Informace provozovatele ve smyslu § 36 odst. 3 zákona

Informace provozovatele ve smyslu § 36 odst. 3 zákona

č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, v platném znění (dále jen „zákon“) o podmínkách pro uzavření smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona

Vlastník vodovodu a kanalizace Slovácké vodárny a kanalizace, a. s. se sídlem Za Olšávkou 290, Sady, 686 01 Uherské Hradiště, IČ 49453866, zapsaný v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně v oddíle B vložce 1164 provozuje vodovod a kanalizaci ve svém majetku svým jménem a na vlastní odpovědnost a vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele dle zákona.

Informace o rozsahu zmocnění předaných vlastníkem vodovodu nebo kanalizace provozovateli

Uzavřením smlouvy o provozování vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu dle § 8 odst. 2. zákona převedl vlastník vodovodu a kanalizace obec Pitín, IČ 00291234 na provozovatele - Slovácké vodárny a kanalizace, a. s., se sídlem Za Olšávkou 290, Sady, 686 01 Uherské Hradiště, IČ: 49453866, (dále jen „provozovatel“) - všechna práva a povinnosti nezbytné pro řádné provozování vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu v jeho vlastnictví. Provozovatel je zejména povinen zajistit řádné provozování vodohospodářského zařízení v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu včetně dodávky služeb pro odběratele, provádět vlastním nákladem běžnou údržbu a odstraňovat poruchy sítě a drobné závady. Po dobu platnosti smlouvy o provozování vodohospodářského zařízení má provozovatel výhradní právo manipulace s vodovody a kanalizacemi, které provozuje, a odpovídá za tuto činnost. Je oprávněn provádět samostatně odborným způsobem potřebné zásahy do vodohospodářského zařízení, a to bez dalšího souhlasu vlastníka.

Vlastník uzavřením smlouvy o provozování dále zmocnil provozovatele:

- umožnit připojení nemovitostí na vodohospodářské zařízení při splnění zákonných podmínek,

- uzavírat vlastním jménem písemné smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod s odběrateli,

- účtovat odběratelům úplatu za dodávku vody (vodné) a odvádění odpadních vod (stočné) a vymáhat její zaplacení,

- přijmout od odběratele náhradu vzniklé ztráty při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod,

Provozovatel je rovněž oprávněn udělit písemný souhlas k činnostem v ochranném pásmu vodohospodářského zařízení, poskytuje informace žadateli o možném střetu s ochranným pásmem a je oprávněn stavebníkovi udělit souhlas s prováděním prací, které jsou spojeny se zásahem do ochranného pásma.

Provozovatel předkládá odběrateli na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné.

Jakost dodávané pitné vody a maximální míra znečištění odváděných odpadních vod

Jakost dodávané pitné vody je definována § 3 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění. Konkrétní limity a rozsah a četnost sledování jednotlivých ukazatelů jakosti pitné vody stanovuje prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody v platném znění.

Pro provozovanou vodovodní síť má provozovatel zpracovaný „Program kontroly jakosti vody“, schválený Krajskou hygienickou stanicí Zlínského kraje – aktuální informace o výsledku rozborů vzorků akreditované laboratoře v plném rozsahu dle tohoto programu předává provozovatel průběžně Krajské hygienické stanici Zlínského kraje a případně na požádání odpovědnému zástupci obce či města.

Průměrné roční hodnoty vybraných nejčastěji dotazovaných ukazatelů jakosti pitné vody (koliformní bakterie, E. coli, pH, konduktivita, CHSKMn, Ca, Mg, Ca+Mg, amonné ionty, železo, mangan, dusitany, dusičnany, chloridy a sírany) pro jednotlivé obce jsou dále zpřístupněny veřejnosti na internetových stránkách provozovatele xxx.xxxxx.xx.

Tlak dodávané pitné vody v rozvodné vodovodní síti je v rozsahu 0,15 – 0,6 Mpa. V odůvodněných případech může dosahovat hodnoty až 0,7 MPa.

Maximální míru znečištění odváděných odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu stanovuje vodoprávním úřadem schválený Kanalizační řád, zpracovaný podle požadavku § 14 odst. 3) zákona a náležitostech dle § 24 prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. v platném znění (dále jen „vyhláška“). Kanalizační řád obsahuje základní podmínky pro napojování na kanalizaci, výčet typů odpadních vod vyžadujících předčištění, výčet závadných látek (které nejsou odpadními vodami) jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno, limity množství a znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace a způsob kontroly množství a kvality odváděných odpadních vod.

Kanalizační řády pro jednotlivé provozované kanalizace v obcích jsou uloženy u vodohospodáře provozovatele, u vlastníka kanalizace, u příslušné obce a rovněž u příslušného vodoprávního úřadu.

Způsob zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů umístění vodoměrů, způsob zjišťování množství odpadních vod, výpočet odvádění srážkových vod a možné výjimky

Způsoby zjišťování množství odebírané vody jsou v souladu s § 16 zákona a vyhláškou

Způsoby umísťování vodoměrů jsou stanovovány v souladu s ČSN 75 5411 – vodovodní přípojky (včetně změn).

Způsoby zjišťování množství odpadních vod jsou v souladu s § 19 zákona a vyhláškou.

Způsob výpočtu odváděných srážkových vod je v souladu s § 19 zákona a vyhláškou.

Technické požadavky na vnitřní vodovod a na vodovodní přípojky

Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě a navazuje na potrubí vodovodní přípojky za vodoměrnou sestavou. Vnitřní vodovod je součástí napojené nemovitosti. Vodovodní potrubí vnitřního vodovodu napojené na vodovodní přípojku z vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody, a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodu pro veřejnou potřebu.

Vodovodní přípojka je, dle § 3 zákona, samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu pro veřejnou potřebu.

Vodovodní přípojka není vodním dílem, nepovoluje ji speciální vodoprávní úřad, ale povoluje ji stavební úřad podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění.

Vodovodní přípojka musí být vždy ukončena vodoměrem, uzávěrem a zpětnou klapkou.

Pro každou nemovitost se samostatným číslem popisným se zásadně zřizuje jedna samostatná vodovodní přípojka.

Vlastníkem vodovodní přípojky realizované přede dnem účinnosti zákona je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, neprokáže-li opak. Vlastníkem vodovodní přípojky po zahájení účinnosti zákona je ten, kdo na své náklady přípojku pořídil (účinnost zákona je od 1. 1. 2002).

Zhotovení nové vodovodní přípojky a připojení nemovitosti na veřejný vodovod provádí (montážní práce a dodávku materiálu) provozovatel na základě Žádosti o zřízení vodovodní přípojky (ke které musí vlastník připojované nemovitosti doložit doklad o vlastnictví k této nemovitosti, stavebné povolení přípojky a projektovou dokumentaci odsouhlasenou technikem provozovatele, Smlouvu o dodávce vody a Dohodu o provedení vodovodní přípojky s provozovatelem. Náklady na zhotovení nové vodovodní přípojky hradí vlastník připojované nemovitosti. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu. Výkopové práce a uvedení povrchu do původního stavu si provádí majitel nemovitosti na své náklady. Připojení na vodovod je možné až po kolaudaci a uvedení vodovodního řadu pro veřejnou potřebu do provozu.

Opravy a údržbu vodovodních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních prostředků. Opravy jsou takto hrazeny v případech, kdy se nezvyšuje hodnota hmotného majetku. Jde tedy pouze o drobné opravy. Případy, kde je novým potrubím nahrazena definovatelná část přípojky a zvyšuje se hodnota hmotného majetku, opravu hradí vlastník příslušné části přípojky. Opravou není výměna potrubí při jeho obnově nebo rekonstrukci po uplynutí jeho životnosti, nevyhovujícím technickém stavu např. v důsledku jeho rychlé koroze.

Veřejným prostranstvím (dle § 34 zákona o obcích č. 128/2000 Sb. v platném znění) se rozumí všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

Technické požadavky:

1. Projektová dokumentace vodovodní přípojky musí obsahovat minimálně následující přílohy:

- Technická zpráva s popisem materiálu a profilu potrubí přípojky, velikosti vodoměru (dle výtokových jednotek výtokových armatur v budově, dle směrných čísel spotřeby vody – max. spotřeby vody za hod. v l/s), předpokládaného odběru vody, napojení na vodovodní řad a přípojkového uzávěru, umístění vodoměrné sestavy a požadavku na odběr pro vnitřní požární vodovod (viz. ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou). U objektů pro podnikatelské účely je třeba doložit hydrotechnické výpočty spotřeby pitné vody (denní odběr, maximální denní odběr, maximální hodinový odběr, roční a požární odběr) a popis dalších použitých zařízení.

- Přehledná situace (v měřítku 1:5000) s označením místa plánované přípojky.

- Podrobná situace (v měřítku 1:500 nebo 1:250) se zákresem objektu, pro který je přípojka zřizována, stávajícího vodovodního řadu, navrhované přípojky a všech ostatních inženýrských sítí. V situaci musí být katastrální mapa a čísla parcel všech stavbou dotčených pozemků a číslo popisné nejbližšího domu.

- Podélný profil vodovodní přípojky ve vhodném měřítku s výškovým řešením a vstupem do objektu. V podélném profilu bude uveden materiál, profil, spád, délka přípojky po vodoměr a celková délka přípojky do budovy.

- Půdorys objektu v části umístění vodoměru, nebo stavební výkres vodoměrné šachty, niky - podle umístění vodoměrné sestavy se zakreslenou vodoměrnou sestavou.

- Kladečský plán – pouze u přípojek DN 80 mm a větších.

- Výkres dvojích rozvodů vody – pokud jsou i jiné zdroje vody.

- Technická zpráva požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) – z důvodu požadavku zajištění potřeby požární vody vnitřní a vnější (v l/s) pro stavbu a posouzení profilu vodovodní přípojky.

2. Technické a materiálové řešení vodovodní přípojky

Zásady pro navrhování, provádění a opravy vodovodních přípojek stanoví ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky.

Vodovodní přípojku je nutno provádět vždy jako celou stavbu od napojení na vodovodní řad až po hlavní uzávěr vody včetně vodoměrné sestavy. Nelze budovat pouze samostatné odbočení z vodovodního řadu v místech plánovaných staveb (u nově budovaných vodovodních řadů), které v budoucnu budou napojeny na veřejný vodovod.

Vodovodní přípojka musí být v celé délce jednotného profilu a materiálu, pokud možno přímá a co nejkratší, vedena pokud možno kolmo na objekt bez lomů.

Rozvody vody z jiných zdrojů (např. studny, dešťové nádrže, apod.) nesmí být propojeny s rozvody vody z veřejného vodovodu! Vnitřní rozvody vody musí být před napojením na veřejný vodovod odzkoušeny a technicky způsobilé.

Minimální vnitřní světlost vodovodní přípojky je DN 25 mm.

Potrubí vodovodní přípojky má stoupat od vodovodního řadu směrem k vnitřnímu vodovodu ve sklonu min 3 ‰, pokud je to technicky možné.

Vodovodní přípojky je nutno ukládat do nezámrzné hloubky (min. krycí vrstva je 120 cm).

U přípojek, které nejsou vedeny v přímém směru, musí být přiložen identifikační vodič, který bude vyveden na jednom konci do poklopu přípojkového uzávěru a na druhém konci do vodoměrné šachty nebo do objektu (k vodoměrné sestavě).

Ochranné pásmo vodovodní přípojky je 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na obě strany. Toto pásmo nesmí být zastavěné a musí být přístupné pro případné opravy.

Nová vodovodní přípojka DN 25 mm až DN 50 mm, od odbočení z vodovodního řadu až po vodoměrnou sestavu, musí být provedena z jednoho kusu potrubí, který nesmí být spojován. V odůvodněných případech je možné provést spojení elektrotvarovkou – nerozebíratelným spojem, a to pouze s písemným souhlasem technika provozovatele.

U vodovodní přípojky na konci slepé větve vodovodního řadu, ukončeného podzemním hydrantem, se požaduje, aby odbočení vodovodní přípojky bylo ve vzdálenosti min. 1,0 m od koncového hydrantu, aby nedocházelo k odkalování či odvzdušňování vodovodního potrubí do vodovodní přípojky.

Na vodovodních přípojkách se nesmí používat tvarovky a armatury z černé oceli (ani s pozinkovanou nebo jinou úpravou).

3. Napojení na vodovodní řad, armatury vodovodních přípojek

Vodovodní přípojka DN 25 mm až DN 50 mm je napojována na vodovodní řad litinovým navrtávacím pasem pro dané potrubí. U větší dimenze přípojky případně odbočovací tvarovkou.

V místě napojení na vodovodní řad je vždy uzavírací přípojkové šoupátko se zemní teleskopickou soupravou, podkladovou deskou a poklopem od výrobce šoupátka.

4. Chráničky vodovodních přípojek

Při křížení vodovodní přípojky s kanalizačním nebo jiným potrubím dopravujícím zdraví škodlivé látky má být vodovodní přípojka uložena nad tímto potrubím podle ČSN 73 6005. Není-li tento požadavek možné dodržet, navrhnou se technická opatření zabezpečující ochranu vody proti znečištění v případě poruchy přípojky (např. uložení přípojky v místě křížení do chráničky s minimálním přesahem 2 m na každou stranu).

Dále se vodovodní přípojka ukládá do chráničky při křížení pod komunikací s vyvedením chráničky 1 m za okraje komunikace a při průchodu vodovodní přípojky stavebními konstrukcemi (základy, stěny podlahy).

Doporučuje se však uložení vodovodní přípojky do chráničky v celé délce.

Poloměr ohybu chráničky musí být takový, aby bylo možné potrubí vodovodní přípojku do chráničky zatáhnout. Minimální poloměr ohybu chráničky pro potrubí přípojky PE40 d 32x4,4 mm je 0,6 m. U větších dimenzí přípojky z PE40 SDR 7,4 je minimální poloměr chráničky18 x d potrubí přípojky.

Konce chrániček v zemi je nutné utěsnit vhodným způsobem, např. pryžovými manžetami, nebo PUR vodotěsnou pěnou, nebo oboustranně samolepící páskou z vysoce modifikovaného asfaltu, nebo denzopáskou odolnou proti vodě.

5. Vodoměrná sestava a její umístění

Umístění vodoměrně sestavy na přípojce odsouhlasuje technik provozovatele, vyjadřující se k dokumentaci dané přípojky.

Při volbě umístění vodoměrné sestavy jsou brány v úvahu následující okolnosti:

• snadná přístupnost k vodoměru při odečtu, kontrole, výměně,

• ochrana vodoměru před mechanickým poškozením, zamrznutím, krádeži,

• v maximální možné míře zamezení neoprávněných odběrů pitné vody z vodovodní přípojky před vodoměrem (zejména v úsecích, kde je přípojka uložena v soukromém pozemku).

• vzdálenost vodoměru od vodovodního řadu

• dispoziční uspořádání napojovaného objektu

Vzdálenost vodoměrně sestavy od odbočení přípojky z vodovodního řadu se doporučuje max. 25 m (v ojedinělých případech 30 m). V případě umístění vodoměrné sestavy v šachtě max. 10 m.

Možnosti umístění vodoměrné sestavy podle priority:

1. Sklep v napojovaném objektu

2. Nika ve stěně, stěna, nebo šachtička v přízemí napojovaného objektu

3. Venkovní vodoměrná šachta na veřejném prostranství

4. Venkovní vodoměrná šachta na soukromém pozemku

Metrologické a technické požadavky na vodoměry, hodnocení typu a ověření vodoměru a požadavky na instalaci stanovuje ČSN EN ISO 4064 Vodoměry pro studenou pitnou vodu a teplou vodu.

Vodoměrná sestava musí být uchycena v držáku odpovídající velikosti a musí obsahovat ve směru toku uzavírací ventil, vodoměr, zpětnou klapku a uzavírací ventil s odvodněním.

Na šroubení před i za vodoměrem provozovatel osazuje plastové objímky s plombou proti neoprávněné manipulaci.

Prostupy potrubí vodovodní přípojky stěnami objektů (budovy, šachty) je nutno provést tak, aby nemohlo dojít k mechanickému poškození přípojky a aby byly prostupy vodotěsné. Utěsnění prostupů stěnami objektů si na své náklady zajišťuje vlastník připojované nemovitosti.

6. Technické řešení vodoměrné šachty

Vodoměrná šachta včetně poklopu musí být staticky únosná a odolná místním podmínkám podle umístění v zeleném pásu, v chodníku, nebo v pojížděné komunikaci. V případě plastových, či prefabrikovaných šachet musí stavebník doložit prohlášení o shodě.

Minimální vnitřní světlé rozměry vodoměrné šachty obdélníkového půdorysu jsou dl. 1,2 m, š. 0,9 m,

v. 1,2 m; v případě kruhové plastové šachty min. Ø 1,2 m.

Vodoměrná šachta musí být vodotěsná, nesmí v ní mrznout a musí splňovat další požadavky ČSN 75

5411.

Vodoměrná šachta musí být vybavena žebříkem, nikoliv stupadly. Pro žebříky platí ČSN 75 0748 Žebříky pevně zabudované v objektech vodovodů a kanalizací.

Vstupní otvor šachty musí mít světlost minimálně 600 x 600 mm a musí být umístěn na protilehlé straně stěny, na níž je instalována vodoměrná sestava. Žebřík nesmí zasahovat do světlosti vstupního otvoru. V případě, že zasahuje, nesmí být zmenšen průlez (min. 600 x 600 mm) a svislice žebříku musí být ukotveny do boční stěny šachty. Vstupní otvor v nezpevněné ploše musí být ob dlážděn.

Poklop zajišťující vstupní otvor šachty musí být proveden tak, aby zamezil vniku povrchové vody, pádu osob a předmětů do šachty. Ve výjimečných případech, je-li vodoměrnou šachtu nutno umístit do pojížděné komunikace, musí poklop a šachta odolat pojezdu vozidel.

Vstupní poklop do vodoměrné šachty v nezpevněné ploše musí být vyvýšen nad okolní terén o cca 0,15

m. Maximální váha poklopu vodoměrné šachty je 15 kg.

Prostupy potrubí vodovodní přípojky se umísťují do kratší stěny šachty tak, aby v delším rozměru šachty byla umístěna vodoměrná sestava cca 0,1 – 0,3 m nad podlahou šachty. Prostupy potrubí do vodoměrné šachty musí být vodotěsné.

Ve vodoměrné šachtě smí být umístěno pouze potrubí vodovodní přípojky a vodoměrná sestava. V šachtě nesmí být jiná zařízení s provozem vodovodu nesouvisející, vnitřní prostor šachty musí vlastník udržovat v čistotě.

Pořízení vodoměrné šachty, její údržbu a případné opravy si na své náklady zajišťuje vlastník připojované nemovitosti.

Vodoměrnou šachtu nelze bez souhlasu provozovatele umísťovat na parkoviště, odstavné plochy, veřejné komunikace a jiné exponované plochy. V případě uložení šachty na cizím pozemku musí stavebník doložit souhlas vlastníka pozemku s umístěním vodoměrné šachty.

K datu uvedení stavby do trvalého provozu doloží stavebník stavby na příslušný provoz vodovodů provozovatele geodetické zaměření vodovodní přípojky dle směrnice GIS SVK, a. s. Uh. Hradiště.

Každá změna na vodovodní přípojce musí být odsouhlasena písemně provozovatelem vodovodu.

7. Zrušení vodovodní přípojky

Zemní práce spojené se zrušením vodovodní přípojky zajišťuje její vlastník. Demontáž vodovodní přípojky provádí provozovatel na základě písemné objednávky a náklady na zrušení vodovodní přípojky hradí majitel přípojky. Zrušení zahrnuje demontáž navrtávacího pasu, přípojkového uzávěru, zemní soupravy, vodoměrné sestavy a všech povrchových znaků (poklopu, orientační tabulky) vč. odpočtu stavu vodoměru. Navrtávací pas je uzátkován, případně nahrazen opravným třmenem. Likvidace vodoměrné šachty musí být provedena v případě, že je umístěna na veřejném prostranství. Likvidaci šachty provede vlastník přípojky. Konce rušeného potrubí přípojky ponechaného v zemi budou zaslepeny

Související zákony, vyhlášky a normy:

- zákon č. 254/2001 Sb. - vodní zákon (v platném znění)

- vyhláška č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody

- zákon č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích (v platném znění) a jeho prováděcí vyhláška č. 428/2001 S. (v platném znění)

- příslušné ČSN včetně jejich změn zejména:

- ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky

- ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody

- ČSN EN 806-1 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 1: Všeobecně

- ČSN EN 806-2 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 2: Navrhování

- ČSN EN 806-3 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 3: Dimenzování potrubí – Zjednodušená metoda

- ČSN 75 5401 Navrhování vodovodního potrubí

- TNV 75 5402 Výstavba vodovodního potrubí

- ČSN EN 1717 Ochrana proti znečištění pitné vody ve vnitřních vodovodech a všeobecné požadavky na zařízení na ochranu proti znečištění zpětným průtokem

- ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

- ČSN 75 5455 Výpočet vnitřních vodovodů

Technické požadavky na vnitřní kanalizaci a na kanalizační přípojky

Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody z pozemku i ze stavby je koncem vnitřní kanalizace místo spojení vnějších potrubí. Tato místa jsou začátkem kanalizační přípojky.

Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem, nepovoluje ji speciální vodoprávní úřad, ale povoluje ji stavební úřad podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění.

Vlastníkem kanalizační přípojky realizované přede dnem účinnosti zákona je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li opak. Vlastníkem kanalizační přípojky po zahájení účinnosti zákona je ten, kdo na své náklady přípojku pořídil (účinnost zákona je od 1. 1. 2002).

Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojky byla provedena jako vodotěsná. Dále musí být provedena tak, aby nedošlo k porušení stěny stok respektive šachty a aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

Opravy a údržbu kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních prostředků. Údržbou se rozumí udržování provozuschopného stavu kanalizační přípojky hydraulickým nebo jiným čištěním včetně drobných oprav, které nevedou k technickému zhodnocení kanalizační přípojky.

Opravy jsou takto hrazeny v případech, kdy se nezvyšuje hodnota hmotného majetku. Jde tedy pouze o drobné opravy. Případy, kde je novým potrubím nahrazena definovatelná část přípojky a zvyšuje se hodnota hmotného majetku, opravu hradí vlastník příslušné části přípojky. Opravou není výměna potrubí při jeho obnově nebo rekonstrukci po uplynutí jeho životnosti, nevyhovujícím technickém stavu např. v důsledku jeho rychlé koroze.

Veřejným prostranstvím (dle § 34 zákona o obcích č. 128/2000 Sb. v platném znění) se rozumí všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

Technické požadavky:

1. Vlastník nemovitosti, který se rozhodne napojit tuto nemovitost na kanalizaci nebo realizovat úpravy na stávající kanalizační přípojce či na stávající vnitřní kanalizaci, musí předložit provozovateli projektovou dokumentaci stavby nebo stavebních úprav k vyjádření.

2. Projektová dokumentace na kanalizační přípojku nebo její úpravy a na vnitřní kanalizaci nebo její úpravy musí obsahovat tyto náležitosti:

- technickou zprávu

- výpočet produkce splaškových odpadních vod a vod srážkových

- přehlednou situaci v měřítku 1:500 (případně 1:250) včetně zákresu přilehlých objektů, objektů na likvidaci srážkových vod na pozemku vlastníka nemovitosti a inženýrských sítí v místě křížení, či v souběhu

- půdorys v měřítku 1:50 (případně 1:100) včetně uvedení světlosti a materiálu přípojky a zakreslení revizních kanalizačních šachet, čistících kusů a případných ostatních objektů (zpětné klapky, odlučovače, lapače apod.)

- podélný profil kanalizační přípojky s kótováním a s vyznačením úrovně podzemních podlaží a úrovně přilehlého odvodňovaného terénu

3. Projekční řešení kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace musí respektovat tyto požadavky:

a) Při návrhu a realizaci kanalizační přípojky jsou vlastníci připojených pozemků povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o tyto pozemky tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny (zákon č. 254/2001 Sb. – zákon o vodách v platném znění).

b) Každá nemovitost musí mít jen jednu kanalizační přípojku. Odvodnění rozsáhlé nemovitosti více kanalizačními přípojkami je možné jen výjimečně se souhlasem provozovatele.

c) Napojení kanalizační přípojky na jinou kanalizační přípojku je možné pouze výjimečně za souhlasu vlastníka stávající přípojky a provozovatele.

d) Je-li v lokalitě vybudován systém oddílné kanalizace (splašková a dešťová kanalizace), musí napojované přípojky toto rozdělení respektovat.

e) Není-li v lokalitě vybudován systém oddílné kanalizace, trvá provozovatel jednotné kanalizace na maximálním omezení množství srážkových vod vypouštěných do jednotné kanalizace a to likvidací těchto vod na pozemku vlastníka nemovitosti, přednostně vsakování, dále retence, řízený odtok apod. Je-li možnost likvidace srážkových vod na pozemku omezena, musí být tato skutečnost doložena hydrogeologickým posudkem, přesto bude vyžadováno vybudování retence.

f) Na přípojky na odvedení srážkových vod v systému vnitřní kanalizace, musí být osazeny lapače střešních splavenin.

g) Odpadní vody vypouštěné do veřejné kanalizace musí splňovat limity určené kanalizačním řádem platným v příslušné lokalitě.

h) Na vnitřní kanalizace objektů je zakázáno osazovat drtiče biologického odpadu. Jedná se o látky/odpad, jejichž vniknutí do kanalizačního systému musí být zabráněno, stejně jako u dalšího materiálu, především tkanin, vlhčených ubrousků, olejů, tuků, plastových odpadů (vatové tyčinky) apod. Podrobnosti uvádí kanalizační řád.

i) V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy.

j) Území nad kanalizační přípojkou v šířce 0,75 m od osy potrubí na obě strany nesmí být zastavěné, ani osázené stromy. V tomto prostoru je možné provádět stavební práce jen se souhlasem provozovatele kanalizace.

k) Minimální odstupové vzdálenosti od ostatních sítí musí splňovat ČSN 73 6005.

l) Kanalizační přípojka má být co nejkratší, v jednotném sklonu (minimální sklon pro přípojky DN 150 je 2 % a pro přípojky DN 200 1 %), v přímém směru a kolmá na stoku. Při velké hloubce uliční stoky je možno výškový odskok provést v revizní šachtičce.

m) Minimální vnitřní profil kanalizační přípojky je DN 150.

n) Kanalizační přípojky do DN 200 mm(včetně) mohou být zaústěny do kanalizační stoky mimo šachty a to do horní poloviny profilu stoky. Kanalizační přípojky na d DN 200 mm musí být zaústěny pouze do šachty těsně nad kynetu.

o) Potrubí musí být uloženo do nezámrzné hloubky, dle určení projektanta přípojky.

p) Zařízení, která se nacházejí pod hladinou zpětného vzdutí ve stoce, na kterou je nemovitost připojena, nesmí umožňovat zaplavení budovy zpětnou vodou. Ohrožené prostory a zařízení se musí chránit technickým opatřením (zpětnou klapkou).

q) Materiál použitý na výstavbu kanalizační přípojky musí být vodotěsný a odolný proti mechanickým, chemickým, biologickým a jiným vlivům protékajících odpadních vod a proti agresivním účinkům okolního prostředí. Použitý materiál musí být doložen atesty v českém jazyce. Pro nově budované kanalizační přípojky bude použit vhodný materiál např. kamenina, různé druhy plastu (PVC, PP, PE), sklolaminát, kanalizační tvárná litina. Nevhodný materiál je beton a ocel.

r) Přístupnost kanalizačních přípojek je nutné zajistit vstupními šachtami nebo čistícími kusy umístěnými obvykle na hranici pozemku napojované nemovitosti. Revizní šachty se vždy doporučují při přechodu starších částí kanalizační přípojky (beton) na nové materiály (plast apod.) Minimální velikost revizní šachty je DN 400 mm.

s) Vlastní napojení na kanalizaci musí být provedeno vodotěsně pomocí k tomu určených speciálních manžet, mechanických sedel apod. Otvor do kanalizačního potrubí případně do revizní šachty, na které/kterou se přípojka připojuje, musí být proveden odborně a to pouze korunkovým (jádrovým) vrtákem příslušné velikosti (dle návodu připojovacího kusu, manžety). Jakýkoli neodborný zásah do kanalizační stoky je zakázán a se posuzuje jako poškození majetku.

t) V průběhu realizace kanalizační přípojky si provozovatel vyhrazuje právo její kontroly před záhozem technikem provozovatele. Stavebník informuje provozovatele o dokončení přípojky minimálně tři dny před záhozem. Provedení dodatečné kontroly zaústění kanalizační přípojky pomocí televizní kamery bude stavebníkovi provedeno za úhradu.

u) Při rekonstrukci kanalizační stoky se přepojení stávajících kanalizačních přípojek provede až mimo vozovku pomocí pružné převlečné nízkotlaké spojky nebo vybudováním revizní šachty.

4. Vlastní připojení nové kanalizační přípojky na kanalizační stoku je možné teprve po kolaudaci kanalizační stoky a na základě uzavření smluvního vztahu s provozovatelem kanalizace. Dále stavebník doloží na provoz kanalizací provozovatele dokumentaci skutečného provedení kanalizační přípojky a zaměření v digitálním tvaru dle směrnice GIS SVK, a. s. Uherské Hradiště Toto bude provedeno před uvedením stavby do trvalého provozu. Vlastní napojení musí být písemně odsouhlaseno provozovatelem kanalizace.

Postup při žádosti o kanalizační přípojky

a) Stavebník předloží projekt kanalizační přípojky (přes elektronickou vyjadřovací službu nebo osobně) a požádá o vyjádření provozovatele.

b) Technik úseku vyjadřování provede kontrolu žádosti a projektové dokumentace a odešle vyjádření provozovatele.

c) Stavebník požádá příslušný stavební úřad o vydání stavebního povolení (územní souhlas) na stavbu kanalizační přípojky. Vyjádření provozovatele k této žádosti přiloží.

d) Stavební úřad vydá povolení (územní souhlas) na výstavbu kanalizační přípojky.

e) Stavebník vyplní u provozovatele Žádost o povolení zřízení kanalizační přípojky - přihlášku k odvádění odpadních vod (k dispozici u provozovatele, nebo na webu provozovatele) a současně uzavře na Útvaru prodeje vody provozovatele Smlouvu na odvádění odpadních vod.

f) Po provedení montáže kanalizační přípojky vyzve stavebník zástupce provozovatele provozu kanalizací k převzetí místa připojení na stoku,

g) Technik provozu kanalizací provede kontrolu napojení, posoudí veřejnou část kanalizační přípojky a předčišťovacího zařízení, pokud bylo požadováno. Poté vyplní záznam - Kontrola předčišťovacího zařízení - kanalizační přípojky. Tento záznam předá stavebníkovi jako doklad k uvedení stavby do provozu.

h) Pokud stavebník nedodrží podmínky uvedené v Zápisu z projednání projektové dokumentace připojení na kanalizaci, bude provedena kontrola napojení kanalizační kamerou. Monitoring kanalizační kamerou a následná oprava přípojky bude na náklady stavebníka.

i) Pokud stavebník při napojení kanalizační přípojky způsobí nevhodným pracovním způsobem či jinak škodu na kanalizačním zařízení, je povinen tuto škodu odstranit nebo zajistit opravu na své náklady.

Postup při rušení kanalizačních přípojek

a) Odběratel předloží žádost o zrušení kanalizační přípojky (přes elektronickou vyjadřovací službu nebo osobně) a požádá o vyjádření provozovatele.

b) Technik úseku vyjadřování provede kontrolu žádosti a vystaví doklad – Vyjádření

c) Přípojka kanalizace bude odpojena a zaslepena na kanalizačním řadu, popřípadě zaslepena na kanalizační přípojce v místě určeném provozovatelem. Stavební práce související se zrušením přípojky provede vlastník kanalizační přípojky na své náklady sám nebo odbornou firmou. K provádění prací si zajistí potřebná povolení a souhlas vlastníka pozemku.

d) Nefunkční potrubí kanalizační přípojky je nutné na veřejném prostranství v celé délce odstranit. Pokud to není technicky možné, je nutné potrubí v celé délce zaplnit, pokud vlastník pozemku nerozhodne jinak. Zaplnění bude provedeno hubeným betonem nebo popílkocementovou směsí.

e) Po provedení prací přizve stavebník před záhozem zástupce provozovatele ke kontrole zaslepení.

f) Technické zásady při odpojení kanalizačních přípojek dle materiálu kanalizační stoky:

• Plast – osazení záslepkou v místě odpojení kanalizační přípojky.

• Sklolaminát – osazení záslepkou v místě odpojení kanalizační přípojky.

• Kamenina – osazení záslepkou v místě odpojení kanalizační přípojky

• Beton – osazení záslepkou nebo zabetonování v místě odpojení kanalizační přípojky.

g) Pokud odběratel při rušení kanalizační přípojky způsobí nevhodným pracovním způsobem či jinak škodu na kanalizačním zařízení, je povinen tuto škodu odstranit nebo zajistit opravu na své náklady. Způsobí-li stavebník špatně provedeným zaslepením kanalizační přípojky zatečení popílkocementové nebo jiné směsi, je povinen zajistit vyčištění kanalizační stoky na své náklady.

Související zákony, vyhlášky a normy:

- zákon č. 254/2001 Sb. - vodní zákon (v platném znění)

- zákon č. 274/2001 Sb. – zákon o vodovodech a kanalizacích (v platném znění) a jeho prováděcí vyhláška č. 428/2001 S. (v platném znění)

- příslušné ČSN včetně jejich změn zejména:

- ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

- ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky

- ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení

- ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace

- ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení

- ČSN EN 12056-1 Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 1: Všeobecné a funkční požadavky

- ČSN EN 12056-2 Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 2: Odvádění splaškových vod – Navrhování a výpočet

- ČSN EN 12056-3 Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech – Navrhování a výpočet

- ČSN EN 12056-4 Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 4: Čerpací stanice odpadních vod

– Navrhování a výpočet

- ČSN EN 12056-5 Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 5: Instalace a zkoušení, pokyny pro provoz, údržbu a používáni

Fakturace, případná zálohová platba a způsob vyúčtování

Fakturace vodného a stočného probíhá dle harmonogramu odečtů vodoměrů stanoveného provozovatelem. Provozovatel má právo stanovit zálohový způsob plateb až do výše ceny za průměrnou (popř. očekávanou) spotřebu za příslušné období a při změně ceny nebo podmínek odběru výši zálohy automaticky upravit. Vlastní požadavky odběratele na zálohový způsob platby musí být předem písemně odsouhlaseny provozovatelem.

Vyúčtování služeb provozovatel provede prostřednictvím faktury za odečtové období. V případě změny ceny vodného a stočného bude fakturace prováděna s využitím technického propočtu, bez nutnosti mimořádného odečtu vodoměru.

Rozsah a podmínky odpovědnosti za vady, způsob a místo jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád)

I. Rozsah a podmínky reklamace

1. Odběratel má právo uplatnit vůči provozovateli odpovědnost za vady a reklamaci:

a) u dodávky pitné vody:

- na jakost dodávané pitné vody,

- na množství dodané pitné vody,

b) u odvádění odpadních vod:

- na odvádění odpadních vod v dohodnutém rozsahu a stanoveným způsobem

2. Reklamaci uplatňuje odběratel:

- písemně na adresu provozovatele uvedenou ve smlouvě o dodávce vody a odvádění odpadních vod

- osobně v úřední dny na útvaru prodeje vody v sídle provozovatele, příp. po předchozí domluvě i mimo úřední den

- telefonicky na útvaru prodeje vody (pouze reklamace na množství dodané vody)

- elektronickou poštou na adresu xxxxx@xxxxx.xx

V případě osobně uplatněné reklamace je zaměstnanec provozovatele pověřený vyřizováním reklamací povinen sepsat o tomto písemný záznam.

Písemná reklamace musí obsahovat:

- jméno a příjmení odběratele

- adresu odběratele, kontaktní údaje (telefon, e-mail)

- místo odběru pitné vody nebo vypouštění odpadních vod

- popis vady nebo reklamace

3. Stejné údaje jsou nezbytné pro reklamaci uplatněnou telefonicky nebo e-mailem. Zaměstnanec provozovatele pověřený přijímáním telefonicky podaných reklamací je povinen vyhotovit o takto podané reklamaci písemný záznam s uvedením výše specifikovaných údajů nezbytných pro vyřízení reklamace.

4. V případě reklamací, které nebudou obsahovat výše uvedené údaje pro řádné uplatnění reklamace, bude odběratel vyzván, aby tyto údaje doplnil. Pokud tak v provozovatelem stanovené lhůtě neučiní, má se za to, že reklamaci vzal zpět.

II. Způsob a lhůty pro vyřízení reklamace

1. provozovatel je povinen zajistit, aby po celou dobu úředních hodin útvaru prodeje vody v sídle provozovatele byl přítomen zaměstnanec pro převzetí reklamace. V případě, že není možno vyřídit reklamaci ihned na místě jejího podání, je provozovatel povinen zajistit její vyřízení a podání písemné zprávy odběrateli o způsobu jejího vyřízení bez zbytečného odkladu na adresu odběratele. Reklamace musí být vyřízena nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodli na delší lhůtě.

2. Odběratel je povinen poskytnout provozovateli nezbytnou součinnost při prošetřování a řešení reklamací, zejména je povinen umožnit přístup k vodoměru za účelem jeho kontroly, odečtu stavu nebo jeho výměny v souvislosti s prověřením jeho funkčnosti, zúčastnit se osobně odběru kontrolních vzorků nebo tímto pověřit jinou osobu, umožnit přístup pověřeným zaměstnancům provozovatele do připojené nemovitosti za účelem prověření odvádění odpadních vod a předkládat provozovateli doklady k prověření správnosti účtovaného množství dodané pitné vody a odváděných odpadních vod.

3. V případě reklamace chybně fakturovaného množství dodané vody, kdy není zpochybňována funkčnost vodoměru a správnost měření, bude zajištěn provozovatelem kontrolní odečet a porovnán s již zjištěným údajem. Prokáže-li se odůvodněnost reklamace, bude provedena oprava fakturovaného množství.

4. V případě reklamace fakturace množství odváděných odpadních vod v dohodnutém rozsahu a stanoveným způsobem zajistí provozovatel neprodleně prošetření na místě samém za přítomnosti odběratele. V případě poruchy vodovodní přípojky či vnitřního vodovodu a úniku měřené vody mimo kanalizaci, je možné provést odečet poměrné části stočného. Odběratel však musí prokázat a technicky zdůvodnit únik a množství vody neodvedené kanalizací, a to neprodleně po zjištění závady.

5. Při určování výše stočného pomocí ročních směrných čísel spotřeby vody příp. technickým propočtem je odběratel povinen nahlásit provozovateli písemnou či elektronickou formou změnu v počtu obyvatel nemovitosti a další změny ovlivňující použití jiného směrného čísla nebo mající vliv na technický propočet, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne vzniku změny a hlášení řádně doložit. Nejpozději tak může učinit do dne vystavení faktury za období, v němž nastala předmětná změna. Na pozdější reklamace

(po vystavení faktury) již nebude brán zřetel a nové skutečnosti se zohlední až v příštím zúčtovacím období.

6. Při změně odběratele z titulu změny vlastnického práva k připojené nemovitosti je třeba postupovat způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Do doby ukončení odběru nebo převedení odběru na jiného odběratele odpovídá za všechny vzniklé závazky původní odběratel. Reklamace vzniklé z důvodu neohlášení změny vlastnictví jsou proto bezpředmětné.

7. Provozovatel je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda odpovídala požadavkům dle zák. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění a vyhl. č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody v platném znění. Reklamaci jakosti vody, kdy může dojít ke škodě na majetku nebo k ohrožení zdraví uplatňuje odběratel na dispečinku provozovatele, tel.: 000 000 000. Zjevná závada jakosti vody (zápach, zákal, barva, chuť) musí být reklamována do 24 hodin od zjištění. Provozovatel rozhodne o dalším postupu při šetření oprávněnosti reklamace (např. odebere kontrolní vzorek vody, oznámí zhoršení jakosti vody orgánu ochrany veřejného zdraví).

Na žádost provozovatele může příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která nesplňuje hygienické limity vody pitné za zákonem určených podmínek, jestliže zásobování vodou nelze zajistit jinak a zejména pokud tím nebude ohroženo veřejné zdraví.

8. V případě reklamace množství dodané pitné vody z důvodu pochybnosti o správnosti měření dodané pitné vody vodoměrem, zajistí provozovatel na základě písemné žádosti odběratele ve lhůtě do 30 dnů od jejího doručení přezkoušení vodoměru u autorizované zkušebny. Odběratel může požádat o přezkoušení vodoměru nejpozději při výměně vodoměru. Výsledky přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně odběrateli. Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru, že:

a) údaje vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem, vodoměr se považuje za nefunkční a množství dodané vody se stanoví podle skutečného odběru ve stejném předcházejícím období roku, případně, pokud to není možné, dalšími zákonnými způsoby. Náklady s výměnou a přezkoušením vodoměru hradí provozovatel,

b) údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru odběratel,

c) pozbylo platnosti ověření vodoměru podle zvláštního právního předpisu, považuje se vodoměr za nefunkční a postupuje se při stanovení množství dodané vody podle písm. a). Náklady s výměnou vodoměru hradí v takovém případě provozovatel,

d) vodoměr je nefunkční, stanoví se množství dodané vody podle písmene a) a náklady s výměnou vodoměru nese provozovatel. Byla-li však nefunkčnost nebo poškození vodoměru způsobena nedostatečnou ochranou vodoměru odběratelem nebo přímým zásahem odběratele vedoucím k poškození vodoměru, hradí újmu a náklady spojené s výměnou vodoměru odběratel.

Žádost o přezkoušení vodoměru však nezbavuje odběratele povinnosti platit vodné a stočné.

9. Pokud není stanovena jiná lhůta pro uplatnění reklamace, platí, že odběratel je povinen uplatnit reklamaci bezodkladně po zjištění vady, nejpozději však do 48 hodin od jejího zjištění.

III. Nároky vyplývající z odpovědnosti za vady

1. V případě dodávky pitné vody, u které bylo na základě reklamace její jakosti prokázáno, že nesplňuje hygienické požadavky na pitnou vodu dle platné právní úpravy a tato voda bude orgánem ochrany veřejného zdraví ve smyslu z. č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů prohlášena za

užitkovou, má odběratel právo na poskytnutí slevy z vodného, přičemž výše této slevy bude stanovena individuálně s přihlédnutím k závažnosti vady.

2. V případě oprávněné reklamace množství dodané pitné vody bude postupováno dle § 17 zákona, v případě reklamace množství odvedené odpadní vody podle § 19 zákona.

3. Reklamace z důvodu neoznámení změny odběratele nebo neoznámení změny v údajích odběratele nebude považována za odůvodněnou a nebude uznána její oprávněnost.

4. Provozovatel se zprostí odpovědnosti, pokud odběratel porušil ustanovení Kanalizačního řádu o kvalitě vypouštěných odpadních vod. V tomto případě hradí náklady spojené s reklamací odběratel.

5. V ostatních případech je provozovatel povinen oprávněnou reklamaci bez zbytečného odkladu na vlastní náklady vyřešit, a to odstraněním závadného stavu, pokud výše nebylo určeno jinak.

6. Uplatněním nároku z odpovědnosti za vady zůstává nedotčena odpovědnost provozovatele podle jiných právních předpisů.

7. Odběratel, který je současně spotřebitelem ve smyslu § 419 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu ze smluvního vztahu s dodavatelem. Věcně příslušným subjektem mimosoudního řešení spotřebitelského sporu je ve smyslu § 20e písm. d) zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, Česká obchodní inspekce, internetová adresa xxx.xxx.xx. Spotřebitel může podat návrh u České obchodní inspekce nejpozději do 1 roku ode dne, kdy uplatnil své právo, které je předmětem sporu, u provozovatele poprvé.

Možnosti přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod,

podmínky náhradní dodávky vody a náhradního odvádění odpadních vod a údaje o způsobu informování osob, které tyto služby využívají

Postupy jsou v souladu s § 9 zákona, který v odstavci 5 – 11 říká:

(5) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, při havárii vodovodu nebo kanalizace, vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku. Přerušení nebo omezení dodávky vody je provozovatel povinen bezprostředně oznámit územně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcím. Tato povinnost se nevztahuje na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze havárií vodovodní přípojky.

(6) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody a odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení:

a) při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,

b) nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost nebo tlak vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,

c) neumožní-li odběratel provozovateli po jeho opakované písemné výzvě přístup k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace za podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,

d) bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky,

e) neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,

f) při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod, nebo

g) v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.

(7) Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod:

a) podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem

b) podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací

(8) V případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.

(9) Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod.

(10) V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo podle odstavce 6 písm. b) až g), hradí náklady s tím spojené odběratel.

(11) Obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.

Informace o haváriích, odstávkách vody a náhradním zásobování vodou jsou pro odběratele k dispozici na xxx.xxxxx.xx v sekci Havárie

Zajištění závazků (smluvní pokuty)

Definici smluvních pokut obsahuje čl. IX. Smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod:

1. Za neoprávněný odběr vody z vodovodu a za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace dle čl. VIII. Smlouvy je provozovatel oprávněn požadovat na odběrateli zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000,- Kč za každý druh a každý zjištěný případ zvlášť. V případě uplatnění ze strany provozovatele je povinen odběratel tuto smluvní pokutu provozovateli v termínu uvedeném ve vyúčtování smluvní pokuty uhradit. Tím není dotčeno právo provozovatele na náhradu vzniklé ztráty dle ust. § 10 odst. 3 cit. zák.

2. Za vypouštění látek, jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno, nebo látek, které nejsou odpadními vodami, zaplatí odběratel provozovateli smluvní pokutu ve výši 50.000,-- Kč, a to za každý druh takové látky zvlášť a za každý zjištěný případ.

3. V případě uplatnění smluvní pokuty ze strany provozovatele je povinen odběratel zaplatit provozovateli smluvní pokutu ve výši 3.000,-- Kč, jestliže poruší povinnosti odběratele tímto způsobem:

a) neumožní pracovníkům provozovatele přístup k měřícímu zařízení, prověření jeho stavu a řádný odečet,

b) zaviní nebo umožní porušení plomby vodoměru nebo zajištění vodoměru proti neoprávněné manipulaci,

c) nezajistí dostatečně vodoměr tak, aby s ním nemohla manipulovat třetí osoba, nebo neochrání vodoměr před manipulací třetí osobou,

d) úmyslně uvede ve smlouvě nesprávné údaje,

e) neoprávněně manipuluje s vodoměrem nebo venkovním uzávěrem vodovodní přípojky,

f) neumožní provozovateli přístup k vodovodní nebo kanalizační přípojce,

g) použije požárního obtoku nebo požárního vodovodu k jiným účelům než likvidaci požáru, bez souhlasu provozovatele,

h) neoprávněně propojí vlastní zdroj vody s vodovodním řadem provozovatele,

i) nerespektuje provozovatelova omezení v důsledku živelních pohrom nebo vážných poruch vodovodních či kanalizačních řadů,

j) neoznámí provozovateli bez zbytečného odkladu změnu podstatných údajů ve smlouvě (změnu v osobě odběratele, změnu názvu, jména nebo obchodní firmy, sídla, adresy, počtu obyvatel v nemovitosti apod.)

4. Uplatněním a zaplacením výše uvedených smluvních pokut není dotčeno právo provozovatele požadovat náhradu škody, která vznikla porušením povinností, k nimž se smluvní pokuty vztahovaly.

V Uherském Hradišti dne 16. 1. 2019

Ing. Xxxxxxx

Digitálně podepsal Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxx

Xxxxxxxxxx

Datum: 2019.01.17

08:12:25 +01'00'

Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxx

ředitel a. s.