Smlouva o Ústavě pro Evropu
Smlouva o Ústavě pro Evropu
Prezentace do předmětu Instituce Evropské unie
Zpracovali: Xxxxxx Xxxxxxxxxxx, Xxxxx Xxxxx a Xxxxx Xxxxxxxx
Obsah prezentace
• Důvody vedoucí k jednání o evropské ústavní smlouvě
• Konvent o budoucnosti Evropy
• Faktory, které přispěly k nepřijetí euroústavy
• původní problémy
– nízká efektivita rozhodování
– absence vedení
– problém správy a odpovědnosti
– demokratický deficit a legitimita institucí
• reakcí projekt Smlouvy o ústavě pro Evropu
• v roce 2001 mandát Konventu (návrh 7/2003)
• ratifikace zmařena ve Francii a Nizozemí
• 1984 Spinneliho zpráva
• 1992 Maastrichtská smlouva
• 1994 Hermanova zpráva
• 2001 Laekenská deklarace
• Nedostatek vedení
• Problematika správy a odpovědnosti
• Efektivita rozhodování
• Legitimita institucí
Belgie a Německo
(státy s federalistickými tendencemi) x
Velká Británie a Dánsko (zastánci „mezivládní spolupráce“)
2001 Laeken
• Evropská rada na svém zasedání přijala
deklaraci která umožnila svolání tzv. Konventu
• Laekenská deklarace
Počátek změny paradigmatu
• proudy evropské integrace
– mezivládní model
– nadnárodní model (supranacionalismus)
• konflikt přístupů k legitimitě
• předpoklad nedotknutelnosti postavení národního státu
• klíčové zahraničně-politické vztahy jednotlivých zemí
• realizace prostřednictvím mezinárodní organizace či smlouvy
• nástrojem je mezivládní konference
– umožňuje kontrolu členů nad výstupy
• pouze nadnárodní autorita může stabilizovat a usměrnit partikulární zájmy suverénních států
• odevzdání části suverenity ve prospěch nadnárodní instituce (přijímá závazná rozhodnutí pro členy)
• nástrojem je konvent
– posilování i restrikce vlivu členských států
– otevřenější a legitimnější nástroje revize primárního práva
• určena povaha jednání i výstupy z něj
• účastníci maximalizují zisky a minimalizují ztráty
• limitujícím faktorem je legitimita výstupů
• procedura uzavřeného vyjednávání
– zisky všem zúčastněným
– propast mezi hlavami států a vlád a občany
• bez politické vůle problémy urychleně řešit
• přijímání rozhodnutí „shora“
1. dvojí úloha mezivládní konference (strážkyně stávajících smluv a zdroj revize)
2. narůstající neochota vlád ustupovat z předem připravených pozic a postojů
(obava ze ztráty mocenských pozic)
3. nárůst rivality mezi zeměmi
(rivalita mezi tradičními zeměmi)
4. minimální vliv ostatních evropských institucí na mezivládní konferenci
• není nové – již Konvent o budoucnosti Evropy, který připravil Chartu základních práv
– 3 dobré zkušenosti
• osvědčil jako nástroj jinak než za zavřenými dveřmi
• složení odráží více zdrojů legitimity
• samotné přijetí Charty základních práv
• převrácení mechanismu schvalování revizí
• návrh obsahující klíčové principy fungování na bázi co možná nejširšího dialogu
• pokus o zmírnění demokratického deficitu
• po kritice Smlouvy z Nice zasedání Evropské rady v Laekenu 14. a 15. prosince 2001
• proces vyústil v přijetí Laekenské deklarace
• hlavní úkoly trojího druhu
– přiblížení Unii a její institucí občanům
– vyřešení fungování Unie s ohledem na její rozšíření
– stabilizace Unie jako partnera v multipolárním světě
• 4 úkoly pro Konvent
– Lepší rozdělení a definice pravomocí v Evropské unii
– Zjednodušení unijních nástrojů
– Více demokracie, transparentnosti a efektivity v EU
– Směrem k ústavě pro evropské občany
• dle deklarace bylo základním úkolem „zvážení klíčových otázek budoucího vývoje Unie a úsilí o nalezení možných odpovědí“
• kombinace několika zdrojů legitimity
• celkem 105 řádných členů
– 15 zástupců hlav států či vlád členských zemí
– 30 členů národních parlamentů
– 16 poslanců Evropského parlamentu2 zástupci Evropské komise
– 3 pozorovatelé z Hospodářského a sociálního
výboru, 6 z Výboru regionů, 3 zástupci sociálních partnerů a evropského ombudsmana
• zapojení i kandidátských zemí, ale omezeně
• výkonným orgánem předsednictvo a předseda
– z předsedy, dvou místopředsedů a devíti členů
– zástupci vlád předsedajících zemí, dva zástupci národních parlamentů, dva poslanci Evropského parlamentu a dva zástupci Evropské komise
– mezi devíti členy předsednictva zástupci Španělska, Dánska a Řecka (předsednictví)
• do čela zvolen Xxxxxx Xxxxxxx x'Xxxxxxx (FR)
• mandát předsednictva – „hnací síla“, předložení základních pracovních úkolů
• strukturování práce Konventu do 3 fází, a to
– fáze „otevřeného a pozorného naslouchání“ (co Evropané očekávají od EU)
– „studijní“ fáze
(základní otázky - role Evropy, rozdělení kompetencí, zjednodušení unijních nástrojů
– přijímání doporučení, která budou předložena na mezivládní konferenci v roce 2004
• zahájení jednání k 1. březnu 2002
• závěrečný dokument - buď různé možnosti budoucího vývoje Unie spolu s označením dosaženého stupně shody nebo doporučení
• závěrečný dokument měl být pouze východiskem k diskuzi na další mezivládní konferenci
• změna směru od možností či doporučení k tvorbě jedno konsensuální vyjádření Konventu (ústava)
• původní doba trvání (1 rok) byla Konventem stanovena jen neformálně
• návrh osnovy ústavní smlouvy byl předložen plénu 28. října 2002
• předsednictvo si ponechalo kontrolu nad celým procesem (návrh předkládalo předsednictvo)
• Evropská rada vyslovila souhlas tím, aby Konvent předložil definitivní verzi svého návrhu nejpozději do 15. července
• Evropské radě 20. června 2003 v Soluni předány první dvě části návrhu; úplné znění ústavy předloženo 18. července 2003
• 11. listopadu 2004 – 5. prosince 2006
• Schváleno parlamentem:
– Litva, Maďarsko, Slovinsko, Itálie, Rakousko, Řecko, Malta, Kypr, Lotyšsko, Belgie (provinční parlamenty), Estonsko, Slovensko,
Německo, Finsko
• Schváleno v referendu:
– Španělsko – 20. 2. 2005 (76.73% - 17.24% při 42.32% účasti)
– Lucembursko – 10. 6. 2005 (56.52% - 43.48% při 87.77% účasti)
• pouze konzultativní
• dodatečně schváleno parlamenty obou zemí
• Dánsko, Irsko a Portugalsko slibovaná referenda odvolali
• V ostatních státech byla ratifikace smlouvy zastavena
• 29. květen 2005
• 45,32 % pro, 54,68 % proti (účast 69,37 %)
• Předchozí referenda týkající se evropské integrace ve Francii:
– souhlas s rozšířením ES o Dánsko, Irsko, Norsko a VB r. 1972 (68 % pro, účast 61 %)
– ratifikace Smlouvy o EU v r. 1992 (51 % pro)
• Na počátku kampaně bylo podle odhadů pro ratifikaci 65 % obyvatel.
• Argumenty pro ratifikaci:
– nutnost pokračující a prohlubující se evropské integrace
– posílení Francie v rámci světa a Evropy
– zlepšení fungování evropských institucí
• Tři hlavní kritické připomínky:
– ústava je příliš liberální
– způsobí příliv levné pracovní síly z nových čl. států
– obavy z postupného začlenění Turecka
Stranické sympatie | Ano | Ne |
Krajní levice | 6 | 94 |
PCF | 2 | 98 |
PS | 44 | 56 |
Verts (Zelení) | 40 | 60 |
UDF | 76 | 24 |
UMP | 80 | 20 |
MPF/RPF | 25 | 75 |
FN | 7 | 93 |
Bez vyhraněných sympatií | 31 | 69 |
Důvody odmítnutí (pohled politiků)
• Odmítnutí neznamená nesouhlas s prohlubováním evropské integrace ani institucionální reformou, ústava je naopak v tomto ohledu nedostatečná
– Ústava klade nedostatečný důraz na sociální stránku evropské integrace
– Stále nedostatečný vliv EU v mezinárodních vztazích
– Neupravuje celoevropský postoj vůči přistěhovalectví
– Více se zaměřit se na ochranu životního prostředí
– Ústava by vedla k postupnému začlenění Turecka do EU
– Proces Evropské integrace je příliš ukvapený – konalo se rok po velkém rozšíření
Referendum v Nizozemsku
• 1. červen 2005
• 38,5 % pro, 61,5 % proti (účast 63,3 %)
• Počáteční postoj Nizozemska k vyjednávání o Ústavní smlouvě:
– podpora společného rozhodování před mezivládními dohodami
– udržení institucionální rovnováhy
– posílení Evropské Komise – záruka fungování jednotného trhu
– nesouhlas s většími možnostmi národních parlamentů zasahovat do rozhodování Unie
• asi 85 % členů dolní komory Parlamentu a hlavní politické strany Ústavu podporovali
• mezi lidmi se projevovala nespokojenost se zavedením Eura
• Nizozemsko platilo v procentech HDP druhé největší příspěvky do společného rozpočtu Unie
• kontroverzní televizní spot
Důvody odmítnutí (pohled voličů)
• Průzkum vypracovaný Generálním direktoriátem Evropské Komise pro komunikaci:
– Nedostatek informací (32 %)
– Ztráta národní suverenity (19 %)
– Opozice vůči vládě či určité politické straně (14 %)
– Unie stojí příliš mnoho peněz (13 %)
– Nesouhlas s evropskou integrací (8 %)
– Obavy z negativního dopadu na zaměstnanost (7 %)
– Nevím, v čem je text smlouvy pozitivní (6 %)
– Příprava smlouvy byla příliš rychlá (6 %)
– Ústava je příliš regulativní (6 %)
– Nesouhlas s dalším rozšiřováním (6 %)
Další vývoj
• Opuštění ústavní smlouvy:
– Pokračovat na základě smlouvy z Nice
– Doplnění smlouvy z Nice
– Vyjednání nové smlouvy
– Mimosmluvní spolupráce států, které ústavní smlouvu ratifikovaly (koalice ochotných)
• Zachování ústavní smlouvy:
– Doplnění ústavní smlouvy o dodatky (Euroústava+)
– Vypuštění částí ústavní smlouvy (Euroústava-)
Použité zdroje
• X. Xxxxxxx, Xx. Wyplosz : Ekonomie evropské integrace
• Pitrová, Xxxxxxx, 2007. Ústavní smlouva EU: vítězství formy nad obsahem. Revue Politika, č. 3
• xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxxx/xxxx_000_xx.xxx
• xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxxx/xxxx_000_xx.xxx
• xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxxx/xxxx_000_xx.xxx
• X. Xxxxxx : Institucionální rámec Evropské unie
• The European Constitution: post referendum survey in The Netherlands. Dostupné na xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx_xxxxxxx/xxxxx/xx000_xx.xxx
• Xxxxxxxx, Xxxxxx X.: Trimming Sails: The Dutch and the EU Constitution After the Referendum. Dostupné na xxxx://xxxx.xxx.xx/Xxxxx/Xxxxx_-
_first_confer/Wolinetz.Netherlands%26the_Constitutional_Treaty.pdf
• Eichler, Xxx: Francie a smlouva o evropské ústavě. Dostupné na xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxx/XxxxxxXxxxxx/0000/xxxxxxxx0000Xxxxxxx_Xxxxxxxxxx.xxx
• Xxxxxx, Xxxx; Xxxxxx, Xxx: Co dělat s evropskou ústavní smlouvou ? Dostupné na xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxx/XxxxxxXxxxxx/0000/xxxxxxxxxxxx0000Xxxxxxxxxx.xxx
• Pink, Xxxxxx: Francouzské referendum v květnu 2005. Politologický časopis, 2005, č. 4.
• Libánský, Xxxxxx: Evropská referenda. Dostupné na
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxx/xxxx_xxxxxxx.xxx?xxxx000
• Wikipedie: Dutch European Constitution referendum, 2005; French European Constitution referendum, 2005