar., kasár. střel.	66 000	V
Bývalý vojenský areál, Osoblaha	Moravskoslezský	Osoblaha	Vojenské ar., kasár. střel.	7 155	K
Kasárna (monoblok), Stará Ves nO	Moravskoslezský	Stará Ves nO	Vojenské ar., kasár. střel.	3 800	V
Farma Oldřišov	Moravskoslezský	Oldřišov	Zemědělství	99 042	K
Areál býv. zahradnictví Příbor Paseky	Moravskoslezský	Příbor	Zemědělství	31 109	K
Kravíny Rylovka	Moravskoslezský		Zemědělství	23 167	K
Zámek Chotěbuz	Moravskoslezský	Chotěbuz	Zemědělství	20 157	V
Zemědělská stavba pro chov krav	Moravskoslezský		Zemědělství	1 000	K
Xxxxx Xxxx. nádraží – prov. a tech. záz.	Olomoucký	Prostějov	Doprava	23 445	K
Bývalá škola v Bušíně	Olomoucký	Bušín	Občanská vybavenost	400	V
Kasárna Neředín – 1. etapa	Olomoucký	Olomouc	Vojenské ar., kasár. střel.	110 400	K
statek v lokalitě sídliště Dvorské lány	Pardubický	Lanškroun	Bydlení	3 920	V
Bývalá zemědělská usedlost, Osík	Pardubický	Osík	Bydlení	819	V
Bývalé koupaliště, Horní Jelení	Pardubický	Horní Jelení	Cestovní ruch	30 000	V
Objekt bývalého autodružstva	Pardubický	Lanškroun	Jiné	500	V
Budova bývalé MŠ, Chornice	Pardubický	Chornice	Občanská vybavenost	5 687	V
Bývalý areál ČSAD, Králíky	Pardubický	Králíky	Občanská vybavenost	4 560	V
č. p. 56, Městečko Trnávka	Pardubický	Městečko Trnávka	Občanská vybavenost	1 141	V

Ležácké sklepy, Lanškroun	Pardubický	Lanškroun	Průmysl	1 881	V
Bývalá sladovna, Lanškroun	Pardubický	Lanškroun	Průmysl	812	V
Bývalá sýpka, Klešice	Pardubický	Klešice	Zemědělství	427	V
Objekt bývalé kotelny Železná	Plzeňský	Rokycany	Jiné	10 253	V
Bývalá stodola Pekáren v Lubech	Plzeňský	Luby	Jiné	698	V
Míčovna s přilehlou zahradou, Horš. Týn	Plzeňský	Horšovský Týn	Občanská vybavenost	3 065	V
Bývalá Porodnice v Klatovech	Plzeňský	Klatovy	Občanská vybavenost	2 929	V
Budova bývalé ZŠ, Horšovský Týn	Plzeňský	Horšovský Týn	Občanská vybavenost	2 008	V
Bývalá škola v Kydlinech	Plzeňský	Klatovy	Občanská vybavenost	837	V
Bývalá škola Štěpánovice	Plzeňský	Štěpánovice	Občanská vybavenost	707	V
Areál Cukrovarská	Plzeňský		Průmysl	51 000	V
Bývalá Sodovkárna v Klatovech	Plzeňský	Klatovy	Průmysl	3 635	V
Kasárna Stříbro	Plzeňský	Stříbro	Vojenské ar., kasár. střel.	450 000	V
Areál Světovar	Plzeňský		Vojenské ar., kasár. střel.	59 000	V
Zámek, Chodová Planá	Plzeňský	Chodová Planá	Vojenské ar., kasár. střel.	30 100	V
Dům v ulici Xxxxxxxxxx v Klatovech	Plzeňský	Klatovy	Vojenské ar., kasár. střel.	571	V
Litický Dvůr	Plzeňský	Plzeň	Zemědělství	39 000	V
Areál bývalých lázní vč. přilehlého lázeňského hotelu	Středočeský	Brandýs nad Labem- Stará Boleslav	Cestovní ruch	68 723	V
Zručský dvůr, Zruč nad Sázavou	Středočeský	Zruč nad Sázavou	Občanská vybavenost	16 782	K
objekt bývalého kina	Středočeský	Dobříš	Občanská vybavenost	2 044	V
Jesenice, Plzeňská č. p. 34	Středočeský	Jesenice	Občanská vybavenost	960	V
Bývalá škola Netřeba	Středočeský	Úžice	Občanská vybavenost	672	V
Bělá pod Bezdězem – bývalé dřevařské Středočeský Bělá pod Bezdězem Průmysl 70 860 K závody
Objekt bývalých papíren	Středočeský	Neveklov	Průmysl	1 046	V
Brownfield „Mladá“ (bývalý voj. výcvik. prostor Mladá) – lokality: A, B, C	Středočeský	Milovice, Straky, Lipník, Zbožíčko	Vojenské ar., kasár. střel.	6 460 000	V
Xxxxxxx, Benešov	Středočeský	Benešov	Vojenské ar., kasár. střel.	245 130	V
ZZN v Českém Xxxxx	Středočeský	Český Brod	Zemědělství	10 565	V
Bytové domy, Chomutov	Ústecký	Chomutov	Bydlení	1 652	V
Objekt obč. vybavenosti, býv. věznice	Ústecký	Žatec	Bydlení	1 183	V
Velemín – brownfield	Ústecký	Velemín	Jiné	498	V
Technické služby, Děčín-Horní Oldřichov	Ústecký	Děčín	Občanská vybavenost	23 859	V
Armádní zařízení, Žatec	Ústecký	Žatec	Občanská vybavenost	996	V
Dreherův pivovar	Ústecký	Žatec	Průmysl	22 182	V
Sladovna, Šluknov	Ústecký	Šluknov	Průmysl	5 693	V
objekt pivovaru Roudnice n. L. č.p. 323	Ústecký	Roudnice nad Labem	Průmysl	4 347	V
VLK	Ústecký	Brozany nad Ohří	Průmysl	3 655	V
Uhelný důl, Doly Ležáky, Most	Ústecký	Most	Těžba surovin	104 055	K
Kasárna Xxxxxx z Poděbrad, Litoměřice	Ústecký	Litoměřice	Vojenské ar., kasár. střel.	117 983	V
Kasárna Bílina	Ústecký	Bílina	Vojenské ar., kasár. střel.	58 581	V
Kasárna, Hrušovany u Chomutova	Ústecký	Hrušovany u Chom.	Vojenské ar., kasár. střel.	55 658	V
Kasárna, Podbořany	Ústecký	Podbořany	Vojenské ar., kasár. střel.	42 000	V
Stará nemocnice, Terezín	Ústecký	Terezín	Vojenské ar., kasár. střel.	14 246	V
Intendanční sklad, Terezín	Ústecký	Terezín	Vojenské ar., kasár. střel.	7 768	V
Velká pěchotní kasárna, Terezín	Ústecký	Terezín	Vojenské ar., kasár. střel.	7 642	V
Zbrojnice dělostřel. kasáren, Terezín	Ústecký	Terezín	Vojenské ar., kasár. střel.	7 242	V
Mlýn – Brody, Krásný Dvůr	Ústecký	Krásný Dvůr	Zemědělství	1 910	K
Budova bývalého kravína.	Ústecký	Ploskovice	Zemědělství	530	V
Vojenská ubytovna, Senožaty	Vysočina	Senožaty	Bydlení	6 274	V
Bývalé SOU Xxxxxxxx – Bezděkov	Vysočina	Bezděkov u Libice n. D.	Bydlení	3 114	V
VoTělocvična Janštejn, Horní Dubenky	Vysočina	Horní Dubenky	Občanská vybavenost	987	V
Kino, Strážek	Vysočina	Strážek	Občanská vybavenost	500	V
Škola, Lipice	Vysočina	Pelhřimov	Občanská vybavenost	350	V
Xxxxxxx, Pacov	Vysočina	Pacov	Průmysl	3 480	V
Kasárna Pístov	Vysočina	Pístov	Vojenské ar., kasár. střel.	74 503	V
Budova u areálu zámku, Náměšť n. O.	Vysočina	Náměšť nad Oslavou	Zemědělství	923	K
Bývalý zemědělský areál, Vyskytná	Vysočina	Vyskytná	Zemědělství	755	V
Sklepy	Vysočina	Dušejov	Zemědělství	245	V
Bývalá nemocnice	Zlínský kraj	Uherské Hradiště	Občanská vybavenost	85 761	V
Kasárna, Záříčí	Zlínský kraj	Záříčí	Vojenské ar., kasár. střel.	26 733	V
Bývalá kasárna	Zlínský kraj	Uherské Hradiště	Vojenské ar., kasár. střel.	4 452	V

Obrázek 1: Distribuce BF ve veřejném/kombinovaném vlastnictví z databáze CzechInvestu k 31. 3. 2020 dle rozlohy pozemku, v tis. m2

Pozn.: V nezobrazených intervalech od 30 tis. m2 do 70 tis. m2 jsou pouze jednotky případů. Zdroj: Databáze brownfieldů, CzechInvest, k 31. 3. 2020

Nejčetnější skupinou mezi BF ve veřejném či kombinovaném vlastnictví v databázi CzechInvestu jsou BF s rozlohou do 1 000 m2. Relativně časté zastoupení mají BF do 8 000 m2. Od této hodnoty se počet BF v jednotlivých skupinách pohybuje v jednotkách.

Obrázek 2: Distribuce BF ve veřejném/kombinovaném vlastnictví z databáze CzechInvestu k 31. 3. 2020 dle původního účelu stavby/pozemku

Zdroj: Databáze brownfieldů, CzechInvest, k 31. 3. 2020

Nejčastějším původním využitím BF ve veřejném či kombinovaném vlastnictví v databázi CzechInvestu je objekt pro občanskou vybavenost, vojenský účel či průmyslové nebo zemědělské využití.

Obrázek 3: Distribuce BF ve veřejném/kombinovaném vlastnictví z databáze CzechInvestu k 31. 3. 2020 dle kraje

Zdroj: Databáze brownfieldů, CzechInvest, k 31. 3. 2020

Nejvíce BF ve veřejném či kombinovaném vlastnictví zaregistrovaných v databázi CzechInvestu se nachází na území Moravskoslezského, Libereckého, Jihomoravského a Ústeckého kraje. BF v ostatních krajích jsou pak zastoupeny v relativně obdobné, přibližně poloviční míře.

Kromě Národní databáze brownfieldů, kterou spravuje CzechInvest, existují i další databáze ve správě několika krajů a měst.4

1.2.1.2.2 Případová studie Jihomoravského kraje (dále také „JMK“)

Pro porovnání s výše uvedeným uvádíme konkrétní situaci v JMK, který má zpracovánu velmi aktuální studii5 a projekt webového portálu.

Vznik webového portálu Brownfieldy – nevyužívané areály a objekty Jihomoravského kraje byl vyvolán potřebou zmapovat stav nevyužívaných lokalit v JMK a vhodnou formou je strukturovaně a srozumitelně prezentovat. Problematikou se v regionu zabývá i Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, která průběžně provádí celoplošnou evidenci základních dostupných dat o lokalitách.

Hlavním cílem studie je identifikovat brownfieldy, tj. areály a objekty, které nemají žádné využití nebo jsou využity jen částečně, mohou být zanedbané, chátrající a mohou vykazovat ekologickou zátěž.

Výchozími podklady pro databázi a webový portál byly studie zpracované v JMK v předchozích letech:

− 2005–2007 Vyhledávací studie (CzechInvest),

− 2008–2016 Územně analytické podklady (ÚÚR),

− 2009 Portál Regionálního informačního servisu Centra pro regionální rozvoj ČR (RIS CRR),

− 2010 Mapování nevyužívaných areálů a objektů v Jihomoravském kraji (RRAJM).

Pro spolupráci na mapování je osloveno 672 obcí JMK, výjimku tvoří město Brno, které disponuje vlastní evidencí. Informace od obcí jsou průběžně zapracovávány do databáze a vybrané lokality jsou po dohodě prezentovány prostřednictvím webu jako nabídka nemovitostí

4 Viz xxxxx://xxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxx/000000-xxxxxxxxxxx-xxxx-xx-xxxx-xxxxx-xxxx-x-xxxx-xxxxxxxxx/

5 xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx-xxx.xx/x-xxxxxxxx/

pro potenciální zájemce a investory. Obcím JMK rovněž slouží jako informační databáze o rozložení brownfieldů v jejich katastrálním území.

Analytické zpracování může být dále využito při definování problémových oblastí JMK, stanovování priorit regenerace a při přípravě regionálních akčních plánů a tematických koncepčních dokumentů. Webová forma databáze byla spuštěna v červenci 2011. Aktualizace databáze proběhly v letech 2012, 2014, 2016 a 20186.

K 31. 5. 2019 bylo v databázi spravované RRAJM evidováno 395 nevyužívaných areálů a objektů. Lokality se nacházejí v katastrálním území 239 obcí, což představuje 36 % všech obcí Jihomoravského kraje. Do evidence nejsou zahrnuty lokality z k. ú. Brna a jeho městských částí7. Souhrnná rozloha evidovaných mimobrněnských lokalit činila ve sledovaném období 964 ha.

Od roku 2007, kdy byla v Jihomoravském kraji dokončena první evidence, došlo u řady lokalit k zásadním změnám ve využití. … Příkladů komplexní regenerace zajišťované zpravidla developery se zahraniční kapitálovou účastí není mnoho. K živelnému vývoji dochází zejména u nevyužívaných areálů a objektů po zemědělské či průmyslové výrobě stranou velkých městských center, které jsou však dostatečně atraktivní a cenově dostupné pro záměry menších firem nevyžadující mnohahektarové plochy. Zázemí několika výrobních provozů, dílen, opraven, skladů, ale i administrativních a obchodních prostor může bez problémů pokrýt jeden bývalý průmyslový areál s vhodnými halami a inženýrskými sítěmi. Takový proces regenerace je postupný a může trvat řadu let, přičemž klientela v areálu se průběžně může i několikrát obměnit.

V průběhu 10 let tak bylo z evidence vyřazeno okolo 100 lokalit z důvodu zahájení procesu regenerace. U zhruba 60 lokalit byly zahájeny rekonstrukční práce nebo již byly ukončeny, u dalších 30 probíhají dílčí stavební zásahy (rekonstrukce jednotlivých objektů pro potřeby nového využití, posilování kapacit inženýrských sítí, výstavba příjezdové komunikace) s tím, že území je po těchto úpravách plnohodnotně využíváno. Bohužel, tento fakt neznamená snížení celkového počtu nevyužívaných areálů a objektů, protože stále přibývá nových.

Ačkoli dříve byl vznik a výskyt brownfieldů spojován především s nevyužívanými výrobními areály, současné univerzální pojetí problematiky a stejně tak i dosud zpracované evidence ukazují, že (nejen) v Jihomoravském kraji je situace poněkud odlišná. S převahou je nejvíce nevyužívaných lokalit po bývalých zemědělských družstvech (téměř 50 %). Zchátralé průmyslové areály tvoří přibližně čtvrtinu celkového počtu evidovaných lokalit a třetí nejpočetnější skupinou jsou brownfieldy po občanské vybavenosti (kulturní střediska, památky, obchodní zařízení, školy – 16 %). Co do plošné výměry pak bývalé průmyslové i zemědělské areály zaujímají dokonce 83 % (803 ha), významný podíl (12 %) tvoří plošnou výměrou armádní areály, které se vyznačují největší průměrnou rozlohou (6,2 ha).

Tabulka 2: Struktura BF v JMK podle původního využití

původní využití	počet lokalit	celková výměra (ha)	průměrná výměra (ha)
zemědělství	197	489,6	2,49
průmysl	96	313,5	3,27
občanská vybavenost	63	32,3	0,51
armáda	19	116,8	6,15
bydlení	17	2,3	0,14
ostatní	3	9,64	3,22
celkem	395	964,1	2,44

Zdroj: Analýza BF v JMK (2019)

Budoucí podoba současných brownfieldů je formulována nejčastěji na základě záměrů vlastníků, odvozena z charakteru předchozího využití, případně z platné územně plánovací dokumentace.

6 xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxx-xxx.xx/x-xxxxxxxx/

7 Evidence města Brna je tvořena na základě odlišné metodiky, odráží industriální historii města a jeho postavení významného regionálního centra a zásadním způsobem by ovlivnila celkové výsledky analýzy. K 31. 12. 2017 bylo v evidenci 117 lokalit o celkové rozloze 357 ha. Data za Brno jsou použita pouze při popisu územního rozložení brownfieldů v Jihomoravském kraji a při členění brownfieldů dle velikosti obcí.

Na rozdíl od jejich původního často monofunkčního využití má zamýšlené uplatnění velmi často polyfunkční charakter. Stavební rozmanitost objektů bývalých průmyslových, zemědělských a armádních areálů předurčuje zejména kombinace záměrů s různým předmětem podnikání, drobné výroby, skladování, služeb, ale i bydlení.

Specifika nevyužívaných areálů a objektů v JMK se projevují v jejich velikostní struktuře. Průměrná rozloha brownfieldů v regionu je přibližně 2,5 ha, což je způsobeno charakterem jednotlivých lokalit. Polovinu ze všech evidovaných lokalit tvoří samostatné bývalé zemědělské objekty v neurbanizované krajině. Několikasethektarové areály se v regionu nevyskytují vůbec (na rozdíl od Moravskoslezského, Jihočeského nebo Ústeckého kraje), areály o rozloze větší než 10 ha jsou zastoupeny pouze 3,5 % z celkového počtu evidovaných lokalit. Více než třetinu všech lokalit tvoří zanedbaná území s rozlohou od 1 do 5 ha a přibližně desetinu evidovaných brownfieldů tvoří samostatné objekty (do 0,1 ha)8.

Tabulka 3: Struktura brownfieldů v JMK dle rozlohy

rozloha lokality	počet	celková výměra (ha)	průměrná výměra (ha)
do 0,1 ha	44	2,7	0,06
0,1 – 0,5 ha	101	25,4	0,25
0,5 – 1,0 ha	49	34,2	0,7
1,0 – 5,0 ha	138	347,6	2,52
5,0 – 10,0 ha	49	316,7	6,46
10,0 ha a víc	14	237,6	16,97
celkem	395	964,1	2,44

Zdroj: Analýza BF v JMK (2019)

Zajímavým ukazatelem je i rozložení brownfieldů podle velikostní kategorie obcí, na jejichž katastru se nachází. Při opomenutí Brna je výskyt nevyužívaných areálů a objektů v JMK nejčastěji vázán na venkovské obce do 2 000 obyvatel, ve kterých jsou koncentrovány přibližně dvě třetiny všech lokalit (více než 50 % je dokonce v obcích do 1 000 obyvatel.). Tento fakt je dán především sídelní strukturou JMK, která je charakteristická velkým množstvím menších obcí a také převahou bývalých zemědělských areálů9.

Tabulka 4: Struktura brownfieldů v JMK dle velikosti obcí

velikost obce	počet	celková výměra (ha)	průměrná výměra (ha)
do 500 obyvatel	130	207,8	1,6
501 – 1 000	79	184,3	2,33
1 001 – 2 000	57	120,9	2,12
2 001 – 5 000	66	183,5	2,78
5 001 – 10 000	30	120	4
10 001 – 20 000	9	53,3	5,93
20 001 – 50 000	24	94,1	3,92
50 000 a více	117	357,3	3,05
celkem	512	1321,2	2,58

Zdroj: Analýza BF v JMK (2019)

Skladba brownfieldů JMK dle převažujícího vlastnictví, na rozdíl od struktury podle původního využití nebo struktury podle rozlohy, poměrně významně koreluje s celorepublikovou strukturou10. Majetkoprávní vztahy u evidovaných lokalit nebývají jednoduché, a jsou jednou z nejčastějších bariér revitalizace brownfieldů. Zřídkakdy je vlastníkem pouze jediný subjekt, a

8 Analýza BF v JMK (2019)

9 Analýza BF v JMK (2019)

10 Analýza BF v JMK (2019)

pokud nejednají majitelé při regeneraci ve shodě, může být úspěšné řešení území oddáleno o několik let. Nevyužívaných areálů a objektů v převažujícím vlastnictví obcí bylo dle evidence zjištěno téměř 16 %. Nejčastěji se jednalo o brownfieldy po činnosti armády nebo bývalé objekty občanské vybavenosti. Brownfieldů vlastněných státem nebo jím zřízenými institucemi je necelých 8 %, zejména se jedná o lokality ve správě svěřené Pozemkovému fondu, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Národního památkového ústavu, Správy železnic či státního podniku Lesy ČR. Téměř tři čtvrtiny nevyužívaných areálů a objektů byly lokality v převažujícím soukromém vlastnictví – obchodních společností, fyzických osob. Co do plošné výměry tvořily brownfieldy ve vlastnictví privátních subjektů dokonce 80 % celkové rozlohy evidovaných lokalit.

Obrázek 4: Struktura převažujícího vlastnictví BF v JMK podle počtu lokalit a podle plochy BF

Zdroj: Analýza BF v JMK (2019)

V Jihomoravském kraji bylo v letech 200711–2019 celkem podpořeno 316 projektů za zhruba 3,9 mld. Kč. Největší podíl finančních prostředků směřoval na regenerace ploch bývalých průmyslových areálů (55 %), což je dáno také nastavením dotačních titulů, ze kterých bylo možné nejintenzivněji podpořit právě projekty regenerace brownfieldů s výrobním zaměřením. Podíl dotací směřujících do realizace zemědělských aktivit na nevyužívaných areálech je naproti tomu pouze jednoprocentní.

Obrázek 5: Struktura původního využití BF v JMK dle počtu podpořených lokalit a dle objemu finančních prostředků vynaložených na regeneraci BF

11 V Jihomoravském kraji je sledováno využívání finančních prostředků na podporu regenerace brownfieldů od roku 2007.

Zdroj: Analýza BF v JMK (2019)

Obrázek 6: Struktura nového využití BF v JMK dle počtu podpořených lokalit a dle objemu finančních prostředků vynaložených na regeneraci BF

Zdroj: Analýza BF v JMK (2019)

Obdobně jako v datech CzechInvestu jsou nejčastěji zastoupené BF s původním využitím průmysl, zemědělství a občanská vybavenost, jen v odlišném pořadí. Původních průmyslových areálů je ve studii JMK téměř trojnásobek. Vliv však může mít skutečnost, že v datech CzechInvestu jsme zkoumali pouze BF ve veřejném nebo kombinovaném vlastnictví. Údaje za JMK zahrnují i BF v soukromém vlastnictví. Obec a stát vlastní pouze 24% podíl z celkového počtu zachycených BF. Co do plošné výměry pak bývalé průmyslové i zemědělské areály zaujímají 83 %, významný podíl (12 %) tvoří plošnou výměrou armádní areály, které se vyznačují největší průměrnou rozlohou. Lze tak očekávat, že obecně v ČR budou mezi BF především bývalé průmyslové a zemědělské areály, vojenské areály a bývalé objekty občanské vybavenosti.

Průměrná rozloha BF v JMK je specificky dle studie cca 25 000 m2, více než třetina všech BF má rozlohu od 10 000 do 50 000 m2 a přibližně 10 % evidovaných BF tvoří samostatné objekty do 1 000 m2. S rostoucí rozlohou pak počet BF v jednotlivých intervalech klesá stejně jako u zvolených BF z databáze CzechInvestu. Větší průměrná rozloha BF ve studii JMK než v databázi CzechInvestu může plynout z toho, že BF v JMK jsou velmi často bývalé zemědělské objekty.

1.2.1.2.3 Údaje v Národní strategii regenerací brownfieldů a jejích aktualizacích (dále také

„NSRB“)

Národní strategie regenerací brownfieldů 2019–2024 je aktualizovaná Národní strategie regenerace brownfieldů, která byla vzata na vědomí vládou ČR dne 9. července 2008. NSRB byla zpracována na základě usnesení vlády ze dne 31. srpna 2005 č. 1100 k zabezpečení investiční přípravy území pro umístění strategických průmyslových zón a k pokrytí nezajištěných prostředků státního rozpočtu na výstavbu průmyslových zón. Úkol aktualizovat NSRB je obsažen ve Státní politice životního prostředí ČR 2012–2020, schválené vládou 23. listopadu 2016. Aktualizací bylo pověřeno MPO ve spolupráci s agenturou CzechInvest, MMR, MŽP a MZe. NSRB 2024 stanovuje vizi a cíle v období 2019–2024.

NSRB vychází z dat Vyhledávací studie realizované v letech 2005–2007 ve spolupráci agentury CzechInvest s 13 kraji kromě Prahy. Konstatuje sice, že neproběhla aktualizace Vyhledávací studie, ale některé její výsledky zůstávají v platnosti, a to

− podíl vlastnických vztahů je obdobný, tj. vlastníci soukromí i veřejní investovali v podobném poměru;

− struktura odhadovaného budoucího funkčního využití směřuje především k polyfunkčnímu využití;

− je třeba reflektovat podíl kontaminovaných ploch (např. úpravou definice uznatelných nákladů v rámci výzvy).

Obrázek 7: Struktura původního a budoucího využití brownfieldů dle NSRB dle počtu lokalit

Zdroj: Analýza podmínek regenerací brownfieldů (Příloha NSRB 2024)

Předchozí převažující využití lokality dle Vyhledávací studie odpovídá výsledkům studie JMK. Lze tak očekávat, že výsledky studie JMK je možné s příslušnou interpretací vztáhnout obecně na BF v ČR. Zároveň výstupy týkající se pouze BF ve veřejném či kombinovaném vlastnictví jsou pravděpodobně ovlivněny tímto výběrem a BF ve veřejném či kombinovaném vlastnictví mají svá specifika.

1.2.1.2.4 Data Sdružení místních samospráv

Tuto část uzavíráme ještě údaji sebranými SMS ČR, které byly získány v rámci mapování vybavenosti obcí do 10 tis. obyvatel.

Tabulka 5: Brownfieldy v krajích dle typu z geoinformačního systému AGIS SMS ČR12

	Typ
Kraj	neuvedeno	průmyslový	rezidenční	vojenský		zemědělský	Celkový součet
Hlavní město Praha						1	1
Jihočeský kraj	13	78	156		7	171	425
Jihomoravský kraj	7	35	140		3	106	291
Karlovarský kraj		46	114		5	64	229
Kraj Vysočina	5	36	91		2	97	231
Královéhradecký kraj	15	91	377			157	640
Liberecký kraj		60	116		9	79	264
Moravskoslezský kraj	1	49	113		2	71	236
Olomoucký kraj	6	63	228		2	95	394
Pardubický kraj	4	27	94			101	226
Plzeňský kraj	2	52	50		6	125	235
Středočeský kraj	45	86	112		2	231	476
Ústecký kraj	31	92	259		2	214	598
Zlínský kraj		10	32		1	39	82
Celkový součet	129	725	1882		00	0000	0000
Zdroj: AGIS SMS ČR

12 Analytický geoinformační systém (AGIS SMS ČR) je interaktivní řešení, které v plné interoperabilitě propojuje data hned z několika registrů a databází (RUIAN, NPÚ apod.), a to ve spojení s výsledky unikátního terénního šetření veřejné infrastruktury a obslužnosti venkova, které provádí SMS ČR s podporou MMR a institucí (ČÚZK, NPÚ a dalších). Zdroj: xxxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxx/

Obrázek 8: Brownfieldy v krajích

z geoinformačního systému AGIS SMS ČR

Obrázek 9: Brownfieldy dle typu

z geoinformačního systému AGIS SMS ČR

Zdroj: AGIS SMS ČR

Výsledky z geoinformačního systému AGIS SMS ČR se liší v distribuci BF dle krajů od struktury výstupů za BF ve veřejném či kombinovaném vlastnictví z databáze CzechInvestu. Zatímco ve druhém případě leží registrované BF nejvíce v Moravskoslezském, Libereckém, Jihomoravském a Ústeckém kraji, BF bez rozlišení typu vlastnictví dle AGIS SMS ČR se nachází nejčastěji ve Středočeském, Královéhradeckém, Jihočeském a shodně v Ústeckém kraji. Vojenské areály jsou méně četné stejně jako ve studii JMK. Nejčastějším typem BF je rezidenční objekt následovaný zemědělským a průmyslovým areálem. Pořadí se liší jak od výběru z databáze CzechInvestu, tak od studie JMK.

Výše uvedené zdroje uvádí nejspolehlivější dostupná data o brownfieldech v ČR. Při jejich interpretaci je třeba zohlednit, jakým způsobem byly údaje získány, které subjekty byly předmětem šetření a kdy bylo šetření/mapování prováděno. Nicméně po porovnání závěrů z jednotlivých zdrojů lze říci, že důsledky pro nastavení nové podpory jsou obdobné. Z podpory by nebylo vhodné vyloučit průmyslové a zemědělské areály či bývalé objekty občanské vybavenosti. Pokud bude limitována rozloha BF pro kvalifikování se do programu, neměla by být stanovena příliš vysoko. Tyto závěry (o tom, jaké typy brownfieldů ve veřejném vlastnictví se v ČR objevují, jakou mají nejčastěji rozlohu, jaká je jejich struktura dle krajů a dle velikosti obcí dle původního a nového využití) budou využity dále v RIA pro návrh variant a jejich hodnocení.

1.2.1.3 Brownfieldy v agendách ministerstev

Pokud je identifikováno tržní selhání v oblasti, je důvodný zásah státu. V oblasti brownfieldů lze hovořit o existenci negativních externalit (tj. nákladech v případě zachování současného stavu). Přítomnost brownfieldů v obci má vliv na bezpečnost obyvatel, životní prostředí atp. Lze tak na základě ekonomické teorie požadovat zásah státu – např. podporu ve formě dotace, finančního nástroje (dále také „FN“) či jejich kombinace.

Problematika brownfieldů je v rámci státní sféry rozdělena mezi několik rezortů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo pověřeno aktualizací Národní strategie regenerace brownfieldů 2019–2024 a vede mezirezortní skupinu zaměřenou na řešení problematiky brownfieldů. Tato skupina se pravidelně schází a je zodpovědná za naplňování aktivit NSRB. MPO je také zodpovědné za národní i evropské zdroje pro regenerace brownfieldů pro podnikatelské využití. Odbor investic a průmyslových zón spravuje národní dotační programy Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů a program Program pro podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (nově s názvem Smart Parks for the Future). MPO je také řídicím orgánem pro operační program Podnikání a investice pro konkurenceschopnost,

který umožňuje regenerace brownfieldů ve vlastnictví malých a středních podniků. MPO administruje dotační programy ve spolupráci s agenturou CzechInvest.

Agentura CzechInvest se problematice brownfieldů již od 90. let věnuje teoreticky i metodicky, nechybí jí ani praktické zkušenosti ze zrealizovaných projektů. Agentura CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými kraji zpracovala v letech 2005–2007 Vyhledávací studii brownfieldů a následně zpracovala Národní strategii regenerace brownfieldů 2008. Agentura CzechInvest sleduje stav poptávky a nabídky podnikatelských nemovitostí a spravuje vlastní databázi podnikatelských nemovitostí včetně dlouhodobě nevyužívaných, tedy brownfieldů, a díky regionálním pobočkám se věnuje poradenství v regionech. Od roku 2004 je CzechInvest implementační agenturou operačních programů Ministerstva průmyslu a obchodu zaměřených na podporu podnikání. V rámci Operačního programu podnikání a inovace se podpoře brownfieldů věnuje program Nemovitosti.

Ministerstvo životního prostředí je dlouholetým a důležitým aktérem v řešení brownfieldů z hlediska kompetencí na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a v oblasti odstraňování starých ekologických škod. MŽP, konkrétně odbor ekologických škod, je garantem programů na odstraňování ekologických škod, ke kterým jsou vázány významné národní prostředky (spravované Ministerstvem financí).

V rámci řízení podpory z evropských fondů je MŽP řídicím orgánem pro OP ŽP a zprostředkujícím orgánem Státní fond životního prostředí. V OP ŽP pro období 2014–2020 jsou alokovány prostředky pro projekty odstraňování starých ekologických zátěží.

Ministerstvo pro místní rozvoj nebylo v letech 2008–2014 aktivně zapojeno do implementace NSRB. Nyní má v gesci dvě oblasti, spojené s brownfieldy:

− územní plánování a stavební řád (od celostátní Politiky územního rozvoje po územní plány obcí a další nástroje pro rozvoj území)

− regionální rozvoj (zahrnuje vedle národních dotací i evropské strukturální a investiční fondy).

Odbor regionální politiky zastřešuje metodicky podporu městských brownfieldů pro nepodnikatelské využití. Kromě toho je zodpovědný za nastavení regionální politiky státu, včetně zohlednění územní dimenze ve výzvách národních a evropských fondů. Součástí MMR je také národní výkonný tým Re:Start, který je zodpovědný za implementaci Strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje (dále Re:Start). Tato strategie vyjadřuje nezbytnost podpory regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské a podnikatelské využití v těchto strukturálně postižených krajích.

Tabulka 6: Dotační programy zabývající se problematikou brownfieldů

	Národní zdroje	Evropské zdroje
MŽP	Odstraňování starých ekologických zátěží	OP Životní prostředí
	Dlouhodobý a postsanační monitoring
	starých ekologických zátěží
	Dlouhodobé projekty sanací starých ekologických zátěží
MMR	Program Podpora revitalizace území	Integrovaný regionální operační program
	(Podprogram regenerace brownfieldů pro
	nepodnikatelské využití)
MPO	Program pro podporu podnikatelských	OP Podnikání a inovace pro
	nemovitostí a infrastruktury (PPPNI)	konkurenceschopnost (Program Nemovitosti)
	Program regenerace a podnikatelské využití brownfieldů	ITI ostravské aglomerace; Opatření ITI 2.2.1: Revitalizace a regenerace zanedbaných ploch a
		areálů (OP PIK, IROP)
MZe		Program rozvoje venkova
Zdroj: NSRB

Následující rozdělení BF tedy odpovídá kompetencím čtyř ministerstev:

Ad a) MPO (CzechInvest);

Ad b) MMR;

Ad c) MŽP a MZe.

Na základě dotazníkového šetření v krajích, uváděného v Analýze podmínek regenerací brownfieldů (tvoří přílohu Národní strategie regenerací brownfieldů 2019–2024 zpracované ve spolupráci MPO, Agentury CzechInvest, MMR, MZe a MŽP a schválené vládou ČR v roce 2019), byly identifikovány tři kategorie brownfieldů, na které by měla být veřejná podpora soustředěna:

a) brownfieldy pro regeneraci na nově využitelné plochy pro výrobu a služby;

b) brownfieldy pro rekonstrukce a přestavby – plochy v centrálních částech měst, kde dojde ke změně využití nejčastěji na polyfunkční městské;

c) brownfieldy bez rozvojového potenciálu, vyžadující odstranění.

Ad a) Brownfieldy pro regenerace na nově využitelné plochy – nejčastěji se jedná o plochy typu zóny pro podnikání. Budoucí využití může být pro průmysl, ale i obchody a logistiku. Jedná se o plochy, jejichž znovuvyužití tvoří alternativu k zastavování greenfieldů13. Plochy musí splňovat podmínky pro umístění nových podnikatelských zón.

Ad b) Městské brownfieldy, jejichž regenerací dojde ke změně využití nejčastěji z průmyslového na polyfunkční městské (bydlení, služby, administrativa, občanská vybavenost, veřejná prostranství). Jedná se o plochy s polohou v blízkosti městských center. Znovuoživení těchto ploch má důležitý význam pro zlepšení vzhledu a fungování městské struktury.

Ad c) Brownfieldy bez rozvojového potenciálu, pro něž je odstranění nejvhodnějším řešením. Jsou problémem zejména v malých obcích. Odstranění brownfieldu a jeho přeměna na volnou plochu může být trvalým řešením.

Podpora revitalizace území (brownfieldů) v působnosti MMR detailně

MMR podporuje regenerace brownfieldů na základě několika vládních strategií. V rámci Národní strategie regenerace brownfieldů 2019–2024, jež byla vzata na vědomí vládou ČR dne 8. července 2019, je MMR v opatření 2.2. uloženo „Vytvořit nový program pro regenerace urbánních brownfieldů“, který umožní obcím čerpat prostředky na projekty regenerace pro funkce bydlení, veřejných prostranství, občanské vybavenosti a infrastruktury. Dále vytvoření dotačního titulu MMR ukládá Souhrnný akční plán strategie Re:Start, který byl vládou schválen dne 10. července 2017 jako usnesení č. 503, obsahující opatření F.2.2 pro MMR „Vyhlásit dotační titul zaměřený na regeneraci brownfieldů v intravilánech obcí pro další nepodnikatelské využití revitalizovaných ploch“ a vyhlašovat jej pro tyto tři kraje po dobu tří let v alokaci 200 mil. Kč ročně. Kromě toho MMR na základě strategie Re:Start vyhlašuje dotační podprogram Demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách, kde mají obce možnost získat podporu na demolice budov, které sloužily k bydlení, ubytování a rekreaci.

MMR také zpracovalo Strategii regionálního rozvoje ČR 2021+ (SRR 21+), která byla schválena vládou usnesením ze dne 4. listopadu 2019 č. 775. Tato strategie stanovuje hlavní cíle regionální politiky státu v období 2021–2027 s ohledem na podporu dynamického, vyváženého a udržitelného rozvoje území. SRR 21+ vymezuje typy území, které vyžadují specifický přístup:

− metropole nebo aglomerace, mimo území strukturálně postižených krajů (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj),

13 Greenfield (angl. zelené pole) je urbanistický termín označující území, které dosud nebylo zastavěno a je využíváno jako zemědělská půda, či se jedná o čistě přírodní plochy.

statutární města Liberec, Hradec Králové, Pardubice, České Budějovice, Plzeň, Jihlava, Brno, Olomouc, hl. město Praha.

− regionální centra a jejich zázemí a dále zázemí metropolí a aglomerací,

Benešov, Beroun, Blansko, Blovice, Boskovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brno, Břeclav, Bučovice, Čáslav, Černošice, Česká Lípa, České Budějovice, Český Brod, Český Krumlov, Dobruška, Dobříš, Domažlice, Havlíčkův Brod, Hlinsko, Holice, Horšovský Týn, Hořice, Hořovice, Hradec Králové, Humpolec, Hustopeče, Chrudim, Ivančice, Jablonec nad Nisou, Jaroměř, Jičín, Jihlava, Jilemnice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Kladno, Klatovy, Kolín, Kostelec nad Orlicí, Kralovice, Kralupy nad Vltavou, Kuřim, Kutná Hora, Lanškroun, Liberec, Litomyšl, Litovel, Luhačovice, Lysá nad Labem, Mělník, Mikulov, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Náchod, Neratovice, Nová Paka, Nové Město na Moravě, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Nymburk, Nýřany, Olomouc, Pardubice, Pelhřimov, Písek, Plzeň, Poděbrady, Pohořelice, Polička, Prachatice, Prostějov, Přelouč, Přeštice, Příbram, Rakovník, Rokycany, Rosice, Rožnov pod Radhoštěm, Rychnov nad Kněžnou, Říčany, Sedlčany, Slaný, Slavkov u Brna, Stod, Strakonice, Stříbro, Šlapanice, Tábor, Tachov, Tišnov, Trhové Sviny, Trutnov, Třeboň, Turnov, Týn nad Vltavou, Uherské Hradiště, Ústí nad Orlicí, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Velké Meziříčí, Vimperk, Vizovice, Vlašim, Vodňany, Votice, Vrchlabí, Vysoké Mýto, Vyškov, Zlín, Žamberk, Žďár nad Sázavou, Železný Brod, Židlochovice.

− strukturálně postižené kraje (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj) a hospodářsky a sociálně ohrožená území.

Aš, Bílina, Bílovec, Blatná, Bohumín, Broumov, Bruntál, Bystřice nad Pernštejnem, Bystřice pod Hostýnem, Česká Třebová, Český Těšín, Dačice, Děčín, Dvůr Králové nad Labem, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek- Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Frýdlant, Havířov, Hlučín, Hodonín, Holešov, Horažďovice, Hranice, Cheb, Chomutov, Chotěboř, Jablunkov, Jeseník, Kadaň, Karlovy Vary, Karviná, Konice, Kopřivnice, Králíky, Kraslice, Kravaře, Krnov, Kroměříž, Kyjov, Lipník nad Bečvou, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Mariánské Lázně, Milevsko, Mohelnice, Moravská Třebová, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov, Most, Náměší nad Oslavou, Nepomuk, Nový Bor, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Ostrov, Otrokovice, Pacov, Podbořany, Přerov, Roudnice nad Labem, Rumburk, Rýmařov, Semily, Soběslav, Sokolov, Sušice, Světlá nad Sázavou, Svitavy, Šternberk, Šumperk, Tanvald, Telč, Teplice, Třebíč, Třinec, Uherský Brod, Uničov, Ústí nad Labem, Varnsdorf, Veselí nad Moravou, Vítkov, Vsetín, Zábřeh, Znojmo, Žatec.

V souvislosti s brownfieldy je v SRR 21+ zahrnuto typové opatření „Revitalizovat brownfieldy“, které je bezprostředně obsaženo pod strategickým cílem 3: „Hospodářsky stabilizovaná regionální centra představují snadno dostupná centra kultury, zaměstnanosti a obslužnosti příslušných funkčních regionů, jejich venkovské zázemí je na regionální centra dobře dopravně napojeno, disponuje dostatečnou sítí služeb a jsou v něm uplatňována inovativní řešení“, v souladu se specifickým cílem 3.1: „Vytvořit vhodné podmínky pro diverzifikaci ekonomické základny regionálních center a jejich venkovského zázemí a využití jejich potenciálu a podpořit propojení podnikatelských subjektů ve vztahu k potřebám trhu práce“.

Obrázek 10: Programy související s podporou brownfieldů v ČR

Zdroj: webové stránky CzechInvestu

V následující části jsou uvedena data za dva existující programy, které jsou přímo zaměřené na regeneraci brownfieldů: Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů a Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití, na jejichž základě jsou poskytovány dotace.

1.2.1.3.1 Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů

Cílem programu je revitalizace zanedbaných a nedostatečně využívaných areálů a jejich přeměna na průmyslové plochy do 10 ha a objekty pro průmysl a podnikání. Prostřednictvím nového využití těchto areálů budou vytvořeny podmínky k hospodářskému oživení znevýhodněných regionů. O podporu mohou žádat kraje a obce, které se nacházejí na území strukturálně postižených krajů (Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský) a hospodářsky problémových regionů vymezených Strategií regionálního rozvoje České republiky 2014–2020. Správcem programu a poskytovatelem dotace je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Určenou organizací je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Dotace je účelově vázána a poskytována na investiční a neinvestiční (demolice, opravy) výdaje přímo související s přípravou a realizací projektu. Dle velikosti sídla žadatele je maximální výše dotace stanovována na základě níže uvedených kategorií takto: i) kategorie A: sídla do 500 obyvatel do výše 95 % způsobilých výdajů; ii) kategorie B: sídla od 501 do 5000 obyvatel do výše 85 % způsobilých výdajů; iii) kategorie C: sídla od 5001 do 25 000 obyvatel do výše 80 % způsobilých výdajů; iv) kategorie D: sídla nad 25 000 obyvatel do výše 70 % způsobilých výdajů;

v) kategorie E: kraje do výše 60 % způsobilých výdajů.

Projekty musí splňovat následující kritéria: i) pozemky brownfieldu leží mimo záplavové území (území se nalézá nad hladinou stoleté vody); ii) pozemky brownfieldu nejsou ve střetu s ochrannými pásmy pozemních komunikací, železničních drah, letiší a vodních cest, které by znemožňovaly využití těchto pozemků pro průmyslové a podnikatelské účely; iii) pod pozemky brownfieldu se nenachází zdroj pitné, léčivé nebo minerální vody nebo ochranná pásma těchto zdrojů, které by znemožňovaly využití těchto nemovitostí pro průmyslové a podnikatelské účely;

iv) pozemky brownfieldu se nalézají mimo poddolované území; v) pozemky se nenacházejí v blízkosti staveb a rovněž v blízkosti jiných významných limitujících faktorů, které by po ukončení realizace projektu bránily jeho efektivnímu využití.

Výši podpory na m2 pak nyní určují konkrétní podmínky IV. výzvy14:

− Rekonstrukce: výše dotace max. 25 000 Kč/m2 hrubé podlažní plochy objektu (v případě jednopodlažní haly vyšší než 6 m bude hrubá podlažní plocha znásobena koeficientem 1,5).

− Demolice: výše dotace max. 750 Kč/m3.

− Na regeneraci okolních pozemků: výše dotace max. 2 200 Kč/m2.

− Je možná kombinace výše uvedených druhů podpory u jednoho projektu. Vypočítá se max. výše dotace a max. míra podpory.

− Minimální výše způsobilých výdajů na jeden projekt je 1 mil. Kč, maximální výše dotace na jeden projekt je 50 mil. Kč.

Tabulka 7: Data za jednotlivé výzvy MPO na podporu podnikatelského využití BF

	I. výzva	II. výzva	III. výzva	IV. výzva
Příjem žádostí	0000	0000	0000	0000
Alokace	100 mil. Kč	180 mil. Kč	100 mil. Kč	260 mil. Kč
Předběžných žádostí	5	15	20
Celková požadovaná dotace	94,6 mil. Kč	348,4 mil. Kč	602,2 mil. Kč
Počet žádostí o zařazení projektu do programu	2	8
Celková požadovaná dotace	28,3 mil. Kč	130,2 mil. Kč
Počet přijatých projektů	1	7
Celková požadovaná dotace	11,5 mil. Kč	116,5 mil. Kč

14 Vyhlášena 19. 2. 2020.

Zdroj: MPO

1.2.1.3.2 Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití

Cílem podprogramu je regenerovat území, na němž se nachází objekty či plochy nevyužívané a zanedbané, které lze definovat jako brownfield tak, aby je bylo možné znovu plnohodnotně využít v dalším rozvoji obce, zamezit tak vzniku oblastí se sociální segregací a vytvořit podmínky pro stabilizaci území a zároveň do území přinést nové a potřebné funkce. Podprogram je zacílen na objekty typu brownfieldů, jejichž následné využití bude nepodnikatelského charakteru a které budou sloužit široké veřejnosti. Podprogram se člení na dotační tituly: DT 1 – Revitalizace a výstavba; DT2 – Revitalizace a rekonstrukce; DT3 – Revitalizace. Účastníkem podprogramu může být obec nebo kraj. Správce podprogramu je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.

Podpora je poskytována jako systémová investiční nebo neinvestiční dotace na realizaci schválených akcí. Je poskytována až do výše 70 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů akce. Maximální výše dotace se stanovuje dle velikosti žadatele následujícím způsobem: i) obec do 3 000 obyvatel – maximální výše dotace činí 70 % způsobilých výdajů, ii) obec od 3 001 do 10 000 – maximální výše dotace činí 60 % způsobilých výdajů, iii) obce od 10 001 obyvatel – maximální výše dotace činí 50 % způsobilých výdajů, iv) kraj – maximální výše dotace činí 50 % způsobilých výdajů.

Dolní limit dotace při podání žádosti činí 300 tis. Kč. Horní limit dotace na jeden projekt je 30 mil. Kč.

Předmětem podpory je objekt/objekty odpovídající svým stavem charakteru brownfieldů, který se nachází v zastavěném území obce dle platného územního plánu. Brownfieldem je pro účely tohoto podprogramu objekt/objekty splňující následující podmínky: i) je zanedbaný, opuštěný, nevyužívaný, nelze ho využívat k jeho původnímu ani jinému účelu a nelze ho vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace, ii) je po stavební/technické stránce nefunkční a nesplňuje základní požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb uvedených v § 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, iii) není možné vyřešit situaci jiným způsobem než investicí z obecních prostředků, tzn. o objekt/areál nemá zájem soukromá sféra, která by obnovila jeho funkčnost.

Předmět podpory musí být registrován v Národní databázi brownfieldů spravované agenturou CzechInvest. Brownfield, který bude v rámci projektu/akce demolován, nesmí být určen k bydlení, ubytování. V rámci DT1 a DT2 se předmět podpory nesmí nalézat v záplavovém území stoleté vody. V případě, že se předmět podpory nalézá v poddolovaném území, je účastník programu povinen doložit stanovisko inženýrského geologa spolu s dokumentací stavebních prací, která reflektuje jím navržená technická řešení. Žádost o dotaci nelze předložit pro akce již započaté.

Účastník podprogramu musí po dobu 5 let od ukončení realizace akce zabezpečovat podmínky, které jsou nezbytné pro řádné užívání a provozování investice pořízené s přispěním dotace v souladu se schváleným projektem. V tomto období nesmí být na majetku dotčeném dotací vykonávána hospodářská činnost, která by byla v rozporu s režimem udělené podpory.

Tabulka 8: Data za podprogram Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití

Kraj Průměrná hodnota

žádostí (Kč)

Celková hodnota žádostí (Kč)

Jihočeský kraj	8 641 152	86 411 516
Jihomoravský kraj	12 000 000	000 993 841
Karlovarský kraj	14 876 608	74 383 038
Královéhradecký kraj	13 282 960	106 263 677
Liberecký kraj	8 103 270	145 858 854
Moravskoslezský kraj	13 488 229	296 741 033
Olomoucký kraj	7 943 794	95 325 529

Pardubický kraj 15 033 255 90 199 527

Plzeňský kraj 7 031 383 28 125 532

Středočeský kraj 11 636 792 465 471 678

Ústecký kraj 12 304 925 295 318 206

Vysočina 13 189 859 250 607 318

Zlínský kraj 13 000 000 000 401 574

Celkový součet 11 729 152 2 334 101 323

Zdroj: MMR

Pro roky 2019 a 2020 byl dotační titul vyhlášen v alokaci 400 mil. Kč (200 mil. Kč pro tři strukturálně postižené kraje a 200 mil. Kč pro zbývající kraje). Ve výzvách pro rok 2019 bylo z důvodu nízké alokace podpořeno pouze 31 žádostí ze 191 podaných. Prostředky alokované na dotační programy jsou velmi omezené a nedokáží zdaleka pokrýt požadavky obcí a vyřešit tak dluh obcí vzniklý v důsledku útlumu některých činností a převodu nemovitostí do vlastnictví obcí.

Ministerstvo pro místní rozvoj je oprávněno poskytovat podporu pouze ve formě nevratných investičních dotací a nemůže tak poskytovat žadatelům nízkoúročené úvěry, na jejichž základě by mohly být realizovány v kratším časovém horizontu objemově významnější investiční záměry související s regenerací veřejných prostranství. Nedostatečná výše poskytovaných dotačních prostředků a neexistence cíleného nízkoúročeného úvěru, který by umožnil doplnit vlastní zdroje příjemce dotace, tak vede dle MMR k prodlužování realizace zamýšleného záměru, což ovlivňuje i způsob vnímání projektu obyvateli obce.

Bez výraznější státní intervence lze předpokládat malou ochotu a schopnost měst a obcí realizovat potřebné revitalizační projekty, což dlouhodobě jen zvýší potřebné náklady a bude znamenat zhoršování stavu brownfieldů se všemi negativními dopady a riziky zejména pro jejich obyvatele.

1.2.1.4 Další obdobné produkty

Následující informace v RIA uvádíme proto, abychom ilustrovali, za jakých podmínek mohou obce čerpat úvěry v jiných programech a jaká je jejich ochota financovat své potřeby nikoliv za pomoci dotací, ale úvěrů, příp. jejich kombinací.

1.2.1.4.1 Státní fond rozvoje bydlení (resp. Státní fond podpory investic)

Program Regenerace sídlišť

Podmínky:

− platí pro celé území ČR,

− možnost kombinace dotace s úvěrem,

− příznivá úroková sazba v případě úvěru,

− kombinace dotace + úvěr až do výše 90 % uznatelných nákladů,

− dotace i úvěr mohou být poskytnuty i na už zahájenou regeneraci,

− úvěr může být kdykoli splacen předčasně bez dalších poplatků,

− program se řídí nařízením vlády č. 390/2017 Sb. Kdo může žádat:

− Dotace: Obec, která je vlastníkem pozemku, na kterém má být regenerace provedena, tj. území, které je zastavěno bytovými domy o celkovém počtu nejméně 100 bytů.

Součástí žádosti musí být platný územní plán, pravomocné povolení pro stavbu, projekt, který byl včetně každé změny schválen zastupitelstvem obce. Obec nesmí mít ke dni podání žádosti o dotaci dluhy ve vztahu ke státním fondům či státnímu rozpočtu.

Na regeneraci, která bude z programu financována, nesmí být použita podpora z evropských strukturálních a investičních fondů ani ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu jiných státních fondů.

− Úvěr: Obec může podat žádost o úvěr spolu s žádostí o dotaci a musí prokázat, že je schopna úvěr splácet.

Kombinace dotace a úvěru:

− program umožňuje kombinovat dotaci s úvěrem na dofinancování projektu,

− úvěr se poskytuje pouze s poskytnutou dotací. Dotaci a úvěr lze využít na:

− výstavbu nebo rekonstrukci místních komunikací, chodníků a cyklistických stezek,

− výstavbu protihlukových stěn,

− výstavbu nebo rekonstrukci odstavných či parkovacích státní,

− zachování nebo zvýšení podílu nezpevněných ploch (ochrana mikroklimatu a zpomalení odtoku přívalových vod),

− odstranění nadzemního vedení vysokého napětí a jeho nahrazení podzemním vedením,

− opravu či doplnění veřejného osvětlení,

− realizaci místních protipovodňových opatření,

− realizaci opatření pro zvýšení bezpečnosti sídliště,

− úpravu veřejných prostranství – zejména na opravu stávajících a zřizování nových dětských hřiší nebo odpočinkových ploch,

− výstavbu veřejných rekreačních nebo sportovních ploch s příslušným městským mobiliářem a doprovodných ploch veřejné zeleně spojené s výsadbou stromů a zatravněním.

Výše dotace:

− až do výše 50 % uznatelných nákladů, nejvýše do 6 milionů Kč na jeden projekt. Výše úvěru:

− úvěr se poskytuje pouze v kombinaci s dotací a jen jednou,

− součet úvěru a dotace až do výše 90 % uznatelných nákladů. Úroková sazba:

− základní sazba EU + 0,30 % p. a.,

− základní sazba EU je od 1. 1. 2020 ve výši 2,25 %. Splatnost úvěru:

− do 15 let od uzavření smlouvy,

− měsíčními splátkami jistiny i úroku, splacen může být předčasně

(Další detaily viz nařízení vlády č. 390/2017 Sb., o použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na regeneraci veřejných prostranství na sídlištích)

Prozatím byly v programu vypsány 3 výzvy (3. července – 4. září 2018, 29. dubna – 1. července

2019, 18. října – 18. prosince 2019).

V roce 2018 bylo schváleno 18 žádostí za 99 070 927 Kč. Zamítnuto bylo 51 žádostí v celkové hodnotě 253 725 148 Kč. Ze zamítnutých bylo 13 žádostí zamítnuto z důvodu nesplnění podmínek nařízení vlády a 38 z důvodu nedostatečné alokace.

Ve druhé výzvě bylo přijato 51 žádostí v hodnotě 252 091 561 Kč. Schváleno bylo 21 žádostí v celkové hodnotě 108 958 847 Kč. Zamítnuto bylo 30 žádostí, z toho 28 z důvodů nedostatečné alokace a 2 žádosti z důvodu nesplnění podmínek nařízení vlády.

Ve třetí výzvě bylo přijato 45 žádostí v hodnotě 230 061 340 Kč. Schváleno bylo 19 žádostí v celkové hodnotě 91 289 266 Kč. Mezi náhradní bylo zařazeno 18 žádostí v celkové hodnotě 100 321 852 Kč (Státní fond rozvoje bydlení požádal o navýšení rozpočtu na rok 2020. V případě jeho navýšení na 200 mil. Kč budou prostředky poskytnuté dle schváleného seznamu). Zamítnuto bylo 8 žádostí, z toho 6 z důvodů nedostatečné alokace, 1 žádost z důvodu nesplnění podmínek nařízení vlády a 1 žádost pro nesplnění podmínek výzvy.

Tabulka 9: Data za program Regenerace sídlišť

Typ žádosti	Počet
Dotace		163
Dotace + úvěr		2
Celkový součet		165

Součet Mil. Kč

Celkové investiční

náklady

Celkové uznatelné

náklady

Max. výše dotace

Požadovaná výše dotace

Požadovaná výše úvěru

Plocha regenerovaná

Dotace	2 147 802 223	1 000 000 000	822 686 487	811 067 107	0	1 623 250
Dotace + úvěr	31 195 430	28 905 223	12 000 000	12 000 000	12 835 474	49 535
Celkový součet	2 178 997 653	1 983 792 831	834 686 487	823 067 107	12 835 474	1 672 785

	náklady	náklady
Dotace	13 176 701	11 993 176	5 047 156	4 975 872	0	9 959
Dotace + úvěr	15 597 715	14 452 611	6 000 000	6 000 000	6 417 737	24 768
Celkový součet	13 206 046	12 022 987	5 058 706	4 988 285	77 791	10 138

Průměr Mil. Kč

Celkové investiční

Celkové uznatelné

Max. výše dotace

Požadovaná výše dotace

Požadovaná výše úvěru

Plocha regenerovaná

Zdroj: SFRB (resp. SFPI)

Z výše uvedených tabulek je vidět, že úvěrů si braly obce minimálně (1,2 % dle počtu, 1,5 % dle požadované sumy úvěru), nicméně když už si obec vzala úvěr, čerpala v průměru obdobnou částku.

Program Výstavba pro obce

Dotační a úvěrový program na pořízení sociálních a dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů.

Kdo může žádat:

− Obec nebo dobrovolný svazek obcí, dále také městská část nebo městský obvod (jsou-li k tomu oprávněny).

Podmínky pro poskytnutí podpory:

− minimální podlahová plocha nájemního bytu je 23 m2 a nepřesahuje 120 m2;

− pozemek se nachází mimo záplavová území;

− výstavba musí probíhat mimo záplavová území;

− žadatel je vlastníkem pozemku, na kterém bude vybudována budova se sociálními nebo dostupnými byty;

− budova, ve které budou vybudovány sociální nebo dostupné byty, je ve výlučném vlastnictví žadatele;

− žadatel má zajištěny finanční prostředky na dofinancování investičního záměru;

− na realizaci investičního záměru se nepoužije podpora z evropských fondů ani ze státního rozpočtu;

− způsobilé náklady musí vzniknout po podání žádosti o poskytnutí podpory (to neplatí v případě výstavby sociálního bytu, kde je způsobilým nákladem i cena nemovité věci, byla-li zaplacena do 1 roku přede dnem podání žádosti).

Dotaci lze využít na:

− novostavbu sociálního domu nebo část smíšeného domu;

− stavební úpravu prostor určených k jiným účelům než k bydlení, kterou vznikne sociální dům nebo část smíšeného domu nebo sociální byt;

− nástavbu nebo přístavbu, kterou vznikne sociální byt;

− stavební úpravu bytového nebo rodinného domu nezpůsobilého k bydlení, kterou vznikne sociální dům nebo část smíšeného domu;

− modernizaci nevyužívaného bytového domu, kterou vznikne sociální dům nebo část smíšeného domu;

− koupi sociálního bytu, sociálního domu nebo části smíšeného domu. Výše dotace:

− až do výše celkových způsobilých nákladů investičního záměru;

− nejvýše však do částky určené jako součin celkového počtu m2 podlahové plochy sociálních bytů a průměrných nákladů na výstavbu na 1 m2 užitkové plochy bytu.

Podmínky pro poskytnutí dotace:

− žadatel o dotaci je pověřen výkonem služby obecného hospodářského zájmu, spočívajícím v poskytování bydlení v sociálním bytě;

− žadatel se zaváže, že sociální byt bude sloužit k bydlení způsobilé domácnosti, a nájemní smlouvy bude uzavírat dle stanovených podmínek, vyplývajících z jeho pověření, nejméně však po dobu 20 let.

Úvěr lze využít na:

− novostavbu dostupného domu nebo části smíšeného domu;

− stavební úpravu prostor určených k jiným účelům než k bydlení, kterou vznikne dostupný dům nebo část smíšeného domu nebo dostupný byt;

− nástavbu nebo přístavbu, kterou vznikne dostupný byt;

− stavební úpravu bytového nebo rodinného domu nezpůsobilého k bydlení, kterou vznikne dostupný dům nebo část smíšeného domu;

− modernizaci nevyužívaného bytového domu, kterou vznikne dostupný dům nebo část smíšeného domu;

− koupi dostupného bytu, dostupného domu nebo části smíšeného domu. Výše úvěru:

− až do výše celkových způsobilých nákladů investičního záměru;

− maximální výše úvěru stanovena dle varianty podpory. Úroková sazba:

− ve výši základní sazby Evropské unie pro Českou republiku snížená o půl procentního bodu, nejméně však ve výši 1 % ročně (základní sazba EU je od 1. 1. 2020 ve výši 2,25 %);

− fixní po celou dobu splácení úvěru;

− úročení vyčerpané části úvěru začíná dnem zahájení čerpání úvěru. Splatnost úvěru:

− 30 let ode dne dokončení výstavby. Podmínky pro poskytnutí úvěru:

− úvěr je dostatečně zajištěn ve prospěch SFRB (resp. SFPI) alespoň do jeho nesplacené výše;

− žadatel prokáže schopnost úvěr splácet;

− žadatel se zaváže, že dostupný byt bude sloužit k nájemnímu bydlení po dobu splácení úvěru, nejméně však po dobu 20 let.

(Detaily viz nařízení vlády č. 112/2019 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na pořízení sociálních a dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů)

Tabulka 10: Data za program Výstavba pro obce

Typ žádosti	Počet
Dotace		27
Úvěr		3
Celkový součet		30

Celkem Mil. Kč

Celkové náklady

Celkové

způsobilé náklady

Požadovaná výše dotace

Požadovaná výše úvěru

Požadovaná

splatnost (let)

Počet

sociálních bytů

Počet

dostupných bytů

Dotace	364 267 037	254 877 150	194 465 738	0	0	144	32
Úvěr	84 443 987	45 371 331	0	45 307 404	80	15	29
Celkový součet	448 711 024	300 248 481	194 465 738	45 307 404	80	159	61

náklady způsobilé	á výše	á výše	úrokové	á splatnost	sociálních	dostupnýc
náklady	dotace	úvěru	sazby	(let)	bytů	h bytů

Průměr Mil. Kč

Celkové

Požadovan

Výše

Požadovan

Počet

Dotace	13 491 372	9 439 894	7 202 435	0	0,00	0	5	1
Úvěr	28 147 996	15 123 777	0	15 102 468	1,75	27	5	10
Celkový součet	14 957 034	10 008 283	6 482 191	1 510 247	0,18	3	5	2

Zdroj: SFRB (resp. SFPI)

Z výše uvedených tabulek je opět vidět, že úvěrů čerpaly obce minimálně (1 % dle počtu, i když 19 % dle požadované sumy), a když už si obec vzala úvěr, čerpala v průměru dvojnásobnou částku.

Alokace dle výzev byly následující:

− Výzva k předkládání žádostí o dotaci v rámci programu Výstavba pro obce – na pořízení sociálních bytů, sociálních domů a smíšených domů 1/112/2019 – Alokace výzvy je 650 000 000 Kč;

− Výzva k předkládání žádostí o úvěr v rámci programu Výstavba pro obce – na pořízení dostupných bytů, dostupných domů a smíšených domů 2/112/2019 – Alokace výzvy je 350 000 000 Kč;

− Aktualizace výzvy k předkládání žádostí o dotaci v rámci programu Výstavba pro obce – na pořízení sociálních bytů, sociálních a smíšených domů 1/112/2019 – Alokace pro rok 2020 je 220 000 000 Kč;

− Aktualizace výzvy k předkládání žádostí o úvěr v rámci programu Výstavba pro obce – na pořízení dostupných bytů, dostupných a smíšených domů 2/112/2019 – Alokace pro rok 2020 je 120 000 000 Kč.

1.2.1.4.2 Komerční úvěry

Následující část RIA uvádí dostupné produkty pro obce na komerčním trhu. Komerční trh byl prozkoumán jednak pro to, aby bylo možné stanovit, zda jsou pro obce dostupné příslušné

produkty na komerčním trhu, a jednak pro to, aby byly zmapovány podmínky, za jakých jsou úvěry obcím nabízeny.

ČSOB

ČSOB nabízí obcím finanční zdroje za následujících podmínek.

Zdroj: Webové stránky ČSOB

Více informací je nedostupných, lze je získat jen na vyžádání15. Komerční banka

Konkrétní parametry produktů jsou poskytovány jen na vyžádání. Komerční banka nabízí následující úvěry:

Municipální investiční úvěr16

− Jedná se o úvěr v Kč nebo EUR určený výhradně pro města, obce, kraje, svazky obcí a jimi založené příspěvkové organizace či právnické osoby.

− Zpravidla slouží k přímým platbám na základě předložených dokladů na účet dodavatele nebo prodávajícího.

− Nabízí možnost realizovat finančně náročné investiční akce k rozvoji municipalit a řešit předfinancování dotací.

− Umožňuje financovat pořízení a obnovu hmotného i nehmotného majetku včetně dotovaných projektů.

15 xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxx/xxxxx-xxxx/xxxxxxx-xxx-xxxx

16 xxxxx://xxx.xx.xx/xx/xxxxx-x-xxxxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxx-x-xxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxx

− Úvěr může být rozdělen do dvou částí:

o Část určena k financování investic – vychází ze skutečně vynaložených výdajů na investici.

o Část určena na předfinancování dotací – výše vychází z předpokládaného objemu dotace a struktura obchodu je vázána na podmínky dotace.

− Splatnost úvěru: krátkodobá/střednědobá/dlouhodobá.

− Úroková sazba:

o pevná,

o pohyblivá.

− Čerpání a splácení úvěru:

o jednorázově nebo postupně,

o ve smluvně dohodnutých termínech.

Balíček municipality

Jedná se o komplexní balíček služeb, při jehož čerpání má pak obec přístup k výhodnějšímu úvěru17.

ČMZRB

Zvýhodněný úvěr pro obce na zlepšení infrastruktury18

Regionální rozvojový fond (RRF) poskytuje úvěry na spolufinancování projektů ke zlepšení místní infrastruktury pro podnikatelské i nepodnikatelské účely:

− výše úvěru: do 30 mil. Kč,

− úroková sazba: pevná nebo pohyblivá,

− čerpání: až po dobu 3 let od data podpisu smlouvy o úvěru,

− doba splatnosti: do 10 let od zahájení splácení jistiny,

− odklad splátek jistiny úvěru: až o 3 roky od data podpisu smlouvy o úvěru.

Tabulka 11: Finanční podmínky zvýhodněného úvěru pro obce na zlepšení infrastruktury

Regionální rozvojový fond Sazba

Přijetí žádosti od klienta včetně formální kontroly Zdarma

Úkony spojené s vyhodnocením a expertizou žádosti

klienta a zpracováním smluvních dokumentů Úroková sazba úvěru

Storno uzavřené úvěrové smlouvy před zahájením čerpání na žádost klienta

Zdarma

Pevná nebo pohyblivá sazba stanovená individuálně dle aktuální situace na finančním trhu a s přihlédnutím

k rizikovému profilu příjemce úvěru 2 000 Kč

Vystavení dodatku ke smlouvě o úvěru na žádost

klienta

2 000 Kč

Úrok z prodlení Úroková sazba úvěru platná ke dni jeho prvního čerpání +

10 % p. a.

Poradenská činnost Zdarma

Zdroj: Webové stránky ČMZRB

OBEC 2 – Zvýhodněný úvěr pro obce k ochraně životního prostředí19

17 xxxxx://xxx.xx.xx/xx/xxxxx-x-xxxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxxxxxx

18 xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx/xxxx-x-xxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxx/

19 xxxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxx/xxxx-0/

Program OBEC 2 nabízí zvýhodněné financování pro města a obce v ČR, které chtějí investovat do zlepšení životních podmínek či ochrany životního prostředí na svém území.

− výše úvěru: 8–130 mil. Kč,

− úroková sazba: pevná nebo pohyblivá,

− doba splatnosti: až 15 let od podpisu smlouvy o úvěr,

− čerpání úvěru: až 30 měsíců od podpisu smlouvy o úvěru; nedočerpání úvěru nepodléhá sankci,

odklad splátek jistiny úvěru: až o 36 měsíců od podpisu smlouvy o úvěr.

Tabulka 12: Finanční podmínky zvýhodněného úvěru OBEC 2

Program OBEC 2 Sazba

Úkony spojené s vyhodnocením a expertizou žádosti Zdarma

klienta a zpracováním smluvních dokumentů

Úroková sazba úvěru Pevná nebo pohyblivá sazba stanovená individuálně dle aktuálních tržních podmínek

Storno uzavřené úvěrové smlouvy před zahájením

čerpání na žádost klienta

2 000 Kč

Vystavení dodatku ke smlouvě o úvěru v případě

předčasného splacení úvěru

Zdarma

Vystavení jiného dodatku ke smlouvě o úvěru na

žádost klienta

2 000 Kč

Úrok z prodlení Úroková sazba úvěru platná ke dni jeho prvního čerpání +

10 % p. a.

Poplatek za předčasné splacení úvěru Bez poplatku

Poradenská činnost Zdarma

Zdroj: Webové stránky ČMZRB

Finanční nástroj JEXXXXX XX

Vyhlašovatelem programu a poskytovatelem úvěrů je Moravskoslezský kraj.

Podporovány budou investiční projekty z oblastí: Bydlení (Nové zóny pro bydlení, startovací byty), Sportovní zařízení, Parkování ve městech včetně chytrých řešení, Startovací dílny/kanceláře, Infrastruktura cestovního ruchu, Městské/kvaziměstské průmyslové zóny, MS EPC (Energy Performance Contracting, tj. energetické služby se zárukou) či Komunitní centra (pro obce do 5 tis. obyvatel).

Příjemcem podpory mohou být obce nebo svazky obcí. Procentuální výše financování uznatelných nákladů projektu pro obce se odvíjí od počtu obyvatel od 90 % pro obce s méně než 1 000 obyv. po 60 % pro obce s 10 000 – 50 000 obyvateli.

Minimální výše požadovaného úvěru žadatelům je 5 000 000 Kč, maximální výše pak 50 000 000 Kč. Úroková sazba úvěru je v % p. a. ve výši 50 % z hodnoty tříměsíčního PRIBORU, min. však 0 % p. a.

Doba splatnosti úvěru je určována individuálně v úvěrové smlouvě, a to na základě podané žádosti o poskytnutí úvěru, maximálně však 25 let od data rozhodnutí orgánu kraje o poskytnutí úvěru, Tato doba splatnosti se odvíjí od data prvního čerpání.

Úvěr je možné kdykoliv předčasně splatit bez vedlejších poplatků nebo sankcí.20

1.2.1.5 Finanční situace obcí a krajů

Následující část je obsažena v RIA proto, abychom zjistili, do jaké míry mohou obce v současné době čerpat úvěry, tj. zhodnotíme jejich současnou finanční situaci.

Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., stanovuje následující:

Hospodaření územního samosprávného celku, § 17

(1) Územní samosprávný celek hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

20 xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxx_xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxx-x-xxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxx- prostrednictvim-financniho-nastroje-jexxxxx-xx-031214/

(2) Překročí-li dluh územního samosprávného celku k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, územní samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

(3) Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh a jeho dluh k následujícímu rozvahovému dni převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém určení daní o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní.

(4) Příjmy územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn všech peněžitých plnění přijatých do rozpočtu13) v průběhu rozpočtového roku, konsolidovaných podle jiného právního předpisu18).

(5) Dluhem územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí hodnota nesplacených závazků z

a) vydaných dluhopisů, b) přijatých úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí, c) realizace plnění ze záruk, d) vystavených směnek.

§ 18

(1) Ministerstvo každý rok vyhodnocuje údaje o příjmech a dluzích územních samosprávných celků a ministr financí informuje o výsledcích hodnocení vládu. Současně ministerstvo uveřejňuje seznam územních samosprávných celků, jejichž výše dluhu převyšuje 60 % průměru jejich příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.

Územní samosprávné celky (dále také „ÚSC“) tak musí plnit výše uvedená pravidla, jinak jsou jim kráceny příjmy.

Obce

Následující údaje vychází z Informace o monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018, dat poskytnutých CRIF – Czech Credit Bureau, a.s. (CRIF) a článků publikovaných CRIF21.

Dle výše uvedených zdrojů skončilo hospodaření obcí bez započtení Prahy v roce 2018 po osmé v řadě v přebytku, tentokrát 1,6 mld. Kč. Šlo však o nejnižší přebytek obecních rozpočtů od roku 2011. Zároveň obce zvýšily finanční rezervy na bankovních účtech na 125 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota v historii. Dluh obcí se meziročně nezměnil a dosahoval necelých 47 mld. Kč. Obce v roce 2018 hospodařily s rekordně vysokými příjmy v celkové výši 242 mld. Kč a jejich výdaje dosahovaly rovněž rekordních 241 mld. Kč. Celkem 442 obcí dosáhlo v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF nejvyššího ratingového stupně „A“. Naopak 94 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení „C-“. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF provedené z dat portálu xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx, který obsahuje souhrnné informace o hospodaření obcí.

V každém z uplynulých pěti let do roku 2018 získalo nejlepší možný rating „A“ celkem 95 obcí. Pouze 9 z těchto výjimečně dobře hospodařících obcí má přitom více než 1 000 obyvatel. Dalšími společnými rysy obcí s nejlepším ratingem jsou vysoká likvidita a nízká závislost na dotacích.

Obrázek 11: Příjmy a výdaje obcí (bez Prahy) v letech 2010 až 2018

21 xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/0000/00/xxxx-xxxx-xxxxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxx-xxxxxx-x-xxxxxx/, Praha, 18. června 2019, xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxx.xxx?xxx0000000; xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxx.xxx?xxx0000000

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF

Příjmy obcí se v roce 2018 zvýšily téměř o 26 mld. Kč. Za vyššími příjmy obcí stály především příjmy z daní, které meziročně vzrostly o 14 mld. Kč. Po dvou letech došlo také v roce 2018 ke zvýšení objemu investičních dotací. Ty vzrostly o 7 mld. Kč na 16 mld. Kč. I přes výrazný růst investičních dotací však jejich objem zdaleka nedosáhl výše, na kterou byly obce zvyklé před rokem 2016, neboí od roku 2010 do roku 2015 získávaly obce na investičních dotacích v průměru 24 mld. Kč ročně. V roce 2018 tak stejně jako v předešlých dvou letech obce financovaly svůj rozvoj z jiných zdrojů než z investičních dotací, a to hlavně z přebytku běžného rozpočtu.

Tabulka 13: Vývoj příjmů obcí v letech 2015 až 2018 (mld. Kč)

	0000	0000	0000	0000
Daňové	128,3	139,5	151,2	165,2
Nedaňové	26,3	26,8	27,0	28,2
Kapitálové	5,3	7,8	6,3	7,4
Neinvestiční dotace	20,6	18,8	22,8	25,3
Investiční dotace	28,2	11,9	9,2	16,1
Celkem	208,7	204,7	216,5	242,2

Zdroj: CRIF

Zatímco příjmy obcí vzrostly meziročně o 26 mld. Kč v roce 2018, jejich výdaje se meziročně zvýšily více, a to o 38 mld. Kč. Běžné výdaje obcí, které slouží především na financování jejich každodenního provozu, se zvýšily o 16 mld. na celkových 164 mld. Kč a kapitálové výdaje, tedy investice do rozvoje obcí, vzrostly meziročně o 22 mld. Kč na 77 mld. Kč. Kapitálové výdaje obcí byly v roce 2018 vůbec nejvyšší v historii ČR. Obce v tomto roce investovaly do svého rozvoje třetinu svých příjmů, tedy podobný podíl jako v letech 2009, 2010, 2014 nebo 2015. Díky rekordně vysokým příjmům však byly tyto investice celkově vyšší.

Tabulka 14: Výdaje obcí v letech 2015 až 2018 (mld. Kč)

	0000	0000	0000	0000
Běžné výdaje	131,5	136,7	147,7	163,7
Kapitálové výdaje	67,8	40,6	54,8	76,9
Výdaje celkem	199,3	177,3	202,5	240,6

Zdroj: CRIF

Obrázek 12: Struktura financování kapitálových výdajů obcí v letech 2015 až 2018

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF

Podíl dotací na investicích do rozvoje obcí dosahoval v roce 2018 přibližně 21 %, a i když se meziročně zvýšil, byl druhý nejnižší od vstupu ČR do EU. Do roku 2015 se totiž tento podíl pohyboval kolem 40 % (viz obrázek výše). Razantní snížení objemu kapitálových výdajů v roce 2016 souviselo s pomalým náběhem čerpání evropských dotací v novém programovém období. Vývoj v roce 2016 tak jasně ukázal vysokou závislost obcí na dotacích z fondů EU, které tvoří podstatnou část dotací obcím. Je však zřejmé, že časem dotace z evropských fondů do ČR budou klesat.

Abychom ještě lépe poznali investiční chování obcí, doplňme následující. V roce 2016 obce vykázaly historicky nejvyšší přebytek rozpočtu, a to nejen absolutně, ale i jako jeho podíl na příjmech, který odráží, jakou část peněz odložily obce na pozdější využití. Následující Obrázek 13 ukazuje, že v roce 2016 bylo zvýšení podílu přebytku na příjmech doprovázeno poklesem podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích. Z tohoto hlediska se udržování vysokého přebytku nejeví jako příliš pozitivní.

Obrázek 13: Saldo a kapitálové výdaje obcí (podíl k příjmům a k celkovým výdajům) v letech 2013 až 2016

Zdroj: CRIF

Další obrázek ilustruje, jak se vyvíjí objem kapitálových výdajů obcí s objemem investičních dotací. V letech, ve kterých se objem investičních dotací zvyšoval, rostl i objem kapitálových výdajů obcí. Obce měly rostoucí objem peněz uložený většinou na bankovních účtech s minimálním nebo žádným úrokovým výnosem. V roce 2016, kdy došlo k poklesu investičních dotací, však tento zdroj nepoužily, aby výpadek v investičních dotacích vykompenzovaly a udržely úroveň dosavadních kapitálových výdajů. Na pokles investičních dotací mnohé obce zareagovaly pouze zvýšením kapitálových příjmů, tj. doplnily příjmy v rozpočtu o výnosy prodeje obecního majetku. Zatímco v letech 2014 a 2015 se kapitálové příjmy na kapitálových výdajích podílely méně než 10 %, v roce 2016 dosáhl tento podíl téměř 20 %.

Obrázek 14: Kapitálové výdaje a investiční dotace obcí v letech 2013 až 2016 (mld. Kč)

Zdroj: CRIF

Při relativním srovnání dle velikosti obcí vypadá obrázek objemu kapitálových výdajů a investičních dotací následovně.

Obrázek 15: Kapitálové výdaje obcí v Kč na obyvatele, investiční dotace proplacené obcím v Kč na obyvatele a podíl investičních dotací obcím na kapitálových výdajích v letech 2015 až 2016

Zdroj: EEIP dle CRIF

Další faktem charakterizujícím investiční chování obcí byla skutečnost, že ač jsou obce pro banky velmi výhodným klientem (na rozdíl od ostatních zájemců o úvěr mají státem zaručené příjmy v podobě sdílených daní a disponují značným majetkem, kterým mohou za půjčku ručit) a úroky z úvěrů jsou v posledních letech na velmi nízké úrovni, dluh obcí se do roku 2016 snižoval. Obce tedy splácely své staré úvěry a nové si braly jen v omezené míře.

Výrazný růst obecních výdajů po roce 2016 pak vedl k tomu, že obecní rozpočty skončily pouze v mírném přebytku. Kladné saldo ve výši 1,6 mld. Kč bylo nejnižší od roku 2011. Obce jako celek tak na rozdíl od období před rokem 2016 své dluhy přestaly snižovat a pouze mírně zvýšily své rezervy na bankovních účtech. I tak ale rezervy dosáhly koncem roku 2018 125 mld. Kč a byly nejvyšší v historii. Pokud by se obce v roce 2018 rozhodly splatit veškeré své dluhy, které dosahovaly 47 mld. Kč, stále by jix xxxxx xolná hotovost ve výši 78 mld. Kč.

Na základě výše uvedeného CRIF k údajům v roce 2018 uvádí, že je sice dobré, že obce mají určitou peněžní rezervu na kompenzaci případného poklesu příjmů nebo na financování nenadálých výdajů. Je však otázkou, zda výše rezerv není již nadměrná, a to navíc v situaci, kdy úrokové sazby na trhu nepodporují růst peněz na bankovních účtech. Dále CRIF k vývoji do roku 2018 uvádí, že obce ve své politice kapitálových výdajů pružně reagují nejen na vývoj daňových příjmů, ale i zejména na objem investičních dotací, které mohou získat. Pokud je objem dotací nižší, než očekávaly, přizpůsobí se mu a jen v malé míře propad v dotacích kompenzují půjčkou nebo využitím rezerv z minulých let.

Obrázek 16: Dluh obcí v letech 2010 až 2018 (mld. Kč)

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF

V roce 2017 byl objem úspor více než dvojnásobný ve srovnání s objemem dluhu. Nejrychleji rostl dluh u malých obcí (o 14 %). Oproti tomu úspory se nejrychleji zvyšovaly u velkých obcí (o 15 %). I největší obce však mohly splatit svůj dluh a nespotřebovaly by všechny úspory.

Obrázek 17: Dluh a úspory podle kategorií obcí v roce 2017 (mld. Kč)

úspory dluh dluh/úspory

Obce bez Prahy	118,2	46,7	40 %
Velmi malé obce	4,9	0,6	13 %
Malé obce	12,9	2,8	22 %
Středně velké obce	15,2	4,2	27 %
Velké obce	27,7	9,0	32 %
Největší obce	57,5	30,1	52 %

Zdroj: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/XXXX_Xxxxxxx%X0%00xx%X0%XX- obc%C3%AD-v-roce-2017_FINAL_nahr%C3%A1nov-v-PDF.pdf

Dle monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018:

1/ monitorující ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti byl u 517 (tj. 8,27 %) obcí vyšší než 60 %; jednalo se o meziroční nárůst o 61 obcí;

2/ monitorující ukazatel celkové likvidity byl u 125 (tj. 2,00 %) obcí v intervalu <0; 1>, jednalo se o meziroční nárůst o 18 obcí;

3/ monitorující ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům byl u 106 územních samosprávných celků (98 obcí, tj. 1,57 % a 8 krajů22, tj. 61,54 %) vyšší než 25 %, jednalo se o meziroční nárůst o 5 obcí.

Do kategorie územních samosprávných celků s vyšší mírou rizika hospodaření se zařadilo 10 (tj. 0,16 %) obcí, jednalo se o meziroční nárůst o 4 obce. Tyto obce vykázaly překročení hraničních hodnot všech tří monitorujících ukazatelů současně.

Tabulka 15: Výsledky monitoringu ÚSC podle velikostních kategorií obcí k 31. 12. 2018

Počet obyvatel Počet ÚSC obce

Počet ÚSC v intervalu celkové likvidity <0;1>

Počet ÚSC s podílem cizích zdrojů k celkovým aktivům nad 25 %

Počet ÚSC překrač. pravidlo rozpočtové odpovědnosti

Počet ÚSC překrač. všechny tři monitorující ukazatele

1–100	447	5	5	18	1
101–200	987	17	21	71	3
201–500	1 990	44	38	193	3
501–1 000	1 377	23	27	124	2
1 001–2 000	753	21	3	71	0
2 001 +	698	15	4	40	1
Celkem obce	6 252	125	98	517	10
Kraje	13	0	8	0	0
Celkem ÚSC	6 265	125	106	517	10

Zdroj: Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018

Tabulka 16: Výsledky monitoringu obcí podle jednotlivých krajů k 31. 12. 2018

kraj + Praha Počet obcí

Počet obcí v intervalu celkové likvidity <0;1>

Počet obcí s podílem cizích zdrojů k celkovým aktivům nad 25 %

Počet obcí překračujících Počet obcí překračujících pravidlo rozpočtové všechny tři monitorující

odpovědnosti ukazatele

Hl. m. Praha	1	0	0	0	0
Středočeský	1 143	26	25	132	4
Jihočeský	623	4	3	32	0
Plzeňský	501	8	5	38	1
Karlovarský	133	5	1	5	0
Ústecký	354	8	5	21	2
Liberecký	215	5	1	11	0
Královéhradecký	448	1	5	32	1
Pardubický	451	11	5	32	0

22 Kraje: Středočeský, Liberecký, Ústecký, Pardubický, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský

Vysočina	704	17	7	49	1
Jihomoravský	672	9	26	79	1
Olomoucký	401	9	10	44	0
Zlínský	306	12	0	22	0
Moravskoslezský	300	10	5	20	0
Celkem	6 252	125	98	517	10

Zdroj: Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018

Pravidlo rozpočtové odpovědnosti (tj. bod 1/ výše) dle § 17 zákona č. 23/2017 Sb. stanoví:

− ÚSC hospodaří tak, aby výše jeho dluhu nepřesáhla 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky,

a pokud je tato hranice překročena,

− ÚSC má povinnost postupně splácet předchozí dluhy alespoň o 5 % z rozdílu mezi výší dluhu a 60 % jeho průměrných příjmů za poslední 4 roky,

pokud ÚSC nesnižuje dluhy alespoň o zákonné minimum,

− Ministerstvo financí v následujícím kalendářním roce rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní podle zákona o rozpočtovém určení daní.

Z výsledků historicky prvního vyhodnocení plnění pravidla rozpočtové odpovědnosti pro územní samosprávné celky za rok 2018 vyplývá, že z obcí, jejichž dluh byl k 31. 12. 2017 vyšší než 60 % průměru jejich příjmů za poslední čtyři roky, nesplnily povinnost snížit svůj dluh dle podmínek pravidla rozpočtové odpovědnosti celkem pouze 3 obce. S těmito obcemi zahájilo Ministerstvo financí v dubnu 2019 správní řízení ve věci pozastavení převodu podílu na výnosu daní dle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů. V rámci předmětného řízení ministerstvo stanovilo dotčeným obcím 30denní lhůtu ke snížení dluhu zákonem stanoveným způsobem, což obce splnily, tudíž s nimi bylo následně správní řízení ukončeno.

Tabulka 17: Počty obcí podle procentní výše pravidla rozpočtové odpovědnosti za rok 2018

Podíl dluhu k příjmům	Počet obcí
0%	3 590
0–20 %	1 115
20–40 %	684
40–60 %	346
60–80 %	216
80–100 %	127
100–120 %	67
120–140 %	53
140–160 %	16
160–180 %	11
180–200 %	10
200 % a více	17

Zdroj: Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018

Z výše uvedeného lze vyvodit následující závěry:

− V roce 2018 skončilo hospodaření obcí bez započtení Prahy po osmé v řadě v přebytku, i když šlo o nejnižší přebytek obecních rozpočtů od roku 2011.

− Zároveň v roce 2018 obce zvýšily finanční rezervy na bankovních účtech na 125 mld. Kč, což byla nejvyšší hodnota v historii. Dluh obcí se meziročně nezměnil. Tj. ač jsou obce pro banky velmi výhodným klientem a úroky z úvěrů jsou v posledních letech na velmi nízké úrovni, dluh obcí se příliš nemění.

− Obce využívají k financování svých projektů investiční dotace, a to jak z národních, tak z evropských dotačních programů. Kapitálové výdaje obcí byly v roce 2018 vůbec nejvyšší v historii ČR, a to i díky vysokým příjmům. Podíl dotací na investicích byl v roce 2018 druhý nejnižší od vstupu ČR do EU. Při poklesu investičních dotací však obce příliš nekompenzují

tento výpadek z prostředků na bankovních účtech, ale spíše doplňují příjmy v rozpočtu např. o výnosy prodeje obecního majetku či přímo snižují kapitálové výdaje.

− Dle vyhodnocení plnění pravidla rozpočtové odpovědnosti pro územní samosprávné celky za rok 2018 je finanční zdraví obcí dobré. Z obcí, jejichž dluh byl k 31. 12. 2017 vyšší než 60 % průměru jejich příjmů za poslední čtyři roky, nesplnily povinnost snížit svůj dluh dle podmínek pravidla rozpočtové odpovědnosti celkem pouze 3 obce. Do kategorie územních samosprávných celků s vyšší mírou rizika hospodaření se zařadilo jen 10 (tj. 0,16 %) obcí.

− Při zachování stejné situace jako v roce 2018 by obce v průměru neměly mít problém čerpat podporu na regeneraci brownfieldů ve formě kombinace dotace, úvěru a vlastních zdrojů. Odhad možného vývoje po koronavirové krizi je uveden v závěru této kapitoly.

Kraje

Hospodářská situace obcí se částečně odvíjí od ekonomické situace krajů v ČR. Následující tabulky proto stručně shrnují základní finanční ukazatele krajů.

Tabulka 18: Příjmy krajů v roce 2019 (mld. Kč)

	Daňové příjmy	Nedaňové příjmy	Kapitálové příjmy	Neinvestiční dotace	Investiční dotace	Celkové příjmy
Praha	66,41	4,18	0,04	21,14	0,81	95,35
Středočeský kraj	10,65	0,41	0,04	20,54	2,15	33,78
Jihočeský kraj	6,64	1,00	0,00	10,15	0,98	18,78
Plzeňský kraj	5,60	0,60	0,00	8,72	0,41	15,33
Karlovarský kraj	2,95	0,43	0,00	4,58	0,40	8,37
Ústecký kraj	6,39	0,73	0,07	13,37	0,45	21,01
Liberecký kraj	3,62	0,27	0,01	6,74	0,69	11,34
Královéhradecký kraj	4,99	0,46	0,01	8,86	1,21	15,53
Pardubický kraj	4,32	0,21	0,01	8,42	0,91	13,86
Vysočina	5,68	0,43	0,07	8,12	0,89	15,19
Jihomoravský kraj	7,40	0,42	0,03	17,39	1,01	26,24
Olomoucký kraj	5,21	0,55	0,01	10,34	0,74	16,86
Zlínský kraj	4,06	0,45	0,11	9,21	0,51	14,36
Moravskoslezský kraj	7,46	0,70	0,06	18,35	1,30	27,88

Zdroj: CRIF

Tabulka 19: Výdaje krajů v roce 2019 (mld. Kč)

	Běžné výdaje	Kapitálové výdaje	Celkové výdaje
Praha	67,56	13,13	80,68
Středočeský kraj	28,18	5,01	33,19
Jihočeský kraj	15,00	3,71	18,71
Plzeňský kraj	12,64	2,35	14,98
Karlovarský kraj	6,94	1,08	8,02
Ústecký kraj	18,59	1,85	20,44
Liberecký kraj	9,28	1,68	10,96
Královéhradecký kraj	12,50	2,80	15,31
Pardubický kraj	11,30	2,18	13,48
Vysočina	11,98	2,61	14,59
Jihomoravský kraj	23,16	2,72	25,88
Olomoucký kraj	14,68	1,96	16,64
Zlínský kraj	11,91	1,32	13,23
Moravskoslezský kraj	24,27	3,01	27,28
Zdroj: CRIF

Tabulka 20: Struktura dluhu krajů v roce 2018 (mld. Kč)

Dlouhodobé bankovní úvěry

Ostatní dlouhodobé závazky

Krátkodobé bankovní úvěry

Ostatní krátkodobé závazky

Celkový dluh

Praha	9,93	11,54	9,44	30,91
Středočeský kraj	2,10	1,41	6,85	10,36
Jihočeský kraj	0,00	0,73	2,67	3,40
Plzeňský kraj	0,00	0,33	1,38	1,71
Karlovarský kraj	0,39	0,75	1,43	2,58
Ústecký kraj	0,62	0,97	4,71	6,29
Liberecký kraj	0,50	2,01	0,37	2,89
Královéhradecký kraj	0,15	0,86	1,21	2,21
Pardubický kraj	1,24	0,78	1,08	3,10
Vysočina	0,44	0,74	0,30	1,49
Jihomoravský kraj	2,11	0,89	1,76	4,76
Olomoucký kraj	3,70	0,84	3,27	7,81
Zlínský kraj	1,88	0,30	1,41	3,60
Moravskoslezský kraj	2,12	2,27	1,62	6,00

Zdroj: CRIF

Krajské samosprávy (bez Prahy) získaly v roce 2018 do svých rozpočtů celkem 205,8 mld. Kč. Je to o 13 %, resp. o 24,2 mld. Kč více než v roce 2017. Výdaje rostly ještě rychleji, a to o 19 %, resp. o 33,2 mld. Kč a dosáhly výše 205,7 mld. Kč. Saldo rozpočtu bylo víceméně vyrovnané. Hospodaření krajů skončilo přebytkem ve výši 9 mld. Kč. Kumulovaně za pětileté období 2014– 2018 dosáhl přebytek výše 24,1 mld. Kč, tj. cca 3 % celkových příjmů. K přírůstku příjmů o 24,2 mld. Kč přispěly neinvestiční dotace růstem o 15 mld. Kč a s odstupem i daňové příjmy růstem o 4,5 mld. Kč. Nejvyšší dynamiku vykázaly v roce 2018 investiční dotace, a to nárůst o 54 % a nedaňové příjmy o 50 %. Meziročně se nepatrně snížily kapitálové příjmy.

Převážnou část krajských příjmů tvoří dotace. Je to dáno především jejich úlohou při převodu dotací z MŠMT na školy, které zřizují obce, církve a soukromé osoby. Dalším významnějším druhem příjmů jsou daňové příjmy (34 % v roce 2018), kolem 3 % příjmů připadá na nedaňové příjmy. Vliv kapitálových příjmů je zanedbatelný.

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích je ve srovnání s obcemi u krajů nepoměrně nižší. V průměru za všechny kraje to v roce 2018 bylo 15 %. Nadprůměrný podíl dosáhl Jihočeský kraj (21 %) či kraj Vysočina (20 %). Zatímco však vysoký podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích u Jihočeského kraje byl patrně hlavním důvodem schodku rozpočtu ve výši 1 % celkových příjmů, kraj Vysočina (druhý v pořadí) to zvládl s přebytkem rozpočtu (2 % celkových příjmů). A naopak, i když Ústecký kraj měl nízký podíl kapitálových výdajů, jeho rozpočet skončil schodkem (1 % příjmů).

Významnou část zdrojů pro kapitálové výdaje obvykle tvoří investiční dotace. V průměru za všechny kraje se investiční dotace v roce 2018 podílely na financování 27 % kapitálových výdajů. Kapitálové příjmy hrály okrajovou roli mezi zdroji financování kapitálových výdajů.

Kraje dotace nejenom dostávají, ale také je poskytují. V roce 2018 vydaly kraje ze svých upravených příjmů v průměru 8 % jako dotace obcím. Většinou se jedná o dotace neinvestiční. Investiční dotace se v roce 2018 na celkovém objemu dotací krajů obcím podílely 30 %. Mezi kraji však byly velké rozdíly. Více než polovinu dotací obcím tvořily investiční dotace ve Středočeském kraji. Oproti tomu v Ústeckém kraji naprosto převažovaly dotace neinvestiční s 89

% z celkových dotací. Investiční dotace měly nízký podíl rovněž v Moravskoslezském kraji (15

%).

Celková výše dluhu krajů činila v roce 2018 15,5 mld. Kč, průměrná výše zadlužení krajů pak 8,51 %. Bez dluhu hospodařily kraje Plzeňský a Jihočeský23.

Tabulka 21: Pravidlo rozpočtové odpovědnosti (podíl dluhu k příjmům) u krajů v roce 2018

Kraj	Podíl dluhu k příjmům
Olomoucký kraj	28,63 %
Zlínský kraj	17,52 %
Pardubický kraj	12,08 %
Jihomoravský kraj	10,62 %
Moravskoslezský kraj	9,94 %
Středočeský kraj	8,74 %
Karlovarský kraj	7,27 %
Liberecký kraj	5,82 %
Ústecký kraj	4,93 %
Kraj Vysočina	3,83 %
Královéhradecký kraj	1,24 %
Jihočeský kraj	0,00 %
Plzeňský kraj	0,00 %

Zdroj: Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018

Z výše uvedeného tak plyne, že při zachování stejné situace jako v roce 2018 by obce či kraje neměly mít problém čerpat podporu na regeneraci brownfieldů ve formě kombinace dotace, úvěru a vlastních zdrojů.

Tento závěr se však vztahuje k výše uvedeným rokům, tj. převážně k roku 2018, za který byla v době zpracování dostupná detailní data. Lze očekávat, že kvůli koronavirové krizi se obrázek finanční situace ÚSC může změnit. Ministerstvo financí připravilo aktualizaci daňové predikce pro obce a kraje. Aktualizace zohledňuje snížení sdílených daní v souvislosti s dopady krizové situace. Z aktualizované predikce je zřejmé, že meziroční propad daňových příjmů je odhadován na - 23 mld. Kč (- 10,4 %) u obcí a na - 8 mld. Kč (- 10,9 %) u krajů.

Tabulka 22: Daňový příjem pro obce a kraje, dopady koronavirové krize (tis. Kč)

	Skutečnost 2019	Predikce únor 2020	Predikce 21.04.2020	Srovnání 02/2020 vs. 2019 % změna	Srovnání 04/2020 vs. 2019 % změna	Srovnání 04/2020 vs. 02/2020 % změna
OBCE
Daňové příjmy celkem	245 198 855	261 600 000	221 900 000	+ 6,7 %	-9,5 %	-15,2 %
DPFO	61 248 261	65 700 000	51 800 000	+ 7,3 %	-15,4 %	-21,2 %
DPPO	53 216 448	53 600 000	39 600 000	+ 0,7 %	-25,6 %	-26,1 %
z toho: DPPO	45 518 828	45 700 000	31 800 000	+ 0,4 %	-30,1 %	-30,4 %
DPPO placená obcemi	7 697 620	7 800 000	7 800 000	+ 1,3 %	1,3 %	0,0 %
DPH	102 499 479	113 300 000	102 600 000	+ 10,5 %	0,1 %	-9,4 %
Daň z nemovitých věcí	10 908 764	11 100 000	11 100 000	+ 1,8 %	1,8 %	0,0 %
Daň z hazardních her	5 163 533	5 300 000	4 200 000	+ 2,6 %	-18,7 %	-20,8 %
Daňové příjmy dle RUD za obce	220 175 332	235 800 000	197 300 000	+ 7,1 %	-10,4 %	-16,3 %

KRAJE
Daňové příjmy celkem	74 975 593	80 500 000	66 700 000	+ 7,4 %	-11,0 %	-17,1 %
z toho:
DPFO	20 983 650	22 600 000	17 700 000	+ 7,7 %	-15,6 %	-21,7 %
DPPO	16 759 405	16 800 000	11 800 000	+ 0,2 %	-29,6 %	-29,8 %
z toho: DPPO	16 479 653	16 600 000	11 500 000	+ 0,7 %	-30,2 %	-30,7 %
DPPO placená kraji	000 000	000 000	300 000	+ 7,2 %	+ 7,2 %	0,0 %
DPH	37 095 042	41 100 000	37 200 000	+ 10,8 %	+ 0,3 %	-9,5 %
Daňové příjmy dle RUD za kraje	74 558 345	80 300 000	66 400 000	+ 7,7 %	-10,9 %	-17,3 %

23 Údaje o plnění pravidla u krajů jsou zkresleny transfery do oblasti regionálního školství poskytovaných z kapitoly MŠMT; totéž platí, i když v menší míře, v případě hlavního města Prahy, které je ale zařazeno mezi obcemi.

Zdroj: MF

Přes pokles daňových příjmů do rozpočtů obcí a krajů budou subjekty veřejného sektoru dle vyjádření jedné z komerčních bank i nadále velmi bonitními klienty, a to především z těchto důvodů:

− nízké riziko selhání subjektu veřejného sektoru;

− na konci roku 2019 měly obce a kraje, včetně jejich příspěvkových organizací, na svých účtech přibližně 300 mld. Kč;

− komerční banky jsou již schopny zafinancovat až 100 % investičních nákladů projektu, pokud bude žadatel schopen generovat dostatečný příjem pro splácení půjčky;

− nízká současná zadluženost veřejného sektoru;

− komerční banky obvykle financují projekty veřejného sektoru s dobou splatnosti až 25 let (konkrétní maximální délka splatnosti se může lišit v závislosti na úvěrové politice každé banky). Největší poptávka je nyní po úvěrech se splatností 10–15 let. Komerční banky tak mají dostatečný prostor pro prodloužení doby splatnosti v případě, že by žadatelé z veřejného sektoru požadovali delší splatnost.

− komerční banky nepovažují možné snížení financování ze strukturálních fondů EU za riziko, protože v průměru pouze 20 % z celkových obecních investic je nyní financováno z dotací. Zbytek je pokrýván z vlastních zdrojů nebo z bankovních půjček.

Tato tvrzení indikují, že finanční zdraví ÚSC by se ani po koronavirové krizi nemělo razantně zhoršit. Pokud by banky neviděly ÚSC jako dobré klienty, znamenalo by to, že ÚSC s velkou pravděpodobností nebudou schopny úvěry splácet. Proto lze s úvěry jako finančními nástroji na podporu regenerace BF i nadále v RIA pracovat.

1.2.2 Definice problému

Následkem transformací hospodářství zůstaly na řadě míst opuštěné průmyslové, vojenské nebo zemědělské areály, výrobní haly, skladištní a dopravní plochy atd., které představují závažný problém pro udržitelný rozvoj obcí, měst i regionů. Kromě toho je v území velké množství dalších typů budov, které se nacházejí v havarijním stavu a jsou pro své okolí zátěží (rezidenční a kulturní objekty, památky atd.). Tyto budovy, které jsou často v dezolátním stavu a mohou být kontaminovány, může ohrožovat zdraví obyvatel a také negativně ovlivňovat okolí. Zároveň se do těchto lokalit mohou soustřeďovat další negativní jevy – existence zanedbaných lokalit může být spojená s nárůstem kriminality, snížením pocitu bezpečí atd. Vlastník, kterým je často i obec, je nucen tento problém řešit a stojí před výzvou, jak dále nakládat s takovou lokalitou. Velkým problémem jsou poměrně vysoké finanční nároky na regenerace těchto budov. Náklady může značně navyšovat památková ochrana budov nebo nutnost odstranění starých ekologických zátěží, jejichž existence ani rozsah nemusí být předem známy. Nezřídka do procesu vstupuje také nezbytnost vyřešení vlastnických vztahů a komplikovaných odkupů.

V regeneraci těchto nemovitostí se skrývá velký rozvojový potenciál, který se však často neprojeví bez iniciativy a podpory ze strany státu a veřejného sektoru. Veřejné zásahy jsou o to nutnější, pokud se jedná o území se sociálními a ekologickými problémy. Zdařilá regenerace je velkým zhodnocením lokality a příležitostí pro rozvoj obce. Příkladem jsou např. regenerace bývalých průmyslových areálů, kdy je brán zřetel na zachování architektonického hodnoty budovy a zároveň budova získá funkční využití, o které je v lokalitě zájem. Potenciál pro zhodnocení má lokalita i díky často poměrně dobrému zasííování pozemků. Díky regeneraci není nutné přistoupit k záboru nové zemědělské půdy, dojde tak k zahuštění města a je zamezeno jeho dalšímu rozpínání.

Stát může prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj pravidelně uvolňovat ze státního rozpočtu pro potřeby dotační podpory územních samosprávných celků v oblasti regenerace brownfieldů finanční prostředky pouze v omezené výši. Akutnost potřeby posílit státní podporu v této oblasti potvrzuje i výrazný převis poptávky (žadatelů) u dotačního podprogramu Ministerstva pro místní rozvoj Podpora regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití.

Tabulka 23: Převis poptávky žádostí o dotaci MMR na regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské využití v roce 2019

Zdroj: MMR

Kombinování dotace se zvýhodněnou návratnou finanční výpomocí by umožnilo pokrytí potřeb regenerace brownfieldů ve výrazně větším rozsahu. K tomu je možné využít i kapacit Státního fondu rozvoje bydlení (resp. nově Státního fondu podpory investic), který obdobnou kombinaci podpory již zabezpečuje např. ve vztahu regeneraci veřejných prostranství na sídlištích.

Největší překážky identifikované kraji a obcemi, které se aktivně zabývají podporou regenerací brownfieldů, jsou následující:

1/ majetkoprávní vztahy,

2/ finanční náročnost revitalizace, 3/ kontaminace lokalit,

4/ konkurence nabídky ploch připravených na zelené louce,

5/ časový horizont a nedostupnost úvěrů pro projekty regenerací, 6/ plánovací a povolovací procesy,

7/ oceňování nemovitostí typu brownfield.

Potřeba finanční podpory, jejíž nastavení je řešeno v této RIA, tak váže na bod 2/.

Důvody, pro které nevyužívané areály a objekty nemají smysluplná využití, jsou však pro úplnost dle JMK mnohem početnější. „Problémy se zároveň v území mnohdy kumulují, což procesy revitalizace ještě více prodlužuje. Brownfieldům obecně nepatří místo na výsluní realitního trhu, jejich nižší atraktivita a problematická uplatnitelnost vedle nezastavěných podnikatelských ploch je intenzivně vnímaná potenciálními zájemci. Nízká poptávka je také jednou z nejčastějších bariér regenerace (zhruba 23 % evidovaných lokalit). Čekání na finanční zapojení vhodného investora, ať už formou odkupu nebo pronájmu, může trvat i několik let a očekávané zhodnocení lokality se snižuje o nezbytné provozní výdaje. V nabídce obstojí zejména ty s vhodnou lokací v blízkosti většího města s dopravním napojením na kapacitní komunikaci a inženýrské sítě. Ani to však nestačí, pokud nejsou v lokalitě vyjasněné majetkové vztahy. Pozemky pod zanedbanými budovami bývalých JZD vystavěných na znárodněném majetku mohou po restitucích mít desítky vlastníků s rozdílnými názory na další využití, a nalezení shody může trvat i několik let.

Průtahům při sjednávání konsenzu mezi vlastníky, ale také např. zdlouhavým exekucím, konkurzům a nedokončeným privatizacím čelí asi 22 % všech evidovaných lokalit.

Ne všichni majitelé mají jasnou představu, jak s nevyužívaným areálem naložit, ne všichni jsou aktivní či, co se složitosti postupu regenerace týče, náležitě erudovaní. Vůbec žádný nebo nejasný záměr byl jako bariéra regenerace identifikován u necelé čtvrtiny evidovaných lokalit. Nejčastější objektivní příčinou současného stavu brownfieldů je však beze sporu nedostatek finančních prostředků. Z evidence se potvrdil předpokládaný fakt, že nepřekonatelnou bariérou regenerace jsou právě vstupní náklady spojené s přestavbou areálu. Absence nebo obtížná dosažitelnost veřejných (evropských, národních, regionálních), ale i soukromých finančních zdrojů (investice, development, úvěry, sponzoring) jsou hlavním problémem více než dvou třetin všech lokalit. U dotací mohou být navíc obtíže spojené s náročnou administrativou.

Mezi další identifikované překážky regenerace brownfieldů patří dopravní odlehlost areálů, nesoulad záměru s územně-plánovací dokumentací, administrativní a legislativní bariéry a ekologické zátěže, které jsou však mnohem významnějším problémem např. v Moravskoslezském kraji.“24

Obrázek 18: Bariéry regenerace BF dle počtu lokalit a dle plochy BF

Zdroj: Analýza BF v JMK (2019)

V letech 2007 až 2014 se podle odhadů v NSRB podařilo na území ČR regenerovat zhruba 15 % ploch brownfieldů. Přesto velká část z původně odhadovaného počtu 10 000 až 12 000 brownfieldů zůstává stále nevyužita a další nové vznikají.

Dále využíváme velmi aktuální analýzu JMK k identifikaci důvodů, proč nejsou v plné míře využívány nabízené dotace. Tato analýza uvádí, že „přestože možnosti čerpání dotací na regenerace brownfieldů jsou dlouhodobě dosti omezené a samotné dotace jsou značně selektivní, pokud jde o typ investora (žadatele) nebo záměru, na které mají být použity, financování záměrů z dostupných grantů SF EU i národních nejsou dosud vlastníky brownfieldů v Jihomoravském kraji využívány v plné míře. Důvody mohou být různé, často dochází k nesouladu mezi připraveností projektu a vyhlašováním výzev k předkládání žádostí o dotaci, neboť projekty regenerace jsou projektově velmi náročné. Zcela jistě nejvýznamnější bariérou pro realizaci záměru je

24 Analýza BF v JMK (2019)

nedostatek vlastních prostředků na spolufinancování. Celkové náklady na regeneraci jsou zpravidla tak vysoké, že menší obce, případně soukromí vlastníci, nejsou schopni vyčlenit dostatek volných finančních prostředků, a přestože operační programy nabízí vhodnou kompenzaci značné části nákladů, je mimo možnosti vlastníků pokrýt potřebu úvěrem.

Pro potřeby regenerace brownfieldů jsou dosud jen málo rozvinuté nepřímé ekonomické motivační nástroje. Zásadní rámcovou překážkou je chybějící institucionální zázemí, které je výsledkem nedostatečných zkušeností s řízením procesů na národní úrovni. Výjimkou jsou dosavadní snahy Ministerstva průmyslu a obchodu (Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů) a Ministerstva pro místní rozvoj (Podpora regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití), které však mají i přes dílčí výsledky ve formulaci národních finančních zdrojů v Jihomoravském kraji stále jen fragmentární dopad.

Do budoucna se tedy nabízí využití finančních nástrojů (zvýhodněných půjček, záruk, revolvingových fondů), které se v oblasti regenerací brownfieldů dosud příliš neprosazovaly. Na celonárodní úrovni je rovněž možné nastavit využití motivačních fiskálních nástrojů, jejichž účelem je atrakce zájmu potenciálních investorů na financování znovuvyužití brownfieldů. Toto opatření je v zahraničí díky absenci jiných finančních zdrojů využíváno, v České republice však zatím neověřeno. Regenerace brownfieldů tak pro developery i investory stále představuje riskantní operaci.

V tomto kontextu již zmíněnou bariéru nezkušenosti veřejné správy v manažerských dovednostech navíc ještě mezi jinými posiluje i dosavadní vyhýbavý přístup k potřebě systémově založené ekonomie využití území. Chybí efektivní propojení územně plánovací dokumentace (územně analytických podkladů) s plány místního a regionálního rozvoje, např. formou strategie rozvoje nemovitostí nebo regionální prostorovou strategií s vymezením vhodných finančních i nefinančních nástrojů. Do rozhodovacích procesů vlastníků brownfieldů v Jihomoravském kraji významně zasahuje kromě omezených finančních prostředků i politická realita (horizonty projektů pouze v rámci čtyřletého volebního období), která je nutí ke krátkodobým záměrům (projekty), namísto komplexních řešení (koncepční pojetí multifunkčního využití brownfieldů).“25

V souvislosti s identifikací problému ještě uvádíme výstupy ze dvou průzkumů mezi obcemi, provedenými MMR, v roce 2018 a 2020. Z těchto výstupů lze vyčíst nejčastější plánované využití brownfieldů obcemi a hlavní charakteristiky projektů regenerace brownfieldů, příp. klíčové problémy obcí při realizaci takovýchto projektů. Tabulka 24 ukazuje závěry průzkumu v obcí, který probíhal pro účely nastavení podmínek podprogramu Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití ve strukturálně postižených regionech, pro něž byl tento podprogram primárně určen (dále také „Průzkum (2018)“).

25 Analýza BF v JMK 2019

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: xxxxx://xxxx.xxxx.xx/xxxxxxxxxx/-/xxxx/0XXXXXXXXXX0)

29 000 V

23 600 K

xxxxxxxxxx, kanceláře

intravilán, původně 7 560, každá budova bydlení, 15 bytů bytové domy cca 300 v každém domě

zastavěná plocha

nádvoří

bydlení

bývalá ZŠ

bydlení

demolice, hřiště, soc. 10 demolice, 40

bydlení, okolí

rekonst., 10 revit. okolí

ková revitalizace ne

území

15 400

není

v centru

2000

zbouráno

torzo k demolici

nádvoří

bytový dům

obytná, komerční

park

textilka

demolice a park 8 + 1 demolice a složitější

revitalizace demolice - komín

15 400

není

v centru

1800

k demolici

občanská vybavenost

ubytovna

demolice a park 6 + 1 revitalizace nic

Tabulka 24: Kvalitativní výstupy z Průzkumu (2018) – plány obcí na využití BF

Počet

obyvatel

Vlast-

nictví

Ekologická zátěž

lokality

Poloha v rámci obce

Plocha m2

Současný stav

Účel objektů, V ÚPD

pozemků dle KN

Původní využit

Plánované využití

Investice nutná

revitalizaci mil. Kč

Možné problémy

48 600

v sídlišti

5 079

vznikající SVL, problém s vandalismem

zastavěná plocha, občanská vybavenost, nádvoří, stavba plochy dopr. infr.,

občanské vybavenosti zeleň, veř. prostranství

základní škola

parkoviště, plocha aktivního odpočinku

demolice 40

rekonstrukce 5,

výstavba 15

přivaděč – nutný souhlas povodí

Ohře

					bydlení, soukromé	ostatní komunikace,	bydlení hromadné,	prostranství, chodníky, 15 cel
16 500	K	ne	okraj, intravilán	150 000	objekty, havarijní již	jiná, zastavěná plocha	výroba, smíšená	kasárna ozelenění atp.

5 600	V	ne	v centru	do 1 000	prázdné, v 1/3 je úřad	občanská vybavenost		sokolovna	koncertní/kulturní sál, prostor pro ZUŠ	50	ne
5 600	V	ne	v centru	do 1 000	havarij., registr. BF	občanská vybavenost		kino	volnočasové centrum, herna, horolez. stěna	30	ne
4 300	K	u stájí by mohla být zemědělská hnojiva	intravilán, v centru	20 000	nevyužívaná škola, stáje	zeměd. st., zeleň, manip. plocha, obč. vybavení, garáž	plochy smíš. přír. charakt. zast. území, obytné měst., poz. komunikace	škola, stáje a zemědělské pozemky	Výukové prostory pro SŠ, léčebné prostory- hippoterapie apod.	11–15, s odkupem	odkup nemovitosti
											konkurenční
2 800	S	spíše ne	intravilán	3 500, zastavěno 1 700	není využito	individuální bydlení		dřevařské závody	parkoviště	demolice)	soukromý zájemce o odkup
2 000	V	spíše ne, max. močovina	v centru	6 500 / 1 200	25 let nepoužívané	zast. plocha nádvoří, ostatní, vod. plochy	zemědělské využití	zemědělský areál, sýpka, seník, stodola	sběr. dvůr, techn. zázemí obce, sklady, šatny, dílna	25 rekonstr.	ne
2 000	V	spíše ne, max. močovina	v centru	7 500 / 3 500	26 let nepoužívané	nádvoří	plocha občanského vybavení	zemědělský areál, sýpka, seník, stodola	náves, kult. prostory, apartmány, úsch. kol, kanceláře	60
1 900	S	spíše ne, max. olej na zemi	v centru	30 000	10 let opuštěné	průmyslová zóna		textilka (výrobní haly, sklady, správní budovy)	OÚ, ordinace, prostory pro SDH, ubyt. pro sport., obec. sklad, hřiště	50 (10 nákup, v aukci obec rekonstr. velká bud. nevyhrála, nový 20, menší 10 a malé 2– majitel však ještě 3, hřiště 1) nezaplatil
1 800	V	ne	v centru	400/120 zastavěné plochy	10 let nevyužité	smíšená obytná		kotelna pro panelové domy	společenský sál, knihovna nebo demolice	8 rekonstr. (2,5 zatepl., 1 sanace podlah, 1 přípojky, 1 vybavení)	přiznána již
											dotace Zelená
											úsporám
930	V	nemají zjištěno, ale předpokládají, že bude	v centru	3 000	dlouhodobě neudrž.é, pouze využ. pro drobnou výrobu	zast. plocha, nádvoří, jádrová plocha obce – ost. plocha, manipulač. bydlení, drobné služby, plocha, RD, jiná stavba nerušivou výrobu		zeměd. usedlost, JZD, po revoluci tavírna hliníku, násl. pronájmy	technické zázemí pro obec, několik bytů a klubovna	30	nevidí problém
550	V	ne	v centru	100	havarijní, bez střechy	zastavěná plochy, nádvoří	občanská vybavenost	stodola	knihovna a klubovny	8–10	ne
400	V	ne	v centru	300	havarijní			kino, pak železářská výroba	obecní úřad	10–12 rekonstr.	CHKO
300	V	ne	intravilán		nevyuž. pozemky mezi silnicemi a JZD, RD				zázemí pro obecní techniku

Zdroj: Průzkum MMR v rámci Ústeckého a Moravskoslezského kraje (2018)

str. 47/79

Výše uvedené závěry budou použity při návrhu a hodnocení variant v kapitole 3 této RIA.

Obdobně bude využita tabulka 25, která pro porovnání uvádí výstupy z aktuálnějšího průzkumu MMR mezi obcemi, realizovaného v roce 2020. Jedná se o průzkum nastavení podmínek pro nařízení vlády a byl realizován v březnu 2020 skrze Svaz města a obcí ČR (dále také „Průzkum (2020)“). Zúčastnil se ho vzorek 40 obcí. V tomto průzkumu byla zjišíována ne/spokojenost obcí s případným nastavením podmínek podpory dle následujících bodů:

Tabulka 25: Uvažujete o čerpání podpory při výše uvedených základních parametrech? (obec uvedla ano = zelená pole / ne = červená pole = / nevíme = oranžová pole)26

Existuje nějaký významný aspekt, který v současnosti regeneraci

brownfieldů pro nepodnikatelské Máte připravený projektový záměr/y, který/é by bylo možné v rámci tohoto Pokud ne, který základní parametr je využití brání a bylo by třeba ho programu podpořit? Uveďte prosím stručný popis (O co se jedná?

třeba změnit? zohlednit při budoucím nastavení Odhadované náklady)

podpory (konkrétní podmínka, která

vylučuje projekty, které byste chtěli

v rámci programu podpořit)?

Máme zájem o odkoupení bývalého areálu zemědělského družstva s následnou

Ne demolicí a využití pouze části budov (skladu) pro potřebu obce, odhadované

náklady cca 17 mil. Kč.

Pokud zůstanou uvedené parametry,

nebudeme se do programu hlásit. Ano, revitalizace prvorepublikové opuštěné výrobní haly včetně vedlejších Zajímavý pro nás není úvěr, dotaci objektů, pozemků a sítí.

bychom přivítali min. 50 % z nákladů

včetně DPH.

Chtěli bychom podpořit rekonstrukci staré budovy v osadě města, jeden byt, sloužící jako sociální bydlení. Vzhledem k tomu, že se jedná o malou vesnici, z

Využití brownfieldů k pořízení jiných programů na sociální bydlení nelze čerpat pro nevyhovující

sociálního bydlení tam, kde nelze infrastrukturu, přestože lze k dojíždění využít pravidelné autobusové linky. Byt

využít stávající dotační programy z by byl určen pro rodiny v nečekané akutní nouzi, kterým vyhovuje život na

důvodu nevyhovujících podmínek. vesnici. Náklady budou cca do 1 mil. Kč. Stavební dokumentace je připravená a

včetně projednání na stavebním úřadu. Vznikl by byt 2+1. Druhý projekt, který

bychom případně mohli realizovat, je rekonstrukce památkově chráněné vily

včetně zahrady. Zatím se ale jedná jen o úvahy. Náklady budou několik mil. Kč.

V současné době se připravuje. Jedná se o areál po bývalých službách MNV,

následně areál stavební firmy. V záměru půjde o demolici budov a vybudování veřejné plochy (náměstí s převahou zeleně) a vybudování zázemí pro zaměstnance na veřejnou zeleň a sběrné místo na elektroodpad aj. Dále pak

garáž pro techniku obce.

1) Odstranění bývalého objektu pro ubytování mužstva v bývalých kasárnách a využití získaného pozemku k výstavbě podporovaného bydlení. 20 mil. Kč.

Ne Ne 2) Odstranění části bývalé, dlouhodobě neprovozované ubytovny, která sloužila výstavbovým pracovníkům jaderné elektrárny a využití získaného

pozemku pro výstavbu parkovacího domu a relaxačních ploch pro potřeby obyvatel sídliště (2500 obyv.), kde ubytovna stojí. Odhad 50 mil. Kč.

Podpora oprav v části budovy – další 1) Rekonstrukce prostor v bývalých lázních na knihovnu

část už rekonstrukcí prošla 2) Rekonstrukce venkovního areálu dřevouhelné huti pro rozvoj cestovního

ruchu a pořádání venkovních akcí

Stav brownfieldu – dnes jsou

podporovány jen brownfieldy v Přestavba bývalé sokolovny na kulturní dům a učebny ZUŠ (předpokládané Výše dotace, minimálně na 70 % havarijním stavu, naše brownfieldy náklady 60 mil. Kč) a revitalizace bývalého kina na sportovní a volnočasové jsou jen nevyužité a ve špatném stavu, centrum – lezecké stěny, dětský koutek (předpokládané náklady 40 mil. Kč)

nikoliv havarijním

Město vlastní zchátralý objekt bývalé mateřské školky, více než 15 let

nevyužívaný. Záměr je zde vybudovat Město zpracovává projekt na demolici stávajícího objektu a výstavbu nového pobytové zařízení pro seniory spojené pobytového zařízení pro seniory o kapacitě cca 25 bytů v centru města.

se zázemím sociální a terénní služby a Součástí by mělo být společné zařízení jako komunitní centrum a zázemí pro komunitním centrem pro seniory a sociální a terénní služby. Hrubě odhadnuté náklady by byly cca 40 mil Kč. zdravotně postižené. Problém vidíme

v prokázání nepodnikatelského využití

26 V rámci Průzkumu (2020) obce hodnotily následující parametry programu:

1/ Územní zacílení podpory dle SRR ČR 2021+: a/ Metropole a aglomerace (krajská města + Praha), kraje: dotace 30 %, úvěr 40 %, vlastní zdroje 30 %; b/ Zázemí metropolí a aglomerací, Regionální centra a jejich zázemí: Dotace 40 %, úvěr 40 %, vlastní zdroje 20 %; c/ Obce v krajích Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký a hospodářsky a sociálně slabá území: dotace 50 %, úvěr 40 %, vlastní zdroje 10 %;

2/ Maximální výše podpory (součet dotace a úvěru): 50 mil. Kč 3/ Oprávnění žadatelé podpory: obce a kraje

4/ Nastavení úvěru a doby splatnosti: bezúročný úvěr s dobou splatností 10 let.

5/ Vymezení BF: objekt musí tvořit alespoň 20 % zastavené plochy nebo musí mít rozlohu alespoň 300 m2 zastavěné plochy. 6/ Podporované aktivity: demolice, rekonstrukce, výstavba, výkup, zelená úprava okolí.

7/ Neuznatelné náklady: sanace ekologických zátěží.

8/ Objekt musí sloužit pouze pro nepodnikatelské využití.

Parametr ekologických zátěží Parametr zákazu podnikatelského využití

Dotace pro MSK, ÚK a KVK min. 70 %

objektu, kdy by bylo omezené nájemné využíváno na chod domu a služby s personálem.

Nevíme o žádném aspektu

Vysoké provozní náklady po realizaci regenerace brownfieldu (např. projekty ze sociální oblasti, dostupného bydlení atd. jsou provozně náročné)

Posuzování, co je a není brownfield.

Jedná se o projekt regenerace areálu bývalého pivovaru. Areál tvoří objekty, které byly historicky vybudovány jako pivovar, poté co přestal pivovar fungovat, sloužily jako skladovací prostory a nyní jsou desítky let nevyužité a zchátralé. Areál je v centru města. Záměrem města je pivovar vykoupit od soukromého vlastníka, provést demolici většiny objektů, zregenerovat prostor a provést na něm výstavbu parkoviště, zpevněných ploch a komunikací, zázemí pro volnočasové aktivity dětí, mládeže, dospělých a seniorů, veřejného osvětlení, výsadbu zeleně. Rámcový odhad celkových nákladů na realizaci akce činí: 37 mil. Kč; z toho výkup nemovitosti 4 mil. Kč, demolice budov 9 mil. Kč, následná výstavba 24 mil. Kč.

Objekty na letišti (bez specifikace finanční potřeby, která je předmětem studie proveditelnosti zaměřené na veřejné investice). Další projekty dle specifikace podpory, podmínek a časového rámce.

Nevyužitá škola a její přeměna na dětské dopravní hřiště – do 50 mil. Kč

Max. výše podpory 70 mil.

Respektive dle MPO ano, dle MMR ne, Konírny – přebudování na kulturní centrum – cca 100 mil. Kč

Musí sloužit z 51 % zastavěné plochy

pro nepodnikatelské využití

Neuznatelné náklady sanace

měla by být jednotná metodika.

Maximální hodnotu dotace nastavit alespoň pro statutární města výše, např. na 100 mil. Kč

Ještě vyšší míra dotace, pokud se vykupuje za účelem výsadby stromů nebo vytvoření parku v dané lokalitě.

Nepodnikatelská činnost – změnit na podnikatelskou činnost v režii obce (provozuje sama, nepronajímá)

Záplavové území, kombinace s objektem k podnikatelskému využití U řady brownfieldů je kontaminována

Přeměna bývalé průmyslové lokality a vybudování hobby dílny – cca 100 mil.

Kč

Jedná se o starou budovu bývalého kulturního střediska, chceme zde vybudovat zázemí pro městskou policii a další městské organizace.

Budova bývalého kina, rekonstrukce pro potřeby policie ČR, případně jako IQ park, odhadované náklady 40–50 mil. Kč.

Výkup a demolice starých garáží, nejsou desítky let využívány; problémová lokalita – ekologicky, bezdomovectví, drogy; odhad 12–15 mil. Kč

1) Revitalizace areálu nepoužívaného objektu kostela. Plánované využití pro pořádání kulturních akcí. Odhad nákladů 80 mil. Kč vč. DPH (rozděleno do 3 etap).

2) Revitalizace objektu bývalého dětského domova + dostavba. Multifunkční využití – lékařský dům, wellness služby, ubytování pro organizované skupiny – školy, sportovní kluby apod. Odhad nákladů – revitalizace cca 45 mil. Kč, dostavba cca 40 mil. Kč.

Výkup a demolice několika starých domů v centru města, které bychom zbourali a pozemky přeměnili na park a veřejné prostranství. Odstranění nepoužívaných odstavených komínů z centra města.

Demolice nevyhovujících objektů, výstavba zázemí pro technické služby obecního úřadu, komunitní centrum pro mládež, sportoviště, úprava zeleně. Náklad cca 20 mil Kč.

1) Přestavba bloku bývalého učiliště na knihovnu, klubovny pro mládež, malá nekomerční ubytovna pro potřeby obce – odhadované náklady 60 mil. Kč.

2) Přestavba bloku bývalého učiliště na školní učebny a zázemí (šatny, kabinety, sklad atd.) – odhadované náklady 100 mil Kč.

3) Oprava památkově chráněné budovy (stará pošta) v demoličním stavu na ubytování se zázemím (penzion) a demolice současné restaurace a vybudování nové sloužící jako zázemí pro ubytování a občany obce (vše provozováno v režii obce) – odhadované náklady 30 mil Kč.

Design park

ekologických zátěží.

zemina, která zvyšuje náklady na jejich Ne.

využití.

Přesná specifikace pojmu "brownfield" pro účely programu, aby nedocházelo k individuálnímu hodnocení charakteru objektu (brownfield x objekt určený k

Zvýšit podíl dotace při územním

rekonstrukci).

Rekonstrukce objektu bývalé textilní továrny na centrum pro kreativní

zacílení podpory pro zázemí metropolí Umožnit předložení žádosti o dotaci i

průmysl, volnočasové aktivity, cestovní ruch a zázemí příspěvkové organizace

a aglomerací na 50 % – umožnit

čerpání dotace bez vazby na úvěr

Výše dotace pro krajská města s nízkou mírou přerozdělení z RÚD účinné od 1. 1. 2008. Následkem této nevyvážené změny se středně velká

na stavby zahájené, např. omezit

datem vzniku způsobilých výdajů (vzhledem k nutnosti sanovat havarijní stav nebo nutnosti zahájit stavbu v návaznosti na další smluvní vztahy, technické a administrativní podmínky apod.).

Hodnotící kritéria, která nejsou příznivá pro větší města/kraje (zvýhodněni jsou účastníci podprogramu s menším počtem

města.

Město je vlastníkem několika nevyužívaných a opuštěných objektů bývalých

města (tj. s počtem obyvatel okolo 100 obyvatel či s menším příjmem,

výměníkových stanic, kotelen apod., které by chtělo do budoucna využívat jak

tis.) dostala do vysokého zadlužení.

Tato města mají za povinnost financovat služby regionálního či

přičemž se vůbec nezohledňují např.

aspekty regionálních funkcí, velikosti cílové skupiny – předpokládaný počet

pro občany města – např. záměr zbudování nové pobočky knihovny, tak pro spolkovou činnost místních klubů/spolků (dobrovolné hasiče apod.) či potřeby magistrátu (centrální spisovna, kanceláře magistrátu atd.). Odhadované

nadregionálního charakteru s příjmem uživatelů regenerovaného BF).

náklady se pohybují od 10 mil. Kč výše.

na obyvatele nižším než např. obce

okolo 3 tis. obyvatel. Požadujeme úpravy podmínek tak, aby došlo k zohlednění výše uvedeného stavu.

Předmět podpory se nesmí nalézat v

záplavovém území stoleté vody. Tato podmínka je zbytečně přísná a diskriminační.

Výše dotace je nedostatečná a rozloha

zastavěné plochy by stačila 150 m2. Jde o regeneraci původního zdevastovaného kulturního centra. Odhadované

Maximální výše podpory od státu by náklady 5 mil. Kč.

stačila 20 mil. Kč.

1) Infrastruktura nesmí být vyhrazena konkrétnímu uživateli (v našem

Zvýšit podíl dotací i pro zázemí případě předpokládáme trvalé využití Oprava hospodářského objektu v centru obce, který navazuje na aktuálně metropolí a aglomerací min. na 60 %, některým ze spolků města). opravovaný památkově chráněný objekt (přestavba na komunitní centrum). úvěr 30 % a 10 % vlastní zdroje. 2) Uznatelné náklady se počítají den Přestavbou vzniknou prostory vhodné pro setkávání obyvatel, výstavní a jinou

po podání žádosti. (Požadujeme činnost. Odhadované náklady jsou 45 mil. Kč.

uznatelnost vynaložených nákladů 12

měsíců před podáním žádosti).

Nevím, u nás jsme již brownfield Nevím o něm. Ne

vyřešili.

Máme již 8 let stavební povolení, které pravidelně prodlužujeme. Po rekonstrukci by došlo k opravě bývalého kina, které by se používalo především

Jsme malá obec ve Středočeském pro amatérské divadelní spolky a vystoupení MŠ a ZŠ. Dále by v budově vznikly kraji. Mezi oblastmi územního zacílení Nedostatek financí. dvě klubovny, z nichž jedna by byla vybavena i koupelnou a kuchyní a mohla by podpory jsme nenašli náš kraj. v případě potřeby sloužit jako dočasné ubytování pro obyvatele obce, kteří by

např. v důsledku živelné katastrofy přišlo o střechu nad hlavou. Druhá by

sloužila jako zázemí pro místní spolky, kterých máme v obci celkem 6.

Dobré je také sdělit výši úvěru a Naše město vůbec do cílové skupiny podmínky, jak rychle je možné úvěr

nepatří, přitom objekty zde máme. splatit. Vidím to v záležitosti SFŽP, kdy Místní podnikatelé zde mají několik objektů, které by rádi využili.

výše úvěru je daleko horší, než nabízejí banky.

Obec vlastní objekt bývalé výkrmny býků (40x20 m) po zemědělském družstvu. Budova se nachází ve středu obce. Při silném větru odlétávají eternitové desky.

Zvýšení dotace pro malé obce do 500 Demolice a následná výstavba po Za chvíli se bude jednat o havarijní stav. Záměr připravujeme, ale jedná se pro obyvatel. demolici brownfieldu do 5 let. tak malou obec o velkou finanční investici. Obec plánuje po demolici výstavbu

hasičské zbrojnice, sklad techniky na údržbu zeleně, sklad na mobiliář, sklad na

tříděný odpad, kulturní zázemí, zázemí pro hřiště atd. - vše pod jednou

střechou.

Máme objekt v samém centru města –

Brownfieldy by šlo užívat starý chátrající mlýn. Leží jako celé Starý mlýn s vedlejší budovou. Vedlejší budovu bychom rádi předělali na byty kombinovaně, jak pro nepodnikatelské město podél řeky. Město vybudovalo s (startovací, pečovatelské apod.). V samotném mlýnu se nabízí celá řada aktivit využití, tak pro podnikatelské. povodím významná protipovodňová (kulturní sál, komunitní centrum, muzeum, galerie, možná malý bazén). Z Rozdělení např. podle využívané opatření, přesto by dle platných zásad podnikatelského hlediska např. minipivovar. Odhad nákladů cca 40–50 mil. Kč. plochy a podle toho dělit podporu. nemohlo požádat o podporu, protože

leží v zátopové oblasti.

Důležitá bude pestrost aktivit

v regenerovaném brownfieldu, tak

Zařadit jako vhodné žadatele i svazky bude-li to možné, nechat alespoň obcí (více obcí se domluví na využití) sociální podniky a ideálně

mikropodniky a start-upy a/nebo

mladé začínající podnikatele (třeba po

omezenou dobu).

Zápis do registru brownfieldů. Rekonstrukce objektu bývalé okresní vojenské správy. Účel – nepodnikatelské Domníváme se, že objekt do této využití pro potřeby magistrátu (rozšíření prostor vzhledem k přeplněné kategorie patří, nicméně nebyl do kapacitě současné budovy magistrátu města). Rozpočet cca 50–60 mil. Kč.

registru zapsán.

Neuznatelné náklady na odstranění Ne

ekologických zátěží

Zdroj: Průzkum (2020)

Z výše uvedeného lze čerpat inspiraci a zkušenost pro nastavení konkrétních podmínek pro kvalifikaci žadatelů a jejich projektů.

Závěrem této kapitoly identifikující problémové body regenerace BF proveďme ještě odhad absorpční kapacity případného nového programu.

Známe následující:

MMR vytvořilo a na roky 2019 a 2020 vyhlásilo dotační podprogram Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití. Pro roky 2019 a 2020 byl dotační titul vyhlášen pro území celé ČR v alokaci 400 mil, Kč (200 mil. pro tři strukturálně postižené kraje a 200 mil. Kč pro zbývající kraje). Na rok 2019 bylo požadováno 2 334 101 323 Kč.

V programu SFRB Regenerace sídliší bylo čerpáno minimum úvěrů (1,2 % dle počtu, 1,5 % dle hodnoty). V programu Výstavba pro obce bylo v porovnání s dotacemi čerpáno též minimum úvěrů (1 % dle počtu, i když 19 % dle požadované sumy).

Pokud bychom předpokládali stejnou poptávku a obdobný pokles zájmu o úvěry, dojdeme k částce v řádu miliónů Kč, potažmo 443 mil. Kč v případě 19 % jako horní hranice.

Pokud bychom při odhadu poptávky vyšli z dat v databázi CzechInvest, kde bylo k 31. 3. 2020 identifikováno 158 BF ve veřejném nebo kombinovaném vlastnictví, s nejčetnější plochou do 1 000 m2, v mediánu 5 800 m2, a pracovali s náklady na regeneraci 1 m2 BF dle níže uvedených scénářů s hodnotami z Tabulky 26, došli bychom k potřebě finančních prostředků uvedené v Tabulce 27. Částky je v případě finančních nástrojů opět třeba snížit z důvodu nižší ochoty obcí čerpat úvěry než dotace. Opět lze využít výše uvedených procent.

Tabulka 26: Požadovaná výše podpory dle podaných žádostí v programu Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití k datu zpracování RIA

Celkem Kč/rozloha lokality Celkem Kč/zastavěná plocha Celkem Kč/plocha k výstavbě

Žádáno Celkové Vlastní Žádáno Celkové Vlastní Žádáno Celkové Vlastní náklady zdroje náklady zdroje náklady zdroje
Průměr	10 165	16 471	6 306	31 412	48 668	17 256	22 232	33 557	11 325
Medián	6 770	10 705	3 328	22 731	37 691	12 183	17 374	24 820	8 122

Zdroj: MMR

Tabulka 27: Analýza senzitivity potřeby finančních prostředků při různém počtu BF k regeneraci a různé průměrné ploše lokality (v mil. Kč)

Náklady na regeneraci 1 m2 BF: 16 471 Kč/m2

počet BF	10		20		30		50	100	150	200	300	500
rozloha m2
1000		165	329		494		824	1 647	2 471	3 294	4 941	8 236
2000		329	659		988		1 647	3 294	4 941	6 588	9 883	16 471
3000		494	988		1 482		2 471	4 941	7 412	9 883	14 824	24 707
4000		659	1 318		1 977		3 294	6 588	9 883	13 177	19 765	32 942
5000		824	1 647		2 471		4 118	8 236	12 353	16 471	24 707	41 178
5800		955	1 911		2 866		4 777	9 553	14 330	19 106	28 660	47 766
6000		988	1 977		2 965		4 941	9 883	14 824	19 765	29 648	49 413
Náklady na regeneraci 1 m2 BF: 10 705 Kč/m2
počet BF	10		20		30		50	100	150	200	300	500
rozloha m2
1000		107	214		321		535	1 071	1 606	2 141	3 212	5 353
2000		214	428		642		1 071	2 141	3 212	4 282	6 423	10 705
3000		321	642		963		1 606	3 212	4 817	6 423	9 635	16 058
4000		428	856		1 285		2 141	4 282	6 423	8 564	12 846	21 410
5000		535	1 071		1 606		2 676	5 353	8 029	10 705	16 058	26 763
5800		621	1 242		1 863		3 104	6 209	9 313	12 418	18 627	31 045
6000		642	1 285		1 927		3 212	6 423	9 635	12 846	19 269	32 115
Náklady na regeneraci 1 m2 BF: 5 353 Kč/m2
počet BF	10		20		30		50	100	150	200	300	500
rozloha m2
1000		54		107		161	268	535	803	1 071	1 606	2 676
2000		107		214		321	535	1 071	1 606	2 141	3 212	5 353
3000		161		321		482	803	1 606	2 409	3 212	4 817	8 029
4000		214		428		642	1 071	2 141	3 212	4 282	6 423	10 705
5000		268		535		803	1 338	2 676	4 014	5 353	8 029	13 381
5800		310		621		931	1 552	3 104	4 657	6 209	9 313	15 522
6000		321		642		963	1 606	3 212	4 817	6 423	9 635	16 058
Zdroj: EEIP

Při této analýze senzitivity jsme tedy z dat databáze CzechInvestu za 158 BF ve veřejném nebo kombinovaném vlastnictví odhadli nejčetnější plochu těchto BF na 1 000 m2, medián pak činil 5 800 m2. Případnou absorpční kapacitu tedy odhadujeme pro rozlohu BF pohybující se v intervalu (1 000 m2; 6000 m2). Dále jsme z dat za podané žádosti v programu Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití zjistili průměrnou a mediánovou hodnotu celkových nákladů na regeneraci na 1 m2. Pro tyto hodnoty a poloviční hodnotu mediánové hodnoty (16 471 Kč/m2, 10 705 Kč/m2, 5 353 Kč/m2) byly spočítány tři možné scénáře. Posledním vstupem do analýzy senzitivity je počet projektů, které budou žádat. Zde uvažujeme 10/20/30/50/100/150/200/300/500 žadatelů. V průsečíku zvolených hodnot pak leží potřebná částka v mil. Kč. U červeně vyznačených hodnot odpovídají některé vstupní parametry (náklady na regeneraci 1 m2 BF; počet BF či rozloha m2) hodnotám zjištěným v uvedených datových zdrojích.

Pro benchmark lze využít i informaci níže, nicméně je třeba zohlednit skutečnost, že následující příklad se týká BF pro podnikatelské využití.

Dle Posouzení Moravskoslezského kraje27 (dále také „MSK“) již byla část brownfieldů

„revitalizována z dotačních programů. Blíží se také konec programového období, přičemž absorpční kapacita může být omezená délkou povolovacích procesů výstavby. Ty patří v České republice z hlediska jejich délky (dle studie Doing Business Světové banky) k nejhorším na světě a pohybují se okolo 5 let. V případě aktuálního programového období by tak v souvislosti s pravidlem n+3 mohla být realizace i již připravených investičních projektů z časového hlediska nereálná. Při odhadu absorpční kapacity je tak vhodné uvažovat pouze projekty, které mají schválený územní plán a mají dokumentaci ve fázi územní studie, jinak řečeno – jsou připraveny na zahájení stavby. Pokud uvažujeme modelový příklad MSK, tamější krajská agentura (MSID) má v databázi nyní 24 brownfieldů nad 3 ha, které nejsou zatíženy ekologickou zátěží a u nichž se předpokládá využití pro podnikání, resp. se jedná o průmyslovou zónu (dle územního plánu). Tento výčet je indikativní, neboť zveřejňování informací o brownfieldech není povinné. Dle MSK by ze zveřejněných brownfieldů by mohlo být do konce programového období vhodně připravených zhruba 25 %, tedy 7 brownfieldů33. Z modelových příkladů (níže) lze odhadnout, že typový projekt bude poptávat zhruba 100–200 mil. Kč. V tomto případě by se tak jednalo o alokaci 700 mil. Kč – 1,4 mld. Kč. Vzhledem k časovému omezení (téměř konec programového období) Zpracovatel doporučuje pracovat se spodní hranici odhadové alokace. Pro pilotní testování a odzkoušení nástroje tak navrhuje alokaci 0,5 mld. Kč.“

Absorpční kapacita programu se bude měnit s různým nastavením podmínek. Zmapovat ex-ante možnou změnu motivace jednotlivých obcí při změně podmínek poskytování podpory však vzhledem k objemu programu není nyní finančně či časově efektivní.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

1.3.1 Česká legislativa

− Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů (od 1. 6. 2020 nový název zákona: o státním fondu podpory investic),

− zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,

− zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,

27 Aktualizace předběžného posouzení finančních nástrojů Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020. Závěrečná zpráva. Duben 2019. Dostupné z xxxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxx/0000/0/Xxxxxxxxxxx_xxxxxxxxxxx_xxxxxxxxx_xxxxxxxxxx_xxxxxxxx- 2019_1.pdf

− zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů,

− zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

− zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,

− zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Dosavadní podporu na revitalizaci brownfieldů poskytuje Ministerstvo pro místní rozvoj na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění vyhlášky č. 11/2010 Sb. a pokynu č. R 1-2010 k upřesnění postupu Ministerstva financí, správců programů a účastníků programu při přípravě, realizaci, financování a vyhodnocování programu nebo akce a k provozování informačního systému programového financování.

Pravidla podpory jsou podrobněji upravena v rámci programu 117D08 Podpora revitalizace území,

podprogramu 117D082 Podpora regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití.

Prostor, v jehož rámci je tvořen návrh a který musí RIA respektovat, je v neposlední řadě ještě vymezen následujícími usneseními vlády:

− Usnesení vlády ze dne 7. listopadu 2019 č. 775 o Strategii regionálního rozvoje ČR 2021+;

− usnesení vlády ze dne 9. ledna 2017 č. 3 o Strategickém rámci hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje;

− usnesení vlády ze dne 10. července 2017 č. 503 o Souhrnném akčním plánu Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje.

1.3.2 Evropská legislativa

− Evropská úmluva o krajině, ze dne 20. října 2000, přijatá ve Florencii,

− Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, ze dne 3. října 1985, přijatá v Granadě,

− Smlouva o fungování Evropské unie (2016/C 262/01),

− Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) kde je upravena otázka hospodářského respektive nehospodářského charakteru, která pak byla výkladově přejata z oblasti výzkumu a vývoje i do dalších oblastí,

− Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01) upravující otázku hospodářských, respektive nehospodářských aktivit realizovaných na podpořené infrastruktuře,

− Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Subjekty dotčenými regulací jsou:

− územní samosprávné celky (obce a kraje) jako příjemci podpory na revitalizaci brownfieldů,

− orgány územních samosprávných celků spravujících území s brownfieldy,

− občané obcí, na jejichž území se vyskytují brownfieldy,

− stát prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení (resp. nově Státního fondu podpory investic) jako poskytovatel podpory.

Přehled hlavních zainteresovaných rezortů a dalších subjektů spolu s jejich regulačními kompetencemi je schematicky zachycen v následující tabulce.

Tabulka 28: Regulační kompetence ve vztahu k brownfieldům

Koncepční dokumenty Legislativa

MŽP Strategický rámec ČR 2030 Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve Státní politika životního prostředí 2012– znění pozdějších předpisů

2020 Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve

znění pozdějších předpisů

MMR Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ Politika územního rozvoje, ve znění Aktualizace č. 1, 2 a 3

Politika architektury a stavební kultury ČR 2014

Dohoda o partnerství 2014–2020

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

MPO Národní strategie regenerace Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o brownfieldů 2019–2024 změně některých zákonů (zákon o investičních Hospodářská strategie ČR 2030 pobídkách), ve znění pozdějších předpisů

MZe Strategie resortu Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 2030

Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

MF Daňové zákony

Vláda ČR

Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů Usnesení vlády

Kraje Zásady územního rozvoje Vyhlášky Program rozvoje kraje

Regionální akční plány

Obce Strategický plán obce, mikroregionu Územní plán obce

Udržitelné městské strategie dle zákona 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje

Strategie MAS

Zdroj: NSRB

Vyhlášky

1.5 Popis cílového stavu

Cílem je vytvořit funkční a efektivní systém státní podpory pro obce a kraje, který výrazně přispěje ke snížení četnosti brownfieldů a regeneraci zanedbaného území tak, aby ho bylo možné znovu plnohodnotně využít v dalším rozvoji obce, zamezit tak vzniku oblastí se sociální segregací a vytvořit podmínky pro stabilizaci území a zároveň do území přinést nové a potřebné funkce.

V rámci podpory ucelených projektů regenerace území (jejichž součástí může být nákup pozemku, demolice, rekonstrukce nebo výstavba objektů) umožnit rekonstrukci původních a pořízení nových objektů sloužících obecnému zájmu a efektivně tak realizovat postupnou přeměnu těchto území v plnohodnotné části obcí.

Zatraktivnění lokalit může vést k omezení či zpomalení odlivu zejména mladých lidí z postižených území a k vytvoření příležitostí pro případné navazující podnikatelské aktivity na přilehlých územích.

1.6 Zhodnocení rizik

Pokud zůstane stav nezměněn a podpora regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití bude nadále financována ze strany státu pouze formou dotace s omezenou alokací, nebude možné podpořit regeneraci dostatečného množství brownfieldů a bude docházet:

− k další degradaci území s brownfieldy,

− ke zvýšení nákladů na revitalizaci brownfieldů v následujícím období,

− k postupnému úpadku, příp. vylidňování neatraktivních částí obcí,

− ke zhoršování sociální struktury obyvatel,

− ke zvyšování rizika vzniku sociálně vyloučených lokalit, které na sebe mohou vázat sociálně- patologické jevy,

− k růstu tlaku na zábor zemědělské půdy při okrajích měst a v příměstských lokalitách a tím k rozšiřování suburbánní zástavby.

V případě, že nedojde k posílení postupné revitalizace brownfieldů formou využití dalších finančních nástrojů, nebudou v dostatečné míře naplňovány závazky, ke kterým se Česká republika přihlásila v oblasti udržitelného rozvoje měst (Agenda 203028 nebo právě prováděná aktualizace Lipské charty).

2 Návrh variant řešení

Teoreticky existuje řada možností, jakým způsobem je možné realizovat podporu úvěrování cílových skupin. Může jít o přímé úvěrování s úvěrující veřejnou institucí, podporu prostřednictvím garancí, přímé úvěry vysoutěženou soukromou úvěrující institucí (či více institucemi), dotování úroku soukromým institucím či různé kombinace všeho zmíněného. Pro prvotní selekci možných realistických variant je dobré nejprve uvést, jaké principy by forma podpory měla dodržovat. V první řadě by se samozřejmě nemělo jednat o nedovolenou veřejnou podporu. Po ekonomické stránce je důležité, aby úvěry byly dostupné (místně, z pohledu schopnosti cílových skupin úvěry splácet, odstraněním překážek pro získání úvěru), nebyly ztrátové po porovnání celkových nákladů a přínosů (tj. aby celkové náklady byly více než kompenzovány celkovými přínosy opatření), aby administrativní zajištění poskytování podpory nebylo příliš drahé a v co možná nejvyšší míře byla využita současná infrastruktura, podpora skončila u cílových skupin a v neposlední řadě, aby nebyly vytvořeny podmínky pro vznik korupčního prostředí.

Konstrukce variant je postavena na postupných úpravách rozdílných dílčích aspektů souvisejících s poskytováním podpory. Jednotlivé varianty jsou vždy formulovány v relaci k nulové variantě, není tedy možné je posuzovat nebo hodnotit navzájem.

28 V rámci Strategického cíle č. 18 Kvalitní urbánní rozvoj sídelních útvarů se ČR v dokumentu Agenda 2030 zavázala mj. snižovat zábor zemědělské půdy ve městech i volné krajině. Brownfieldy jsou regenerovány a revitalizovány.

Konkrétně při volbě variant vycházíme z obecných hlavních charakteristik finančních nástrojů, tj. forma nástroje, kdo ho bude poskytovat a komu, tj. kdo má být příjemcem podpory, účel poskytnutí, se kterým souvisí definice způsobilých výdajů, a parametry produktu (v případě úvěru jeho výše, úroková sazba, doba splatnosti apod.). Dále čerpáme z analýzy dat uvedené v kapitole 2.1 a z dotazníkových šetřeních s výstupy v kapitole 2.2. V neposlední řadě jsou varianty navrhovány v návaznosti na konzultace provedené v průběhu procesu RIA.

Varianta 0: Zachování současného stavu (současná definice BF dle MMR, forma podpory dotace, zachování současných podmínek podpory, zachování územního zacílení, podpora pouze pro nepodnikatelský účel, poskytovatel podpory MMR)

K této variantě budeme vztahovat varianty následující.

Varianta 1: Změna definice a žádoucích charakteristik BF, jejichž regenerace má být podpořena z veřejných prostředků

Varianta 2: Finanční nástroj (ve formě úvěru), příp. kombinace finančního nástroje s dotací, a jeho parametrické nastavení plynoucí z provedených průzkumů a konzultací:

1/ Maximální výše podpory od státu (součet dotace a úvěru): 50 mil. Kč;

2/ Nastavení úvěru a doby splatnosti: bezúročný úvěr s dobou splatností 10 let;

3/ Podporované aktivity: demolice, rekonstrukce, výstavba, výkup, zelená úprava okolí; 4/ Oprávnění žadatelé podpory: obce a kraje.

Varianta 3: Změna územního zacílení

Varianta 4: Možnost určitého podílu podnikatelského využití v rámci dovolené veřejné podpory

Varianta 5: Změna implementačního uspořádání

3 Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1 Identifikace nákladů a přínosů

Tabulka 29: Kvalitativní popis nákladů a přínosů Varianty 1–5

Náklady

− Jednorázové náklady na přijetí nového předpisu

− Jednorázové náklady u žadatelů – seznámení se s novými pravidly (příp. jiné náklady implementace)

− Přímé náklady státu na danou podporu (dotace, úvěry)

− Administrativní náklady

o spojené s poskytováním dotací/úvěrů u poskytovatele podpory

o u žadatelů

Přínosy

− Jde o částečně revolvingový nástroj

− Vyšší míra uspokojení poptávky

− Pravděpodobně vyšší kvalita projektů

− Sloučení dotační a úvěrové formy podpory umožní realizovat i komplexnější projekty

Možná rizika

− Hlavní riziko: úvěry nebudou čerpány z důvodu neochoty obcí se zadlužovat

3.2 – 3.3 Náklady a přínosy

Varianta 0: Zachování současného stavu

Varianta 1: Změna definice a žádoucích charakteristik BF, jejichž regenerace má být podpořena z veřejných prostředků

Podvarianta 1/ Sjednotit definice MPO a MMR:

− nákladem této podvarianty je menší prostor pro individuální úpravu a zacílení podpory dle strategických cílů MMR, které má jiné kompetence a pole působnosti než MPO;

− přínosem této podvarianty jsou nižší administrativní náklady jak žadatelů, tak poskytovatelů (podmínkou současného dotačního programu je zápis brownfieldu do databáze CzechInvestu), příp. osob, které připravují posudky k žádostem o tom, zda lokalita/objekt splňuje požadované znaky brownfieldu.

Podvarianta 2/ Na základě výstupů z Průzkumu (2020) zahrnout mezi uznatelné náklady sanace ekologických zátěží, tj. de facto připustit kontaminované brownfieldy;

− tento návrh indukuje náklad pro státní rozpočet, pokud se kvalifikuje více projektů; zároveň se duplikuje s OPŽP – za tuto oblast je odpovědné MŽP, které má příslušnou kvalifikaci pro hodnocení žádostí i výstupů projektu; tj. návrh znamená buď riziko nesprávného posouzení, nebo náklady na zapojení odborníka na životní prostředí;

− přínosem jsou nižší administrativní náklady pro žadatele; více znovu plnohodnotně využitých území/objektů v dalším rozvoji obce, pro širokou veřejnost.

Podvarianta 3/ Na základě výstupů z Průzkumu (2020) a s ohledem na cíl stanovit minimální procento zastavěné plochy či minimální zastavěné plochy v absolutním měřítku v m2;

(Vymezení brownfieldu v Průzkumu (2020) bylo následující: objekt musí tvořit alespoň 20 % zastavěné plochy nebo musí mít rozlohu alespoň 300 m2 zastavěné plochy. Tyto podmínky splňovalo mezi žádostmi o dotaci pro rok 2019 cca 74 % žadatelů)

− nákladem tohoto návrhu je skutečnost, že budou automaticky vyloučeny malé projekty a projekty regenerace pozemků bez objektů nebo s malými objekty (jejichž regenerace je pravděpodobně méně finančně náročnější);

− přínosem pak bude podpora a benefity úměrné rozloze BF plynoucí z regenerace větších ploch, které často vyžadují vyšší náklady a jsou proto větší zátěží pro jejich vlastníky.

Podvarianta 4/ Na základě výstupů z Průzkumu (2020) umožnit revitalizaci BF nacházejících se v záplavovém území;

− nákladem jsou možné zmařené investice v případě povodní;

− přínosem pak možnost podpory BF v obcích, které leží podél řek.

Varianta 2: Finanční nástroj, příp. kombinace finančního nástroje s dotací, a jeho parametrické nastavení

Při rozhodování, zda má být formou podpory dotace či finanční nástroj ( FN), je třeba vzít v potaz následující skutečnosti, které indukují vznik nákladů, příp. přínosů:

Jako konkrétní formu FN navrhujeme běžný úvěr, a to především pro jejich jednoduchost a proto, že s jinými FN nemají obce velké zkušenosti.

Finanční nástroj – náklady

− V některých případech může být na straně potenciálních příjemců omezená úvěrová kapacita, tj. pokud je rozpočet obce napjatý, může být získání úvěru problematické. Nákladem pak mohou být vyšší úrokové výdaje, náklady plynoucí z horších úvěrových podmínek, příp. náklady ušlé příležitosti, pokud se projekt nezrealizuje.

− V některých případech mohou obce čerpáním dodatečného úvěru překročit stanovený úvěrový limit, čímž dojde k dočasnému zkrácení (odložení) plateb z rozpočtového určení daní. Nákladem je pak pokles příjmů obce.

− V případě dotace bude pro obec snazší opatřit si úvěr na nehrazenou část nákladů projektu (tj. v případě volby finančního nástroje bude toto obtížnější).

− Je třeba vzít v úvahu politické hledisko, tj. že doba trvání investice je delší než volební období. U osob rozhodujících o čerpání úvěru je tak nízká motivace pro tento krok. Náklady pak mají opět formu ušlé příležitosti.

Finanční nástroj – přínosy

− Při alespoň částečném zahrnutí úvěru do podpory (příp. jiného finančního nástroje), které je spojeno se zvýšeným rizikem na straně obce, lze předpokládat, že žadatelé budou k projektům přistupovat s vyšší odpovědností. Ve výsledku se tak může zvýšit podíl skutečně potřebných, přínosných projektů na úkor projektů zbytných.

− S ohledem na návratný charakter finančních nástrojů obecně je možné takto alokované prostředky v budoucnu opětovně použít pro financování dalších oblastí a projektů.

− Díky pákovému efektu dojde k zapojení dodatečných zdrojů pro financování vybraných oblastí/projektů dle institucionálního nastavení.

− Není samozřejmě vyloučena možnost kombinování s jinými formami podpory, s dotacemi.

− Oproti dotacím je pro finanční nástroje typická nižší míra administrativní zátěže pro žadatele/příjemce.

− Odpadá potřeba předfinancování.

Pokud tedy shrneme výše uvedené a podíváme se na případné dopady změny regulace dle jejich jednotlivých kategorií, lze tuto část uzavřít následovně:

Ekonomické dopady:

− přínos – vzhledem k zavedením úvěrové podpory bude možné pokračovat s podporou i po vyčerpání prostředků na dotační složku podpory. Jedná se o návratnou formu podpory, výdaje mají multiplikační efekt na státní rozpočet;

z toho dopady na rozpočty obcí:

o náklad – úvěrová složka podpory přinese zvýšené dluhové zatížení obcí;

o přínos – získání zkušeností s FN pro případ nižší dostupnosti nevratných podpor.

Dopady na životní prostředí:

− nižší absorpční kapacita kvůli neochotě obcí čerpat úvěry, tj. nižší počet realizovaných projektů (podrobný odhad absorpční kapacity viz úvod kapitola 2.2 této RIA);

− přínosy – spojené s vyšším objemem prostředků, který bude k dispozici pro regeneraci brownfieldů.

Sociální dopady:

− přínosy – v případě, že se zvýší počet realizovaných projektů, které mohou sloužit i sociálním účelům, podporovat komunitní život v obci apod.

Varianta 3: Změna územního zacílení

Tato varianta řeší především distribuci dopadů mezi kraji a obcemi.

Regionální politika státu směřuje k tomu, aby byly jednotlivé typy území specificky rozvíjeny dle jejich potřeb. Z hlediska České republiky je regionální politika naplňována Strategií regionální rozvoje 2021+ (SRR 21+). Hlavním smyslem je identifikovat tematické oblasti, ve kterých je potřebný či žádoucí územně specifický přístup, a zároveň určit, jaké různé intervence by měly být realizovány v odlišných územích, což povede k posílení územní konkurenceschopnosti, ke snižování regionálních odlišností a nalézání řešení podporujících udržitelný rozvoj území.

SRR 21+ vymezuje typy území, která vyžadují specifická opatření z úrovně státu. Cílem strategie je posilovat růst metropolí, rozvíjet aglomerace, upevňovat stabilitu středně velkých měst, takzvaných regionálních center, postupně zvyšovat kvalitu života v územích, která jsou již nyní hospodářsky a sociálně ohrožená, a v neposlední řadě nastartovat rozvoj strukturálně postižených regionů.

Nižší podpora pro velká města

Dotace	Úvěr	Vlastní zdroje
Metropole a aglomerace (krajská města a Praha), kraje 30 %	40 %	30 %
Zázemí metropolí a aglomerací 40 %	40 %	20 %
Obce v krajích Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký a hospodářsky a sociálně slabá území 50 % dle SRR 21+	40 %	10 %

Tabulka 30: Návrh podpory – územní zacílení dle SRR 21+

Regionální centra a jejich zázemí

V návrhu podpory (tabulka č. 30) je vycházeno právě z typologie SRR 21+. Nižší míra dotace je navrhována pro metropole (Praha a Brno) a aglomerace (Liberec, Hradec Králové, Pardubice, České Budějovice, Plzeň, Jihlava, Olomouc)29. Metropole jsou území typická rychlým ekonomickým a populačním růstem a čelí velkému tlaku na dostupnost bydlení, dopravu a kapacitu veřejných služeb, což vytváří tlak na zábor zemědělské půdního fondu a omezování zeleně. V metropolitních oblastech často dochází k neefektivnímu růstu na okraji měst, namísto transformace brownfieldů v centrálních částech.

Aglomerace v sobě soustřeďují vyšší regionální funkce (např. regionální univerzity, výzkumné ústavy, speciální školy nadregionálního významu, odborné školy, koncertní síně, kongresová zařízení, muzea a galerie aj.). V řadě z nich je dílčím problémem (výzvou) existence brownfieldů, a to často v centrech měst (např. Baíův areál ve Zlíně), byí v řadě měst došlo v posledních letech k nalezení nového využití pro lokality typu brownfield (např. opět mnohé objekty Baíova areálu ve Zlíně přeměněné také soukromými iniciativami). Potenciálním rizikem jsou často nevyjasněné vlastnické poměry.

Projekty regenerace brownfieldů jsou často typické velkou finanční náročností, která je limitem především pro malé obce, které nemají dostatek volných prostředků pro jejich realizaci. Na druhou stranu existence podpory může mít pro malé obce velký motivační účinek projekt realizovat, přinést do obce funkci, která zde zatím nebyla a přispět tak k podpoře komunitního života, pospolitosti a naplňování dalších obecních funkcí. Metropole a aglomerace mají oproti tomu lepší možnosti realizovat finančně náročnější projekty, díky jejich atraktivitě se brownfieldy také často regenerují tržně soukromým investorem nebo jsou možné projekty kombinující soukromé a státní prostředky.

Obrázek 19: Dluh a úspory podle kategorií obcí v roce 2017 (mld. Kč)

úspory dluh dluh/úspory podíl

z počtu

podíl na obyvatelstvu ČR

29 Metropole Ostrava a aglomerace Ústí nad Labem a Karlovy Vary leží na území strukturálně postižených regionů, proto je pro ně navrhována vyšší míra dotace.

				obcí
Obce bez Prahy	118,2	46,7	40 %
Velmi malé obce (1–199)	4,9	0,6	13 %	23 %	2 %
Malé obce (200–499)	12,9	2,8	22 %	32 %	7 %
Středně velké obce (500–999)	15,2	4,2	27 %	22 %	10 %
Velké obce (1 000–4 999)	27,7	9,0	32 %	19 %	25 %
Největší obce (5 000 a více)	57,5	30,1	52 %	4 %	56 %

Pozn.: Poslední dva sloupce indikují, jakou vypovídající hodnotu má distribuce obcí do velikostních kategorií v tabulce.

Zdroj: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/XXXX_Xxxxxxx%X0%00xx%X0%XX- obc%C3%AD-v-roce-2017_FINAL_nahr%C3%A1nov-v-PDF.pdf

Vyšší podpora pro strukturálně postižené kraje a HSOÚ

SRR 21+ vymezuje ale i území, jež vyžadují zvýšenou podporu související se zajištěním občanské vybavenosti a regenerace brownfieldů. Strategický rámec Re:Start je součástí SRR 21+ a vychází z několika zásadních předpokladů:

(i) Strukturálně postižené kraje mají velký rozsah starých zátěží (např. rozsáhlé plochy po těžbě, poškozené některé složky přírody či životního prostředí, narušené urbánní struktury) nebo zátěží, jejichž původ je v minulosti (např. sociální složení populace, koncentrace vyloučených lokalit, příliv sociálně vyloučených osob), které je třeba řešit.

(iii) Hospodářská proměna strukturálně postižených krajů naráží také na systémové bariéry, které platí pro celou ČR, ale které mají právě ve strukturálně postižených krajích význam větší než jinde, a to kvůli koncentraci problémů v těchto krajích. Jedná se například o nastavení sociálního systému a úpravu některých dalších navazujících jevů, které stávající legislativa i praxe dostatečně neřeší, které dostatečně nemotivují k legální práci. I v předmětných krajích s vysokou mírou nezaměstnanosti je pro zaměstnavatele obtížné získat lidi, a to i do profesí vyžadujících pouze zaučení.

Dále Strategie uvádí, že území krajů bylo v minulosti silně zasaženo důlní nebo povrchovou těžbou a intenzivní průmyslovou činností. Mezi nejzávažnější jevy patří kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod, rozsáhlé plochy po povrchové těžbě (vnější i vnitřní výsypky) a v důsledku průmyslové a těžební činnosti větší prašnost ve městech. U závažnějších investic do regenerace poškozeného území je nutno počítat s řešením dlouhodobého charakteru. V každém kraji je řada brownfieldů, které jsou často spojeny s ekologickou zátěží, ale i nejasnou majetkovou strukturou. Nedokončená revitalizace brownfieldů znemožňuje jejich využití pro průmyslovou výrobu, což ztěžuje příliv nových investorů. V intravilánech měst a příměstském prostoru v krajích přetrvává významný počet nevyužívaných a zanedbaných ploch a budov, narostl počet vyloučených lokalit, některé městské části získávají charakter periferií. Přítomnost ekologických zátěží, brownfieldů a nevyužívaných a zanedbaných ploch a budov působí negativně na atraktivitu a image kraje a je jedním z uváděných faktorů majících vliv na rozhodování obyvatel o odchodu z regionu za atraktivnějšími pracovními příležitostmi, ale i do lepšího městského prostředí. (Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje)

Druhým zvýhodněným typem území jsou hospodářsky a sociálně ohrožená území dle SRR 21+,30 která jsou označována jako ztrátová (periferní) území. Problémem těchto území jsou obecně horší životní podmínky a méně rozvojových příležitosti či omezené možnosti podílet se na rozvoji a růstu Česka. Jmenovat lze celkově slabý hospodářský výkon. V určitých oblastech dochází ke zhoršení sociální struktury (věkové, vzdělanostní), což platí zejména pro území

30 Hospodářsky a sociálně ohrožená území jsou vymezena jako správní obvody ORP, které vykazují nejhorší výsledky ve zvolených indikátorech, a žije v nich 25 % obyvatel Česka. Stanovenými indikátory jsou intenzita bytové výstavby, hrubá míra celkového přírůstku, index stáří, podíl nezaměstnaných osob a intenzita podnikatelské aktivity. Nad rámec správních obvodů ORP vymezených dle těchto indikátorů jsou do kategorie zařazena také správní území obcí zasahujících do bývalých vojenských újezdů.

bývalých Sudet. Problémem je také sociální vyloučení, dostupnost kvalitních veřejných služeb, občanská vybavenost. SRR 21 + stanovuje, že je v těchto oblastech důležité se zmařit mj. na řešení problémů spojených se sociálně vyloučenými lokalitami a předcházet jejich vzniku, rozvoj komunitního života v obcích a zajistit občanskou vybavenost.

V případě volby varianty 3 bude

− nákladem negativní dopad plynoucí z nerealizace některých projektů regenerace BF těmi subjekty, které budou podmínkami programu znevýhodněné;

− přínosem naopak pozitivní dopad na subjekty, které budou podmínkami výzvy zvýhodněné, a dojde k podpoře realizace projektů především v oblastech, kde je třeba tuto aktivitu stimulovat z úrovně státu.

Varianta 4: Možnost určitého podílu podnikatelského využití v rámci dovolené veřejné podpory

Podnikatelské využití ve výši 20 % celkové roční kapacity

Podpora v rámci současného podprogramu MMR je poskytována na revitalizaci brownfieldu, jehož následné využití je primárně nepodnikatelské, resp. nehospodářské povahy (hospodářskou či ekonomickou činností se rozumí nabízení zboží/služeb na trhu bez ohledu na ziskovost, resp. právní formu subjektu, který tuto činnost vykonává).

Vedle toho může být poskytnutá podpora použita v souladu s odst. 207 Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01) částečně i pro hospodářské využití BF, musí se však jednat pouze o vedlejší či podpůrnou aktivitu, která bude tvořit pouze maximálně 20 % celkové roční kapacity nově vzniklé či rekonstruované infrastruktury či objektu.

Dále platí, že tato vedlejší činnost musí být stejného charakteru, jako je zaměření hlavní podpořené činnosti, musí být přímo spojena s provozem infrastruktury a musí být pro něj nezbytná, nebo být neoddělitelně spojena s hlavním nehospodářským využitím infrastruktury či objektu. Hospodářské a nehospodářské činnosti musejí spotřebovávat stejné vstupy (materiál, zařízení, pracovní sílu nebo fixní kapitál) a pro jejich oddělení je požadováno oddělené účetnictví.

Možnost využití 20% podílu pro hospodářské využití vychází také z čl. 53 odst. 4 písm. a) nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

Dle tohoto ustanovení jsou náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku včetně nákladů na výstavbu, modernizaci, pořízení, zachování nebo zlepšení infrastruktury uznatelné za podmínky, že z hlediska jejich roční provozní kapacity jsou pro hlavní činnost použity nejméně z 80 %. V případě, že se v rámci 20% roční provozní kapacity realizují na podpořené infrastruktuře i aktivity hospodářského charakteru, musí se tak dít za tržních podmínek.

Podnikatelské využití na tzv. obvyklé zázemí

V souladu s odst. 207 Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01) je možné využití podpory i na tzv. obvyklé zázemí hlavní hospodářské činnosti či nové infrastruktury či objektu, přičemž toto obvyklé zázemí může mít také hospodářské či ekonomické využití.

V tomto případě je obvyklé zázemí vzhledem ke svému umístění spojeno s infrastrukturou, nabízí svým uživatelům placené služby, usnadňuje jim využívání a přístup k infrastruktuře, která provádí nehospodářské činnosti, ale není vnitřně propojeno, ani přímo nesouvisí s jeho činností a není pro ni nezbytné. Souvisí s činností, která nevyužívá stejné vstupy jako nehospodářské činnosti, i když může mít nepřímý prospěch z veřejného financování infrastruktury. Typickým příkladem obvyklého zázemí je restaurace, obchod nebo placené parkoviště.

Obvyklé zázemí nemá žádný dopad na obchod mezi členskými státy, neboí je nepravděpodobné, že by přilákalo zákazníky z jiných členských států a jeho financování zřejmě bude mít jen nepatrný vliv na přeshraniční investice nebo usazování. Pro obvyklé zázemí obecně neplatí žádné omezení využití kapacity vyjádřené v procentech, neboí se nepoužívají stejné vstupy.

Nicméně pro potřeby nového programu byl stanoven maximální podíl ve výši 20 % pro případ, jiného než nehospodářského využití za předpokladu, že se bude vedlejší hospodářská činnost využívat stejné vstupy jako hlavní činnost. Pro případ využití jako obvyklé zázemí byl stanoven podíl 10 % kapacity brownfieldu.

Umožnění určitého podílu podnikatelského využití je pro případné žadatele určitě velmi atraktivní. Je však třeba najít vhodnou rovnováhu, neboí část poptávky dokáží pokrýt komerční banky.

V případě volby varianty 4 tak může být

– nákladem možná realizace projektů, které budou mít delší časovou návratnost investice a zvýšené náklady na provoz infrastruktury, která nebude generovat zisk. Případný negativní dopad plynoucí ze znevýhodnění čistě nepodnikatelských projektů, např. na úkor sociálních přínosů (žadatelé budou muset kromě potřebnosti infrastruktury také zvažovat náklady na její budoucí provoz);

– přínosem udržitelnost projektů, vyšší kvalita a smysluplnost projektů v území (pokud bude celkový objem podpory stejný, nemusí být podpořeno více projektů, nicméně určitě bude více žádostí, a tudíž dojde k výběru kvalitnějších projektů), nižší riziko defaultu na straně projektů. Zároveň dojde k realizaci projektů občanské vybavenosti, které nejsou přednostně ziskové, ale jejich realizace je v území potřebná a podpora ze strany státu motivuje žadatele k jejich realizaci.

Varianta 5: Změna implementačního uspořádání

U této varianty porovnáváme nulovou variantu, tj. poskytování podpory Ministerstvem pro místní rozvoj, se změnou poskytovatele podpory.

V takovém případě by bylo u všech níže uvedených subvariant přínosem dosažení úspor plynoucích z ukončení agendy na úrovni ministerstva.

Poskytovatelem podpory může být několik subjektů. Podvarianta 1: ČMZRB

− Hlavním přínosem této podvarianty je možnost využití zkušeností ČMZRB s finančními nástroji i s úvěrováním municipalit. V porovnání s nulovou variantou tak je možné předpokládat vyšší efektivitu při správě portfolia podpor poskytnutých obcím.

− Hlavním negativem této varianty by byla potřeba změny zákona. ČMZRB je dle platné právní úpravy oprávněna podporovat pouze malé a střední podniky, což není v souladu s vymezením způsobilých konečných příjemců. Na základě zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je navíc ČMZRB oprávněna poskytovat pouze finanční příspěvky, záruky a úvěry, poskytování úvěrových produktů v kombinaci s dotacemi možné není.

Podvarianta 2: SFRB (SFPI)

− Hlavním přínosem této varianty je možnost využití zkušeností Státního fondu rozvoje bydlení (resp. Státního fondu podpory investic), který již v současnosti spravuje několik obdobných programů (viz kapitola 1.2.1.4.1). Tyto programy fungují jako podpora dluhovým finančním nástrojem, tj. zvýhodněným úvěrem. SFRB (SFPI) splňuje rysy standardní finanční instituce,

neexistují legislativní omezení pro programové financování podle rozpočtových pravidel a daný fond spadá do gesce MMR.

Podvarianta 3: Banky (bez účasti státu)

Hlavními přínosy může být široké pokrytí území ČR prostřednictvím poboček (což umožní využití FN pro široký okruh příjemců)a specifické know-how těchto subjektů.

V úvahu připadá

⮚ samostatně poskytovaný zvýhodněný úvěr;

− náklady: méně přitažlivý pro konečného příjemce, pokud by nebylo možné pokrýt 100 % investice;

− přínosy: nevyžaduje koordinaci více subjektů a řešení technických otázek, možnost rychlejšího zavedení než v případě společně poskytovaného úvěru.

⮚ společně poskytovaný úvěr;

− náklady: komplikovanější na přípravu i administraci oproti samostatně poskytovanému zvýhodněnému úvěru, je nutné vymezit množství technických detailů implementačního uspořádání;

− přínosy: zajímavý a vhodný model, pokud se jedná o větší investice, možnost pokrýt až 100% investice.

3.4 Vyhodnocení variant

Vyhodnocení dopadů variant se nezabývá absolutní výší aktuálních a budoucích nákladů a přínosů a nevyčísluje je, ale kvantifikuje jejich změnu (tj. nárůst či pokles) po zavedení vybraných variant. Tato závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) kalkuluje s nejvýznamnějšími dopady na veškeré dotčené strany, marginální náklady a přínosy vyhodnocené jako zanedbatelné nejsou pro jejich nepodstatnost detailně rozebírány.

Varianta 0: Zachování současného stavu

Podpora bude poskytována nadále na MMR dle podmínek dotačního titulu Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití.

Dle dostupných dat je evidována poměrně silná poptávka žadatelů po dotacích z tohoto programu. Ukončení příjmu žádostí v rámci výzev na rok 2020 je naplánováno na 11. 6. 2020.

Obecně obce a kraje preferují formu dotace před dalšími instrumenty státní či soukromé podpory, což je dáno do jisté míry častou praxí v dotačním financování a řízení projektů (evropské dotační projekty) a zároveň vyšší mírou poskytované výše dotace v poměru k vlastním nákladům žadatele.

Pro ilustraci shrňme, že v případě stávajícího programu MMR se jedná o podporu ve formě dotace v hodnotě nejvýše 70 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů akce dle velikosti sídla. V případě, že by žadatel využil finanční spoluúčasti kraje, nebo jiného státního dotačního titulu, může minimální podíl spoluúčasti žadatele klesnout až na 15 %.

V případě programu MPO Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů31 o výši dotace opět rozhoduje velikost sídla. Maximální možná míra dotace je při splnění všech podmínek žádosti pro malé obce do 500 obyvatel až do výše 95 %. Projekty MPO v rámci národních dotačních programů nesmí generovat zisk a veškeré případné zisky tak musí být buď reinvestovány do projektu, nebo vráceny na účet příslušného správce programu.

31 Uvádíme zde proto, že z pohledu věcné náplně jde o program nejbližší navrhovanému řešení.

Varianta 1: Změna definice a žádoucích charakteristik BF, jejichž regenerace má být podpořena z veřejných prostředků

Vyhodnocení podvariant identifikovaných v části 3.2 – 3.3:

Podvarianta 1/ Sjednotit definice MPO a MMR.

V současnosti byl již problém nejednotné definice MPO a MMR vyřešen změnou procesu registrace objektů v Národní databázi brownfieldů. Pro výzvy v roce 2020 byla zřízen tým složený ze zástupců CzechInvestu a MMR. Objekt, vložený do databáze, je tímto hodnotitelským týmem posouzen a následně je zájemci o podporu zasláno stanovisko, zda se jedná nebo nejedná o brownfield.

Pojmem brownfield MPO rozumí, jak bylo uvedeno v kap. 2, nemovitost (území, pozemek, objekt, areál), která je nevyužívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace. Definice brownfieldu se dle CzechInvestu obecně ujala a shoduje se s evropskou definicí projektu CABERNET:

„BROWNFIELD je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace.“

Národní databáze brownfieldů, pro jejíž potřeby je výše uvedená definice BF využívána, však byla založena především pro účely nabídky brownfieldů jako investičních příležitostí. Pro tento účel lze definici považovat za dostačující.

Pokud však mají být brownfieldy předmětem nějaké regulace, zkoumání, zda se kvalifikují jako předmět podpory apod., jeví se jako vhodné pojem brownfield definovat přesněji. U požadavku, že objekty, které jsou součástí pozemku brownfieldu, nesmí být způsobilé sloužit svému původnímu účelu a v době podání žádosti o poskytnutí podpory nejsou vhodně využívány, lze např. odkázat na využití dle katastrální vyhlášky. Tato potřeba váže též na požadavek předložení znaleckého posudku, prokazujícího splnění podmínky nevyužívání objektu, který by bylo vhodné požadovat při podávání žádosti o podporu.

Z Průzkumu (2020) pak vyplynulo, že respondenti nepovažují za efektivní zaměření se na určitý segment brownfieldů, ale pozitivně vnímají spíše maximální otevřenost dle typu projektů včetně umožnění kombinovaného a multifunkčního využití budoucích regenerovaných objektů.

Podvarianta 2/ Na základě výstupů z Průzkumu (2020) zahrnout mezi uznatelné náklady sanace ekologických zátěží, tj. de facto připustit kontaminované brownfieldy.

Výše dopadů se v tomto případě významně odvíjí od šíře škály uznatelných nákladů. Současný program MMR Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití například nekryje náklady na odstranění ekologických zátěží a náklady spojené s restaurátorskými pracemi. V rámci zvýšení atraktivity pro žadatele by bylo vhodné, aby tyto typy nákladů mohly být do programu/nástroje rovněž zahrnuty, neboí i ty mohou nezřídka pro žadatele představovat významné finanční břemeno. Na ekologickou zátěž lze narazit v průběhu rekonstrukce velmi často u různých druhů projektů (jmenujme např. potíže s azbestem), zatímco restaurátorské práce bývají nezbytnou součástí revitalizací například při rekonstrukcích historických objektů v intravilánech obcí.

Nicméně za tuto oblast je odpovědné MŽP, které má příslušnou kvalifikaci pro hodnocení žádostí i výstupů projektu; tj. buď je zde při volbě změny riziko nesprávného posouzení, nebo náklady na zapojení odborníka na životní prostředí. Prostředky na restaurátorské práce lze získat z programů Ministerstva kultury.

Podvarianta 3/ Na základě výstupů z Průzkumu (2020) a s ohledem na cíl stanovit minimální procento zastavěné plochy či minimální zastavěné plochy v absolutním měřítku v m2.

Dle vyjádření agentury CzechInvest je zbytečné vztahovat celkovou zastavěnou plochu stavby procentuálně na celkovou zastavěnou plochu pozemku. Jako inspirace by mohla posloužit například textace v podmínkách programu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, jež praví, že

„minimální velikost užitné plochy podporovaného Projektu je stanovena na 500 m2 a dále přímo související technická a dopravní infrastruktura, tvořící jeden funkční celek s objektem“.

Pokud by v novém nastavení programu byla tato podmínka, splnilo by ji z prozatímních žadatelů v programu MMR Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití cca 74 %.

Na druhou stranu je vhodné cílit na větší brownfieldy, které často vyžadují vyšší náklady na regenerace a jsou proto větší zátěží pro jejich vlastníky.

Podvarianta 4/ Na základě výstupů z Průzkumu (2020) umožnit revitalizaci BF nacházejících se v záplavovém území.

Jelikož zde existuje riziko možného zmaření investice v případě povodně, je nezbytné nastavit program taky, aby bylo sníženo riziko ohrožení investic v lokalitách s vyšší pravděpodobností povodní a záplav. Vhodné je také vázat možnost získat podporu na pojistitelnost stavby pro případ povodně nebo záplavy na adekvátní výši.

Varianta 2: Finanční nástroj, příp. kombinace finančního nástroje s dotací, a jeho parametrické nastavení

− Na základě identifikace nákladů a přínosů v kapitole 3.2–3.3 je možné obecně konstatovat podstatnou výhodu finančního nástroje ve srovnání s dotačním financováním.

− Skutečností zároveň je, že celková alokace prostředků z fondů EU bude v dalších programových obdobích pravděpodobně klesat.

− Na druhou stranu některé obce mohou mít problém čerpat úvěr, neboí si tak zhorší svou dluhovou situaci.

Jako optimální se tak jeví kombinace úvěru s dotací a vlastními zdroji. Úvěr a vlastní prostředky zvýší motivaci obcí předkládat smysluplné a udržitelné projekty. Dotační část zajistí, že i finančně slabší obce budou mít k podpoře přístup. Tento fakt je obzvláší relevantní nyní v době koronavirové krize, kdy není úplně jasné, jak se bude výkonnost jednotlivých ÚSC dále vyvíjet.

Zvýhodnění (úroková sazba, fixace) a podmínky (lhůta) splatnosti úvěrů – dle provedených konzultací (více viz kap. 7) a praxe SFRB (resp. SFPI) se jako vhodný jeví bezúročný úvěr s dobou splatnosti 10 let. I dle výsledků Průzkumu (2020) lze toto nastavení považovat za postačující, a tedy i vhodné.

Podporované aktivity

V tomto bodě konzultované strany i výsledky Průzkumu (2020) vyjádřily podporu co nejširší škále aktivit, které bude možné z podpory pokrýt. Při sestavení seznamu potenciálně potřebných zásahů pro regeneraci BF lze říci, že mezi podporovanými aktivitami by měly být minimálně odstranění, rekonstrukce, stavební úprava, přístavba nebo nástavba, zařízení technického vybavení a jejich částí, provedení stavby, terénní úprava nebo úprava zeleně na pozemku brownfieldů, vybudování nebo úprava inženýrských sítí, účelové komunikace, chodníku a dalších prvků městského mobiliáře. Dle výsledků Průzkumu (2020) by bylo vhodné, kdyby část podpory bylo možné použít i na koupi BF.

Účel poskytnutí podpory

V tomto okruhu konzultované strany i výsledky Průzkumu (2020) též obdobně vyjádřily podporu co nejširšímu výčtu účelů, kterých by mělo být možné dosáhnout regenerací BF pro účely občanského vybavení. Z pohledu obcí jsou poptávané především multifunkční budovy, které v sobě zahrnou různé typy využití, a to zejména:

− školy či školky,

− sportovního zařízení,

− kulturního zařízení,

− municipální zeleně či parku,

− stavby nebo zařízení pro sociální služby a péči o rodinu,

− stavby nebo zařízení sloužící pro potřeby složky IZS a k ochraně obyvatelstva nebo

− stavby nebo zařízení sloužící pro plnění úkolů v rámci veřejné správy32.

Obcemi je také často poptávaná regenerace budov pro účely rezidenční využití. Program Výstavba pro obce umožňuje využít podporu na rekonstrukci a částečně i demolici budov pro funkci sociálního nebo dostupného bydlení (více kap. 1.2.1.4.1). Program Výstavba ale neumožňuje podporu dalšího využití občanské vybavenosti, kterou nepokryje celou škálu využití pro občanskou vybavenost, která naopak přichází v úvahu v případě programu na regenerací brownfieldů.

Vhodná by byla existence nástroje podpory, který by umožnil podpořit právě realizaci multifunkčních objektů, kde bude v přízemí zařízení sloužící obecnímu zájmu (knihovna, nebo jiné současným programem MMR podporované činnosti) a ve vyšších patrech objektu byty (viz i výsledky dotazníkových šetření výše). Bydlení ale na rozdíl od výše uvedených způsobů využití nestojí mimo rámec veřejné podpory a pro jeho podporu jsou vyžadovány odlišné podmínky. MMR plánuje v příštích letech nástroje podpory lépe propojit a zjednodušit realizaci multifunkčních objektů, které jsou obcemi poptávány. Prozatím bude umožněna kombinace podpory s programem Výstavba pro obce.

Oprávnění žadatelé

Oprávněnými žadateli mohou být územní samosprávné celky, tedy obce a kraje.

Původně rovněž zvažované dobrovolné svazky obcí (podle § 49 a násl. obecního zřízení) s obecnou rámcovou zákonnou úpravou nabývání a pozbývání členství a vztahů mezi členskými obcemi (odkazující na podrobnější úpravu ve smlouvě a stanovách) by mohly být z hlediska požadované dlouhodobé udržitelnosti podporovaných projektů problematické. Je mj. navrhováno, aby brownfield a stavby nebo zařízení, které jsou jeho součástí a na které byla poskytnuta podpora, sloužily účelu poskytnutí podpory po dobu nejméně 10 let ode dne nabytí účinnosti poslední uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory. V této době by neměl příjemce podpory převést vlastnické právo k brownfieldu nebo jeho části nebo k jakékoliv stavbě nebo zařízení na jinou osobu. Naplňování a kontrola těchto podmínek by mohly v případě dobrovolných svazků obcí vytvářet značné komplikace, nehledě na současné koncepční úvahy o odlišné budoucí úpravě tohoto institutu tak, aby lépe zohledňoval např. i potřebu podpory vytváření tzv. funkčních spádových regionů.

Varianta 3: Změna územního zacílení

V Průzkumu (2020) byla zjišíována ne/spokojenost obcí s případným nastavením podmínek podpory dle SRR 21+. Základní parametry v otázce byly následující:

Metropole a aglomerace (krajská města + Praha), kraje

Zázemí metropolí a aglomerací, regionální centra a jejich zázemí

Obce v krajích Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký a hospodářsky a sociálně slabá území

32 Tyto potřeby odpovídají i nejčastějším CPV kódům při zběžné analýze stavebních zakázek z xxxx.xx zadaných obcemi a městy v roce 2020. Ty obsahují vedle stavebních prací obecně stavební úpravy školních budov, stavební úpravy pro komunikace, rekonstrukce budov, chodníky a jiné zpevněné povrchy, stavební úpravy bytových domů a rodinných domů, stavební práce pro vodovodní a kanalizační potrubí, cyklistické stezky, sportovní haly či stavební úpravy budov mateřských škol.

Dotace	30 %	40 %	50 %
Úvěr	40 %	40 %	40 %
Vlastní zdroje	30 %	20 %	10 %

Z odpovědí vyplynulo, že 65 % obcí by za těchto podmínek podporu čerpalo, 12,5 % obcí neví, zda by podobnou podporu využilo. Zbytek (22,5 %) měl k nastavení podmínek výhrady nebo by podporu momentálně nevyužilo z jiných důvodů (např. nevlastní budovu, kterou by k tomuto účelu mohly regenerovat).

Některé obce v dotazníku uvedly následující doporučení k nastavení podpory:

− zvýšit podíl dotace při územním zacílení podpory pro zázemí metropolí a aglomerací na 50 % a podíl dotace a úvěru pro zázemí metropolí a aglomerací min. na 60 %, úvěr 30 % a 10 % vlastní zdroje;

− umožnit čerpání dotace bez vazby na úvěr;

− změnit hodnotící kritéria, která aktuálně nejsou příznivá pro větší města/kraje (zvýhodněni jsou účastníci podprogramu s menším počtem obyvatel či s menším příjmem, přičemž se vůbec nezohledňují např. aspekty regionálních funkcí, velikosti cílové skupiny – předpokládaný počet uživatelů regenerovaného BF);

− lépe vysvětlit zařazení jednotlivých obcí do typů území dle SRR 21+ (Viz odpověď: Jsme malá obec ve Středočeském kraji. Mezi oblastmi územního zacílení podpory jsme nenašli náš kraj. Příp. Naše město vůbec do cílové skupiny nepatří, přitom objekty zde máme.)

Modelový příklad čerpání podpory

Pro modelový příklad čerpání podpory v rámci navrženého programu byl zvolen projekt regenerace brownfieldu s následujícími parametry (jedná se o podporu v rozložení 40 % dotace, 40 % úvěr a 20 % vlastní zdroje, tj. produkt dle Varianty 4 či Varianty 5 v kategorii Zázemí metropolí a aglomerací, Regionální centra a jejich zázemí):

Parametr Hodnota Jednotky

Investice 15 000 tis. Kč

Dotace 6 000 tis. Kč

Úvěr 6 000 tis. Kč

Vlastní zdroje 3 000 tis. Kč

Splatnost úvěru 10 Let

Úroková sazba 0 %

Inflace 2 %

Diskontní míra 5 %

Projekt čerpání podpory na regeneraci brownfieldu v této (i dle konzultací zhruba průměrné) specifikaci vykazuje z pohledu žadatele, tj. obce či kraje, čistou současnou hodnotu po 10 letech projektu v celkové výši 10,14 milionu Kč. Tato hodnota zahrnuje pouze platby a výnosy spojené s čerpáním podpory, nikoliv například provozní náklady na regenerovaný brownfield či výnosy a úspory realizované z jeho provozu.

Jak již bylo uvedeno výše, lze předpokládat, že v situaci, kdy bude nutno do programu podpory zakomponovat i úvěr, dojde k poklesu počtu žadatelů v rámci tohoto programu. V následující tabulce je uvedena čistá současná hodnota projektu z pohledu žadatelů po 10 letech, a to pro specifikace, kdy realizováno bude 5, 10, 20 resp. 30 % počtu projektů z celkového počtu vyčíslených žádostí podaných v roce 2019 v rámci podprogramu Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití.

Redukce počtu projektů	Počet projektů	NPV žadatelů (tis. Kč)
5 %	10	101 353
10 %	20	202 706

20 %	40	405 412
30 %	60	608 118

Tabulka níže pak pro stejné scénáře a specifikace zobrazuje čistou současnou hodnotu z pohledu veřejných rozpočtů. Zobrazuje tedy desetiletou čistou současnou hodnotu poskytnutých podpor v rámci jednoho roku z pohledu veřejných rozpočtů. Kromě samotné podpory zahrnuje také dodatečné náklady na administrativu programu na straně Státního fondu pro rozvoj bydlení (budoucího Státního fondu pro podporu investic), jež jsou odhadovány ve výši cca 2,14 milionu Kč v prvním roce projektu s následným navyšováním o očekávanou inflaci na úrovni 2 %.

Redukce počtu projektů

Počet projektů NPV náklady SFRB

(resp. SFPI)

NPV poskytování podpory

NPV celkem

5 %	10	-	23 462	-	71 353	-	94 815
10 %	20	-	23 462	-	142 706	-	166 168
20 %	40	-	23 462	-	285 412	-	308 874
30 %	60	-	23 462	-	428 118	-	451 581

Zohlednění územní dimenze v nastavení podpory může mít velmi pozitivní dopad na efektivní směřování finančních prostředků státu do území tak, aby byla podpora dostupná všem typům území a zároveň podílem spoluúčasti zohledňovala možnost jednotlivých obcí podporu čerpat.

Varianta 4: Možnost určitého podílu podnikatelského využití v rámci dovolené veřejné podpory

Z názorů v Průzkumu (2020) ve vztahu k možnostem využití revitalizovaného brownfieldu k podnikatelským aktivitám vyplynulo:

− Vhodné by bylo umožnit v rámci budoucího využití provozovat podnikatelskou činnost, která je provozována přímo obcí (nedochází tedy např. k pronájmu za účelem hospodářské činnosti).

− Důležitá bude pestrost aktivit v regenerovaném brownfieldu. Vhodné bude umožnit využívat regenerovanou nemovitost pro sociální podniky a ideálně mikropodniky a start-upy a/nebo mladé začínající podnikatele (třeba po omezenou dobu).

− Překážkou realizace projektů často bývají vysoké provozní náklady po realizaci regenerace brownfieldu (např. projekty ze sociální oblasti, dostupného bydlení atd. jsou provozně náročné a využití negeneruje dostatečný zisk pro pokrytí provozních nákladů objektu).

− Brownfieldy by bylo možné užívat kombinovaně, jak pro nepodnikatelské využití, tak pro podnikatelské.

Dle výsledků realizovaných průzkumů a konzultací se jako zajímavější pro žadatele jeví kombinace hospodářského i nehospodářského využití.

Je však současně nutné vycházet z pravidle EK pro veřejnou podporu, příp. před Komisí ve výjimečných případech řádně odůvodnit a získat její souhlas.

Preferujeme proto variantu, která je v souladu s výkladem EK v oblasti veřejné podpory – možnost využití 20 % roční kapacity podpořené infrastruktury k hospodářským účelům v případě stejných vstupů (použití lidského kapitálu, materiálu, vybavení) a dále povolit hospodářské využití v případě obvyklého zázemí u varianty oddělených vstupů. Je nutné mít stále na paměti, že Evropská komise hovoří o „obvyklé infrastruktuře“, tj. např. k podpořenému kulturnímu domu se vybuduje parkoviště či občerstvení pro návštěvníky objektu (obvyklé zázemí, jiné vstupy) a tento kulturní dům se bude příležitostně pronajímat např. pro pořádání konference (zde mluvíme o stejných vstupech, musí se dít o pronájem za tržních podmínek, maximálně do 20 % roční kapacity, příjemce musí vést oddělené účetnictví, investice musí být udržena po celou životnost investice).

Varianta 5: Změna implementačního uspořádání

Jako nejvhodnější varianta se jeví zapojení SFRB (resp. nově SFPI). Státní fond rozvoje bydlení (Státní fond podpory investic) v současnosti spravuje několik obdobných programů – viz kap.

1.2.1. Tyto programy fungují jako podpora dluhovým finančním nástrojem, tj. zvýhodněným úvěrem. SFRB (SFPI) splňuje rysy standardní finanční instituce, neexistují legislativní omezení pro programové financování podle rozpočtových pravidel a daný fond spadá do gesce MMR. Projekty nejsou takového rozsahu, aby bylo vhodné zapojit navíc i komerční sektor.

Realizace varianty bude spojena s novými administrativními náklady. Dle konzultací se SFRB (resp. SFPI) bude třeba 3 nových pracovních úvazků. To znamená cca 3 x 100 000 Kč v jednorázových nákladech na vybavení nového pracovního místa a přibližně 4,9 mil. Kč ročně na osobních a režijních nákladech33.

4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Na základě vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant doporučujeme následující řešení podpory revitalizace brownfieldů:

Pro účely podpory se brownfieldem rozumí souvislé území sestávající z pozemku nebo pozemků, pokud součet zastavěné plochy území dosahuje výměry alespoň 300 m2 nebo podíl zastavěné plochy území dosahuje nejméně 20 % celkové výměry území.

Podporou bude úvěr, dotace nebo úvěr v kombinaci s dotací. Prostředky budou moci být využity i na koupi brownfieldu.

Občanské vybavení, které vznikne revitalizací BF, bude moci být provozováno a využíváno primárně k nehospodářskému účelu. Současně však bude možné vzniklé občanské vybavení provozovat i pro účely hospodářské, pouze však za podmínky, že jeho podíl na celkové roční kapacitě občanského vybavení nepřesáhne 20 %.

Vedle toho bude přípustné využití podpory i na pořízení či vybudování tzv. obvyklého zázemí, jehož účel využití může být také hospodářský, přičemž jeho maximální podíl na nově vzniklé infrastruktuře, včetně vedlejší hospodářské činnosti, bude činit 10 %.

Žádat o podporu bude moci pouze územní samosprávný celek.

Pozemky brownfieldu se nebudou smět nacházet v záplavovém území nebo stavba bude muset být pojistitelná proti povodni.

Fond bude poskytovat podporu na revitalizaci brownfieldu na základě typologie území dle SRR 21+ nejvýše v následujícím rozsahu:

− Dotace v celkové výši nepřesahující 30 % celkových nákladů na revitalizaci brownfieldu a úvěr v celkové výši nepřesahující 40 % celkových nákladů na revitalizaci brownfieldu v případě, kdy se brownfield nachází na území metropole nebo aglomerace, mimo území strukturálně postižených krajů (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj) nebo je žadatelem kraj;

− Dotace v celkové výši nepřesahující 40 % celkových nákladů na revitalizaci brownfieldu a úvěr v celkové výši nepřesahující 40 % celkových nákladů na revitalizaci brownfieldu v případě, kdy se brownfield nachází na území vymezeném jako regionální centrum a jeho

33 Odhad administrativních nákladů spojených s novými administrativními povinnostmi či úsporami vychází z průměrné časové náročnosti úkonu a ceny práce (včetně režijních nákladů). Pro výpočet osobních a režijních nákladů se vycházelo z Obecných zásad hodnocení dopadů regulace a rovněž z metodiky Ministerstva vnitra (2007) pro výpočet mzdových a režijních nákladů. Pro účely výpočtu pracovala společnost EEIP s údajem z Návrhu rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2020 a střednědobého výhledu na roky 2021–2022, který plánuje na platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech (položka rozpočtové skladby 5011) v roce 2020 42,4 mil. Kč při počtu zaměstnanců rovnajícímu se 60. To odpovídá platu cca 59 000 Kč/měsíc. Celkové náklady oproti platovému tarifu (tj. včetně netarifních složek platu, povinných odvodů zaměstnavatele a režijních nákladů) budou pak dle metodiky 846 Kč za hodinu práce.

zázemí a dále zázemí metropolí a aglomerací;

− Dotace v celkové výši nepřesahující 50 % celkových nákladů na revitalizaci brownfieldu a úvěr v celkové výši nepřesahující 40 % celkových nákladů na revitalizaci brownfieldu v případě, kdy se brownfield nachází na území vymezeném jako strukturálně postižené kraje (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj) a na území vymezených jako hospodářsky a sociálně ohrožená území.

Podrobnější vymezení území dle SRR 21+, která vyžadují specifický přístup je uveden v části 1.2.1.3.

Náklady na revitalizaci brownfieldu nepokryté podporou budou hrazeny z vlastních zdrojů příjemce, a to nejméně do výše 10 % celkových nákladů na revitalizaci brownfieldu.

Způsobilými náklady nebudou náklady na sanaci ekologických zátěží.

Doba splácení úvěru bude sjednána nejvýše na 10 let ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí úvěru. Úvěr bude splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve stejné výši. Bude poskytován bezúročně.

5 Implementace doporučené varianty a vynucování

Finanční prostředky bude poskytovat Státní fond podpory investic formou úvěru, dotace nebo úvěru v kombinaci s dotací poskytovat na revitalizaci území charakterizovaného jako brownfieldu.

Předpokládá se, že finanční zajištění bude probíhat formou dotace od MMR (programové financování) ve prospěch SFPI za podmínek stanovujících, jakým způsobem bude nakládáno s vrácenými prostředky. V závislosti na délce splatnosti bude SFPI znovu používat finanční prostředky ze splacených úvěrů a nároky na státní rozpočet tak budou postupně klesat.

Navrhovaný časový průběh a objem dotační a úvěrové složky podpory je následující: rok 2021 – 700 mil. Kč /rok 2022 – 1 000 mil. Kč/ rok 2023 – 1 000 mil. Kč.

Důležité bude z hlediska časového harmonogramu nastavení podmínek pro přijetí žádostí, a to zejména v prvním roce běhu programu/nástroje. Pokud bude příjem žádostí probíhat formou výzev, pak je nutné mít výzvu dostatečně dlouhou dobu otevřenou (i třeba půl roku). Žadatelé mají dle oslovených subjektů zřídkakdy dopředu připravené projekty, včetně investičních záměrů a dle specifikací jednotlivých výzev. Žádosti bývají často připravovány až během výzvy, a to zejména v případě otevření nové výzvy. Výsledkem nedostatečně dlouhých „oken“ je pak situace, kdy řada projektů musí být odmítnuta a směřována do výzev následných, a nezřídka se tak ani nepodaří veškeré prostředky alokované do výzvy vyčerpat. V průběhu času se již situace zlepšuje a do dalších výzev směřují projekty v pokročilejším stádiu připravenosti. Na druhou stranu žadatelé již mají zkušenost s nastavením dotačního podprogramu Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití, z něhož budou podmínky nařízení vlády z velké části vycházet, nemusí se tedy adaptovat na podmínky nového nástroje.

Z pohledu žadatele by bylo ještě vhodnější, kdyby nový program/nástroj nefungoval na principu výzev, nýbrž aby umožnoval žadatelům kontinuální přihlašování. Taková praxe však zvyšuje nároky na predikci počtu projektů v každém následujícím roce na straně poskytovatele, což může činit potíže s předběžným alokováním částky z příslušné kapitoly rozpočtu na každý rok. Rozhodnutí o formě výzvy (kolová nebo kontinuální), bude tak učiněno po vyjednání rozpočtu na příslušné období.

Podpora bude diferencována pro různé typy území již v nařízení vlády.

V rámci implementace se doporučuje zvážit podporu zvyšování know-how u žadatelů. Empirická zjištění z realizace sofistikovanějších obecních projektů ukazují, že kompetence příslušných zástupců obcí jsou zásadním faktorem kvality projektu, proveditelnosti, udržitelnosti a inovací.

Protože s tímto typem financování (tj. kombinace dotace a úvěru) zatím nejsou v ČR příliš velké zkušenosti, bude třeba v rámci implementace vyřešit několik problematických bodů, jejichž jednoznačné vyjasnění je pro potenciální žadatele mimořádně důležité. Jedná se zejména o:

− stanovení, jak se bude postupovat v případě, že žadatel nebude schopen dodržet pravidla poskytnuté podpory nebo splácet úvěr,

− rozhodnutí, zda bude možné, a případně jakým způsobem a do jaké míry, aby finanční nástroj umožnoval i částečné podnikatelské využití brownfieldů,

− stanovení, zda bude možné (v případě částečného podnikatelského využití brownfieldu) výnosy z tohoto projektu splácet úvěr poskytnutý v rámci programu.

6 Přezkum účinnosti regulace

Při přezkumu účinnosti regulace doporučujeme držet se lhůt a sledovat indikátory stanovené v relevantních koncepčních materiálech a návazných akčních plánech. Konkrétní hodnoty budou stanoveny Akčními plány Strategie regionálního rozvoje, které jsou zpracovávány na dvouleté období. Tyto indikátory budou také nestaveny v programové dokumentaci, kterou bude schvalovat Ministerstvo financí. Protože indikátory pro sledování plnění stanovených cílů jsou v těchto dokumentech detailně popsány a vymezeny, nebudeme je již na tomto místě replikovat. Zmiňme jen stručně, že lze např. sledovat následující ukazatele, a především vazby mezi nimi:

− změna podílu brownfieldů na celkové rozloze území nebo jejich podílu na zastavěném území v m2;

− plocha regenerovaných brownfieldů v m2 a jejich počet;

Zároveň se navrhuje vyhodnocování procesu administrace, tj. efektivnost poskytování podpory SFRB (resp. nově SFPI) s využitím informací dostupných v rámci zákonem stanovených dozorových a kontrolních mechanismů.

7 Konzultace a zdroje

7.1 Hlavní zdroje dat a informací

Xxxxx, X. a spol. Development of a Standard Brownfield Definition, Guidelines, and Evaluation Index System for Brownfield Redevelopment in Developing Countries: The Case of Pakistan. Sustainability, 2018. Dostupné z xxxxx://xxx.xxxx.xxx/0000-0000/00/00/0000/xxx.

Aktualizace předběžného posouzení finančních nástrojů Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020. Závěrečná zpráva. Duben 2019. Dostupné z xxxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxx- nastroje/2019/7/Aktualizace_predbezneho_posouzeni_financnich_nastroju-2019_1.pdf.

Aktualizovaná daňová predikce pro ÚSC – dopady COVID-19, k 21. 4. 2020. Dostupné z xxxxx://xxx.xxxx.xx/xx/xxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxx-xxxxx-x-xxxx/xxxxxxxx- informace/2020/aktualizovana-danova-predikce-pro-usc--d-38300.

Analýza BF 2019. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. Brno, 2019. Analýza podmínek regenerací brownfieldů (Příloha NSRB 2024).

Databáze brownfieldů, CzechInvest.

Data za program Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů. MPO 03/2020. Data za program Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití. MMR 03/2020.

Data za program Regenerace sídliší. SFRB 03/2020. Data za program Výstavba pro obce. SFRB 03/2020.

Evaluace „Posouzení podpory regenerace brownfields z ROP Moravskoslezsko“. Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013, 2015.

Informace o zadluženosti územních rozpočtů a monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018.

Národní strategie regenerací brownfieldů 2019-2024, MPO a Agrentura CzechInvest, 2019.

Návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2019 a střednědobého výhledu na roky 2020 – 2021.

Návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2020 a střednědobého výhledu na roky 2021 – 2022.

Ověření absorpční kapacity v rámci přípravy dotačního programu. Opatření F. 2.2 Vznik dotačního titulu zaměřeného na regeneraci brownfieldů v intravilánech obcí pro další nepodnikatelské využití revitalizovaných ploch. Verze 2.0 k 30. 8. 2017. Zpracovala kancelář zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK v Mostě.

Podmínky poskytování zvýhodněných úvěrů v Moravskoslezském kraji prostřednictvím finančního nástroje XXXXXXX XX, platné pro žádosti podané od 30. 7. 2019. Moravskoslezský kraj. Dostupné z xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxx_xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxx- uveru-v-moravskoslezskem-kraji-prostrednictvim-financniho-nastroje-xxxxxxx-xx-131214/.

Podmínky programů a příslušných Výzev jednotlivých analyzovaných programů. Průzkum nastavení podmínek pro nařízení vlády. MMR, 03/2020.

Průzkum v obcích za účelem nastavení podmínek podprogramu Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití ve strukturálně postižených regionech. Průzkum MMR v rámci Ústeckého a Moravskoslezského kraje, 2018.

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje schválený vládou usnesením č. 952 ze dne 11. prosince 2013, č. 73 ze dne 22. listopadu 2014 a

č. 826 ze dne 19. října 2015.

Strategický rámec hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje schválený vládou usnesením č. 3. ze dne 9. ledna 2017.

Souhrnný akční plán Strategie restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje pro roky 2017 a 2018, schválený vládou usnesením č. 503 ze dne 10. července 2017. Jeho aktualizace pak usnesením vlády č. 562 ze dne 4. září 2018.

Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+

XXXXXXXXX, Xxxxxxx. Výzkum disparit v procesu revitalizace brownfields v malých obcích a městech. (Disertační práce). Ostrava: VŠB-TUO, 2019.

Vstupní analýza Strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. MMR, 2016.

Webové stránky a materiály CRIF Webové stránky CzechInvestu Webové stránky ČMZRB

Webové stránky ČSOB

Webové stránky Komerční banky xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxx/

xxx.xxx.xx xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA) k návrhu Nařízení

vlády o použití peněžních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na pořízení sociálních a dostupných bytů.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA) k návrhu Nařízení

vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na regeneraci veřejných prostranství na sídlištích.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA) k návrhu zákona,

kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zjištěné skutečnosti byly dále konzultovány se zástupci MMR, národním výkonným týmem Re:Start, SFRB (resp. SFPI), agenturou CzechInvest, MF, SMO ČR, ČMZRB.