ČLÁNEK I.

Česká tábornická unie, z.s.

stanovy spolku

ČLÁNEK I.

Název a sídlo

1.1 Česká tábornická unie o.s.( dále jen „ČTU“) ve smyslu zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( dále jen „OZ“ ), tedy od 1. 1. 2014, považuje za spolek ve smyslu § 3045 ve spojení s § 214 a násl. OZ.

1.2 Název spolku je „Česká tábornická unie, z.s.“ (dále jen „ČTU“).

1.3 Sídlo ČTU je Praha.

1.4 Působnost ČTU je vymezena územím České republiky.

1.5 Organizačními jednotkami spolku jsou pobočné spolky, a to Oblasti, Tábornické kluby a Trampské osady.

1.6 Vnitřní organizace ČTU, práva a povinnosti členů i volených orgánů ČTU se řídí těmito Stanovami, které jsou uloženy ve svém úplném znění v sídle ČTU.

1.7 Oficiální webové stránky ČTU jsou „xxx.xxxxxxxxx.xx“.

ČLÁNEK II.

Účel ČTU

2.1 Účelem ČTU je propagace a realizace tábornictví jako zájmového hnutí orien- tujícího se na život v přírodě, poznávání přírody, její aktivní ochranu a s tím spojené tábornické dovednosti a sportovní vyžití v přírodě.

Rozvíjí pozitivní vlastnosti člověka. Předmětem hlavní činnosti ČTU je veřejně prospěšná činnost, zejména pak práce s dětmi a mládeží, vzdělávací činnost.

2.2 ČTU je organizací volně sdružující na základě společného zájmu a dobrovol- nosti děti, mládež a dospělé, hlásící se k poslání ČTU.

2.3 ČTU navazuje na činnost svých předchůdců, z nichž za sobě nejbližší považuje historické trampské hnutí a organizace hlásící se k myšlenkám Lesní moudro- sti.

2.4 K zajištění účelu, pro který byla ČTU zřízena, může ČTU a její pobočné spolky vyvíjet příležitostnou výdělečnou činnost, zejména činnost reklamní a marketin- govou, pronájem, půjčování movitých věcí a pronájem nemovitostí, vzdělávací činnost.

2.5 Zisk z těchto činností ČTU používá výlučně k dosahování svého statutárního účelu, tj. pro podporu činnosti dle Čl. II těchto Stanov a k úhradě nákladů na vlastní správu.

2.6 ČTU vytváří optimální podmínky pro účelné využívání a údržbu stávajících ma- teriálních prostředků a jejich rozšiřování.

2.7 ČTU vhodnými formami a prostředky společenského působení přispívá k rozvoji své členské základny a vytváří organizační, ekonomické a právní předpoklady pro svůj rozvoj.

2.8 ČTU spolupracuje s ostatními organizacemi při všestranném rozvoji společnosti a prosazuje zájmy ČTU u státních orgánů a institucí.

2.9 ČTU koordinuje činnost svých organizačních jednotek, podporuje a prosazu- je akce na veřejnosti, zabývá se propagačními, reklamními, edičními a jinými činnostmi podporujícími rozvoj ČTU.

2.10 ČTU poskytuje služby pro své členy a organizační články v souladu s právními normami.

2.11 ČTU rozvíjí vzájemné vztahy s mezinárodními organizacemi podle potřeb členů.

ČLÁNEK III.

Programové zaměření ČTU

3.1 Stanovení programového zaměření přísluší Sněmu ČTU, jeho rozpracování Nejvyšší radě.

3.2 V rámci ČTU mohou organizačně zajišťovat činnost s dětmi do 18 let výhradně osoby, které prokážou svoji způsobilost podle podmínek stanovených Směrnicí o kvalifikačních zkouškách.

ČLÁNEK IV.

Znak a symbolika ČTU

4.1 ČTU má jednotný znak pro všechny organizační formy, který je výrazem hlavní myšlenky tábornictví.

Tvoří ho stylizovaný znak Lesní moudrosti - terč barvy bílé, elipsového tvaru ve vodorovné poloze podle osy, s bizoními rohy černé barvy, uprostřed terče je písmeno U bleděmodré barvy. Okraje písmene U přesahují vlastní terč o šířku písmene. Lemování je zlatožluté barvy.

4.2 Vlajka ČTU může mít obdélníkový nebo trojúhelníkový tvar, vždy zelené barvy. Obdélník má poměr stran 2:3. Uprostřed je umístěn na obou stranách znak ČTU. Trojúhelník je rovnoramenný a má poměr šířky k výšce 2:3. V průsečíku os úhlů je umístěn znak ČTU.

4.3 Kluby a osady zpravidla užívají svoji vlastní symboliku.

4.4 Grafické znázornění znaku a symboliky ČTU je uvedeno v příloze těchto Stanov.

ČLÁNEK V.

Členství v ČTU

5.1 Nabytí členství

5.1.1 Členem ČTU se může stát každý člověk.

5.1.2 Členství je individuální a dobrovolné. Členství se váže na osobu člena, je nepřevoditelné na jinou osobu a nepřechází na jeho právního nástupce.

5.1.3 Členství vzniká odevzdáním členské přihlášky, zaplacením členského příspěvku a přijetím organizační jednotkou, u které jednotlivec požádal o členství.

U nezletilých musí být na přihlášce písemný souhlas zákonného zástupce. Zájemce o členství, respektive jeho zákonný zástupce, souhlasí podpisem přihlášky s tím, aby pro potřebu spolkové evidence a výkaznictví ČTU a pobočných spolků byly poskytnuty jeho osobní údaje v rozsahu - jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, bydliště, doručovací adresa a e-mailová adresa.

Sdělením těchto údajů člen bere na vědomí a souhlasí s tím, aby jeho e-mailová adresa byla ČTU používána k doručování zejména pozvánek na sněmy všech stupňů a příp. další komunikaci.

Jakoukoli změnu v osobních údajích či adresách a spojeních je člen povinen bez odkladu nahlásit organizační jednotce či Oblasti, jejímž je členem. Pobočné spolky podle Čl. I. bodu 1.5 těchto Stanov jsou povinny Nejvyšší radě sdělit e- mailové adresy vždy nejpozději do deseti kalendářních dnů od doručení infor- mací o změně. Výrazem členství v ČTU je platný členský průkaz.

5.1.4 Vznikem členství v organizační jednotce (pobočném spolku) vzniká i členství v ČTU, popř. v příslušné Oblasti.

5.2 Způsoby ukončení členství

5.2.1 Dobrovolným vystoupením člena z ČTU. Členství končí dnem doručení písem- ného oznámení o ukončení členství některému z orgánů ČTU, není-li v ozná- mení o ukončení členství uvedeno jinak.

5.2.2 Úmrtím člena nebo prohlášením člena za mrtvého.

5.2.3 Vyloučením z ČTU, v případě hrubého porušení zájmů ČTU, pokud svým jed- náním porušuje její cíle, principy a poslání ČTU dle Čl. II. těchto Stanov nebo pro porušení členských povinností dle Čl. III. těchto Stanov.

5.2.4 Vyloučit člena staršího 18 let má právo Velká rada, Nejvyšší rada a Sněm ČTU. Vyloučit člena mladšího 18 let má právo i základní organizační jednotka.

Vyloučení z ČTU člena staršího 18 let je nutno dát na vědomí všem Velkým radám prostřednictvím Nejvyšší rady.

Vyloučení člena se řídí zákonnou úpravou.

5.2.5 Zánikem v důsledku nezájmu o další členství v ČTU spočívajícím v nezaplacení členských příspěvků do konce I. čtvrtletí následujícího roku. Zániku členství v tomto případě musí předcházet dodatečná výzva k zaplacení v přiměřené lhůtě upozorňující na možnost zániku členství.

5.2.6 Členství zaniká případně i z jiného důvodu stanoveného zákonem.

5.2.7 Ukončením členství nezaniká povinnost vyrovnat všechny dlužné částky a závazky.

5.2.8 Zánikem členství v organizační jednotce (pobočném spolku) zaniká i členství v ČTU, popř. v příslušné Oblasti.

5.3 Pozastavení členství

5.3.1 Členství v ČTU se pozastavuje po dobu odvolacího řízení proti vyloučení z ČTU.

5.4 Registrace členů a základních organizačních jednotek

5.4.1 Registrace členů je určena pro vnitřní potřebu organizace a rady všech stupňů jsou povinny chránit ji před zneužitím. Nejvyšší rada, Velké rady Oblastí, Tábornické kluby a Trampské osady jsou povinny vést seznam členů, který je neveřejný.

5.4.2 Způsob registrace členů a základních organizačních jednotek stanoví „Směrnice o registraci členů a subjektů ČTU“, řídí se při tom ustanoveními § 236 OZ.

ČLÁNEK VI.

Práva a povinnosti člena ČTU

6.1 Člen ČTU má právo:

• účastnit se jednání Sněmu a podílet se na jeho rozhodování hlasováním;

• volit orgány ČTU;

• podílet se na praktické činnosti ČTU;

• zvolit si Oblast;

• používat symboliku ČTU;

• užívat zařízení ČTU a výhod, které ČTU svým členům poskytuje;

• být informován o činnosti ČTU;

• obracet se na orgány ČTU s návrhy souvisejícími s činností ČTU a osobními žádostmi;

• být přítomen všem jednáním, řešícím jeho návrhy a žádosti, rovněž i stížnosti a opatření týkající se jeho osoby;

• volit od 15 let a být volen do orgánů ČTU od dosažení zletilosti;

• být uvolněn na vlastní žádost z funkcí v ČTU.

6.2 Člen ČTU má povinnost:

• dodržovat stanovy, plnit usnesení orgánů ČTU;

• aktivně hájit zájmy ČTU, dodržovat vnitřní dohody a nepodnikat žádné kroky, které by byly v rozporu se zájmy ČTU;

• aktivně a pravidelně se účastnit jednání sněmů ČTU a přispívat ke zlepšení jejich práce;

• platit členský příspěvek;

• chránit a pečovat o společný majetek ČTU;

• vykonávat zodpovědně funkce v ČTU, do kterých byl zvolen a které přijal.

6.3 Majetková odpovědnost členů ČTU

6.3.1 Členové ČTU neodpovídají za závazky ČTU ani základních organizačních jed- notek či Oblastí, kde jsou registrováni.

6.3.2 Člen ČTU odpovídá ČTU za škodu, kterou způsobil svým protiprávním jed- náním.

ČLÁNEK VII.

Organizační výstavba ČTU

7.1 Organizační jednotky ČTU

7.1.1 ČTU zakládá organizační jednotky, které jsou oprávněny jednat svým jménem s názvem “Česká tábornická unie” (nebo zkráceně “ČTU”) a specifikací jed- notky a lokality a dodatkem „p.s.“. Tyto jednotky se stávají právnickými oso- bami. Organizační jednotky se zakládají rozhodnutím Nejvyšší rady a vznikají zápisem do veřejného rejstříku.

7.1.2 Organizačními jednotkami ČTU jsou:

• Oblasti;

• Tábornické kluby a Trampské osady jako základní organizační jednotky.

7.1.3 Oblasti ČTU jsou územní celky, sdružující individuální členy - samotáře, Tábor- nické kluby a Trampské osady, na základě společných zájmů, vyplývajících z charakteru činnosti a zvláštnosti Oblasti. Ustavení Oblasti, případně její zrušení, schvaluje Nejvyšší rada.

7.1.4 Tábornické kluby (označovány též zkratkou T.K.) a Trampské osady (označovány též zkratkou T.O.), jsou základní organizační jednotkou, ve kterých se sdružují členové nebo skupiny členů. Podmínkou pro vznik základní organizační jed- notky ČTU je počet nejméně 5 členů, z toho 3 starší 18 let.

Základní organizační jednotka ČTU není povinna být samostatnou právnickou osobou (ve smyslu odst. 7.4 tohoto článku), pokud nevlastní nemovitý majetek.

7.2 ČTU neodpovídá za závazky základních organizačních jednotek s právní sub- jektivitou a takové základní organizační jednotky neodpovídají za závazky ČTU.

7.3 Statutární orgány ČTU

7.3.1 Statutárním orgánem ČTU jsou náčelník a místonáčelníci ČTU, kteří jednají samostatně.

7.3.2 Nejvyšší rada ČTU má právo v době mezi Sněmy pověřit funkcí statutárního orgánu kteréhokoliv člena ČTU pro případ, že dosavadní statutární orgán není způsobilý nadále svoji funkci vykonávat.

Předpokladem takové nezpůsobilosti statutárního orgánu je vždy jeho ne- schopnost či objektivní nemožnost právně jednat. O tomto opatření rozhoduje Nejvyšší rada dvoutřetinovou většinou svých členů.

7.3.3 Statutárními orgány Oblastí jsou náčelník Oblasti a místonáčelníci Oblasti, kteří jednají samostatně.

7.3.4 Statutárním orgánem organizační jednotky T.K. či T.O. je náčelník a místoná- čelníci, kteří jednají samostatně.

7.3.5 Velká rada Oblasti ČTU má právo v době mezi sněmy pověřit funkcí statu- tárního orgánu Oblasti kteréhokoliv člena ČTU pro případ, že dosavadní statu- tární orgán není způsobilý nadále svoji funkci vykonávat.

Předpokladem takové nezpůsobilosti statutárního orgánu je vždy jeho neschop- nost či objektivní nemožnost právně jednat. O tomto opatření rozhoduje Velká rada dvoutřetinovou většinou svých členů. Obdobně rozhoduje i Rada T.K. nebo T.O.

7.3.6 Statutární orgán zastupuje ČTU či organizační jednotky v plném rozsahu. Své oprávnění prokazuje výpisem z veřejného rejstříku.

7.4 Zřízení a zánik organizační jednotky

7.4.1 O založení Tábornického klubu a Trampské osady jako základní organizační jednotky rozhoduje ČTU prostřednictvím Nejvyšší rady na základě návrhu alespoň tří fyzických osob, členů ČTU starších 18 let.

Návrh musí mít písemnou formu. Jeho náležitosti stanoví vnitřní předpis ČTU. V návrhu však musí být vždy uvedeni první náčelník organizační jednotky a její první hospodář a ti se považují okamžikem vzniku organizační jednotky za zvolené s funkčním obdobím v trvání jednoho roku ode dne vzniku organizační jednotky; do konce svého funkčního období jsou povinni zajistit volbu povinně zřizovaných xxxxxx.Xx té doby odpovídají za činnost organizační jednot- ky společně a nerozdílně. V návrhu musí být uvedena zvolená forma vnitřní organizační struktury dle Čl. X. bodu 10.1 těchto Stanov.

7.4.2 Nejvyšší rada rozhodne o založení organizační jednotky na svém nejbližším jednání, před kterým byl návrh na založení organizační jednotky podán. Při rozhodování o založení organizační jednotky přihlíží ke stanovisku místně příslušné Oblasti. Návrh na zápis organizační jednotky do veřejného rejstříku podá Nejvyšší rada nejpozději do 2 měsíců od svého rozhodnutí.

7.4.3 Organizační jednotka zaniká výmazem z veřejného rejstříku na základě přeměny (tedy fúze nebo rozdělení ve smyslu zákona) nebo na základě zrušení s likvidací.

7.4.4 O rozdělení organizační jednotky, sloučení organizačních jednotek nebo jiné přeměně rozhodne Nejvyšší rada zpravidla na návrh dotčených organizačních jednotek.

7.4.5 O zrušení organizační jednotky s likvidací rozhodne Nejvyšší rada zpravidla na návrh rušené organizační jednotky nebo na návrh organizační jednotky jí nadřízené, jestliže vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, jestliže již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem či nemá déle než dva roky statutární orgán.

Rozhodnutím o zrušení vstupuje organizační jednotka do likvidace; likvidáto- ra ustanoví Nejvyšší rada a poté rozhodne o obdobném veřejně prospěšném účelu, ke kterému se použije likvidační zůstatek.

7.4.6 Dojde-li ke změně skutečností, které se zapisují do veřejného rejstříku ohledně organizační jednotky, dotčená organizační jednotka bezodkladně Nejvyšší radě navrhne jejich zapsání.

ČLÁNEK VIII.

Orgány ČTU

8.1 Orgány ČTU jsou:

• Sněm ČTU;

• Nejvyšší rada ČTU;

• Kontrolní a revizní komise ČTU.

8.2 Sněm ČTU

8.2.1 Nejvyšším orgánem České tábornické unie je Sněm ČTU. Je svoláván v ob- dobí čtyř let. Sněm projednává činnost ČTU za uplynulé období, přijímá zásady činnosti pro období následující, volí volené orgány ČTU, hodnotí práci odstu- pujících orgánů a přijímá další rozhodnutí zásadní důležitosti pro existenci a činnost ČTU.

8.2.2 Na písemnou žádost nejméně tří pětin členů ČTU nebo tří pětin Velkých rad Oblastí musí být svolán mimořádný sněm. Náčelník ČTU nebo Nejvyšší rada je povinen svolat mimořádný sněm nejpozději do osmi týdnů od doručení písem- né žádosti, která musí obsahovat uvedení důvodu a program mimořádného sněmu.

Nesvolá-li Náčelník ČTU nebo Nejvyšší rada Sněm do osmi týdnů od doručení řádné žádosti, může ten, kdo podnět podal, svolat Sněm na náklady ČTU sám.

8.2.3 Právo zúčastnit se sněmu, právo hlasovat, volit mají všichni členové ČTU od 15ti let a právo být volen mají všichni zletilí členové ČTU. Nejvyšší rada může rozhodnout o konání sněmu ČTU s využitím delegačního principu s tím, že klíč pro volbu delegátů a jejich náhradníků, které volí členové starší 15ti let v organizačních jednotkách, stanoví Nejvyšší rada.

8.2.4 Každý člen ČTU je oprávněn účastnit se zasedání a požadovat vysvětlení záležitostí ČTU. Požaduje-li člen na zasedání sdělení o skutečnostech, které zákon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazení by ČTU mohlo způsobit újmu, nelze mu je poskytnout.

8.2.5 Pozvánka na sněm spolu s jeho programem musí být rozeslána členům nejméně třicet dní před jejím konáním. Místo a čas zasedání se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost členů se ho účastnit.

Již svolané zasedání sněmu lze odvolat nebo odložit. Zveřejněním pozvánky na oficiálních webových stránkách ČTU (Čl. I. bod 1.7 Stanov) nejméně 30 dní před konáním sněmu se má tato za řádně rozeslanou.

8.2.6 Každý člen má jeden hlas, hlasy všech členů s volebním právem mají stejnou váhu. Sněm je schopen usnášet se za účasti nadpoloviční většiny všech členů ČTU, resp. delegátů. Usnesení Sněm přijímá většinou hlasů přítomných členů (delegátů).

Nesejde-li se potřebný počet členů, resp. delegátů (náhradníků) ve stanove- nou dobu, koná se sněm o 30 minut později, pokud bude přítomna polovina delegátů (jejich náhradníků). Tento minimální stav přítomných musí trvat po celou dobu konání Sněmu až do jeho ukončení. Jinak předsedající Sněm roz- pustí. Nejvyšší rada Sněm svolá bez zbytečných odkladů znovu.

8.2.7 Sněm se usnáší zpravidla veřejným hlasováním, na přání alespoň čtvrtiny členů (delegátů) či Nejvyšší rady pak hlasováním tajným.

8.2.8 Náčelník ČTU zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání Sněmu do třiceti dnů od jeho ukončení. Není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání předsedal nebo koho tím pověřil Sněm. Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal, jak a kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaká usnesení byla přijata a kdy a kým byl zápis vyhotoven.

8.3 Působnost Sněmu ČTU

8.3.1 Do působnosti Sněmu náleží zejména:

• určit hlavní zaměření činností ČTU;

• rozhodovat o změně Stanov;

• schvalovat zprávu o hospodaření a o činnosti ČTU za uplynulé období předkládané náčelníkem ČTU;

• volit náčelníka, místonáčelníky a revizora Nejvyšší rady ČTU;

• jmenovat likvidátora při zániku ČTU;

• hodnotit činnost dalších orgánů ČTU i jejich členů;

• rozhodnout o dobrovolném rozpuštění ČTU;

• rozhodnout o přeměně ČTU.

8.4 Nejvyšší rada ČTU

8.4.1 Nejvyšším orgánem ČTU mezi Sněmy je Nejvyšší rada.

8.5 Působnost Nejvyšší rady ČTU

8.5.1 Řídí činnost ČTU v období mezi Sněmy a rozhoduje o všech věcech, které nej- sou vyhrazeny podle těchto Stanov jinému orgánu.

Skládá se z náčelníka, místonáčelníků a dvou zástupců zastupujících každou Oblast.

Řeší problémy činnosti ČTU v souladu s dokumenty přijatými Sněmem ČTU, schvaluje rozpočet, účetní závěrku a výroční zprávu, schvaluje směrnice závazné pro všechny členy a organizační jednotky a přijímá rozhodnutí ve všech věcech, které spadají do její působnosti.

Schvaluje vedoucího ústředí. Zřizuje pro potřebu organizace administrativní centrum, ústředí ČTU, které vytváří podmínky pro činnost ČTU.

Jménem NR ČTU jedná náčelník nebo jeden z místonáčelníků. Schází se nejméně čtyřikrát do roka a je svolávána náčelníkem ČTU.

8.5.2 K přijetí rozhodnutí Nejvyšší rady je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů Nejvyšší rady a většiny hlasů přítomných členů Nejvyšší rady.

Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

8.5.3 Člen Nejvyšší rady vykonává svou funkci osobně, to však nebrání tomu, aby pro jednotlivý případ zmocnil jiného člena Nejvyšší rady, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.

8.5.4 Pokud zanikne v období mezi volbami mandát některého z členů Nejvyšší rady, přebírá jeho mandát náhradník, obdržel nejvíce hlasů, s převzetím funkce souhlasí a nepřestal splňovat podmínky pro její výkon. Pokud žádný náhradník splňující tyto podmínky není, mandát zůstává neobsazen a počet členů Nejvyšší rady se tak dočasně sníží.

8.5.5 Na jednání ČTU v rámci organizační struktury mimo rozhodování sněmů na všech úrovních lze rozhodovat systémem per rollam. V takovém případě bude postupováno podle příslušných ustanovení právních předpisů, zejména podle ustanovení § 652 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích.

8.6 Kontrolní a revizní komise ČTU

8.6.1 Kontrolní a revizní komise se skládá z Revizorů Oblastí a Revizora ČTU. Zvolení více revizorů na úrovni Oblastí nemá vliv, všichni zvolení revizoři jsou členové Kontrolní a revizní komise.

Kontrolní a revizní komise jedná zpravidla mimo schůze prostřednictvím prostředků pro vzdálenou komunikaci (např. e-mail).

Revizor ČTU je z titulu své funkce předsedou Kontrolní a revizní komise a řídí činnost jednotlivých revizorů v rozsahu, který upraví vnitřní předpis ČTU. Rozdělení kompetencí jednotlivých revizorů, postup svolání schůze bude up- raven vnitřním předpisem ČTU.

8.6.2 Revizor je nezávislým orgánem, nemůže být členem statutárního orgánu ČTU, Nejvyšší rady a Velké rady nebo v hospodářských nebo účetních orgánech ČTU.

8.6.3 O své činnosti podává revizor, resp. Revizor ČTU zprávu Oblasti, resp. sněmu ČTU. V mezidobí mezi sněmy podává Revizor ČTU, resp. Revizor Oblasti zprávy Nejvyšší radě, resp. Velké radě, tuto rovněž uvědomí o zjištěných závadách. Nejvyšší rada a Velká rada je povinna zjednat v rámci svých možností nápravu a podat o tom zprávu Kontrolní a revizní komisi ve lhůtě stanovené Kontrolním (Revizním) řádem.

8.6.4 Kontrolní a revizní komise provádí kontrolu v určité věci zpravidla určenými členy, případně jejich skupinou, nebo v plénu všech svých členů.

Kontrolní a revizní komise může kontrolní skupinu doplnit i dalšími členy jen pro určitou věc.

8.6.5 Kontrolní a revizní komise či její kontrolní skupina je oprávněna požadovat součinnost členů a organizačních jednotek v rozsahu potřebném pro řádné pro- vedení kontroly.

8.6.6 Činnost a jednání Kontrolní a revizní komise řídí Revizor ČTU. Předsedu Kon- trolní a revizní komise zastupuje místopředseda zvolený prostou většinou hlasů členů Kontrolní a revizní komise. Volba místopředsedy může probíhat korespondenčně, kandidát na místopředsedu může nominovat sám sebe.

8.7 Působnost Kontrolní a revizní komise

8.7.1 Na všech organizačních stupních ČTU má Kontrolní a revizní komise právo a povinnost:

• kontrolovat hospodaření ČTU s majetkem, včetně vedlejší hospodářské činnosti. Kontroluje účetní doklady, finanční operace, stav hotovosti v pokladně, zásoby, smlouvy a jiné doklady, zároveň kontroluje, zda na příslušném stupni ČTU jsou spolehlivě vedeny záznamy o majetkových poměrech;

• upozornit statutární orgán ČTU na porušení stanov ČTU, na nehospodárnos- ti a odchylky od pravidel řádného hospodaření a schváleného rozpočtu, na nedodržení platných norem vydaných příslušnými orgány ČTU nebo státními orgány a předkládat návrhy na řešení;

• o výsledcích své činnosti podat zprávu příslušné radě organizační jednotky a navrhnout schválení nebo neschválení výroční zprávy;

• kontrolovat organizační jednotky, zda použily prostředky poskytnuté jim vyššími organizačními stupni ČTU nebo ústředními orgány ke stanovenému účelu a zda splňují podmínky veřejné prospěšnosti;

• kontrolovat plnění plánu činnosti ČTU, upozornit na jeho závažné neplnění a žádat zjednání nápravy;

• prošetřovat stížnosti členů a orgánů ČTU v rámci své působnosti;

• vzájemně spolupracovat při kontrolní činnosti. Členové Kontrolní a revizní komise mají právo se zúčastnit všech jednání rad organizačních jednotek a ostatních porad na příslušném i nižších organizačních stupních s hlasem po- radním;

• vykonává působnost a pravomoc Kontrolní a revizní komise ČTU ve smyslu ustanovení § 262 OZ a dalších zákonů upravujících postavení Kontrolní a re- vizní komise ČTU;

• dohlíží na řádné vypořádání a likvidaci jakéhokoli organizačního článku ČTU;

• má za úkol svou činností předcházet negativním jevům spadajícím do její působnosti i pramoci na všech úrovních ČTU.

8.7.2 Kontrolní a revizní komise může přijímat stanoviska a rozhodnutí k zajištění realizace svých povinností dle bodu 8.7.1. i per rollam.

8.7.3 Podrobnosti postupu při výkonu funkce Kontrolní a revizní komise stanoví vnitřní předpis ČTU.

ČLÁNEK IX.

Orgány základní organizační jednotky - Oblasti

9.1 Sněm Oblasti

9.1.1 Nejvyšším orgánem Oblasti je sněm Oblasti. Je svoláván v období čtyř let. Sněm projednává činnost Oblasti ČTU za uplynulé období, přijímá zásady činnosti pro období následující, volí volené orgány Oblasti ČTU, hodnotí práci odstupujících orgánů a přijímá další rozhodnutí zásadní důležitosti pro existenci a činnost Oblasti.

9.1.2 Na písemnou žádost nejméně tří pětin členů Oblasti nebo tří pětin Tábornic- kých klubů nebo Tábornických osad Oblasti musí být svolán Mimořádný sněm Oblasti.

Náčelník Oblasti nebo Nejvyšší rada Oblasti je povinen svolat Mimořádný sněm nejpozději do osmi týdnů od doručení písemné žádosti, která musí obsahovat uvedení důvodu a program Mimořádného sněmu Oblasti.

Nesvolá-li Náčelník oblasti nebo Nejvyšší rada Oblasti sněm do osmi týdnů od doručení řádné žádosti, může ten, kdo podnět podal, svolat sněm na nákla- dy Oblasti sám.

9.1.3 Právo zúčastnit se sněmu Oblasti, právo hlasovat a volit mají všichni členové Oblasti starší 15ti let a právo být volen mají všichni zletilí členové Oblasti. Každý člen Oblasti je oprávněn účastnit se zasedání a požadovat vysvětlení záležitostí ČTU či Oblasti. Požaduje-li člen na zasedání sdělení o skutečnostech, které zákon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazení by ČTU mohlo způsobit újmu, nelze mu je poskytnout.

9.1.4 Pozvánka na sněm Oblasti spolu s jejím programem musí být rozeslána členům nejméně třicet dní před jejím konáním. Zveřejněním pozvánky na oficiálních webových stránkách ČTU (Čl. I. bod 1.7 Stanov) nejméně 30 dní před konáním sněmu se má tato za řádně rozeslanou.

9.1.5 Místo a čas zasedání se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost členů se ho účastnit. Již svolané zasedání sněmu Oblasti lze odvolat nebo odložit. Každý člen, jenž má volební právo, má jeden hlas, hlasy všech členů s volebním právem mají stejnou váhu. Sněm je schopen usnášet se za účasti nadpoloviční většiny všech členů Oblasti, resp. delegátů.

Usnesení sněm přijímá většinou hlasů přítomných členů (delegátů).

Nesejde-li se potřebný počet členů, resp. delegátů (náhradníků) ve stanove- nou dobu, koná se sněm o 30 minut později, pokud bude přítomna polovina delegátů (jejich náhradníků). Tento minimální stav přítomných musí trvat po ce- lou dobu konání sněmu až do jeho ukončení. Jinak předsedající sněm rozpustí. Nejvyšší rada sněm svolá bez zbytečných odkladů znovu.

9.1.6 Sněm je schopen usnášet se za účasti nadpoloviční většiny všech členů Oblas- ti. Usnesení sněm přijímá většinou hlasů přítomných členů.Velká rada může rozhodnout o konání sněmu Oblasti s využitím delegačního principu s tím, že klíč pro volbu delegátů a jejich náhradníků s hlasem rozhodujícím, které volí členové od 15ti let věku v organizačních jednotkách, stanoví Velká rada.

9.1.7 Sněm se usnáší zpravidla veřejným hlasováním, na přání alespoň čtvrtiny členů (delegátů) či Nejvyšší rady pak hlasováním tajným.

9.1.8 Náčelník Oblasti zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání sněmu do třiceti dnů od jeho ukončení. Není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání předsedal nebo koho tím pověřila sněm. Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal, jak a kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaká usnesení byla přijata a kdy a kým byl zápis vyhotoven.

9.2 Působnost sněmu Oblasti

9.2.1 Do působnosti sněmu Oblasti náleží zejména:

• navrhovat změnu Xxxxxx a vyjadřovat se k jejich změnám;

• vyjadřovat se ke složení a návrhům na členy Nejvyšší rady ČTU;

• schvalovat zprávu o činnosti a hospodaření Oblasti za uplynulé období předkládané náčelníkem Oblasti;

• navrhovat výši a splatnost členského příspěvku;

• schvalovat výsledek hospodaření Oblasti;

• volit náčelníka, místonáčelníky a členy Velké rady Oblasti a revizora Oblasti;

• určuje složení Velké rady Oblasti a volí 2 zástupce Oblasti do Nejvyšší rady ČTU;

• hodnotit činnost dalších orgánů ČTU i jejich členů.

9.3 Velká rada Oblasti

9.3.1 Nejvyšším orgánem v Oblasti mezi sněmy je Velká rada. Skládá se z náčelníka, místonáčelníků a zástupců delegovaných jednotlivými základními organizačními jednotkami Oblasti. Řeší problémy činnosti ČTU v souladu s dokumenty přijatými sněmem ČTU a sněmem Oblasti. Zřizuje pro potřebu organizace administra- tivní centrum a schvaluje vedoucího tohoto centra.

9.3.2 Revizor Oblasti zabezpečuje revizní činnost na úrovni Velké rady.

9.3.3 Velké rady mohou kooptovat nového člena se souhlasem jeho klubu, osady, a to do jedné třetiny celkového počtu členů Velké rady. V období mezi sněmy v případě nutnosti volí nové zástupce do Nejvyšší rady Velká rada.

9.3.4 Velká rada zastává funkci reprezentační, organizační a metodickou.

Musí respektovat mnohotvárnost forem a pravidel vnitřního života klubů, osad a samotářů.

9.3.5 Velká rada má právo v době mezi sněmy pověřit funkcí statutárního zástupce kteréhokoliv člena ČTU pro případ, že dosavadní statutární zástupce není způsobilý nadále svoji funkci vykonávat. O tomto opatření rozhoduje Velká rada dvoutřetinovou většinou svých členů.

9.3.6 K přijetí rozhodnutí Velké rady je třeba účasti nadpoloviční většiny všech členů Velké rady a hlasů nadpoloviční většiny přítomných členů Velké rady.

Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Ustanovení Čl. VIII. bodu

8.5.5 tímto není dotčeno.

ČLÁNEK X.

Orgány základní organizační jednotky - T.K. či T.O.

10.1 Základní organizační jednotky (T.K., T.O.) mohou samy zvolit jednu z forem

vnitřní struktury, kdy:

a) nejvyšším a jediným orgánem základní organizační jednotky je Rada Tábor- nického klubu (T.K.) a Trampské osady (T.O.).

Sněm T.K. (T.O.) jako nejvyšší orgán základní organizační jednotky se v ta- kovém případě nezřizuje. Revizor T.K. (T.O.) jako kontrolní orgán základní organizační jednotky se nezřizuje.

nebo

b) nejvyšším orgánem základní organizační jednotky je sněm Tábornického klubu (T.K.) a Trampské osady (T.O.).

Nejvyšším orgánem T.K. či T.O. mezi sněmy je Rada Tábornického klubu (T.K.) a Trampské osady (T.O.). Revizor T.K. (T.O.) jako kontrolní orgán základní organizační jednotky se zřizuje dle rozhodnutí T.K. či T.O.

10.2 Jestliže se základní organizační jednotka v průběhu své existence rozhodne změnit svou formu vnitřní struktury, je povinna toto bez zbytečného odkladu sdělit příslušné Velké radě Oblasti a Nejvyšší radě ČTU (Čl. VII. bod 7.4.7 Xxxxxx).

10.3 Orgány základní organizační jednotky dle Čl. X. bodu 10.1 písm. a)

10.3.1 Nejvyšším orgánem T.K. či T.O. je Rada. Skládá se z náčelníka a místonáčelníka

(místonáčelníků) a hospodáře.

Řeší problémy činnosti ČTU v souladu s dokumenty přijatými sněmem ČTU a sněmem Oblasti.

10.3.2 Rada může kooptovat nového člena s jeho souhlasem.

10.3.3 Rada má právo pověřit funkcí statutárního zástupce kteréhokoliv člena T.K. či T.O. pro případ, že dosavadní statutární zástupce není způsobilý nadále svoji funkci vykonávat. O tomto opatření rozhoduje Rada dvoutřetinovou většinou svých členů.

10.3.4 Rada schvaluje návrh akcí včetně jejich rozpočtu.

10.3.5 Rada rozhoduje o zřízení T.K. či T.O. dle Čl. VII. bodu 7.1.4 a o jejich případném zrušení nebo sloučení. Ke schválení takového podání je třeba nadpoloviční většiny všech členů rady T.K. či T.O.

10.3.6 Rada rozhoduje o přijetí nových členů a o jejich vyloučení dle Čl. X. Xxxxxx.

10.3.7 Rada schvaluje účetní závěrku a rozpočet T.K. či T.O.

10.3.8 Rada schvaluje podání návrhu na zrušení, sloučení či rozdělení pobočného spolku.

10.3.9 Schvaluje podání návrhu na udělení souhlasu k prodeji nemovitého majetku

T.K. či T.O., prodeji movitého majetku a poskytnutí daru.

10.4 Orgány základní organizační jednotky dle Čl. X. bodu 10.1 písm. b)

10.4.1 Sněm Tábornického klubu (T.K.) a Trampské osady (T.O.)

10.4.1.1 Nejvyšším orgánem T.K. či T.O. je sněm T.K. či T.O. Je svoláván nejméně jed- nou ročně.

Sněm projednává činnost T.K. či T.O. za uplynulé období, přijímá zásady činnosti pro období následující, volí volené orgány T.K. či T.O., hodnotí práci odstupujících orgánů a přijímá další rozhodnutí zásadní důležitosti pro existenci a činnost T.K. či T.O.

10.4.1.2 Na písemnou žádost nejméně tří pětin členů T.K. či T.O. musí být svolán mimořádný sněm. Náčelník T.K. či T.O. nebo Rada T.K. či T.O. jsou povinni svolat mimořádný sněm nejpozději do osmi týdnů od doručení písemné žádosti, která musí obsahovat uvedení důvodu a program mimořádného sněmu. Nesvolá-li Náčelník T.K. či T.O. nebo Rada T.K. či T.O. sněm do třiceti dnů od doručení řádné žádosti, může ten, kdo podnět podal, svolat sněm na nákla- dy T.K. či T.O. sám.

10.4.1.3 Právo zúčastnit se sněmu T.K. či T.O, právo hlasovat, volit mají členové T.K. či T.O. starší 15ti let a právo být volen mají všichni zletilí členové T.K. či T.O. Každý člen T.K. či T.O. je oprávněn účastnit se zasedání a požadovat vysvětlení záležitostí T.K. či T.O.

Požaduje-li člen na zasedání sdělení o skutečnostech, které zákon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazení by ČTU mohlo způsobit újmu, nelze mu je poskytnout.

10.4.1.4 Pozvánka na sněm T.K. či T.O. spolu s jejím programem musí být rozeslána členům nejméně třicet dní před jejím konáním a to způsobem podle Čl. V. bodu

5.1.3 Stanov. Místo a čas zasedání se určí tak, aby co nejméně omezovaly možnost členů se ho účastnit. Již svolané zasedání sněmu T.K. či T.O. lze odvolat nebo odložit.

10.4.1.5 Každý člen nadaný volebním právem má jeden hlas, hlasy všech členů mají stej-nou váhu. Sněm je schopen usnášet se za účasti nadpoloviční většiny všech členů T.K. či T.O. majících volební právo.

Usnesení sněm přijímá většinou hlasů přítomných členů s volebním právem.

10.4.1.6 Náčelník T.K. či T.O zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání sněmu do třiceti dnů od jeho ukončení.

Není-li to možné, vyhotoví zápis ten, kdo zasedání předsedal nebo koho tím pověřil sněm.

Ze zápisu musí být patrné, kdo zasedání svolal, jak a kdy se konalo, kdo je zahájil, kdo mu předsedal, jaká usnesení byla přijata a kdy a kým byl zápis vyhotoven.

10.4.1.7 Do působnosti sněmu T.K. či T.O. náleží zejména:

• schvalovat výroční zprávy o činnosti a hospodaření T.K. či T.O. za uplynulé ob- dobí předkládané náčelníkem X.X. xx T.O. ;

• schvalovat výsledek hospodaření T.K. či T.O. ;

• volit náčelníka a místonáčelníky Rady T.K. či T.O. ;

• volit revizora či více revizorů s působností Kontrolní a revizní komise podle Čl. VIII. bodu 8.7. těchto Stanov;

• schvalovat a měnit Stanovy T.K. či T.O., které upraví vnitřní uspořádání T.K.

či X.X. x mezích těchto Stanov a v souladu s nimi.

10.4.2 Rada Tábornického klubu (T.K.) a Trampské osady (T.O.)

10.4.2.1 Nejvyšším orgánem T.K. či T.O. mezi sněmy je Rada.

Řeší problémy činnosti ČTU v souladu s dokumenty přijatými Sněmem ČTU a sněmem Oblasti.

10.4.2.2 Volí a odvolává hospodáře T.K. či T.O.

10.4.2.3 Schvaluje návrh akcí včetně jejich rozpočtu.

10.4.2.4 Rozhoduje o zřízení T.K. či T.O. dle Čl. VII. bodu 7.1.4 a o jejich případném zrušení nebo sloučení.

10.4.2.5 Rozhoduje o přijetí nových členů a o jejich vyloučení dle Čl. X. Xxxxxx.

ČLÁNEK XI.

Majetek a hospodaření

11.1 Majetek ČTU tvoří majetek nemovitý, movitý a finanční prostředky.

11.2 Prostředky na svou činnost získává ČTU zejména z členských příspěvků, z dědictví a odkazů, z darů, ze státních příspěvků, grantů, z příjmů ze svých činností a z výnosu svého majetku. ČTU může dále v rozsahu těchto Stanov získávat prostředky na svou činnost podnikáním a vedlejší výdělečnou činností dle Čl. II. těchto Stanov.

11.3 Veškeré získané prostředky musí být využívány ve smyslu těchto Stanov. Prostředky je dále možno použít k úhradě nákladů na vlastní správu a na rozvoj aktivit s dětmi a mládeží.

11.4 Prostředky ČTU nesmějí být používány k obohacování fyzických ani právnic- kých osob. Platí to v plné míře i pro členy a případné zaměstnance ČTU. To nevylučuje použití prostředků k sociálním nebo charitativním účelům. Výjimku z tohoto ustanovení tvoří řádná mzda či odměna za výkon funkce dle Stanov, či sjednaná na základě platných smluv.

11.5 ČTU nabývá do svého vlastnictví, správy nebo užívání majetek vždy za účelem řádného naplňování poslání a cílů ČTU.

11.6 Za řádnou správu, obnovu, údržbu a evidenci majetku odpovídají orgány ČTU v

rozsahu dle ustanovení těchto Stanov a vnitřních předpisů ČTU.

11.7 Nejvyšší rada či Velká rada Oblasti může část majetku svěřit do správy ji- nému subjektu, zejména pokud je tak zabezpečeno účelnější využití majetku ve prospěch ČTU. Ve smlouvě o svěření majetku určí rozsah i omezení pravo- mocí subjektu, který je správou majetku ČTU pověřen.

11.8 Hospodaření probíhá na základě ročního rozpočtu schváleného Nejvyšší radou či Velkou radou Oblasti.

11.9 Bližší podrobnosti upravující hospodaření s majetkem ČTU jsou obsaženy ve “Směrnicích pro hospodaření ČTU“, schválení těchto směrnic přísluší Nejvyšší radě.

11.10 Výši základního ročního členského příspěvku pro všechny členy ČTU stanoví Nejvyšší rada. Určení výše členských příspěvků základní organizační jednot- ky je plně v její dispozici, organizační jednotka může členský příspěvek zvýšit dle svých potřeb nebo stanovit další členský příspěvek. Členský příspěvek však nesmí být nižší než stanovila Nejvyšší rada ČTU.

11.11 Revizi hospodaření zajišťují revizoři rad všech stupňů.

11.12 Majetek a hospodaření klubů a osad nepodléhá kontrole orgánů ČTU s výjimkou majetku předaného jim do užívání a finančních dotací poskytnutých prostřednictvím ČTU z dotací a grantů ze státního rozpočtu či rozpočtu jiných státem financovaných subjektů.

11.13 ČTU neodpovídá za závazky základních organizačních jednotek s právní subjektivitou a takové základní organizační složky neodpovídají ani neručí za závazky ČTU.

11.14 V případě zániku ČTU je její likvidační zůstatek bezplatně převeden na jinou právnickou osobu neziskového charakteru, jejíž cíle jsou blízké cílům ČTU. Toto se netýká účelově vázaného plnění z veřejných rozpočtů.

11.15 V případě zániku pobočného spolku ČTU přechází jeho likvidační zůstatek na ČTU.

11.16 Všechny organizační jednotky ČTU jsou povinny vést účetnictví tak, aby byly nejpozději ke dni účetní závěrky schopny vykázat příjmy podléhající a nepodléhající dani. Musí proto odlišovat náklady a výnosy (příp. příjmy a výdaje) spojené s hlavní činností dle Stanov a vedlejší činnosti a dále příjmy osvobozené od daně z příjmu, např. dary, členské příspěvky atd.

ČLÁNEK XII.

Vnitroorganizační předpisy

12.1 Vnitřní směrnicí ČTU (dále již jen „směrnice“) se rozumí předpisy (pro všechny členy ČTU závazné postupy) vydané příslušnými orgány úrovně celorepub- likové.

12.2 Zveřejňování směrnic:

• veškeré vnitřní směrnice a vnitřní předpisy s platností pro všechny organizační jednotky, jakož i důležité výzvy a oznámení se zveřejňují, a to na oficiálních webových stránkách dle Čl. I. bodu 1.7;

• zveřejněný dokument platí za doručený všem členům ČTU prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dojde k jeho zveřejnění;

• ke zveřejnění dochází i sdělením, že vnitřní směrnice či předpis byl vydán s uvedením, kde se s jeho obsahem lze seznámit.

Rejstřík může mít elektronickou podobu a je přístupný členům ČTU.

ČLÁNEK XIII.

Závěrečná a přechodná ustanovení

13.1 Dosavadní Stanovy se zrušují.

13.2 Vztahy založené před účinností těchto Stanov se ode dne jejich účinnosti po- suzují podle těchto Stanov, nelze-li to přímo, pak přiměřeně jako vztahy jim nejbližší podle těchto Xxxxxx, a nelze-li to, pak podle principů, na nichž jsou tyto Stanovy založeny. Zda však práva a povinnosti vznikly či zanikly, se posoudí podle toho, zda pro to byly splněny podmínky v rozhodné době.

13.3 Předpisy, rozhodnutí ČTU a jejích organizačních jednotek přijaté před účinností těchto Stanov zůstávají nadále v účinnosti. Pokud by byly v rozporu se zákon- nou úpravou, pak v části v níž odporují jsou neplatné.

13.4 Členové ČTU a jejích organizačních jednotek, jimž členství vzniklo podle dosa- vadních předpisů, se považují za členy ČTU a jejích organizačních jednotek, jakož i jednotek nadřízených podle těchto Stanov.

13.5 Organizační jednotky ČTU podle dosavadních Stanov se považují za organizační jednotky ve smyslu těchto Stanov.

13.6 Orgány ČTU a jejích organizačních jednotek zřízené obecně podle dosavad- ních předpisů se považují za orgány ČTU a jejích organizačních jednotek podle těchto Stanov.

13.7 Členové Nejvyšší rady ČTU, o.s. se považují nadále za členy Nejvyšší rady ČTU ve smyslu Čl. VIII. bodu 8.4 těchto Stanov a jejich postavení se nadále řídí těmito Xxxxxxxxx.

13.8 Změny a doplňky Stanov ČTU je oprávněn provádět jen Sněm ČTU.

13.9 ČTU může zaniknout dobrovolným rozpuštěním na základě rozhodnutí Sněmu ČTU nebo z jiného důvodu stanoveného zákonem.

Zrušením ČTU se zrušují i její organizační jednotky.

13.10 ČTU zaniká, usnese-li se na tom 75% všech zástupců Oblastí delegovaných na Sněm ČTU nebo má-li ČTU méně než 5 členů. ČTU nezaniká dříve, než zaniknou všechny její organizační jednotky (pobočné spolky).

13.11 V případě zániku ČTU rozhodne Sněm o majetkovém vypořádání a uložení archivního materiálu.

13.12 Tyto Stanovy byly schváleny Sněmem ČTU konaným dne 3.12.2016 a podléhají registraci ve veřejném rejstříku.

Toto znění Xxxxxx nabývá účinnosti dne 1.1.2017.

13.13 Aktuální znění Stanov ČTU je uloženo v sídle ČTU.

Praha, 3.12.2016 Mimořádný Sněm České tábornické unie

Xxxxx Xxxxxx, náčelník České tábornické unie, z.s.

Česká tábornická unie, z.s.

2016