EU aktualit

100. vydání !!!

Měsíčník

EU aktualit

číslo 100,

leden 2012

strana 2

strana 4

strana 5

strana 11

Na Nový rok se předsednictví v Evropské unii ujalo Dánsko

Dluhová krize eurozóny se bude patrně řešit mezivládní dohodou

Ministři průmyslu ČR a SR chtějí zmírnit nařízení REACH

Chorvatsko podepsalo přístupovou smlouvu k EU

Hlavní téma:

Nástroj pro propojení Evropy CEF

Vážení čtenáři,

vítejte již u stého vydání našeho Měsíčníku EU aktualit na počátku roku 2012, v němž Vám přejeme všechno dobré. Vstup do roku 2012 vystavil současně i dění v EU na pověstnou křižovatku. Lze předpokládat, že vedle velmi podstatných a zajímavých záležitostí obvyklého charakteru nás v roce letošním čeká pokračování summitů na nejvyšší úrovni, řešících problém obnovení fiskální udržitelnosti a finanční stability některých z nejproblémovějších států.

Lze si přát, aby na rozdíl od roku 2011, byli šéfové států a vlád schopni dohodnout se na řešení, které má svoji logickou a obsahovou kontinuitu a které současně bude dostatečně razantní a přesvědčivé pro to, aby problémové země měly reálnou šanci se z nastalé nelichotivé situace dostat.

Loňský rok ukázal, že touto cestou není neustále měnit rychlosti i obsahové zaměření unijní asistence. Loni touto dobou jsme ještě žili v iluzi, že původní plán, podle něhož mělo Řecko do roku 2013 snížit svůj veřejný deficit na úroveň 3 % HDP, je plánem realistickým a proveditelným. Pár měsíců poté byl na úrovni Evropské rady přijat závěr, že pro nápravu problémových zemí je zapotřebí delší čas a jakákoliv vnější pomoc jim by měla být pouze startovacím bodem rozsáhlé a fundamentální nápravy jejich vnitřních ekonomických a fiskálních struktur. Za dalších pár měsíců dostalo přednost radikální řešení s odpisem značné části řeckých závazků, čímž se věřitelské bankovní a finanční instituce, potažmo jejich ekonomiky, vystavily nové podobě rizik a hrozeb. Toto je cesta, která by neměla být v roce letošním opakována.

Nyní se jedná o budoucí podobě víceletého finančního rámce a o kohezní politice. Diskuse o těchto oblastech bude vedle dluhové krize patrně dominovat veřejnému prostoru v průběhu celého letošního roku. Xxxxxx si tedy pro jeho průběh více věcnosti, racionality a nezbytného optimismu nejen v dění, které předurčí obsah toho, kam se v letošním roce EU posune.

Xxxx Xxxxxxxxx

Milí čtenáři,

když mě mí duchovní rodiče Xxxxx Xxxxxxx s Xxxxxx Xxxxxxxxxxx v září 2003 zplodili, pravděpodobně netušili, co ze mě vyroste. Dnes slavím 100. měsíční narozeniny a ostudu jsem jim snad neudělal.

Každé mé číslo čte téměř 20 tisíc čtenářů, vycházím v elektronické i tištěné podobě, kromě češtiny si mě můžete užít i v angličtině. Z hlediska struktury jste většinou podnikatelé, studenti, akademičtí pracovníci, novináři, zástupci veřejného sektoru či politici včetně těch z nejvyšších pater tuzemské i evropské politiky.

V letech 2005 a 2006 mě Úřad vlády ČR ocenil a vybral mezi nejlepší zdroje evropských informací v příslušné kategorii. V průzkumu z roku 2008 mě téměř dvě pětiny respondentů z Vašich řad vyhodnotilo jako vůbec nejlepší informační zdroj o EU v České republice.

Nejvíce si však vážím Vaší čtenářské přízně, která je pro mě závazkem neustále zlepšovat kvalitu přinášených a analyzovaných informací. Moc bych si přál, aby Vás při oslavě mých 200. narozeniny bylo také dvakrát tolik.

Váš Měsíčník EU aktualit

Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/00 000 00 Praha 4

tel.: x000 000 000 000

XX_xxxxxx@xxxx.xx xxxx://xxx.xxxx.xx/xx

EU OFFICE (KANCELÁŘ PRO EU)

Xxx Xxxxxxxx manažer EU Office

x000 000 000 000, xxxxxxxxx@xxxx.xx

Xxxx Xxxxxxxxx

x000 000 000 000, xxxxxxxxxx@xxxx.xx

Xxx Dlouhá

x000 000 000 000, xxxxxxx@xxxx.xx

EKONOMICKÉ A STRATEG. ANALÝZY

Xxxxx Xxxxxxxx

hlavní ekonom České spořitelny

x000 000 000 000, xxxxxxxxx@xxxx.xx

KORPORÁTNÍ FINANCOVÁNÍ

Xxxxx Xxxxx

specialista EU Programu Business

x000 000 000 000, xxxxxx@xxxx.xx

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU

Xxxxx Xxxxxx

specialista EU Programu Region

x000 000 000 000, xxxxxxx@xxxx.xx

GRANTIKA ČESKÉ SPOŘITELNY

Xxxxxxx Xxx

ředitel odboru Projektové poradenství

x000 000 000 000, xxx@xxxxxxxxxx.xxx

Máte zájem o realizaci projektu s pod- porou fondů EU? Hledáte financování rozvojových plánů? Chcete získat více informací? Prosím, obraťte se na nás.

Obsahovými partnery Měsíčníku EU aktualit jsou portál XxxXxxxx.xx a společnost Grantika ČS

Události

S novým rokem se předsednictví v Evropské unii ujalo Dánsko, které bude klást důraz na odpovědnější, dynamičtější, zelenější a bezpečnější Evropu. Členské země eurozóny se dohodly na uzavření mezivládní fiskální dohody, která by měla napomoci k řešení evropské dluhové krize. Dohoda by měla zavést například užší koordinaci hospodářských a fiskálních politik. Evropský komisař pro vnitřní trh Xxxxxx Xxxxxxx zvažuje regulaci bankovních poplatků u plateb do zahraničí.

POLITIKA EKONOMIKA A EURO

Na Nový rok se předsednictví v Evropské unii ujalo Dánsko

Po polském předsednictví se předsednické role v Radě EU ujalo Dánsko. Naposledy Dánsko předsedalo EU v roce 2002, kdy se do evropských dějin zapsalo zejména kvůli uzavření přístupových jednání s desítkou kandidátských zemí, mezi nimiž nechyběla ani Česká republika. V tomto roce se ujímá předsednictví v době dluhové krize eurozóny.

Dánsko vytyčilo 4 základní priority:

• Odpovědnější Evropa

– I přesto, že stejně jako jeho předchůdce nepřijala Kodaň společnou měnu euro, hlavním tématem nadcházejících šesti měsíců bude dluhová krize eurozóny. Dánové tak budou mít plné ruce práce zejména s tím, aby udrželi Evropskou unii jednotnou.

– Dále se bude soustředit především na víceletý rozpočet EU (2014-2020) – zdravé veřejné finance, růst a vytváření nových pracovních míst

• Dynamičtější Evropa – prohlubování jednotného trhu

• Zelenější Evropa – priority zaměřené na podporu udržitelného rozvoje a hospodárného využívání přírodních zdrojů, požadavek závazných cílů v oblasti energetické účinnosti, která nabízí i ekonomické příležitosti.

• Bezpečnější Evropa – řešení přeshraničních problémů, boj proti terorismu, silnější Schengenská spolupráce

Za klíčový problém dánského předsednictví však považují sami Dánové sjednocení zemí, které jsou členy i nečleny eurozóny a vyřešení krize eurozóny.

Ačkoliv po ratifikaci Lisabonské smlouvy není již předsednická role tak významná, stejně čeká Dány v čele Unie jedno z nejtěžších předsednictví v historii evropské integrace. Předpokládáme totiž, že právě v prvním pololetí letošního roku bude kulminovat evropská dluhová krize.

h t t p : / / e u 2 0 1 2 . d k / e n / E U - a n d - t h e - P r e s i d e n c y / About-the-Presidency/Program-og-prioriteter

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxx-xxxxxxxxx/xxxxxx/xx-xxxx-xxx-x e-predsednictvi-eu-ujme-dansko-009464

Dluhová krize eurozóny se bude patrně řešit mezivládní dohodou

Evropský summit, který proběhl 9. prosince v Bruselu, je vnímán jako přelomový. Všech 17 členských zemí eurozóny se dohodlo na uzavření zvláštní fiskální dohody, která má vést k větší koordinaci hospodářských politik a automatičtějším sankcím za porušování rozpočtových pravidel.

Velká Británie se na této mezivládní dohodě podílet nebude. Zbývající země si vzaly čas na rozmyšlenou. Švédsko a Česká republika uvedly, že k účasti na mezivládní dohodě potřebují mandát parlamentu. Text mezivládní dohody by měl být hotov v březnu 2012. Podle toho se Česká republika rozhodne, zda se ke smlouvě připojí či ne.

Mezivládní dohoda by měla obsahovat:

• užší koordinaci hospodářských politik v oblastech společného zájmu

• státy budou v delším období hospodařit s vyrovnanými nebo přebytkovými rozpočty – toto pravidlo musí státy zakotvit do svého právního řádu

• automatické sankce pro vlády v případě hospodaření s vyšším schodkem než 3 % HDP – rozhodnutí může zvrátit kvalifikovaná většina členských států

• posunutí data spuštění stálého záchranného mechanismu eurozóny (ESM) na červenec 2012 (místo původního roku 2013) a změna způsobu rozhodování uvnitř ESM – kvalifikovaná většina namísto jednomyslnosti, jeho maximální výše má činit 500 miliard eur. ESM bude moci poskytovat pomoc přímo bankám

Na Evropském summitu se státy též dohodly, že MMF poskytnou v bilaterálních půjčkách 200 miliard eur (z toho státy eurozóny 150 miliard eur), které fond poté bude moci použít na řešení dluhové krize. Půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu již veřejně odmítla Velká Británie, Česká republika zatím s poskytnutím předpokládaných 3,5 miliard eur váhá.

Polské předsednictví: úspěšné, ale co se nepodařilo? Ačkoliv bylo končící polské předsednictví poznamenáno prohlubující se dluhovou krizí , je všeobecně hodnoceno jako úspěšné. Přesto se nepodařilo dosáhnout některých důležitých

cílů, které si polské předsednictví vytyčilo:

• neshoda nad přijetím Rumunska a Bulharska do Schengenského prostoru

• nepodepsání dohody o volném obchodu s Ukrajinou

• neschopnost dosáhnout konečné dohody o společném evropském patentu – pouze dohoda o vzniku evropského patentového soudu

Navýšení bilaterálních půjček MMF představuje ze strany evropských zemí další pokus o zpevnění obranného Eurovalu před stupňující se dluhovou krizí eurozóny. Poté, co se evropské země nedohodly na navýšení prostředků ve vlastním záchranném fondu EFSF, jehož souhrnná výše činí 440 miliard eur, hledají další cesty, kterými by bylo možné odrazit útoky na dluhopisy zemí eurozóny a jejich bankovní sektory.

Přestože dodatečných 200 miliard eur by na případnou pomoc zemím jako je Itálie nebo Španělsko nestačily, Unie doufá, že pokud prokáže, že je sama ochotná na svou záchranu přispět, poskytnou půjčky i další země, jako je Rusko, Čína nebo Spojené státy. Ochotu zatím vyjádřily Rusko a Čína, ale obě

Události

vyčkávají na podrobnosti evropského protikrizového plánu. V USA se zatím staví proti.

MMF si vždy v minulosti dokázal své úvěry státům v hospodářských problémech ohlídat – při restrukturalizaci veřejných dluhů měl pozici seniorního věřitele, tj. s přednostním právem na úhradu svých pohledávek. I z tohoto důvodu poskytnutí půjčky, která odpovídá desetině devizových rezerv ČNB, měnovému fondu nepovažujeme za nerozumné.

xxxx://xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/xxxxxxxxx/ en/ec/126658.pdf

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxx-xxx-x otvrdily-jen-zeme-eurozony-britanie-je-proti-009445

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxx-xxxxxxx y-se-bude-resit-mezivladni-dohodou-bez-ceska-009412

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxx-xx-xx volal-radu-otazek-009414

Pokud by Komise k regulaci nakonec přistoupila, bude se podle zdroje vztahovat pouze na poplatky, které si banky účtují u přeshraničních plateb. Evropská komise totiž může podle unijních pravidel provádět regulaci pouze v případech, kdy je ohroženo fungování jednotného vnitřního trhu.

Xxxxxxx v minulosti banky vyzval, aby zveřejnily, za co si účtují poplatky při platbách do zahraničí. Pohrozil jim také, že pokud tak neučiní dobrovolně, Brusel jim to nařídí.

„Z reakce evropských bank na výzvu, kdy jsem je před rokem žádal o posílení transparentnosti, jsem zklamán,“ řekl Barnier v červenci 2011. „Myslíme si, že poplatky by měly být jednoduše a všeobecně srozumitelné a že by se za srovnatelné služby měly platit srovnatelné poplatky. Tak to ale dnes nefunguje,“ uvedl.

Xxxxxxx tehdy také zdůraznil, že pokud banky výzvu Komise nebudou brát vážně, mohou očekávat „legislativní kroky, které vyústí v zavedení vyšší míry standardizace na evropských trzích“.

Ve zprávě z roku 2009 Evropská komise označuje ceníky u běžných účtů za „velmi neprůhledné“ a dodává, že pro spotřebitele je „téměř nemožné zjistit, kolik platí a porovnávat to s jinými nabídkami“.

Institut cenové regulace je tak mocným nástrojem, že jeho použití musí být ospravedlněno významným narušením fungování konkurence a tržního prostředí. Podle většiny charakteristik však bankovní trh v EU patří mezi vysoce konkurenční bez dominance monopolů či oligopolních struktur.

xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx_xxxxxx/xxxxxxxx/xxxx/xxxxx_ en.htm

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 09/1341

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xx-xxxxxxx-xx gulaci-bankovnich-poplatku-u-plateb-do-zahranici-009380

EKONOMIKA A EURO PODNIKÁNÍ

EU zvažuje regulaci bankovních poplatků u plateb do zahraničí

Komisař pro vnitřní trh Xxxxxx Xxxxxxx v minulosti požadoval, aby banky odkryly, za co si účtují poplatky při platbách do zahraničí. Reakce bank na tuto výzvu však byla podle Komise nedostatečná.

Navrhneme legislativu, která stanoví rámec bankovních poplatků,“ řekla mluvčí komisaře pro vnitřní trh Xxxxxxx Xxxxxxxx. Slibovaná samoregulace podle ní zatím žádné ovoce nepřinesla, a Komise proto zvažuje legislativní návrh.

Komise by měla návrh předložit „koncem roku 2012 nebo začátkem roku 2013“. Komise prý zvažuje cenovou regulaci poplatků podobně, jako to v minulosti udělala s poplatky za telefonování v zahraničí.

Ministři se dohodli na patentovém soudu EU

Ministři členských států se na Radě pro konkurenceschopnost dohodli na několika zásadních bodech důležitých pro vznik společného evropského patentu. Kompromis se týká vzniku nového patentového soudu EU, jenž by se měl v budoucnu stát součástí systému jednotné patentové ochrany. Dohodu podpořilo 25 členských států kromě Itálie a Španělska. Diplomaté v Bruselu nyní čekají, zda po výměně vlád ve Španělsku a Itálii dojde také k posunům ve věci společného patentu.

Ministři odsouhlasili například způsob, jak budou vypadat jednotlivé složky patentového soudu, jak se budou financovat a v jakých jazycích se budou předkládat patentové žádosti (angličtina, francouzština a němčina).

Události

Česká republika a Slovensko poukazují na nadměrnou regulaci chemického průmyslu a požadují zmírnění nařízení REACH, které by mělo v tomto roce projít revizí. Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetické politiky do roku 2050. Velkou roli přisuzuje zemnímu plynu. Europoslanci schválili přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Následně chorvatský prezident a premiérka podepsali přístupovou smlouvu. Pokud bude ratifikace úspěšná, Chorvati rozšíří řady EU dne 1. července 2013.

Kde se shodu zatím nalézt nepodařilo, je otázka sídla ústředních orgánů soudu. Mezi kandidáty na sídlo soudu první instance jsou v tuto chvíli Londýn, Mnichov a Paříž, mezi kandidáty na sídlo odvolacího soudu má zatím prominentní postavení Lucemburk a v souvislosti s arbitrážním centrem se hovoří o Irsku, Slovinsku a Portugalsku.

„Evropští podnikatelé, výzkumné laboratoře a výzkumná centra na jednotný patent, který by byl cenově konkurenceschopný s patentem Spojených států, čekali 20 let. To jen dokazuje, o jak důležité věci dnes jednáme,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání ministrů komisař pro vnitřní trh Xxxxxx Xxxxxxx.

Nad vznikem patentového soudu ale visí otazník. Ještě před zahájením tzv. posílené spolupráce, kdy se do přípravy společného patentu pustilo kvůli neshodám pouze 25 zemí EU, totiž Evropský soudní dvůr rozhodl, že vytváření patentového soudu není v souladu s evropským právem.

Prosazování jednotného patentu je určitě krok, který by společnostem podnikajícím ve více státech EU velice zjednodušil život i ušetřil peníze. Nicméně jeho schvalování je téměř nekonečným příběhem. Vždyť stejná agenda patřila i mezi priority českého předsednictví Radě EU v prvním pololetí 2009.

xxxx://xx0000.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxx le-eu-patent

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxx ri-se-dohodli-na-patentovem-soudu-eu-009394

ČR a SR chtějí zmírnit nařízení REACH

Česká republika a Slovensko poukázalo na nadměrnou regulaci chemického průmyslu, které může mít negativní dopad na evropské hospodářství a poškozuje zejména malé podniky, pro něž představuje neúměrnou administrativní a finanční zátěž. Své obavy načrtnuly ve společném dokumentu zaslaném Radě ministrů. Obě země v něm tvrdí, že menší podniky potřebují větší svobodu při plnění nařízení zvaného REACH (Registrace, evaluace a autorizace chemických látek). REACH má dopad nejen na chemický, ale také na zpracovatelský průmysl. Obě země také připomněly, že MSP představují 96 % evropských chemických podniků. Podle nařízení REACH musí chemický průmysl prokazovat, že jeho produkty neohrožují zdraví ani životní prostředí.

Český ministr průmyslu a obchodu Xxxxxx Xxxx vyzval Evropskou komisi k tomu, aby přehodnotila dopad nařízení na menší podniky. K iniciativě se připojilo také Slovensko, Rumunsko a Velká Británie a kladně ji ocenil i komisař pro průmysl a podnikání Xxxxxxx Xxxxxx.

Podle ministra Kuby, si nařízení REACH klade za cíl zajišťovat vysokou úroveň ochrany zdraví občanů a životního prostředí a

současně zvýšení konkurenceschopnosti a podporu inovací. V kombinaci s oslabováním evropského hospodářství se ukazuje, že naplňování druhé priority je velmi obtížné a že pozice evropského chemického průmyslu oslabuje vůči rozvíjejícím se producentům zejména v Číně, Indii nebo v Jižní Americe.

Nařízení by mělo v roce 2012 projít revizí a očekává se lobbistická bitva. Tato iniciativa je jedním z prvních výstřelů. Na jedné straně v ní budou stát zástupci průmyslu, kteří varují, že nařízení ohrožuje konkurenceschopnost. Proti nim se postaví organizace na ochranu zdraví spotřebitelů a životního prostředí, které požadují přísnější pravidla. Velké úpravy nařízení však nelze příliš předpokládat.

xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxx00000.xxxx

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxx i-a-slovaci-pozaduji-mirnejsi-pravidla-pro-chemicky-prumysl- 009422

ENERGETIKA A DOPRAVA

Energetické plány EU do roku 2050 zřejmě potěší plynaře

Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetiky do roku 2050. Na rozdíl od tuzemské energetické koncepce v něm přisuzuje velkou roli zemnímu plynu. Materiál se ale soustředí hlavně na to, jak zajistit, aby energetický sektor do roku 2050 přispěl ke snížení emisí skleníkových plynů o 80-95 %. Hlavním tématem celého dokumentu, který nastiňuje vizi rozvoje evropské energetiky do roku 2050, je dekarbonizace sektoru.

Obhájcům obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v materiálu ale chybí střednědobé cíle. Namísto střednědobých cílů a způsobů jejich dosažení Komise v materiálu představila pět scénářů dekarbonizace evropské energetiky do roku

Události

2050 a upozornila na některé jejich výhody a nevýhody. Mezi zvažovanými scénáři jsou:

• vysoká energetická účinnosti – počítá s vyššími závazky v oblasti energetických úspor (zejména u budov), poptávka po energiích by měla klesnout do roku 2050 o 41 % oproti úrovním z roku 2005,

• diverzifikace energetického mixu – na trhu spolu soutěží všechny technologie a dekarbonizace je motivována cenami na trhu s emisními povolenkami, ke snižování emisí v něm dále přispívá jaderná energie a technologie CCS (Carbon capture and storage; zachycování a ukládání oxidu uhličitého),

• vysoký podíl obnovitelných zdrojů – zde se počítá s výraznou podporou obnovitelných zdrojů, které by se podle měj měly na evropském energetickém mixu do roku 2050 podílet ze 75 %,

• opožděný nástup technologie CCS – zvažuje vyšší podíl jaderné energie a dekarbonizace je dosaženo spíš díky cenám uhlíku, než soutěží mezi alternativními technologiemi,

• nízký podíl jaderné energie – žádná výstavba nových jaderných elektráren s výjimkou těch, na něž už tendry běží; zhruba 32 % energie by se vyrábělo s použitím technologie CCS.

Dokument obecně očekává růst podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů, rostoucí význam elektrické energie a výrazné úspory nákladů po roce 2030. V mezidobí však cena elektřiny podle Xxxxxx poroste.

Exekutiva zdůraznila, že v období 2011 až 2050 je třeba do rozvoje elektroenergetických sítí investovat celkem 1,5 bilionu až 2,2 bilionu eur.

xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx0000/xxxxxxx/xxxxx_xx.xxx

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxx-xx- do-roku-2050-zrejme-potesi-plynare-009436

Europoslanci chtějí, aby státy povinně šetřily energií

Poslanci z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu požadují, aby byl cíl snížení spotřeby energie do roku 2020 o 20 % pro členské země závazný. Největší diskuse v minulosti probíhaly právě o tom, zda má být snížení energie dobrovolné nebo závazné.

EU doufá, že snížením spotřeby energie do roku 2020 o 20 % poklesnou emise skleníkových plynů o zhruba 800 milionů tun ročně. Státům by to navíc mohlo přinést úsporu v rozsahu 100 miliard eur.

Poslancům se podařilo i přes 400 pozměňovacích návrhů dosáhnout kompromisu. Návrh nové směrnice o energetické účinnosti byl evropskou exekutivou předložen

v červnu 2011 a nyní se k jeho podobě vyjadřují unijní instituce a členské státy.

I přesto, že by měla být směrnice o energetické účinnosti závazná, požadují někteří poslanci, aby byla členským zemím ponechána vyšší míra flexibility a země si určily, jakým způsobem daného závazku dosáhnou.

Za své tak s největší pravděpodobností vezme jedno z opatření, které počítá s tím, že veřejný sektor půjde příkladem a od roku 2014 každoročně zrenovuje 3 % podlahové plochy svých budov.

Dále se bude k návrhu směrnice vyjadřovat i hlavní výbor pro směrnici, kterým je Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Podle posledních informací by se tak mělo stát v lednu 2012. Na jaře pak bude návrh směrnice projednáván a schvalován na plenárním zasedání všech europoslanců.

Aby směrnice vstoupila v platnost, kromě europoslanců ji musí schválit i ministři členských zemí na Radě EU. Předpokládáme, že právě přes tento orgán ale závazná podoba cílů na snížení energetické spotřeby neprojde.

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/0000_0000/ documents/envi/pa/880/880458/880458cs.pdf

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxx ci-chteji-aby-staty-povinne-setrily-energii-009442

ROZŠÍŘENÍ

Chorvatsko podepsalo přístupovou smlouvu

Na začátku prosince schválil Evropský parlament přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Slavnostní ceremoniál, při němž byla podepsána přístupová smlouva, udělal tečku za vyjednávacím procesem s přímořským Chorvatskem. Počátky jednání sahají až do roku 2003, kdy Záhřeb o členství v EU požádal. Evropská unie tak bude mít 28 členů.

Vývoj rozšiřování Evropské unie od vzniku EHS

1958	Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Spolková republika Německo
1973	Velká Británie, Dánsko a Irsko
1981	Řecko
1986	Španělsko a Portugalsko
1995	Rakousko, Švédsko a Finsko
2004	Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko
2007	Rumunsko a Bulharsko
2013 ?	Chorvatsko ?

„Dnešek je historickým dnem – pro Chorvatsko i pro Evropskou unii,“ uvedl při ceremonii stálý předseda Evropské rady Xxxxxx Xxx Xxxxxx. „Ve chvíli, kdy procházíme krizí, je dobré si připomenout, čeho jsme společně dosáhli. Pro více

Události

Ministři vnitra schválili sdílení údajů o cestujících s USA, podle kterého by Spojené státy mohly uchovávat osobní údaje o cestujících až 15 let. Nyní je osud dohody v rukou Europarlamentu. Z návrhu Evropské komise k podobě kohezní politiky na roky 2014 až 2020 je cítit tlak na posilování efektivnějšího využívání peněz. Evropská unie chce omezit byrokracii a posílit dohled veřejných zakázek. Měla by se proto upravit pravidla hospodářské soutěže pro samosprávy u služeb obecného hospodářského zájmu.

než 500 milionů obyvatel je Evropa všeobecně prosperujícím, sociálně i jinak zabezpečeným, svobodným kontinentem,“ dodal.

Smlouvu podepsal chorvatský prezident Xxx Xxxxxxxxx a dosluhující premiérka Xxxxxxxx Xxxxx, jejíž strana neuspěla v parlamentních volbách. Aby ale dokument mohl vstoupit v platnost, souhlas mu budou muset vyslovit ještě chorvatští občané v referendu. V členských státech EU se o ratifikaci postarají národní parlamenty.

I když se původně v České republice spekulovalo o tom, že se hlasování o chorvatské přístupové smlouvě spojí s výjimkou z Listiny práv a svobod v Lisabonské smlouvě, kterou pro Česko vyjednal prezident Xxxxxx Xxxxx, nakonec se tak nestalo. Návrh na sjednání smlouvy o přistoupení Chorvatska k EU zcela hladce schválila česká vláda.

Chorvatsko, které se plnohodnotným členem EU stane až 1. července 2013, bude do té doby požívat status pozorovatelské země na většině zasedání pracovních skupin Rady ministrů EU a výborů Evropské komise.

Europoslanci zdůraznili, že budou i nadále sledovat předvstupní monitorovací proces. Chorvatsko bude sledováno až do vstupu do EU. Europoslanci apelovali na Chorvatsko, aby dále pokračovalo v zavádění ekonomických reforem a podporovalo zaměstnanost a konkurenceschopnost.

Podle našich analýz bude Chorvatsko na několik let poslední členskou zemí, která rozšíří řady EU. Další rozšiřování o ostatní postjugoslávské země či o Island se odehraje pravděpodobně až ke konci této dekády.

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX MO/11/883

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xx/xxxxxx/xxxxxx-xxxxxx- eu-bude-chorvatsko-dnes-podepsalo-pristupovou-smlouvu- 009413

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxx-xxxx alili-vstup-chorvatska-do-eu-009388

Dohoda umožňuje orgánům Spojených států získávat a uchovávat informace o všech cestujících odlétajících do USA, a to včetně čísel kreditních karet. Obavy se ozývají zejména z Německa a týkají se především toho, že získané osobní údaje mají být pro americké úřady přístupné po dobu až 15 let (v případě vyšetřování teroristického činu) nebo 10 let (v ostatních případech). Tato smlouva je součástí strategie, která má Evropě pomoci v boji proti terorismu.

Sdílení PNR v současnosti probíhá v rámci prozatímní dohody z roku 2007. Pokud Evropský parlament novou dohodu nepodpoří, budou jednání muset začít nanovo.

Mluvčí Zelených pro lidská práva sdělil, že by tato nová dohoda narušila ochranu údajů o občanech EU, a proto je nepřijatelná.

Evropský parlament opakovaně zamítl uzavření dohody SWIFT mezi Spojenými státy a Evropskou unií, která se týkala výměny citlivých bankovních údajů. Dohoda musela být revidována a schválena byla až po dlouhé debatě v červenci 2010.

Evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ) Xxxxx Xxxxxxx vyjádřil, že není s touto smlouvou spokojen a označil 15leté období pro uchovávání údajů za přehnané. „Data by měla být zničena ihned poté, co bude provedena jejich analýza, nebo maximálně do šesti měsíců,“ citoval Xxxxxxx stanovisko EIOÚ.

V říjnu 2011 uzavřel Evropský parlament dohodu o jmenné evidenci cestujících s Austrálií, která by mohla sloužit jako precedent pro další podobné smlouvy. Oproti návrhu smlouvy se Spojenými státy v ní došlo k posílení prvků, které mají zabránit zneužití osobních údajů. Australské úřady podle ní mohou uchovávat data maximálně po dobu pěti a půl let.

xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_Xxxx/xxxx/ pressdata/en/jha/126892.pdf

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx0/xxxxxx/xxx istri-eu-schvalili-sdileni-udaju-o-cestujicich-se-spojenymi-staty- 009429

JUSTICE A ZÁLEŽITOSTI VNITRA REGIONÁLNÍ POLITIKA

Ministři EU schválili sdílení údajů o cestujících s USA

Evropští ministři vnitra dali i přes mnohé výhrady zelenou kontroverzní dohodě mezi EU a USA, týkající se sdílení údajů ze jmenné evidence cestujících (PNR). To vyvolalo kritiku některých členů Evropského parlamentu, který bude nyní dohodu posuzovat.

Tato smlouva neochraňuje základní práva, což opakovaně zdůraznil i Evropský parlament a některé evropské soudy,“ řekl německý europoslanec Xxx Xxxxxxx Xxxxxxxx (Strana zelených).

Tlak na efektivnější využívání EU fondů se stupňuje

Z návrhů, které k podobě evropské kohezní politiky na roky 2014-2020 představila na podzim Evropská komise, je cítit tlak na posilování efektivnějšího využívání peněz, které EU směřuje především do méně vyspělých zemí a regionů. Jedním z projevů tohoto tlaku je i koncentrace výdajů na omezený počet priorit a jejich navázání na evropskou hospodářskou strategii Evropa 2020 a z ní vycházející národní programy reforem.

Události

Evropská komise navíc ve svých nařízeních ze začátku října počítá s dohledem nad tím, jak se státům a regionům daří pomocí fondů národní cíle naplňovat. Víc než v minulosti chce přitom klást důraz na dosahování konkrétních a měřitelných výsledků. Návrhy obsahují i motivační prvky, které mají státy a regiony přimět k podpoře smysluplnějších projektů.

Již z prvních reakcí České republiky na návrhy Evropské komise bylo ale zřejmé, že ač důraz na lepší využívání evropských peněz považují odborníci na evropské fondy za potřebné, způsob, jaký navrhuje Brusel, nevnímají v některých ohledech jako nejšťastnější. Česká republika se musí naučit prostředky z evropských fondů investovat a ne je pouze utrácet.

Sama Komise si hodně slibuje také od takzvaných ex-ante kondicionalit – počátečních podmínek, které stanoví, za jakých okolností může členský stát či region evropské peníze na určitou oblast čerpat. Kondicionalitou ex-ante může být například existence určitých institucí, dostatečné administrativní kapacity (tj. dostatečný počet kvalifikovaných úředníků) nebo dílčích strategií (například existence národního dopravního plánu apod.).

Kondicionality tak, jak je navrhuje Komise, vyvolávají ale na české straně pochybnosti. Ministerstvo pro místní rozvoj sice ex ante kondicionality podporuje, ale zároveň se obává dalšího návrhu (kondicionalit ex post), který má podle bruselské exekutivy směřovat k efektivnějšímu využívání prostředků EU.

xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx_xxxxxx/xxxx/xxxxxx/xxxxxxxxx_ 2014_2020_en.cfm

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xxxx-xx-xxxxxxxx ejsi-vyuzivani-eu-fondu-se-stupnuje-009419

EU chce dát samosprávám větší volnost u veřejných zakázek

Brusel chce omezit byrokracii u veřejných zakázek, ale zároveň posílit dohled ze strany Evropské komise. Vyplývá to z dvojice návrhů, které v průběhu posledního měsíce roku zveřejnila evropská exekutiva. Pravidla pro výběrová řízení u zakázek většího rozsahu se mají zjednodušit a samosprávy mají dostat větší prostor pro vyjednávání s dodavateli.

Uvolnění pravidel má být ale doprovázeno přísnějšími podmínkami a větším dohledem. Komise dále počítá s úpravou pravidel hospodářské soutěže, díky níž budou moci samosprávy snáze dotovat služby obecného hospodářského zájmu, mezi něž patří například veřejná doprava, dodávky vody nebo poskytování širokopásmového připojení k internetu.

Úprava v pravidlech u veřejných zakázek má omezit papírování, a výrazně tak zjednodušit proces uzavírání smluv. Navrhovaná opatření mají pomoci hlavně malým firmám – místní samosprávy by je podle nových pravidel nesměly vyloučit z výběrových řízení pro jejich velikost, jak se prý často děje.

Za poskytnuté služby jim navíc budou muset zaplatit rychleji. Nová pravidla mají motivovat k uzavírání smluv s ekologičtějšími dodavateli a s dodavateli, kteří své služby poskytují inovativním způsobem.

Větší volnost při udílení podpory má být vykompenzována zpřísněním dohledu. Na všechny podobné zakázky nyní bude muset proběhnout otevřené a transparentní výběrové řízení. Samosprávy budou muset informovat nezávislý orgán o výběrových řízeních a vysvětlovat mu podmínky uzavíraných kontraktů. U dlouhodobých kontraktů se má navíc hlídat jejich efektivita, kdy budou dodavatelé muset plnit předem dané cíle. Evropské komisi by tato změna umožnila dohlédnout na neefektivní dodavatele, jako jsou například firmy, které na jihu Itálie zajišťují sběr komunálního odpadu.

Zvyšuje se maximální výše veřejné podpory, kterou poskytovatel může získat. Zatímco podle dosud platných pravidel mohl dodavatel získat nejvýše 200.000 eur během tří let, pro služby v obecném hospodářském zájmu se tato částka nyní zvyšuje na 500.000 eur.

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1579

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1571

xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxx_xxx/xxxxxxxxxxx/ regulation_en.pdf

xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xx-xxxx-xxx-xx mospravam-vetsi-volnost-u-verejnych-zakazek-009450

Kalendárium

Odchod Xxxxxxx Xxxxx reflektovaly i orgány Evropské unie, jejichž představitelé zesnulému českému exprezidentu vzdali hold. V programovacím období 2014-2020 by evropské malé a střední firmy mohly být podpořeny z nového finančního instrumentu, který navrhuje Evropská komise. Instrument s názvem XXXXX počítá s rozpočtem 2,5 miliardy eur a navazuje na Program pro konkurenceschopnost a inovace CIP. Eurostat zveřejnil čísla, podle kterých 77 % českých firem má webové stránky.

1. PROSINCE

XXXXX – 2,5 miliard eur na zvýšení konkurenceschopnosti obchodu středních a malých podniků pro období 2014-2020:

h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f / itemlongdetail.cfm?item_id=5610

Nový rámec pro satelitní navigaci Galileo:

h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f / itemlongdetail.cfm?item_id=5611

Horizont 2020 – Komise navrhuje investice ve výši 80 miliard eur do výzkumu a inovací s cílem posílit růst a zaměstnanost: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1475

2. PROSINCE

Koalice hlavních technologických a mediálních společností hodlá učinit internet bezpečnějším pro naše děti: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1485

Státní podpora – Komise prodlužuje dobu účinnosti krizových pravidel pro banky: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1488

5. PROSINCE

Rychlejší a chytřejší celní kontroly k zajištění spotřebitelské bezpečnosti: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20111130IPR32896/html/Faster-and-smarter-customs-checks-t o-ensure-consumer-safety

Parlament chce zahájit asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20111130IPR32891/html/Parliament-wants-EU-Ukraine-associ ation-agreement-to-go-ahead

6. PROSINCE

Evropská komise, Evropská investiční banka a Evropský investiční fond zahajují nový program napomáhající malým a středním podnikům získat půjčky pro výzkum a inovace: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1505

Doprava – zahájeno veřejné hlasování o elektronických plánovačích cesty: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1500

7. PROSINCE

Komise zahajuje formální vyšetřovací řízení na prodej e-knih z důvodu podezření na zneužití trhu:

xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1509

8. PROSINCE

Akční plán EU na pomoc malým a středním podnikům k získání více finančních zdrojů:

h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f / itemlongdetail.cfm?item_id=5645

Posílení pozice Evropy ve světě: rozpočet na vnější činnost v letech 2014–2020 pomůže dodržet závazky EU a podpoří sdílené hodnoty: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1510

EU pokračuje v pomoci přistupujícím zemím prostřednictvím Nástroje předvstupní pomoci (IPA): xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxx_xxxxxx/xxxxxxxx/ news/111207_en.htm

9. PROSINCE

Evropská komise spustila novou politiku týkající se sociálního podnikání:

h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f / itemlongdetail.cfm?item_id=5653

Komise navrhuje účinná opatření s cílem lépe chránit občany před širokou škálou přeshraničních zdravotních hrozeb: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1516

12. PROSINCE

Významný nárůst podpory EU v oblasti životního prostředí a klimatu prostřednictvím nového programu LIFE: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxx/xxxxx/xxxxxxxxx/x00_ 1526.en.pdf

13. PROSINCE

Ekonomický balíček – tzv. Six-Pack – vstupuje v platnost: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX MO/11/898

Evropský hospodářský a sociální výbor: „Více Evropy je jedinou cestou ven z krize“: xxxx://xxx.xxxx.xxxxxx.xx/?xxxxxxxx.xx.xxxxx-xxxxxxxx.00000

EASA navrhuje harmonizovaná evropský pravidla pro letiště: xxxx://xxx.xxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxxx/xxxxx-xxxxxxxx/ 2011/EASA-press-release-13122011.htm l

14. PROSINCE

Evropská komise navrhuje dodatečný výzkumný program pro ITER:

h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f / itemlongdetail.cfm?item_id=5665

Kalendárium

Připojení k internetu a užívání ICT ve společnostech členských států v roce 2011: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX AT/11/185

Podíl firem s vlastními webovými stránkami v %

Finsko	93	Irsko	70
Dánsko	89	EU-27	69
Švédsko	89	Litva	68
Rakousko	83	Polsko	65
Nizozemsko	82	Řecko	64
Německo	81	Španělsko	64
UK	79	Itálie	63
Belgie	77	Francie	60
ČR	77	Maďarsko	60
Slovensko	76	Kypr	56
Lucembursko	75	Portugalsko	54
Slovinsko	74	Lotyšsko	53
Estonsko	73	Bulharsko	45
Malta	73	Rumunsko	34

Zdroj: Eurostat, data jsou k lednu 2011

15. PROSINCE

Polský premiér Xxxx – EU je na křižovatce, bojujme za její budoucnost, jinak toho budeme v budoucnu litovat: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20111214STO34102/html/Xxxx-EU-is-at-crosswords-we-fight-f or-its-future-or-we-regret-it-in-future

Komise zahajuje veřejnou konzultaci ohledně rozsáhlého rozšiřování osvětlení LED v Evropě: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1554

EU posiluje konzulární práva s cílem pomoci Evropanům v zahraničí: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx/xxxx/00000000_ en.htm

Komise navrhuje opatření pro řešení problémů v oblasti dědické daně v případě dědictví ze zahraničí: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1551

16. PROSINCE

Mezinárodní den migrantů – dne 18. prosince: xxxx://xxxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxx/xxxx_xxxxxxx.0000-00- 22.migrant-workers

19. PROSINCE

Nová databáze kolektivních dohod nadnárodních společností pro inspiraci:

xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx?xxxxXxxxx&xxxXxx00&xxx sId=1141

Předseda Evropského parlamentu uctil památku českého exprezidenta Xxxxxxx Xxxxx: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20111219STO34486/html/EP-President-pays-tribute-to-Xxxxx v-Xxxx x

Odstraňování obchodních bariér s cílem posílit vnitřní trh Evropské unie – zpráva o fungování směrnice číslo 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů:

h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f / itemlongdetail.cfm?item_id=5672

Evropský parlament schválil zprávu o hodnocení strategie EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (2007–2012) v polovině období:

xxxx://xxxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxx/xxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxx- approved-its-report-on-the-mid-term-review-of-the-eu-strategy- for-safety-and-health-at-work-2007-2012

20. PROSINCE

Díky modernizaci směrnice o uznávání odborných kvalifikací si odborníci z členských států snáze najdou kvalifikovanou práci v celé Evropě: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1562

Celoevropské statistiky Eurostatu o bezpečnosti železniční dopravy: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx_xxxxxxxxx/ index.php/Railway_safety_statistics#Further_Eurostat_ information

21. PROSINCE

EU vyzývá k okamžitému přijetí opatření zaměřených na snížení nezaměstnanosti mladých lidí: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1568

Evropská komise navrhuje snížit hluk způsobený dopravními prostředky:

xxxx://xxxx.xxxxxx.xx/xx/xxxx/xx-xxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxx-x roposes-to-reduce-vehicle-noise

22. PROSINCE

Evropský statistický program na období 2013–2017 - kvalitní, včasné a účelné statistiky na podporu evropských politik: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 11/1587

23. PROSINCE

Surovinové partnerství EU–Afrika:

h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f / itemlongdetail.cfm?item_id=5686

Informační

servis

Začátek roku je v evropských institucích tradičně pomalejší. V první polovině ledna jsme nezaznamenali žádnou významnou schůzku klíčových rozhodovacích orgánů EU. Nejdůležitějším bodem lednového programu bude setkání Euroskupiny, na které navazuje ECOFIN. Hlavním bodem jejich programu bude hledání řešení dluhové krize eurozóny. První akci, kterou bude hostit předsednická země Dánsko, bude neformální setkání ministrů spravedlnosti a vnitra (JHA).

Zasedání klíčových institucí EU

16. – 19. 1. 2012 Štrasburk, Francie

- Plenární zasedání Evropského parlamentu

23. 1. 2012 Brusel, Belgie

- Zasedání rady pro zemědělství a rybolov

23. 1. 2012 Brusel, Belgie

- Euroskupina

24. 1. 2012 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN)

26. – 27. 1. 2012 Kodaň, Dánsko

- Neformální setkání ministrů spravedlnosti a vnitra (JHA)

30. 1. 2012 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU pro zahraniční záležitosti (FAC)

30. – 31. 1. 2012 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU pro všeobecné záležitosti (GAC)

1. – 3. 2. 2012 Kodaň, Dánsko

- Neformální setkání ministrů pro konkurenceschopnost

13. – 16. 2. 2012 Štrasburk, Francie

- Plenární zasedání Evropského parlamentu

14. 2. 2012 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU pro dopravu, energetiku a telekomunikace

17. 2. 2012 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitelů

20. 2. 2012 Brusel, Belgie

- Euroskupina

20. – 21. 2. 2012 Brusel, Belgie

- Zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost

Zdroj: xxx.xxxxxx.xx, přístup k 4.1.2012

Téma

V minulých číslech Měsíčníku EU aktualit jsme se mimo jiné věnovali i detailnějšímu představení návrhu Finančního rámce EU na roky 2014–2020 i pohledu na z naší perspektivy klíčovou kapitolu: kohezní politiku ve stejném období. Mezi kontroverznějšími návrhy z hlediska potřeb České republiky je možno zařadit nově vytvořený tzv. Nástroj pro propojení Evropy, u něhož se předpokládá, že ho budou využívat spíše bohatší členské státy. Představení návrhu je předmětem aktuálního čísla Měsíčníku EU aktualit.

NÁSTROJ PRO PROPOJENÍ EVROPY – CEF (CONNECTING EUROPE FACILITY)

ÚVOD

V polovině října loňského roku předložila Evropská komise další z uvažovaných plánů a programů, jež úzce souvisí jak s návrhem Víceleté finanční perspektivy na období 2014–2020 (zveřejněném na sklonku června 2001), tak s návrhem nové sady nařízení, jež budou upravovat budoucí kohezní politiku ve stejném časovém období. Byl představen návrh nového Nástroje pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility; CEF). Jeho představení je předmětem aktuálního hlavního tématu.

Nástroj pro propojení Evropy je jednou z nejvýznamnějších novinek budoucího programovacího období 2014–2020. Prostřednictvím něho by měly být poskytnuty investice v hodnotě 50 mld. eur, zaměřené na zlepšení evropských dopravních a energetických sítí a digitálních sítí informačních a telekomunikačních technologií. Z toho 40 miliard eur by mělo být součástí samostatné obálky přímo v kapitole Kohezní politika, dodatečných 10 miliard eur by pak měl poskytnout Kohezní fond.

Návrh rozpočtu na kohezní politiku v období 2014–2020

(v mld. eur)

Méně rozvinuté regiony	162,6
Přechodné regiony	38,9
Rozvinutější regiony	53,1
Územní spolupráce	11,7
Kohezní fond	68,7
Alokace pro vzdálené a řídce osídlené regiony	0,926
Nástroj pro propojení Evropy	40,0 *)
Evropský sociální fond	84,0 **)

Zdroj: Evropská komise, *) s dodatečným rozpočtem 10 miliard eur z Kohezního fondu, **) v rámci výše uvedené alokace na méně rozvinuté, přechodné a rozvinutější regiony

Cílené investice do nejdůležitější infrastruktury by měly vytvořit pracovní místa a zvýšit konkurenceschopnost Evropy právě v období, kdy jsou takovéto projekty nejvíce zapotřebí. CEF by měl být určen k financování projektů, kterými budou doplněny chybějící složky evropské energetické, dopravní a digitální sítě. CEF by měl též přispět tomu, že ekonomika Evropy se stane ekologičtější, neboť v souladu se strategickým dokumentem Strategie Evropa 2020 bude podporovat čistější druhy dopravy a vysokorychlostní širokopásmová připojení a usnadňovat využívání energie z obnovitelných zdrojů. Financování energetických sítí navíc

povede k další integraci vnitřního trhu s energií, ke snížení energetické závislosti EU a k lepšímu zabezpečení dodávek energie.

K usnadnění financování CEF přijala Evropská komise rovněž podmínky fungování iniciativy v rámci strategie Evropa 2020 prostřednictvím projektových dluhopisů. Tato iniciativa bude představovat jeden z nástrojů pro sdílení rizik, které může CEF využít s cílem přilákání dodatečných soukromých investic do projektů. Pilotní fáze implementace CEF by měla začít dokonce ještě před spouštěním příštího programového období

– konkrétně je uvažováno již s rokem 2012.

V souladu se Strategií Evropa 2020 a jejím důrazem na inteligentní, udržitelné a plně propojené dopravní, energetické a digitální sítě by měl CEF přispět k dobudování jednotného evropského trhu. Evropská komise v této souvislosti vybírá projekty, u kterých mohou mít dodatečné investice EU největší dopad. Je především očekáváno, že investice v rámci CEF posílí důvěryhodnost projektů v oblasti infrastruktury a sníží jejich rizikový profil; tím by měly vyvolat katalytický efekt dalšího financování ze soukromých a veřejných zdrojů. Je to svým způsobem poprvé, kdy Evropská komise navrhuje – v souladu se svým závazkem k vytváření synergií a zjednodušování pravidel – jediný finanční nástroj pro síťová odvětví ve všech třech sektorech.

Při této příležitosti předseda Evropské komise Xxxx Xxxxxx Xxxxxxx zmínil: „CEF a iniciativa projektových dluhopisů dokonale prokazují, jakou přidanou hodnotu může Evropa vytvářet. Tyto návrhy podpoří budování silnic, železnic, energetických sítí, ropovodů a plynovodů a širokopásmových sítí, které jsou pro občany a podniky v EU klíčově důležité. Tímto nástrojem dochází k propojení a doplnění chybějících článků evropských infrastrukturních sítí, které by jinak nebyly buď nikdy vybudovány, případně by jejich budování bylo zásadně časově odloženo, eventuálně by jejich pořízení bylo tak finančně náročné, že by mohlo investory ekonomicky paralyzovat v ostatních aktivitách. Tyto investice by měly vytvořit příznivé růstové a rozvojové podmínky a současně dostatek udržitelných pracovních míst a současně přispět miliónům evropských občanů i podniků k usnadnění pracovních a dopravních podmínek“.

Vedle toho by měl CEF vést k lepší mobilizaci soukromých zdrojů financování a umožnit, aby inovativní finanční nástroje typu záruk a projektových dluhopisů maximalizovaly efekt této finanční injekce EU v podobě získání dalších dodatečných

Téma

finančních prostředků. Evropská komise by měla využít v těsné spolupráci s Evropskou investiční bankou zájmu investorů na kapitálových trzích o možnosti dlouhodobě investovat a dosahovat stabilních výnosů.

1.1 Nástroj pro propojení Evropy - Dopravní sekce: výchozí předpoklady

Prostřednictvím CEF jsou zamýšleny k uskutečnění investice ve výši 31,7 mld. eur za účelem modernizace evropské dopravní infrastruktury, vybudování jejích chybějících článků a odstranění problematických míst. Uvedená částka se skládá z těchto položek:

• 10 miliard eur vyčleněných z Kohezního fondu z příštího programovacího období po roce 2013 na dopravní projekty realizované v zemích, které Kohezní fond pokrývá,

• 21,7 miliard eur, které mohou jako investice do dopravní infrastruktury použít všechny členské státy.

Klíčovým záměrem je především zlepšení propojení různých částí EU, aby se usnadnila výměna zboží a osob mezi jednotlivými zeměmi.

CEF by měl klást důraz na méně znečišťující druhy dopravy a přispět tak k udržitelnosti dopravního systému. Pro spotřebitele by měl též rozšířit možnosti výběru způsobu cestování.

Dopravní systémy v Evropě se tradičně vyvíjely na vnitrostátní bázi. EU by nyní měla sehrát klíčovou koordinační roli pro přístup členských států k plánování, řízení a financování přeshraničních projektů. Dobře fungující síť je nezbytná pro řádný chod Jednotného vnitřního trhu a výrazně posiluje konkurenceschopnost. Evropská komise navrhla vytvoření koridorů pro nejdůležitější přeshraniční projekty. Podle expertních odhadů Evropské komise i členských států bude do roku 2020 k vybudování skutečné celoevropské sítě potřeba 500 mld. eur, v čemž je zahrnuto 250 mld. eur na odstranění problematických míst a doplnění chybějících článků v hlavní síti.

1.2 Nástroj pro propojení Evropy – Energetická sekce: výchozí předpoklady

Odvětví energetiky by mělo počítat v porovnání s dopravou s podstatně menší částkou na investice do transevropské infrastruktury v hodnotě 9,1 mld. eur; ty by měly napomoci dosáhnout cílů Strategie Evropa 2020 v oblasti energetiky a klimatu. Díky CEF bude rovněž možné překonat problém nedostatku finančních prostředků do skutečných priorit propojených sítí a vypořádat se s problémem jejich přetížení. Lepší propojení by mělo přispět k dalšímu rozvoji vnitřního trhu s energií, k zabezpečení dodávek a přepravě energií z obnovitelných zdrojů úsporným způsobem po celé EU. Díky investicím CEF v oblasti energetiky budou moci jak občané, tak podniky v EU spoléhat na to, že budou mít energii k dispozici kdykoliv a za dostupnou cenu. Cílem financování v rámci CEF bude získat další prostředky od jiných soukromých a veřejných investorů.

1.3 Nástroj pro propojení Evropy – Sekce telekomunikační, informační a komunikační technologie: výchozí předpoklady

V rámci CEF je dále vyčleněno téměř 9,2 mld. eur na podporu investic do rychlých a velmi rychlých širokopásmových sítí a celoevropských digitálních služeb.

Financování z tohoto nástroje by mělo vést k zajištění dalších peněz ze soukromých a veřejných zdrojů, neboť projektům v oblasti této sféry infrastruktury by mělo dodat na důvěryhodnosti a snížit jejich rizikový profil. Evropská komise se na základě konzervativních odhadů domnívá, že by financování infrastruktury informačních sítí mohlo stimulovat investice v hodnotě více než 50 miliard eur. Strategie Digitální agenda pro Evropu stanoví, že do roku 2020 by měly mít všechny domácnosti širokopásmové připojení o rychlosti alespoň 30 Mbps a nejméně 50 % z nich nad 100 Mbps.

V oblasti digitálních služeb by měly být poskytnuté peníze využity na granty zaměřené na budování infrastruktury

Téma

potřebné pro zavedení technologie elektronické totožnosti, elektronického zadávání veřejných zakázek, elektronických záznamů, digitální knihovny Europeana, webového portálu e-justice a služeb v celní oblasti. Tyto prostředky by měly posloužit k zajištění interoperability a pokrytí nákladů na provoz této potřebné infrastruktury na evropské úrovni, jež bude spojovat příslušné infrastruktury jednotlivých členských států.

1.4 Inovativní financování a iniciativa projektových dluhopisů

Jedním z klíčových prvků agendy růstu a dosažení hospodářsko-politických cílů Strategie Evropa 2020 je Rozpočet EU. Dosah efektu výdajů Rozpočtu EU je vhodné vynásobit důslednějším využíváním inovativních finančních nástrojů.

Iniciativa projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020, která byla vytvořena za tímto účelem, má dva základní cíle: oživit trhy s projektovými dluhopisy a pomoci organizátorům a realizátorům jednotlivých projektů v oblasti infrastruktury získat dlouhodobé dluhové financování ze strany soukromého sektoru. Iniciativa projektových dluhopisů by představovala prostředek, jímž lze snížit riziko pro nezávislé investory, kteří vyhledávají dlouhodobé investiční příležitosti. Působila by tak jako katalyzátor pro znovuotevření dluhového kapitálového trhu (který je v současnosti v podmínkách finanční krize využíván pro projekty v oblasti infrastruktury jen výjimečně) coby významného zdroje financování infrastruktury.

Evropská komise i v této sekci navrhuje zahájit pilotní fázi v letech 2012–2013, tedy ještě v průběhu současného víceletého finančního rámce. Pilotní fáze by měla vycházet ze změny nařízení o transevropských sítích (TEN) a z rozhodnutí o rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace a měla by čerpat prostředky z rozpočtových linií těchto programů v celkové výši až 230 mil. eur.

Podobně jako finanční nástroj pro sdílení rizik a nástroj záruk za úvěry pro projekty transevropských dopravních sítí by se Rozpočet EU využíval k poskytování kapitálu Evropské investiční bance, čímž by se kryla část rizika, která pro EIB představuje financování způsobilých projektů. Rozpočet EU bude riziko EIB při financování projektů zmírňovat, ale zbývající riziko by kryla sama EIB. Pokud se zkombinují prostředky z Rozpočtu EU s financováním EIB, povede poskytnutí nástroje v celkové rozpočtované výši 230 mil. eur podle očekávání k mobilizaci investic v hodnotě až 4,6 mld. eur.

V pilotní fázi je záměrem soustředit se na 5 – 10 projektů v jednom či více ze tří cílových odvětví dopravy, energetiky a širokopásmového datového a informačního připojení, které dospěly do poměrně pokročilé fáze nabídkového řízení

nebo procesu financování, či které vyžadují refinancování přesahující období výstavby. Pilotní fáze by byla řízena Evropskou investiční bankou.

1.5 Souvislosti

Xxxxxxx CEF realizuje závazky, které Evropská komise stanovila v návrzích Víceletého finančního rámce na období 2014 – 2020 představených 29. června 2011. Xxxxxxx přijatých návrhů se skládá z:

• hlavního sdělení o balíčku opatření pro růst integrované evropské infrastruktury;

• sdělení o pilotní fázi iniciativy projektových dluhopisů v rámci Strategie Evropa 2020 (pilotní fáze by měla začít v roce 2012);

• sdělení o rámci pro příští generaci inovativních finančních nástrojů – platforma vlastního kapitálu a dluhová platforma EU;

• návrhu nařízení o vytvoření Nástroje pro propojení Evropy CEF;

• návrhu nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropskou dopravní síť;

• návrhu nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropskou energetickou infrastrukturu;

• návrhu nařízení, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské telekomunikační sítě.

1.6 Úplné znění návrhů a další informace

Úplné znění návrhů je uvedeno na těchto internetových stránkách:

• xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxx-xxxxxxxxx- for-the-multiannual-financial-framework-2014-2020/index_ en.htm

• xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx_0000-0000/xxxxxxxxx/ index_en.htm

Další související informace k tématu CEF jsou pak k dispozici na těchto odkazech:

• xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxx ce=MEMO/11/707 – pilotní fáze iniciativy projektových dluhopisů – legislativní návrh přijatý Komisí;

• xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxx ce=MEMO/11/710 – balíček Komise pro energetickou infrastrukturu;

• xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxx

=MEMO/11/706 – propojení Evropy: nová hlavní dopravní síť EU;

• xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxx ce=MEMO/11/709 – digitální agenda: Komise navrhuje investice ve výši přes 9 miliard EUR pro širokopásmové připojení k internetu.

Téma

RŮSTOVÝ A ROZVOJOVÝ BALÍČEK PRO INTEGRACI EVROPSKÉ INFRASTRUKTURY

2.1 Odůvodnění: úvod a shrnutí

V minulé dekádě se výdaje na infrastrukturu v Evropě v průměru snižovaly. Ekonomická a finanční krize nicméně přinesla obnovený zájem o potřebu investic do infrastruktury. Během ekonomické krize představovaly cílené investice do infrastrukturální obnovy nebo výstavby důležitou část stimulačních a obnovovacích (oživovacích) plánů na úrovni EU a členských států, jako způsob podpory a posílení agregátní poptávky, při zajištění dlouhodobé návratnosti vydaných peněz. Nejdůležitější nicméně je, že krize ukázala, že infrastruktura je zásadní pro evropskou ekonomickou budoucnost.

Skutečně integrovaný Jednotný vnitřní trh, jak naznačuje Montiho zpráva (nová strategie pro Jednotný trh jako příspěvek evropské ekonomice a společnosti) z května 2010, by nebyl možný bez hladkého propojení, prostého bariér a překážek, mezi všemi svými komponentními součástmi. Silniční a další dopravní spojení, energetické a plynové sítě, stejně jako širokopásmové internetové propojení jsou vitální pro fungování integrované ekonomické oblasti a pro její sociální a teritoriální kohezi.

Avšak zatímco regulatorní integrace v rámci EU pokračuje a trhy se stávají integrovanější – zcela nedávno v energetickém sektoru například osvojením a vejitím v platnost třetího liberalizačního balíčku – přeshraniční fyzické propojení zaostává. Chybějící linie a propojení, zejména v novějších členských státech, vytvářejí dělící čáry mezi centrem a periferiemi EU a překážejí dalšímu rozvoji vnitro-komunitárních výměn a růstu nových ekonomických sektorů, jako e-commerce.

Nová infrastruktura se potřebuje rovněž rozvíjet v souvislosti s implementací Strategie Evropa 2020. Směrování evropské transformace do znalostně intenzivní, nízko-uhlíkové a vysoce konkurenční ekonomiky vyžaduje adekvátní moderní a flexibilní energetické, dopravní a ICT infrastrukturní sítě. Evropská komise zdůraznila mezi svými prioritami pro růst taktéž nutnost postoupit kupředu v oblasti dopravní, energetické a telekomunikační infrastruktury, potřebné pro skutečně integrovaný Jednotný trh. Rovněž vyzývá členské státy, kontextu zesílení koordinace a společné správy a výkonu hospodářských politik a strategií (governance), aby pokračovaly ve svých rolích – jak regulatorních, tak finančních

– v těchto klíčových oblastech, bez ohledu na stávající ekonomickou krizi.

Celkové investiční potřeby sítí evropského významu činí přibližně 1.000 mld. eur na období do roku 2020 ve třech výše zmíněných sektorech (500 mld. eur do dopravy, 200 mld. eur do energetiky a 270 mld. eur pro rychlou širokopásmovou informační infrastrukturu). Jakým způsobem bude tato

investiční výzva zajištěna představuje jednu z velkých otázek, jíž bude muset EU čelit v nadcházející dekádě. Zatímco trh prostřednictvím vhodných investic a cenových mechanismů vzbuzuje očekávání, že bude hrát hlavní roli v dodávání a zajišťování požadované infrastruktury, bez veřejné intervence by se některé z nutných investic neuskutečnily nebo by byly zpožděny daleko za horizont roku 2020. To je též důvod, proč Evropská komise navrhuje infrastrukturní balíček, složený z nového rozpočtového nástroje – Nástroje pro propojení Evropy (Connectinmg Europe Facility; CEF) a revidované pokyny pro dopravu, energetiku a ICT.

2.2 Společné výzvy a pokyny sektorových politik

Ve třech sektorech dopravní, energetické a digitální infrastruktury mohou být pozorovány podobné výzvy a úzká místa, vyžadující podobná řešení. Dokonce ačkoliv objem infrastrukturních investic může být dodán a zajištěn členskými státy a trhy (s regulatorními opatřeními), je nepravděpodobné, aby rozsah a rychlost investic umožnily dosažení cílů Strategie Evropa 2020. Intervence na úrovni EU, prostřednictvím grantů a finančních nástrojů, se zaměří na iniciativy, které eliminují nebo redukují tržní fragmentaci, zvyšují evropskou bezpečnost, mají významný potenciál pro zesilování růstu a rozvoje a/ nebo socio-ekonomické přínosy, jež nemohou být podchyceny a zhodnoceny na projektové úrovni. Projektová aktivita taktéž vytváří v období výstavby prostor na zvýšení krátkodobé zaměstnanosti.

Vnitřní synergie pro management CEF jsou taktéž významné: využití společné agentury by mohlo napomoci dosažení úspor z rozsahu. Vysoká hladina koordinace na programové úrovni umožní realizovat synergie mezi sektorovými aktivitami: energetické, dopravní a broadbandové sítě mohou sdílet společné facility (průniky, přístup k zařízení, zařízení sítí); dává tedy smysl podpořit a povzbudit koordinované rozvíjení pasivních prvků sítí ve spolupráci s relevantními národními, regionálními a místními autoritami.

Doprava

Bez ohledu na významné investice, EU v současnosti nemá síť vzájemně propojené, přeshraniční dopravní infrastruktury, která je dostatečně interoperabilní a zdrojově efektivní. Jak je zdůrazněno ve sdělení Evropské komise „Cestovní mapa k jednotné evropské dopravní oblasti – směrem ke konkurenceschopnému a zdrojově efektivnímu dopravnímu systému“ (přibližně 500 mld. eur do dopravy, 200 mld. eur do energetiky a 270 mld. eur pro rychlou širokopásmovou informační infrastrukturu), dopravní infrastruktura je podstatná k tomu, aby zaručovala fungování Jednotného trhu, a musí

Téma

podporovat konkurenceschopnost a růst. Vedle nedostatku koordinace mezi členskými státy v oblastech projektového managementu, plánování a financování, absence souhrnného a komplexního rámce pro financování na evropské úrovni, které by mělo být zacíleno na nejvýznamnější úzká místa a chybějící přeshraniční spojení v rámci Jednotného trhu, představuje hlavní překážku, se kterou je žádoucí se vypořádat v příštím Víceletém finančním rámci.

Nové zásady TEN-T (TEN-T Guidelines) by měly zajistit hospodářsko-politický rámec, kde evropská infrastruktura zasluhuje založené Jednotné evropské dopravní oblasti. Ony zásady taktéž vymezují regulatorní rámec se standardy, vymezujícími kritéria efektivnosti a interoperability. Navíc, vytvářejí robustnější, provázanější plánovací rámec, vytvořený z Comperehensive a Core Networks (napojující sítě a jádrové sítě), které umožní vyvinout evropské úsilí i aktivity na úrovni členských států, institucí EU, zainteresovaných subjektů (stakeholders) a koncentrovat je na dosažení pokrytí (v horizontu let 2030, resp. 2050) funkční sítě evropské infrastruktury.

Comprehensive Network (napojující síť) vytváří základní vrstvu sítě TEN-T. Spočívá ve všech typech existující a plánované infrastruktury, jež vyhovuje požadavkům zásad. Comprehensive Network má být uveden v život nejpozději do konce roku 2050.

Core Network (jádrová síť) propojuje síť Comprehensive Network a spočívá v jeho strategicky nejdůležitějších součástech. Vytváří páteř multimodální sítě mobility pro potřeby evropských občanů i podnikatelů. Koncentruje se na ty komponenty TEN-T s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou: chybějící přeshraniční spojení, klíčová úzká místa a multimodální druhy dopravy. Core Network má být uveden v činnost do konce roku 2030 nejpozději a bude financován prostřednictvím CEF.

Zásady TEN-T se rovněž zaměřují na zesilování implementačních nástrojů, vztahujících se ke konceptu koridorů Core Network, beroucí v úvahu železniční nákladní koridory. Tyto koridory budou vytvářet rámcový nástroj pro koordinovanou implementaci Core Network. Co se týče konkrétní podoby, koridory Core Network budou principiálně pokrývat tři druhy dopravy a procházet alespoň třemi členskými státy. Pokud je to možné, měly by zakládat spojení s námořním přístavem. Co se týče aktivit koridory Core Network budou vytvářet platformu pro řízení kapacit, investic, výstavbu a koordinaci multimodálních přepravních facilit napříč celým evropským kontinentem a využívání interoperabilních systémů dopravního managementu.

Energetika

Významné úsilí je zapotřebí vytvořit při modernizaci a expanzi evropské energetické infrastruktury a k propojení sítí přes hranice tak, aby bylo vyhověno cílům konkurenceschopnosti,

udržitelnosti a bezpečnosti nabídky páteřní energetické politiky EU. Informace Evropské komise k prioritám energetické infrastruktury do roku 2020 a za tento horizont, přijatá v listopadu 2010, tímto vyzývá k nové politice energetické infrastruktury EU, jež má koordinovat a optimalizovat rozvoj sítí v rozsahu celého kontinentu. Zejména potvrzuje nutnost zevrubně vyhodnotit existující politiku a finanční rámec transevropských sítí pro energetiku (Trans-European Networks for Energy; TEN-E).

Tato nová politika je zásadní k zajištění solidarity takového typu mezi členskými státy, jež se stane funkční, operabilní a postačující k tomu, aby byl vnitřní trh s energetikou završen a izolované regiony byly propojeny s evropskou sítí, aby byly materializovány alternativní nabídkové nebo tranzitní cesty a zdroje energie a aby se obnovitelné zdroje rozvíjely a soutěžily s tradičními zdroji (závěr Evropské rady z února 2011). Nové zásady transevropské energetické infrastruktury zakládají pravidla pro časový rozměr vývoje a interoperability transevropských energetických sítí.

Budeme-li specifičtější, zaměřují se na vytváření nejlepších podmínek pro rozvojové energetické infrastrukturní projekty, které podporují plnou integraci vnitřního energetického trhu, včetně zajištění, že žádný členský stát nezůstane izolován od evropské sítě a každý stát přispívá udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí tím, že umožní, aby EU jako celek dosáhla 20% (kde je možné až 30%) snížení emisí skleníkových plynů, 20% nárůstu energetické efektivnosti a 20% podílu obnovitelné energie v konečné spotřebě energie do roku 2020, při zabezpečení bezpečnosti nabídky a solidarity mezi členskými státy.

Pro tento efekt zásady identifikují na období do roku 2020 a poté omezený počet transevropských prioritních koridorů a oblastí pokrývajících energetické a plynové sítě a ropnou infrastrukturu a přepravní infrastrukturu pro oxid uhličitý, pro níž je aktivita na evropské úrovni nejjistější.

Téma

Zaměřuje se tudíž na implementaci těchto priorit:

• zjednodušení schvalovacích procesů, které umožní výrazně snížit jejich trvání v případě projektů společného zájmu a zvýšení účasti veřejnosti a akceptovatelnosti pro implementaci takovýchto projektů;

• usnadnění regulatorního posuzování projektů společného zájmu v oblastech elektrické energie a plynu alokací nákladů přeshraničních projektů v závislosti na dosažených přínosech a zajištění odpovídající návratnosti s ohledem na riziko projektů;

• zajištění implementace projektů společného zájmu zajištěním nutné tržně konformní finanční podpory i přímé finanční podpory ze zdrojů EU. V onom druhém případě návrh představuje základnu pro oprávněnost projektů s ohledem na finanční pomoc ze strany EU v rámci CEF.

Digitální infrastruktura

Investice do vysokorychlostního informačního propojení a služeb, prováděných prostřednictvím moderní internetové sítě představují nejinovativnější investici do budoucna v rámci CEF. Digitální infrastruktura – jak fyzická, tak založená na poskytování služeb – představuje klíčovou podmínku pro inteligentní růst, jehož by Evropa měla v následujících letech do konce této dekády dosáhnout, aby zajistila a obhájila svoji schopnost být mezinárodně konkurenceschopnou a vytvářet bohatství pro své občany.

Zajisté, tato iniciativa je ukotvena v rámci Strategie Evropa 2020 jako jeden z jejích symbolů, ztělesněných v rámci iniciativy Digitální agenda pro Evropu. Ta podtrhuje potřebu zajistit široce využívaný a kapacitní vysokorychlostní internet pro všechny zainteresované, při rostoucí rychlosti, prostřednictvím pevných i bezdrátových technologií a usnadnit investice do této nové, velmi rychle se otevírající a konkurenční internetové sítě, jež bude s vysokou mírou pravděpodobnosti znamenat „cévní“ systém celé budoucí ekonomiky.

Smyslem zásad v této sekci je vytvořit cíle a priority, předvídané pro vysokorychlostní sítě a infrastrukturu digitálních služeb

na poli telekomunikací. Zásady dále identifikují projekty společného zájmu pro využití vysokorychlostního internetu a jeho sítě, stejně jako infrastruktury digitálních služeb (například eHealth, eIdentity, eProcurement apod.). Tyto projekty budou pomáhat oslovovat oblasti, identifikované jako důležité překážky pro rozvoj Jednotného digitálního trhu, včetně například nedostatečných investic do vysokorychlostního internetu v Evropě v porovnání s jejími hlavními konkurenty, což ponechává růstový potenciál a sociální přínosy nevyužité; potřeby zvýšit konkurenční tlak v oblasti moderních vysokorychlostních sítí a potřeby rozvinout adekvátní strategie k veřejné podpoře využívání vysokorychlostních sítí v oblastech, kde tento není předmětem obchodních a podnikatelských úvah.

V oblasti digitálních služeb se překážky týkají především technické interoperability, která je stále klíčovým faktorem stojícím v pozadí toho, že on-line veřejné služby obvykle končí na příslušných národních hranicích. Nejsou zde přirození vlastníci evropské sítě interoperabilních služeb – dosud ani jednotlivé členské státy, ani soukromí investoři nejsou schopni zajistit využití těchto služeb v rámci interoperabilních sítí. Evropská přidaná hodnota je zde veliká.

CEF v sekci digitální infrastruktury bude podporovat v rámci mixu grantů a inovativních finančních nástrojů investice do sítí schopných dosáhnout cíle Digitální agendy pro Evropu s univerzálním pokrytím 30 Mbps nebo majících alespoň 50% předplatné domácností na rychlosti nad 100 Mbps. Bude vytvořeno vyvážené portfolio projektů 30 a 100 Mbps, jehož konečný účet bude součtem investičních potřeb členských států, jež jsou nyní indikativně oceněny částkou až 270 mld. eur.

Pro infrastrukturu digitálních služeb jsou interoperabilní rámce financovány prostřednictvím přímých grantových schémat a zahrnují například:

• trans-evropské vysokorychlostní páteřní spojení pro veřejnou správu;

• přeshraniční dodávku služeb eGovernment, založenou na interoperabilní identifikaci a autentičnosti (umožňující eProcurement, eJustice a taktéž eHealth služby);

• digitální zdroje evropského dědictví;

• služby spojené s bezpečností (bezpečný internet a infrastruktura pohotovostních služeb)

• služby spojené s chytrou energií.

Tyto služby přispějí zlepšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, včetně malých a středních podniků, podpoří vzájemnou propojenost a interoperabilitu národních sítí a zlepší přístup k takovýmto službám a podpoří rozvoj Jednotného digitálního trhu. K lepšímu osvojení měnících se politických priorit, technologického rozvoje nebo situace na relevantních trzích, bude též možné identifikovat nové projekty společného zájmu v průběhu implementace těchto zásad.

Dotační výzvy

V rubrice Dotační výzvy sledujeme za přispění dceřiné společnosti České spořitelny konzultační firmy Grantika ČS a portálu xXxxxxx.xx zajímavé aktuálně vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o dotace ze strukturálních fondů a Kohezního fondu EU. V tabulce jsou monitorovány informace o operačním programu, v rámci kterého byla výzva vyhlášena, o konkrétních oblastech podpory daného programu, typu vhodného žadatele a datu uzávěrky předkládání žádostí o dotaci.

Vyhlášené výzvy k předkládání žádostí o dotace z fondů EU

Operační program	(Pod) Oblast podpory / Program	Vhodný žadatel	Uzávěrka
OP Podnikání a inovace	Program Rozvoj III.	podnikatelský subjekt (malý a střední dle definice MSP)	28.2.2012
OP Podnikání a inovace	Program ICT v podnicích III.	podnikatelský subjekt (malý a střední dle definice MSP)	17.2.2012
Máte zájem získat více informací k jednotlivým výzvám? Prosím kontaktujte naše specialisty z EU Office ČS (XX_xxxxxx@xxxx.xx; 956 718 014 nebo 956 718 012).

slezsko

Připravované výzvy k předkládání žádostí o dotace z fondů EU

Operační program	Specifikace výzvy	Vyhlášení
ROP Střední Morava	IPRM Zlín - Společensko-kulturní a vzdělávací centrum Zlín	I/2012
	Podoblast podpory 2.2.2 Infrastruktura pro rozvoj sociálních služeb	12/2011-I/2012
	Oblast podpory 2.4. Podpora podnikání - projekty naplňující Koncepty	I/2012
	Podoblast podpory 3.1.1 výzva k předkládání projektů naplňující IPRÚ Olomouc	I/2012
	Podoblast podpory 3.3.1 - Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.1 Olomouc	I/2012
IOP	Oblast podpory 3.4. - Technika pro zvýšení akceschopn. a kvality řešení mimořádných událostí	I-V/2012
OPŽP - malé projekty	Oblast podpory 4.1 - Zkvalitnění nakládaní s odpady	I-II/2012
OPŽP - malé projekty	Oblast podpory 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží – Inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci.	I/2012
OP LZZ	Oblast podpory 4.1 - Zvýšení efektivity lékařské posudkové služby v resortu MPSV ČR	I-III/2012
	Oblast podpory 4.1 - Konkurenceschopnost a snížení administrativní zátěže	I-III/2012
	Oblast podpory 4.1 - Zvýšení kvality a efektivity územní správy	I-III/2012
	Oblast podpory 3.1 - Podpora transformace pobytových zařízení sociálních služeb pro osoby ZP (včetně vzdělávání) v návaznosti na výstupy IP v této oblasti - GP	I/2012
ROP Moravsko-	Oblast podpory 3.2 Subregionální centra - Infrastruktura vzdělávání, volného času a občanské vybavenosti	6. 1. - 21. 12. 2012
	Oblast podpory 2.1 Infrastruktura veřejných služeb - Rozvoj infrastruktury sociálních služeb – chránění dílny	10. 1. - 24. 2. 2012
	Oblast podpory 2.3 Podpora využívání brownfields - Regenerace ploch brownfields a jejich příprava pro budoucí využití	10. 1. - 24. 2. 2012
OPPI	Program Rozvoj	15.1.2012
	Program Spolupráce / Klastry	I/2012
	Program ICT v podnicích	16.1.2012
ROP Severo- východ	Oblast podpory 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury	23.1. - 9. 3. 2012
OP LZZ	Oblast podpory 1.1 - Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků	1Q/2012
OP LZZ	Oblast podpory 3.4 - Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života	1Q/2012

Dotační výzvy

OPPI	Program Ekoenergie	1Q/2012
OPŽP - malé projekty	Oblast podpory 6.1 - Implementace a péče o území soustavy Natura 2000	II-III/2012
OPŽP - malé projekty	Oblast podpory 6.2 - Podpora biodiverzity	II-III/2012
ROP Střední Morava	Podoblast podpory 2.2.9 Integrované projekty ve městech nad 5 000 obyvatel	II-III/2012
ROP Střední Morava	Specifické výzvy - IOP (Kroměříž)	II-VII/2012
ROP Severo- východ	Oblast podpory 5.1 - Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP Severovýchod	6.2. - 31. 12. 2012
ROP Severo- západ	Oblast podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM I. (Karlovy Vary, Ústí/Labem)	10.2. - 10. 5. 2012
	Oblast podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM II. (Most, Ústí nad Labem)	10.2. - 10. 5. 2012
	Oblast podpory 1.3 – Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů	10.2. - 10. 5. 2012
	Oblast podpory 3.1 – Rozvoj dopravní infrastrukt. regionálního a nadregionálního významu	10.2. - 10. 5. 2012
	Oblast podpory 4.2 – Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení	10.2. - 10. 5. 2012
ROP Severo- východ	Oblast podpory 1.2 - Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území	29. 2. - 31. 5. 2012
ROP Severo- východ	Oblast podpory 4.2 - Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu	29. 2. - 31. 5. 2012
OPPI	Program Nemovitosti	1.3.2012
ROP Jihovýchod	Oblast podpory 3.1 Rozvoj urbanizačních center - Projekty IPRM Brna a Jihlavy dle změny dokumentu IPRM.	III-VI/2012
	Oblast podpory 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel - Širokopásmové (broadband) ICT sítě (aktivita g) dle PD ROP JV).	19. 3. - 20. 6. 2012
	Oblast podpory 3.4 Veřejné služby regionálního významu - Výstavba a technické zhodnocení zařízení pro vzdělávání včetně technického vybavení pro výuku (střední školy, speciální školy)	19. 3. - 20. 6. 2012
OPŽP - malé projekty	Oblast podpory 1.1.1 - Snížení znečištění z komunálních zdrojů	III-IV/2012
	Oblast podpory 1.1.2 - Snížení znečištění z průmyslových zdrojů	III/2012
	Oblast podpory 1.2 - Zlepšení jakosti pitné vody	III/2012
	Oblast podpory 2.1 - Zlepšení kvality ovzduší	IV-V/2012
	Oblast podpory 2.2 - Omezování emisí	V-VII/2012
	Oblast podpory 3.2 - Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry	V-VII/2012
ROP Severo- západ	Oblast podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM I. (Karlovy Vary, Ústí/Labem)	21. 5. - 24. 8. 2012
	Oblast podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM II. (Most, Ústí nad Labem)	21. 5. - 24. 8. 2012
	Oblast podpory 4.1 – Budování a rozvoj atraktivit infrastruktury ČR (řízená výzva s Integrovaným operačním programem)	21. 5. - 24. 8. 2012
OPŽP	Oblast podpory 1.3 - Omezování rizika povodní	VI-VII/2012
ROP Střední	Podoblast podpory 2.3.1 - Fyzická revitalizace území	VI-XII/2012
	Podoblast podpory 1.1.2 Letiště	VI - 3Q/2012
	Oblast podpory 3.4 Propagace a řízení	VI - 3Q/2012
	Podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami IPRÚ Bouzovsko a Staré Město (vazba na vyhlášení výzev do jiných podoblastí podpory - 2.3.1, 2.3.2, 3.3.1)	IX/2012 - 1Q/2013

Morava

ROP Severo- západ	Oblast podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM I. (Karlovy Vary, Ústí/ Labem)	10.9. - 18. 12. 2012
	Oblast podpory 1.1 – Podpora rozvojových pólů regionu - IPRM II. (Most, Ústí nad Labem)	10.9. - 18. 12. 2012
	Oblast podpory 5.1 – Podpora implementace ROP SZ	IX/2012
	Oblast podpory 5.2 – Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity	IX/2012
OPPA	5. výzva	IX/2012 - 1Q/2013
OPŽP - malé projekty	Oblast podpory 6.3 - Obnova krajinných struktur	IX-X/2012
	Oblast podpory 6.4 - Optimalizace vodního režimu krajiny	IX-X/2012
	Oblast podpory 6.6 - Prevence sesuvů a skal. řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírod. zdrojů včetně zdrojů podzemní vody	IX-X/2012
	Oblast podpory 7.1 - Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environmentálních informací	IX-X/2012
ROP Jihovýchod	Oblast podpory 1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy - Výstavba a technické zhodnocení přestupních terminálů včetně zázemí, bezbariérové přístupy, (aktivita b) a d) dle PD ROP JV). Parkovací systémy P+R, B+R, a K+R.	2. 10. 2012 - 1Q/2013
	Oblast podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu - Výstavba a technické zhodnocení cyklostezek (aktivita a) a b) dle PD ROP JV).	2. 10. 2012 - 1Q/2013
	Oblast podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch - Infrastruktura pro cestovní ruch, vyjma projektů na ubytování a kulturní památky.	4Q/2012
	Oblast podpory 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu - Propagace nových i existujících specifických turistických produktů, vytváření regionálních (krajských) systémů informování turistů o atraktivitách cestovního ruchu, marketingové a informační kampaně orientované na propagaci kraje.	4Q/2012 - II/2013
	Oblast podpory 3.2 Rozvoj regionálních středisek	4Q/2012 - II/2013
	Oblast podpory 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel	4Q/2012 - II/2013
OPŽP - malé projekty	Oblast podpory 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží – Inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, kategorizace priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci.	XI-XII/2012
OPŽP - malé projekty	Oblast podpory 5.1 - Omezování průmysl. znečištění a snižování environmentálních rizik	XI-XII/2012
ROP Jihozápad	Oblast podpory 2.4 - Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství	rok 2012
ROP Střední Morava	Podoblast podpory 2.2.3 Infrastruktura pro rozvoj vzdělávání	I-II/2013
	Podoblast podpory 2.2.8 - Rozvoj finančních nástrojů a pilotní projekty	I-II/2013
	Podoblast podpory 3.1.1 výzva k předkládání projektů naplňující IPRÚ Luhačovicko	I-II/2013
	Podoblast podpory 3.1.1 výzva k předkládání projektů naplňující IPRÚ Horní Vsacko	I-II/2013
	Oblast podpory 3.2 Veřejná infrastruktura a služby	I-II/2013
	Podoblast podpory 3.3.1 - Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.1 Luhačovicko	I-II/2013
	Podoblast podpory 3.3.1 - Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.1 Horní Vsacko	I-II/2013
	Podoblast podpory 3.3.1 - Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.1 Rožnovsko	I-II/2013

Dotační výzvy

Kompletní přehled připravovaných výzev naleznete zde:

xxxx://xxx.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/0/000-xxxxxxx_xxxxxxx_xxxxxxxxx_xxxxxxxxx_xxxxx_xxxxxxxxxxxxxx_xx_xxxxx_0000.xxx

Statistické okénko

Statistické okénko zobrazuje důležité makroekonomické ukazatele všech 27 členských zemí Unie. Zahrnují ukazatele ekonomické výkonnosti (HDP per capita k průměru EU, růst HDP, míra nezaměstnanosti), vnější ekonomické stability (běžný účet k HDP), fiskální stability (veřejné rozpočty k HDP, veřejný dluh k HDP) či cenové charakteristiky (meziroční inflace na bázi indexu HICP, úroveň cenových hladin). Pro srovnání jsou v tabulce i stejné ukazatele pro celou EU. Zdrojem dat je Eurostat.

Klíčové makroekonomické \ukazatele

v %	2008	Růst HDP 2009	2010	Saldo běžného účtu k HDP 2008 2009 2010			Míra nezaměstnanosti VIII-11 IX-11 X-11			Meziroční inflace IX-11 X-11 XI-11
Belgie	1,0	-2,8	2,2	-1,8	0,4	1,4	6,8	6,7	6,6	3,4	3,4	3,7
Bulharsko	6,2	-5,5	0,2	-23,0	-8,9	-1,0	11,7	11,9	12,1	2,9	3,0	2,6
ČR	2,5	-4,1	2,3	-0,7	-3,2	-3,8	6,7	6,6	6,7	2,1	2,6	2,9
Dánsko	-1,1	-5,2	2,1	2,7	3,6	5,5	7,5	7,6	7,7	2,4	2,7	2,5
Německo	1,0	-4,7	3,6	6,2	5,6	5,7	5,8	5,7	5,5	2,9	2,9	2,8
Estonsko	-5,1	-13,9	3,1	-9,7	4,5	3,6	11,3	11,3	n/a	5,4	4,7	4,4
Irsko	-3,5	-7,6	-1,0	-5,6	-3,0	-0,7	14,5	14,3	14,3	1,3	1,5	1,7
Řecko	1,0	-2,0	-4,5	-14,7	-11,0	-10,5	18,3	n/a	n/a	2,9	2,9	2,8
Španělsko	0,9	-3,7	-0,1	-9,6	-5,2	-4,5	22,1	22,5	22,8	3,0	3,0	2,9
Francie	-0,1	-2,7	1,5	-1,9	-1,9	-2,1	9,8	9,8	9,8	2,4	2,5	2,7
Itálie	-1,3	-5,2	1,3	-2,9	-2,1	-3,3	8,0	8,3	8,5	3,6	3,8	3,7
Kypr	3,6	-1,7	1,0	n/a	n/a	-7,7	7,6	7,9	8,2	2,5	3,2	4,0
Lotyšsko	-4,2	-18,0	-0,3	-13,1	8,6	3,6	n/a	n/a	n/a	4,5	4,3	4,0
Litva	2,9	-14,7	1,3	-13,1	4,3	1,8	15,0	15,0	n/a	4,7	4,2	4,4
Lucembursko	1,4	-3,6	3,5	5,3	6,9	7,8	4,7	4,8	4,7	3,8	3,8	4,0
Maďarsko	0,8	-6,7	1,2	-7,3	0,4	2,1	10,3	9,9	9,8	3,7	3,8	4,3
Malta	5,3	-3,4	3,7	-7,3	-6,9	-4,1	6,6	6,6	6,7	2,7	2,4	1,5
Nizozemí	1,9	-3,9	1,8	4,4	4,9	7,7	4,4	4,5	4,8	3,0	2,8	2,7
Rakousko	2,2	-3,9	2,0	4,9	3,1	2,7	3,7	3,9	4,1	3,9	3,8	3,8
Polsko	5,1	1,7	3,8	-4,8	-2,2	-3,4	9,7	9,8	9,9	3,5	3,8	4,4
Portugalsko	0,0	-2,5	1,3	-12,6	-10,9	-9,9	12,6	12,8	12,9	3,5	4,0	3,8
Rumunsko	7,3	-7,1	-1,3	-11,6	-4,2	-4,1	7,5	7,7	7,3	3,5	3,6	3,5
Slovinsko	3,7	-8,1	1,2	-6,7	-1,5	-1,1	7,8	7,9	7,9	2,3	2,9	2,8
Slovensko	5,8	-4,8	4,0	-6,2	-3,2	-3,4	13,4	13,5	13,6	4,4	4,6	4,8
Finsko	0,9	-8,2	3,1	2,9	2,3	3,1	7,8	7,8	7,8	3,5	3,2	3,2
Švédsko	-0,6	-5,3	5,7	8,8	7,0	6,3	7,4	7,3	7,5	1,5	1,1	1,1
Velká Británie	-0,1	-4,9	1,3	-1,5	-1,7	-2,5	8,3	n/a	n/a	5,2	5,0	4,8
EU	0,5	-4,2	1,8	-2,0	-0,9	-0,8	9,7	9,7	9,8	3,3	3,4	3,4

v %	Saldo veř. rozpočtů k HDP 2008 2009 2010			Veřejný dluh k HDP 2008 2009 2010	HDP per 2008	capita k 2009	Ø EU 2010	Cenová hladina k Ø EU 2008 2009 2010
Belgie	-1,3	-5,9	-4,1	89,6 96,2 96,8	115,0	117,0	119,0	110,4	113,4	111,6
Bulharsko	1,7	-4,7	-3,2	13,7 14,6 16,2	44,0	44,0	44,0	49,2	49,7	50,5
ČR	-2,7	-5,9	-4,7	30,0 35,3 38,5	84,0	85,0	82,0	72,2	70,0	72,0
Dánsko	3,2	-2,7	-2,7	34,5 41,8 43,6	124,0	122,0	126,0	139,7	144,9	142,5
Německo	0,1	-3,0	-3,3	66,3 73,5 83,2	116,0	115,0	118,0	103,5	105,8	104,2
Estonsko	-2,8	-1,7	0,1	4,6 7,2 6,6	69,0	64,0	64,0	77,7	76,6	75,1
Irsko	-7,3	-14,3	-32,4	44,4 65,6 96,2	133,0	128,0	127,0	129,1	126,0	118,2
Řecko	-9,8	-15,4	-10,5	110,7 127,1 142,8	92,0	93,0	88,0	91,0	96,5	95,5
Španělsko	-4,2	-11,1	-9,2	39,8 53,3 60,1	103,0	103,0	100,0	95,2	97,8	96,7
Francie	-3,3	-7,5	-7,0	67,7 78,3 81,7	106,0	107,0	107,0	111,9	114,2	111,8
Itálie	-2,7	-5,4	-4,6	106,3 116,1 119,0	104,0	104,0	100,0	102,9	105,5	103,6
Kypr	0,9	-6,0	-5,3	48,3 58,0 60,8	97,0	98,0	97,0	88,8	90,1	89,3
Lotyšsko	-4,2	-9,7	-7,7	19,7 36,7 44,7	56,0	52,0	52,0	74,7	73,5	69,3
Litva	-3,3	-9,5	-7,1	15,6 29,5 38,2	61,0	55,0	58,0	65,9	66,2	63,5
Lucembursko	3,0	-0,9	-1,7	13,6 14,6 18,4	279,0	267,0	274,0	117,5	121,1	119,9
Maďarsko	-3,7	-4,5	-4,2	72,3 78,4 80,1	64,0	64,0	63,0	69,3	64,3	65,5
Malta	-4,5	-3,7	-3,6	61,5 67,6 68,0	78,0	81,0	83,0	77,3	79,8	78,9
Nizozemí	0,6	-5,5	-5,4	58,2 60,8 62,7	133,0	131,0	133,0	104,8	109,0	106,1
Rakousko	-0,9	-4,1	-4,6	63,8 69,6 72,3	124,0	125,0	126,0	105,4	107,6	107,1
Polsko	-3,7	-7,3	-7,9	47,1 50,9 55,0	56,0	61,0	62,0	69,1	57,9	62,6
Portugalsko	-3,5	-10,1	-9,1	71,6 83,0 93,0	78,0	80,0	81,0	88,0	88,7	87,6
Rumunsko	-5,7	-8,5	-6,4	13,4 23,6 30,8	47,0	47,0	45,0	62,8	57,8	58,6
Slovinsko	-1,8	-6,0	-5,6	21,9 35,2 38,0	91,0	88,0	86,0	82,3	84,4	84,0
Slovensko	-2,1	-8,0	-7,9	27,8 35,4 41,0	72,0	73,0	74,0	69,6	72,4	71,2
Finsko	4,2	-2,6	-2,5	34,1 43,8 48,4	119,0	114,0	116,0	121,3	125,4	122,9
Švédsko	2,2	-0,7	0,0	38,8 42,8 39,8	123,0	119,0	123,0	113,2	107,7	119,8
Velká Británie	-5,0	-11,4	-10,4	54,4 69,6 80,0	114,0	113,0	114,0	102,1	95,2	100,3
EU	-2,4	-6,8	-6,4	62,3 74,4 80,0	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0	100,0

Tato publikace je považována za doplňkový zdroj informací našim klientům i nejširší veřejnosti. Na informace uvedené v ní nelze pohlížet tak, jako by šlo o údaje nezvratné a nezměnitelné. Publikace je založena na nejlepších informačních zdrojích dostupných v době tisku. Použité informační zdroje jsou všeobecně považované za spolehlivé, avšak Česká spořitelna, a.s. ani její pobočky či zaměstnanci neručí za správnost a úplnost informací. Autoři považují za slušnost, že při použití jakékoliv části tohoto dokumentu, bude uživatelem tento zdroj uveden.

Některé obrázky použité v této publikaci pochází z audiovizuální knihovny Evropské komise.

Vydáváno pod evidenčním číslem Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 16338, ISSN on-line: 1801-5042, ISSN tisk: 1801-5034.

xxx.xxxx.xx

Document Metadata

Table of Contents

EU aktualit

Document Metadata