NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1056
(Legislativní akty)
NaŘÍZENÍ
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1056
ze dne 24. června 2021,
kterým se zřizuje Xxxx pro spravedlivou transformaci
EVROPSKÝ PaRLaMENT a Rada EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),
s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru (2), s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),
v souladu s řádným legislativním postupem (4), vzhledem k těmto důvodům:
(1) Právní rámec upravující politiku soudržnosti Unie na období 2021–2027 přispívá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem k plnění závazků Unie při provádění Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (5) (dále jen „Pařížská dohoda“) při úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C oproti předindustriálnímu období, a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť soustředí finanční prostředky Unie na ekologické cíle. Toto nařízení by mělo provádět jednu z priorit stanovených ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu, který stanoví účelové financování v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti s cílem pokrýt sociální, hospodářské a environmentální náklady na transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, v němž jsou veškeré zbývající emise skleníkových plynů kompenzovány odpovídajícími absorpcemi.
(2) Transformace na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství je jedním z nejdůležitějších politických cílů Unie. dne
12. prosince 2019 schválila Evropská rada v souladu s cíli Pařížské dohody cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie. I když boj proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí přinese v dlouhodobém horizontu prospěch všem a ve střednědobém horizontu příležitosti a výzvy pro všechny, ne všechny regiony a členské státy začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat. Některé jsou pokročilejší než jiné a transformace s sebou přináší větší sociální, hospodářské a environmentální dopady na ty
(1) Úř. věst. C 290, 1.9.2020, s. 1.
(2) Úř. věst. C 311, 18.9.2020, s. 55 a Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 240.
(3) Úř. věst. C 324, 1.10.2020, s. 74.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady ze dne 7. června 2021. (5) Úř. věst, L 282, 19.10.2016, s. 4.
regiony, které jsou při využívání energie silně závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici, nebo na odvětvích s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato situace s sebou přináší nejen riziko, že rychlost transformace bude při realizaci klimatických opatření v Unii odlišná, ale také rostoucí nerovnosti mezi regiony, což narušuje plnění cílů v oblasti sociální, hospodářské a územní soudržnosti.
(3) aby byla transformace úspěšná a pro všechny sociálně přijatelná, musí být spravedlivá a inkluzivní. Proto musí Unie, členské státy a jejich regiony od samého počátku brát v úvahu sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace a využít všechny možné nástroje ke zmírnění jejích nepříznivých důsledků. V tomto ohledu hraje významnou úlohu rozpočet Unie.
(4) Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu pro udržitelnou Evropu, měl by mechanismus pro spravedlivou transformaci doplňovat ostatní opatření příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Sloučením rozpočtových výdajů Unie na klimatické a sociální cíle na regionální úrovni a usilováním o vysoké sociální a environmentální standardy by měl tento mechanismus přispět k řešení sociálních, hospodářských a environmentálních důsledků, zejména pro pracovníky, kteří budou dotčeni transformací na klimaticky neutrální Unii do roku 2050.
(5) Tímto nařízením by měl být zřízen Fond pro spravedlivou transformaci (FST), který je v rámci politiky soudržnosti jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci. Cíli tohoto fondu je zmírnit nepříznivé účinky klimatické transformace tím, že podpoří nejvíce postižená území a dotčené pracovníky, a podpořit vyváženou socioekonomickou transformaci. V souladu s jediným specifickým cílem FST by opatření podporovaná z FST měla přímo přispět ke zmírnění dopadu transformace zmírněním jejího negativního vlivu na zaměstnanost a financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství. Jediný specifický cíl FST je stanoven na stejné úrovni a uveden spolu s cíli politiky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (6).
(6) S ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu jakožto strategii Unie pro udržitelný růst a na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a na cíle OSN pro udržitelný rozvoj má FST přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a udržitelnosti životního prostředí a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice věnovat v rámci víceletého finančního rámce na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % ročních výdajů v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Zdroje z vlastního finančního krytí FST jsou doplňkové k investicím, které jsou zapotřebí k dosažení obecného cíle vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Tyto zdroje, spolu se zdroji převedenými dobrovolně z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (7), a Evropského sociálního fondu plus, (ESF+) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (8), by měly plně přispívat k dosažení tohoto cíle. V této souvislosti by FST měl podporovat činnosti, které dodržují klimatické a environmentální standardy a priority Unie, významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (9) a zajišťují transformaci na nízkouhlíkové hospodářství ve snaze o dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (viz strana 60 v tomto čísle Úředního věstníku).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF
+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (viz strana 21 v tomto čísle Úředního věstníku).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
(7) Zdroje z FST by měly doplňovat zdroje dostupné v rámci politiky soudržnosti.
(8) Transformace na klimaticky neutrální hospodářství je výzvou pro všechny členské státy. Zvláště náročná bude pro ty členské státy, jež jsou nebo donedávna byly silně závislé na fosilních palivech nebo průmyslových činnostech náročných na emise skleníkových plynů, které je třeba utlumit nebo přizpůsobit v důsledku transformace na klimaticky neutrální hospodářství, a jež pro to nemají dostatečné finanční prostředky. Proto by měl být FST otevřený všem členským státům, ale rozdělování jeho finančních prostředků by mělo být zacíleno na území, na něž má klimatická transformace největší dopad, a mělo by zohledňovat, zda jsou členské státy schopny nezbytné investice pro transformaci na klimaticky neutrální hospodářství financovat.
(9) Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“) a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externí odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.
(10) aby bylo zajištěno účinné využívání zdrojů FST, měl by být přístup těch členských států, které se dosud nezavázaly plnit cíl dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050 v souladu s cíli Pařížské dohody, k FST omezen na 50 % jejich přídělu, přičemž zbývajících 50 % bude dáno k dispozici pro programování po přijetí tohoto závazku. Pokud některý členský stát do 31. prosince kteréhokoli roku počínaje rokem 2022 závazek splnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050 nepřijal, měl by být v zájmu zajištění spravedlnosti a rovného zacházení s členskými státy rozpočtový závazek na předchozí rok v následujícím roce zcela zrušen.
(11) V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (11) a v mezích dostupných zdrojů, které jsou v něm přiděleny, by se opatření na podporu oživení a odolnosti v rámci FST měla provádět za účelem řešení nebývalého dopadu krize COVId-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v uvedeném nařízení.
(12) V tomto nařízení by měly být uvedeny typy investic, u nichž by měla být povolena podpora výdajů z FST. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování závazků a priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí a v sociální oblasti. Měly by být zahrnuty investice, které podporují místní hospodářství tím, že stimulují jejich vlastní růstový potenciál v souladu s příslušnými strategiemi inteligentní specializace, ve vhodných případech včetně udržitelného cestovního ruchu. Je třeba, aby tyto investice byly dlouhodobě udržitelné s přihlédnutím ke všem cílům Zelené dohody pro Evropu. Financované projekty by měly přispívat k transformaci na udržitelné, klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, včetně opatření zaměřených na účinnější využívání zdrojů. Spalování odpadu by nemělo být podporováno, neboť tato činnost patří do spodní části hierarchie způsobů nakládání s odpady v rámci oběhového hospodářství. Způsobilé by měly být též poradenské služby přispívající k provádění opatření podporovaných z FST. V rámci projektu obnovy půdy by mělo být možné podpořit renaturalizaci lokalit, rozvoj zelené infrastruktury a vodohospodářství. Při podpoře opatření v oblasti energetické účinnosti by mělo být možné, aby FST podporoval investice, jako jsou ty, které přispívají ke snižování energetické chudoby, zejména zlepšením energetické účinnosti bytového fondu. Z FST by mělo být možné podporovat rovněž rozvoj inovativních technologií skladování.
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(11) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVId-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).
(13) V zájmu ochrany občanů, kterých se klimatická transformace dotkne nejvíce, by FST měl rovněž pokrývat zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci dotčených pracovníků, včetně odborné přípravy, bez ohledu na to, zda jsou stále zaměstnáni nebo v důsledku transformace přišli o práci. Cílem FST by mělo být pomoci jim přizpůsobit se novým pracovním příležitostem. FST by měl rovněž poskytovat jakoukoli vhodnou formu podpory uchazečům o zaměstnání, včetně pomoci při hledání zaměstnání a jejich aktivního začlenění na trh práce. Pro podporu z FST by měli být způsobilí všichni uchazeči o zaměstnání, kteří přišli o práci v odvětvích, na něž měla dopad transformace v regionu, na který se vztahuje plán spravedlivé územní transformace, a to i v případě, že propuštění pracovníci v daném regionu nemají bydliště. Náležitou pozornost je třeba věnovat občanům ohroženým energetickou chudobou, zejména při provádění opatření v oblasti energetické účinnosti zaměřených na zlepšení podmínek sociálního bydlení.
(14) Měla by být povolena podpora činností v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování a podpora sociální infrastruktury pro účely zařízení péče o děti a starší osoby a ve vzdělávacích střediscích, jsou-li tyto činnosti náležitě odůvodněny v plánech spravedlivé územní transformace. V případě péče o starší osoby by měla být zachována zásada podpory komunitní péče. Sociální a veřejné služby v těchto oblastech by mohly skladbu investic doplnit. Veškerá podpora v těchto oblastech by měla být náležitě odůvodněna v plánech spravedlivé územní transformace a měla by se řídit cíli evropského pilíře sociálních práv.
(15) Za účelem řešení specifické situace a úlohy žen v transformaci na klimaticky neutrální hospodářství by měla být podporována genderová rovnost. důležitou úlohu při zajišťování rovných příležitostí hrají účast žen na trhu práce, podnikání žen a rovné odměňování. Fond pro spravedlivou transformaci by měl rovněž věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám, které jsou neúměrně postiženy nepříznivými dopady transformace, jako jsou pracovníci se zdravotním postižením. Je třeba zachovat identitu hornických společenství a zajistit kontinuitu minulých a budoucích společenství. To znamená věnovat zvláštní pozornost jejich hmotnému a nehmotnému hornickému dědictví, včetně jejich kultury.
(16) S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci území, na něž má transformace dopad, by FST měl poskytovat podporu podnikům a zainteresovaným hospodářským subjektům, mimo jiné podporou produktivních investic do mikropodniků a malých a středních podniků (12) (dále jen společně „malé a střední podniky“). Produktivní investice by měly být chápany jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a k zaměstnanosti. V případě podniků jiných než malých a středních by produktivní investice měly být podporovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace tím, že vytvoří nebo ochrání významný počet pracovních míst, a pokud nevedou k přemístění podniku nebo z něj nevyplývají. Investice do stávajících průmyslových zařízení, včetně těch, která spadají pod unijní systém obchodování s emisemi, by měly být přípustné, pokud přispějí k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050, pokud jsou výrazně nižší než příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (13) a pokud vedou k ochraně významného počtu pracovních míst. Veškeré takové investice by měly být náležitě odůvodněny v příslušném plánu spravedlivé územní transformace. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu a politiky soudržnosti by podpora poskytovaná podnikům měla být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU a zejména podpora produktivních investic do jiných než malých a středních podniků by měla být omezena na podniky nacházející se v oblastech, které byly pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování EU označeny jako podporované oblasti.
(17) aby byla pro programování zdrojů z FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst poskytnuta určitá flexibilita, mělo by být možné vypracovat samostatný program FST nebo přidělit zdroje FST jedné nebo několika specifickým prioritám v programu podporovaném z EFRR, ESF+ nebo Fondu soudržnosti. Podle nařízení (EU) 2021/1060 by mohly být zdroje FST dobrovolně zvýšeny o doplňkové financování z EFRR a ESF+. V takovém případě by příslušné částky převedené z EFRR a ESF+ měly odpovídat typu operací stanovených v plánech spravedlivé územní transformace.
doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).
(18) Podpora z FST by měla být podmíněna účinným prováděním transformace na konkrétním území s cílem dosáhnout klimaticky neutrálního hospodářství. V tomto ohledu by členské státy měly prostřednictvím sociálního dialogu a spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami v souladu s příslušným ustanovením nařízení (EU) 2021/1060 o partnerství a s podporou Komise vypracovat plány spravedlivé územní transformace, v nichž bude transformace popsána a jež budou v souladu s jejich integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro spravedlivou transformaci, která by navázala na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací a umožnila dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích. Členské státy by měly zajistit, aby do využívání zdrojů z FST byly zapojeny obce a města a aby byly v této souvislosti zohledněny jejich potřeby.
(19) V plánech spravedlivé územní transformace by měla být určena území, která jsou nejvíce postižena a na která by se měla podpora z FST soustředit, a popsána konkrétní opatření, jež mají být přijata k dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050, zejména pokud jde o přeměnu nebo uzavření zařízení zabývajících se výrobou fosilních paliv nebo jinými činnostmi s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato území by měla být přesně vymezena a měla by odpovídat regionům úrovně 3 společné klasifikace územních statistických jednotek, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (14), (dále jen „regiony úrovně NUTS 3“) nebo být jejich součástí. Plány by měly obsahovat podrobné informace o výzvách a potřebách těchto území při zohlednění rizik vylidňování a stanovit typ operací, které jsou zapotřebí k podpoře tvorby pracovních míst na úrovni příjemců prostředků z plánu, tak, aby byl zajištěn soudržný rozvoj hospodářských činností odolných vůči změně klimatu, které jsou zároveň slučitelné s transformací na klimaticky neutrální Unii a cíli Zelené dohody pro Evropu. Jsou-li jako dotčená území určeny ostrovy, ostrovní oblasti a nejvzdálenější regiony, je třeba věnovat větší pozornost tomu, že jejich specifické zeměpisné a socioekonomické charakteristiky mohou vyžadovat odlišný přístup na podporu transformace na klimaticky neutrální hospodářství. Finanční podporu z FST by měly obdržet pouze investice, které jsou v souladu s plány spravedlivé územní transformace. Tyto plány by měly být součástí programů podporovaných podle okolností z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo FST, které byly schváleny Komisí.
(20) aby se při využívání zdrojů FST zlepšila orientace na výsledky, měla by Komise v souladu se zásadou proporcionality mít možnost uplatnit finanční opravy v případě závažného nesplnění cílů stanovených pro specifický cíl FST.
(21) Za účelem stanovení vhodného finančního rámce pro FST by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla stanovit roční rozpis dostupných zdrojů mezi členské státy.
(22) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpořit obyvatele, hospodářství a životní prostředí území, která se při transformaci na klimaticky neutrální hospodářství potýkají s hospodářskou a sociální transformací, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, z důvodu rozdílů v úrovni rozvoje různých území a zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů, jakož i omezenému rozsahu finančních prostředků členských států a území, ale spíše jej, z důvodu potřeby soudržného prováděcího rámce, který bude zahrnovat několik fondů Unie v rámci sdíleného řízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(23) S ohledem na přijetí tohoto nařízení po začátku programového období, s ohledem na potřebu provádět FST koordinovaným a harmonizovaným způsobem a s cílem umožnit jeho neprodlené provádění by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
PŘIJaLY TOTO NaŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (FST) s cílem podpořit obyvatele, hospodářství a životní prostředí území, která se potýkají se závažnými socioekonomickými problémy v důsledku transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (15) a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050.
Stanoví se jím specifický cíl FST, jeho zeměpisné pokrytí a zdroje, rozsah jeho podpory s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst uvedený v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, jakož i zvláštní pravidla pro programování a ukazatele nezbytné pro monitorování.
Článek 2
Specifický cíl
V souladu s čl. 4 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2021/1060 přispívá FST k jedinému specifickému cíli, kterým je umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou, a dopady této transformace na zaměstnanost.
Článek 3
Zeměpisné pokrytí a zdroje v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst
1. FST podporuje cíl Investice pro zaměstnanost a růst ve všech členských státech.
2. Zdroje pro FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které jsou k dispozici pro rozpočtový závazek na období 2021–2027, činí 7,5 miliard EUR v cenách roku 2018, jak je stanoveno v čl. 110 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) 2021/1060.
3. Zdroje uvedené v odstavci 2 lze zvýšit o případné dodatečné zdroje vyčleněné v rozpočtu Unie a o další zdroje v souladu s platným základním právním aktem.
4. Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, v němž stanoví roční rozpis dostupných zdrojů, včetně všech dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 3, podle jednotlivých členských států v souladu s příděly stanovenými v příloze I.
Článek 4
Zdroje z Nástroje Evropské unie na podporu oživení
1. Opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2094 se provádějí podle tohoto nařízení prostřednictvím částky 10 miliard EUR v cenách roku 2018 uvedené v čl. 109 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/1060 a s výhradou čl. 3 odst. 3, 4, 7 a 9 nařízení (EU) 2020/2094.
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
Tato částka se považuje za jiné zdroje uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení. Jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094, tato částka představuje vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.
2. Částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku je dána k dispozici pro rozpočtový závazek v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst na roky 2021 až 2023 navíc ke zdrojům uvedeným v článku 3 takto:
— 2021: 2 miliardy EUR,
— 2022: 4 miliardy EUR,
— 2023: 4 miliardy EUR.
Ze zdrojů uvedených v prvním pododstavci je dána k dispozici částka 15 600 000 EUR v cenách roku 2018 na správní výdaje.
3. Roční rozpis částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku podle jednotlivých členských států se zahrne do rozhodnutí Komise uvedeného v čl. 3 odst. 4 v souladu s příděly stanovenými v příloze I.
4. Odchylně od čl. 14 odst. 3 finančního nařízení se na rozpočtové závazky na základě zdrojů uvedených v odstavci 1 tohoto článku použijí pravidla pro zrušení závazků stanovená v hlavě VII kapitole IV nařízení (EU) 2021/1060. Odchylně od čl. 12 odst. 4 písm. c) finančního nařízení se tyto zdroje nepoužijí pro nástupnický program nebo akci.
5. Platby na programy se přiřazují k nejstaršímu otevřenému závazku FST, počínaje závazky ze zdrojů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci, až do vyčerpání.
Článek 5
Mechanismus ekologického odměňování
1. Pokud se podle čl. 3 odst. 3 zdroje pro FST zvýší před 31. prosincem 2024, rozdělí se dodatečné zdroje mezi členské státy podle podílů stanovených v příloze I.
2. Pokud se podle čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení zdroje pro FST zvýší po 31. prosinci 2024, rozdělí se dodatečné zdroje mezi členské státy v souladu s metodikou stanovenou v druhém pododstavci tohoto odstavce na základě emisí skleníkových plynů z jejich průmyslových zařízení v období od roku 2018 do posledního roku, za který jsou údaje k dispozici, jak byly ohlášeny podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (16). Změna emisí skleníkových plynů každého členského státu se vypočítá na základě souhrnu emisí skleníkových plynů pouze těch regionů úrovně NUTS 3, které byly určeny v plánech spravedlivé územní transformace v souladu s čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení.
Příděl dodatečných zdrojů pro každý členský stát se stanoví takto:
a) pro členské státy, které dosáhly snížení emisí skleníkových plynů, se snížení emisí skleníkových plynů dosažené každým členským státem vypočítá jako úroveň emisí skleníkových plynů za poslední referenční rok vyjádřená jakožto procentní podíl emisí skleníkových plynů zaznamenaných v roce 2018; pro členské státy, které nedosáhly snížení emisí skleníkových plynů, se tento procentní podíl stanoví na 100 %;
b) výsledný podíl pro každý členský stát se vypočítá tak, že se jejich podíly stanovené v příloze I vydělí procentními podíly vyplývajícími z písmene a), a
c) výsledek výpočtu podle písmene b) se přepočte tak, aby se dosáhlo součtu až 100 %.
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).
3. Členské státy zahrnou dodatečné zdroje do svých programů a předloží změnu programu v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060.
Článek 6
Zvláštní příděly pro nejvzdálenější regiony a ostrovy
Při přípravě svých plánů spravedlivé územní transformace v souladu s čl. 11 odst. 1 členské státy zohlední zejména situaci ostrovů a nejvzdálenějších regionů, které čelí závažným socioekonomickým výzvám vyplývajícím z transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050, s přihlédnutím k jejich specifickým potřebám uznaným v článcích 174 a 349 Smlouvy o fungování EU.
Při začleňování těchto území do svých plánů spravedlivé územní transformace členské státy stanoví konkrétní částku přidělenou těmto územím s odpovídajícím odůvodněním, přičemž zohlední specifické výzvy, s nimiž se tato území potýkají.
Článek 7
Podmíněný přístup k finančním prostředkům
1. Pokud některý členský stát nepřijme závazek plnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, bude pro něj k dispozici k programování a zahrnuto do priorit pouze 50 % ročních přídělů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 4 odst. 3.
Odchylně od čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení se zbývajících 50 % ročních přídělů nezahrne do priorit. V takových případech programy podporované z FST a předložené v souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2021/1060 zahrnují pouze 50 % ročních přídělů z FST obsažených v tabulce zmíněné v čl. 22 odst. 3 písm. g) bodě ii) uvedeného nařízení. V tabulce zmíněné v čl. 22 odst. 3 písm. g) bodě i) uvedeného nařízení jsou odděleně uvedeny příděly, které jsou k dispozici pro programování, a příděly, které programovány nebudou.
2. Komise schválí programy obsahující prioritu FST nebo jakoukoli jejich změnu, pouze pokud jsou splněny požadavky stanovené v programované části přídělu v souladu s odstavcem 1.
3. Jakmile se členský stát zaváže plnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, může podat žádost o změnu každého programu podporovaného z FST v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060 a o zahrnutí přídělů, které nebyly programovány a jejichž přidělení na závazek nebylo zrušeno.
4. Rozpočtové závazky se přijímají na základě tabulky uvedené v čl. 22 odst. 3 písm. g) bodě i) nařízení (EU) 2021/ 1060. Závazky týkající se nenaprogramovaných přídělů se nepoužijí na platby a nezahrnují se do základu pro výpočet předběžného financování v souladu s článkem 90 uvedeného nařízení, dokud nejsou dány k dispozici pro programování v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.
Odchylně od článku 105 nařízení (EU) 2021/1060, pokud členský stát do 31. prosince kteréhokoli roku počínaje rokem 2022 nepřijme závazek splnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, rozpočtové závazky na předchozí rok vztahující se k přídělům, jež nebyly naprogramovány, se v následujícím roce v plném rozsahu zruší.
Článek 8
Rozsah podpory
1. FST podporuje pouze činnosti, které přímo souvisejí s jeho specifickým cílem podle článku 2 a přispívají k provádění plánů spravedlivé územní transformace vypracovaných v souladu s článkem 11.
2. V souladu s odstavcem 1 podporuje FST výhradně tyto činnosti:
a) produktivní investice do malých a středních podniků, včetně mikropodniků a začínajících podniků, které vedou k hospodářské diverzifikaci, modernizaci a přeměně;
b) investice do zakládání nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů a poradenských služeb, které vedou k vytváření pracovních míst;
c) investice do činností v oblasti výzkumu a inovací, prováděných mimo jiné vysokými školami a veřejnými výzkumnými organizacemi, a podpora přenosu pokročilých technologií;
d) investice do zavádění technologií, jakož i do systémů a infrastruktur pro cenově dostupnou čistou energii, včetně technologií skladování energie, a do snižování emisí skleníkových plynů;
e) investice do energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (17), včetně kritérií udržitelnosti v ní stanovených, a do energetické účinnosti, mimo jiné za účelem snížení energetické chudoby;
f) investice do inteligentní a udržitelné místní mobility, včetně dekarbonizace odvětví místní dopravy a jeho infrastruktury;
g) rekonstrukce a modernizace sítí dálkového vytápění s cílem zlepšit energetickou účinnost systémů dálkového vytápění a investice do výroby tepla, pokud tato zařízení vyrábějí teplo výhradně na základě obnovitelných zdrojů energie;
h) investice do digitalizace, digitálních inovací a digitálního propojení;
i) investice do projektů v oblastech regenerace a dekontaminace brownfieldů, rekultivace půdy a v případě potřeby také zelené infrastruktury a nového využití, s přihlédnutím k zásadě „znečišťovatel platí“;
j) investice do posílení oběhového hospodářství mimo jiné předcházením vzniku odpadů, jejich snižováním, účinným využíváním zdrojů, opětovným používáním a recyklací;
k) zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků a uchazečů o zaměstnání;
l) pomoc uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání;
m) aktivní začleňování uchazečů o zaměstnání;
n) technická pomoc;
o) jiné činnosti v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování a v řádně odůvodněných případech investice do infrastruktury pro účely školicích středisek a zařízení péče o děti a seniory, jak je uvedeno v plánech spravedlivé územní transformace v souladu s článkem 11.
Kromě toho mohou být v oblastech označených jako podporované oblasti pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování EU z FST podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků, které byly schváleny jako součást plánu spravedlivé územní transformace na základě informací požadovaných podle čl. 11 odst. 2 písm. h) tohoto nařízení. Tyto investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plánu spravedlivé územní transformace, pokud přispívají k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050 a k dosažení souvisejících cílů v oblasti životního prostředí, pokud je jejich podpora nezbytná pro vytváření pracovních míst na určeném území a pokud nevedou k přemístění podniku ve smyslu čl. 2 bodu 27 nařízení (EU) 2021/1060.
Z FST mohou být podporovány rovněž investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES, které byly schváleny jako součást plánu spravedlivé územní transformace na základě informací požadovaných podle čl. 11 odst. 2 písm. i) tohoto nařízení. Tyto investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plánu spravedlivé územní transformace.
Článek 9
Vyloučení z oblasti působnosti podpory
Z FST nelze podporovat:
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
a) vyřazování jaderných elektráren z provozu nebo jejich výstavbu;
b) výrobu a zpracování tabáku a tabákových výrobků a jejich uvádění na trh;
c) podniky v obtížích ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (18), ledaže je to povoleno podle dočasných pravidel státní podpory stanovených k řešení mimořádných okolností nebo v rámci podpory de minimis na stimulaci investic snižujících náklady na energii v souvislosti s transformací energetiky;
d) investice související s výrobou, zpracováním, přepravou, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv.
Článek 10
Programování zdrojů FST
1. Zdroje FST se programují pro kategorie regionů, v nichž se nacházejí dotčená území, na základě plánů spravedlivé územní transformace vypracovaných v souladu s článkem 11 a schválených Komisí jako součást programu nebo změny programu. Programované zdroje mají podobu jednoho či více specifických programů nebo jedné či více priorit v rámci programů.
Komise schválí program nebo jakoukoli jeho změnu pouze tehdy, pokud je určení transformací nejvíce postižených území, které je obsaženo v příslušném plánu spravedlivé územní transformace, řádně odůvodněno a tento plán spravedlivé územní transformace je v souladu s integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu dotčeného členského státu.
2. Priorita či priority FST zahrnují zdroje FST, které se skládají z úplného přídělu FST pro členské státy nebo jeho části a ze zdrojů převedených v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/1060. Celková výše zdrojů z EFRR a ESF+ převedených do FST nesmí překročit trojnásobek částky podpory z FST na danou prioritu, s výjimkou zdrojů uvedených v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení.
3. V souladu s článkem 112 nařízení (EU) 2021/1060 nesmí být míra spolufinancování platná pro region, v němž se nacházejí území určená v plánech spravedlivé územní transformace v souladu s článkem 11, pro danou prioritu nebo priority FST vyšší než:
a) 85 % pro méně rozvinuté regiony;
b) 70 % pro přechodové regiony;
c) 50 % pro rozvinutější regiony.
Článek 11
Plány spravedlivé územní transformace
1. Členské státy spolu s příslušnými místními a regionálními orgány dotčených území připraví jeden nebo více plánů spravedlivé územní transformace, které se vztahují na jedno či více dotčených území odpovídajících regionům úrovně NUTS 3 nebo jejich částem, v souladu se vzorem uvedeným v příloze II. Jedná se o území, která jsou nejvíce postižena hospodářskými a sociálními dopady vyplývajícími z transformace, zejména s ohledem na očekávanou nutnost přizpůsobení se pracovníků nebo ztráty pracovních míst v odvětví výroby a využívání fosilních paliv a nutnost transformace výrobních procesů průmyslových zařízení s nejvyšší intenzitou emisí skleníkových plynů.
(18) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).
2. Plán spravedlivé územní transformace obsahuje tyto prvky:
a) popis transformace na klimaticky neutrální hospodářství na vnitrostátní úrovni, včetně harmonogramu klíčových etap transformace zaměřené na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050, přičemž tyto etapy musí být v souladu s nejnovější verzí integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu;
b) odůvodnění, proč byla tato území určena jako nejvíce postižená transformací popsanou v písmeni a) tohoto odstavce a proč by měla být podpořena z FST, v souladu s odstavcem 1;
c) posouzení výzev spojených s transformací, se kterými se určená nejvíce postižená území potýkají, včetně sociálního, hospodářského a environmentálního dopadu transformace na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050, s uvedením možného počtu dotčených pracovních míst a ztrát pracovních míst, rizik vylidňování, rozvojových potřeb a cílů, které mají být splněny do roku 2030 a které souvisejí s transformací nebo ukončením činností s vysokými emisemi skleníkových plynů na těchto územích;
d) popis očekávaného přínosu podpory z FST k řešení sociálních, demografických, hospodářských, zdravotních a environmentálních dopadů transformace na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050, včetně očekávaného přínosu z hlediska tvorby a zachování pracovních míst;
e) posouzení soudržnosti s ostatními relevantními celostátními, regionálními nebo územními strategiemi a plány;
f) popis řídicích mechanismů sestávajících z ujednání o partnerství, plánovaných opatření pro sledování a hodnocení a odpovědných orgánů;
g) popis typu plánovaných operací a jejich očekávaný přínos ke zmírnění dopadu transformace;
h) pokud mají být podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků, orientační seznam operací a podniků, které mají být podpořeny, a odůvodnění nezbytnosti této podpory prostřednictvím analýzy nedostatků, z níž vyplývá, že bez těchto investic by očekávané ztráty pracovních míst překročily očekávaný počet vytvořených pracovních míst;
i) pokud mají být podporovány investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES, seznam operací, které mají být podpořeny, a odůvodnění, že přispějí k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství a povedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů výrazně pod příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice 2003/87/ES a že jsou nezbytné k ochraně významného počtu pracovních míst;
j) synergie a doplňkovost s dalšími relevantními programy Unie s cílem pokrýt zjištěné rozvojové potřeby a
k) synergie a doplňkovost s plánovanou podporou z ostatních pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci.
3. do přípravy a provádění plánů spravedlivé územní transformace se zapojí příslušní partneři v souladu s článkem 8
nařízení (EU) 2021/1060 a v relevantních případech také Evropská investiční banka a Evropský investiční fond.
4. Plány spravedlivé územní transformace musí být v souladu s relevantními územními strategiemi uvedenými v článku 29 nařízení (EU) 2021/1060 a s relevantními strategiemi pro inteligentní specializaci, integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a evropským pilířem sociálních práv.
Pokud aktualizace integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 vyžaduje revizi plánu spravedlivé územní transformace, provede se tato revize v rámci přezkumu v polovině období v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060.
5. Pokud si členské státy přejí využít možnosti získat podporu v rámci druhého nebo třetího pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci, stanoví jejich plán spravedlivé územní transformace odvětví a tematické oblasti, které mají být v rámci těchto pilířů podporovány.
Článek 12
Ukazatele
1. Společné ukazatele výstupů a výsledků uvedené v příloze III a, je-li to řádně odůvodněné v plánu spravedlivé územní transformace, ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 16 odst. 1 druhým pododstavcem písm. a), čl. 22 odst. 3 písm. d) bodem ii) a čl. 42 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060.
2. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnoty stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní. Poté, co je žádost o změnu programu podaná podle čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060 schválena Komisí, se cíle nesmí měnit.
3. Pokud některá priorita FST podporuje činnosti uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. k), l) nebo m), předávají se údaje o ukazatelích pro účastníky pouze tehdy, jsou-li k dispozici všechny údaje požadované v souladu s přílohou III týkající se daného účastníka.
Článek 13
Finanční opravy
Na základě posouzení závěrečné zprávy o výkonnosti programu může Komise provést finanční opravy v souladu s článkem 104 nařízení (EU) 2021/1060 v případech, kdy bylo splněno méně než 65 % cíle stanoveného pro jeden nebo více ukazatelů výstupů.
Finanční opravy musí být úměrné míře plnění cílů a neuplatní se, pokud nesplnění cílů způsobily socioekonomické nebo environmentální faktory, výrazné změny v hospodářských nebo environmentálních podmínkách v dotčeném členském státě nebo vyšší moc, která vážně narušila provádění dotčených priorit.
Článek 14
Přezkum
do 30. června 2025 přezkoumá Komise provádění FST s ohledem na specifický cíl stanovený v článku 2, přičemž zohlední případné změny v nařízení (EU) 2020/852, cíle Unie v oblasti klimatu stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec do dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) a vývoj provádění Investičního plánu pro udržitelnou Evropu. Na tomto základě Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrhy.
Článek 15
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 24. června 2021.
Za Evropský parlament předseda
d. X. XxXXXXX
Za Xxxx předsedkyně
a. X. XxXxXXxX
PŘÍDĚLY PRO ČLENSKÉ STÁTY
Příděl z Nástroje Evropské unie na podporu oživení | Příděl ze zdrojů víceletého finančního rámce | Celkový příděl | Podíl členského státu na celkových přídělech | |
Belgie | 95 | 71 | 166 | 0,95 % |
Bulharsko | 673 | 505 | 1 178 | 6,73 % |
Česko | 853 | 640 | 1 493 | 8,53 % |
dánsko | 46 | 35 | 81 | 0,46 % |
Německo | 1 288 | 966 | 2 254 | 12,88 % |
Estonsko | 000 | 000 | 000 | 1,84 % |
Irsko | 44 | 33 | 77 | 0,44 % |
Řecko | 431 | 324 | 755 | 4,31 % |
Španělsko | 452 | 339 | 790 | 4,52 % |
Francie | 535 | 402 | 937 | 5,35 % |
Chorvatsko | 97 | 72 | 169 | 0,97 % |
Itálie | 535 | 401 | 937 | 5,35 % |
Kypr | 53 | 39 | 92 | 0,53 % |
Lotyšsko | 100 | 75 | 174 | 1,00 % |
Litva | 142 | 107 | 249 | 1,42 % |
Lucembursko | 5 | 4 | 8 | 0,05 % |
Maďarsko | 136 | 102 | 237 | 1,36 % |
Malta | 12 | 9 | 21 | 0,12 % |
Nizozemsko | 324 | 243 | 567 | 3,24 % |
Rakousko | 71 | 53 | 124 | 0,71 % |
Polsko | 2 000 | 1 500 | 3 500 | 20,00 % |
Portugalsko | 116 | 87 | 204 | 1,16 % |
Rumunsko | 1 112 | 834 | 1 947 | 11,12 % |
Slovinsko | 134 | 101 | 235 | 1,34 % |
Slovensko | 239 | 179 | 418 | 2,39 % |
Finsko | 242 | 182 | 424 | 2,42 % |
Švédsko | 81 | 61 | 142 | 0,81 % |
EU 27 | 10 000 | 7 500 | 17 500 | 100,00 % |
Příděly v milionech eur, v cenách roku 2018 a před odpočtem na technickou pomoc a správní výdaje (celkové částky se v důsledku zaokrouhlení nemusí shodovat)
VZOR PLÁNŮ SPRAVEDLIVÉ ÚZEMNÍ TRANSFORMACE
1. Nástin transformace a určení nejvíce postižených území v členském státě
Textové pole [12000]
Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. a)
1.1. Nástin plánované transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050, v souladu s cíli integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dalších stávajících plánů transformace s harmonogramem pro ukončení nebo omezení činností, jako je těžba uhlí a lignitu nebo výroba elektřiny z uhlí
Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. b)
1.2. Určení území, u nichž se očekává, že budou nejvíce postižena, a odůvodnění této volby s odpovídajícím odhadem hospodářských dopadů a dopadů na zaměstnanost na základě nástinu v oddíle 1.1
Odkaz: Článek 6
1.3. Určení nejvzdálenějších regionů a ostrovů, které se potýkají se specifickými výzvami, mezi územími uvedenými v oddíle 1.1 a zvláštních částek přidělených těmto územím s odpovídajícím odůvodněním
2. Posouzení výzev spojených s transformací pro každé z určených území
2.1. Posouzení hospodářského, sociálního a územního dopadu transformace na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050
Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. c)
Textové pole [12000]
Určení postižených hospodářských činností a průmyslových odvětví, přičemž se rozlišují:
— hospodářská odvětví v útlumu, u nichž se očekává, že v souvislosti s transformací ukončí nebo výrazně omezí své činnosti, včetně souvisejícího harmonogramu,
— transformující se hospodářská odvětví, u nichž se očekává transformace jejich činností, procesů a výstupů. U obou druhů odvětví:
— očekávané ztráty pracovních míst a potřeby rekvalifikace při zohlednění prognóz v oblasti dovedností,
— potenciál pro hospodářskou diverzifikaci a možnosti rozvoje.
2.2. Rozvojové potřeby a cíle do roku 2030 s ohledem na dosažení klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050
Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. d)
Textové pole [6000]
— Rozvojové potřeby k řešení problémů spojených s transformací,
— cíle a výsledky očekávané na základě provádění priority FST, včetně očekávaného přínosu z hlediska tvorby a zachování pracovních míst.
2.3. Soudržnost s jinými relevantními celostátními, regionálními nebo územními strategiemi a plány Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. e)
Textové pole [6000]
— Strategie pro inteligentní specializaci,
— územní strategie uvedené v článku 29 nařízení (EU) 2021/…,
— jiné regionální nebo celostátní rozvojové plány.
2.4. Typ plánovaných operací
Textové pole [12000]
Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. g)
— Typ plánovaných operací a jejich očekávaný přínos ke zmírnění dopadu transformace na klimatickou neutralitu.
Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. h)
Vyplnit pouze v případě, pokud mají být podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků:
— orientační seznam operací a podniků, které mají být podpořeny, a u všech z nich odůvodnění nezbytnosti této podpory prostřednictvím analýzy nedostatků, z níž vyplývá, že bez těchto investic by očekávané ztráty pracovních míst překročily očekávaný počet vytvořených pracovních míst.
aktualizovat nebo vyplnit tento oddíl na základě revize plánu spravedlivé územní transformace v závislosti na rozhodnutí o poskytnutí takové podpory.
Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. i)
Vyplnit pouze v případě, že mají být podporovány investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES:
— seznam operací, které mají být podpořeny, a odůvodnění, že přispějí k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství a povedou k podstatnému snížení emisí skleníkových výrazně pod příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice 2003/87/ES a že jsou nezbytné k ochraně významného počtu pracovních míst.
aktualizovat nebo vyplnit tento oddíl na základě revize plánu spravedlivé územní transformace v závislosti na rozhodnutí o poskytnutí takové podpory.
Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. j)
— Synergie a doplňkovost plánovaných operací s dalšími relevantními programy Unie v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst (podpora transformace) a dalšími finančními nástroji (Fond Unie pro modernizaci obchodu s emisemi) s cílem pokrýt zjištěné rozvojové potřeby.
Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. k) a odst. 5
— Synergie a doplňkovost s plánovanou podporou z ostatních pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci,
— odvětví a tematické oblasti, které by měly být podporovány v rámci ostatních pilířů.
3. Řídicí mechanismus Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. f)
Textové pole [5000]
3.1. Partnerství
— Způsob zapojení partnerů do přípravy, provádění, sledování a hodnocení plánů spravedlivé územní transformace,
— výsledky veřejné konzultace.
3.2. Sledování a hodnocení
— Plánovaná opatření pro sledování a hodnocení, včetně ukazatelů pro měření schopnosti plánu dosáhnout svých cílů.
3.3. Subjekt(y) koordinace a sledování
Subjekt nebo subjekty odpovědné za koordinaci a sledování provádění plánu a jejich úkoly.
4. Ukazatele výstupů nebo výsledků pro jednotlivé programy Odkaz: čl. 12 odst. 1
Vyplnit pouze v případě, že se počítá s ukazateli pro jednotlivé programy:
— odůvodnění nezbytnosti ukazatelů výstupů nebo výsledků pro jednotlivé programy na základě typů plánovaných operací.
Tabulka 1.
Ukazatele výstupů
Specifický cíl | Identifikátor [5] | Ukazatel [255] | Měrná jednotka | Milník (2024) | Cíl (2029) |
Tabulka 2.
Ukazatele výsledků
Specifický cíl | Iden- tifi- káto- r [5] | Ukazatel [255] | Měrná jednotka | Základní nebo referenční hodnota | Referenční rok | Cíl (2029) | Zdroj údajů [200] | Poznámky [200] |
L 231/18
SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ (RCO) A SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSLEDKŮ (RCR) PRO FOND PRO SPRAVEDLIVOU TRANSFORMACI (1)
CS
Úřední věstník Evropské unie
Společné ukazatele výstupů REGIO (RCO) a společné ukazatele výsledků REGIO (RCR)
Výstupy | Výsledky |
RCO 01 – podpořené podniky (z toho: mikropodniky, malé, střední, velké podniky) (*) RCO 02 – podniky podpořené granty RCO 03 – podniky podpořené finančními nástroji RCO 04 – podniky s nefinanční podporou RCO 05 – podpořené nové podniky RCO 07 – výzkumné organizace zapojené do společných výzkumných projektů RCO 10 – podniky spolupracující s výzkumnými organizacemi RCO 121 – podniky podpořené s cílem dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES | RCR 01 – pracovní místa vytvořená v podpořených subjektech RCR 102 – pracovní místa ve výzkumu vytvořená v podpořených subjektech RCR 03 – malé a střední podniky zavádějící inovace produktů nebo procesů RCR 04 – malé a střední podniky zavádějící marketingové nebo organizační inovace RCR 05 – malé a střední podniky provádějící vnitropodnikové inovace RCR 06 – podané patentové přihlášky RCR 29a – odhadované emise skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES v podpořených podnicích |
RCO 13 – hodnota digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých pro podniky | RCR 11 – uživatelé nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb a aplikací RCR 12 – uživatelé nových a aktualizovaných digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých podniky |
RCO 15 – vytvořená kapacita pro inkubace | RCR 17 – nové podniky přežívající na trhu RCR 18 – malé a střední podniky využívající služeb inkubátoru po jeho vytvoření |
RCO 101 – malé a střední podniky investující do dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání | RCR 97 – podpořená učňovská příprava v malých a středních podnicích |
RCO 18 – obydlí s nižší energetickou náročností RCO 19 – veřejné budovy s nižší energetickou náročností RCO 20 – nově vybudované nebo vylepšené sítě dálkového vytápění a chlazení RCO 104 – počet vysoce účinných kogeneračních jednotek | RCR 26 – roční spotřeba primární energie (z toho: obydlí, veřejné budovy, podniky, ostatní) (*) RCR 29 – odhadované emise skleníkových plynů |
30.6.2021
(1) Kvůli přehlednosti jsou ukazatele seskupeny tak, aby umožňovaly snadnější porovnání s ukazateli zahrnutými v jiných nařízeních pro jednotlivé fondy.
RCO 22 – zvýšení kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) (*) | RCR 31 – celkové množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) (*) RCR 32 – dodatečně instalovaná kapacita pro energii z obnovitelných zdrojů |
RCO 34 – zvýšení kapacity pro recyklaci odpadu RCO 107 – investice do zařízení pro tříděný sběr odpadu RCO 119 – odpad připravený k opětovnému použití | RCR 47 – recyklovaný odpad RCR 48 –odpad použitý jako surovina |
RCO 36 – zelená infrastruktura podpořená pro jiné účely než přizpůsobování se změnám klimatu RCO 38 – plocha podpořené rekultivované půdy RCO 39 – oblast pokrytá instalovanými systémy pro monitorování znečištění ovzduší | RCR 50 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření pro kvalitu ovzduší (**) RCR 52 – rekultivovaná půda využívaná pro zeleň, sociální bydlení, ekonomické nebo jiné činnosti |
RCO 55 – délka nových tramvajových tratí a tratí metra RCO 56 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných tramvajových tratí a tratí metra RCO 57 – kapacita kolejových vozidel pro hromadnou veřejnou dopravu šetrných k životnímu prostředí RCO 58 – podpořená specializovaná cyklistická infrastruktura RCO 60 – města, která mají nové nebo modernizované digitalizované městské dopravní systémy | RCR 62 – počet uživatelů nové nebo modernizované veřejné dopravy za rok RCR 63 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných tramvajových tratí a tratí metra za rok RCR 64 – počet uživatelů specializované cyklistické infrastruktury za rok |
RCO 61 – plocha nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti | RCR 65 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti za rok |
RCO 66 – kapacita tříd v nových nebo modernizovaných zařízeních péče o děti RCO 67 – kapacita tříd v nových nebo modernizovaných vzdělávacích zařízeních | RCR 70 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení péče o děti za rok RCR 71 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných vzdělávacích zařízení za rok |
RCO 69 – kapacita nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení RCO 70 – kapacita nových nebo modernizovaných zařízení sociální péče (kromě bydlení) | RCR 72 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných služeb elektronického zdravotnictví za rok RCR 73 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení za rok RCR 74 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení sociální péče za rok |
CS
30.6.2021
Úřední věstník Evropské unie
L 231/19
CS
L 231/20
Úřední věstník Evropské unie
(**) Vykázané údaje jsou osobní údaje podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(1) Vykazují se všechny ukazatele výstupů a výsledků týkající se účastníků.
(2) Veškeré osobní údaje musí být rozlišeny podle genderu (ženy, muži, nebinární osoby, podle vnitrostátního práva). Pokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat.
Ve vhodných případech lze společné ukazatele výstupů vykazovat na základě cílové skupiny operace.
Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.
30.6.2021
(3) Tento ukazatel se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů souvisejících se zaměstnaneckým statusem.