Contract
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
CS
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/2181
ze dne 16. prosince 2019,
kterým se stanoví technické charakteristiky, pokud jde o prvky společné pro několik souborů údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Určité statistické prvky jsou společné pro několik souborů údajů ve všech sedmi oblastech stanovených v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1700. V zájmu srovnatelnosti a zajištění jejich jednotného výkladu a uplatňování v celé Unii je nezbytné stanovit technické charakteristiky uvedené v čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení, které by se měly vztahovat na všechny oblasti.
(2) Statistiky jsou potřebné na národní i regionální úrovni. Členské státy by měly předávat Komisi statistiky rozčleněné podle územních jednotek. Aby tedy bylo možné vytvářet srovnatelné regionální statistiky, měly by být údaje o územních jednotkách poskytovány podle klasifikace NUTS.
(3) Statistiky o vzdělávání, zaměstnáních a hospodářských odvětvích by měly být mezinárodně srovnatelné, proto by členské státy a orgány Unie měly používat statistické klasifikace, které jsou slučitelné s klasifikacemi ISCED (2), ISCO (3) a NACE (4).
(4) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se stanoví technické charakteristiky statistických populací a jednotek zjišťování, jakož i popisy proměnných a statistické klasifikace pro prvky, které jsou společné pro několik souborů údajů, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2019/1700.
Článek 2
Definice používané pro stanovení technických charakteristik souborů údajů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
(1) Úř. věst. L 261I, 14.10.2019, s. 1.
(2) Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání 2011,xxxx://xxx.xxxxxx.xxx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxx- classification-of-education-isced-2011-en.pdf (v angličtině a francouzštině).
(3) Mezinárodní klasifikace zaměstnání, 2008,xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxxxxxx/0000000/0000000/XXXX-00.xxx (anglické znění, k dispozici také ve francouzštině a němčině).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/17
1) „bytem“ nebo „bytovou jednotkou“ budova, její část, jiné prostory nebo obytné plochy používané k obývání lidmi a zahrnují „byty“ a „jiné bytové jednotky“ podle přílohy nařízení Komise (ES) č. 1201/2009 (5);
2) „jednočlennou domácností“ domácnost, v níž osoba obvykle žije sama v bytové jednotce nebo jako podnájemník obývá samostatnou místnost nebo místnosti bytové jednotky, avšak s ostatními obyvateli této bytové jednotky netvoří vícečlennou domácnost;
3) „vícečlennou domácností“ domácnost, v níž skupina dvou nebo více osob obvykle společně obývá bytovou jednotku nebo část bytové jednotky a sdílí příjmy nebo výdaje na domácnost s ostatními členy domácnosti;
4) „členem domácnosti“ osoba s místem obvyklého pobytu v dané domácnosti;
5) „domovem“ bytová jednotka obývaná členy vícečlenné domácnosti, jakož i osobami, které po určitou dobu pobývají jinde, ale zachovávají si úzké vazby s členy vícečlenné domácnosti, zejména na základě rodinných vztahů nebo pravidelných pobytů;
6) „sdílením příjmů domácnosti“ přispívání k příjmu domácnosti nebo využívání příjmu domácnosti, nebo obojí;
7) „výdaji domácnosti“ výdaje, které členové domácnosti vynakládají na plnění svých základních životních potřeb. Patří mezi ně výdaje spojené s bydlením (především nájemné, poplatky za dům či byt a pojištění bydlení), jakož i další výdaje související s každodenním životem, které zahrnují potřeby, jako jsou potraviny, ošacení, hygienické potřeby, nábytek, vybavení a náčiní, dojíždění za prací či jiná doprava, lékařská péče a zdravotní pojištění, vzdělávání a odborná příprava, volnočasové a sportovní aktivity a dovolené;
8) „institucí“ právnická osoba nebo zařízení poskytující skupině osob dlouhodobé bydlení a vybavení a služby, které potřebují ke každodennímu životu. Většina institucí spadá do těchto kategorií:
— nemocnice, hospice, zotavovny, zařízení pro zdravotně postižené osoby, psychiatrické ústavy, domovy důchodců a pečovatelské domy,
— domy s pečovatelskou službou a ústavy sociální péče, i pro bezdomovce, žadatele o azyl nebo uprchlíky,
— vojenské tábory a kasárny,
— nápravné ústavy a vazební zařízení, zadržovací a vazební střediska, věznice,
— církevní zařízení,
— vysokoškolské koleje (v závislosti na konkrétních opatřeních).
Článek 3
Technické charakteristiky statistických populací a jednotek zjišíování
1. Jednotky zjišťování jsou domácnosti nebo členové domácnosti.
2. Pokud se osoba pravidelně zdržuje ve více než jednom bytě, považuje se za místo jejího obvyklého pobytu byt, kde tráví větší část roku, bez ohledu na to, zda se nachází v dané zemi nebo v zahraničí.
3. Při použití statistického pojmu místa obvyklého pobytu se se zvláštními případy zachází v souladu s článkem 4.
4. Osoby, jejichž místem obvyklého pobytu je hotel, jsou v zásadě z populace domácností vyloučeny. Je však možné je považovat za součást této populace, pokud je jejich situace takto definována v zemi jejich bydliště; v takovém případě musí být jasně popsána ve zprávě o kvalitě uvedené v nařízení (EU) 2019/1700.
(5) Nařízení Komise (ES) č. 1201/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdělení (Úř. věst. L 329, 15.12.2009, s. 29).
L 330/18
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
CS
5. Z domácností mohou být vyloučeny osoby, jejichž potřebu ubytování a obživy zajišťuje instituce a které k referenčnímu datu (stanovenému pro konkrétní sběr údajů) strávily nebo pravděpodobně stráví v této instituci 12 měsíců nebo více.
6. Osoby vykonávající povinnou vojenskou službu (branci) jsou zahrnuty do populace domácností, pokud jejich služba trvá méně než 12 měsíců nebo pokud stráví značnou dobu doma a jsou během výkonu povinné vojenské služby závislé na svých rodičích, opatrovnících nebo jiných rodinných příslušnících. Odchylně jsou pro účely sběru údajů v oblasti pracovních sil všichni branci z populace domácností vyloučeni.
7. Všechny osoby, které mají místo obvyklého pobytu ve vícečlenné domácnosti, se bez ohledu na to, zda jsou s ostatními členy domácnosti spříznění či nikoli, považují za členy vícečlenné domácnosti, pokud s ostatními členy domácnosti sdílejí příjmy nebo výdaje domácnosti. Spolubydlící nebo spolunájemníci, kteří obývají bytovou jednotku na základě sdílení obydlí a sdílejí pouze náklady na domácnost, nikoli však příjmy domácnosti, se nepovažují za součást vícečlenné domácnosti obývající tuto bytovou jednotku, i když sdílejí některé jiné vedlejší výdaje na domácnost.
8. Pokud nelze zjistit, zda jsou splněna kritéria pro jednočlennou nebo vícečlennou domácnost, zohlední se názory dotazovaného na jeho situaci ve vztahu k ostatním osobám obývajícím byt.
9. Existuje-li v jednom bytě několik domácností, usilují členské státy o zachycení údajů za všechny domácnosti v daném bytě.
10. Členské státy vynaloží veškeré úsilí, aby zabránily tomu, že budou údaje o stejné osobě zachyceny dvakrát.
Článek 4
Zvláštní případy při uplatňování pojmu místa obvyklého pobytu
1. Osoba, která přes týden pracuje mimo domov a obvykle se vrací na víkendy do svého domova, považuje za místo obvyklého pobytu svůj domov, přičemž není důležité, zda se její pracoviště nachází v dané zemi nebo v zahraničí.
2. Žáci základních a studenti středních škol, kteří jsou během školního roku mimo domov, považují za místo obvyklého pobytu svůj domov, bez ohledu na to, zda studují v dané zemi nebo v zahraničí.
3. Pokud se nezaopatřené dítě zdržuje střídavě na dvou místech pobytu, považuje se za místo jeho obvyklého pobytu místo, kde tráví většinu svého času.
Tráví-li dítě stejně času s oběma opatrovníky nebo rodiči, je místem obvyklého pobytu tohoto dítěte místo pobytu opatrovníka nebo rodiče, který pobírá dětské přídavky, nebo místo pobytu opatrovníka nebo rodiče, který se více podílí na nákladech na dítě.
Nepoužije-li se žádná s výše uvedených možností, považuje se za místo obvyklého pobytu dítěte místo, kde se dítě nachází k referenčnímu datu (určenému pro konkrétní sběr údajů).
V případě sběru panelových údajů se děti, které se zdržují střídavě na dvou místech pobytu, v případě, že se nezměnila jejich životní situace, považují pro různé vlny sběru údajů za děti žijící na stejném místě.
4. V případě sběru údajů v oblasti příjmů a životních podmínek a v oblasti spotřeby se použijí tato zvláštní doplňková pravidla:
a) u osob, které se za účelem výkonu práce delší dobu zdržují mimo domov, bez ohledu na to, zda jinde v zemi nebo v zahraničí, se za místo obvyklého pobytu považuje jejich domov v případě, že výrazně přispívají k příjmu domácnosti a nemají místo obvyklého pobytu v jiné domácnosti;
b) u studentů terciárního vzdělávání, kteří se za účelem studia zdržují mimo domov, bez ohledu na to, zda jinde v zemi nebo v zahraničí, se za místo obvyklého pobytu považuje jejich domov v případě, že jsou podporováni z příjmu domácnosti a nemají místo obvyklého pobytu v jiné domácnosti.
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/19
V řádně odůvodněných případech se mohou členské státy rozhodnout, že pravidla stanovená v tomto odstavci nepoužijí. V takových případech členské státy popíší ve svých zprávách o kvalitě použitá kritéria a zajistí náležité hlášení údajů o transferech mezi domácnostmi, včetně plateb jménem studenta.
Pravidla stanovená v tomto odstavci mohou platit také pro ostatní oblasti; v takovém případě se jejich uplatňování popíše ve zprávách o kvalitě.
Článek 5
Popis proměnných a statistické klasifikace
V příloze tohoto nařízení se stanoví popisy a klasifikace proměnných, které jsou společné pro několik souborů údajů.
Článek 6
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. prosince 2019.
Za Komisi Předsedkyně
Xxxxxx XXX XXX XXXXX
L 330/20
PŘÍLOHA
CS
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
Popisy a klasifikace proměnných, které jsou podle nařízení (EU) 2019/1700 společné pro několik souborů údajů
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
Xxxxxxx | Xxxxxxxx se rozumí kombinace biologických a fyziologických znaků, které definují osobu jako muže či ženu. V případech, kdy biologické pohlaví osoby není známo, může být údaj nahrazen buď informací z administrativních údajů, nebo údaji z vlastního prohlášení (údaje z šetření). | — muž — žena |
Věk, v celých letech | Věkem v celých letech se rozumí věk osoby v den jejích posledních narozenin před referenčním datem sběru údajů nebo dotazování, tedy interval mezi datem narození a referenčním datem vyjádřený v celých letech. Pro tuto proměnnou se uvedou tyto informace: — rok narození — narozeniny k referenčnímu datu již měl/a či nikoli — referenční datum Referenční datum je pro každý sběr údajů (oblast) specifické, jak je stanoveno v příslušných prováděcích předpisech. V zemích, které používají integrovaný systém šetření domácností s pevně stanoveným referenčním týdnem, je referenčním datem poslední den referenčního týdne. | — rok narození (4 číslice) — narozeniny k referenčnímu datu již měl/a (ano nebo ne) — referenční datum (DD/MM/RRRR) |
Partneři, kteří žijí v jedné do mácnosti | Partneři, kteří žijí v jedné domácnosti, jsou osoby, které žijí s jinou osobou, která je na základě jejich skutečných životních podmínek v domácnosti považována za partnera, a to nezávisle na tom, zda je vztah s partnerem právně registrován (např. manželství nebo registrované partnerství), nebo zda se jedná o trvalý vztah bez registrace (de facto vztah). „Partner“ může být definován na základě právně uznaného vztahu (manžel, manželka nebo registrovaný partner) nebo de facto vztahu (partner/partnerka nebo druh/družka). | — osoba, která žije se zákonným partnerem/zákonnou partnerkou nebo partnerem/partnerkou de facto — osoba, která nežije se zákonným partnerem/zákonnou partnerkou nebo partnerem/partnerkou de facto — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
Typ domácnosti | Typ domácnosti je definován složením domácnosti, přičemž platí: — „Rodičem samoživitelem“ je rodič, který nežije s (právně uznaným či de facto) | — jednočlenná domácnost — rodič samoživitel s alespoň jedním dítětem mladším 25 let — rodič samoživitel, jehož všechny děti jsou ve věku 25 let nebo více — bezdětný pár — pár s alespoň jedním dítětem mladším 25 let — pár, jehož všechny děti jsou ve věku 25 let nebo více — jiný typ domácnosti — neuvedeno (1) |
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
partnerem ve stejné domácnosti a který plní většinu běžných povinností při výchově dítěte nebo dětí. — Pojem „dítě“ nebo „děti“ označuje přítomnost syna či synů nebo dcery či dcer v domácnosti, ať už se jedná o vlastního či adoptivního syna nebo vlastní či adoptivní dceru, nebo o nevlastního syna či nevlastní dceru. „Vlastní či adoptivní syn nebo dcera, případně nevlastní syn či nevlastní dcera“ se vztahuje – nezávisle na věku, statusu partnerství nebo vztahu – na vlastního (biologického), adoptovaného nebo nevlastního člena rodiny, který má obvyklé bydliště v domácnosti alespoň jednoho z rodičů. „Adopcí“ se rozumí osvojení biologického dítěte jiných rodičů a zacházení s ním jako s vlastním dítětem, umožňují-li to zákony země, v níž adoptované dítě – nezávisle na tom, jestli je s osvojitelem příbuzné či nikoli – získává soudním řízením práva a postavení biologického dítěte narozeného adoptujícím rodičům. „Nevlastní syn nebo nevlastní dcera“ se vztahuje na situaci, v níž nevlastní rodič zachází s dítětem svého partnera jako se svým vlastním, umožňují-li to zákony země, aniž by ho adoptoval; děti v pěstounské péči a zeťové/snachy do této kategorie nespadají. — „Párem“ se rozumí dvojice osob, které jsou na základě svých skutečných životních podmínek v domácnosti považovány za partnery, a to nezávisle na tom, zda je vztah s partnerem právně registrován (např. manželství nebo registrované partnerství), nebo zda se jedná o de facto vztah (partneři ve společné domácnosti). — Jinými typy domácností jsou domácnosti, které nespadají do žádné z výše uvedených kategorií. | ||
Hlavní status dle ekono mické aktivity (sebezařa zení) | Hlavním statusem dle ekonomické aktivity (sebezařazení) je nejdůležitější ekonomická aktivita podle vlastního vnímání osoby, která popisuje, jak se především vnímá sama. Na osobu se sice může vztahovat více než jeden status dle ekonomické aktivity, zohlední se však pouze ten nejdůležitější z nich podle vlastního vnímání dané osoby a s odkazem na současnou situaci. Kategorie „povinná vojenská nebo civilní služba“ se v některých zemích nemusí uplatňovat. V takovém případě se vynechá. | — zaměstnaná osoba — nezaměstnaná osoba — v důchodu — pracovní neschopnost v důsledku dlouhodobých zdravotních potíží — student, žák — v domácnosti — povinná vojenská nebo civilní služba (je-li to relevantní) — jiný — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/21
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
Plný nebo částečný pracovní úvazek (sebezařazení) | Tato proměnná popisuje obvyklý čas zaměstnané osoby vynaložený na hlavní zaměstnání na základě jejího vlastního vnímání (tj. sebezařazení) obvykle odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání. U proměnné se rozlišuje mezi prací na plný nebo částečný úvazek. Pojem práce se používá ve vztahu k zaměstnání. Osoba pracující na částečný pracovní úvazek pracuje obvykle méně hodin než srovnatelný pracovník na plný úvazek. Rozlišení se týká hodin, které osoba po delší referenční období obvykle odpracuje v hlavním zaměstnání a určuje je sama, tj. osoba sama rozhoduje, zda svou hlavní práci v rámci své profese nebo svého podniku vykonává na částečný nebo plný úvazek. | — zaměstnání na plný pracovní úvazek — zaměstnání na částečný pracovní úvazek — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
Postavení v hlavním zaměst nání | Proměnná vychází z Mezinárodní klasifikace postavení v zaměstnání (ISCE) a vztahuje se na hlavní zaměstnání zaměstnané osoby takto: — samostatně výdělečné osoby se zaměstnanci jsou osoby pracující ve svém vlastním podniku, profesní praxi či hospodářství za účelem dosahování zisků vyplývajících z tržních transakcí se zbožím nebo službami, které zaměstnávají alespoň jednu další osobu, — samostatně výdělečné osoby bez zaměstnanců jsou osoby pracující ve svém vlastním podniku, profesní praxi či hospodářství za účelem dosahování zisků vyplývajících z tržních transakcí se zbožím nebo službami, které nezaměstnávají žádnou další osobu, — zaměstnanci jsou osoby, které pracují pro veřejného nebo soukromého zaměstnavatele na základě písemné či ústní smlouvy a dostávají odměnu v hotovosti nebo v naturáliích, — pomáhající rodinní příslušníci (neplacení) jsou osoby, které pomáhají jinému rodinnému příslušníku provozovat hospodářství nebo jiný rodinný podnik za předpokladu, že se nepovažují za zaměstnance ve smyslu, že nesmí za svou práci pobírat odměnu, | — samostatně výdělečná osoba se zaměstnanci — samostatně výdělečná osoba bez zaměstnanců — zaměstnanec — pomáhající rodinný příslušník (neplacený) — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
Hospodářská činnost místní jednotky (v rámci hlavního zaměstnání) | Tato proměnná určuje, kterému hospodářskému odvětví nebo činnosti místní jednotky (podniku) je přiřazeno hlavní zaměstnání zaměstnané osoby podle kategorií stanovených statistickou klasifikací ekonomických činností (NACE (3) Rev. 2). | Potřebná míra podrobnosti (jedno-, dvou- nebo trojciferná) je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu: — NACE Rev. 2 — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
CS
L 330/22
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) | |
Činnost v hlavním zaměst nání | Tato proměnná určuje činnost v hlavním zaměstnání zaměstnané osoby klasifikovanou podle kategorií Mezinárodní klasifikace zaměstnání, verze z roku 2008 (ISCO-08) (4) | Potřebná míra podrobnosti (dvou- nebo čtyřciferná) je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu: — ISCO-08 — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) | |
Dosažený stupeň vzdělání | Dosaženým stupněm vzdělání osoby se rozumí nejvyšší úroveň úspěšně ukončeného vzdělání podle klasifikace ISCED (Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání 2011 (5)). Úspěšné ukončení vzdělávacího programu je potvrzeno kvalifikací úředně uznávanou příslušnými vnitrostátními orgány nebo uznávanou jako rovnocennou jiné kvalifikaci formálního vzdělávání. V zemích, kde vzdělávací programy, zejména programy na úrovni ISCED 1 a 2, nevedou ke kvalifikaci, lze místo toho použít kritérium absolvování celého programu a normálního přístupu k vyšší úrovni vzdělání. Při stanovování nejvyšší úrovně by se mělo zohlednit jak všeobecné, tak i odborné vzdělávání. Koncepce „úspěšného ukončení vzdělávacího programu“ zpravidla odpovídá situaci, kdy žák nebo student navštěvuje výuku či kurzy a získává v souvislosti s formálním vzdělávacím programem závěrečné vysvědčení. V tomto ohledu dosažený stupeň vzdělání odpovídá nejvyšší úspěšně ukončené úrovni na žebříčku klasifikace ISCED. Dosažený stupeň vzdělání je definován podle ISCED. Kategorie „nepoužije se“ se použije pro výpočet statistických jednotek, které jsou součástí základního souboru zdroje údajů, ale pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné (např. v případě osob do určitého věku). | Míra podrobnosti informací je pro každý sběr údajů (oblast) specifická podle kontextu. Pro každou kategorii se uvádějí kódy ISCED-A, u nichž existuje jednoznačný vztah mezi kategoriemi a kódy. Pro případ neúplných informací o přístupu k terciárnímu vzdělávání nebo orientaci jsou stanoveny další kategorie: | |
Žádné formální vzdělání nebo nižší než ISCED 1 | 0 | ||
ISCED 1 Primární vzdělání | 1 | ||
ISCED 2 Nižší sekundární vzdělání | 2 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání | 3 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání – všeobecné | 34 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – částečné ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělá vání | 342 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání | 343 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – ukončení úrovně, s přímým přístupem k terciárnímu vzdělávání | 344 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (všeobecné) – bez možnosti rozlišení přístupu k terciárnímu vzdělávání | – | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání – odborné | 35 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – částečné ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělá vání | 352 | ||
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/23
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) | |
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdělávání ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – ukončení úrovně, s přímým přístupem k terciárnímu vzdělávání | 353 354 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (odborné) – bez možnosti rozlišení přístupu k terciárnímu vzdělávání | – | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání – zaměření nespecifikováno | – | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – částečné ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciár nímu vzdělávání | – | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – ukončení úrovně, bez přímého přístupu k terciárnímu vzdě lávání | – | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – ukončení úrovně, s přímým přístupem k terciárnímu vzdě lávání | – | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělání (zaměření nespecifikováno) – bez možnosti rozlišení přístupu k terciárnímu vzdělávání | – | ||
ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání | 4 | ||
ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání – všeobecné | 44 | ||
ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání – odborné | 45 | ||
ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělání – zaměření ne specifikováno | – | ||
ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání | 5 | ||
ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání – všeobecné | 54 | ||
CS
L 330/24
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) | |
ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání – odborné | 55 | ||
ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělání – zaměření nespe cifikováno | – | ||
ISCED 6 Bakalářská nebo jí odpovídající úroveň | 6 | ||
ISCED 7 Magisterská nebo jí odpovídající úroveň | 7 | ||
ISCED 8 Doktorská nebo jí odpovídající úroveň | 8 | ||
neuvedeno | |||
nepoužije se | |||
Země narození | Země narození osoby je definována jako země obvyklého pobytu její matky v době porodu podle současných státních hranic (a nikoli podle hranic platných v době narození). Pokud nejsou informace o místě obvyklého pobytu matky v době porodu k dispozici, mělo by být uvedeno místo narození. Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6) | — země narození (SCL GEO dvoupísmenný kód) — narození v cizině, ale země narození není známa — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) | |
Země hlavního státního ob čanství | Na základě této proměnné je hlášena země hlavního státního občanství osoby, které je definováno jako zvláštní právní vazba mezi jednotlivcem a jeho státem a bylo získáno narozením nebo naturalizací, bez ohledu na to, zda prohlášením, volbou, sňatkem nebo jiným způsobem podle vnitrostátních právních předpisů. Osoba s dvojím nebo vícenásobným státním občanstvím se zařazuje pouze do jednoho státního občanství podle tohoto pořadí: — vykazující země, — pokud dotčená osoba nemá občanství vykazující země: jiný členský stát, — pokud dotčená osoba nemá občanství členského státu EU: jiná země mimo Unii. | — země hlavního státního občanství (SCL GEO kód) — bez státní příslušnosti — cizí státní občanství, ale země není známa — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) | |
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/25
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
V ostatních případech (např. u osob s dvojím občanstvím států, které jsou oba členy Unie, ale žádný z nich není vykazující zemí) si může osoba vybrat, která země občanství bude zaznamenána, nebo, pokud tento údaj není k dispozici, může o zemi občanství rozhodnout vykazující země. Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6). Do kategorie „bez státní příslušnosti“ spadají osoby bez uznaného státního občanství. | ||
Země narození otce | Na základě této proměnné je hlášena země narození otce osoby, tj. země obvyklého pobytu (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) matky otce osoby v době jeho narození, nebo, není-li to možné, země narození (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) otce dané osoby. Informace o zemi narození otce by měly být získány na základě stejných pravidel, která platí pro proměnnou „země narození“. „Otcem“ je mužský rodič „syna nebo dcery“ (vlastní (biologický), adoptivní nebo nevlastní otec). Nemá-li osoba pouze vlastního (biologického) otce, ale také např. adoptivního či nevlastního otce, měla by země narození odkazovat na toho, který osobu skutečně vychovával a v citovém nebo právním smyslu jednal jako otec, např. mužský opatrovník. V případě osoby s rodiči stejného pohlaví, kteří jsou ženského pohlaví, lze tuto proměnnou použít k nahlášení země narození jedné z matek. Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6). | — země narození otce (SCL GEO kód) — otec narozen v cizině, ale jeho země narození není známa — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
Země narození matky | Na základě této proměnné je hlášena země narození matky osoby, tj. země obvyklého pobytu (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) matky matky osoby v době jejího narození, nebo, není-li to možné, země narození (podle současných hranic, pokud jsou tyto informace k dispozici) matky dané osoby. Informace o zemi narození matky by měly být získány na základě stejných pravidel, která platí pro proměnnou „země narození“. „Matkou“ je ženský rodič „syna nebo dcery“ (vlastní (biologická), adoptivní nebo nevlastní matka). | — země narození matky (SCL GEO kód) — matka narozena v cizině, ale její země narození není známa — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
CS
L 330/26
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
Nemá-li osoba pouze vlastní (biologickou) matku, ale také např. adoptivní či nevlastní matku, měla by země narození odkazovat na tu, která osobu skutečně vychovávala a v citovém nebo právním smyslu jednala jako matka, např. opatrovnice. V případě osoby s rodiči stejného pohlaví, kteří jsou mužského pohlaví, lze tuto proměnnou použít k nahlášení země narození jednoho z otců. Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6). | ||
Země bydliště | Zemí bydliště je země, v níž má osoba nebo domácnost místo obvyklého pobytu podle současných státních hranic. Seznam zemí s odpovídajícími kódy je vymezen v souladu se seznamy standardních kódů Eurostatu (SCL) GEO (6). | — země bydliště (SCL GEO kód) |
Region bydliště | Regionem bydliště je region v zemi bydliště, v němž má osoba nebo domácnost místo obvyklého pobytu a který je pro členské státy definován na základě klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 1059/2003 a v příloze I uvedeného nařízení. | Míra podrobnosti (NUTS 1, 2 nebo 3) je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu: — region bydliště (kód NUTS) |
Stupeň urbanizace | Na základě této proměnné je hlášen stupeň urbanizace oblasti, v níž má osoba nebo domácnost místo obvyklého pobytu, a to zařazením místních správních jednotek (LAU) do jednoho ze tří typů oblastí: 1. „města“ – hustě osídlené oblasti, v nichž minimálně 50 % obyvatelstva žije v městském centru; 2. „menší města a předměstí“ – středně zalidněné oblasti, v nichž minimálně 50 % obyvatelstva žije v městských klastrech, které však nejsou „městy“; 3. „venkovské oblasti“ – řídce zalidněné oblasti, v nichž více než 50 % obyvatelstva žije ve venkovských buňkách (gridech). | — města — menší města a předměstí — venkovské oblasti |
Matice vztahů v domácnosti | Na základě matice vztahů v domácnosti je hlášeno složení domácností a vztahy mezi členy domácnosti v rámci domácnosti. Matice vztahů v domácnosti by měla mít formu matice, v níž jsou obsaženy vztahy mezi jednotlivými členy domácnosti, přičemž každý řádek a sloupec odpovídá jednomu členu domácnosti a vztahy mezi členy domácnosti jsou uvedeny ve standardních kategoriích v buňkách, kde se řádky a sloupce příslušných členů kříží, a to následovně: — „partner“ je definován na základě právně uznaného nebo de facto statusu partnerství nebo vztahu, | Míra podrobnosti informací je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu: — partner/partnerka — manžel či manželka nebo registrovaný partner — partner/partnerka nebo druh/družka — syn nebo dcera — vlastní nebo adoptivní syn nebo dcera — nevlastní syn nebo dcera — zeť nebo xxxxxx |
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/27
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
— „manžel“, „manželka“ nebo „registrovaný partner“ se zjišťují na základě právního rodinného stavu, tj. na základě (právního) manželského stavu každého jednotlivce ve vztahu k manželskému právu (nebo zvyklostem) země (tj. stavu de jure), včetně registrovaných partnerů. Páry stejného pohlaví mohou být „manžel či manželka nebo registrovaní partneři“, pokud byly svazek nebo partnerství uzavřeny podle manželského práva (nebo zvyklostí) země, — „partner/partnerka“ nebo „druh/družka“ jsou zjištěni na základě de facto vztahu, tj. na základě statusu partnerství nebo vztahu každého jednotlivce vzhledem k jeho skutečným životním podmínkám v domácnosti, — „syn“ nebo „dcera“, vlastní či adoptivní nebo nevlastní syn nebo dcera, — „vlastní či adoptivní syn nebo dcera“, nebo „nevlastní syn či nevlastní dcera“ se vztahuje na vlastního (biologického), adoptovaného nebo nevlastního člena rodiny (nezávisle na věku a statusu partnerství nebo vztahu), který má obvyklé bydliště v domácnosti alespoň jednoho z rodičů. „Adopcí“ se rozumí osvojení biologického dítěte jiných rodičů a zacházení s ním jako s vlastním dítětem, umožňují-li to zákony země. Adoptované dítě – nezávisle na tom, jestli je s osvojitelem příbuzné či nikoli – získává soudním řízením práva a postavení biologického dítěte narozeného adoptujícím rodičům, — „nevlastní syn nebo dcera“ se vztahuje na situaci, v níž nevlastní rodič zachází s dítětem svého partnera jako se svým vlastním, umožňují-li to zákony země, aniž by ho adoptoval, — „zeť nebo snacha“ je osoba, která je právně uznaným nebo de facto partnerem dítěte, — „vnouče“ je dítě dítěte, včetně vlastního, adoptivního nebo nevlastního dítěte, — „rodič“ je protějškem „vlastního či adoptivního syna nebo vlastní či adoptivní dcery“ (vlastní nebo adoptivní rodič) nebo „nevlastního syna nebo nevlastní dcery“ (nevlastní rodič), — „tchán nebo tchyně“ je osoba, která je rodičem právně uznaného nebo de facto partnera, — „prarodič“ je rodič rodiče osoby, včetně vlastního, adoptivního nebo nevlastního rodiče, | — vnuk/vnučka — xxxxx — vlastní nebo adoptivní rodič — nevlastní rodič — tchán/xxxxxx — prarodič — bratr nebo sestra — vlastní bratr nebo sestra — xxxxxxxxx bratr nebo sestra — jiné příbuzná osoba — jiná nepříbuzná osoba — neuvedeno (1) |
CS
L 330/28
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
— „bratr nebo sestra“ se vztahuje na biologické, adoptivní nebo nevlastní sourozence, — „jiná příbuzná osoba“ se vztahuje na ostatní příbuzné osoby, které nejsou zařazeny na výše uvedeném seznamu, jako bratranec nebo sestřenice, teta nebo strýc, neteř nebo synovec atd. a zahrnuje také manžela vnučky či manželku vnuka, prarodiče manžela/manželky a švagra či xxxxxxxxx, — „jiná nepříbuzná osoba“ se vztahuje na nepříbuzné osoby, jako jsou au-pair, spolu žijící přátelé nebo studenti atd. Do této kategorie spadají také děti v pěstounské péči. | ||
Velikost domácnosti | Velikost domácnosti je definována jako celkový počet členů domácnosti. Tato proměnná poskytuje informace o přesném počtu členů domácnosti. | — celkový počet členů domácnosti — neuvedeno |
Právní důvod užívání bytu domácností | Tato proměnná se týká oprávnění domácností užívat bytovou jednotku nebo její část, přičemž: kategorie „vlastník s nesplaceným hypotéčním úvěrem“ a „vlastník bez nesplaceného hypotéčního úvěru“ se použije na domácnosti, v nichž je alespoň jeden člen této domácnosti vlastníkem bytové jednotky, v níž domácnost žije, bez ohledu na to, zda je jakýkoli jiný člen domácnosti nájemcem bytové jednotky nebo její části. Osoba je vlastníkem, pokud je držitelem dokladu o vlastnickém právu, nezávisle na tom, zda je dům zcela zaplacen, či nikoli. Reverzní vlastník by měl být považován za vlastníka. Kategorie „vlastník s nesplaceným hypotéčním úvěrem“ se použije v situaci, kdy vlastník musí splácet nejméně jeden neuhrazený hypotéční úvěr a/nebo jakýkoli nesplacený úrok z hypotéčního úvěru, který si vzal na koupi této bytové jednotky. Kategorie „vlastník bez nesplaceného hypotéčního úvěru“ se použije v situaci, kdy se nemusí splácet žádný hypotéční úvěr, ani úroky z hypotéčního úvěru. Splácení hypoték a/nebo úvěrů na bydlení za jinou bytovou jednotku (např. za další byt) nebo platby za opravy, renovaci, údržbu nebo jakékoli jiné účely nesouvisející s bydlením se nezohledňují. Kategorie „nájemník, tržní nájemné“ nebo „nájemník, snížené nájemné“ se použijí pro domácnosti, u nichž je alespoň jeden člen nájemníkem (bytová jednotka pronajatá od vlastníka) nebo podnájemníkem (bytová jednotka je pronajatá od někoho, kdo je sám nájemníkem) bytové jednotky, v níž žije, a u nichž žádný člen domácnosti není vlastníkem této bytové jednotky. | — vlastník bez nesplaceného hypotéčního úvěru — vlastník s nesplaceným hypotéčním úvěrem — nájemník, tržní nájemné — nájemník, snížené nájemné — nájemník, bez placení nájemného — neuvedeno (1) — nepoužije se |
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/29
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
Kategorie „nájemník, tržní nájemné“ se použije pro domácnosti, u nichž alespoň jeden člen je nájemníkem nebo podnájemníkem, který platí nájemné za převládající nebo tržní cenu. Tato kategorie se použije i v případě, kdy se platí nájemné za tržní cenu, ale částka je částečně nebo zcela hrazena z dávek na bydlení nebo jiných zdrojů, včetně státních, charitativních nebo soukromých zdrojů. Kategorie „nájemník, snížené nájemné“ zahrnuje domácnosti žijící v bytových jednotkách za sníženou cenu, tj. za cenu nižší než tržní cena (avšak ne bez placení nájemného), a případy, kdy je přiznáno snížení ceny a) ze zákona b) na základě opatření v rámci politiky sociálního bydlení c) ze soukromých důvodů d) zaměstnavatelem Kategorie „nájemník, bez placení nájemného“ zahrnuje domácnosti žijící v bytových jednotkách bez placení nájemného a případy, v nichž je poskytnuto bezplatné bydlení a) ze zákona b) na základě opatření v rámci politiky sociálního bydlení c) ze soukromých důvodů d) zaměstnavatelem Kategorie „nepoužije se“ zahrnuje všechny domácnosti, které nežijí v bytech ve smyslu nařízení Komise (ES) č. 1201/2009. | ||
Běžný čistý měsíční příjem domácnosti | Na základě této proměnné je hlášen současný čistý měsíční příjem domácnosti, tj. součet příjmů všech členů domácnosti získaných jednotlivě nebo jako celek, včetně příjmů z práce, sociálních dávek a ostatních peněžních příjmů po odečtení hotovostních převodů vyplácených do jiných domácností a po zdanění a odvedení příspěvků na sociální zabezpečení. Cílem této proměnné je poskytnout informace o příjmu domácnosti, který v průměru zůstává měsíčně k dispozici na výdaje nebo na spoření. Pokud příjem domácnosti měsíc od měsíce výrazně kolísá, provede se odhad typického nebo obvyklého čistého měsíčního příjmu, který odráží současnou příjmovou situaci domácnosti. Pokud měsíční příjem domácnosti kolísá výrazně v průběhu roku, např. u sezónní činnosti, uvede se měsíční průměr ročního příjmu. Běžný čistý měsíční příjem se uvede buď jako celkový čistý běžný příjem domácnosti, nebo jako jedna z pěti ekvivalizovaných příjmových skupin. | — skupina s nižším ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem — skupina s nižším až středním ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem — skupina se středním ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem — skupina se středním až vysokým ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem — skupina s vyšším ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem — celkový běžný čistý měsíční příjem domácnosti (číslo vyjádřené v národní měně) — neuvedeno (1) |
CS
L 330/30
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
Prahové hodnoty mezi pěti ekvivalizovanými příjmovými skupinami jsou určovány na základě kvintilů, které umožňují variabilní rozložení a jsou definovány takto: — „skupina s nižším ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem“ odpovídá domácnostem s ekvivalizovaným příjmem pod prvním kvintilem, — „skupina s nižším až středním ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem“ odpovídá domácnostem s ekvivalizovaným příjmem, který se rovná nebo je nad prvním kvintilem a pod druhým kvintilem, — „skupina se středním ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem“ odpovídá domácnostem s ekvivalizovaným příjmem, který se rovná nebo je nad druhým kvintilem a pod třetím kvintilem, — „skupina se středním až vysokým ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem“ odpovídá domácnostem s ekvivalizovaným příjmem, který se rovná nebo je nad třetím kvintilem a pod čtvrtým kvintilem, — „skupina s vyšším ekvivalizovaným běžným čistým měsíčním příjmem“ odpovídá domácnostem s ekvivalizovaným příjmem, který se rovná nebo je nad čtvrtým kvintilem. Pro výpočet ekvivalizovaného příjmu se použijí váhy na členy domácnosti tak, aby odrážely rozdíly ve velikosti a složení domácnosti: na prvního člena domácnosti ve věku 14 a více let se použije váha 1,0, na druhého a každého dalšího člena domácnosti ve věku 14 let a více váha 0,5 a na každé dítě mladší 14 let se uplatňuje váha 0,3. | ||
Stálost hlavního pracovního místa | Touto proměnnou se rozlišuje, zda je hlavní pracovní místo časově omezené (tj. práce nebo smlouva skončí po předem stanovené době), nebo zda je založeno na smlouvě na dobu neurčitou. Proměnná se týká hlavního zaměstnání zaměstnané osoby, která pracuje jako zaměstnanec. Pojem pracovní místo se používá ve vztahu k zaměstnání. Kritérium pro určení, zda je osoba zaměstnaná, je pro každý sběr mikrodat specifické podle kontextu. Jedno pracovní místo je řada úkolů a povinností, které jsou plněny pro jednu hospodářskou jednotku. Osoby mohou mít jedno nebo více pracovních míst. U zaměstnanců lze každou smlouvu považovat za samostatnou řadu úkolů a povinností, a tím za samostatné pracovní místo. V případě většího počtu pracovních míst je hlavním pracovním místem to, ve kterém je podle mezinárodních statistických standardů o pracovní době odpracováno nejvíce pracovních hodin. | Míra podrobnosti informací je pro každý sběr mikrodat specifická podle kontextu: — smlouva na dobu určitou — písemná smlouva na dobu určitou — ústní dohoda na dobu určitou — pracovní poměr na dobu neurčitou — písemná smlouva na dobu neurčitou — ústní dohoda na dobu neurčitou — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/31
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
Pracovní místo se smlouvou na dobu určitou skončí buď po uplynutí předem stanoveného období (ke známému datu), nebo po období, které není předem známo, nicméně je určeno objektivními kritérii, jako je dokončení úkolu nebo období nepřítomnosti zaměstnance, který je dočasně zastupován. Pracovní místo se smlouvou, v níž není předem stanoveno její ukončení, se považuje za pracovní místo na dobu neurčitou. Za pracovní místo se považuje smluvní nebo neformální či ústní dohoda o pracovním poměru, a nikoli očekávání, že by respondent mohl přijít o práci, jeho plán práci opustit, jeho přání v práci zůstat, nebo pravděpodobnost zůstat v práci natrvalo. | ||
Úkoly v oblasti vedení za městnanců | Proměnná se vztahuje na hlavní pracovní místo zaměstnané osoby, která je zaměstnancem, a rozlišuje mezi zaměstnanci s úkoly a zaměstnanci bez úkolů v oblasti vedení zaměstnanců. Za osobu s úkoly v oblasti vedení zaměstnanců se považuje osoba, která formálně dohlíží na práci alespoň jedné jiné osoby. Za dohled se nepovažuje odpovědnost ve vztahu k učňům a stážistům a ani kontrola kvality (kontrola produkce služeb, ale nikoli práce provedené jinými osobami) nebo poradenství. | — ano — ne — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
Rok, ve kterém osoba začala pracovat pro současného za městnavatele nebo jako osoba samostatně výdělečně činná | Proměnná se vztahuje na hlavní pracovní místo zaměstnané osoby a na jejím základě je hlášen rok, ve kterém osoba začala pracovat pro svého stávajícího zaměstnavatele nebo jako osoba samostatně výdělečně činná v současném podniku. | — rok, ve kterém osoba začala pracovat pro současného zaměstnavatele nebo jako osoba samostatně výdělečně činná v hlavním zaměstnání (vyjádřeno čtyřmi číslicemi) — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
Velikost místní jednotky (v rámci hlavního zaměst nání) | Proměnná se vztahuje na hlavní pracovní místo zaměstnané osoby a na jejím základě je hlášen počet osob pracujících pro místní jednotku, včetně osob pracujících v místě jednotky, jakož i osob, které pracují mimo ni a organizačně k ní patří a jsou jí placeni. Zahrnuje rovněž pracující majitele, partnery, kteří v jednotce pravidelně pracují, a neplacené rodinné příslušníky, jakož i pracovníky na částečný úvazek, kteří jsou uvedeni na výplatní listině. Dále zahrnuje sezónní pracovníky, učně, stážisty a pracující z domova, kteří jsou také uvedeni na výplatní listině. Místní jednotkou je podnik nebo jeho část nacházející se v geograficky označeném místě. | — pokud je osob 1 až 9, jejich přesný počet — 10 až 19 osob — 20 až 49 osob — 50 až 249 osob — 250 nebo více osob — přesný počet není znám, ale méně než 10 osob — neví, ale 10 nebo více osob — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
CS
L 330/32
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) | |
Existence předchozích pra covních zkušeností | Proměnná poskytuje informace o tom, zda osoba – která není zaměstnaná – byla dříve zaměstnaná (podle definice zaměstnanosti stanovené Mezinárodní organizací práce (7)) a zda se předchozí pracovní zkušenosti neomezují pouze na příležitostné práce. Kategorie „osoba nebyla nikdy zaměstnaná“ zahrnuje osoby, které nezískaly žádnou pracovní zkušenost v zaměstnání. Kategorie „osoba má pracovní zkušenosti, které se omezují pouze na příležitostné práce“ zahrnuje osoby, které již mají pracovní zkušenosti, ale tyto zkušenosti se omezují pouze na příležitostné práce. Pro účely této proměnné by se povinná vojenská služba neměla považovat za pracovní zkušenost. Kategorie „osoba má pracovní zkušenosti jiné než příležitostné práce“ zahrnuje osoby, které již mají pracovní zkušenosti, s výjimkou případů, kdy se tyto zkušenosti omezují pouze na příležitostné práce. | — osoba nebyla nikdy zaměstnaná — osoba má pracovní zkušenosti, které se omezují pouze na příležitostné práce — osoba má pracovní zkušenosti jiné než příležitostné práce — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) | |
Účast ve formálním vzdělá vání a odborné přípravě (stu dent nebo učeň) v referenč ním období | Touto proměnnou se měří účast osoby ve formálním vzdělávání a odborné přípravě zjišťováním toho, zda je osoba během referenčního období (stanoví se pro každý sběr mikrodat) zapsána jako student nebo učeň v programu formálního vzdělávání. | — ano — ne — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) | |
Úroveň stávající nebo po slední činnosti formálního vzdělávání nebo odborné přípravy | Touto proměnnou se měří úroveň poslední činnosti v oblasti formálního vzdělávání nebo odborné přípravy, které se osoba účastnila během daného referenčního období (stanoví se pro každý sběr mikrodat), a to podle kategorií programů Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání 2011 5 (ISCED-P 2011). | Míra podrobnosti informací je pro každý sběr údajů (oblast) specifická podle kontextu. Pro každou kategorii se uvádějí kódy ISCED-P, u nichž existuje jednoznačný vztah mezi kategorií a kódem: | |
ISCED 0 Vzdělávání v raném dětství | 0 | ||
ISCED 1 Primární vzdělávání | 1 | ||
ISCED 2 Nižší sekundární vzdělávání | 2 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání | 3 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání — všeobecné | 34 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání — odborné | 35 | ||
ISCED 3 Vyšší sekundární vzdělávání – zaměření nespecifikováno8 | – | ||
ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání | 4 | ||
ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání — všeobecné | 44 | ||
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/33
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) | |
ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání — odborné | 45 | ||
ISCED 4 Postsekundární neterciární vzdělávání – zaměření ne specifikováno8 | – | ||
ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání | 5 | ||
ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání — všeobecné | 54 | ||
ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání — odborné | 55 | ||
ISCED 5 Krátký cyklus terciárního vzdělávání – zaměření nespe cifikováno8 | – | ||
ISCED 6 Bakalářská nebo jí odpovídající úroveň | 6 | ||
ISCED 7 Magisterská nebo jí odpovídající úroveň | 7 | ||
ISCED 8 Doktorská nebo jí odpovídající úroveň | 8 | ||
neuvedeno (1) | |||
nepoužije se (2) | |||
Rok, kdy bylo dosaženo nej vyšší úrovně úspěšně ukon čeného vzdělání | Rok, kdy bylo dosaženo nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání (vyjádřeno čtyřmi číslicemi). Proměnná se vztahuje na rok, kdy bylo dosaženo nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání, a týká se osob, které dosáhly úrovně primárního vzdělání (ISCED 1) nebo vyšší. Kategorie „nepoužije se“ zahrnuje osoby bez formálního vzdělání nebo s úrovní vzdělání nižší než primární vzdělání (nižší než ISCED 1). Kategorie „nepoužije se“ se použije také pro výpočet statistických jednotek, které jsou součástí základního souboru zdroje údajů, ale pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné (např. v případě osob do určitého věku). | — rok, kdy bylo dosaženo nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání (4 číslice) — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) | |
CS
L 330/34
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) | |
Obor nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdě lání | Obor nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání, který dokončily osoby s úrovní dosaženého vzdělání ISCED 3 nebo vyšší. Obor nejvyšší úrovně úspěšně ukončeného vzdělání vychází z Klasifikace oborů vzdělání (ISCED‐F 2013) (8). Obor je široký okruh nebo oblast náplně pokrytý vzdělávacími programy nebo kvalifikacemi. Kategorie „nepoužije se“ zahrnuje osoby bez formálního vzdělání nebo s úrovní vzdělání nižší než ISCED 3. | Míra podrobnosti informací je pro každý sběr údajů (oblast) specifická podle kontextu. Pro každou kategorii se uvádějí kódy ISCED-F, u nichž existuje jednoznačný vztah mezi kategorií a kódem (9): | |
Programy a kvalifikace – všeobecné vzdělání | 00 | ||
Základní programy a kvalifikace | 001 | ||
Čtenářská a numerická gramotnost | 002 | ||
Osobní dovednosti a rozvoj | 003 | ||
Programy a kvalifikace – všeobecné vzdělání – obory j. n. | (009) | ||
Vzdělávání a výchova | 01 | ||
Vzdělávání a výchova | 011 | ||
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující vzdělávání a výchovu | 018 | ||
Umění a humanitní vědy | 02 | ||
Umění | 021 | ||
Humanitní vědy (kromě jazyků) | 022 | ||
Jazyky | 023 | ||
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující umění a hu manitní vědy | 028 | ||
Umění a humanitní vědy – obory j. n. | (029) | ||
Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy | 03 | ||
Společenské vědy a vědy o lidském chování | 031 | ||
Žurnalistika a informační vědy | 032 | ||
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující společenské vědy, žurnalistiku a informační vědy | 038 | ||
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/35
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) | |
Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy – obory j. n. | (039) | ||
Obchod, administrativa a právo | 04 | ||
Obchod a administrativa | 041 | ||
Právo | 042 | ||
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující obchod, ad ministrativu a právo | 048 | ||
Obchod, administrativa a právo – obory j. n. | (049) | ||
Přírodní vědy, matematika a statistika | 05 | ||
Biologické a příbuzné vědy | 051 | ||
Životní prostředí | 052 | ||
Vědy o neživé přírodě | 053 | ||
Matematika a statistika | 054 | ||
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující přírodní vědy, matematiku a statistiku | 058 | ||
Přírodní vědy, matematika a statistika – obory j. n. | (059) | ||
Informační a komunikační technologie (ICT) | 06 | ||
Informační a komunikační technologie (ICT) | 061 | ||
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující informační a komunikační technologie (ICT) | 068 | ||
Technika, výroba a stavebnictví | 07 | ||
Inženýrství a strojírenství | 071 | ||
Výroba a zpracování | 072 | ||
Architektura a stavebnictví | 073 | ||
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující techniku, vý robu a stavebnictví | 078 | ||
CS
L 330/36
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) | |
Technika, výroba a stavebnictví – obory j. n. | (079) | ||
Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství | 08 | ||
Zemědělství | 081 | ||
Lesnictví | 082 | ||
Rybářství | 083 | ||
Veterinářství | 084 | ||
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství | 088 | ||
Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství – obory j. n. | (089) | ||
Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky | 09 | ||
Zdravotní péče | 091 | ||
Sociální péče, péče o příznivé životní podmínky | 092 | ||
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující zdravotní a so ciální péči, péči o příznivé životní podmínky | 098 | ||
Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky – obory j. n. | (099) | ||
Xxxxxx | 00 | ||
Služby pro osobní potřebu | 101 | ||
Hygiena a ochrana zdraví při práci | 102 | ||
Bezpečnostní služby | 103 | ||
Přepravní služby a spoje | 104 | ||
Interdisciplinární programy a kvalifikace zahrnující služby | 108 | ||
Služby – obory j. n. | (109) | ||
neuvedeno | |||
nepoužije se | |||
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/37
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
Délka pobytu v zemi bydli ště, v celých letech | Proměnná „délka pobytu v zemi bydliště, v celých letech“ popisuje časové rozpětí od okamžiku, kdy osoba naposledy určila své obvyklé bydliště ve vykazující zemi, vyjádřené v celých letech a uvedené jako jedna z těchto možností: — narozen/narozena v této zemi a nikdy nežil/a v zahraničí po dobu nejméně jednoho roku. Týká se to osob, které se narodily ve vykazující zemi a nikdy neměly alespoň po dobu jednoho roku místo obvyklého pobytu v jiné zemi, než je vykazující země, — počet let v zemi od posledního určení místa obvyklého pobytu v této zemi – celé číslo popisující časové rozpětí mezi okamžikem, kdy osoba naposledy určila své obvyklé bydliště, a referenčním datem (specifickým pro každý sběr sociálních mikrodat) v celých letech, | — narozen/narozena v této zemi a nikdy nežil/a v zahraničí po dobu nejméně jednoho roku, — počet let strávených v této zemi (od posledního přemístění místa obvyklého pobytu do této země) (2 číslice), — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
Celkový subjektivně hodno cený zdravotní stav respon denta | Celkový subjektivně hodnocený zdravotní stav je subjektivním hodnocením osoby týkajícím se jejího zdraví obecně (nikoli současného zdravotního stavu nebo možných dočasných zdravotních problémů), včetně různých aspektů zdraví, tj. tělesného a emočního fungování, duševního zdraví (psychické zdraví a duševní poruchy) a biolékařských znaků a příznaků. | — velmi dobrý — dobrý — uspokojivý (ani dobrý, ani špatný) — špatný — velmi špatný — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
Dlouhodobé zdravotní po tíže | U proměnné „dlouhodobé zdravotní potíže“ se jedná o subjektivní hodnocení osoby týkající se jejích chronických zdravotních problémů. Zahrnuje nejrůznější tělesné, emoční, duševní aspekty zdraví a aspekt vztahující ke způsobu chování, nemoci a poruchy, jakož i bolesti, zdravotní potíže v důsledku nehod, zranění nebo vrozené poruchy. Znakem dlouhodobé nebo chronické nemoci je to, že je trvalá a lze očekávat, že bude vyžadovat dlouhou dobu sledování, pozorování nebo péče. Dlouhodobé nemoci nebo zdravotní problémy by měly přetrvávat po delší dobu (nebo opakovaně), nebo se očekává, že budou přetrvávat (nebo se opakovat) po dobu šesti měsíců nebo déle. Kategorie „ano“ znamená výskyt jednoho nebo více dlouhodobých nebo chronických zdravotních problémů a „ne“ znamená, že se podle názoru respondenta žádné dlouhodobé nebo chronické zdravotní problémy nevyskytují. | — ano — ne — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
CS
L 330/38
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
Omezení aktivit ze zdravot ních důvodů | Na základě této proměnné se měří individuální míra jednoho či několika dlouhodobých trvalých omezení podle vlastního hodnocení (trvajících nejméně šest měsíců) z důvodu zdravotních problémů (fyzických, duševních nebo emočních, včetně nezpůsobilosti nebo omezení na základě pokročilého věku) při účasti na aktivitách, které by osoba jinak obvykle prováděla. Aktivita je definována jako plnění úkolu nebo činnost prováděná určitou osobou. Omezení aktivity je definováno jako obtíže při provádění určité činnosti, které osoba posuzuje na základě obecně uznávaného standardu populace ve vztahu ke kulturním a společenských očekáváním v souvislosti s aktivitami, které lidé obvykle vykonávají, přičemž je pokryto celé spektrum pracovních nebo školních, domácích a volnočasových aktivit. Osoby s opakujícími se nebo měnícími se zdravotními problémy by měly odkazovat na nejčastější situaci s dopadem na jejich obvyklé aktivity: — „vážné omezení“ znamená, že vykonávání nebo provádění aktivity není možné, nebo je možné pouze s mimořádnými obtížemi a obvykle s cizí pomocí, — „omezení, nikoli však vážné“ znamená, že vykonávání nebo provádění běžné aktivity je možné, i když s určitými obtížemi, obvykle však bez potřeby cizí pomoci (nebo obvykle méně často než každodenní pomoc), — „bez omezení“ znamená, že vykonávání nebo provádění běžné aktivity je možné bez obtíží, nebo že možné omezení aktivity netrvalo déle než posledních 6 měsíců. | — vážné omezení — omezení, nikoli však vážné — bez omezení — neuvedeno (1) — nepoužije se (2) |
Použitý způsob dotazování | Na základě této proměnné je hlášeno, jakým způsobem jsou sbírány informace od respondenta. Pokud se ke sběru údajů od respondenta použije více způsobů, hlásí se touto proměnnou nejčastěji použitý způsob. V případě PAPI, CAPI a CATI je přítomen tazatel. CAWI je dotazování, které respondent vyplní samostatně podle návodu na internetových stránkách. Do kategorie „jiné“ spadají použité způsoby dotazování, na které se nevztahují ostatní kategorie, např. dotazování na základě tištěného dotazníku, který respondent vyplní samostatně (PASI) nebo off-line dotazování pomocí počítače, které respondent vyplní samostatně (CASI). | — osobní dotazování s tužkou a papírem (PAPI) — osobní dotazování pomocí počítače (CAPI) — telefonické dotazování pomocí počítače (CATI) — internetové dotazování pomocí počítače (CAWI) — jiné — nepoužije se |
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
L 330/39
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
Kategorie „nepoužije se“ se použije pro výpočet statistických jednotek – které jsou součástí základního souboru zdroje údajů –, pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné, např. v případě osob do určitého věku, jakož i v případě, že byly všechny údaje získány z registrů (tj. administrativní údaje) a/ nebo imputovány a nedošlo k dotazování. | ||
Povaha účasti na šetření | Na základě této proměnné se hlásí, zda požadované informace poskytl určený respondent, nebo zda byly získány prostřednictvím jiné osoby (proxy respondent). Určeným respondentem je osoba uvedená v ustanoveních pro každý sběr mikrodat, která je vyzvána k poskytnutí informací. „Přímá účast“ se vztahuje na situaci, kdy určený respondent osobně poskytne požadované informace. Přímá účast zahrnuje rovněž případy, kdy určený respondent poskytuje požadované informace za pomoci jiné osoby (např. překlad, poskytnutí fyzické pomoci) a poskytnuté odpovědi potvrdí. „Nepřímá účast“ se vztahuje na situaci, kdy informace požadované od určeného respondenta poskytuje třetí osoba (tj. proxy respondent), aniž by je určený respondent potvrdil. Kategorie „nepoužije se“ se použije pro výpočet statistických jednotek – které jsou součástí základního souboru zdroje údajů –, pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné, jakož i v případě, že byly všechny údaje získány z registrů (tj. administrativní údaje) a/nebo imputovány a nedošlo k dotazování. | — přímá účast — nepřímá účast — neuvedeno (1) — nepoužije se |
Stratum (vrstva) | Pokud je cílová populace (nebo její část) stratifikována v první fázi tvorby výběrového souboru a jednotlivým vrstvám jsou přiřazeny identifikační kódy (identifikátor vrstvy), odpovídá primární vrstva jednotlivým jednotkám zjišťování (individuální osobě nebo domácnosti). Stratifikace základního souboru znamená jeho rozdělení na nepřekrývající se dílčí soubory, tzv. vrstvy. V rámci každé vrstvy jsou pak vybrány nezávislé výběrové soubory. Zaznamenané informace se vždy týkají situace v okamžiku výběru dotčené statistické jednotky (individuální osoby nebo domácnosti). | — identifikátor vrstvy — nepoužije se |
CS
L 330/40
Úřední věstník Evropské unie
20.12.2019
Název proměnné | Popis proměnné | Kategorie (klasifikace) proměnných pro předávání údajů Komisi (Eurostatu) |
V kategorii „identifikátor vrstvy“ je uveden identifikační kód vrstvy, k níž každá jednotka zjišťování (jednotlivá osoba nebo domácnost) náleží. Identifikační kódy vrstvy se použijí v případě, že byla cílová populace stratifikována, nebo v případě sebereprezentujících primárních jednotek zjišťování. Kategorie „nepoužije se“ se použije v případě, kdy cílová populace nebyla stratifikována v první fázi postupu tvorby výběrového souboru (např. když byl výběrový soubor vytvořen prostým náhodným výběrem, nebo náhodným shlukovým výběrem) a nebyly zohledněny žádné sebereprezentující primární jednotky výběrového souboru. | ||
Primární jednotka výběro vého souboru (PSU) | Na základě této proměnné se hlásí primární jednotky výběrového souboru, které odpovídají jednotlivým jednotkám zjišťování (individuální osobě nebo domácnosti) v případě, že je cílová populace rozdělena do klustrů, a uvádějí identifikační kódy pro klustry nebo PSU. Základní soubor je rozdělen do klustrů (tj. do nepřekrývajících se dílčích základních souborů) v případě, že jednostupňový výběr není možný (z důvodu nedostatečné opory výběru) nebo jeho provedení je příliš nákladné (základní soubor je geograficky velmi rozptýlen). V první fázi výběru se vybírá vzorek klustrů (PSU). Zaznamenané informace se vždy týkají situace v okamžiku výběru dotčené jednotky (individuální osoby nebo domácnosti). V kategorii „identifikátor primární jednotky zjišťování“ se uvádí identifikační kód PSU (mezi vybranými PSU), ke které náleží jednotka zjišťování (individuální osoba nebo domácnost), pokud byl základní cílový soubor rozdělen do klustrů v první fázi procesu výběru. Kategorie „nepoužije se“ se použije v případě, kdy cílová populace nebyla rozdělena do klustrů v první fázi postupu tvorby výběrového souboru, např. když byl výběrový soubor vytvořen prostým náhodným výběrem nebo stratifikovaným náhodným výběrem. | — identifikátor primární jednotky výběrového souboru — nepoužije se |
CS
20.12.2019
Úřední věstník Evropské unie
(1) Kategorie „neuvedeno“ se použije pro případy neposkytnutí odpovědi, tj. když respondent odpověď nezná nebo odmítne odpovědět.
(2) Kategorie „nepoužije se“ se použije pro případy mimo rozsah konkrétní proměnné, tj. v důsledku použití filtru pro tuto proměnnou, a také pro výpočet statistických jednotek – které jsou součástí základního souboru zdroje údajů –, pro které nejsou systematicky hlášeny žádné informace o této proměnné, např. v případě osob do určitého věku.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
(4) xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxxxxxx/0000000/0000000/XXXX-00.xxx (anglické znění, k dispozici také ve francouzštině a němčině).
(5) xxxx://xxx.xxxxxx.xxx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxxx-xx-xxxxxxxxx-xxxxx-0000-xx.xxx (k dispozícii v angličtine a francúzštine).
(6) xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxx/xxxxxxxxxxxxx/xxxxx.xxx?XxxxxxXxxxXXX_XXX_XXX&XxxXxxxXX_XXX&XxxXxxxxxxxXxxxxXX&XxxXxXxxx&XxxXxxxxxXxxxxXXXXXXXXXX (k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině).
(7) Osoby, které nezískaly žádnou pracovní zkušenost v zaměstnání a které nikdy nepracovaly ani hodinu týdně za účelem odměny nebo zisku.
L 330/41
(8) xxxx://xxx.xxxxxx.xxx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxxxxxxxx/xxxxx-xxxxxx-xx-xxxxxxxxx-xxx-xxxxxxxx-0000-xx.xxx (k dispozici v angličtině a francouzštině). (9) Kódy (009), (029), (039), (049), (059), (079), (089), (099), (109) nejsou kódy ISCED.