O B S A H:
O B S A H:
1/ ZVÝŠENÍ NORMATIVNÍCH NÁKLADŮ NA BYDLENÍ A JEJICH VLIV NA ÚPRAVU NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO ÚČELY SRÁŽEK ZE MZDY
2/ JAK VYPOČÍTAT PRŮMĚRNÝ ČISTÝ MĚSÍČNÍ VÝDĚLEK U DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE
3/ BEZPLATNÉ POUŽITÍ VOZIDLA – oprava v příkladu DIS 9/2022 4/ SLEVA NA POJISTNÉM - upřesnění výpočtu DIS 9/2022
5/ ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU
6/ VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČR A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV
7/ SNÍŽENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
8/ NAŘÍZENÍ VLÁDY 290/2022 Sb. O VÝŠI VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU A VÝŠI PŘEPOČÍTACÍHO KOEFICIENTU ZA ROK 2021, REDUKČNÍCH HRANIC PRO STANOVENÍ VÝPOČTOVÉHO ZÁKLADU PRO ROK 2023 A ZÁKLADNÍ VÝMĚRY DŮCHODU STANOVENÉ PRO ROK 2023 A O ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ V ROCE 2023
9/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICIENTU PRO JEHO PŘEPOČET DO DALŠÍCH ZÁKONŮ
Praha, 1. října 2022
Vážení přátelé,
v dnešním čísle informačního servisu se budeme věnovat poslední dobou velmi skloňovanému tématu výpočtu průměrného čistého měsíčního výdělku u dohod o provedení práce a taktéž často dotazovanému zaměstnání malého rozsahu. Připravili jsme pro vás ucelené články k oběma tématům. V tomto čísle naleznete již zveřejněný článek ohledně voleb a další novinky poslední doby, jako snížení vyměřovacího základu na VZP, nařízení vlády o výši VVZ a jeho dopadu do dalších zákonů.
1/ ZVÝŠENÍ NORMATIVNÍCH NÁKLADŮ NA BYDLENÍ A JEJICH VLIV NA ÚPRAVU NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO ÚČELY SRÁŽEK ZE MZDY
Podle NV 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije
- částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006 Sb. a
- částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona 117/1995 Sb.).
Částka životního minima je od 1. července 2022 ve výši 4620 Kč.
Částka normativních nákladů na bydlení se od 1. října 2022 mění dle NV 289/2022 Sb. Normativní náklady na bydlení pro jednu osobu dle §26 odst. 1 písm. a) zákona 117/1995 Sb. činí 6815 Kč. Navýšení této částky je uvedeno v §26a odst. 2 písm. a) (1120 Kč) a zvyšuje se výše uvedeným NV o částku 4500 Kč. Z této částky (4500 Kč) bude nově pro výpočet nezabavitelných částek započtena pouze 1/2. (tedy 2250 Kč). Celkem tedy NNB pro účely srážek ze mzdy činí součet 6815+1120+2250=10185 Kč.
Součet těchto částek činí 14805 Kč (4620 + 10185). D íky této změně normativních nákladů dochází k úpravě nezabavitelných částek:
Základní částka, která nesmí být sražena povinnému je součet:
- základní částky na osobu povinného 11103,75 Kč (3/4 z 14805 Kč, dosud to bylo 9416,25 Kč),
- základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 3701,25
Kč (11103,75:3), dosud to bylo 3138,75 Kč.
Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 14805x2 = 29610 Kč (dosud 25110 Kč).
Jedna třetina z této částky činí 9870 Kč (dosud 8370 Kč).
2/ JAK VYPOČÍTAT PRŮMĚRNÝ ČISTÝ MĚSÍČNÍ VÝDĚLEK U DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE
Od 30. července 2020 je zaměstnavatel dle §313 ZP odst. 1 povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání i u zaměstnanců, kteří u něho pracovali na dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda založila účast na nemocenském
pojištění anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy.
Podle odst. 2 § 313 je povinen na žádost zaměstnance uvést mimo jiné údaj o výši průměrného výdělku v odděleném potvrzení. Protože se opakovaně setkáváme s tím, že výpočet činí problémy, rozhodli jsme se tuto oblast zrekapitulovat. Pojďme se tedy podívat, jakým způsobem se bude průměrný výdělek u dohody o provedení práce zjišťovat?
Podle § 361 ZP se zjištění průměrného výdělku u zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr řídí tímto zákonem, tzn., že se musí postupovat stejně jako v případě výpočtu u pracovního poměru. Dále je zde stanoveno, že pokud je sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím (§354 odst. 1) celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.
Podle § 356 odst. 2 ZP se průměrný měsíční výdělek (∅MV) vypočte jako součin průměrného hodinového výdělku (∅hodV), týdenní pracovní doby (TPD) a průměrného počtu týdnů v měsíci (4,348). Pro potřebu jeho výpočtu tudíž musíme
zjistit týdenní pracovní dobu zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení
práce. U nich totiž většinou není (a ani nemusí být) rozvržena týdenní pracovní doba.
∅MV (hrubý) = ∅hodV * TPD * 4,348
I u dohod je třeba počítat průměrný výdělek z rozhodného období, které je definováno v §354. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec na dohodu o provedení práce většinou neodpracuje v předchozím čtvrtletí 21 dnů, bude se jednat o pravděpodobný výdělek.
Konkrétní výpočet si uvedeme na příkladech:
Příklad č. 1 (DPP trvala po celý rok)
Zaměstnanec pracoval na základě DPP, která byla sjednána na celý rok 2022 (od 1. ledna do 31. prosince 2022) s hodinovou odměnou 200 Kč. Za celý rok odpracoval 250 hodin. Jak se spočítá průměrný čistý měsíční výdělek?
Zaměstnavatel musí u DPP postupovat při výpočtu stejně jako u pracovního poměru nebo DPČ, a tedy musí násobit průměrný hodinový výdělek týdenní pracovní dobou (TDP) a koeficientem 4,348. U DPP však není sjednána TPD a je třeba ji stanovit výpočtem. Částka 200 Kč bude pravděpodobným výdělkem. Jak tedy vypočítat TDP:
Za rok odpracoval: 250 hodin
Za jeden měsíc (fiktivně): 250 : 12 = 20,83 hod.
Za jeden týden (fiktivně) (TPD): 20,83 : 4,348 = 4,79 hodiny
Nyní je třeba spočítat průměrný hodinový hrubý výdělek (v drtivé většině případů se bude jednat o pravděpodobný, protože zaměstnanec neodpracuje v rozhodném období 21 dnů). Pokud DPP končí 31. prosince 2022, pak rozhodným obdobím bude
3. čtvrtletí. Z tohoto důvodu použijeme jako pravděpodobný hrubý hodinový výdělek sjednanou výši odměny, tedy 200 Kč.
Průměrný hrubý měsíční výdělek = 200 * 4,348 * 4,79 = 4166 Kč
Průměrný čistý měsíční výdělek se zjistí dle §356 odst. 3 a to tak, že se z průměrného hrubého měsíčního výdělku odečte pojistné na sociální a zdravotní pojištění a záloha na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční výdělek zjišťuje (v daném příkladu, tedy za období prosince). Do zálohy na daň se promítnou všechny okolnosti, které má zaměstnanec uvedeny v Prohlášení (tedy zohledníme i případné zvýhodnění na děti, na studium a další).
V případě nepodepsaného prohlášení: | |
Průměrný měsíční hrubý výdělek: | 4166 Kč |
Daňový základ zaokrouhlený: | 4100 Kč |
Srážková daň 15%: | 615 Kč |
Průměrný čistý měsíční výdělek: | 3551 Kč (4166 – 615) |
Při podepsaném prohlášení: | |
Průměrný měsíční hrubý výdělek: | 4166 Kč |
Daňový základ zaokrouhlený: | 4200 Kč |
Zálohová daň 15%: | 0 Kč |
(uplatní se část měsíční slevy na poplatníka 2570 Kč)
Průměrný čistý měsíční výdělek: 4166 Kč
Příklad č. 2 (DPP uzavřena na celý rok, ale ukončena v průběhu roku)
Zaměstnanec pracoval na základě DPP, která byla sjednána na celý rok 2022 (od 1. ledna do 31. prosince 2022) s hodinovou odměnou 150 Kč. V lednu odpracoval 40 hodin, v únoru 35 hodin, v březnu a dubnu po 50 hodinách, v květnu 45 hodin, v červnu 50 hodin, a v červenci 20 hodin a v srpnu 10 hodin. Dohoda byla ukončena 5. srpna 2022 (bylo odpracováno již 300 hodin). Jak se spočítá průměrný čistý měsíční výdělek?
I zde zaměstnavatel musí násobit průměrný hodinový výdělek týdenní pracovní dobou (TDP) a koeficientem 4,348. Částka 150 Kč bude pravděpodobným výdělkem. Jak tedy vypočítat TDP:
Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku musíme výkon práce v hodinách převést na týdenní objem výkonu práce, abychom zjistili „fiktivní týdenní pracovní dobu“
v období od 1.1. do 5.8. je: 217 dnů
průměrný počet kal. dnů v roce 2022: 30,42 dne za měsíc (365:12) (v přestupných letech je to 366 : 12 = 30,5)
počet odpracovaných měsíců: 7,133 (217 : 30,42)
průměrný počet hodin na 1 měsíc: 42,058 (300 : 7,133)
na jeden týden připadne fiktivně: 9,673 hod. (42,058 : 4,348)
Výpočet průměrného hrubého měsíčního výdělku:
150 * 9,673 * 4,348 = 6308,73 Kč, zaokrouhleno na 6309 Kč.
V případě nepodepsaného prohlášení: | |
Průměrný měsíční hrubý výdělek: | 6309 Kč |
Daňový základ zaokrouhlený: | 6300 Kč |
Srážková daň 15%: | 945 Kč |
Průměrný čistý měsíční výdělek: | 5364 Kč (6309 – 945) |
Při podepsaném prohlášení: | |
Průměrný měsíční hrubý výdělek: | 6309 Kč |
Daňový základ zaokrouhlený: | 6400 Kč |
Zálohová daň 15%: | 0 Kč |
(uplatní se část měsíční slevy na poplatníka 2570 Kč)
Průměrný čistý měsíční výdělek: 6309 Kč
Příklad č. 3 (DPP trvala po celé měsíce)
DPP byla uzavřena na období od 1. března 2022 do 30. dubna 2022 s odměnou ve výši 110 Kč za hodinu práce a s rozsahem práce 120 hodin. Zaměstnanec odvedl veškerou práci v březnu (zúčtováno 13200 Kč) a v dubnu mu již žádná odměna nebyla zúčtována.
Počet hodin za 1 měsíc (fiktivní): 120 : 2 = 60 hod. Počet hodin za týden (fiktivní): 60 : 4,348 = 13,80 hod.
Průměrný hrubý měsíční výdělek: 110 * 13,8 * 4,348 = 6600,26 Kč = 6601 Kč
V případě nepodepsaného prohlášení: | |
Průměrný měsíční hrubý výdělek: | 6601 Kč |
Daňový základ zaokrouhlený: | 6600 Kč |
Srážková daň 15%: | 990 Kč |
Průměrný čistý měsíční výdělek: | 5611 Kč (6601 – 990) |
Při podepsaném prohlášení: | |
Průměrný měsíční hrubý výdělek: | 6601 Kč |
Daňový základ zaokrouhlený: | 6200 Kč |
Zálohová daň 15%: | 0 Kč |
(uplatní se část měsíční slevy na poplatníka 2570 Kč)
Průměrný čistý měsíční výdělek: 6601 Kč
V tomto případě není podstatné, že se v měsíci březnu muselo z odměny přesahující 10000 Kč odvést zdravotní i sociální pojištění, a že byla uplatněna zálohová daň i u nepodepsaného prohlášení.
Příklad č. 4 (DPP začala nebo skončila v průběhu měsíce)
Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce od 1. 1. do 29. 3. 2022 v rozsahu 300 hod. Odměna na hodinu činila 150 Kč. Každý měsíc odpracoval 100 hodin a byla mu zúčtována odměna 15000 Kč (150x100). Částka 150 Kč je jeho pravděpodobným výdělkem.
Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku musíme výkon práce v hodinách převést na týdenní objem výkonu práce, abychom zjistili „fiktivní týdenní pracovní dobu“
v období od 1.1. do 29.3. je: 89 dnů
průměrný počet kal. dnů v roce 2022: 30,42 dne za měsíc (365:12) (v přestupných letech je to 366 : 12 = 30,5)
počet odpracovaných měsíců: 2,926 (89 : 30,42)
průměrný počet hodin na 1 měsíc: 102,529 (300 : 2,926)
na jeden týden připadne fiktivně: 23,581hod. (102,529 : 4,348)
Výpočet průměrného hrubého měsíčního výdělku:
150 * 23,581 * 4,348 = 15379,528 Kč, zaokrouhleno na 15380 Kč.
Průměrný měsíční čistý výdělek by se zjistil takto:
Vzhledem k tomu, že odměna z dohody je vyšší než 10000 Kč je třeba z ní odvést obojí pojistné.
Zdravotní pojištění
15380 * 13,5% = 2076,3 Kč, zaokrouhleno na 2077 Kč Zaměstnanec: (1/3 z 2077) = 692,33 Kč, zaokrouhleno 693 Kč Zaměstnavatel: 2077 – 693 = 1384 Kč
Sociální pojištění
Zaměstnanec: 999,7 Kč, zaokrouhleno na 1000 Kč (15380 * 6,5%)
Zaměstnavatel: 3814,24 Kč, zaokrouhleno na 3815 Kč (15380 * 24,8%)
V případě nepodepsaného prohlášení: | |
Průměrný měsíční hrubý výdělek: | 15380 Kč |
Daňový základ zaokrouhlený: | 15400 Kč |
Zálohová daň 15%: | 2310 Kč |
Zdravotní pojištění 1/3 z 13,5%: | 693 Kč |
Sociální pojištění 6,5%: | 1000 Kč |
Průměrný čistý měsíční výdělek: | 11377 Kč (15380 – 2310 – 693 – |
1000) | |
Při podepsaném prohlášení: | |
Průměrný měsíční hrubý výdělek: | 15380 Kč |
Daňový základ zaokrouhlený: | 15400 Kč |
Zálohová daň 15%: | 0 Kč |
(uplatní se část měsíční slevy na poplatníka 2570 Kč) Zdravotní pojištění 1/3 z 13,5%: 693 Kč
Sociální pojištění 6,5%: 1000 Kč
Průměrný čistý měsíční výdělek: 13687 Kč (15380 – 693 – 1000)
Příklad č. 5 (když vyjdou nezákonné hodnoty)
DPP byla uzavřena na dobu od 5. září 2022 do 8. září 2022 s rozsahem práce 48 hodin a sjednanou odměnou 120 Kč za hodinu práce. Zaměstnanci bylo vyplaceno (48 * 120 =) 5760 Kč, ze kterého nebylo odvedeno žádné pojistné. Pouze v případě nepodepsaného prohlášení by byla odvedena srážková daň (5800 * 15 % = 870 Kč a vyplaceno by bylo 4890 Kč).
Dle §83 nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. V tomto případě šlo o dohodu na 4 dny a bylo odpracováno 48 hodin. Délka směny tedy nebyla překročena (48 / 4 = 12). Sjednaná odměna 120 Kč je i hrubým pravděpodobným výdělkem.
v období od 4.9. do 8.9. je: 4 dny
průměrný počet kal. dnů v roce 2022: 30,42 dne za měsíc (365:12) (v přestupných letech je to 366 : 12 = 30,5)
počet odpracovaných měsíců: 0,131 (4 : 30,42)
průměrný počet hodin na 1 měsíc: 366,412 (48: 0,131)
na jeden týden připadne fiktivně: 84,271 hod. (366,412 : 4,348)
V §79 ZP je stanoveno, že délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně. Tedy více být nemůže. Proto je nutné v tomto kroku přistoupit k redukci týdenní pracovní doby na hodnotu 40.
Výpočet průměrného hrubého měsíčního výdělku:
120 * 40 * 4,348 = 20870,4Kč, zaokrouhleno na 20871 Kč.
Průměrný měsíční čistý výdělek by se zjistil takto:
Vzhledem k tomu, že odměna z dohody je vyšší než 10000 Kč je třeba z ní odvést obojí pojistné.
Zdravotní pojištění
20871 * 13,5% = 2817,58 Kč, zaokrouhleno na 2818 Kč Zaměstnanec: (1/3 z 2818) = 939,33 Kč, zaokrouhleno 940 Kč Zaměstnavatel: 2818 – 940 = 1878 Kč
Sociální pojištění
Zaměstnanec: 1356,615 Kč, zaokrouhleno na 1357 Kč (20871 * 6,5%)
Zaměstnavatel: 5176,008 Kč, zaokrouhleno na 5177 Kč (20871 * 24,8%)
V případě nepodepsaného prohlášení: | |
Průměrný měsíční hrubý výdělek: | 20871 Kč |
Daňový základ zaokrouhlený: | 20900 Kč |
Zálohová daň 15%: | 3135 Kč |
Zdravotní pojištění 1/3 z 13,5%: | 940 Kč |
Sociální pojištění 6,5%: | 1357 Kč |
Průměrný čistý měsíční výdělek: | 15439 Kč (20871 – 3135 – 940 - |
1357) | |
Při podepsaném prohlášení: | |
Průměrný měsíční hrubý výdělek: | 20871 Kč |
Daňový základ zaokrouhlený: | 20900 Kč |
Zálohová daň 15%: | 565 Kč (3135 – 2570) |
(uplatní se měsíční sleva na poplatníka 2570 Kč) Zdravotní pojištění 1/3 z 13,5%: 940 Kč
Sociální pojištění 6,5%: 1357 Kč
Průměrný čistý měsíční výdělek: 18009 Kč (20871 – 565 – 940 - 1357)
3/ BEZPLATNÉ POUŽITÍ VOZIDLA – oprava v příkladu DIS 9/2022
V minulém čísle DIS jsme uvedli na straně 2 v článku č. 1 „Novela zákona o dani z příjmů – bezplatné použití motorového vozidla“ příklad výpočtu. Pořizovací cena vozidla je však chybně uvedena o řád nižší. V daném příkladu šlo o vůz v pořizovací ceně 3 000 000 Kč.
4/ SLEVA NA POJISTNÉM - upřesnění výpočtu DIS 9/2022
V devátém čísle D IS je na straně číslo 6 uveden příklad 2, kde jsme nevhodným způsobem vyčíslili vzorec. Jelikož se jedná o procenta, vhodnější vyjádření by bylo následující:
150
----- * 38911
100 150 1 150
----------------- = ------ * --------- * 38911 = = 0,0115 * 38911 = 447 Kč
130,44 100 130,44 100 * 130,44
5/ ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU
Zaměstnání malého rozsahu je definováno v § 7 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění (dále jen zákon o NP):
- Jde o zaměstnání, v němž není splněna podmínka dosažení započitatelného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu (§6 odst. 2 – aktuálně 3500 Kč) nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec.
Jinými slovy započitatelný příjem činí 0 Kč až 3499 Kč. Zaměstnáním malého rozsahu je automaticky dohoda o pracovní činnosti, pracovní poměr nebo statutární odměna, kde započitatelný příjem není sjednán vůbec nebo je sjednán v částce nižší než 3500 Kč (= rozhodný příjem dle §6 odst. 2). Naproti tomu dohoda o provedení práce nikdy zaměstnáním malého rozsahu být nemůže.
- Zaměstnanec je pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu alespoň ve výši rozhodného příjmu (3500 Kč).
- Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení doby zaměstnání malého rozsahu se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato doba trvání skončila.
- Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud v daném měsíci vykonávají u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a souhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl alespoň částku rozhodného příjmu. Pojištění trvá pouze v tomto měsíci. Za téhož zaměstnavatele se považuje též právní nástupce zaměstnavatele.
Tzn., že pro účely pojištění je třeba sečíst všechna zaměstnání malého rozsahu u jednoho zaměstnavatele, které zaměstnanec má. Tedy například:
PP sjednaný na 0 – 3499 Kč + PP sjednaný na 0 – 3499 Kč PP sjednaný na 0 – 3499 Kč + DPČ sjednaná na 0 – 3499 Kč DPČ sjednaná na 0 – 3499 Kč + DPČ sjednaná na 0 – 3499 Kč
Odměna jednatele sjednaná na 0 – 3499 Kč + PP/DPČ 0 – 3499 Kč (0 Kč značí, že odměna nebyla sjednána)
DPP a PP sjednaný na 3500 Kč a více se s výše uvedenými zaměstnáními malého rozsahu nikdy nesčítá.
Zároveň platí, i u zaměstnání malého rozsahu, že zaměstnanci (§6 odst. 1 písm. a) a
b) zákona o NP):
- Vykonávají zaměstnání na území České republiky (za ten se považuje i přechodný výkon práce mimo území ČR, je-li místo výkonu trvale v ČR), nebo
- Vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu EU.
JAK POSTUPOVAT S PŘIHLAŠOVÁNÍM TĚCHTO ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU NA OSSZ
Podle § 94 odst. 1 zákona o NP oznamuje zaměstnavatel zaměstnance, jehož zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu, do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci vznikla účast na pojištění (tzn. dosáhl započitatelného příjmu 3500 Kč). Stejný termín je i pokud dojde ke zúčtování příjmu po skončení zaměstnání malého rozsahu. Podle Všeobecných zásad pro vyplňování tiskopisu „Oznámení o nástupu do zaměstnání - skončení zaměstnání“ se uvede jako vstup do zaměstnání datum skutečného vstupu do zaměstnání a nikoliv vzniku účasti na pojištění.
Např. zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. 1. 2022 a vzhledem k tomu, že byl sjednán výkon práce nepravidelně dle potřeb zaměstnavatele s odměnou 125 Kč za hodinu, jedná se o zaměstnání malého rozsahu.
V měsíci lednu dosáhl započitatelného příjmu 2500 Kč, v měsíci únoru 2875 Kč a
v měsíci březnu dosáhl započitatelného příjmu 3625 Kč.
Tohoto zaměstnance je třeba přihlásit do 20. dubna 2022 (pokud nebyla s OSSZ dohodnuta jiná lhůta pro plnění oznamovací povinnosti). Přihlášení se ale provede již od 1. 1. 2022. Po zbytek trvání dohody zůstane zaměstnanec přihlášen (odhlášení se povede až při ukončení dohody).
JAK JE TO S ODVODEM DANÍ A SOC IÁLNÍM POJIŠTĚNÍM
Sociální pojištění se u zaměstnání malého rozsahu odvádí jen v případě, že rozhodný příjem dosáhne alespoň částky 3500 Kč (tedy 3500 Kč a více).
Pokud je rozhodný příjem:
- 0 - 3499 Kč | daň je srážková (15%) | pojištění nevzniká (nehlásí se) |
- 3500 Kč | daň je srážková (15%) | pojištění vzniká (hlásí se) |
- 3501 Kč a víc | daň je zálohová (15%) | pojištění vzniká (hlásí se) |
POZOR! Pokud se jedná o pracovní poměr sjednaný na více než 3500 Kč, tak se sociální pojištění odvádí i v případě, že v některém měsíci rozhodný příjem poklesne pod tuto hranici.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A ZAMĚSTNÁNÍ MALÉHO ROZSAHU
Ve zdravotním pojištění není pojištěnec plátcem pojistného (§5 odst. a) 5. zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb.) pokud je zaměstnancem (tedy mu plynou nebo by měly plynou příjmy ze závislé činnosti) a je činný na základě dohody o pracovní činnosti (popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) a úhrn příjmů z takovýchto dohod v kalendářním měsíci nedosáhl alespoň rozhodného příjmu (3500 Kč). S tím, že příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.
Z tohoto ustanovení vyplývá, že z dohody o pracovní činnosti do 3499 Kč včetně se zdravotní pojištění neodvádí. POZOR ale u pracovního poměru a statutární odměny, zde žádná výjimka do 3500 Kč není uvedena, tedy zdravotní pojištění se zde odvádí od „0Kč“. Nehledě na to, zda je pracovní poměr uzavřen jako zaměstnání malého rozsahu či nikoli.
Přihlášení / odhlášení ke zdravotnímu pojištění
Zaměstnavatel je povinen do 8 kalendářních dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (a to ke dni nástupu zaměstnance do zaměstnání) nebo oznámení o ukončení zaměstnání. Za den nástupu do zaměstnání se u pracovního poměru považuje den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce (§8 odst. 2 písm. a) z. 48/1997 Sb.) a u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, kdy zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci (§8 odst. 2 písm. d) z. 48/1997 Sb.).
Výše uvedené znamená, že vznik pracovního poměru (ať je sjednán na jakoukoli výši) je zaměstnavatel povinen nahlásit do 8 kalendářních dnů, kdy zaměstnanec nastoupil do práce. Odhlášení bude až s ukončením pracovního poměru. U dohod o pracovní činnosti vedených jako zaměstnání malého rozsahu provede zaměstnavatel přihlášení pouze v měsíci, kdy započitatelný příjem přesáhne rozhodný příjem dle zákona o nemocenském pojištění – 3500 Kč a zároveň provede i odhlášku.
Příklad: Zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti uzavřenou od 1. června 2022 a faktickým nástupem do práce 2. června 2022, se sjednaným příjmem 3400 Kč měl započitatelný příjem za červenec ve výši 3350 Kč, za srpen ve výši 3600 Kč.
Zaměstnavatel provede přihlášení zaměstnance ke dni 1. srpna a odhlášení ke dni
31. srpna, a to v termínu do 8. září.
Minimální vyměřovací základ
I pro zaměstnání malého rozsahu platí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pokud tato zaměstnání zakládají účast na zdravotním pojištění. Platí obecná pravidla součtu příjmů zaměstnance zakládajících účast na zdravotním pojištění a
odvodu doplatku prostřednictvím vybraného zaměstnavatele (pokud jich má zaměstnanec více). Toto téma si rozebereme v některém z dalších článků.
6/ VOLBY DO SENÁTU PARLAMENTU ČR A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV
Rozhodnutím prezidenta republiky číslo 81/2022 Sb. se ve dnech 23. a 24. září letošního roku se konají volby do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí. Druhé kolo senátních voleb se koná ve dnech 30. září a 1. října 2022 ve 24 volebních obvodech.
Dle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 233/2000 Sb. mají členové okrskové volební komise dle §12 (odst. 2 a 3 citace viz níže) nárok na zvláštní odměnu:
(2) Při volbách do Senátu Parlamentu České republiky přísluší předsedovi okrskové volební komise za výkon funkce odměna ve výši 2 200 Kč, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise odměna ve výši 2 100 Kč a ostatním členům okrskové volební komise odměna ve výši 1 800 Kč v případě, že volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním okrsku proběhly pouze v jednom kole. Za výkon funkce v dalším kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky se odměna podle věty první zvyšuje předsedovi, místopředsedovi a zapisovateli okrskové volební komise o 1 000 Kč a ostatním členům okrskové volební komise o 700 Kč. V případě opakování hlasování se odměna zvyšuje o dalších 400 Kč.
(3) Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky nebo
volby do Senátu Parlamentu České republiky v souběhu s jinými volbami, zvyšuje se odměna člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise podle odstavců 1 a 2 o 400 Kč za každé další volby. Uskuteční-li se u voleb konaných v souběhu i druhé kolo volby prezidenta republiky, zvyšuje se dále odměna o částku za výkon funkce v dalším kole volby prezidenta republiky podle zvláštního právního předpisu.
Na základě těchto paragrafů bude výše odměn členů okrskových volebních komisí při těchto volbách následující:
- Předseda volební komise 2600 Kč (2200+400)
- místopředseda a zapisovatel volební komise 2500 Kč (2100+400)
- člen volební komise 2200 Kč (1800+400).
UVOLŇOVÁNÍ ČLENŮ VOLEBNÍCH KOMISÍ PRO NADCHÁZEJÍCÍ VOLBY
V případě uvolnění zaměstnance, jako člena okrskové volební komise je třeba, aby mu jeho zaměstnavatel poskytl náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Podle § 206 odst. 3 ZP je ale právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popř. z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od náhrady. Tzn., že Obecní úřad, resp. Městský úřad by měl zaměstnavateli refundovat vyplacenou náhradu mzdy za dobu uvolnění do okrskové volební komise. Zde se bude jednat ve většině případů o refundaci náhrady mzdy za pátek 23. září 2022, případně o refundaci náhrady mzdy za sobotu 24. září, pokud měl uvolněný zaměstnanec na tento den rozepsanou směnu, a stejně tak by mělo dojít k refundaci za školení, kterých se
musí zúčastnit před samotnými volbami. Při refundaci nezapomenout na refundaci pojistného na SZ a ZP, které z náhrady mzdy platí zaměstnavatel.
ODVOD POJISTNÉHO NA SZ, VZP A DANĚ Z PŘÍJMŮ Z ODMĚN ČLENŮ VOLEBNÍCH KOMISÍ
Zdravotní pojištění se neodvádí, protože v § 5 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění jsou mezi příjmy, z kterých se pojistné na VZP neodvádí, i odměny členům volebních komisí.
Pojistné na sociální zabezpečení by se z těchto odměn odvádělo, pokud odměna bude 3500 Kč nebo vyšší. Z výše uvedeného přehledu odměn vyplývá, že k překročení této hranice by při těchto volbách dojít nemělo.
Daň z příjmů by se odváděla vždy. Pokud by odměna za výkon funkce člena volební komise nepřekročila částku 3500 Kč, jednalo by se o daň vybíranou srážkou (15%), což je daň konečná a nikam se již neuvádí. Jestliže by odměna za výkon funkce byla vyšší než 3500 Kč, odvedla by se zálohová daň 15%, členovi volební komise by se vystavilo „Potvrzení o zdanitelných příjmech“ a musel by si sám podat daňové přiznání za rok 2022.
POZOR: pokud bude členem volební komise osoba, která nemá nikde jinde učiněné
Prohlášení k dani (důchodce, student apod.), může jej na měsíc říjen podepsat u obecního úřadu a nebude platit žádnou daň.
Jak postupovat v případě zaměstnanců, jež byli uvolněni pro výkon funkce
poslance PS a kterým skončí po volbách mandát a kteří se budou vracet zpět do zaměstnání?
V případě, že se bude vracet do zaměstnání zaměstnanec, který byl dlouhodobě uvolněný pro výkon veřejné funkce, je zaměstnavatel povinen jej zařadit na jeho původní práci a pracoviště (§ 47 ZP). Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí jej zaměstnavatel podle pracovní smlouvy.
7/ SNÍŽENÍ VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
S účinností od 31.8.2022 se snižuje vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, a to na 11014 Kč za kalendářní měsíc (viz zákon č. 260/2022 Sb. novelizující zákon č. 592/1992 Sb.). Pojistné ve výši 13,5% z tohoto vyměřovacího základu odpovídá částce 1487 Kč.
Tato nová částka bude mít také vliv na stanovení vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní důchod ve smyslu ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je-li zaměstnancem zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců. Vyměřovacím základem je totiž v takovém případě částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát – viz ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.
Nárok na uvedený odpočet nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát a ani osoby samostatně výdělečně činné. Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, určuje ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
Zákon má účinnost 31. 8. 2022, vyvstala tedy otázka, jak stanovit VZ za srpen, resp. od kdy sníženou částku použít poprvé. Vzhledem k tomu, že k této problematice zatím není nikde žádné vyjádření, obrátili jsme se přímo na VZP, která nám odpověděla, že poprvé se tento VZ použije za měsíc září.
8/ NAŘÍZENÍ VLÁDY 290/2022 Sb. O VÝŠI VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU A VÝŠI PŘEPOČÍTACÍHO KOEFICIENTU ZA ROK 2021, REDUKČNÍCH HRANIC PRO STANOVENÍ VÝPOČTOVÉHO ZÁKLADU PRO ROK 2023 A ZÁKLADNÍ VÝMĚRY DŮCHODU STANOVENÉ PRO ROK 2023 A O ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ V ROCE 2023
Tímto Nařízením stanovuje vláda pro účely důchodového pojištění všeobecný vyměřovací základ (dále VVZ) za rok 2021 ve výši 38294 Kč (za rok 2020 to bylo 36119 Kč) a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 ve výši 1,0530 (za rok 2020 to bylo 1,0773). Na základě těchto údajů jsme pro Vás vypočetli „koeficienty nárůstu VVZ“ pro důchody přiznávané v roce 2023, které jsou přílohou tohoto čísla. Koeficienty nárůstu VVZ pro výpočet při odchodu do důchodu v roce 2022 najdete v některé z našich brožur (AB-cedník, DÉMONÍK nebo v DIS 10/2021).
Tímto NV se zvyšuje i VÝŠE REDUKČNÍCH HRANIC PRO STANOVENÍ
VÝPOČ TOVÉHO ZÁKLADU (od 30. 9. 2011 se vypočítávají z průměrné mzdy, což je součin VVZ a koeficientu pro jeho přepočet zaokrouhleno na koruny nahoru). Tato průměrná mzda v roce 2021 činí 40324 Kč (38294 x 1,053 = 40323,582). Redukční hranice pro stanovení výpočtového základu byly vyhlášeny rovněž stejným NV a budou od 1. 1. 2023 tyto:
1. to, co se při výpočtu procentní výměry důchodu započte plně se zvýší z 17121 Kč na 17743 Kč (od 30. 9. 2011 činí první redukční hranice 44% průměrné mzdy)
2. to, co se započte v roce 2023 z 26% je v pásmu 17743 až 161296 Kč (od
30. 9. 2011 činí druhá redukční hranice 400% průměrné mzdy)
k částce nad 161296 Kč se při výpočtu důchodu již nepřihlíží.
Tzn., že pokud by měl někdo osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu 37800 Kč, započetlo by se mu v roce 2022 17121+(37800- 17121)x0,26=17121+5377=22498 Kč. Při odchodu do důchodu až v roce 2023 by se ze stejného osobního vyměřovacího základu započetlo 17743+(37800- 17743)x0,26=17743+5215=22958 Kč.
Stejným Nařízením vlády se ZVYŠUJÍ I DŮCHODY přiznané před 1. lednem 2023 a to tak, že:
- základní výměra důchodu (starobní, invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí) se zvýší o 140 Kč a činí 4040 Kč (dosud 3900 Kč)
- procentní výměra důchodu se pro rok 2023 zvyšuje o 5,1% Kč.
Nařízení vlády nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2023, tzn., že důchody budou zvýšeny od splátky důchodu za měsíc leden 2023. Od ledna 2023 se starobní důchody zvýší také o bonus 500 Kč za vychované dítě.
9/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICIENTU PRO JEHO PŘEPOČET DO DALŠÍCH ZÁKONŮ
Z všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) a z přepočítacího koeficientu k němu se vychází také při výpočtu některých dalších veličin, jako je např. minimální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení a pro zdravotní pojištění, který budou platit OSVČ v roce 2023. Kromě toho se VVZ a koeficientu pro jeho přepočet použije i pro výpočet maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a pro druhé pásmo daně. Dále se použije tento údaj i pro výpočet redukční hranice pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění, redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti apod.
ZVÝŠENÍ ROZHODNÉHO PŘÍJMU PRO ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ
(§ 6 odst. 2 zákona 187/2006 Sb. o NP)
Podle § 6 odst. 2 zákona 187/2006 Sb. o NP je rozhodný příjem pro účast na NP ve výši 3500 Kč. Podle věty druhé se tato částka zvýší, pokud jedna desetina součinu VVZ a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší, než je dosud platná částka rozhodného příjmu.
A právě tato situace pro rok 2023 nastala, protože jedna desetina průměrné mzdy činí 4032,4 Kč a po zaokrouhlení na pětisetkorunu směrem dolů vychází částka 4000 Kč.
Účast na nemocenském pojištění bude tedy v roce 2023 vznikat při dosažení rozhodného příjmu 4000 Kč. Pokud bude příjem nižší než tato částka, nebude vznikat účast na NP.
Zaměstnáním malého rozsahu (§ 7 odst. 1 zákona o NP) bude zaměstnání, ve kterém zaměstnanec nebude mít započitatelný příjem alespoň 4000 Kč nebo příjem nebyl vůbec sjednán.
ZVÝŠENÍ ROZHODNÉHO PŘÍJMU PRO ÚČAST NA NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A JEHO VLIV NA UPLATNĚNÍ SRÁŽKOVÉ DANĚ
V § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů se zvyšuje částka pro uplatnění srážkové daně na 4000 Kč u zaměstnance, který nemá u zaměstnavatele učiněné Prohlášení k dani.
MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ U OSVČ
Pokud by OSVČ, která má podnikání jako „hlavní výdělečnou činnost“ a podnikala by po celý rok 2023, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 20162 Kč (38294x1,053x0,5=20161,791). I v roce 2022 se z této částky bere 50%, tj. 10081 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 2944 Kč (10081x0,292). Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 3156 Kč (10081x0,313).
U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při
péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které kromě podnikání vykonávaly zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění), bude v roce 2023 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 4033 Kč (38294x1,053x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 1178 Kč (4033x0,292).
POZOR: u osob, které vykonávají tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtu výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené o výdaje budou v roce 2023 nižší než 96777 Kč (38294x1,053x2,4). Za rok 2022 je tato částka 93387 Kč.
MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA SZ
Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ by měl činit i v roce 2023 48násobek průměrné mzdy.
VÝPOČET PRŮMĚRNÉ MZDY:
VVZ za rok 2021 = 38294 Kč, koeficient pro jeho přepočet = 1,053. 38294x1,053=40323,582 Kč
Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2021 po zaokrouhlení směrem nahoru 40324 Kč.
JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z KTERÝCH SE BUDE POJISTNÉ ODVÁDĚT?
48násobek průměrné mzdy je 1935552 Kč (40324x48), což odpovídá měsíčnímu
příjmu zaměstnance 161296 Kč (což odpovídá výši druhé redukční hranici pro výpočet důchodu – viz výše).
JAK SE BUDE SLEDOVAT DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU?
Pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1935552 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.
Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u každého z nich částky 1935552 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 48násobku průměrné mzdy, požádá o vrácení pojistného na SZ nad tuto hranici na OSSZ.
MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP
Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP byl v roce 2015 zrušen
natrvalo.
VÝŠE MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP U OSVČ
Podle § 3a odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se z VVZ a koeficientu pro jeho přepočet vychází i při výpočtu minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na VZP u OSVČ.
Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50% průměrné mzdy.
Průměrná mzda se zjistí jako součin VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o 2 roky předchází... Tzn., že pro minimální vyměřovací základ pro rok 2023 jsou rozhodné údaje z roku 2021.
Minimální vyměřovací základ činí 241942 Kč (38294x1,053=40323,582x0,5x12) = 241941,492).
Minimální výše pojistného na VZP u OSVČ činí po zaokrouhlení na koruny směrem nahoru 32663 Kč (241942x0,135=32662,17).
Minimální výše zálohy bude v roce 2023 2722 Kč (32663:12). V roce 2022 byla
minimální výše záloh na pojistné na VZP 2627 Kč. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které je plátcem stát (poživatelé důchodů, studenti, osoby na MD nebo RD apod.) a dále na OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a platí si pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy.
JAKÁ BUDE HRANICE PŘÍJMU PRO ODVOD DANĚ Z PŘÍJMU A PRO ODVOD DANĚ U ZÁLOH
Po zrušení superhrubé mzdy se odvádí daň z příjmu ze závislé činnosti do 48násobku průměrné mzdy ve výši 15% a nad tuto hranici ve výši 23%. V roce 2022 bude sazba 15% použita u příjmů do částky 1935552 (40324 x 48; v roce 2022 bylo 1867728 Kč) a nad tuto hranici se použije sazba daně 23%.
Sazba daně 15% u záloh se použije u příjmu do 161296 Kč (v roce 2022 to bylo 155644 Kč) a nad tuto hranici se uplatní sazba daně 23%.
Solidární zvýšení daně bylo od roku 2021 zrušeno.
JAKÉ BUDOU REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NEMOCENSKÉHO V ROCE 2023
Redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek se rovněž vypočtou z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 a koeficientu pro jeho přepočet, které se stanoví pro účely důchodového pojištění.
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2021 (VVZ) | 38294 | |
Koeficient pro přepočet VVZ za rok 2021 | 1,053 | |
Přepočtený VVZ | 38294 x 1,053 | 40323,582 |
První redukční hranice (dále jen RH) | Jedna třicetina z přepočteného VVZ | 1344,1194 |
První redukční hranice po zaokrouhlení | 1345 Kč | |
Druhá redukční hranice | 1,5násobek první RH (1344,1194x1,5=2016,1791) | 2017 Kč |
Třetí redukční hranice | 3násobek první RH (1344,1194x3=4032,3582) | 4033 Kč |
Výše těchto redukčních hranic je potvrzována Sdělením MPSV vyhlášeným ve Sbírce. Z těchto redukčních hranic se budou v roce 2023 vypočítávat dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), které budou vyplácet příslušné OSSZ. U nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného se do první redukční hranice započte denní vyměřovací základ zaměstnance z 90%, u peněžité pomoci v mateřství, otcovské a u vyrovnávacího příspěvku se do první redukční hranice započítává denní vyměřovací základ i nadále ve výši 100%. U všech dávek nemocenského pojištění se mezi první a druhou redukční hranicí započte denní vyměřovací základ z 60%, a mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30%.
Všechny dávky nemocenského pojištění se budou i nadále poskytovat za kalendářní dny.
REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NÁHRADY MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 14ti KALENDÁŘNÍCH DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
I v roce 2023 bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy po dobu prvních 14 ti kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy se redukční hranice pro nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru. Tím se získá přepočet náhrady mzdy z kalendářních dnů na pracovní dny a jednu odpracovanou hodinu (je to z toho důvodu, že zákoník práce zná již pouze hodinový průměrný výdělek).
Tzn., že:
- první redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy by byla 235,375 Kč (1345x0,175)
- druhá redukční hranice by byla 352,975 Kč (2017x0,175)
- třetí redukční hranice by byla 705,775 Kč (4033x0,175).
Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 % , z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný hodinový výdělek do výše 235,375 Kč započte z 90%, tj. maximálně 211,8375 Kč.
Průměrný hodinový výdělek v pásmu 235,375 Kč až 352,975 Kč se započte z 60%, tj. maximálně 70,56 Kč.
Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 352,975 až 705,775 Kč se započte z 30%, tj. maximálně 105,84 Kč.
Při těchto výpočtech nebylo použito žádné zaokrouhlování, protože názory na způsob zaokrouhlování se liší…
Maximální průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy po redukci by činil 211,8375 + 70,56 + 105,84 tj. 388,2375 Kč. Ten by se ale týkal zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem kolem 123000 Kč (4033x30,42), kterému se ale moc nevyplácí být v pracovní neschopnosti…
KOLIK SI MUSÍ PLATIT OSOBY DOBROVOLNĚ ÚČASTNÉ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
Podle § 5c odst. 1 a §23b odst. 4 zákona 589/1992 Sb. o pojistném na SZ je vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění (DP) částka, kterou si určí, nejméně však částka ve výši 1/4 průměrné mzdy platné
v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na DP platí. Průměrná mzda pro rok 2023 činí 40324 Kč, 1/4 z ní je 10081 Kč a z toho 28% je 2822,68, zaokrouhleno 2823 Kč. Takže pokud se chce někdo v roce 2023 dobrovolně přihlásit na DP měl by si platit 2823 Kč měsíčně.
Závěrečný pozdrav je opět od pana XXXXXXXX:
Život lze pochopit pouze zpětně, žít jej však musíme dopředu.