N 178 / 13

N 178 / 13

13. funkční období

N 178 / 13

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

767/2008, (ES) č. 810/2009 a (EU) 2017/2226, nařízení Rady (ES) č. 1683/95, (ES) č. 333/2002, (ES) č. 693/2003 a (ES) č.

694/2003 a Úmluva k provedení Schengenské dohody, pokud jde o digitalizaci postupu udělování víz

(77. týden)

2022

<.. image(Document Cover Page. Document Number: 8568/22. Subject Codes: VISA 74 FRONT 179 MIGR 131 COMIX 216 CODEC 568 IA 53. Heading: NÁVRH. Originator: Xxxxxxx XXXXXXXXX, ředitelka, za generální tajemnici Evropské komise. Recipient: Xxxxx XXXXXXXX-XXXXXXXXX, generální tajemník Rady Evropské unie. Subject: Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009 a (EU) 2017/2226, nařízení Rady (ES) č. 1683/95, (ES) č. 333/2002, (ES) č. 693/2003 a (ES) č. 694/2003 a Úmluva k provedení Schengenské dohody, pokud jde o digitalizaci postupu udělování víz. Commission Document Number: COM(2022) 658 final. Preceeding Document Number: Not Set. Location: Brusel. Date: 29. dubna 2022. Interinstitutional Files: 2022/0132(COD). Institutional Framework: Rada Evropské unie. Language: CS. Distribution Code: PUBLIC. GUID: 5232986884666698060_0) removed ..>

Rada Evropské unie

Interinstitucionální spis: 2022/0132(COD)

Brusel 29. dubna 2022 (OR. en)

8568/22

VISA 74

FRONT 179

MIGR 131

COMIX 216

CODEC 568

IA 53

NÁVRH

Odesílatel: Xxxxxxx XXXXXXXXX, ředitelka, za generální tajemnici Evropské komise

Datum přijetí: 28. dubna 2022

Příjemce: Xxxxx XXXXXXXX-XXXXXXXXX, generální tajemník Rady Evropské unie

Č. dok. Komise: COM(2022) 658 final

Předmět: Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009 a (EU) 2017/2226, nařízení Rady (ES) č. 1683/95, (ES)

č. 333/2002, (ES) č. 693/2003 a (ES) č. 694/2003 a Úmluva k provedení Schengenské dohody, pokud jde o digitalizaci postupu udělování víz

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2022) 658 final.

Příloha: COM(2022) 658 final

8568/22 vmu 1

JAI.1 CS

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.4.2022 COM(2022) 658 final

2022/0132 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009 a (EU) 2017/2226, nařízení Rady (ES) č. 1683/95, (ES) č. 333/2002, (ES) č.

693/2003 a (ES) č. 694/2003 a Úmluva k provedení Schengenské dohody, pokud jde o digitalizaci postupu udělování víz

{SEC(2022) 202 final} - {SWD(2022) 658 final} - {SWD(2022) 659 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

• Odůvodnění a cíle návrhu

Společná vízová politika EU je základním prvkem k zajištění bezpečnosti a řádného fungování vnějších hranic schengenského prostoru. Usnadňuje oprávněný pobyt v zemích schengenského prostoru nebo průjezd přes ně a přispívá k harmonizaci postupů členských států při vydávání víz. V zájmu zachování vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti, ochrany volného pohybu osob v schengenském prostoru a usnadnění legálního cestování státních příslušníků třetích zemí do EU při současném omezení nelegální migrace členské státy v současné době pracují na zlepšení správy svých společných vnějších hranic.

Od vstupu vízového kodexu v platnost v roce 20101 a od zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v roce 20112 se prostředí, v němž vízová politika funguje, značně změnilo. Na jedné straně se v posledních letech prohloubily problémy v oblasti migrace a bezpečnost; na druhé straně nabízí další významný technologický vývoj nové příležitosti k tomu, aby se postup vyřizování žádostí o schengenská víza usnadnil jak pro cestující, tak pro konzuláty.

Ačkoli je zpracování víz již částečně digitalizováno, včetně zaznamenávání žádostí a rozhodnutí ve VIS, dva důležité kroky jsou i nadále založeny na listinných dokladech: vyřizování žádosti o udělení víza a vízový štítek. Tyto dva kroky představují zátěž pro všechny zúčastněné strany, od ústředních vnitrostátních veřejných orgánů, tj. ministerstev vnitra a zahraničních věcí, až po konzuláty a žadatele. Členské státy si toho jsou vědomy a určitý počet z nich částečně digitalizoval svůj postup podávání žádostí, aby byl účinnější a uživatelsky přívětivější.

Na úrovni EU zahájilo estonské předsednictví Rady v roce 2017 v rámci Pracovní skupiny Rady pro víza3 jednání o možnostech zlepšení stávajícího způsobu udělování víz prostřednictvím podávání žádostí o víza on-line4 a digitálního víza5. Tento politický impuls spolu se současnými a budoucími legislativními změnami, tj. revidovaným vízovým kodexem6, revizí VIS7, Systémem vstupu/výstupu (EES)8 a Evropským systémem pro

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).

2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).

3 xxxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxxx-xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxx-xxxxxxx-xxxxx/

4 Předsednictví Rady Evropské unie, e-vízum: Zlepšení stávajícího způsobu udělování víz prostřednictvím podávání žádostí o víza on-line, 12546/17, říjen 2017.

5 Předsednictví Rady Evropské unie, e-vízum: Zlepšení stávajícího způsobu udělování víz prostřednictvím digitálního víza, 11816/17; září 2017.

6 Nařízení (EU) 2019/1155, kterým se mění nařízení (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 25).

7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1134 ze dne 7. července 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/1896 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV za účelem reformy Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 11).

8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud

cestovní informace a povolení (ETIAS)9, vedl Komisi k vydání sdělení ze dne 14. března 201810 o přizpůsobení společné vízové politiky novým výzvám a k zahájení úvah o přechodu na digitální víza.

Ve sdělení Komise o vízové politice z března 2018 byla zohledněna myšlenka

„elektronických víz“. Jak bylo v tomto sdělení Komise oznámeno, v roce 2019 byla vypracována studie proveditelnosti digitalizace postupů udělování víz a její výsledky byly využity v souvislosti s posouzením dopadů připojeným k tomuto návrhu. Kromě toho Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) v letech 2020–2021 uskutečnila v úzké spolupráci s Komisí a členskými státy projekt na vývoj prototypu platformy EU. Poznatky získané z tohoto prototypu budou využity při vývoji budoucí platformy EU pro podávání žádostí.

Při revizi vízového kodexu EU v roce 2019 Evropský parlament a Rada výslovně uvedly cíl vypracovat společné řešení, které by v budoucnu umožnilo podávání žádostí o schengenská víza on-line, a tím plně využilo nejnovějšího právního a technologického vývoje11. Pandemie COVID-19, která vedla ke zpomalení udělování schengenských víz na celém světě, částečně v důsledku obtížného přijímání žadatelů o víza na konzulátech a střediscích pro žádosti o udělení víza, přiměla členské státy, aby vyzvaly Komisi k urychlení práce na digitalizaci postupů udělování víz. Nový pakt o migraci a azylu12, který Komise navrhla dne 23. září 2020, stanovil cíl plně digitalizovat do roku 2025 postup udělování víz, včetně zavedení digitálních víz a možnosti podávat žádosti o víza on-line.

V současné době potřebují platné vízum k překročení vnější hranice EU státní příslušníci 102 třetích zemí13. Víza vydávají členské státy prostřednictvím sítě konzulátů ve třetích zemích14.

jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017,

s. 20) (dále jen Systém vstupu/výstupu / EES).

9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1) (dále jen nařízení o ETIAS).

10 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, Přizpůsobení společné vízové politiky novým výzvám, COM(2018) 251 final, xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx-xxxxxxx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxxx-xx- do/policies/european-agenda-migration/20180314_communication-commission-parliament-council- adapting-common-visa-policy-new-challenges_en.pdf

11 20. bod odůvodnění nařízení (EU) 2019/1155.

12 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o novém paktu o migraci a azylu, COM(2020) 609 final, xxxxx://xxx- xxx.xxxxxx.xx/xxxxx-xxxxxxx/XX/XXX/?xxxxXXXXX:00000XX0000

13 Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39).

14 Členské státy se mohou dvoustranně dohodnout, že budou ve třetí zemi zastupovány jiným členským státem prostřednictvím dohod o zastupování. To znamená, že ne všechny členské státy mají konzuláty ve všech třetích zemích s vízovou povinností.

V prognózách použitých v posouzení dopadů připojeném k tomuto návrhu15 se očekává, že počet krátkodobých víz se do roku 2025 mírně zvýší a poté se stabilizuje.

Zavedením možnosti, aby žadatelé o vízum podepisovali formuláře žádosti elektronicky, pozměněný vízový kodex16 umožnil podávání a vyřizování žádostí o víza v digitální podobě; většina členských států však digitalizovala pouze části procesu udělování krátkodobých víz a stále se do značné míry spoléhá na postupy založené na listinných dokladech. V důsledku toho se stupeň digitalizace i postup podávání žádostí o víza v jednotlivých členských státech liší.

Současná roztříštěnost, pokud jde o vnitrostátní postupy při správě procesu podávání žádostí, negativně ovlivňuje fungování uplatňované vízové politiky EU a vnímání Evropské unie jako jednotného geografického celku a proces podávání žádostí o víza se pro žadatele stává náročným.

Vzhledem k tomu, že současná pravidla pro udělování krátkodobých víz na úrovni EU nestanovují členským státům žádnou povinnost digitalizace, vznikají členským státům v souvislosti s vyřizováním žádostí v papírové podobě vysoké náklady na správu.

Kromě toho umožňuje fyzický vízový štítek padělání a podvody (např. zfalšování a napodobení) a může být odcizen, což představuje bezpečnostní riziko. Vízový štítek byl zaveden v roce 1995 a od té doby je pravidelně aktualizován s cílem zlepšit jeho bezpečnostní prvky. Nejnovější inovací je zavedení podepsaného 2D čárového kódu na vízovém štítku17, které vstoupí v platnost dne 1. května 202218. Vízový štítek však bude pravděpodobně i nadále umožňovat padělání nebo pozměňování.

Dalším rizikem zjištěným v souvislosti se současnou situací je riziko spekulativního podávání žádostí o víza ze strany žadatelů. Různé způsoby, jakými může být žádost podána, mohou potenciálně motivovat žadatele o víza, aby se rozhodli podat žádost v členském státě s digitalizovanějším postupem podávání žádostí, který se liší od způsobu používaného v členském státě, jenž by byl jinak k posouzení žádosti o vízum příslušný.

Kromě toho třetí země, které přímo soutěží s EU o přilákání návštěvníků ze třetích zemí, jako je Austrálie a Nový Zéland, již zavedly plně digitalizované postupy pro všechny cizí státní příslušníky, na něž se vztahuje vízová povinnost. Další země (např. Spojené království, USA, Kanada, [Rusko,] Indie) digitalizovaly proces, jehož cílem je usnadnit státním příslušníkům třetích zemí s vízovou povinností z některých klíčových zemí rychlé a snadné získání elektronického cestovního povolení namísto víza pro určité cestovní účely. Tyto postupy jsou

15 Studie na posouzení různých možností souvisejících s digitalizací vydávání víz a na podporu přípravy posouzení dopadů – závěrečná zpráva je k dispozici: xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx-xxxxxxx/xxxxx-xxxxxx- various-options-related-visa-process-digitalisation-and-support-preparation-impact_en

16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1155 ze dne 20. června 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 25).

17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1370 ze dne 4. července 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 24).

18 Možnost podvodu je u vízového štítku doložena prováděcím rozhodnutím Komise C(2020) 2672 ze dne

30. dubna 2020, kterým se zavádí digitální pečeť na jednotném vzoru víz. Toto prováděcí rozhodnutí bylo přijato poté, co bylo v členských státech krátce po zavedení nového vízového štítku (prosinec 2019) odhaleno velké množství padělků.

do značné míry srovnatelné s Evropským systémem pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Naopak postup podávání žádostí o víza pro návštěvu EU je poměrně složitý a těžkopádný19. Celosvětový trend digitalizace spolu s očekáváním cestujících ohledně stále rychlejších, modernějších a jednodušších postupů by mohl vést k zaostávání EU a mohl by EU přinést ekonomické nevýhody, zejména jejímu průmyslu, neboť mezinárodní cestování pozitivně přispívá k HDP EU, zejména v odvětví cestovního ruchu.

V důsledku toho by se náklady na nečinnost na úrovni EU mohly časem zvýšit. Bez digitalizace by členské státy nadále čelily značné administrativní zátěži při správě postupů udělování víz, žadatelé o víza by i nadále podléhali nákladným a časově náročným postupům a stále by existovala rizika spojená s bezpečností vízového štítku.

Hlavní problémy zjištěné v souvislosti s orgány členských států, které se zabývají žádostmi o víza a vydáváním víz, jsou následující:

• Zdlouhavý proces a akumulace nákladů konzulátů na správu, zpracování a archivaci (a případně skartaci) dokumentů v papírové podobě. Závislost členských států na externích poskytovatelích služeb, pokud jde o plnění jejich povinností týkajících se správy víz v souvislosti s nárůstem počtu žádostí o víza a povinností státních příslušníků třetích zemí navštívit konzulát nebo středisko pro žádosti o udělení víza pokaždé, když potřebují žádost podat. V průměru 90 % žádostí o krátkodobá víza se podává prostřednictvím externích poskytovatelů služeb. To zahrnuje také velké náklady na smlouvy a monitorování a další náklady pro žadatele o víza.

• Proces založený na listinných dokladech není odolný vůči hrozbám ani riziku. Pandemie COVID-19 měla významný dopad na postup udělování víz, neboť v klíčových fázích vyřizování žádostí o schengenská víza systematicky vyžaduje fyzickou přítomnost žadatele na konzulátu nebo u externího poskytovatele služeb.

• Fyzický vízový štítek umožňuje padělání a podvody (např. falšování a pozměňování) a je třeba jej přepravovat a bezpečně uchovávat20.

• Zvýšené riziko spekulativního podávání žádostí o víza ze strany žadatelů. Žadatelé mohou být motivováni požádat o vízum členský stát, který nabízí rychlý postup vyřizování žádosti o vízum, a nikoli členský stát, který skutečně chtějí navštívit.

Stávající postup je pro žadatele o víza rovněž složitý a zatěžující.

• Žadatelé o vízum musí při každé žádosti o vízum cestovat na nejbližší konzulát nebo do střediska pro žádosti o udělení víza a zanechat zde cestovní doklad, což jim ztěžuje identifikaci a vycestování do zahraničí během vyřizování žádosti.

• Osoby, které cestují často, musí u každé žádosti opakovat stejný zdlouhavý postup, jenž se může lišit v závislosti na cílovém členském státě.

19 Například průzkum Evropského sdružení cestovního ruchu z roku 2018 odhadl, že stávající vízový proces odrazuje 25 % indických cestujících, kteří jako turistickou destinaci zvažují schengenský prostor. To by pak potvrzovalo, že některé cestující s vízovou povinností mohou vízové povinnosti odrazovat od cest do EU. xxxxx://xxx.xxxx.xxx/xx-xxxxxxxx-xxxx-xxxx-xxxx-xxxxxxx/

20 Možnost podvodu je u vízového štítku doložena prováděcím rozhodnutím Komise C(2020) 2672 ze dne

30. dubna 2020, kterým se zavádí digitální pečeť na jednotném vzoru víz. Toto prováděcí rozhodnutí bylo přijato poté, co bylo v členských státech krátce po zavedení nového vízového štítku (prosinec 2019) odhaleno velké množství padělků.

• Žadatelé rovněž platí dodatečné poplatky za podání žádosti prostřednictvím externího poskytovatele služeb.

Hlavními příčinami těchto problémů jsou právní požadavek, aby členské státy vydávaly vízový štítek v papírové podobě, skutečnost, že členské státy používají postupy, které vyžadují osobní účast / dokumenty v papírové podobě, a různorodá úroveň digitalizace a rozmanité vízové postupy v jednotlivých členských státech.

Digitalizace postupů udělování víz proto nabízí příležitost zlepšit postup vyřizování žádostí o víza, snížit náklady a zátěž zúčastněných stran a zároveň zvýšit bezpečnost schengenského prostoru. Digitalizace postupu udělování víz je navíc v souladu s nedávným legislativním vývojem21 týkajícím se prostředí informačních technologií pro správu hranic, což přispívá k posílení bezpečnosti schengenského prostoru.

• Xxxxxx s platnými předpisy v této oblasti politiky

Digitalizace vyřizování žádostí o víza a zavedení digitálních víz je v souladu s několika významnými změnami v oblasti vízové politiky a ochrany hranic:

• Revize vízového kodexu v roce 2020, která usnadnila pravidelným cestujícím podávání žádostí o víza s delší platností a umožnila podávání elektronických žádostí o víza (používá několik členských států) a elektronický podpis (dosud členské státy nepoužívají).

• Nedávno revidované nařízení o Vízovém informačním systému (VIS)22.

• Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)23, který je součástí rámce pro inteligentní hranice a interoperabilitu a zavádí on-line cestovní povolení pro státní příslušníky třetích zemí, kteří nepotřebují vízum. Toto cestovní povolení se liší od postupu udělování víza, který vyžaduje předložení biometrických údajů a fyzickou přítomnost žadatelů, aby se zmírnila vyšší migrační a bezpečnostní rizika u třetích zemí s vízovou povinností.

• Systém vstupu/výstupu (EES), jenž bude v provozu v roce 2022 a bude vyžadovat, aby každý cestující, který navštíví schengenský prostor za účelem krátkodobého

21 Například nařízení o interoperabilitě (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne

20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85).

22 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1134 ze dne 7. července 2021. Revidované nařízení o VIS umožní důkladnější ověření spolehlivosti žadatelů o víza, odstraní nedostatky v bezpečnostních informacích prostřednictvím lepší výměny informací mezi členskými státy, rozšíří Vízový informační systém tak, aby zahrnoval dlouhodobá víza a povolení k pobytu, a umožní bojovat proti únosům dětí a obchodování s nimi snížením věkové hranice pro snímání otisků prstů nezletilých osob. Spolu s dalšími novými a modernizovanými informačními systémy by měl být nový Vízový informační systém zprovozněn a plně interoperabilní do konce roku 2023.

23 Právní základ systému ETIAS: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).

pobytu, zaznamenal svůj vstup a výstup na hraničních přechodech na vnějších hranicích, což umožní odhalit osoby, které povolenou délku pobytu překročily24.

• Tímto návrhem není dotčena směrnice 2004/38/ES25. Tímto návrhem se v žádném ohledu nemění směrnice 2004/38.

• Tímto návrhem není dotčena druhá část dohody o vystoupení Spojeného království z EU26.

• Xxxxxx s ostatními politikami Unie

Iniciativa týkající se digitalizace víz je zahrnuta do pracovního programu Komise na rok 202127 a je uvedena v novém paktu o migraci a azylu, jak je uvedeno výše. Tato iniciativa je zmíněna ve sdělení Komise Strategie pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru28 jako jedno z klíčových opatření, která Komise oznámila ke zlepšení správy vnějších hranic.

Iniciativa je rovněž v souladu s obecným přístupem EU na podporu modernizace a digitalizace veřejných služeb a se sdělením Komise29 o Digitálním kompasu 2030: Evropské pojetí digitální dekády.

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

• Právní základ

Právním základem legislativní iniciativy je čl. 77 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Ustanovení čl. 77 odst. 2 písm. a) SFEU zmocňuje Unii, aby vypracovala opatření týkající se „společné politiky v oblasti víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu“. Ustanovení čl. 77 odst. 2 písm. b) SFEU zmocňuje Unii, aby vypracovala opatření týkající se

„kontrol, jimž podléhají osoby překračující vnější hranice“. Článek 79 odst. 2 písm. a) zmocňuje Unii, aby vypracovala opatření týkající se „podmínek vstupu a pobytu a pravidel, podle nichž členské státy udělují dlouhodobá víza a vydávají povolení k pobytu“. Vzhledem k tomu, že cílem právního nástroje je digitalizace krátkodobých i dlouhodobých víz (u dlouhodobých víz pouze v digitální podobě), je nezbytný společný právní základ podle čl. 77 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 SFEU.

• Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Současné rozdíly mezi postupy členských států pro podávání žádostí o víza a různé stupně digitalizace ukazují, že cíle zajistit, aby postupy udělování víz byly bezpečnější a vhodnější pro digitální věk, nemůže být dosaženo na úrovni členských států jednajících izolovaně. Další

24 Systém EES bude interoperabilní s VIS a ostatními informačními systémy EU, takže všechny informace budou křížově ověřovány (např. systémy budou poskytovat informace o tom, zda držitel víza již má spis v systému EES).

25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

26 Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7).

27 COM(2020) 690 final, Pracovní program Komise na rok 2021, Vitální Unie v křehkém světě, s. 6.

28 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Strategie pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru“, COM(2021) 277 final.

29 COM(2021) 118 final, sdělení Komise Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády.

zlepšení těchto společných postupů vyžaduje opatření na úrovni EU, neboť většina zjištěných problémů souvisí s právem EU. Není pravděpodobné, že by výše uvedené problémy, které přímo souvisejí se stávajícími právními předpisy EU, v blízké budoucnosti vymizely.

Cílem tohoto nařízení je zjednodušit a harmonizovat postupy v rámci společné vízové politiky. Iniciativa dále harmonizuje požadavky na cestování, vstup a hraniční kontroly v schengenském prostoru prostřednictvím digitalizace a rámce interoperability na hranicích. Změny příslušných částí schengenského acquis (především vízového kodexu a nařízení o VIS a dalších souvisejících legislativních aktů30) jsou proto možné pouze na úrovni Unie.

Z důvodu rozsahu, účinků a dopadu plánovaných kroků lze cílů účinně a systematicky dosáhnout pouze na úrovni EU.

• Proporcionalita

Podle zásady proporcionality uvedené v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii je třeba přizpůsobit povahu a intenzitu daného opatření zjištěnému problému. Všechny problémy, které tento legislativní podnět řeší, tak či onak vyžadují legislativní opatření na úrovni EU, aby se členské státy mohly těmito problémy účinně zabývat.

Návrh předpokládá povinné nahrazení vízového štítku v papírové podobě digitálním vízem a povinnou platformou pro podávání žádostí o víza EU, na níž by se musely podílet všechny členské státy uplatňující schengenské acquis v plném xxxxxxx00 a země přidružené k Schengenu32, jakmile bude systém uveden do provozu. Členské státy budou moci využít nepovinného přechodného období.

Návrh přispívá k řešení základních příčin současných problémů. Ukončil by různorodý postup vyřizování žádostí o víza v papírové podobě a harmonizoval by stávající nesourodou úroveň digitalizace, přičemž by zároveň zajistil vysoký stupeň bezpečnosti.

Tento návrh by nepřekročil rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů vysvětlených v předchozích částech.

• Volba nástroje

Cílů tohoto návrhu lze dosáhnout legislativním aktem, který změní stávající postupy udělování víz. Je proto zapotřebí nařízení, kterým se změní nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009 a provedou následné změny jiných nařízení.

30 Konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226, nařízení Rady (ES) č. 1683/95, nařízení Rady (ES) č. 333/2002, nařízení Rady (ES) č. 693/2003, nařízení Rady (ES) č. 694/2003 a Úmluva k provedení Schengenské dohody.

31 S výjimkou Irska, které se neúčastní vízové politiky Unie. Pokud jde o Kypr, Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, představují ustanovení tohoto nařízení ustanovení vycházející ze schengenského acquis nebo s ním jinak související, ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 ve spojení s rozhodnutím Rady (EU) 2017/1908 a čl. 4 odst. 2 aktu

o přistoupení z roku 2011.

32 Island, Norsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.

3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

• Konzultace se zúčastněnými stranami

Všechny zúčastněné strany vyjádřily iniciativě širokou podporu a zdůraznily očekávané výhody a přínosy plynoucí z moderního, uživatelsky přívětivého digitálního řešení, které by mělo usnadnit správní postupy.

Během konzultací vyjádřily všechny členské státy podporu zavedení digitálního víza. Členské státy rovněž podporují rozšíření této digitalizace na dlouhodobá víza. Pokud jde o on-line platformu EU pro podávání žádostí, řada členských států by upřednostnila dobrovolné využívání platformy EU pro podávání žádostí (možnost 3 popsaná níže), zatímco jiné členské státy podpořily povinné používání platformy s přechodným obdobím (možnost 4 popsaná níže).

Agentura pro základní práva, jakož i vnitrostátní orgány pro ochranu údajů zdůraznily, že při shromažďování osobních údajů je třeba dodržovat zásady ochrany údajů „účelového omezení“ a „minimalizace údajů“, že je důležité jasně definovat, které orgány mají k jakým údajům přístup, a že je třeba, aby bylo zpracování digitální žádosti přístupné pro osoby se zdravotním postižením.

Pokud jde o různé možnosti politiky, vnitrostátní orgány pro ochranu údajů daly přednost vývoji a vytvoření platformy EU pro podávání žádostí o víza, a to buď na dobrovolném, nebo povinném základě (možnosti 3 a 4 popsané níže).

Komise rovněž konzultovala všechny příslušné zúčastněné strany, včetně Agentury pro základní práva, Europolu, evropského inspektora ochrany údajů, jakož i vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů ohledně plně digitalizovaného postupu podávání žádostí o víza, kdy by cestující nemuseli navštěvovat konzuláty nebo externí poskytovatele služeb za účelem předání svých biometrických údajů (viz možnost 5 níže). Většina zúčastněných stran s tím nesouhlasila, zejména kvůli dálkovému sběru biometrických údajů. Evropský inspektor ochrany údajů vysvětlil, že obecně platí, že čím vyšší je stupeň digitalizace možností, tím větší jsou rizika pro ochranu údajů. Komise pečlivě zvážila připomínky agentur EU a vnitrostátních orgánů, a to i pokud jde o obavy, které v souvislosti s on-line sběrem biometrických údajů v rámci možnosti 5 vyvstaly.

Agentura Frontex uvedla, že by uvítala zavedení digitálního víza, neboť to ještě více ztíží padělání vízových štítků („fyzická“ víza již nebudou). Kromě toho by odpadly vysoké provozní náklady na vízový štítek.

Zástupci odvětví cestování a cestovního ruchu jednomyslně podpořili možnost 4. Zdůraznili, že by to usnadnilo nejen postup podávání žádostí pro žadatele o víza, ale i příznivý dopad na cestování do EU a zvýšenou atraktivitu EU jako turistické destinace. Poukázali na to, že je třeba, aby EU nabídla bezproblémové cestování, které nabízejí takové země, jako je Austrálie, zejména cestujícím z asijských zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost. I když projevily zájem o možnost 5, uznaly, že by to mohlo představovat bezpečnostní výzvy. Respondenti z řad podnikatelských organizací rovněž zdůraznili potřebu zajistit bezpečnost údajů a stanovit přechodné období pro zajištění hladkého přechodu od řešení založených na dokumentech v papírové podobě na řešení digitální, jakož i potřebu nouzových řešení v případě technických problémů.

Výsledky veřejné konzultace, která se konala od března do června 2021, rovněž ukazují velmi silnou podporu procesu digitalizace, a to jak pokud jde o digitální víza, tak o možnost podat žádost on-line (515 odpovědí). Zavedení on-line platformy pro podávání žádostí i digitálního víza se považuje za velmi pozitivní vývoj, který by usnadnil postup podávání žádostí o krátkodobá víza a cestování držitelů víz do EU.

• Shromažďování a využívání odborných znalostí

Komise zadala externímu konzultantovi studii proveditelnosti a důsledků možností digitalizace vyřizování víz. Zpráva byla zveřejněna v září 2019 a je k dispozici on-line33.

Kromě toho byl Komisi nápomocen externí dodavatel tím, že provedl studii zahrnující podrobnou analýzu nákladů a přínosů různých možností politiky, která představovala podklad pro práci na zprávě o posouzení dopadů. Výzva týkající se studie byla zveřejněna v prosinci 2020, načež byly vyhodnoceny dvě podstatné nabídky a koncem ledna 2021 došlo k rozhodnutí o zadání zakázky společnosti Deloitte.

• Posouzení dopadů

V souladu se svou politikou „zlepšování právní úpravy“ provedla Komise posouzení dopadů34. V posouzení dopadů bylo posouzeno pět možností politiky s různou mírou zásahu EU do stávajícího postupu udělování víz:

Možnost 1 považovaná za základní scénář: podle základního scénáře by na úrovni EU nebyla přijata žádná legislativní opatření. Členské státy by nadále pokračovaly (nebo nepokračovaly) ve vývoji svého vnitrostátního nástroje. Komise by členským státům vydala nezávazná doporučení a podpořila by je opatřeními majícími povahu právně nevynutitelných předpisů.

Možnost 2 zahrnuje některé minimální legislativní změny na evropské úrovni, jejichž cílem je odstranit právní překážky, které omezují možnost členských států proces podávání žádostí o víza dále digitalizovat. Vízový štítek v papírové podobě by nahradilo povinné digitální vízum a byla by zavedena internetová služba za účelem kontroly jeho platnosti.

Možnost 3 předpokládá vývoj a vytvoření platformy EU pro podávání žádostí o víza, i když pouze na dobrovolném základě. Členské státy by se mohly rozhodnout, že se zapojí do platformy EU pro podávání žádostí o víza dobrovolně, nebo že budou rozvíjet či nadále používat své vlastní vnitrostátní platformy, případně že nebudou vyvíjet žádné řešení pro digitální žádosti. Držitelé víz by si mohli ověřit platnost svého digitálního víza prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí o víza v závislosti na členském státě, který vízum udělil.

Možnost 4, stejně jako možnost 3, také zahrnuje vytvoření platformy EU pro podávání žádostí o víza. Zatímco účast členských států na platformě EU pro podávání žádostí o víza by byla v rámci možnosti 3 volitelná, podle možnosti 4 by platforma EU byla po uplynutí přechodného období pro každý členský stát povinná. Držitelé víz by si mohli ověřit platnost svého digitálního víza prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí o víza.

33 Studie proveditelnosti a důsledků možností digitalizace vyřizování víz v roce 2019, xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxx/-/xxxxxxxxxxx/0xx0xxx0-0x00-00xx-x0x0- 01aa75ed71a1/language-cs

34 Studie pro posouzení různých možností souvisejících s digitalizací vydávání víz a na podporu přípravy posouzení dopadů – závěrečná zpráva je k dispozici zde: xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx-xxxxxxx/xxxxx-xxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxx-xxxx-xxxxxxx- digitalisation-and-support-preparation-impact_en

Možnost 5 zahrnuje úplnou digitalizaci postupu podávání žádostí o víza do EU, a to povinně a bez přechodného období. Na rozdíl od všech ostatních možností by žadatel mohl zadat své biometrické údaje prostřednictvím digitální žádosti, čímž by se odstranila potřeba osobně navštívit konzulát nebo středisko pro žádosti o udělení víza, která by v rámci všech ostatních možností nadále přetrvávala.

Na základě zjištění uvedených ve zprávě o posouzení dopadů je za upřednostňovanou možnost považována možnost 4, neboť by nejlépe dosáhla všech cílů stanovených v iniciativě. Možnost 4 by zjednodušila a harmonizovala proces podávání žádostí o víza, dosáhla by snížení administrativní zátěže pro členské státy (odhadované na 510,9 milionu EUR v období 2025–2029) i pro žadatele a přispěla by ke zvýšení bezpečnosti procesu udělování schengenských víz. Jednalo by se rovněž o vhodnou možnost ve vztahu k dalším kritériím, jako je ochrana údajů a základní práva.

Možnost 4 předpokládá vytvoření povinné digitální platformy EU pro podávání žádostí o víza pro krátkodobá víza a ukládá používání digitálních víz. Bylo by naplánováno přechodné období, které by umožnilo těm členským státům, které využívají nebo rozvíjejí své vlastní vnitrostátní vízové platformy, aby svá vnitrostátní řešení postupně ukončily a připojily se k platformě EU pro podávání žádostí o víza, čímž by se minimalizovaly případné nevratné investiční náklady. Členské státy by začaly používat platformu EU pro podávání žádostí o víza postupně během přechodného období.

Platforma EU pro podávání žádostí o víza by navíc vycházela z decentralizovaného ukládání žádostí ve vnitrostátních systémech členských států. Všechny členské státy, které již částečně digitalizovaly svůj systém podávání žádostí (např. elektronický formulář), by tak měly mít možnost využít rozhraní používané pro přenos údajů v elektronické podobě do vnitrostátního vízového systému používaného pro zpracování žádostí. Členské státy, které mají rovněž zavedené řešení, na jehož základě je celá žádost digitalizována, si mohou zachovat svá stávající digitální řešení pro ukládání dat. Kromě nižších rizik pro bezpečnost nebo ochranu údajů by decentralizované ukládání umožnilo zmírnit zmařené náklady pro členské státy, které již do digitalizace investovaly a zřídily příslušné kapacity pro ukládání.

V rámci této možnosti mohou státní příslušníci třetích zemí požádat o krátkodobé vízum on- line prostřednictvím platformy pro podávání žádostí. Žadatelé, kteří podávají žádost poprvé, žadatelé podávající žádost opakovaně každých pět let35, žadatelé cestující s dětmi (za účelem ochrany zájmů dítěte) a žadatelé, kteří budou cestovat na jiný cestovní doklad, než který byl použit pro předchozí žádosti o vízum, by se však stále museli dostavit na konzulát nebo do střediska pro žádosti o udělení víza za účelem identifikace, aby poskytli biometrické údaje, případně další informace.

Z hlediska bezpečnosti schengenského prostoru by proces podávání žádostí o digitální víza vyřizovaný prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí o víza a založený na digitálním vízu posílil bezpečnost celého procesu, přispěl k bezpečnosti vnějších hranic schengenského prostoru a zvýšil důvěru mezi členskými státy. Umožnilo by to rovněž částečně automatizované určení členského státu, který je příslušný k posouzení žádosti o vízum, na základě kritérií vízového kodexu, čímž by se výrazně snížilo riziko spekulativního podávání žádostí o víza.

35 Podle platných pravidel vízového kodexu (nařízení (ES) č. 810/2009) se biometrické údaje v zásadě odebírají každých 59 měsíců počínaje dnem prvního odběru; jinak se zkopírují z předchozí žádosti.

Digitální vízum by ve srovnání s vízovým štítkem výrazně snížilo bezpečnostní rizika. Tak by tomu bylo i v případě nouzového scénáře, tj. kdy by kontroly za použití VIS a jiných informačních systémů EU nebyly technicky možné. Nebylo by možné odcizit prázdné vízové štítky, jak tomu dnes může být na konzulátech členských států36. Možnost 4 harmonizuje podobu a kvalitu údajů podporovaných dokumentů nahrávaných na platformu EU pro podávání žádostí, což poskytne další záruky, pokud jde o odhalování padělaných dokumentů.

• Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Podle Programu Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) by se všechny iniciativy, jejichž cílem je změnit stávající právní předpisy EU, měly zaměřit na zjednodušení a zajištění účinnějšího dosažení stanovených cílů politiky (tj. snížení nadbytečné regulační zátěže). Ačkoli tato iniciativa nebyla předmětem iniciativy REFIT, výrazně sníží celkové administrativní náklady členských států na vyřizování žádostí o víza, jak dokládá posouzení dopadů.

• Základní práva

Tento legislativní podnět klade zvláštní důraz na potřebu zajistit plné dodržování základních práv zakotvených v Listině základních práv EU.

Žadatelé o víza s omezenou schopností pohybu a orientace by ve stále větší míře mohli využívat výhod plynoucích z potřeby navštěvovat konzulát nebo středisko pro žádosti o udělení víza méně často. Na druhé straně by některé kategorie žadatelů mohly i nadále podávat žádosti na konzulátu nebo ve středisku pro žádosti o udělení víza, pokud by nestačila pomoc poskytovaná platformou EU pro podávání žádostí o víza nebo poskytovateli služeb a rodinnými příslušníky či přáteli37.

Podávání žádostí on-line pravděpodobně zlepší zkušenosti s podáváním žádostí o víza pro osoby s poruchami zraku. Digitální platformy pro podávání žádostí na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni musí být v souladu se směrnicí o přístupnosti38, podle níž musí členské státy zajistit, aby „subjekty veřejného sektoru přijaly nezbytná opatření k většímu zpřístupnění svých webových stránek a mobilních aplikací, a to tím, že je učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními“. Webové stránky by proto měly uživatelům umožnit změnit způsob zobrazování informací (velikost písma, barvy atd.) a mohly by rovněž nabízet zvukovou pomoc (čtení textů). To by při podávání žádostí v papírové podobě nebylo možné, nebo by to bylo možné v menší míře. Kromě toho by se tím zaručila vysoká přístupnost pro osoby, které nevidí nebo neslyší, neboť standardy a prvky obsažené v platformě EU pro podávání žádostí by používaly všechny země.

Zvláštní ustanovení, která by se vztahovala na jednotlivé případy z humanitárních důvodů, by se vztahovala i na osoby s nižší počítačovou gramotností, které by potřebovaly technickou

36 Členské státy jsou podle vízového kodexu povinny podávat Komisi zprávy o každé významné ztrátě prázdných vízových štítků (čl. 37 odst. 2).

37 To bylo zohledněno ve výpočtu nákladů a přínosů za použití předpokladu, že 3 % žádostí by bylo i

nadále podáváno v papírové podobě. Týkalo by se to žadatelů, kteří nemohou podat žádost on-line, nebo žadatelů, kteří musí předložit podpůrné doklady v listinné podobě. Vzhledem k tomu, že podávání žádostí digitálními prostředky bude mnohem snazší než jejich podávání v papírové podobě na konzulátu, bude tento procentní podíl velmi nízký.

38 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

pomoc. Problémy s digitální dostupností se však časem budou postupně snižovat v důsledku celosvětového nárůstu gramotnosti v oblasti informačních technologií.

Pokud jde o práva dítěte, příslušný legislativní režim, který dětem zaručuje postup na místě, by zůstal zachován. Revidované nařízení o VIS již zavedlo změny, jejichž cílem je zejména posílit boj proti zneužívání práv dětí snížením věku pro snímání otisků prstů (z 12 na 6 let), ale také zavedením přísných záruk pro biometrické údaje dětí, zejména omezením doby uchovávání údajů: otisky prstů a zobrazení obličeje týkající se dětí mladších 12 let budou vymazány, jakmile vyprší platnost víza a dítě překročí vnější hranice. U žadatelů s dětmi podávajících žádost opakovaně bude nová opakovaná žádost ve všech takových případech vyžadovat další postup na místě.

Úloha externích poskytovatelů služeb v souvislosti s digitalizací by závisela na tom, které úkoly by jim členské státy svěřily v novém kontextu digitalizace, pokud to legislativní rámec umožní. Velká část administrativních úkolů, které jsou v současnosti svěřeny externím poskytovatelům služeb, by při využití digitálních postupů již nebyla nutná (např. vkládání informací z formuláře fyzické žádosti do digitální podoby). Krátkodobě by se úloha externích poskytovatelů služeb při poskytování obecné pomoci žadateli mohla zvýšit (např. pomoc lidem bez počítačové gramotnosti). Z dlouhodobého hlediska by se však jejich úloha, pokud jde o přijímání žádostí, měla snížit, protože žadatelé, kteří mají platné biometrické údaje zaregistrovány, by mohli podávat žádosti v plném rozsahu online. Z hlediska ochrany údajů znamená využívání externích poskytovatelů služeb vlastně další zpřístupnění osobních údajů třetím stranám. To nepředstavuje ohrožení pro ochranu údajů, pokud jsou procesy a technologie používané externími poskytovateli služeb v souladu se zásadami ochrany údajů a soukromí a pokud orgány členských států provádějí řádné monitorování každého externího poskytovatele služeb.

Jak zdůraznil evropský inspektor ochrany údajů, dopad iniciativy na ochranu údajů vyplývá především ze zavedení platformy pro podávání žádostí o víza (s dopadem na nakládání s osobními údaji u externích poskytovatelů služeb, bezpečnost údajů v platformě). V tomto ohledu analýza možností ukázala, že možnost 5 představuje závažná rizika, pokud jde o ochranu údajů, v důsledku vlastního zadávání biometrických údajů digitálními prostředky. Všechny ostatní možnosti byly, pokud jde o ochranu údajů, relativně rovnocenné.

Pokud jde o digitální víza, informace o vízech jsou v současné době uchovávány v rozsáhlé databázi EU – ve VIS, ale také doloženy připojením vízového štítku do cestovního pasu. Dematerializace vízového štítku do podoby čistě digitálního víza proto nic nemění na skutečnosti, že informace o vízech jsou a stále budou uloženy v rozsáhlé databázi EU. Nařízení o VIS již obsahuje vysoké záruky ochrany údajů (pravidla pro uchovávání údajů, pravidla přístupu, přístupová práva, práva na opravu, doplnění, výmaz osobních údajů, omezení zpracování atd.). Nedávno revidované nařízení o VIS navíc tyto záruky ochrany údajů dále posílilo tím, že uvedlo ustanovení o ochraně údajů do souladu s platnými legislativními normami v oblasti ochrany údajů. Tyto posílené záruky ochrany údajů budou nadále platit, neboť informace obsažené v digitálních vízech budou i nadále ukládány ve VIS.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

• Platforma EU pro podávání žádostí o víza

Pokud jde o rozpočtové důsledky pro orgány EU, podle odhadu uvedeného ve studii

„Prototyp digitálního víza“39 se náklady na zřízení platformy EU pro podávání žádostí o víza budou pohybovat mezi 33,8 milionu EUR a 41,2 milionu EUR (včetně nákladů na řízené služby a úprav potřebných pro VIS)40. Po vytvoření této řízené služby budou náklady na provoz a údržbu představovat ročně částku mezi 10,5 milionu EUR a 12,8 milionu EUR, zahrnující 10 zaměstnanců agentury eu-LISA.

Pokud jde o dopad na členské státy, každý členský stát bude muset propojit a aktualizovat své vnitrostátní systémy, aby mohly využívat služby nové centralizované platformy EU pro podávání žádostí o víza. Posouzení dopadů odhaduje, že tyto náklady se budou pohybovat mezi 270 000 a 330 000 EUR na členský stát. Jakmile budou vnitrostátní systémy připojeny, budou muset uložené žádosti uchovávat, aby mohly být později přezkoumány. Posouzení dopadů odhadlo investice na zajištění této infrastruktury na přibližně 2,5 milionu EUR až 3 miliony EUR (v průměru) na členský stát41. Tyto náklady by do značné míry závisely na počtu žádostí o víza, které členský stát za daný rok obdrží. Jakmile budou vnitrostátní systémy aktualizovány a připojeny k řízené službě, kdy se počítá s dostatečným prostorem pro uchovávání dat, bude třeba tyto nové zdokonalené vnitrostátní systémy udržovat, přičemž odhadované náklady se pohybují mezi 460 000 a 570 000 EUR na členský stát ročně. Tyto náklady se rovněž liší podle počtu žádostí, které členský stát obdrží. Je třeba zdůraznit, že všechny výše uvedené náklady budou v důsledku úspor z rozsahu nižší než náklady, které by vznikly členskému státu, pokud by si měl vyvinout svou vlastní on-line platformu pro podávání žádostí o víza.

• Digitální vízum

Náklady spojené s digitálním vízem na centrální úrovni (služba pro kontrolu platnosti víz) jsou zahrnuty do výše uvedených nákladů platformy EU pro podávání žádostí o víza (funkčnost platformy). Kromě toho jsou záznamy o vízech, které jsou v současné době vydávány, již digitálně uloženy ve VIS. Digitalizace víz by proto nevedla k žádným dalším dodatečným nákladům pro rozpočet EU.

Zavedení digitálního víza by pro členské státy znamenalo pouze zanedbatelné náklady, jak vyplývá z výpočtů v posouzení dopadů připojeném k tomuto návrhu. Nástroje k vytvoření a ověření podepsaného 2D čárového kódu již budou existovat, aby bylo dosaženo souladu s prováděcím rozhodnutím Komise, kterým se zavádí digitální pečeť na jednotném vzoru víz42.

39 Projekt s agenturou eu-LISA zaměřený na vývoj a testování prototypu budoucí on-line platformy EU pro podávání žádostí o víza, který byl zahájen v září 2020 v souladu s dohodou o úrovni služeb podepsanou mezi GŘ HOME a agenturou eu-LISA dne 27. července 2020. Cílem projektu je analyzovat náklady, jakož i technické a právní požadavky budoucí on-line platformy EU pro podávání žádostí. Závěrečná zpráva o projektu má být předložena do října 2021.

40 Odhadovaná doba trvání tři roky na základě studie proveditelnosti digitálních víz z roku 2019.

41 Upozorňujeme, že tyto průměrné náklady se liší od nákladů uvedených v možnosti 3. Důvodem je skutečnost, že 17 členských států, které byly vybrány v rámci možnosti politiky 3, představuje pouze 43 % žádostí o víza, ale přibližně 75 % všech členských států. To je důvod, proč náklady na infrastrukturu nelze odhadovat lineárně podle počtu členských států, které se rozhodnou pro účast.

42 C(2020)2672. Toto prováděcí rozhodnutí stanoví, že všechny členské státy budou používat digitální pečeť nejpozději dva roky po oznámení (tj. 1. května 2022).

5. DALŠÍ PRVKY

• Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Pro zajištění toho, aby se předpokládané příznivé účinky zavedení platformy EU pro podávání žádostí o víza a digitálních víz projevily v praxi, bude zásadní spolehlivý mechanismus monitorování a hodnocení.

Povinnosti monitorování a hodnocení jsou již stanoveny v článku 57 vízového kodexu a článku 50 revidovaného nařízení o VIS o kontrole a hodnocení. Do nařízení o VIS se doplňuje zvláštní článek, který se konkrétně zabývá hodnocením změn vyplývajících z přijetí návrhu na digitalizaci vízových postupů.

Ukazatele umožní měřit pokrok při dosahování hlavních cílů, konkrétně zjednodušit a harmonizovat postup podávání žádostí o víza pro členské státy a státní příslušníky třetích zemí; snížit riziko podvodu (u totožnosti) a padělání a usnadnit proces ověřování na hranicích a učinit z EU atraktivnější destinaci pro cestující.

Provádění vízové politiky je rovněž sledováno nebo posuzováno prostřednictvím schengenského hodnotícího mechanismu v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1053/20133, aniž je dotčena úloha Komise jako strážkyně Smluv (čl. 17 odst. 1 SEU).

• Proměnná geometrie

Tento návrh navazuje na schengenské acquis týkající se vnějších hranic a víz a rozvíjí je v tom smyslu, že se týká překračování vnějších hranic a udělování krátkodobých víz. Jelikož se právní základ tohoto návrhu nachází v části třetí hlavě V SFEU, uplatní se systém „proměnné geometrie“, stanovený v protokolech o postavení Dánska a Irska a schengenském protokolu. Proto musí být zváženy příslušné důsledky v souvislosti s různými protokoly a dohodami o přidružení k Schengenu, pokud jde o Dánsko, Irsko, Island a Norsko a Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

Stejně tak je třeba zvážit důsledky pro různé akty o přistoupení. Podrobná situace každého z dotčených států je uvedena v 40.–47. bodě odůvodnění tohoto návrhu.

• Podrobné vysvětlení ustanovení návrhu

Článek 1 návrhu mění ustanovení nařízení (ES) č. 810/2009 (vízový kodex) za účelem provedení návrhu tím, že společně s řadou dalších následných změn provádí tyto významné změny:

• Zvláštní postavení žadatelů o víza, kteří jsou rodinnými příslušníky státních příslušníků Spojeného království, na které se vztahuje dohoda o vystoupení Spojeného království z EU ve vztahu k jejich hostitelskému státu na základě čl. 14 odst. 3 dohody o vystoupení Spojeného království z EU, se odráží v článku 1 a v celém textu.

• Článek 5 stanoví pravidlo pro určení členského státu příslušného k posouzení žádosti.

• Článek 9 zavádí povinnost podat žádost prostřednictvím digitální platformy EU pro podávání žádostí o víza a zároveň zachovává možnost určitých výjimek, konkrétně víz udělovaných na vnějších hranicích, víz udělovaných hlavám států nebo předsedům vlád a u jednotlivých případů z humanitárních důvodů.

• Článek 10 stanoví obecná pravidla pro podávání žádostí s určitými úpravami s cílem zajistit, aby se pravidla mohla vztahovat na digitální kontext.

• Článek 12 uvádí, že cestovní doklad bude muset být předložen spolu s první žádostí, zatímco poté bude postačovat naskenovaná kopie nahraná do platformy EU pro podávání žádostí.

• Jsou zachována pravidla stanovená v článku 13 týkající se biometrických identifikátorů a provádějí se pouze cílené změny, které odrážejí funkce digitální platformy EU pro podávání žádostí, zejména použití brány pro externí poskytovatele služeb při odebírání biometrických údajů těmito poskytovateli.

• Článek 18 se mění tak, aby odrážel automatizovanou předběžnou kontrolu způsobilosti a přípustnosti provedenou platformou EU pro podávání žádostí o víza.

• Článek 19 se mění s cílem přizpůsobit pravidla přípustnosti používání platformy EU pro podávání žádostí o víza, zejména zahrnutí předběžné kontroly přípustnosti provedené platformou EU pro podávání žádostí o víza.

• Pravidla stanovená v článku 24 o vydávání víz pro více vstupů jsou zachována. V důsledku dematerializace víz však platnost víza již nebude omezena datem skončení platnosti cestovního pasu.

• Článek 26a stanoví, že víza budou vydávána v digitální podobě ve Vízovém informačním systému.

Článek 2 zavádí platformu EU pro podávání žádostí o víza tím, že navrhuje řadu změn v nařízení (ES) č. 767/2008 (nařízení o VIS). Společně s řadou dalších následných změn se provádějí tyto významné změny:

• Článek 2a zavádí on-line platformu EU pro podávání žádostí o víza jako novou funkci ve Vízovém informačním systému.

• Vkládá se nová kapitola Ia, která stanoví funkce platformy EU pro podávání žádostí o víza: popisuje informace, které mají být uvedeny v on-line formuláři žádosti, a to na základě informací, které jsou od žadatelů v současné době požadovány (článek 7b); obsahuje výčet kroků, které mají žadatelé učinit za účelem podání žádosti na platformě, a to podle vzoru systému ETIAS a stávajícího postupu podávání žádostí o víza (článek 7c); zavádí platební nástroj a nástroj pro sjednávání návštěv (článek 7d); zřizuje bránu umožňující externím poskytovatelům služeb přístup k údajům VIS pouze pro čtení (článek 7e); vysvětluje, jak budou rozhodnutí oznamována, a to i podle vzoru ETIAS (článek 7f).

• Článek 7b obsahuje zvláštní ustanovení o využívání platformy EU pro podávání žádostí rodinnými příslušníky občanů Unie nebo jiných státních příslušníků třetích zemí požívajících práva na volný pohyb podle práva Unie nebo státních příslušníků Spojeného království, kteří požívají výhod dohody o vystoupení Spojeného království z EU.

Článek 3 mění nařízení Rady (ES) č. 1683/95 (nařízení o vízovém štítku) za účelem provedení digitálního víza tím, že stanoví, že členské státy, které plně uplatňují schengenské acquis, udělují víza v digitální podobě.

Článek 4 mění nařízení Rady (ES) č. 333/2002 (o jednotném vzoru formulářů pro připojení víza uděleného členskými státy držitelům cestovních dokladů, které nejsou uznávány členským státem, který formulář vydal). Se zavedením digitálních víz, jež nejsou připojena k cestovnímu dokladu, již není nutné mít zvláštní formulář pro připojení víz orgány členského státu pro držitele cestovního dokladu, který není uznáván uvedeným členským státem.

Článek 5 stanoví cílené změny nařízení Rady (ES) č. 694/2003 o jednotném vzoru dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD). Aby se zohlednila digitalizace, je upřesněno, že tyto doklady budou vydávány v digitální podobě.

Článek 6 mění Úmluvu k provedení Schengenské dohody. Vzor krátkodobých víz stanovený nařízením Rady (ES) č. 1683/95 se používá i pro dlouhodobá víza. Úmluva k provedení Schengenské dohody se proto mění tak, aby umožňovala vydávání víz v digitální podobě také pro dlouhodobá víza.

Článek 7 mění nařízení Rady (ES) č. 693/2003 (o dokladech k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladech k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD)). Postup podávání žádostí u těchto dokladů je založen na listinných dokladech. Aby se zohlednil vývoj digitalizace, nařízení Rady (ES) č. 693/2003 a nařízení Rady (ES) č. 694/2003 se mění tak, aby umožňovala vydávání v digitální podobě, jakož i digitální žádosti.

Článek 8 stanoví cílené technické změny nařízení (EU) 2017/2226 (nařízení o Systému vstupu/výstupu), které jsou nezbytné v důsledku zavedení digitálního víza a zrušení fyzického vízového štítku, zejména předávání údajů z VIS do systému EES po potvrzení platného víza v novém cestovním dokladu.

Článek 9 obsahuje standardní ustanovení o hodnocení platformy EU pro podávání žádostí.

Článek 10 obsahuje ustanovení o zahájení provozu platformy EU pro podávání žádostí a o digitálních vízech. Stanoví rovněž přechodné období pro členské státy, které si nepřejí využívat platformu EU pro podávání žádostí o víza, a popisuje podmínky tohoto přechodného období.

Článek 11 je standardním ustanovením o vstupu pozměňujícího nařízení v platnost.

2022/0132 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009 a (EU) 2017/2226, nařízení Rady (ES) č. 1683/95, (ES) č. 333/2002, (ES) č.

693/2003 a (ES) č. 694/2003 a Úmluva k provedení Schengenské dohody, pokud jde o digitalizaci postupu udělování víz

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 79 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Společná vízová politika Unie tvoří nedílnou součást vytváření prostoru bez vnitřních hranic. Vízová politika by měla zůstat zásadním prvkem, který pomůže čelit rizikům v oblasti zabezpečení a rizikům nelegální migrace do Unie a zároveň usnadní cestovní ruch a podnikání. Společná vízová politika by měla přispět k vytváření růstu a být v souladu s ostatními politikami Unie, které se týkají například vnějších vztahů, obchodu, vzdělávání, kultury a cestovního ruchu. V březnu 2018 se sdělení Komise o vízové politice zabývalo pojmem „elektronická víza“ a oznámilo studii proveditelnosti týkající se postupu udělování digitálních víz a záměr posoudit možnosti a podpořit pilotní projekty s cílem připravit půdu pro budoucí návrhy. Při revizi vízového kodexu EU v roce 2019 Evropský parlament a Rada výslovně stanovily cíl vypracovat v budoucnu společné řešení, které by umožnilo podávání žádostí o schengenská víza on- line, a tím plně využilo nejnovějšího právního a technologického vývoje43.

(2) Iniciativa je v souladu s obecným přístupem EU na podporu modernizace a digitalizace veřejných služeb a se sdělením Komise Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády44. Od vstupu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/200945 v platnost v roce 2010 a od zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v roce 2011 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/200846 se kontext vízové politiky výrazně změnil v souvislosti s výzvami v oblasti migrace a bezpečnosti, s nimiž se v posledních letech potýká. Významný

43 Ustanovení 20. bodu odůvodnění nařízení (EU) 2019/1155.

44 COM(2021) 118 final, sdělení Komise Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády

45 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).

46 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).

technologický vývoj navíc poskytuje nové příležitosti k tomu, aby byl postup vyřizování žádostí o schengenská víza pro státní příslušníky třetích zemí a orgány členských států jednodušší a účinnější.

(3) Pandemie COVID-19, která vedla ke zpomalení udělování schengenských víz na celém světě, částečně v důsledku obtížného přijímání žadatelů o víza na konzulátech a střediscích pro žádosti o udělení víza, přiměla členské státy, aby vyzvaly Komisi k urychlení práce na digitalizaci postupů udělování víz.

(4) Nový pakt o migraci a azylu, který Komise navrhla dne 23. září 2020, stanovil cíl plně digitalizovat do roku 2025 postup udělování víz, včetně digitálního víza a možnosti podávat žádosti o víza on-line.

(5) Ačkoli je zpracování víz již částečně digitalizováno, včetně zaznamenávání žádostí a rozhodnutí ve VIS, dva důležité kroky jsou i nadále založeny na listinných dokladech: podání žádosti o vízum a udělení víza žadateli prostřednictvím vízového štítku. To vytváří zátěž pro všechny zúčastněné strany, zejména pro orgány členských států udělující víza a pro žadatele o víza. Členské státy jsou si toho vědomy a některé z nich již zavedly digitální řešení s cílem poskytnout žadatelům moderní a uživatelsky vstřícný postup podávání žádostí a zlepšit účinnost vyřizování žádostí o víza.

(6) Žadatelé o víza by měli mít možnost požádat o vízum on-line prostřednictvím jednotné platformy EU bez ohledu na cílový členský stát. Tento nástroj by měl automaticky určit, který členský stát je příslušný k posouzení žádosti, zejména pokud žadatel hodlá navštívit několik členských států. Členské státy budou muset pouze zkontrolovat, zda nástroj správně určil příslušný členský stát.

(7) On-line platforma EU pro podávání žádostí by měla žadateli poskytnout aktuální informace o krátkodobých schengenských vízech a poradenský nástroj, s jehož pomocí může žadatel nalézt veškeré nezbytné informace týkající se požadavků a postupů, zejména to, zda je vízum vyžadováno a jaký druh víza je vyžadován; jaká je výše vízového poplatku; který členský stát je příslušný k vyřízení žádosti; jaké jsou požadované podpůrné doklady; zda je nutná návštěva za účelem odběru biometrických údajů, nebo je možné podat žádost on-line bez návštěvy. Platforma EU pro podávání žádostí by měla rovněž umožnit zavedení bezpečné elektronické komunikace mezi žadatelem a příslušným konzulátem nebo ústředními orgány příslušného členského státu, pokud jsou potřebné další doklady nebo je vyžadován pohovor.

(8) Žadatelé o víza by měli mít možnost podat žádost, předložit údaje požadované ve formuláři žádosti, naskenovanou kopii cestovního dokladu a podpůrné doklady a cestovní zdravotní pojištění v digitální podobě prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí. Aby si mohli žadatelé uložit informace týkající se jejich žádosti, měla by on-line platforma pro podávání žádostí umožňovat údaje dočasně uchovávat. Jakmile žadatel podá žádost on-line a členské státy provedou příslušné kontroly, bude spis žádosti převeden do vnitrostátního systému příslušného členského státu a do něj uložen. Konzuláty by nahlížely do informací uchovávaných na vnitrostátní úrovni a do ústředního VIS by předávaly pouze požadované údaje.

(9) Osobní návštěva konzulátu nebo externího poskytovatele služeb by měla být v zásadě povinná pouze pro žadatele, kteří žádají o vízum poprvé, a pro žadatele, kteří obdrželi nový cestovní doklad, jenž je třeba ověřit, a dále pro odběr biometrických identifikátorů.

(10) Žadatelé podávající žádost opakovaně by měli mít možnost podat žádost do 59 měsíců od první úspěšné žádosti zcela on-line za předpokladu, že žádost podávají se stejným

cestovním dokladem. Po uplynutí této doby by měly být znovu odebrány biometrické údaje, jak je uvedeno v nařízení (ES) č. 810/2009, podle něhož se biometrické údaje v zásadě odebírají každých 59 měsíců počínaje dnem prvního odběru.

(11) Zvláštní ustanovení se vztahují na státní příslušníky třetích zemí podléhající vízové povinnosti, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Unie, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES47, nebo státních příslušníků třetích zemí požívajících práva na volný pohyb rovnocenného právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, a kteří nejsou držiteli pobytové karty podle směrnice 2004/38/EU, nebo státních příslušníků Spojeného království, na něž se vztahuje Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii48 (Dohoda o vystoupení Spojeného království z EU) ve vztahu k hostitelskému státu a kteří nejsou držiteli povolení k pobytu podle Dohody o vystoupení Spojeného království z EU.

(12) Ustanovení čl. 21 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie uvádí, že každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Příslušná omezení a podmínky jsou uvedeny ve směrnici 2004/38/ES. Jak bylo potvrzeno Soudním dvorem Evropské unie, rodinní příslušníci uvedení v 11. bodě odůvodnění mají nejen právo vstoupit na území členského státu, ale mají rovněž právo získat pro tento účel vstupní vízum. Členské státy musí těmto osobám poskytnout všechny prostředky, aby jim usnadnily získání nezbytných víz, která musí být udělena bezplatně, co nejdříve a na základě zrychleného řízení a s náležitým ohledem na procesní záruky, které se na ně vztahují. Zejména s ohledem na výše uvedené by tito rodinní příslušníci měli být oprávněni podat svou žádost o vízum, žádost o potvrzení platného víza v novém cestovním dokladu nebo žádost o prodloužení platnosti víza bez použití platformy EU pro podávání žádostí, neboť to může usnadnit jejich žádost o udělení víza. V takovém případě by měli mít právo se rozhodnout podat žádost osobně na konzulátu nebo u externích poskytovatelů služeb. Kromě toho by on-line platforma EU pro podávání žádostí o víza měla plně zohledňovat práva a usnadnění přiznaná osobám, na něž se vztahuje acquis o volném pohybu. Totéž platí pro rodinné příslušníky státních příslušníků Spojeného království, na které se vztahuje dohoda o vystoupení Spojeného království z EU ve vztahu k jejich hostitelskému státu na základě čl. 14 odst. 3 dohody o vystoupení Spojeného království z EU.

(13) Zvláštní ustanovení by měla platit v jednotlivých případech z humanitárních důvodů nebo pro hlavy států nebo předsedy vlád a členy vlád členských států, včetně doprovázejících manželů nebo manželek, a pro členy jejich oficiální delegace, pokud jsou pozváni vládami členských států nebo mezinárodními organizacemi za oficiálním účelem, pro panovníky a další vysoce postavené členy královské rodiny, pokud jsou pozváni vládami členských států nebo mezinárodními organizacemi za oficiálním účelem.

47 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).

48 Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7).

(14) Zvláštní ustanovení, která by měla platit v jednotlivých případech z humanitárních důvodů, by mohla zahrnovat problémy s digitální přístupností.

(15) Třetí strana oprávněná žadatelem o vízum nebo zmocněná zákonem k jeho zastupování by měla mít možnost podat žádost jménem žadatele, pokud je ve formuláři žádosti uvedena totožnost této osoby. Cestující by měli mít možnost zmocnit obchodní zprostředkovatele k vytvoření a podání žádosti jejich jménem.

(16) Každý žadatel by měl předložit vyplněný formulář žádosti, který obsahuje prohlášení

o pravosti, úplnosti, správnosti a spolehlivosti předložených údajů a prohlášení

o pravdivosti a spolehlivosti učiněných prohlášení, prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí. Každý žadatel by měl rovněž uvést, že rozumí podmínkám pro vstup uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/39949 a že může být požádán, aby při každém vstupu předložil příslušné podpůrné doklady. Formuláře žádosti pro nezletilé osoby by měly být předkládány a elektronicky podepsány osobou vykonávající trvalou nebo dočasnou rodičovskou odpovědnost nebo zákonné opatrovnictví.

(17) Platba vízového poplatku by měla být provedena pomocí brány třetí strany napojené na on-line platformu pro podávání žádostí a platby by byly přímo převedeny příslušnému členskému státu. Údaje požadované pro zajištění elektronické platby by neměly být součástí údajů uložených ve VIS.

(18) Platforma EU pro podávání žádostí bude rovněž obsahovat nástroj pro sjednávání návštěv, který se členský stát může rozhodnout používat ke správě návštěv na svých konzulátech nebo u externích poskytovatelů služeb. I když by používání tohoto nástroje mělo zůstat nepovinné, neboť nemusí být vždy vhodné na všech místech a pro všechny konzuláty, měly by členské státy i přesto využít místní schengenské spolupráce k diskusi o tom, zda by v konkrétních třetích zemích nebo na konkrétních místech mohl být uplatňován harmonizovaný přístup k používání nástroje pro sjednávání návštěv.

(19) Systém by měl žadatele informovat v případě, že informace chybí, a měl by žadateli poskytnout možnost žádost opravit. Platforma EU pro podávání žádostí by měla žadatele prostřednictvím automatizované předběžné kontroly přípustnosti informovat, zda je jeho žádost přípustná. Předběžná kontrola by měla zajistit, aby poskytnuté informace u požadovaného víza splňovaly požadavky na přípustnost.

(20) Pokud příslušný konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu zjistí, že jsou odpovědné za posouzení žádosti, měly by ji přijmout a údaje by měly být z dočasného úložiště stanoveného nařízením o VIS importovány do vnitrostátního systému a s výjimkou kontaktních údajů z dočasného úložiště vymazány.

(21) Žadatelům by mělo být rozhodnutí příslušného členského státu o jejich žádosti oznámeno elektronicky s uvedením, zda je vízum uděleno; zamítnuto; potvrzeno do nového cestovního dokladu; prodlouženo, prohlášeno za neplatné nebo zrušeno v souladu s nařízeními (ES) č. 810/2009 a (ES) č. 767/2008.

(22) Aby se snížila rizika v oblasti zabezpečení spojená s padělanými a odcizenými vízovými štítky, měla by být víza vydávána v digitální podobě, nikoli již jako vízový štítek vlepený do cestovního dokladu.

49 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).

(23) Pro zajištění maximální bezpečnosti a zabránění padělání nebo falšování by mělo mít oznámení o digitálním vízu formu 2D čárového kódu, který je kryptograficky podepsán certifikačním orgánem signatářské země (CSCA) vydávajícího členského státu. V případě, že je VIS nedostupný nebo nedosažitelný, kontroly by vycházely z 2D čárového kódu od podepisujícího orgánu.

(24) V případě, že držitel víza cestovní doklad ztratí, je mu odcizen nebo jeho platnost vypršela a vízum je stále platné, mohl by držitel víza prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí požádat o potvrzení víza v novém cestovním dokladu pod podmínkou, že nový cestovní doklad je stejného typu a je vydán stejnou zemí jako ztracený či odcizený cestovní doklad nebo cestovní doklad, jehož platnost vypršela. Držitel víza by se měl osobně dostavit na konzulát nebo k externímu poskytovateli služeb a předložit nový cestovní doklad, aby mohla být ověřena pravost nového cestovního dokladu.

(25) Údaje uložené v platformě EU pro podávání žádostí by měly být chráněny pomocí prováděcích opatření posilujících ochranu soukromí.

(26) Externí poskytovatelé služeb by měli mít přístup k platformě EU pro podávání žádostí pouze za účelem vyhledávání a přezkumu podaných žádostí; ověření dočasně uložených údajů (např. skenu cestovního dokladu); odběru a nahrávání biometrických identifikátorů; provádění kontroly kvality nahraných podpůrných dokladů; potvrzení, že žádost byla přezkoumána, čímž ji zpřístupní konzulátu k dalšímu zpracování; externí poskytovatelé služeb by neměli mít přístup k údajům uloženým ve VIS.

(27) Je nezbytné určit datum zahájení provozu, včetně digitálního víza a platformy EU pro podávání žádostí. Členský stát se může po dobu pěti let ode dne zahájení provozu rozhodnout, že on-line platformu EU pro podávání žádostí nebude využívat. Členský stát však může před koncem přechodného období oznámit, že si přeje, aby byl připojen k on-line platformě EU pro podávání žádostí. Pokud se členský stát zpracovávající žádosti o víza rozhodl nevyužívat on-line platformu EU pro podávání žádostí, budou mít držitelé víz během přechodného období i nadále možnost digitální víza ověřovat prostřednictvím internetové služby platformy EU pro podávání žádostí.

(28) Platforma EU pro podávání žádostí by měla obsahovat funkci, která žadatelům umožní ověřit jejich digitální víza.

(29) Členské státy, které neuplatňují schengenské acquis v plném rozsahu, a tudíž nemají přístup do VIS, aby mohly zadávat žádosti o víza a ukládat digitální víza, by měly i nadále vydávat víza ve formě jednotného vzoru (štítek).

(30) S cílem umožnit uplatňování rozhodnutí č. 565/2014/EU by Bulharsko, Chorvatsko, Kypr a Rumunsko měly mít přístup k digitálním vízům uloženým ve VIS pouze pro čtení.

(31) Za technický vývoj a provozní řízení platformy EU pro podávání žádostí a jejích součástí by měla v rámci VIS zodpovídat Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen

„agentura eu-LISA“).

(32) Systémová architektura platformy EU pro podávání žádostí by měla v maximální možné míře využívat stávající i připravované systémy, které jsou součástí nového rámce interoperability, zejména Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a systém vstupu/výstupu (EES), a zároveň respektovat současná technologická omezení a současné investice členských států do jejich vlastních vnitrostátních systémů.

(33) Kontrola digitálních víz na hranicích by se měla opírat o stávající i připravovanou architekturu systému EU pro správu hranic a měla by sestávat z informací o držiteli víza uložených ve VIS. Tyto informace by měly orgány členských států ověřovat pomocí biometrických údajů.

(34) Vzor krátkodobých víz stanovený nařízením Rady (ES) č. 1683/9550 se používá i pro dlouhodobá víza. Úmluva k provedení Schengenské dohody51 by proto měla být změněna tak, aby umožňovala vydávání víz v digitální podobě také pro dlouhodobá víza.

(35) Vzhledem k tomu, že zavedením digitálních víz by odpadla nutnost vlepovat fyzický vízový štítek, mělo by být odpovídajícím způsobem změněno nařízení Rady (ES) č. 333/200252, kterým se stanoví jednotný vzor formulářů pro připojení víza uděleného členskými státy držitelům cestovních dokladů, které nejsou uznávány členským státem.

(36) Doklady k usnadnění průjezdu (FTD) a doklady k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) představují doklady s platností průjezdního víza opravňující jeho držitele vstoupit na území členských států za účelem průjezdu jejich územím v souladu s ustanoveními schengenského acquis týkajícími se překračování vnějších hranic. Doklady k usnadnění průjezdu (FTD) a doklady k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) se vydávají v jednotných vzorech a postup podávání žádostí je založen na listinných dokladech. Aby se zohlednil vývoj digitalizace, nařízení Rady (ES) č. 693/200353 a nařízení Rady (ES) č. 694/200354 by měla být změněna tak, aby umožňovala vydávání v digitální podobě, jakož i digitální žádosti.

(37) Aby se zajistilo, že formulář žádosti a formuláře pro zamítnutí budou zohledňovat možnosti, kdy žadatel o vízum podal či nepodal žádost prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu seznamu informací, které by platforma EU pro podávání žádostí měla obsahovat, a o změnu příslušných standardních formulářů a vzorů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů55. Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít systematicky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

50 Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Úř. věst. L 164, 14. 7. 1995, s. 1).

51 Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19).

52 Nařízení Rady (ES) č. 333/2002 ze dne 18. února 2002 o jednotném vzoru formulářů pro připojení víza uděleného členskými státy držitelům cestovních dokladů, které nejsou uznávány členským státem, který formulář vydal (Úř. věst. L 53, 23. 2. 2002, s. 4).

53 Nařízení Rady (ES) č. 693/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zavedení dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) a o změně Společné konzulární instrukce a Společné příručky (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 8).

54 Nařízení Rady (ES) č. 694/2003 ze dne 14. dubna 2003 o jednotném vzoru dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) stanovených nařízením (ES) č. 693/2003 (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 15).

55 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(38) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení evropské on-line platformy pro podávání žádostí o víza a zavedení digitálního víza, vycházejí z jiných iniciativ, jejichž cílem je na jedné straně zjednodušit a harmonizovat postupy v rámci společné vízové politiky a na druhé straně sladit požadavky na cestování, vstup a hraniční kontroly v rámci schengenského prostoru s novou digitální érou, jsou změny souvisejících právních předpisů možné pouze na úrovni Unie a jsou součástí schengenského acquis. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(39) Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnice 2004/38/ES a části druhé dohody o vystoupení Spojeného království z EU.

(40) Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Zavedení platformy EU pro podávání žádostí a digitálního víza bude plně zohledňovat právo na ochranu osobních údajů, respektování soukromého a rodinného života, práva dítěte a ochranu zranitelných osob. Všechny záruky týkající se základních práv obsažené v nařízení o Vízovém informačním systému zůstanou plně použitelné i v souvislosti s budoucí platformou EU pro podávání žádostí o víza a digitálními vízy, zejména pokud jde o práva dítěte. Platforma bude muset zohlednit požadavky stanovené ve směrnici o přístupnosti56, aby byl zajištěn snadný přístup pro osoby se zdravotním postižením.

(41) V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis , rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(42) Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko57; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(43) Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis58, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES59.

(44) Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji

56 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

57 Toto nařízení nespadá do oblasti působnosti opatření stanovených v rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

58 Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

59 Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

schengenského acquis60, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES61.

(45) Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis62, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU63.

(46) Toto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011.

(47) V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/172564 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [XX]65,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (ES) č. 810/2009

Nařízení (ES) č. 810/2009 se mění takto:

1) v čl. 1 odst. 2 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c) práva pobytu, která v hostitelském státě požívají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky státních příslušníků Spojeného království, kteří sami požívají výhod vyplývajících z Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii* (dále jen „Dohoda o vystoupení Spojeného království z EU“).

* Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7).“;

2) v článku 2 se vkládají nové body 10a a 10b, které znějí:

60 L 53, 27.2.2008, s. 52.

61 Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

62 Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

63 Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

64 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

65 [Úř. věst. C ...].

„10a. „formulářem žádosti“ jednotný formulář uvedený v příloze I, který je k dispozici buď on-line prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí, nebo v papírové podobě;

10b. „digitálním vízem“ víza udělená v digitální podobě jako záznam ve VIS;“;

3) v čl. 3 odst. 5 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) rodinní příslušníci občanů Unie uvedení v čl. 1 odst. 2 písm. a) a rodinní příslušníci státních příslušníků Spojeného království, kteří sami požívají výhod vyplývajících z Dohody o vystoupení Spojeného království z EU uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c);“;

4) v čl. 5 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) pokud návštěva zahrnuje více než jeden cíl nebo pokud má být během dvou měsíců uskutečněno několik samostatných návštěv, členský stát, jehož území tvoří hlavní cíl návštěvy nebo návštěv, pokud jde o délku počítanou ve dnech;“;

5) v článku 8 se vkládá nový odstavec 4a, který zní:

„4a. Dvoustranná ujednání o zastupování se zobrazují v platformě EU pro podávání žádostí uvedené v kapitole Ia nařízení (ES) č. 767/2008.“;

6) článek 9 se mění takto:

a) vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Žadatelé podávají žádost prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí uvedené v kapitole Ia nařízení (ES) č. 767/2008.

1b. Odchylně od odstavce 1a mohou podat žádost bez použití platformy EU pro podávání žádostí tyto kategorie osob:

a) státní příslušníci třetích zemí v jednotlivých případech z humanitárních důvodů;

b) hlavy států nebo předsedové vlád a členové vlád členských států, včetně doprovázejících manželů nebo manželek, a členové jejich oficiální delegace, pokud jsou pozváni vládami členských států nebo mezinárodními organizacemi za oficiálním účelem, panovníci a další vysoce postavení členové královské rodiny, pokud jsou pozváni vládami členských států nebo mezinárodními organizacemi za oficiálním účelem;

c) státní příslušníci třetích zemí, kterým jsou udělována víza na vnějších hranicích v souladu s kapitolou VI.“;

b) v odstavci 4 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d) jiná osoba, pokud je žádost podána prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí.“;

7) článek 10 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Je-li to požadováno v souladu s článkem 13, žadatelé se při podávání žádosti dostaví osobně, aby poskytli otisky prstů a zobrazení obličeje. Žadatelé se rovněž osobně dostaví k ověření svého cestovního dokladu v souladu s článkem 12.“;

b) vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Členské státy mohou v odůvodněných a individuálních případech požadovat, aby žadatel předložil cestovní doklad anebo podpůrné doklady. To je možné ve výjimečných případech a v případech, kdy na určitém místě existuje vysoký výskyt podvodných dokladů.

1b. Konzuláty v rámci místní schengenské spolupráce posuzují provádění podmínek stanovených v odstavci 1a s ohledem na místní okolnosti.“;

c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Při podání žádosti žadatel

a) poskytne údaje uvedené v článku 11;

b) prokáže, že je držitelem cestovního dokladu v souladu s článkem 12;

c) umožní pořídit zobrazení svého obličeje na místě v souladu s článkem 13, nebo, uplatní-li se výjimky uvedené v čl. 13 odst. 7a, předloží fotografii v souladu s normami stanovenými v nařízení (ES) č. 1683/95;

d) umožní odebrání svých otisků prstů v souladu s článkem 13, pokud se na něj tato povinnost vztahuje;

e) zaplatí vízový poplatek v souladu s článkem 16;

f) doloží podpůrné doklady v souladu s článkem 14;

g) předloží doklad o dostatečném a platném cestovním zdravotním pojištění v souladu s článkem 15, pokud se na něj tato povinnost vztahuje.“;

8) článek 11 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Formulář žádosti se podává prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí. V případech uvedených v čl. 9 odst. 1b mohou žadatelé předložit ručně nebo elektronicky vyplněný formulář žádosti uvedený v příloze I.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51a za účelem aktualizace formuláře žádosti uvedeného v příloze I nebo předloženého prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí.

Formulář žádosti musí být podepsán. Může být podepsán elektronicky. Osoby, jež jsou uvedeny v cestovním dokladu žadatele, předloží samostatný formulář žádosti. Nezletilé osoby předloží formulář žádosti podepsaný osobou vykonávající trvale nebo dočasně rodičovskou odpovědnost nebo poručnictví či opatrovnictví.“;

b) odstavec 1b se zrušuje;

c) vkládá se nový odstavec 1c, který zní:

„1c. Každý žadatel podá vyplněný formulář žádosti, který obsahuje prohlášení

o pravosti, úplnosti, správnosti a spolehlivosti předložených údajů a prohlášení

o pravdivosti a spolehlivosti učiněných prohlášení. Každý žadatel rovněž uvede, že rozumí podmínkám pro vstup podle článku 6 nařízení (EU) 2016/399 a tomu, že od něj může být při každém vstupu požadováno poskytnutí příslušných podpůrných dokladů.“;

9) článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12 Cestovní doklad

1. Žadatel prokáže, že je držitelem platného cestovního dokladu, který splňuje tato kritéria:

a) musí být platný nejméně tři měsíce po předpokládaném datu odjezdu z území příslušných členských států nebo, v případě několika návštěv, po posledním předpokládaném datu odjezdu z území příslušných členských států. V naléhavých případech, které jsou odůvodněné, je však možné od této povinnosti upustit;

b) byl vydán v předchozích deseti letech.

2. Žadatel je povinen předložit cestovní doklad osobně pouze v případě první žádosti s tímto cestovním dokladem nebo v případě, že žadatel musí poskytnout biometrické údaje.

Prvním pododstavcem není dotčeno použití čl. 10 odst. 1a.

3. Cestovní doklady se kontrolují pomocí příslušné technologie.

4. Pokud je žádost podána prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí, konzulát nebo externí poskytovatel služeb ověří, zda předložený cestovní doklad, který je osobně předložen v souladu s odstavcem 2, odpovídá naskenované kopii nahrané žadatelem.

Pokud ověření provádí externí poskytovatel služeb, použije bránu pro externí poskytovatele služeb uvedenou v článku 7e nařízení (ES) č. 767/2008.

5. Pokud je kvalita naskenované kopie podle odstavce 4 neuspokojivá nebo v případě pochybností, zejména o pravosti, příslušný konzulát nebo externí poskytovatel služeb zhotoví nový sken a nahraje jej na platformu EU pro podávání žádostí.“;

10) v článku 13 se doplňuje nový odstavec 7c, který zní:

„7c. Pokud biometrické identifikátory odebírá externí poskytovatel služeb v souladu s článkem 43, použije se pro tento účel brána pro externí poskytovatele služeb uvedená v článku 7e nařízení (ES) č. 767/2008.“;

11) článek 14 se mění takto:

a) v odstavci 1 se úvodní část nahrazuje tímto:

Při podání žádosti o udělení jednotného víza žadatel doloží:“;

b) V odstavci 2 se úvodní text nahrazuje tímto:

„Při podání žádosti o udělení letištního průjezdního víza žadatel doloží:“;

12) v čl. 15 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Xxxx žadatelé musí navíc na formuláři žádosti prohlásit, že si jsou vědomi povinnosti uzavřít cestovní zdravotní pojištění pro následující pobyty.“;

13) v čl. 16 odst. 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě žádostí podaných prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí se vízový poplatek hradí v eurech a je nevratný, kromě případů uvedených v čl. 18 odst. 2 a čl. 19 odst. 3. “;

Je-li vízový poplatek u žádostí, které nejsou podány prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí, hrazen v jiné měně, než je euro, výše poplatku hrazená v této měně se stanoví a pravidelně přezkoumává za použití referenčního směnného kursu eura stanoveného Evropskou centrální bankou. Hrazená částka může být zaokrouhlena a v rámci místní schengenské spolupráce se zajistí, aby byly účtovány podobné poplatky.“;

14) v článku 18 se doplňují nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„3. Konzulát nebo ústřední orgány členského státu, které systém oznámí, ověří u žádostí podaných prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí, zda jsou příslušné k posouzení žádosti a k rozhodnutí o ní, jakmile platforma EU pro podávání žádostí oznámí automatizovanou předběžnou kontrolu způsobilosti a přípustnosti podle čl. 7c odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008.

4. Pokud členský stát v případech uvedených v odstavci 3 shledá, že není příslušný, neprodleně o tom informuje žadatele prostřednictvím zabezpečeného uživatelského účtu na platformě EU pro podávání žádostí a uvede, který členský stát je příslušný.

Žadatel může svou žádost stáhnout. Je-li žádost stažena, dočasně uložené údaje podle článku 7c nařízení (ES) č. 767/2008 se vymažou.“;

15) článek 19 se mění takto:

a) vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Konzulát nebo ústřední orgány členského státu, které systém oznámí, neprodleně provedou u žádostí podaných prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí kontroly uvedené v odstavci 1, jakmile platforma EU pro podávání žádostí oznámí automatizovanou předběžnou kontrolu přípustnosti podle čl. 7c odst. 9 nařízení (ES) č. 767/2008 a uvede, že žádost je přípustná.“;

b) vkládá se nový odstavec 2b, který zní:

„2b. Shledá-li příslušný konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu u žádostí podaných prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí, že podmínky uvedené v odstavci 1 byly splněny, je žádost přípustná a příslušný konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu žádost přijmou.“;

c) doplňuje se nový odstavec 4a, který zní:

„4a. Příslušný konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu mohou u žádostí podaných prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí přijmout žádost, která nebyla podána ve lhůtě uvedené v čl. 9 odst. 1, a to zejména v odůvodněných naléhavých případech uvedených v čl. 9 odst. 3.“;

16) článek 20 se zrušuje;

17) článek 21 se mění takto:

a) v odstavci 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) zda uvedený nebo předložený cestovní doklad není padělaný, napodobený nebo pozměněný;“;

b) v odstavci 6 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) zda uvedený nebo předložený cestovní doklad není padělaný, napodobený nebo pozměněný;“;

18) článek 24 se mění takto:

a) v odst. 1 třetím pododstavci se odkaz na „čl. 12 písm. a)“ nahrazuje odkazem na „čl. 12 odst. 1 písm. a)“;

b) v odst. 2 prvním pododstavci se úvodní slova nahrazují tímto:

„Za předpokladu, že žadatel splňuje podmínky pro vstup stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. a), c), d) a e) nařízení (EU) 2016/399, se víza pro více vstupů s dlouhou platností udělují na následující doby platnosti:“;

c) vkládá se nový odstavec 2aa, který zní:

„2aa. Platnost víz pro více vstupů s dlouhou dobou platnosti není omezena platností cestovního dokladu.“;

19) v článku 25 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

„6. Udělováním víz v digitální podobě není dotčena pravomoc členských států, pokud jde o uznávání cestovních dokladů. Zahrnuje to i ty cestovní doklady, které nejsou uznávány jedním nebo více členskými státy, nikoli však všemi členskými státy.“;

20) vkládá se nový článek 26a, který zní:

„Článek 26a Digitální víza

Víza se vydávají v digitální podobě jako záznam ve VIS, včetně jedinečného čísla víza. “;

21) článek 32 se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Informace týkající se rozhodnutí o zamítnutí a důvodů, na nichž je založeno, se u žádostí podaných prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí žadateli oznámí bezpečným prostředkem elektronického přenosu v souladu s čl. 7f odst. 1 nařízení (ES) č. 767/2008. Oznámení bude obsahovat stejné informace, jaké jsou uvedeny v příloze VI, v jazyce členského státu, který přijal konečné rozhodnutí o žádosti, a v dalším úředním jazyce Unie.

Členské státy mohou ke standardnímu oznámení připojit další dokumenty, které odmítnutí odůvodňují.

Rozhodnutí o zamítnutí a důvody, na nichž se zakládá, se u žádostí, které nebyly podány prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí v případech uvedených v čl. 9 odst. 1b, oznámí žadateli prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI v jazyce členského státu, který přijal konečné rozhodnutí o žádosti, a v dalším úředním jazyce Unie.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51a za účelem změny formuláře pro zamítnutí, uvedeného v příloze VI, nebo jako oznámení podle kapitoly Ia nařízení (ES) č. 767/2008.“;

b) v odstavci 3 se třetí věta nahrazuje tímto:

„Členské státy poskytnou žadatelům informace týkající se postupu, který je třeba při odvolání dodržet, jak je stanoveno v příloze VI nebo v oznámení o zamítnutí zaslaném prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí.“;

22) vkládá se nový článek 32a, který zní:

„Článek 32a

Potvrzení platného víza v novém cestovním dokladu

1. Držitelé víz, jejichž cestovní doklad byl ztracen, odcizen nebo jehož platnost vypršela a jejichž vízum je stále platné, mohou požádat o potvrzení víza spojené s novým cestovním dokladem.

2. Držitelé víz uvedení v odstavci 1 požádají o potvrzení víza v novém cestovním dokladu prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí uvedené v kapitole Ia nařízení (ES) č. 767/2008. Poskytnou tyto osobní údaje:

a) jméno, datum narození, státní příslušnost;

b) číslo víza;

c) údaje o ztraceném, odcizeném nebo neplatném cestovním dokladu;

d) údaje o novém cestovním dokladu;

e) sken stránky s biologickými údaji;

f) doklad o ztrátě nebo odcizení cestovního dokladu nebo o uplynutí jeho platnosti.

3. Držitel víza zaplatí poplatek za potvrzení víza ve výši 30 EUR.

4. Držitel víza je povinen se osobně dostavit k předložení nového cestovního dokladu za účelem ověření, že tento cestovní doklad odpovídá naskenované kopii nahrané prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí a že držitel cestovního dokladu odpovídá osobě, které bylo vízum vydáno.

5. Nový cestovní doklad musí splňovat podmínky stanovené v článku 12.

6. Pokud příslušný konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu stanoví, že v novém cestovním dokladu lze potvrdit platné vízum, zapíší údaje do spisu žádosti ve VIS podle článku 12a nařízení (ES) č. 767/2008.

7. Skutečnost, že je vízum v novém cestovním dokladu potvrzeno, se žadateli oznámí bezpečným prostředkem elektronického přenosu v souladu s článkem 7f nařízení (ES) č. 767/2008.

8. Pokud příslušný konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu nemohou stanovit, zda lze platné vízum v novém cestovním dokladu potvrdit, zejména z důvodu pochybností o totožnosti držitele víza:

a) potvrzení zamítnou;

b) platné vízum zruší v souladu s článkem 34.

9. Postup týkající se potvrzení platného víza v novém cestovním dokladu nebrání držiteli víza podat novou žádost o vízum.“;

23) článek 33 se mění takto:

a) odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Držitelé víz mohou požádat o prodloužení platnosti on-line prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí. Uvedou osobní údaje, číslo víza a cestovního dokladu, nahrají podpůrné doklady prokazující vyšší moc, humanitární důvody anebo závažné osobní důvody, které jim brání opustit území členských států, a pouze v případě vážných osobních důvodů uvedených v odstavci 2 uhradí poplatek ve výši 30 EUR.“;

b) doplňuje se nový odstavec 8, který zní:

„8. Je-li vízum prodlouženo podle odstavců 1 až 7 tohoto článku prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí, oznámí se toto prodloužení žadateli bezpečným prostředkem elektronického přenosu v souladu s článkem 7f nařízení (ES) č. 767/2008.“;

24) článek 34 se mění takto:

a) odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

„5. Je-li vízum, které nebylo uděleno v digitální podobě, prohlášeno za neplatné či zrušeno, je na něj umístěno razítko „NEPLATNÉ“ či „ZRUŠENO“ a zneplatní se opticky proměnlivý prvek vízového štítku, bezpečnostní prvek „sklopný efekt“ a rovněž výraz „vízum“ tím, že se přeškrtne.

6. Rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné či o jeho zrušení a důvody, na nichž je založeno, se vydávají v digitální podobě prostřednictvím vložení údajů do VIS podle článku 12 nařízení (ES) č. 767/2008 a oznámí žadateli bezpečným prostředkem elektronického přenosu v souladu s článkem 7f nařízení (ES) č. 767/2008 nebo prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI u žádostí, které nebyly podány prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí. Oznámení obsahuje informace stanovené v příloze VI.“;

b) v odstavci 7 se třetí věta nahrazuje tímto:

„Členské státy poskytnou žadatelům informace týkající se postupu, který je třeba při odvolání dodržet, jak je stanoveno v příloze VI nebo v oznámení zaslaném prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí“;

25) článek 37 se mění takto:

a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. V případě členských států, které nevydávají víza v digitální podobě, podléhá uchovávání a používání vízových štítků vhodným bezpečnostním opatřením, aby se zabránilo podvodům nebo ztrátám. Každý konzulát si vede záznamy o zásobách vízových štítků a vede záznamy o tom, jak jsou jednotlivé vízové štítky použity. Veškeré ztráty významného počtu prázdných vízových štítků se oznámí Komisi.“;

b) v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Konzuláty nebo ústřední orgány archivují žádosti v elektronické formě. “;

26) článek 38 se mění takto:

a) odstavec 1a se nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby celý postup udělování víz na konzulátech, včetně podávání a vyřizování žádostí a praktické spolupráce s externími poskytovateli služeb, byl kontrolován vyslanými pracovníky s cílem zajistit integritu všech fází tohoto postupu.“;

b) vkládá se nový odstavec 3c, který zní:

„3c. Ústřední orgány členských států poskytnou svým zaměstnancům odpovídající odbornou přípravu týkající se platformy EU pro podávání žádostí.“;

27) článek 42 se zrušuje.

28) článek 43 se mění takto:

a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Posouzení žádostí, případné osobní pohovory a rozhodování o žádostech provádí pouze konzulát.“;

b) v odstavci 5 se doplňuje nový druhý pododstavec, který zní:

„Odchylně mohou mít externí poskytovatelé služeb přístup k platformě EU pro podávání žádostí prostřednictvím brány pro externí poskytovatele služeb uvedené v článku 7e nařízení (ES) č. 767/2008 za účelem:

a) ověření údajů nahraných žadatelem;

b) nahrání biometrických identifikátorů;

c) nahrání podpůrných dokladů;

d) použití nástroje pro sjednávání návštěv.“;

c) odstavec 6 se mění takto:

1) písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) shromažďování údajů (včetně odebírání biometrických identifikátorů a ve výjimečných případech podpůrných dokladů a dokumentů potřebných pro kontrolu totožnosti), jejich předávání konzulátu, případně ústředním orgánům a jejich nahrávání na platformu EU pro podávání žádostí;“;

2) vkládá se nové písmeno ca), které zní:

„ca) ověření cestovního dokladu podle kopie nahrané žadatelem;“;

29) v článku 44 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Odstavec 1 se nevztahuje na přístup, který mohou mít externí poskytovatelé služeb k platformě EU pro podávání žádostí prostřednictvím brány pro externí poskytovatele služeb uvedené v článku 7e nařízení (ES) č. 767/2008.“;

30) v článku 47 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Platforma EU pro podávání žádostí poskytuje široké veřejnosti veškeré relevantní informace týkající se žádosti o vízum prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí, zejména informace uvedené v článku 7a nařízení (ES) č. 767/2008.“;

31) v čl. 51a odst. 2, 3 a 6 se odkaz na „čl. 16 odst. 9“ nahrazuje odkazem na „čl. 11 odst. 1, čl. 16 odst. 9 a čl. 32 odst. 2“;

32) v čl. 53 odst. 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f) v případě členských států, které nevydávají víza v digitální podobě, doplňující vnitrostátní údaje v oddíle „poznámky“ vízového štítku, jak je uvedeno v čl. 27 odst. 2;“;

33) Příloha III se zrušuje.

Článek 2

Změny nařízení (ES) č. 767/2008

Nařízení (ES) č. 767/2008 se mění takto:

1) článek 2a se mění takto:

a) odstavec 1 se mění takto:

1) vkládá se nový bod, který zní:

„fa) platformy EU pro podávání žádostí;“;

2) doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Platforma EU pro podávání žádostí bude v co největší míře sdílet a využívat hardwarové a softwarové složky internetové služby EES a internetové stránky ETIAS a aplikaci pro mobilní zařízení.“;

b) Doplňuje se nový odstavec 6, který zní:

„6. Platforma EU pro podávání žádostí se skládá z těchto složek:

a) veřejné internetové stránky a aplikace pro mobilní zařízení;

b) dočasného úložiště;

c) zabezpečeného uživatelského účtu;

d) ověřovacího nástroje pro žadatele;

e) internetové služby pro držitele víz;

f) e-mailové služby;

g) platebního nástroje;

h) nástroje pro sjednávání návštěv;

i) brány pro externí poskytovatele služeb;

j) konfiguračního modulu, který slouží pro agenturu eu-LISA, ústřední orgány a konzuláty;

k) softwaru pro generování a čtení zašifrovaných 2D čárových kódů;

l) zabezpečené internetové služby umožňující komunikaci mezi složkami platformy EU pro podávání žádostí;

m) funkce asistenční služby, kterou bude spravovat agentura xx-XXXX;

n) kopie databáze VIS pouze pro čtení.“;

2) v článku 4 se bod 2 nahrazuje tímto:

„2. „digitálním vízem“ vízum v digitální podobě uvedené v článku 26a nařízení (ES) č. 810/2009;“

3) vkládá se nová kapitola Ia, která zní:

„KAPITOLA Ia

ON-LINE PLATFORMA EU PRO PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O VÍZA

Článek 7a

Informace pro širokou veřejnost na platformě EU pro podávání žádostí

1. On-line platforma EU pro podávání žádostí o víza (dále jen „platforma EU pro podávání žádostí“) poskytuje veřejnosti obecné informace podle článku 47 nařízení (ES) č. 810/2009.

Komise a členské státy odpovídají za poskytování informací v souladu se svými povinnostmi stanovenými v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.

2. Agentura eu-LISA je zodpovědná za zveřejňování a aktualizaci těchto všeobecných informací pro veřejnost na platformě EU pro podávání žádostí, jakmile tyto informace obdrží od Komise nebo členských států:

a) vízové požadavky, včetně vízových seznamů, dohod o zrušení vízové povinnosti; včetně požadavků u diplomatických a služebních pasů a včetně případů možného pozastavení bezvízového styku podle článků 3, 4, 5, 7 a 8 nařízení (EU) 2018/1806 a příloh I a II uvedeného nařízení, jakož i informací podle směrnice 2004/38/ES a dohody o vystoupení Spojeného království z EU;

b) výše vízových poplatků uvedených v článku 16 nařízení (ES) č. 810/2009; snížené nebo zvýšené poplatky v případě dohody o zjednodušení vízového režimu nebo opatření týkajícího se zpětného přebírání osob vyplývajícího z článku 25a uvedeného nařízení, jakož i ze směrnice 2004/38/ES a dohody o vystoupení Spojeného království z EU;

c) podle potřeby harmonizované seznamy podpůrných dokladů vypracované v souladu s čl. 14 odst. 5a nařízení (ES) č. 810/2009;

d) podle potřeby požadavky na cestovní zdravotní pojištění v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 810/2009.

Pokud členský stát informace poskytne, agentura eu-LISA po potvrzení těchto informací ze strany Komise nakonfiguruje platformu EU pro podávání žádostí.

3. Ústřední vízové orgány jsou zodpovědné za zadávání těchto údajů:

a) umístění konzulátů a jejich územní působnost podle článku 6 nařízení (ES) č. 810/2009;

b) dohody o zastoupení nebo ujednání uvedené v článku 8 nařízení (ES) č. 810/2009;

c) využívání externích poskytovatelů služeb uvedených v článku 43 nařízení (ES) č. 810/2009 a jejich umístění;

d) podpůrné doklady uvedené v článku 14 nařízení (ES) č. 810/2009 a rovněž doklady použitelné podle směrnice 2004/38/ES a dohody o vystoupení Spojeného království z EU;

e) nepovinné zrušení vízové povinnosti podle článku 6 nařízení (EU) 2018/1806;

f) nepovinné osvobození od vízového poplatku podle čl. 16 odst. 5 nařízení (ES) č. 810/2009.

4. Konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu jsou odpovědné za zadávání těchto údajů:

a) kontaktní údaje a přístupová práva externích poskytovatelů služeb, včetně nástroje pro sjednávání návštěv;

b) nástroj pro sjednávání návštěv, včetně volných míst;

c) počet přijatých žádostí za týden/měsíc.

Článek 7b

On-line formulář žádosti

1. Každý žadatel předloží vyplněnou on-line žádost uvedenou v článku 11 nařízení (ES) č. 810/2009 prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí.

2. Aniž je dotčen článek 7ba, uvede žadatel ve formuláři žádosti tyto osobní údaje:

1) příjmení;

2) rodné příjmení (dřívější příjmení);

3) jméno (jména);

4) datum narození (den–měsíc–rok);

5) místo narození;

6) země narození;

7) současná státní příslušnost; státní příslušnost při narození, pokud se liší; další státní příslušnosti;

8) pohlaví;

9) rodinný stav;

10) vykonavatel rodičovské odpovědnosti (v případě nezletilých osob) / poručník nebo opatrovník (příjmení, jméno, adresa, pokud se liší od adresy žadatele, telefonní číslo, e-mailová adresa a státní příslušnost);

11) případně národní identifikační číslo;

12) druh cestovního dokladu;

13) číslo cestovního dokladu;

14) datum vydání;

15) datum platnosti;

16) vydal(a) (země);

17) případně osobní údaje rodinného příslušníka, který je mobilním občanem EU, EHP nebo Švýcarska nebo který je státním příslušníkem Spojeného království požívajícím výhod podle dohody o vystoupení Spojeného království z EU v hostitelském státě, pro nějž je žádost o vízum podávána: příjmení, jméno (jména), datum narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti;

18) případně rodinný vztah s mobilním občanem EU, EHP nebo Švýcarska nebo se státním příslušníkem Spojeného království, který je v hostitelském státě, pro nějž je žádost o vízum podávána, osobou požívající výhod podle dohody o vystoupení Spojeného království z EU;

19) adresa bydliště a e-mailová adresa žadatele, jeho telefonní číslo;

20) bydliště v jiné zemi, než je země, jejímž je žadatel v současné době státním příslušníkem;

21) současné zaměstnání;

22) zaměstnavatel, jeho adresa a telefon: u studentů název a adresa vzdělávací instituce;

23) účel (účely) cesty;

24) další informace týkající se účelu pobytu;

25) hlavní cílový členský stát (a případné další cílové členské státy);

26) členský stát prvního vstupu;

27) počet požadovaných vstupů; předpokládané datum příjezdu do schengenského prostoru při prvním předpokládaném pobytu; předpokládané datum odjezdu ze schengenského prostoru po prvním předpokládaném pobytu;

28) dříve odebrané otisky prstů za účelem žádosti o udělení schengenského víza; datum (je-li známé); číslo víza, je-li známé;

29) případné povolení ke vstupu do cílové země;

30) příjmení a jméno zvoucí osoby (osob) v členském státě (státech). Pokud nejsou, jméno hotelu (hotelů) nebo adresu (adresy) dočasného ubytování v členském státě (státech)“;

31) název a adresa zvoucí společnosti/organizace;

32) způsob úhrady nákladů spojených s cestou a s pobytem žadatele. Žadatel rovněž uvede e-mailovou adresu.

Všechny tyto údaje se zaznamenávají a ukládají do dočasného úložiště v souladu s dobou uchovávání údajů stanovenou v článku 7c.

3. Platforma EU pro podávání žádostí obsahuje rovněž zabezpečený uživatelský účet. Zabezpečený uživatelský účet umožňuje žadateli uchovávat uvedené údaje pro další žádosti, avšak pouze pokud žadatel s takovým uchováváním dobrovolně a výslovně souhlasí.

Zabezpečený uživatelský účet umožňuje žadateli podat žádost v několika krocích. V souladu s článkem 48a přijme Komise akty v přenesené pravomoci za účelem vymezení požadavků na zabezpečený uživatelský účet, včetně doby uchovávání údajů v něm uložených a doby uchovávání nevyřízených žádostí nebo žádostí, které neprojdou kontrolou způsobilosti a přípustnosti.

4. Údaje uvedené v odstavci 2 uvede žadatel latinkou.

5. Při podání on-line formuláře žádosti zaznamená platforma EU pro podávání žádostí IP adresu, ze které byl formulář žádosti podán, a přidá ji jako součást údajů o žádosti.

6. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí obsah zjednodušených formulářů žádosti pro potvrzení platných víz v novém cestovním dokladu, jak je uvedeno v článku 32a nařízení (ES) č. 810/2009, a pro prodloužení platnosti víz, jak je uvedeno v článku 33 uvedeného nařízení, s využitím platformy EU pro podávání žádostí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.

7. Komise vymezí prostřednictvím prováděcích aktů požadavky na formát osobních údajů uvedených v odstavcích 2 a 5 tohoto článku, které mají být zapsány do formuláře žádosti, jakož i parametry a ověření, která mají být provedena pro zajištění úplnosti žádosti a soudržnosti těchto údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.

Článek 7ba

Zvláštní ustanovení o využívání platformy EU pro podávání žádostí rodinnými příslušníky

občanů Unie nebo jiných státních příslušníků třetích zemí požívajících práva na volný pohyb podle práva Unie nebo státních příslušníků Spojeného království, kteří požívají výhod dohody o vystoupení Spojeného království z EU

1. Státní příslušník třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Unie, na kterého se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb rovnocenného právu občanů Unie podle dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, může podat žádost o vízum, aniž by použil platformu EU pro podávání žádostí, a je oprávněn podat žádost osobně na konzulátu nebo v prostorách externího poskytovatele služeb podle své volby.

2. Pokud státní příslušník třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Unie, na nějž se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb podle práva Unie rovnocenného právu občanů Unie podle dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, žádá o vízum prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí, postupuje se v souladu se směrnicí 2004/38/ES.

3. Platforma EU pro podávání žádostí musí být navržena tak, aby bylo zajištěno, že se použijí tato zvláštní pravidla:

a) od vízového poplatku se upustí;

b) ve formuláři žádosti o vízum žadatel neuvádí tyto osobní údaje:

a) Současné zaměstnání

b) zaměstnavatel, jeho adresa a telefon: u studentů jméno a adresa vzdělávacího zařízení;

c) příjmení a jméno zvoucí osoby (osob) v členském státě (státech). Pokud nejsou, jméno hotelu (hotelů) nebo adresa (adresy) dočasného ubytování v členském státě (členských státech);

d) název a adresa zvoucí společnosti/organizace;

e) způsob úhrady nákladů spojených s cestou a s pobytem žadatele;

c) žadatel by měl mít možnost předložit doklady prokazující, že je rodinným příslušníkem občana Unie, na nějž se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb podle práva Unie rovnocenného právu občanů Unie podle dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé. Od žadatele by nemělo být požadováno, aby předložil podpůrné doklady uvedené v článku 14 nařízení (ES) č. 810/2009, ani by neměl být požadován doklad o tom, že má dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 810/2009;

d) odchylně od čl. 7c odst. 8 automatizovaná předběžná kontrola přípustnosti ověřuje pouze to, zda:

a) jsou vyplněna všechna požadovaná pole formuláře žádosti;

b) je předložen doklad o držení platného cestovního pasu v souladu se směrnicí 2004/38/ES;

c) případně byly odebrány biometrické údaje žadatele;

e) pokud je vízum uděleno, obdrží žadatel v oznámení stanoveném v článku 7f upozornění, že rodinný příslušník občana uplatňujícího právo na volný pohyb, který je držitelem víza, má právo na vstup pouze tehdy, pokud je tento rodinný příslušník doprovázen občanem Unie nebo jiným státním příslušníkem třetí země uplatňujícím své právo na volný pohyb nebo se k němu připojí.

4. Odstavce 1 a 2 se použijí rovněž v případě, že státní příslušník třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb podle práva Unie rovnocenného právu občanů Unie podle dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, žádá o prodloužení víza nebo potvrzení víza v novém cestovním dokladu. Od poplatku za prodloužení víza a poplatku za potvrzení víza se upustí.

5. Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně na rodinné příslušníky státních příslušníků Spojeného království, kteří sami požívají výhod vyplývajících z dohody o vystoupení Spojeného království z EU v hostitelském státě, pro který se podává žádost o vízum.

Článek 7c

Podávání žádostí prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí

1. Po předložení formuláře žádosti podle článku 7b určí platforma EU pro podávání žádostí druh požadovaného víza a provede automatizovanou předběžnou kontrolu způsobilosti s cílem automaticky předem určit příslušný členský stát na základě údajů poskytnutých žadatelem. To nevylučuje manuální ověření způsobilosti členskými státy v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 810/2009.

Platforma EU pro podávání žádostí musí být navržena tak, aby umožňovala žadatelům uvést, zda se v působnosti příslušného členského státu oprávněně zdržují, ale nemají v něm povolen pobyt, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 810/2009.

2. Žadatelé musí mít možnost používat platformu EU pro podávání žádostí k předložení naskenované kopie cestovního dokladu v elektronické podobě, jakož i příslušných podpůrných dokladů a dokladu o cestovním zdravotním pojištění v digitální podobě podle nařízení (ES) č. 810/2009 nebo směrnice 2004/38/ES.

3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví technické požadavky týkající se podoby podpůrných dokladů, cestovního zdravotního pojištění a kopie cestovního dokladu v elektronické podobě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.

4. V případě potřeby může žadatel využít platformu EU pro podávání žádostí k úhradě vízového poplatku prostřednictvím platebního nástroje uvedeného v článku 7d.

5. Platforma EU pro podávání žádostí musí být schopna zkontrolovat v kopii VIS určené pouze pro čtení, zda byly během posledních 59 měsíců odebrány biometrické údaje žadatele a zda žadatel již podal žádost se stejným cestovním dokladem:

V takovém případě platforma EU pro podávání žádostí žadatele vyrozumí, že k podání žádosti není nutná návštěva konzulátu nebo externího poskytovatele služeb;

Pokud tomu tak není, platforma EU pro podávání žádostí žadatele vyrozumí, aby si za účelem podání žádosti sjednal návštěvu konzulátu nebo externího poskytovatele služeb podle potřeby.

6. Pokud je v souladu s nařízením (ES) č. 810/2009 nutná návštěva konzulátu nebo externího poskytovatele služeb, může se členský stát rozhodnout, že pro tento účel použije nástroj pro sjednávání návštěv uvedený v článku 7d.

7. Žadatel předloží žádost včetně prohlášení o pravosti, úplnosti, správnosti a spolehlivosti údajů.

8. Jakmile žadatel podá prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí žádost, provede platforma EU pro podávání žádostí automatizovanou předběžnou kontrolu přípustnosti.

Automatizovaná předběžná kontrola přípustnosti automaticky ověří, zda:

a) žádost byla v příslušných případech podána ve lhůtě uvedené v čl. 9 odst. 1;

b) jsou vyplněna všechna požadovaná pole formuláře žádosti;

c) je předložen doklad o držení cestovního dokladu v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 810/2009;

d) byly v příslušných případech odebrány biometrické údaje žadatele;

e) byl v příslušných případech uhrazen vízový poplatek.

9. Pokud je podle automatizované předběžné kontroly přípustnosti žádost přípustná, zašle platforma EU pro podávání žádostí konzulátu nebo ústředním orgánům členského státu oznámení s kombinovaným výsledkem automatizované předběžné kontroly způsobilosti a přípustnosti.

Pokud podle automatizované předběžné kontroly přípustnosti žádost přípustná není, zašle platforma EU pro podávání žádostí žadateli oznámení a je mu sděleno, která část spisu žádosti chybí.

Platforma pro podávání žádostí musí být navržena tak, aby umožňovala použití čl. 19 odst. 4 a 4a nařízení (ES) č. 810/2009, aby bylo možné žádosti považovat za přípustné.

10. Po oznámení uvedeném v odstavci 9 konzulát nebo ústřední orgány členského státu provedou manuální ověření příslušnosti v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (ES) č. 810/2009 a následně v případě potřeby manuální ověření přípustnosti v souladu s článkem 19 uvedeného nařízení.

11. Pokud příslušný konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu přijmou žádost předloženou prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí, údaje se z dočasného úložiště předají do vnitrostátního systému. S výjimkou kontaktních údajů spojených se zabezpečeným uživatelským účtem se údaje z dočasného úložiště okamžitě vymažou.

12. Pokud žadatel po automatizované předběžné kontrole způsobilosti a přípustnosti žádost stáhne, údaje se s výjimkou kontaktních údajů spojených se zabezpečeným uživatelským účtem z dočasného úložiště okamžitě vymažou.

13. Příslušný konzulát nebo ústřední orgány příslušného členského státu mohou pro komunikaci se žadateli použít zabezpečený uživatelský účet.

Článek 7d

Platební nástroj a nástroj pro sjednávání návštěv

1. K úhradě vízového poplatku prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí se použije platební nástroj. Platební nástroj spravuje externí poskytovatel.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví požadavky týkající se platebního nástroje uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, včetně způsobů úhrady pro žadatele. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.

3. Nástroj pro správu návštěv mohou používat členské státy nebo externí poskytovatelé služeb.

4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví požadavky týkající se nástroje pro sjednávání návštěv uvedeného v odstavci 3 tohoto článku, včetně způsobů potvrzení návštěv, propojení se stávajícími nástroji pro sjednávání návštěv nebo informací o návštěvách bez objednání, které si nastaví konzuláty nebo externí poskytovatelé služeb, a technických podmínek zajišťujících, aby každý rodinný příslušník občana Unie, na nějž se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb podle práva Unie rovnocenného právu občanů Unie podle dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé nebo státních příslušníků Spojeného království, kteří sami požívají výhod vyplývajících z dohody o vystoupení Spojeného království z EU v hostitelském státě, pro který se podává žádost o vízum, mohl využít zrychlené řízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.

Článek 7e

Brána pro externí poskytovatele služeb

1. Externí poskytovatelé služeb mají přístup k platformě EU pro podávání žádostí prostřednictvím brány pro externí poskytovatele služeb pouze za účelem:

a) ověření a provedení kontroly kvality údajů nahraných v dočasném úložišti, zejména naskenované kopie cestovního dokladu;

b) nahrání biometrických identifikátorů;

c) nahrání případných podpůrných dokladů;

d) použití nástroje pro sjednávání návštěv a případně vyznačení volných míst;

e) zpřístupnění žádosti konzulátu k dalšímu zpracování.

2. Členské státy zřídí systém ověřování vyhrazený výhradně externím poskytovatelům služeb s cílem umožnit přístup k bráně řádně zmocněným pracovníkům pro účely tohoto článku. Při jeho zavádění se zohlední řízení rizika pro bezpečnost informací a zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů.

3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví systém ověřování pro pracovníky externích poskytovatelů služeb. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.

Článek 7f Oznamování rozhodnutí

1. Žadatelé a držitelé víz jsou o rozhodnutích přijatých členskými státy o jejich žádostech nebo udělených vízech informováni bezpečným prostředkem elektronického přenosu.

2. Oznámení žadatelům, případně držitelům víz, obsahují tyto údaje:

a) u uděleného víza: údaje uvedené v článcích 24, 25 nebo 26 nařízení (ES) č. 810/2009 a v článku 10 tohoto nařízení;

b) u zamítnuté žádosti o vízum: údaje uvedené v článku 32 nařízení (ES) č. 810/2009 a článku 12 tohoto nařízení;

c) u potvrzeného víza: údaje uvedené v článku 32a nařízení (ES) č. 810/2009 a v článku 12a tohoto nařízení;

d) u prodlouženého víza: údaje uvedené v článku 33 nařízení (ES) č. 810/2009 a článku 14 tohoto nařízení;

e) u víza prohlášeného za neplatné nebo zrušeného víza: údaje uvedené v článku 33 nařízení (ES) č. 810/2009 a článku 13 tohoto nařízení.

3. Oznámení uvedené v odstavci 2 obsahuje 2D čárový kód digitálně podepsaný vydávajícím orgánem a zobrazení obličeje držitele. 2D čárový kód obsahuje informace uvedené v odstavci 2.

Oznámení musí být v tisknutelném formátu.

4. Komise přijme prováděcí akty za účelem stanovení technických specifikací digitálních víz a oznámení uvedených v odstavci 1, včetně podrobností o formátu oznámení, jako je 2D čárový kód a tisknutelný formát. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.

Článek 7g Ověřovací nástroj

1. Ověřovací nástroj umožní žadatelům a držitelům víz zkontrolovat:

a) stav jejich žádosti;

b) stav a platnost jejich víza.

2. Ověřovací nástroj je založen na zabezpečeném uživatelském účtu uvedeném v čl. 7b odst. 3.

3. Platforma EU pro podávání žádostí nabídne žadatelům funkci internetové služby pro ověření digitálního víza bez zabezpečeného uživatelského účtu.

4. Komise přijme prováděcí akty týkající se podrobných pravidel pro podmínky provozování internetové služby a pravidel pro ochranu údajů a bezpečnost vztahujících se na internetovou službu, včetně jedinečného identifikátoru pro žadatele. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2. “;

4) v čl. 9 odst. 4 se doplňují nová písmena, která znějí:

„na) případně skutečnost, že žadatel podává žádost jako rodinný příslušník státního příslušníka Spojeného království, který je v hostitelském státě, pro nějž je žádost o

vízum podávána, osobou požívající výhod podle dohody o vystoupení Spojeného království z EU;

o) e-mailová adresa;

p) IP adresa, ze které byl formulář žádosti odeslán.“;

5) v článku 9b se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5. Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně na rodinné příslušníky státních příslušníků Spojeného království, kteří sami požívají výhod vyplývajících z dohody o vystoupení Spojeného království z EU v hostitelském státě, pro který se podává žádost o vízum.“;

6) článek 10 se mění takto:

a) v odstavci 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) číslo víza;“;

b) v odstavci 1 se zrušuje písmeno k);

c) v odstavci 1 se doplňuje písmeno m), které zní:

„m) případně status osoby udávající, že státní příslušník třetí země je rodinným příslušníkem státního příslušníka Spojeného království, který je v hostitelském státě, pro nějž je žádost o vízum podávána, osobou požívající výhod podle dohody o vystoupení Spojeného království z EU.“;

7) vkládá se nový článek 12a, který zní:

„Článek 12a

Údaje, které se doplňují v případě potvrzení víza

1. Pokud bylo přijato rozhodnutí o potvrzení víza, doplní vízový orgán, který takto rozhodl, do spisu žádosti tyto údaje:

a) informace o statusu;

b) orgán, který vízum potvrdil;

c) místo a datum vydání rozhodnutí;

d) údaje o novém cestovním dokladu, včetně čísla, vydávající země a orgánu, data vydání, data skončení platnosti.

2. Pokud bylo přijato rozhodnutí o potvrzení víza, systém neprodleně načte a exportuje z VIS do systému EES údaje uvedené v čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2226.“;

8) v čl. 14 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) číslo prodlouženého víza;“;

9) v čl. 15 odst. 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f¨) číslo víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a datum vydání všech případných dříve udělených víz, dlouhodobých víz nebo povolení k pobytu;“

10) článek 18 se mění takto:

a) v odstavci 1 se zrušuje písmeno b);

b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku, je-li spuštěno vyhledávání v systému EES podle čl. 23 odst. 2 nebo 4 nařízení (EU) 2017/2226, může příslušný pohraniční orgán vyhledávat ve VIS bez využití interoperability se systémem EES, pokud to vyžadují konkrétní okolnosti, zejména pokud je dočasně technicky nemožné nahlížet do údajů v systému EES nebo v případě selhání systému EES.“;

11) vkládá se nový článek 18e, který zní:

„Článek 18e

Záložní postupy pro případ technického problému s přístupem k údajům na vnějších hranicích

1. Je-li technicky nemožné nahlížet do systému podle článku 18 z důvodu selhání jakékoli součásti systému VIS, uvědomí o tom agentura eu-LISA pohraniční orgány členských států.

2. Je-li technicky nemožné provádět vyhledávání podle článku 18 z důvodu selhání vnitrostátní pohraniční infrastruktury v některém členském státě, uvědomí o tom pohraniční orgány agenturu eu-LISA. Agentura eu-XXXX poté informuje Xxxxxx.

3. V případech uvedených v odstavci 1 a 2 tohoto článku se pohraniční orgány řídí svými vnitrostátními plány pro mimořádné situace. Vnitrostátní plán pro mimořádné situace může pohraničním orgánům povolit, aby se dočasně odchýlily od povinnosti nahlížet do VIS podle článku 8 nařízení (EU) 2016/399.

4. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů vzor plánů pro mimořádné situace pro případy uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, včetně postupů, jimiž se mají řídit pohraniční orgány. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2. Členské státy přijmou své vnitrostátní plány pro mimořádné situace na základě vzoru plánů pro mimořádné situace, který se na vnitrostátní úrovni upraví podle potřeby.“;

12) v článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Orgány příslušné pro provádění kontrol na území členských států s cílem ověřit, zda jsou splněny podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států, mají přístup k vyhledávání pomocí čísla víza v kombinaci s ověřením otisků prstů držitele víza, a to výhradně za účelem ověření totožnosti držitele víza nebo pravosti víza anebo zjištění, zda jsou splněny podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států.

Nelze-li totožnost držitele víza ověřit pomocí otisků prstů, mohou příslušné orgány provést ověření také pomocí zobrazení obličeje.“;

13) v čl. 20 odst. 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) údaje uvedené v článcích 10 až 14 vložené v souvislosti s vízy udělenými, zamítnutými, potvrzenými, prohlášenými za neplatná, zrušenými nebo s prodlouženou platností.“;

14) v čl. 21 odst. 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) údaje uvedené v článcích 10, 12a, 13 a 14 vložené v souvislosti s vízy udělenými, potvrzenými, prohlášenými za neplatná, zrušenými nebo s prodlouženou platností;“;

15) v čl. 22 odst. 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) údaje uvedené v článcích 10, 12a, 13 a 14 vložené v souvislosti s vízy udělenými, potvrzenými, prohlášenými za neplatná, zrušenými nebo s prodlouženou platností;“;

16) v článku 22f odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) číslo víza;“;

17) v článku 22o se odstavec 3 mění takto:

a) písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) číslo víza nebo číslo dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a datum skončení platnosti víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu;“;

b) doplňují se nová písmena f) a g), která znějí:

„f) IP adresa;

g) e-mailová adresa.“;

18) v článku 22r se odstavec 3 mění takto:

a) písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) číslo víza nebo číslo dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a datum skončení platnosti víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu;“;

b) doplňují se nová písmena f) a g), která znějí:

„f) IP adresa;

g) e-mailová adresa“;

19) v čl. 45 odst. 2 se doplňují nová písmena g) až o), která znějí:

„g) pro vymezení obsahu formulářů zjednodušené žádosti o potvrzení platných víz v novém cestovním dokladu a o prodloužení platnosti víz v souladu s článkem 7b;

h) pro stanovení požadavků na formát osobních údajů v on-line formuláři žádosti v souladu s článkem 7b;

i) pro vymezení technických požadavků týkajících se podoby podpůrných dokladů, cestovního zdravotního pojištění a kopie cestovního dokladu v elektronické podobě, které mají být poskytnuty prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí v souladu s články 7c a 7ba;

j) pro vymezení požadavků týkajících se platebního nástroje, včetně způsobů úhrady pro žadatele, v souladu s článkem 7d;

k) pro vymezení požadavků týkajících se uvedeného nástroje pro sjednávání návštěv, včetně způsobů potvrzování návštěv, a propojení se stávajícími nástroji pro sjednávání návštěv nebo informací o návštěvách bez objednání, které si nastaví konzuláty nebo externí poskytovatelé služeb v souladu s článkem 7d;

l) pro stanovení systému ověřování pro zaměstnance externího poskytovatele služeb, kteří používají bránu pro externí poskytovatele služeb, v souladu s článkem 7e;

m) pro stanovení technických specifikací víz v digitální podobě a oznámení o vízech, včetně podrobných údajů o formátu oznámení, jako je 2D čárový kód, tisknutelný formát, v souladu s článkem 7f;

n) pro stanovení podrobných pravidel pro podmínky provozování internetové služby a pravidel pro ochranu údajů a bezpečnost vztahujících se na internetovou službu v souladu s článkem 7g;

o) pro vymezení vzoru plánů pro mimořádné situace týkajících se záložních postupů v případě technické nemožnosti přístupu k údajům na vnějších hranicích, včetně postupů, které mají dodržovat pohraniční orgány, v souladu s článkem 18e.“;

20) v čl. 48a odst. 2, 3 a 6 se odkazy na „článek 9, čl. 9h odst. 2, čl. 9j odst. 2 a čl. 22b odst. 18“ nahrazují odkazy na „článek 7b, článek 9, čl. 9h odst. 2, čl. 9j odst. 2 a čl. 22b odst. 18“.

Článek 3

Změny nařízení Rady (ES) č. 1683/9566

Nařízení (ES) č. 1683/95 se mění takto:

1) Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Víza udělená v souladu s článkem 5 tohoto nařízení členskými státy, které neudělují víza v digitální podobě podle článku 26a nařízení (ES) č. 810/2009, se vystavují podle jednotného vzoru (štítek). Musí odpovídat technickým podmínkám uvedeným v příloze.“;

2) V článku 7 se doplňuje čtvrtý pododstavec, který zní:

„Používáním jednotného vzoru víz pro jiné účely, než na které se vztahuje článek 5, není dotčeno vydávání víz v digitální podobě podle článku 26a nařízení (ES) č. 810/2009.“.

Článek 4

Změny nařízení Rady (ES) č. 333/200267

V článku 1 nařízení (ES) č. 333/2002 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Toto nařízení se vztahuje na členské státy, které neudělují víza v digitální podobě podle článku 26a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009*.

Pro účely tohoto nařízení se „formulářem pro připojení víza“ rozumí doklad vydaný orgánem členského státu držiteli cestovního dokladu, který není uznáván uvedeným členským státem, na který příslušné orgány tohoto státu připojí vízum.“

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.).“.

66 Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Úř. věst. L 164, 14. 7. 1995, s. 1).

67 Nařízení Rady (ES) č. 333/2002 ze dne 18. února 2002 o jednotném vzoru formulářů pro připojení víza uděleného členskými státy držitelům cestovních dokladů, které nejsou uznávány členským státem, který formulář vydal (Úř. věst. L 53, 23. 2. 2002, s. 4).

Článek 5

Změny nařízení Rady (ES) č. 694/200368

Nařízení (ES) č. 694/2003 se mění takto:

1) Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1. Doklady k usnadnění průjezdu (FTD) vydávané členskými státy podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 693/2003 se vydávají v digitální podobě uvedené v článku 26a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009* a mají stejnou platnost jako víza s omezenou územní platností za účelem průjezdu. Digitální podoba musí navíc jasně uvádět, že vydaným dokladem je FTD.

2. Doklady k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) vydávané členskými státy podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 693/2003 se vydávají v digitální podobě uvedené v článku 26a nařízení (ES) č. 810/2009 a mají stejnou platnost jako víza s omezenou územní platností za účelem průjezdu. Digitální podoba musí navíc jasně uvádět, že vydaným dokladem je FRT.“.

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).“.

2) V čl. 2 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Postupem podle čl. 4 odst. 2 budou stanoveny další technické specifikace digitálního vzoru FTD a FRTD, mimo jiné pokud jde o “;

3) v článku 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2. Členské státy, které se rozhodnou tak učinit, vydají digitální vzor FTD a FRTD podle článku 1 nejpozději jeden rok po přijetí dalších bezpečnostních prvků a požadavků uvedených v článku 2.“.

Článek 6

Změna Úmluvy k provedení Schengenské dohody69

Článek 18 Úmluvy k provedení Schengenské dohody se mění takto:

1) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Víza pro pobyt delší než 90 dnů (dále jen „dlouhodobá víza“) jsou národní víza udělovaná jedním z členských států podle jeho vnitrostátního práva nebo práva Unie. Tato víza se udělují v digitální podobě uvedené v článku 26a nařízení (ES) č. 810/2009.

Výjimečně členské státy, které neudělují víza v digitální podobě uvedené v článku 26a nařízení (ES) č. 810/2009, udělí víza podle jednotného vzoru víz stanoveného v

68 Nařízení Rady (ES) č. 694/2003 ze dne 14. dubna 2003 o jednotném vzoru dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) stanovených nařízením (ES) č. 693/2003 (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 15).

69 Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19).

nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ( * ) s uvedením druhu víza písmenem „D“. Vyplňují se v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).“;

2) vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a. Dlouhodobá víza udělená v digitální podobě se žadatelům oznamují elektronickými prostředky v souladu s článkem 7f nařízení (ES) č. 767/2008.“.

Článek 7

Změna nařízení Rady (ES) č. 693/200370

Nařízení (ES) č. 693/2003 se mění takto:

1) v článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. FTD a FRTD se vydávají v digitální podobě uvedené v článku 26a nařízení (ES) č. 810/2009*

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).“;

2) článek 5 se mění takto:

a) V odstavci 1 se první věta nahrazuje tímto:

„Žádost o FTD se podává konzulárním úřadům členského státu, který sdělil své rozhodnutí vydávat FTD a FRTD v souladu s článkem 12. “;

b) vkládá se nový odstavec 5, který zní:

„5. K podání žádosti o FTD a FRTD se použije on-line nástroj pro podávání žádostí. On-line nástroj pro podávání žádostí obsahuje údaje uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.“.

3) v článku 6 se odstavce 2, 3 a 4 nahrazují tímto:

„2. FTD a FRTD nelze vydat k cestovnímu dokladu, jehož doba platnosti uplynula.

3. Doba platnosti cestovního dokladu, k němuž je vydán FTD nebo FRTD, musí být delší než doba platnosti FTD nebo FRTD.

4. K cestovnímu dokladu nesmí být vydán FTD ani FRTD, jestliže uvedený cestovní doklad není platný pro žádný z členských států. Jestliže je cestovní doklad platný pouze pro jeden členský stát nebo pro určitý počet členských států, FTD nebo FRTD se omezí na dotyčný členský stát nebo členské státy.“.

70 Nařízení Rady (ES) č. 693/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zavedení dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) a o změně Společné konzulární instrukce a Společné příručky (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 8).

Článek 8

Změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/222671

Nařízení (EU) 2017/2226 se mění takto:

1) V čl. 16 odst. 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) případně číslo krátkodobého víza, včetně třípísmenného kódu vydávajícího členského státu, druhu krátkodobého víza, data skončení maximální délky oprávněného pobytu stanovené krátkodobým vízem, které je třeba aktualizovat při každém vstupu, a datum skončení platnosti krátkodobého víza;“

2) článek 19 se mění takto:

a) v odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d) případně číslo nového víza včetně třípísmenného kódu vydávající země;“;

b) doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7. Pokud bylo přijato rozhodnutí o potvrzení platného víza v novém cestovním dokladu, vízový orgán, který rozhodnutí přijal, neprodleně získá ze systému VIS údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku a importuje je přímo do systému EES v souladu s článkem 12a nařízení (ES) č. 767/2008.“.

3) v čl. 24 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) číslo krátkodobého víza včetně třípísmenného kódu vydávajícího členského státu podle čl. 16 odst. 2 písm. d);“;

4) v čl. 32 odst. 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) číslo víza a datum skončení platnosti víza;“.

Článek 9

Hodnocení platformy EU pro podávání žádostí

1. Pět let ode dne zahájení provozu podle článku 12 tohoto nařízení Komise vyhodnotí fungování platformy EU pro podávání žádostí. Toto hodnocení obsahuje posouzení dosažených výsledků ve vztahu k cílům a posouzení uplatňování ustanovení nařízení (ES) č. 810/2009 a nařízení (ES) č. 767/2008 ve znění tohoto nařízení.

2. Komise předá hodnocení uvedené v odstavci 1 Evropskému parlamentu a Radě. Na základě hodnocení Komise v případě potřeby předloží vhodné návrhy.

71 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).

Článek 10

Zahájení provozu platformy EU pro podávání žádostí

1. Komise určí datum zahájení provozu platformy EU pro podávání žádostí podle tohoto nařízení, jakmile jsou splněny tyto podmínky:

a) jsou přijata opatření uvedená v čl. 1 bodě 31 a v čl. 2 bodech 19 a 20;

b) agentura eu-LISA oznámila úspěšné provedení souhrnných testů;

c) agentura eu-XXXX potvrdila technická opatření a právní ujednání a oznámila je Komisi.

2. Rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 1 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Odchylně od odstavce 1 a aniž je dotčeno vydávání víz v digitální podobě, členský stát může po dobu pěti let ode dne uvedeného v odstavci 1 rozhodnout, že nebude využívat platformu EU pro podávání žádostí.

V takovém případě členský stát oznámí Komisi své rozhodnutí nevyužívat platformu EU pro podávání žádostí během přechodného období. Komise oznámení zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Během tohoto přechodného období budou mít držitelé víz možnost ověřit digitální víza pomocí internetové služby on-line platformy pro podávání žádostí o víza uvedené v článku 7g nařízení (ES) č. 767/2008, pokud se členský stát, který zpracovává jejich žádost o vízum, rozhodl nevyužívat platformu EU pro podávání žádostí.

4. Členský stát může Komisi a agentuře eu-LISA oznámit, že si přeje využívat platformu EU pro podávání žádostí před koncem přechodného období uvedeného v odstavci 3.

Komise určí datum zahájení tohoto využívání. Rozhodnutí Komise se zveřejní v

Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 11 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

Digitalizace postupů udělování víz

1.2. Příslušné oblasti politik

Vnitřní věci

1.3. Návrh/podnět se týká:

✓ nové akce

🞎 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci72

🞎 prodloužení stávající akce

🞎 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4. Cíle

1.4.1. Obecné cíle

Obecným cílem této iniciativy je přispět k digitalizaci veřejných služeb, aby se Evropa přizpůsobila digitálnímu věku, a také přispět k bezpečné, spolehlivé a odolné EU a učinit z ní atraktivnější destinaci pro cestující a posílit její vnímání jako jednotného geografického celku uplatňujícího společnou vízovou politiku.

1.4.2. Specifické cíle

Specifický cíl č. 1: Modernizovat, zjednodušit a harmonizovat proces podávání žádostí o víza pro členské státy a státní příslušníky třetích zemí digitalizací postupu udělování víz.

Specifický cíl č. 2: Snížit rizika podvodu (u totožnosti) a padělání a usnadnit proces ověřování na hranicích prostřednictvím digitalizace.

K dosažení těchto specifických cílů návrh zahrnuje vytvoření jednotné platformy EU pro podávání žádostí o víza a zavedení digitálního víza namísto vízového štítku.

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Návrh by měl pozitivní dopad na cestovní ruch a HDP EU v podobě dodatečného HDP ve výši 53,3 miliardy EUR v období 2025–2029, neboť by znamenal přechod od procesu vyřizování žádostí v papírové podobě ke skutečně digitálnímu a do značné míry harmonizovanému procesu.

Platforma EU pro podávání žádostí o víza by byla přínosná pro členské státy, neboť by zkrátila dobu vyřizování žádostí o víza na konzulátech a zakládání žádostí v

72 Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

papírové podobě do archivu. Digitální víza by zlepšila vnitřní bezpečnost schengenského prostoru, neboť vízový štítek by již nemohl být zfalšován, a výrazně by se snížila administrativní zátěž ústředních orgánů a konzulátů členských států, které by již nemusely vynakládat čas a peníze na výrobu, objednávání a bezpečné převozy vízových štítků na konzuláty. Podle analýzy nákladů a přínosů provedené v rámci posouzení dopadů by členské státy v období 2025–2029 ušetřily správní náklady ve výši 553 milionů EUR.

V neposlední řadě by z návrhu měli prospěch i žadatelé o vízum. Žadatelé podávající žádost o vízum opakovaně by již nemuseli nést náklady na cestu, aby mohli požádat o vízum, a cestovní doklady by si po celou dobu vyřizování žádosti ponechávali u sebe. Každý žadatel by ušetřil 31 EUR na jednu žádost z celkové částky 74 EUR vynaložené na každou žádost.

1.4.4. Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Ukazatel 1: Podíl žádostí podaných prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí o víza z celkového počtu žádostí o schengenská víza

Cíl: 95 % na konci přechodného období (31. prosince 2030)

Ukazatel 2: Podíl udělených digitálních víz z celkového počtu udělených víz

Cíl: 100 % při vstupu platformy EU pro podávání žádostí o víza v platnost (1. ledna 2026)

Ukazatel 3: Procento žádostí o víza podaných se zásahem externího poskytovatele služeb – 90 %

Cíl: 75 % žádostí o víza podaných bez zásahu externího poskytovatele služeb – na konci přechodného období (31. prosince 2030)

1.4.4.1. Efektivnost a včasnost: ukazatele by měly umožňovat sledování výkonnosti tím, že pravidelně poskytují informace o pokroku a o výsledcích, jichž bylo dosahováno v průběhu celého programového období.

1.4.4.2. Účinnost: postupy pro sběr a zpracování údajů by měly být optimalizovány tak, aby se zabránilo zbytečnému nebo dvojímu podávání žádostí o informace.

1.4.4.3. Relevantnost ukazatelů a nutnost omezit související administrativní zátěž.

1.4.4.4. Jasnost: ukazatele by měly být zprostředkovány v jasné a srozumitelné formě, s podpůrnými metadaty a v podobě umožňující správnou interpretaci a smysluplnou komunikaci.

K jednotlivým ukazatelům by měly být doplněny cíle a výchozí hodnoty.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Návrh digitalizace postupu udělování víz byl oznámen ve sdělení Komise o vízové politice z roku 2018. Nový pakt o migraci a azylu, který Komise navrhla dne 23. září 2020, stanovil cíl plně digitalizovat do roku 2025 postup udělování víz, včetně digitálního víza a možnosti podávat žádosti o víza on-line.

Po přijetí právních předpisů spolunormotvůrci (nejpozději do konce roku 2023) by mohl být zahájen vývoj platformy EU pro podávání žádostí o víza Agenturou Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), který by trval dva roky (2024–2025). Tento vývoj by vycházel ze zkušeností získaných při vývoji prototypu platformy agenturou eu-LISA v letech 2020–2021.

Mezitím by členské státy provedly nezbytné investice do připojení k platformě EU pro podávání žádostí o víza a zavedení digitálního víza a byly by připraveny na začátek roku 2026, kdy by mohla být platforma pro podávání žádostí o víza spuštěna. Ty členské státy, které by se rozhodly nepoužívat platformu EU pro podávání žádostí o víza od začátku roku 2026, by měly ještě dva roky na to, aby provedly nezbytné investice, případně postupně zrušily své vnitrostátní portály a pro své žádosti používaly jednotnou platformu EU pro podávání žádostí o víza.

V roce 2026 by společně existovaly platforma EU pro podávání žádostí o víza a digitální víza. Po skončení přechodného období (konec roku 2028) by všechny žádosti o víza byly podávány on-line prostřednictvím platformy EU pro podávání žádostí o víza (s výjimkou několika výjimečných případů, u nichž by zůstal možný postup v papírové podobě).

Po zahájení provozu bude muset agentura eu-LISA platformu EU pro podávání žádostí o víza pravidelně aktualizovat a udržovat a členské státy budou muset činit totéž u svých vnitrostátních složek napojených na platformu.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

Vzhledem k tomu, že postup udělování schengenských víz je harmonizován na úrovni EU a velmi podrobně upraven ve vízovém kodexu, nařízení o VIS a nařízení o jednotném vzoru víz, jsou nedostatky zjištěné v souvislosti s posouzením dopadů neoddělitelně spjaty se stávajícími právními předpisy EU. Není pravděpodobné, že by zjištěné problémy, které přímo souvisejí se stávajícími právními předpisy, v blízké budoucnosti vymizely. Z důvodu rozsahu, účinků a dopadu plánovaných opatření lze u obou aspektů iniciativy (postup pro podávání žádostí o víza a podoba víza) přijmout opatření k řešení těchto problémů účinně a systematicky pouze na úrovni EU. Pokračování současné situace, kdy členské státy vyvíjejí (či nevyvíjejí)

své vlastní digitální nástroje, by zjištěné problémy vyřešilo pouze částečně. Pouze intervence na úrovni EU by přinesla větší přidanou hodnotu.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post). Návrh zjednodušením podávání žádostí o víza státními příslušníky třetích zemí, kteří podléhají vízové povinnosti, prostřednictvím jednotné platformy EU pro podávání žádostí o víza s méně nákladnými a jednoduššími postupy podávání žádostí sníží náklady žadatelů o víza v průměru o 31 EUR na jednoho žadatele (ze 74 EUR). To povede ke zvýšení počtu cest do EU ve srovnání se situací, kdy by EU nepodnikla žádné kroky. Příspěvek k HDP se tak u cestujících s vízovou povinností zvýší v období 2025–2029 o 53,5 miliardy. Vytvoření jednotné platformy EU pro podávání žádostí o víza, kterou by používaly všechny členské státy, by umožnilo úspory u dotazů žadatelů o víza a správy žádostí v papírové podobě. Zavedení digitálního víza by rovněž přineslo úspory při správě vízových štítků v papírové podobě. Tyto dvě změny, které umožňuje pouze zásah na úrovni EU, by v období 2025–2029 přinesly úspory pro všechny členské státy ve výši 553 milionů EUR. Vytvořením jednotného kontaktního místa pro podávání žádostí o víza by se rovněž vytvořil homogenní obraz EU ve vztahu k vnějšímu světu.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Zkušenosti získané ze zavedení Vízového informačního systému a dalších rozsáhlých informačních systémů naznačují, že zavedení nového rozsáhlého informačního systému může obecně trvat déle, než se očekává, a že členské státy musí mít k financování svých vnitrostátních investic podporu z finančních prostředků EU. Tak tomu bude v případě nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) na období 2021–2027, pro nějž byla digitalizace vízových postupů jasně označena za prioritu.

1.5.4. Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Investice požadované na úrovni EU a členských států jsou slučitelné s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027 s využitím nástroje BMVI k financování těchto investic.

1.5.5. Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Prostředky potřebné na financování vývoje platformy EU pro podávání žádostí o víza agenturou eu-LISA (69,325 milionu EUR) nebyly plánovány v rámci přídělů z víceletého finančního rámce, neboť se jedná o nový návrh, u něhož nebyla v době předložení návrhu známa výše prostředků. Navrhuje se navýšit rozpočet agentury eu- LISA na částky potřebné v letech 2023, 2024, 2025, 2026 a 2027 převodem prostředků z odpovídajících tematických nástrojů pro správu hranic a vízovou politiku (BMVI).

1.6. Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

🞎Časově omezená doba trvání

– 🞎 s platností od [XX.XX.]RRRR do [XX.XX.]RRRR,

– 🞎 finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

✓ Časově neomezená doba trvání

– provádění s obdobím rozběhu/vývoje od roku 2024 do roku 2025,

– poté plné fungování od roku 2026.

1.7. Předpokládaný způsob řízení73

🞎 Přímé řízení Komisí

– 🞎 prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

– 🞎 prostřednictvím výkonných agentur.

✓ Sdílené řízení s členskými státy

✓ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– 🞎 třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

– 🞎 mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

– 🞎 EIB a Evropský investiční fond;

– ✓ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení;

– 🞎 veřejnoprávní subjekty;

– 🞎 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– 🞎 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

– 🞎 osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

– Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Očekává se, že vývojová fáze platformy EU pro podávání žádostí o víza bude trvat dva roky, během nichž bude agentura eu-LISA platformu vyvíjet. Platforma EU pro podávání žádostí o víza bude fungovat od 1. ledna 2026.

73 Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xx.xxxxxx.xx/xxxxxxx/XX/xxx/xxxxxxxxx/Xxxxx/xxxxxxxxx.xxxx

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Sdílené řízení:

Každý členský stát zavede pro svůj program systém řízení a kontroly a zajistí kvalitu a spolehlivost systému monitorování a hodnot ukazatelů v souladu s nařízením o společných ustanoveních. Členské státy každoročně předloží balíček pro poskytnutí jistoty, který obsahuje roční účetní závěrku, prohlášení řídicího subjektu a výroky auditního orgánu týkající se účetní závěrky, systému řízení a kontroly a legality a správnosti výdajů vykázaných v roční účetní závěrce. Tento balíček pro poskytnutí jistoty použije Komise ke stanovení částky k tíži fondu za dané účetní období. Každé dva roky se mezi Komisí a jednotlivými členskými státy uspořádá přezkumné jednání za účelem posouzení výkonnosti každého programu. Členské státy šestkrát do roka posílají údaje pro každý program rozdělené na specifické cíle. Tyto údaje se týkají nákladů na operace a hodnot společných ukazatelů výstupů a výsledků.

Členské státy předloží výroční zprávu o výkonnosti, která by měla obsahovat informace o pokroku při provádění programu a při dosahování milníků a cílů. Vedle toho by zpráva měla uvádět veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu, a popsat opatření přijatá za účelem jejich vyřešení.

Na konci období předloží každý členský stát závěrečnou zprávu o výkonnosti. Závěrečná zpráva by se měla zaměřit na pokrok při dosahování cílů programu a měla by obsahovat přehled klíčových otázek, které ovlivnily výkonnost programu, opatření přijatých k vyřešení těchto otázek a hodnocení jejich účinnosti. Vedle toho by měla uvádět přínos programu k řešení úkolů uvedených v příslušných doporučeních EU adresovaných členskému státu, pokrok při dosahování cílů stanovených ve výkonnostním rámci, závěry příslušných hodnocení, kroky v návaznosti na tyto závěry a výsledky činností v oblasti komunikace.

Komise provede v polovině období hodnocení akcí prováděných v rámci fondu a dále jejich zpětné hodnocení v souladu s nařízením o společných ustanoveních. Hodnocení v polovině období by mělo vycházet zejména z hodnocení programů v polovině období, které členské státy předloží Komisi do 31. prosince 2024.

Nepřímé řízení

Sledování a podávání zpráv týkajících se návrhu bude probíhat podle zásad stanovených v nařízení o agentuře eu-LISA, finančním nařízení a v souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám. Agentura eu-LISA musí zejména zaslat každý rok Komisi, Evropskému parlamentu a Radě jednotný programový dokument obsahující víceletý pracovní program a roční pracovní program a plánování zdrojů. V dokumentu jsou stanoveny cíle, očekávané výsledky a ukazatele výkonnosti pro účely sledování plnění cílů a výsledků. Agentura eu-LISA musí dále předkládat správní radě konsolidovanou výroční zprávu o činnosti. Tato zpráva zahrnuje především informace o plnění cílů a výsledků stanovených v jednotném programovém dokumentu. Zpráva musí být zaslána také Komisi, Evropskému parlamentu a Radě.

Dále, jak je uvedeno v článku 39 nařízení o agentuře eu-LISA, do 12. prosince 2023 a poté každých pět let vyhodnotí Komise po konzultaci se správní radou, v souladu se svými pokyny výsledky agentury na základě jejích cílů, pravomocí, míst a úkolů. Součástí tohoto hodnocení je přezkum toho, jak je uplatňováno toto nařízení a jakým

způsobem a do jaké míry agentura účinně přispívá k provoznímu řízení rozsáhlých informačních systémů a k vytvoření koordinovaného, nákladově efektivního a soudržného informačního prostředí na úrovni Unie v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Toto hodnocení zejména posoudí, zda je případně zapotřebí upravit pravomoci agentury, a finanční dopady jakékoli této úpravy. Správní rada může vydat doporučení pro Komisi týkající se změn tohoto nařízení.

2.2. Systémy řízení a kontroly

2.2.1. Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Sdílené řízení

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz, bude tento nástroj spravován podle pravidel nařízení o společných ustanoveních.

V případě sdíleného řízení navazuje nařízení o společných ustanoveních na strategii řízení a kontroly platnou během programového období 2014–2020, ale navíc zavádí několik opatření zaměřených na jednodušší provádění a snížení kontrolní zátěže pro příjemce i členské státy.

Jedná se o tato nová opatření:

– zrušení postupu pro určení orgánů (což by mělo umožnit rychlejší provádění programů),

– řídicí kontroly (správní a na místě), které bude řídicí orgán provádět na základě rizik (ve srovnání se 100 % správními kontrolami vyžadovanými v programovém období 2014–2020). Dále platí, že řídicí orgány mohou za určitých podmínek používat přiměřená kontrolní opatření v souladu s vnitrostátními postupy,

– podmínky, které zamezí realizaci několika auditů jedné a téže operace / jednoho a téhož výdaje.

Programové orgány předloží Komisi žádosti o průběžnou platbu založené na výdajích vzniklých příjemcům. Nařízení o společných ustanoveních umožňuje řídicím orgánům vykonávat řídicí kontroly na základě rizik a stanoví také zvláštní kontroly (např. kontroly řídicím orgánem na místě a audity operací/výdajů auditním orgánem) po vykázání příslušného výdaje Komisi v žádostech o průběžnou platbu. Aby se zmírnilo riziko úhrady nezpůsobilých výdajů, nařízení o společných ustanoveních stanoví zastropování průběžné platby Komise na 90 %, protože v takové chvíli byly provedeny jen některé vnitrostátní kontroly. Komise vyplatí zbývající zůstatek po schválení roční účetní závěrky, jakmile od programových orgánů obdrží balíček pro poskytnutí jistoty. Případné nesrovnalosti zjištěné Komisí nebo Evropským účetním dvorem po předání ročního balíčku pro poskytnutí jistoty mohou vést k čisté finanční opravě.

Nepřímé řízení

Část návrhu bude provedena z rozpočtu agentury eu-LISA prostřednictvím nepřímého řízení.

Podle zásad řádného finančního řízení bude rozpočet agentury eu-LISA prováděn v souladu s účinnou a účelnou vnitřní kontrolou. Agentura eu-LISA je proto povinna uplatňovat vhodnou kontrolní strategii koordinovanou mezi příslušnými aktéry zapojenými do kontrolního řetězce.

Pokud jde o následné kontroly, na agenturu eu-LISA jako decentralizovanou agenturu se vztahují zejména:

– interní audit prováděný Útvarem interního auditu Komise,

– výroční zprávy Účetního dvora s uvedením prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací,

– roční absolutorium udělené Evropským parlamentem,

– případná šetření prováděná úřadem XXXX, aby bylo zejména zajištěno, že se zdroje přidělené agenturám využívají správně.

GŘ pro migraci a vnitřní věci jako partnerské GŘ pro agenturu eu-LISA bude provádět svou kontrolní strategii u decentralizovaných agentur, aby zajistilo spolehlivé předkládání zpráv v rámci své výroční zprávy o činnosti. I když nesou decentralizované agentury plnou odpovědnost za plnění svého rozpočtu, je GŘ pro migraci a vnitřní věci odpovědné za pravidelnou platbu ročních příspěvků stanovených rozpočtovým orgánem.

A konečně, další vrstvu kontroly a odpovědnosti zajišťuje u agentury eu-LISA evropský veřejný ochránce práv.

2.2.2. Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

V této fázi nejsou zjištěna žádná konkrétní rizika.

Pokud jde o část řízení v rámci sdíleného řízení, obecná rizika související s prováděním stávajících programů se týkají jednak nedostatečného čerpání prostředků z fondu ze strany členských států, jednak možných chyb vyplývajících ze složitosti pravidel a nedostatků v systémech řízení a kontroly. Návrh nařízení o společných ustanoveních zjednodušuje regulační rámec na základě harmonizace pravidel a systémů řízení a kontroly jednotlivých fondů prováděných v rámci sdíleného řízení. Zjednodušuje rovněž požadavky na kontrolu (např. řídicí kontrola na základě rizika, možnost přiměřených kontrolních opatření založených na vnitrostátních postupech a omezení auditních činností z hlediska časového rozvržení a/nebo specifických operací).

Pro rozpočet plněný agenturou eu-LISA se vyžaduje zvláštní rámec vnitřní kontroly založený na rámci vnitřní kontroly Evropské komise. V jednotném programovém dokumentu musí být uvedeny informace o systémech vnitřní kontroly, zatímco v konsolidované výroční zprávě o činnosti musí být uvedeny informace o účelnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly, včetně účelnosti a účinnosti posouzení rizik. V konsolidované výroční zprávě o činnosti za rok 2019 se uvádí, že vedení agentury se dostatečně ujistilo, že jsou zavedeny vhodné interní kontroly a že fungují tak, jak bylo zamýšleno. V průběhu roku byla hlavní rizika řádně zjišťována a řízena. Toto ujištění je dále potvrzeno výsledky provedených vnitřních a vnějších auditů.

Další úroveň vnitřního dohledu zajišťuje také útvar interního auditu agentury eu- LISA, a to podle ročního plánu auditů zohledňujícího zejména posouzení rizik v agentuře eu-LISA. Útvar interního auditu pomáhá agentuře eu-LISA při plnění jejích

cílů prostřednictvím systematického a disciplinovaného přístupu k posouzení účinnosti řízení rizik, kontroly a procesů správy a řízení a vydáváním doporučení k jejich zlepšení.

Kromě toho na zpracování osobních údajů v agentuře eu-LISA dohlíží evropský inspektor ochrany údajů a pověřenec pro ochranu osobních údajů v agentuře eu- LISA (nezávislý pracovník spolupracující přímo se sekretariátem správní rady).

A konečně, GŘ pro migraci a vnitřní věci jako partnerské GŘ agentury eu-LISA provádí každoročně prověrku řízení rizik za účelem nalezení a posouzení možných vysokých rizik spojených s operacemi agentur, včetně agentury eu-LISA. Rizika posouzená jako kritická jsou každý rok zapracována do plánu řízení GŘ HOME a je k nim přiložen akční plán s uvedením zmírňujících opatření.

2.2.3. Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

U části sdíleného řízení se očekává, že náklady na kontroly zůstanou pro členské státy stejné, nebo se potenciálně sníží. U současného programového cyklu na období 2014–2020 se od roku 2017 kumulativní náklady na kontrolu vynakládané členskými státy odhadují na přibližně 5 % celkové částky plateb požadovaných členskými státy na rok 2017.

Předpokládá se, že toto procento bude klesat zároveň s nárůstem efektivnosti při provádění programů a zvyšováním plateb členským státům.

Vzhledem k tomu, že v návrhu nařízení o společných ustanoveních se zavádí přístup k řízení a kontrolám založený na rizicích, a vzhledem k zesílenému úsilí o přijetí možností zjednodušeného vykazování nákladů se očekává, že se náklady členských států na kontroly dále sníží.

V případě agentury eu-XXXX xxxxx „nákladů na kontroly/hodnoty souvisejících spravovaných finančních prostředků“ oznamuje Komise. Výroční zpráva o činnosti GŘ pro migraci a vnitřní věci za rok 2020 uvádí 0,21 % pro tento poměr ve vztahu k subjektům pověřeným nepřímým řízením a decentralizovaným agenturám, včetně agentury eu-LISA.

Evropský účetní dvůr potvrdil zákonnost a správnost roční účetní závěrky agentury eu-LISA za rok 2019, což znamená, že chybovost byla pod 2 %. Nic nenasvědčuje tomu, že by v následujících letech mělo dojít ke zhoršení chybovosti.

Kromě toho článek 80 finančního nařízení o agentuře eu-LISA umožňuje, aby agentura sdílela útvar interního auditu s jinými subjekty Unie fungujícími ve stejné oblasti politiky, pokud by útvar interního auditu pro jediný subjekt Unie nebyl nákladově efektivní.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

GŘ HOME bude i nadále provádět svou strategii proti podvodům v souladu se strategií Komise proti podvodům s cílem zajistit mimo jiné, že jeho interní kontrolní mechanismy zaměřené na boj proti podvodům budou plně v souladu se strategií Komise proti podvodům a že její přístup k řízení rizik souvisejících s podvody umožní odhalovat rizika podvodů a přiměřeně reagovat.

Pokud jde o sdílené řízení, členské státy zajistí legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účetní závěrky předložené Komisi. V této souvislosti přijmou členské státy veškerá opatření nezbytná k prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí. Stejně jako v současném programovém cyklu 2014–2020 mají členské státy povinnost zavést postupy pro odhalování nesrovnalostí a podvodů ve spojení se zvláštním nařízením Komise v přenesené pravomoci o podávání zpráv o nesrovnalostech. Opatření pro boj proti podvodům zůstanou i nadále průřezovou zásadou a povinností členských států.

V případě nepřímého řízení jsou opatření související s bojem proti podvodům, korupci a dalším nezákonným aktivitám popsána mimo jiné v článku 50 nařízení o agentuře eu-LISA a v hlavě X finančního nařízení o agentuře eu-LISA.

Agentura eu-LISA se účastní zejména činností Evropského úřadu pro boj proti podvodům v oblasti zamezení podvodů a neprodleně informuje Komisi o případech možného podvodu a dalších finančních nesrovnalostech – v souladu se svou interní strategií boje proti podvodům.

Dále GŘ HOME jako partnerské GŘ vypracovalo a provádí svou vlastní strategii boje proti podvodům na základě metodiky poskytnuté úřadem XXXX. Do oblasti působnosti strategie spadají decentralizované agentury, včetně agentury eu-LISA. Výroční zpráva o činnosti GŘ HOME za rok 2020 dospěla k závěru, že procesy prevence a odhalování podvodů fungují uspokojivě, a přispívají tak ke spolehlivému plnění cílů vnitřní kontroly.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

• Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Číslo víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdajů	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP74.	zemí ESVO75	kandidátsk ých zemí76	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
4	11.10.02 – Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)	Rozl.	NE	NE	ANO	NE
4	11.02.01 – „Nástroj pro správu hranic a víza“	Rozl.	NE	NE	ANO	NE
4	11.01.01 – Výdaje na podporu „Fondu pro integrovanou správu hranic – nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI)“	NRP	NE	NE	ANO	NE

• Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

	Rozpočtová položka	Druh	Příspěvek
Okruh		výdajů
	víceletého finančního rámce	Číslo	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátsk ých zemí	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
	[XX.RR.RR.RR]		ANO/N E	ANO/NE	ANO/N E	ANO/NE

74 RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

75 ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

76 Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

3.2. Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

– 🞎 Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– 🗹 Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce 4 Migrace a hranice

GŘ: VNITŘNÍ VĚCI			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKE M
• Operační prostředky
11.10.02 – Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)	Závazky	(1a)	19,945	22,825	12,800	12,800	68,370
	Platby	(2a)	19,945	22,825	12,800	12,800	68,370
11.02.01 – „Správa hranic a vízová politika“	Závazky	(1b)	33,400	50,958	14,100	14,100	112,558
	Platby	(2b)	19,661	34,260	12,420	12,292	78,633
Prostředky CELKEM pro GŘ HOME	Závazky	=1a+1b +3	53,345	73,783	26,900	26,900	180,928
	Platby	=2a+2b +3	39,606	57,085	25,220	25,092	147,003

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	4)	53,345	73,783	26,900	26,900	180,928
	Platby	5)	39,606	57,085	25,220	25,092	147,003
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní		6)

programy CELKEM
Prostředky CELKEM z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce	Závazky	=4+6	53,345	73,783	26,900	26,900	180,928
	Platby	=5+6	39,606	57,085	25,220	25,092	147,003

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)	Závazky	4)	53,345	73,783	26,900	26,900	180,928
	Platby	5)	39,606	57,085	25,220	25,092	147,003
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (všechny operační okruhy) CELKEM		6)
Prostředky CELKEM z OKRUHŮ 1 až 6 víceletého finančního rámce (referenční částka)	Závazky	=4+6	53,345	73,783	26,900	26,900	180,928
	Platby	=5+6	39,606	57,085	25,220	25,092	147,003

Okruh víceletého finančního rámce 7 „Správní výdaje“

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			CELKEM
GŘ: <…….>
• Lidské zdroje
• Ostatní správní výdaje
GŘ CELKEM <…….>	Prostředky

Prostředky CELKEM z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce
(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKE M
Prostředky CELKEM z OKRUHŮ 1 až 7 víceletého finančního rámce	Xxxxxxx	53,345	73,783	26,900	26,900	180,928
	Platby	39,606	57,085	25,220	25,092	147,003

Agentura eu-XXXX: rozdělení výdajů podle hlav

eu-LiSA
	Prostředky	2024	2025	2026	2027	Celkem
Hlava 1: Výdaje na zaměstnance	CA

		0,520	1,040	1,040	1,125	3,725
	PA	0,520	1,040	1,040	1,125	3,725
Hlava 2: Výdaje na infrastrukturu a provoz	CA			11,760	11,675	23,435
	PA	–	–	11,760	11,675	23,435
Hlava 3: Provozní výdaje	CA	19,425	21,785			41,210
	PA	19,425	21,785	–	–	41,210
CELKEM	CA	19,945	22,825	12,800	12,800	68,370
	PA	19,945	22,825	12,800	12,800	68,370

Tyto výdaje pokryjí náklady související s:

• vývojem a údržbou platformy EU pro podávání žádostí o víza,

• postupným náborem dalších 5 dočasných zaměstnanců (AD) a 5 smluvních zaměstnanců pro vývoj a údržbu platformy EU pro podávání žádostí o víza od roku 2023.

3.2.2. Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle Rok Rok Rok Rok CELKEM

a výstupy				2024		2025		2026		2027
⇩	Fáze	Druh	Průměrné náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady	Číslo	Náklady
SPECIFICKÝ CÍL Č. 1: Platforma EU pro podávání žádostí o víza (zřízení a udržování)
– Výstup	Počáteční zavedení	Návrh			6,562		1,666						8,228
– Výstup		Vývoj			3,108		4,736						7,844
– Výstup		Testování			1,252		5,087						6,339
– Výstup		Zavádění			–		2,193						2,193
– Výstup		Hardware a infrastruktura			7,447		7,564						15,011
– Výstup		přizpůsobení VIS – počáteční migrace			0,146		0,148						0,294
– Výstup		přizpůsobení VIS – synchronizace			0,130		0,132						0,261
– Výstup		přizpůsobení VIS – hardware a infrastruktura			1,300		1,300						2,600
– Výstup		Integrace a přizpůsobení + hardware a infrastruktura (členské státy)			33,400		50,100						83,500
– Výstup		Odborná příprava (členské státy)					0,858						0,858
– Výstup	Údržba	opakované náklady – asistenční služba digitální platformy EU pro podávání žádostí, opravy ad hoc,							7,031		6,992		14,023

– Výstup		opakované náklady hardware a infrastruktura							3,266		3,287		6,553
		opakované náklady – licence							2,504		2,520		5,024
– Výstup		náklady na údržbu a provoz (členské státy)					–		14,100		14,100		28,200
Mezisoučet za specifický cíl č. 1					53,345		73,783		26,900		26,900		180,928
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2: Počet udělených digitálních víz (v milionech)
Mezisoučet za specifický cíl č. 2				16,10	–	18,10	–	18,10	–	18,10	–	70,40	–
CELKEM za cíle 1 a 2				nepoužije se	53,345	nepoužije se	73,783	nepoužije se	26,900	nepoužije se	26,900	nepoužije se	180,928

3.2.3. Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky – GŘ HOME

– ✓ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– 🞎 Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok N 77 Rok N+1 Rok N+2 Rok N+3 Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
CELKEM

OKRUH 7

víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní správní výdaje

Mezisoučet za OKRUH 7 víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 778

víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje správní povahy

Mezisoučet mimo OKRUH 7

víceletého finančního rámce

CELKEM

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

77 Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

78 Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky

„BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

3.2.4. Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky – eu-LISA

– 🞎 Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– ✓ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 2024 Rok 2025 Rok 2026 Rok 2027
CELKEM

eu-LISA
Lidské zdroje	0,520	1,040	1,040	1,125	3,725
Ostatní správní výdaje
CELKEM	0,520	1,040	1,040	1,125	3,725

3.2.4.1. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů – GŘ HOME

– 🗹 Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– 🞎 Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)
20 01 02 03 (při delegacích)
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)79
20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 xx yy zz 80	– v ústředí
	– při delegacích
01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Externí zaměstnanci

3.2.4.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů – eu-LISA

– 🞎 Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

79 SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

80 Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

– ✓ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

eu-LISA	2024	2025	2026		2027
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
AD	5	5	5	5	5
Externí zaměstnanci
CA	3	3	3	5	5
CELKEM pro eu- LISA	8	8	8	10	10

Popis úkolů:

REALIZAČNÍ FÁZE (2024, 2025)

Pro vypracování specifikací/požadavků a pro úkoly analýzy a návrhu ve spolupráci s dodavateli, a to s odbornými znalostmi v oblasti architektury IT, testování, bezpečnosti a ochrany dat,

řízení projektů a programů a řízení obchodních vztahů bude zapotřebí 6 FTE (4 TA, 2 CA). Přestože po profilu projektového manažera po uvedení do provozu následuje profil vlastníka produktu, musí být menší část alokace profilů PM zachována i po uvedení do provozu, zejména pro účely vývoje produktů, projekty adaptivní údržby a nové verze.

Již v realizační fázi budou zapotřebí 2 FTE (1 TA, 1 CA) s různými technickými profily, aby byla zaručena harmonizace a začlenění řešení do stávající infrastruktury a síťové architektury, komponent a standardů. Byly proto zvažovány profily infrastruktura, síť, služby správy datových center a řízení produktů/služeb. Kromě toho musí být v odhadech pro realizační fázi zohledněna snaha o průřezové služby (zadávání veřejných zakázek, finance a lidské zdroje).

PROVOZNÍ FÁZE (2026, 2027)

Po zahájení provozu je zapotřebí 10 FTE (5 TA, 5 CA), aby byla zajištěna vysoká dostupnost služeb poskytovaných členským státům prostřednictvím spolehlivého a vysoce kvalitního provozního řízení s nepřetržitým provozem. Aby byla zaručena vysoká kontinuita, bude většina technických profilů využívaných během realizační fáze pokračovat v práci na produktu. Celkově bude provoz vyžadovat zdroje pro podporu 1. úrovně a podporu 2. úrovně, řízení bezpečnosti, zachování provozu a ochranu údajů, testování a řízení přechodu, infrastrukturu, správu sítí a datových center, služby vlastníků produktů/služeb, jakož i IT architekturu, podporu projektů a řízení obchodu a vztahů. Úkoly, které mají být prováděny, se týkají správy platformy, infrastruktury, sítě, bezpečnosti atd. během každodenního provozu, ale také během řízení technického vývoje vyplývajícího z nápravné a adaptivní údržby.

3.2.5. Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

Vzhledem k tomu, že prostředky potřebné na vývoj platformy EU pro podávání žádostí o víza (2024/2025) a opakované náklady (od roku 2026) nebyly v rámci rozpočtu agentury eu-LISA plánovány, budou finanční prostředky potřebné na vývoj a údržbu platformy EU pro podávání žádostí o víza (68,370 milionu EUR v rámci VFR na období 2021–2027) uvolněny prostřednictvím rozpočtové kompenzace z BMVI (11 02 01 – „Nástroj pro správu hranic a víza“) v odpovídajících částkách:

Náklady na vývoj a opakované náklady na vnitrostátní úrovni budou financovány v rámci programů BMVI.

– ✓ může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Appropriations	2024	2025	2026	2027	Total
CA=PA	19.945	22.825	12.800	12.800	68.370

– 🞎 vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky, odpovídající částky a navrhované nástroje, které mají být použity.

– 🞎 vyžaduje revizi VFR.

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.6. Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

– 🞎 nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

– 🞎 počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N81	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

81 Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– 🞎 Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– 🗹 Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– 🞎 na vlastní zdroje

– 🗹 na jiné příjmy

– uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky🞎

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu82
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ………….		p.m.

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

11.1002 (eu-LISA), 11.0201 (BMVI)

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

Rozpočet zahrnuje příspěvek zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s digitalizací víz, jak stanoví příslušné platné dohody. Odhady jsou založeny na propočtech příjmů z provádění schengenského acquis ve státech, které v současné době přispívají (Island, Norsko a Švýcarsko) do souhrnného rozpočtu Evropské unie (uskutečněné platby). Tyto státy přispívají každý příslušný účetní rok částkou vypočtenou podle jejich hrubého domácího produktu jako procento hrubého domácího produktu všech zúčastněných států. Výpočet vychází z údajů Eurostatu, které se v závislosti na hospodářské situaci zúčastněných států značně liší.

82 Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.