ÚZEMNÍ PLÁN MORAVSKÉ BUDĚJOVICE
URBANISTICKÉ STŘEDISKO JIHLAVA, spol. s r. o.
Matky Boží 11, 586 01 Jihlava
-----------------------------------------------------------------------
ÚZEMNÍ PLÁN MORAVSKÉ BUDĚJOVICE
II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
IIA. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Datum: březen 2017 Zpracoval: Ing. arch. Xxxx Xxxxx
Základní údaje zpracovatele:
Název zakázky: Územní plán Moravské Budějovice
Místo zakázky: Moravské Budějovice
Kraj: Vysočina
Objednatel: Město Moravské Budějovice
Pořizovatel: MěÚ Moravské Budějovice - oddělení Úřad územního plánování, regionální a památkové péče, OVÚP
Oprávněná osoba pořizovatele: Xxxxxxxx Xxxxx
Zpracovatel: Ing. arch. Xxxx Xxxxx ČKA 00302 Urbanistické středisko Jihlava, spol. s r. o.
Spolupráce: Xxx. Xxxxxx Xxxxx – ÚSES
Xxxx Xxxxxxxx – dopravní řešení Xxxx Xxxxxxxxx - digitalizace
Datum zpracování: listopad 2016 - březen 2017
II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
IIA. TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
1. Postup při pořízení územního plánu 6
2. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů 6
3. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 19
4. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů 22
5. Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů – soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů 22
6. Vyhodnocení splnění požadavků zadání územního plánu 23
7 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 24
8. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 68
9. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část, nebylo respektováno 70
10. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení 70
11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond 70
12. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa 98
IIB. GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Výkres číslo | Název výkresu | Měřítko výkresu |
4 | Koordinační výkres | 1 : 5 000 |
5 | Výkres předpokládaných záborů půdního fondu | 1 : 5 000 |
6 | Výkres širších vztahů | 1 : 50 000 |
7 | Vodovod | 1 : 5 000 |
8 | Kanalizace | 1 : 5 000 |
9 | Elektrická energie | 1 : 5 000 |
10 | Plynovod | 1 : 5 000 |
11 | Telekomunikace | 1 : 5 000 |
Seznam použitých zkratek:
BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka
ČOV čistírna odpadních vod
ETAP etapizace
k. ú. katastrální území
LC lokální biocentrum
LK lokální biokoridor
LP levobřežní přítok
NN nízké napětí
ORP obec s rozšířenou působností
p. č. parcela číslo
PP pravobřežní přítok
PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa (lesní pozemek) PÚR Politika územního rozvoje ČR ve znění aktualizace č.1
RC regionální biocentrum
RD rodinný dům
RK regionální biokoridor
RS regulační stanice
RZV plochy s rozdílným způsobem využití (funkční plochy)
STL středotlaký
TS trafostanice
ÚAP územně analytické podklady
ÚPD územně plánovací dokumentace
ÚSES územní systém ekologické stability
ÚP územní plán
ÚS územní studie
VDJ vodojem
VN vysoké napětí
VTL vysokotlaký
VVN velmi vysoké napětí
VVT významný vodní tok
ZPF zemědělský půdní fond
ZÚR Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1
II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU
IIA. Textová část odůvodnění územního plánu
1. POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Postup doplní pořizovatel při zahájení procesu řízení o územním plánu.
2. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
2.1. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY VE ZNĚNÍ AKTUALIZACE Č. 1
Řešené území se nachází mimo republikové rozvojové oblasti a rozvojové osy. Řešené území se nachází mimo specifické oblasti stanovené PÚR ČR.
Do řešeného území zasahuje koridor dopravní infrastruktury republikového významu S8 - koridor kapacitní silnice Mladá Boleslav - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo - Hatě - hranice ČR/Rakousko.
Do řešeného území nezasahují koridory a plochy technické infrastruktury a související rozvojové záměry vymezené PÚR ČR.
Územní plán Moravské Budějovice je v souladu s obecnými zásadami PÚR ČR.
Přínos řešení ÚP Moravské Budějovice k naplnění republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (označení priorit odpovídá označení v PÚR ČR):
(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.
Způsob: V územním plánu jsou stanoveny podmínky ochrany hodnot území (zejména urbanistických, kulturních, historických a přírodních). U ploch s rozdílným způsobem využití (RZV) jsou stanoveny podmínky využití, které rovněž zajišťují ochranu výše uvedených hodnot. Pro jednotlivé plochy RZV jsou definovány prostorové i výškové možnosti nové zástavby i zástavby ve stabilizovaných plochách.
V ÚP je respektována současná urbanistická struktura všech sídel, vymezení ploch veřejných prostranství definuje a zachovává historickou stopu zástavby.
Územní plán stanovuje podmínky ochrany krajiny, jsou navrženy prvky územního systému ekologické stability. V nezastavěném území jsou navrženy plochy změn v krajině zejména pro vodní plochy, trvalé travní zatravnění s možností protierozních úprav, zalesnění pozemků a založení nefunkčních částí prvků ÚSES. Dále je navrženo doplnění zeleně v krajin kolem cest a doplnění ochranné zeleně především u ploch výroby a skladování.
(14a) Při plánování rozvoje venkovských území a oblastí dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny.
Způsob: Ochrana a rozvoj primárního sektoru jsou zajištěny respektováním stabilizovaných ploch zemědělské výroby. Vymezení zastavitelných ploch pro rozvoj města a jeho místních částí zohledňuje požadavky na hospodaření na zemědělské půdě.
(15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhnout při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně.
Způsob: Jsou stanoveny podmínky pro rozvoj sociální soudržnosti obyvatel – jsou vymezeny zastavitelné plochy odpovídající potřebám města – pro zlepšení kvality bydlení, rozvoj pracovních i volnočasových aktivit. V plochách občanského vybavení i ostatních plochách je umožněn rozvoj zařízení pro poskytování sociálních služeb (senioři a mladé rodiny) a zdravotních služeb.
(16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území.
Způsob: V rámci zvolené urbanistické koncepce je upřednostněno komplexní řešení. Rozvojové plochy přednostně navazují na stabilizované plochy shodných, popř. slučitelných typů ploch RZV.
(16a) Při územně plánovací činnosti vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů, který představuje objektivní a komplexní posuzování a následné koordinování prostorových, odvětvových a časových hledisek.
Způsob: V průběhu zpracování byly prověřovány rozvojové záměry sousedních obcí.
(17)) Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí zejména v hospodářsky problémových regionech a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.
Způsob: Území Moravských Budějovic není hospodářsky problémový region. V územním plánu jsou přesto vymezeny dostatečné plochy pro vznik nových pracovních příležitostí, v případě potřeby na řešení hospodářských změn.
(18)) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.
Způsob: Koncepcí územního rozvoje je definován polycentrický rozvoj sídelní struktury řešeného území. V územním plánu je umožněn rozvoj funkcí města, který odpovídá potřebám města i všech jeho místních částí.
(19) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch, hospodárně využívat zastavěné území, zajistit ochranu nezastavěného území a veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace.
Způsob: Podmínky využití především ploch výroby a skladování – zemědělská výroba umožňují jejich polyfunkční využívání (pro výrobní funkce). Volné plochy uvnitř zastavěného území jsou navrženy k zástavbě a to jako zastavitelné plochy nebo plochy přestaveb. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s vazbami na zastavěná území. Mimo zastavěné území je navržena pouze plocha pro obsluhu polního letiště a dále pak plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury.
Volná krajina je maximálně respektována bez fragmentace zastavitelnými plochami. Ochrana nezastavěného území je zajištěna stanovením podmínek pro využití ploch nezastavěného území dle § 18 odst. 5 stavebního zákona.
(20) Rozvojové záměry, které mohou ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti krajiny a kvality životního prostředí.
Způsob: Plochy podstatně ovlivňující charakter krajiny nejsou vymezeny. Zastavitelné plochy jsou převážně vymezeny v návaznosti na zastavěná území sídel. U ploch jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání.
Vlivy na přírodní hodnoty území jsou zmírněny návrhem prvků ÚSES, doplněním doprovodné a ochranné zeleně, návrhem ploch k zalesnění, návrhem vodních ploch a stanovenými podmínkami ploch v krajině.
(20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.
Řešeným územím neprochází migrační koridor, část řešeného území je migračně významným územím. Migrační propustnost pro živočichy není navrženým řešením územního plánu omezena. K zajištění propustnosti území pro organizmy je vymezen také ÚSES. Prostupnost krajiny pro člověka je zajištěna zejména cestní sítí v krajině, tu bude třeba řešit především v rámci komplexních pozemkových úprav vymezením polních a lesních cest. Pro
k. ú. Vranín jsou pozemkové úpravy již dokončeny. Územní plán opatření vyplývající z pozemkových úprav respektuje. Hlavní polní a lesní cesty jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury - silniční. Ostatní cestní síť v krajině je součástí ostatních ploch RZV nezastavěného území. Cestní síť v krajině je přípustná na většině ploch RZV.
(22) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu při zachování a rozvoji hodnot území.
Způsob: V územním plánu jsou vymezeny plochy rekreace, a to stabilizované a zastavitelné plochy staveb rodinné rekreace, plochy rekreace - zahrádkové osady a plochy hromadné rekreace - koupaliště, k rekreaci slouží také sportovní a tělovýchovná zařízení. Plochy pro sport a tělovýchovu jsou vymezeny v Moravských Budějovicích i v místních částech.
V územním plánu jsou stanoveny podmínky k ochraně urbanistických, architektonických, kulturních a historických hodnot města, které jsou předpokladem k zachování a rozvoji turistiky a cestovního ruchu.
Jsou respektovány cyklotrasy, turistické trasy. Je navržen koridor pro cyklostezku mezi Moravskými Budějovicemi a Litohoří. Je stanovena přípustnost realizace cyklostezek plochách RZV.
V rámci přípustných činností lze pro hromadnou rekreaci a turistiku využít stabilizované i navrhované plochy jiných ploch RZV, zejména ploch občanského vybavení a ploch smíšených obytných.
Navržená opatření a změny v nezastavěném území přispějí také k posílení estetických a rekreačních funkcí krajiny (návrh ÚSES, doplnění doprovodné zeleně v krajině, navrhované zalesnění pozemků a nově navržené vodní plochy).
(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na
veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných technických opatření na eliminaci těchto účinků).
Způsob: Pro zkvalitnění dopravní infrastruktury je v územním plánu vymezen koridor pro přeložku silnice I/38 - obchvat Litohoře, který by měl navazovat na již zrealizovaný obchvat Moravských Budějovic, dále pak koridor pro přeložku této silnice ve směru Moravské Budějovice - státní hranice (Hatě). Dále je vymezena plocha a koridor pro přeložku silnice II/152. Navrhované zastavitelné plochy obytné zástavby jsou od navržených koridorů dopravní infrastruktury dostatečně vzdáleny. Zastavitelné plochy pro bydlení nebo s převahou bydlení, které jsou navrženy v blízkosti silnic nebo železnic jsou stanoveny jako podmíněně přípustné.
Technická infrastruktura je ve městě vyhovující, je navrženo doplnění vedení VN a částečná kabelizace VN, přeložky vedení technické infrastruktury. Pro místní část Jackov a Vranín je navrženo zásobování pitnou vodou, je navrženo odkanalizování všech místních částí. Doplnění technické infrastruktury pro zastavitelné plochy bude řešeno až při realizaci staveb v jednotlivých plochách.
(24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os.
Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).
Způsob: Pro zlepšení dostupnosti území jsou v územním plánu vymezeny plochy a koridory dopravní infrastruktury.
Rozvojové plochy pro bydlení jsou většinou vymezeny mimo kontakt se silnicemi I. a II. tříd. Plochy pro bydlení nebo s bydlením přípustným vymezené v blízkosti silnic II. tříd a v blízkosti železnice jsou navrženy jako plochy podmíněně přípustné. Rozvojové plochy v blízkosti silnice I/38 nejsou vymezeny. ÚP jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy.
(24a) Na územích, kde dochází dlouhodobě k překračování zákonem stanovených mezních hodnot imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, je nutné předcházet dalšímu významnému zhoršování stavu. Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů.
Způsob: Vyhlášené ochranné pásmo zemědělského areálu ve Vesci je respektováno, v tomto ochranném pásmu nejsou vymezeny zastavitelné plochy pro bydlení.
Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování jsou vymezeny většinou v dostatečné vzdálenosti od ploch bydlení nebo jsou od nich odděleny pásem izolační zeleně (např. pás izolační zeleně mezi plochami Z5 a Z108 v Mexiku, izolační zeleň mezi plochami Z82 a Z106 v Lažínkách).
U ploch výroby a skladování jsou stanoveny požadavky k ochraně veřejného zdraví, aby stavby a zařízení v těchto plochách a nesnižovaly kvalitu okolního prostředí (především ploch s převahou bydlení) a nezvyšovaly dopravní zátěž v území.
(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod.
Způsob: V řešeném území je stanoveno záplavové území VVT Jevišovka. V záplavovém území Jevišovky nejsou navrženy zastavitelné plochy.
V řešeném území je stanoveno záplavové území vodního toku Rokytka včetně aktivní zóny.
Do záplavového území zasahují některé zastavitelné plochy vymezené v ÚPD města před vyhlášením záplavového území. Změny vymezení zastavitelných ploch v souvislosti se stanovením záplavového území bude nutné řešit ve změně územního plánu.
V řešeném území nejsou evidována sesuvná území. V územním plánu jsou navrženy plochy změn v krajině s protierozními úpravami. Pro posílení ekologické stability jsou v nezastavěném území vymezeny prvky ÚSES. Pro snížení erozního ohrožení jsou navrženy plochy změn v krajině - např. zalesnění, trvalé zatravnění pozemků. V k. ú. Vranín jsou dokončeny komplexní pozemkové úpravy, územní plán je souladu s plánem společných zařízení pozemkových úprav.
(26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.
Způsob: V řešeném území je stanoveno záplavové území VVT Jevišovka. V záplavovém území Jevišovky nejsou navrženy zastavitelné plochy.
V řešeném území je stanoveno záplavové území vodního toku Rokytka včetně aktivní zóny. Do záplavového území zasahují některé zastavitelné plochy vymezené v platné ÚPD města před vyhlášením záplavového území. Jedná se zejména o plochy Z9(BI), Z11(BI), Z44(RZ), Z62(OM), Z68 (OS), popř. některé další s minimálním dotčením.
Změny vymezení zastavitelných ploch v souvislosti se stanovením záplavového území bude nutné řešit ve změně územního plánu.
(29) Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní integrované systémy veřejné dopravy nebo městskou hromadnou dopravu, umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest, včetně doprovodné zeleně v místech, kde je to vhodné.
Způsob: V rámci řešeného území jsou plochy dopravní infrastruktury - silniční, železniční a plochy veřejných prostranství na sebe navázány.
V rámci integrovaného systému veřejné dopravy je územním plánu vymezena plocha pro společné parkoviště v návaznosti na autobusové a vlakové nádraží. Je uvažováno se zřízením nové železniční zastávky v lokalitě bydlení Zahrádky.
Cyklistické a turistické trasy jsou respektovány, je navržena cyklostezka do Litohoře a v ÚP je stanoveno vybudování cyklostezky podél Rokytky.
(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.
Způsob: Územní plán stanovuje respektovat stávající koncepce jednotlivých druhů technické infrastruktury. Pro navrhovanou technickou infrastrukturu jsou vymezeny plochy a koridory. Je navržen způsob zásobování vodou Jackova a Vranína a je navržen stanoven způsob odkanalizování všech místních částí.
Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny s možností napojení na technickou infrastrukturu. Způsob napojení jednotlivých lokalit je vyznačen v odůvodnění územního plánu v jednotlivých výkresech technické infrastruktury.
2. 2. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÁ KRAJEM
Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina (ZUR), které nabyly účinnosti
dne 22. 11. 2008. Aktualizace č.1 ZÚR Kraje Vysočina nabyla účinnosti 23. 10. 2012.
Vyhodnocení souladu se Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina v platném znění
Územní plán respektuje priority územního plánování Kraje Vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území.
Část řešeného území (k. ú. Moravské Budějovice, Lažínky a Vesce u Moravských Budějovic) je zařazena do krajské rozvojové osy OSk5 Znojmo - Blížkovice - Moravské Budějovice.
ZÚR vymezují město Moravské Budějovice jako nižší centrum.
Do řešeného území zasahují dle ZÚR vymezené veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury.
ZÚR vymezuje na území města veřejně prospěšná opatření územního systému ekologické stability.
ZÚR vymezují typy krajin a stanovují zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území v nich.
ZÚR vymezují oblasti krajinného rázu.
ZÚR vymezují v řešeném území územní rezervu.
1. Popis způsobu naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území:
(01) Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj Kraje Vysočina založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánu obcí, regulačních plánu a při rozhodování o změnách ve využití území.
Řešení územního plánu vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Z hlediska vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje (ÚAP 2014) je území města zařazeno do kategorie 1 s pozitivním hodnocením všech tří pilířů (environmentálního, ekonomického i sociálního). Při koncepci rozvoje území byly zohledněny dobré podmínky pro hospodářský a sociální rozvoj území a možnosti zlepšení podmínek z hlediska životního prostředí.
K posílení environmentálního pilíře je navržen územní systém ekologické stability krajiny a jsou stanoveny podmínky k ochraně krajiny v řešeném území. Jsou vymezeny plochy změn v krajině ke snížení erozního ohrožení území, je navrženo doplnění rozptýlené zeleně v krajině, jsou vymezeny plochy zeleně s ochrannou a izolační funkcí.
K udržení a posílení sociodemografického pilíře udržitelného rozvoje území jsou v ÚP vymezeny rozvojové plochy bydlení, občanského vybavení.
K udržení a posílení pilíře pro hospodářský rozvoj jsou v územním plánu vymezeny rozvojové plochy výroby a skladování. Rovněž plochy smíšené obytné umožňují rozvoj drobné neobtěžující výroby, služeb, komerčního vybavení, rozvoj cestovního ruchu podle podmínek využití stanovených v těchto plochách.
(02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměru stanovených v Politice územního rozvoje a současně vymezených v ZÚR Kraje Vysočina.
Do řešeného území zasahuje koridor dopravní infrastruktury republikového významu S8- koridor kapacitní silnice Mladá Boleslav - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo - Hatě - hranice ČR/Rakousko, který je vymezen v ZÚR.
Část tohoto záměru je již zrealizována - obchvat Moravských Budějovic je již realizován a v ÚP je zakreslen jako stabilizovaná dopravní plocha - silniční. Dále je v souladu s touto strategií vymezen koridor pro novou trasu silnice I/38 Jihlava - Moravské Budějovice (obchvat Lihohoře) a Moravské Budějovice - hranice Jihomoravského kraje.
(03) Vytvářet podmínky pro přeměnu a rozvoj hospodářské základny v území regionu se soustředěnou podporou státu podle Strategie regionálního rozvoje České republiky 2006, kterými jsou na území Kraje Vysočina správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen
„ORP“) Třebíč a správní obvod ORP Bystrice nad Pernštejnem. Pro tato území prověřit a stanovit možnosti zajištění odpovídající dopravní a technické infrastruktury.
Netýká se řešeného území.
(04) Vytvářet podmínky pro zachování a rozvíjení polycentrické struktury osídlení kraje založené na městech Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou, zejména….:
Netýká se řešeného území.
(05) Vytvářet podmínky pro koordinované umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro zlepšení dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje, zejména zlepšit dopravní vazby: a) krajského města Jihlava na krajská města sousedních krajů; b) významných center osídlení ke krajskému městu Jihlava; c) ostatních center osídlení k významným regionálním centrum Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou.
Územní plán vymezuje koridory pro nové trasy I/38 dle ZÚR.
(06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území.
Priority jsou naplněny. V územním plánu jsou stanoveny podmínky ochrany přírodních, kulturních a civilizačních hodnot.. Je stanovena koncepce uspořádání krajiny. V řešeném území jsou navrženy prvky územního systému ekologické stability krajiny. Jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajinného rázu a k ochraně historických hodnot území.
(07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny;
b) vyvážené a efektivní využívání zastaveného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel a v souvislosti s tím zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektu v zastaveném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálu v sídlech před výstavbou ve volné krajině; c) intenzivnější rozvoj aktivit cestovního ruchu, turistiky a rekreace včetně rozšiřování sítě pěších a cyklistických tras; d) rozvoj ekonomických odvětví s vyšší přidanou hodnotou, zejména aplikovaného výzkumu, strategických služeb (znalostní ekonomika); e) uplatnění mimoprodukční funkce zemědělské krajiny, tedy zajistit účelné členění pozemkové držby prostřednictvím pozemkových úprav a doplnění krajinných prvku zvyšujících ekologickou stabilitu krajiny, pozitivně působících na vzhled krajiny a eliminujících erozní poškození; f) uplatnění mimoprodukční funkce lesu zejména v rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území; g) rozvíjení systému dopravní obsluhy a technické vybavenosti, likvidace odpadních vod a soustav zásobování vodou a energiemi včetně využívání energie z alternativních zdrojů a na využití surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje.
Část správního území města Moravské Budějovice je zařazena do rozvojové osy krajského významu OSk5 – k. ú. Moravské Budějovice, Lažínky, Vesce u Moravských Budějovic.
Územní plán navrhuje rozvoj sídla s důrazem na posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování celistvosti města a jeho místních částí. Rozvoj obytného území, ale i průmyslu je soustředěn především do Moravských Budějovic a Lažínek v souvislosti se zařazením těchto katastrů do rozvojové osy. ÚP navrhuje prvky zvyšující ekologickou stabilitu krajiny, stanovuje podmínky ochrany krajiny a návrhem ploch změn v krajině eliminuje erozní poškození, navrhuje plochy k zalesnění, ochrannou a izolační zeleň, navrhuje nové vodní plochy. Pro zkvalitnění dopravní infrastruktury jsou v územním plánu vymezeny koridory dopravní infrastruktury pro přeložky silnice I/38 a II/152. Pro zkvalitnění technické infrastruktury je navrženo zásobování vodou Jackova a Vranína a způsob odkanalizování všech místních částí.
(08) Vytvářet podmínky pro řešení specifických problémů ve specifických oblastech kraje při zachování požadavku na ochranu a rozvoj hodnot území. Navrhovat v území specifických oblastí takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho hodnot.
Řešené území není součástí specifické oblasti.
(09) Podporovat zlepšení vazeb částí území kraje s územím sousedních krajů s cílem optimalizovat dostupnost obslužných funkcí i pres hranice kraje (odstraňování administrativních bariér).
Jsou vymezeny koridory pro přeložky silnice I/38.
(09a) Xxxxxxxxxxx návrh na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany s ostatními aktivitami v území s ohledem na zajištění udržitelného rozvoje území a s územně plánovacími dokumentacemi obcí sousedního Jihomoravského kraje.
Netýká se řešeného území.
2. Rozvojová osa OSk5
Část správního území města Moravské Budějovice je zařazeno do rozvojové osy krajského významu OSk5 (Znojmo – Blížkovice) – Moravské Budějovice - k. ú. Moravské Budějovice, Lažínky, Vesce u Moravských Budějovic.
ZÚR stanovují v rozvojové ose OSk5 tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území:
a) rozvojové záměry soustředit na území města Moravské Budějovice;
b) rozvoj ekonomických aktivit soustředit do západní části města Moravské Budějovice ve vazbě na nově realizovaný obchvat města na silnici I/38 a také případně na železniční trať č. 241;
c) posilovat vazby na obce Jihomoravského kraje podél silnice I/38 (zejména Moravské Budějovice – Znojmo);
d) posilovat vazby na území obce Jemnice prostřednictvím silnice II/152 a železniční trati;
e) respektovat prvky přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území;
f) chránit ve zvýšené míře pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu a dotvářet krajinu s cílem zvýšení její estetické hodnoty a ekologické stability.
Zásady jsou respektovány. Rozvojové plochy výroby a skladování vymezeny především ve vazbě na silnici I/38 a přeložku silnice II/152. K posílení vazby s Jemnicí je navržena přeložka silnice II/152 a homogenizace stávajícího tahu této komunikace. Jednokolejná železniční trať mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi je respektována.
Pozitivní znaky krajiny jsou respektovány, krajina je dotvářena navrženými plochami změn v krajině - navrženým zalesněním, trvalým travním zatravněním, návrhem vodních ploch, návrhem ochranné a izolační zeleně. Jsou vymezeny prvky územního systému ekologické stability.
ZÚR stanovují v ose OSk5 úkoly pro územní plánování:
a) v územních plánech zpřesnit koridor pro umístění stavby přeložky silnice I/38 v úseku Moravské Budějovice – hranice Jihomoravského kraje a dále v úseku Moravské Budějovice - Jihlava.
Řešení: Koridory pro umístění stavby přeložky silnice I/38 jsou zpřesněny - viz. koridory dopravní infrastruktury v této kapitole.
b) na území města Moravské Budějovice stabilizovat a územně chránit koridor pro umístění stavby přeložky silnice II/152 Moravské Budějovice.
Řešení: Územní plán vymezuje plochu a koridor pro přeložku silnice II/152.
c) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny - úkol byl zohledněn v dosavadní UP města a jeho změnách, v úpravě územního plánu není měněn rozsah zastavitelných ploch.
d) respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Moravské Budějovice - v městské památkové zóně jsou stanoveny podmínky ochrany.
e) upřesnit vymezení skladebné části ÚSES - regionální biokoridor 529 Lukovská hora – Ochoz u Dvorku a regionální biocentrum 622 Ochoz u Dvorku - tyto skladebné prvky ÚSES jsou v ÚP zpřesněny - viz níže.
3. Nižší centra
ZÚR stanovují v nižších centrech tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území:
a) vytvářet podmínky pro rozvoj obslužných funkcí a nabídky pracovních příležitostí pro své spádové území;
b) zlepšit situaci v dopravním napojení a dopravní obsluze center a jejich a jejich spádového území;
c) chránit kulturní a přírodní hodnoty a využít je pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu. ZÚR stanovují v nižších centrech tyto úkoly pro územní plánování:
d) zabezpečit územní podmínky pro rozvoj obslužných a ekonomických aktivit. Zásady a úkol jsou respektovány.
Způsob: jsou navrženy plochy pro výrobu a skladování, které přinesou pracovní příležitosti pro spádové území Moravských Budějovic, dopravní napojení je zajištěno návrhem nových ploch dopravní infrastruktury - přeložek silnic a návrhem na homogenizaci některých silnic, přírodní a kulturní hodnoty jsou chráněny - jsou navrženy podmínky ochrany těchto hodnot, rozvoj cestovního ruchu je podporován vymezením ploch rekreace, sportovních ploch a cyklostezek.
4. Koridory dopravní infrastruktury
ZÚR vymezují v řešeném území tyto koridor dopravní infrastruktury:
a) ZÚR zpřesňují koridor silniční dopravy republikového významu S8 Havlíčkův Brod – Jihlava- Znojmo – Hatě – hranice ČR jeho vedením v koridoru silnice I/38.
b) silnice I/38 – koridor pro homogenizaci stávajícího tahu o šířce 150 m;
c) silnice I/38 – koridor pro přeložku silnice I/38 Jihlava – Moravské Budějovice o šířce 150 m;
d) silnice I/38 – koridor pro přeložku silnice I/38 Moravské Budějovice – hranice kraje o šířce 150 m;
e) silnice II/152 – koridor pro homogenizaci stávajícího tahu o šířce 80 m;
Řešení:
Obchvat Moravských Budějovic byl uveden do provozu v roce 2010 a v současné době se nepředpokládá další rozšíření či úpravy obchvatu. Stávající silnice I/38 je vymezena jako plocha dopravní infrastruktury - silniční (DS) a případné úpravy a rekonstrukce
(např. úpravy povrchu) budou řešeny ve stávající šířce tělesa. Koridor dopravní infrastruktury není tedy pro homogenizaci stávajícího tahu v řešeném území vymezen.
Koridor pro přeložku silnice I/38 Jihlava - Moravské Budějovice je v ÚP zpřesněn, koridor je rozšířen o plochu pro vytvoření křižovatky. Úprava koridoru pro řešení křižovatky vychází ze zpracované dopravní studie.
Koridor pro přeložku silnice I/38 Moravské Budějovice – hranice kraje je v ÚP zpřesněn.
Úprava koridoru vychází ze zpracované dopravní studie.
Koridor pro homogenizaci silnice II/152 je v ÚP zpřesněn, mimo zastavěné a zastavitelné plochy na šíři 80 m, v zastavěném území a zastavitelných plochách je zpřesněn na šíři stávajícího dopravního pásu.
5. Koridory technické infrastruktury
ZÚR vymezují v řešeném území koridor technické infrastruktury:
a) Nadzemní stavba vedení VVN 110 kV R Slavětice - R Moravské Budějovice - R Jemnice
- R Dačice o šířce 400 m Řešení:
Koridor je v ÚP zpřesněn na šíři 200 m v souladu se ZÚR. Zpřesnění bylo provedeno ve Změně č. 2 ÚP města Moravské Budějovice (účinnost od 21. 3. 2014). Vymezení koridoru je do úpravy ÚP převzato.
6. Veřejně prospěšné stavby
ZÚR vymezují veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy a technické infrastruktury:
a) DK01 – silnice I/38
b) DK11 – silnice II/152
c) E10 – nadzemní vedení VVN
Koridory veřejně prospěšných staveb byly vymezené v ZÚR v platném znění byly převzaty a zpřesněny ve Změně č. 2 ÚP města. Vymezení je do úpravy ÚP převzato.
7. Veřejně prospěšná opatření
ZÚR vymezují veřejně prospěšná opatření územního systému ekologické stability:
a) U097 – regionální biocentrum 641 Lukovská hora - biocentrum zpřesněno dle mapového podkladu, vede po hranici k. ú. Moravské Budějovice a k. x. Xxxxx u Moravských Budějovic mimo řešené území.
b) U098 – regionální biocentrum 642 Ochoz u Dvorku - převzato a zpřesněno.
c) U260 – regionální biokoridor 529 Lukovská hora – Ochoz u Dvorku - v řešeném území vymezeny tří úseky tohoto biokoridoru z důvodů vložení biocenter v lokálních parametrech do trasy regionálního biokoridoru.
d) U261 – regionální biokoridor 530 Ochoz u Dvorku – Pulkov - v řešeném území se nenachází. Navazuje na regionální biocentrum Ochoz u Dvorku, které je vymezeno až po řešené území. Biokoridor 530 tak začíná až v k. ú. Blatnice, či Zvěrkovice u Moravských Budějovic.
Xxxxxx veřejně prospěšných opatření vymezené v ZÚR v platném znění byly převzaty a zpřesněny ve Změně č. 2 ÚP města. Vymezení a zpřesnění je do úpravy ÚP převzato.
8. Krajinné typy
ZÚR vymezují typy krajin charakterizované převažujícím nebo určujícím cílovým využitím. V řešeném území jsou zastoupeny typy krajiny:
krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace - k. ú. Moravské Budějovice, k. ú.
Lažínky a k. x. Xxxxx u Moravských Budějovic.
krajina lesní - západní část k. ú. Jackov, jihozápadní část k. ú. Vranín krajina zemědělská intenzivní - převážná část k. ú. Vranín a k. ú. Jackov
krajina lesozemědělská ostatní - střední část k. x. Xxxxxxx poblíž rybníka Xxxxxxxxx II (Nový Xxxxxxxxx)
ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území:
Krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace
a) dbát na ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu; b) v rozvojových oblastech a osách soustřeďovat aktivity republikového a krajského významu a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně krajinných hodnot v ostatních oblastech; c) preferovat využití územních rezerv a nevyužívaných nebo nedostatečně využívaných ploch v zastavěném území (brownfields); d) vymezit a chránit před zastavěním pozemky, nezbytné pro vytvoření souvislých ploch krajinné zeleně (zelené pásy), zajištující prostupnost krajiny, plochy pro rekreaci, podmínky pro vznik a rozvoj lesních porostu a zvýšení ekologické stability; zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně. Město Moravské Budějovice (k. ú. Moravské Budějovice, Lažínky a Vesce u Moravských Budějovic) náleží do krajské rozvojové osy OSk5: zásada soustředit do rozvojových os aktivity krajského významu je respektována. Poloha obce v rozvojové ose je zohledněna zejména v koncepci rozvoje obytného a výrobního území města včetně související veřejné
infrastruktury.
Nevyužívané nebo nedostatečně využívané plochy v zastavěném území jsou navrženy k zástavbě nebo přestavbě.
V nezastavěném území jsou navržena opatření ke zvýšení ekologické stability území, včetně vymezení rozptýlené zeleně (alejí). Je navrženo zalesnění, trvalé zatravnění pozemků a plochy vodní a vodohospodářské (nové rybníky). Tato opatření zvýší pestrost krajiny. Podmínky využití ploch nezastavěného území jsou stanoveny tak, aby umožnily další zvýšení pestrosti krajiny, např. umístění vodních ploch, zatravnění a zalesnění.
Krajina lesní
a) minimalizovat negativní zásahy do PUPFL, zejména omezit zábor těchto pozemků na nezbytně nutnou míru; b) lesní hospodaření směřovat k diferencované a přirozené skladbě lesu a eliminovat tak rizika poškození krajiny nesprávným lesním hospodařením, zejména velkoplošnou holosečí a výsadbou jehličnatých monokultur; c) rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit; d) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; e) eliminovat riziko narušení kompaktního lesního horizontu umístěním nevhodných staveb, zejména vertikálních a liniových.
Krajinný typ zahrnuje převážně západní část k. ú. Jackov, jihozápadní část k. ú. Vranín Lesní pozemky jsou v tomto území maximálně respektovány.
Jsou stanoveny podmínky ochrany památkově chráněných objektů a ostatních architektonicky cenných staveb a místních památek.
V tomto krajinném typu jsou navrženy prvky ÚSES.
V tomto krajinném typu není navrženo rozšíření a intenzifikace chatové lokality.
Krajina zemědělská intenzivní
(143) ZÚR stanovují tyto zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území:
a) dbát na ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu; b) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; c) zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně, zvýšením podílu zahrad, trvalých travních porostů apod.; d) zvýšit prostupnost krajiny obnovou cestní sítě.
Převážná část k. ú. Vranín a k. ú. Jackov v návaznosti na zastavěné území obou sídel.
V tomto typu krajiny jsou v návaznosti na souvislá zastavěná území sídle vymezeny rozvojové plochy tak, aby vytvářely ucelený obvod sídel.
K posílení ekologické stability zemědělské krajiny jsou podél toků vymezeny větve lokálního ÚSES.
V krajině zemědělské intenzivní je navrženo doplnění rozptýlené zeleně podél cest.
Je vymezena hlavní cestní síť, je stanovena obecná přípustnost doplnění cestní sítě v krajině.
Krajina lesozemědělská ostatní
a) zachovat v nejvyšší možné míře stávající využívání lesních a zemědělských pozemku; b) respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami; c) zvyšovat pestrost krajiny zejména obnovou a doplňováním alejí a rozptýlené zeleně, zvýšením podílu zahrad, trvalých travních porostu apod.
Krajinný typ zahrnuje střední část k. x. Xxxxxxx poblíž rybníka Xxxxxxxxx II (Nový Xxxxxxxxx) - převážně zalesněná část území s chatovou lokalitou Kosová.
Zásady jsou v tomto menším území respektovány.
9. Oblasti krajinného rázu.
ZÚR stanovují ve všech oblastech krajinného rázu pro činnost v území a rozhodování o změnách v území zásadu chránit a rozvíjet charakteristické znaky krajiny vytvářející jedinečnost krajiny, jimiž jsou zejména:
- typický reliéf v makro i mezo měřítku
- typická struktura kulturní krajiny včetně stop tradičních způsobů hospodaření
- přírodní složky krajiny, charakter zalesnění, lesních okraje, vzorek drobných ploch a linií zeleně apod.
- historické krajinářské úpravy
- hydrografický systém včetně typického charakteru údolí daného jak jeho morfologií, tak historickým využitím toku
- typické kulturní dominanty v krajinné scéně a to včetně typické siluety
- sídelní struktura
- urbanistická struktura sídel
- měřítko a hmota tradiční architektury
- typické siluety sídel a charakter okrajů obcí s cennou architekturou, urbanistickou strukturou a cennou lidovou architekturou
Řešení územního plánu tyto zásady respektuje. Řešené území je součástí dvou oblastí krajinného rázu:
CZ 0610-OB003 Želetavsko (jihozápadní cíp řešeného území)
ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB003 Želetavsko pro činnost v území a rozhodování o změnách v území specifickou zásadu zachovat historické siluety sídel.
CZ 0610-OB011 Moravskobudějovicko (převážná část řešeného území)
ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB011 Moravskobudějovicko tyto specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území:
a) neumisťovat výškové stavby v prostorech, odkud mohou vizuálně kontaminovat dochované historicky cenné prostory s typickými kulturními dominantami a dochovanými prostory komponované krajiny a též do míst, odkud se budou vizuálně uplatňovat v území přírodních parků Třebíčsko a Rokytná;
b) zajistit ochranu zalesněných hřbetů severně od Jemnice a severně od Moravských Budějovic.
Řešení územního plánu tyto zásady respektuje.
9. Územní rezervy
ZÚR vymezují v řešeném území:
a) Územní rezervu pro prověření budoucího umístění stavby nadzemního vedení VVN 110 kV R Slavětice - R Moravské Budějovice - koridor v šířce 400 m.
Koridor je v ÚP zpřesněn na šíři 200 m.
2. 3. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
Postavení města v systému osídlení
Město Moravské Budějovice je obcí s rozšířenou působností (ORP) v jižní části Kraje Vysočina. Moravské Budějovice leží cca 46 km od Jihlavy a cca 29 k m od Znojma na silnici silnice I/38, bývalé císařské silnici Praha – Vídeň.
Pro město je významná poloha na křižovatce silnic I/38 a II/152. Silnice I/38 zajišťuje tranzitní dopravu a dopravní spojení s městy a obcemi ve směru sever – jih (Jihlava, Moravské Budějovice, Znojmo). Silnice II/152 zajišťují dopravní spojení s městy a obcemi ve směru východ - západ (Jemnice, Jaroměřice).
Město Moravské Budějovice je cílem a zastávkou na tomto mezinárodním tahu i místem odbočení k turistickým cílům širšího území (Vranovsko–Bítovsko, Třebíčsko, Jemnicko).
Město je historickým, správním, kulturním i hospodářským centrem jižní části Kraje Vysočina a zajišťuje funkce obytné a obslužné pro okolní města i obce.
Moravské Budějovice jsou též sídlem, které pro významnou část ekonomicky aktivních obyvatel regionu zajišťuje pracovní příležitosti.
Správní území města je tvořeno pěti katastrálními územími: Moravské Budějovice, Jackov, Lažínky, Vesce u Moravských Budějovic a Vranín.
Celková výměra správního území města je 3715 ha. K 1. 1. 2014 bylo ve městě přihlášeno k trvalému pobytu 7751 obyvatel.
V ÚPD Kraje Vysočina je město Moravské Budějovice vymezeno jako nižší centrum, které zajišťuje obslužné a ekonomické aktivity spádového území. Území města s vazbami na silnici I/38 je zařazeno do krajské rozvojové oblasti OSk5.
Širší dopravní vztahy
Město Moravské Budějovice leží na hlavním mezinárodním tahu E59, silnici I/38. Silnice I/38 zajišťuje dopravní napojení na státní hranici s Rakouskem, zajišťuje spojení s krajským městem Jihlavou a je rovněž významnou spojnicí s dálnicí D1.
Městem prochází železniční trať ČD Jihlava – Okříšky - Znojmo.
Vztah k navazující ÚPD okolních obcí
V územním plánu je zejména koordinováno vymezení prvků ÚSES a řešení dopravní a technické infrastruktury.
Sousedními územní obvody jsou obce a katastrální území (k. ú.): obec Domamil (k. ú. Domamil)
obec Litohoř (k. x. Xxxxxxx)
obec Lukov (k. x. Xxxxx u Moravských Budějovic) obec Blatnice (k. ú. Blatnice)
obec Zvěrkovice (k. x. Xxxxxxxxxx u Moravských Budějovic) městys Blížkovice (k. ú. Blížkovice městys)
obec Častohostice (k. ú. Častohostice)
obec Nové Syrovice (k. ú. Nové Syrovice a Krnčice) obec Dědice (k. x. Xxxxxx)
obec Rácovice (k. ú. Rácovice)
obec Komárovice (k. x. Xxxxxxxxxx u Moravských Budějovic)
3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHTEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ.
Cíle územního plánování
(1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
Z hlediska vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území je města zařazeno do kategorie 1 s pozitivním hodnocením všech tří ukazatelů. Při koncepci rozvoje území byly zohledněny dobré podmínky pro hospodářský a sociální rozvoj území a možnosti dalšího zlepšení všech tří pilířů udržitelného rozvoje.
V ÚP jsou vytvořeny předpoklady pro rozvoj jednotlivých funkcí města a jeho místních částí podle stanovené urbanistické koncepce. V ÚP jsou navržena opatření k zajištění vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území.
(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.
Veřejné i soukromé záměry na změny v území jsou koordinovány, věcně je koordinována výstavba a další aktivity ovlivňující rozvoj území města a jeho místních částí. Koordinace záměrů je zohledněna zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití a stanovením podmínek pro jejich využití.
(3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
Vybrané záměry jsou vymezeny jako veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření. Jedná se o stavby veřejné dopravní a veřejné technické infrastruktury a veřejně prospěšná opatření pro založení prvků ÚSES vymezená v ZÚR - regionální biocentrum a regionální biokoridor.
(4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků a zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.
Územní plán vytváří předpoklady pro zajištění souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území se zřetelem na zachování příznivého životního prostředí. Koncepce územního plánu navrhuje opatření směřující k optimálnímu využívání území, které umožňuje dlouhodobý vyvážený a harmonický rozvoj obce.
V nezastavěném území jsou řešením územního plánu vytvořeny předpoklady k posílení biodiverzity a ekologické stability území. Jako vzájemně propojený soubor je vymezen územní systém ekologické stability území.
V ÚP je kladen důraz na respektování a využití zastavěného území. Zastavitelné plochy navazují na zastavěné území a vytvářejí ucelený obvod sídel.
(5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování
nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití stanovené územním plánem chrání nezastavěné území obce. Případné umístění staveb a zařízení ve volné krajině je možné uskutečnit podle § 18 odst. 5 stavebního zákona. Umísťování těchto staveb a zařízení nesmí narušit zejména přírodní hodnoty území a krajinný ráz území. V územním plánu je u vybraných ploch s rozdílným způsobem využití, které jsou zastoupeny v nezastavěném území, stanovena podmíněná přípustnost těchto staveb a zařízení. Dále je u uvedených ploch stanoveno nepřípustné využití.
Úkoly územního plánování
a) Zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty.
Základním úkolem bylo zachování hodnot území vzniklých předchozím vývojem a jejich udržení pro budoucí generace. V územním plánu jsou zohledněny hodnoty obsažené v ÚAP, zejména urbanistické a architektonické hodnoty, historické a kulturní hodnoty a přírodní hodnoty území. Byly stanoveny podmínky ochrany hodnot. Aktuální stav území byl sledován také v průběhu zpracování návrhu ÚP, změny v území byly zapracovány.
b) Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území.
V ÚP je stanovena urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny. V rámci urbanistické koncepce jsou stanoveny podmínky plošného a prostorového uspořádání, které jsou v podrobnosti územního plánu obsaženy v grafické a textové části územního plánu. Jsou stanoveny podmínky využití jednotlivých ploch RZV. Součástí ÚP jsou také podrobnější podmínky, za kterých je možné změny v území provádět. V ÚP je umožněn rozvoj jednotlivých funkcí města. V ÚP jsou stanoveny zásady koncepce uspořádání krajiny s ohledem na zachování a rozvoj jednotlivých funkcí krajiny. Navržená urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny respektuje hodnoty území, které byly vyhodnoceny v ÚAP.
c) Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání.
Při návrhu změn v území byly zohledněny požadavky na veřejné zdraví, životní prostředí a přírodní podmínky území. Navrhované rozvojové plochy jsou vymezeny tak, aby umožnily účelné a ekonomické napojení rozvojových ploch na veřejnou infrastrukturu.
d) Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb.
Urbanistické, architektonické a estetické požadavky na změny v území jsou stanoveny zejména v podmínkách ochrany urbanistických, architektonických, historických a kulturních hodnot území a podmínkách plošného a prostorového uspořádání (urbanistické koncepci).
e) Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území.
Požadavky jsou uvedeny v podmínkách ochrany urbanistických a architektonických hodnot v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití, v podmínkách prostorového uspořádávání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu, v podmínkách vymezení zastavitelných ploch a systému veřejné zeleně.
f) Stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci).
Etapizace není v územním plánu stanovena.
g) Vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem.
V řešeném území je stanoveno záplavové území VVT Jevišovka. V záplavovém území Jevišovky nejsou navrženy zastavitelné plochy.
V řešeném území je stanoveno záplavové území vodního toku Rokytka včetně aktivní zóny. Do záplavového území zasahují některé zastavitelné plochy vymezené v ÚPD města před vyhlášením záplavového území. Změny vymezení zastavitelných ploch v souvislosti se stanovením záplavového území bude nutné řešit ve změně po úpravě územního plánu.
Pro posílení ekologické stability jsou v nezastavěném území vymezeny prvky ÚSES. Pro snížení erozního ohrožení jsou navřeny plochy změn v krajině - např. zalesnění, trvalé zatravnění pozemků.
h) Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn. Územní plán vymezuje stávající i zastavitelné plochy výroby a skladování, které jsou dále členěny na plochy drobné a řemeslné výroby, plochy lehkého průmyslu a plochy zemědělské výroby. V jednotlivých plochách výroby jsou stanoveny podmínky využití tak, aby zde mohl být realizován i jiný druh výroby.
Rovněž v plochách smíšených obytných je kromě bydlení umožněno, dle stanovených podmínek plochy, realizovat neobtěžující výrobu, komerční aktivity a další činnosti, které mohou přinést pracovní příležitosti.
i) Stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Současná sídlení struktura řešeného území je respektována. Územní plán vytváří podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj návrhem nových zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území jednotlivých sídel.
j) Prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území.
Územní plán vytváří podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků vymezením zastavitelných ploch v návaznosti na stávající zastavěné území sídla a s ohledem ekonomické napojení rozvojových ploch na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.
k) Vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany.
Požadavky civilní ochrany jsou uvedeny v kapitole 7.13 textové části odůvodnění územního plánu.
l) Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území.
Územní plán navrhuje pouze nutné asanace, a to pro parkoviště v Moravských Budějovicích a dále pak asanaci objektu zemědělské výroby v Lažínkách.
m) Vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhnout kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak.
Územní plán respektuje podmínky pro ochranu území stanovené ve zvláštních právních předpisech.
n) Regulovat rozsah ploch pro využití přírodních zdrojů
Územní plán nenavrhuje nové plochy pro využívání přírodních zdrojů.
o) Uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.
Územní plán uplatňuje a koordinuje poznatky z oboru architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie, ale i dalších oborů.
4. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Předmětem úpravy ÚPD je transformace Územního plánu města Moravské Budějovice ve znění jeho změn č. 1-3, který byl zpracován podle předchozí právní úpravy (stavební zákon č. 50/76 Sb. ve znění pozdějších zákonů), do podoby nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích předpisů v platném znění ve smyslu §188 odst. 1 tohoto zákona.
Při úpravě ÚPD bylo postupováno v souladu s požadavky výše uvedeného stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, zejména pak v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a její přílohou č. 7 a v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
Základní členění ploch s rozdílným způsobem využití vychází z vyhlášky č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území v platném znění. Tyto plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter území v souladu s výše uvedenou vyhláškou podrobněji členěny.
Nad rámec uvedené vyhlášky jsou vymezeny plochy zeleně ZS - Zeleň - soukromá a vyhrazená a ZP – Zeleň – přírodního charakteru.
Podrobnější členění a názvy ploch s rozdílným způsobem využití využívají metodiku MINIS. Tuto metodiku přijal Kraj Vysočina pro digitální zpracování územních plánů.
ZS - zeleň - soukromá a vyhrazená
Důvodem vymezení je potřeba stanovit podmínky využití ploch ZS - zeleně soukromé a vyhrazené, zejména zahrad a sadů mimo zastavěné území. Zahrádkové kolonie jsou vymezeny jako plochy rekreace - zahrádkové osady.
Jde o plochy zahrad v krajině, které nemají přímou vazbu na stávající nemovitost a neslouží k rekreačním účelům (rekreační zahrádkaření se zahradními domky).
Plochy jsou vymezeny k zajištění podmínek pro pěstební aktivity pro zemědělskou činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na okolní prostředí.
Samostatné plochy zeleně – soukromé a vyhrazené využívá také metodika MINIS.
ZP - zeleň - přírodního charakteru
Důvodem vymezení je potřeba stanovit podmínky ploch zeleně udržovaných v přírodě blízkém stavu v zastavěném území, např. zeleně kolem vodních toků, ochranné a izolační zeleně, zeleně v plochách ÚSES v zastavěném území apod. Tato zeleň většinou neslouží jako plochy veřejných prostranství - veřejné zeleně, ale má spíše funkci ochrannou a izolační. Samostatné plochy zeleně - přírodního charakteru využívá také metodika MINIS.
5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ - SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ.
Řešení územního plánu respektuje limity využití území, především ochranná pásma a jejich ochranné režimy. Respektuje kulturní, civilizační a přírodní hodnoty v území.
Respektovány jsou vodní toky v řešeném území, v územním plánu je stanovena podmínka respektovat manipulační pásmo vodních toků. (Zákon č. 254/2001 Sb. - vodní zákon, v platném znění).
Územní plán respektuje silnice a ochranná pásma silnic I., II. a III. třídy dle §30 a §32 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění.
Jsou respektovány pozemky určené plnění funkce lesa, jsou specifikovány podmínky využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa. (Zákon č.289/1995Sb.- lesní zákon, v platném znění)
Vymezeny jsou skladebné části územního systému ekologické stability včetně ochranného režimu (Zákon č. 114/1992 Sb., č. 289/1995 Sb., v platném znění).
Nejsou navrhovány nové významné zdroje znečištění (Zákon č. 86/2002 Sb.) Respektovány jsou objekty v zájmu památkové péče, respektována je urbanistická struktura v částech původní zástavby (Zákon č. 20/1987 Sb., v platném znění).
Respektovány jsou požadavky dalších zvláštních předpisů - např. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění, Zákon č. 44/1988., o ochraně využití nerostného bohatství v platném znění a další.
6. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Předmětem úpravy Územního plánu města Moravské Budějovice ve znění jeho změn je transformace dosavadního územního plánu obce z roku 2006, který byl zpracován podle předchozí právní úpravy (stavební zákon č. 50/76 Sb. ve znění pozdějších zákonů), do právních pravidel nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích předpisů, v platném znění, ve smyslu §188 odst.1 tohoto zákona.
Podkladem pro úpravu územního plánu je dosavadní platná územně plánovaní dokumentace.
Dosavadní územně plánovací města byla pořizována podle legislativních předpisů platných v době pořízení a vydání ÚPD. Dosavadní územně plánovací dokumentací města Moravské Budějovice jsou:
- Územní plán města Moravské Budějovice, zadání schváleno 29. 12. 2004, nabytí účinnosti 5. 10. 2006.
- Změna č. 1 Územního plánu města Moravské Budějovice, zadání schváleno 28. 2. 2011, nabytí účinnosti 21. 12. 2011.
- Změna č. 2 Územního plánu města Moravské Budějovice, zadání schváleno 13. 8. 2012, nabytí účinnosti 21. 3. 2014.
- Změna č. 3 Územního plánu města Moravské Budějovice, zadání schváleno 1. 9. 2014, nabytí účinnosti 3. 10. 2015.
Podkladem pro úpravu územního plánu bylo dále Vyhotovení právního stavu po změně č. 3, které bylo zpracováno v prosinci 2015.
Úprava územního plánu je zpracována v souladu s dosavadní územně plánovací dokumentací města.
Úpravy provedené v ÚP Moravské Budějovice ve vztahu k k dosavadnímu Územnímu plánu města Moravské Budějovice v platném znění.
Jedná se o úpravu (překlopení) do stavu odpovídajícího nové právní úpravě tedy zejména podle zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění, vyhlášky č. 500/2006 Sb. a vyhlášky č. 501/2006 Sb. v platném znění.
Základní zásada
Platí základní zásada, že se nenavrhuje rozvoj nad rámec platného územního plánu města.
Vymezení zastavěného území:
Zastavěné území je vymezeno podle nové legislativy. Zastavěné území bylo aktualizováno k 31. 7. 2016.
Změny vymezení zastavitelných ploch
V případě, že byla plocha nebo část realizována je plocha nebo část plochy zařazena do stabilizovaných ploch a zastavitelná plocha byla zrušena nebo zmenšena.
Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití
Základní členění odpovídá vyhlášce č. 501/2006, podrobnější členění odpovídá metodice MINIS. Podrobněji je transformace funkčních ploch na plochy RZV uvedena v odvodnění vymezení ploch RZV.
Stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití
Byly vymezeny plochy s rozdílným způsobem využití a upřesněny podmínky využití ploch podle platné legislativy tak, aby význam v ÚP města vymezených funkčních ploch a v ÚP města definovaných regulativů zůstal zachován.
Vymezení ploch veřejných prostranství:
V ÚP města nebyly plochy veřejných prostranství vymezeny. V úpravě jsou vymezeny plochy veřejných prostranství v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., převážně odpovídají funkčním plochám dopravy a zeleně v dosavadním ÚP města.
Územní studie:
V dosavadním ÚP města (změně č. 2) byla uvedena podmínka pořízení územní studie lokality v ul. Partyzánská. Dále byla mimo požadavek ÚP města pořízena územní studie rekreační lokality Kosová.
Ve specifických podmínkách jsou uvedeny zmínky o územních studiích, podmínka pořízení ÚS však není v ÚP stanovena.
Vymezení rozsáhlých zastavitelných ploch pro bydlení a dalších nad 2 ha:
U rozsáhlých zastavitelných ploch je stanoven požadavek na umístění souvisejícího veřejného prostranství v ploše. Požadavek je uveden ve specifických podmínkách ploch.
7. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ.
7. 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Územní plán je pořizován na základě rozhodnutí města jako materiál koordinující rozvojové zájmy v území v duchu zásad trvale udržitelného rozvoje území.
Stanovenou urbanistikou koncepcí jsou sledovány hlavní cíle: Zachování urbanistické struktury města a všech jeho částí
Vymezení zastavitelných ploch pro rozvoj města a jeho místních částí
Stanovení koncepce řešení dopravy.
Stanovení koncepce řešení technické infrastruktury.
Zachování a ochrana přírodních hodnot území, návrh územního systému ekologické stability.
Stanovení zásad pro výstavbu.
7. 2. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Zastavěné území bylo vymezeno podle zásad uvedených v ust. § 58 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zastavěné území je vymezeno k 31. 07. 2016.
Jako podklad pro vymezení zastavěného území byly použity mapové podklady:
• mapa DKM:
- k. ú. Moravské Budějovice - platná od 31. 12. 2004
• mapy KMD
- k. ú. Jackov - platná od 30. 07. 2010
- k. ú. Lažínky - platná od 28. 12. 2010
- k. x. Xxxxx u Moravských Budějovic - platná od 30. 09. 2013
• Mapa DKM+KPÚ
- K. ú. Vranín - platná od 21. 02. 2014 (79 % - extravilán), intravilán - účelová katastrální mapa pro potřeby ÚP.
Do zastavěného území jsou zahrnuty především pozemky v intravilánu (tj. v zastavěné části vymezené k 1. září 1966 a vyznačené v mapách evidence nemovitostí).
Dále jsou do zastavěného území zahrnuty pozemky vně intravilánu, mezi které patří: zastavěné stavební pozemky, kterými se rozumí pozemky evidované v katastru nemovitostí jako stavební parcely a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, které tvoří se stavební parcelou a na ní stojícími budovami souvislý celek, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství.
Vymezení zastavěného území vychází ze zastavěného území dosavadního ÚP města Moravské Budějovice ve znění Změny č. 3 (nabytí účinnosti 1. 9. 2014), kde byla provedena podstatná část aktualizace zastavěného území podle nové právní úpravy.
V úpravě územního plánu byla pak upřesněna aktualizace k datu vymezení zastavěného území.
7. 3. VÝCHODISKA KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA
Koncepce rozvoje území města vychází z dosavadního územního plánu města ve znění jeho změn. Koncepce byla změnami ÚP města aktualizována.
Koncepce rozvoje území města spočívá zejména v respektovaní urbanistické struktury města a místních částí a regenerace území městské památkové zóny, vymezení rozvojových ploch pro bydlení, vymezení ploch rekreace, zajištění podmínek pro rozvoj občanského vybavení, vymezení rozvojových ploch výroby a skladování, stanovení koncepce dopravní a technické infrastruktury a návrh opatření k ochraně a obnově kulturní krajiny.
Koncepce rozvoje území vychází z širších vztahů území a požadavků obsažených v základních koncepčních materiálech (PÚR ČR, ZÚR Kraje Vysočina). V koncepci rozvoje území byly zohledněny silné stránky území formulované v dokumentech strategického plánování a ÚAP.
Koncepce rozvoje území je stanovena v souladu s ÚPD Kraje Vysočina v platném znění. V ÚPD Kraje Vysočina je město Moravské Budějovice vymezeno jako nižší centrum, které zajišťuje obslužné a ekonomické aktivity spádového území. Území města s vazbami na silnici I/38 je zařazeno do krajské rozvojové osy OSk5.
Při koncepci rozvoje území byla zohledněna poloha města u silnice I/38 mezi Jihlavou a Znojmem. Vzdálenost do krajského města činí cca 46 km. Znojmo je vzdálené cca 29 km.
Řešení územního plánu vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a
pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.
Z hlediska hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území je řešené území je město zařazeno do kategorie 1 s pozitivním hodnocením pilířů všech tří pilířů (environmentální, ekonomická a sociální). Při koncepci rozvoje území byly zohledněny dobré podmínky pro další rozvoj území - posílení všech tří pilířů udržitelného rozvoje.
Koncepce rozvoje území rozvíjí jednotlivé funkce v rozsahu odpovídajícím významu města, zohledňuje podmínky rozvoje ve městě a místních částech.
Koncepce rozvoje území a základní urbanistická koncepce vycházejí z respektování stávající urbanistické struktury města a ostatních sídel řešeného území. Koncepce ÚP vychází ze stávajícího prostorového vymezení území. V základní urbanistické koncepci byly zohledněny nové souvislosti s již zrealizovaným obchvatem Moravských Budějovic a jsou zohledňovány nové vztahy v území v souvislosti s plánovanou přeložkou silnice II/152.
K zajištění funkce bydlení jsou vymezeny rozvojové plochy bydlení plochy bydlení a to ve městě i všech místních částech. Plochy bydlení by měly svou nabídkou udržet sociální pilíř udržitelného rozvoje území města.
V souvislosti s plochami bydlení jsou v územním plánu rozvíjeny plochy občanského vybavení.
V územním plánu je posílení rekreačního a turistického významu území města. Jsou vymezeny stabilizované a dílčí rozvojové ploch pro rodinnou rekreaci v rekreační oblasti Kosová, zejména ve městě Moravské Budějovice je umožněna rekreace ve formě zahrádkových osad.
K zajištění hospodářských podmínek rozvoje města a zajištění pracovních příležitostí v Moravských Budějovicích je navržen dostatečný rozvoj ploch výroby a skladování. Koncepce rozvoje ploch území výroby a skladování vychází z polohy stabilizovaných ploch výroby a skladování a napojení rozvojových ploch na dopravní infrastrukturu. Rozvojové plochy výroby jsou směřovány do území s možností bezkolizního dopravního napojení na silnici I/38, případně na přeložku silnice II/152 a dále pak na severozápadní objízdnou trasu (navrhovanou místní komunikaci) mimo obytnou zástavbu města.
Z hlediska dopravní infrastruktury bylo při koncepci rozvoji území vycházeno z realizovaného obchvatu silnice I/38 a navrhované přeložky silnice II/152. Pro rozvoj dopravní infrastruktury jsou v ÚP vymezeny plochy a koridory dopravní infrastruktury.
Řešení technické infrastruktury vychází ze stávajících koncepcí jednotlivých druhů technické infrastruktury. Je navržen způsob zásobování vodou Jackova a Vranína. Je navrženo odkanalizování místních částí. Dle ZÚR je vymezen koridor pro vedení VVN a koridor pro územní rezervu VVN, jsou navrženy koridory pro přeložku vysokotlakého plynovodu, vedení VN.
Demografické údaje
Demografické údaje byly převzaty ze sčítání lidí domů a bytů v roce 1991, v roce 2001 a 2011. Údaj k 1. 1. 2016 je z údajů Městského úřadu Moravské Budějovice (matrika).
Vývoj a prognóza počtu trvale bydlících obyvatel
Sídlo | 1991 | 2001 | 2011 | 1. 1. 2016 (matrika) | 2025 |
Moravské Budějovice | 7 291 | 7 409 | 6978 | 6 848 | - |
Jackov | 132 | 131 | 142 | 153 | - |
Lažínky | 166 | 166 | 126 | 168 | - |
Vesce | 158 | 149 | 117 | 111 | - |
Vranín | 151 | 149 | 139 | 137 | - |
CELKEM MORAVSKÉ BUDĚJOVICE | 7 291 | 8 004 | 7 542 | 7 417 | 7800 |
Věková struktura obyvatelstva
Věková struktura obyvatelstva ve městě Moravské Budějovice v roce 2011: 13,11 % obyvatel v předproduktivním věku
68,98 % obyvatel v produktivním věku 17,71 % obyvatel v poproduktivním věku
Věková struktura obyvatelstva ve městě Moravské Budějovice v roce 2013: 13,02 % obyvatel v předproduktivním věku
37,79 % obyvatel v produktivním věku 19,19 % obyvatel v poproduktivním věku
Průměrná věková struktura podle sčítání obyvatel v roce 2011: v ČR (2011) 14,5 % - 69,7 % - 15,9 %
Kraj Vysočina 14,6 % - 69,1 % - 16,3 %
7. 4. VÝCHODISKA NÁVRHU URBANISTICKÉ KONCEPCE A SYSTÉMU VEŘEJNÉ ZELENĚ
Současná urbanistická koncepce
Město Moravské Budějovice leží v mírně zvlněné krajině na okraji Jevišovské pahorkatiny, územím města protéká od západu k východu říčka Rokytka.
Jádrem osídlení je aglomerace historického jádra města a k městu přičleněného venkovského osídlení vsí Horní a Dolní Víska, Heřmanice a Podolí (ul. Palackého).
Území města člení historické komunikace Znojmo – Jihlava a Jaroměřice – Jemnice, které vymezují hlavní městskou uliční síť (ul. 1. Máje – Pražská, Tyršova – Znojemská, Palackého
- Jaroměřická a Husova - Jemnická). Hlavní rozvojová osa města je ve směru Znojmo – Jihlava (bývalá silnice I/38).
Západně a jižně od centra města prochází železniční trať Znojmo - Okříšky a trať Moravské Budějovice – Jemnice, které vymezovaly rozvoj města.
Obytné území bylo rozvíjeno volnou zástavbou rodinných domů nejprve směrem k trati ČD a dále směrem severovýchodním, východním, jihovýchodním a do lokality Mexiko.
Soustředěná zástavba bytových domů je situována zejména v lokalitách Šafaříkova a za KPS (ul. Komenského a další).
Nejnovější zástava bydlení byla realizována v lokalitách Mexiko (rodinné domy) a Zahrádky (rodinné domy a bytové domy).
Výrobní území města je umístěno zejména v severní a západní části města je reprezentováno stávajícími plochami v ul. K Hoře, ul. Dopravní, Jemnická a Chelčického a dalšími menšími lokalitami. Území zemědělské výroby je reprezentováno zemědělským areálem v ul. Jaroměřická (ZEAS, a.s.), areálem v ul. K Cihelně (TEVAM, a.s.) a areálem Agrovýkupu, a. s. Výrobní území bylo rozvíjeno zejména v západní části města do ul. K Hoře a Dopravní.
Občanské vybavení města je umístěno v návaznosti na historické jádro města a hlavní uliční síť města. Sportovní plochy jsou umístěny u říčky Rokytky. Plochy občanského vybavení byly rozvíjeny podél hlavních ulic.
Rekreační území města je reprezentováno zejména plochami zahrádek v různých částech města, největší lokality jsou Rokytky a u tratě ČD. Příměstské rekreační lokality jsou území u rybníka Nový u Háje, Lukovská hora , Ochoza a chatová lokalita Kosová.
Sportovní a rekreační aktivity a plochy zeleně jsou soustředěny do území podél Rokytky.
Odůvodnění navrhované urbanistické koncepce
Urbanistická koncepce je vyjádřená zejména vymezením ploch s rozdílným způsobem využití a stanovením podmínek jejich využití včetně podmínek prostorového uspořádání. Urbanistická koncepce vychází z respektování současné urbanistické struktury města a respektováním hodnot území.
V úpravě územního plánu města do stavu odpovídacího nové právní úpravě je
respektována zásada nenavrhovat rozvoj území a rozvojové plochy nad rámec platného územního plánu města. Navrhovaná urbanistická koncepce tedy vychází z koncepce dosavadního územního plánu a jeho změn.
Koncepce rozvoje ploch bydlení
Plochy pro rozvoj bydlení jsou vymezeny jako plochy bydlení – v bytových domech a plochy bydlení – v rodinných domech – venkovské. Zásadní rozvojové plochy bydlení jsou vymezeny ve východní a jihovýchodní části města (lokality Na Vyhlídce a Zahrádky), další menší plochy jsou pak vymezeny v různých částech města.
Lokality pro bydlení jsou vymezeny v dostatečném odstupu od ploch výroby a ploch dopravy (obchvat I/38), případně je ploch bydlení navržena ochranná zeleň (např. v Mexiku).
Koncepce občanského vybavení
Stávající plochy občanského vybavení respektovány. V koncepci občanského vybavení jsou vymezeny rozvojové plochy na příjezdech z hlavních směrů do města.
Plochy pro sport tělovýchovu jsou rozvíjeny v návaznosti na říčku Rokytku jako součást systému ploch zeleně, sportovních a rekreačních ploch podél říčky Rokytky. Dále je vymezena plocha pro sport a tělovýchovu pro obytnou lokalitu Zahrádky.
Koncepce ploch rekreace
V územním plánu zejména vymezeny stabilizované plochy rekreace – zahrádkové osady a stabilizované plochy hromadné rekreace.
Koncepce ploch výroby a skladování
Koncepce rozvoje ploch výroby a skladování vychází z rozmístění současných stabilizovaných ploch výroby a skladování a možnosti napojení ploch na kapacitní dopravní infrastrukturu. Současné plochy uvnitř města nejsou rozvíjeny, případně jsou navrženy k přestavbě (např. bývalá mlékárna).
Rozvojové plochy výroby jsou vymezeny zejména v jihozápadní a západní části města, tedy ve vazbě na obchvat silnice I/38. Dílčí plochy drobné a řemeslné výroby jsou pak vymezeny v jihovýchodní části ve vazbě na navrhovanou přeložku silnice II/152.
Plochy výroby a skladování jsou členěny na plochy lehkého průmyslu, plochy drobné a řemeslné výroby a zemědělské výroby, což odpovídá členění funkčních ploch výroby v dosavadním ÚP města.
Koncepce místních částí
Jackov
Místní část Jackov je rozdělená silnicí II/152, většina zástavby sídla je umístěna jižně od této silnice. Rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech jsou vymezeny v severovýchodní části sídla a dále v severní části sídla v území mezi tratí ČD a silnicí II/152. Podél silnice II/152 jsou vymezeny plochy občanské vybavenosti a zeleň. Plocha pro sportovní hřiště je navržena za tratí ČD.
V rekreační lokalitě Jackov (u rybníku Xxxxxxxxx) je navržena nová plocha pro individuální rekreaci a plocha pro parkování.
Lažínky
Urbanistická koncepce Lažínek je determinována dopravním řešením. Jižně od sídla prochází obchvat silnice I/38 a západně přeložka silnice II/152. V prostoru jižně od sídla je mimoúrovňová křižovatka těchto silnic. Rozvoj obytného území je navržen v severní části sídla. Rozvoj výrobního území sídla je pak navržen do jižní části sídla, do území mezi zastavěným územím obce a navrhovanými dopravními stavbami. Plocha pro sport a tělovýchovu je vymezena na východním okraji sídla.
Vesce
Sídlo je dopravně napojeno silnicemi III. třídy. Rozvoj obytného území je orientován na zástavbu proluk a volných ploch, a to zejména v západní a jižní části sídla.
Stávající výrobní území je zastoupeno areálem ZEOS Vesce, s.r.o. severně od sídla. Mezi zemědělským areálem a stávajícím obytným územím je navržena rozvojová plocha pro drobnou a řemeslnou výrobu. V sídle je dále navržená plocha pro sportovní a rekreační hřiště.
Vranín
Sídlo je dopravně napojeno silnicemi III. třídy. Rozvoj obytného území je vymezen především na prolukách a volných plochách v různých částech sídla.
Výrobní území je vymezeno v jihozápadní části sídla, v návaznosti na něj je navržena rozvojová plocha. V západní části obce v návaznosti na stávající malé hřiště je navržena rozvojová plocha pro sport a tělovýchovu.
7. 5. VÝCHODISKA NÁVRHU VYBRANÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
7. 5. 1. Plochy bydlení
Plochy bydlení jsou vymezeny jako plochy bydlení – v bytových domech a bydlení - v rodinných domech.
Podle podmínek konkrétní lokality je v obou typech ploch uvedena přípustnost zástavby bytových domů/rodinných domů. Tyto podmínky vycházejí z podmínek stanovených v dosavadním ÚP města v platném znění.
V dosavadním ÚP města je dále stanovena podmínka pořízení územní studie pro lokalitu bydlení v ul. Partyzánská (označení v ÚP města - BR14).
Územní studie lokality BR14 a OV4 je již pořízena a evidována (datum možnosti využití od 19.12.2012), podmínka územní studie není tedy v úpravě ÚP uváděna.
Plochy bydlení nemají v souladu s dosavadním územním plánem stanovenu etapizaci.
Hlavní rozvojové plochy jsou:
Plochy bydlení – v bytových domech
- rozvojové plochy v lokalitě Zahrádky (Z1, Z2 a Z3)
- rozvojové ploch v lokalitě Na Vyhlídce (Z4) Bydlení – v rodinných domech
- rozvojové plochy v lokalitách Zahrádky, Partyzánská, Mexiko, K Háji a další menší plochy
- rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech ve všech v místních částech
7. 5. 2. Plochy rekreace
Plochy rekreace jsou v ÚP členěny na:
- Rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci - RI
- Rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci - RH
- Rekreace - zahrádkové osady - RZ
Rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI) jsou v řešeném území zastoupeny pouze v rekreační lokalitě Kosová (k.ú Jeclov). Zde je také vymezena rozvojová plocha staveb pro rodinnou rekreaci a navrhovaná plocha pro parkoviště. Na území města nejsou vymezeny jiné plochy staveb pro rodinnou rekreaci.
Vymezení ploch rodinné rekreace a podmínky využití ploch jsou v souladu s dosavadním ÚP města.
Pro rekreační lokalitu je pořízena a evidována Územní studie rekreační oblasti Kosová (datum možnosti využití od 20. 5. 2014). Tato studie je úpravou ÚP akceptována a je dále využitelná.
Rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) jsou v řešeném území zastoupeny pouze jako stabilizované plochy koupaliště v Moravských Budějovicích. Rozvojové plochy hromadné rekreace nejsou vymezeny.
Plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ) plochy staveb pro hromadnou rekreaci jsou v řešeném území zastoupeny rozsáhlými stabilizovanými plochami v řadě lokalit města i v místních částech. Jsou vymezeny dílčí rozvojové plochy v Moravských Budějovicích a v Jackově.
Vymezení ploch rekreace – zahrádkové osady a podmínky využití plochy jsou v souladu s dosavadním ÚP města.
7. 5. 3. Plochy občanského vybavení
Plochy občanského vybavení jsou v ÚP členěny na:
- Občanské vybavení – veřejná infrastruktura – OV
- Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední - OM
- Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS
- Občanské vybavení – hřbitovy – OH
Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) jsou zastoupeny zejména ve městě Moravské Budějovice plochami staveb pro školství, kulturu, zdravotnictví, sociální služby a další veřejnou vybavenost.
Rozvojové plochy jsou vymezeny v Moravských Budějovicích, v Jackově (plocha u silnice II/152) a Vesci (plocha pro zázemí polního letiště).
Plochy občanského vybavení – komerční zařízená malá a střední (OV) jsou zastoupeny, zejména ve městě Moravské Budějovice, plochami staveb pro obchod, služby a další komerční aktivity.
Rozvojové plochy jsou vymezeny v Moravských Budějovicích, v návaznosti na dopravní infrastrukturu, na příjezdech do města z hlavních směrů (ul. Jaroměřická, Znojemská, Jemnická a Pražská) a v Jackově.
Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - OS jsou zastoupeny v Moravských Budějovicích i místních částech.
V Moravských Budějovicích reprezentují stávající plochy sportu a tělovýchovy zejména sportovní areály u Rokytky, zimní stadion a další menší plochy hřišť.
V Moravských Budějovicích jsou rozvojové plochy pro sport a tělovýchovu v lokalitě Zahrádky (Z67 - hřiště pro rozvojové území bydlen) a Pod Heřmanským kopcem (Z68 – součást ploch zeleně a rekreace v území podél Rokytky).
V místních částech jsou stabilizované plocha sportu a tělovýchovy zastoupeny menšími rekreačními hřišti.
Rozvojové plochy pro sport a tělovýchovu jsou vymezeny ve všech místních částech.
Plochy občanského vybavení - hřbitovy – OH jsou zastoupeny v Moravských Budějovicích a v Jackově. Rozvojová ploch je vymezena v Moravských Budějovicích severně od stávajícího hřbitova.
Vymezení ploch občanského vybavení a stanovení podmínek využití ploch občanského vybavení je v souladu s dosavadním ÚP města.
7. 5. 4. Plochy výroby a skladování
Plochy výroby a skladování jsou v ÚP členěny na: Výroba a skladování – lehký průmysl – VL
Výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba – VD Výroba a skladování – zemědělská výroba – VZ
Plochy výroby a skladování – lehký průmysl – VL jsou zastoupeny, zejména ve městě Moravské Budějovice, plochami v ul. Dopravní, Pražská, K Hoře, Jemnická a Chelčického. Stabilizované plochy jsou umístěny zejména v západní části města za tratí ČD.
Rozvojové plochy jsou vymezeny zejména v ul. K Hoře, Dopravní a Jemnická.
V místních částech jsou stabilizované plochy v Lažínkách a ve Vecsi, rozvojové plochy zde nejsou vymezeny.
Plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba – VD jsou v Moravských Budějovicích zastoupeny menšími plochami, např. u nádraží. Rozvojové plochy jsou vymezeny v Mexiku, V ul. Partyzánská a v ul. Pražská.
V místních částech jsou zastoupeny stabilizované rozvojové plochy v Lažínkách, Vesci a Vraníně.
Plochy výroby skladování – zemědělská výroba – VZ jsou v Moravských Budějovicích zastoupeny zejména areálem ZEAS, a. s. v ul. Jaroměřická, areálem Tevam, a. s. v ul. K Cihelně, areálem Agrovýkupu, a. s. u nádraží a dalšími menšími plochami.
V místních částech jsou stabilizované plochy zastoupeny v Lažínkách a Vesci.
Rozvojové plochy pro zemědělskou výrobu nejsou v Moravských Budějovicích ani místních částech vymezeny.
7. 6. ODŮVODNĚNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ MĚSTA NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
Odůvodnění vymezení ploch s rozdílným způsobem využití:
Územní plán je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění a jeho prováděcími vyhláškami, zejména s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a její přílohou č. 7 a v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
Základní členění ploch s rozdílným způsobem využití vychází z vyhlášky č. 501/2006 Sb.,
o obecných požadavcích na využívání území v platném znění.
Základní plochy jsou podle specifických podmínek a s ohledem na charakter území v souladu s výše uvedenou vyhláškou podrobněji členěny. Členění a názvy ploch odpovídají metodice MINIS.
Nad rámec uvedené vyhlášky jsou vymezeny plochy zeleně ZS - Zeleň - soukromá a vyhrazená, ZP - Zeleň - přírodního charakteru. Důvody vymezení jsou popsány níže v této kapitole odůvodnění.
Plochy vymezené v územním plánu:
a) PLOCHY BYDLENÍ
BH – Bydlení - v bytových domech BI - Bydlení - v rodinných domech
b) PLOCHY REKREACE
RI - Rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci RH - Rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci RZ - Rekreace - zahrádkové osady
c) PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
OV - Občanské vybavení - veřejná infrastruktura
OM - Občanské vybavení - komerční zařízení malá a střední OS - Občanské vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení OH - Občanské vybavení - hřbitovy
d) PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ
SC - Plochy smíšené obytné - v centrech měst SK - Plochy smíšené obytné - komerční
SV - Plochy smíšené obytné - venkovské
e) PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DS - Dopravní infrastruktura - silniční DZ - Dopravní infrastruktura - železniční
f) PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
TI - Technická infrastruktura - inženýrské sítě
TO - Plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady
g) PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
VL - Výroba a skladování - lehký průmysl
VD - Výroba a skladování - drobná a řemeslná výroba VZ - Výroba a skladování - zemědělská výroby
h) PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PV - Veřejná prostranství
ZV - Veřejná prostranství - veřejná zeleň
i) PLOCHY ZELENĚ
ZS - Zeleň - soukromá a vyhrazená ZP - Zeleň - přírodního charakteru
j) PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
W - Plochy vodní a vodohospodářské
k) PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ NZ - Plochy zemědělské
l) PLOCHY LESNÍ
NL - Plochy lesní
m) PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ NS - Plochy smíšené nezastavěného území
NSc - Plochy smíšené nezastavěného území - rekreačně pobytové
PLOCHY BYDLENÍ
BH - BYDLENÍ - V BYTOVÝCH DOMECH
Účelem samostatného vymezení této plochy je vymezení ploch bydlení v bytových domech. Této ploše odpovídá FP bydlení v bytových domech (BD) v dosavadní ÚPD.
BI - BYDLENÍ – V RODINNÝCH DOMECH
Xxxxxx se vymezují jako plochy s hlavní obytnou funkcí mimo zástavbu bytových domů. Této ploše odpovídá FP bydlení v rodinných domech (BR) v dosavadní ÚPD.
PLOCHY REKREACE
RI - REKREACE - PLOCHY STAVEB PRO RODINNOU REKREACI
Účelem samostatného vymezení této plochy je zajištění podmínek pro umístění, dostupnost a využívání staveb rodinné (individuální) rekreace - především rekreační chaty v krajině nebo chatové lokality. Této ploše odpovídá FP rekreace individuální v rekreační oblasti Kosová (RI) v dosavadní ÚPD.
RH - REKREACE - PLOCHY STAVEB PRO HROMADNOU REKREACI
Účelem samostatného vymezení této plochy je zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb hromadné rekreace. Jako plocha hromadné rekreace je vymezen např. areál koupaliště. Této ploše odpovídá FP rekreace hromadná (RH) v dosavadní ÚPD.
RZ - REKREACE - ZAHRÁDKOVÉ OSADY
V dosavadní ÚPD jsou plochy rekreačních zahrádek v zastavěném území i plochy zahrad a sadů v nezastavěném území vymezeny jako FP zahrady a sady (PZ).
V úpravě ÚP jsou plochy rekreačních zahrádek v souladu vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění a v souladu s členěním ploch RZV v metodice MINIS vymezeny jako plochy rekreace. Plochy rekreace - zahrádkové osady (RZ) jsou vymezeny v zastavěném území nebo jako plochy zastavitelné.
Plochy zahrad a sadů v krajině jsou pak vymezeny jako plochy zeleně – soukromé a vyhrazené.
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ
OV - OBČANSKÉ VYBAVENÍ - VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA
Účelem samostatného vymezení této plochy je zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb veřejného občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Této ploše odpovídá FP veřejné občanské vybavenosti (OV) v dosavadní ÚPD.
OM - OBČANSKÉ VYBAVENÍ - KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ
Účelem samostatného vymezení této plochy je zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb komerčního občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem. Této ploše odpovídá FP komerční občanské vybavenosti (KV) v dosavadní ÚPD.
OS - OBČANSKÉ VYBAVENÍ - TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ
Účelem samostatného vymezení této plochy je zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb veřejného občanského vybavení a k zajištění sportovních funkcí obce. Této ploše odpovídá FP sport a tělovýchova (RS) v dosavadní ÚPD.
OH - OBČANSKÉ VYBAVENÍ - HŘBITOVY
Zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení, které slouží jako hřbitov a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich účelem.
V dosavadní ÚPD byly plochy hřbitovů vymezeny jako FP veřejné občanské vybavenosti (OV). Vzhledem ke specifickým požadavkům na využití ploch hřbitovů, v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění a v souladu s členěním ploch RZV v metodice MINIS jsou plochy pohřebišť vymezeny jako plochy občanského vybavení – hřbitovy.
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ
SC - PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - V CENTRECH MĚST
S ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a způsob jejího využití jsou především v centrální města vymezeny plochy smíšené obytné – v centrech měst.
Této ploše odpovídá FP smíšené území centrální (SC) v dosavadní ÚPD.
SK - PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - KOMERČNÍ
Plochy se vymezují jako polyfunkční s hlavní obytnou funkcí společně s možným využitím pro občanskou vybavenost veřejnou i komerční menšího rozsahu, případně neobtěžující drobnou a řemeslnou výrobu.
Této ploše odpovídá v dosavadní ÚPD FP bydlení + drobná výroba a služby v Moravských Budějovicích.
SV - PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - VENKOVSKÉ
S ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a způsob jejího využití jsou jako plochy smíšené obytné - venkovské vymezeny plochy obytné zástavby s hospodářským zázemím v místních částech města.
Této ploše odpovídá v dosavadní ÚPD FP bydlení + drobná výroba a služby v místních částech.
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
DS - DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - SILNIČNÍ
Plochy jsou vymezeny k zajištění dopravní přístupnosti sídla a krajiny. Jako plochy dopravní infrastruktury DS jsou vymezeny silnice I., II. a III. třídy, hlavní místní komunikace a účelové komunikace v krajině.
Této ploše odpovídá v dosavadní ÚPD FP doprava (D).
DZ - DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - ŽELEZNIČNÍ
Plochy jsou vymezeny k zajištění dopravní přístupnosti železniční dopravou. Této ploše odpovídá v dosavadní ÚPD FP doprava – železnice (D).
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
TI - TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - INŽENÝRSKÉ SÍTĚ
Vymezeny k zajištění ploch technické infrastruktury (např. čistírna odpadních vod, vodojem apod.)
Této ploše odpovídá v dosavadní ÚPD FP technické vybavení (T).
TO - PLOCHY PRO STAVBY A ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Vymezeno k zajištění podmínek pro umístění zařízení pro nakládání s odpady, např. sběrných dvorů.
Této ploše odpovídá v dosavadní ÚPD FP technické vybavení (T).
V úpravě ÚP je plocha v souladu s členěním ploch RZV v metodice MINIS vymezena jako plocha TO – plocha pro stavby a zařízení pro nakládání s dopady.
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ
VZ - VÝROBA A SKLADOVÁNÍ - LEHKÝ PRŮMYSL
Zajištění podmínek pro lehký průmysl, případně pro jiný druh výrobních aktivit. Negativní vliv nad přípustnou míru nepřekročí hranice areálu.
Této ploše odpovídá v dosavadní ÚPD FP území průmyslové výroby a skladování (VP)
VD - DROBNÁ A ŘEMESLNÁ VÝROBA
K zajištění podmínek především pro malovýrobu, řemeslnou výrobu, výrobní a nevýrobní služby, případně pro komerční a obchodní aktivity.
Této ploše odpovídá v dosavadní ÚPD FP území drobné výroby a služeb (VD).
VZ - VÝROBA A SKLADOVÁNÍ - ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA
Zajištění podmínek pro zemědělskou výrobu a skladování, případně pro jiný druh výroby, komerční a obchodní aktivity.
Této ploše odpovídá v dosavadní ÚPD FP území zemědělské výroby a skladování (VZ).
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
PV - VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ
K zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství s převažující dopravní funkcí a k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem. Takto jsou vymezeny především místní, účelové a pěší komunikace v zastavěném území s výjimkou ploch DS.
Tyto plochy nejsou v současně platné ÚPD vymezeny. V současně platné ÚPD jsou to převážně plochy místních komunikací v zastavěném území, některé plochy ZS - FP zeleň sídelní.
Samostatné plochy veřejných prostranství jsou vymezeny v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění a v souladu s členěním ploch RZV v metodice MINIS.
ZV - VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ - VEŘEJNÁ ZELEŇ
Sídelní zeleň na veřejných prostranstvích - parky, veřejně upravená zeleň.
Tyto plochy jsou v dosavadní ÚPD vymezeny převážně jako plochy FP zeleň sídelní (ZS). Samostatné plochy veřejných prostranství – veřejné zeleně jsou vymezeny v souladu s členěním ploch RZV v metodice MINIS.
PLOCHY ZELENĚ
ZS - ZELEŇ - SOUKROMÁ A VYHRAZENÁ
Důvodem vymezení je potřeba stanovit podmínky využití ploch ZS - zeleně soukromé a vyhrazené, zejména zahrad a sadů mimo zastavěné území (zahrádkové osady jsou vymezeny jako plochy rekreace v zastavěném území nebo jako zastavitelné plochy).
Vymezeno k zajištění podmínek pro soukromé aktivity pěstební a rekreační a pro zemědělskou činnost samozásobitelského charakteru bez negativního dopadu na okolní prostředí.
Samostatné plochy zeleně – soukromé a vyhrazené využívá také metodika MINIS.
ZP - ZELEŇ - PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU
Důvodem vymezení je potřeba stanovit podmínky ploch zeleně udržovaných v přírodě blízkém stavu v zastavěném území, např. zeleně kolem vodních toků, ochranné a izolační zeleně, zeleně v ÚSES v zastavěném území apod. Tato zeleň většinou nesloží jako plochy
veřejných prostranství - veřejné zeleně, ale má spíše funkci ochrannou a izolační. Samostatné plochy zeleně - přírodního charakteru využívá také metodika MINIS.
V dosavadní ÚPD vymezeno převážně jako FP zeleň sídelní (ZS).
W - PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ
Jako plochy vodní a vodohospodářské jsou vymezeny pozemky vodních toků, vodní plochy (rybníky) hospodářského, protipovodňového, rekreačního charakteru včetně hrází a zařízení na nich. Jsou vymezeny k zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a ochrany. Drobné vodní toky nebo malé rybníčky (tůňky, mokřady apod.) mohou být i součástí ostatních ploch RZV - ploch smíšených nezastavěného území.
V dosavadní ÚPD vymezeno převážně jako FP vodní plochy a toky (H).
NZ - PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ
K zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití nezastavěného území - převážně orná půda, případně louky a pastviny (trvalý travní porost).
V dosavadní ÚPD vymezeno převážně jako plochy FP orná půda (PO).
NL - PLOCHY LESNÍ
K zajištění podmínek využití pozemků pro les, případně další pozemky související s touto lesní půdou - lesní cesty, ostatní půda.
V dosavadní ÚPD vymezeno převážně jako plochy FP lesy (ZL).
PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
NS - PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
K zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití s významným podílem na ekologické stabilitě území.
K zajištění zachování a obnovy přírodních a krajinných hodnot území; s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho ochranu není účelné jeho podrobnější členění.
Jsou to většinou plochy trvalých travních porostů, ostatní půda - meze, remízky apod.
V současně platné ÚPD jako plochy PL - FP louky, pastviny a částečně jako plochy ZK - FP krajinná zeleň. Některé navržené plochy ZK jsou nově vymezeny jako plochy ZP - zeleň - přírodního charakteru. Je to z toho důvodu, aby byla sjednocena navržená ochranná a izolační zeleň, neboť v současně platné
V dosavadní ÚPD je tato plocha vymezena jako FP krajinná zeleň (ZK) a částečně FP zeleň sídelní (ZS).
NSc - PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ - REKREAČNĚ POBYTOVÉ
Jedná se o plochy individuální rekreace (chaty) na lesní půdě. Tyto plochy mají specifické podmínky.
V dosavadní ÚPD je tato plocha vymezena jako Plochy smíšené individuální rekreace v lese (NRI).
7. 7. OCHRANA PŘÍRODNÍCH, KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT ÚZEMÍ
7.7.1. Přírodní podmínky
Krajinná charakteristika území
Moravskobudějovická brázda je charakterizována jako sníženina s plochým dnem. Plochý reliéf člení údolí vodních toků Rokytky a Jevišovky.
Z vyšších partií se nachází severně od Moravských Budějovic Babický hřbet, jehož součástí je Lukovská hora (530 m n.m.)
Členění reliéfu odpovídá i vysoký stupeň zornění půdy a nízké zastoupení trvalých travních porostů a lesů.
Hodnotnější krajinné prostředí je údolích vodních toků a na zalesněných vrcholech okolních kopců, zejména:
horní tok Jevišovky v okolí Jackova a rybníků Hrachovců
okolí rybníků Nový a Nový u Háje západně od Moravských Budějovic
údolí Rokytky pod Moravskými Budějovicemi směrem na Lukov a na Jaroměřice Lukovská hora - zalesněný hřbet směrem na Babice
les Ochoz
V širším území navazují na řešené území krajinářsky hodnotná území povodí řeky Rokytné na severovýchodě, povodí Želetavky na západě a Podyjí a Vranovsko na jihu.
Osídlení krajiny
Osídlení je soustředěno do města Moravské Budějovice a místních částí Jackov, Lažínky, Vesce a Vranín
Reliéf
Okolní vrchy dosahují výšky: Lukovská hora - 530 m n. m., Xxxxxxxxx kopec - 469 m n. m.
Nejvyšší částí řešeného je lokalita u Radvanu 545 m n. m. (k.ú. Vranín). Nadmořská výška města - náměstí Míru - 465 m n. m.
Vodní toky a vodní nádrže
Jihozápadní částí řešeného území a zastavěným územím Jackova protéká významný vodní tok Jevišovka. Vodní tok pramení západně od Komárovic poblíž Moravských Budějovic a do Dyje se vlévá poblíž obce Jevišovka u státních hranic s Rakouskem.
Severovýchodní a severní částí řešeného území a zastavěným územím Moravských Budějovic protéká vodní tok Rokytka.
Dalšími vodními toky v řešeném území jsou Vranínský potok, Xxxxxxxx potok, Nedveka a další bezejmenné toky.
Vodní toky Jevišovka a Rokytka mají vyhlášené záplavové území, vodní tok Rokytka má stanovenou aktivní zónu záplavového území.
Vysokému procentu zornění krajiny odpovídá velký rozsah upravených a regulovaných úseků toků. Revitalizace vodních toků je přípustnou činností v jednotlivých plochách RZV dle stanovených podmínek těchto ploch.
Z vodních ploch jsou nejvýznamnější rybník Nový a Nový u Háje na Rokytce a jejích přítocích, dále oba Hrachovce a Jackovský rybník na Jevišovce a Habrk a Lažínecký rybník na Lažíneckém potoce a jeho přítocích.
V územním plánu je navržena obnova a výstavba několika nových rybníků
Kromě jednoznačně lokalizovaných navrhovaných vodních ploch je v územním plánu v rámci přípustných činností v plochách RZV umožněno umísťovat v krajině (na zemědělské půdě) vodní plochy pro zvýšení ekologické stability území, revitalizaci a retenci vody v krajině.
Lesy
Celkem se na území města nachází 389,8560 ha lesní půdy, což je 10,50 % z celkové výměry všech katastrálních území. Největší procento zastoupení lesní půdy má katastrální území Jackov - 28,60 %. Nejmenší naopak katastrální území Vesce u Moravských Budějovic, kde se nenachází žádná lesní půda.
Podél lesů v řešeném území je velmi malý. Průměr České republiky činí 33,7 % lesní půdy z celkového území státu. Kraj Vysočina má pak průměrnou lesnatost 30,1 %.
Rozložení lesů je velmi nerovnoměrné. Většina lesní půdy je soustředěna v západní části správního území na k. ú. Jackov, v oblasti rekreační lokality „Kosová” okolo rybníků
Xxxxxxxxx a Nový Xxxxxxxxx. Ve zbývajících částech území jsou jen řídce rozptýleny drobné, navzájem izolované lesní celky.
Lesy jsou vesměs hospodářské. Dřevinná skladba lesních porostů - převážně jehličnaté porosty většinou vytvářející monokultury nebo porosty s příměsí listnatých stromů.
Kromě jednoznačně vymezených ploch k zalesnění je v rámci přípustných činností na plochách RZV v krajině umožněno zalesnění.
Geomorfologické a geologické poměry
Řešené území je zařazeno do oblasti Českomoravská vrchovina, celku - Jevišovická pahorkatina, podcelku - Jaroměřická kotlina (ta je členěna na Třebíčskou kotlinu, Stařečskou pahorkatinu, Moravskobudějovickou brázdu).
Území se nachází v oblasti středního rizika vnikání radonu do budov z geologického podloží a v okolí obcí Vesce, Lažínky je možnost výskytu lokálních anomálií aktivity radonu v půdním vzduchu.
7. 7. 2. Ochrana přírody a krajiny
Zvláště chráněná území
V řešeném území se nenachází.
Evropsky významné lokality NATURA 2000 V řešeném území se nenachází.
Památné stromy
V řešeném území se nachází:
Památný strom jasan u zámku - jasan ztepilý, solitér v zámeckém areálu, nedaleko zídky. Strom má rozkladitou korunou. Vyhlášen jako památný strom dne 24. 10. 2007.
U dvou dubů - silnice z Moravských Budějovic do Vranína - duby letní u Kosové
Evidované lokality zvláště chráněných druhů (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR) Pod Novým rybníkem - k. ú. Moravské Budějovice - lokalita s národním významem.
Významné krajinné prvky
V řešeném území jsou zastoupeny významné krajinné prvky zákonné dle zák. č. 114/92 Sb.
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů – vodní toky, rybníky, lesy, údolní nivy.
Registrované významné krajinné prvky V řešeném území se nachází:
Duby u Rokytky
Vrása pod farou - geologická rarita : ptygmatické vrásy na skalním masivu pod farou
v Mor. Budějovicích. Pro svoji ojedinělost se připravuje k vyhlášení za přírodní památku. Kolmá skalní stěna o rozměrech přibližně 5 x 20 m s nápadnou ležatou vrásou
Migrační propustnost krajiny pro velké savce
Do řešeného území zasahuje migračně významné území.
Hranice migračně významných území zahrnující oblasti stálého výskytu velkých savců i prostory potřebné k migraci a chránící propustnost krajiny jako celku.
Obecným principem je nesnižovat novými zásahy do krajiny propustnost území. Územní plán nenarušuje migrační propustnost krajiny.
Oblasti krajinného rázu podle ZÚR
Řešené území je součástí dvou oblastí krajinného rázu:
CZ 0610-OB003 Želetavsko (jihozápadní cíp řešeného území)
ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB003 Želetavsko pro činnost v území a rozhodování o změnách v území specifickou zásadu zachovat historické siluety sídel.
CZ 0610-OB011 Moravskobudějovicko (převážná část řešeného území)
ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB011 Moravskobudějovicko tyto specifické zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území:
c) neumisťovat výškové stavby v prostorech, odkud mohou vizuálně kontaminovat dochované historicky cenné prostory s typickými kulturními dominantami a dochovanými prostory komponované krajiny a též do míst, odkud se budou vizuálně uplatňovat v území přírodních parků Třebíčsko a Rokytná;
d) zajistit ochranu zalesněných hřbetů severně od Jemnice a severně od Moravských Budějovic.
Je respektováno, v koncepci uspořádání krajiny ÚP jsou stanoveny podmínky k respektování uvedených zásad.
Vymezení cílových charakteristik krajiny podle ZÚR. V řešeném území jsou zastoupeny typy krajiny:
krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace - k. ú. Moravské Budějovice,
k. ú. Xxxxxxx a k. x. Xxxxx u Moravských Budějovic.
krajina lesní - západní část k. ú. Jackov, jihozápadní část k. ú. Vranín krajina zemědělská intenzivní - převážná část k. ú. Vranín a k. ú. Jackov
krajina lesozemědělská ostatní - střední část k. x. Xxxxxxx poblíž rybníka Xxxxxxxxx II (Nový Xxxxxxxxx)
Je respektováno, ÚP jsou respektovány zásady pro činnosti a změny v území v zastoupených typech krajiny.
7. 7. 3. Nerostné suroviny
V řešeném území se nenachází evidované poddolované území z minulých těžeb. V řešeném území nejsou evidována sesuvná území.
V řešeném území není evidováno ložisko nerostných surovin. V řešeném území není stanoven dobývací prostor.
7. 7. 4. Ochrana kulturních památek, urbanistické, architektonické a kulturní hodnoty
Nemovité kulturní památky v řešeném území
číslo rejstříku | Památka | Umístění | parcelní číslo | katastrální území |
54867/7-2851 | Kostel sv. Jiljí s kaplí sv. Michala | ul. Purcnerova | st.1 | Moravské Budějovice |
41155/7-2853 | Kaple sv. Xxxx | za mostem přes říčku Rokytku | st. 106 st. 107 | Moravské Budějovice |
44797/7-2854 | Kaple sv. Xxxx Xxxxxxxxxxx | ul. Tyršova | st.298, 1448/3 | Moravské Budějovice |
19937/7-2860 | Masné krámy | ul. Purcnerova | st. 89/2 st. 89/3 st. 89/5 st. 89/9 st. 89/10 st. 89/11 st. 89/12 | Moravské Budějovice |
číslo rejstříku | Památka | Umístění | parcelní číslo | katastrální území |
st. 89/13 | ||||
45978/7-2862 | Městské opevnění | ul. Pivovarská, Kosmákova | st. 95 st. 97 st. 99 st. 50 st. 52/1 st. 53/1 4260/23 4260/25 | Moravské Budějovice |
25580/7-2865 | Výklenková kaplička - poklona | při silnici na Krnčice | 2078/14 | Moravské Budějovice |
18428/7-2866 | Boží muka | ul. Husova, Polní, před čp. 551 | 2715/2 | Moravské Budějovice |
24498/7-2868 | Boží muka | v zahrádkářské kolonii, ul. Znojemská | 1527/1 | Moravské Budějovice |
41885/7-2867 | Boží muka | xx. Xxxxxxx, 0. xxxx | 4237/4 | Moravské Budějovice |
27826/7-2869 | Pamětní kámen | Tyršova, park u gymnázia | 179/5 | Moravské Budějovice |
13938/7-2863 | Sochy sv. Xxxx Xxxxxxxxxxx A bl. Xxxx Xxxxxxxxx | most přes Rokytku, Smetanova, Peroutkova | 4257/1 | Moravské Budějovice |
38918/7-0000 | Xxxxx | xxx. Míru | st. 3, pč.1 | Moravské Budějovice |
000000 | Xxxxxxxxxx xxxxxxx | xxx. Míru | st. 4/1 | Moravské Budějovice |
29468/7-2856 | Měšťanský dům | nám. Míru | st. 47 | Moravské Budějovice |
30644/7-2858 | Měšťanský dům | ul. Xxxxxxxxxx | xx. 00 | Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx |
37968/7-2859 | Měšťanský dům | ul. Xxxxxxxxxx | xx. 00 | Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx |
26793/7-2861 | Měšťanský dům | ul. Xxxxxxxxxx | xx. 000/0 | Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx |
17082/7-2855 | Fara | ul. Kosmákova | xx. 00 | Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx |
20525/7-3188 | Boží muka | 4206/31 | Lažínky | |
31261/7-3189 | Krucifix | 409/1 | Lažínky | |
39837/7-3186 | Venkovská usedlost | čp. 1 | 1 | Lažínky |
42070/7-3187 | Venkovská usedlost - ovčárna | čp. 55 | 21/1 | Lažínky |
27409/7-3183 | Výklenková kaplička - poklona | J okraj obce, při silnici do Častohostic | 479/1 | Vesce |
25223/7-3182 | Panský zemědělský dvůr | náves | st. 2/1 st. 2/2 | Vesce |
11355/7-8693 | Železniční trať Moravské Budějovice - Jemnice (technická památka) | trať | 4272/5 4272/2 4272/3 295 315 | M. B. M. B. M. B. Xxxxxx Xxxxxx |
Nemovité kulturní památky musí být respektovány včetně prostředí památek, jejich ochrana a údržba se provádí podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Nesmí být narušeny nebo zničeny přístupové cesty ani exponované pohledy na tyto nemovité kulturní památky.
Nemovité kulturní památky jsou zakresleny jako limit v Koordinačním výkresu odůvodnění ÚP Moravské Budějovice.
Městská památková zóna Moravské Budějovice
Území historického jádra Moravských Budějovic bylo prohlášeno městskou památkovou zónou (MPZ) vyhláškou bývalého Jihomoravského krajského národního výboru ze dne 20. listopadu 1990. Městská památková zóna má stanoveno ochranné pásmo.
Hranice městské památkové zóny včetně ochranného pásma je zakreslena v Koordinačním výkresu Odůvodnění ÚP Moravské Budějovice.
Podklady pro území MPZ:
- Program regenerace městské památkové zóny Moravské Budějovice (aktualizace z roku 2012).
- Urbanistická studie regenerace městské památkové zóny Moravské Budějovice (1994).
- Plán ochrany památkové zóny Moravské Budějovice (Ing. arch. Xxxxx Xxxx 2009).
Charakteristika území MPZ
Ústředním prostorem MPZ jsou obě náměstí - náměstí Míru a náměstí ČSA, kde je soustředěna většina městské vybavenosti (obchody, administrativa, úřady, služby, restaurace). Významným městským prostorem je Purcnerova ulice, která je jakýmsi pokračováním náměstí s koncentrací významných památkově chráněných objektů (kostel, karner, zámek, masné krámy). Stavebními dominantami MPZ (i města) jsou kostel, fara a zámek.
Zástavba Vísky je charakteristická členitou zástavbou domků a zemědělských usedlostí. Přestavěná území MPZ jsou prostory náměstí Svobody - tento prostor je přestavěn a dominují mu velké (i vysoké) budovy školy stravovacího pavilónu, tělocvičny i Jednoty a prostor Tovačovských sadů - kde je za hranicí MPZ areál polikliniky.
Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití v MPZ
Většina zástavby na obou náměstích je využívána pro občanské vybavení společně s bydlením a je vymezena jako plochy smíšené obytné – v centrech měst (SC). Areál školy je vymezen jako plocha občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV).
V prostoru Vísky převládá využití pro bydlení a území je převážně jako plochy bydlení – v rodinných domech.
Změny v území MPZ a v ochranném pásmu MPZ.
Územní plán stanovuje postupnou regeneraci území v městské památkové zóně včetně úpravy parteru, umožněnou převedením tranzitní dopravy na obchvat silnice I/38.
V územním plánu nejsou vymezeny na území městské památkové zóny nové rozvojové plochy, ve výhledu bude v tomto území realizována pouze rehabilitační přestavba a zástavba proluk.
Z hlediska stavební činnosti nejsou na území městské památkové zóny volné plochy k zástavbě, bude docházet pouze k rekonstrukcím a obnově stavebních objektů, k zástavbě proluk, k úpravě podlažnosti, obnově fasád, úpravě parteru apod.
Při stavební činnosti na stávajících plochách v památkové zóně bude chráněn historický půdorys města, nová výstavba v památkové zóně musí prostorovou a hmotovou skladbou i architektonickým řešením být přizpůsobena okolní zástavbě.
V území městské památkové zóny budou stavební a jiné činnosti prováděny v souladu s vyhláškou o městské památkové zóně a o ochranném pásmu městské památkové zóny.
V území MPZ je vymezen koridor pro homogenizaci stávající trasy silnice II/152 (převzato a zpřesněno ze ZÚR).
V okolí MPZ (ochranném pásmu) jsou vymezeny pouze zastavitelné plochy dopravní infrastruktury – silniční (plocha pro parkoviště v ul.Tyršova)).
Podmínky ochrany městské památkové zóny a ochranného pásma památkové zóny:
Území městské památkové zóny je chráněno v rozsahu a dle podmínek stanovených aktuálně platnou vyhláškou, týkající se městské památkové zóny.
Ochrana archeologických lokalit
Součástí kulturních a civilizačních hodnot území jsou i archeologické památky (archeologické nálezy ve smyslu § 23 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. o Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit mu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území archeologický výzkum (par. 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. o Státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů).
Na základě metodiky Národního památkového ústavu lze vyčlenit celkem čtyři kategorie území s archeologickými nálezy (ÚAN):
1) Území s archeologickými nálezy kategorie I: území s pozitivně prokázanými a dále předpokládaným výskytem archeologických nálezů
2) Území s archeologickými nálezy kategorie II: území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie tomu nasvědčují
3) Území s archeologickými nálezy kategorie III: území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie (veškeré území státu kromě kategorie IV)
4) Území s archeologickými nálezy kategorie IV: území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území, doly, lomy, cihelny, pískovny apod.)
Archeologické lokality vymezené Národním památkovým ústavem a obsažené v ÚAP jsou zakresleny jako limit do odůvodnění Územního plánu Moravské Budějovice. V grafické části odůvodnění ÚP je zakreslena archeologická lokalita kategorie ÚAN I (lokality s prokázaným výskytem archeologických nálezů) a ÚAN II (lokalita s předpokládaným výskytem archeologických nálezů).
Dále se v řešeném území nachází dvě lokality kategorie IV (území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů).
Za území ÚAN III je považováno celé řešené území, kromě lokalit kategorie IV. Seznam území s archeologickými nálezy
číslo rejstříku | Název lokality | Kategorie |
23-44-18/17 | Severní město | I |
23-44-18/20 | Cihelna - drůbežárna | IV |
23- 44-23/7 | Středověké a novověké jádro Moravské Budějovice | I |
23-44-18/16 | Xxxxxxxxx kopec | I |
23-44-23/6 | Pod Heřmanským kopcem | I |
23-44-22/1 | Středověké a novověké jádro obce Jackov | II |
23-44-22/7 | Lom | IV |
23-44-22/3 | Kamenolom | I |
23-44-16/4 | Středověké a novověké jádro obce Vranín | II |
23-44-16/2 | Velký Radvan | I |
číslo rejstříku | Název lokality | Kategorie |
23-44-23/1 | Blatnice | I |
23-44-23/4 | Blízko lesa Ochoz | I |
23-44/24-28 | Zvěrkovice IV - Širokých | I |
23-44-23/9 | Středověké a novověké jádro obce Lažínky | II |
23-44-23/5 | U silnice do Lažínek | I |
33-22-03/4 | Středověké a novověké jádro obce Vesce | II |
Ochrana urbanistických a architektonických hodnot
V Koordinačním výkresu Odůvodnění ÚP jsou vymezeny níže uvedené urbanistické a architektonické hodnoty.
Architektonicky cenné stavby
Dle Koordinačního výkresu Odůvodnění ÚP.
Ochrana historických a kulturních hodnot
Památky místního významu
V řešeném území se nacházejí stavby a objekty, které nejsou evidovány jako kulturní památky, ale mají svůj kulturní, historický a urbanistický význam, tzv. památky místního významu (kapličky, boží muka, kříže, kameny). Tyto objekty je nutno zachovat a respektovat. Z pohledu památkové péče je nevhodné s nimi jakkoliv manipulovat, přemisťovat je nebo je jakkoliv upravovat či doplňovat.
Historické a kulturní hodnoty:
⮚ památky místního významu - kříže, kapličky, boží muka
⮚ pietní místa
Pietní místa
číslo rejstříku | Název | Místo |
CZE6106-8626 | Pietní místo - deska | M. M. - Pamětní deska na domě. |
CZE6106-9764 | Pietní místo - deska | Uvnitř budovy HZS. |
CZE6106-9778 | Pietní místo - objekt | Xxxxxx |
CZE6106-8632 | Pietní místo - deska | M. B. - Pamětní deska na budově bývalé Královopolské strojírny |
CZE6106-9753 | Památník obětem 1. a 2. světové války | Moravské Budějovice |
CZE6106-9768 | Pietní míso - deska | V kapli zámku |
CZE6106-8951 | Válečný hrob s ostatky | Židovský hřbitov |
CZE6106-9767 | Pietní místo - deska | |
CZE6106-8628 | Pietní místo - deska | Pamětní deska na budově rodinného domu - M. B. |
CZE6106-9815 | Válečný hrob s ostatky | Židovský hřbitov |
CZE6106-8627 | Pietní místo - objekt | Soukromý rodinný hrob Xxxxxxxxxx, hřbitov M. B. |
CZE6106-9780 | Pomník | Vranín |
číslo rejstříku | Název | Místo |
CZE6106-9766 | Válečný hrob s ostatky | Soukromý rodinný hrob Slavíkovi, hřbitov M. B. |
CZE6106-9775 | Pietní místo - deska | Poblíž rybníka Nový Xxxxxxxxx. |
CZE6106-9754 | Válečný hrob s ostatky | Nápis se jmény pěti padlých sovětských vojáků na hřbitově |
CZE6106-9772 | Památník padlým 1. a 2. Světové války | Moravské Budějovice |
Objekty památek válečných událostí je třeba respektovat podle platné legislativy (zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech).
7. 8. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
Podkladové dokumentace
Hlavními výchozími podklady pro řešení územního systému ekologické stability krajiny na území města Moravské Budějovice jsou:
ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 ZÚR (2012) - v řešeném území jsou zastoupeny prvky regionálního ÚSES.
Plán lokálního územního systému ekologické stability k. ú. Moravské Budějovice (Xxx. Xxxxxx Xxxxx, Brno, 1994).
Generel územního systému ekologické stability pro část území okresu Třebíč. Lokální systém, IV. etapa (Agroprojekt PSO spol. s r. o., Brno, 1995).
Návrh na sjednocení ÚSES pro okres Třebíč. 3. etapa (Agroprojekt PSO spol. s r. o., Brno, 2002).
Komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Vranín (rok 2014).
Řešení ÚSES v dosavadním ÚP města (část ÚSES zpracoval Ageris, spol. s. r. o. Brno, RNDr. Xxxxxx).
Soulad s územně plánovací dokumentací sousedních obcí
Vymezení prvků lokálního ÚSES bylo koordinováno se schválenou nebo rozpracovanou územně plánovací dokumentací sousedních obcí, tj.:
Územní plán Domamil (k. ú. Domamil) - V k. ú. Domamil bude nutná v rámci aktualizace územního plánu mírná úprava (návaznost) lokálního biokoridoru navazujícího na lokální biokoridor LK15, který je v ÚP Moravské Budějovice vymezen na základě KPÚ v k. ú. Vranín.
Územní plán Litohoř (k. x. Xxxxxxx) - v souladu, pořizuje se nový ÚP ÚP Lukov (k. x. Xxxxx u Moravských Budějovic) - v souladu
ÚP Blatnice (k. ú. Blatnice) - v souladu
ÚP Zvěrkovice (k. x. Xxxxxxxxxx u Moravských Budějovic) - v souladu ÚP Blížkovice (k. ú. Blížkovice městys) - v souladu
ÚP Častohostice (k. ú. Častohostice) - Lokální biokoridor LK10 (suchá řada) nenavazuje na ÚP Častohostice, je však v souladu s ÚP Zvěrkovice. Tento problém je třeba řešit při změně ÚP Častohostice.
ÚP Nové Syrovice (k. ú. Nové Syrovice a Krnčice) - v souladu ÚP Dědice (k. x. Xxxxxx) - v souladu
ÚP Rácovice (k. ú. Rácovice) - pořizuje se nový ÚP, návaznost je třeba řešit při zpracování nového ÚP Rácovice.
ÚP Komárovice (k. x. Xxxxxxxxxx u Moravských Budějovic) - Vymezením lokálního ÚSES podle KPÚ (biokoridoru LBK15 a biocentra LBC11) byla narušena návaznost na vymezení prvků lokálního ÚSES v ÚP Komárovice. V k. x. Xxxxxxxxxx bude nutné v rámci aktualizace územního plánu řešit dílčí změny vymezení lokálního ÚSES. Při změnách vymezení lokálního ÚSES bylo preferováno vymezení prvků ÚSES dle KPÚ, před zajištěním návaznosti na ÚSES v ÚP Komárovice. Důvodem je zejména skutečnost, že v rámci KPÚ jsou pro realizaci ÚSES v k. ú. Vranín již vyčleněny pozemky.
Návaznost na sousední obce je znázorněna ve „Výkresu širších vztahů“ odůvodnění ÚP Moravské Budějovice. Většina prvků ÚSES je v souladu s ÚPD sousedních obcí.
Přírodovědná východiska, koncepce ÚSES
Územní systém ekologické stability tvoří biocentra a biokoridory.
Biocentrum je plocha, která svojí polohou v krajině a celkovou rozlohou umožňuje vznik sukcesně vyspělých a přirozeně stabilních (odolných antropickým tlakům z okolí) ekosystémů tvořených autochtonními druhy organizmů.
Biokoridor je pás území propojující biocentra a umožňující mezi biocentry šíření autochtonních druhů organizmů.
Funkčnost prvků ÚSES
Potenciální funkčnost biocenter a biokoridorů vychází z celkové koncepce uspořádání prvků v krajině a dodržení prostorově funkčních parametrů. Významná je také poloha prvků vzhledem k charakteru území. Aktuální funkčnost biocenter a biokoridorů je pak dána především stavem bioty v daném prvku a v prvcích navazujících.
Soustavy prvků ÚSES, minimální parametry a cílové ekosystémy
Soubor všech biocenter a biokoridorů vymezených (v rámci zájmového území) v příbuzných typech prostředí (bez ohledu na jejich prostorové uspořádání v území) tvoří soustavu prvků ÚSES. Obvykle rozlišujeme v krajině čtyři základní soustavy: hydrofilní, mezofilní, xerofilní a horskou (Xxxxxx Xxxxxx, 2004), ze kterých byly v zájmovém území zohledněny dvě základní (v podmínkách ČR nejrozšířenější), a sice soustava mezofilní a hydrofilní. V rámci těchto soustav prvků ÚSES jsou vymezeny větve ÚSES. Všechny prvky větve náleží vždy k jedné ze zastoupených soustav ÚSES. Jsou tvořeny vzájemně propojeným souborem biocenter a biokoridorů.
Na území města Moravské Budějovice byla vymezena následující soustava prvků ÚSES:
Hydrofilní soustava - prvky soustavy jsou vymezovány v nivních polohách v jednoznačné vazbě na vybrané vodoteče. Obligátní součástí prvků těchto soustav jsou příslušné vodní toky doplněné o nezbytné navazující biotopy niv.
Minimální plocha lokálního biocentra hydrofilní soustavy je 1 ha.
Maximální délka lokálního biokoridoru hydrofilní soustavy je 2 000 m a jeho minimální šířka 20 m.
V plochách prvků hydrofilních soustav jsou cílovým stavem dřevinné ekosystémy a ekosystémy proudících vod, které mohou být kombinovány s nedřevinnými ekosystémy (louky, mokřady) a ekosystémy stojatých vod (tůně, malé vodní nádrže). Plochy je možné extenzivně využívat s ohledem na biodiverzitu autochtonních druhů organizmů (detaily týkající se využití a managementu ploch by měla specifikovat podrobnější dokumentace).
Velký význam mají úseky vodních toků s koryty dochovanými v přírodním nebo téměř přírodním stavu (některé úseky Jevišovky a její drobné přítoky v lesním celku v západní části území), s kvalitními doprovodnými porosty dřevin (zejm. olše lepkavé a vrb) a přírodě blízká vlhkomilná až mokřadní společenstva na podmáčených lokalitách (např. podél Jevišovky či u velkých rybníků západně od města).
Hydrofilní větve místního ÚSES jsou vedeny v území přednostně údolními polohami, v přímé vazbě na následující vodní toky:
Rokytku – od přítokové části rybníka Nového u Háje západně od města po obtokovém korytě podél rybníka a přes město k severovýchodu, s návaznostmi v sousedních k. x. Xxxxxxx a Lukov;
Jevišovku – od západního okraje řešeného území lesním celkem se dvěma průtočnými rybníky k jihovýchodu a okolo Jackova přes průtočný rybník ven z řešeného území, s předpokládanými návaznostmi v sousedních k. x. Xxxxxxxxxx a Krnčice;
Xxxxxxxx potok – od jednoho z pramenišť toku u železniční trati západně od Lažínek bezlesou krajinou s jedním nevelkým průtočným rybníkem k jihovýchodu a dále ze severní strany Vesce k východu až severovýchodu, s předpokládaným pokračováním v k. x. Xxxxxxxxxx; oproti podkladovým dokumentacím jde o novou větev ÚSES, která je ovšem důležitá především pro zvýšení ekologické hodnoty zcela odpřírodněného toku Lažínského potoka a pro celkové oživení bezlesé krajiny jihovýchodně od Moravských Budějovic;
Nedveku a severnější z jejích dvou zdrojnic – pouze okrajově ve východní části území v rámci vymezeného RBC 642 Ochoz u Dvorku, které tak pro hydrofilní větve místního ÚSES vedenou po toku Nedveky plní funkci koncového biocentra.
Mezofilní soustava - prvky soustavy jsou vymezovány v běžných mezofilních polohách (geobiocenózy s těžištěm výskytu ve 3. hydrické řadě), tedy mimo nivní (a suché) polohy.
Minimální plocha lokálního biocentra mezofilní soustavy jsou 2,5 ha.
Maximální délka lokálního biokoridoru mezofilní soustavy je 2 000 m a jeho minimální šířka 15 m.
V plochách prvků mezofilní soustavy jsou cílovým stavem dřevinné ekosystémy, které mohou být v odůvodněných případech kombinovány s nedřevinnými ekosystémy (louky, paseky, lada, skalnaté svahové partie). Plochy je možné extenzivně využívat s ohledem na biodiverzitu autochtonních druhů organizmů.
Zvláště cenný je lesní celek Ochoz ve východní části území, s převahou dubu letního, významným zastoupením habru a lípy a s hodnotným hájovým patrem s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (např. brambořík evropský).
Cílovými ekosystémy všech skladebných částí mezofilních větví místního ÚSES jsou mezofilní lesní společenstva, případně náhradní nelesní porosty dřevin, s dominancí geograficky původních dřevin (v chladnějších polohách zejm. buku, v teplejších zejm. dubu zimního).
Mezofilní větve místního ÚSES tvoří nepravidelnou síť lokálních biocenter a biokoridorů situovaných přednostně ve hřbetních a svahových polohách v různých částech řešeného území a využívajících co nejvíce stávajících lesních porostů a poměrně vzácně se vyskytujících ladem ležících pozemků s různorodými typy společenstev na nepodmáčených stanovištích. Vzhledem k celkovému charakteru řešeného území bylo ovšem nutno řadu skladebných částí mezofilních větví místního ÚSES navrhnout též na zemědělské půdě.
Ze zastoupených mezofilních větví místního ÚSES lze tři větve v rámci řešeného území považovat za hlavní a dvě za doplňkové.
Dvě ze tří hlavních mezofilních větví místního ÚSES procházejí největším lesním celkem řešeného území, nacházejícím se v jeho západní části. Jedna z těchto větví se dostává do řešeného území východně od Jackova (z k. ú. Krnčice), odkud směřuje celkově k severozápadu, k uvedenému lesnímu celku a dále převážně okrajovými partiemi tohoto celku a velkým obloukem ze západní strany Vranína, s dílčími úseky vně řešeného území (v
k. x. Xxxxxxxxxx), které větev definitivně opouští severozápadně od Vranína (směrem do
k. ú. Domamil). Druhá z těchto větví vstupuje do řešeného území západně od Jackova (rovněž z k. ú. Krnčice), odkud se dostává přes drobné lesní porosty v okolí železnice do údolí Jevišovky, z něhož pak pokračuje vnitřkem lesního celku k severozápadu, ven z řešeného území, s předpokládaným novým pokračováním v k. ú. Rácovice.
Třetí hlavní mezofilní větev místního ÚSES navazuje ve východní části řešeného území z jihozápadní strany na RC 642 Ochoz u Dvorku a směřuje převážně po zemědělské půdě zpočátku k jihozápadu, k Lažínkám a Vesci (částečně přes sousední k. x. Xxxxxxxxxx), a dále prostorem mezi Lažínkami a Vesci k severozápadu a nakonec k západu a jižně od města ven z řešeného území, s předpokládaným pokračováním v sousedním k. ú. Krnčice.
Čtvrtá mezofilní větev místního ÚSES navazuje v lesním celku v západní části území na obě zde procházející hlavní mezofilní větve místního ÚSES a směřuje celkově k severovýchodu, do k. x. Xxxxxxx. Do řešeného území se pak ještě vrací krátkým úsekem přes ornou půdu severozápadně od města, s předpokládaným zaústěním do RC 641 Lukovská hora (v k. x. Xxxxx).
Pátá mezofilní větev místního ÚSES zasahuje okrajově jedním biokoridorem do jihovýchodní části řešeného území (jižně až jihovýchodně od Vesce), s předpokládanou návazností v sousedních k. ú. Častohostice a Zvěrkovice.
Nadregionální a regionální ÚSES
Podkladem pro návrh nadregionálního a regionálního ÚSES řešeného území jsou ZÚR Kraje Vysočina.
Nadregionální ÚSES není v řešeném území zastoupen.
Regionální ÚSES je dle ZÚR (textové části) zastoupen v řešeném území těmito prvky: regionálním biocentrum 642 Ochoz u Dvorku
regionální biocentrum 641 Lukovská hora - biocentrum zpřesněno dle mapového podkladu, vede po hranici k. ú. Moravské Budějovice a k. x. Xxxxx u Moravských Budějovic vně řešeného území, po zpřesnění tedy nezasahuje do řešeného území.
regionální biokoridor 529 - v řešeném území vymezeny tří úseky tohoto biokoridoru z důvodů vložení biocenter v lokálních parametrech do trasy regionálního biokoridoru.
Regionální biokoridor 530 – do řešeného území po zpřesnění nezasahuje. Biokoridor navazuje na regionální biocentrum Ochoz u Dvorku, které je vymezeno až po hranici řešeného území. Biokoridor 530 tak začíná až v k. ú. Blatnice, či Zvěrkovice u Moravských Budějovic.
Přehled navržených biocenter a odůvodnění jejich vymezení
Označení biocentra | Odůvodnění vymezení |
RC 642 | Vymezeno v souladu se ZÚR ve východním cípu řešeného území. Zvláště cenný lesní celek Ochoz s převahou dubu letního, významným zastoupením habru a lípy, s hodnotným hájovým patrem. |
LC 1 | Mezofilní biocentrum vložené do trasy regionálního biokoridoru RK 529 situované v plochém terénu v polích východně od města. |
LC 2 | Mezofilní biocentrum vložené do tras\y regionálního biokoridoru RK 529 situované na ploché vyvýšenině v polích východně od města. |
LC 3 | Hydrofilní biocentrum situované při severovýchodním okraji města a zároveň i řešeného území, převážně na orné půdě, částečně také v extenzivních až opuštěných sadech v příkrých pravobřežních svazích údolí Rokytky a na loukách v údolní nivě. |
LC 4 | Hydrofilní biocentrum situované západně od města v silně podmáčené části údolní nivy Rokytky pod hrází rybníka Nového u háje, s rozsáhlou rákosinou a hojným náletem dřevin. |
LC 5 | Hydrofilní biocentrum situované západně od města v silně podmáčené společné údolní nivě Rokytky a Vranínského potoka, mezi hrází Nového rybníka a výtopou rybníka Nového u háje, s různorodými mokřadními společenstvy a květnatou loukou. |
LC 6 | Mezofilní biocentrum situované v bezlesé krajině na východním okraji řešeného |
území, jihovýchodně od Lažínek, na zatravněné zemědělské půdě. | |
LC 7 | Smíšené biocentrum situované v bezlesé krajině západně od Lažínek, u železniční trati, částečně v údolí Lažínského potoka, na zemědělské půdě (převážně orné, částečně zatravněné, s rozptýleným náletem dřevin). Reprezentativní součástí mezofilní větve místního ÚSES jsou partie biocentra mimo podmáčené polohy. Reprezentativní součástí hydrofilní větve místního ÚSES jsou podmáčené partie biocentra. |
LC 8 | Hydrofilní biocentrum situované v bezlesé krajině severovýchodně od Vesce, v podmáčené údolní nivě Lažínského potoka a jeho dvou bezejmenných přítoků, s kulturními loukami, občasným náletem vrb a navrženou vodní nádrží. |
LC 9 | Mezofilní biocentrum situované ve východním cípu lesního celku v západní části řešeného území, severoseverozápadně od Jackova, v převážně dubových porostech. |
LC 10 | Mezofilní biocentrum situované v severní části lesního celku v západní části řešeného území, jihovýchodně od Vranína, v listnatých porostech s převahou dubů a lip. |
LC 11 | Mezofilní biocentrum situované při západním okraji řešeného území, západně od Vranína, ve výběžku lesního celku s převážně borovými porosty a bývalými lůmky, částečně využívanými jako divoká skládka. |
LC 12 | Mezofilní biocentrum situované uvnitř lesního celku při západním okraji řešeného území, v místě několika významnějších listnatých skupin (s převahou buku), sevřených v mladých jehličnatých porostech. |
LC 13 | Mezofilní biocentrum situované v jihovýchodní části lesního celku západně od Jackova, ve starých borových porostech s hojnou příměsí dubů v podúrovni. |
LC 14 | Hydrofilní biocentrum situované při jihozápadním okraji Jackova, v podmáčené údolní nivě Jevišovky, s kulturními loukami, přecházejícími do mokřadních společenstev, kolem toku s lemovými porosty dřevin (zejm. olší a vrb). |
LC 15 | Hydrofilní biocentrum situované ve dně zalesněné části údolí Jevišovky v západní části řešeného území, s rybníkem Nový Xxxxxxxxx, na jehož výtopu navazují bažinné olšiny a rákosiny a ve svazích jehličnaté lesní porosty s příměsí dubů. |
Přehled navržených biokoridorů
Označení biokoridoru | Odůvodnění vymezení |
RK 529/1 | Mezofilní větev regionálního biokoridoru v severovýchodní části řešeného území založená na zemědělské půdě. |
RK 529/2 | Mezofilní větev regionálního biokoridoru v severovýchodní části řešeného území založená na zemědělské půdě. |
RK 529/3 | Mezofilní větev regionálního biokoridoru v severovýchodní části řešeného území založená na zemědělské půdě. |
LK 1 | Mezofilní větev, biokoridor vymezený na zemědělské půdě severně od Moravských Budějovic. |
LK 2 | Hydrofilní větev vedená podél toku Rokytka. |
LK 3 | Hydrofilní větev vedená po obtokovém korytě podél rybníka Nový u Háje. |
LK 4 | Mezofilní větev vedená převážně po zemědělské půdě ve východní části řešeného území. |
LK 5 | Mezofilní větev vedená převážně po zemědělské půdě ve východní části řešeného území. |
LK 6 | Mezofilní větev vedená jižně od Lažínek v blízkosti Vesce. |
LK 7 | Mezofilní větev vycházející z biocentra LC7 směrem na hranice řešeného území s k. ú. Krnčice. |
LK 8 | Hydrofilní větev podél Lažínského potoka severně od Vesce. |
LK 9 | Hydrofilní větev podél Lažínského potoka severovýchodně od Vesce. |
LK 10 | Mezofilní větev v jihovýchodním cípu řešeného území vymezená na zemědělské půdě. |
LK 11 | Mezofilní větev na založená zemědělské půdě jihozápadně od Moravských |
Budějovic. | |
LK 12 | Mezofilní větev v lesních partiích severozápadně od Jackova. |
LK 13 | Mezofilní větev při okraji lesa jižně od Vranína. |
LK 14 | Mezofilní větev v lese jižně od Vranína. |
LK 15 | Mezofilní větev vymezená v souladu s KPÚ k. ú. Vranín. |
LK 16 | Mezofilní větev částečně v lesních partiích nad rybníkem Xxxxxxxxx a částečně na zemědělské půdě. |
LK 17 | Mezofilní větev v lesních partiích u rybníka Xxxxxxxxx I. |
LK 18 | Mezofilní větev v lesních partiích u rybníka Xxxxxxxxx I. |
LK 19 | Mezofilní větev jižně od rybníka Xxxxxxxxx I a II. |
LK 20 | Mezofilní větev - svahy nad Jevišovkou v jihozápadní části řešeného území. |
LK 21 | Hydrofilní větev na okraji Jackovského rybníka. |
LK 22 | Hydrofilní větev podél Jevišovky. |
LK 23 | Hydrofilní větev podél rybníka Xxxxxxxxx I a dále podél Jevišovky směrem na západ. |
7. 9. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NA KVALITU OVZDUŠÍ.
Město Moravské Budějovice leží v oblasti, kde je málo znečištěné ovzduší. V řešeném území se nenachází významné zdroje znečištění ovzduší
Ze zdrojů znečišťování byla nejpodstatnější silnice I/38 a II/152, dopravní obsluha nevhodně umístěných ploch výroby a skladování, areály zemědělské výroby, v zimním období znečištění ovzduší způsobené vytápěním domácností pevnými palivy.
Město Moravské má vybudovaný obchvat silnice I/38.
V ÚP je počítáno s přeložkou silnice II/152 mimo zastavěné území Moravských Budějovic. V ÚP je vymezena plocha pro severozápadní objízdnou trasu města, která zajistí dopravní napojení stávajících i navrhovaných ploch výroby a skladování mimo obytné území.
Nové plochy výroby a skladování jsou vymezeny v přímé vazbě na dopravní infrastrukturu mimo obytné území.
Zemědělský areál ZEOS Vesce, spol. s r.o. má vyhlášeno ochranné pásmo.
V územním plánu je stanovena hranice negativního vlivu od ČOV Moravské Budějovice. Město Moravské Budějovice i místní části jsou plynofikovány.
Program ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina obsahuje konkrétní opatření (projekty), Tyto konkrétní projekty se netýkají řešeného území.
Dále obsahuje opatření obecnějšího charakteru. Z obecných opatření, která se týkají řešeného území lze uvést:
Omezení prašnosti z plošných a liniových zdrojů (povrchy komunikací).
Zvýšení plynulosti silniční dopravy - přeložka silnice II/152 - mimo zastavěné území Moravských Budějovic.
Podpora veřejné dopravy.
Podpora úspory energií v domácnostech.
Vzdělávání a ekologické podvědomí v problematice znečištění ovzduší vytápěním domácností.
Zlepšení regulace vytápění veřejných budov.
Řešení územního plánu je v souladu s „Programem ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina“ ve znění 3. Aktualizace (rok 2012).
V územním plánu nejsou navržena žádná konkrétní opatření ke zlepšení ochrany ovzduší. Pro eliminaci negativních vlivů, např. z dopravy a výroby jsou navrženy plochy a linie zeleně s izolační funkcí, které zdroje negativních vlivů odcloňují od ploch vyžadujících ochranu před hlukem, např. plochy bydlení.
Ke snížení prašnosti přispějí navržená opatření změn v krajině – např. výsadba doprovodné a liniové zeleně apod.
7. 10. VÝCHODISKA NÁVRHU KONCEPCE DOPRAVY
Širší dopravní vztahy
Nejvýznamnější silnicí řešeného území je silnice I/38. Silnice I/38 je významný silniční tah Kraje Vysočina i Jihomoravského kraje. Spojuje krajské město Jihlava s městy Kraje Vysočina a městem Znojmem a zároveň tvoří propojovací komunikaci mezi dálnicí D1 Praha
– Brno a významným hraničním přechodem mezi ČR a Rakouskem Hatě/Kleinhaugsdorf.
Na rakouském území pokračuje tah směrem na Vídeň a chorvatský Zagreb. Je součástí tahu E 59 sítě evropských silnic jako hlavní silnice středního významu pro spojení sever – jih.
Silnice I/38. zajišťuje dopravní napojení na dálnici D1 i na nadřazenou sídelní strukturu. Město Jihlava je vzdáleno 46 km, město Znojmo je vzdáleno 29 km.
Silniční doprava
Územím města Moravské Budějovice procházejí tyto silnice:
silnice I/38 - Česká Lípa - Mladá Boleslav - Jihlava - Znojmo - státní hranice silnice II/152 - Nová Bystřice - Moravské Budějovice - Ivančice - Brno silnice II/411 - Moravské Budějovice - Velký Dešov - Uherčice
silnice III/15115 - Litohoř - Vranín - Domamil silnice III/15225 - Jackov – směr Litohoř
silnice III/36068 - Moravské Budějovice - Šebkovice - Výčapy
silnice III/36069 - spojovací I/38 a II/152 (přes Moravské Budějovice) silnice III/4111 - Krnčice - Jackov
silnice III/4118 - Moravské Budějovice - Lažínky - Vesce - Častohostice silnice III/4119 - Vesce – spojka na I/38
Silnice I/38
Silnice I/38 je řešeném území vedena jihozápadním obchvatem města, který byl uveden do provozu v roce 2010. Původní trasa průtahu městem je vymezena jako silnice III. třídy.
Obchvat města je vymezen v rozsahu podle aktuální katastrální mapy jako stabilizovaná plocha dopravní infrastruktury – silniční (DS).
V ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 je vymezen koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/38 o šířce 150 m. Koridor je vymezen v trase stávají silnice I/38, tj. v řešeném území v trase současného obchvatu města. Obchvat Moravských Budějovic byl uveden do provozu v roce 2010 a v současné době se nepředpokládá další rozšíření či úpravy obchvatu. Stávající silnice I/38 je vymezena jako plocha dopravní infrastruktury - silniční (DS) a případné úpravy a rekonstrukce (např. úpravy povrchu) budou řešeny ve stávající šířce tělesa. Koridor dopravní infrastruktury není tedy pro homogenizaci stávajícího tahu v řešeném území vymezen.
V ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 je vymezen koridor pro přeložku silnice I/38 Jihlava - Moravské Budějovice o šířce 150 m. Územní plán vymezuje a zpřesňuje pro tuto přeložku dopravní koridor DK1. Úprava koridoru pro řešení křižovatky vychází ze zpracované dopravní studie.
V ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 je vymezen koridor pro přeložku silnice I/38 Moravské Budějovice – hranice kraje o šířce 150 m. V řešeném území je pro tuto přeložku vymezen a zpřesněn koridor dopravní infrastruktury DK2. Úprava koridoru vychází ze zpracované dopravní studie.
Trasa silnice I/38 je vedena obchvatem města mimo souvislé zastavěné, zastavitelné plochy s přípustnou funkcí bydlení nejsou v ochranném pásmu silnice I/38 vymezeny. Z tohoto důvodu nejsou v ÚP vymezeny plochy podmíněně přípustné z hlediska splnění hygienických limitů z vlivů provozu dopravy na silnici I/38.
Silnice II/152
Silnice II/152 prochází řešeným územím ve směru východ – západ a zajišťuje dopravní napojení na blízká města Jaroměřice nad Rokytnou a Jemnici. Silnice prochází zastavěným územím sídel Jackov a Moravské Budějovice, kde zajišťuje také přímou obsluhu objektů.
V ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 je vymezen koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II/152 o šířce 80 m.
V územním plánu je vymezen koridor dopravní infrastruktury DK3 pro homogenizaci silnice II/152, který je v nezastavěném území vymezen v šířce 80 m (modifikovaných podle okolních územních podmínek), v zastavěném území a u zastavitelných ploch je koridor zpřesněn na šířku stávajícího uličního prostoru (stabilizované plochy dopravy).
V ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 je stanoven úkol pro územní plánování stabilizovat umístění obchvatu města Moravské Budějovice na silnici II/152.
V územním plánu je pro přeložku silnice II/152 vymezena plocha dopravní infrastruktury – silniční.
Pro přeložku silnice II/152 a související stavby a zařízení je vymezen koridor dopravní infrastruktury DK6 o šířce 80 m, koridor je rozšířen v místech umístění křižovatek.
Úprava bude provedena v kategorii S 9,5/80.
Silnice II/411
Silnice je vedena mimo zastavěné území sídel, jižně od Moravských Budějovic je napojena na silnici I/38 a silnici II/152.
Trasa silnice je územně stabilizovaná, případné úpravy budou prováděny ve stávající trase za účelem zlepšení technických parametrů a odstraněním dopravních závad.
Případná úprava bude provedena dle kategorie S 7,5/60.
Silnice III/15115
Silnice prochází přes místní část Vranín a zajišťuje dopravní obsluhu Vranína. Severovýchodně od Vranína je u Litohoře mimo řešené území napojena na silnici II/151, pokračuje přes Vranín směrem na Komárovice, či Domamil. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Případná úprava bude dle kategorie S 7,5/60.
Silnice III/15225
Silnice prochází částí Jackov, kde zajišťuje přímou dopravní obsluhu části Jackova, prochází kolem rekreační oblasti Kosová (u rybníka Xxxxxxxxx I a II) a vede směrem severním, kde se u Litohoře napojuje na silnici II/151. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Případná úprava bude dle kategorie S 7,5/60.
Silnice III/36068
Silnice zastavěnou částí Moravských Budějovic, kde zajišťuje přímou dopravní obsluhu části Moravských Budějovic. V zastavěném území je pak napojena na silnici III/36069 (bývalá silnice I/38 - která spojuje silnici I/38 a stávající silnici II/152. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Případná úprava bude dle kategorie S 7,5/60.
Silnice III/36069
Trasa silnice je na západním okraji Moravských Budějovic napojena na obchvat M. B. (silnici I/38, vede zastavěnou částí Moravských Budějovic, kde se v blízkosti centra Moravských Budějovic napojuje na stávající silnici II/152. Jedná se o část bývalé silnice I/38 procházející městem. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Případná úprava bude dle kategorie S 7,5/60.
Silnice III/4111
Silnice prochází jihozápadním okrajem Jackova a vede směrem na Krnčice, kde se napojuje na silnici II/411. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Případná úprava bude dle kategorie S 7,5/60.
Silnice III/4118
Silnice je v zastavěném území Moravských Budějovic napojena na stávající silnici II/152, prochází jihozápadně od Lažínek, kde je možné se mimoúrovňově napojit na silnici I/38 a dále vede západním okrajem zastavěné části Vesce směrem na Častohostice. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Případná úprava bude dle kategorie S 7,5/60.
Silnice III/4119
Spojuje Vesci se stávající silnicí I/38 mimo řešené území. Prochází zastavěnou částí Vesce a zajišťuje tak přímou dopravní obsluhu místní části. Trasa silnice je územně stabilizovaná. Případná úprava bude dle kategorie S 7,5/60.
Úpravy silnic budou výhledově probíhat dle zásad ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic” (a podle schválené Kategorizace silniční a dálniční sítě). V zastavěném území budou úpravy silnic prováděny v odpovídající funkční skupině a typu, dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací”. Při výstavbě inženýrských sítí bude třeba v následné projektové dokumentaci minimalizovat dotčení silnic.
Místní a ostatní komunikace
Hlavní místní a účelové komunikace v krajině jsou v ÚP vymezeny jako plochy DS - dopravní infrastruktura - silniční.
V zastavěném území jsou stávající místní komunikace vymezeny jako plochy DS - dopravní infrastruktura - silniční (hlavní místní komunikace) a především jako plochy PV - veřejná prostranství.
Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu DS - dopravní infrastruktura - silniční pro severozápadní objízdnou trasu. Tato trasa je navržena k zajištění dopravní obsluhy stávajících a navrhovaných ploch výroby a skladování a dopravní propojení směrů Jaroměřice - Jihlava.
V územním plánu je vymezen koridor dopravní infrastruktury DK5 pro dopravní napojení ploch zemědělské výroby v blízkosti nádraží ČD (Agrovýkupu, a.s.).
Územní plán vymezuje koridory dopravní infrastruktury DK7 a DK8 pro dopravní napojení ploch výroby a skladování v ulici Partyzánská, a to z ulice Znojemské a z navrhovaného obchvatu - silnice II/152. Důvodem vymezení je přímé dopravní napojení ploch výroby na dopravní infrastrukturu mimo obytné území v ulici Partyzánská.
Územní plán vymezuje v Moravských Budějovicích plochy pro další místní komunikace (zastavitelné plochy DS - dopravní infrastruktura - silniční).
Místní komunikace pro obsluhu území je možné umístit v zastavěném území a zastavitelných plochách podle podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití.
Případné úpravy a rekonstrukce stávajících místních komunikací budou realizovány na stávajících plochách dopravní infrastruktury - silniční nebo na plochách veřejných prostranství. Umístění staveb dopravní infrastruktury je přípustné také v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití.
Třídy místních komunikací (podle vyhlášky č. 104/97 Sb.) – místní komunikace III. třídy. Funkční skupiny místních komunikací (podle ČSN 736110)
Cyklistické a turistické trasy
č. 26 - dálková cyklotrasa Jihlava - Třebíč - Raabs č. 5103 - Mastník - Moravské Budějovice
č. 5124 - Javořice - Knínice - Moravské Budějovice řešeným území prochází značené turistické trasy
V územním plánu je vymezen dopravní koridor DK4 pro cyklostezku Moravské Budějovice - Litohoř v souběhu se silnicí III/360369 a dále v souběhu se silnicí I/38. Požadavek na umístění cyklostezky je uveden také u dopravního koridoru DK1 pro přeložku silnice I/38 (obchvat Litohoře).
V územním plánu je uveden záměr na vybudování cyklostezky podél Rokytky, konkrétní plocha nebo koridor vymezeny nejsou. Cyklostezka bude vybudována v rámci ploch veřejného prostranství, ploch vodních a vodohospodářských a dalších ploch RZV.
Zemědělská doprava
Pozemky hlavních a lesních cest v krajině jsou vymezeny jako plochy DS - dopravní infrastruktura - silniční.
Ostatní polní a lesní cesty jsou součástí ploch v krajině - např. ploch zemědělských, ploch lesních a ploch smíšených nezastavěného území.
Prostupnost krajiny a základní dopravní obsluha nezastavěného území bude zajištěna ze stávající cestní sítě.
Územní plán umožňuje realizaci cestní sítě v krajině v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití dle stanovených podmínek využití těchto ploch.
Cestní síť v krajině je třeba řešit v rámci komplexních pozemkových úprav. V k. ú. Vranín již byly pozemkové úpravy dokončeny.
V rámci přípustných činností na plochách v nezastavěném území lze umístit další zemědělské cesty.
Parkoviště, garáže
Územní plán vymezuje stávající dopravní zařízení (např. parkoviště, odstavná stání, některé garáže apod.) jako plochy DS - dopravní infrastruktura - silniční nebo jsou tato zařízení součástí ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, především ploch PV - veřejná prostranství a dalších ploch RZV.
Územní plán vymezuje v návaznosti na autobusové nádraží a nádraží ČD plochu přestavby pro umístění parkoviště jako plochu DS - dopravní infrastruktura - silniční.
Územní plán vymezuje zastavitelnou plochu DS - dopravní infrastruktura - silniční pro parkoviště u uvažované železniční zastávky u sídliště Zahrádky.
V Moravských Budějovicích jsou samostatné garáže ve formě řadových garáží zastoupeny především:
- největší lokalita řadových garáží je v ulici U Vodojemu;
- menší skupiny řadových garáží jsou v ulici Xxxxxxx, Polní, Xxxxxxxxxx, Havlíčkova, Znojemská
- u bytových domů.
Umístění garáží je přípustní na v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití podle stanovených podmínek jednotlivých ploch.
Územní plán stanovuje podle prostorových možností zřizovat na veřejných prostranstvích odstavná stání i parkoviště.
Umístění parkovišť je přípustné na většině ploch s rozdílným způsobem využití v zastavěném území a zastavitelných plochách.
Umístění garáží je přípustné v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití dle stanovených podmínek jednotlivých ploch.
V navazujících řízeních je třeba respektovat požadavek na umístění odstavných a parkovacích stání na stavebním pozemku podle vyhlášky č. 501/2006 Sb.
Chodníky
V grafické části nejsou chodníky podél silnic zakresleny, jsou součástí především ploch dopravní infrastruktury - silniční, ploch veřejného prostranství a dalších.
Hromadná doprava
Autobusové nádraží v Moravských Budějovicích je vymezeno jako stávající plocha DS - dopravní infrastruktura - silniční a je stabilizované. Nachází se ve vyhovující poloze poblíž železničního nádraží. Ve městě je několik zastávek autobusové dopravy:
- Zastávka ulice Jaroměřická (silnice II/152 na Jaroměřice)
- Zastávka ulice Chelčického (silnice III/36068 na Lukov)
- Zastávka ulice Tyršova (silnice III/4118) - směr Lažínky, Vesce
- Zastávka ulice Urbánkova
- Jackov - zastávka podél silnice II/152
- Lažínky - zastávka na návsi podél místní komunikace (bývalá silnice I/38)
- Vesce - zastávka podél silnice III/4118, ve Vesci je navrženo posunutí zálivů směrem jižním, pro tyto zálivy jsou navrženy zastavitelné plochy.
- Vranín - zastávka na návsi u silnice III/15115
Železniční doprava
Řešeným územím prochází celostátní trať č. 241 Okříšky - Znojmo a regionální trať č. 243 Moravské Budějovice - Jemnice
Obě trati mají společné nádraží v severní části sídla.
Na trati č. 241 je v řešeném území vlakové stanice rovněž v k. x. Xxxxx jižně od této místní části.
Na regionální trati Jemnice - Moravské Budějovice není pravidelný provoz, jedná se o jednokolejnou trať, která je technickou památkou.
Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy 60 m od osy krajní koleje, ale nejméně 30 m od hranic obvodu dráhy u drah celostátních a regionálních.
V tomto pásmu nelze bez souhlasu drážního správního úřadu stavět a provozovat stavby, vykonávat důlní činnost, skladovat nebezpečné odpady a výbušniny, provozovat střelnici a používat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné se znaky návěstidel.
Využití části plochy v ochranném pásmu dráhy je podmíněno prokázáním v následných řízeních, že pro objekty chráněné nebudou překračovány hygienické limity hluku z železniční dopravy.
Letecká doprava
Celé řešené území se nachází v leteckém koridoru (vzdušném prostoru pro létání v malých a přízemních výškách) LK TRA.
Územní plán stanovuje respektovat podmínky ochrany v tomto leteckém koridoru.
V územním plánu je navrženo polní letiště v místní části Vesce. Plocha pro přistání je vymezena jako plocha změn v krajině K20 - travnatá přistávací plocha s možností terénních úprav bude využívána jako trvalý travní porost.
Pro zařízení a obsluhu letiště je navržena zastavitelná plocha občanského vybavení Z51. V této ploše občanského vybavení jsou stanoveny specifické podmínky tak, aby zde byly realizovány pouze stavby občanského vybavení spojené s provozem letiště. Toto je uvedeno i ve všeobecných podmínkách u ploch OV - občanského vybavení - veřejné infrastruktury.
7. 11. VÝCHODISKA NÁVRHU KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
7. 11. 1. Vodní hospodářství
Vodohospodářská zařízení
Vodní toky
Území náleží do povodí Moravy, dílčí povodí Dyje.
Zastavěným územím Jackova protéká významný vodní tok Jevišovka, který se vlévá do Dyje. Pramení na západ od Komárovic poblíž Moravských Budějovic. Do Dyje se vlévá poblíž obce Jevišovka těsně u státních hranic s Rakouskem.
Moravskými Budějovicemi protéká vodní tok Rokytka, který se vlévá v Jaroměřicích n. R. do Rokytné.
Oba tyto toky mají vyhlášené záplavové území, Rokytka má stanovenou aktivní zónu záplavového území.
Dalšími toky v řešeném území jsou Vranínský potok, Xxxxxxxx potok, Nedveka a další bezejmenné vodní toky.
Revitalizace vodních toků je přípustnou činností v jednotlivých plochách RZV dle stanovených podmínek těchto ploch.
Výčet toků je patrný z níže uvedené tabulky.
Vodní plochy
Z vodních ploch jsou nejvýznamnější rybník Nový a Nový u Háje na Rokytce a jejích přítocích, dále oba Hrachovce a Jackovský rybník na Jevišovce, Habrk a Lažínecký rybník na Lažíneckém potoce a jeho přítocích.
V územním plánu je navržena obnova a výstavba několika nových rybníků.
Kromě jednoznačně lokalizovaných navrhovaných vodních ploch je v územním plánu v rámci podmínek v jednotlivých plochách RZV umožněno umísťovat v krajině (na zemědělské půdě) vodní plochy pro zvýšení ekologické stability území, revitalizaci a plochy s retenční funkcí.
Seznam vodních toků dle Centrální evidence toků:
ID číslo | Název toku | Správce |
10191938 | Rokytka | Povodí Xxxxxx, s. p. |
10191091 | LP Rokytky | Povodí Xxxxxx, s. p. |
10208088 | LP Rokytky | Povodí Xxxxxx, s. p. |
10203418 | Nedveka | Lesy ČR, s. p. |
10206219 | Vranínský potok | Povodí Moravy, s. p. |
10204107 | PP Vranínský potok | Povodí Moravy, s. p. |
10196817 | PP Lažínského potoka | Povodí Moravy, s. p. |
10200323 | Xxxxxxxx potok | Povodí Moravy, s. p. |
10190346 | PP Lažínského potoka | Povodí Moravy, s. p. |
10100035 | VVT Jevišovka | Povodí Xxxxxx, s. p. |
10191316 | PP Jevišovka | Lesy ČR, s. p. |
10208179 | PP Jevišovka | Lesy ČR, s. p. |
10203022 | vodní recipient | správce se neurčuje |
10186361 | vodní recipient | správce se neurčuje |
10199504 | vodní recipient | Povodí Moravy, s. p. |
10187560 | hlavní odvodňovací zařízení | Povodí Moravy, s. p. |
10196958 | hlavní odvodňovací zařízení | Povodí Moravy, s. p. |
10199407 | hlavní odvodňovací zařízení | Povodí Moravy, s. p. |
Záplavové území
VVT Jevišovka má stanoveno záplavové území (stanovení záplavového území významného vodního toku Jevišovka v úseku říční kilometr 69,610-78,288 č.j. KUJI 2241/2006, KUJI 7132/2005- OVLHZ-4 ze dne 13. 1. 2006). Aktivní zóna není stanovena.
Záplavové území včetně aktivní zóny drobného vodního toku Rokytka bylo stanoveno opatřením obecné povahy Městským úřadem Moravské Budějovice, odborem životního prostředí pod č. j. MUMB/OŽP/27659/2015-NeP ze dne 08. 12. 2015.
Ochrana vodních toků
U všech vodních toků v řešeném území budou respektována ochranná (provozní) pásma v souladu s vodním zákonem – zák. č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, § 49, odst. (2).
U významných vodních toků je ochranné (provozní) pásmo 8 m od břehové hrany toku. U drobných vodních toků je ochranné (provozní) pásmo 6 m od břehové hrany toku.
Ochranná pásma vodních zdrojů
V řešeném území je zastoupeno pouze ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně - pásmo je zakresleno v Koordinačním výkrese Odůvodnění ÚP Moravské Budějovice.
Ochranné pásmo je respektováno.
Protierozní opatření
Všechny katastrální území náležející do řešeného území jsou zranitelnou oblastí podle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. v platném znění, o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu.
Pro hospodaření ve zranitelných oblastech je tímto nařízením také stanoven tzv. akční program, zahrnující povinná opatření pro používání a skladování hnojiv, střídání plodin, provádění protierozních opatření apod. Cílem je snížit znečištění vod způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělských zdrojů a zajistit tak dostatek pitné vody.
Podíl orné půdy na celkové ploše řešeného území dle katastru nemovitosti činí 68,74 % Podíl trvalých travních porostů (TTP) v řešeném území činí pouze 2,27 %.
Hlavními příčinami vodní eroze v daném území byly vytipovány tyto důvody: uspořádání pozemků do velkých celků
způsob obhospodařování s častou orbou nevhodné osevní postupy
Opatření ke zmírnění negativního projevu vodní eroze (protierozní opatření)
Protierozní opatření jsou členěna na:
- organizační (např. vhodné umístění plodin, osevní postupy, pásové pěstování plodin)
- agrotechnická (např. půdoochranné obdělávání)
- technická (např. cesty se souběžnými příkopy, průlehy, terasy, výsadba nižších dřevin kolem vodotečí)
Protierozní opatření jsou realizována zejména v rámci komplexních pozemkových úprav. Komplexní pozemkové úpravy jsou zpracovány na katastrální území Vranín. Ostatní katastry nemají zpracované komplexní pozemkové úpravy.
V ÚP jsou protierozní opatření obecně přípustná v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití vymezených v krajině, dle stanovených podmínek těchto ploch.
V ÚP jsou dále navrženy plochy změn v krajině pro trvalé travní zatravnění, zalesnění, případně další protierozní úpravy.
Ve Vraníně jsou dle komplexních pozemkových úprav navrženy plochy změn v krajině pro vedení nefunkčních částí biokoridorů založených na zemědělské půdě. Celkově mají prvky ÚSES protierozní význam,
Protierozní význam mají i doprovodné prvky v krajině, např. výsadba zeleně kolem cest.
V celém řešeném území je doporučeno rozdělení velkoplošně organizovaných ploch orné půdy na optimální segmenty oddělené interakčními prvky nebo obnovenými polními cestami pro zlepšení prostupnosti krajiny, podél cest realizovat vhodné výsadby zeleně.
Zásobování pitnou vodou
Stávající stav
Město Moravské Budějovice, má vybudovanou vodovodní síť, zásobovanou ze dvou protilehlých vodojemů VDJ Moravské Budějovice 600 + 1 600 m3 (504,0/500,0 m. n. m.) a věžový VDJ Moravské Budějovice 200 m3 (504,0/498,0 m n. m.), plněných čerpáním z ČS Častohostice, který je součástí oblastního vodovodu Třebíč, Častohostické větve (vodní nádrž Vranov - úpravna vody Štítary - Častohostice - Moravské Budějovice).
Místní část Jackov nemá vybudovaný veřejný vodovod, obyvatelé jsou zásobeni ze soukromých studní.
Místní část Lažínky má vybudovaný vodovod, napojený v místní části Vesce na skupinový vodovod Vranov - Třebíč. V roce 2005 byly vybudovány vodovodní řady po obci v celkové délce 1812 m.
Místní část Vesce má vybudovaný veřejný vodovod, napojený na skupinový vodovod Častohostice - Vesce, zásobený gravitačně z věžového VDJ Vesce 100 m3 (442,09/437,5 m
n. m. Vodojem je plněný z oblastního vodovodu Třebíč, Častohostické větve (vodní nádrž Vranov - úpravna vody Štítary - Častohostice - Moravské Budějovice), řídícím vodojemem je VDJ Častohostice 500 m3 (483,2/477/6 m n. m.).
Místní část Vranín nemá vybudovaný veřejný vodovod, obyvatelé jsou zásobeni ze soukromých studní.
Ochranná pásma vodovodu
Ochranné pásmo vodovodu do průměru 500 mm včetně je 1,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace nad průměr 500 mm: 2,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích).
Navrhovaná koncepce
Stávající koncepce zásobení pitnou vodou bude respektována.
Nutno respektovat vodárenská zařízení, objekty a vodovodní řady a jejich ochranná pásma podle zákona č. 274/2001 Sb.
Veřejná technická infrastruktura je přípustná na většině ploch s rozdílným způsobem využití.
Koncepce zásobování pitnou vodou města Moravské Budějovice včetně místních částí je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina.
Moravské Budějovice
Stávající koncepce zásobení pitnou vodou bude respektována.
Vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě se předpokládá částečná obnova (rekonstrukce) vodovodní sítě včetně souvisejících objektů.
Rekonstrukce objektů a technologických zařízení VDJ Moravské Budějovice. V ÚP je vymezena zastavitelná plochy pro rekonstrukci nebo nový vodojem.
Místní část Jackov
Územní plán navrhuje vybudování nového veřejného vodovodu, napojeného na vodovodní systém městské části Moravské Budějovice.
V ÚP je navržen koridor TK11 pro přívodní vodovodní řad (společný pro kanalizaci x Xxxxxxx do Moravských Budějovic).
V odůvodnění ÚP Moravské Budějovice jsou znázorněny možné nové rozvody vodovodu v Xxxxxxx. Přesné umístění vodovodních řadů bude řešeno v rámci podrobnější dokumentace projektu zásobování vodou Jackova.
Nové vodovodní řady budou přednostně umísťovány na veřejných prostranstvích. Technická infrastruktura je přípustná v plochách s rozdílným způsobem využití dle stanovených podmínek.
Místní část Lažínky
Stávající koncepce zásobování Lažínek zůstane zachována.
V odůvodnění ÚP Moravské Budějovice je navržena možnost dostavby vodovodní sítě v navrhovaných lokalitách. Jedná se pouze o návrh koncepce, přesné umístění vodovodních řadů bude řešeno až při realizaci jednotlivých staveb.
Technická infrastruktura je přípustná na většině ploch s rozdílným způsobem využití.
Místní část Vesce
Vzhledem k technickému stavu části vodovodní sítě se předpokládá částečná obnova. (rekonstrukce) vodovodní sítě včetně souvisejících objektů.
Rekonstrukce objektů a technologických zařízení VDJ Vesce (mimo řešené území). Bude realizována dostavba vodovodní sítě v navrhovaných lokalitách.
Místní část Vranín
V ÚP bude navrženo vybudování veřejného vodovodu a jeho napojení na zásobovací řad obce Jakubov u Moravských Budějovic - Domamil přes redukční ventil.
Řídícím vodojemem bude VDJ Vít 2000 m3 (557,0/552,0 m n. m.), plněný z třebíčské větve oblastního vodovodu Třebíč.
V ÚP je vymezen koridor TK12 pro přívodní vodovodní řad do Vranína.
V odůvodnění ÚP Moravské Budějovice (výkres „Vodovod“) jsou znázorněny možné rozvody vodovodu ve Vraníně. Přesné umístění vodovodních řadu bude řešeno v rámci podrobnější dokumentace.
Nové vodovodní řady budou umísťovány především na veřejných prostranstvích. Technická infrastruktura je přípustná v plochách s rozdílným způsobem využití dle stanovených podmínek.
Odkanalizování a čištění odpadních vod
Stávající stav
Moravské Budějovice mají vybudovanou jednotnou kanalizační síť.
Odpadní vody jsou odváděny na ČOV Moravské Budějovice (většina plochy ČOV leží na k. x. Xxxxx u M. B.)
Moravské Budějovice mají vybudovanou mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod pro 17. 600 E. O. v roce 2006 byla dokončena rekonstrukce a intenzifikace. Na čistírnu odpadních vod je kromě Moravských Budějovic napojen Lukov a Litohoř.
V místních Jackov, Lažínky, Vesce, Vranín není vybudována veřejná kanalizační síť ani čistírna odpadních vod. Odpadní vody jsou individuálně zachycovány v jímkách nebo septicích.
Ochranná pásma kanalizace
Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace do průměru 500 mm včetně je 1,5 m od líce potrubí
- zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích… v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích). Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace nad průměr 500 mm: 2,5 m od líce potrubí - zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích … v platném znění (zákon o vodovodech a kanalizacích).
Navrhovaná koncepce
Moravské Budějovice
Stávající systém odkanalizování a čištění odpadních vod je vyhovující.
Vzhledem k technickému stavu části kanalizační sítě se předpokládá částečná rekonstrukce kanalizační sítě včetně souvisejících objektů.
Je uvažováno se zkapacitněním kanalizačního sběrače pod KPS.
Je uvažováno s rekonstrukcí technologie na ČOV Moravské Budějovice.
V odůvodnění ÚP Moravské Budějovice je zakreslena možnost napojení navrhovaných zastavitelných ploch na stávající kanalizační řady. Přesné vymezení nebo způsob napojení jednotlivých lokalit na kanalizaci bude řešen v projektové dokumentaci jednotlivých staveb.
Kanalizační řady jsou přípustné v plochách s rozdílným způsobem využití.
Místní části Jackov, Lažínky, Xxxxx, Vranín
V místní části Jackov je navrženo vybudování nové splaškové kanalizace. Splašky budou odváděny na ČOV v Moravských Budějovicích.
V místní části Lažínky je navrženo vybudování nové splaškové kanalizace. Splašky budou odváděny na ČOV v Moravských Budějovicích.
V místní části Vesce je navržena výstavba nové kanalizace odvádějící pouze splaškové vody. Splašky budou svedeny do centrální jímky a odtud čerpány do Lažínek a dále odvedeny na ČOV v Moravských Budějovicích.
V místní Vranín je navržena výstavba nové kanalizace odvádějící pouze splaškové vody. Splašky budou svedeny do centrální jímky a odtud čerpány do obce Litohoř a dále odvedeny na ČOV v Moravských Budějovicích.
Územní plán vymezuje koridor technické infrastruktury TK11 pro kanalizační sběrač (společný i pro přívodní vodovodní řad do Jackova) mezi zastavěnou částí Jackova a Moravskými Budějovicemi.
Územní plán vymezuje koridor technické infrastruktury TK14 pro kanalizační řad z Lažínek do Moravských Budějovic.
Územní plán vymezuje koridor technické infrastruktury TK15 pro čerpací stanici splašků a kanalizační řad v Lažínkách.
Územní plán vymezuje koridor technické infrastruktury TK16 pro čerpací stanici splašků a kanalizační řad mezi Vescí a Lažínkami.
Územní plán vymezuje koridor technické infrastruktury TK17 pro kanalizační řad z Vranína do Litohoře.
V odůvodnění ÚP Moravské Budějovice (výkres „Kanalizace “) jsou znázorněny možné umístění kanalizačních řadů v jednotlivých místních částech. Jedná se pouze o navrhovanou koncepci, přesné umístění kanalizačních řadů bude řešeno v rámci jednotlivých projektů odkanalizování místních částí.
Nové kanalizační řady budou umísťovány přednostně na veřejných prostranstvích. Veřejná technická infrastruktura je přípustná v plochách s rozdílným způsobem využití dle stanovených podmínek.
Pokud nebude v místních částech Jackova, Lažínky, Vesce a Vranín zajištěno napojení na čistírnu odpadních vod, budou vzhledem k nízkému počtu obyvatel odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsoben (např. čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení).
Do doby zrealizování způsobu odkanalizování jednotlivých místních částí budou odpadní vody z jednotlivých domácností zneškodňovány individuálním způsobem (např. domovní čistírny odpadních vod, jímky na vyvážení).
V plochách, které nebude možné z technických důvodů napojit na kanalizační systém je možné individuální čištění odpadních vod v souladu s platnou legislativou (jímky na vyvážení, domovní ČOV).
Navržená koncepce je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina.
Srážkové vody
Odvádění dešťových vod musí být řešeno tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů v povodí.
Odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch bude v souladu s platnou legislativou řešeno přednostně vsakováním, není-li možné vsakování pak zadržováním a regulovaným odtokem, není-li možné zadržování a regulovaný odtok pak regulovaným vypouštěním do jednotné kanalizace.
Zástavba bude max. na 70 % pozemku s ponecháním 30 % volných ploch vhodných pro zasakování dešťových vod.
7. 11. 2. Energetika
Zásobování zemním plynem
Velmi vysokotlaký plynovod
Řešeným územím prochází trasa VVTL plynovodů DN 800, 1000, 1400. V souběhu jsou vedeny 2 dálkové kabely.
Stávající stav
Město Moravské Budějovice je zásobováno z dálkového VTL plynovodu DN 300 Znojmo - Květnov odbočkami VTL plynovodu DN 100.
Na jednotlivých odbočkách jsou vybudovány celkem 2 VTL regulační stanice plynu: RS VTL 5 000 m3/hod Zahrádky
RS VTL 1 200 m3/hod Husova
Ve městě jsou vybudovány STL a NTL plynovodní rozvody - viz. výkresová část odůvodnění ÚP Moravské Budějovice.
Na STL plynovodní síti jsou vybudovány regulační stanice STL/NTL:
RS | STL/NTL | 2 000 m3/hod | Znojemská |
RS | STL/NTL | 1 000 m3/hod | Tevam (Mexiko II) |
RS | STL NTL | 1 200 m3/hod | Na Vyhlídce |
RS | STL/NTL | 1 200 m3/hod | Mexiko I |
RS | STL/NTL | 1 200 m3/hod | Kozinova |
RS | STL/NTL | 1 200 m3/hod | Šustova |
Místní části
Jackov - Je kompletně plynofikován středotlakým přívodem z Krnčic.
Lažínky - Jsou zásobeny STL plynovodním řadem z VTL regulační stanice v Lažínkách. Vesce - Jsou plynofikovány středotlakým přívodem z Lažínek
Vranín - Je plynofikován středotlakým přívodem z Litohoře.
Bezpečnostní a ochranná pásma jsou upravena novelou energetického zákona.
Ochranná a bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely tohoto zákona zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti novely tohoto zákona. To znamená, že platí ochranná a bezpečnostní pásma z doby, kdy byly energetická zařízení vybudována.
Bezpečnostní pásma (dle ÚAP) :
Druh plynového zařízení | Bezpečnostní pásmo [m] |
VVTL plynovody v řešeném území | 400 |
VTL plynovod do DN 100 včetně | 15 |
VTL plynovod od DN 100 do DN 300 včetně | 40 |
Ochranná pásma činí (dle novely energetického zákona):
Druh plynového zařízení | Ochranné pásmo [m] |
NTL a STL plynovody a přípojky v zastavěném území obce (na obě strany od půdorysu) | 1 |
ostatní plynovody a přípojky (na obě strany od půdorysu) mimo zastavěné území | 4 |
ochranné pásmo technologických objektů | 4 |
U vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. | |
Navrhovaná koncepce
Stávající způsob a rozsah zásobování plynem Moravských Budějovic a jeho místních částí je respektován.
Pro navrhovanou zástavbu v Moravských Budějovicích a jeho místních částech bude nutno prodloužit stávající STL plynovodní síť.
V ÚP je důvodu uvolnění rozvojových ploch ve východní a jihovýchodní části Moravských Budějovic je vymezen koridor technické infrastruktury TK10 pro přeložku VTL plynovodu Moravské Budějovice - Třebíč (DN200). Koridor je vymezen v souběhu s trasou přeložky silnice II/152.
Nutno respektovat stávající plynárenská zařízení v řešeném území včetně ochranných pásem.
Zásobování elektrickou energií
Stávající koncepce
Město je zásobováno elektrickou energií z rozvodny Řípov.
Z této rozvodny je přivedeno dvojité vedení 2x VVN 110 kV do rozvodny Moravské Budějovice 110/22 kV.
Z městské rozvodny jsou vyvedeny tyto linky VN 22 kV: VN č. 124 (okružní), č. 154, 159, 851, 852, 77, 173, 138, 49, 142 a 146.
Jednotliví odběratelé ve městě jsou zásobováni ze vzdušných linek č. 124 a 49 a kabelové č. 822.
Ostatní linky VN zásobují spádové území a okolí města.
Centrální část města je zásobována kabelovými linkami VN 22 kV. Ochranná pásma elektrických vedení v řešeném území
Druh zařízení | Ochranné pásmo [m] pro vedení realizovaná: | ||
do 31.12.1994 | od 1.1.1995 | od 1.1.2001 | |
Nadzemní vedení | |||
Napětí 110 kV | 15 | 12 | 12 |
Napětí od 1 kV do 35 kV včetně (bez izolace) | 10 | 7 | 7 |
Napětí od 1 kV do 35 kV včetně (izolovaný vodič) | 2 | 2 | 2 |
Podzemní vedení | |||
napětí do 110 kV včetně | - | 1 | 1 |
Elektrické stanice s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí | |||
Elektrické stanice stožárové | 10 | 7 | 7 |
Elektrické stanice zděné | 1 | 1 | 1 |
Přehled trafostanic v řešeném území
Číslo | Umístění | Poznámka |
1 | Moravské Budějovice | stav |
2 | Moravské Budějovice | stav |
3 | Moravské Budějovice | stav |
4 | Moravské Budějovice | stav |
5 | Moravské Budějovice | stav |
6 | Moravské Budějovice | stav |
7 | Moravské Budějovice | stav |
8 | Moravské Budějovice | stav |
9 | Moravské Budějovice | stav |
10, 10a | Moravské Budějovice | Stav, výměna za TS10a - kabelizace |
11, 11a | Moravské Budějovice | Stav, výměna za TS11a - kabelizace |
12, 12a | Moravské Budějovice | Stav, výměna za TS12a - kabelizace |
13 | Moravské Budějovice | stav |
14 | Moravské Budějovice | stav |
15 | Moravské Budějovice | stav |
16 | Moravské Budějovice | stav |
17 | Moravské Budějovice | stav |
18 | Moravské Budějovice | stav |
19 | Moravské Budějovice | stav |
20 | Moravské Budějovice | stav |
21 | Moravské Budějovice | stav |
22 | Moravské Budějovice | stav |
23 | Moravské Budějovice | stav |
24 | Moravské Budějovice | stav |
25, 25a | Moravské Budějovice | Stav, výměna za TS25a - kabelizace |
26, 26a | Moravské Budějovice | Stav, výměna za TS26a - kabelizace |
27,27a | Moravské Budějovice | Stav, výměna za TS25a - kabelizace |
28 | Moravské Budějovice | stav |
29 | Moravské Budějovice | stav |
30 | Moravské Budějovice | stav |
31 | Moravské Budějovice | stav |
32 | Moravské Budějovice | stav |
33 | Moravské Budějovice | stav |
34 | Moravské Budějovice | stav |
35 | Moravské Budějovice | stav |
36 | Moravské Budějovice | stav |
37 | Moravské Budějovice | stav |
38 | Moravské Budějovice | stav |
39 | Moravské Budějovice | stav |
40 | Moravské Budějovice | stav |
41 | Moravské Budějovice | stav |
42 | Moravské Budějovice | stav |
43 | Moravské Budějovice | stav |
44 | Mimo řešené území u ČOV - k. | stav |
x. Xxxxx u Moravských Budějovic | ||
45 | Lažínky | stav |
46 | Vesce | stav |
47 | Vesce | stav |
48 | Vesce | stav |
49 | Lažínky | stav |
50 | Jackov | stav |
51 | Jackov | stav |
52 | Jackov (rekr. Lok. Kosová) | stav |
53 | Jackov (rekr. Lok. Kosová) | stav |
54 | k. ú. Moravské Budějovice - samota Kosová | stav |
55 | Vranín | stav |
56 | Vranín | stav |
57 | Moravské Budějovice | návrh |
58 | Moravské Budějovice | návrh |
59 | Moravské Budějovice | návrh |
60 | Moravské Budějovice | návrh |
61 | Moravské Budějovice | návrh |
62 | Moravské Budějovice | návrh |
63 | Moravské Budějovice | návrh |
64 | Moravské Budějovice | návrh |
65 | Moravské Budějovice | návrh |
66 | Moravské Budějovice | návrh |
67 | Lažínky | návrh |
68 | Vesce | návrh |
Navrhovaná koncepce
Ve výhledu je uvažováno s rozšířením rozvodny 110/22 kV v rámci stávajícího areálu.
Síť VVN 110 kV
V ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 je na území města vymezen koridor nadmístního významu pro nadzemní vedení VVN 110 kV R Slavětice – R Moravské Budějovice – R Jemnice – R Dačice - koridor o šířce 400 m. V územním plánu je tento koridor zpřesněn na šíři 200 m. Jedná se o koridor TK1.
ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 na území města dále vymezuje územní rezervu pro prověření budoucího umístění stavby nadzemního vedení VVN 110 kV R Slavětice – R Moravské Budějovice – koridor o šířce 400 m. Územní plán vymezuje územní rezervu koridoru technické infrastruktury RTK1 pro nadzemní vedení VVN o šířce 200 m.
Zpřesnění uvedených koridorů bylo provedeno ve Změně č. 2 ÚP města (2012).
Síť VN 22 kV
Územní plán navrhuje koridor TK2 pro přeložku vedení VN 22 kV ve východní části Moravských Budějovic
Územní plán navrhuje sedm koridorů pro nové trafostanice a vedení VN 22 kV (TK3- TK9).
Územní plán rovněž navrhuje kabelová vedení VN a trafostanice v zaavěném území Moravských Budějovic. Ty jsou označeny jako liniová vedení a vymezeny jako veřejně prospěšné stavby. Jsou vedeny převážně po veřejných prostranstvích.
V místních částech bude zajištění elektrické energie pro rozvojové plochy řešeno převážně ze stávajících trafostanic. Koridory pro nová vedení VN a trafostanice jsou vymezeny v Lažínkách a Vesci.
Připojení lokalit na elektrickou energii bude stanoveno na základě požadovaného příkonu jednotlivých odběratelů - žadatelů o připojení.
Případná další nová nadzemní i podzemní vedení elektrické energie, jejich přeložky, umístění nových trafostanic a rekonstrukce stávajících na vyšší kapacitu, jsou přípustné dle stanovených podmínek v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití.
Stávající energetická zařízení budou respektována včetně ochranných pásem podle platné legislativy.
7. 11. 3. Spoje a zařízení spojů
V severozápadní části řešeného území je umístěno radiokomunikační středisko RKS Domamil s kruhovým ochranným pásmem o poloměru 500 m, který zasahuje do řešeného území.
Do řešeného území zasahuje radioreleová trasa.
Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu přehledových systémů RSP 6 Náměšť nad Oslavou Ministerstva obrany ČR.
Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo radioreleové trasy - 50 - 100 m. n. t.
Ministerstva obrany ČR.
V řešeném území se nachází telekomunikační kabely.
Telekomunikační zařízení jsou zakresleny v grafické části odůvodnění ÚP.
Je nutné respektovat telekomunikační zařízení včetně jejich ochranných pásem.
7. 12. KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Likvidace pevného komunálního odpadu bude prováděna podle stávající koncepce odpadového hospodářství města, tj. svozem a ukládáním na skládku mimo správní území města.
Koncepce nakládání s odpady v území je v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina.
Vlastní nakládání s odpadem je řešeno dle obecně závazné vyhlášky města. Svoz komunálního i nebezpečného odpadu zajišťuje odborně způsobilá firma.
Sběrný dvůr pro občany je situován v areálu bývalých Technických služeb v západní části města.
Kompostování biomasy - kompostárna biomasy je umístěna v areálu Technických služeb v západní části města.
Rekultivace případných skládek v řešeném území bude řešena dle platné legislativy.
7. 13. CIVILNÍ OCHRANA, OBRANA STÁTU, POŽÁRNÍ OCHRANA A DALŠÍ SPECIFICKÉ POŽADAVKY
Podle ustanovení §19 a §20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., (ve znění pozdějších předpisů) a podle rozpracovaných úkolů Havarijního plánu Kraje Vysočina.
a) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní
Vodní toky
Zastavěným územím Moravských Budějovic protéká říčka Rokytka, která má vyhlášené záplavové území i aktivní zónu - část zástavby v Moravských Budějovicích je tedy ohrožena záplavou.
Zastavěným územím Jackova protéká významný vodní tok Jevišovka, který má v tomto úseku vyhlášené záplavové území, aktivní zóna stanovena není. - záplavové území zasahuje část chatové lokality Kosová a část stávající zástavby v Jackově.
Nově stanovené záplavové území drobného vodního toku Rokytka zasahuje částečně do zastavitelných ploch:
- Z8 (minimálně), Z9, Z10 (minimálně), Z11 - plochy bydlení v rodinných domech
- Z44 - plochy rekreace - zahrádkové osady
- Z57, Z62 - plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední
- Z68 - plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení
- Z117 - veřejná prostranství - veřejná zeleň.
Vodní plochy
Rybník Nový u Háje na toku Rokytka se nachází nad zastavěnou částí Moravských Budějovic. V případě protržení hráze je mezi zástavbou a rybníkem niva, stávající těleso železnice a obchvat Moravských Budějovic (sil. I/38),
Xxxxxxxx rybník - pod hrází rybníka se nachází zemědělská usedlost, ohrožená zvláštní povodní.
Jackovský rybník - pod rybníkem se nachází zemědělská usedlost - bývalý mlýn ohrožený zvláštní povodní.
b) Vymezení zón havarijního plánování
Řešené území se nenachází v zóně havarijního plánování.
c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události
v Moravských Budějovicích je 1 stávající kryt situovaný v areálu KPS Metal, a. s. (dnes majetku města) o kapacitě 400 lidí.
ukrytí se předpokládá v úkrytech budovaných v době ohrožení
k úkrytům budou využívány především prostory skladovací a sklepy
úkryty by měly být prostory zcela zapuštěné, výjimečně částečně zapuštěné (ochranný součinitel K = min. 5)
situování úkrytů by mělo být takové, aby bylo zajištěno jejich rychlé obsazení, opuštění a při poškození úkrytů možnost vyproštění
potřebná plocha úkrytu vychází z požadavku 1,5 m2 plochy na osobu
kryty nutno situovat v dostupné vzdálenosti od pracovišť a obydlí - 100 až 500 m Obecné zásady situování úkrytů
u individuální zástavby doporučit budování suterénních prostor
d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování
Ve městě není počítáno s evakuací obyvatelstva mimo území města, ani není počítáno s ubytovací povinností ve městě.
e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci
Při skladování materiálů humanitární pomoci lze využít např.: ve školských zařízeních
na městském úřadě
v místních částech pak v objektech veřejné občanské vybavenosti ve výrobních podnicích
f) Vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěné území obce
Není vymezeno. Pro případné havarijní uložení těchto látek je výběr úložiště třeba provést tak, aby nebyla zasažena obytná zóna obce, objekty občanského vybavení včetně vodních zdrojů.
g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události
Stanoviště vyprošťovací techniky, umývárny a chemické odmořování např: areály zemědělské výroby
areál firmy TSMB, s. r. o. (bývalé Technické služby)
h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území
V řešeném území nejsou skladovány nebezpečné látky ani není s jejich skladováním uvažováno.
i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií
Město Moravské Budějovice a místní části Lažínky a Vesce jsou zásobovány ze skupinového vodovodu Vranov.
Jackov, - nemá vybudovaný vodovod - obyvatelé jsou zásobeni ze soukromých studní, návrh
- napojení na vodovodní systém Moravské Budějovice
Vranín - nemá vybudovaný vodovod - obyvatelé jsou zásobeni ze soukromých studní, návrh - napojení na zásobovací řad obce Jakubov.
Nouzové zásobování je možné:
využitím záložních zdrojů u Nového rybníka a u železniční trati z vlastních studní
dovozem pitné vody do všech místních částí z cisteren plněných z jiných zdrojů (podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje) - např. ze zdroje Želetava.
Návrh řešení zásobení elektrickou energií - náhradní zdroj v nutném rozsahu (stanoviště první pomoci, velitelské stanoviště).
Požadavky požární bezpečnosti
V dalších fázích územní a stavební dokumentace staveb je třeba respektovat požadavky na zajištění požárního zásahu, ty budou řešeny v souladu s ustanovením § 21 vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Jedná se zejména o zajištění dostatečného zdroje požární vody a dále zajištění přístupových komunikací, případně nástupních ploch pro požární techniku v souladu s normovými hodnotami.
Zájmy obrany státu
Řešené území je zájmovým územím Ministerstva obrany.
Celé řešené území se nachází v leteckých koridorech (vzdušeném prostoru pro létání v malých a přízemních výškách) LK TRA:
- LK TRA 14 Čáslavice
- LK TRA 13 Jevišovice
Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu přehledových systémů RSP 6 Náměšť nad Oslavou.
Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo radioreleové trasy - 50 - 100 m. n. t.
V územním plánu je stanoveno respektovat podmínky ochrany stanovené v zájmových zařízeních Ministerstva obrany ČR.
Vzdušné prostory LK TRA se rozumí zájmové území Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu). V tomto vymezeném území – vzdušném prostoru pro létání v malých a přízemních výškách, který je nutno respektovat podle ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání
– lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, speciálních staveb, zejména staveb s vertikální ochranou (např. střelnice, nádrže plynu, trhací jámy), venkovního vedení VN a VVN, rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu) jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Ve vzdušném prostoru vyhlášeném od země je nutno posoudit také výsadbu vzrostlé zeleně. Výstavba a výsadba může být výškově omezena nebo zakázána.
OP leteckých zabezpečovacích zařízení (OP radaru RSP-6 letiště Náměšť nad Oslavou) - (Pozn. Řešené území náleží do sektoru C)
- Tyto ochranná pásma je nutné respektovat podle § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu.
- Z důvodů bezpečnosti letového provozu je nezbytné respektovat níže uvedené podmínky pro jednotlivá zařízení:
Ochranné pásmo je tvořeno třemi sektory, pro které musí platit: Sektor A
- má tvar kružnice o poloměru r1 = 100 m; překážky v něm nesmí převyšovat vodorovnou rovinu procházející spodním okrajem anténního zrcadla radaru,
Sektor B
- je tvořen komolým kuželem vycházejícím z ohraničení sektoru A směrem vzhůru pod úhlem 0,30 nad rovinou vymezenou sektorem A až do vzdálenosti 5000 m od stanoviště antény radaru,
Sektor C
- je tvořen komolým kuželem vycházejícím z ohraničeného sektoru C vzhůru pod úhlem 0,50 nad vodorovnou rovinou proloženou vzdáleným ohraničením sektoru
B. Dálkově je sektor C omezen na vzdálenost 30 km od stanoviště antény radaru.
Překážky v sektorech B a C nesmí převyšovat horní hranici sektorů. Obecně lze shrnout:
V OP přehledových systémů (OP RLP) - v sektorech A a B (pro zjednodušení se
jedná o plochu kružnice se středem v ose antény a poloměru 5 km) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu včetně výsadby do vzdálenosti 5 km od stanoviště radaru jen na základě závazného stanoviska MO ČR. V tomto vymezeném území sektorů A a B může být výstavba omezena nebo zakázána.
V sektoru C (pro zjednodušení se jedná o plochu mezikruží se středem v ose antény a poloměrech 5 km a 30 km) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR.
Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení VVN a VN, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území sektoru C může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána.
Ochranné pásmo radioreleové trasy s označením 50 - 100 m n. m. se rozumí zájmové území Ministerstva obrany (dle ust. § 175 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), která je nutno respektovat podle zákona č.
222/1999 Sb., o zajištění obrany ČR a zákona č. 127/2005 o elektronických komunikacích.
V koridoru označeném 50 - 100 lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 30 m nad terénem jen na základě stanoviska Ministerstva obrany ČR (dle ust. § 175 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění). V případě kolize může být výstavba omezena.
V souladu s § 175 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v celém území řešeném předloženou územně plánovací dokumentací lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu všech výškových staveb nad 30 m nad terénem, stavby tvořící dominanty v terénu (např. rozhledny) výstavbu a rekonstrukci VVN a VN z důvodů ochrany zájmů vojenského letectva a stavby dopravní infrastruktury z důvodů zájmů vojenské dopravy jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR.
8. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH.
Vyhodnocení účelného využití zastavěných území
Hranice zastavěných území jsou vymezeny k 31. 07. 2016. Územní plán vymezuje tato zastavěná území:
Zastavěné území sídla Moravské Budějovice. Zastavěné území sídla Jackov.
Zastavěné území sídla Lažínky. Zastavěné území sídla Vesce. Zastavěné území sídla Vranín. Zastavěné území samot.
Zastavěná území ploch občanského vybavení v krajině.
Zastavěné území ploch a objektů technické infrastruktury a objektů hrází v krajině. Zastavěné území ploch a objektů rekreace v krajině.
Zastavěné území ploch a objektů výroby v krajině.
Moravské Budějovice
Koncepce vymezení rozvojových ploch bydlení úpravy územního plánu vychází z vymezení rozvojových ploch dosavadního ÚP města v platném znění. Pro rozvoj území jsou využity plochy v zastavěném území a jsou vymezeny také plochy přestaveb.
V zastavěném území je vymezena řada zastavitelných ploch pro bydlení (např. Z1, Z12, Z13, Z14, Z16, Z17 a Z18). Jako zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny vybrané plochy rekreačních zahrádek. Dále jsou v zastavěném území vymezeny plochy smíšené obytné (Z78), plochy občanského vybavení, plochy zeleně a další.
V Moravských Budějovicích jsou jako plochy přestavby vymezeny plochy P1 (přestavba areálu mlékárny na plochu OM) a plochy P4 a P5 (plocha přestavby na parkoviště).
Jackov
V zastavěném území jsou vymezeny rozvojové plochy pro bydlení (Z23, Z24, Z27) plochy pro smíšené území obytné (Z81), plochy občanského vybavení (Z50) a zeleně. V Xxxxxxx nejsou vymezeny plochy přestaveb.
Lažínky
V zastavěném území jsou vymezeny rozvojové plochy pro bydlení (Z33 a Z35), zastavitelná plocha pro smíšené území obytné (Z83) a plocha pro parkoviště (Z96). V Lažínkách je vymezena plocha přestavby zemědělského objektu na občanském vybavení (P2).
Vesce
V zastavěném území jsou vymezeny rozvojové plochy pro bydlení (Z37 a části Z36 a ZZ38), Ve Vesci je vymezena plocha přestavby zemědělského objektu plochu smíšenou obytnou (P3).
Vranín
V zastavěném území Vranína je vymezena část plochy pro bydlení (Z39) a zastavitelná plocha pro smíšené území obytné (SV).
Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.
Úprava Územního plánu města Moravské Budějovice na Územní plán Moravské Budějovice je zpracována podle § 1/88, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění. V úpravě ÚP je nutné vycházet z rozvojových ploch vymezených v dosavadním ÚP města v platném znění.
Základní rozsah vymezených rozvojových ploch byl navržen v Územním plánu města Moravské Budějovice (29. 12. 2004). V následných změnách územního plánu (Změna č. 1 –
28. 2. 2011, Změna č. 2 – 13. 8. 2012 a Změna č. 3 – 1. 9. 2014) nebyl podstatně měněn rozsah vymezených zastavitelných ploch, ale byl měněn spíše způsob využití již vymezených zastavitelných ploch.
K doplnění odůvodnění rozsahu zastavitelných ploch lze uvést:
1. Vývoj a prognóza počtu trvale bydlících obyvatel
Byl aktualizován předpokládaný vývoj počtu obyvatel. V úpravě ÚP je počítáno s počty obyvatel:
Sídlo | 1991 | 2001 | 2011 | 1. 1. 2016 (matrika) | 2025 |
Moravské Budějovice | 7 291 | 7 409 | 6978 | 6 848 | - |
Jackov | 132 | 131 | 142 | 153 | - |
Lažínky | 166 | 166 | 126 | 168 | - |
Vesce | 158 | 149 | 117 | 111 | - |
Vranín | 151 | 149 | 139 | 137 | - |
CELKEM MORAVSKÉ BUDĚJOVICE | 7 291 | 8 004 | 7 542 | 7 417 | 7800 |
2. Význam města ve struktuře osídlení:
Město Moravské Budějovice plní funkci obce s rozšířenou působností (ORP) pro území s cca 12 000 obyvateli (nová skutečnost oproti roku 2004, kdy nabyl účinnosti dosavadní územní plán).
3. Město Moravské Budějovice v ZÚR (2012) vymezeno jako nižší centru osídlení.
ZÚR stanovují v nižších centrech tyto úkol zabezpečit územní podmínky pro rozvoj obslužných a ekonomických aktivit, tedy rozvojové ploch občanského vybavení a plochy výroby a skladování.
4. Část území města s vazbami na silnici I/38 je součástí v ZÚR vymezené rozvojové osy OSk5.
ZÚR požadují rozvojové záměry včetně rozvoje ekonomických aktivit soustředit do města Moravské Budějovice.
9. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ SPOLU S INFORMACÍ, ZDA A JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO
K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, POPŘÍPADĚ ZDŮVODNĚNÍ, PROČ TOTO STANOVISKO NEBO JEHO ČÁST, NEBYLO RESPEKTOVÁNO.
Úprava Územního plánu města Moravské Budějovice na Územní plán Moravské Budějovice je zpracována podle § 1/88, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění.
V řešeném území ÚP ani v jeho nejbližším okolí se nenachází evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 ani ptačí oblast.
Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení § 77 a odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů v dosavadní ÚPD nepožadoval vyhodnocení vlivů Územního plánu města Moravské Budějovice a jeho změn na životní prostředí.
10. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU OBSAŽENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ.
Tyto záležitosti nejsou v Územním plánu obsaženy.
11. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
11. 1. Přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu, BPEJ, třídy ochrany zemědělské půdy
Kraj: Vysočina
Obec: Moravské Budějovice, 591181 Katastrální území: Moravské Budějovice, 698903
Xxxxxx, 656429
Lažínky, 780456
Vesce u Moravských Budějovic, 780464 Vranín, 785326
Vymezení řešeného území
Územní plán je zpracován pro správní území města Moravské Budějovice.
Město mělo k 1. 1. 2016 celkem 7 417 obyvatel, z toho Moravské Budějovice - 6848, Jackov - 153, Lažínky - 168, Vesce - 111 a Vranín - 137 obyvatel.
Celková výměra řešeného území je 3 713,1193 ha.
Kraj: Vysočina
Obec: Moravské Budějovice, 591181 Katastrální území: Moravské Budějovice, 698903
Xxxxxx, 656429
Lažínky, 780456
Vesce u Moravských Budějovic, 780464 Vranín, 785326
Sousedními územní obvody jsou obce a katastrální území (k. ú.):
obec Domamil (k. ú. Domamil) obec Litohoř (k. x. Xxxxxxx)
obec Lukov (k. x. Xxxxx u Moravských Budějovic) obec Blatnice (k. ú. Blatnice)
obec Zvěrkovice (k. x. Xxxxxxxxxx u Moravských Budějovic) městys Blížkovice (k. ú. Blížkovice městys)
obec Častohostice (k. ú. Častohostice)
obec Nové Syrovice (k. ú. Nové Syrovice a Krnčice) obec Dědice (k. x. Xxxxxx)
obec Rácovice (k. ú. Rácovice)
obec Komárovice (k. x. Xxxxxxxxxx u Moravských Budějovic)
Bilance druhů pozemků (kultur) zastoupených v katastru v procentech:
k. ú. Moravské Budějovice | celkem | ||
ha | % | ||
zemědělská půda | 1536,0344 | 72,48 | |
z toho | - orná půda | 1383,6287 | 65,29 |
- zahrada | 70,5938 | 3,33 | |
- ovocné sady | 0,5275 | 0,02 | |
- travní porosty | 81,2844 | 3,84 | |
nezemědělská půda | 583,1099 | 27,52 | |
z toho | - lesní pozemek | 234,9517 | 11,09 |
- vodní plocha | 67,7676 | 3,20 | |
- zastavěná plocha a nádvoří | 76,5284 | 3,61 | |
- ostatní plochy | 203,8622 | 9,62 | |
Celkem k. ú. Moravské Budějovice | 2119,1443 | 100,00 | |
k. ú. Lažínky | celkem | ||
ha | % | ||
zemědělská půda | 310,4741 | 88,80 | |
z toho | - orná půda | 271,2051 | 77,57 |
- zahrada | 8,1223 | 2,32 | |
- ovocné sady | 0 | 0 | |
- travní porosty | 31,1467 | 8,91 | |
nezemědělská půda | 39,1632 | 11,20 | |
z toho | - lesní pozemek | 0,9267 | 0,27 |
- vodní plocha | 2,9786 | 0,85 | |
- zastavěná plocha a nádvoří | 6,0585 | 1,73 | |
- ostatní plochy | 29,1994 | 8,35 | |
Celkem k. ú. Lažínky | 349,6373 | 100,00 | |
x. x. Xxxxxx | celkem | ||
ha | % | ||
zemědělská půda | 295,1940 | 61,83 | |
z toho | - orná půda | 262,9239 | 55,07 |
- zahrada | 12,0605 | 2,53 | |
- ovocné sady | 0 | 0 | |
- travní porosty | 20,2096 | 4,23 | |
nezemědělská půda | 182,2327 | 38,17 | |
z toho | - lesní pozemek | 136,5507 | 28,60 |
- vodní plocha | 11,7757 | 2,47 | |
- zastavěná plocha a nádvoří | 4,6468 | 0,97 | |
- ostatní plochy | 29,2595 | 6,13 | |
Celkem k. ú. Lažínky | 477,4267 | 100,00 | |
k. x. Xxxxx u Moravských Budějovic | celkem | ||
ha | % | ||
zemědělská půda | 315,2702 | 92,13 | |
z toho | - orná půda | 302,4847 | 88,40 |
- zahrada | 5,0015 | 1,46 | |
- ovocné sady | 0 | 0 | |
- travní porosty | 7,7840 | 2,27 | |
nezemědělská půda | 26,9152 | 7,87 | |
z toho | - lesní pozemek | 0 | 0 |
- vodní plocha | 3,2640 | 0,95 | |
- zastavěná plocha a nádvoří | 4,5089 | 1,32 | |
- ostatní plochy | 19,1423 | 5,60 | |
Celkem k. x. Xxxxx u Moravských Budějovic | 342,1854 | 100,00 | |
k. ú. Vranín | celkem | ||
ha | % | ||
zemědělská půda | 366,8567 | 86,37 | |
z toho | - orná půda | 332,3643 | 78,25 |
- zahrada | 8,5571 | 2,01 | |
- ovocné sady | 1,5624 | 0,37 | |
- travní porosty | 24,3729 | 5,74 | |
nezemědělská půda | 57,8689 | 13,63 | |
z toho | - lesní pozemek | 17,4269 | 4,10 |
- vodní plocha | 7,3808 | 1,74 | |
- zastavěná plocha a nádvoří | 4,5939 | 1,08 | |
- ostatní plochy | 28,4673 | 6,71 | |
Celkem k. ú. Vranín | 424,7256 | 100,00 | |
MĚSTO MORAVSKÉ BUDĚJOVICE | celkem | ||
ha | % | ||
zemědělská půda | 2823,8294 | 76,05 | |
z toho | - orná půda | 2552,6067 | 68,74 |
- zahrada | 104,3352 | 2,81 | |
- ovocné sady | 2,0899 | 0,06 | |
- travní porosty | 164,7976 | 4,44 | |
nezemědělská půda | 889,2899 | 23,95 | |
z toho | - lesní pozemek | 389,8560 | 10,50 |
- vodní plocha | 93,1667 | 2,51 | |
- zastavěná plocha a nádvoří | 96,3365 | 2,59 | |
- ostatní plochy | 309,9307 | 8,35 | |
CELKEM MĚSTO MORAVSKÉ BUDĚJOVICE | 3713,1193 | 100,00 | |
Přehled BPEJ v řešeném území a jejich zařazení do tříd ochrany zemědělské půdy
BPEJ | TŘÍDA OCHRANY ZPF |
51200 | I |
51210 | II |
51212 | II |
51300 | II |
52901 | II |
52904 | III |
52911 | II |
52914 | III |
53201 | III |
53204 | IV |
53211 | IV |
53214 | V |
53716 | V |
53756 | V |
54501 | III |
54700 | II |
54702 | IV |
54710 | III |
55001 | III |
55800 | II |
56401 | III |
56811 | V |
72901 | I |
72904 | II |
72914 | III |
73214 | V |
11. 2. Další výchozí údaje
1. Mapové podklady: Mapy DKM:
- k. ú. Moravské Budějovice - platná od 31. 12. 2004 Mapy KMD
- k. ú. Jackov - platná od 30. 07. 2010
- k. ú. Lažínky - platná od 28. 12. 2010
- k. x. Xxxxx u Moravských Budějovic - platná od 30. 09. 2013
Mapy DKM+KPÚ k. ú. Vranín - platná od 21. 02. 2014 (79 % - extravilán), intravilán - účelová katastrální mapa pro potřeby ÚP.
2. Hranice katastrálních území.
3. Hranice zastavěných území. Zastavěná území jsou vymezena podle § 58 zákona č. 183 /2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Hranice zastavěných území jsou vymezena k datu 31. 07 2016. Vymezení zastavěného území vychází rovněž z vymezení zastavěného území současně platné ÚPD. Územní plán vymezuje tato zastavěná území:
⮚ Zastavěné území sídla Moravské Budějovice.
⮚ Zastavěné území sídla Jackov.
⮚ Zastavěné území sídla Lažínky.
⮚ Zastavěné území sídla Vesce.
⮚ Zastavěné území sídla Vranín.
⮚ Zastavěné území samot, ploch a objektů rekreace a občanské vybavenosti v krajině.
⮚ Zastavěné území ploch a objektů výroby v krajině.
⮚ Zastavěné území ploch technické infrastruktury a objektu hrází v krajině.
4. Hranice BPEJ – dle ÚAP Moravské Budějovice.
5. Údaje o pozemcích – výměra a kultura celých zabíraných parcel – z oficiálních internetových stránek katastrálního úřadu. Části zabíraných parcel změřeny v počítači.
6. Třídy ochrany zemědělské půdy – dle vyhlášky č. 48/2011 „O stanovení tříd ochrany“
7. Xxxxxxx s provedenou investicí do půdy - meliorované pozemky, hlavní odvodňovací zařízení - z územně analytických podkladů.
8. Ve „Výkresu předpokládaných záborů půdního fondu jsou rovněž zakresleny tyto jevy: Stávající pozemky určené k plnění funkce lesa včetně vzdálenosti 50 m od lesní půdy. Vodní plochy a toky.
Výroba a skladování - zemědělská výroba. Zastavitelné plochy.
Plochy přestaveb.
Navržené koridory dopravní a technické infrastruktury. Xxxxxx změn v krajině.
Územní rezervy.
11. 3. Přehled lokalit navrhovaných pro výstavbu v tabulkové formě
Město: MORAVSKÉ BUDĚJOVICE
Katastrální území: Moravské Budějovice, Jackov, Lažínky, Vesce u Moravských Budějovic, Vranín
ZASTAVITELNÉ PLOCHY
ČÍSLO LOKALITY | ZPŮSOB VYUŽITÍ PLOCHY | CELKOVÝ ZÁBOR ZPF (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE JEDNOTLIVÝCH KULTUR (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE TŘÍD OCHRANY (ha) | INVESTICE DO PŮDY (ha) | K. Ú. | |||||||
ORNÁ PŮDA | ZAHRADY | OVOCNÉ SADY | TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY | I. | II. | III. | IV. | V. | |||||
PLOCHY BYDLENÍ BYDLENÍ - V BYTOVÝCH DOMECH | 0,3444 | 0,0410 | 0,3034 | - | - | - | - | - | - | 0,3444 | - | M. Bud. | |
Z1 | Bydlení v bytových domech | ||||||||||||
Z2 | Bydlení v bytových domech | 0,5978 | 0,5978 | - | - | - | - | - | - | - | 0,5978 | - | M. Bud. |
Z3 | Bydlení v bytových domech | 4,8027 | 4,8027 | - | - | - | 0,6566 | 3,0681 | 1,0780 | - | - | 4,1448 | M. Bud. |
Z4 | Bydlení v bytových domech | 18,8129 | 18,5231 | 0,2898 | - | - | - | 0,6340 | 14,4124 | 3,8076 | - | 5,5455 | M. Bud. |
PLOCHY BYDLENÍ BYDLENÍ - V RODINNÝCH DOMECH | |||||||||||||
Z5 | Bydlení - v rodinných domech | 3,3887 | 3,3887 | - | - | - | 1,3272 | - | 2,0615 | - | - | - | M. Bud. |
Z6 | Bydlení - v rodinných domech - bez záboru ZPF | M. Bud. | |||||||||||
Z7 | Bydlení - v rodinných domech | 0,1024 | 0,1024 | - | - | - | - | - | 0,1024 | - | - | - | M. Bud. |
Z8 | Bydlení - v rodinných domech | 5,4941 | 5,0459 | 0,1441 | 0,3041 | - | - | 4,2845 | 1,2096 | - | - | - | M. Bud. |
Z9 | Bydlení - v rodinných domech | 0,2319 | - | 0,1699 | - | 0,6020 | - | 0,2319 | - | - | - | - | M. Bud. |
Z10 | Bydlení - v rodinných domech | 0,1727 | - | 0,1727 | - | - | - | 0,1727 | - | - | - | - | M. Bud. |
Z11 | Bydlení - v rodinných domech | 0,4548 | - | - | - | 0,4548 | - | 0,4548 | - | - | - | - | M. Bud. |
Z12 | Bydlení - v rodinných domech | 1,3010 | - | 1,2922 | - | 0,0088 | - | - | 1,3010 | - | - | - | M. Bud. |
Z13 | Bydlení - v rodinných domech | 0,1125 | 0,1125 | - | - | - | - | - | 0,1125 | - | - | - | M. Bud. |
Z14 | Bydlení - v rodinných domech | 0,3351 | 0,3351 | - | - | - | - | - | 0,3351 | - | - | - | M. Bud. |
Z15 | Bydlení - v rodinných domech | 4,3760 | 3,3847 | 0,9913 | - | - | - | - | 4,3760 | - | - | - | M. Bud. |
Z16 | Bydlení - v rodinných domech | 0,1268 | 0,1268 | - | - | - | - | 0,1268 | - | - | - | - | M. Bud. |
ČÍSLO LOKALITY | ZPŮSOB VYUŽITÍ PLOCHY | CELKOVÝ ZÁBOR ZPF (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE JEDNOTLIVÝCH KULTUR (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE TŘÍD OCHRANY (ha) | INVESTICE DO PŮDY (ha) | K. Ú. | |||||||
ORNÁ PŮDA | ZAHRADY | OVOCNÉ SADY | TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY | I. | II. | III. | IV. | V. | |||||
Z17 | Bydlení - v rodinných domech | 0,5007 | 0,5007 | - | - | - | - | 0,2898 | - | - | 0,2109 | - | M. Bud. |
Z18 | Bydlení - v rodinných domech | 1,3952 | 1,3952 | - | - | - | - | 0,4123 | 0,8177 | - | 0,1652 | - | M. Bud. |
Z19 | Bydlení - v rodinných domech | 8,4138 | 8,4138 | - | - | - | - | 2,1084 | 6,3054 | - | - | 3,7987 | M. Bud. Lažínky |
Z20 | Bydlení - v rodinných domech | 0,9187 | 0,9187 | - | - | - | 0,9187 | - | - | - | - | - | Jackov |
Z21 | Bydlení - v rodinných domech | 0,2387 | 0,2387 | - | - | - | 0,2387 | - | - | - | - | - | Jackov |
Z22 | Bydlení - v rodinných domech | 2,9125 | 2,0338 | 0,7586 | - | 0,1201 | 2,8920 | 0,0205 | - | - | - | - | Jackov |
Z23 | Bydlení - v rodinných domech | 0,2616 | - | 0,0985 | - | 0,1631 | - | 0,2616 | - | - | - | - | Jackov |
Z24 | Bydlení - v rodinných domech | 0,2235 | 0,1948 | - | - | 0,0287 | 0,0410 | 0,1825 | - | - | - | - | Jackov |
Z25 | Bydlení - v rodinných domech | 1,0831 | 1,0831 | - | - | - | 0,2528 | - | 0,8303 | - | - | - | Jackov |
Z26 | Bydlení - v rodinných domech | 1,4194 | 0,8793 | 0,1555 | - | 0,3846 | 0,0391 | - | 1,3803 | - | - | - | Jackov |
Z27 | Bydlení - v rodinných domech | 0,0567 | - | 0,0567 | - | - | - | 0,0567 | - | - | - | - | Jackov |
Z28 | Bydlení - v rodinných domech | 0,2228 | - | 0,1665 | - | 0,0563 | 0,2228 | - | - | - | - | - | Jackov |
Z29 | Bydlení - v rodinných domech | 0,1790 | - | 0,1790 | - | - | 0,1790 | - | - | - | - | - | Jackov |
Z30 | Bydlení - v rodinných domech | 1,2118 | 0,6833 | 0,5285 | - | - | 1,1032 | - | 0,1086 | - | - | - | Jackov |
Z31 | Bydlení - v rodinných domech | 0,4048 | 0,4048 | - | - | - | - | - | 0,0601 | 0,3447 | - | - | Lažínky |
Z32 | Bydlení - v rodinných domech | 0,9555 | 0,9555 | - | - | - | - | - | - | 0,9555 | - | - | Lažínky |
Z33 | Bydlení - v rodinných domech | 3,6183 | 2,7375 | - | - | 0,8808 | - | 1,1229 | 0,6719 | 1,8235 | - | 0,0341 | Lažínky |
Z34 | Bydlení - v rodinných domech | 0,6588 | 0,6588 | - | - | - | - | 0,6588 | - | - | - | 1,042 | Lažínky |
Z35 | Bydlení - v rodinných domech - bez záboru ZPF | Lažínky | |||||||||||
Z36 | Bydlení - v rodinných domech | 0,3185 | 0,2598 | 0,0587 | - | - | 0,3185 | - | - | - | - | 0,0007 | Vesce u M. B. |
Z37 | Bydlení - v rodinných domech | 0,3891 | - | 0,3891 | - | - | - | 0,3891 | - | - | - | - | Vesce u M. B. |
ČÍSLO LOKALITY | ZPŮSOB VYUŽITÍ PLOCHY | CELKOVÝ ZÁBOR ZPF (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE JEDNOTLIVÝCH KULTUR (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE TŘÍD OCHRANY (ha) | INVESTICE DO PŮDY (ha) | K. Ú. | |||||||
ORNÁ PŮDA | ZAHRADY | OVOCNÉ SADY | TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY | I. | II. | III. | IV. | V. | |||||
Z38 | Bydlení - v rodinných domech | 0,7986 | 0,6054 | 0,1932 | - | - | - | 0,7986 | - | - | - | 0,2489 | Vesce u M. B. |
Z39 | Bydlení - v rodinných domech | 0,3961 | 0,1886 | 0,2075 | - | - | - | 0,1723 | 0,2617 | - | - | - | Vranín |
Z40 | Bydlení - v rodinných domech | 0,8489 | 0,6620 | 0,1869 | - | - | - | 0,2468 | 0,6021 | - | - | - | Vranín |
Z41 | Bydlení - v rodinných domech | 0,4732 | - | 0,2054 | - | 0,2678 | - | 0,4732 | - | - | - | - | Vranín |
Z42 | Bydlení - v rodinných domech | 0,5255 | 0,0177 | - | - | 0,4278 | 0,5255 | - | - | - | - | - | Vranín |
PLOCHY REKREACE REKREACE - PLOCHY STAVEB PRO RODINNOU REKREACI | |||||||||||||
Z43 | Plochy pro rodinné rekreace | 0,4401 | 0,4401 | - | - | - | 0,0268 | 0,4133 | - | - | - | - | Jackov |
PLOCHY REKREACE REKREACE - ZAHRÁDKOVÉ OSADY | |||||||||||||
Z44 | Zahrádkové kolonie | 0,1915 | - | - | - | 0,1915 | - | 0,1915 | - | - | - | - | M. Bud. |
Z45 | Zahrádkové kolonie | 1,9880 | 1,9880 | - | - | - | - | 1,9275 | 0,0605 | - | - | - | M. Bud. Lažínky |
Z46 | Zahrádkové kolonie - bez záboru ZPF | Xxxxxx | |||||||||||
Z47 | Zahrádkové kolonie | 0,1541 | - | - | - | 0,1541 | 0,1391 | 0,0150 | - | - | - | - | Jackov |
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ - VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA | |||||||||||||
Z48 | Plochy občanského vybavení | 0,2743 | 0,2743 | - | - | - | - | - | 0,2743 | - | - | - | M. Bud. |
Z49 | Plochy občanského vybavení | 1,9834 | 1,9834 | - | - | - | - | - | 1,9834 | M. Bud. | |||
Z50 | Plochy občanského vybavení - bez záboru ZPF | Xxxxxx | |||||||||||
Z51 | Plochy občanského vybavení | 0,4200 | 0,4200 | - | - | - | - | 0,4200 | - | - | - | - | Vesce |
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ - KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ | |||||||||||||
Z52 | Plochy občanského vybavení | 0,8301 | 0,0500 | 0,5713 | - | 0,2088 | - | - | 0,8301 | - | - | - | M. Bud. |
ČÍSLO LOKALITY | ZPŮSOB VYUŽITÍ PLOCHY | CELKOVÝ ZÁBOR ZPF (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE JEDNOTLIVÝCH KULTUR (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE TŘÍD OCHRANY (ha) | INVESTICE DO PŮDY (ha) | K. Ú. | |||||||
ORNÁ PŮDA | ZAHRADY | OVOCNÉ SADY | TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY | I. | II. | III. | IV. | V. | |||||
Z53 | Plocha občanského vybavení | 0,9841 | 0,9841 | - | - | - | - | - | 0,9841 | - | - | - | M. Bud. |
Z54 | Plochy občanského vybavení | 1,2353 | 1,2353 | - | - | - | - | - | 1,2353 | - | - | - | M. Bud. |
Z55 | Plochy občanského vybavení | 0,0069 | - | - | - | 0,0069 | - | 0,0069 | - | - | - | - | M. Bud. |
Z56 | Plochy občanského vybavení | 0,2428 | - | 0,2428 | - | - | - | 0,2217 | 0,0211 | - | - | - | M. Bud. |
Z57 | Plochy občanského vybavení - bez záboru ZPF | M. Bud. | |||||||||||
Z58 | Plochy občanského vybavení | 4,4065 | 4,4065 | - | - | - | - | - | 3,1085 | 1,2980 | - | 0,8701 | M. Bud. |
Z59 | Plochy občanského vybavení | 2,4411 | 2,4411 | - | - | - | - | - | 2,4411 | - | - | - | M. Bud. |
Z60 | Plochy občanského vybavení | 2,2877 | 1,0326 | 0,1695 | - | 1,0856 | - | - | 0,8267 | 1,4610 | - | 0,1249 | M. Bud. |
Z61 | Plochy občanského vybavení | 1,2616 | 1,2457 | 0,0159 | - | - | - | 0,0299 | - | - | 1,2317 | 0,1479 | M. Bud. |
Z62 | Plochy občanského vybavení | 0,1661 | - | - | - | 0,1661 | - | - | 0,1661 | - | - | - | M. Bud. |
Z63 | Plochy občanského vybavení | 0,2011 | 0,1027 | 0,0984 | - | - | - | - | 0,2011 | - | - | - | M. Bud. |
Z64 | Plochy občanského vybavení | 4,5257 | 4,5257 | - | - | - | - | - | 4,5257 | - | - | 0,9262 | M. Bud. |
Z65 | Plochy občanského vybavení | 2,1092 | 2,1092 | - | - | - | - | - | 2,1092 | - | - | - | M. Bud. |
Z66 | Plochy občanského vybavení | 0,4653 | 0,1237 | - | - | 0,3416 | 0,4653 | - | - | - | - | - | M. Bud. |
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ - TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ | |||||||||||||
Z67 | Plochy pro sport a tělovýchovu | 3,2589 | 3,2589 | - | - | - | - | 0,0163 | 3,2426 | - | - | 2,5943 | M. Bud., Xxxxxxx |
Z68 | Plochy pro sport a tělovýchovu | 1,7832 | - | 0,4392 | - | 1,3440 | - | 1,6824 | - | 0,1008 | - | - | M. Bud. |
Z130 | Plochy pro sport a tělovýchovu | 0,7979 | - | - | - | 0,7979 | 0,3374 | - | - | - | 0,4605 | - | Jackov |
Z69 | Plochy pro sport a tělovýchovu | 5,8392 | 5,8392 | - | - | - | - | 4,9106 | 0,9286 | - | - | - | Lažínky |
Z70 | Plochy pro sport a tělovýchovu | 0,1855 | 0,1855 | - | - | - | - | 0,1737 | 0,0118 | - | - | - | Lažínky |
Z71 | Plochy pro sport a tělovýchovu | 0,7242 | - | - | - | 0,6761 | - | 0,6648 | 0,0594 | - | - | 0,6479 | Vesce u M. Bud. |
ČÍSLO LOKALITY | ZPŮSOB VYUŽITÍ PLOCHY | CELKOVÝ ZÁBOR ZPF (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE JEDNOTLIVÝCH KULTUR (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE TŘÍD OCHRANY (ha) | INVESTICE DO PŮDY (ha) | K. Ú. | |||||||
ORNÁ PŮDA | ZAHRADY | OVOCNÉ SADY | TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY | I. | II. | III. | IV. | V. | |||||
Z72 | Plochy pro sport a tělovýchovu | 1,2152 | 0,7208 | - | - | 0,4944 | - | - | 0,8616 | - | 0,3536 | 0,0753 | Vranín |
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ - HŘBITOVY | |||||||||||||
Z73 | Plocha | 0,4165 | 0,4165 | - | - | - | - | - | 0,3439 | 0,0726 | - | - | M. Bud. |
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - KOMERČNÍ | |||||||||||||
Z74 | Plocha smíšená obytná - komerční | 3,3090 | 3,3090 | - | - | - | - | 1,7552 | 1,5538 | - | - | - | M. Bud. |
Z75 | Plocha smíšená obytná - komerční | 0,4026 | 0,4026 | - | - | - | - | - | 0,4026 | - | - | - | M. Bud. |
Z76 | Plocha smíšená obytná - komerční | 0,7513 | 0,7513 | - | - | - | - | 0,1088 | - | - | 0,6425 | - | M. Bud. |
Z77 | Plocha smíšená obytná - komerční | 1,2460 | 1,2460 | - | - | - | - | 0,5758 | - | - | 0,6702 | 0,3098 | M. Bud. |
Z78 | Plocha smíšená obytná - komerční | 1,1308 | 0,3712 | - | - | - | - | - | 0,9798 | - | 0,1510 | - | M. Bud. |
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - VENKOVSKÉ | |||||||||||||
Z80 | Plocha smíšená obytná - venkovská | 0,4446 | - | 0,4446 | - | - | 0,4446 | - | - | - | - | - | Jackov |
Z81 | Plocha smíšená obytná - venkovská | 0,1999 | - | 0,1999 | - | - | 0,0725 | 0,1274 | - | - | - | - | Jackov |
Z82 | Plocha smíšená obytná - venkovská | 1,6196 | 1,6196 | - | - | - | - | - | - | 1,6196 | - | - | Lažínky |
Z83 | Plocha smíšená obytná - venkovská | 0,5002 | 0,2500 | 0,2502 | - | - | - | - | - | 0,5002 | - | - | Lažínky |
Z84 | Plocha smíšená obytná - venkovská | 0,4218 | - | 0,4218 | - | - | 0,4126 | - | 0,0092 | - | - | - | Vranín |
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - SILNIČNÍ | |||||||||||||
Z85 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční | 5,8296 | 5,8296 | - | - | - | - | 1,0789 | 4,3709 | 0,3798 | - | 0,5065 | M. Bud., Laxxxxx |
Z86 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční | 0,2575 | 0,1710 | - | - | 0,0865 | - | - | 0,2575 | - | - | - | M. Bud. |
Z87 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční | 1,3330 | 1,2233 | 0,1097 | - | - | 0,3713 | 0,2314 | 0,7303 | - | - | - | M. Bud. |
ČÍSLO LOKALITY | ZPŮSOB VYUŽITÍ PLOCHY | CELKOVÝ ZÁBOR ZPF (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE JEDNOTLIVÝCH KULTUR (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE TŘÍD OCHRANY (ha) | INVESTICE DO PŮDY (ha) | K. Ú. | |||||||
ORNÁ PŮDA | ZAHRADY | OVOCNÉ SADY | TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY | I. | II. | III. | IV. | V. | |||||
Z88 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční | 1,1049 | 0,2554 | - | - | 0,8495 | 0,0688 | 0,1778 | 0,8553 | - | - | - | M. Bud. |
Z89 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční | 0,5110 | 0,5110 | - | - | - | - | - | 0,5110 | - | - | - | M. Bud. |
Z90 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční | 0,2786 | 0,2786 | - | - | - | - | - | 0,2786 | - | - | - | M. Bud. |
Z91 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční | 0,1391 | 0,1391 | - | - | - | 0,1391 | - | - | - | - | - | M. Bud. |
Z92 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční - bez záboru ZPF | M. Bud. | |||||||||||
Z93 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční - bez záboru ZPF | Jackov | |||||||||||
Z94 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční | 0,0957 | 0,0560 | - | - | 0,0397 | 0,0957 | - | - | - | - | - | Jackov |
Z95 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční | 0,3720 | 0,2506 | - | - | 0,1214 | - | 0,0609 | 0,2390 | 0,0721 | - | - | Lažínky |
Z96 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční - bez záboru ZPF | Lažínky | |||||||||||
Z97 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční | 0,0663 | 0,0663 | - | - | - | - | - | - | 0,0663 | - | - | Lažníky |
Z98 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční | 0,0098 | 0,0098 | - | - | - | - | 0,0098 | - | - | - | - | Vesce u M. Bud. |
Z99 | Plochy dopravní infrastruktury - silniční - bez záboru ZPF | Vesce u M. Bud. | |||||||||||
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TECHNICKÁ INFRSTRUKTURA - INŽENÝRSKÉ SÍTĚ | |||||||||||||
Z100 | Plochy technické infrastruktury | 0,1772 | 0,1772 | - | - | - | - | - | - | 0,1772 | - | - | M. Bud. |
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ - LEHKÝ PRŮMYSL | |||||||||||||
Z101 | Plocha pro lehký průmysl | 7,9887 | - | - | - | - | 1,1231 | - | 6,8656 | - | - | - | M. Bud. |
Z102 | Plocha pro lehký průmysl | 10,4461 | 10,4461 | - | - | - | 1,8946 | - | 8,5515 | - | - | - | M. Bud. |
Z103 | Plocha pro lehký průmysl | 14,4298 | 14,4298 | - | - | - | - | 0,1589 | 14,2709 | - | - | - | M. Bud. |
Z104 | Plocha pro lehký průmysl | 3,5455 | 3,5455 | - | - | - | 3,5294 | - | 0,0161 | - | - | - | M. Bud. |
Z105 | Plocha pro lehký průmysl | 7,0450 | 7,0450 | - | - | - | - | 6,7558 | - | - | 0,2892 | - | M. Bud. |
ČÍSLO LOKALITY | ZPŮSOB VYUŽITÍ PLOCHY | CELKOVÝ ZÁBOR ZPF (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE JEDNOTLIVÝCH KULTUR (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE TŘÍD OCHRANY (ha) | INVESTICE DO PŮDY (ha) | K. Ú. | |||||||
ORNÁ PŮDA | ZAHRADY | OVOCNÉ SADY | TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY | I. | II. | III. | IV. | V. | |||||
Z106 | Plocha pro lehký průmysl | 5,9708 | 5,9708 | - | - | - | - | - | 1,1418 | 4,4608 | 0,3682 | 1,0598 | Lažínky |
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ - DROBNÁ ŘEMESLNÁ VÝROBA | |||||||||||||
Z107 | Plocha drobné řemeslné výroby | 6,7031 | 6,7031 | - | - | - | - | - | 6,7031 | - | - | - | M. Bud. |
Z108 | Plocha drobné řemeslné výroby | 4,0364 | 4,0364 | - | - | - | - | - | 4,0364 | - | - | - | M. Bud. |
Z109 | Plocha drobné řemeslné výroby | 3,0237 | 3,0237 | - | - | - | - | - | 3,0237 | - | - | - | M. Bud. |
Z110 | Plocha drobné řemeslné výroby | 1,1765 | - | - | - | 1,1765 | - | - | 1,1765 | - | - | - | M. Bud. |
Z111 | Plocha drobné řemeslné výroby | 0,1356 | - | - | - | 0,1356 | - | - | 0,1356 | - | - | - | M. Bud. |
Z112 | Plocha drobné řemeslné výroby | 0,5892 | 0,5892 | - | - | - | - | 0,3368 | 0,2524 | - | - | - | M. Bud. |
Z113 | Plocha drobné řemeslné výroby | 8,3563 | 8,3563 | - | - | - | - | - | 8,3563 | - | - | - | M. Bud. |
Z114 | Plocha drobné řemeslné výroby | 2,0682 | 2,0682 | - | - | - | - | - | - | 1,6429 | 0,4253 | 0,3208 | Lažínky |
Z115 | Plocha drobné řemeslné výroby | 1,2345 | 1,2345 | - | - | - | - | - | 1,2345 | - | - | - | Vesce u M. Bud. |
Z116 | Plocha drobné řemeslné výroby | 0,7009 | 0,7009 | - | - | - | - | - | 0,7009 | - | - | - | Vranín |
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ | |||||||||||||
Z79 | Veřejné prostranství - komunikace | 0,0809 | 0,0292 | 0,0517 | - | - | - | - | 0,0170 | - | 0,0639 | - | M. Bud. |
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ - VEŘEJNÁ ZELEŇ | |||||||||||||
Z117 | Plocha pro veřejnou zeleň | 0,2815 | 0,1378 | - | - | 0,1437 | - | - | 0,2815 | - | - | - | M. Bud. |
Z118 | Plocha pro veřejnou zeleň | 0,1779 | 0,0034 | - | - | - | - | - | 0,1779 | - | - | - | M. Bud. |
Z119 | Plocha pro veřejnou zeleň | 0,1478 | 0,1478 | - | - | - | - | - | 0,1478 | - | - | - | M. Bud. |
Z120 | Plocha pro veřejnou zeleň - bez záboru ZPF | Jackov | |||||||||||
ČÍSLO LOKALITY | ZPŮSOB VYUŽITÍ PLOCHY | CELKOVÝ ZÁBOR ZPF (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE JEDNOTLIVÝCH KULTUR (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE TŘÍD OCHRANY (ha) | INVESTICE DO PŮDY (ha) | K. Ú. | |||||||
ORNÁ PŮDA | ZAHRADY | OVOCNÉ SADY | TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY | I. | II. | III. | IV. | V. | |||||
Z121 | Plocha pro veřejnou zeleň | 0,1072 | - | - | - | 0,1072 | 0,1072 | - | - | - | - | - | Jackov |
Z122 | Plocha pro veřejnou zeleň | 0,0345 | - | - | - | 0,0345 | - | - | 0,0345 | - | - | - | Jackov |
PLOCHY ZELENĚ ZELEŇ - PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU | |||||||||||||
Z123 | Plochy pro zeleň - přírodního charekteru | 0,7746 | 0,7746 | - | - | - | 0,7746 | - | - | - | - | - | M. Bud. |
Z124 | Plochy pro zeleň - přírodního charekteru | 0,0706 | 0,0706 | - | - | - | 0,0564 | 0,0142 | - | - | - | - | M. Bud. |
Z125 | Plochy pro zeleň - přírodního charekteru | 2,8532 | 2,1983 | - | - | 0,6549 | 0,0668 | 0,2102 | 2,5762 | - | - | - | M. Bud. |
Z126 | Plochy pro zeleň - přírodního charekteru | 0,7855 | 0,7855 | - | - | - | - | 0,5331 | - | - | 0,2524 | - | M. Bud. |
Z127 | Plochy pro zeleň - přírodního charekteru | 0,2493 | 0,2493 | - | - | - | - | - | - | 0,2493 | - | - | Lažínky |
Z128 | Plochy pro zeleň - přírodního charekteru | 0,4122 | 0,4122 | - | - | - | - | - | - | 0,4122 | - | - | Lažínky |
Z129 | Plochy pro zeleň - přírodního charekteru | 0,1612 | - | - | - | - | - | - | - | 0,1612 | - | - | Lažínky |
PŘESTAVBOVÉ PLOCHY
ČÍSLO LOKALITY | ZPŮSOB VYUŽITÍ PLOCHY | CELKOVÝ ZÁBOR ZPF (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE JEDNOTLIVÝCH KULTUR (ha) | ZÁBOR ZPF PODLE TŘÍD OCHRANY (ha) | INVESTICE DO PŮDY (ha) | K. Ú. | |||||||
ORNÁ PŮDA | ZAHRADY | OVOCNÉ SADY | TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY | I. | II. | III. | IV. | V. | |||||
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ - KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ | M. Bud. | ||||||||||||
P1 | Plocha pro komeční zařízení malá a střední - bez záboru ZPF | ||||||||||||
P2 | Plocha pro komeční zařízení malá a střední - bez záboru ZPF | Lažínky | |||||||||||
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ CELKEM | |||||||||||||
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - VENKOVSKÉ | |||||||||||||
P3 | Plochy smíšené obytné - venkovské - bez záboru ZPF | Vesce | |||||||||||
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - SILNIČNÍ | |||||||||||||
P4 | Plochy dopravní infrastruktury silniční - bez záboru ZPF | M. Bud. | |||||||||||
P5 | Plochy dopravní infrastruktury silniční - bez záboru ZPF | M. Bud. | |||||||||||
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY CELKEM | |||||||||||||
Označení plochy v návrhu ÚP | Výměra záboru ZPF v ha | Označení plochy v hlavním výkresu stávajícího ÚP | Označení plochy ve výkrese předpokládaných záborů stávajícího ÚP | Poznámka |
PLOCHY BYDLENÍ BYDLENÍ - V BYTOVÝCH DOMECH - BH | ||||
Z1 | 0,3444 | BD | 16 | |
Z2 | 0,5978 | BD | 17 | |
Z3 | 4,8027 | BD9 | 13 | |
Z4 | 18,8129 | BD10 | 7 | |
PLOCHY BYDLENÍ BYDLENÍ - V RODINNÝCH DOMECH - BI | ||||
Z5 | 3,3887 | BR1 | 4 (část) | |
Z6 | bez záboru | BR16 | BR16 | |
Z7 | 0,1024 | BR1 | 4 (část) | |
Z8 | 5,4941 | BR2 | 1 | |
Z9 | 0,2319 | BR11 | 5 | |
Z10 | 0,1727 | BR15 | BR15 | |
Z11 | 0,4548 | BR21 | BR21 | |
Z12 | 1,3010 | BR12 | 6 | |
Z13 | 0,1125 | BR12 | BR12 | |
Z14 | 0,3351 | BR13 | BR13 | |
Z15 | 4,3760 | BR14 | BR14 | |
Z16 | 0,1268 | BR | 10 | |
Z17 | 0,5007 | BR5 | 11 | |
Z18 | 1,3952 | BR5 | 12 | |
Z19 | 8,4138 | BR4 | 14 | |
Z20 | 0,9187 | BR19 | BR19 | |
Z21 | 0,2387 | BR20 | BR20 | |
Z22 | 2,9125 | BR6 | 109 | |
Z23 | 0,2616 | BR7 | 107 | |
Z24 | 0,2235 | BR7 | 108 | |
Z25 | 1,0831 | BR6 | 105 | |
Z26 | 1,4194 | BR6 | 104a | |
Z27 | 0,0567 | BR | 106 | |
Z28 | 0,2228 | BR7 (část) | 102 (část) | |
Z29 | 0,1790 | BR7 | 103 | |
Z30 | 1,2118 | BR22 + část BR7 | 102 (část) + BR22 | |
Z31 | 0,4048 | BR6 | 76 | |
Z32 | 0,9555 | BR6 | 75 | |
Z33 | 3,6183 | BR8 | 77+78+79 | |
Z34 | 0,6588 | BR18 | BR18 | |
Z35 | bez záboru | BR7 | 84 | |
Z36 | 0,3185 | BR7 | 94 | |
Z37 | 0,3891 | BR7 | 95 | |
Z38 | 0,7986 | BR6 | 96 | |
Z39 | 0,3961 | BR7 | 123 | |
Z40 | 0,8489 | BR7 | 122 | |
Z41 | 0,4732 | BR6 | 126 | |
Z42 | 0,5255 | BR6 | 124 | |
PLOCHY BYDLENÍ CELKEM | 44,5208 | |||
Označení plochy v návrhu ÚP | Výměra záboru ZPF v ha | Označení plochy v hlavním výkresu stávajícího ÚP | Označení plochy ve výkrese předpokládaných záborů stávajícího ÚP | Poznámka |
PLOCHY REKREACE REKREACE - PLOCHY STAVEB PRO RODINNOU REKREACI - RI | ||||
Z43 | 0,4401 | RI | 115 | |
PLOCHY REKREACE REKREACE - ZAHRÁDKOVÉ OSADY - RZ | ||||
Z44 | 0,1915 | PZ | 58 | |
Z45 | 1,9880 | PZ | 57 | |
Z46 | bez záboru ZPF | PZ | PZ1 | |
Z47 | 0,1541 | PZ | 116 | |
PLOCHY REKREACE CELKEM | 2,7737 | |||
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ - VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA - OV | ||||
Z48 | 0,2743 | OV5 | OV5 | |
Z49 | 1,9834 | OV4 | OV4 | |
Z50 | bez záboru ZPF | OV | 114 | |
Z51 | 0,4200 | OV3 | 40 | |
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ - KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ - OM | ||||
Z52 | 0,8301 | KV | 28 (část) | |
Z53 | 0,9841 | KV | 28 (část) | |
Z54 | 1,2353 | KV3 | 27 | |
Z55 | 0,0069 | KV | 29 | |
Z56 | 0,2428 | KV2 | 30 (část) | |
Z57 | bez záboru ZPF | KV2 | 30 (část) | |
Z58 | 4,4065 | KV2 | 31+32 | |
Z59 | 2,4411 | KV2 | 34 | |
Z60 | 2,2877 | KV2 | 33+35 | |
Z61 | 1,2626 | KV4 | KV4 | |
Z62 | 0,1661 | KV | 38 | |
Z63 | 0,2011 | KV | 23 | |
Z64 | 4,5257 | KV1 | 26 | |
Z65 | 2,1092 | KV1 | 25 | |
Z66 | 0,4653 | KV | 104b | |
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ - TĚLOVÝCHOVNÁ A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ - OS | ||||
Z67 | 3,2589 | RS1 | 39 | |
Z68 | 1,7832 | RS2 | 36 | |
Z130 | 0,7979 | RS | 112 | |
Z69 | 5,8392 | RS3 | RS3 | |
Z70 | 0,1855 | RS4 | 70 | |
Z71 | 0,7242 | RS | 99 | |
Z72 | 1,2152 | RS | 127 | |
OBČANSKÉ VYBAVENÍ - HŘBITOVY - OH | ||||
Z73 | 0,4165 | OV2 | 37 | |
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ CELKEM | 38,0602 | |||
Označení plochy v návrhu ÚP | Výměra záboru ZPF v ha | Označení plochy v hlavním výkresu stávajícího ÚP | Označení plochy ve výkrese předpokládaných záborů stávajícího ÚP | Poznámka |
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - KOMERČNÍ - SK | ||||
Z74 | 3,3090 | SM | 18 | |
Z75 | 0,4026 | SM1 | SM1 | |
Z76 | 0,7513 | SM | 20 (část) | |
Z77 | 1,2460 | SM | 20 (část) | |
Z78 | 1,1308 | SM2 | SM2 | |
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - VENKOVSKÉ - SV | ||||
Z80 | 0,4446 | SM | 109 | |
Z81 | 0,1999 | SM | 110 | |
Z82 | 0,6196 | SM | 85 | |
Z83 | 0,5002 | SM3 | SM3 | |
Z84 | 0,4218 | SM | 125 | |
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ CELKEM | 9,0258 | |||
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - SILNIČNÍ - DS | ||||
Z85 | 5,8296 | D1 | D1 | |
Z86 | 0,2575 | D3 | D3 | |
Z87 | 1,3330 | D3 | D3 | |
Z88 | 1,1049 | D3 | D3 | |
Z89 | 0,5110 | D3 | D3 | |
Z90 | 0,2786 | D | D3 | |
Z91 | 0,1391 | D | 73 | |
Z92 | bez záboru ZPF | D | 72 | |
Z93 | bez záboru ZPF | D | - | |
Z94 | 0,0957 | D | 120 | |
Z95 | 0,3720 | D | K4 | |
Z96 | bez záboru ZPF | D | 89 | |
Z97 | 0,0663 | D | K12 | |
Z98 | 0,0098 | D | - | |
Z99 | bez záboru ZPF | D | Součást plochy 95 | |
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY CELKEM | 9,9975 | |||
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - INŽENÝRSKÉ SÍTĚ - TI | ||||
Z100 | 0,1772 | T | 41 | |
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ - LEHKÝ PRŮMYSL - VL | ||||
Z101 | 7,9887 | VP1 | 43 | |
Z102 | 10,4461 | VP1 | 44 | |
Z103 | 14,4298 | VP2 | 48 + 19 | |
Z104 | 3,5455 | VP3 | 49 | |
Z105 | 7,0450 | VP3 | 51 | |
Z106 | 5,9708 | VP4 | 88 | |
Označení plochy v návrhu ÚP | Výměra záboru ZPF v ha | Označení plochy v hlavním výkresu stávajícího ÚP | Označení plochy ve výkrese předpokládaných záborů stávajícího ÚP | Poznámka |
VÝROBA A SKLADOVÁNÍ VÝROBA A SKLADOVÁNÍ - DROBNÁ A ŘEMESLNÁ VÝROBA - VD | ||||
Z107 | 6,7031 | VD1 | 42 | |
Z108 | 4,0364 | VD | 21 | |
Z109 | 3,0237 | VD2 | 45 | |
Z110 | 1,1765 | VD2 | 47 | |
Z111 | 0,1356 | VD | 46 | |
Z112 | 0,5892 | VD5 | VD5 | |
Z113 | 8,3563 | VD6 | VD6 | |
Z114 | 2,0682 | VD3 | 87 | |
Z115 | 1,2345 | VD3 | 100 | |
Z116 | 0,7009 | VD3 | 128 | |
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ CELKEM | 77,4503 | |||
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ - PV | ||||
Z79 | 0,0809 | D | K5 | |
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ - VEŘEJNÁ ZELEŇ - ZV | ||||
Z117 | 0,2815 | ZS | 59 | |
Z118 | 0,1779 | ZS | 67 | |
Z119 | 0,1478 | ZS | 68 | |
Z120 | bez záboru ZPF | ZS | - | |
Z121 | 0,1072 | ZS | 117 (část) | |
Z122 | 0,0345 | ZS | 117 (část) | |
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ CELKEM | 0,8298 | |||
PLOCHY ZELENĚ ZELEŇ - PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU - ZP | ||||
Z123 | 0,7746 | ZK | 65 (část) | |
Z124 | 0,0706 | ZK | 65 (část) | |
Z125 | 2,8532 | ZS | 129 | |
Z126 | 0,7855 | ZS | 60 | |
Z127 | 0,2493 | ZS | 92 | |
Z128 | 0,4122 | ZS | 91 | |
Z129 | 0,1612 | ZS | 93 | |
PLOCHY ZELENĚ CELKEM | 5,3066 | |||
PLOCHY PŘESTAVEB
Označení plochy v návrhu ÚP | Výměra v ha | Označení plochy v hlavním výkresu stávajícího ÚP | Označení plochy ve výkrese předpokládaných záborů stávajícího ÚP | Poznámka |
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ OBČANSKÉ VYBAVENÍ - KOMERČNÍ ZAŘÍZENÍ MALÁ A STŘEDNÍ - OM | ||||
P1 | bez záboru | KV5 | KV5 | |
P2 | bez záboru | KV6 | KV6 | |
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - VENKOVSKÉ - SV | ||||
P3 | bez záboru | SM | - | |
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - SILNIČNÍ - DS | ||||
P4 | bez záboru | D | ||
P5 | bez záboru | D4+D | D4 | |
KORIDORY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
Koridory jsou vymezeny na ochranu území pro realizaci dopravní infrastruktury. Přesnější vymezení tras dopravní infrastruktury bude stanoveno v podrobnější dokumentaci. Působnost koridoru pro dopravní infrastrukturu končí realizací stavby.
DK1 – Koridor pro přeložku silnice I/38 Jihlava – Moravské Budějovice
Koridor pro přeložku silnice I/38 Jihlava – Moravské Budějovice o šířce 150 m. Koridor respektuje šířku 150 m, je však rozšířen o plochu pro vytvoření křižovatky. Úprava koridoru pro řešené křižovatky vychází ze zpracované dopravní studie. V územním plánu je tedy vymezen (zpřesněn) dopravní koridor pro umístění přeložky I/38, který již umožní realizaci stavby v daném koridoru.
DK2 – Koridor pro přeložku silnice I/38 Moravské Budějovice – hranice kraje
V ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 je vymezen koridor pro přeložku silnice I/38 Moravské Budějovice – hranice kraje o šířce 150 m. Koridor respektuje šířku 150 m, je však upraven o dopravní napojení na stávající trasu. Úprava koridoru vychází ze zpracované dopravní studie.
DK3 – Koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II/152
Koridor pro homogenizaci stávajícího tahu o šířce 80 m. Koridor je v nezastavěném území v šířce 80 m, v zastavěném území a u zastavitelných ploch je zpřesněn na šířku stávajícího uličního prostoru. V zastavěném území nedojde tedy k záboru zemědělské půdy. Případné rozšíření v plochách zastavitelných je vyčísleno v rámci těchto ploch. Nepředpokládá se výrazný zábor zemědělské půdy ani mimo zastavěné území. V případě realizace dojde pouze k mírným šířkovým nebo výškovým úpravám stávající trasy, případně úpravě oblouků, křižovatek apod.
V územním plánu je spočítán odborný odhad záboru, který vychází z toho, že pro silnici
II. třídy se předpokládá šíře tělesa cca 20 m. Stávající šíře tělesa činí cca 12 - 15 m. Budeme tedy počítat průměr 13,5 m. Délka silnice od zastavěného území či zastavitelných ploch k hranici katastru činí dohromady cca 4800 m. Zábor bude tedy činit 4800 m x 6,5 m (rozdíl mezi 20 metrovou navrhovanou šířkou a průměrnou stávající šíří tělesa), tj. max. 3,12 ha půdy celkem (zemědělské i nezemědělské). Tento max. zábor bude pouze v případě, že k rozšíření silnice II. třídy směrem na Jaroměřice dojde v rámci řešeného území. V tomto území může dojít k rozšíření v sousedním katastru.
Je vyčíslen maximální zábor, předpokládá se, že skutečný zábor bude podstatně menší.
DK4 – Koridor pro cyklostezku do Litohoře
Minimální zábor kolem stávající silnice III. třídy. V řešeném území se předpokládá zábor cca 0,9 ha zemědělské půdy. Cyklostezka zasahuje rovněž do koridoru DK1 a navrhovaných zastavitelných ploch. Rovněž zábor nelze jednoznačně vyčíslit. Cyklostezka je také veřejně prospěšnou stavbou.
DK5 – Koridor pro dopravní napojení ploch zemědělské výroby v blízkosti nádraží ČD V zastavěném území, bez záboru zemědělské půdy.
DK6 – Koridor pro přeložku silnice II/152
Koridor je navržen v šířce cca 80 m, v některých místech je koridor rozšířen k stávajícím zastavitelným plochám. V koridoru je již vymezena zastavitelná plocha dopravní infrastruktury Z85 dle projektové dokumentace. Vzhledem k tomu, že může dojít k určitým změnám v trase je vymezen ještě dopravní koridor pro ochranu realizace této přeložky. Zábor pro zastavitelnou plochu Z85 činí cca 5,8296 ha zemědělské půdy.
DK7 – Koridor pro dopravní napojení plochy VD6 z ulice Znojemská
K záboru dojde v rámci zastavitelných ploch pod koridorem dopravní infrastruktury, které mají vyčíslen zábor. Případně pak prochází přes stávající zastavěné území (manipulační plochy). Není třeba tedy počítat s dalším záborem.
DK8 – Koridor pro dopravní napojení plochy VD6 z přeložky silnice II/152
K záboru dojde v rámci zastavitelných ploch pod koridorem dopravní infrastruktury, které mají vyčíslen zábor. Případně pak prochází přes stávající zastavěné území (manipulační plochy). Není třeba tedy počítat s dalším záborem.
Plocha | Návrh funkčního využití | Katastrální území | Výměra celkem (zem. i nez. půda) |
DK1 | Koridor pro přeložku silnice I/38 Jihlava - Moravské Budějovice. | Moravské Budějovice | 4,150 |
DK2 | Koridor pro přeložku silnice I/38 - Moravské Budějovice - hranice kraje | Lažínky Vesce u M.B. | 0,9032 |
DK3 | Koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II/152 | Moravské Budějovice Jackov | 3,12 (max. zábor) |
DK4 | Koridor pro cyklostezku do Litohoře | Moravské Budějovice | 0,9 (max. zábor) |
DK5 | Koridor pro dopravní napojení ploch zemědělské výroby v blízkosti nádraží ČD | Moravské Budějovice | Bez záboru |
DK6 | Koridor pro přeložku silnice II/152 včetně souvisejících staveb a zařízení. | Moravské Budějovice Lažínky | Vyčísleno v rámci plochy dopravní infrastruktury Z85. |
DK7 | Koridor pro dopravní napojení plochy výroby a skladování z ulice Znojemská | Moravské Budějovice | Vyčísleno v rámci zastavitelných ploch. |
DK8 | Koridor pro dopravní napojení plochy výroby a skladování z navrhovaného obchvatu silnice II/152. | Moravské Budějovice | Vyčísleno v rámci zastavitelných ploch. |
Celkem další plochy dopravní plochy v koridorech dopravní infrastruktury | Město Moravské Budějovice | 9,0732 | |
KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY
Koridory jsou vymezeny na ochranu území pro realizaci technické infrastruktury. Přesnější vymezení tras technické infrastruktury bude stanoveno v podrobnější dokumentaci. Působnost koridoru pro technickou infrastrukturu končí realizací stavby. U koridorů TK2 - TK17 pro technickou infrastrukturu se nepředpokládá trvalý zábor zemědělské půdy.
Plocha | Návrh funkčního využití | Katastrální území | Výměra |
TK1 | Koridor pro nadzemní vedení VVN 110 kV R Slavětice - R Moravské Budějovice. | Moravské Budějovice Jackov Lažínky | Pro navrhované vedení VVN 110 kV byl v odůvodnění ZÚR vyčíslen zábor na plochy patky stožáru – jeden stožár 50 m2 , předpokládané umístění stožáru po 180 m. K záboru zemědělské půdy dojde pouze pro několik patek umístěných v řešeném území. |
TK2 | Koridor pro přeložku vedení VN 22 kV | Moravské Budějovice | Nepředpokládá se zábor zemědělské půdy. |
TK3 | Koridor vedení VN + trafostanici | Moravské Budějovice | Nepředpokládá se zábor zemědělské půdy. |
TK4 | Koridor vedení VN + trafostanici | Moravské Budějovice | Nepředpokládá se zábor zemědělské půdy. |
TK5 | Koridor vedení VN + trafostanici | Moravské Budějovice | Nepředpokládá se zábor zemědělské půdy. |
TK6 | Koridor vedení VN + trafostanici | Moravské Budějovice | Nepředpokládá se zábor zemědělské půdy. |
TK7 | Koridor vedení VN + trafostanici | Moravské Budějovice | Nepředpokládá se zábor zemědělské půdy. |
TK8 | Koridor vedení VN + trafostanici | Lažínky | Nepředpokládá se zábor zemědělské půdy. |
TK9 | Koridor vedení VN + trafostanici | Vesce u M.B. | Nepředpokládá se zábor zemědělské půdy. |
TK10 | Koridor pro přeložku VTL plynovodu | Moravské Budějovice | Bez záboru zemědělské půdy. |
TK11 | Společný koridor pro vodovodní a kanalizační řad mezi Moravskými Budějovicemi a Jackovem | Moravské Budějovice Jackov | Bez záboru zemědělské půdy. |
TK12 | Koridor pro vodovodní řad do Vranína | Vranín | Bez záboru zemědělské půdy. |
TK13 | Koridor pro kanalizační řad a čerpací stanici splašků v Jackově | Jackov | Bez záboru zemědělské půdy. |
TK14 | Koridor pro kanalizační řad z Lažínek do Moravských Budějovic | Moravské Budějovice Lažínky | Bez záboru zemědělské půdy. |
TK15 | Koridor pro kanalizační řad a čerpací stanici splašků v Lažínkách | Lažínky | Bez záboru zemědělské půdy. |
TK16 | Koridor pro kanalizační řad z Vesců do Lažínek | Lažínky Vesce u Moravských Budějovic | Bez záboru zemědělské půdy. |
TK17 | Koridor pro kanalizační řad z Vranína do Litohoře | Vranín | Bez záboru zemědělské půdy. |
PLOCHY ZMĚN V KRAJINĚ
Plocha | Návrh funkčního využití | Katastrální území | Výměra | Poznámka |
K1 | Plochy vodní a vodohospodářské | Moravské Budějovice Lažínky | 2,4655 | V současně platné ÚPD lokalita záboru 54. |
K2 | Plochy vodní a vodohospodářské | Moravské Budějovice | 3,2079 | V současně platné ÚPD lokalita záboru 135a. |
K3 | Plochy vodní a vodohospodářské | Moravské Budějovice | 0,6025 | V současně platné ÚPD lokalita záboru 135b. |
K4 | Plochy vodní a vodohospodářské | Lažínky | 0,7388 | V současně platné ÚPD lokalita záboru 90. |
K5 | Plochy vodní a vodohospodářské | Vesce u M. B. | 0,8252 | V současně platné ÚPD lokalita záboru 101 |
K6 | Plochy vodní a vodohospodářské | Vranín | 2,8301 | V současně platné ÚPD lokalita záboru H1. |
K7 | Plochy vodní a vodohospodářské | Vranín | 3,6123 | V současně platné ÚPD lokalita záboru H2+H3. |
CELKEM VODNÍ PLOCHY | 14,2823 | Vyčíslení je orientační, předpokládá se, že skutečný zábor bude menší. | ||
K8 | Plochy lesní | Moravské Budějovice | 7,7953 | V současně platné ÚPD lokalita záboru 64. |
K9 | Plochy lesní | Moravské Budějovice | 0,2692 | V současně platné ÚPD lokalita záboru 61. |
K10 | Plochy lesní | Moravské Budějovice | 0,3162 | V současně platné ÚPD lokalita záboru 62. |
K11 | Plochy lesní | Moravské Budějovice | 5,3272 | V současně platné ÚPD lokalita záboru 63. |
K12 | Plochy lesní | Jackov | 0,5813 | V současně platné ÚPD lokalita záboru 119. |
K13 | Plochy lesní | Jackov | 0,6304 | V současně platné ÚPD lokalita záboru 118. |
CELKEM ZALESNĚNÍ ZEM. PŮDY | 14,9196 | |||
K14 | Plochy smíšené nezastavěného území | Moravské Budějovice | 7,0284 | Trvalý travní porost. V prostoru lokálního biocentra může dojít k výsadbě zeleně a částečnému záboru ZPF. |
Plocha | Návrh funkčního využití | Katastrální území | Výměra | Poznámka |
K15 | Plochy smíšené nezastavěného území | Moravské Budějovice | 7,6215 | Trvalý travní porost. Předpokládá se výsada izolační zeleně kolem místní komunikace. |
K16 | Plochy smíšené nezastavěného území | Moravské Budějovice | 2,1870 | Trvalý travní porost, bez záboru ZPF. |
K17 | Plochy smíšené nezastavěného území | Moravské Budějovice | 2,6439 | Trvalý travní porost s předpokladem výsadby izolační zeleně. Nepředpokládá se zábor ZPF. |
K18 | Plochy smíšené nezastavěného území | Moravské Budějovice | 0,7339 | Trvalý travní porost s předpokladem výsadby izolační zeleně. Nepředpokládá se zábor ZPF. |
K19 | Plochy smíšené nezastavěného území | Moravské Budějovice Lažínky | 7,0441 | Trvalý travní porost bez záboru ZPF. |
K20 | Plochy smíšené nezastavěného území | Vesce u M. B. | 3,5721 | Plocha pro polní letiště - travnatá přistávací plocha s možností terénních úprav po většinu času využívána jako trvalý travní porost. Nepředpokládá se zábor zemědělské půdy. |
K21 | Plochy smíšené nezastavěného území | Vranín | 7,1957 | V současně platné ÚPD lokalita záboru ZK1. Vymezeno dle pozemkových úprav pro vedení biokoridoru LBK 15, v aktuální mapě KN již plocha zeleně, ale ještě nezrealizováno. Bez záboru ZPF. |
K22 | Plochy smíšené nezastavěného území | Vranín | 0,2246 | V současně platné ÚPD lokalita záboru ZK1. Vymezeno dle pozemkových úprav pro vedení biokoridoru LBK 15, v aktuální mapě KN již plocha zeleně, ale ještě nezrealizováno. Bez záboru ZPF. |
K23 | Plochy smíšené nezastavěného území | Vranín | 0,2440 | V současně platné ÚPD lokalita záboru ZK1. Vymezeno dle pozemkových úprav pro vedení biokoridoru LBK 15, v aktuální mapě KN |
Plocha | Návrh funkčního využití | Katastrální území | Výměra | Poznámka |
již plocha zeleně, ale ještě nezrealizováno. Bez záboru ZPF. | ||||
K24 | Plochy smíšené nezastavěného území | Vranín | 0,1579 | V současně platné ÚPD lokalita záboru ZK1. Vymezeno dle pozemkových úprav pro vedení biokoridoru LBK 15, v aktuální mapě KN již plocha zeleně, ale ještě nezrealizováno. Bez záboru ZPF. |
K25 | Plochy smíšené nezastavěného území | Vranín | 1,0880 | V současně platné ÚPD lokalita záboru ZK1. Vymezeno dle pozemkových úprav pro vedení biokoridoru LBK 15, v aktuální mapě KN již plocha zeleně, ale ještě nezrealizováno. Bez záboru ZPF. |
K26 | Plochy smíšené nezastavěného území | Vranín | 0,1090 | V současně platné ÚPD lokalita záboru ZK1. Vymezeno dle pozemkových úprav pro vedení biokoridoru LBK 15, v aktuální mapě KN již plocha zeleně, ale ještě nezrealizováno. Bez záboru ZPF. |
K27 | Plochy smíšené nezastavěného území | Vranín | 0,1920 | V současně platné ÚPD lokalita záboru ZK2. Vymezeno dle pozemkových úprav pro vedení biokoridoru LBK 16, v aktuální mapě KN již plocha zeleně, ale ještě nezrealizováno. Bez záboru ZPF. |
11. 4. Pozemkové úpravy, ÚSES, protierozní opatření
Pozemkové úpravy
Ve správním území byly zpracované komplexní pozemkové úpravy pouze pro katastrální území Vranín v roce 2014. Ostatní katastry nemají komplexní pozemkové úpravy zpracovány.
Protierozní opatření
Všechny katastrální území náležející do řešeného území jsou zranitelnou oblastí podle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. v platném znění, o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu.
Pro hospodaření ve zranitelných oblastech je tímto nařízením také stanoven tzv. akční program, zahrnující povinná opatření pro používání a skladování hnojiv, střídání plodin,
provádění protierozních opatření apod. Cílem je snížit znečištění vod způsobené nebo vyvolané dusičnany ze zemědělských zdrojů a zajistit tak dostatek pitné vody.
Podíl orné půdy na celkové ploše řešeného území dle katastru nemovitosti činí 68,74 % Podíl trvalých travních porostů (TTP) v řešeném území činí 2,27 %.
Hlavními příčinami vodní eroze v daném území byly vytipovány tyto důvody: uspořádání pozemků do velkých celků
způsob obhospodařování s častou orbou nevhodné osevní postupy
Opatření ke zmírnění negativního projevu vodní eroze (protierozní opatření)
Protierozní opatření jsou členěna na:
- organizační (např. vhodné umístění plodin, osevní postupy, pásové pěstování plodin)
- agrotechnická (např. půdoochranné obdělávání)
- technická (např. cesty se souběžnými příkopy, průlehy, terasy, výsadba nižších dřevin kolem vodotečí)
Protierozní opatření jsou realizována zejména v rámci komplexních pozemkových úprav. Komplexní pozemkové úpravy jsou zpracovány na katastrální území Vranín. Ostatní katastry nemají zpracované komplexní pozemkové úpravy.
V ÚP jsou protierozní opatření obecně přípustná v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití vymezených v krajině, dle stanovených podmínek těchto ploch.
V ÚP jsou dále navrženy plochy změn v krajině pro trvalé travní zatravnění, zalesnění, případně další protierozní úpravy.
Ve Vraníně jsou dle komplexních pozemkových úprav navrženy plochy změn v krajině pro vedení nefunkčních částí biokoridorů založených na zemědělské půdě. Celkově mají prvky ÚSES protierozní význam,
Protierozní význam mají i doprovodné prvky v krajině, např. výsadba zeleně kolem cest.
V celém řešeném území je doporučeno rozdělení velkoplošně organizovaných ploch orné půdy na optimální segmenty oddělené interakčními prvky nebo obnovenými polními cestami pro zlepšení dostupnosti krajiny, podél cest realizovat vhodné výsadby zeleně.
Územní systém ekologické stability
Zábor pro ÚSES se v územním plánu nevyhodnocuje. Návrh územního systému ekologické stability je popsán ve výrokové části územního plánu v kapitole 5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů a podobně, podkapitole 5. 2 – Územní systém ekologické stability a v kapitole 7.8. – Návrh územního systému ekologické stability v „Odůvodnění územního plánu Moravské Budějovice.
11. 5. Celkové vyhodnocení a zdůvodnění záboru ZPF
Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond je zpracováno dle:
⮚ zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění
⮚ vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu
⮚ vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany ZPF, v platném znění
Město Moravské Budějovice má platný ÚP města Moravské Budějovice a schválené Změny č. 1, 2 a 3 ÚP města Moravské Budějovice.
Předmětem úpravy ÚPD je transformace územního plánu z roku 2006, který byl zpracován podle předchozí právní úpravy (stavební zákon č. 50/76 Sb. ve znění pozdějších zákonů), včetně změny č. 1, 2 a 3, do právních pravidel nového stavebního
zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích předpisů v platném znění ve smyslu §188 odst.1 tohoto zákona.
Při úpravě ÚPD bylo postupováno v souladu s požadavky výše uvedeného stavebního zákona, zejména pak v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a její přílohou č. 7 i v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
Tato úprava nenavrhuje rozvoj území nad rámec platného ÚP města Moravské Budějovice.
Plochy jsou koordinovány s platným polohopisným podkladem. Případné disproporce ve výměře jednotlivých ploch jsou způsobeny odlišností mapového podkladu.
Již zrealizované zastavitelné plochy nebo části těchto ploch jsou vymezeny jako plochy stabilizované. Je tedy nově vymezeno zastavěné území Moravských Budějovic, které vychází ze současně platné ÚPD.
Oproti platnému územnímu plánu jsou liniové jevy navrhované technické infrastruktury mimo zastavěné území vyznačeny koridory technické infrastruktury.
Způsob identifikace lokalit záboru a rozvojových lokalit v grafické části dokumentace odpovídá metodice MINIS. Tuto metodiku přijal Kraj Vysočina pro digitální zpracování územních plánů. Jednotlivé lokality záboru (zastavitelné plochy a plochy přestaveb jsou tedy nově popsány (např. Z1). Pro přehlednost je vypracována tabulka jaké identifikační číslo v Hlavním výkresu a Výkresu předpokládaných záborů současně platné ÚPD odpovídá nové identifikaci ploch (např. Z1 - původně BD bez čísla v hlavním výkrese, v ZPF 16)
Navržené řešení územního plánu je v souladu se Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina v platném znění.
Územním plánem jsou maximálně respektovány objekty zemědělské prvovýroby.
Při vymezení rozvojových ploch je sledována zásada dodržení kompaktního obvodu zástavby všech sídel a respektování obvodu sídel, aby rozvoj jednotlivých místních částí neomezoval hospodaření na navazujících zemědělských pozemcích.
Tyto směry rozvoje byly v současně platné ÚPD vyhodnoceny jako jedině možné z hlediska návaznosti na stávající urbanistickou strukturu zástavby jednotlivých sídel.
Plochy navazují na zastavěná území obou sídel, jsou navrženy v návaznosti na stávající komunikace a v lokalitách, které umožňují napojení na existující i plánovanou technickou infrastrukturu.
U jednotlivých lokalit pro stavbu rodinných domků mimo zastavěné území obce bude v maximální možné míře dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ
REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána kromě komunikací, chodníků, nutné sídelní zeleně, u větších lokalit pak drobných dětských hřišť apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximálně 1 200 m2.
Zdůvodnění zastavitelných ploch
Strategie extenzívního rozvoje města, doprovázeného nárůstem počtu obyvatel vychází z těchto významných skutečností v širších regionálních vazbách:
Je to potenciálně výhodná poloha obce v návaznosti na silnici I/38.
Z hlediska hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje území je město Moravské Budějovice zařazeno podle úplné aktualizace ÚAP 2014 do kategorie 1 udržitelného rozvoje s pozitivním hodnocením pilíře životního prostředí (enviromentálního), pozitivním hodnocením sociodemografického pilíře a s pozitivním hodnocením pilíře ekonomického.
Část řešeného území (k. ú. Moravské Budějovice, Lažínky a Vesce u Moravských Budějovic) je zařazena do krajské rozvojové osy OSk5 Znojmo - Blížkovice - Moravské Budějovice. Rozvojové osy zahrnují obce, v nichž existují, nebo lze reálně očekávat zvýšené požadavky na změny v území, vyvolané dopravní vazbou na existující nebo
připravované kapacitní silnice a železnice při spolupůsobení rozvojové dynamiky příslušných center osídlení.
ZÚR stanovují v rozvojové ose OSk5 zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území. Řešeného území se mimo jiné týkají tyto zásady:
⮚ rozvojové záměry soustředit na území města Moravské Budějovice;
⮚ rozvoj ekonomických aktivit soustředit do západní části města Moravské Budějovice ve vazbě na nově realizovaný obchvat města na silnici I/38 a také případně na železniční trať č. 241;
⮚ posilovat vazby na obce Jihomoravského kraje podél silnice I/38 (zejména Moravské Budějovice – Znojmo);
Moravské Budějovice jsou v ZÚR vytipovány jako „Nižší centrum“.
ZÚR stanovují v nižších centrech zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území. Řešeného území se mimo jiné týkají tyto zásady:
⮚ vytvářet podmínky pro rozvoj obslužných funkcí a nabídky pracovních příležitostí pro své spádové území;
ZÚR stanovují v nižších centrech úkoly pro územní plánování, řešeného území se týká především:
⮚ zabezpečit územní podmínky pro rozvoj obslužných a ekonomických aktivit.
Část řešeného území se dle ZÚR (k. ú. Moravské Budějovice, Lažínky a Vesce u Moravských Budějovic) nachází v krajině s předpokládanou vyšší mírou urbanizace. Řešeného území se týká především zásada: b) v rozvojových oblastech a osách soustřeďovat aktivity republikového a krajského významu a tím přispívat k zachování charakteru a k ochraně krajinných hodnot v ostatních oblastech.
Vycházeje z těchto skutečností urbanistická koncepce stávajícího ÚP města Moravské Budějovice předkládá v územním plánu větší nabídku zastavitelných ploch jak pro bydlení, tak i průmysl. Úprava ÚP dle platných předpisů nenavrhuje rozvoj území nad rámec platného ÚP města Moravské Budějovice.
Navržené řešení územního plánu je v souladu se Zásadami územního rozvoje Kraje Vysočina v platném znění.
Územním plánem jsou maximálně respektovány objekty zemědělské prvovýroby.
Při vymezení rozvojových ploch je sledována zásada dodržení kompaktního obvodu zástavby všech sídel a respektování obvodu sídel, aby rozvoj jednotlivých místních částí neomezoval hospodaření na navazujících zemědělských pozemcích.
Tyto směry rozvoje byly v současně platné ÚPD vyhodnoceny jako jedině možné z hlediska návaznosti na stávající urbanistickou strukturu zástavby jednotlivých sídel.
Plochy navazují na zastavěná území obou sídel, jsou navrženy v návaznosti na stávající komunikace a v lokalitách, které umožňují napojení na existující i plánovanou technickou infrastrukturu.
U jednotlivých lokalit pro stavbu rodinných domků mimo zastavěné území obce bude v maximální možné míře dodržován čl. III – odst. (2) c) METODICKÉHO POKYNU ODBORU OCHRANY LESA A PŮDY MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ
REPUBLIKY ze dne 1. 10. 1996 a bude odnímána kromě komunikací, chodníků, nutné sídelní zeleně, u větších lokalit pak drobných dětských hřišť apod. parcela pro stavbu jednoho rodinného domu pro fyzickou osobu maximálně 1 200 m2.
Celkový zábor zemědělské půdy pro město Moravské Budějovice činí:
Funkční využití | Celkový zábor zemědělské půdy |
PLOCHY BYDLENÍ | 44,5205 |
PLOCHY REKREACE | 2,7737 |
PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ | 38,0628 |
PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ | 9,0258 |
PLOCHY DOPRAVNÍ INFRATRUKTURY | 9,9975 |
PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY | 0,1772 |
PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ | 77,4503 |
PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ | 0,8298 |
PLOCHY ZELENĚ | 5,3066 |
ZASTAVITELNÉ PLOCHY CELKEM | 188,1442 |
Dopravní plochy v koridorech dopravní infrastruktury - hrubý odhad | 9,0732 |
Vyčíslení je orientační a slouží pouze pro potřeby ÚP Moravské Budějovice.
12. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA.
V řešeném území se nachází 389,8560 ha lesní půdy, což je 10,50 % z celkové výměry všech katastrálních území. Na katastrálním území Moravské Budějovice zaujímají plochy lesa 234,9517 ha, což činí 11,09 % z celkové výměry katastru. Největší procento zastoupení lesní půdy má katastrální území Jackov - 28,60 % (136,5507 ha) z celkové rozlohy katastru. Nejmenší naopak katastrální území Vesce u Moravských Budějovic, zde se nenachází žádná lesní půda. Rovněž katastrální území Lažínek a Vranína má malé zastoupení lesních pozemků, Lažínky - 0,27 % (0,9267 ha) a Vranín - 4,10 % (17,4269 ha).
Průměr České republiky činí 33,7 % lesní půdy z celkového území státu. Kraj Vysočina má pak průměrnou lesnatost 30,1 %.
Rozložení lesů je velmi nerovnoměrné. Většina lesní půdy je soustředěna v západní části správního území na k. ú. Jackov, v oblasti rekreační lokality „Kosová”, okolo rybníkú Xxxxxxxxx a Nový Xxxxxxxxx. V tomto lesním komplexu se nachází nejvyšší místa řešeného území vrch Kopeček 513 m n. m. a Špitálka 519 m n. m.
Ve zbývajících částech území jsou jen řídce rozptýleny drobné, navzájem izolované lesní celky.
Lesy jsou vesměs hospodářské. Dřevinná skladba lesních porostů odpovídá jejich produkčnímu charakteru. Dominantní dřevinou - jehličnaté porosty vytvářející monokultury nebo porosty s příměsí listnatých stromů.
Katastrální území | Výměra celkem | PUPFL | % zalesnění z výměry katastru |
Moravské Budějovice | 2119,1443 | 234,9517 | 11,09 |
Xxxxxx | 477,4267 | 136,5507 | 28,60 |
Lažínky | 349,3673 | 0,9267 | 0,27 |
Vesce u Moravských Budějovic | 342,1854 | 0 | 0 |
Vranín | 424,7256 | 17,4269 | 4,10 |
Celkem město Moravské Budějovice | 3713,1193 | 389,8560 | 10,50 |
Město Moravské Budějovice má platný ÚP města Moravské Budějovice a schválené Změny č. 1, 2 a 3 ÚP města Moravské Budějovice.
Předmětem úpravy ÚPD je transformace územního plánu z roku 2006, který byl zpracován podle předchozí právní úpravy (stavební zákon č. 50/76 Sb. ve znění pozdějších zákonů), včetně změny č. 1, 2 a 3, do právních pravidel nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a jeho prováděcích předpisů v platném znění ve smyslu §188 odst.1 tohoto zákona.
Při úpravě ÚPD bylo postupováno v souladu s požadavky výše uvedeného stavebního zákona, zejména pak v souladu s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a její přílohou č. 7 i v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
Tato úprava nenavrhuje rozvoj území nad rámec platného ÚP města Moravské Budějovice. Všechny záměry jsou převzaty ze současně platné ÚPD.
Zábor lesní půdy
Žádná z navrhovaných zastavitelných ploch nezasahuje do lesní půdy.
Přes pozemky určené k plnění funkce lesa jsou vedeny tyto záměry, u nichž může dojít k minimálnímu záboru lesní půdy:
část koridoru dopravní infrastruktury DK3 pro homogenizaci silnice II/152. Vymezeno v souladu se ZÚR Kraje Vysočina. Úprava této komunikace je zároveň vymezena jako veřejně prospěšná stavba dopravní infrastruktury.
DK3 - Koridor pro homogenizaci silnice II/152
⮚ Koridor převzat ze ZÚR v šířce 80 m mimo zastavěné území a zastavitelné plochy města, v zastavěném území činí šíře koridoru stávající těleso + přilehlé plochy veřejných prostranství.
⮚ V jihozápadní části řešeného území zasahuje koridor minimálně do lesní půdy.
⮚ Nepředpokládá se výrazný zábor lesní půdy. V případě realizace dojde pouze k mírným šířkovým nebo výškovým úpravám stávající trasy. V územním plánu je spočítán odborný odhad záboru, který vychází z toho, že pro silnici II. třídy se předpokládá šíře tělesa cca 20 m. Stávající šíře tělesa činí cca 12 - 15 m. Budeme tedy počítat průměr 13,5 m. Maximální zábor lesní půdy v řešeném území 120 m x 6,5 m (rozdíl mezi 20 metrovou navrhovanou šířkou a průměrnou stávající šíří tělesa), tj. max. 0,078 ha půdy lesní půdy. K tomuto záboru dojde pouze v případě, že silnice v tomto území bude rozšířena na lesní půdě. Předpokládá se, že skutečný zábor bude podstatně menší nebo k němu nedojde.