ÚMLUVA

ÚMLUVA

O Z ÍZENÍ SVĚTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ,

podepsaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, změněná dne 2. října 1979 (vyhl. č. 69/1975 Sb., ve znění vyhl č. 80/1985 Sb.)

Smluvní strany

vedeny přáním přispět k lepšímu porozumění a spolupráci mezi státy k jejich vzájemnému prospěchu a na základě respektování jejich svrchovanosti a rovnosti,

přejíce si podnítit tvůrčí činnost podporou ochrany duševního vlastnictví v celém světě,

přejíce si modernizovat a zdokonalit správu unií zřízených v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví a ochrany literárních a uměleckých děl, při plném respektování samostatnosti každé z unií,

dohodly se takto:

Článek 1

Zřízení organizace

Touto Úmluvou se zřizuje Světová organizace dušev- ního vlastnictví.

Článek 2

Pojmy

V této Úmluvě se rozumí:

i) "Organizaci" Světová organizace duševního vlastnictví;

ii) "Mezinárodním úřadem" Mezinárodní úřad duševního vlastnictví;

iii) "Pařížskou úmluvou" Úmluva na ochranu prů- myslového vlastnictví, podepsaná 20. března 1883, včetně všech jejích revidovaných znění;

iv) "Bernskou úmluvou" Úmluva na ochranu lite- rárních a uměleckých děl, podepsaná 9. září 1886, včetně všech jejích revidovaných znění;

v) "Pařížskou unií" Mezinárodní unie vytvořená Pařížskou úmluvou;

vi) "Bernskou unií" Mezinárodní unie vytvořená Bernskou úmluvou;

vii) "Uniemi" Pařížská unie, Zvláštní unie a zvláštní dohody zřízené ve spojitosti s touto Unií, Bern- ská unie, jakož i veškeré mezinárodní závazky směřující k podpoře ochrany duševního vlast- nictví, jejichž správu zajišťuje Organizace pod- le článku 4, iii);

viii) "duševním vlastnictvím" práva

- k literárním, uměleckým a vědeckým dílům,

- k výkonům výkonných umělců, ke zvuko- vým záznamům a k rozhlasovému vysílání,

- k vynálezům ze všech oblastí lidské činnosti,

- k vědeckým objevům,

- k průmyslovým vzorům a modelům,

- k továrním, obchodním známkám a znám- kám služeb, jakož i k obchodním jménům a obchodním názvům,

- na ochranu proti nekalé soutěži a všechna ostatní práva vztahující se k duševní čin-

* World Intelletual Property Organization

nosti v oblasti průmyslové, vědecké, lite- rární a umělecké.

Článek 3

Cíl organizace

Cíle Organizace je:

i) podporovat ochranu duševního vlastnictví v celém světě spoluprací mezi státy v účelné součinnosti s ostatními mezinárodními orga- nizacemi;

ii) zajistit správní spolupráci mezi uniemi.

Článek 4

Úkoly

K dosažení cíle uvedeného v článku 3 Organizace pro- střednictvím svých příslušných orgánů a s výhradou pravomoci každé z unií:

i) podporuje přijetí opatření určených ke zdo- konalení ochranu duševního vlastnictví v ce- lém světě a k harmonizaci národních zákono- dárství v této oblasti;

ii) zajišťuje správní služby pro Pařížskou unii, zvláštní unie zřízené ve spojitosti s touto Unií a pro Bernskou unii;

iii) může převzít správu, která zahrnuje uskuteč- nění jakéhokoliv mezinárodního závazku smě- řujícího k podpoře ochrany duševního vlast- nictví nebo se podílet na takové správě;

iv) podněcuje uzavírání mezinárodních závazků směřujících k podpoře ochrany duševního vlastnictví;

v) nabízí svou spolupráci státům požadujícím právně technickou pomoc v oblasti duševní- ho vlastnictví;

vi) shromažďuje a rozšiřuje informace o ochraně duševního vlastnictví, provádí a podporuje studie v této oblasti a uveřejňuje jejich vý- sledky;

vii) zajišťuje služby usnadňující mezinárodní ochranu duševního vlastnictví a v případě potřeby provádí příslušné zápisy a uveřejňu- je údaje týkající se těchto zápisů;

viii) provádí veškerá ostatní vhodná opatření.

Článek 5

Členství

1. Členem Organizace se může stát každý stát, který je členem některé z unií uvedených v článku 2, vii).

2. Členem Organizace se může stát i ten stát, který není členem žádné z unií, za podmínky, že

i) je členem Organizace spojených národů, ně- které odborné organizace přidružené k Orga- nizaci spojených národů nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo je účast- níkem statutu Mezinárodního soudního dvo- ra nebo

ii) byl pozván Valným shromážděním, aby se stal účastníkem této Úmluvy.

Článek 6

Valné shromáždění

1. a) Zřizuje se Valné shromáždění složené ze států účastnících se této Úmluvy, které jsou členy alespoň jed- né z unií.

b) Vládu každého členského státu zastupuje de- legát, který může být provázen svými zástupci, poradci a experty.

c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jme- novala.

2. Valné shromáždění:

i) jmenuje generálního ředitele na návrh Koor- dinačního výboru;

ii) projednává a schvaluje zprávy generálního ře- ditele týkající se Organizace a dává mu veške- ré potřebné pokyny;

iii) projednává a schvaluje zprávy činnost Koor- dinačního výboru a dává mu pokyny;

iv) schvaluje dvouletý rozpočet společných vý- dajů unií;

v) schvaluje opatření navrhovaná generální ře- ditelem a týkající se uskutečnění mezinárod- ních závazků uvedených v článku 4, iii);

vi) schvaluje finanční řád Organizace;

vii) určuje pracovní jazyky Sekretariátu se zřete- lem k praxi Spojených národů;

viii) zve státy uvedené v článku 5, 2), ii), aby se staly účastníky této Úmluvy;

ix) rozhoduje, které nečlenské státy Organizace a které mezivládní a mezinárodní nevládní or- ganizace mohou mít přístup na jeho zasedání jako pozorovatelé;

x) plní další potřebné úkoly v rámci této Úmlu- vy.

3. a) Každý stát, ať je členem jedné nebo více unií, má ve Valném shromáždění jeden hlas.

b) Polovina členských států Valného shromáž- dění tvoří kvorum.

c) Bez újmy ustanovení písm. b), jestliže počet států, zastoupených na zasedání, je nižší než polovina členských států Valného shromáždění, ale je vyšší než jejich třetina nebo je jí roven, může se Valné shromáždění usnášet; avšak jeho rozhodnutí, s výjimkou těch, která se týkají jeho vlastních procedurálních otázek, nabývají účinnosti jen jsou-li splněny dále uvedené podmínky.

Mezinárodní úřad sdělí taková rozhodnutí členským stá- tům Valného shromáždění, které nebyly zastoupeny, a vyzve je, aby ve lhůtě tří měsíců od tohoto sdělení vyjá- dřily písemně svůj hlas nebo abstenci. Jestliže v době uplynutí této lhůty je počet států, které takto vyjádřily svůj hlas nebo abstenci, alespoň roven počtu států, kte- ré chyběly k dosažení kvora na zasedání, stanou se uve- dená rozhodnutí vykonatelná za předpokladu, že je sou- časně dosaženo i potřebné většiny.

d) S výhradou ustanovení písm. e) a f) činí Valné shromáždění své rozhodnutí většinou dvou třetin ode- vzdaných hlasů.

e) Schválení opatření týkajících se správy mezi- národních závazků uvedených v článku 4, iii) vyžaduje většinu tří čtvrtin odevzdaných hlasů.

f) Schválení Dohody s Organizací spojených národů v souladu s ustanovením článku 57 a 63 Charty spojených národů vyžaduje většinu devíti desetin ode- vzdaných hlasů.

g) Jmenování generálního ředitele [odstavec 2,i)], schválení opatření navrhovaných generálním ředi- telem a týkajících se správy mezinárodních závazků [od- stavec 2, v)] a změna sídla (článek 10) vyžaduje potřebné většiny nejenom ve Valném shromáždění, ale i ve Shro- máždění Pařížské unie a ve Shromáždění Bernské unie.

h) Abstence se nepovažuje za hlas.

i) Jeden delegát může zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem hlasovat.

4. a) Valné shromáždění se schází jednou za dva roky na řádném zasedání, které svolává generální ředitel.

b) Valné shromáždění se schází na mimořádném zasedání, které svolává generální ředitel na žádost Koor- dinačního výboru nebo na žádost čtvrtiny členských států Valného shromáždění.

c) Zasedání se konají v sídle Organizace.

5. Státy účastníci se této Úmluvy, které nejsou čle- ny žádné z unií, mají přístup na zasedání Valného shro- máždění jako pozorovatelé.

6. Valné shromáždění se usnáší na svém jednacím řádu.

Článek 7

Konference

1. a) Zřizuje se Konference složená ze států účast- nících se této Úmluvy, ať jsou či nejsou členy některé z unií.

b) Vládu každého státu zastupuje jeden delegát, který může být provázen svými zástupci, poradci a experty.

c) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jme- novala.

2. Konference:

i) projednává otázky všeobecného zájmu v ob- lasti duševního vlastnictví a může k těmto otázkám přijímat doporučení při respektování pravomoci a samostatnosti unií;

ii) schvaluje dvouletý rozpočet Konference;

iii) vypracovává v mezích tohoto rozpočtu dvou- letý program právně technické pomoci;

iv) schvaluje změny této Úmluvy podle postupu stanoveného v článku 17;

v) rozhoduje, které nečlenské státy Organizace a které mezivládní a mezinárodní nevládní or- ganizace mohou mít přístup na její zasedání jako pozorovatelé;

vi) plní další potřebné úkoly v rámci této Úmluvy.

3. a) Každý členský stát má v Konferenci jeden hlas.

b) Třetina členských států tvoří kvorum.

c) S výhradou ustanovení článku 17 činí Konfe- rence svá rozhodnutí většinou dvou třetin odevzdaných hlasů.

d) Výše příspěvků států účastnících se této Úmlu- vy, které nejsou členy žádné z unií, se stanoví hlasováním, jehož mají právo se zúčastnit jen delegáti těchto států.

e) Abstence se nepovažuje za hlas.

f) Jeden delegát může zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem hlasovat.

4. a) Konference se schází na řádném zasedání svo- lávaném generálním ředitelem, které se koná ve stejné době a místě jako Valné shromáždění.

b) Konference se schází na mimořádném zase- dání, které svolává generální ředitel na žádost většiny členských států.

5. Konference se usnáší na svém jednacím řádu.

Článek 8

Koordinační výbor

1. a) Zřizuje se Koordinační výbor složený ze stá- tů účastnící se této Úmluvy, které jsou členy Výkonného výboru Pařížské unie a Výkonného výboru Bernské unie nebo obou těchto výkonných výborů. Jestliže však ně- který z těchto výkonných výborů čítá více než čtvrtinu členských zemí Shromáždění, které jej zvolily, určí tento Výkonný výbor ze svých členů ty státy, které budou čle- ny Koordinačního výboru, a to tak, aby jejich počet ne- převyšoval uvedenou čtvrtinu, s tím, že země, na jejímž území má organizace sídlo, se do této čtvrtiny nepočítá.

b) Vládu každého členského státu Koordinační- ho výboru zastupuje jeden delegát, který může být pro- vázen svými zástupci, poradci a experty.

c) Projednává-li Koordinační výbor buď otázky přímo se týkající programu či rozpočtu Konference a její- ho pořadu jednání anebo návrhy změn této Úmluvy, kte- ré by mohly mít vliv na práva nebo závazky států účast- nících se této Úmluvy, které nejsou členy žádné z unií, zúčastní se čtvrtina těchto států zasedání Koordinační- ho výboru se stejnými právy jako členové tohoto Výbo- ru. Konference volí na každém svém řádném zasedání státy, jež se mají zúčastnit takových zasedání.

d) Výdaje každé delegace hradí vláda, která ji jme- novala.

2. Přejí-li si ostatní unie spravované Organizací být jako takové zastoupeny v Koordinačním výboru, musí být jejich představitelé určeni z členských států Koordi- načního výboru.

3. Koordinační výbor:

i) dává orgánům unií, Valnému shromáždění, Konferenci a generálnímu řediteli své vyjád- ření ke všem správním a finančním otázkám a

ke všem ostatním otázkám představujícím spo- lečný zájem buď dvou či více unií, nebo jedné či několika unií a Organizace, a zejména k roz- počtu společných výdajů unií;

ii) připravuje návrh pořadu jednání Valného shro- máždění;

iii) připravuje návrh pořadu jednání a návrhy pro- gramu a rozpočtu Konference;

iv) zrušen

v) uplyne-li funkční období generálního ředitele nebo uvolní-li se toto místo, navrhne Valné- mu shromáždění jméno kandidáta na toto mís- to; nejmenuje-li Valné shromáždění navržené- ho kandidáta, navrhne Koordinační výbor jiného kandidáta; tento postup se opakuje, dokud poslední navržený kandidát nebyl Val- ným shromážděním jmenován;

vi) uvolní-li se místo generálního ředitele mezi dvě- ma zasedáními Valného shromáždění, jmenuje úřadujícího generálního ředitele pro období, než se nový generální ředitel ujme své funkce;

vii) plní další úkoly které mu byly svěřeny v rámci této Úmluvy.

4. a) Koordinační výbor se schází jednou ročně na řádném zasedání, které svolává generální ředitel. Schází se zpravidla v sídle Organizace.

b) Koordinační výbor se schází na mimořádném zasedání, které svolává generální ředitel buď z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy nebo čtvrtiny členů Koordinačního výboru.

5. a) Každý stát, ať je členem jednoho z obou vý- konných výborů uvedených v odstavci 1 anebo obou výborů má v Koordinačním výboru jeden hlas.

b) Polovina členů Koordinačního výboru tvoří kvorum.

c) Jeden delegát může zastupovat jen jeden stát a jen jeho jménem hlasovat.

6. a) Koordinační výbor vyjadřuje svá stanoviska a činí svá rozhodnutí prostou většinou odevzdaných hla- sů. Abstence se nepovažuje za hlas.

b) I když bylo dosaženo prosté většiny, může každý člen Koordinačního výboru ihned po hlasování žádat, aby odevzdané hlasy byly sečteny tímto zvlášt- ním způsobem: Připraví se dva oddělené seznamy, v nichž se uvedou jména členských států Výkonného výboru Pařížské unie a jména členských států Výkonného výbo- ru Bernské unie; hlas každého státu se vyznačí u jeho jména v každém seznamu, kde je toto jméno uvedeno. Ukáže-li toto zvláštní sčítání, že prosté většiny nebylo dosaženo v obou těchto seznamech, nepovažuje se pří- slušný návrh za přijatý.

7. Každý členský stát Organizace, který není členem Koordinačního výboru, může být zastoupen na schůzích tohoto Výboru svými pozorovateli, kteří mají právo se zúčastnit jednání, ale bez práva hlasovat.

8. Koordinační výbor se usnáší na svém jednacím řádu.

Článek 9

Mezinárodní úřad

1. Mezinárodní úřad je sekretariátem Organizace.

2. Mezinárodní úřad řídí generální ředitel se dvěma nebo více náměstky generálního ředitele.

3. Generální ředitel je jmenován na stanovené obdo- bí, které nesmí činit méně než šest let. Může být znovu jmenován na stanovená období. Trvání prvého a případ- ných dalších období, jakož i všechny ostatní podmínky jeho jmenování stanoví Valné shromáždění.

4. a) Generální ředitel je nejvyšším úředníkem Or- ganizace.

b) Zastupuje Organizaci.

c) Odpovídá Valnému shromáždění a řídí se jeho pokyny ve vnitřních i vnějších záležitostech Organizace.

5. Generální ředitel připravuje návrhy rozpočtu a pro- gramu, jakož i periodické zprávy o činnosti. Předkládá je vládám zainteresovaných států, jakož i příslušným orgá- nům unií a Organizace.

6. Generální ředitel a jím určení pracovníci se zúčast- ňují, bez hlasovacího práva, všech schůzí Valného shro- máždění, Konference, Koordinačního výboru, jakož i všech ostatních výborů nebo pracovních skupin. Gene- rální ředitel nebo jím určený pracovník je z úřední povin- nosti sekretářem těchto orgánů.

7. Generální ředitel jmenuje pracovníky nezbytné pro dobrý chod Mezinárodního úřadu. Jmenuje náměstky generálního ředitele po schválení Koordinačním výbo- rem. Pracovní podmínky stanoví pracovní řád, který schva- luje Koordinační výbor na návrh generálního ředitele. Na nutnost zajistit služby pracovníků nejvýše kvalifiko- vaných pro jejich výkonnost, odbornost a bezúhonnost se musí brát prvořadý zřetel při výběru pracovníků a sta- novení jejich pracovních podmínek. Patřičnou pozornost je nutno věnovat tomu, aby se výběr pracovníků prová- děl na co nejširším zeměpisném základě.

8. Funkce generálního ředitele a pracovníků Mezi- národního úřadu jsou přísně mezinárodní povahy. Při vý- konu svých funkcí nesmějí vyžadovat nebo přijímat po- kyny žádné vlády ani orgánu stojícího mimo Organizaci. Musí se zdržet jakéhokoliv jednání, které by mohlo po- škodit jejich postavení mezinárodních úředníků. Každý členský stát se zavazuje respektovat výlučně mezinárod- ní povahu funkcí generálního ředitele a pracovníků Me- zinárodního úřadu a nesnažit se je při výkonu těchto funkcí ovlivňovat.

Článek 10

Sídlo

1. Sídlem Organizace je Ženeva.

2. O změně sídla může být rozhodnuto za podmínek uvedených v článku 6, 3), d) a g).

Článek 11

Finanční otázky

1. Organizace má dva oddělené rozpočty: rozpočet společných výdajů unií a rozpočet Konference.

2. a) Rozpočet společných výdajů unií obsahuje rozvrh výdajů, které představují zájem několika unií.

b) Tento rozpočet je financován z těchto zdrojů:

i) příspěvky unií, přičemž výši příspěvku každé unie stanoví Shromáždění této unie

se zřetelem k míře, v jaké jsou společné výdaje činěny v zájmu dané unie;

ii) poplatky a částky za služby poskytované Mezinárodním úřadem, které nemají přímý vztah k některé z unií nebo které nejsou vybírány za služby poskytované Meziná- rodním úřadem v oblasti právně technické pomoci;

iii) výnos prodeje publikací Mezinárodního úřadu, které se netýkají přímo některé z unií, a poplatky za tyto publikace;

iv) dary, odkazy a subvence poskytnuté Or- ganizaci, s výjimkou těch, které uvádí od- stavec 3, b), iv);

v) nájemné, úroky a různé ostatní příjmy Or- ganizace.

3. a) Rozpočet Konference obsahuje rozvrh výda- jů na zasedání Konference a pro program právně tech- nické pomoci.

b) Tento rozpočet je financován z těchto zdrojů:

i) příspěvky států účastnících se této Úmlu- vy, které nejsou členy žádné z unií;

ii) částky případně poskytnuté pro tento roz- počet uniemi s tím, že výši částky dané unii k dispozici stanoví Shromáždění této unie a že žádná unie není povinna do to- hoto rozpočtu přispívat;

iii) částky za služby poskytované Mezinárod- ním úřadem v oblasti právně technické po- moci;

iv) dary, odkazy a subvence poskytnuté Or- ganizaci k účelům uvedeným pod písm. a).

4. a) Aby bylo možno určit výši příspěvku do roz- počtu Konference, je každý stát účastnící se této Úmlu- vy, který není členem žádné z unií, zařazen do určité třídy a platí roční příspěvky podle takto stanoveného počtu jednotek:

Třída A . . . 10 Třída B . . . 3 Třída C . . . 1.

b) Každý z těchto států označí současně s opat- řením podle článku 14, 1) třídu, do níž si přeje být zařazen. Může změnit třídu. Zvolí-li si nižší třídu, musí to stát ozná- mit na řádném zasedání Konference. Taková změna na- bývá účinnosti počátkem kalendářního roku následující- ho po tomto zasedání.

c) Roční příspěvek každého z těchto států tvoří částka, která je v takovém poměru k celkové částce pří- spěvků všech těchto států do rozpočtu Konference, v jakém je počet jednotek třídy, do nichž je stát zařazen, k celkovému počtu jednotek všech těchto států.

d) Příspěvky jsou splatné 1. ledna každého roku.

e) Není-li rozpočet schválen před počátkem no- vého finančního období, bude převeden rozpočet před- chozího roku, a to způsobem stanoveným finančním řá- dem.

5. Stát účastnící se této Úmluvy, který není členem žád- né z unií a který je v prodlení s placením svých příspěvků podle ustanovení tohoto článku, jakož i stát účastnící se této Úmluvy, který je členem některé z unií, a který je v pro- dlení s placením svých příspěvků z titulu této unie, nemůže

vykonávat své hlasovací právo v žádném z orgánů Organi- zace, jejichž je členem, rovná-li se nebo přesahuje-li výše jeho nedoplatků částku dlužných příspěvků za uplynulé dva plné roky. Může se však dovolit takovému státu, aby pokra- čoval ve výkonu hlasovacího práva v daném orgánu po dobu, po niž je podle názoru tohoto orgánu prodlení způso- xxxx výjimečnými a nevyhnutelnými okolnostmi.

6. Výši poplatků a částek za služby, poskytované Mezinárodním úřadem v oblasti právně technické pomo- ci, stanoví generální ředitel, který o tom podá zprávu Koordinačnímu výboru.

7. Organizace může se souhlasem Koordinačního vý- boru přijímat dary, odkazy a subvence přímo od vlád, veřejných nebo soukromých institucí, sdružení nebo sou- kromých osob.

8. a) Organizace má provozní fond vytvořený jed- norázovou platbou unií a každého státu účastnícího se této Úmluvy, který není členem žádné z unií. Stane-li se tento fond nedostatečným, rozhodne se o jeho zvýšení.

b) O výši jednorázové platby každé unie a o její případné účasti na zvýšení rozhoduje Shromáždění unie.

c) Výše jednorázové platby každého státu účast- nícího se této Úmluvy, který není členem žádné z unií a jeho účast na zvýšení jsou úměrné příspěvku tohoto stá- tu za běžný rok, v němž se fond zřizuje nebo se rozhoduje o jeho zvýšení. Poměrnou výši a způsob platby stanoví Konference na návrh generálního ředitele a po vyjádření Koordinačního výboru.

9. a) V dohodě o sídle uzavřené se státem, na je- hož území má Organizace své sídlo, se stanoví, že tento stát poskytuje zálohy, nedostačuje-li provozní fond. Výše těchto záloh a podmínky, za nichž se poskytují, jsou v každém jednotlivém případě předmětem samostatných dohod mezi takovým státem a Organizací. Po dobu svého závazku poskytovat zálohy má tento stát ex officio místo v Koordinačním výboru.

b) Jak stát uvedený pod písm. a), tak i Organiza- ce mají právo písemným oznámením vypovědět závazek poskytovat zálohy. Výpověď nabývá účinnosti tři roky po uplynutí roku, v němž byla oznámena.

10. Revize účtů provádí způsobem stanoveným fi- nančním řádem jeden nebo více členských států nebo externí revizoři, které ustanovuje s jejich souhlasem Val- né shromáždění.

Článek 12

Právní způsobilost; výsady a imunity

1. Organizace má na území každého členského státu v souladu s jeho zákony právní způsobilost potřebnou k dosažení svých cílů a k výkonu svých funkcí.

2. Organizace uzavírá dohodu o sídle se Švýcarskou konfederací a s každým dalším státem, kam by sídlo moh- lo být v budoucnu přeneseno.

3. Organizace může uzavírat dvoustranné nebo mno- hostranné dohody s ostatními členskými státy, aby zajis- tila sobě, svým úředníkům i představitelům všech člen- ských států výhody a imunity potřebné k dosažení svých cílů a k výkonu svých funkcí.

4. Generální ředitel může projednávat a po schválení Koordinačním výborem uzavírá a podpisuje jménem Or- ganizace dohody uvedené v odstavci 2) a 3).

Článek 13

Vztahy k jiným organizacím

1. Organizace vytváří tam, kde to považuje za vhod- né, pracovní vztahy k jiným mezivládním organizacím a spolupracuje s nimi. Každou takovou všeobecnou doho- du s těmito organizacemi uzavírá generální ředitel po schválení Koordinačním výborem.

2. V otázkách spadajících do její pravomoci může Or- ganizace činit vhodná opatření o konzultacích a spolu- práci s mezinárodními nevládními organizacemi a s vý- hradou schválení zainteresovanými vládami i s národními organizacemi vládními nebo nevládními. Tato opatření činí generální ředitel po schválení Koordinačním výborem.

Článek 14

Způsob, jakým se státy mohou stát účastníky úmluvy

1. Státy uvedené v článku 5 se mohou stát účastní- ky této Úmluvy a členy Organizace

i) podpisem bez výhrady ratifikace nebo

ii) podpisem s výhradou ratifikace, po němž ná- sleduje uložení ratifikačních listin anebo

iii) uložením listin o přístupu.

2. Bez ohledu na kterékoli jiné ustanovení této Úmlu- vy stát, který je účastníkem Pařížské úmluvy, Bernské Úmluvy nebo obou těchto úmluv, se může stát účastní- kem této Úmluvy jen se současnou nebo předchozí ratifi- kací nebo přístupem

buď ke Stockholmskému znění Pařížské úmluvy v jejím celku nebo s omezením podle článku 20, 1) b), i) tohoto znění,

nebo ke Stockholmskému znění Bernské úmluvy v jejím celku nebo s omezením podle článku 28, 1), b) i) tohoto znění.

3. Ratifikační listiny nebo listiny o přístupu se uklá- dají u generálního ředitele.

Článek 15

Vstup Úmluvy v platnost

1. Tato Úmluva vstoupí v platnost tří měsíce poté, co deset členských států Pařížské unie a sedm členských států Bernské unie učinilo opatření podle článku 14, +), přičemž stát, který je členem obou unií, se počítá v obou skupinách. K tomuto dni vstoupí tato Úmluva v platnost také pro státy, které nejsou členy žádné z obou unií, a které tři měsíce nebo déle před tímto dnem měnily opatření podle článku 14, 1).

2. Pro každý další stát vstoupí tato Úmluva v plat- nost tři měsíce po dni, kdy tento stát učinil opatření pod- le článku 14, 1).

Článek 16

Výhrady

Výhrady k této Úmluvě nejsou přípustné.

Článek 17

Změny

1. Změny této Úmluvy může navrhnout každý člen- ský stát, Koordinační výbor nebo generální ředitel. Ná- vrhy změn sdělí generální ředitel členským státům nejmé-

ně šest měsíců před jejich předložením Konferenci k projednání.

2. Změny schvaluje Konference. Jde-li o změny, kte- ré by mohly mít vliv na práva a závazky států účastnících se této Úmluvy, které nejsou členy žádné z unií, zúčastní se i tyto státy hlasování. O všech ostatních návrzích změn hlasují jen státy účastnící se této Úmluvy, které jsou čle- ny alespoň jedné z unií. Změny se schvalují prostou vět- šinou odevzdaných hlasů s tím, že Konference hlasuje jen o návrzích změn již předtím schválených Shromáždě- ním Pařížské unie a Shromážděním Bernské unie podle pravidel používaných pro změny správních ustanovení jejich příslušných úmluv.

3. Změna vstupuje v platnost měsíc poté, co gene- rální ředitel obdržel písemná oznámení o jejím přijetí, usku- tečněném předepsaným ústavním postupem od tří čtvr- tin států, které byly členy Organizace a měly právo hlasovat o změně navržené podle ustanovení odstavce

2) v okamžiku, kdy tato změna byla schválena Konferen- cí. Takto přijatá změna zavazuje všechny státy, které jsou členy Organizace v okamžiku, kdy změna vstoupila v plat- nost nebo které se stanou členy později; změna zvyšující finanční závazky členských států však zavazuje jen ty z nich, které oznámily přijetí této změny.

Článek 18

Výpověď

1. Každý členský stát může vypovědět tuto Úmluvu oznámením zaslaným generálnímu řediteli.

2. Výpověď nabývá účinnosti šest měsíců poté, co generální ředitel obdržel oznámení.

Článek 19

Oznámení

Generální ředitel oznámí vládám členských zemí:

i) den vstupu Úmluvy v platnost;

ii) podpisy a uložení ratifikačních listin nebo lis- tin o přístupu;

iii) přijetí změn této Úmluvy a den, kdy tyto změ- ny vstupují v platnost;

iv) výpovědi této Úmluvy.

Článek 20

Závěrečná ustanovení

1. a) Tato Úmluva je podepsána v jediném výtisku v anglickém, francouzském, ruském a španělském jazyce, přičemž všechna tato znění jsou stejně autentická; je ulo- žena u švédské vlády.

b) Tato Úmluva zůstává otevřena k podpisu ve Stockholmu až do dne 13. ledna 1968.

2. Generální ředitel pořídí po konzultaci se zaintere- sovanými vládami oficiální znění v italském, německém a portugalském jazyce a v dalších jazycích, které může Konference určit.

3. Generální ředitel předá dva ověřené opisy této Úmluvy a každé její změny schválené Konferencí vládám členských států Pařížské a Bernské unie, vládám všech ostatních států, které přistoupí k této Úmluvě a vládě každého dalšího státu, která o to požádá. Opisy pode- psaného znění Úmluvy, předávané vládám, ověřuje švéd- ská vláda.

4. Generální ředitel dá zaregistrovat tuto Úmluvu v sekretariátu Organizace spojených národů.

Článek 21

Přechodná ustanovení

1. Do doby, než se první generální ředitel ujme své funkce, se odkazy této Úmluvy na Mezinárodní úřad nebo na generálního ředitele považuje za odkazy na Spojené mezinárodní úřady na ochrany průmyslového, literární- ho a uměleckého vlastnictví [také zvané Spojené meziná- rodní úřady na ochranu duševního vlastnictví (BIRPI)] nebo jejich ředitele.

2. a) Státy, které jsou členy některé z unií, ale které se dosud nestaly účastníky této Úmluvy, mohou, přejí-li si to, po dobu pěti let od jejího vstupu v platnost vykonávat stejná práva, jako kdyby byly jejími účastníky. Stát, který si přeje vykonávat uvedená práva, uloží u generálního ře- ditele příslušné písemné oznámení, které nabývá účinnost dojitím. Tyto státy se až do uplynutí uvedeného období považují za členy Valného shromáždění a Konference.

b) Po uplynutí pěti let ztrácejí tyto státy hlaso- vací právo ve Valném shromáždění, Konferenci a Koordi- načním výboru.

c) Jakmile se tyto státy stanou účastníky této Úmluvy, mohou opět vykonávat hlasovací právo.

3. a) Dokud se všechny členské státy Pařížské a Bernské unie nestanou účastníky této Úmluvy, plní Mezi- národní úřad a generální ředitel též úkoly připadající Spo- jeným mezinárodním úřadům na ochranu průmyslového, literárního a uměleckého vlastnictví a jejich řediteli.

b) Pracovníci, kteří jsou v uvedených Spojených mezinárodních úřadech ke dni vstupu této Úmluvy v plat- nost, se v přechodném období podle písm. a) považují též za pracovníky Mezinárodního úřadu.

4. a) Jakmile se všechny členské státy Pařížské unie stanou členy Organizace, přecházejí práva, závazky a ma- jetek Úřadu této Unie na Mezinárodní úřad Organizace.

b) Jakmile se všechny členské státy Bernské unie stanou členy Organizace, přecházejí práva, závazky a ma- jetek Úřadu této Unie na Mezinárodní úřad Organizace.

Na důkaz toho podepsali řádně zmocnění zástupci tuto Úmluvu.

Dáno ve Stockholmu dne 14. července 1967.