31994R3385

L 377/28

ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

31.12.1994

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 3385/94

ze dne 21. prosince 1994

o formě, obsahu a jiných podrobnostech žádostí a oznámení uvedených v nařízení Rady č. 17

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru,

s ohledem na nařízení Rady č. 17 ze dne 6. února 1962, první nařízení, kterým se provádějí články 85 a 86 Smlouvy (1), napo- sledy pozměněné Aktem o přistoupení Španělska a Portugalska, a zejména na článek 24 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že nařízení Rady č. 27 ze dne 3. května 1962, první nařízení, kterým se provádějí nařízení Rady č. 17 (2), napo- sledy pozměněné nařízením (ES) č. 3666/93 (3), již nadále nespl- ňuje požadavky vhodného správního postupu; že by proto mělo být nahrazeno novým nařízením;

vzhledem k tomu, že žádosti o negativní atest podle článku 2 a oznámení podle článků 4,5a 25 nařízení č. 17 mají významné právní následky, které jsou výhodné pro strany určité dohody, rozhodnutí nebo jednání, zatímco nesprávné nebo zavádějící informace v takových žádostech nebo oznámeních mohou vést k uložení pokut a mohou mít pro tyto strany za následek také znevýhodnění v občanském právu; že je proto v zájmu právní jis- toty nezbytné přesně vymezit osoby oprávněné předkládat žádosti a oznámení, předmět a obsah informací, které takové žádosti a oznámení musí obsahovat a dobu kdy nabudou účinku;

vzhledem k tomu, že je třeba, aby každá ze stran měla právo předložit Komisi žádost nebo oznámení; že je dále třeba, aby strana uplatňující toto právo informovala ostatní strany

(1) Úř. věst. 13, 21.2.1962, s. 204/62.

(2) Úř. věst. 35, 10.5.1962, s. 1118/62.

(3) Úř. věst. L 336, 31.12.1993, s. 1.

a umožnila jim tak hájit jejich zájmy; že je třeba, aby žádosti a oznámení týkající se dohod, rozhodnutí nebo jednání sdružení podniků, předkládala pouze tato sdružení;

vzhledem k tomu, že je na žadatelích a oznamujících stranách, aby Komisi sdělili úplně a poctivě skutečnosti a okolnosti, které jsou pro ni významné, aby dospěla k rozhodnutí o dotyčných dohodách, rozhodnutích nebo jednáních;

vzhledem k tomu, že pro zjednodušení a urychlení jejich přezkoumání je žádoucí, aby pro žádosti o negativní atest podle čl. 85 odst. 1 a pro oznámení podle čl. 85 odst. 3 bylo předepsáno použití formuláře; že je třeba, aby bylo možné tento formulář používat také v případech žádostí o negativní atest týkajících se článku 86;

vzhledem k tomu, že Xxxxxx ve vhodných případech a pokud o to strany požádají, poskytne stranám příležitost před žádostí nebo oznámením projednat neformálně a přísně důvěrně zamýšlenou dohodu, rozhodnutí nebo jednání; že navíc po podání žádosti nebo oznámení s nimi bude udržovat v nezbytné míře úzké styky, aby s nimi projednala všechny praktické nebo právní problémy, které objeví při prvním přezkoumání případu a takové problémy vzájemnou dohodou odstranila;

vzhledem k tomu, že ustanovení tohoto nařízení se musí také vztahovat na případy, kdy jsou Komisi předkládány žádosti o negativní atest týkající se čl. 53 odst. 1 nebo článku 54 Dohody

o EHP nebo oznámení týkající se čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Osoby oprávněné podávat žádosti a oznámení

1. K podání žádosti podle článku 2 nařízení č. 17 týkající se čl. 85 odst. 1 Smlouvy nebo oznámení podle článků 4, 5 a 25 nařízení č. 17 je oprávněn:

a) každý podnik nebo každé sdružení podniků, které jsou stra- nou dohody nebo jednání ve vzájemné shodě a

b) každý podnik nebo každé sdružení podniků, které přijímají rozhodnutí nebo jsou stranou jednání ve vzájemné shodě,

které mohou spadat do působnosti čl. 85 odst. 1.

Pokud žádost nebo oznámení podávají jen některé, ale ne všechny strany uvedené v písmenu a) prvního pododstavce, musí to oznámit ostatním stranám.

2. K podání žádosti podle článku 2 nařízení č. 17 týkající se článku 86 Smlouvy je oprávněn každý podnik, který může zauj- mout buď sám, nebo spolu s jinými podniky dominantní posta- vení na společném trhu nebo na jeho podstatné části.

3. Pokud žádost nebo oznámení podepíší zástupci osob, podniků nebo sdružení podniků, musí takoví zástupci předložit písemný důkaz, že jsou zmocněni jednat.

4. Pokud je podávána společná žádost nebo společné oznámení, je vhodné jmenovat společného zástupce, který je oprávněn ode- sílat a přijímat dokumenty v zastoupení všech žadatelů nebo oznamujících stran.

Článek 2

Podávání žádostí a oznámení

1. Žádosti podle článku 2 nařízení č. 17 týkající se čl. 85 odst. 1 Smlouvy a oznámení podle článků 4, 5 a 25 nařízení č. 17 se podávají způsobem předepsaným formulářem A/B, jak jej uvádí příloha k tomuto nařízení. Formulář A/B může být používán také pro žádosti podle článku 2 nařízení č. 17 týkající se článku 86 Smlouvy. Společné žádosti a společná oznámení musí být podá- vány na jediném formuláři.

2. Komisi se podává sedmnáct kopií každé žádosti a oznámení a tři kopie přílohy k takové žádosti nebo oznámení na adresu uve- denou na formuláři A/B.

3. Dokumenty přiložené k žádosti nebo oznámení musí být buď originály, nebo kopie originálů; v druhém případě musí žadatel nebo oznamující strana potvrdit, že jde o přesné a úplné kopie originálů.

4. Žádosti a oznámení se vypracovávají v jednom z úředních jazyků Společenství. Tento jazyk je také jazykem pro jednání s žadatelem nebo oznamující stranou. Dokumenty se podávají v jejich původním jazyce. V případech, kdy tento původní jazyk není jedním z úředních jazyků, musí být připojen překlad doku- mentů do jednacího jazyka.

5. Pokud jsou podávány žádosti o negativní atest týkající se čl. 53 odst. 1 nebo článku 54 Dohody o EHP nebo oznámení týkající se čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP, mohou být podány také v jednom z úředních jazyků států ESVO anebo v pracovním jazyce Kon- trolního úřadu ESVO. Pokud jazyk zvolený pro žádost nebo ozná- mení není úředním jazykem Společenství, žadatel nebo ozna- mující strana musí doplnit veškerou dokumentaci překladem do jednoho z úředních jazyků Společenství. Xxxxx zvolený pro překlad bude jednacím jazykem pro žadatele nebo oznamující stranu.

Článek 3

Obsah žádostí a oznámení

1. Žádosti a oznámení musí obsahovat informace požadované formulářem A/B, včetně dokumentů. Tyto informace musí být správné a úplné.

2. Žádosti podle článku 2 nařízení č. 17 týkající se čl. 85 odst. 1 Smlouvy musí obsahovat úplné oznámení skutečností, které blíže popisují zejména dotyčné jednání a postavení podniku nebo pod- niků na společném trhu nebo na jeho podstatné části, pokud jde o výrobky nebo služby, na které se toto jednání vztahuje.

3. Komise nemusí trvat na povinnosti poskytnout určitou infor- maci, včetně dokumentů, jaké vyžaduje formulář A/B v případech, kdy Komise uváží, že tato informace není pro přezkoumání případu nezbytná.

4. Komise neprodleně písemně potvrdí žadateli nebo oznamující straně přijetí žádosti nebo oznámení a každé odpovědi na dopis zaslaný Komisí podle čl. 4 odst. 2.

Článek 4

Nabytí účinku žádostí a oznámení

1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 až 5, nabývají žádosti a ozná- mení účinku v den, kdy jsou přijaty Komisí. Pokud jsou však žádost nebo oznámení zaslány doporučeným dopisem, nabývají účinku dnem poštovního razítka místa odeslání.

2. Pokud Komise zjistí, že informace, včetně dokumentů, obsa- žené v žádosti nebo oznámení nejsou věcně úplné, neprodleně o tom písemně informuje žadatele nebo oznamující stranu a sta- noví přiměřenou lhůtu pro doplnění informací. V takových případech nabudou žádost nebo oznámení účinku dnem, kdy Komise obdrží úplné informace.

3. Podstatné změny skutečností uvedených v žádosti nebo ozná- mení, které žadatel nebo oznamující strana znají nebo by měli znát, musí být Komisi sděleny dobrovolně a neprodleně.

4. Nesprávné nebo zavádějící informace se považují za neúplné informace.

5. Pokud do uplynutí jednoměsíční lhůty ode dne, kdy Komise přijala žádost nebo oznámení, neposkytne žadateli nebo ozna- mující straně informace uvedené v odstavci 2, považují se žádost nebo oznámení za účinné dnem jejího přijetí Komisí.

Článek 5

Zrušení

Nařízení č. 27 se zrušuje.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. března 1995.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 1994.

Za Komisi Xxxxx XXX XXXXX člen Komise

FORMULÁŘ A/B

ÚVOD

Formulář A/B je jako příloha nedílnou součástí nařízení Komise (ES) č. 3385/94 ze dne 21. prosince 1994 o formě, obsahu a jiných podrobnostech žádostí a oznámení uvedených v nařízení Rady č. 17 (dále jen „nařízení“). Umožňuje podnikům a sdružením podniků požádat Komisi o negativní atest u dohod nebo jednání, na které se mohou vztahovat zákazy stanovené v čl. 85 odst. 1 a článku 86 Smlouvy nebo v čl. 53 odst. 1 a článku 54 Dohody o EHP nebo oznámit takovou dohodu a požádat, aby byla vyňata ze zákazu podle čl. 85 odst. 1 na základě ustanovení čl. 85 odst. 3 Smlouvy nebo ze zákazu podle čl. 53 odst. 1 na základě ustanovení čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP.

Pro usnadnění používání formuláře A/B slouží následující stránky, které uvádějí:

— v kterých situacích je nezbytné podat žádost nebo oznámení (bod A),

— kterému orgánu (Komisi nebo Kontrolnímu úřadu ESVO) je třeba žádost nebo oznámení podat (bod B),

— k jakým účelům lze žádost nebo oznámení použít (bod C),

— jaké informace musí žádost nebo oznámení obsahovat (body D,Ea F),

— kdo může žádost nebo oznámení podat (bod G),

— jak se mají žádost nebo oznámení podávat (bod H),

— jak lze chránit obchodní tajemství podniků (bod I);

— jak je třeba vykládat určité technické výrazy používané v prováděcí části formuláře A/B (bod J),

— postup, který následuje po podání žádosti nebo oznámení (bod K).

A. Ve kterých situacích je nezbytné podat žádost nebo oznámení?

I. Účel pravidel hospodářské soutěže stanovených Smlouvou o ES a Dohodou o EHP

1. Účel pravidel hospodářské soutěže ES

Účelem pravidel hospodářské soutěže je zabránit narušování hospodářské soutěže na společném trhu restriktivními praktikami nebo zneužíváním dominantního postavení. Vztahují se na každý podnik, který přímo nebo nepřímo obchoduje na společném trhu, bez ohledu na to, kde je usazen.

Ustanovení čl. 85 odst. 1 Smlouvy o ES (znění článků 85 a 86 je citováno v příloze I k tomuto formuláři) zakazuje restriktivní dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě (dohody), které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy, a čl. 85 odst. 2 prohlašuje dohody a rozhodnutí obsahující taková omezení za neplatné (ačkoliv Soudní dvůr rozhodl, že jsou-li restriktivní podmínky smluv oddělitelné, jsou neplatné pouze tyto podmínky); čl. 85 odst. 3 však stanoví výjimku pro dohody s prospěšnými účinky, splňují-li jeho podmínky. Článek 86 zakazuje zneužívání dominantního postavení, které může nepříznivě ovlivnit obchod mezi členskými státy. Původní postupy pro provádění těchto článků, které stanovují negativní atest a výjimku podle čl. 85 odst. 3, byly stanoveny v nařízení č. 17.

2. Účel pravidel hospodářské soutěže EHP

Pravidla hospodářské soutěže Dohody o Evropském hospodářském prostoru (uzavřené mezi Společenstvím, členskými státy a státy ESVO (1) jsou založena na stejných zásadách, jaké jsou zakotveny v pravidlech hospodářské soutěže Společenství a mají tentýž účel — tedy předcházet narušování hospodářské soutěže na území EHP kartely anebo zneužíváním dominantního postavení. Vztahují se na každý podnik, který přímo nebo nepřímo obchoduje na území EHP, bez ohledu na to, kde je usazen.

Ustanovení čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP (znění článků 53, 54 a 56 Dohody o EHP je citováno v příloze I) zakazuje restriktivní dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě (dohody), které mohou ovlivnit obchod mezi Společenstvím a jedním nebo více státy ESVO nebo mezi státy ESVO, a čl. 53 odst. 2 prohlašuje dohody a rozhodnutí obsahující taková omezení za neplatné; čl. 53 odst. 3 však stanoví výjimku pro dohody s prospěšnými účinky, splňují-li jeho podmínky. Článek 54 zakazuje zneužívání dominantního postavení, které by mohlo ovlivnit obchod mezi Společenstvím a jedním nebo více státy ESVO (anebo mezi státy ESVO). Postupy pro provádění těchto článků, které stanovují negativní atest a výjimku podle čl. 53 odst. 3 byly stanoveny v nařízení č. 17, doplněném pro účely EHP protokoly 21, 22 a 23 k Dohodě o EHP (2).

II. Působnost pravidel hospodářské soutěže stanovených Smlouvou o ES a Dohodou o EHP

Použitelnost článků 85 a 86 Smlouvy o ES a článků 53 a 54 Dohody o EHP závisí na okolnostech v každém jednotlivém případě. Předpokládá, že dohoda nebo chování splňují všechny podmínky uvedené v příslušných ustanoveních. Z toho plyne, že tato otázka musí být přezkoumána před podáním každé žádosti o negativní atest nebo oznámení.

1. Negativní atest

Řízení o negativním atestu dovoluje podnikům zjistit, zda se Komise domnívá, že jejich ujednání nebo jejich chování je nebo není zakázáno čl. 85 odst. 1 nebo článkem 86 Smlouvy nebo čl. 53 odst. 1 nebo článkem 54 Dohody o EHP. Tento postup se řídí článkem 2 nařízení č. 17. Negativní atest má formu rozhodnutí, jímž Komise potvrzuje, že na základě skutečností, které má k dispozici, neexistují žádné důvody podle čl. 85 odst. 1 nebo článku 86 Smlouvy nebo podle čl. 53 odst. 1 nebo článku 54 Dohody o EHP pro zásah z její strany ve věci takového ujednání nebo chování.

Nemá však žádný smysl podávat žádost, pokud tato ujednání nebo chování zjevně nejsou shora uvedenými ustanoveními zakázány. Ani Komise není povinna negativní atest vydat. Článek 2 nařízení č. 17 stanoví, že

„……Komise může osvědčit……“. Komise vydává rozhodnutí o negativním atestu pouze tehdy, pokud musí být vyřešen důležitý problém při výkladu. V ostatních případech Komise reaguje na žádost zasláním úředního dopisu.

Komise zveřejnila několik sdělení týkajících se výkladu čl. 85 odst. 1 Smlouvy o ES. Definují určité kategorie smluv, které svou povahou nebo díky své malé důležitosti nejsou zákazem postiženy (3).

2. Výjimka

Postup udělení výjimky podle čl. 85 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP dovoluje společnostem vstupovat do ujednání, která ve skutečnosti nabízejí hospodářské výhody, ale která by bez této výjimky byla zakázána článkem 85 odst. 1 Smlouvy o ES nebo čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP. Tento postup se řídí články 4, 6a8a pro nové členské státy také články 5,7a 25 nařízení č. 17. Výjimka má formu rozhodnutí Komise, které prohlašuje článek 85 odst. 1 Smlouvy o ES nebo čl. 54 odst. 1 Dohody o EHP za nepoužitelný pro dohody

(1) Viz seznam členských států a států ESVO v příloze III.

(2) Připojené v příloze I.

(3) Viz příloha II.

uvedené v rozhodnutí. Článek 8 požaduje, aby Komise určila období platnosti každého takového rozhodnutí, dovoluje Komisi připojit podmínky a povinnosti a pamatuje na to, že rozhodnutí může být pozměněno nebo zrušeno nebo mohou být za určitých okolností stranám zakázány určité úkony, zejména jestliže rozhodnutí bylo založeno na nesprávných informacích anebo došlo-li k jakékoli podstatné změně skutečností.

Komise přijala několik nařízení, která poskytují výjimku kategoriím dohod (1). Některá z těchto nařízení stanoví, že některé dohody mohou získat výjimku pouze tehdy, jsou-li oznámeny Komisi podle článků 4 nebo 5 nařízení č. 17 s úmyslem získat výjimku a tato výhoda oponentního řízení je v oznámení požadována.

Rozhodnutí, kterým se výjimka uděluje, může mít zpětnou působnost, ale až na určité výjimky nemůže nabýt účinku dříve, než v den oznámení (článek 6 nařízení č. 17). Pokud Komise zjistí, že oznamovaná ujednání jsou skutečně zakázána a nelze je ze zákazu vyjmout, a proto přijme rozhodnutí kterým výjimku odmítá, účastníci jsou v období mezi dnem oznámení a dnem rozhodnutí přesto chráněni před pokutami za jakékoli porušení popsané v oznámení (článek 3 a čl. 15 odst. 5 a odst. 6 nařízení č. 17).

Komise zpravidla vydává rozhodnutí o výjimce jen v případech zvláštního právního, hospodářského nebo politického významu. V ostatních případech řízení ukončí zasláním úředního dopisu.

B. Kterému orgánu je třeba žádost nebo oznámení podat?

Žádosti a oznámení musí být podány věcně příslušnému orgánu. Komise je příslušná k používání pravidel hospodářské soutěže podle Smlouvy o ES. Pokud jde o používání pravidel hospodářské soutěže podle Dohody o EHP, je příslušná Komise nebo Kontrolní úřad ESVO.

Příslušnost Komise a Kontrolního úřadu ESVO používat pravidla hospodářské soutěže EHP vyplývá z článku 56 Dohody o EHP. Žádosti a oznámení týkající se dohod, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, které by pravděpodobně mohly nepříznivě ovlivňovat obchod mezi členskými státy, je třeba podávat Komisi, ledaže jejich účinky na obchod mezi členskými státy nebo na hospodářskou soutěž v rámci Společenství jsou nepatrné ve smyslu oznámení Komise z roku 1986 o dohodách menšího významu (2). Dále, všechny restriktivní dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, které nepříznivě ovlivňují obchod mezi jedním členským státem a jedním nebo více státy ESVO, spadají do příslušnosti Komise za předpokladu, že dotyčné podniky dosahují uvnitř Společenství více než 67 % svého kumulovaného obratu v celém EHP (3). Pokud však nejsou účinky takovýchto dohod, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě na obchod mezi členskými státy nebo na hospodářskou soutěž v rámci Společenství nepatrné, je třeba, aby oznámení, pokud je nezbytné, bylo podáno Kontrolnímu úřadu ESVO. Všechny ostatní dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě spadající do působnosti článku 53 Dohody o EHP je třeba oznámit Kontrolnímu úřadu ESVO (jehož adresa je uvedena v příloze III).

Žádosti o negativní atest týkající se článku 54 Dohody o EHP je třeba podávat Komisi, pokud dominantní postavení existuje pouze uvnitř Společenství, nebo Kontrolnímu úřadu ESVO, pokud dominantní postavení existuje na celém území států ESVO či na jeho podstatné části. Pravidla uvedená shora v souvislosti s článkem 53 je třeba použít pouze v případech, kdy toto dominantní postavení existuje na obou územích.

Komise použije za základ hodnocení pravidla hospodářské soutěže podle Smlouvy o ES. Pokud případ spadá do působnosti Dohody o EHP a Komise je příslušná podle článku 56 Dohody o EHP, použije současně pravidla EHP.

(1) Viz příloha II.

(2) Úř. věst. C 231, 12.9.1986, s. 2.

(3) Definici „obratu“ v této souvislosti naleznete v článcích 2,3a4 protokolu 22 Dohody o EHP přetištěného v příloze I.

C. Účel tohoto formuláře

Formulář A/B uvádí otázky, které musí být zodpovězeny a informace a dokumenty, které musí být předloženy při podávání žádosti o:

— negativní atest týkající se čl. 85 odst. 1 Smlouvy a/nebo čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP podle článku 2 nařízení č. 17, pokud jde o dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě,

— výjimku podle čl. 85 odst. 3 Smlouvy a/nebo čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP, pokud jde o dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě,

— výhodu oponentního řízení obsaženou v určitých nařízeních Komise poskytujících blokovou výjimku.

Tento formulář umožňuje podnikům žádajícím o výjimku, aby současně podaly oznámení s cílem získat výjimku pro případ, že Komise dospěje k závěru, že negativní atest nelze vydat.

Žádosti o negativní atest a oznámení týkající se článku 85 Smlouvy musí být podávány způsobem předepsaným formulářem A/B (viz čl. 2 odst. 1 první věta tohoto nařízení).

Tento formulář mohou použít také podniky, které si přejí požádat o negativní atest ve vztahu k článku 86 Smlouvy o ES nebo článku 53 Dohody o EHP podle článku 2 nařízení č. 17. Od žadatelů požadujících negativní atest podle článku 86 se použití formuláře A/B nepožaduje. Důrazně se jim však doporučuje, aby poskytli všechny níže požadované informace a zajistili tak, že jejich žádost obsahuje úplný výčet skutečností (viz čl. 2 odst. 1 druhá věta tohoto nařízení).

Žádosti nebo oznámení podané na formuláři A/B vydaném ESVO mají stejnou platnost. Pokud však dotyčné dohody, rozhodnutí a jednání patří výhradně do působnosti článků 85 nebo 86 Smlouvy o ES, tj. nemají pro EHP žádný význam, doporučuje se použít tento formulář předepsaný Komisí.

D. Které kapitoly formuláře je třeba vyplnit?

Prováděcí část tohoto formuláře je rozdělena do čtyř kapitol. Podniky, které si přejí podat žádost o negativní atest nebo oznámení, musí vyplnit kapitoly I, II a III. Výjimka z tohoto pravidla platí pro případ, kdy se žádost nebo oznámení týká dohody o vytvoření kooperačního společného podniku strukturální povahy, pokud si strany přejí získat výhodu urychleného řízení. V tomto případě je třeba vyplnit kapitoly I, III a IV.

V roce 1992 Komise oznámila, že přijala nový vnitřní správní řád, který stanoví, že určité žádosti a oznámení – ty od kooperačních společných podniků, které jsou svou povahou strukturální – budou projednávány v pevně stanovených lhůtách. V takových případech Komise do dvou měsíců po přijetí úplného oznámení dohody informuje strany písemně o výsledcích úvodní analýzy případu, a popřípadě o povaze a pravděpodobné délce správního řízení, které zamýšlí vést.

Obsah tohoto dopisu se může měnit podle povahy šetřeného případu:

— v případě, že nevzniknou žádné problémy, zašle Komise úřední dopis potvrzující slučitelnost dohody s čl. 85 odst. 1 nebo 3,

— pokud nelze úřední dopis zaslat, protože je potřebné případ vyřešit formálním rozhodnutím, informuje Komise dotyčné podniky o svém záměru přijmout rozhodnutí výjimku buď udělit, nebo zamítnout,

— pokud má Komise vážné pochybnosti o slučitelnosti dohody s pravidly hospodářské soutěže, zašle stranám dopis oznamující hloubkové přezkoumání, které může, podle povahy případu, vést k rozhodnutí, které buď dohodu zakáže, udělí výjimku za určitých podmínek a povinností, anebo jednoduše udělí výjimku pro dotyčnou dohodu.

Tento nový urychlený postup použitelný od 1. ledna 1993 je založen výhradně na zásadě sebekázně. Lhůta dvou měsíců od úplného oznámení určená pro úvodní přezkoumání případu nepředstavuje lhůtu stanovenou právním předpisem, a není proto v žádném případě právně závazná. Komise však učiní vše proto, aby ji dodržela. Komise si navíc vyhrazuje právo rozšířit toto urychlené řízení na jiné formy spolupráce mezi podniky.

Kooperační společný podnik strukturální povahy je takový, který s sebou nese důležitou změnu ve struktuře a organizaci obchodních činností smluvních stran. Může k tomu dojít tehdy, když společný podnik převezme nebo rozšíří stávající činnosti mateřských společností, nebo tehdy, pokud zahajuje nové činnosti v jejich zastoupení. Takovéto operace jsou charakterizovány zapojením významných finančních, materiálních a/nebo nehmotných aktiv, jako jsou práva k duševnímu vlastnictví a know-how. Strukturální společné podniky jsou proto zpravidla určeny k tomu, aby pracovaly na střednědobém nebo dlouhodobém základě.

Tento pojem zahrnuje určité společné podniky s „dílčí funkcí“, které přebírají jednu nebo několik zvláštních funkcí v rámci obchodní činnosti mateřských podniků, aniž by vstupovaly na trh, zejména výzkum a vývoj a/nebo výrobu. Zahrnuje také společné podniky s „plnou funkcí“, které mají za následek vznik koordinace soutěžního chování nezávislých podniků, zejména mezi stranami tohoto společného podniku nebo mezi nimi a společným podnikem.

Aby mohla dodržovat svou interní lhůtu, je pro Komisi důležité, aby měla k dispozici u oznámení všechny příslušné informace, které jsou oznamujícím stranám přiměřeně dostupné a které jsou pro Komisi nezbytné pro hodnocení dopadu dotyčné operace na hospodářskou soutěž. Formulář A/B proto obsahuje zvláštní část (kapitolu III), již musí vyplňovat pouze osoby, které oznamují kooperační společné podniky strukturální povahy a které si přejí získat výhodu urychleného řízení.

Je tedy třeba, aby osoby, které oznamují kooperační společné podniky strukturální povahy a přejí si získat výhodu výše uvedeného urychleného řízení, vyplnily kapitoly I, III a IV tohoto formuláře. Kapitola III obsahuje řadu podrobných otázek, které jsou pro Komisi nezbytné pro posouzení relevantního trhu (trhů) a postavení stran společného podniku na tomto trhu (trzích).

Pokud si strany nepřejí získat výhodu urychleného řízení pro své společné podniky strukturální povahy, je třeba, aby vyplnily kapitoly I, II a IV tohoto formuláře. Kapitola II obsahuje mnohem omezenější rozsah otázek o relevantním trhu (trzích) a postavení stran k dotyčné operaci na tomto trhu (trzích). Jsou však postačující, aby Komisi umožnily zahájit přezkoumání a šetření.

E. Potřeba úplných informací

Přijetí platného oznámení Komisí má dva hlavní následky. Za prvé chrání před pokutami ode dne, kdy je platné oznámení přijato Xxxxxx, jde-li o žádosti podané za účelem získání výjimky (viz čl. 15 odst. 5 nařízení č. 17). Za druhé, dokud není platné oznámení přijato, nemůže Komise udělit výjimku podle čl. 85 odst. 3 Smlouvy o ES a/nebo čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP a každá udělená výjimka může nabýt účinku až ode dne přijetí platného oznámení (1). Xxxx, i když neexistuje právní povinnost oznamovat jako taková, pokud a dokud dohoda, na kterou se vztahuje čl. 85 odst. 1 Smlouvy a/nebo čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP, není oznámena a nemůže proto výjimku získat, může být prohlášena za neplatnou vnitrostátním soudem podle čl. 85 odst. 2 a/nebo čl. 53 odst. 2 (2).

(1) Pod podmínkou zvláštních ustanovení uvedených v čl. 4 odst. 2 nařízení č. 17.

(2) Další podrobnosti o následcích neoznámení naleznete v oznámení Komise o spolupráci mezi vnitrostátními soudy a Komisí (Úř. věst. C 39, 13.2.1993, s. 6).

Pokud určitý podnik požaduje výhodu blokové výjimky tak, že se uchýlí k oponentnímu řízení, pak období, během kterého musí Komise vznést námitky proti blokové výjimce, začíná dnem, kdy bylo přijato platné oznámení. Totéž platí pro dvouměsíční lhůtu uloženou útvarům Komise pro úvodní analýzu žádostí o negativní atest a oznámení týkajících se kooperačních společných podniků strukturální povahy, které získají výhodu urychleného řízení.

Platná žádost nebo oznámení za tímto účelem je taková, která není neúplná (viz čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení). To je podmíněno dvěma předpoklady. Za prvé, nejsou-li vám informace nebo dokumenty požadované tímto formulářem přiměřeně dostupné buď zčásti, nebo jako celek, Komise přijímá, že oznámení je úplné a tedy platné, bez ohledu na to, že takové informace nebyly poskytnuty, za předpokladu že udáte důvody nedostupnosti těchto informací a poskytnete pro chybějící údaje vaše nejlepší odhady společně se zdroji těchto odhadů. Musí být rovněž poskytnuty údaje o tom, kde Komise může získat jakékoli z těch požadovaných informací, které vám jsou nedostupné. Za druhé, Komise požaduje pouze předložení informací, které jsou významné a nezbytné pro její šetření oznamované operace. V některých případech nemusí být pro tento účel nezbytné všechny informace, které tento formulář požaduje. Komise se proto může obejít bez určitých informací požadovaných tímto formulářem (viz čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení). Toto ustanovení umožňuje, aby byla každá žádost nebo oznámení popřípadě přizpůsobena každému případu tak, že se Komisi poskytnou pouze ty informace, které zcela nezbytně potřebuje pro přezkoumání případu. Tím se vyhneme zbytečnému administrativnímu zatěžování podniků, zejména malých a středních. Pokud informace požadované formulářem nejsou poskytnuty z tohoto důvodu, je třeba, aby žádost nebo oznámení uvedly důvody, proč se tyto informace nepovažují za nezbytné pro šetření Komise.

Pokud Komise zjistí, že informace obsažené v žádosti nebo oznámení jsou z věcného hlediska neúplné, do měsíce po přijetí písemně informuje žadatele nebo oznamující stranu o této skutečnosti a povaze chybějících informací. V takových případech nabudou žádost nebo oznámení účinku dnem, kdy Komise obdrží úplné informace. Pokud Komise v této měsíční lhůtě žadatele nebo oznamující stranu neinformuje, že žádost nebo oznámení nejsou z věcného hlediska úplné, považují se tato žádost nebo oznámení za úplné a platné (viz článek 4 tohoto nařízení).

Je také důležité, aby podniky informovaly Komisi o důležitých změnách skutečné situace včetně těch, o nichž se dozvěděly až poté, co byly žádost nebo oznámení podány. Komise musí být proto okamžitě informována o všech změnách dohody, rozhodnutí nebo jednání, které jsou předmětem žádosti nebo oznámení (viz čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení). Neinformování Komise o takových významných změnách může mít za následek, že žádné rozhodnutí o negativním atestu nebude účinné nebo že bude odvoláno každé rozhodnutí o výjimce (1) přijaté Komisí na základě tohoto oznámení.

F. Potřeba přesných informací

Navíc k požadavku úplnosti žádosti nebo oznámení je důležité zajistit, aby poskytované informace byly přesné (viz čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení). Ustanovení čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení č. 17 stanoví, že Xxxxxx může svým rozhodnutím ukládat podnikům nebo sdružením podniků pokuty až do výše ECU 5 000 v případech, kdy úmyslně nebo z nedbalosti podají v žádosti o negativní atest nebo v oznámení nesprávné nebo zavádějící informace. Takovéto informace se navíc považují za neúplné (viz čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení), takže strany nemohou získat výhodu oponentního řízení ani urychleného řízení (viz bod E výše).

G. Kdo může podat žádost nebo oznámení?

Každý podnik, který je stranou dohody, rozhodnutí nebo jednání toho druhu, které je popsáno v článcích 85 nebo 86 Smlouvy o ES a článcích 53 nebo 54 Dohody o EHP, může předložit žádost o negativní atest týkající se článků

(1) Viz bod a) čl. 8 odst. 3 nařízení č. 17.

85 a 53 nebo oznámení požadující výjimku. Sdružení podniků může předložit takovou žádost nebo oznámení, pokud jde o přijaté rozhodnutí nebo jednání prováděná při operacích tohoto sdružení.

Pokud jde o dohody a jednání ve vzájemné shodě mezi podniky, je obvyklé, že všechny zúčastněné strany předloží společnou žádost nebo oznámení. Ačkoliv Xxxxxx tento přístup důrazně doporučuje, protože je užitečný pro současné získání názorů všech přímo dotčených stran, není takový přístup závazný. Každá ze smluvních stran může předložit žádost nebo oznámení sama za sebe, ale za těchto okolností je třeba, aby oznamující strana o tom informovala všechny ostatní strany dohody, rozhodnutí nebo jednání (viz čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení). Může jim také poskytnout kopii vyplněného formuláře, popřípadě s vypuštěním důvěrných informací a obchodního tajemství (viz níže, prováděcí část, otázka 1.2).

Pokud se podávají společná žádost nebo společné oznámení, je také běžné, že je jmenován společný zástupce, aby jednal v zastoupení všech zúčastněných podniků jak při podávání žádosti nebo oznámení, tak v jednání při všech následných stycích s Komisí (viz čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení). I když to je užitečné, opět to není povinné, a všechny podniky podávající společně žádost nebo oznámení je mohou podepsat samy za sebe.

H. Jak podávat žádost nebo oznámení?

Žádosti a oznámení mohou být podávány v kterémkoli z úředních jazyků Evropského společenství nebo státu ESVO (viz čl. 2 odst. 4 a 5 tohoto nařízení). Aby se zajistilo rychlé řízení, v případě žádosti nebo oznámení podaným Kontrolnímu úřadu ESVO se však doporučuje použít jeden z úředních jazyků státu ESVO nebo pracovní jazyk Kontrolního úřadu ESVO, kterým je angličtina, nebo v případě žádosti nebo oznámení podaných Komisi pak jeden z úředních jazyků Společenství nebo pracovní jazyk Kontrolního úřadu ESVO. Tento jazyk je potom jazykem, v němž bude vedeno řízení s žadatelem nebo oznamující stranou.

Formulář A/B není dotazník, který se vyplňuje. Je třeba, aby podniky jednoduše poskytly ty informace, které formulář požaduje, použily přitom jeho čísla oddílů a odstavců, podepsaly prohlášení, jak je uvedeno v oddílu 19 níže, a připojily požadovanou podpůrnou dokumentaci.

Podpůrná dokumentace musí být předložena v originálním jazyce; pokud tento jazyk není úředním jazykem Společenství, musí být přeloženy do jazyka, ve kterém bude probíhat řízení. Podpůrná dokumentace může být předložena v originálech nebo v kopiích originálů (viz čl. 2 odst. 4 tohoto nařízení).

Pokud není uvedeno jinak, všechny informace požadované tímto formulářem se musí týkat kalendářního roku, který předchází roku podání žádosti nebo oznámení. Pokud nejsou informace rozumně dostupné na tomto základě (například není-li používané účetní období založeno na kalendářním roce anebo nejsou údaje za minulý rok ještě k dispozici), je třeba poskytnout nejnovější dostupné informace a udat důvody, proč nemohou být poskytnuty údaje za kalendářní rok, který předchází roku žádosti nebo oznámení.

Finanční údaje mohou být poskytnuty v měně, ve které jsou vypracovány úředně revidované účetní závěrky dotyčného podniku (podniků) nebo v ECU. V druhém případě musí být uveden směnný kurs použitý pro přepočet.

Každá žádost nebo oznámení musí být podána v sedmnácti vyhotoveních.

Žádost nebo oznámení se zasílají na adresu:

Komise Evropských společenství Generální ředitelství soutěže Tajemník

000, xxx xx xx Xxx X-0000 Xxxxxxxx

nebo může být doručena osobně v pracovních dnech a úředních hodinách Komise na tuto adresu:

Komise Evropských společenství Generální ředitelství soutěže Tajemník

000, xxxxxx xx Xxxxxxxxxx X-0000 Xxxxxxxx

I. Důvěrnost

Článek 214 Smlouvy o ES, článek 20 nařízení č. 17, článek 9 protokolu 23 k Dohodě o EHP, článek 122 Dohody o EHP a články 20 a 21 kapitoly II protokolu 4 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora požadují, aby Komise, členské státy, Kontrolní úřad EHP a státy ESVO neprozrazovaly takové informace, na které se vztahuje povinnost služebního tajemství. Nařízení č. 17 na druhé straně požaduje, aby Komise zveřejňovala přehledy žádostí nebo oznámení, má-li v úmyslu přijmout příznivé rozhodnutí. Při tomto zveřejnění Komise „… musí vzít v úvahu oprávněné zájmy podniků na ochraně jejich obchodního tajemství“ (čl. 19 odst. 3 nařízení č. 17); pokud jde o zveřejňování rozhodnutí, viz též čl. 21 odst. 2. Pokud se v této souvislosti nějaký podnik domnívá, že by jeho zájmy byly poškozeny, pokud by jakákoli informace, o jejíž poskytnutí je žádán, byla zveřejněna nebo jinak vyzrazena jiným podnikům, je třeba, aby všechny takové informace uvedl v samostatné příloze, jejíž každá stránka bude jasně označena slovy „Obchodní tajemství“. Je také třeba, aby uvedl důvody, proč každá taková informace označená jako důvěrná nebo tajná nemá být vyzrazena či zveřejněna. (viz níže, oddíl 5 prováděcí části, který požaduje shrnutí oznámení, které důvěrné není).

X. Xxxxxxxx postup

Žádost nebo oznámení se zapisují do rejstříku Generálního ředitelství soutěže (DG IV). Den přijetí Komisí (nebo den podání na poštu, jsou-li zaslány doporučeným dopisem) je dnem nabytí účinku podání (viz čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení). Pro neúplné žádosti a oznámení však platí zvláštní pravidla (viz bod E výše).

Komise potvrdí přijetí všech žádostí a oznámení písemně a označí je čísly, pod kterými jsou vedeny ve spisu. Toto číslo musí být pak používáno v každé budoucí korespondenci týkající se oznámení. Přijetí potvrzení nenaznačuje nic o platnosti či neplatnosti žádosti nebo oznámení.

Komise si může vyžádat od stran nebo od třetích stran další informace (články 11 až 14 nařízení č. 17) a může navrhnout, jaké se mají v dohodách provést změny, aby mohly být přijatelné. Stejně může být v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství zveřejněno krátké předběžné oznámení uvádějící jména zúčastněných podniků, skupin, ke kterým náležejí, hospodářská odvětví, kterých se věc týká a povahu dohod s výzvou k třetím stranám, aby vznesly své připomínky (viz níže, prováděcí část, oddíl 5).

Pokud je oznámení podáváno společně za účelem žádosti o oponentní řízení, může Komise poskytnutí výhody blokové výjimky ohledně oznamované dohody odepřít. Pokud Komise proti tomuto požadavku vznese námitky a ani později je neodvolá, s oznámením se zachází jako s žádostí o jednotlivou výjimku.

Pokud po přezkoumání Komise zamýšlí vyhovět žádosti o negativní atest nebo výjimku, je povinna (podle čl. 19 odst. 3 nařízení č. 17) zveřejnit přehled a vyzvat třetí strany k připomínkám. Poté musí být předložen předběžný návrh rozhodnutí, který se projedná v Poradním výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení složeném z úředníků orgánů členských států příslušných k otázkám restriktivních praktik a monopolů (článek 10 nařízení č. 17), a patří-li případ do působnosti Dohody o EHP, za účasti zástupců Kontrolního úřadu ESVO a států ESVO, které již obdržely kopii žádosti nebo oznámení. Teprve poté a za předpokladu, že se nestane nic, co by změnilo její úmysl, Komise může přijmout předpokládané rozhodnutí.

Spis je často uzavřen, aniž je přijato jakékoli formální rozhodnutí například proto, že se zjistilo, že se na tato ujednání již vztahuje nějaká bloková výjimka, nebo proto, že alespoň v dané chvíli nevyžadují žádný zásah Komise. V takových případech se zasílají úřední dopisy. Ačkoliv úřední dopis nepředstavuje žádné rozhodnutí Komise, ukazuje, jak odbory Komise pohlížejí na případ na základě skutečností, které mají v té době k dispozici. To znamená, že Komise může přijmout patřičné rozhodnutí, aby právní stav vyjasnila, bude-li to nutné – například pokud nabude přesvědčení, že je nějaká dohoda neplatná podle čl. 85 odst. 2 Smlouvy a/nebo podle čl. 53 odst. 2 Dohody o EHP.

K. Definice používané v prováděcí části tohoto formuláře

Dohoda: Slovo „dohoda“ se používá pro označení všech kategorií dohod, tj. dohod mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě.

Rok: Pokud není uvedeno jinak, všechno, co se v tomto formuláři označuje slovem „rok“, musí být chápáno ve významu „kalendářní rok“.

Skupina: Skupinový vztah existuje pro účely tohoto formuláře, pokud jeden podnik:

— vlastní více než polovinu základního kapitálu nebo obchodních aktiv jiného podniku nebo

— má právo vykonávat více než polovinu hlasovacích práv v jiném podniku,

— má právo jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady, představenstva nebo orgánů, které podnik právně zastupují nebo

— má právo spravovat záležitosti jiného podniku.

Podnik, který je společně kontrolován několika jinými podniky (společný podnik), tvoří část skupiny každého z těchto podniků.

Relevantní trh výrobku: otázky 6.1 a 11.1 formuláře požadují od podniku nebo jednotlivce podávajících oznámení, aby vymezili relevantní trh (trhy) výrobku a/nebo služby, které budou pravděpodobně ovlivněny dotyčnou dohodou. Toto vymezení se pak použije jako základ pro řadu dalších otázek obsažených v tomto formuláři. Vymezení takto předložená oznamujícími stranami se v tomto formuláři nazývají relevantní trh (trhy) výrobku. Tato slova mohou označovat trh tvořený buď výrobky, nebo službami.

Relevantní zeměpisný trh: otázky 6.2 a 11.2 formuláře požadují od podniku nebo jednotlivce podávajících oznámení, aby vymezili relevantní zeměpisný trh (trhy), který bude pravděpodobně ovlivněn dotyčnou dohodou. Toto vymezení se pak použije jako základ pro řadu dalších otázek obsažených v tomto formuláři. Vymezení takto předložená oznamujícími stranami se v tomto formuláři nazývají relevantní zeměpisný trh (trhy).

Relevantní zeměpisný trh výrobku: spojením odpovědí na otázky6a 11 vymezí strany relevantní trh (trhy) ovlivněný oznamovanou dohodou (dohodami). Tato vymezení se pak použijí jako základ pro řadu dalších otázek obsažených v tomto formuláři. Vymezení takto předložená oznamujícími stranami se v tomto formuláři nazývají relevantní zeměpisný trh (trhy) výrobku.

Oznámení: tento formulář může být použit pro podání žádosti o negativní atesty a/nebo oznámení požadující výjimku. Zde použité slovo „oznámení“ se vztahuje jak na žádost, tak na oznámení.

Strany a oznamující strana: slovo „strana“ se používá pro označení všech podniků, které jsou smluvní stranou oznamované dohody. Protože oznámení smí podat i pouze jeden z podniků, které jsou smluvními stranami, používá se výraz „oznamující strana“ jen pro ten podnik nebo podniky, které skutečně oznámení podávají.

PROVÁDĚCÍ ČÁST

PŘESVĚDČTE SE, PROSÍM, ŽE PRVNÍ STRANA VAŠÍ ŽÁDOSTI NEBO OZNÁMENÍ OBSAHUJE SLOVA „ŽÁDOST O NEGATIVNÍ ATEST/OZNÁMENÍ PODLE FORMULÁŘE A/B“

KAPITOLA I

Oddíly týkající se stran, jejich skupin a dohody (vyplňuje se pro všechna oznámení)

Oddíl 1

Totožnost podniků nebo osob podávajících oznámení

1.1 Uveďte prosím podniky, jejichž jménem je oznámení podáváno a uveďte jejich právní název nebo obchodní firmu, popřípadě také zkrácený nebo běžně používaný název (pokud se liší od právního názvu).

1.2 Pokud je oznámení podáváno jménem jen jednoho nebo některých podniků jako stran dohody, potvrďte prosím, že zbývající podniky byly o této skutečnosti informovány a uveďte, zda obdržely kopii oznámení, ze kterého byly odstraněny důvěrné informace a obchodní tajemství (1). (Za takových okolností je třeba, aby byla k tomuto oznámení připojena jedna kopie upraveného oznámení, které bylo poskytnuto ostatním podnikům).

1.3 Pokud je podáváno společné oznámení, byl pro ni jmenován (2) společný zástupce (3)? Pokud ano, uveďte, prosím, údaje požadované v bodech 1.3.1 až 1.3.3 níže.

Pokud ne, uveďte, prosím, údaje o každém zástupci, který je zmocněn jednat za každou nebo kteroukoli z obou stran dohody a uveďte, koho zastupuje.

1.3.1 Jméno zástupce

1.3.2 Adresa zástupce

1.3.3 Telefonní číslo a číslo faxu zástupce

1.4 V případech, kdy je jmenován jeden nebo více zástupců, musí být oznámení doprovázeno zmocněním k jednání jménem podniku (podniků) podávajících oznámení.

Oddíl 2

Informace o smluvních stranách a skupinách, ke kterým náležejí

2.1 Uveďte jména a adresy stran oznamované dohody a země, ve kterých mají sídlo.

2.2 Uveďte povahu podnikání každé ze stran oznamované dohody.

2.3 Pro každou stranu dohody uveďte jméno osoby, se kterou se lze spojit, její adresu, telefonní a faxové číslo a postavení, které zaujímá v podniku.

(1) Komise si je vědoma, že ve výjimečných případech nemusí být prakticky proveditelné informovat neoznamující strany oznamované dohody o tom, že byla oznámena, nebo jim poskytnout kopii oznámení. Může se to stát například tehdy, pokud je oznamována standardní smlouva, kterou uzavřel velký počet podniků. Pokud je tomu tak, je třeba, abyste uvedli důvody, proč není proveditelné dodržet standardní postup podle této otázky.

(2) Poznámka: Není povinné jmenovat zástupce pro účely vyplnění a/nebo předložení tohoto oznámení. Tato otázka pouze požaduje totožnost zástupce v případech, kdy se oznamující strany rozhodly jej jmenovat.

(3) Poznámka: Pro účely této otázky se „zástupcem“ rozumí osoba nebo podnik formálně jmenované, aby podaly oznámení nebo žádost jménem strany nebo stran, které oznámení podávají. To je třeba odlišit od situace, kdy oznámení podepíše osoba z dotyčné společnosti nebo společností. V tomto druhém případě není žádný zástupce jmenován.

2.4 Uveďte totožnost skupiny společností, ke kterým strany oznamované dohody náležejí. Uveďte odvětví, ve kterých tyto skupiny vyvíjejí činnost a celosvětový obrat každé ze skupin (1).

Oddíl 3

Procesní záležitosti

3.1 Uveďte, prosím, zda jste učinili jakékoli formální podání u jiných orgánů pro hospodářskou soutěž, pokud jde o dotyčnou dohodu. Pokud ano, uveďte, u kterých orgánů, osoby nebo odboru a povahu styku. Dále uveďte všechna dřívější řízení nebo neformální styky s Komisí nebo s Kontrolním úřadem ESVO, kterých jste si vědomi, i všechna dřívější řízení s jakýmikoli vnitrostátními orgány nebo soudy ve Společenství či v ESVO, které se týkaly těchto nebo jakýchkoli příbuzných dohod.

3.2 Shrňte, prosím, stručně všechny důvody pro jakékoli tvrzení, že případ představuje výjimečně naléhavý problém.

3.3 Komise prohlašuje, že nemají-li oznámení zvláštní politický, hospodářský nebo právní význam pro Společenství, budou zpravidla vyřizovány prostřednictvím úředního dopisu (2). Spokojíte se s úředním dopisem? Pokud si myslíte, že by nebylo namístě projednat oznamovanou dohodu tímto způsobem, vysvětlete, prosím, důvody pro tento svůj názor.

3.4 Uveďte, zda máte v úmyslu předložit další podpůrné skutečnosti nebo argumenty, které dosud nejsou k dispozici a pokud ano, ke kterým bodům (3).

Oddíl 4

Úplné podrobnosti o ujednáních

4.1 Shrňte, prosím, povahu, obsah, které má oznamovaná smlouva, a cíle, které sleduje.

4.2 Popište podrobně všechna ustanovení dohod, která mohou omezovat strany v jejich svobodě přijímat nezávislá obchodní rozhodnutí týkající se například:

— nákupních nebo prodejní cen, slev nebo jiných obchodních podmínek,

— množství zboží, které má být vyrobeno či dodáno do distribuce, nebo nabízených služeb,

— technického rozvoje nebo investic,

— volby trhů nebo zdrojů dodávek,

— nákupu od třetích stran nebo prodeje třetím stranám,

— otázky, zda uplatňovat podobné podmínky na dodávky rovnocenného zboží nebo služeb,

— otázky, zda nabízet různé služby samostatně nebo společně.

Pokud požadujete výhodu oponentního řízení, uveďte v tomto seznamu ta omezení, která překračují omezení, která jsou příslušným právním předpisem bez dalšího vyňata.

(1) Pokud jde o výpočet obratu v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, viz článek 3 protokolu 22 Dohody o EHP.

(2) Viz odstavec 14 sdělení o spolupráci mezi vnitrostátními soudy a Komisí při uplatňování článků 85 a 86 Smlouvy o ES (Úř. věst. C 39, 13.2.1993, s. 6).

(3) Poznámka: Pokud oznamující strany poskytnou informace požadované tímto formulářem, které měly přiměřeně k dispozici v době oznámení, nebrání skutečnost, že strany mají v úmyslu dodat další podpůrné skutečnosti nebo dokumentaci patřičným způsobem, nijak tomu, aby bylo oznámení platné v době oznámení a aby započala dvouměsíční lhůta v případě strukturálních společných podniků, pokud je požadováno urychlené řízení.

4.3 Uveďte, mezi kterými členskými státy Společenství a/nebo státy ESVO (1) může být ujednáními ovlivněn obchod. Uveďte, prosím, důvody své odpovědi na tuto otázku, popřípadě popište obchodní toky. Dále, prosím, uveďte, zda bude ovlivněn obchod mezi územím Společenství nebo ESVO a třetími zeměmi. Opět uveďte důvody své odpovědi.

Oddíl 5

Souhrn bez důvěrných údajů

Krátce po obdržení oznámení může Komise zveřejnit krátké sdělení vyzývající třetí strany k připomínkování dotyčné dohody (2). Jelikož cílem, který Komise sleduje zveřejněním neformálního předběžného sdělení, je získat připomínky třetích stran co nejdříve po přijetí oznámení, je takové sdělení obvykle zveřejněno, aniž je předtím poskytnuto k připomínkám oznamujícím stranám. Tento oddíl požaduje informace, které budou použity v tomto neformálním předběžném sdělení v případě, že se je Komise rozhodne vydat. Je proto důležité, aby vaše odpovědi na tyto otázky neobsahovaly žádné obchodní tajemství ani jiné důvěrné informace.

1. Uveďte jména stran oznamované dohody a skupin podniků, ke kterým patří.

2. Podejte krátký souhrn o povaze a cílech dohody. Tento souhrn by neměl být delší než 100 slov.

3. Uveďte odvětví výrobků, které dotyčná dohoda ovlivní.

KAPITOLA II

Oddíly týkající se relevantního trhu

(vyplňuje se pro všechna oznámení s výjimkou těch, která se týkají strukturálních společných podniků, pro které se požaduje urychlené řízení)

Oddíl 6

Relevantní trh

Relevantní trh výrobku zahrnuje všechny ty výrobky a/nebo služby, které spotřebitel považuje za vzájemně zaměnitelné nebo nahraditelné z důvodů vlastností, ceny a zamýšleného použití.

Tyto faktory se zpravidla považují za významné pro určení relevantního trhu výrobku a v této analýze je proto třeba je vzít v úvahu (3). Jsou to:

— míru fyzické podobnosti mezi dotyčnými výrobky či službami,

— všechny rozdíly v konečném použití, ke kterému je zboží určeno,

— cenový rozdíl mezi dvěma výrobky,

— náklady na přechod z jednoho na druhý potenciálně konkurenční výrobek,

— zavedené nebo pevně zakotvené spotřebitelské preference pro jeden druh nebo kategorii výrobku v porovnání s jiným,

— celoodvětvové klasifikace výrobků (např. klasifikace vedené obchodními sdruženími).

(1) Viz seznam v příloze II.

(2) Příklad takového oznámení je v příloze II tohoto formuláře. Je třeba, aby takovéto oznámení bylo odlišeno od formálního oznámení zveřejňovaného podle čl. 19 odst. 3 nařízení č. 17. Oznámení podle čl. 19 odst. 3 je poměrně podrobné a naznačuje aktuální přístup Komise k danému případu. Oddíl 5 pouze žádá o informace, které budou použity v krátkém předběžném oznámení a nikoli v oznámení, zveřejňovaném podle čl. 19 odst. 3.

(3) Tento seznam však není vyčerpávající a oznamující strany se mohou odvolat na jiné faktory.

Relevantní zeměpisný trh zahrnuje oblast, ve které se dotyčné podniky zapojují do dodávek výrobků nebo poskytování služeb, ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a která může být odlišena od sousedních oblastí zejména proto, že v nich jsou podmínky hospodářské soutěže znatelně jiné.

Mezi faktory významné pro hodnocení relevantního zeměpisného trhu (1) patří povaha a vlastnosti dotyčných výrobků nebo služeb, existence vstupních překážek nebo spotřebitelských preferencí, znatelné rozdíly v podílech podniků na trhu nebo podstatné cenové rozdíly mezi sousedními oblastmi a náklady na dopravu.

6.1 Z výše uvedeného hlediska vysvětlete vymezení relevantního trhu (trhů) výrobku, které podle vašeho názoru má tvořit základ pro analýzu oznámení prováděnou Komisí.

Ve vaší odpovědi odůvodněte předpoklady nebo zjištění a vysvětlete, jak byly výše uvedené faktory vzaty v úvahu. Zejména uveďte konkrétní výrobky nebo služby, které budou přímo nebo nepřímo ovlivněny oznamovanou dohodou a uveďte kategorie zboží, které považujte ve svém vymezení trhu za nahraditelné.

V níže uvedených otázkách pak bude takto vymezený trh nazýván „relevantní trh (trhy) výrobku“.

6.2 Vysvětlete vymezení relevantního zeměpisného trhu (trhů), které má podle vašeho názoru tvořit základ pro analýzu oznámení prováděnou Komisí. Ve své odpovědi odůvodněte předpoklady nebo zjištění a vysvětlete, jak byly vzaty v úvahu výše uvedené faktory. Zejména uveďte země, ve kterých strany dohody vyvíjejí činnost na relevantních trzích výrobku, a v případě, že se domníváte, že relevantní zeměpisný trh, na kterém tyto strany vyvíjejí činnost je širší než jednotlivé členské státy Společenství nebo ESVO, uveďte pro to důvody.

V níže uvedených otázkách pak bude takto vymezený trh nazýván „relevantní zeměpisný trh (trhy)“.

Oddíl 7

Členové skupin vyvíjející činnost na stejných trzích jako strany

7.1 Pro každou stranu oznamované dohody poskytněte seznam všech podniků, které patří k téže skupině a které:

7.1.1 vyvíjejí činnost na relevantním trhu (trzích) výrobku;

7.1.2 vyvíjejí činnost na trzích sousedících s relevantním trhem výrobku (tj. na trzích s výrobky a/nebo službami, které představují nedokonalé a částečné náhrady za výrobky/služby obsažené ve vámi vymezeném relevantním trhu (trzích) výrobku).

Takovéto podniky musí být uvedeny, i když prodávají dotyčný výrobek nebo službu v jiných zeměpisných oblastech než těch, ve kterých vyvíjejí činnost strany oznamované dohody. Uveďte, prosím, jméno, sídlo, přesný vyráběný výrobek a zeměpisný rozsah činnosti každého z členů skupiny.

Oddíl 8

Postavení stran na relevantních trzích výrobku

Informace požadované tímto oddílem musí být uvedeny pro skupiny stran jako celek. Nestačí poskytnout takové informace jen pro jednotlivé podniky, kterých se dohoda přímo týká.

8.1 Pro každý relevantní trh na výrobek uvedený ve vaší odpovědi na otázku 6.1 poskytněte prosím tyto informace:

(1) Tento seznam však není vyčerpávající a oznamující strany se mohou odvolat na jiné faktory.

8.1.1 tržní podíly stran na relevantním zeměpisném trhu v předchozích třech letech;

8.1.2 pokud jsou odlišné, tržní podíly stran na a) území EHP jako celku, b) ve Společenství, c) na území států ESVO a d) v každém členském státě ES a státě ESVO v průběhu předchozích tří let (1). V případech, kdy jsou podíly na trhu nižší než 20 %, uveďte v tomto oddílu, kterému z následujících pásem podíl odpovídá: 0 až 5 %, 5 až 10 %, 10 až 15 %, 15 až 20 %.

K zodpovězení těchto otázek lze podíly na trhu vypočítat buď na základě hodnoty, nebo objemu. Údaje musí být doloženy. Pro každou odpověď tedy musí být uvedena celková hodnota nebo celkový objem trhu, spolu s tržbami nebo obratem každé dotyčné strany. Je třeba uvést také zdroj nebo zdroje těchto informací (např. úřední statistiky, odhady apod.) a, pokud to je možné, je třeba dodat také kopie dokumentů, ze kterých byly informace převzaty.

Oddíl 9

Postavení konkurentů a zákazníků na relevantních trzích výrobku

Informace požadované tímto oddílem musí být uvedeny pro skupiny stran jako celek a ne pouze pro jednotlivé podniky, kterých se smlouva přímo týká.

Pro všechny relevantní trhy výrobku a relevantní zeměpisné trhy, na kterých mají strany dohromady podíl na trhu vyšší než 15 %, musí být zodpovězeny tyto otázky:

9.1 Uveďte, prosím, pět hlavních konkurentů stran. Uveďte společnost a co nejlépe odhadněte její tržní podíl na relevantním zeměpisném trhu (trzích). Uveďte také adresu, telefonní a faxové číslo a, pokud je to možné, jméno kontaktní osoby u každé uvedené společnosti.

9.2 Uveďte, prosím, pět hlavních zákazníků každé strany. Uveďte jméno, adresu, telefonní a faxová čísla společnosti a také jméno kontaktní osoby.

Oddíl 10

Vstup na trh a potenciální konkurence z hlediska výrobku a území

Pro všechny relevantní trhy výrobku a relevantní zeměpisné trhy, na kterých mají strany dohromady podíl na trhu vyšší než 15 %, musí být zodpovězeny tyto otázky:

10.1 Popište různé, v daném případě existující faktory, které, pokud jde o výrobky, ovlivňují vstup na relevantní trh (trhy) výrobku (tj. jaké existující překážky brání podnikům, které v současnosti nevyrábějí zboží v rámci relevantního trhu (trhů) výrobku, vstoupit na tento trh (trhy)). Vezměte v úvahu popřípadě tyto faktory:

— Do jaké míry je vstup na tyto trhy ovlivňován požadavkem úředního povolení nebo stanovením jakýchkoli norem? Existuje jakákoli právní nebo správní regulace vstupu na tyto trhy?

— Do jaké míry je vstup na tyto trhy ovlivňován dostupností surovin?

— Do jaké míry je vstup na tyto trhy ovlivňován délkou doby smluv mezi podnikem a jeho dodavateli a/nebo zákazníky?

— Popište význam výzkumu a vývoje, a zejména význam poskytování licencí na patenty, know-how a jiná práva na těchto trzích.

10.2 Popište různé, v daném případě existující faktory, které v zeměpisném smyslu ovlivňují vstup na relevantní zeměpisný trh (trhy) (tj. jaké existující překážky brání podnikům, které v současnosti již vyrábějí a/nebo

(1) Pokud je vymezen relevantní zeměpisný trh jako celosvětový, musí být tyto údaje uvedeny pro EHP, Společenství, území států ESVO a každý členský stát ES. Pokud je vymezen relevantní zeměpisný trh jako Společenství, musí být tyto údaje uvedeny pro EHP, území států ESVO a každý členský stát ES. Pokud je trh vymezen jako vnitrostátní, musí být tyto údaje uvedeny pro EHP, Společenství a území států ESVO.

uvádějí na trh zboží pro relevantní trh (trhy) výrobku, avšak mimo tento relevantní zeměpisný trh (trhy), rozšířit svůj rozsah prodeje o tento relevantní zeměpisný trh (trhy)). Svou odpověď odůvodněte a vysvětlete popřípadě význam těchto faktorů:

— právních překážek obchodu, například cla, kvóty atd.,

— místních specifikací nebo zvláštních technických požadavků,

— politiky zadávání veřejných zakázek,

— existence přiměřených a dostupných zařízení pro místní distribuci a maloobchod,

— nákladů na dopravu,

— hluboce zakotvených spotřebitelských preferencí místních značek nebo výrobků,

— jazyka.

10.3 Vstoupily v posledních třech letech nějaké nové podniky na relevantní trh (trhy) výrobku v zeměpisných oblastech, kde strany prodávají? Poskytněte tyto informace jak o podnicích nově vstoupivších, pokud jde o výrobek, tak o podnicích nově vstoupivších ze zeměpisného hlediska. Pokud k takovému vstupu došlo, uveďte dotyčný podnik (podniky) (jejich jméno, adresu, telefonní a faxová čísla a, pokud je to možné, kontaktní osobu) a co nejlépe odhadněte jeho (jejich) tržní podíl na relevantním trhu (trzích) výrobku a na relevantním zeměpisném trhu (trzích).

KAPITOLA III

Oddíly týkající se relevantního trhu pouze pro strukturální společné podniky, pro které je požadováno urychlené řízení

Oddíl 11

Relevantní trh

Relevantní trh výrobku zahrnuje všechny výrobky a/nebo služby, které spotřebitel na základě vlastností, cen a zamýšleného použití výrobků považuje za vzájemně zaměnitelné nebo nahraditelné.

Tyto faktory se zpravidla považují za významné pro určení relevantního trhu výrobku a v této analýze je třeba je vzít v úvahu (1). Jsou to:

— míra fyzické podobnosti mezi dotyčnými výrobky či službami,

— všechny rozdíly v konečném použití, ke kterému je zboží určeno,

— cenové rozdíly mezi dvěma výrobky,

— náklady na přechod z jednoho na druhý potenciálně konkurenční výrobek,

— zavedené nebo pevně zakotvené spotřebitelské preference pro jeden druh nebo kategorii výrobku v porovnání s jiným,

— rozdílnost nebo podobnost celoodvětvové klasifikace výrobků (např. klasifikace vedené obchodními sdruženími).

Relevantní zeměpisný trh zahrnuje oblast, ve které se dotyčné podniky zapojují do dodávek výrobků nebo služeb, ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a která může být odlišena od sousedních oblastí zejména proto, že jsou v nich znatelně jiné podmínky hospodářské soutěže.

(1) Tento seznam však není vyčerpávající a oznamující strany se mohou odvolat na jiné faktory.

Část 11.1

Analýza relevantního trhu ze strany oznamujících stran

11.1.1 Vzhledem k výše uvedenému vysvětlete, prosím, vymezení relevantního trhu (trhů) výrobku, které podle názoru stran má tvořit základ pro analýzu oznámení prováděného Komisí.

Ve své odpovědi odůvodněte předpoklady nebo zjištění a vysvětlete, jak byly výše uvedené faktory vzaty v úvahu.

V níže uvedených otázkách bude takto vymezený trh nazýván „relevantní trh (trhy) výrobku“.

11.1.2 Vysvětlete, prosím, vymezení relevantního zeměpisného trhu (trhů), které má podle vašeho názoru tvořit základ pro analýzu oznámení prováděného Komisí.

Ve své odpovědi odůvodněte předpoklady nebo zjištění a vysvětlete, jak byly výše uvedené faktory vzaty v úvahu.

Část 11.2

Otázky o relevantních trzích výrobku a zeměpisných trzích

Odpovědi na tyto otázky umožní Komisi ověřit, zda jsou vymezení trhů výrobku a zeměpisného trhu, které jste uvedli v části 11.1, slučitelná s výše uvedenými vymezeními.

Vymezení trhu výrobku

11.2.1 Uveďte seznam konkrétních výrobků nebo služeb přímo nebo nepřímo ovlivněných oznamovanou dohodou.

11.2.2 Uveďte seznam kategorií výrobků a/nebo služeb, které jsou podle názoru oznamujících stran hospodářsky blízkými náhradami výrobků uvedených v odpovědi na otázku 11.2.1. Pokud byl v odpovědi na otázku 11.2.1 uveden více než jeden výrobek či služba, musí být v odpovědi uveden tento seznam pro každý (každou) z nich.

Výrobky uvedené v tomto seznamu je třeba seřadit podle míry jejich schopnosti nahradit daný výrobek; jako první je třeba uvést výrobek, který je jeho nejdokonalejší náhradou a jako poslední výrobek po této stránce nejméně dokonalý (1)

(1) Poznámka k výrazu „hospodářsky blízké náhrady“, „nejdokonalejší náhrada“, „nejméně dokonalá náhrada“ – tyto definice mají význam jen pro ty, kdo vyplňují kapitolu III formuláře, tj. ty, kdo oznamují strukturální společné podniky vyžadující urychlené řízení.

Pro každý určitý výrobek (pro tento účel se slovo „výrobek“ používá pro označení výrobků i služeb) existuje řada náhrad. Tato řada je tvořena všemi myslitelnými náhradami pro dotyčný výrobek, tj. všemi výrobky, které ve větší či menší míře splňují potřeby dotyčného spotřebitele. Tyto náhrady sahají od velmi blízkých (či dokonalých) náhrad (výrobků, ke kterým se může spotřebitel okamžitě obrátit, např. v případě i velmi malého zvýšení ceny dotyčného výrobku) až po velmi vzdálené (či nedokonalé) náhrady (výrobky, k nimž by se spotřebitel uchýlil až v případě velmi velkého vzrůstu ceny dotyčného výrobku). Komise bere při vymezování relevantního trhu a výpočtu tržních podílů v úvahu pouze hospodářsky blízké náhrady dotyčných výrobků. Hospodářsky blízké náhrady jsou ty, ke kterým by se zákazníci obrátili při malém, ale významném zvýšení ceny dotyčného výrobku (asi o 5 %). To Komisi umožňuje zhodnotit tržní sílu oznamujících společností v souvislosti s relevantním trhem tvořeným všemi výrobky, ke kterým by se spotřebitelé dotyčných výrobků mohli snadno a rychle obrátit.

To však neznamená, že Xxxxxx nebere v úvahu překážky konkurenčnímu chování dotyčných stran, které vyplývají z existence nedokonalých náhrad (těch, ke kterým by se spotřebitel při malém, ale významném zvýšení ceny dotyčného výrobku (asio5 %) nemohl obrátit). Tyto účinky se berou v úvahu, jakmile je vymezen trh a jsou stanoveny tržní podíly.

Je proto důležité, aby Xxxxxx měla k dispozici informace týkající se jak hospodářsky blízkých náhrad dotyčného výrobku, tak jeho méně dokonalých náhrad.

Předpokládejme například, že dvě společnosti podnikající v odvětví luxusních náramkových hodinek uzavřou dohodu o výzkumu a vývoji. Obě vyrábějí hodinky s cenou od ECU 1 800 do 2 000. Hospodářsky blízkými náhradami budou pravděpodobně náramkové hodinky jiných výrobců v téže nebo podobné cenové kategorii a ty budou vzaty v úvahu při vymezování relevantního trhu výrobku. Levnější hodinky a zvláště plastové hodinky na jedno použití budou nedokonalými náhradami, protože není pravděpodobné, že by se případný kupec hodinek za ECU 2 000 obrátil při zvýšení jejich cenyo5%k hodinkám za ECU 20.

Vysvětlete, jak byly faktory významné pro vymezení relevantního trhu výrobku vzaty v úvahu při sestavování tohoto seznamu a při řazení výrobků nebo služeb do jejich správného pořadí.

Vymezení zeměpisného trhu

11.2.3 Uveďte seznam všech zemí, ve kterých strany vyvíjejí činnost na relevantním trhu (trhů) výrobku (např. v celém Společenství nebo ve státech ESVO, v zemích EHP, na celém světě), stačí uvést dotyčnou oblast.

11.2.4 Vysvětlete způsob, kterým strany vyrábějí a prodávají zboží a/nebo služby v každé z těchto různých zemí nebo oblastí. Například, zda strany v těchto zemích vyrábějí, zda prodávají prostřednictvím místních distribučních zařízení nebo, zda výrobky distribuují prostřednictvím výhradních či nevýhradních dovozců a distributorů.

11.2.5 Existují významné obchodní toky ve zboží/službách, které tvoří relevantní trh (trhy) výrobku i) mezi členskými státy ES (uveďte kterými a odhadněte celkový objem prodeje, tvořený dovozy v každém členském státě, ve kterém strany vyvíjejí činnost), ii) mezi celým nebo částí Společenství a všemi nebo některými státy ESVO (uveďte opět kterými a odhadněte celkový objem prodeje, tvořený dovozy), iii) mezi státy ESVO (uveďte, kterými a odhadněte celkový objem prodeje tvořený dovozy v každém takovém státě, ve kterém strany vyvíjejí činnost) a iv) mezi celým nebo částí území EHP a ostatními zeměmi? (Opět uveďte konkrétně a odhadněte procentuální podíl z celkového prodeje tvořený dovozem).

11.2.6 Které podniky výrobce sídlící mimo území Společenství nebo EHP prodávají v rámci území EHP v zemích, ve kterých strany podnikají v dotyčných výrobcích? Jak tyto podniky uvádějí své výrobky na trh? Existují v tom rozdíly mezi různými členskými státy ES a/nebo státy ESVO?

Oddíl 12

Členové skupiny činné na stejných trzích jako strany oznamované dohody

12.1 Pro každou stranu oznamované dohody uveďte seznam všech podniků, které náležejí k téže skupině a:

12.1.1 jsou činné na relevantním trhu (trzích) výrobku;

12.1.2 jsou činné na trzích sousedících s relevantním trhem (či trhy) výrobku (tj. vyvíjejí činnost týkající se výrobků nebo služeb, které představují nedokonalé a částečné náhrady (1) za ty, které jsou uvedeny ve vašem vymezení relevantních trhů výrobku;

12.1.3 jsou činné na trzích navazujících na trhy zahrnované mezi relevantní trhy výrobku.

Takovéto podniky musí být uvedeny i tehdy, pokud prodávají dotyčný výrobek nebo službu v jiných zeměpisných oblastech než v těch, ve kterých vyvíjejí činnost strany oznamované dohody. Uveďte jméno, sídlo, vyráběný výrobek (přesně) a zeměpisný rozsah působnosti každého z členů skupiny.

Oddíl 13

Postavení stran na relevantních trzích výrobku

Informace požadované tímto oddílem musí být poskytnuty za skupinu jako celek a nikoli za jednotlivé společnosti, kterých se oznamovaná dohoda přímo týká.

(1) Za částečné náhrady se považují: výrobky a služby, které mohou být vzájemně nahrazeny pouze v určitých zeměpisných oblastech, pouze po určitou část roku nebo pouze pro určitá použití.

13.1 O každém relevantním trhu výrobku vymezeném v odpovědi na otázku 11.1.2 poskytněte tyto informace:

13.1.1 tržní podíly stran na relevantním zeměpisném trhu v předchozích třech letech;

13.1.2 pokud jsou odlišné, tržní podíly stran a) na území EHP jako celku, b) ve Společenství, c) na území států ESVO a d) v každém členském státě a státě ESVO za předchozí tři roky (1). V případech, kdy jsou podíly na trhu nižší než 20 %, uveďte v tomto oddílu, kterému z následujících pásem příslušný podíl odpovídá: 0 až 5 %, 5 až 10 %, 10 až 15 %, 15 až 20 % na základě hodnoty nebo objemu.

K odpovědi na tyto otázky lze podíly na trhu vypočítat buď na základě hodnoty, nebo objemu. Údaje musí být doloženy. Pro každou odpověď tedy musí být uvedena celková hodnota nebo celkový objem trhu spolu s tržbami nebo obratem každé dotyčné strany. Je třeba uvést také zdroj nebo zdroje těchto informací a, pokud to je možné, je třeba dodat také kopie dokumentů, ze kterých byly informace převzaty.

13.2 Pokud by tržní podíly v otázce 13.1 byly vypočteny na jiném základě než jaký strany používají, lišily by se na kterémkoli trhu výsledné podíly na trhu o více než 5 %? (Tj., že vypočtou-li strany tržní podíly na základě objemu, jaké by bylo příslušné číslo, pokud by bylo vypočteno na základě hodnoty?) Pokud by se tato čísla lišila o více než 5 %, uveďte informace požadované otázkou 13.1 vyjádřené jak v hodnotě, tak v objemu.

13.3 Co nejlépe odhadněte aktuální míry využívání kapacit stran a v odvětví celkově, pokud jde o relevantní trh výrobku a zeměpisný trh (trhy).

Oddíl 14

Postavení konkurentů a zákazníků na relevantních trzích výrobku

Informace požadované tímto oddílem musí být poskytnuty za skupinu jako celek a nikoli za jednotlivé společnosti, kterých se oznamovaná dohoda přímo týká.

Pro všechny relevantní trhy výrobku, na kterých mají strany dohromady podíl na trhu vyšší než 10 % na území EHP jako celku, ve Společenství, na území ESVO nebo v kterémkoli členském státě ES nebo členském státě ESVO, musí být zodpovězeny tyto otázky:

14.1 Uveďte konkurenty stran na relevantním trhu (trzích) výrobku, kteří mají podíl na trhu vyšší než 10 % v kterémkoli členském státě ES, státě ESVO, na území států ESVO, na území EHP nebo na celém světě. Uveďte společnost a co nejlépe odhadněte její tržní podíl na relevantním zeměpisném trhu (trzích). Uveďte také adresu, telefonní a faxové číslo a, pokud je to možné, jméno kontaktní osoby u každé uvedené společnosti.

14.2 Popište povahu poptávky na relevantním trhu (trzích) výrobku, například zda tam existuje málo nebo mnoho odběratelů, existují-li různé kategorie odběratelů/nakupujících, jsou-li důležitými odběrateli subjekty veřejné správy.

14.3 Uveďte pět hlavních zákazníků každé strany. Uveďte jméno, adresu, telefonní a faxová čísla společnosti a jméno kontaktní osoby.

Oddíl 15

Vstup na trh a potenciální hospodářskou soutěž

(1) Tj. pokud je vymezen relevantní zeměpisný trh jako celosvětový, musí být tyto údaje uvedeny pro EHP, Společenství, území států ESVO a každý členský stát ES. Pokud je vymezen relevantní zeměpisný trh jako Společenství, musí být tyto údaje uvedeny pro EHP, území států ESVO a každý členský stát ES. Pokud je trh vymezen jako vnitrostátní, musí být tyto údaje uvedeny pro EHP, Společenství a území států ESVO.

15.1 Popište různé, v daném případě existující faktory, které ovlivňují vstup na relevantní trh (trhy) výrobku. Vezměte popřípadě v úvahu tyto faktory:

— do jaké míry je vstup na tyto trhy ovlivňován požadavkem úředního povolení nebo stanovením jakýchkoli norem? Existuje jakákoli právní nebo správní regulace vstupu na tyto trhy?

— do jaké míry je vstup na tyto trhy ovlivňován dostupností surovin?

— do jaké míry je vstup na tyto trhy ovlivňován délkou smluv mezi podnikem a jeho dodavateli a/nebo zákazníky?

— popište význam výzkumu a vývoje, a zejména význam poskytování licencí na patenty, know-how a jiná práva na těchto trzích.

15.2 Vstoupily za poslední tři roky jakékoli nové podniky na relevantní trh (trhy) výrobku v zeměpisných oblastech, kde strany prodávají? Pokud k takovému vstupu došlo, uveďte dotyčný podnik (podniky) (udejte jméno, adresu, telefonní a faxová čísla a, pokud je to možné, kontaktní osobu) a co nejlépe odhadněte jeho (jejich) tržní podíl v každém členském státě ES a státě ESVO, kde vyvíjejí činnost, a ve Společenství, na území států ESVO a na území EHP jako celku.

15.3 Co nejlépe odhadněte minimální životaschopný rozsah vstupu na relevantní trh výrobku pomocí patřičného podílu na trhu, který je nezbytný pro dosažení zisku.

15.4 Existují významné vstupní překážky pro společnosti činné na relevantním trhu (trzích) výrobku:

15.4.1 v jednom členském státě ES nebo státě ESVO, v jiných oblastech území EHP?

15.4.2 mimo území EHP, které jim brání prodávat na celém území EHP nebo na jeho části?

Svou odpověď odůvodněte a popřípadě objasněte důležitost těchto faktorů:

— právních překážek obchodu například tarify, kvóty atd.,

— místních specifikací nebo zvláštních technických požadavků,

— politiky veřejných zakázek,

— existence přiměřených a dostupných zařízení pro místní distribuci a maloobchod,

— nákladů na dopravu,

— hluboce zakotvených spotřebitelských preferencí místních značek nebo výrobků,

— jazyka.

KAPITOLA IV

Závěrečné oddíly Vyplňují se pro všechna oznámení

Oddíl 16

Důvody žádosti o negativní atest

Pokud žádáte o negativní atest, uveďte:

16.1 Proč podáváte žádost? Tj. uveďte, která ustanovení nebo účinky dohody nebo jednání mohou podle vašeho názoru vyvolat otázky slučitelnosti s pravidly hospodářské soutěže Společenství a/nebo EHP? Cílem tohoto oddílu je poskytnout Komisi co nejjasnější představu o pochybnostech, které máte ohledně své dohody nebo jednání a které chcete mít vyřešeny negativním atestem.

Ve třech následujících bodech uveďte významné skutečnosti a důvody, proč považujete čl. 85 odst. 1 nebo článek 86 Smlouvy o ES a/nebo čl. 53 odst. 1 nebo článek 54 Dohody o EHP za nepoužitelné, tj.:

16.2 proč dohody nebo jednání nemají za cíl nebo účinek bránit, omezovat nebo narušovat hospodářskou soutěž uvnitř společného trhu nebo na území států ESVO v jakémkoli znatelném rozsahu, nebo proč váš podnik nemá, nebo svým jednáním nezneužívá dominantní postavení a/nebo

16.3 proč tyto dohody nebo jednání nemají za cíl nebo účinek bránit, omezovat nebo narušovat hospodářskou soutěž na území EHP v jakémkoli znatelném rozsahu, nebo proč váš podnik nemá, nebo svým jednáním nezneužívá dominantní postavení a/nebo

16.4 proč dohody nebo jednání nejsou takové, že mohou ovlivňovat obchod mezi členskými státy nebo Společenstvím a jedním nebo více státy ESVO, ani mezi státy ESVO v jakémkoli znatelném rozsahu?

Oddíl 17

Důvody žádosti o výjimku

Pokud oznamujete dohodu, byť pouze jako předběžné opatření, abyste obdrželi výjimku podle čl. 85 odst. 3 Smlouvy o ES a/nebo čl. 53 odst. 3 Dohody o EHP, vysvětlete:

17.1 jak dohoda přispívá ke zlepšení výroby nebo distribuce a/nebo prosazování technického nebo hospodářského pokroku. Xxxxxxx vysvětlete důvody, proč se očekává, že tyto přínosy vzejdou ze spolupráce. Mají například smluvní strany doplňkové technologie nebo distribuční systém, kterými se dosáhne důležitých účinků spolupůsobení? (Pokud ano, uveďte jaké). Uveďte také, zda oznamující strany vypracovaly jakékoli dokumenty nebo studie při hodnocení uskutečnitelnosti této operace a přínosů, které z ní pravděpodobně vyplynou, a zda jakékoli takové dokumenty nebo studie přinášejí odhady výsledných úspor nebo účinnosti; poskytněte kopie všech takových dokumentů a studií;

17.2 jak se budou spotřebitelé přiměřeně podílet na přínosech, které vzniknou z takovýchto zlepšení nebo pokroku;

17.3 proč jsou všechna omezující ustanovení nepostradatelná pro dosažení cílů, uvedených v bodu 17.1 (pokud požadujete výhody oponentního řízení, je zvláště důležité, abyste uvedli a odůvodnili omezení, která přesahují ta omezení, jež jsou příslušnými nařízeními bez dalšího vyňata). V tomto směru vysvětlete, proč by nemohly být dosaženy přínosy vyplývající z dohody, jak je uvádí vaše odpověď na otázku 17.1, anebo nemohly být dosaženy tak rychle nebo účinně či jen za vyšší náklady nebo s menší jistotou úspěchu i) aniž bude dohoda uzavřena jako celek a ii) bez určitých článků a ustanovení dohody, které jste uvedli v odpovědi na otázku 4.2;

17.4 proč dohoda nevylučuje hospodářskou soutěž na trhu s podstatnou částí dotyčného zboží nebo služeb.

Oddíl 18

Podpůrná dokumentace

Úplné oznámení musí být vypracováno a předloženo v jednom originálu. Musí obsahovat poslední verzi všech dohod, které jsou předmětem oznámení a musí ji doprovázet tyto doklady:

a) šestnáct kopií vlastního oznámení;

b) tři kopie výročních zpráv a účetních závěrek všech stran oznamované dohody, rozhodnutí nebo jednání za poslední tři roky;

c) tři kopie nejnovějších vnitropodnikových nebo externích dlouhodobých studií trhu nebo plánovacích dokumentů pro účely hodnocení nebo analýzy ovlivňovaných trhů, s ohledem na podmínky hospodářské soutěže, konkurenty (skutečné a potenciální) a podmínky trhu. Je třeba, aby každý dokument obsahoval jméno a postavení osoby, která jej vypracovala;

d) tři kopie zpráv a analýz, které byly vypracovány pro jakéhokoli vysokého funkcionáře nebo člena správní rady pro účely hodnocení nebo analýzy oznamované dohody.

Oddíl 19

Prohlášení

Oznámení musí být zakončeno tímto prohlášením podepsaným všemi žadateli nebo oznamujícími stranami nebo jejich jménem (1).

„Níže podepsaní prohlašují, že informace uvedené v tomto oznámení jsou správné podle jejich nejlepšího vědomí a svědomí, že jsou předkládány úplné kopie všech dokumentů požadovaných formulářem A/B v rozsahu, v jakém jsou v držení skupiny podniků, ke které žadatel (žadatelé) nebo oznamující strana (strany) patří a přístupné těmto žadatelům nebo oznamujícím stranám, že všechny odhady jsou označeny jako odhady a že to jsou jejich nejlepší odhady zásadních skutečností a že všechna vyjádřená stanoviska jsou upřímná.

Jsou si vědomi ustanovení čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení č. 17. Místo a datum:

Podpisy:“

Připojte jména a funkce osob podpisujících tuto žádost nebo oznámení.

(1) Nepodepsané žádosti a oznámení jsou neplatné.

PŘÍLOHA I

ZNĚNÍ ČLÁNKŮ 85 A 86 SMLOUVY O ES, ČLÁNKŮ 53, 54 A 56 DOHODY O EHP A ČLÁNKŮ 2, 3 A 4 PROTOKOLU 22 K DOHODĚ O EHP

ČLÁNEK 85 SMLOUVY O ES

1. Se společným trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu, zejména ty, které:

a) přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky;

b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;

c) rozdělují trhy nebo zdroje zásobování;

d) uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;

e) podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.

2. Dohody nebo rozhodnutí, zakázané podle tohoto článku, jsou neplatné od počátku.

3. Odstavec 1 však může být prohlášen za neúčinný pro:

— dohody nebo kategorie dohod mezi podniky,

— rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a

— jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,

které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a které:

a) neukládají příslušným podnikům omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná;

b) neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.

ČLÁNEK 86 SMLOUVY O ES

Se společným trhem je neslučitelné, a proto zakázané, aby, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na společném trhu nebo jeho podstatné části.

Takové zneužívání může zejména spočívat:

a) v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek;

b) v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů;

c) v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňováni v hospodářské soutěži;

d) v podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem smluv nesouvisejí.

ČLÁNEK 53 DOHODY O EHP

1. S touto dohodou jsou neslučitelné a zakázané veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi smluvními stranami a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na území, na které se tato dohoda vztahuje a zejména ty, které:

a) přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní;

b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;

c) rozdělují trhy nebo zdroje zásobování;

d) uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;

e) podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem smlouvy nesouvisejí.

2. Dohody nebo rozhodnutí, zakázané podle tohoto článku jsou neplatné od počátku.

3. Odstavec 1 však může být prohlášen za neúčinný pro:

— dohody nebo kategorie dohod mezi podniky,

— rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a

— jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,

které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků nebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a které:

a) neukládají příslušným podnikům omezení, která nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná;

b) neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.

ČLÁNEK 54 DOHODY O EHP

S touto dohodou je neslučitelné, a proto zakázané, aby, pokud to může ovlivnit obchod mezi smluvními stranami, jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na území, na které se vztahuje tato dohoda, nebo na jeho podstatné části.

Takové zneužívání může zejména spočívat:

a) v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen nebo jiných nerovných obchodních podmínek;

b) v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů;

c) v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři v hospodářské soutěži znevýhodňováni;

d) v podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem smluv nesouvisejí.

ČLÁNEK 56 DOHODY O EHP

1. V konkrétních případech, na které se vztahuje článek 53, rozhodují dozorčí orgány podle těchto ustanovení:

a) v konkrétních případech, kterými je ovlivněn pouze obchod mezi státy ESVO, rozhoduje Kontrolní úřad ESVO;

b) aniž je dotčeno písmeno c), Kontrolní úřad ESVO rozhoduje podle článku 58 protokolu 21 a jeho prováděcích ustanovení, protokolu 23 a přílohy XIV, v případech, ve kterých obrat dotyčných podniků na území států ESVO dosahuje nebo překračuje 33 % jejich obratu na území, na které se vztahuje tato dohoda;

c) Komise ES rozhoduje o ostatních případech a o případech podle písmena b), ve kterých je ovlivněn obchod mezi členskými státy ES, přičemž vezme v úvahu článek 58 protokolu 21, protokol 23 a přílohu XIV.

2. V konkrétních případech, na které se vztahuje článek 54, rozhoduje dozorčí orgán na území, na kterém byla zjištěna existence dominantního postavení. Pravidla uvedená v odst. 1 písm. b) a písm. c) se použijí pouze v případech, ve kterých dominantní postavení existuje na území obou dozorčích orgánů.

3. V konkrétních případech, na které se vztahuje odst. 1 písm. c), jejichž účinek na obchod mezi členskými státy ES nebo na hospodářskou soutěž v rámci Společenství není znatelný, rozhoduje Kontrolní úřad ESVO.

4. Výrazy „podnik“ a „obrat“ jsou pro účely tohoto článku vymezeny v protokolu 22.

ČLÁNKY 2,3A4 PROTOKOLU 22 K DOHODĚ O EHP

Článek 2

„Obrat“ ve smyslu článku 56 dohody zahrnuje obraty dosažené v předchozím účetním roce dotyčnými podniky na území, na které se vztahuje tato dohoda, za prodej výrobků a poskytování služeb, které patří do normálního rozsahu činnosti podniku, po odečtení rabatů, daně z přidané hodnoty a ostatních daní, přímo souvisejících s obratem.

Článek 3

Místo obratu se použijí tyto ukazatele:

a) u úvěrových institucí a ostatních finančních institucí jejich celková aktiva vynásobená poměrem mezi pohledávkami z obchodů s úvěrovými institucemi a zákazníky se sídlem na území, na které se vztahuje tato dohoda a celkovou částkou těchto pohledávek;

b) u pojišťovacích podniků celková hodnota hrubého pojistného vybraného od osob se sídlem na území, na které se vztahuje tato dohoda, která musí zahrnovat všechny přijaté částky a pohledávky, pokud jde o pojistné smlouvy vydané pojišťovacími podniky nebo jejich jménem, včetně příslušného zajišťovacího pojistného a po odečtení daní a jiných poplatků nebo dávek vyměřovaných podle jednotlivých částek pojistného nebo celkové hodnoty pojistného.

Článek 4

1. Odchylně od vymezení obratu ve smyslu článku 2 tohoto protokolu pro článek 56 dohody se příslušný obrat musí skládat:

a) pokud jde o dohody, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které se týkají distribučních dohod a dohod o dodávkách mezi vzájemně nesoutěžícími podniky, z částek získaných z prodeje zboží nebo z poskytování služeb, které jsou předmětem těchto dohod, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě a ostatního zboží a služeb, které uživatelé považují za rovnocenné z hlediska jejich vlastností, ceny a zamýšleného použití;

b) pokud jde o dohody, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě týkající se dohod o převodu technologie mezi vzájemně nesoutěžícími podniky, z částek získaných z prodeje zboží nebo z poskytování služeb, které jsou výsledkem technologie, která je předmětem dohod, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, i částek, získaných z prodeje toho zboží a poskytování těch služeb, k jejichž zlepšení nebo nahrazení je tato technologie určena.

2. Pokud však v době vzniku dohod uvedených v odst. 1 písm, a) a b) není obrat související s prodejem výrobků nebo poskytováním služeb doložitelný, použije se obecné ustanovení článku 2.

PŘÍLOHA II

SEZNAM PŘÍSLUŠNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

(k 1. březnu 1995)

(Pokud se domníváte, že je možné, že vaše dohody nepotřebují být oznámeny podle kteréhokoli z těchto nařízení nebo oznámení, může se vám vyplatit opatřit si kopii.)

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ (1)

Nařízení Rady č. 17 ze dne 6. února 1962, první nařízení, kterým se provádějí články 85 a 86 Smlouvy (Úř. věst. 13, 21.2.1962, s. 204/62) pozměněné (Úř. věst. 58, 10.7.1962, s. 1655/62; Úř. věst. 162, 7.11.1963, s. 2696/63; Úř. věst. L 285, 29.12.1971, s. 49; Úř. věst. L 73, 27.3.1972, s. 92; Úř. věst. L 291, 19.11.1979, s. 94 a Úř. věst. L 302,

15.11.1985, s. 165).

Nařízení Komise (EHS) č. 3385/94 ze dne 21. prosince 1994 o formě, obsahu a jiných podrobnostech žádostí a oznámení uvedených v nařízení Rady č. 17.

NAŘÍZENÍ UDĚLUJÍCÍ BLOKOVÉ VÝJIMKY PRO VELKOU ŘADU RŮZNÝCH DOHOD

Nařízení Komise (ES) č. 1983/83 ze dne 22. července 1983 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výhradním prodeji (Úř. věst. L 173, 30.6.1983, s. 1, opravené v Úř. věst. L 281, 13.10.1983, s. 24), jakož i toto nařízení ve znění přizpůsobeném pro účely EHP (viz bod 3 přílohy XIV k Dohodě o EHP).

Nařízení Komise (EHS) č. 1984/83 ze dne 22. června 1983 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výhradním odběru (Úř. věst. L 173, 30. 6. 1983 s. 5) opravené (Úř. věst. L 281, 13. 10. 1983. s. 24), jakož i toto nařízení ve znění přizpůsobeném pro účely EHP (viz bod 3 přílohy XIV k Dohodě o EHP).

Viz též sdělení Komise k nařízením (EHS) č. 1983/93 a (EHS) č. 1984/83 (Úř. věst. C 101, 13.4.1984, s. 2 a Úř. věst. C 121, 13.5.1992, s. 2).

Nařízení Komise (EHS) č. 2349/84 ze dne 23. července 1984 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie patentových licenčních smluv (Úř. věst. L 219, 16.8.1984, s. 15, opravené v Úř. věst. L 113, 26.4.1985, s. 34) pozměněné (Úř. věst. L 12, 18.1.1995, s. 13), jakož i toto nařízení ve znění přizpůsobeném pro účely EHP (viz bod 3 přílohy XIV k Dohodě o EHP). Článek 4 tohoto nařízení umožňuje oponentní řízení.

Nařízení Komise (EHS) č. 123/85 ze dne 12. prosince 1984 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o prodeji a servisu motorových vozidel (Úř. věst. L 15, 18.1.1985, s. 8), jakož i toto nařízení ve znění přizpůsobeném pro účely EHP (viz bod 4 přílohy XIV k Dohodě o EHP). Sdělení Komise k tomuto nařízení (Úř. věst. C 17, 18.1.1985, s. 4 a Úř. věst. C 329, 18.12.1991, s. 20).

Nařízení Komise (EHS) č. 417/85 ze dne 19. prosince 1984 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie specializačních dohod (Úř. věst. L 53, 22.2.1985, s. 1 pozměněné v Úř. věst. L 21, 29.1.1993, s. 8), jakož i toto nařízení ve znění přizpůsobeném pro účely EHP (viz bod 6 přílohy XIV k Dohodě o EHP). Článek 4 tohoto nařízení umožňuje oponentní řízení.

Nařízení Komise (EHS) č. 4178/85 ze dne 19. prosince 1984 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie o výzkumu a vývoji (Úř. věst. L 53, 22.2.1985, s. 5 pozměněné v Úř. věst. L 21, 29.1.1993, s. 8, jakož i toto nařízení ve znění přizpůsobeném pro účely EHP (viz bod 7 přílohy XIV k Dohodě o EHP). Článek 7 tohoto nařízení umožňuje oponentní řízení.

(1) Pokud jde o procesní předpisy používané Kontrolním úřadem ESVO, viz článek 3 protokolu 21 k Dohodě o EHP a příslušná ustanovení v protokolu 4 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení dozorčího úřadu a Soudního dvora.

Nařízení Komise (EHS) č. 4078/88 ze dne 30. listopadu 1988 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie franšízových dohod (Úř. věst. L 359, 28.12.1988, s. 46, jakož i toto nařízení ve znění přizpůsobeném pro účely EHP (viz bod 8 přílohy XIV k Dohodě o EHP). Článek 6 tohoto nařízení umožňuje oponentní řízení.

Nařízení Komise (EHS) č. 556/89 ze dne 30. listopadu 1988 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod o licencích na know-how (Úř. věst. L 61, 4.3.1989, s. 1, pozměněné v Úř. věst. L 21, 29.1.1993, s. 8, jakož i toto nařízení ve znění přizpůsobeném pro účely EHP, viz bod 9 přílohy XIV k Dohodě o EHP). Článek 4 tohoto nařízení umožňuje oponentní řízení.

Nařízení Komise (EHS) č. 3932/92 ze dne 21. prosince 1992 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v pojišťovnictví (Úř. věst. L 398, 31.12.1992, s. 7). Toto nařízení bude přizpůsobeno pro účely EHP.

SDĚLENÍ KOMISE OBECNÉ POVAHY (1)

Sdělení Komise o dohodách o výhradním jednání s obchodními zástupci (Úř. věst. 139, 24.12.1962, s. 2921/62). Uvádí, že Xxxxxx nepovažuje většinu těchto dohod za dohody, na které se vztahuje zákaz podle čl. 85 odst. 1.

Sdělení Komise o dohodách, rozhodnutích a jednáních ve vzájemné shodě v oblasti spolupráce mezi podniky (Úř. věst. C 75, 29.7.1968, s. 3, opravené v Úř. věst. C 84, 28.8.1968, s. 14). Vymezuje druhy spolupráce na studiích trhu, účetnictví, výzkumu a na vývoji, společném využívání výroby, skladování nebo dopravy, v jednoúčelových konsorciích, prodejním nebo poprodejním servisu, reklamě nebo označování jakosti, na které se podle názoru Komise nevztahuje zákaz podle čl. 85 odst. 1.

Sdělení Komise o jejím hodnocení určitých subdodavatelských smluv ve vztahu čl. 85 odst. 1 Smlouvy (Úř. věst. C 1, 3.1.1979, s. 2).

Sdělení Komise o dohodách, rozhodnutích a jednání ve vzájemné shodě malého významu, na které se nevztahuje čl. 85 odst. 1 Smlouvy (Úř. věst. C 231, 12.9.1986, s. 2) pozměněné sdělením Komise (Úř. věst. C 368, 23.12.1994,

s. 20) — hlavně těch, kde strany mají mezi sebou menší trh než 5 % a roční obrat dohromady menší než ECU 300 milionů.

Pokyny Komise o používání pravidel hospodářské soutěže EHS v odvětví telekomunikací (Úř. věst. C 233, 6.9.1991,

s. 2). Tyto pokyny mají za cíl objasnit používání pravidel hospodářské soutěže Společenství na hospodářské subjekty v odvětví telekomunikací.

Sdělení Komise o spolupráci mezi soudy jednotlivých států a Komisí při uplatňování článků 85 a 86 Smlouvy (Úř. věst. C 39, 13.2.1993, s. 6). Toto sdělení stanoví zásady, na jejichž základě tato spolupráce probíhá.

Sdělení Komise o hodnocení kooperativních společných podniků podle článku 85 Smlouvy (Úř. věst. C 43, 16.2.1993, s. 2). Toto sdělení stanoví zásady hodnocení společných podniků.

Sbírka těchto textů (k 31. prosinci 1989) byla zveřejněna Úřadem pro úřední tisky Evropských společenství (odkaz:

I. díl: ISBN 92–826–1307–0, katalog. č. CV-42–90–001-EN-C). Aktualizovaná verze se připravuje.

Podle Xxxxxxx se tyto texty vztahují také na Evropský hospodářský prostor.

(1) Viz též odpovídající oznámení zveřejněná Kontrolním úřadem ESVO.

PŘÍLOHA III

SEZNAM ČLENSKÝCH STÁTŮ A STÁTŮ ESVO, ADRESA KOMISE A KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO, SEZNAM INFORMAČNÍCH KANCELÁŘÍ KOMISE VE SPOLEČENSTVÍ A VE STÁTECH ESVO

A ADRESY PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ VE STÁTECH ESVO

Ke dni vydání této přílohy jsou členskými státy: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Spojené království.

Ke dni vydání této přílohy jsou státy ESVO, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP: Island, Lichtenštejnsko a Norsko.

Adresa Generálního ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž je: Komise Evropských společenství

Generální ředitelství soutěže 000 xxx xx xx Xxx

B-1049 Brussels Tel.(00-0) 000 00 00

Adresa Ředitelství soutěže Kontrolního úřadu ESVO je: Kontrolní úřad ESVO

Ředitelství soutěže 0-0 xxx Xxxxx-Xxxxxxx X-0000 Xxxxxxxx

Tel.: (00-0) 000 00 00

Adresy informačních kanceláří Komise ve Společenství jsou:

BELGIE

00 xxx Xxxxxxxxx X-0000 Xxxxxxxx Tel. (00-0) 000 00 00

DÁNSKO

Højbrohus Xxxxxxxxx 00

Postboks 144

DK-1004 Kobenhavn K Tel. (45-33) 14 41 40

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

Xxxxxxxxxxxxxxxx 00 X-00000 Xxxx

Tel. (49-228) 53 00 90

Xxxxxxxxxxxxxx 000

D-10711 Berlin 31

Tel. (00-00) 000 00 00

Xxxxxxxxxxxxx 00 X-00000 Xxxxxxx

Tel. (00-00) 000 00 00

ŘECKO

2 Vassilissis Sotias

Case Postale 11002

GR-ATHÉNY 10674

Tel. (00-0) 000 00 00/83/84

ŠPANĚLSKO

Xxxxx xx Xxxxxxx 00 0x Xxxxxx

E-28001 Madrid Tel. (00-0) 000 00 00

Av. Diagonal, 18 Planta

E-08008 Barcelona Tel. (00-0) 000 00 00

FRANCIE

000, xxxxxxxxx Xxxxx Xxxxxxx X-00000 Xxxxx

Tel. (33-1) 40 63 38 00CMCI

0, xxx Xxxxx Xxxxxxxx

F-13241 Marseille, Cedex 01 Tel. (33-91) 91 46 00

IRSKO

00 Xxxxxxxxxx Xxxxxx

IRL-Dublin 2

Tel. (35-31) 71 22 44

ITÁLIE

Xxx Xxxx 00

I-00187 Roma

Tel. (00-0) 000 00 00

Corso Magenta 61 I-20123 Milán

Tel. (00-0) 000 00 00

LUCEMBURSKO

Bâtiment Xxxx-Xxxxxx

rue Xxxxxx xx Xxxxxxx 000 xxx X-0000 Xxxxxxxxxx

Tel. (35-2) 430 11

NIZOZEMSKO

Postbus 30465

NL-2500 GL Den Xxxx Tel. (00-00) 000 00 00

RAKOUSKO

Xxxxxxxxxx 0 A-1040 Vídeň

Tel. (00-0) 000 00 00

PORTUGALSKO

Centro Europeo Xxxx Xxxxxx Largo Xxxx Xxxxxx 1-10

P-12000 Lisabon Tel. (35-11) 54 11 44

FINSKO

31 Pohjoisesplanadi

00100 Helsinky

Tel. (35-80) 65 64 20

ŠVÉDSKO

PO Box 16396

Xxxxxxxxx 0

11147 Stockholm

Tel. (00-0) 000 00 00

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

8 Storey’s Gate

UK-Londýn SW 1P 3AT Tel. (00-00) 000 00 00

Windsdor House 0/00 Xxxxxxx Xxxxxx XX-Xxxxxxx XX0 0XX Tel. (44-232) 24 07 08

0 Xxxxxxxxx Xxxx XX-Xxxxxxx XX0 0XX

Tel. (44-222) 37 16 31

0 Xxxx Xxxxxx

UK-Edinburgh EH2 4PH Tel. (00-00) 000 00 00

Adresy informačních kanceláří Komise ve státech ESVO jsou:

NORSKO

Postboks 1643 Vika 0119 Oslo 1 Xxxxxx’x VII Gate No 6

0161 Oslo 1

Tel. (47-2) 83 35 83

Formuláře pro oznámení a žádosti a podrobnější informace o pravidlech hospodářské soutěže EHP lze obdržet také u těchto úřadů:

RAKOUSKO

Spolkové ministerstvo hospodářství Tel. (43-1) 71 100

FINSKO

Úřad pro volnou soutěž Tel. (35-80) 73 141

ISLAND

Ředitelství pro soutěž a korektní obchod Tel. (35-41) 27 422

LICHTENŠTEJNSKO

Úřad národního hospodářství Odbor hospodářství a statistiky Tel. (41-75) 61 11

NORSKO

Ředitelství cen

Tel. (47-22) 40 09 00

ŠVÉDSKO

Úřad pro soutěž Tel. (00-0) 000 00 00

Document Metadata

Table of Contents

31994R3385

Document Metadata