OBSAH

A. SOUHRNNÁ ČÁST 1

B. PODROBNÁ ČÁST 5

1. BĚŽNÝ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE 5

1.1. OBCHODNÍ BILANCE 5

1.1.1. SMĚNNÉ RELACE 6

1.1.2. VÝVOJ TERITORIÁLNÍ STRUKTURY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU 8

1.1.3. VÝVOJ KOMODITNÍ STRUKTURY 9

1.1.4. OBCHOD V RÁMCI ZUŠLECHŤOVACÍCH PROCESŮ 12

1.1.5. OBCHOD S TECHNOLOGICKY NÁROČNÝMI VÝROBKY 13

1.2. BILANCE SLUŽEB 13

1.3. BILANCE VÝNOSŮ 16

1.4. BĚŽNÉ PŘEVODY 17

2. KAPITÁLOVÝ ÚČET 18

3. FINANČNÍ ÚČET 18

3.1. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE 19

3.1.1. ČESKÉ PŘÍMÉ INVESTICE V ZAHRANIČÍ 19

3.1.2. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE V ČESKÉ REPUBLICE 20

3.1.3. VÝNOSY Z PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V ČR 22

3.2. PORTFOLIOVÉ INVESTICE 22

3.3. FINANČNÍ DERIVÁTY 23

3.4. OSTATNÍ INVESTICE 23

4. VÝVOJ DEVIZOVÝCH REZERV ČNB 24

5. INVESTIČNÍ POZICE, ZAHRANIČNÍ DLUH A DLUHOVÁ SLUŽBA 24

5.1. INVESTIČNÍ POZICE 24

5.2. ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST 26

5.3. DLUHOVÁ SLUŽBA 28

C. PŘÍLOHY 29

PŘÍLOHA Č. 1 STATISTIKA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU PO PŘISTOUPENÍ ČR K EU 29

PŘÍLOHA Č. 2 MEZIBANKOVNÍ DEVIZOVÝ TRH A VÝVOJ KURZU KORUNY 33

PŘÍLOHA Č. 3 POMĚROVÉ UKAZATELE ZAHRANIČNÍHO DLUHU 39

PŘÍLOHA Č. 4 INDIKÁTORY EKONOMICKÉ GLOBALIZACE U PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH 42

INVESTIC

PŘÍLOHA Č. 5 PLATEBNÍ BILANCE ZA LEDEN AŽ PROSINEC 2003 51

PŘÍLOHA Č. 6 PLATEBNÍ BILANCE ZA LEDEN AŽ PROSINEC 2003 (DETAIL) 52

PŘÍLOHA Č. 7 INVESTIČNÍ POZICE VŮČI ZAHRANIČÍ 54

PŘÍLOHA Č. 8 ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST 57

PŘÍLOHA Č. 9 DLUHOVÁ SLUŽBA Z DLOUHODOBÉ ZADLUŽENOSTI 63

PŘÍLOHA Č. 10 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE 64

PŘÍLOHA Č. 11 PORTFOLIOVÉ INVESTICE 70

A. SOUHRNNÁ ČÁST

HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY

Běžný účet platební bilance České republiky skončil v roce 2003 schodkem ve výši 157,2 mld. Kč (4,9 mld. EUR). Čistý příliv zahraničních zdrojů vykázaný na finančním účtu dosáhl výše 163,9 mld. Kč (5,1 mld. EUR). Devizové rezervy České národní banky se zvýšily po vyloučení kurzových vlivů o 12,9 mld. Kč (0,4 mld. EUR).

BĚŽNÝ ÚČET

Poměr deficitu běžného účtu k HDP v roce 2003 dosáhl 6,5 %. Vývoj bilance zboží a služeb byl příznivější a její schodek činil pouze 2,3 % HDP. Rozdíl je způsoben mezi- ročním poklesem aktiva v bilanci běžných převodů a deficitem v bilanci výnosů.

VÝVOJ BĚŽNÉHO ÚČTU A OBCHODNÍ BILANCE V LETECH 1994 - 2003

-20

-40

-60

mld. Kč

-80

-100

-120

-140

-160

-180

BÚ OB+bil. služeb BÚ/HDP OB+bil.služeb/HDP

-1

-2

-3

-4

-5

-6

-7

-8

0000 0000 0000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Pramen: ČNB, ČSÚ

Na příznivější vývoj obchodní bilance v porovnání s výsledky předchozího roku půso- bil růst zahraniční poptávky po české produkci a zlepšení směnných relací. Rozšíření exportních možností pro strojírenskou produkci (automobily, elektropřístroje) a prů- myslové zboží českých výrobců bylo patrné na vyspělých trzích zemí Evropské unie. Pokračovalo dlouhodobé prohlubování deficitu vzájemné obchodní výměny zejména s Čínou (deficit byl vyšší než schodek dosažený s Ruskem), dále s některými nově industrializovanými zeměmi jihovýchodní Asie (Malajsie, Filipíny, Thajsko, Tchaj-wan) a Japonskem. Rostoucí schodek s těmito zeměmi je důsledkem zejména růstu dovozu široké škály produktů, zahrnující strojírenskou produkci, výpočetní techniku, elektro- nické komponenty a spotřební zboží.

Růst vývozu byl zčásti založen na růstu cenové konkurenceschopnosti tuzemské pro- dukce na zahraničních trzích (zvýšení vývozních cen o 0,9 %) při poklesu dovozních cen o 0,3 % vč. kurzových vlivů. Příznivý vývoj směnných relací (meziroční zlepšení o 1,2 %) se promítl do snížení schodku obchodní bilance v rozsahu cca 17 mld. Kč.

Růst zájmu zahraničních návštěvníků o Českou republiku měl za následek meziroční zvýšení příjmů ze zahraničního cestovního ruchu. Nižší zahraniční poptávka se promít- la do poklesu příjmů z vývozu ostatních služeb, a tím i snížení aktiva souhrnné bilance služeb. Výrazný propad v příjmech byl zaznamenán zejména u prodeje služeb výpočet-

ní techniky, telekomunikačních, právních a finančních služeb, služeb výzkumu a vývoje a služeb poskytovaných v oblasti kultury, zábavy, rekreace a sportu.

Rozsah schodku bilance výnosů výrazně převýšil deficit obchodní bilance. Meziročně se zvýšil objem vyplacených dividend zahraničním vlastníkům a současně se předpokládá mírný pokles objemu reinvestovaného zisku. Příznivější byl výsledek úrokové bilance, která zaznamenala nárůst inkasovaných úroků ze zahraničních cenných papírů v držení rezidentů a podnikových úvěrů poskytnutých do zahraničí. V souvislosti s růstem počtu českých občanů pracujících v zahraničí se zvýšil objem příjmů z vyplacených mezd.

V poklesu salda bilance běžných převodů se promítly vyšší výdaje ve spojitosti s pře- vodem prostředků z účtu vlády ve prospěch společnosti CME v návaznosti na výsledky mezinárodní arbitráže, odvody daní a sociálního pojištění z mezd a platů českých ob-

2 čanů zaměstnaných v zahraničí a platby příspěvků mezinárodním institucím. Na straně

příjmů byl meziroční pokles mimořádných výnosů ze zajištění v souvislosti s krytím povodňových škod a soukromých transferů (převody obyvatelstvu a neziskovým orga- nizacím) vyrovnán zvýšenými dotacemi z fondů Evropské unie.

FINANČNÍ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE

Příliv zahraničních zdrojů na finančním účtu se meziročně snížil o více než polovinu. Poměr aktivního salda finančního účtu k HDP se snížil na 6,8 %.

VÝVOJ FINANČNÍHO ÚČTU A PZI V OBDOBÍ 1994 - 2003

FÚ PZI FÚ/HDP

400 20

350

300 15

mld. Kč

250

200 10

150

100 5

0 0

0000 0000 0000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Pramen: ČNB, ČSÚ

Zpomalení přílivu zahraničních přímých investic souviselo s meziročním snížením pří- jmů z privatizace a mimořádnými transakcemi s akciemi Eurotelu a Českého Telecomu, které ve svém důsledku vedly ke snížení přílivu přímých zahraničních investic vlivem odchodu přímého investora z těchto podniků. Vzhledem k záměru vlády prodat Český Telecom včetně jeho dceřiné společnosti do rukou zahraničního strategického investo- ra jde o přechodný jev. Pokračovaly rozpracované přímé investice ve zpracovatelském průmyslu a v oblasti služeb. Rozsah odlivu českých přímých investic do zahraničí není výrazný.

Vzhledem k nižší výnosnosti tuzemských cenných papírů byly pro celkový vývoj portfo- liových investic určující nákupy zahraničních dluhopisů tuzemskými investory. V obcho- dování se zahraničními akciemi naopak převážily jejich odprodeje. Poptávka po akciích

na tuzemském trhu souvisela především s nabídkou prodeje akcií Českého Telecomu zahraničním přímým investorem, které byly odkoupeny institucionálními investory pře- vážně z USA a Velké Británie. Investoři měli zájem i o další vybrané tuzemské tituly, což vedlo k růstu cen na tuzemském trhu. Zahraniční poptávka po tuzemských dluhopisech se naopak meziročně snížila.

Čistý příliv zdrojů v položce ostatních investic byl důsledkem snížení krátkodobých zahraničních aktiv obchodních bank. Uvolněné prostředky byly využity k financování schodku běžného účtu a nákupu zahraničních dluhopisů. Obdobný vývoj (růst zahra- ničních závazků při poklesu aktiv) byl patrný u podnikové sféry. Významné bylo čerpání zahraničního úvěru Českým Telecomem na nákup akcií Eurotelu.

Ve vládním sektoru se uskutečnilo čerpání zahraničních úvěrů od Evropské investiční

banky v souvislosti s budováním protipovodňových opatření a dopravní infrastruktury. 3

Na straně vládních aktiv jejich pokles souvisel s prováděnými deblokačními operacemi a splátkami v minulosti poskytovaných vládních úvěrů.

DEVIZOVÉ REZERVY A ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Zvýšení devizových rezerv (při vyloučení kurzových vlivů) dosáhlo 12,9 mld. Kč. Saldo je výsledkem transakcí, kde na straně příjmů jsou zahrnuty výnosy z devizových rezerv ČNB a na straně výdajů prodeje deviz spojené s dluhovou službou vlády a úhradou sankčních poplatků (arbitráž CME a zrušení kontraktu na výstavbu dálnice do Ostravy). Výše devizových rezerv převyšovala ekvivalent 5měsíčního dovozu zboží a služeb.

Pokračovalo prohlubování schodku investiční pozice vůči nerezidentům v důsledku čis- tého přílivu zahraničního kapitálu a kurzových vlivů. Schodek investiční pozice v pomě- ru k HDP činil 25 %. Zahraniční dluh České republiky se zvýšil na úroveň 37 % HDP.

Vývoj poměrových ukazatelů zahraničního dluhu byl v roce 2003 stabilizovaný a ne- signalizoval významnější rizika pro další vývoj vnějších ekonomických vztahů. Omezení přílivu přímých zahraničních investic vedlo k vyššímu využívání dluhových instrumentů k financování schodku běžného účtu, a tím i k růstu výše zahraničního zadlužení. Tyto skutečnosti měly vliv na vnímání České republiky zahraničními investory zejména v zá- věru roku, což se promítlo i do sentimentu devizového trhu s korunou.

B. PODROBNÁ ČÁST ‌‌

1. BĚŽNÝ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE

1.1. OBCHODNÍ BILANCE

Obchodní bilance za rok 2003 byla pasivní ve výši 69,4 mld. Kč. Meziročně se scho- dek zlepšil o 1,9 mld. Kč. Vývoz v běžných cenách vzrostl o 9,4 % v důsledku růstu fyzického objemu vývozu o 8,4 %. Vývozní ceny vzrostly o 0,9 %. Dovoz v běžných cenách se zvýšil o 8,7 % vlivem zvýšení fyzického objemu dovozu o 9,0 %. Dovozní ceny v průměru za rok poklesly o 0,3 %. Obchodní bilance byla příznivě ovlivněna vývojem směnných relací.

V teritoriální struktuře byl dosažen nejvyšší přebytek ČR v bilanci se zeměmi Evropské unie. Prohloubily se schodky obchodní výměny s ostatními státy s tržní ekonomikou

(zejména s Japonskem), v obchodě s rozvojovými zeměmi i s mimoevropskými zeměmi 5

s přechodovou a státní ekonomikou (vlivem dynamicky rostoucího deficitu s Čínou). Meziroční pokles aktiva vykázal obchod s evropskými zeměmi s tranzitivní a státní ekonomikou, zejména v důsledku vyššího pasiva s Ruskem. V komoditní struktuře pokračovalo zvyšování aktiva bilance obchodní výměny u strojů a přepravních zařízení a tržních výrobků. Nárůst deficitu se koncentroval především do produkce chemické- ho průmyslu (zejména dovoz léčiv) a dále paliv s promítnutím nárůstu dovozních cen zemního plynu a ropy.

ČLENĚNÍ ZBOŽÍ PODLE METODIKY MMF PRO SESTAVOVÁNÍ PLATEBNÍ BILANCE v mld. Kč

	UKAZATEL	2002	2003	MEZIROČNÍ ZMĚNA
VÝVOZ	celkem	1 254,4	1 371,8	117,4
	všeobecné zboží	879,1	993,7	114,6
	zboží v rámci zušlechťovacího styku	373,5	376,4	2,9
	neměnové zlato	1,8	1,7	-0,1
DOVOZ	celkem	1 325,7	1 441,2	115,5
	všeobecné zboží	1 051,8	1 161,0	109,2
	zboží v rámci zušlechťovacího styku	273,7	279,9	6,2
	neměnové zlato	0,2	0,3	0,1
BILANCE	celkem	-71,3	-69,4	1,9
	všeobecné zboží	-172,7	-167,3	5,4
	zboží v rámci zušlechťovacího styku	99,8	96,5	-3,3
	neměnové zlato	1,6	1,4	-0,2

Poznámky: 1) údaje vývozu a dovozu vychází z metodiky statistiky zahraničního obchodu platné od 1.7.2000. Údaje o zušlechtění nezahr- nují vlastní hodnotu letadel a lodí, pouze přidanou hodnotu po zušlechtění, nezapočítává se dočasný vývoz a zpětný dovoz zboží (např. vývoz exponátů a jejich dovoz) a je vyloučen obchod s měnovým zlatem.

2) zboží zakoupené v přístavech je vykazováno ve všeobecném zboží, opravy zboží jsou vykazovány v rámci zušlechťovacího styku.

Pramen: ČSÚ, propočet ČNB

Pasivní saldo zahraničního obchodu v běžných cenách měřené úhrnem za posledních 12 měsíců se v roce 2003 snižovalo vlivem cenového a kurzového vývoje. Ve stálých cenách se saldo v úhrnu za 12 měsíců trvale prohlubovalo v důsledku růstu fyzického objemu dovozu.

SALDO ZAHRANIČNÍHO OBCHODU - ÚHRN ZA POSLEDNÍCH 12 MĚSÍCŮ

12 1/03 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Saldo v b.c.

Saldo v cenách r.2002

-60

-70

mld. Kč

-80

-90

Pramen: ČSÚ, propočet ČNB

1.1.1. Směnné relace

Na výsledek obchodní bilance v běžných cenách měl příznivý vliv vývoj směnných relací. Ceny vývozu vzrostly oproti roku 2002 o 0,9 % a ceny dovozu klesly o 0,3 %. Zlepšení směnných relací se projevilo ve skupinách průmyslových výrobků, strojů a přepravních zařízení a chemikálií. K mírnému zhoršení směnných relací došlo u paliv a tržních výrobků. Zlepšování průměrných směnných relací se během roku zvyšovalo ze 100,3 v lednu na 101,7 procentních bodů v prosinci. Růst cen energetických surovin na světovém trhu v průběhu roku byl v dovozních cenách částečně eliminován zhod- nocením kurzu koruny vůči USD.

Příznivou skutečností je vývoj směnných relací v zahraničním obchodu se stroji a pře- pravními zařízeními. Bez ohledu na cenové pohyby na zahraničních trzích v posledních letech vykazuje tato objemově nejvýznamnější skupina trvalé zlepšování směnných relací. Vyšší dosahovanou dynamiku vývozních cen v porovnání s cenami dovozu lze považovat za důsledek rostoucí konkurenceschopnosti strojírenských oborů na zahra- ničních trzích.

SMĚNNÉ RELACE (stejné období m.r.=100, měsíční údaje)

Směnné relace Cenový index vývozu Cenový index dovozu

110

105

100

12/00 3

6 9 12/01 3

6 9 12/02 3

6 9 12/03

Pramen: ČSÚ, propočet ČNB

Příznivá úroveň směnných relací se udržela ve všech čtvrtletích roku. Nejvyšší úrovně bylo dosaženo ve 4. čtvrtletí, kde se navíc projevilo v dovozních cenách paliv zmírnění růstu cen zemního plynu.

SMĚNNÉ RELACE PODLE INDEXŮ CEN ČSÚ (stejné období m.r. = 100)

SKUPINY SITC	Indexy cen vývozu v roce 2003			Indexy cen dovozu v roce 2003			Směnné relace v roce 2003			IV.
SKUPINY SITC	I. II.	III.	IV.	I. II.	III.	IV.	I. II.	III.		IV.
0 Potraviny	91,5 95,1	100,3	102,3	94,5 94,7	98,6	101,3	96,8 100,4	101,7	101,0
1 Nápoje, tabák	113,9 110,6	108,5	94,4	95,8 97,5	102,8	104,5	118,9 113,4	105,5	90,3
2 Suroviny	99,8 102,0	100,9	103,0	95,5 100,1	104,5	104,4	104,5 101,9	96,6	98,7
3 Paliva	105,0 102,1	109,2	105,9	113,0 103,7	108,0	99,0	92,9 98,5	101,1	107,0
4 Tuky	98,6 100,1	99,8	102,5	105,9 108,3	104,8	98,5	93,1 92,4	95,2	104,1
5 Chemikálie	102,4 101,6	98,1	100,1	98,0 99,7	100,4	100,4	104,5 101,9	97,7	99,7
6 Tržní výrobky	98,1 101,3	103,5	102,1	97,9 101,9	103,8	102,6	100,2 99,4	99,7	99,5
7 Stroje a přepr. zařízení	97,4 100,0	102,4	101,3	95,7 97,7	99,5	98,7	101,8 102,4	102,9	102,6
8 Průmyslové výrobky	98,9 100,9	102,7	101,9	97,1 98,4	98,9	99,0	101,9 102,5	103,8	102,9
Celkem	98,6 100,7	102,6	101,7	98,1 99,4	101,3	100,2	100,5 101,3	101,3	101,5

Pramen: ČSÚ, propočet ČNB

Mezi hlavní faktory ovlivňující úroveň vývozních a dovozních cen patřil kromě cenové- ho vývoje na zahraničních trzích, i vývoj nominálního kurzu koruny. Přestože růst cen průmyslových surovin a potravin na světových trzích byl poměrně výrazný, korunové ceny dovozu se pohybovaly kolem úrovně předchozího roku. Přispěla k tomu apreciace kurzu koruny vůči USD. V roce 2003 nominální kurz koruny oproti předchozímu roku oslabil vůči EUR o více než 3 %, vůči USD zpevnil o téměř 16 %. Celkový podíl průmys- lových surovin a potravin na obratu českého zahraničního obchodu činil 24,7 %. Větší část obchodního obratu tvořily hotové průmyslové výrobky, u nichž meziroční pohyb cen nebyl významný. Naznačuje to i vývoj průměrných cen průmyslových výrobců na trzích EU, který doznal meziroční růst o 1,4 %.1)

Ceny průmyslových surovin a potravin na světových trzích meziročně rostly. Komoditní index ČSÚ se v úhrnu za rok 2003 meziročně zvýšil o 17,3 %. Ve struktuře byl vývoj indexu diferencovaný. Na jeho zvýšení měl vliv vývoj cen zejména energetických su- rovin s nejvyšším váhovým podílem v úhrnném indexu přes 69 % (růst cen o 19,7 %, z toho ropa Brent o 13,7 % a zemní plyn o 26,4 %), dále růst cen kaučuku o 34,2 %, textilních surovin o 19,9 %, kovů o 9,1 % a dřeva o 6,1 %. Podstatně mírnější meziroč- ní růst se projevil ve skupinách kůže a potraviny a oleje.

1) Pramen: EIU: xxxx://xxxxxxxxxxx.xxxxx.xxx/

MĚSÍČNÍ INDEXY SVĚTOVÝCH CEN PRŮMYSLOVÝCH SUROVIN A POTRAVIN – ÚHRN (rok 2000 = 100)

110

100

1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03

Pramen: ČSÚ

Světové ceny ropy meziročně vzrostly. Na jejich vývoj působily etnické nepokoje v Nigérii (sedmý největší světový exportér ropy), snížení produkce ropy ve Venezuele, vojenský zásah v Iráku a obavy z následné destabilizace situace na Blízkém východě. Cena uralské ropy na evropském trhu vzrostla meziročně v průměru o 14 %, cena ropy Brent cca o 15 %. Nejvyšších měsíčních hodnot dosáhla cena ropy Ural v únoru, cca 32 USD za barel, a v prosinci končila průměrem 28 USD za barel. Zatímco ceny ropy vykazovaly meziroční růst, v případě kurzu koruny vůči USD došlo k jeho posílení. V důsledku toho dovozní ceny ropy v korunách meziročně vzrostly v průměru pouze o cca 5 %. Meziročně se zvýšila i cena dodávek zemního plynu v USD, neboť do ceny topných olejů na světových trzích (jsou základem pro stanovení ceny zemního plynu s několikaměsíčním zpožděním) se promítly i nejvyšší měsíční nárůsty cen ropy. Dovoz zemního plynu v korunách proto vzrostl cca o 10 % i přes snížení jeho hmotného do- vozu o 0,7 % a zpevnění kurzu koruny vůči USD.

1.1.2. Vývoj teritoriální struktury zahraničního obchodu

V teritoriální struktuře je dominantní podíl obchodu se státy s vyspělou tržní ekono- mikou, především se zeměmi EU. Pro rok 2003 byl charakteristický rekordní přírůstek aktiva v obchodu se zeměmi EU způsobený zvýšením vývozu. Přírůstek aktiva obchod- ní výměny s EU byl téměř plně kompenzován zvýšením deficitu obchodní výměny vůči ostatním teritoriím (růst dovozu).

TERITORIÁLNÍ STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU

SKUPINY ZEMÍ	Podíl na vývozu v %		Podíl na dovozu v %		Obchodní bilance v mld.Kč
SKUPINY ZEMÍ	2002	2003	2002	2003	2002	2003
Státy s vyspělou tržní ekonomikou	75,3	76,0	69,5	68,6	23,4	53,6
státy EU	68,4	69,8	60,2	59,3	60,0	104,0
ostatní státy	6,9	6,2	9,3	9,3	-36,5	-50,4
Země s tranzitivní a stát.ekonomikou	21,2	21,2	23,3	24,0	-41,9	-56,5
evropské země 1)	20,8	20,6	18,5	18,7	15,6	12,7
mimoevr. země 2)	0,4	0,6	4,8	5,3	-57,5	-69,2
Rozvojové země	3,5	2,8	7,2	7,4	-52,8	-66,5
Celkem	100,0	100,0	100,0	100,0	-71,3	-69,4

Poznámka: nespecifikované hodnoty jsou zahrnuty ve skupině ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou

1) včetně Společenství nezávislých států

2) Čína, KLDR, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ, propočet ČNB

V obchodní bilanci se státy s vyspělou tržní ekonomikou bylo dosaženo aktiva (zlep- šení o 30,2 mld. Kč). Obchod se zeměmi Evropské unie se na zlepšení salda podílel 44,0 mld. Kč. Přispěl k tomu zejména vyšší vývoz do Rakouska, Německa a Nizozemí, a to i přes zpomalení hospodářského růstu v těchto zemích. Vývoz do zemí EU vzrostl o 11,6 % při zvýšení dovozu o 7 %. Naproti tomu s ostatními státy s vyspělou tržní ekonomikou se meziročně schodek prohloubil o 13,9 mld. Kč vlivem nepříznivých výsledků obchodní výměny s USA (pokles vývozu), Japonskem (růst dovozu o 19,6 % především ve spojení s importem kovozpracujících strojů, elektrotechniky a výpočetní techniky včetně kompletačních dílů pro japonské firmy podnikající v tuzemsku), Švýcar- skem (stagnace vývozu) a Norskem (růst cen zemního plynu).

Ve skupině zemí s tranzitivní a státní ekonomikou se meziročně zvýšil obchodní deficit o 14,6 mld. Kč. Jeho zvýšení bylo ovlivněno růstem pasiva u mimoevropských zemí

a poklesem aktiva u evropských zemí. U evropských zemí s tranzitivní ekonomikou se 9

aktivní bilance zhoršila o 2,9 mld. Kč. V poklesu aktiva se projevilo především prohlou- bení deficitu obchodní bilance s Ruskem na 49,2 mld. Kč vlivem cenových dopadů při dovozu energetických surovin (o cca 6 mld. Kč) a navíc snížení aktiva s Maďarskem (o 3,1 mld. Kč) v důsledku stagnace vývozu. U mimoevropských zemí s tranzitivní a stát- ní ekonomikou se pasivní bilance prohloubila o 11,7 mld. Kč vlivem růstu pasiva obchod- ní bilance s Čínou (o 12 mld. Kč). Deficit obchodní výměny České republiky s Čínou ve výši 68,5 mld. Kč byl vyšší než schodek dosažený s Ruskem. Rostoucí dovoz z Číny se stejně jako v roce 2002 projevil zejména v položkách výpočetní technika, telekomunikač- ní a elektrická zařízení, naopak poklesl dovoz oděvního a obuvnického zboží.

Ve vztahu k rozvojovým ekonomikám pokračovalo zhoršování obchodní bilance s do- sud nejvyšším schodkem ve výši 66,5 mld. Kč (meziročně zhoršení o 13,7 mld. Kč). Podílela se na tom rostoucí nerovnováha v obchodě s asijskými zeměmi (Malajsií, Filipínami, Thajskem a Tchaj-wanem). Přírůstky dovozu z těchto zemí zahrnovaly především díly k radiovým a spojovým zařízením, dále ke kancelářským strojům, k au- tomatickému zpracování dat a elektrická zařízení.

Vývoj teritoriální struktury zahraničního obchodu lze dát do souvislosti s činností podniků se zahraniční účastí na území České republiky. Poptávka těchto podniků po dovozech je ve značné míře uspokojována zejména ze zemí jihovýchodní Asie. Hotová produkce pak směřuje z České republiky na trhy zemí Evropské unie.

1.1.3. Vývoj komoditní struktury

V roce 2003 dosáhla v komoditní struktuře vývozu skupina strojů a přepravních za- řízení podílu 50,1 %. Příznivý růst odbytu v běžných cenách byl ovlivněn především zvýšením fyzického objemu vývozu (růst ve stálých cenách o 10,2 %).

KOMODITNÍ STRUKTURA VÝVOZU

	Vývoz v mld. Kč		Index v %	Podíl na celku v %		Absolutní rozdíl
SKUPINY XXXX	0000	0000	2003/2002	2002	2003	v mld.Kč
0 Potraviny	31,1	36,4	117,2	2,5	2,7	5,3
1 Nápoje, tabák	8,6	8,2	95,8	0,7	0,6	-0,4
2 Suroviny	35,1	38,5	109,8	2,8	2,8	3,4
3 Paliva	35,9	39,4	109,7	2,9	2,9	3,5
4 Tuky,oleje	1,0	1,0	102,9	0,1	0,1	0,0
5 Chemikálie	74,7	80,6	108,0	6,0	5,9	5,9
6 Tržní výrobky	293,7	316,6	107,8	23,4	23,1	22,9
7 Stroje a přepr. zařízení	623,0	687,6	110,4	49,7	50,1	64,6
8 Průmyslové výrobky	149,4	161,6	108,2	11,9	11,8	12,2
9 Nezařazené	1,9	1,8	93,6	0,2	0,1	-0,1
Celkem	1 254,4	1 371,8	109,4	100,0	100,0	117,4

Pramen: ČSÚ, propočet ČNB

Ve strojírenské skupině se na vzniku meziročního přírůstku vývozu podílely nejvyššími objemy stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (růst o 15,1 mld. Kč), dále elek- tronika a elektrotechnika (růst o 13,2 mld. Kč) a produkce automobilového průmyslu (o 10,6 mld. Kč) koncentrovaná do dílů a příslušenství motorových vozidel (při poklesu vývozu osobních vozů o 3,1 mld. Kč). Současně vzrostl export kancelářské a výpočetní techniky (o 9,1 mld. Kč), kde v rozhodující míře šlo o zařízení k automatickému zpra- cování dat včetně digitálních periferních jednotek v rámci aktivního zušlechťovacího styku. Zvýšil se export strojírenských zařízení k výrobě elektrické energie o 5,2 mld. Kč (index 113,3) a vzrostly i dodávky strojů a zařízení pro určitá odvětví průmyslu o 4,8 mld. Kč. Na růstu vývozní aktivity zařízení k telekomunikaci a reprodukci zvuku

o 4, 0 mld. Kč se podílela zejména telekomunikační zařízení (růst o 6,6 mld. Kč), neboť vývoz televizních přijímačů produkovaných převážně v rámci zušlechťovacího styku meziročně klesl o 5,5 mld. Kč.

VÝVOZ PODSKUPIN SITC 7 - STROJŮ A PŘEPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ

	Vývoz v mld. Kč		Index v %	Podíl na celku v %		Absolutní rozdíl
PODSKUPINY SITC 7	2002	2003	2003/2002	2002	2003	v mld.Kč
Stroje a zař. pro výrobu energie	38,0	43,2	113,7	3,0	3,2	5,2
Strojní zař. pro určitá odvětví	41,2	46,0	111,7	3,3	3,4	4,8
Kovozpracující stroje	14,9	14,0	94,0	1,2	1,0	-0,9
Stroje a zařízení užívaná v průmyslu	77,2	92,3	119,6	6,2	6,7	15,1
Kancel. stroje a zař. k aut. zprac. dat	77,9	87,0	111,7	6,2	6,3	9,1
Zařízení k telekomunikaci a reprod. zvuku	38,7	42,7	110,3	3,1	3,1	4,0
Elektr. zařízení, přístroje a spotřebiče	125,4	138,6	110,5	10,0	10,1	13,2
Silniční vozidla	198,7	209,3	105,3	15,8	15,2	10,6
Ost. dopr. a přepr. prostředky	11,0	14,5	131,8	0,9	1,1	3,5
Celkem	623,0	687,6	110,4	49,7	50,1	64,6

Pramen: ČSÚ, propočet ČNB

Ostatní skupiny zboží, podílející se na celkovém vývozu 49,9 %, zvýšily (až na skupinu nápoje a tabák) svůj meziroční odbyt v běžných i ve stálých cenách. K meziročnímu přírůstku celkového vývozu přispěly mimo strojírenského vývozu zejména skupiny trž- ních výrobků (železo a ocel a kovové výrobky), průmyslových výrobků (různé výrobky a vědecké přístroje), chemikálií (polymery, plastické hmoty a léčiva) a potravin (hlavně vývoz pšenice).

Komoditní struktura vývozu a dovozu je úzce provázána vzhledem k vysoké náročnosti českého vývozu na dovoz komponentů a surovin. V komoditní struktuře dovozu v roce 2003 mírně posílil podíl skupiny strojů a přepravních zařízení na 42,8 %.

KOMODITNÍ STRUKTURA DOVOZU

	Dovoz v mld. Kč		Index v %	Podíl na celku v %		Absolutní rozdíl
SKUPINY XXXX	0000	0000	2003/2002	2002	2003	v mld.Kč
0 Potraviny	54,2	57,1	105,4	4,1	4,0	2,9
1 Nápoje, tabák	6,6	7,5	114,4	0,5	0,5	0,9
2 Suroviny	38,2	41,0	107,3	2,9	2,8	2,8
3 Paliva	100,2	107,9	107,6	7,6	7,5	7,6
4 Tuky,oleje	3,0	3,8	124,3	0,2	0,3	0,7
5 Chemikálie	148,4	164,5	110,8	11,1	11,4	16,1
6 Tržní výrobky	273,0	289,8	106,2	20,6	20,1	16,8
7 Stroje a přepr. zařízení	561,8	616,3	109,7	42,4	42,8	54,5
8 Průmyslové výrobky	140,0	153,0	109,2	10,6	10,6	12,9
9 Nezařazené	0,3	0,4	132,0	0,0	0,0	0,1
Celkem	1 325,7	1 441,2	108,7	100,0	100,0	115,5

Pramen: ČSÚ, propočet ČNB

V meziročním přírůstku dovozu strojírenské produkce se projevil zejména růst dovozu strojů a zařízení pro průmyslová odvětví (čerpadel, převodových hřídelí, kompresorů včetně jejich dílů) dále kovozpracujících strojů a strojů speciálně řešených pro určitá odvětví (celkem o 14,9 mld. Kč). Výrazný růst tuzemské poptávky byl zaznamenán

u elektrických zařízení a spotřebičů, např. elektrických vodičů, dílů ke spínání elek- trických obvodů, baterií, elektrických akumulátorů a kondenzátorů (o 11,8 mld. Kč) a dále u zařízení k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku (o 7,1 mld. Kč) ur- čených ke kompletacím v rámci aktivního zušlechtění. Dovozní aktivita vzrostla také u strojů a zařízení pro výrobu elektrické energie. V nárůstu dovozu silničních vozidel (o 10 mld. Kč) se projevil z 1/3 zvýšený import dílů a příslušenství vozidel a ze 2/3 dovoz osobních vozů a dovoz vozidel k dopravě zboží. Modernizace a rozšíření leto- vého parku (dovoz letadel vzrostl o 5,2 mld. Kč) a odběr rychlovlaku Pendolino (růst o 2,0 mld. Kč) zvýšily dovoz ostatních dopravních a přepravních prostředků.

	Dovoz v mld. Kč		Index v %	Podíl na celku v %		Absolutní rozdíl
PODSKUPINY SITC 7	2002	2003	2003/2002	2002	2003	v mld.Kč
Stroje a zař. pro výrobu energie	34,5	39,7	115,1	2,6	2,8	5,2
Strojní zař. pro určitá odvětví	44,0	46,7	106,1	3,3	3,2	2,7
Kovozpracující stroje	16,1	18,7	116,1	1,2	1,3	2,6
Stroje a zařízení užívaná v průmyslu	75,5	85,1	112,7	5,7	5,9	9,6
Kancel. stroje a zař. k aut. zprac. dat	71,2	69,5	97,6	5,4	4,8	-1,7
Zařízení k telekomunikaci a reprod. zvuku	38,6	45,7	118,4	2,9	3,2	7,1
Elektr. zařízení, přístroje a spotřebiče	158,0	169,8	107,5	11,9	11,8	11,8
Silniční vozidla	115,5	125,5	108,7	8,7	8,7	10,0
Ost. dopr. a přepr. prostředky	8,4	15,6	185,7	0,6	1,1	7,2
Celkem	561,8	616,3	109,7	42,4	42,8	54,5

DOVOZ PODSKUPIN SITC 7 - STROJŮ A PŘEPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ

Pramen: ČSÚ, propočet ČNB

Z podskupin strojírenské produkce se snížil pouze dovoz kancelářských strojů a vý- početní techniky o 1,7 mld. Kč (index 97,6), zahrnující i dovozy k zušlechťovacím operacím.

Na přírůstku celkového dovozu se mimo rozhodující strojírenské skupiny podílely zejména skupiny tržních výrobků (železo a ocel, kovové výrobky, papír a lepenka a výrobky z pryže) a chemikálií (enormní nárůst dovozu léčiv o 6,0 mld. Kč, dále plastů a plastických hmot). Mimo to vzrostla i dovozní poptávka u průmyslových výrobků (předmětů z plastických hmot, různých spotřebních předmětů, vědeckých přístrojů a nábytku). K vyššímu importu došlo u paliv (o 7,6 mld. Kč) vlivem růstu cen ropy, ropných produktů a zemního plynu. Rostoucí poptávka se promítla i do dovozu po- travin (obiloviny, zelenina a ovoce, káva, čaj, kakao), surovin (kaučuk a železná ruda) a v menší míře i nápojů a tabáku.

Ve struktuře dovozu sledovaného podle účelu užití dováženého zboží byl vzestup do- vozu zaznamenán ve všech třech skupinách. Na tomto vývoji se podílel jak poměrně dynamický růst domácí poptávky, tak i vysoká dovozní náročnost českého vývozu.

Dovozy pro investiční účely (index 110,7) byly zaměřené především do automobilového průmyslu (vybavování nových provozů i další modernizace továren finálních výrobců i jejich dodavatelů včetně investic do nových produktů a technologií), dále do dopravy, a to jak letecké včetně nákladní (nákup letadel k rozšíření letového parku, výstavba Cargoterminálu ČSA), tak železniční (nákup rychlovlaku). Část investic byla určena k rozšíření centrálního skladu ropy. Současně i investice v průmyslových zónách, kde jsou investory především nadnárodní firmy, znamenaly nároky na dovozy včetně vybavení infrastruktury. Další dovozy byly určeny k výstavbě a vybavení nových ob- jektů terciární sféry (např. investice do společenských a sportovních center, skladové prostory).

V dovozech pro osobní spotřebu (index 110,6) se projevil zejména nárůst importu léčiv. Dále se zvýšil import osobních automobilů a dovážených průmyslových výrobků (kan-

celářské potřeby, vybavení pro domácnost a různou zájmovou činnost). Spotřebitelská poptávka vedla také ke zvýšení dovozu vybraných potravin a nápojů.

Dovozy produktů určených pro výrobní spotřebu (index 107,1) vzrostly především u energetických a chemických položek, u železa a oceli, textilních přízí, kompletačních dílů a příslušenství včetně dodávek pro automobilový průmysl.

K meziročnímu zlepšení úhrnného salda obchodu se zbožím o 1,9 mld. Kč přispěly výsledky dosažené především ve dvou hlavních komoditních skupinách - stroje a pře- pravní zařízení a tržní výrobky. Příznivý vliv na meziroční zlepšení pasivního salda měly i přebytky vzniklé u potravin a surovin. Prohloubení deficitů se koncentrovalo zejména do chemikálií a paliv. U chemikálií měl na prohloubení deficitu vliv zvýšený dovoz (např. bilance léčiv se zhoršila o cca 5 mld. Kč). Nárůst deficitu ve skupině paliv

12 byl důsledkem cenového vývoje na světovém trhu.

OBCHODNÍ BILANCE KOMODITNÍ STRUKTURY

SKUPINY SITC	Obchodní bilance v mld. Kč		Absolutní rozdíl v mld.Kč
SKUPINY SITC	2002	2003	Absolutní rozdíl v mld.Kč
0 Potraviny	-23,1	-20,7	2,4
1 Nápoje, tabák	2,0	0,7	-1,3
2 Suroviny	-3,1	-2,5	0,6
3 Paliva	-64,3	-68,4	-4,1
4 Tuky,oleje	-2,1	-2,8	-0,7
5 Chemikálie	-73,7	-83,9	-10,2
6 Tržní výrobky	20,8	26,8	6,0
7 Stroje a přepr. zařízení	61,2	71,3	10,1
8 Průmyslové výrobky	9,4	8,7	-0,7
9 Nezařazené	1,6	1,4	-0,2
Celkem	-71,3	-69,4	1,9

Pramen: ČSÚ, propočet ČNB

1.1.4. Obchod v rámci zušlechťovacích procesů

Zahraniční obchod realizovaný v rámci zušlechťovacích procesů se na celkovém obratu zahraničního obchodu v roce 2003 podílel cca 23 %, v roce 2002 cca 25 %.

Obchodní výměna v rámci zušlechtění dosáhla aktiva ve výši 96,5 mld. Kč. Meziročně se aktivum snížilo o 3,3 mld. Kč. Zaměření zušlechťovacích operací bylo převážně spojeno se strojírenskými výrobky, kancelářskou a výpočetní technikou a dopravním zařízením. Teritoriálně patřily k objemově nejvýznamnějším obchodním partnerům ve vývozu Německo, Velká Británie a Nizozemí. V dovozu Německo, Čína a Malajsie.

Operace spojené s vývozem zboží po aktivním zušlechtění se podílely na celkovém vývozu 26,9 % (v roce 2002 to bylo 29,2 %). Jejich celkový objem se jen mírně zvýšil (index 100,9). Dosažená přidaná hodnota u aktivních operací činila zhruba 102,0 mld. Kč. Při poklesu vývozu některých výrobků (kovodělných, radiových, tele- vizních a spojových zařízení a elektrických strojů) naopak vzrostl vývoz nosné skupiny zušlechtěného zboží - kancelářské a výpočetní techniky (přírůstek 8,5 mld. Kč). Vyšší vývoz byl zaznamenán také u dvoustopých motorových vozidel (přírůstek 3,8 mld. Kč) a ostatních strojů (přírůstek 3,3 mld. Kč).

Podíl dováženého zboží pro aktivní zušlechtění na celkovém dovozu činil 18,5 %. Ve struktuře dováženého zboží byl dosažen meziroční růst pouze u radiových, televizních a spojových zařízení (o 4,6 mld. Kč), dále dvoustopých motorových vozidel a ostatních strojů. Pokles byl zaznamenán u dovozu kancelářských strojů a počítačů, průmyslo-

vých výrobků a elektrických strojů. Teritoriálně vzrostl nejvíce dovoz z Číny a z dalších asijských zemí.‌

Na meziroční změně salda aktivního zušlechťovacího styku se podílely strukturální pohyby uvnitř jednotlivých skupin. Zejména výrazný byl nárůst pasiva části elektroniky (radiových, televizních a spojových zařízení) o 12,2 mld. Kč v důsledku snížení vývozu finální produkce. Částečná kompenzace nastala růstem aktiva ve skupině kancelář- ských strojů (zlepšení o 9,6 mld. Kč) a dvoustopých vozidel.

SKUPINY AZS	Podíl na vývozu AZS v %		Podíl na dovozu AZS v %		Obchodní bilance v mld. Kč		Abs.rozdíl salda v mld. Kč
SKUPINY AZS	2002	2003	2002	2003	2002	2003	Abs.rozdíl salda v mld. Kč
Různé výrobky	33	31	38	37	18,6	17,2	-1,5
zeměd. výrobky a produkce těžby nerostů	0	0	1	1	-2,8	-2,8	0,0
průmyslové výrobky	26	25	27	26	22,1	21,9	-0,2
kovodělné výrobky	7	6	10	10	-0,7	-2,0	-1,3
Stroje, elekronika, dopr. prostř.	67	69	62	63	84,0	84,6	0,6
kancelářské stroje a počítače	20	22	14	13	36,5	46,1	9,6
elektrické stroje	14	14	14	13	16,7	16,3	-0,4
radiová, televizní a spoj. zařízení	15	12	23	25	-7,4	-19,6	-12,2
dvoustopá motor. vozidla a ost. dopr. zař.	8	8	5	5	16,2	18,8	2,6
ostatní stroje	10	11	6	7	22,0	23,0	1,0
Celkem AZS	100	100	100	100	102,6	101,7	-0,9

AKTIVNÍ ZUŠLECHŤOVACÍ STYK

Pramen: ČSÚ, propočet ČNB

1.1.5. Obchod s technologicky náročnými výrobky

Vývoz technologicky náročných výrobků (index 109,5) si zachoval podíl 12,3 % na celkovém vývozu. V jeho struktuře dominovala výpočetní technika (50 %) a elektro- nika a telekomunikace (25 %). Přírůstky vývozu se projevily též u letecké techniky a vědeckých přístrojů. Naopak pokles odbytu byl zaznamenán u elektrotechniky a farmaceutické produkce.

Dovoz technologicky náročných výrobků (index 107,7) se podílel na celkovém dovozu 15,7 %. Zhruba 70 % dovozu tvořila elektronika, telekomunikace a výpočetní technika.

Schodek obchodu s technologicky náročnými výrobky dosáhl téměř 58,0 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 1,4 mld. Kč. Výrazné zlepšení obchodního salda u výpočetní techniky bylo převýšeno rostoucím deficitem v obchodě ve všech ostatních skupinách, zejména u letecké techniky a elektroniky včetně telekomunikací.

1.2. BILANCE SLUŽEB

Přebytek bilance služeb za rok 2003 dosáhl 13,2 mld. Kč (0,4 mld. EUR). Inkasa za vý- voz služeb meziročně klesla o 12,0 mld. Kč a platby za služby nakoupené v zahraničí se snížily o 3,4 mld. Kč; přebytek služeb se proti předchozímu roku snížil o 8,6 mld. Kč.

Na celkovém přebytku služeb se zahraniční cestovní ruch podílel částkou 45,9 mld. Kč a u dopravních služeb inkasa převýšila výdaje o 26,8 mld. Kč. V meziročním srovnání to nepředstavuje zásadnější změny. Naproti tomu se pasivum ostatních obchodních a neobchodních služeb prohloubilo o 9,4 mld. Kč a dosáhlo 59,5 mld. Kč.

BILANCE SLUŽEB v mld. Kč

	2002	2003	ZMĚNA
SALDO BILANCE SLUŽEB	21,8	13,2	-8,6
z toho
Příjmy	231,1	219,1	-12,0
Doprava	56,5	60,5	4,0
Cestovní ruch	96,3	100,3	4,0
Ostatní služby	78,3	58,3	-20,0
Výdaje	209,3	205,9	-3,4
Doprava	29,3	33,7	4,4
Cestovní ruch	51,6	54,4	2,8
Ostatní služby	128,4	117,8	-10,6

Celkové příjmy z mezinárodní přepravy zboží a osob přesáhly 60,5 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst 4,0 mld. Kč. Výdaje vzrostly o 4,4 mld. Kč na částku

14 33,7 mld. Kč, takže výsledné aktivní saldo dopravy zaznamenané v bilanci služeb

pokleslo o 0,4 mld. Kč.

Potrubní tranzit přispěl k aktivnímu saldu dopravy částkou 3,7 mld. Kč, tj. o 0,5 mld. Kč méně než v roce 2002. Přeprava zemního plynu do západní Evropy vynesla 7,4 mld. Kč; z toho úhrady od odběratelů ze SRN se zvýšily o 0,1 mld. Kč proti roku předtím (na 3,1 mld. Kč). Tranzitní poplatek hrazený dodávkami zemního plynu z Ruské federace se vlivem kurzu Kč vůči USD snížil o 0,7 mld. Kč na 4,3 mld. Kč (při shodných měsíčních částkách v USD v obou letech). Celková úhrada za využívání ropovodu z Ingolstadtu a za přepravu ropy a plynu přes území Slovenska (vč. poplatku za uskladnění) dosáhla 3,8 mld. Kč, což představuje snížení o 0,1 mld. Kč.

Náklady na dopravu zboží zahraničním odběratelům, kterou sami zabezpečují tuzem- ští vývozci a zahrnují do ceny vyváženého zboží, se proti předchozímu roku zvýšily o 2,3 mld. Kč na 26,1 mld. Kč.

U ostatních služeb v oblasti dopravy (letecké, silniční, železniční, námořní a vnitrostát- ní vodní aj.) včetně služeb s dopravou souvisejících se příjmy zvýšily o 2,3 mld. Kč na 27,0 mld. Kč, zatímco výdaje vzrostly o 4,5 mld. Kč na celkovou částku 29,9 mld. Kč, což vedlo ke zvýšení schodku o 2,2 mld. Kč.

Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu se meziročně zvýšily o 4,2 % a do- sáhly 100,3 mld. Kč (3,1 mld EUR). Při zohlednění vývoje kurzu EUR došlo k meziroč- nímu nárůstu o 0,8 %. Následkem doznívajících důsledků povodňových škod a nejisté bezpečnostní situace ve světě byly příjmy ze zahraničního cestovního ruchu ČR v první polovině roku meziročně nižší. Ve druhé polovině roku došlo k jejich meziročnímu nárůstu. Svůj vliv na příznivý vývoj mělo zklidnění politické situace ve světě, oslabení koruny vůči EUR, které zvýhodnilo cesty zahraničních návštěvníků, a příznivé klimatic- ké podmínky v zimním období.

Podle údajů ČSÚ v uplynulém roce do ČR přijelo v meziročním srovnání v průměru o 2,7 % méně zahraničních návštěvníků. Mírný pokles byl zaznamenán na hranici s Rakouskem (o 1,9 %). K výraznému poklesu došlo na hranicích s Polskem (o 21,8 %), což indikuje snížení počtu jednodenních návštěv. Nárůst zahraničních návštěvníků se naopak projevil na hranici s ekonomicky silným sousedem Německem (o 2,9 %) a do- šlo k oživení na hraničních přechodech se Slovenskem (o 6,9 %). Leteckou dopravu v tomto roce použilo o 28 % více zahraničních návštěvníků, kteří dali přednost po- hodlí a rychlosti cestování před silniční (pokles o 3,3 %) a železniční dopravou (pokles o 7,5 %). Atraktivnost letecké dopravy se zvýšila také v souvislosti s rostoucí nabídkou cenově výhodných letenek.

V průběhu roku hromadná ubytovací zařízení navštívilo o 7 % více cizinců (5,1 mil.) a pobývali v nich v průměru 4,3 dne. Zvýšený zájem cizinců, ve srovnání s loňským rokem, zaznamenaly všechny kategorie ubytovacích zařízeních, např. u pětihvězdič- kových hotelů nárůst bonitní klientely o 15,7 %, v ostatních hromadných ubytovacích zařízeních nárůst až o 37,8 %. Meziroční pokles byl zaznamenán např. u hostů z Izraele (o 33 %) a Japonska (o 7,4 %). Naopak meziroční nárůst se projevil např. u hostů z Ka- nady (o 37,4 %), Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (o 34,9 %), USA (o 16,3 %) a Slovenska (o 11,9 %).

Výdaje našich občanů na zahraniční turistiku meziročně stouply o 5,6 % a dosáhly 54,4 mld. Kč (1,7 mld. EUR). V EUR se výdaje meziročně zvýšily o 2,1 % .

Počet našich občanů, kteří vycestovali do zahraničí, se zvýšil v průměru o 5,2 %. Mírný

pokles zaznamenaly hraniční přechody s Německem (o 1,6 %). Na ostatních úsecích 15

státní hranice došlo k nárůstu výjezdů: s Rakouskem o 11,5 %, Polskem o 6 %, Slo- venskem o 4,5 %. Nejvyšší nárůst počtu odbavených osob (o 20,6 %) byl zaznamenán na letištích.

Zahraniční turistika našich občanů byla v tomto roce ovlivněna bohatou nabídkou cenově výhodných a kvalitních zájezdů do zemí Asie a Afriky, zvýšením zájmu o do- volenou na Slovensku a rozvojem příhraniční turistiky k výhodnému nákupu zboží ze- jména v Polsku. Zároveň naši občané volí vyšší kvalitu služeb v rekreačních zařízeních a objevují nové cílové země.

V rámci zahraničního cestovního ruchu se na finančních transakcích stále více uplatňují platební karty. Tomuto trendu odpovídá každoročně se zvyšující počet u nás vydáva- ných platebních karet a rozšiřování sítě bankomatů a obchodních míst, která akceptují platební karty. V roce 2003 se na příjmech ze zahraničního cestovního ruchu platební karty podílely 32,6 % (nárůst o 2,4 %), resp. 32,7 mld. Kč. Zájem o využití platebních karet roste i u našich občanů. V zahraničí provedli transakce platebními kartami ve výši 11,7 mld. Kč s podílem 21,5 % na výdajích v zahraničním cestovním ruchu (nárůst o 2,7 %).

STRUKTURA PLATEBNÍCH PROSTŘEDKŮ V PŘÍJMECH A VÝDAJÍCH CESTOVNÍHO RUCHU

Ostatní způsoby úhrady - příjmy

Operace platebními kartami - příjmy

Ostatní způsoby úhrady - výdaje

Operace platebními kartami - výdaje

160

140

120

mld. Kč

100

2000

2001

2002

2003

Proti roku 2002 se pasivní saldo ostatních služeb obchodní a neobchodní povahy prohloubilo o 9,4 mld. Kč a dosáhlo 59,5 mld. Kč. U příjmů za poskytnuté služby došlo k meziročnímu poklesu o 20 mld. Kč (na 58,3 mld. Kč). Zhruba v polovičním rozsahu poklesly i úhrady do zahraničí, za minulý rok činily celkem 117,8 mld. Kč.

Z porovnání s rokem 2002 vyplývá, že ke snížení inkas došlo v podstatě u všech položek bilance ostatních služeb. U služeb výpočetní techniky i v oblasti telekomunikací byl za- znamenán největší pokles příjmů doprovázený navíc mírným růstem výdajů, což v obou případech vedlo ke zhoršení salda o více než 2,6 mld. Kč. Negativní dopad do výsled- ného salda měl pokles inkas a současný nárůst úhrad do zahraničí u stavebních prací (3,3 mld. Kč), poradenských služeb (1,8 mld. Kč), u služeb spojených se zprostředková- ním obchodů a využíváním licencí (v obou případech 1,1 mld. Kč). Výrazné snížení plateb u finančních služeb bylo částečně kompenzováno poklesem příjmů; výsledný schodek se

16 meziročně snížil o 2,9 mld. Kč. Obdobný vývoj byl zaznamenán u služeb v oblasti výzku- mu a vývoje, kde došlo k poklesu pasivního salda o 2,6 mld. Kč. Naopak v případě služeb právních, technických a služeb v oblasti kultury, vzdělávání, zdravotní péče apod. vedlo větší snížení inkas než plateb k dalšímu prohloubení schodku (po 0,8 mld. Kč).

Ve službách v oblasti pojišťovnictví se v roce 2003 projevily některé protichůdné vlivy. Pro tuzemské pojišťovny byl uplynulý rok relativně úspěšný; proti předchozímu roku narostlo celkové předepsané pojistné o 17 %, aniž došlo k větším katastrofickým škodám. To vedlo k nárůstu částek postoupených zahraničním zajišťovatelům, přičemž byly zároveň inkasovány doplatky pojistných událostí z povodní v roce 2002. Pojišťov- ny působící v České republice se z 50 % podílely na krytí povodňových škod; ty byly vyčísleny na celkovou částku 70 mld. Kč. Výrazný dopad škod z povodní na zahraniční zajišťovatele se však projevil v podstatném zdražení zajištění. Transfery provizí od zahraničních zajišťovatelů se tak proti předchozímu roku významně snížily. Vliv na zhoršení podmínek zajištění měly kromě katastrofických událostí minulých let i nepří- znivé výsledky hospodaření některých významných světových zajišťovatelů v důsledku nižšího zhodnocení jejich finančního portfolia. V průběhu roku 2003 činily převody od zahraničních zajišťovatelů 14,4 mld. Kč, zatímco částka odvedená v jejich prospěch dosáhla 8,3 mld. Kč. Z toho je v bilanci služeb zaznamenána platba 4,1 mld. Kč a v běžných transferech inkaso 10,2 mld. Kč.

1.3. BILANCE VÝNOSŮ

V roce 2003 skončila bilance výnosů schodkem ve výši 116,6 mld. Kč (3,7 mld. EUR); proti předchozímu roku to představuje zhoršení o 1,0 mld. Kč. Příjmy vzrostly o 7,6 mld. Kč a výdaje o 8,6 mld. Kč.

BILANCE VÝNOSŮ v mld. Kč

	2002	2003	ZMĚNA
SALDO BILANCE VÝNOSŮ	-115,6	-116,6	-1,0
z toho
Výnosy	66,8	74,4	7,6
Příjmy z práce v zahraničí	10,7	13,9	3,2
Investiční výnosy	56,1	60,5	4,4
dividendy	0,4	0,7	0,3
reinvestovaný zisk	-2,5	-2,2	0,3
úroky	58,2	62,0	3,8
Náklady	182,4	191,0	8,6
Náklady na práci cizinců v ČR	29,0	30,3	1,3
Investiční výnosy	153,4	160,7	7,3
dividendy	34,8	47,4	12,6
reinvestovaný zisk	64,3	62,2	-2,1
úroky	54,3	51,1	-3,2

Poznámka: reinvestované zisky za rok 2003 jsou odhadnuté a budou zpřesněny

Během krátkodobých pracovních pobytů v zahraničí si podle informace ČSÚ v průběhu roku 2003 vydělali čeští občané 13,9 mld. Kč. Zhruba 30% nárůst výdělků odpovídá rostoucímu počtu Čechů působících v zahraničí. Počet cizinců působících na českém trhu práce přesáhl koncem minulého roku 143 tisíc a náklady na jejich práci činily 30,3 mld. Kč, což je o 1,4 mld. Kč více než v roce 2002 (5% nárůst).

Investování do zahraničních majetkových cenných papírů vyneslo tuzemským in- vestorům dividendy ve výši 0,7 mld. Kč, což je o 0,3 mld. Kč více než v roce 2002. Naproti tomu dividendy vyplacené do zahraničí se zvýšily o 12,6 mld. Kč a přesáhly 47,4 mld. Kč. Z této částky připadá na portfoliové investory 4,1 mld. Kč, což je skoro dvojnásobek částky získané před rokem. Podle výsledků ročního šetření u podniků se zahraniční majetkovou účastí za rok 2002 (zahrnujícího rovněž informace o dividen- dách k vyplacení v roce 2003) získali zahraniční vlastníci dividendy ve výši 43,3 mld.Kč,

což je o 10,6 mld. Kč více než v roce předchozím. 17

Masivní investování do zahraničních dluhopisů (jejich držba vzrostla v průběhu roku o téměř 109,0 mld. Kč) přineslo tuzemským investorům zisk 14,6 mld. Kč, zatímco v roce 2002 to byla pouze polovina této částky. Nákup tuzemských dluhopisů vynesl cizincům 7,5 mld. Kč, což ve srovnání s předchozím rokem znamená významné snížení výnosů (o 3,1 mld. Kč).

Podle zpřesněného odhadu ponechají zahraniční vlastníci 62,2 mld. Kč ze zisku vy- tvořeného v průběhu roku 2003 na další rozvoj tuzemských podniků. Podle šetření u podniků činily v roce 2002 reinvestice zisku 64,3 mld. Kč.

Výnos z rezervních aktiv ČNB se meziročně snížil o 2,6 mld. Kč na 18,7 mld. Kč, při- čemž úrokové náklady spojené s zástavními operacemi a půjčkou od Evropské investič- ní banky zůstaly v podstatě stejné (0,2 mld. Kč).

Vývoj úrokových sazeb na finančních trzích v zahraničí i v tuzemsku a vývoj depozit v zahraničních bankách a úvěrů poskytnutých nerezidentům se v rozhodující míře odrazil ve snížení úrokových výnosů obchodních bank o 3,1 mld. Kč proti předchozímu roku. Náklady spojené s čerpáním úvěrů a přijímáním úložek od zahraničních bank a klientů poklesly o 1,3 mld. Kč, takže čistý úrokový výnos obchodních bank se proti roku 2002 snížil o 1,8 mld. Kč na celkovou částku 2,6 mld. Kč.

Z úvěrů poskytnutých v minulosti na mezivládní úrovni se podařilo vyinkasovat úroky ve výši 0,2 mld. Kč. Naproti tomu byly EIB zaplaceny úroky v souvislosti s úvěry čer- panými na odstraňování povodňových škod, na výstavbu dálničního obchvatu Plzně a pro hlavní město Praha v celkové výši 0,3 mld. Kč. Poslední platby úroků spojené s předčasně splacenými půjčkami od Světové banky a Japonska v rámci G 24 činily 0,3 mld. Kč.

Úroková bilance podnikové sféry se proti roku 2002 zlepšila o 1,1 mld. Kč. Obchodní úvěry se na tomto výsledku podílely částkou 0,3 mld. Kč a finanční úvěry na pokrytí investičních či provozních potřeb čerpané tuzemskými podniky od zahraničních bank či přímých investorů částkou 0,8 mld. Kč.

1.4. BĚŽNÉ PŘEVODY

U bilance běžných převodů byl za rok 2003 vykázán přebytek 15,6 mld. Kč (0,5 mld. EUR), který byl o 13,1 mld. Kč nižší než v předchozím roce. Při v podstatě stejných příjmech došlo na výdajové straně k nárůstu o 13,2 mld. Kč.

BILANCE BĚŽNÝCH PŘEVODŮ v mld. Kč ‌

	2002	2003	ZMĚNA
SALDO BĚŽNÝCH PŘEVODŮ	28,7	15,6	-13,1
z toho
Příjmy	46,7	46,8	0,1
vládní	14,7	23,9	9,2
soukromé	32,0	22,9	-9,1
Výdaje	18,0	31,2	13,2
vládní	4,5	16,2	11,7
soukromé	13,5	15,0	1,5

U soukromých převodů se meziročně zvýšily výdaje o 1,5 mld. Kč zejména v důsledku vyšších odvodů daní a příspěvků na sociální zabezpečení českých občanů pracujících v zahraničí. Zároveň klesly příjmy o 9,1 mld. Kč; z toho 5,1 mld. Kč připadá na převody prostředků ze zahraničí obyvatelstvu a neziskovým institucím. Ve srovnání s rokem

18 2002 se o 4,0 mld. Kč snížila celková částka poukázaná tuzemským pojišťovnám od

zahraničních zajišťovatelů jako vypořádání zbývajících nároků v souvislosti s úhradou povodňových škod.

V rámci vládních transferů se proti roku 2002 několikanásobně zvýšily dotace ze struktu- rálních a regionálních fondů Evropské unie; jejich celková částka přesáhla 10,5 mld. Kč. Z této částky připadají cca 4,0 mld. Kč na prostředky z Fondu solidarity, které Česká republika obdržela v lednu jako pomoc při odstraňování následků povodní.

S výjimkou vyšších odvodů daní a příspěvků na sociální zabezpečení cizinců pracujících v České republice, které se meziročně zvýšily o 0,4 mld. Kč na 11,5 mld. Kč, zůstaly ostatní položky v rámci vládních příjmů na přibližně stejné úrovni jako v roce 2002.

Do vládních výdajů se negativně promítla částka přes 11,3 mld. Kč, kterou vláda po- ukázala do zahraničí v návaznosti na výsledky mezinárodní arbitráže se společností CME a v důsledku odstoupení od kontraktu na výstavbu dálnice na severní Moravě. Proti předchozímu roku se o 0,6 mld. Kč zvýšily prostředky převáděné z účtů vlády jako příspěvky mezinárodním organizacím; jejich celková výše činila 2,8 mld. Kč.

2. KAPITÁLOVÝ ÚČET

Kapitálový účet, jehož objem transakcí je z hlediska platební bilance málo významný, skončil za rok 2003 pasivním saldem ve výši 82,2 mil. Kč (2,6 mil. EUR). Ve srovnání s rokem 2002 je tento pasivní schodek nižší o 37,2 mil. Kč. V této položce se sledují transakce spojené s patenty, licencemi,ochrannými známkami, autorskými právy a pře- vody migrantů.

VÝVOJ KAPITÁLOVÉHO ÚČTU v mil. Kč

		2002	2003	ZMĚNA
	KAPITÁLOVÝ ÚČET	-119,4	-82,2	37,2

3. FINANČNÍ ÚČET

Finanční účet za rok 2003 vykázal čistý příliv zahraničních zdrojů ve výši 163,9 mld. Kč (5,1 mld. EUR). Meziročně tak došlo k poklesu příjmů o 183,9 mld. Kč. Tento pokles byl způsoben nižším aktivním saldem zahraničních přímých investic (meziroční pokles 204,5 mld. Kč). U portfoliových investic naopak došlo oproti roku 2002 ke snížení od- livu zdrojů do zahraničí. Ostatní investice a obchody s finančními deriváty v saldu vy- kázaly meziroční zvýšení přílivu zahraničního kapitálu celkem ve výši cca 11,7 mld. Kč. Příliv zahraničních zdrojů v poměru k HDP dosahoval cca 6,8 %.

VÝVOJ FINANČNÍHO ÚČTU V LETECH 2002 - 2003 v mld. Kč ‌

	2002	2003	ZMĚNA
FINANČNÍ ÚČET	347,8	163,9	-183,9
Přímé investice	270,9	66,4	-204,5
české v zahraničí	-6,8	-6,5	0,3
zahraniční v ČR	277,7	72,9	-204,8
Portfoliové investice	-46,7	-37,7	9,0
české v zahraničí	-75,6	-85,9	-10,3
zahraniční v ČR	28,9	48,2	19,3
Finanční deriváty	-4,3	3,9	8,2
aktiva	-15,5	7,1	22,6
pasiva	11,2	-3,2	-14,4
Ostatní investice	127,9	131,4	3,5
1. Dlouhodobé investice	31,6	22,5	-9,1
úvěry poskytnuté do zahraničí	28,7	1,1	-27,6
úvěry přijaté ze zahraničí	2,9	21,4	18,5
2. Krátkodobé investice	96,3	108,9	12,6

3.1. PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE

Saldo přímých zahraničních investic do České republiky dosáhlo v roce 2003 podle předběžných údajů 66,4 mld. Kč, tj. meziročně pokleslo o 204,8 mld. Kč.

3.1.1. České přímé investice v zahraničí

Odliv přímých investic z České republiky do zahraničí dosáhl v roce 2003 přibližně stejné úrovně jako v předchozích dvou letech. V absolutním vyjádření činil 6,5 mld. Kč (0,2 mld. EUR). Z toho do základního jmění bylo investováno 2,5 mld. Kč, reinvestova- ný zisk podle odhadu poklesl o 2,2 mld. Kč a úvěry činily 6,2 mld. Kč.

Výsledky šetření ČNB dokládají, že české přímé investice v zahraničí mají pozitivní vliv na odbyt tuzemských výrobků v zahraničí. Export českého zboží a služeb prostřednic- tvím těchto společností činil v roce 2002 celkem 67,5 mld. Kč.

Největší objem investic byl směrován do odvětví nemovitostí a služeb pro podniky (76,1 %), do odvětví dobývání nerostů (13,8 %), do oblasti finančního zprostředkování (5,7 %) a do výroby potravin a nápojů (3,7 %).

Z hlediska sektorového členění přetrvával i nadále relativně vysoký podíl přímých investic do služeb (78,3 %). Meziročně však došlo k poklesu, což bylo do jisté míry kompenzováno růstem přímých investic do oblasti výroby a zpracovatelského průmys- lu, jejichž podíl v roce 2003 dosáhl 6,9 %. Oproti roku 2002 došlo ke zvýšení investic ve sféře prvovýroby do odvětví dobývání nerostů, jejichž podíl na celkových přímých investicích do zahraničí dosáhl 13,8 %.

Z hlediska teritoriálního členění byl v roce 2003 největší objem přímých investic smě- rován do Portugalska, což bylo ovlivněno transakcí podniku na území ČR, který získal prostředky z Rakouska a vložil je formou přímé investice do Portugalska. Dále odliv přímých investic z České republiky směřoval do Velké Británie, Spojených států americ- kých, Lichtenštejnska a na Britské Panenské ostrovy.

ODLIV PŘÍMÝCH INVESTIC Z ČR DO ZAHRANIČÍ

2000

2001

2002

2003

mld. Kč

20 -2

-4

Základní kapitál Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál Celkem

3.1.2. Přímé zahraniční investice v České republice

V roce 2003 se podle předběžných údajů meziročně zpomalil příliv kapitálu formou přímých zahraničních investic do České republiky. Meziroční pokles o 73,7 % byl ovlivněn především vysokou srovnávací základnou v roce 2002, zahrnující historicky nejvyšší příliv přímých investic v souvislosti s privatizací Transgasu. Dalším aspektem byly v roce 2003 zpětný odkup akcií Eurotelu od zahraničního investora a prodej akcií Českého Telecomu z rukou zahraničního přímého investora do portfolia institucionál- ních investorů převážně z USA a Velké Británie. Operace v rámci telekomunikací ve výši – 47,2 mld. Kč vedly k podstatnému snížení přílivu přímých zahraničních investic do základního kapitálu a redukovaly je na částku 4,6 mld. Kč. Jde však o dočasný stav před státem připravovanou privatizaci Českého Telecomu do rukou zahraničního strategického investora. Vývoj byl rovněž ovlivněn absencí významnějších privatizací státních majetkových účastí.

PŘÍLIV PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC DO ČR

2000

2001

2002

2003

300

250

200

mld. Kč

150

100

Základní kapitál Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál Celkem

Celkové přímé investice dosáhly v roce 2003 72,9 mld. Kč (2,3 mld. EUR), z toho do základního jmění 4,6 mld. Kč, úvěry dosáhly 6,1 mld. Kč a reinvestované zisky podle předběžných odhadů činily cca 62,2 mld. Kč. Poměr přímých zahraničních investic k objemu HDP se vlivem výše uvedené transakce v telekomunikacích snížil na 3 % ve srovnání s předchozími lety, kdy se pohyboval kolem 10% hranice.

PŘÍLIV PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V POROVNÁNÍ K HDP V BĚŽNÝCH CENÁCH

300

250

mld. Kč

200

150

100

8 21

2000 2001 2002 2003

Příliv PZI Příliv PZI v % z HDP

Objem prodejů státního majetku v roce 2003 se ve srovnání s předchozími lety výrazně snížil a dosáhl cca 3 mld. Kč. K největším prodejům patřil doprodej zbývajících akcií Transgasu a prodej Podniku výpočetní techniky. Saldo soukromých prodejů, realizova- ných zejména přes Středisko cenných papírů, bylo v roce 2003 nevýznamné.

PODÍL PRIVATIZACE STÁTNÍHO MAJETKU NA CELKOVÝCH PZI

Celkový objem PZI Privatizace státního majetku

Podíl privatizace státního majetku na celkovém objemu PZI

300 50

250

200

mld. Kč

150 25

100

2000

2001

2002

2003

Největší objem investic do základního kapitálu směřoval z hlediska odvětvové struktu- ry do zpracovatelského průmyslu, do nemovitostí a služeb pro podniky. Největší pokles vykázalo odvětví dopravy a telekomunikací z důvodu výše zmíněných transakcí.‌

Z hlediska očekávané výše reinvestovaného zisku se předpokládá největší částka ve zpracovatelském průmyslu u finančního zprostředkování a obchodu a oprav. U ostat- ního kapitálu došlo k nejvyššímu přílivu u nemovitostí a služeb pro podniky.

Z hlediska teritoriálního členění měly na celkovém přílivu investic největší podíl investi- ce z Německa, z Rakouska a z Francie. Dalšími významnými investory byly Nizozemské Antily, Velká Británie, Švýcarsko a Japonsko. Největší pokles investic vykázalo Nizoze- mí vlivem transakcí v oblasti telekomunikací.

22 Podle ročních šetření ČNB se u podniků se zahraniční majetkovou účasti v ČR zvýšil objem tržeb z 1 933 mld. Kč v roce 2001 na 2 053 mld. Kč v roce 2002, export vzrostl z 646 mld. Kč na 663,2 mld. Kč a import z 628 mld. Kč na 659 mld. Kč. Objem produk- ce u těchto podniků rostl při poklesu počtu zaměstnanců.

3.1.3. Výnosy z přímých zahraničních investic v ČR

Výnos z přímých zahraničních investic je tvořen položkami: dividendy, reinvestovaný zisk a úroky. Výnos z vloženého kapitálu ve formě přímých investic se pohybuje okolo 9 % a má mírně rostoucí tendenci. V čase se však mění struktura rozdělení vytvo- řeného zisku ve prospěch vyplacených dividend a snižuje se podíl reinvestovaného zisku. Výplata dividend v roce 2003 odráží jednak životní cyklus investic, ale také mimořádné výplaty dividend související s ukončením činnosti některých podniků se zahraniční účastí nebo s proplacením dividend ze zisků nakumulovaných v předchozích letech. Úroky jsou, i přes zvyšující se úvěrovou složku přímých zahraničních investic, stabilní vzhledem k mírnému poklesu úrokových sazeb a neúročení části úvěrových transakcí se zahraničním investorem. Pouze mírný meziroční nárůst výnosů z přímých zahraničních investic v roce 2003 byl způsoben zpomalením přílivu přímých zahranič- ních investic do ČR a ukončením některých investičních akcí v ČR. Vyvedení Eurotelu a Telecomu z přímých investic je přitom pouze dočasné vzhledem k připravované pri- vatizaci do rukou strategického zahraničního investora. V roce 2002 činil reinvestovaný zisk 64,3 mld. Kč, v roce 2003 dosáhl podle předběžných údajů pouze 62,2 mld. Kč. Naproti tomu reálná výplata výnosů z přímých zahraničních investic v podobě dividend v období let 2001 až 2003 vzrostla ze 16,4 mld. Kč na 43,3 mld. Kč a mohla být jedním z faktorů působících na vývoj kurzu koruny ve druhé polovině roku 2003.

3. 2. PORTFOLIOVÉ INVESTICE

V oblasti portfoliových investic byl dosažen čistý odliv zdrojů ve výši cca 37,7 mld. Kč (1,2 mld. EUR). Ve srovnání s rokem 2002, tak došlo ke snížení čistého odlivu kapitálu do zahraničí o cca 9 mld. Kč.

Portfoliové investice českých subjektů v průběhu roku 2003 dosáhly v saldu částky 85,9 mld. Kč, což je o cca 10,3 mld. Kč více než v předešlém roce. Domácí investoři, zejména banky a nebankovní finanční instituce, investovali své zdroje zejména do dlouhodobých zahraničních obligací, kde byl realizován čistý odliv prostředků ve výši cca 85,8 mld. Kč. V obchodování se zahraničními akciemi převážily jejich odprodeje o cca 5,6 mld. Kč, a to především v důsledku transakcí spojených s prodejem podílo- vých listů vlastněných bývalou Investiční a poštovní bankou.

Zahraniční investoři v saldu investovali do českých cenných papírů v průběhu sledova- ného roku 48,2 mld. Kč. Poptávka na tuzemském kapitálovém trhu vzrostla zejména ve čtvrtém čtvrtletí v souvislosti s odprodejem akcií Českého Telecomu. Tyto obchody na kapitálovém trhu se v rámci finančního účtu promítly jako protipoložka snížení přímých investic. Akcie Telecomu nabízené přímým investorem odkoupili především institucio- nální investoři z USA a Velké Británie. Ve srovnání s rokem 2002 vzrostl příliv kapitálu formou portfoliových investic o cca 19,3 mld. Kč. Zájem zahraničních investorů přita- hovaly především nákupy akcií vybraných českých podniků. Ve srovnání s předešlým rokem poklesl zájem o dluhopisy.‌

Během roku 2003 byly na zahraničních trzích realizovány dvě emise tuzemských cen- ných papírů v celkové částce 9,4 mld. Kč. Emise dlouhodobých obligací města Prahy v rozsahu 170 mil. EUR byla vydána v prvním čtvrtletí a dluhopisy České exportní ban-

ky v objemu 150 mil. USD byly emitovány ve čtvrtém čtvrtletí. Stav českých obligací 23

emitovaných na mezinárodních kapitálových trzích v cizích měnách se tak ke konci roku 2003 zvýšil na 36,9 mld. Kč, což ve srovnání s rokem 2002 představuje nárůst o 7,3 mld. Kč.

VÝVOJ SALDA FINANČNÍCH TOKŮ V OBLASTI PORTFOLIOVÝCH INVESTIC

Aktiva

Pasiva Saldo

mld. Kč

-20

-40

-60

-80

-100

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

3. 3. FINANČNÍ DERIVÁTY

Čistý příliv kapitálu ve výši 3,9 mld. Kč (121,2 mil. EUR) byl vykázán u položky finanč- ních derivátů v pozicích obchodních bank. V roce 2002 skončily tyto obchody naopak pasivním saldem v rozsahu cca 4,3 mld. Kč. Z hlediska objemu však tyto transakce nemají velkou váhu na vývoj finančního účtu.

3. 4. OSTATNÍ INVESTICE

U ostatních investic došlo během roku k čistému přílivu kapitálu ze zahraničí ve výši 131,4 mld. Kč (4,1 mld. EUR). Meziročně to představuje navýšení zdrojů pouze o cca 3,4 mld. Kč.

Příliv kapitálu do České republiky byl kromě druhého čtvrtletí patrný v průběhu celé- ho roku, k největšímu nárůstu však došlo ve čtvrtém čtvrtletí. Tento příliv byl spojen

s čerpáním úvěru společností Telecom na nákup 49 % akcií Eurotelu od zahraničního vlastníka a s čerpáním úvěrů od EIB vládním sektorem.‌‌

Největším čistým příjemcem zdrojů byly banky (80,2 mld. Kč). Bankovní sektor zdroje ze zahraničí získal jednak navýšením krátkodobých devizových vkladů od nerezidentů (celkový nárůst pasiv o 36,2 mld. Kč) a jednak snížením svých devizových i korunových úložek ze zahraničí (pokles zahraničních aktiv o 44 mld. Kč). Získané zdroje byly použi- ty ke zvýšení zahraniční úvěrové angažovanosti našich bank a na investice do nákupu zahraničních obligací.

Vládní sektor se na celkovém přílivu kapitálu podílel v saldu částkou 18,2 mld. Kč. Tento příliv zdrojů byl ovlivněn především na straně pasiv (nárůst o 10,3 mld. Kč), kde byly čerpány jak na centrální, tak i na komunální úrovni úvěry ze zahraničí (zejména

24 od EIB) na budování dopravní infrastruktury a protipovodňových opatření. Na straně

aktiv souvisel jejich vývoj (pokles o 7,9 mld. Kč) s prováděním deblokačních operací a splátkami dříve poskytnutých úvěrů.

Významným příjemcem zahraničního kapitálu byl i podnikový sektor (33,0 mld. Kč včetně úvěru Telecomu na nákup akcií od Eurotelu). V rámci podnikové sféry se zvýšilo čerpání krátkodobých i dlouhodobých finančních úvěrů ze zahraničí a rovněž se zvýšily i jejich dovozní závazky. Celkově během roku došlo k nárůstu čistých pasiv u podniků o cca 17,8 mld. Kč. Na straně aktiv došlo k přílivu zdrojů ve výši cca 15,2 mld. Kč, pře- devším v důsledku snížení vývozních krátkodobých pohledávek exportérů.

4. VÝVOJ DEVIZOVÝCH REZERV ČNB

Aktivní saldo finančního účtu za rok 2003 ve výši 163,9 mld. Kč převýšilo schodek běžného účtu o 6,7 mld. Kč. Devizové rezervy ČNB se po vyloučení kurzových vlivů během roku 2003 celkově zvýšily o 12,9 mld. Kč (405 mil. EUR) vlivem výnosů z jejich správy. Směrem k jejich poklesu naopak působila transakce vlády spojená s převodem prostředků ve prospěch CME a dále odprodej deviz vládě na předčasné splacení úvěrů od zemí G 24 a Světové banky. Vlivem kurzových změn však došlo k celkovému me- ziročnímu snížení stavu rezerv v korunovém vyjádření o 23,1 mld. Kč. Stav devizových rezerv ke konci roku 2003 dosáhl 691,5 mld. Kč (21,3 mld. EUR), který by postačoval ke krytí cca 5 měsíčního dovozu zboží a služeb.

VÝVOJ DEVIZOVÝCH REZERV ČNB

	2002	2003	ZMĚNA
Devizové rezervy ČNB v mld. Kč	714,6	691,5	-23,1
Krytí dovozu zboží a služeb v měsících	5,6	5,0	-0,6

5. INVESTIČNÍ POZICE, ZAHRANIČNÍ DLUH A DLUHOVÁ SLUŽBA

5. 1. INVESTIČNÍ POZICE

Investiční pozice ČR vůči zahraničí ke konci roku 2003 skončila pasivním saldem ve výši 615,7 mld. Kč (19 mld. EUR) a meziročně došlo k navýšení dlužnické pozice země o 218,4 mld. Kč. Zvýšení dlužnické pozice bylo způsobeno růstem pasiv o 166,2 mld. Kč a poklesem aktiv o 52,2 mld. Kč. Na uvedené změně salda investiční pozice se vedle vývoje platební bilance podílely i kurzové rozdíly.

INVESTIČNÍ POZICE v mld. Kč

	2002	2003	ZMĚNA
Aktiva	1 579,9	1 527,7	-52,2
Pasiva	-1 977,2	-2 143,4	-166,2
Saldo investiční pozice celkem	-397,3	-615,7	-218,4

Poznámka: V pasivech jsou na rozdíl od hrubé zadluženosti v přímých investicích kromě úvěrových operací zahrnuty i majetkové podíly a v portfoliových investicích kromě dluhových cenných papírů i majetkové cenné papíry.

Na výsledném pasivním saldu investiční pozice se podílely:

• Přímé zahraniční investice dlužnickou pozicí ve výši 1 170,2 mld. Kč. Oproti před- chozímu roku se čistá dlužnická pozice v této oblasti zvýšila pouze o 49,1 mld. Kč, což představuje historicky nejnižší nárůst přímých investic. Na tomto vývoji se v porovnání s předešlými léty podílel zejména nižší objem privatizovaného majetku státu a dále odchod významného zahraničního investora ze společnosti Eurotel

a Telecom. 25

• Portfoliové investice aktivním saldem ve výši 95,1 mld. Kč; meziročně tak došlo k čistému nárůstu věřitelské pozice o 21,8 mld. Kč. Investice rezidentů do zahra- ničních cenných papírů (aktiva) dosáhly ke konci roku 2003 celkem 343,9 mld. Kč, zatímco zahraniční investoři měli ve svém portfoliu (pasiva) české cenné papíry v celkové hodnotě 248,8 mld. Kč.

Domácí investoři vkládali svůj kapitál zejména do dlouhodobých cenných papírů (86 %), zatímco investice do majetkových cenných papírů (14 %) zejména z důvodu odprodeje podílových listů kajmanských investičních fondů ve srovnání s před- chozím rokem značně poklesly. Z teritoriálního hlediska převážnou část portfolia českých investorů tvoří cenné papíry emitované zeměmi Evropské unie, v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Cenné papíry USA představovaly cca 5% podíl a obligace mezinárodních organizací (zejména EIB) dosáhly cca 10% podíl.

ZAHRANIČNÍ CENNÉ PAPÍRY V DRŽENÍ REZIDENTŮ K 31. 12. 2003 V TERITORIÁLNÍM ČLENĚNÍ

Kajmanské ostrovy 3 %

Slovensko 4 %

Velká Británie 4 %

Polsko 3 %

Maďarsko 2 %

Ostatní 7 %

Německo 17 %

Nizozemí 11 %

Itálie 4 %

Řecko 4 %

Spojené státy americké

5 %

Rakousko 8 %

Lucembursko 8 %

Mezinárodní organizace

10 %

Francie 10 %

Stav tuzemských korunových cenných papírů v držení nerezidentů ke konci roku 2003 dosáhl hodnoty 211,9 mld. Kč, což ve srovnání s předchozím rokem představuje nárůst zahraničních portfoliových investic o 40,4 mld. Kč. Nerezidenti investovali své zdroje zejména do cenných papírů odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (38,1 %), dopravy a telekomunikací (24 % - včetně odkupu akcií Telecomu od zahraničního investora do rukou institucionálních investorů), energetiky (16 %) a služeb (15 %). Z hlediska terito- riální struktury nejvíce investic pochází z Nizozemí (21 %), USA (19 %), Velké Británie (17 %), SRN (13 %) a Lucemburska (10 %). Investice do korunových dluhopisů české

vlády vzrostly o 2,5 mld. Kč na 30,6 mld. Kč. Investice nerezidentů do tuzemských cenných papírů emitovaných v zahraničí dosáhly hodnoty 36,9 mld. Kč a meziročně vzrostly cca o 7,3 mld. Kč.

• Finanční deriváty aktivem ve výši 4,7 mld. Kč; meziročně tak došlo k poklesu věři- telské pozice o 4,2 mld. Kč.

• Saldo pozice ČNB aktivem 692 mld. Kč; ČNB má nejvyšší věřitelskou pozici vůči zahraničí. V meziročním srovnání však došlo vlivem poklesu stavu devizových rezerv ke snížení tohoto aktivního salda o cca 23,1 mld. Kč. V roce 2003 došlo kromě kur- zových vlivů k odprodeji deviz vládě na předčasné splacení vládních úvěrů a k úhra- dě nákladů souvisejících s výsledky arbitráže v kauze ČR vůči CME ohledně televize NOVA.

• Xxxxx investiční pozice obchodních bank pasivem ve výši 42,7 mld. Kč. Meziroč-

26 ně došlo ke změně pozice bank (bez portfoliových investic) o téměř 85 mld. Kč. Výsledná pozice obchodních bank byla ovlivněna jednak poklesem krátkodobých aktiv (vkladů v zahraničí) v hodnotě cca 53 mld. Kč a dále nárůstem krátkodobých pasiv (závazky vůči zahraničním bankám a klientům) o 32 mld. Kč. Došlo ke změně struktury aktiv obchodních bank, kdy k nákupu zahraničních dluhopisů byly použity prostředky z depozit v zahraničí.

• Věřitelská pozice vlády ve výši 57,2 mld. Kč. Meziročně došlo k poklesu věřitelské pozice vlády o 32,8 mld. Kč. Tento pokles byl na straně aktiv ovlivněn deblokacemi a splátkami dříve poskytnutých vládních úvěrů (roční změna cca 20 mld. Kč) a na straně pasiv došlo k nárůstu úvěrových závazků o cca 13 mld. Kč. Vládní sektor na centrální i municipální úrovni čerpal dlouhodobé úvěry od Evropské investiční banky na odstraňování povodňových škod a na dopravní infrastrukturu.

• Dlužnická pozice podnikové sféry, jejíž saldo dosáhlo pasiva ve výši 251,7 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se deficit prohloubil o cca 46,3 mld. Kč. Na straně aktiv došlo k poklesu o cca 21,7 mld. Kč zejména v souvislosti s poklesem vývozních úvěrů. U pasiv naopak došlo k nárůstu krátkodobých i dlouhodobých závazků v rozsahu cca 24,7 mld. Kč. Podniky k financování svých potřeb čerpaly úvěry jak od mateřských společností, tak i od zahraničních bank.

SALDO INVESTIČNÍ POZICE v mld. Kč

	2002	2003	ZMĚNA
Přímé investice	-1 121,1	-1 170,2	-49,1
Portfoliové investice	73,2	95,1	21,8
Finanční deriváty	8,9	4,7	-4,2
ČNB	715,1	692,0	-23,1
Obchodní banky	42,0	-42,7	-84,8
Vláda	90,0	57,2	-32,8
Podniky	-205,5	-251,7	-46,3
Souhrnná invest. pozice celkem	-397,3	-615,7	-218,4

5. 2. ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Celková zadluženost České republiky vůči zahraničí dosáhla ke konci roku 2003 v korunovém vyjádření stavu 894,3 mld. Kč (27,6 mld. EUR). Na této částce se dluh denominovaný v korunách podílel cca 28 % a meziročně vzrostl o 26,4 mld. Kč na 247 mld. Kč. Z hlediska meziročního srovnání se zahraniční zadlužení zvýšilo o 81 mld. Kč. Na navýšení se přibližně stejnou měrou podílela jak dlouhodobá zadlu- ženost (závazky se splatností delší než jeden rok), tak krátkodobá zadluženost. Podíl krátkodobé zadluženosti na celkovém dluhu dosáhl cca 40 % a proti předchozímu roku se mírně zvýšil.

VÝVOJ ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOSTI v mld. Kč

	2002	2003	ZMĚNA
Zahraniční zadluženost celkem	813,3	894,3	81,0
krátkodobá	314,5	355,7	41,2
dlouhodobá	498,8	538,6	39,8
Podíl krátkodobé zadluženosti	38,7%	39,8%	1,1
Podíl dluhu v korunových instrumentech	27,9%	28,0%	0,1

Stav dlouhodobých závazků dosáhl ke konci roku 2003 hodnoty 538,6 mld. Kč. Z toho zahraniční dluh veřejného sektoru (závazky vládního sektoru, dále závazky garantova- né vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu) činil 222,1 mld. Kč. Podíl veřej- ného sektoru na dlouhodobém zahraničním dluhu představuje cca 41 %. Zastoupení soukromého sektoru se meziročně snížilo.

Z hlediska dlužníků se na nárůstu dlouhodobé zadluženosti nejvíce podílel vládní 27

sektor (vláda a obce), jehož závazky meziročně vzrostly o cca 21,3 mld. Kč. Na celkové dlouhodobé zadluženosti ČR se vládní sektor podílel cca 12,8 %. Zahraniční dluh vlád- ního sektoru se zvýšil vlivem čerpání úvěrů od Evropské investiční banky na budování protipovodňových opatření a dopravní infrastruktury a dále na rozvoj regionů. Přibliž- ně ve stejné výši (21,8 mld. Kč) vzrostly dlouhodobé závazky i u podnikové sféry, jejíž podíl na dlouhodobé zadluženosti činí cca 73 %. U bankovního sektoru došlo během roku ke snížení nominálního dluhu v rozsahu cca 3,4 mld. Kč.

U krátkodobých závazků obchodní banky vykázaly nárůst o 32,5 mld. Kč, čímž se jejich podíl na krátkodobém dluhu meziročně zvýšil na 59 %. U podnikové sféry došlo k nárůstu o 8,8 mld. Kč, ale ve srovnání s předchozím rokem se její podíl na krátkodobém dluhu snížil na 40,8 %. Krátkodobá dlužnická pozice vlády (710 mil. Kč) a centrální banky (23 mil. Kč) je z hlediska celkového objemu krátkodobých pasiv nevýznamná.

Největšími věřiteli ČR jsou zahraniční banky (52 %), následují dodavatelé a přímí in- vestoři (24 % ) a ostatní investoři (14 %). Mnohostranné instituce se na financování celkového dluhu ČR podílely cca 10 %. Všechny finanční dluhy vůči vládním institucím byly ke konci roku vyrovnané.

CELKOVÁ ZADLUŽENOST V ČLENĚNÍ PODLE DRUHU INSTRUMENTU v mld. Kč

	2002	2003	ZMĚNA
Nástroje peněžního trhu	2,0	2,2	0,2
Dluhopisy a směnky	71,0	80,6	9,6
Půjčky	328,0	368,0	40,0
Vklady	171,7	203,3	31,6
Obchodní úvěry	78,7	62,5	-16,2
Ostatní pasiva	9,5	22,1	12,6
Mezipodnikové půjčky v rámci ZPI	152,4	155,6	3,2
Celková zadluženost	813,3	894,3	81,0

Z hlediska používaných instrumentů se na struktuře zahraničního dluhu nejvíce podí- lely půjčky bank (cca 41 %). Bankovní vklady v celkovém dluhu zaujímaly cca 23 %. Půjčky čerpané v rámci přímých investic představují cca 17% podíl. Investice do domá- cích dluhopisů představovaly 9% podíl. Obchodní úvěry podnikového sektoru vykazují cca 7% zastoupení. Zbývající instrumenty jsou z hlediska objemu nevýznamné.

Podíl celkové zahraniční zadluženosti na HDP se oproti konci roku 2002 zvýšil o 1,4 procentního bodu na 37,1 %. Zadluženost ČR se pohybuje pod 40% mezinárodně uznávanou hranicí citlivosti.

5. 3. DLUHOVÁ SLUŽBA

Dluhová služba z dlouhodobých závazků ve směnitelných měnách za rok 2003 před- stavovala náklady ve výši 128,7 mld. Kč (cca 4 mld. EUR). Na jistinách bylo z toho zaplaceno 100,2 mld. Kč a na úrocích 28,5 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem byly náklady na dluhovou službu o cca 6,1 mld. Kč nižší. Financování dluhové služby představovalo 8,1 % z vývozu zboží a služeb za rok 2003.

Podniková sféra uhradila v průběhu roku 2003 nejvyšší objem splátek jistin (63,1 mld. Kč). Podniky splácely zejména úvěry přijaté přímo od zahraničních bank a přímých investorů, ale i své dovozní závazky. Obchodní banky splatily cca 18 mld. Kč ze svých dlouhodo- bých zahraničních závazků. Splátky vládního sektoru, včetně obcí a měst, představovaly částku 5,3 mld. Kč, včetně předčasně splacených půjček od zemí G 24 a Světové banky.

28 Centrální banka uhradila roční splátku úvěru přijatého od EIB ve výši 20,4 mil. Kč.

Rozložení dluhové služby ze střednědobých úvěrů podle stavu k 31. 12. 2003 naznaču- je, že největší objem splátek se kumuluje do let 2004 a 2005. Patrné je i prodloužení horizontu splatnosti u některých nově přijímaných dlouhodobých zdrojů, neboť rozlo- žení splátek dosahuje až třicet let.

ROZLOŽENÍ DLUHOVÉ SLUŽBY

Jistina

Úrok

140

120

100

mld. USD

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011-33

C. PŘÍLOHY ‌

STATISTIKA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU PO PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY K EVROPSKÉ UNII

Vstupem do Evropské unie se Česká republika stala součástí jednotného vnitřního trhu bez tarifních a netarifních překážek ve vnitrounijním obchodu. Praktickým důsledkem je ztráta tradičního administrativního zdroje pro sestavování statistiky zahraničního obchodu za obchod mezi členskými zeměmi, kterým byly jednotné celní deklarace. Česká republika tak byla postavena před úkol vybudovat nový systém sběru dat v této oblasti. Tím je, stejně jako ve stávajících členských zemích, statistické zjišťování u vý- vozců a dovozců pomocí výkazů o odeslání a přijetí zboží v rámci EU, tzv. Intrastat. V letošním roce tedy dochází v dosud uplatňovaném systému statistiky zahraničního obchodu k významnému přelomu. Gesce ve zpracování dat včetně jejich výstupů přešla od 1.ledna 2004 z Generálního ředitelství cel (dále GŘC) na Český statistický úřad (dále ČSÚ). Do dubna byl zachován dřívější systém vyplňování celních dokladů a jejich předávání celním úřadům. Od 1. května je statistika zahraničního obchodu zajišťová- na výhradně výše zmíněným zjišťováním u vývozců a dovozců. Pro obchod se třetími zeměmi (mimo Evropskou unii) zůstal zachován systém získávání údajů o zahraničním obchodu z administrativních zdrojů (s využitím dokladů s názvem „Jednotný správní doklad“ místo „Jednotné celní deklarace“).

1. Změna gesce za zpracování dat zahraničního obchodu

Převod kompetencí ve zpracování dat z GŘC na ČSÚ byl připravován několik let v sou- vislosti s blížícím se vstupem České republiky do EU a současně i s plněním rozdílných úloh celní statistiky a statistiky zahraničního obchodu. Již v roce 2001 byl zpracován

„Technický projekt sběru, zpracování a prezentace dat zahraničního obchodu“. Jeho cílem bylo převedení zpracování dat zahraničního obchodu z GŘC na ČSÚ tak, aby byl tento proces plně pod kontrolou ČSÚ. Zkušební program měsíčních zpracování dat a statistických výstupů, který byl porovnáván s výstupy GŘC, probíhal na ČSÚ od srpna 2003. Zjištěné diference (např. v údajích podle celních režimů, dat u jednotli- vých zemí aj.) byly postupně odstraňovány. Do konce roku 2003 zajišťovalo sběr dat, jejich kontrolu, zpracování i statistické výstupy GŘC podle metodického zadání ČSÚ. Od 1. 1. 2004 přešlo zpracování dat a statistické výstupy včetně jejich zveřejnění na ČSÚ. V kompetenci GŘC zůstal sběr primárních dat a jejich základní zpracování. Dne

24. února 2004 byl ukončen provoz aplikace CeSta – (dotazovací systém dat zahra- ničního obchodu) na internetové stránce MF – GŘC a od 25. února 2004 byl zaveden prezentační systém statistiky zahraničního obchodu na internetové stránce ČSÚ. Výhradním poskytovatelem informací o statistických datech zahraničního obchodu se stal Český statistický úřad.

2. Právní rámec změn platných od 1. května 2004

Dnem přistoupení České republiky k Evropské unii vstoupily v platnost i právní normy, týkající se statistiky obchodu mezi členskými státy EU (tzv. Intrastat). Další předpisy EU pokrývají obchod s třetími zeměmi. Celní kodex Společenství, vydaný Nařízením Rady EHS č.2913/92 ze dne 12. října 1992, nahradil některá ustanovení celního zákona č.13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dnem přistoupení se začal uplatňovat v České republice TARIC (integrovaný celní sazebník Společenství), vztahující se na všechny dovozy zboží ze třetích zemí do zemí EU. Před přistoupením České republiky EU novelizovala Nařízení Rady (EHS) o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Nařízení Komise (ES) o nomenklatuře zemí a území pro statistiku za- hraničního obchodu Společenství a obchodu mezi členskými státy je již v naší celní sta-

Příloha č. 1/1

Příloha č. 1/2

tistice několik let používáno, včetně každoročních zpřesnění ze strany EU. V návaznosti na novelizaci celních předpisů EU byla v ČR připravena novela celního zákona. Zákon č. 187/2004 Sb., ze dne 1. 4. 2004, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, vstoupil v platnost dnem 1. 5. 2004. Z ustanovení novely celního zákona vychází prováděcí vyhláška č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními státy Evropských společenství. Vyhláška ČSÚ a MF ČR pokrývá podrobně postupy při vyplňování dat pro Intrastat a stanoví rozsah údajů pro statistické účely se třetími zeměmi. Její přílohy pak zahrnují pokyny pro vyplňování Jednotného správní- ho dokladu (v obchodě se třetími zeměmi), dále vzory tiskopisů výkazů pro odeslání a přijetí zboží v rámci Intrastatu a pokyny pro uvádění údajů do výkazů. Současně ministerstvo financí připravilo samostatnou vyhlášku č. 199/2004 Sb., jejímž obsahem jsou pokyny pro uvádění údajů do Jednotného správního dokladu, ze kterého budou

30 získávány údaje o obchodu se třetími zeměmi pro celní účely. Vyhlášky nabyly účinnosti dnem vstupu do Evropské unie.

Projekt na zavedení Intrastatu, rozdělení povinností i pravomocí zúčastněných institucí projednával ČSÚ průběžně s odborníky z Eurostatu. K jeho přípravě přispěly konzul- tace s národními statistickými úřady některých zemí včetně prostudování příslušných dokumentů. ČSÚ transformoval postupně statistiku zahraničního obchodu tak, že v současné době již odpovídá standardům Evropské unie. O postupu uvedených prací připravovaných ČSÚ byla podle potřeby informována i Mezirezortní pracovní skupina pro statistiku zahraničního obchodu, vedená pracovníky ČSÚ za účasti expertů GŘC, MPO a ČNB. Na jejích jednáních byly během minulých let řešeny a koordinovány meto- dické otázky statistiky zahraničního obchodu, což pokračuje i v současné době.

3. Statistické zjišťování po vstupu do Evropské unie

Od prvního dne členství v EU se změnily primární formy sběru dat, jejich zpracování a výstupy k účelům statistiky zahraničního obchodu, které se promítly do činnosti GŘC i ČSÚ. Celní orgány ČR zrušily pravidelné celní kontroly pohybu zboží přes hranici s dalšími členskými státy EU. Zajišťují výběr cla ze zboží ze třetích zemí a nový systém správy spotřebních daní v souladu se standardy EU. V rámci Intrastatu budou plnit úkoly, spojené s výkazy firem o odeslání a přijetí zboží. Podstatně se sníží výše příjmů ze cla a daní vybíraných při dovozu zboží. Za rok 2003 příjmy ze cla u dovozu činily 9,7 mld. Kč, na rok 2004 se odhadují na cca 4,4 mld. Kč a po vstupu do EU ročně zhruba na 1,0 mld. Kč. Z vyměřeného cla se bude 75 % převádět do společného roz- počtu EU. Vzhledem k tomu, že Česká republika nemá hranici se státem, který není členským státem EU, jsou pravidelné kontroly pohybu zboží přes státní hranici pro celní a daňové účely zachovány pouze na mezinárodním letišti v Praze. Vnitrounijní obchod s EU nepodléhá pravidelné celní kontrole, ani clům a dalším poplatkům vybíraným v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží.

ČSÚ od 1. května 2004 vykazuje zahraniční obchod novým způsobem administrativ- ního zjišťování, pomocí výkazů o odeslání a přijetí zboží v rámci EU – tzv. Intrastatu. Intrastat pokrývá obchod firem se sídlem v ČR s obchodními partnery v členských státech EU (zhruba 86 % vývozu a 71 % dovozu České republiky). Obchodní vý- měna s ostatními zeměmi (zhruba 14 % vývozu a 29 % dovozu České republiky) je sledována prostřednictvím Jednotného správního dokladu, obdobnou formou jako do 30. 4. 2004.

Příloha č. 1/3

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR V ROCE 2003 VŮČI ZEMÍM EU A OSTATNÍM ZEMÍM SVĚTA

Rok 2003	Podíly v %		Objem v mld. Kč
Rok 2003	vývoz	dovoz	vývoz	dovoz	saldo
EU 15	69,8	59,3	958	854	104
9 nově přistupujících zemí k 1. 5. 2004 (bez ČR)	16,5	12,1	226	175	51
Země EU	86,3	71,4	1 184	1 029	155
Ostatní země	13,7	28,6	188	412	-224
ČR celkem	100,0	100,0	1 372	1 441	-69

3.1. Charakteristika statistiky zahraničního obchodu v zemích EU, tzv. Intrastat

Intrastat je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie, ve kterém se vykazují údaje o vnitrounijním obchodu. Systém je povinný

pro všechny členské státy EU, není však jednotný ve sběru prvotních údajů (např. formy 31

výkazu, organizační zabezpečení atd.). Údaje pro systém Intrastat jsou získávány od jednotlivých firem prostřednictvím GŘC. Celní úřady přijímají a zpracovávají výkazy o provedeném přijetí a odeslání zboží z členských zemí EU, kontrolují jejich úplnost a přesnost. Referenčním obdobím pro poskytování údajů o vývozu a dovozu je kalen- dářní měsíc.

Výkazy předávají firmy celnímu úřadu v sídle firmy v elektronické nebo papírové podo- bě do 12. pracovního dne po sledovaném měsíci. Následně se z nich zpracuje statistika výměny zboží mezi členskými státy EU. Výkazy Intrastatu vyplní jen firmy, jejichž fak- turovaná hodnota obchodu u odeslání zboží bude převyšovat 4 mil. Kč a u přijetí zboží 2 mil. Kč (asimilační práh). Tyto limity představují součet kumulativních částek faktur za rok. Do hodnoty 100 mil. Kč (specifický práh) se nemusí uvádět statistická hodnota, dodací podmínky a druh dopravy. Firma, která v daném měsíci nerealizuje obchod, odešle celnímu úřadu tzv. negativní hlášení. Celní úřady předají údaje získané od firem odboru informatiky GŘC, které primární neagregovaná data o obchodu za uplynulý měsíc předá ČSÚ. ČSÚ bude tyto údaje zpracovávat a současně provádět i dopočty statistických hodnot (za firmy, které nedodaly výkazy a za firmy pod úrovní specifické- ho prahu). Kontrola aktuálnosti vykazujících firem a ověřování správnosti jejich údajů o odeslání a přijetí bude probíhat prostřednictvím registru plátců DPH, který povede Ministerstvo financí ČR – Ústřední daňové a finanční ředitelství a bude ho čtvrtletně poskytovat ČSÚ v souladu s připravovanou dohodou.

Informační materiály k Intrastatu jsou k dispozici na internetové stránce ČSÚ. K vypl- ňování údajů do výkazu Intrastatu uskutečnily ČSÚ a GŘC koncem roku 2003 školení pověřených pracovníků celních úřadů. Využity byly přitom i názory respondentů na vyplňování výkazů získané z realizace 1. pilotního projektu u 150 organizací v minulém roce. Od 1. 1. 2004 probíhal 2. pilotní projekt, který vyzkoušel v praxi připravenost vazeb od vyplňování výkazů a sběru dat po jejich zpracování ČSÚ. Výběr 150 zastu- pujících firem (malých, středních a velkých firem) zajistilo MF-GŘC, které je současně oslovilo ohledně vyplňování výkazů Intrastatu za leden 2004. Vyhodnocení projektu se uskutečnilo v průběhu března 2004.

3.2. Statistické zjišťování dat zahraničního obchodu se třetími zeměmi

Statistické zjišťování dat zahraničního obchodu se třetími zeměmi zůstane ve způsobu sběru primárních dat zachováno. Firmy obchodující se státy mimo EU budou vyplňo- vat tiskopis Jednotný správní doklad a obdobně jako dříve ho odevzdají kterémukoliv celnímu úřadu. Primární data zpracovaná z dokladu bude GŘC měsíčně předávat ČSÚ, který bude provádět jejich další zpracování.

Příloha č. 1/4

4. Zveřejňování dat zahraničního obchodu

Systém platný před přistoupením ČR k EU

Statistické údaje zveřejňuje ČSÚ 16. pracovní den po skončení sledovaného měsíce. Data za jednotlivé měsíce daného čtvrtletí zůstávají v průběhu čtvrtletí beze změny. Zpřesňování dat předchozího čtvrtletí se provádí vždy 2. měsíc následujícího čtvrtletí. Celoroční údaje za rok 2003 jsou zpřesněny v únoru, pak v květnu a definitivní údaje budou vydány v srpnu 2004.

Systém platný po přistoupení

Po vstupu do EU jsou statistické údaje včetně teritoriální a zbožové struktury zveřej-

32 něny 25. pracovní den po skončení sledovaného měsíce, to znamená, že první měsíční data za květen 2004 zveřejní ČSÚ 7. července 2004 (v souladu s harmonogramem na internetové stránce). Posun ve zveřejňování není v rozporu s termíny zasílání údajů do mezinárodních institucí včetně navazujících makroekonomických agregátů (platební bilance, hrubý domácí produkt atd.). Časový odstup termínu zveřejnění dat o zahraničním obchodu od vykazovaného období bude patřit v rámci EU k jednomu z nejkratších.

Příloha č. 2/1

MEZIBANKOVNÍ DEVIZOVÝ TRH A VÝVOJ KURZU KORUNY

1. Mezibankovní devizový trh

Průměrný denní objem obchodování na mezibankovním devizovém trhu se podle výsledků šetření z října 2003 oproti dubnu 2003 zvýšil o 0,4 mld. USD. V porovnání s údaji za říjen roku 2002 vzrostla celková úroveň obchodování o 0,6 mld. USD.

ROZDĚLENÍ OBRATU NA ČESKÉM DEVIZOVÉM TRHU (podle dvojic měn)

Od 1.1.1999 DEM

nahrazeno EUR

USD / CZK EUR(DEM)/ CZK USD / EUR

Ostatní

Průměr denního obratu v ekvivalentu mld. USD

Duben 1995

Duben 1996

Duben 1997

Duben 1998

Duben 1999

Duben 2000

Duben 2001

Duben 2002

Duben 2003

Průměrný denní obrat obchodování rozdělený podle dvojic měn se v porovnání s mi- nulým šetřením u všech tří sledovaných dvojic měn zvýšil. Obchody mezi USD/CZK zaznamenaly růst o 0,7 mld. USD, EUR/CZK o 0,2 mld. USD a USD/EUR se zvýšily jen nepatrně. Operace v ostatních měnách naopak poklesly o téměř 0,6 mld. USD.

ROZDĚLENÍ OBRATU NA ČESKÉM DEVIZOVÉM TRHU (podle typu instrumentu)

Opce (face value) Outright forward + FX swap (celkem) Spot (celkem)

Průměr denního obratu v ekvivalentu mld. USD

Duben 1995

Duben 1996

Duben 1997

Duben 1998

Duben 1999

Duben 2000

Duben 2001

Duben 2002

Duben 2003

Ve struktuře operací podle typu instrumentu poklesl o 0,1 mld. USD průměrný denní obrat spotových operací. Naopak výrazněji se zvýšily forwardové obchody. Zvýšení

Příloha č. 2/2

o 0,5 mld. USD pak ve struktuře operací znamenalo dosažení téměř 60% podílu. Jen nepatrně se navýšil obrat opcí (0,01 mld. USD).

ROZDĚLENÍ OBRATU NA ČESKÉM DEVIZOVÉM TRHU (podle charakteru protistrany)

Se zahr.fin. institucemi Mezi tuzemskými bankami - marketmakery S ostatními klienty

Průměr denního obratu v ekvivalentu mld. USD

Duben 1995

Duben 1996

Duben 1997

Duben 1998

Duben 1999

Duben 2000

Duben 2001

Duben 2002

Duben 2003

Průměrný denní obrat obchodování rozdělený podle charakteru protistrany zazna- menal výraznější zvýšení obchodů se zahraničními finančními institucemi. Jejich růst o 0,4 mld. USD znamenal rovněž zvýšení podílu obchodů se zahraničními finančními institucemi ve struktuře operací na 71 %. Obchodování mezi tuzemskými bankami-

-marketmakery se od posledního šetření opět mírně snížilo a podíl klesl na 15 %, což je pouze o 0,9 procentních bodů více, než činí zastoupení obchodů s ostatními klienty, které zůstává již několik let stabilní.

2. Vývoj nominálního kurzu koruny

VÝVOJ KURZU KORUNY VŮČI EUR (v roce 2003)

33.00

32.80

32.60

32.40

CZK

32.20

32.00

31.80

31.60

31.40

31.20

31.00

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Na devizovém trhu byl počátkem roku přerušen trend oslabování koruny vůči euru. Důležitým faktorem bylo uklidnění obav z vnější obchodní nerovnováhy díky překva-

Příloha č. 2/3

pivé revizi obchodní bilance ČSÚ. Revize ukázala, že stav domácí ekonomiky není tak špatný, jak se podle původních čísel zdálo. Koruna se v prvním čtvrtletí pohybovala převážně v rozmezí 31,350 –31,850. Na konci března atakovala hranici 32,000, ale výrazněji se jí nepodařilo tuto hranici prorazit (maximum 32,100). Kurz koruny v tomto období příliš nereagoval na domácí makroekonomické údaje a kromě technických fak- torů jej ovlivňoval spíše vývoj situace na světových finančních trzích. Vývoj na trzích byl silně ovlivněn průběhem války proti Iráku. Počátkem dubna skončila vojenská operace v Iráku a poměrně rychlé a snadné vítězství spojeneckých vojsk znamenalo eliminaci velké části rizik souvisejících s tímto konfliktem. Koruna výrazněji hranici 32,000 ne- překonala, a tak došlo ke korekci na 31,450. V dalších měsících kurz nezaznamenal výraznější výkyvy a pohyboval se v poměrně úzkém rozmezí 31,200 – 31,700.

Druhá polovina roku se nesla ve znamení oslabování koruny. Jako hlavní důvod

negativního sentimentu bylo uváděno vyostření vnitropolitických rizik v souvislosti 35

s reformou veřejných financí. Iniciace hlasování o vyslovení nedůvěry vládě a nejistý osud zákonů spojených s reformou veřejných financí přivedly korunu těsně pod hranici 33,000, což byla nejslabší úroveň od prosince 2001. V druhé polovině září však domácí měna zkorigovala svoje ztráty a dostala se pod hranici 32,000 CZK. K posílení přispělo také pro vládu úspěšné hlasování v Poslanecké sněmovně. V dalším období se kurz pohyboval v poměrně úzkém pásmu 31,700 – 32,200. Reakce na dění na domácí po- litické scéně, jmenovitě schvalování státního rozpočtu, byla jen mírná a pohyby kurzu se řídily převážně technickými faktory. Obchodování na trhu v prosinci bylo ovlivněno zejména klientskými nákupy (zejména institucionálními investory z USA) a prodeji cizí měny před koncem roku. Významnou roli hrála také nízká likvidita. V průběhu vánoč- ních svátků koruna nejdříve oslabila těsně nad 32,700, ale v dalších dnech korigovala zpět a posílila těsně pod hranici 32,300. Díky razantnímu oslabení dolaru proti euru se koruna dostala na konci prosince na historicky nejsilnější úroveň 25,300 CZK za USD.

3. Nominální efektivní kurz koruny

Nominální efektivní kurz (NEER) vyjádřený indexem uvádí zhodnocení (index nad 100) či znehodnocení (index pod 100) národní měny vůči koši vybraných měn za určité období oproti základnímu období (rok 2000). Index NEER byl propočten ve dvou va- riantách metodou váženého geometrického průměru nominálních směnných kurzů se zohledněním váhových podílů 23 zemí, jejichž podíl na zahraničním obchodě ČR zau- jímá cca 90 %. V I. variantě jsou použity váhové podíly celkového exportu a importu vybraných zemí, ve II.variantě jsou použity váhové podíly exportu a importu těchto zemí v komoditních skupinách (5-8) podle klasifikace SITC. XXXX je počítán v časové řadě jako měsíční a jako roční průměr na bázi roku 2000 za 12 měnových oblastí. Ex- porty a importy zemí eurozóny jsou ve výpočtu zohledněny jedním váhovým podílem s použitím kurzu koruny vůči EUR.

Příloha č. 2/4

NOMINÁLNÍ EFEKTIVNÍ KURZ KORUNY - MĚSÍČNÍ ÚDAJE (rok 2000 = 100)

Váhy: obrat ZO

Váhy: obrat ZO SITC 5-8

130

120

110

100

2000 2001 2002 2003

Pramen: ČNB

Měsíční index nominálního efektivního kurzu v 1. čtvrtletí mírně oslaboval. Ve 2. čtvrt- letí vykázal apreciační růst a kulminoval v červnu, kdy oproti základnímu období roku 2000 dosáhl výše 118,2 % (I. varianta ) a 117,3 % (II. varianta). Ve 3. čtvrtletí jeho vývoj naznačuje postupné oslabení. Posílení indexu NEER ve 4. čtvrtletí se v průměru přiblížilo úrovni z počátku roku.

Průměrný roční index NEER oslabil v meziročním srovnání o 0,4 %. V jeho vývoji pře- važoval vliv zejména z oslabení koruny vůči euru, které je váhovým podílem rozhodující měnou v indexu.

NOMINÁLNÍ EFEKTIVNÍ KURZ KORUNY (rok 2000 = 100)

v %	2003
v %	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
Váhy: obrat ZO	115,82	115,79	115,67	116,04	117,98	118,23	116,25	114,40	114,19	116,03	116,00	115,49
Váhy: obrat ZO SITC 5-8	115,08	115,00	114,90	115,32	117,10	117,33	115,45	113,68	113,42	115,15	115,16	114,56

apreciace > 100; depreciace < 100; Pramen: ČNB

4. Reálný efektivní kurz koruny

Reálný efektivní kurz (REER) je jedním z indikátorů vývoje mezinárodní konkuren- ceschopnosti země a obecně se jím rozumí různé míry relativních cen nebo nákladů vyjádřené v určité měně.

Pro výpočet REER byla vybrána metoda váženého geometrického průměru poměru in- dexu nominálního kurzu a cenového diferenciálu (poměr cenových indexů zahraničních k tuzemským), přičemž vahami jsou podíly největších obchodních partnerů na obratu zahraničního obchodu. Z charakteru výpočtu reálného efektivního kurzu vyplývá, že trend jeho vývoje je závislý na vývoji nominálního kurzu koruny vůči zvoleným měnám a je korigován cenovým diferenciálem.

Při konstrukci reálného efektivního kurzu koruny byly použity spotřebitelské ceny a ceny průmyslových výrobců 23 zemí. Země eurozóny jsou pro výpočty uváděny jako jedna oblast. Struktura zemí a jejich váhové podíly jsou shodné s metodikou výpočtu nominálního efektivního kurzu koruny. V I.variantě se váhy vztahují k celému obratu

Příloha č. 2/5

zahraničního obchodu, ve II.variantě se váhové podíly vztahuji pouze na obrat v komo- ditních skupinách 5 – 8 podle klasifikace SITC.

REÁLNÝ EFEKTIVNÍ KURZ KORUNY (rok 2000 = 100)

125

120

115

110

105 37

100

2000 2001 2002 2003

Deflováno indexem cen průmyslových výrobců, váhy obratu ZO

Deflováno indexem cen průmyslových výrobců, váhy obratu ZO skupin 5-8 SITC

Deflováno indexem spotřebitelských cen, váhy obratu ZO

Deflováno indexem spotřebitelských cen, váhy obratu ZO skupin 5-8SITC

Vývoj reálného efektivního kurzu koruny kopíroval v průběhu roku 2003 trend vývoje kurzu koruny vůči euru, zvláště těsně pak pokud šlo o reálný kurz vyjádřený ve spo- třebitelských cenách. V porovnání s rokem 2002 se podle ročních údajů v I. variantě (váhy obratu zahraničního obchodu) snížil index v cenách průmyslových výrobců o 4 %, ve spotřebitelských cenách o 3,8 %; ve II. variantě (váhy obratu zahraniční- ho obchodu skupin 5-8 SITC) bylo snížení stejné - v cenách průmyslových výrobců o 4 %, ve spotřebitelských cenách o 3,8 %, což představuje uvolnění podmínek pro české exportéry. Významný vliv na vývoj REER mělo oslabení kurzu koruny ve srovnání s předchozím rokem.

REÁLNÝ EFEKTIVNÍ KURZ KORUNY - MĚSÍČNÍ ÚDAJE - VÁHY: OBRAT ZAHRANIČNÍHO OBCHODU R. 2000

Reálný efektivní kurz koruny v % rok 2000 = 100

2003

Váhy: obrat zahraničního obchodu

v cenách průmyslových výrobců ve spotřebitelských cenách

111,56

113,90

111,11

113,50

110,85

112,59

110,89

113,00

112,83

114,89

112,81

114,98

110,53

113,22

108,51

110,97

108,58

109,82

110,74

111,47

110,95

111,78

110,83

111,35

Váhy: obrat ZO skupin 5-8 SITC v cenách průmyslových výrobců

ve spotřebitelských cenách

112,14

114,66

111,71

114,26

111,49

113,38

111,65

113,86

113,46

115,66

113,46

115,76

111,32

114,10

109,39

111,88

109,45

110,67

111,58

112,28

111,85

112,66

111,52

112,02

Příloha č. 2/6

5. Reálný kurz koruny deflovaný indexem nákladů práce (LCI)

REÁLNÝ EFEKTIVNÍ KURZ KORUNY – DEFLÁTOR INDEX NÁKLADŮ PRÁCE (rok 2000=100)

Deflováno indexem LCI průmyslu celkem (NACE C-K) Deflováno indexem LCI zpracovatelského průmyslu (D)

140

135

130

125

120

115

110

38 105

100

2000 2001 2002 2003

REÁLNÝ EFEKTIVNÍ KURZ KORUNY (rok 2000 = 100)

v %	2002				2003
v %	I.Q	II.Q	III.Q	IV.Q	I.Q	II.Q	III.Q	IV.Q
Deflováno LCI průmyslu celkem (NACE C-K), váhy obrat ZO	118,6	126,4	135,8	134,5	124,8	126,6	130,4	135,6
Deflováno LCI zpracovatelského průmyslu (NACE D), váhy obrat ZO	118,4	125,3	134,6	129,8	125,0	127,2	129,0	133,7

Index LCI je sledován v souladu s požadavky Nařízení EC č. 450/2003 a č. 1216/2003 a vychází ze sledování hodinových nákladů práce, a ne z měsíčních nákladů.

Index je sestavován v odvětvových skupinách A - O definovaných odvětvovou klasi- fikací NACE Rev.1. Náklady práce zahrnují mzdy, včetně náhrad za neodpracovanou dobu, povinné sociální příspěvky a ostatní náklady, nezávislé na výši mzdy. Nezahrnují příspěvky na dopravu, rekvalifikaci, příspěvky na ošacení apod.

Reálný kurz koruny, deflovaný úrovní nákladů práce je počítán jako vážený geometrický průměr poměru indexu nominálního kurzu a diferenciálu nákladů práce, přičemž vaha- mi jsou podíly 19 největších obchodních partnerů na obratu zahraničního obchodu. Při konstrukci reálného efektivního kurzu koruny deflovaného indexem nákladů práce byly použity bazické indexy nákladů práce v průmyslu celkem (Nace C-K) a zpracovatelském průmyslu (Nace D), kde rok 2000=100

Ve skladbě váhy obratu zahraničního obchodu největší podíl činí země EU. Vzhledem k této skutečnosti apreciaci reálného kurzu ovlivňuje vývoj LCI v zemích EU. Reálný efektivní kurz koruny ovlivnily dva faktory: jednak vývoj nominálního kurzu CZK oproti EUR v r. 2003 a jednak pohyb indexu nákladů práce. Index nákladů práce v odvětví průmyslu a služeb celkem (NACE C-K) v zemích EU vykázal v roce 2003 oproti roku 2002 pokles o 3,1 %, v ČR byl pokles cca o 7,0 %, Ve II, III. a IV. Q r. 2003 dochází k opětovnému růstu indexu nákladů práce (LCI) v průmyslu celkem (NACE C-K), a to téměř ve všech zemích podílejících se na skladbě vah. Výjimku tvoří země EU-12 ve

III.Q 2003, kdy dochází k poklesu o 2,6 %. Ve IV.Q 2003 i v těchto zemích dochází k růstu hodnoty indexu LCI, a to o 5,4 %. Tempo růstu indexu nákladů práce v ČR je ve IV. Q. 2003 oproti EU-12 dvojnásobné – činí 10,8 %.

Příloha č. 3/1

POMĚROVÉ UKAZATELE ZAHRANIČNÍHO DLUHU

1. Poměr zahraničního dluhu k HDP

V roce 2003 se poměr zahraničního dluhu k HDP mírně zvýšil na úroveň 37 %. Podle mezinárodních standardů se výše zahraničního zadlužení nachází na přijatelné úrovni.

POMĚR ZAHRANIČNÍHO DLUHU K HDP (v %, roční údaje)

Dluh/HDP

0000 0000 0000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Pramen: ČNB, ČSÚ

2. Poměr zahraničního dluhu k vývozu

V roce 2003 byla schopnost ekonomiky splácet zahraniční dluh vývozem zboží a služeb příznivá. I přes mírný nárůst zadlužení ke splacení zahraničního dluhu postačuje 56 % ročního exportu zboží a služeb.

POMĚR ZAHRANIČNÍHO DLUHU K VÝVOZU (v %, roční údaje)

Dluh/vývoz

0000 0000 0000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Pramen: ČNB, ČSÚ

Příloha č. 3/2

3. Poměr krátkodobého dluhu k devizovým rezervám ČNB

Na konci roku 2003 byly devizové rezervy ČNB o 42 % vyšší, než kolik činí objem rychle mobilizovatelného zahraničního dluhu (krátkodobé závazky vč. splatné dluhové služby z dlouhodobého dluhu v příslušném roce). Tuto úroveň lze považovat za více než dostatečnou.

KRYTÍ RYCHLE MOBILIZOVATELNÉHO DLUHU DEVIZOVÝMI REZERVAMI ČNB (v %, roční údaje)

Devizové rezervy ČNB / dluhová služba vč. krátkodobého dluhu

200

40 150

100

0000 0000 0000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Pramen: ČNB

4. Poměr dluhové služby k HDP

Příznivý trend ve vývoji indikátoru z předchozích let pokračoval i v roce 2003. Dluhová služba z dlouhodobých závazků vztažená k HDP se přiblížila úrovni 5 %.

POMĚR DLUHOVÉ SLUŽBY K HDP (v %, roční údaje)

Dluhová služba/HDP

0000 0000 0000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Pramen: ČNB, ČSÚ

5. Poměr dluhové služby k exportu

Poměr dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků v roce 2003 poklesl na 8 % příjmů z ročního objemu exportu zboží a služeb. Podle mezinárodních standar- dů je tato úroveň považována za příznivou.

Příloha č. 3/3

POMĚR DLUHOVÉ SLUŽBY K EXPORTU (v %, roční údaje)

Dluhová služba/vývoz

0000 0000 0000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

Pramen: ČNB, ČSÚ

Závěr:

Na vývoj některých indikátorů mělo vliv rostoucí zadlužení země ve druhé polovině ro- ku, což ovlivnilo především poměrové indikátory celkového zadlužení a krytí rychle mo- bilizovatelného dluhu devizovými rezervami ČNB. Schopnost ekonomiky splácet přijaté závazky zůstala na bezproblémové úrovni. Žádný z indikátorů nedosahoval kritických hodnot, které by signalizovaly růst vnější nerovnováhy nad přijatelnou mez.

Příloha č. 4/1

INDIKÁTORY EKONOMICKÉ GLOBALIZACE U PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC1

V roce 2003 byl dokončen návrh manuálu OECD o indikátorech ekonomické globaliza- ce. Doporučené indikátory umožní jednotně vyhodnotit a analyzovat vybrané procesy ekonomické globalizace v zemích OECD. Pojem globalizace v pojetí přímých zahranič- ních investic je používán pro proces internacionalizace korporací, kdy realizace přímé investice znamená vytvoření přímé, stabilní a dlouho trvající ekonomické vazby mezi subjekty v různých zemích. Statistika přímých zahraničních investic tak poskytuje nejen relevantní data pro sestavení platební bilance, ale i měření ekonomické globalizace a integrace. Manuál OECD doporučuje sledovat indikátory, které jsou rozděleny do dvou základních skupin:

42 základní indikátory

- poměrové ukazatele toků a stavů přímých zahraničních investic k hrubému domácí- mu produktu,

- přínosy globalizace pro investiční a hostující země a odvětví ekonomiky,

- návratnost přímých zahraničních investic (reinvestovaný zisk, výnosy z dividend, úroků),

doplňující ukazatele

- podíl přímých investic podle kategorií – v členění podle zemí a odvětví.

1. Základní indikátory

1.1. Poměrové ukazatele toků a stavů k hrubému domácímu produktu

Poměr přílivu přímých zahraničních investic do ČR k HDP se v roce 2003 snížil na 3 % vlivem transakcí s akciemi Eurotelu a Českého Telecomu. V předchozích letech se tento poměr pohyboval okolo 10 %. Podíl stavu přímých investic k HDP ke konci roku již přesáhl 50 %. Výnosnost z přímých investic dosahuje cca 4,5 % HDP a snižuje tedy objem národního užití (HNP). Obdobné ukazatele u odlivu přímých investic jsou mak- roekonomicky nevýznamné.

POMĚR TOKŮ PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC DO ČR K HDP

1999 2000 2001 2002 2003*

1 * značí předběžný údaj; záporné znaménko znamená ztrátu nebo dezinvestici

Příloha č. 4/2

POMĚR STAVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V ČR K HDP

35 43

1999 2000 2001 2002 2003*

POMĚR VÝNOSŮ Z PŘÍMÝCH INVESTIC K HDP

2001 2002 2003*

1.2. Přínosy globalizace přes přímé investice pro hostující zemi (teritoriální a odvětvové členění)

V roce 2003 se vlivem transakcí v oblasti telekomunikací změnila teritoriální i odvět- vová struktura přílivu přímých zahraničích investic. Poklesl dosud dominantní podíl Evropské unie ve prospěch skupiny ostatních zemí, Japonska, Švýcarska a USA. Zvýraz- nil se podíl přílivu prostředků do zpracovatelského průmyslu a do oblasti nemovitostí a služeb pro podniky. Ve stavech je nadále dominantní postavení investorů ze zemí Evropské unie. V odvětvovém členění stavů je rozhodující postavení investic do zpraco- vatelského průmyslu (necelých 40 %) a do finančního zprostředkování.

Příloha č. 4/3

PODÍL (SKUPIN) ZEMÍ NA PŘÍLIVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC DO ČR V LETECH 1999-2003

1999

2000

2001

2002

2003*

100

44 0

-20

EU-15 USA Švýcarsko Japonsko Země přistupující k EU Ostatní země

PODÍL (SKUPIN) ODVĚTVÍ NA PŘÍLIVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC DO ČR V LETECH 1999-2003

100

-20

-40

1999 2000 2001 2002 2003*

Zpracovatelský průmysl Obchod a opravy Finanční zprostředkování

Elektřina, plyn, voda Doprava a telekomunikace

Nemovitosti a služby pro podniky Ostatní

Příloha č. 4/4

PODÍL (SKUPIN) ZEMÍ NA STAVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V ČR V LETECH 1999-2002

100

1999

2000

2001

2002

EU-15

USA

Švýcarsko

Japonsko

Země přistupující k EU

Ostatní země

PODÍL (SKUPIN) ODVĚTVÍ NA STAVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V ČR V LETECH 1999-2002

100

1999 2000 2001 2002

Zpracovatelský průmysl Obchod a opravy Finanční zprostředkování

Elektřina, plyn, voda Doprava a telekomunikace

Nemovitosti a služby pro podniky Ostatní

1.3. Návratnost přímých zahraničních investic

Celková výnosnost přímých zahraničních investic mírně roste a pohybuje se okolo 9 %. Výnosnost investic je rozdílná u jednotlivých zemí a odvětví. Výnosnost nad 10 % dosahují např. investice z USA, investice ze zemí EU-15 dosahují průměrné výnosnosti cca 9 %. V členění podle sektorů je nejvyšší návratnost vložených investic v odvětvové skupině finančního zprostředkování, v roce 2002 činila 15,3 %. Mírně nadprůměrná návratnost vložených prostředků okolo 10 % je stabilně ve zpracovatelském průmyslu.

Příloha č. 4/5

POMĚR VÝNOSŮ ZE ZAHRANIČNÍCH PŘÍMÝCH INVESTIC KE STAVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC

2001 2002 2003*

POMĚR CELKOVÝCH VÝNOSŮ Z PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC KE STAVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC PODLE ZEMÍ

Země nebo skupiny zemí	Výnosy z PZI	Stav PZI	Výnosnost	Výnosy z PZI	Stav PZI	Výnosnost
	mil. Kč	mil. Kč	v %	mil. Kč	mil. Kč	v %
	2001			2002
EU-15	69 345,9	830 446,1	8,4	89 104,0	1 003 698,4	8,9
Země přistupující k EU	1 380,2	24 186,6	5,7	5 007,5	32 847,0	15,2
USA	7 462,4	62 892,4	11,9	5 732,0	56 808,6	10,1
Švýcarsko	2 163,9	38 509,9	5,6	3 956,2	40 844,3	9,7
Japonsko	-55,4	7 468,5	-0,7	45,3	13 014,7	0,3
Ostatní země	714,4	18 831,4	3,8	-581,9	18 316,1	-3,2
Celkem	81 011,4	982 335,0	8,2	103 263,3	1 165 529,1	8,9

Pozn.: PZI - zkratka pro přímé zahraniční investice

POMĚR CELKOVÝCH VÝNOSŮ Z PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC KE STAVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC PODLE ODVĚTVÍ

Skupiny odvětví	Výnosy z PZI	Stav PZI	Výnosnost	Výnosy z PZI	Stav PZI	Výnosnost
	mil. Kč	mil. Kč	v %	mil. Kč	mil. Kč	v %
	2001			2002
Zpracovatelský průmysl	40 594,9	369 040,1	11,0	39 896,0	413 533,8	9,6
Elektřina, plyn, voda	4 310,1	59 996,1	7,2	6 874,0	79 858,7	8,6
Obchod a opravy	9 538,3	148 008,5	6,4	8 954,9	138 545,7	6,5
Doprava a telekomunikace	2 284,3	101 826,8	2,2	9 664,5	157 972,5	6,1
Finanční zprostředkování	18 769,8	145 387,8	12,9	28 350,4	185 173,3	15,3
Nemovitosti a služby pro podniky	2 309,3	111 982,6	2,1	4 954,6	108 067,2	4,6
Ostatní	3 204,7	46 093,1	7,0	4 568,9	108 067,2	4,2
Celkem	81 011,4	982 335,0	8,2	103 263,3	1 165 529,1	8,9

Pozn.: PZI - přímé zahraniční investice

Podíl reinvestovaného zisku na výnosech ze základního kapitálu v letech 2001 až 2003 (předběžné údaje) klesá. Snižuje se objem prostředků z vytvořeného zisku určených k posílení stávající investice ve prospěch vyplácení dividend. V celku klesl podíl rein- vestovaného zisku na výnosech ze základního kapitálu ze 78 % v roce 2001 na 59 % v roce 2003 (podle předběžných údajů). V teritoriálním členění byl nejvyšší pokles po- dílu reinvestovaného zisku na výnosech ze základního kapitálu zaznamenán v zemích EU-15. V odvětvovém členění byl nejvýraznější pokles podílu reinvestovaného zisku k výnosům v sektoru dopravy a telekomunikací vlivem mimořádné výplaty dividend (např. Eurotel, Český Telecom, Transgas). Na výplatu dividend byly použity prostředky z fondů vytvořených ze zisků minulých období.

Příloha č. 4/6

PODÍL REINVESTOVANÉHO ZISKU ZE ZAHRANIČNÍCH PŘÍMÝCH INVESTIC NA VÝNOSECH ZE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

100

25 47

2001 2002 2003*

PODÍL REINVESTOVANÉHO ZISKU ZE ZAHRANIČNÍCH PŘÍMÝCH INVESTIC NA VÝNOSECH ZE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU PODLE ZEMÍ

Země nebo skupiny zemí	Reinvest. zisk	Výnos ze ZK		Reinvest. zisk	Výnos ze ZK		Reinvest. zisk	Výnos ze ZK
	mil. Kč	mil. Kč	v %	mil. Kč	mil. Kč	v %	mil. Kč	mil. Kč	v %
	2001			2002			2003*
EU-15	49 018,4	63 713,5	76,9	53 772,4	83 756,1	64,2	44 810,8	86 657,5	51,7
Země přistupující k EU	1 224,2	1 319,9	92,7	4 799,6	4 913,7	97,7	5 131,5	5 243,3	97,9
USA	6 149,5	6 818,8	90,2	3 834,5	5 262,8	72,9	6 776,8	7 778,3	87,1
Švýcarsko	1 109,6	1 940,8	57,2	3 072,9	3 671,5	83,7	3 024,1	3 096,7	97,7
Japonsko	-79,0	-74,0	x	8,5	12,4	69,0	64,5	64,5	100,0
Ostatní země	333,9	414,4	80,6	-1 139,7	-612,2	x	2 397,7	2 660,8	90,1
Celkem	57 756,6	74 133,5	77,9	64 348,3	97 004,2	66,3	62 205,4	105 501,0	59,0

pozn.: ZK - základní kapitál, výnos ze základního kapitálu se skládá z reinvestovaného zisku a dividend pozn.: x - indikátor neuveden; na daném stupni agregace nemá vypovídací schopnost

PODÍL REINVESTOVANÉHO ZISKU ZE ZAHRANIČNÍCH PŘÍMÝCH INVESTIC NA VÝNOSECH ZE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU PODLE ODVĚTVÍ

Skupiny odvětví	Reinvest. zisk	Výnos ze ZK		Reinvest. zisk	Výnos ze ZK		Reinvest. zisk	Výnos ze ZK
	mil. Kč	mil. Kč	v %	mil. Kč	mil. Kč	v %	mil. Kč	mil. Kč	v %
	2001			2002			2003*
Zpracovatelský průmysl	28 723,1	37 403,6	76,8	25 038,7	36 808,1	68,0	37 373,1	47 825,6	78,1
Elektřina, plyn, voda	3 508,5	4 278,7	82,0	4 248,0	6 699,0	63,4	3 802,8	7 041,1	54,0
Obchod a opravy	6 325,3	8 131,0	77,8	4 090,4	8 304,1	49,3	6 958,1	8 165,9	85,2
Doprava a telekomunikace	1 012,3	2 019,3	50,1	3 966,7	8 970,9	44,2	-11 560,5	6 936,4	x
Finanční zprostředkování	15 759,1	18 610,2	84,7	21 118,8	28 251,6	74,8	21 942,1	30 628,4	71,6
Nemovitosti a služby pro podniky	243,7	13,4	30,0	2 440,7	3 913,6	62,4	1 096,7	1 846,7	59,4
Ostatní	2 184,6	2 877,2	75,9	3 445,0	4 056,9	84,9	2 593,1	3 056,9	84,8
Celkem	57 756,6	74 133,5	77,9	64 348,3	97 004,2	66,3	62 205,4	105 501,0	59,0

Výnosy ze základního kapitálu jsou tvořeny reinvestovaným ziskem a dividendami. Reinvestovaný zisk na výnosech klesá a oproti tomu se zvyšuje podíl dividend z 22,1 % v roce 2001 na 41 % v roce 2003. Nejvyšší objem dividend byl vyplacen investorům ze zemí EU. V sektorovém členění se projevila v roce 2003 mimořádná výplata dividend v odvětví telekomunikace a doprava, ve skupině odvětví elektřina, plyn, voda, ve sku- pině nemovitosti a služby pro podniky a v sektoru finančního zprostředkování.

Příloha č. 4/7

PODÍL VYPLACENÝCH DIVIDEND Z PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NA VÝNOSECH ZE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU

2001 2002 2003*

PODÍL VYPLACENÝCH DIVIDEND Z PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NA VÝNOSECH ZE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU PODLE ZEMÍ

Země nebo skupiny zemí	Dividendy mil. Kč	Výnos ze ZK mil. Kč	v %	Dividendy mil. Kč	Výnos ze ZK mil. Kč	v %	Dividendy mil. Kč	Výnos ze ZK mil. Kč	v %
Země nebo skupiny zemí	2001			2002			2003*
EU-15	14 695,1	63 713,5	23,1	29 983,8	83 756,1	35,8	41 871,1	86 657,5	48,3
Země přistupující k EU	95,7	1 319,9	7,3	114,0	4 913,7	2,3	111,8	5 243,3	2,1
USA	669,4	6 818,8	9,8	1 428,3	5 262,8	27,1	1 001,5	7 778,3	12,9
Švýcarsko	831,2	1 940,8	42,8	598,6	3 671,5	16,3	72,6	3 096,7	2,3
Japonsko	5,0	-74,0	x	3,8	12,4	31,0	0,0	64,5	0,02
Ostatní země	80,5	414,4	19,4	527,4	-612,2	x	238,6	2 660,8	9,0
Celkem	16 376,9	74 133,5	22,1	32 655,9	97 004,2	33,7	43 295,6	105 501,0	41,0

PODÍL VYPLACENÝCH DIVIDEND Z PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC NA VÝNOSECH ZE ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU PODLE ODVĚTVÍ

Skupiny odvětví	Dividendy mil. Kč	Výnos ze ZK mil. Kč	v %	Dividendy mil. Kč	Výnos ze ZK mil. Kč	v %	Dividendy mil. Kč	Výnos ze ZK mil. Kč	v %
Skupiny odvětví	2001			2002			2003*
Zpracovatelský průmysl	8 680,6	37 403,6	23,2	11 769,4	36 808,1	32,0	10 452,5	47 825,6	21,9
Elektřina, plyn, voda	770,2	4 278,7	18,0	2 451,0	6 699,0	36,6	3 238,3	7 041,1	46,0
Obchod a opravy	1 805,7	8 131,0	22,2	4 213,6	8 304,1	50,7	1 207,8	8 165,9	14,8
Doprava a telekomunikace	1 007,0	2 019,3	49,9	5 004,2	8 970,9	55,8	18 497,0	6 936,4	x
Finanční zprostředkování	2 851,1	18 610,2	15,3	7 132,9	28 251,6	25,2	8 686,3	30 628,4	28,4
Nemovitosti a služby pro podniky	569,7	813,4	70,0	1 472,9	3 913,6	37,6	750,0	1 846,7	40,6
Ostatní	692,6	2 877,2	24,1	611,9	4 056,9	15,1	463,7	3 056,9	15,2
Celkem	16 376,9	74 133,5	22,1	32 655,9	97 004,2	33,7	43 295,6	105 501,0	41,0

2. Doplňující ukazatele

Doplňující ukazatele jsou konstruovány jako podíl složek přímých zahraničních investic (základní kapitál, reinvestované zisky a ostatní kapitál) v dané zemi či skupině zemí a odvětví na celkovém přílivu přímých investic v dané zemi nebo skupině zemí či od- větví. Objem investic do základního kapitálu se podílí na přílivu přímých zahraničních investic v průměru cca 60-80 % s výjimkou roku 2003, kdy v důsledku transakcí v od- větví telekomunikací klesl tento podíl k 6 %. Reinvestované zisky tvoří cca 10-20 % a ostatní kapitál cca 10 % z přílivu ze zahraničí. Obdobná je struktura stavů přímých zahraničních investic. Odchylky od průměru ekonomiky nejsou v teritoriálním a odvět- vovém členění významné. Z hlediska odvětvového rozdělení dosahují vysokého podílu úvěry do nemovitostí a služeb pro podniky, z teritoriálního pohledu je největší objem přímých investic z Japonska směrován do základního kapitálu.

Příloha č. 4/8

PODÍL ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU NA CELKOVÉM PŘÍLIVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC Z DANÉ ZEMĚ NEBO SKUPINY ZEMÍ

Země nebo skupiny zemí	podíl v %
Země nebo skupiny zemí	2000	2001	2002	2003*
EU-15	68,3	60,6	74,5	-54,1
Přistupující země k EU	85,2	54,0	47,1	-4,6
USA	50,7	27,5	93,7	-26,9
Švýcarsko	87,8	62,9	36,6	57,4
Japonsko	x	78,7	86,4	97,7
Ostatní země	86,9	75,0	x	79,5
Celkem	70,1	59,8	74,1	6,3

pozn.: x - indikátor neuveden; na daném stupni agregace nemá vypovídací schopnost

Skupiny odvětví	podíl v %
Skupiny odvětví	2000	2001	2002	2003*
Zpracovatelský průmysl	58,2	34,5	46,0	34,9
Elektřina, plyn, voda	62,9	59,9	59,9	35,6
Obchod a opravy	92,6	77,9	x	57,3
Doprava a telekomunikace	59,2	94,3	91,2	80,0
Finanční zprostředkování	83,1	69,8	53,8	18,9
Nemovitosti a služby pro podniky	69,5	41,9	69,0	58,2
Ostatní	88,4	32,8	42,8	43,4
Celkem	70,1	59,8	74,1	6,3

PODÍL ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU NA CELKOVÉM PŘÍLIVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC DO DANÉHO ODVĚTVÍ

pozn.: x - indikátor neuveden; na daném stupni agregace nemá vypovídací schopnost

PODÍL REINVESTOVANÉHO ZISKU NA CELKOVÉM PŘÍLIVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC Z DANÉ ZEMĚ NEBO SKUPINY ZEMÍ

Země nebo skupiny zemí	podíl v %
Země nebo skupiny zemí	2000	2001	2002	2003*
EU-15	23,3	26,2	21,8	x
Přistupující země k EU	-2,5	44,1	34,1	x
USA	7,2	66,1	61,8	x
Švýcarsko	8,5	16,6	34,6	40,7
Japonsko	-10,4	-7,1	0,2	0,9
Ostatní země	1,0	4,3	62,0	15,4
Celkem	19,2	26,9	23,2	85,3

pozn.: x - indikátor neuveden; na daném stupni agregace nemá vypovídací schopnost

PODÍL REINVESTOVANÉHO ZISKU NA CELKOVÉM PŘÍLIVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC DO DANÉHO ODVĚTVÍ

Skupiny odvětví	podíl v %
Skupiny odvětví	2000	2001	2002	2003*
Zpracovatelský průmysl	31,9	45,3	76,4	68,7
Elektřina, plyn, voda	40,8	34,2	33,8	59,4
Obchod a opravy	-8,9	26,4	73,7	39,7
Doprava a telekomunikace	12,0	3,2	2,8	19,6
Finanční zprostředkování	19,9	26,2	43,6	85,6
Nemovitosti a služby pro podniky	2,0	1,4	20,0	4,6
Ostatní	15,0	28,2	15,5	60,8
Celkem	19,2	26,9	23,2	85,3

PODÍL OSTATNÍHO KAPITÁLU NA CELKOVÉM PŘÍLIVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC Z DANÉ ZEMĚ NEBO SKUPINY ZEMÍ

Země nebo skupiny zemí	podíl v %
Země nebo skupiny zemí	2000	2001	2002	2003*
EU-15	8,4	13,2	3,7	14,0
Přistupující země k EU	3,5	2,0	18,8	1,5
USA	42,1	6,5	-55,5	9,0
Švýcarsko	3,8	20,4	28,7	1,9
Japonsko	-3,7	28,3	13,4	1,3
Ostatní země	31,3	20,7	x	5,0
Celkem	10,7	13,3	2,7	8,4

pozn.: x - indikátor neuveden; na daném stupni agregace nemá vypovídací schopnost

Příloha č. 4/9

PODÍL OSTATNÍHO KAPITÁLU NA CELKOVÉM PŘÍLIVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC DO DANÉHO ODVĚTVÍ

Skupiny odvětví	podíl v %
Skupiny odvětví	2000	2001	2002	2003*
Zpracovatelský průmysl	9,8	20,0	-22,4	-3,6
Elektřina, plyn, voda	-3,7	5,9	6,4	4,7
Obchod a opravy	16,2	-4,3	x	1,8
Doprava a telekomunikace	28,8	2,5	6,1	0,4
Finanční zprostředkování	-3,0	4,1	2,6	-4,5
Nemovitosti a služby pro podniky	28,4	56,7	11,0	37,2
Ostatní	-3,4	39,9	41,7	1,1
Celkem	10,7	13,3	2,7	8,4

pozn.: x - indikátor neuveden; na daném stupni agregace nemá vypovídací schopnost

Země nebo skupiny zemí	podíl v %
Země nebo skupiny zemí	1999	2000	2001	2002
EU-15	85,2	86,4	85,7	87,3
Přistupující země k EU	94,9	95,0	94,8	87,9
USA	85,7	75,6	78,5	82,2
Švýcarsko	78,8	89,9	87,8	82,3
Japonsko	93,6	98,2	94,8	93,1
Ostatní země	78,3	70,0	66,5	87,1
Celkem	85,3	85,8	85,3	86,9

PODÍL ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU A REINVESTOVANÝCH ZISKŮ NA CELKOVÉM STAVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC Z DANÉ ZEMĚ NEBO SKUPINY ZEMÍ

PODÍL ZÁKLADNÍHO KAPITÁLU A REINVESTOVANÝCH ZISKŮ NA CELKOVÉM STAVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V DANÉM ODVĚTVÍ

Skupiny odvětví	podíl v %
Skupiny odvětví	1999	2000	2001	2002
Zpracovatelský průmysl	92,2	90,3	81,1	86,0
Elektřina, plyn, voda	99,0	99,6	98,7	98,0
Obchod a opravy	72,9	75,2	80,1	81,5
Doprava a telekomunikace	97,5	94,8	94,6	91,0
Finanční zprostředkování	98,4	99,7	98,0	97,0
Nemovitosti a služby pro podniky	73,5	69,7	70,8	69,1
Ostatní	37,0	58,6	92,0	82,9
Celkem	85,3	85,8	85,3	86,9

PODÍL OSTATNÍHO KAPITÁLU NA CELKOVÉM STAVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC Z DANÉ ZEMĚ NEBO SKUPINY ZEMÍ

Země nebo skupiny zemí	podíl v %
Země nebo skupiny zemí	1999	2000	2001	2002
EU-15	14,8	13,6	14,3	12,7
USA	14,3	24,4	21,5	17,8
Švýcarsko	21,2	10,1	12,2	17,7
Japonsko	6,4	1,8	5,2	6,9
Ostatní země	21,7	30,0	33,5	12,9
Celkem	14,7	14,2	14,7	13,1

PODÍL OSTATNÍHO KAPITÁLU NA CELKOVÉM STAVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V DANÉM ODVĚTVÍ

Skupiny odvětví	podíl v %
Skupiny odvětví	1999	2000	2001	2002
Zpracovatelský průmysl	21,7	19,0	17,9	14,0
Elektřina, plyn, voda	1,0	0,4	1,3	1,6
Obchod a opravy	27,1	24,8	19,9	18,5
Doprava a telekomunikace	2,5	5,2	5,4	9,0
Finanční zprostředkování	1,6	0,3	2,0	3,0
Nemovitosti a služby pro podniky	26,5	30,3	29,2	30,9
Ostatní	7,7	5,5	16,1	17,5
Celkem	14,7	14,2	14,7	13,1

Příloha č. 5/1

PLATEBNÍ BILANCE za leden až prosinec 2003

	v mil. Kč	v mil. EUR	v mil. USD
A. BĚŽNÝ ÚČET	-157 217,9	-4 937,1	-5 569,8
Obchodní bilance	-69 392,0	-2 179,1	-2 458,4
vývoz	1 371 810,0	43 079,1	48 599,2
dovoz	1 441 202,0	45 258,2	51 057,6
Bilance služeb	13 236,7	415,7	469,0
příjmy	219 151,1	6 882,0	7 763,9
doprava	60 556,3	1 901,7	2 145,3
cestovní ruch	100 310,1	3 150,0	3 553,7
ostatní služby	58 284,7	1 830,3	2 064,9
výdaje	205 914,4	6 466,3	7 294,9
doprava	33 725,7	1 059,1	1 194,8
cestovní ruch	54 419,2	1 708,9	1 927,9
ostatní služby	117 769,5	3 698,3	4 172,2
Bilance výnosů	-116 644,7	-3 663,0	-4 132,4
výnosy	74 410,3	2 336,7	2 636,1
náklady	191 055,0	5 999,7	6 768,5
Běžné převody	15 582,1	489,3	552,0
příjmy	46 773,7	1 468,8	1 657,0
výdaje	31 191,6	979,5	1 105,0
B. KAPITÁLOVÝ ÚČET	-82,2	-2,6	-2,9
příjmy	198,2	6,2	7,0
výdaje	280,4	8,8	9,9
Celkem A a B	-157 300,1	-4 939,7	-5 572,7
C. FINANČNÍ ÚČET	163 854,2	5 145,5	5 804,9
Přímé investice	66 353,0	2 083,7	2 350,7
v zahraničí	-6 546,5	-205,6	-231,9
základní kapitál a reinvestovaný zisk	-324,1	-10,2	-11,5
ostatní kapitál	-6 222,4	-195,4	-220,4
zahraniční v tuzemsku	72 899,5	2 289,3	2 582,6
základní kapitál a reinvestovaný zisk	66 811,9	2 098,1	2 366,9
ostatní kapitál	6 087,6	191,2	215,7
Portfoliové investice	-37 715,0	-1 184,4	-1 336,2
aktiva	-85 888,6	-2 697,2	-3 042,8
majetkové cenné papíry a účasti	5 630,5	176,8	199,5
dluhové cenné papíry	-91 519,1	-2 874,0	-3 242,3
pasíva	48 173,6	1 512,8	1 706,6
majetkové cenné papíry a účasti	30 133,5	946,3	1 067,5
dluhové cenné papíry	18 040,1	566,5	639,1
Finanční deriváty	3 860,1	121,2	136,8
aktiva	7 083,7	222,4	251,0
pasíva	-3 223,6	-101,2	-114,2
Ostatní investice	131 356,1	4 125,0	4 653,6
aktiva	67 045,4	2 105,4	2 375,2
dlouhodobá	1 115,4	35,0	39,5
ČNB
obchodní banky	-999,9	-31,4	-35,4
vláda	5 688,4	178,6	201,5
ostatní sektory	-3 573,1	-112,2	-126,6
krátkodobá	65 930,0	2 070,4	2 335,7
obchodní banky	44 971,2	1 412,2	1 593,2
vláda	2 193,8	68,9	77,7
ostatní sektory	18 765,0	589,3	664,8
pasíva	64 310,7	2 019,6	2 278,4
dlouhodobá	21 349,6	670,5	756,4
ČNB	-20,4	-0,6	-0,7
obchodní banky	-1 663,8	-52,2	-58,9
vláda	10 304,7	323,6	365,1
ostatní sektory	12 729,1	399,7	450,9
krátkodobá	42 961,1	1 349,1	1 522,0
ČNB	-21,4	-0,7	-0,8
obchodní banky	37 899,4	1 190,2	1 342,7
vláda
ostatní sektory	5 083,1	159,6	180,1
Celkem A, B a C	6 554,1	205,8	232,2
X. XXXXX CHYB A OPOMENUTÍ,
KURZOVÉ ROZDÍLY	6 349,3	199,4	224,9
Xxxxxx A, B, C a D	12 903,4	405,2	457,1
E. ZMĚNA DEVIZOVÝCH REZERV (-nárůst)	-12 903,4	-405,2	-457,1

(předběžné údaje - 9.3.2004)

Kč/EUR 31,844 Kč/USD 28,227

Poznámka: Definitivní údaje budou publikovány ve vazbě na zveřejnění definitivních údajů ČSÚ o obchodní bilanci.

Příloha č. 6/1

PLATEBNÍ BILANCE za leden až prosinec 2003 (detail)

	v mil. Kč	v mil. EUR	v mil. USD
A. BĚŽNÝ ÚČET	-157 217,9	-4 937,1	-5 569,8
Obchodní bilance	-69 392,0	-2 179,1	-2 458,4
Vývoz	1 371 810,0	43 079,1	48 599,2
Dovoz	1 441 202,0	45 258,2	51 057,6
Bilance služeb	13 236,7	415,7	469,0
Příjmy	219 151,1	6 882,0	7 763,9
Doprava	60 556,3	1 901,7	2 145,3
Potrubní tranzit	7 444,0	233,8	263,7
Ostatní	53 112,3	1 667,9	1 881,6
Cestovní ruch	100 310,1	3 150,0	3 553,7
Ostatní služby obchodní a neobchodní povahy	58 284,7	1 830,3	2 064,9
Poštovní služby	399,9	12,6	14,2
Telekomunikační a radiokomunikační služby	2 511,8	78,9	89,0
Stavební a montážní práce	3 165,1	99,4	112,1
Životní a penzijní pojištění	6,9	0,2	0,2
Pojištění zboží	2,1	0,1	0,1
Ostatní pojištění	23,5	0,7	0,8
Zajištění	8,3	0,3	0,3
Pomocné služby při pojištění	0,2
Finanční služby	4 913,5	154,3	174,1
Služby výpočetní techniky	1 996,9	62,7	70,7
Informační služby	154,6	4,9	5,5
Autorské honoráře, licenční poplatky apod.	1 421,3	44,6	50,4
Ziskové operace se zbožím	-1 752,9	-55,0	-62,1
Zprostředkovatelské služby	3 449,1	108,3	122,2
Pronájem strojů a zařízení	1 374,9	43,2	48,7
Právní služby	3 371,5	105,9	119,4
Účetnické a auditorské služby	132,4	4,2	4,7
Poradenství v podnikání a řízení, public relations	670,2	21,0	23,7
Reklamní, propagační služby apod.	1 236,4	38,8	43,8
Výzkum a vývoj	314,9	9,9	11,2
Technické služby	1 567,6	49,2	55,5
Služby v oblasti zemědělství	168,4	5,3	6,0
Služby v oblasti těžebního průmyslu	126,8	4,0	4,5
Služby v oblasti odpadového hospodářství	238,6	7,5	8,5
Opravy	238,3	7,5	8,4
Nájemné	2 011,3	63,2	71,3
Ostatní služby obchodní povahy	23 189,2	728,2	821,5
Zastoupení českých firem v zahraničí	115,9	3,6	4,1
Zastoupení zahraničních firem v ČR	304,9	9,6	10,8
Služby mezi podniky v rámci přímých investic	2 787,8	87,5	98,8
Audiovizuální služby	563,9	17,7	20,0
Služby v oblasti vzdělávání	360,7	11,3	12,8
Služby v oblasti zdravotnictví a veterinární péče	874,3	27,5	31,0
Ostatní služby v oblasti kultury, zábavy, sportu apod.	1 335,6	41,9	47,3
Diplomatické a konzulární zastoupení ČR v zahraničí	43,1	1,3	1,5
Zahraniční diplomatické a konzulární zastoupení v ČR	927,6	29,1	32,9
Vládní příjmy (mírové síly OSN, NATO apod.)	17,5	0,5	0,6
Ostatní vládní příjmy	12,6	0,4	0,4
Výdaje	205 914,4	6 466,3	7 294,9
Doprava	33 725,7	1 059,1	1 194,8
Potrubní tranzit	3 778,4	118,7	133,9
Ostatní	29 947,3	940,4	1 060,9
Cestovní ruch	54 419,2	1 708,9	1 927,9
Ostatní služby obchodní a neobchodní povahy	117 769,5	3 698,3	4 172,2
Poštovní služby	773,2	24,3	27,4
Telekomunikační a radiokomunikační služby	7 706,7	242,0	273,0
Stavební a montážní práce	7 730,2	242,7	273,9
Životní a penzijní pojištění
Pojištění zboží
Ostatní pojištění
Zajištění	4 144,6	130,1	146,8
Pomocné služby při pojištění	0,9
Finanční služby	15 606,9	490,1	552,9
Služby výpočetní techniky	3 887,8	122,1	137,7
Informační služby	318,9	10,0	11,3
Autorské honoráře, licenční poplatky apod.	4 937,3	155,0	174,9
Ziskové operace se zbožím
Zprostředkovatelské služby	5 293,5	166,2	187,5
Pronájem strojů a zařízení	909,9	28,6	32,2
Právní služby	5 630,2	176,8	199,5
Účetnické a auditorské služby	741,7	23,3	26,3
Poradenství v podnikání a řízení, public relations	3 884,9	122,0	137,6
Reklamní, propagační služby apod.	2 547,4	80,0	90,3
Výzkum a vývoj	601,7	18,9	21,3
Technické služby	6 052,6	190,1	214,4
Služby v oblasti zemědělství	54,4	1,7	1,9
Služby v oblasti těžebního průmyslu	130,5	4,1	4,6

(předběžné údaje - 9.3.2004)

Příloha č. 6/2

	v mil. Kč	v mil. EUR	v mil. USD
Služby v oblasti odpadového hospodářství	117,1	3,7	4,2
Opravy	579,3	18,2	20,5
Nájemné	2 401,2	75,4	85,1
Ostatní služby obchodní povahy	35 616,1	1 118,5	1 261,8
Zastoupení českých firem v zahraničí	605,3	19,0	21,5
Zastoupení zahraničních firem v ČR	178,6	5,6	6,3
Služby mezi podniky v rámci přímých investic	711,0	22,3	25,2
Audiovizuální služby	667,0	20,9	23,6
Služby v oblasti vzdělávání	431,6	13,6	15,3
Služby v oblasti zdravotnictví a veterinární péče	531,2	16,7	18,8
Ostatní služby v oblasti kultury, zábavy, sportu apod.	2 724,8	85,6	96,5
Diplomatické a konzulární zastoupení ČR v zahraničí	1 783,4	56,0	63,2
Zahraniční diplomatické a konzulární zastoupení v ČR	432,3	13,6	15,3
Vládní výdaje (mírové síly OSN, NATO apod.)	16,4	0,5	0,6
Ostatní vládní výdaje	20,9	0,7	0,8
Bilance výnosů	-116 644,7	-3 663,0	-4 132,4
Výnosy	74 410,3	2 336,7	2 636,1
Přijaté úroky, výnosy z rezerv ČNB	61 943,1	1 945,2	2 194,4
Příjmy z práce v zahraničí	13 918,0	437,1	493,1
Ostatní (dividendy apod.)	-1 450,8	-45,6	-51,4
Náklady	191 055,0	5 999,7	6 768,5
Placené úroky	51 098,3	1 604,6	1 810,3
Náklady na práci cizinců v ČR	30 344,0	952,9	1 075,0
Ostatní (reinvestované zisky, dividendy a další výnosy
z tuzemských cenných papírů)	109 612,7	3 442,2	3 883,2
Běžné převody	15 582,1	489,3	552,0
Příjmy	46 773,7	1 468,8	1 657,0
Výdaje	31 191,6	979,5	1 105,0
B. KAPITÁLOVÝ ÚČET	-82,2	-2,6	-2,9
Příjmy	198,2	6,2	7,0
Výdaje	280,4	8,8	9,9
C. FINANČNÍ ÚČET	163 854,2	5 145,5	5 804,9
Přímé investice	66 353,0	2 083,7	2 350,7
V zahraničí	-6 546,5	-205,6	-231,9
Základní kapitál a reinvestovaný zisk	-324,1	-10,2	-11,5
Ostatní kapitál	-6 222,4	-195,4	-220,4
Zahraniční v tuzemsku	72 899,5	2 289,3	2 582,6
Základní kapitál a reinvestovaný zisk	66 811,9	2 098,1	2 366,9
Ostatní kapitál	6 087,6	191,2	215,7
Portfoliové investice	-37 715,0	-1 184,4	-1 336,2
Aktiva	-85 888,6	-2 697,2	-3 042,8
Majetkové cenné papíry a účasti	5 630,5	176,8	199,5
Dluhové cenné papíry	-91 519,1	-2 874,0	-3 242,3
Pasíva	48 173,6	1 512,8	1 706,6
Majetkové cenné papíry a účasti	30 133,5	946,3	1 067,5
Dluhové cenné papíry	18 040,1	566,5	639,1
Finanční deriváty	3 860,1	121,2	136,8
Aktiva	7 083,7	222,4	251,0
Pasíva	-3 223,6	-101,2	-114,2
Ostatní investice	131 356,1	4 125,0	4 653,6
Aktiva	67 045,4	2 105,4	2 375,2
Dlouhodobá	1 115,4	35,0	39,5
ČNB
Obchodní banky	-999,9	-31,4	-35,4
Vláda	5 688,4	178,6	201,5
Ostatní sektory	-3 573,1	-112,2	-126,6
Krátkodobá	65 930,0	2 070,4	2 335,7
Obchodní banky	44 971,2	1 412,2	1 593,2
Vláda	2 193,8	68,9	77,7
Ostatní sektory	18 765,0	589,3	664,8
Pasíva	64 310,7	2 019,6	2 278,4
Dlouhodobá	21 349,6	670,5	756,4
ČNB	-20,4	-0,6	-0,7
Obchodní banky	-1 663,8	-52,2	-58,9
Vláda	10 304,7	323,6	365,1
Ostatní sektory	12 729,1	399,7	450,9
Krátkodobá	42 961,1	1 349,1	1 522,0
ČNB	-21,4	-0,7	-0,8
Obchodní banky	37 899,4	1 190,2	1 342,7
Vláda
Ostatní sektory	5 083,1	159,6	180,1
D. SALDO CHYB A OPOMENUTÍ, KURSOVÉ ROZDÍLY	6 349,3	199,4	224,9
E. ZMĚNA DEVIZOVÝCH REZERV (-nárůst)	-12 903,4	-405,2	-457,1

Kč/EUR 31,844 Kč/USD 28,227

Příloha č. 7/1 INVESTIČNÍ POZICE VŮČI ZAHRANIČÍ

v mil. Kč	31.12.1996	31.12.1997	31.12.1998	31.12.1999	31.12.2000	31.12.2001	31.12.2002 1)	31.12.2003 2)
AKTIVA	837 143,2	1 031 410,7	1 087 507,3	1 347 954,9	1 448 400,7	1 544 963,0	1 579 922,9	1 527 647,8
Přímé investice v zahraničí	13 609,2	18 989,4	24 003,5	25 114,9	27 899,3	41 176,1	44 397,1	49 040,0
základní kapitál	13 609,2	18 385,1	21 901,2	22 415,9	24 797,5	37 633,6	39 472,1	38 005,0
ostatní kapitál		604,3	2 102,3	2 699,0	3 101,8	3 542,5	4 925,0	11 035,0
Portfoliové investice	37 511,2	35 738,9	35 872,4	104 345,3	180 431,3	185 138,6	274 344,7	343 854,4
majetkové cenné papíry a účasti	20 450,3	14 442,0	13 415,5	66 318,2	92 222,9	68 675,5	86 464,7	47 337,7
dluhové cenné papíry	17 060,9	21 296,9	22 456,9	38 027,1	88 208,4	116 463,1	187 880,0	296 516,7
Finanční deriváty					6 347,2	15 754,8	31 213,2	24 129,5
Ostatní investice	446 138,8	638 157,7	650 948,4	757 065,5	736 903,7	778 435,7	515 356,2	419 109,0
dlouhodobé	236 003,0	294 256,5	287 328,8	323 131,1	315 625,5	310 133,9	179 639,6	157 598,6
ČNB	26 122,8	26 122,4	26 122,4		329,1	307,3	280,9	468,4
obchodní banky	25 181,3	37 088,8	64 041,6	89 900,1	75 537,9	79 663,7	67 966,9	66 121,3
vláda	162 103,1	205 142,0	176 213,4	210 221,3	220 777,8	210 694,9	97 156,8	79 483,9
ostatní sektory	22 595,8	25 903,3	20 951,4	23 009,7	18 980,7	19 468,0	14 235,0	11 525,0
krátkodobé	210 135,8	343 901,2	363 619,6	433 934,4	421 278,2	468 301,8	335 716,6	261 510,4
ČNB	4,7	0,1	0,1		52,9	51,2	376,7	98,8
obchodní banky	128 481,1	250 670,9	272 219,5	336 117,2	314 115,3	359 638,5	213 815,4	161 140,9
z toho zlato a devizy	95 432,8	172 301,6	175 753,2	218 995,8	228 961,7	257 138,6	163 032,9	115 875,5
vláda						87,1	2 324,5	130,7
ostatní sektory	81 650,0	93 230,2	91 400,0	97 817,2	107 110,0	108 525,0	119 200,0	100 140,0
Rezervy ČNB	339 884,0	338 524,7	376 683,0	461 429,2	496 819,2	524 457,8	714 611,7	691 514,9
zlato	2 290,3	1 521,9	369,1	677,0	4 640,4	4 469,9	4 653,8	4 784,3
zvláštní práva čerpání					7,7	31,0	137,1	238,7
rezervní pozice u MMF					116,0	5 478,3	7 081,5	11 949,9
devizy	337 593,7	337 002,8	376 313,9	460 752,2	491 001,2	514 188,0	686 516,1	674 451,8
ostatní rezervní aktiva					1 053,9	290,6	16 223,2	90,2
PASÍVA	906 073,2	1 138 248,1	1 204 984,0	1 458 893,3	1 640 270,0	1 789 030,7	1 977 177,7	2 143 363,3
Přímé investice v České republice	234 301,1	319 820,3	429 167,8	631 505,3	818 411,6	982 335,0	1 165 529,1	1 219 263,4
základní kapitál	234 301,1	284 674,7	364 816,5	538 379,3	702 217,8	837 537,3	1 013 102,9	1 063 633,4
ostatní kapitál		35 145,6	64 351,3	93 126,0	116 193,8	144 797,7	152 426,2	155 630,0
Portfoliové investice	144 807,4	169 032,7	166 128,1	165 579,2	164 592,0	180 346,2	201 120,0	248 782,8
majetkové cenné papíry a účasti	92 867,8	104 862,3	113 247,2	98 011,8	115 670,6	128 740,1	128 097,7	165 951,0
dluhové cenné papíry	51 939,6	64 170,4	52 880,9	67 567,4	48 921,4	51 606,1	73 022,3	82 831,8
Finanční deriváty					5 307,9	11 495,2	22 671,9	19 448,3
Ostatní investice	526 964,7	649 395,1	609 688,1	661 808,8	651 958,5	614 854,3	587 856,7	655 868,8
dlouhodobé	374 814,7	426 270,1	358 510,5	379 172,2	352 323,4	332 593,2	326 321,3	355 276,9
ČNB	2 272,7	2 188,3	1 883,3	197,1	180,4	133,4	114,5	96,1
obchodní banky	143 454,2	143 120,2	124 286,3	118 368,9	84 607,4	73 688,6	63 541,0	61 454,0
vláda	43 934,7	37 754,7	23 814,8	20 852,9	19 699,2	9 476,2	9 475,8	22 456,0
ostatní sektory	185 153,1	243 206,9	208 526,1	239 753,3	247 836,4	249 295,0	253 190,0	271 270,8
krátkodobé	152 150,0	223 125,0	251 177,6	282 636,6	299 635,1	282 261,1	261 535,4	300 591,9
ČNB	55,3	45,5	39,5	25,8	8,8	68,5	44,2	22,8
obchodní banky	101 543,5	168 927,1	193 373,0	229 988,7	226 176,2	190 487,6	176 196,2	208 534,1
vláda	314,8	287,5	103,2
ostatní sektory	50 236,4	53 864,9	57 661,9	52 622,1	73 450,1	91 705,0	85 295,0	92 035,0
SALDO INVESTIČNÍ POZICE	-68 930,0	-106 837,4	-117 476,7	-110 938,4	-191 869,3	-244 067,7	-397 254,8	-615 715,5

1) zpřesněné údaje

2) předběžné údaje

INVESTIČNÍ POZICE VŮČI ZAHRANIČÍ Příloha č. 7/2

v mil. EUR	31.12.1996	31.12.1997	31.12.1998	31.12.1999	31.12.2000	31.12.2001	31.12.2002 1)	31.12.2003 2)
AKTIVA	24 688,6	26 984,7	31 053,0	37 308,5	41 276,8	48 310,3	49 997,6	47 142,3
Přímé investice v zahraničí	401,3	496,8	685,4	695,1	795,1	1 287,6	1 405,0	1 513,3
základní kapitál	401,3	481,0	625,4	620,4	706,7	1 176,8	1 249,1	1 172,8
ostatní kapitál		15,8	60,0	74,7	88,4	110,8	155,9	340,5
Portfoliové investice	1 106,3	935,0	1 024,3	2 888,1	5 142,0	5 789,2	8 681,8	10 611,1
majetkové cenné papíry a účasti	603,1	377,8	383,1	1 835,6	2 628,2	2 147,5	2 736,2	1 460,8
dluhové cenné papíry	503,2	557,2	641,2	1 052,5	2 513,8	3 641,7	5 945,6	9 150,3
Finanční deriváty					180,9	492,6	987,8	744,6
Ostatní investice	13 157,3	16 696,1	18 587,4	20 954,0	21 000,4	24 341,3	16 308,7	12 933,5
dlouhodobé	6 960,1	7 698,6	8 204,5	8 943,6	8 994,8	9 697,8	5 684,8	4 863,5
ČNB	770,4	683,4	745,9		9,4	9,6	8,9	14,5
obchodní banky	742,6	970,4	1 828,7	2 488,3	2 152,7	2 491,1	2 150,8	2 040,5
vláda	4 780,7	5 367,1	5 031,6	5 818,5	6 291,8	6 588,3	3 074,6	2 452,8
ostatní sektory	666,4	677,7	598,3	636,8	540,9	608,8	450,5	355,7
krátkodobé	6 197,2	8 997,5	10 382,9	12 010,4	12 005,6	14 643,5	10 623,9	8 070,0
ČNB	0,1				1,5	1,6	11,9	3,0
obchodní banky	3 789,1	6 558,3	7 773,0	9 303,0	8 951,7	11 245,7	6 766,3	4 972,7
z toho zlato a devizy	2 814,5	4 507,9	5 018,5	6 061,3	6 525,0	8 040,6	5 159,3	3 575,9
vláda						2,7	73,6	4,0
ostatní sektory	2 408,0	2 439,2	2 609,9	2 707,4	3 052,4	3 393,5	3 772,1	3 090,3
Rezervy ČNB	10 023,7	8 856,8	10 755,9	12 771,3	14 158,4	16 399,6	22 614,3	21 339,8
zlato	67,5	39,8	10,5	18,7	132,3	139,8	147,3	147,6
zvláštní práva čerpání					0,2	1,0	4,3	7,4
rezervní pozice u MMF					3,3	171,3	224,1	368,8
devizy	9 956,2	8 817,0	10 745,4	12 752,6	13 992,6	16 078,4	21 725,2	20 813,2
ostatní rezervní aktiva					30,0	9,1	513,4	2,8
PASÍVA	26 721,5	29 779,9	34 407,5	40 379,0	46 744,7	55 942,2	62 568,9	66 143,0
Přímé investice v České republice	6 909,9	8 367,4	12 254,6	17 478,7	23 323,2	30 717,2	36 883,8	37 625,8
základní kapiál	6 909,9	7 447,9	10 417,1	14 901,2	20 011,9	26 189,4	32 060,2	32 823,1
ostatní kapitál		919,5	1 837,5	2 577,5	3 311,3	4 527,8	4 823,6	4 802,7
Portfoliové investice	4 270,6	4 422,4	4 743,7	4 582,8	4 690,6	5 639,3	6 364,6	7 677,3
majetkové cenné papíry a účasti	2 738,8	2 743,5	3 233,7	2 712,7	3 296,4	4 025,6	4 053,7	5 121,2
dluhové cenné papíry	1 531,8	1 678,9	1 510,0	1 870,1	1 394,2	1 613,7	2 310,9	2 556,1
Finanční deriváty					151,3	359,5	717,5	600,1
Ostatní investice	15 541,0	16 990,1	17 409,2	18 317,5	18 579,6	19 226,2	18 603,0	20 239,8
dlouhodobé	11 053,9	11 152,4	10 237,0	10 494,7	10 040,5	10 400,0	10 326,6	10 963,7
ČNB	67,0	57,3	53,8	5,5	5,1	4,2	3,6	3,0
obchodní banky	4 230,7	3 744,4	3 548,9	3 276,2	2 411,1	2 304,2	2 010,8	1 896,4
vláda	1 295,7	987,7	680,0	577,2	561,4	296,3	299,9	693,0
ostatní sektory	5 460,5	6 363,0	5 954,3	6 635,8	7 062,9	7 795,3	8 012,3	8 371,3
krátkodobé	4 487,1	5 837,7	7 172,2	7 822,8	8 539,1	8 826,2	8 276,4	9 276,1
ČNB	1,6	1,2	1,1	0,7	0,3	2,1	1,4	0,7
obchodní banky	2 994,7	4 419,7	5 521,7	6 365,6	6 445,6	5 956,5	5 575,8	6 435,2
vláda	9,3	7,5	2,9
ostatní sektory	1 481,5	1 409,3	1 646,5	1 456,5	2 093,2	2 867,6	2 699,2	2 840,2
SALDO INVESTIČNÍ POZICE	-2 032,9	-2 795,2	-3 354,5	-3 070,5	-5 467,9	-7 631,9	-12 571,3	-19 000,7

1) zpřesněné údaje

2) předběžné údaje

Příloha č. 7/3 INVESTIČNÍ POZICE VŮČI ZAHRANIČÍ

v mil. USD	31.12.1996	31.12.1997	31.12.1998	31.12.1999	31.12.2000	31.12.2001	31.12.2002 1)	31.12.2003 2)
AKTIVA	30 628,7	29 778,6	36 426,3	37 465,0	38 304,3	42 609,1	52 417,7	59 548,1
Přímé investice v zahraničí	497,9	548,2	804,0	698,0	737,8	1 135,6	1 473,0	1 911,6
základní kapitál	497,9	530,8	733,6	623,0	655,8	1 037,9	1 309,6	1 481,4
ostatní kapitál		17,4	70,4	75,0	82,0	97,7	163,4	430,2
Portfoliové investice	1 372,4	1 031,9	1 201,6	2 900,2	4 771,7	5 106,0	9 102,0	13 403,5
majetkové cenné papíry a účasti	748,2	417,0	449,4	1 843,3	2 438,9	1 894,0	2 868,7	1 845,2
dluhové cenné papíry	624,2	614,9	752,2	1 056,9	2 332,8	3 212,0	6 233,3	11 558,3
Finanční deriváty					167,8	434,5	1 035,6	940,6
Ostatní investice	16 323,0	18 424,7	21 803,6	21 041,9	19 488,1	21 468,8	17 098,2	16 337,0
dlouhodobé	8 634,7	8 495,7	9 624,1	8 981,1	8 347,0	8 553,3	5 960,0	6 143,2
ČNB	955,8	754,2	875,0		8,7	8,5	9,3	18,3
obchodní banky	921,3	1 070,8	2 145,1	2 498,7	1 997,7	2 197,1	2 255,0	2 577,4
vláda	5 930,9	5 922,8	5 902,3	5 842,9	5 838,7	5 810,8	3 223,4	3 098,3
ostatní sektory	826,7	747,9	701,7	639,5	501,9	536,9	472,3	449,2
krátkodobé	7 688,3	9 929,0	12 179,5	12 060,8	11 141,1	12 915,5	11 138,2	10 193,8
ČNB	0,2				1,4	1,4	12,5	3,9
obchodní banky	4 700,8	7 237,3	9 118,0	9 342,1	8 307,1	9 918,6	7 093,8	6 281,3
z toho zlato a devizy	3 491,6	4 974,6	5 886,9	6 086,8	6 055,1	7 091,7	5 409,0	4 516,9
vláda						2,4	77,1	5,1
ostatní sektory	2 987,3	2 691,7	3 061,5	2 718,7	2 832,6	2 993,1	3 954,8	3 903,5
Rezervy ČNB	12 435,4	9 773,8	12 617,1	12 824,9	13 138,9	14 464,2	23 708,9	26 955,4
zlato	83,8	43,9	12,4	18,8	122,7	123,3	154,4	186,5
zvláštní práva čerpání					0,2	0,8	4,6	9,3
rezervní pozice u MMF					3,1	151,1	234,9	465,8
devizy	12 351,6	9 729,9	12 604,7	12 806,1	12 985,0	14 181,0	22 776,8	26 290,3
ostatní rezervní aktiva					27,9	8,0	538,2	3,5
PASÍVA	33 150,7	32 863,2	40 361,2	40 548,4	43 378,5	49 340,3	65 597,6	83 548,9
Přímé investice v České republice	8 572,4	9 233,8	14 375,0	17 552,0	21 643,7	27 092,2	38 669,2	47 527,2
základní kapitál	8 572,4	8 219,1	12 219,6	14 963,7	18 570,8	23 098,8	33 612,1	41 460,7
ostatní kapitál		1 014,7	2 155,4	2 588,3	3 072,9	3 993,4	5 057,1	6 066,5
Portfoliové investice	5 298,1	4 880,3	5 564,5	4 602,1	4 352,8	4 973,8	6 672,6	9 697,6
majetkové cenné papíry a účasti	3 397,8	3 027,6	3 793,2	2 724,1	3 059,0	3 550,6	4 249,9	6 468,8
dluhové cenné papíry	1 900,3	1 852,7	1 771,3	1 878,0	1 293,8	1 423,2	2 422,7	3 228,8
Finanční deriváty					140,4	317,0	752,2	758,1
Ostatní investice	19 280,2	18 749,1	20 421,7	18 394,3	17 241,6	16 957,3	19 503,6	25 566,0
dlouhodobé	13 713,5	12 307,1	12 008,4	10 538,7	9 317,5	9 172,7	10 826,5	13 848,8
ČNB	83,2	63,2	63,1	5,5	4,8	3,7	3,8	3,7
obchodní banky	5 248,6	4 132,1	4 163,0	3 289,9	2 237,5	2 032,3	2 108,1	2 395,5
vláda	1 607,5	1 090,0	797,7	579,6	521,0	261,3	314,4	875,4
ostatní sektory	6 774,2	7 021,8	6 984,6	6 663,7	6 554,2	6 875,4	8 400,2	10 574,2
krátkodobé	5 566,7	6 442,0	8 413,3	7 855,6	7 924,1	7 784,6	8 677,1	11 717,2
ČNB	2,0	1,3	1,3	0,7	0,2	1,9	1,5	0,9
obchodní banky	3 715,2	4 877,2	6 477,1	6 392,3	5 981,4	5 253,5	5 845,7	8 128,7
vláda	11,5	8,3	3,5
ostatní sektory	1 838,0	1 555,2	1 931,4	1 462,6	1 942,5	2 529,2	2 829,9	3 587,6
SALDO INVESTIČNÍ POZICE	-2 522,0	-3 084,6	-3 934,9	-3 083,4	-5 074,2	-6 731,2	-13 179,9	-24 000,8

1) zpřesněné údaje

2) předběžné údaje

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

podle dlužníků a věřitelů

v mil. Kč	31.12.1996	31.12.1997	31.12.1998	31.12.1999	31.12.2000	31.12.2001	31.12.2002 1)	31.12.2003 2)
ZADLUŽENOST VE SMĚNITELNÝCH MĚNÁCH	569 723,6	739 563,0	717 923,6	813 576,5	808 122,8	811 258,1	813 305,2	894 330,6
v tom:
Dlouhodobá	405 143,6	495 058,5	446 484,3	497 872,1	464 323,8	465 687,8	498 833,8	538 585,7
podle dlužníků
ČNB	11 178,4	11 548,4	10 952,2	12 527,6	180,4	133,4	114,5	96,1
obchodní banky	150 780,1	158 503,7	133 376,5	128 703,3	95 737,1	88 401,4	80 063,7	76 674,1
vláda	46 669,6	42 630,7	32 953,5	32 303,5	29 753,5	30 839,2	47 701,3	69 029,9
ostatní sektory	196 515,5	282 375,7	269 202,1	324 337,7	338 652,8	346 313,8	370 954,3	392 785,6
podle věřitelů
zahraniční banky	285 698,8	335 055,5	248 712,0	257 410,0	228 709,6	229 305,5	230 589,8	246 533,0
vládní instituce	6 631,8	7 269,4	4 409,6	4 239,2	3 405,7	2 373,6	1 747,2
mnohostranné instituce	32 857,1	39 564,2	49 036,3	58 202,2	67 521,2	70 879,0	69 894,7	83 779,6
dodavatelé a přímí investoři	27 116,0	46 465,5	72 624,6	93 831,4	99 560,2	105 944,3	118 829,4	116 880,0
ostatní investoři	52 839,9	66 703,9	71 701,8	84 189,3	65 127,1	57 185,4	77 772,7	91 393,1
Krátkodobá	164 580,0	244 504,5	271 439,3	315 704,4	343 799,0	345 570,3	314 471,4	355 744,9
podle dlužníků
ČNB	55,3	45,5	39,5	25,8	8,8	68,5	44,2	22,8
obchodní banky	106 852,6	170 147,0	193 373,0	230 000,5	226 246,1	192 438,4	177 474,4	210 017,1
vláda	2 786,0	8 164,0	22,0	7,0	2 115,0	465,0	761,0	710,0
ostatní sektory	54 886,1	66 148,0	78 004,8	85 671,1	115 429,1	152 598,4	136 191,8	144 995,0
podle věřitelů
zahraniční banky	85 424,0	142 463,2	175 604,1	201 808,8	203 333,8	192 126,4	168 200,7	219 391,2
dodavatelé a přímí investoři	45 914,0	57 831,1	67 446,7	81 794,6	106 988,6	116 278,4	112 256,8	101 210,0
ostatní investoři	33 242,0	44 210,2	28 388,5	32 101,0	33 476,6	37 165,5	34 013,9	35 143,7
ZADLUŽENOST V NESMĚNITELNÝCH MĚNÁCH	9 180,7	9 148,1	8 996,7	8 925,7	8 950,9	0,0	0,0	0,0
v tom:
Dlouhodobá	8 865,9	8 860,6	8 893,5	8 925,7	8 950,9
Krátkodobá	314,8	287,5	103,2
ZADLUŽENOST VŮČI ZAHRANIČÍ CELKEM	578 904,3	748 711,1	726 920,3	822 502,2	817 073,7	811 258,1	813 305,2	894 330,6
v tom:
Dlouhodobá	414 009,5	503 919,1	455 377,8	506 797,8	473 274,7	465 687,8	498 833,8	538 585,7
Krátkodobá	164 894,8	244 792,0	271 542,5	315 704,4	343 799,0	345 570,3	314 471,4	355 744,9
Dlouhodobá zadluženost celkem v tom: - úvěry MMF - závazky vládního sektoru a garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu - závazky subjektů s majoritní účastí soukr. kapitálu	414 009,5	503 919,1	455 377,8	506 797,8	473 274,7	465 687,8	498 833,8	538 585,7
	173 488,0 240 521,5	231 624,2 272 294,9	241 734,0 213 643,8	254 398,0 252 399,8	245 389,0 227 885,7	203 102,3 262 585,5	207 325,2 291 508,6	222 120,9 316 464,8

1) zpřesněné údaje

2) předběžné údaje

Příloha č. 8/1

Příloha č. 8/2

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

podle dlužníků a věřitelů

v mil. EUR	31.12.1996	31.12.1997	31.12.1998	31.12.1999	31.12.2000	31.12.2001	31.12.2002 1)	31.12.2003 2)
ZADLUŽENOST VE SMĚNITELNÝCH MĚNÁCH	16 802,0	19 349,2	20 499,8	22 518,1	23 030,0	25 367,7	25 737,5	27 598,6
v tom:
Dlouhodobá	11 948,3	12 952,2	12 749,0	13 780,1	13 232,3	14 561,9	15 785,9	16 620,5
podle dlužníků
ČNB	329,7	302,2	312,7	346,8	5,1	4,2	3,6	3,0
obchodní banky	4 446,7	4 146,9	3 808,5	3 562,2	2 728,3	2 764,3	2 533,7	2 366,1
vláda	1 376,4	1 115,3	940,9	894,1	847,9	964,3	1 509,5	2 130,2
ostatní sektory	5 795,5	7 387,8	7 686,9	8 977,0	9 651,0	10 829,1	11 739,1	12 121,2
podle věřitelů
zahraniční banky	8 425,7	8 766,0	7 101,8	7 124,6	6 517,8	7 170,3	7 297,2	7 607,9
vládní instituce	195,6	190,2	125,9	117,3	97,0	74,2	55,3
mnohostranné instituce	969,0	1 035,1	1 400,2	1 610,9	1 924,2	2 216,4	2 211,9	2 585,4
dodavatelé a přímí investoři	799,7	1 215,7	2 073,7	2 597,1	2 837,3	3 312,8	3 760,4	3 606,9
ostatní investoři	1 558,3	1 745,2	2 047,4	2 330,2	1 856,0	1 788,2	2 461,1	2 820,3
Krátkodobá	4 853,7	6 397,0	7 750,8	8 738,0	9 797,7	10 805,8	9 951,6	10 978,1
podle dlužníků
ČNB	1,6	1,2	1,1	0,7	0,3	2,1	1,4	0,7
obchodní banky	3 151,2	4 451,6	5 521,7	6 365,9	6 447,6	6 017,5	5 616,3	6 481,0
vláda	82,2	213,6	0,6	0,2	60,3	14,5	24,1	21,9
ostatní sektory	1 618,7	1 730,6	2 227,4	2 371,2	3 289,5	4 771,7	4 309,8	4 474,5
podle věřitelů
zahraniční banky	2 519,3	3 727,3	5 014,3	5 585,6	5 794,7	6 007,7	5 322,8	6 770,3
dodavatelé a přímí investoři	1 354,1	1 513,0	1 925,9	2 263,9	3 049,0	3 636,0	3 552,4	3 123,3
ostatní investoři	980,3	1 156,7	810,6	888,5	954,0	1 162,1	1 076,4	1 084,5
ZADLUŽENOST V NESMĚNITELNÝCH MĚNÁCH	270,8	239,3	256,9	247,0	255,1	0,0	0,0	0,0
v tom:
Dlouhodobá	261,5	231,8	254,0	247,0	255,1
Krátkodobá	9,3	7,5	2,9
ZADLUŽENOST VŮČI ZAHRANIČÍ CELKEM	17 072,8	19 588,5	20 756,7	22 765,1	23 285,1	25 367,7	25 737,5	27 598,6
v tom:
Dlouhodobá	12 209,8	13 184,0	13 003,0	14 027,1	13 487,4	14 561,9	15 785,9	16 620,5
Krátkodobá	4 863,0	6 404,5	7 753,7	8 738,0	9 797,7	10 805,8	9 951,6	10 978,1
Dlouhodobá zadluženost celkem v tom: - úvěry MMF - závazky vládního sektoru a garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu - závazky subjektů s majoritní účastí soukr. kapitálu	12 209,8	13 184,0	13 003,0	14 027,1	13 487,4	14 561,9	15 785,9	16 620,5
	5 116,4 7 093,4	6 060,0 7 124,0	6 902,5 6 100,5	7 041,2 6 985,9	6 993,1 6 494,3	6 350,9 8 211,0	6 560,9 9 225,0	6 854,5 9 766,0

1) zpřesněné údaje

2) předběžné údaje

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

podle dlužníků a věřitelů

v mil. USD	31.12.1996	31.12.1997	31.12.1998	31.12.1999	31.12.2000	31.12.2001	31.12.2002 1)	31.12.2003 2)
ZADLUŽENOST VE SMĚNITELNÝCH MĚNÁCH	20 844,6	21 352,4	24 047,0	22 612,5	21 371,6	22 374,0	26 983,4	34 861,3
v tom:
Dlouhodobá	14 823,1	14 293,2	14 955,1	13 837,9	12 279,5	12 843,4	16 550,0	20 994,2
podle dlužníků
ČNB	409,0	333,4	366,9	348,2	4,8	3,7	3,8	3,7
obchodní banky	5 516,6	4 576,2	4 467,5	3 577,2	2 531,8	2 438,1	2 656,3	2 988,8
vláda	1 707,5	1 230,9	1 103,7	897,9	786,9	850,5	1 582,6	2 690,8
ostatní sektory	7 190,0	8 152,7	9 017,0	9 014,6	8 956,0	9 551,1	12 307,3	15 310,9
podle věřitelů
zahraniční banky	10 452,9	9 673,6	8 330,6	7 154,4	6 048,4	6 324,1	7 650,4	9 609,9
vládní instituce	242,6	209,9	147,7	117,8	90,1	65,5	58,0
mnohostranné instituce	1 202,2	1 142,2	1 642,5	1 617,7	1 785,7	1 954,8	2 318,9	3 265,8
dodavatelé a přímí investoři	992,1	1 341,6	2 432,6	2 608,0	2 633,0	2 921,9	3 942,4	4 556,0
ostatní investoři	1 933,3	1 925,9	2 401,7	2 340,0	1 722,3	1 577,1	2 580,3	3 562,5
Krátkodobá	6 021,5	7 059,2	9 091,9	8 774,6	9 092,1	9 530,6	10 433,4	13 867,1
podle dlužníků
ČNB	2,0	1,3	1,3	0,7	0,2	1,9	1,5	0,9
obchodní banky	3 909,5	4 912,4	6 477,1	6 392,6	5 983,3	5 307,3	5 888,1	8 186,5
vláda	101,9	235,7	0,7	0,2	55,9	12,8	25,3	27,7
ostatní sektory	2 008,1	1 909,8	2 612,8	2 381,1	3 052,7	4 208,6	4 518,5	5 652,0
podle věřitelů
zahraniční banky	3 125,4	4 113,1	5 881,9	5 609,1	5 377,4	5 298,7	5 580,5	8 552,0
dodavatelé a přímí investoři	1 679,9	1 669,7	2 259,1	2 273,3	2 829,4	3 206,9	3 724,4	3 945,2
ostatní investoři	1 216,2	1 276,4	950,9	892,2	885,3	1 025,0	1 128,5	1 369,9
ZADLUŽENOST V NESMĚNITELNÝCH MĚNÁCH	335,9	264,1	301,4	248,1	236,7	0,0	0,0	0,0
v tom:
Dlouhodobá	324,4	255,8	297,9	248,1	236,7
Krátkodobá	11,5	8,3	3,5
ZADLUŽENOST VŮČI ZAHRANIČÍ CELKEM	21 180,5	21 616,5	24 348,4	22 860,6	21 608,3	22 374,0	26 983,4	34 861,3
v tom:
Dlouhodobá	15 147,5	14 549,0	15 253,0	14 086,0	12 516,2	12 843,4	16 550,0	20 994,2
Krátkodobá	6 033,0	7 067,5	9 095,4	8 774,6	9 092,1	9 530,6	10 433,4	13 867,1
Dlouhodobá zadluženost celkem v tom: - úvěry MMF - závazky vládního sektoru a garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu - závazky subjektů s majoritní účastí soukr. kapitálu	15 147,5	14 549,0	15 253,0	14 086,0	12 516,2	12 843,4	16 550,0	20 994,2
	6 347,5 8 800,0	6 687,4 7 861,6	8 096,9 7 156,1	7 070,8 7 015,2	6 489,5 6 026,7	5 601,4 7 242,0	6 878,5 9 671,5	8 658,3 12 335,9

1) zpřesněné údaje

2) předběžné údaje

Příloha č. 8/3

Příloha č. 8/4

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

podle instrumentů

v mil. Kč	31.12.1996	31.12.1997	31.12.1998	31.12.1999	31.12.2000	31.12.2001	31.12.2002 1)	31.12.2003 2)
I. Vláda	58 636,3	59 942,8	41 972,2	41 236,2	40 819,4	31 304,2	48 462,3	69 739,9
Krátkodobá	3 100,8	8 451,5	125,2	7,0	2 115,0	465,0	761,0	710,0
Nástroje peněžního trhu	2 786,0	8 164,0	22,0	7,0	2 115,0	465,0	761,0	710,0
Půjčky
Obchodní úvěry
Ostatní pasíva	314,8	287,5	103,2
Dlouhodobá	55 535,5	51 491,3	41 847,0	41 229,2	38 704,4	30 839,2	47 701,3	69 029,9
Dluhopisy a směnky	11 600,8	13 736,6	18 032,2	20 376,3	19 005,2	21 363,0	38 225,5	46 573,9
Půjčky	35 068,8	28 894,1	14 921,3	11 927,2	10 748,3	9 476,2	9 475,8	22 456,0
Obchodní úvěry
Ostatní pasíva	8 865,9	8 860,6	8 893,5	8 925,7	8 950,9
II. ČNB	11 233,7	11 593,9	10 991,7	12 553,4	189,2	201,9	158,7	118,9
Krátkodobá	55,3	45,5	39,5	25,8	8,8	68,5	44,2	22,8
Nástroje peněžního trhu
Půjčky
Vklady	55,3	45,5	39,5	25,8	8,8	68,5	44,2	22,8
Ostatní pasíva
Dlouhodobá	11 178,4	11 548,4	10 952,2	12 527,6	180,4	133,4	114,5	96,1
Dluhopisy a směnky	8 905,7	9 360,1	9 068,9	12 330,5
Půjčky	2 272,7	2 188,3	1 883,3	197,1	168,9	133,4	114,5	96,1
Vklady
Ostatní pasíva					11,5
III. Obchodní banky	257 632,7	328 650,7	326 749,5	358 703,8	321 983,2	280 839,8	257 538,1	286 691,2
Krátkodobá	106 852,6	170 147,0	193 373,0	230 000,5	226 246,1	192 438,4	177 474,4	210 017,1
Nástroje peněžního trhu	5 309,1	1 219,9		11,8	69,9	1 950,8	1 278,2	1 483,0
Půjčky	2 863,6	8 030,5	25 209,7	39 666,7	25 262,6	10 702,3	5 854,0	5 194,3
Vklady	95 169,0	151 141,0	156 076,2	172 845,7	187 663,7	167 189,3	160 882,7	195 009,1
Ostatní pasíva	3 510,9	9 755,6	12 087,1	17 476,3	13 249,9	12 596,0	9 459,5	8 330,7
Dlouhodobá	150 780,1	158 503,7	133 376,5	128 703,3	95 737,1	88 401,4	80 063,7	76 674,1
Dluhopisy a směnky	7 325,9	15 383,5	9 090,2	10 334,4	11 129,7	14 712,8	16 522,7	15 220,1
Půjčky	71 911,4	85 843,3	95 800,4	91 050,7	66 994,3	51 636,7	52 752,0	49 337,8
Vklady	71 542,8	57 276,9	28 485,9	27 318,2	17 613,1	21 828,1	10 789,0	8 319,4
Ostatní pasíva						223,8		3 796,8
IV. Ostatní sektory	251 401,6	313 378,1	282 855,6	316 882,8	337 888,1	354 114,5	354 719,9	382 150,6
Krátkodobá	54 886,1	57 729,9	58 768,1	53 776,5	73 580,5	91 705,0	85 295,0	92 035,0
Nástroje peněžního trhu	4 649,7	3 865,0	1 106,2	1 154,4	130,4
Půjčky	8 836,4	4 451,9	9 451,9	2 722,1	8 310,1	36 320,0	23 935,0	43 785,0
Vklady
Obchodní úvěry	41 400,0	49 413,0	48 210,0	49 900,0	65 140,0	55 385,0	61 360,0	48 250,0
Ostatní pasíva
Dlouhodobá	196 515,5	255 648,2	224 087,5	263 106,3	264 307,6	262 409,5	269 424,9	290 115,6
Xxxxxxxxx a směnky	11 362,4	12 441,3	15 561,4	23 353,0	16 471,2	13 114,5	16 234,9	18 844,8
Půjčky	168 803,1	223 468,9	181 016,1	207 153,3	222 621,4	227 255,0	235 890,0	247 120,0
Vklady
Obchodní úvěry	16 350,0	19 738,0	27 510,0	32 600,0	25 215,0	22 040,0	17 300,0	14 210,0
Ostatní pasíva								9 940,8
X. Xxxxx zahraniční investice: mezipodnikové půjčky	0,0	35 145,6	64 351,3	93 126,0	116 193,8	144 797,7	152 426,2	155 630,0
Pasíva vůči přímým investicím v zahraničí
Pasíva vůči přímým zahraničním investorům		35 145,6	64 351,3	93 126,0	116 193,8	144 797,7	152 426,2	155 630,0
ZADLUŽENOST VŮČI ZAHRANIČÍ CELKEM	578 904,3	748 711,1	726 920,3	822 502,2	817 073,7	811 258,1	813 305,2	894 330,6

1) zpřesněné údaje

2) předběžné údaje

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

podle instrumentů

v mil. EUR	31.12.1996	31.12.1997	31.12.1998	31.12.1999	31.12.2000	31.12.2001	31.12.2002 1)	31.12.2003 2)
I. Vláda	1 729,4	1 568,2	1 198,4	1 141,4	1 163,3	978,8	1 533,6	2 152,1
Krátkodobá	91,5	221,1	3,5	0,2	60,3	14,5	24,1	21,9
Nástroje peněžního trhu	82,2	213,6	0,6	0,2	60,3	14,5	24,1	21,9
Půjčky
Obchodní úvěry
Ostatní pasíva	9,3	7,5	2,9
Dlouhodobá	1 637,9	1 347,1	1 194,9	1 141,2	1 103,0	964,3	1 509,5	2 130,2
Dluhopisy a směnky	342,2	359,4	514,9	564,0	541,6	668,0	1 209,6	1 437,2
Půjčky	1 034,2	755,9	426,0	330,1	306,3	296,3	299,9	693,0
Obchodní úvěry
Ostatní pasíva	261,5	231,8	254,0	247,1	255,1
II. ČNB	331,3	303,4	313,8	347,5	5,4	6,3	5,0	3,7
Krátkodobá	1,6	1,2	1,1	0,7	0,3	2,1	1,4	0,7
Nástroje peněžního trhu
Půjčky
Vklady	1,6	1,2	1,1	0,7	0,3	2,1	1,4	0,7
Ostatní pasíva
Dlouhodobá	329,7	302,2	312,7	346,8	5,1	4,2	3,6	3,0
Dluhopisy a směnky	262,7	244,9	258,9	341,3
Půjčky	67,0	57,3	53,8	5,5	4,8	4,2	3,6	3,0
Vklady
Ostatní pasíva					0,3
III. Obchodní banky	7 597,9	8 598,5	9 330,2	9 928,1	9 175,9	8 781,8	8 150,0	8 847,1
Krátkodobá	3 151,2	4 451,6	5 521,7	6 365,9	6 447,6	6 017,5	5 616,3	6 481,0
Nástroje peněžního trhu	156,5	31,9		0,3	2,0	61,0	40,5	45,8
Půjčky	84,5	210,1	719,9	1 097,9	719,9	334,7	185,2	160,3
Vklady	2 806,7	3 954,3	4 456,6	4 784,0	5 348,1	5 227,9	5 091,2	6 017,8
Ostatní pasíva	103,5	255,3	345,2	483,7	377,6	393,9	299,4	257,1
Dlouhodobá	4 446,7	4 146,9	3 808,5	3 562,2	2 728,3	2 764,3	2 533,7	2 366,1
Dluhopisy a směnky	216,0	402,5	259,6	286,0	317,2	460,1	522,9	469,7
Půjčky	2 120,8	2 245,9	2 735,5	2 520,1	1 909,2	1 614,7	1 669,4	1 522,5
Vklady	2 109,9	1 498,5	813,4	756,1	501,9	682,5	341,4	256,7
Ostatní pasíva						7,0		117,2
IV. Ostatní sektory	7 414,2	8 198,9	8 076,8	8 770,6	9 629,2	11 073,0	11 225,3	11 793,0
Krátkodobá	1 618,7	1 510,4	1 678,1	1 488,4	2 096,9	2 867,6	2 699,2	2 840,2
Nástroje peněžního trhu	137,2	101,1	31,6	31,9	3,7
Půjčky	260,6	116,5	269,9	75,4	236,8	1 135,7	757,4	1 351,2
Vklady
Obchodní úvěry	1 220,9	1 292,8	1 376,6	1 381,1	1 856,4	1 731,9	1 941,8	1 489,0
Ostatní pasíva
Dlouhodobá	5 795,5	6 688,5	6 398,7	7 282,2	7 532,3	8 205,4	8 526,1	8 952,8
Dluhopisy a směnky	335,0	325,5	444,4	646,4	469,4	410,1	513,8	581,5
Půjčky	4 978,3	5 846,6	5 168,8	5 733,5	6 344,3	7 106,1	7 464,8	7 626,0
Vklady
Obchodní úvěry	482,2	516,4	785,5	902,3	718,6	689,2	547,5	438,5
Ostatní pasíva								306,8
X. Xxxxx zahraniční investice: mezipodnikové půjčky	0,0	919,5	1 837,5	2 577,5	3 311,3	4 527,8	4 823,6	4 802,7
Pasíva vůči přímým investicím v zahraničí
Pasíva vůči přímým zahraničním investorům		919,5	1 837,5	2 577,5	3 311,3	4 527,8	4 823,6	4 802,7
ZADLUŽENOST VŮČI ZAHRANIČÍ CELKEM	17 072,8	19 588,5	20 756,7	22 765,1	23 285,1	25 367,7	25 737,5	27 598,6

1) zpřesněné údaje

2) předběžné údaje

Příloha č. 8/5

Příloha č. 8/6

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

podle instrumentů

v mil. USD	31.12.1996	31.12.1997	31.12.1998	31.12.1999	31.12.2000	31.12.2001	31.12.2002 1)	31.12.2003 2)
I. Vláda	2 145,3	1 730,7	1 405,9	1 146,2	1 079,5	863,3	1 607,9	2 718,5
Krátkodobá	113,4	244,0	4,2	0,2	55,9	12,8	25,3	27,7
Nástroje peněžního trhu	101,9	235,7	0,7	0,2	55,9	12,8	25,3	27,7
Půjčky
Obchodní úvěry
Ostatní pasíva	11,5	8,3	3,5
Dlouhodobá	2 031,9	1 486,7	1 401,7	1 146,0	1 023,6	850,5	1 582,6	2 690,8
Dluhopisy a směnky	424,4	396,7	604,0	566,4	502,6	589,2	1 268,2	1 815,4
Půjčky	1 283,1	834,2	499,8	331,5	284,3	261,3	314,4	875,4
Obchodní úvěry
Ostatní pasíva	324,4	255,8	297,9	248,1	236,7
II. ČNB	411,0	334,7	368,2	348,9	5,0	5,6	5,3	4,6
Krátkodobá	2,0	1,3	1,3	0,7	0,2	1,9	1,5	0,9
Nástroje peněžního trhu
Půjčky
Vklady	2,0	1,3	1,3	0,7	0,2	1,9	1,5	0,9
Ostatní pasíva
Dlouhodobá	409,0	333,4	366,9	348,2	4,8	3,7	3,8	3,7
Dluhopisy a směnky	325,8	270,2	303,8	342,7
Půjčky	83,2	63,2	63,1	5,5	4,5	3,7	3,8	3,7
Vklady
Ostatní pasíva					0,3
III. Obchodní banky	9 426,1	9 488,6	10 944,6	9 969,8	8 515,1	7 745,4	8 544,4	11 175,3
Krátkodobá	3 909,5	4 912,4	6 477,1	6 392,6	5 983,3	5 307,3	5 888,1	8 186,5
Nástroje peněžního trhu	194,3	35,2		0,3	1,9	53,8	42,4	57,8
Půjčky	104,8	231,8	844,4	1 102,5	668,1	295,1	194,2	202,5
Vklady	3 482,0	4 363,7	5 227,8	4 804,1	4 962,9	4 611,0	5 337,7	7 601,5
Ostatní pasíva	128,4	281,7	404,9	485,7	350,4	347,4	313,8	324,7
Dlouhodobá	5 516,6	4 576,2	4 467,5	3 577,2	2 531,8	2 438,1	2 656,3	2 988,8
Xxxxxxxxx a směnky	268,0	444,1	304,5	287,3	294,3	405,8	548,2	593,3
Půjčky	2 631,0	2 478,4	3 208,9	2 530,6	1 771,7	1 424,1	1 750,2	1 923,2
Vklady	2 617,6	1 653,7	954,1	759,3	465,8	602,0	357,9	324,3
Ostatní pasíva						6,2		148,0
IV. Ostatní sektory	9 198,1	9 047,8	9 474,3	8 807,4	8 935,8	9 766,3	11 768,7	14 896,4
Krátkodobá	2 008,1	1 666,8	1 968,5	1 494,7	1 946,0	2 529,2	2 829,9	3 587,6
Nástroje peněžního trhu	170,1	111,6	37,1	32,1	3,5
Půjčky	323,3	128,5	316,6	75,7	219,8	1 001,7	794,1	1 706,8
Vklady
Obchodní úvěry	1 514,7	1 426,7	1 614,8	1 386,9	1 722,7	1 527,5	2 035,8	1 880,8
Ostatní pasíva
Dlouhodobá	7 190,0	7 381,0	7 505,8	7 312,7	6 989,8	7 237,1	8 938,8	11 308,8
Dluhopisy a směnky	415,8	359,2	521,2	649,0	435,6	361,7	538,6	734,6
Půjčky	6 176,0	6 451,9	6 063,2	5 757,6	5 887,4	6 267,5	7 826,2	9 632,8
Vklady
Obchodní úvěry	598,2	569,9	921,4	906,1	666,8	607,9	574,0	553,9
Ostatní pasíva								387,5
V. Přímé zahraniční investice: mezipodnikové půjčky	0,0	1 014,7	2 155,4	2 588,3	3 072,9	3 993,4	5 057,1	6 066,5
Pasíva vůči přímým investicím v zahraničí
Pasíva vůči přímým zahraničním investorům		1 014,7	2 155,4	2 588,3	3 072,9	3 993,4	5 057,1	6 066,5
ZADLUŽENOST VŮČI ZAHRANIČÍ CELKEM	21 180,5	21 616,5	24 348,4	22 860,6	21 608,3	22 374,0	26 983,4	34 861,3

1) zpřesněné údaje

2) předběžné údaje

DLUHOVÁ SLUŽBA Z DLOUHODOBÉ ZADLUŽENOSTI

VE SMĚNITELNÝCH MĚNÁCH V ČLENĚNÍ PODLE VĚŘITELŮ A DLUŽNÍKŮ K 31.12.2003

v mil. Kč

Příloha č. 9/1

		Zadlužení k 31.12.2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011-33
VĚŘITELÉ	jistina úroky	538 586	97 438 22 054	111 993 17 843	37 385 13 630	55 859 12 102	32 418 10 355	63 309 8 380	22 734 5 968	117 450 20 288
Zahraniční banky	jistina	246 533	51 288	62 223	14 354	35 796	12 332	30 562	10 141	29 838
	úroky		9 866	7 267	5 244	4 453	3 347	2 443	1 507	6 895
Vládní instituce	jistina
	úroky
Mnohostranné instituce	jistina	83 780	10 800	11 444	5 051	6 955	3 970	9 877	3 894	31 790
	úroky		3 474	2 740	2 330	2 028	1 839	1 520	1 205	3 885
Dodavatelé a přímí investoři	jistina	116 880	26 207	25 035	11 224	11 295	3 080	3 081	6 157	30 801
	úroky*/		4 646	3 642	2 716	2 431	2 079	1 924	1 693	4 770
Ostatní investoři	jistina	91 393	9 143	13 292	6 757	1 813	13 036	19 789	2 542	25 021
	úroky		4 068	4 194	3 340	3 190	3 090	2 493	1 563	4 738
DLUŽNÍCI	jistina	538 586	97 438	111 993	37 385	55 859	32 418	63 309	22 734	117 450
	úroky		22 054	17 843	13 630	12 102	10 355	8 380	5 968	20 288
ČNB	jistina	96	21	21	21	21	12
	úroky		6	5	3	2	0
Obchodní banky	jistina	76 674	11 179	9 087	6 365	6 086	6 739	18 080	2 897	16 241
	úroky		2 390	2 185	1 996	1 837	1 660	1 388	643	2 557
Vláda	jistina	69 030	2 174	926	3 315	1 637	6 983	10 157	2 998	40 840
	úroky		2 674	2 387	2 290	2 155	2 205	2 015	1 542	6 584
Ostatní sektory	jistina	392 786	84 064	101 959	27 684	48 115	18 684	35 072	16 839	60 369
	úroky		16 984	13 266	9 341	8 108	6 490	4 977	3 783	11 147
CELKEM	jistina	538 586	97 438	111 993	37 385	55 859	32 418	63 309	22 734	117 450
	úroky		22 054	17 843	13 630	12 102	10 355	8 380	5 968	20 288
DLUH. SLUŽBA ÚHRNEM			119 492	129 836	51 015	67 961	42 773	71 689	28 702	137 738

*/Úroky z dovozních úvěrů jsou zahrnuty ve splátkách jistiny. 63

DLUHOVÁ SLUŽBA Z DLOUHODOBÉ ZADLUŽENOSTI

VE SMĚNITELNÝCH MĚNÁCH V ČLENĚNÍ PODLE VĚŘITELŮ A DLUŽNÍKŮ K 31.12.2003

v mil. USD

		Zadlužení k 31.12.2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011-33
VĚŘITELÉ	jistina úroky	20 994	3 799 859	4 365 695	1 457 531	2 178 472	1 263 404	2 468 327	886 232	4578 792
Zahraniční banky	jistina	9 609	1 999	2 425	560	1 395	481	1 191	395	1163
	úroky		385	283	204	174	130	95	59	269
Vládní instituce	jistina
	úroky
Mnohostranné instituce	jistina	3 266	421	446	197	271	155	385	152	1239
	úroky	0	135	107	91	79	72	59	47	151
Dodavatelé a přímí investoři	jistina	4 556	1 022	976	437	440	120	120	240	1201
	úroky*/	0	181	142	106	95	81	75	66	186
Ostatní investoři	jistina	3 563	357	518	263	72	507	772	99	975
	úroky	0	158	163	130	124	121	98	60	186
DLUŽNÍCI	jistina	20 994	3 799	4 365	1 457	2 178	1 263	2 468	886	4578
	úroky		859	695	531	472	404	327	232	792
ČNB	jistina	4	1	1	1	1	0	0	0	0
	úroky	0	0	0	0	0	0	0	0	0
Obchodní banky	jistina	2 989	436	354	248	237	263	705	113	633
	úroky	0	93	85	78	72	65	54	25	100
Vláda	jistina	2 690	85	36	129	64	272	396	117	1 591
	úroky	0	104	93	89	84	86	79	60	257
Ostatní sektory	jistina	15 311	3 277	3 974	1 079	1 876	728	1 367	656	2 354
	úroky	0	662	517	364	316	253	194	147	435
CELKEM	jistina	20 994	3 799	4 365	1 457	2 178	1 263	2 468	886	4578
	úroky		859	695	531	472	404	327	232	792
DLUH. SLUŽBA ÚHRNEM			4 658	5 060	1 988	2 650	1 667	2 795	1 118	5370

*/Úroky z dovozních úvěrů jsou zahrnuty ve splátkách jistiny.

DLUHOVÁ SLUŽBA Z DLOUHODOBÉ ZADLUŽENOSTI

VE SMĚNITELNÝCH MĚNÁCH V ČLENĚNÍ PODLE VĚŘITELŮ A DLUŽNÍKŮ K 31.12.2003

v mil. EUR

		Zadlužení k 31.12.2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011-33
VĚŘITELÉ	jistina úroky	16 621	3 007 681	3 456 550	1 153 421	1 724 374	1 000 319	1 953 259	702 185	3 626 626
Zahraniční banky	jistina	7 608	1 583	1 920	443	1 105	381	943	313	920
	úroky		304	224	162	137	103	75	47	213
Vládní instituce	jistina
	úroky
Mnohostranné instituce	jistina	2 586	333	353	156	215	123	305	120	981
	úroky		107	85	72	63	57	47	37	120
Dodavatelé a přímí investoři	jistina	3 607	809	773	346	349	95	95	190	950
	úroky*/		143	112	84	75	64	59	52	147
Ostatní investoři	jistina	2 820	282	410	208	55	401	610	79	775
	úroky		127	129	103	99	95	78	49	146
DLUŽNÍCI	jistina	16 621	3 007	3 456	1 153	1 724	1 000	1 953	702	3 626
	úroky		681	550	421	374	319	259	185	626
ČNB	jistina	3	1	1	1	0	0	0	0	0
	úroky		0	0	0	0	0	0	0	0
Obchodní banky	jistina	2 366	345	280	196	188	208	558	89	502
	úroky		74	67	62	57	51	43	20	79
Vláda	jistina	2 130	67	29	102	51	215	313	93	1 260
	úroky		83	74	71	67	68	62	48	203
Ostatní sektory	jistina	12 122	2 594	3 146	854	1 485	577	1 082	520	1 864
	úroky		524	409	288	250	200	154	117	344
CELKEM	jistina	16 621	3 007	3 456	1 153	1 724	1 000	1 953	702	3 626
	úroky		681	550	421	374	319	259	185	626
DLUH. SLUŽBA ÚHRNEM			3 688	4 006	1 574	2 098	1 319	2 212	887	4 252

*/Úroky z dovozních úvěrů jsou zahrnuty ve splátkách jistiny.

Příloha č. 10/1

PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE PŘÍMÉ INVESTICE DO ZAHRANIČÍ

Odliv v roce 2003

Eurostat/OECD

Geografické a ekonomické zóny

Celkem mil. Kč

Celkem tis. USD

Celkem tis. EUR

E1 D2

EVROPA EU-15

6 727,8

6 893,8

238 347,3

244 227,0

211 274,6

216 486,5

BE DK FI FR IE IT LU DE NL PT AT ES SE GB

z toho

Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie

Lucembursko Německo Nizozemí Portugalsko Rakousko Španělsko Švédsko Velká Británie

0,1

1,7

3,5

-0,6

2,1

8,7

-4,9

60,0

54,5

5 777,6

0,8

0,4

-1,7

991,4

2,1

61,0

125,1

-22,6

76,1

309,0

-173,0

2 125,5

1 931,2

204 684,4

29,6

15,9

-61,3

35 124,0

1,9

54,1

110,9

-20,0

67,4

273,9

-153,3

1 884,1

1 711,8

181 435,3

26,3

14,1

-54,4

31 134,4

EFTA

296,4

10 500,0

9 307,4

LI NO CH

z toho

Lichtenštejnsko Norsko Švýcarsko

304,5

-97,7

89,6

10 787,0

-3 461,7

3 174,7

9 561,7

-3 068,5

2 814,1

OSTATNÍ EVROPSKÉ ZEMĚ

-462,4

-16 379,8

-14 519,3

BY BA BG GG HR CS CY LT LV HU MD PL RO RU SK SI UA

z toho

Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Guernsey Chorvatsko Srbsko a Černá Hora Kypr

Litva Lotyšsko Maďarsko Moldavie Polsko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko Ukrajina

-6,2

-5,8

3,0

0,1

92,4

23,6

29,2

-0,7

0,3

55,6

0,5

-33,5

21,1

134,2

-835,7

-7,6

67,2

-221,1

-206,9

107,2

2,4

3 274,6

836,4

1 033,5

-24,1

11,5

1 971,1

17,3

-1 185,6

747,9

4 752,6

-29 605,7

-269,8

2 379,0

-196,0

-183,4

95,0

2,1

2 902,6

741,4

916,1

-21,3

10,2

1 747,2

15,4

-1 051,0

662,9

4 212,7

-26 243,0

-239,1

2 108,8

E4 E5

AFRIKA SEVERNÍ AFRIKA

0,4

-0,0

12,8

-1,3

11,4

-1,2

z toho

Alžírsko

-0,0

-1,3

-1,2

OSTATNÍ AFRICKÉ ZEMĚ

0,4

14,2

12,6

NG SC

z toho

Nigérie Seychely

0,2

7,8

6,4

6,9

5,7

E7 E8

AMERIKA SEVERNÍ AMERIKA

492,1

367,0

17 435,4

13 002,7

15 455,0

11 525,7

CA US

z toho

Kanada Spojené státy americké

-23,6

390,7

-837,4

13 840,0

-742,2

12 268,0

STŘEDNÍ AMERIKA

145,5

5 154,7

4 569,2

z toho

Aruba

10,6

373,9

331,4

v teritoriální struktuře*

Příloha č. 10/2

Odliv v roce 2003
Eurostat/OECD	Geografické a ekonomické zóny	Celkem mil. Kč	Celkem tis. USD	Celkem tis. EUR
BS BZ VG KY MX	Bahamy Belize Britské Panenské ostrovy Kajmanské ostrovy Mexiko	56,7 0,7 203,8 -116,5 -9,7	2 008,7 26,3 7 218,5 -4 128,5 -344,2	1 780,5 23,3 6 398,6 -3 659,6 -305,1
F1	JIŽNÍ AMERIKA	-20,4	-721,9	-639,9
AR BR PE SR VE	z toho Argentina Brazílie Peru Surinam Venezuela	-1,1 -26,7 0,6 6,6 0,3	-39,1 -946,5 20,4 233,3 9,9	-34,7 -839,0 18,1 206,8 8,8
F2 F3	ASIE ZEMĚ BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU	-679,2 -681,7	-24 061,6 -24 149,8	-21 328,6 -21 406,7
IR IL F4 BH AE F5 AZ LB	z toho Írán Izrael Země Arabského zálivu Bahrajn Spojené arabské emiráty Ostatní země Blízkého a Středního východu Azerbajdžán Libanon	-0,0 0,4 -682,0 0,3 -682,4 -0,0 -0,0 -0,0	-0,7 14,2 -24 162,2 11,8 -24 174,0 -1,0 -1,0 -0,0	-0,7 12,6 -21 417,7 10,4 -21 428,2 -0,9 -0,9 -0,0
F6	OSTATNÍ ASIJSKÉ ZEMĚ	2,5	88,1	78,1
CN HK IN KZ KG MN MM SG UZ	z toho Čína Hongkong Indie Kazachstán Kyrgyzstán Mongolsko Myanmar Singapur Uzbekistán	11,0 3,4 -11,6 -21,4 0,2 4,3 -0,4 -0,3 17,2	389,7 119,1 -410,4 -758,0 7,8 151,9 -13,7 -9,3 611,0	345,4 105,6 -363,8 -671,9 7,0 134,6 -12,1 -8,2 541,6
F7	OCEÁNIE A POLÁRNÍ OBLASTI	5,3	188,3	166,9
AU	z toho Austrálie	5,3	188,3	166,9
A1	CELKEM SVĚT	6 546,5	231 922,2	205 579,3
U2 A8 B1 D6 A9	Eurozóna OECD NAFTA CCs CEE	5 902,4 6 434,8 357,3 -768,2 -687,1	209 103,4 227 966,7 12 658,5 -27 214,0 -24 343,4	185 352,4 202 073,1 11 220,7 -24 122,9 -21 578,4

/ * - předběžná data

Příloha č. 10/3

PŘÍMÉ INVESTICE DO ZAHRANIČÍ

Odliv v roce 2003
Kód	OKEČ	Sektory a odvětví	Celkem mil.Kč	Celkem tis.USD	Celkem tis.EUR
0595	01-05	ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV	0,3	11,7	10,4
1495	10-14	DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ	904,0	32 025,2	28 387,6
3995	15-37	ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL	448,5	15 890,4	14 085,5
		z toho
1605	15-16	Výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku	240,6	8 522,0	7 554,0
1805	17-18	Textil, oděvy	30,1	1 066,3	945,2
1900	19	Činění a úprava usní, výroba brašnářského, sedlářského zboží a obuvi	0,0	0,0	0,0
2205	20-22	Dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk	145,5	5 155,5	4 569,9
2300	23	Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv,	0,0	0,0	0,0
		radioaktivních prvků a sloučenin
2400	24	Výroba chemických výrobků	45,9	1 624,9	1 440,3
2500	25	Výroba pryžových a plastových výrobků	66,7	2 362,5	2 094,2
2600	26	Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků	-342,5	-12 132,7	-10 754,6
2805	27-28	Kovy, kovové výrobky	54,9	1 944,7	1 723,8
2900	29	Výroba strojů a zařízení	13,0	459,3	407,1
3000	30	Výroba kancelářských strojů a počítačů (vč. přístrojů na zpracování dat)	-0,1	-3,0	-2,6
3100	31	Výroba elektrických strojů a přístrojů jinde neuvedených	29,1	1 031,9	914,7
3200	32	Výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů	84,8	3 003,9	2 662,7
3300	33	Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů	50,1	1 774,8	1 573,2
3400	34	Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů	-14,8	-525,7	-465,9
3500	35	Výroba ostatních dopravních zařízení	0,1	4,8	4,3
3600	36	Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl	44,8	1 587,2	1 406,9
3700	37	Zpracování druhotných surovin	0,4	13,8	12,3
4195	40-41	ELEKTŘINA, PLYN, VODA	-4,6	-161,9	-143,5
4500	45	STAVEBNICTVÍ	73,2	2 592,4	2 297,9
5295	50-52	OBCHOD A OPRAVY	-283,9	-10 056,1	-8 913,9
5500	55	POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ	0,2	8,0	7,1
6495	60-64	DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE	-125,4	-4 443,9	-3 939,1
6895	65-67	FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ	374,9	13 282,6	11 773,9
7395	70-74	NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY	4 983,7	176 557,5	156 503,2
9995	75-99	OSTATNÍ SLUŽBY	175,5	6 216,2	5 510,2
9999	01-99	CELKEM	6 546,5	231 922,2	205 579,3

v odvětvové struktuře*

/ * - předběžná data

PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE DO ČR

v odvětvové struktuře*

Příliv v roce 2003
Kód	OKEČ	Sektory a odvětví	Celkem mil.Kč	Celkem tis.USD	Celkem tis.EUR
0595	01-05	ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV	53,2	1 883,6	1 669,6
1495	10-14	DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ	88,7	3 142,3	2 785,4
3995	15-37	ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL	54 381,4	1 926 575,2	1 707 745,1
		z toho
1605	15-16	Výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku	3 424,5	121 319,4	107 539,3
1805	17-18	Textil, oděvy	-111,5	-3 951,3	-3 502,5
1900	19	Činění a úprava usní, výroba brašnářského, sedlářského zboží a obuvi	-81,3	-2 880,1	-2 553,0
2205	20-22	Dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk	4 272,7	151 369,7	134 176,3
2300	23	Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv,	-460,5	-16 314,3	-14 461,2
		radioaktivních prvků a sloučenin
2400	24	Výroba chemických výrobků	1 114,3	39 477,2	34 993,2
2500	25	Výroba pryžových a plastových výrobků	5 966,0	211 357,5	187 350,5
2600	26	Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků	2 627,3	93 078,3	82 506,0
2805	27-28	Kovy, kovové výrobky	14 428,3	511 151,3	453 092,2
2900	29	Výroba strojů a zařízení	6 862,1	243 102,4	215 489,6
3000	30	Výroba kancelářských strojů a počítačů (vč. přístrojů na zpracování dat)	1 018,7	36 089,0	31 989,8
3100	31	Výroba elektrických strojů a přístrojů jinde neuvedených	3 511,5	124 400,6	110 270,6
3200	32	Výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů	16,9	597,1	529,3
3300	33	Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů	806,1	28 558,4	25 314,6
3400	34	Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů	10 427,0	369 397,0	327 439,0
3500	35	Výroba ostatních dopravních zařízení	-284,6	-10 082,6	-8 937,4
3600	36	Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl	866,0	30 681,6	27 196,6
3700	37	Zpracování druhotných surovin	-21,9	-776,0	-687,9
4195	40-41	ELEKTŘINA, PLYN, VODA	6 403,9	226 870,5	201 101,4
4500	45	STAVEBNICTVÍ	2 127,4	75 366,8	66 806,2
5295	50-52	OBCHOD A OPRAVY	17 530,7	621 060,8	550 517,6
5500	55	POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ	817,0	28 943,7	25 656,1
6495	60-64	DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE	-58 965,6	-2 088 978,4	-1 851 701,8
6895	65-67	FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ	25 627,7	907 914,0	804 788,6
7395	70-74	NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY	23 658,7	838 160,1	742 957,7
9995	75-99	OSTATNÍ SLUŽBY	1 176,5	41 679,0	36 944,9
9999	01-99	CELKEM	72 899,5	2 582 617,4	2 289 270,8

/ * - předběžná data

Příloha č. 10/4

PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE DO ČR

Příliv v roce 2003
Eurostat/OECD	Geografické a ekonomické zóny	Celkem mil. Kč	Celkem tis. USD	Celkem tis. EUR
EE1	EVROPA	46 068,8	1 632 083,0	1 446 702,9
D2	EU-15	31 962,7	1 132 346,0	1 003 728,5
BE	z toho Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemí Portugalsko Rakousko Řecko Španělsko Švédsko Velká Británie	4 312,3	152 771,3	135 418,7
DK		238,3	8 442,1	7 483,2
FI		279,2	9 891,2	8 767,7
FR		14 723,7	521 616,5	462 368,7
IE		621,8	22 029,8	19 527,6
IT		1 979,7	70 135,4	62 169,1
LU		3 379,1	119 711,9	106 114,4
DE		23 338,4	826 812,0	732 898,6
NL		-44 039,6	-1 560 193,9	-1 382 979,3
PT		36,6	1 296,9	1 149,6
AT		17 246,5	610 994,4	541 594,6
GR		237,5	8 414,4	7 458,7
ES		1 416,5	50 184,1	44 483,9
SE		537,0	19 023,5	16 862,7
GB		7 655,6	271 216,3	240 410,2
A5	EFTA	8 968,9	317 741,9	281 651,2
IS	z toho Island Lichtenštejnsko Norsko Švýcarsko	-3,4	-121,2	-107,4
LI		1 982,9	70 246,6	62 267,7
NO		-435,8	-15 439,0	-13 685,4
CH		7 425,3	263 055,5	233 176,3
E2	OSTATNÍ EVROPSKÉ ZEMĚ	5 137,2	181 995,1	161 323,2
BY	z toho Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Estonsko Gibraltar Guernsey Chorvatsko Jersey Srbsko a Černá Hora Kypr Litva Maďarsko Makedonie Malta Moldavie Ostrov Man Polsko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko Turecko Ukrajina	8,1	287,4	254,7
BA		-0,8	-26,9	-23,9
BG		2,5	88,0	78,0
EE		0,2	7,0	6,2
GI		0,4	15,4	13,7
GG		30,6	1 084,3	961,1
HR		17,6	624,3	553,4
JE		-57,0	-2 018,7	-1 789,4
CS		15,9	562,5	498,6
CY		890,0	31 531,6	27 950,0
LT		3,2	112,4	99,6
HU		-452,8	-16 040,0	-14 218,1
MK		0,6	20,9	18,5
MT		94,2	3 337,6	2 958,5
MD		7,1	251,4	222,8
IM		7,6	269,7	239,0
PL		-105,9	-3 750,6	-3 324,6
RO		0,2	5,7	5,0
RU		94,2	3 336,6	2 957,6
SK		4 577,9	162 181,1	143 759,8
SI		-31,3	-1 108,0	-982,2
TR		27,0	958,3	849,4
UA		7,5	265,3	235,2
E4	AFRIKA	245,5	8 696,7	7 708,9
E5	SEVERNÍ AFRIKA z toho Tunisko	0,2	7,1	6,3
TN	SEVERNÍ AFRIKA z toho Tunisko	0,2	7,1	6,3
E6	OSTATNÍ AFRICKÉ ZEMĚ	245,3	8 689,6	7 702,6
AO	z toho Angola	0,3	11,2	10,0

v teritoriální struktuře*

Příloha č. 10/5

Příliv v roce 2003
Eurostat/OECD	Geografické a ekonomické zóny	Celkem mil. Kč	Celkem tis. USD	Celkem tis. EUR
CD SC	Demokratické Kongo Seychely	17,5 227,5	619,8 8 058,6	549,4 7 143,3
E7 E8	AMERIKA SEVERNÍ AMERIKA	18 971,1 6 175,7	672 090,6 218 785,8	595 751,2 193 935,0
CA US	z toho Kanada Spojené státy americké	430,4 5 745,3	15 247,5 203 538,3	13 515,6 180 419,4
E9	STŘEDNÍ AMERIKA	12 724,3	450 784,2	399 581,9
BS BZ BM VG DM KY MX AN PA LC VC TC	z toho Bahamy Belize Bermudy Britské Panenské ostrovy Dominika Kajmanské ostrovy Mexiko Nizozemské Antily Panama Svatá Xxxxx Svatý Vincenc a Grenadiny Turks a Caicos	5,0 3,1 1,8 498,0 2,1 80,3 150,0 11 035,4 4,2 930,7 0,3 13,5	177,5 108,3 65,2 17 643,0 73,1 2 843,4 5 312,4 390 950,4 149,8 32 971,9 11,0 478,3	157,3 96,0 57,8 15 639,0 64,8 2 520,4 4 709,0 346 544,3 132,8 29 226,8 9,7 423,9
F1	JIŽNÍ AMERIKA	71,2	2 520,7	2 234,3
CL CO SR VE	z toho Chile Kolumbie Surinam Venezuela	-0,1 71,0 0,1 0,2	-3,5 2 514,3 2,3 7,5	-3,1 2 228,7 2,1 6,7
F2 F3	ASIE ZEMĚ BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU	7 619,4 69,6	269 933,7 2 466,6	239 273,3 2 186,4
IR IL F4 IQ KW SA AE F5 AM AZ GE JO LB SY	z toho Írán Izrael Země Arabského zálivu Irák Kuvajt Saúdská Xxxxxx Spojené arabské emiráty Ostatní země Blízkého a Středního východu Arménie Azerbajdžán Gruzie Jordánsko Libanon Sýrie	0,1 105,1 -1,8 0,2 0,2 -3,6 1,4 -33,8 0,9 4,4 0,2 -39,9 0,2 0,4	4,3 3 723,9 -63,0 7,8 7,0 -128,6 50,8 -1 198,5 30,2 154,2 8,1 -1 414,6 8,1 15,6	3,8 3 300,9 -55,9 6,9 6,2 -114,0 45,1 -1 062,4 26,8 136,7 7,2 -1 254,0 7,2 13,8
F6	OSTATNÍ ASIJSKÉ ZEMĚ	7 549,8	267 467,1	237 086,9
CN HK IN ID JP KZ KR KG MY MN CD SC	z toho Čína Hongkong Indie Indonésie Japonsko Kazachstán Korejská republika Kyrgyzstán Malajsie Mongolsko Demokratické Kongo Seychely	233,1 -2,8 7,2 0,7 7 139,7 -7,7 171,7 1,4 9,0 0,8 17,5 227,5	8 258,3 -99,3 255,5 26,5 252 937,5 -274,4 6 084,1 48,9 319,8 27,6 619,8 8 058,6	7 320,3 -88,0 226,4 23,5 224 207,6 -243,3 5 393,0 43,4 283,5 24,5 549,4 7 143,3
E7 E8	AMERIKA SEVERNÍ AMERIKA	18 971,1 6 175,7	672 090,6 218 785,8	595 751,2 193 935,0
CA US	z toho Kanada Spojené státy americké	430,4 5 745,3	15 247,5 203 538,3	13 515,6 180 419,4
E9	STŘEDNÍ AMERIKA	12 724,3	450 784,2	399 581,9
BS BZ BM VG DM KY MX AN PA LC VC TC	z toho Bahamy Belize Bermudy Britské Panenské ostrovy Dominika Kajmanské ostrovy Mexiko Nizozemské Antily Panama Svatá Xxxxx Svatý Vincenc a Grenadiny Turks a Caicos	5,0 3,1 1,8 498,0 2,1 80,3 150,0 11 035,4 4,2 930,7 0,3 13,5	177,5 108,3 65,2 17 643,0 73,1 2 843,4 5 312,4 390 950,4 149,8 32 971,9 11,0 478,3	157,3 96,0 57,8 15 639,0 64,8 2 520,4 4 709,0 346 544,3 132,8 29 226,8 9,7 423,9

Příloha č. 10/6

Příliv v roce 2003
Eurostat/OECD	Geografické a ekonomické zóny	Celkem mil. Kč	Celkem tis. USD	Celkem tis. EUR

F1	JIŽNÍ AMERIKA	71,2	2 520,7	2 234,3
CL CO SR VE	z toho Chile Kolumbie Surinam Venezuela	-0,1 71,0 0,1 0,2	-3,5 2 514,3 2,3 7,5	-3,1 2 228,7 2,1 6,7
F2 F3	ASIE ZEMĚ BLÍZKÉHO A STŘEDNÍHO VÝCHODU	7 619,4 69,6	269 933,7 2 466,6	239 273,3 2 186,4
IR IL F4 IQ KW SA AE F5 AM AZ GE JO LB SY	z toho Írán Izrael Země Arabského zálivu Irák Kuvajt Saúdská Xxxxxx Spojené arabské emiráty Ostatní země Blízkého a Středního východu Arménie Azerbajdžán Gruzie Jordánsko Libanon Sýrie	0,1 105,1 -1,8 0,2 0,2 -3,6 1,4 -33,8 0,9 4,4 0,2 -39,9 0,2 0,4	4,3 3 723,9 -63,0 7,8 7,0 -128,6 50,8 -1 198,5 30,2 154,2 8,1 -1 414,6 8,1 15,6	3,8 3 300,9 -55,9 6,9 6,2 -114,0 45,1 -1 062,4 26,8 136,7 7,2 -1 254,0 7,2 13,8
F6	OSTATNÍ ASIJSKÉ ZEMĚ	7 549,8	267 467,1	237 086,9
CN HK IN ID JP KZ KR KG MY MN NP PK SG TW TM UZ VN	z toho Čína Hongkong Indie Indonésie Japonsko Kazachstán Korejská republika Kyrgyzstán Malajsie Mongolsko Nepál Pákistán Singapur Tchaj-wan Turkmenistán Uzbekistán Vietnam	233,1 -2,8 7,2 0,7 7 139,7 -7,7 171,7 1,4 9,0 0,8 3,5 0,1 0,0 -39,4 0,2 3,2 29,2	8 258,3 -99,3 255,5 26,5 252 937,5 -274,4 6 084,1 48,9 319,8 27,6 122,4 3,5 0,9 -1 397,4 7,0 112,0 1 034,3	7 320,3 -88,0 226,4 23,5 224 207,6 -243,3 5 393,0 43,4 283,5 24,5 108,5 3,1 0,8 -1 238,7 6,2 99,3 916,8
F7	OCEÁNIE A POLÁRNÍ OBLASTI	-5,1	-181,6	-161,0
AU NU	z toho Austrálie Niue	1,2 -6,4	43,5 -225,1	38,6 -199,5
A1	CELKEM SVĚT	72 899,5	2 582 617,4	2 289 270,8
U2 A8 B1 D6 A9	Eurozóna OECD NAFTA CCs CEE	23 531,8 56 633,3 6 325,6 5 005,3 4 027,3	833 664,0 2 006 353,3 224 098,2 177 322,9 142 676,3	738 972,3 1 778 461,7 198 644,0 157 181,7 126 470,4

/ * - předběžná data

Příloha č. 11/1

PORTFOLIOVÉ INVESTICE

STAV PORTFOLIOVÝCH INVESTIC REZIDENTŮ V ZAHRANIČÍ k 31.12.2003

Eurostat/OECD Code	Geografické a ekonomické zóny	v mil. Kč
Eurostat/OECD Code	Geografické a ekonomické zóny	majetkové CP	dluhopisy dlouhodobé	dluhopisy krátkodobé	celkem
E1	EVROPA	40 531,1	260 477,0	9 144,0	310 152,1
D2	EU-15	36 588,3	227 677,6	7 259,0	271 524,9
	z toho:
AT	Rakousko	12 859,6	13 165,3	50,9	26 075,8
BE	Belgie	86,5	314,0		400,5
DE	Německo	2 980,0	46 789,6	4 177,3	53 946,9
DK	Dánsko	1,1	506,6		507,7
ES	Španělsko	49,1	733,5		782,6
FI	Finsko	149,9	56,3		206,2
FR	Francie	3 700,5	29 661,8	28,9	33 391,2
GB	Velká Británie	1 423,1	13 073,4	34,8	14 531,3
GR	Řecko	0,1	15 375,9		15 376,0
IE	Irsko	1 075,6	4 841,7	16,7	5 934,0
IT	Itálie	178,4	14 639,6	10,3	14 828,3
LU	Lucembursko	11 356,5	15 530,5	20,3	26 907,3
NL	Nizozemí	1 740,3	32 329,9	2 838,8	36 909,0
PT	Portugalsko	0,0	3 344,1		3 344,1
SE	Švédsko	86,5	2 608,2	8,9	2 703,6
4A	Mezinárodní organizace	901,1	34 707,2	72,1	35 680,4
A5	EFTA	433,1	3 212,1	30,1	3 675,3
	z toho:
IS	Island	0,4	1 574,5		1 574,9
CH	Švýcarsko	430,1	0,0		430,1
LI	Lichtenštejnsko	2,6			2,6
NO	Norsko	0,0	1 637,6	30,1	1 667,7
E2	OSTATNÍ EVROPSKÉ ZEMĚ	3 509,7	29 587,3	1 854,9	34 951,9
	z toho:
CY	Kypr		715,3		715,3
HR	Chorvatsko	42,9	226,0		268,9
HU	Maďarsko	534,6	5 941,1	462,8	6 938,5
PL	Polsko	296,5	11 235,0	437,4	11 968,9
RU	Rusko	14,4	369,4	186,3	570,1
EE	Estonsko	0,2			0,2
LT	Litva	0,4	0,1		0,5
SK

Document Metadata

Table of Contents

OBSAH

Document Metadata

OBSAH

OBSAH

A. SOUHRNNÁ ČÁST 1

B. PODROBNÁ ČÁST 5

C. PŘÍLOHY 29

A. SOUHRNNÁ ČÁST

B. PODROBNÁ ČÁST‌‌

C. PŘÍLOHY‌

PLATEBNÍ BILANCE za leden až prosinec 2003

PLATEBNÍ BILANCE za leden až prosinec 2003 (detail)

INVESTIČNÍ POZICE VŮČI ZAHRANIČÍ Příloha č. 7/2

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

DLUHOVÁ SLUŽBA Z DLOUHODOBÉ ZADLUŽENOSTI

DLUHOVÁ SLUŽBA Z DLOUHODOBÉ ZADLUŽENOSTI

DLUHOVÁ SLUŽBA Z DLOUHODOBÉ ZADLUŽENOSTI

PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE PŘÍMÉ INVESTICE DO ZAHRANIČÍ

PŘÍMÉ INVESTICE DO ZAHRANIČÍ

PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE DO ČR

PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE DO ČR

PORTFOLIOVÉ INVESTICE

STAV PORTFOLIOVÝCH INVESTIC REZIDENTŮ V ZAHRANIČÍ k 31.12.2003

Document Metadata

B. PODROBNÁ ČÁST ‌‌

C. PŘÍLOHY ‌