KANALIZAČNÍ ŘÁD

KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZACE CEREKVICE NAD LOUČNOU DLE § 18 ODST. 2) ZÁKONA Č. 274/2001 SB. O VODOVODECH A KANALIZACÍCH, V PLATNÉM ZNĚNÍ, STANOVUJE POVINNOST KONTROLOVAT MÍRU ZNEČIŠTĚNÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO KANALIZACE V URČENÉM MÍSTĚ A ROZSAHU TĚMTO ODBĚRATELŮM 23

(PODMÍNKY VYPOUŠTĚNÍ (PŘEDČIŠTĚNÝCH) ODPADNÍCH VOD DO KANALIZACE JSOU POSTUPNĚ V RÁMCI AKTUALIZACE UZAVŘENÝCH SMLUV O ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD ZAHRNOVÁNY JAKO JEJÍ NEDÍLNÁ SOUČÁST) 23

10.2.2 PROVOZOVATELEM 23

10.2.3 Podmínky pro provádění odběrů a rozborů odpadních vod 24

10.3 PŘEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 25

11 KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM 25

12 AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 25

13 SANKCE 25

14 PŘEHLED SOUVISEJÍCÍCH NOREM 26

Přílohy:

Příloha č. 1 - Přehled metodik pro kontrolu míry znečištění odpadních vod Grafická příloha – situační plán kanalizace

2 ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

2.1 VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

a) Vypouštění odpadních vod do kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno a podléhá sankcím podle § 32, § 33 a § 34 Zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění (dále jen „Zákon“),

Dle zákona 274/2001 Sb. § 10 odst. 2) je neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace vypouštění

a) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní,

b) v rozporu s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem, nebo

c) přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší než je množství skutečné. ODBĚRATEL jako vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci (dále jen

„odběratel“) a produkující odpadní vody je povinen podle § 10 odst. 3) výše uvedeného zákona nahradit vzniklé ztráty vlastníkovi kanalizace, způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.

b) V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do této kanalizace odpadní vody přes septiky a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené kanalizačním řádem.

c) Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemků, staveb nebo zařízení - vývoz kalů z domovních ČOV a odpadních vod z jímek a septiků fekálními vozy a jejich následné vypouštění do kanalizační sítě není dovoleno. Dále platí přísný zákaz vypouštění nebo přečerpávání tuhého obsahu septiku do kanalizace. Tento zvláštní druh likvidace odpadních vod je povolen pouze na ČOV a to dle podmínek, pravidel a cen odsouhlasených provozovatelem kanalizace a ČOV.

d) Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v limitech znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace.

e) Dle vyhlášky č. 501/2006 Sb. (prováděcí vyhláška stavebního zákona č. 183/2006 Sb.) je třeba, aby dle § 20 odst. 5 písm. c) stavební pozemek byl vymezen tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování,

jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.

f) Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi dodavatelem a odběratelem,

g) Provozovatel kanalizace shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci.

Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách.

2.2 Cíle kanalizačního řádu

Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se odběratelům povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu se základními vodohospodářskými právními normami určujícími existenci, předmět a vztahy plynoucí z kanalizačního řádu (viz níže související legislativa body 1), 2) a 3)), a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

Kanalizační řád vychází z požadavků vodohospodářského orgánu a určuje nejvyšší přípustnou míru znečištění a množství odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace a dále stanovuje látky, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do veřejné kanalizace musí být zabráněno, a další podmínky jejího provozu.

Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě kanalizace Cerekvice nad Loučnou tak, aby zejména:

a) byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu,

b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů,

c) aby nebyla ohrožena jakost vody ve vodních tocích a provoz čistírny odpadních vod -bylo zaručeno bezporuchové čištění odpadních vod v čistírně odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu,

d) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně,

e) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě,

f) byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní kanalizace kanalizační přípojkou odběratelů s významnou produkcí odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu a místa napojení provozně souvisejících kanalizací

2.3 Související legislativa

• Zákon Parlamentu ČR č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění (zejména § 16)

• Zákon Parlamentu ČR č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích), v platném znění (zejména § 9, § 10, § 14, § 18, § 19, § 32, § 33, § 34, § 35)

• Vyhláška MZe č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, v platném znění. (§ 9, § 14, § 24, § 25, § 26)

• Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 123/2012 Sb. ze dne 30. března 2013, o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, v platném znění

• Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 328/2018 Sb. ze dne 18. prosince 2018, o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových, v platném znění

• Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 183/2018 Sb. ze dne 13. srpna 2018, o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu, v platném znění

• Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. ze dne 14. prosince 2015, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

• Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.

2.4 POPIS ÚZEMÍ

2.4.1 Charakter lokality

Obec Cerekvice nad Loučnou má v současné době cca 760 trvale bydlících obyvatel zaměstnaných z menší části v místních firmách a službách, větší část obyvatel obce dojíždí za prací do okolních měst. Na veřejnou kanalizaci je zatím napojeno cca 740 obyvatel obce, základní škola a podniky umístěné na území obce, z nichž z hlediska produkce odpadních vod je nejvýznamnější NOPEK spol. s r.o. Další větší firmy jsou KAREX, a.s., firma PRAŽÁK Cerekvice s.r.o., TOMIL s.r.o. a firma HAVELKA, které se nacházejí v bývalém průmyslovém areálu ACHP, částečně na k.x. Xxxxxxx, pekárna i částečně v k.x. Xxxxxx. Na okraji obce sídlí firma PROFISTAV spol. s r.o.

Nyní v roce 2021 je na veřejnou kanalizaci napojeno přes objektů 90%. Zbývá vyřešit napojení na kanalizaci pro několik zbývajících budov. Dále jsou převáděny dvěma přivaděči odpadní vody ze sousední obce Bučina k vyčištění na ČOV Cerekvice nad Loučnou. V Bučině je nejvýznamnějším a sezónním producentem odpadních vod firma ZELKO, a.s. Provoz kanalizace v obci Bučina je stanoven v návaznosti na tento kanalizační řád samostatným kanalizačním řádem. V obci Bučina je napojeno cca 260 obyvatel prostřednictvím 97 kanalizačních přípojek, roční množství činí cca 9000 m3.

V obci je cca 250 objektů, z nichž většinu tvoří rodinné domky a hospodářská stavení včetně objektů k individuální rekreaci, případně menší domy s více bytovými jednotkami.

Obec se rozkládá v rovinaté krajině v pozvolném údolí tvořeném povodím řeky Loučné na obou březích, výškový rozdíl je v rozmezí 285 – 305 m.n.m., dlouhodobý srážkový normál 1991-2020 byl ČHMÚ stanoven 660 mm.

Veřejná kanalizace odvádí odpadní vody na mechanicko-biologickou čistírnu. Po vyčištění jsou odpadní vody vypouštěny do řeky Loučné, která není vodárenským tokem.

Zásobení pitnou vodou je realizováno z veřejného vodovodu, který je součástí skupinového vodovodu Záhoran a na který je napojena téměř celá obec. Lokální podzemní zdroje (studny místního zásobování) jsou využívány jen výjimečně.

V minulých letech představovalo množství pitné vody fakturované – tj. odebrané z vodovodu průměrně cca 140-160 m3/den. Množství odpadních vod odvedených kanalizací – stočné – průměrně cca 140 m3/den.

2.4.2 ODPADNÍ VODY

V obci vznikají odpadní vody odtékající do kanalizace :

a) v bytovém fondu („obyvatelstvo“),

b) v zařízeních občansko-technické vybavenosti a státní vybavenosti („občanská vybavenost“),

c) srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací),

d) při výrobní činnosti – průmyslová výroba („průmysl“), další podniky, provozovny

apod.

e) jiné (podzemní a srážkové vody vznikající v zastaveném území).

Odpadní vody z bytového fondu („obyvatelstvo“) - jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány od cca 740 obyvatel, bydlících trvale v odkanalizovaných částech obce napojených přímo na stokovou síť.

Tyto odpadní vody neovlivňují stabilně významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti.

Částečně jsou odpadní vody v malém počtu případů odváděny i do septiků nebo do bezodtokových akumulačních jímek (žump) - poslednÍ nepřipojené objekty v obci. Do kanalizace není dovoleno přímo vypouštět odpadní vody přes septiky ani žumpy.

Odpadní vody z občanské vybavenosti – jsou (kromě srážkových vod) vody především splaškového charakteru. Jejich kvalita se může přechodně měnit ve značně širokém rozpětí podle momentálního použití vody. Patří sem producenti odpadních vod ze sféry činností (služeb).

Pro účely tohoto kanalizačního řádu se do sféry občanské vybavenosti zahrnují zejména :

• restaurační a další stravovací zařízení (včetně školních jídelen) - tyto odpadní vody ovlivňují významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti

• dále školská zařízení, úřady a další instituce, ordinace lékařů, ubytovací zařízení

• kadeřnictví apod. a také např.parkovací a odstavné plochy - tyto odpadní vody neovlivňují stabilně významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti.

Průmyslové odpadní vody – odpadní vody z největšího a nejvýznamnějšího průmyslového podniku v odkanalizovaném území:

NOPEK, s.r.o. , Náměstí Pod Kaštany 724, 566 01 Vysoké Mýto - pekárna Hrušová č.p. 127 565 55

Průmyslové odpadní vody, které zde vznikající ovlivňují stabilně významně množství i kvalitu odpadních vod přitékajících na ČOV.

Druhým významným producentem odpadní vody je podnik ZELKO s.r.o., Bučina 17, 566 01 Vysoké Mýto, který má prostřednictvím převzaté odpadní vody ze sousední obce Bučina sezónní vliv na kvalitu odpadních vod přitékajících na ČOV.

Srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací) jsou převážně odváděny přímo do řeky nebo do přilezhlých vodotečí, v malé míře u některých producentů jsou dále využívány (zavlažování apod.), zbývající část je odváděna jednotnou kanalizací na ČOV.

Odpadní vody z ostatní výrobní a podnikatelské činnosti - jsou (kromě srážkových vod) obecně dvojího druhu :

• vody splaškové (ze sociálních zařízení podniků),

• vody technologické (z vlastního výrobního procesu).

V obci je poměrně málo podnikatelkých subjektů, nad vlastní výrobní činností převládá spíše poskytování služeb.

Mezi producenty patří:

stavební a dopravní firmy

servisy a opravny

zemědělské družstvo – není napojeno ani na veřejný vodovod ani na veřejnou

kanalizaci

obchodní a další společnosti

Tyto odpadní vody neovlivňují stabilně významně kvalitu odpadních vod ve stokové síti.

Podzemní a drenážní vody – vnikání vod tohoto typu do kanalizace je nežádoucí, proto je třeba jejich vnikání do kanalizace při provozu minimalizovat, aby se zabránilo ředění vod v kanalizaci.

Převzatá odpadní voda z kanalizace pro obec Bučina

Veškeré podmínky přebírání odpadní vody z kanalizace sousední obce Bučina a jejímu převedení veřejnou kanalizací Cerekvice nad Loučnou k vyčištění na ČOV byly stanoveny v Dohodě vlastníků provozně souvisejících kanalizací uzavřené dle § 8 odst. 3 a odst. 15 písm. b) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v pl. zn., kterou Obec Bučina a Obec Cerekvice nad Loučnou v písemné formě uzavřely na konci roku 2019.

3 TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ

3.1 Popis a hydrotechnické údaje

Obec je odvodněna převážně oddílnou kanalizací, která byla vybudována v letech 1988-1996, některé nejstarší úseky ještě dříve. Další větev kanalizace byla vybudována v letech 2000-2001, menší úseky byly doplněny na konci roku 2003. Odkanalizování obce bylo dokončeno během roku 2008. Většina objektů v obci je na kanalizaci napojena, ještě je třeba technicky vyřešit připojení několika zbývajících. Postupně přibývají další úseky pro novou výstavbu RD. Délka stokové sítě je necelých 5 km. Celkový počet kanalizačních přípojek je cca 240.

3.1.1 Popis kanalizačního systému:

Stoka „A“ – celková délka 441 m. Začíná u ČOV, trasa hlavního přivaděče pokračuje přes pole kolem areálu koupaliště, přes sportovní hřiště TJ Xxxxxx Xxxxxxxxx nad Loučnou a končí u řadových domků. Stoka je vybudována z kameninového potrubí DN 300 a je na ní umístěno 10 revizních a lomových šachet. Na stoku „A“, šachtu 11, je napojena veřejná kanalizace vybudovaná v roce 1990. Délka této kanalizace je 203 m, materiál PVC, DN 250 a odvádí splaškové

vody z MŠ a domů nad MŠ.

V roce 1986 byla vybudovaná veřejná kanalizace, která odváděla dešťové a splaškové vody z rodinných domků - „řadovek“. Délka betonového potrubí DN 400 je 210 m, po vybudování stoky „A“ došlo k propojení s šachtou č. 10, zároveň byla vybudována odlehčovací komora. Na tuto část kanalizace se v roce 1998 napojil areál firmy PROFISTAV.

V roce 1988 byla vybudovaná kanalizace z betonového potrubí DN 300 v délce 200 m, která odvádí odpadní vody z „malých řadovek“. Je napojena do stoky „A“ v šachtě č. 9.

Stoka „B“ – celková délka 257 m. Začíná v šachtě č. 2 stoky „A“ ve vzdálenosti 45 m od ČOV a pokračuje středem komunikace podél areálu firmy KAREX a končí v šachtě č. 18 stoky "B" u základní školy. Stoka je vybudovaná z kameninového potrubí DN 300 a je na ní umístěno 8 revizních a lomových šachet

Na stoku „B“ je napojen u ZŠ první přivaděč z obce Bučina o celkové délce 660 m, DN 300. Dále v roce 1996 bylo vybudováno napojení domů u ZŠ v celkové délce 41 m, materiál PVC DN 250.

Druhý přivaděč z obce Bučina je veden přes pozemek firmy NOPEK, prochází areálem firmy PRAŽÁK do ČOV. Přivaděč je vybudován z kameninového potrubí, DN 300, délka 1000 m. Na tento přivaděč je napojena firma XXXXX Xxxxxx.

Sběrač „AB“ – celková délka 556 m, PVC DN 300. Odvádí odpadní vody z pravého břehu řeky Loučné. K převedení splašků přes řeku Loučnou slouží shybka pode dnem řeky Loučné. Tento sběrač navazuje na kmenovou stoku „A“ v blízkosti hřiště. Po překonání řeky vede trasa v místní komunikaci paralelně s tokem řeky Loučné až na prostranství v blízkosti mostu komunikace přes řeku. Odtud se láme

kolmo na železniční trať, přechází ji ve stávajícím propustku a končí v místní komunikaci asi 70m nad tratí ČD.

Sběrač „AB1“ délka 97 m, PVC DN 300, slouží k odkanalizování několika domků v krátké ulici v blízkosti lávky přes řeku, je napojen na sběrač AB.

Sběrač „AB2“ délka 75m, PVC DN 300, odvádí splaškové vody z další krátké ulice kolmo na sběrač AB, na který je napojen

Sběrač „AB3“ délka 66 m, PVC DN 300, krátká stoka v místní komunikaci nad tratí ČD, napojuje se na sběrač AB.

Sběrač „AB4“ délka 175 m, PVC DN 300, napojuje domky nad zastávkou, na sběrač AB se napojuje pod přejezdem, vede 36 m podél kolejí a na začátku zastávky přechází pod tratí na pozemek nad zastávkou, pod patu svahu vede až k místní komunikaci a podél ní ještě 29 m.

Na konci roku 2003 byl vybudován úsek kanalizace, sloužící k odkanalizování domů č.p. 126 a 127. Jedná se o stoku „S“, napojenou na stávající KŠ u ZŠ, úsek k nově zbudované KŠ1 PVC DN 250 14 m, KŠ1-KŠ2 PVC DN 250 34,5 m a KŠ2- KŠ3 PVC DN 200 v délce 15 m část 14 m pod silnicí uložena v ocelové chráničce D274. Dále stoka „DP1-1“ KŠ3-KŠ4 PVC DN 150 17,5 m a stoka „DP2“ PVC DN 150 18,5 m.

Dále bylo propojeno do přívodní stoky „B“ odkanalizování domů č.p. 144, 145 a 146 za stávajícím betonovým potrubím DN 300 délka cca 140 m byla zbudovaná kanalizační šachta a propojena se stávající šachtou mezi šachtami Š12 a Š13, kde je připojen areál KAREX potrubím PVC DN 200 v délce 25 m.

V první polovině roku 2006 byla vybudovaná kanalizace pro 9 RD vedle řadovek – PVC DN 300 164 m + DN 400 24 m.

V období 2007-2008 bylo provedeno odkanalizování zbývajících částí obce. Na stávající trubní síť se napojila hlavní páteřní stoka A1, vede dál podél místní komunikace a podchodem pod komunikací III/03528 do prostoru před prodejnou a restaurací. Odtud je potrubí převedeno pod Valovkou a silnicí III/35838 do prostoru parčíku a dál se napojuje na původní kanalizaci. PP UR2 DN 400 98 m, kolem Obecního úřadu a dál PP UR2 DN 250 176 m až k požární zbrojnici.

A1a DN 250 PP UR2 27 m od č.p. 184 do šachty před restaurací.

A1b DN 50 PEHD 60 m výtlak od č.p. 28, 62 a 27 do šachty u č.p. 29 a 30.

A1c PEHD DN 50 výtlak 48 m.

A1d DN 250 PP UR2 22 m do šachty na DN 400 u č.p. 8 (od č.p. 7,8,212,213) A1e PP UR2 58 m od č.p. 5 do šachty mezi č.p. 2 a 4.

Splaškové vody z jihovýchodní části jsou svedeny stokou B1 DN 250 PP UR2 341m, na kterou jsou napojeny dílčí stoky B1E DN 250 PP UR2 8 m, B1D DN 250 PP UR2 14 m, B1C PP UR2 DN 250 118 m , B1B DN 250 PP UR2 130 m přes

luční prostor Valovky kolem jejího umělého koryta podchodem pod silnicí III/03528 kolem č.p. 63 do původní kanalizace. V tomto místě je zaústěna stoka B1A PP UR2 DN 250 171 m odvádějící splaškové vody z příčné ulice.

Na výtlačný řad stoky C1 DN 50 64 m jsou napojeny tři RD (č.p. 90,26 a 73) pod železniční zastávkou a silnicí III/03528 za řekou v severovýchodní části obce. Stoka C1 je zaústěna do zděné šachty původní kanalizace v chodníku.

Stoka E1 DN 300 délka 10 m propojuje původní kanalizaci zaústěnou do řeky

s novou kanalizací (u č.p. 77)

Splaškové vody z místní části Vápenice jsou odvedeny gravitační stokou D1 DN

250 PP 151 m, která ústí do čerpací šachty, ze které jsou splašky odvedeny výtlakem DN 50 PEHD 66 m do původní kanalizace před shybkou, přepad z ČŠ 24m PVC DN150.

Na nově zbudovaných úsecích kanalizace je 42 revizních šachet a celkem 7 ks čerpacích stanic.

Na začátku roku 2011 byla vybudovaná kanalizace pro 9 RD jihozápad (u hřbitova) PVC DN 250 196 m.

Dále bylo realizované prodloužení kanalizace pro další 2 RD vedle řadovek v délce 26 m, následně zbudovány inženýrské sítě včetně oddílné kanalizace za školou 15 parcel v délce 276 m, napojeno na přiváděcí stoku od Bučiny. Další kanalizaci je nově směr Újezdec pro 6 RD s délkou 226 m, 5 nových šachet.

3.1.2 Objekty na kanalizaci:

Shybka pod vodním tokem Loučná

Slouží pro převedení splašků přes Loučnou., jedná se o úplnou shybku, která je dvouramenná, aby při malém průtoku splaškových vod bylo dosaženo dostatečné průtokové rychlosti. Potrubí pro převod splaškových vod za bezdeštného období má profil DN 150 mm, potrubí pro dešťové vody DN 300 mm. Na místě horního a dolního zhlaví shybky jsou na potrubí revizní šachty. Pro bezproblémový provoz je třeba tento objekt pravidelně udržovat a čistit.

Podchod pod tratí ČD

Trasa sběrače AB4 kříží trať ČD Choceň – Litomyšl a to v traťovém km 16,345. Podchod traťového tělesa je potrubí PVC DN 300 mm je uloženo v ocelové chráničce DN 500 mm v délce 12 m. V místě podchodu začíná peron železniční zastávky. Na obou stranách podchodu jsou zřízeny kruhové revizní šachty o průměru 1m.

Čerpací šachta /Vápenice u č.p. 97/

Podzemní betonová nádrž o vnitřním průměru 1,5m, hloubka 4 m, 2 ponorná kalová čerpadla EMU typ FA 03.13-130 ZV, v provozu je vždy 1 čerpadlo, druhé slouží jako rezerva, čerpadla se v provozu střídají, čerpání je řízeno plovákovými snímači hladin, elektrorozvaděč je umístěn ve zděném pilíři. V případě dlouhodobého výpadku el.en. je v šachtě osazen havarijní bezpečnostní přepad z PVC-U 160 délka 28 m. Proti velké vodě v řece je chráněn zpětnou klapkou osazené v betonové výusti.

3.2 Grafická příloha

Grafická příloha obsahuje základní situační údaje o kanalizaci a jsou v ní vyznačeny významné zdroje odpadních vod a důležité objekty na kanalizaci.

4 Čistírna odpadních vod

Původní čistírna odpadních vod byla budována v letech 1989 – 1996. V roce 2008 byla provedena intenzifikace (rekonstrukce a modernizace) stávající ČOV. Byla provedena kompletní úprava elektrorozvodů a potřebné stavební úpravy, která spočívaly v likvidaci a vyčištění stávajících nádrží, demontáži stávající technologie, zřízení ŽB příčky v nátkovém objektu, bylo zhotoveno potrubí k nátokovému koši a jeho podbetonování, betonový žlab pro hrubé česle, zasypán nátokový objekt, zhotovena železobetonová příčka na rozdělení stávající čerpací jímky. Dále byly provedeny kompletní nátěry stávajících konstrukcí, opravy stávajících betonů, nátěry stávajících kovových van ČOV. Byla odstraněna armaturní šachty u zásobníku kalu a provedeno zastřešení zásobníku kalu. Byla opravena kalová pole, plot a opravena pračka písku, bylo provedeno nové zastřešení nad stávajícím objektem pro obsluhu. V rámci výměny strojního vybavení byl upraven stávající lapák písku, osazena čerpací jímka, rozdělovací šachta rozdělovacího objektu byla osazena stavítky. Obtok je řešen ze šachty při nátoku na ČOV. Byl instalován elektrický vrátek, 2 nová čerpadla a dvounádržový biologický reaktor.

Odpadní vody přiváděné do ČOV tečou přes česlicový nátokový koš s elektrickým vrátkem pro vytahování hrubých nečistot do čerpací jímky surové vody. Před čerpací jímkou je umístěno elektrošoupě, které v případě přívalových srážek apod. umožňuje odlehčení zředěných odpadních vod do řeky. Ponornými čerpadly je voda čerpána na lapák písku, odkud natéká přes rozdělovací objekt do biologických reaktorů. Proces čištění probíhá jako dlouhodobá aktivace s úplnou stabilizací kalu. Vyčištěná voda odtéká přes měrný objekt do řeky Loučné. Kal je po odčerpání z biologických reaktorů skladován v zásobníku kalu. V současné době je přebytečný kal odvážen na ČOV Litomyšl a v rámci kalového hospodářství předáván do kompostárny.

Na ČOV je možné do fekální jímky dovážet odpadní vody ze septiků a žump.

4.1 Projektovaná kapacita ČOV

Q24	175 m3/d	2 l/s
Qdmax	260 m3/d	3 l/s
Qhmax.	18m3/hod	5 l/s
Omin	35 m3/d

přiváděné organické znečištění CHSKCr 120 kg / den 686 mg/l přiváděné organické znečištění BSK5 60 kg / den 343 mg/l přiváděné NL 55 kg / den 314 mg/l

přiváděné Ncelk. 11 kg / den 63 mg/l

přiváděné Pcelk. 2,5 kg / den 14 mg/l

počet napojených EO (při specifickém znečištění 60 g BSK5/ob./den) 1000 EO

4.2 Požadavky vodohospodářského orgánu na množství a jakost odpadní vody vypouštěné z ČOV

4.2.1 Vodohospodářské rozhodnutí

Vypouštění odpadních vod z ČOV do řeky Loučné je povoleno rozhodnutím Městského úřadu Litomyšl, odboru životního prostředí, vodoprávního úřadu č.j. MěÚ Litomyšl 019910/2020/ Sp.zn.: SZ MěÚ Litomyšl/011356/2020 ZP/Pac ze dne 12.3.2020 takto:

4.2.1.1 Množství

Qprum 3,14 l/s

Qmax 5 l/s

Qměs 13.000 m3

Qrok 99.000 m3

Velikost zdroje znečištění 1000 EO

4.2.1.2 Kvalita – limity znečištění

Ukazatel znečištění	„p“ (mg/l)	„m“ (mg/l)	t/rok	způsob rozboru
CHSKCr	75	140	5,1	TNV 757520
BSK5	22	30	1,3	ČSN EN 1899-1,2
NL	25	30	1,5	ČSN EN 872
N-NH4	10*	20**	1	ČSN EN ISO 14911
*aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok
**hodnota platí pro období, ve kterém je teplota odpadní vody na odtoku z biologického stupně vyšší než 12 °C

4.2.1.3 Platnost povolení k nakládání s vodami z ČOV Cerekvice nad Loučnou Vodohospodářské rozhodnutí je časově omezeno do 31.3.2030

4.2.1.4 Další podmínky vypouštění odpadních vod z ČOV stanovené vodoprávním úřadem

• Na odtoku z ČOV bude trvale a průběžně měřeno množství vypouštěných vod zařízením, jehož správnost měření musí být ověřena. Výsledky budou zaznamenávány a uchovávány pro účely evidence, vyhodnocení a kontroly.

• Pro posouzení dodržení hodnot vypouštěného znečištění stanovených tímto

povolením jako „p“ budou v četnosti 1 x měsíčně odebírány na odtoku z ČOV

2 hodinové směsné vzorky získané sléváním 8 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 15 minut a budou provedeny rozbory oprávněnou laboratoří (seznam zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí ve svém Věstníku) dle uvedených norem nebo norem pro stanovení daného ukazatele, na které se vztahuje akreditace oprávněné laboratoře. Mimo limitovaných ukazatelů bude sledován také N-NO3- Pcelk a RAS v četnosti 1x za 3 měsíce.

• Překročení povolených hodnot „p“ do výše hodnot „m“ se při stanovení četnosti odběru vzorků připouští nejvýše 2 výsledky rozboru směsného vzorku za posledních 12 měsíců. Maximálně přípustná hodnota koncentrace „m“ nesmí být překročena.

• Pro posouzení dodržení hodnot bilančního množství znečištění stanoveného v tomto povolení je směrodatný součin ročního objemu vypouštěných odpadních vod v posledním celém kalendářním roce a aritmetického průměru výsledků rozborů směsných vzorků odpadních vod odebraných v tomtéž roce.

• Tabelární přehled výsledků rozborů a množství vypouštěných vod včetně hodnocení ročního bilančního množství vypouštěného znečištění z ČOV bude každoročně v termínu do 31.1. zasílán správci povodí – Povodí Labe, s.p. Hradec Králové a vodoprávnímu úřadu MÚ Litomyšl. Hlášení pro potřeby vodohospodářské bilance dle ustanovení §22 odst. 2) vodního zákona se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP)

• Povolení k vypouštění odpadních vod se časově omezuje do : 31.3.2030

4.3 Současné výkonové parametry ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

4.3.1 Efekt čištění odpadních vod na ČOV v roce 2020

Qprum 180,61 m3/den 7,525m3/hod 2,09 l/s

BSK5 celodenní vstup 32,42 kg/den

BSK5 průměrný přítok 179,5 mg/l

BSK5 průměrný odtok 5,08 mg/l

účinnost dle BSK5 97,17 % CHSKCr celodenní vstup 65,88 kg/den CHSKCr průměrný přítok 364,75 mg/l CHSKCr průměrný odtok 27,08 mg/l

účinnost dle CHSKCr 92,58 %

NL celodenní vstup 16,66 kg/den

NL průměrný přítok 92,25 mg/l

NL průměrný odtok 8,58 mg/l

účinnost dle NL 90,7 %

počet zapojených EO na přítoku (při specifickém znečištění 60 g BSK5/ob./den)

540 EO

znečištění na odtoku reprezentuje 15,3 EO

limity vypouštěného znečištění dané rozhodnutím vodoprávního úřadu nejsou překračovány.

4.3.2 Údaje o stávajícím množství a kvalitě odpadních vod vypouštěných

z ČOV

Údaje za rok 2020

množství odpadních vod

m3/rok

65923

m3/den

180,61

l/s

2,09

		přítok	odtok
BSK5	t/rok	11,83	0,335
	kg/den	32,42	0,918
	ø mg/l	179,5	5,08
CHSKCr	t/rok	24,05	1,79
	kg/den	65,88	4,89
	ø mg/l	364,75	27,08
NL	t/rok	6,08	0,566
	kg/den	16,66	1,55
	ø mg/l	92,25	8,58
N-NH4	t/rok	1,84	0,27
	kg/den	5,03	0,73
	ø mg/l	27,85	4,02
Ncelk.	ø mg/l	51,4	14,07
Pcelk.	ø mg/l	4,44	0,5

Roční produkce kalu cca 7-8 t sušiny/rok – odvoz na ČOV Litomyšl.

4.4 Řešení dešíových vod

V případě přívalových srážek apod. jsou zředěné odpadní vody z obecní kanalizace před nátokem do čerpací jímky odlehčovány do vodního toku pomocí elektrošoupěte tak, aby hydraulické zatížení ČOV nebylo větší jak 5 l/s, aby nedocházelo k vyplavování aktivního kalu.

4.5 Základní hydrologické údaje

Dlouhodobý srážkový normál 1991-2021 dle ČHMÚ činil 660 mm/rok.

4.6 Množství odebírané a vypouštěné vody

průměrný odběr:

obyvatelstvo 80 l/os./den

ostatní (služby, průmysl, zemědělství, doprava) 100 m3/den

Celkový počet trvale bydlících obyvatel v obci je v současnosti cca 760,

z toho je na veřejnou kanalizaci napojeno cca 740.

Celkově jsou všichni současní uživatelé veřejné kanalizační sítě připojeni prostřednictvím cca 240 přípojek.

5 ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU

Čištěné odpadní vody jsou vypouštěny do řeky Loučné, ř. km 52,44, hydrogeologické pořadí číslo 1-03-02-040, kraj Pardubický, okres Svitavy, obec Cerekvice nad Loučnou, k.ú. Cerekvice nad Loučnou, p.č. 143/11, výústní objekt stávající na levém břehu. Řeka Loučná je v místě čistírny charakterizována těmito hodnotami:

Název recipientu - Řeka Loučná XXXX 00000000

Správce toku - Povodí Labe, s.p., Hradec Králové

Kategorie podle vyhlášky č. 470/2001 Sb. - Významný vodní tok Číslo hydrologického profilu - 1-03-02-040

Identifikační číslo vypouštění OV - 422022 Q355 0,57 m3/s

Qprum 1,9 m3/s

Kvalita : BSK5 = 5,09 mg/l

6 SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI

Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami:

A. Zvlášť nebezpečné látky

Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:

1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,

2. organofosforové sloučeniny,

3. organocínové sloučeniny,

4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,

5. rtuť a její sloučeniny,

6. kadmium a jeho sloučeniny,

7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,

8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.

Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády vydaném podle

§ 38 odst. 5; ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.

B. Nebezpečné látky

Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:

1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:

1. zinek	6. selen	11. cín	16. vanad
2. měď	7. arzen	12. baryum	17. kobalt
3. nikl	8. antimon	13. beryllium	18. thalium
4. chrom	9. molybden	14. bor	19. telur
5. olovo	10. titan	15. uran	20. stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.

3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.

4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.

5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.

6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.

7. Fluoridy.

8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné

soli a dusitany.

9. Kyanidy.

10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod.

C. Látky, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno

a) látky radioaktivní, infekční a jiné, ohrožující zdraví nebo bezpečnost obsluhy stokové sítě, případně obyvatelstva a způsobují nadměrný zápach

látky radioaktivní – v koncentracích přesahujících meze dle platné legislativy (atomový zákon č. 263/2016 Sb., v pl. zn., prováděcí vyhláška SÚJB č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje, v pl. zn. §104, odst. 1) písm. c)

látky infekční – např. ze zdravotnických lůžkových zařízení, prosektur, veterinárních zdravotnických zařízení, kafilerií, laboratoří apod.

b) narušující materiál stokové sítě – např. látky s hodnotou pH < 6 nebo pH >10, s teplotou vyšší než 40 °C, organická rozpouštědla, abrazivní částice

c) způsobující provozní závady nebo poruchy průtoků ve stokové síti (např. látky s obsahem rychle sedimentujících tuhých příměsí, které mohou způsobovat zanášení a ucpávání stok – např. pocházející ze stavebnictví apod.)

d) hořlavé, výbušné, popř. látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo otravné směsi

e) jinak nezávadné, ale smísením s jinými látkami, které se v kanalizaci mohou

vyskytnout, vyvíjejí jedovaté látky

f) pesticidy, jedy, omamné látky, žíraviny

g) neutralizační kaly

h) zaolejované kaly z čistících zařízení odpadních vod

i) silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty

D. Ostatní látky

Kanalizace slouží výhradně pro odvádění odpadních vod a je nepřípustné, aby do tohoto systému byly odváděny odpady, např. rozmělněný kuchyňský odpad. Tyto odpady podléhají režimu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a dle vyhlášky č. 381/2001 Sb. je kompostovatelný kuchyňský odpad zařazen do kategorie komunálního odpadu a je veden jako biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven. Jedná se tedy o odpad a jako s takovým s ním musí být nakládáno. Přítomnost potravinového odpadu a zbytků jídel v kanalizaci je v neposlední řadě obrovským a zejména snadným zdrojem potravy pro hlodavce. Používání drtičů je možné, vnitřní kanalizace z objektu však musí být připojena na kanalizaci pro veřejnou potřebu přes odlučovací zařízení, na kterém se zachytí odpady, které do sítě nepatří. Zachycené látky se pak zpracovávají jako odpady dle jejich typu.

Použité oleje z fritovacích lázní z kuchyňských a restauračních provozů nesmí být vylévány do kanalizace. Musí být likvidovány odbornou firmou na základě platné smlouvy. Platnou smlouvu k likvidaci olejů a doklady o této likvidaci by měl být schopen provozovatel kuchyňských a restauračních nebo podobných provozů na požádání oprávněným zaměstnancům provozovatele předložit.

7 NEJVYŠŠÍ

PŘÍPUSTNÉ

MNOŽSTVÍ

ZNEČIŠTĚNÍ

ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE

• Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v Kanalizačním řádu a ve Smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném tímto Kanalizačním řádem nebo aktuálně platnou uzavřenou Smlouvou kontrolovat míru znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace.

• Odběratel, který vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek (příloha č. 1 vodního zákona), je povinen v souladu s povolením vodoprávního úřadu měřit míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal.

• Krátkodobé, časově omezené vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než určují limity uvedené v kapitole 7.1, může vodoprávní úřad povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, např. při haváriích zařízení, nezbytných rekonstrukcích, úpravách technologického zařízení nebo v jiných výjimečných případech. Toto povolení musí být předem projednáno s provozovatelem kanalizace a ČOV.

• V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy – viz kap. 2.1. bod. c)

• Kanalizační řád nestanovuje, kromě vodohospodářským úřadem povolených množství a znečištění odpadních vod vypouštěných do stokové sítě uvedených v kapitole 7.1, žádná další zvláštní omezení.

7.1 Obecně platné limity přípustných znečištění odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace

1) Do kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené následující tabulce s tím, že uvedené koncentrační limity ve smyslu § 24 odst. g), vyhlášky č. 428/2001 Sb. se netýkají splaškových odpadních vod. Výjimkou jsou jednotliví odběratelé, kterým stanovil rozhodnutím vodoprávní úřad konkrétní přípustné limity znečištění ve vypouštěných odpadních vodách do veřejné kanalizace Cerekvice nad Loučnou a toto rozhodnutí je stále platné, nebo byly tyto limity stanoveny i v aktuálně platné uzavřené Smlouvě o odvádění odpadních vod s odběratelem.

2) Zjistí-li vlastník nebo provozovatel kanalizace překročení koncentračních limitů dle tabulky v Příloze č. 1 tohoto Kanalizačního řádu nebo individuálních limitů dle platné uzavřené Smlouvy, bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a současně může na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztahů a platných právních norem (viz § 10 zákona č. 274/2001 Sb. a § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.). Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle § 32 – 34 zákona č. 274/2001 Sb. Způsoby zjišťování překročení limitů jsou uvedeny v kapitole 10.2.3.

Pro všechny znečišťovatele platí následující koncentrační limity:

	Ukazatel	Symbol	Koncentrační limit
	Ukazatel	Symbol	„p“	„m“
1.	Reakce vody	PH	6,0 – 9,0
2.	Teplota	T	o 40 C
3.	Biochemická spotřeba kyslíku	BSK5	400 mg O2/l	800 mg O2/l
4.	Chemická spotřeba kyslíku	CHSKCr	800 mg/l	1600 mg/l
5.	Nerozpuštěné látky	NL	500 mg/l	700 mg/l
6.	Dusík amoniakální	+ N-NH4	15 mg/l	45 mg/l
7.	Dusík celkový	Ncelk.	20 mg/l	70 mg/l
8.	Fosfor celkový	Pcelk.	5 mg/l	15 mg/l
9.	Rtuť	Hg	0,001 mg/l	0,05 mg/l
10.	Měď	Cu	0,2 mg/l	1,0 mg/l
11.	Nikl	Ni	0,02 mg/l	0,1 mg/l
12.	Chrom celkový	Crcelk.	0,15 mg/l	0,3 mg/l
13.	Chrom šestimocný	Cr+6	0,005 mg/l	0,1 mg/l
14.	Olovo	Pb	0,05 mg/l	0,1 mg/l
15.	Arsen	As	0,005 mg/l	0,1 mg/l
16.	Zinek	Zn	0,5 mg/l	2 mg/l
17.	Selen	Se	0,2 mg/l	0,5 mg/l
18.	Kadmium	Cd	0,002 mg/l	0,1mg/l
19.	Stříbro	Ag	0,02 mg/l	0,05 mg/l
20.	Vanad	V	0,05 mg/l	0,1 mg/l
21.	Extrahovatelné látky	EL	40 mg/l	80 mg/l
22.	Uhlovodíky C10-C40	C10-C40	2 mg/l	10 mg/l
23.	Tenzidy anioaktivní	PAL-A	2 mg/l	10 mg/l
24.	Tenzidy neionogenní	PAL-N	2 mg/l	10 mg/l
25.	Fenoly		5 mg/l	10 mg/l
26.	Baryum	Ba	0,5 mg/l	1,5 mg/l
27.	Lithium	Li	0,01 mg/l	0,015 mg/l
28.	Mangan	Mn	0,1 mg/l	0,3 mg/l
29.	Molybden	Mo	0,05 mg/l	0,2 mg/l
30.	Kobalt	Co	0,05 mg/l	0,2 mg/l
31.	Sírany	2- SO4	200 mg/l	400 mg/l
32.	Adsorbovatelné organické halogeny	AOX	0,025 mg/l	0,05 mg/l
33.	Radioaktivní látky - alfa		0,5 Bq/l	2 Bq/l
34.	Radioaktivní látky - beta		2 Bq/l	10 Bq/l
35.	Kyanidy celkové	CN- celk.	0,18 mg/l	0,2 mg/l
36.	Kyanidy toxické	CN- tox.	0,05 mg/l	0,1 mg/l
37.	Rozpuštěné anorganické soli	RAS	1000 mg/l	2500 mg/l
38.	Salmonella spp.	negativní nález
39.	Fluoridy	F-	5 mg/l	10 mg/l
40.	Chloridy	CL-	100 mg/l	250 mg/l
41.	Formaldehyd	HCHO	2 mg/l	10 mg/l
42.	Železo	Fe	5 mg/l	10 mg/l

„p“ přípustná hodnota – pro směsné vzorky všech typů

„m“ maximálně přípustná hodnota – nepřekročitelná hodnota, maximum v prostém/bodovém vzorku

8 MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD

Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v § 19 zákona č. 274/2001 Sb., a v §§ 29, 30, 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření)

1) U odběratelů, kteří odebírají pouze vodu z veřejného vodovodu, se předpokládá, že tento odběratel vypouští do kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral a takto zjištěné množství odpadních vod je podkladem pro vyúčtování stočného – podrobné informace jsou uvedeny v jednotlivých uzavřených Smlouvách o odvádění odpadních vod.

2) Pokud odběratel část vody spotřebuje, aniž by ji vypustil do kanalizace, zjistí se vypouštěné množství měřením nebo odborným výpočtem podle technických údajů, předložených odběratelem a schválených provozovatelem. Další podrobné informace jsou uvedeny v jednotlivých uzavřených Smlouvách o odvádění odpadních vod.

3) Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve Smlouvě o odvádění odpadních vod.

4) Množství vypouštěných OV jednotlivými přípojkami je zjišťováno buď měřením průtoku, nebo stanoveno technickým výpočtem. Ve zřejmých případech je možno provádět stanovení množství dle odečtu měřidla.

5) Pokud jsou do kanalizace vypouštěny odpadní vody z jiných zdrojů, než vodoměrem měřená voda odebíraná z veřejného vodovodu, je za účelem měření OV do veřejné kanalizace požadováno určení odebíraného množství z vlastního zdroje a to:

1. měření vod odebraných z vlastního zdroje vhodně instalovaným vodoměrem pro účely měření těchto vod dále vypouštěných do kanalizace,

2. instalace měřícího zařízení k měření vypouštěných odpadních vod dle platné

legislativy,

3. k výpočtu stočného pro tuto nemovitost se použijí směrná čísla roční potřeby dle platné legislativy a konkrétní podmínky takovéhoto vypouštění jsou součástí uzavřené Smlouvy.

6) Množství vypouštěných odpadních vod je zjišťováno u vybraných odběratelů z údajů instalovaných měřících zařízení odběratelů. Pokud se odběratel s provozovatelem dohodnou na měření odpadních vod, oznámí toto provozovatel po jeho instalaci na vodoprávní úřad.

7) Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve Smlouvě o odvádění odpadních vod.

8) Vyčištěná voda odtéká z ČOV přes měrný objekt s trojúhelníkovým přepadem do řeky Loučné. Jedná se o měrný ostrohranný přeliv a ultrazvukové čidlo s vyhodnocovací jednotkou ELA MQU 99 SMART od firmy ELA s.r.o. Brno, výrobní číslo 15141, instalované na železobetonovém měrném objektu se záznamovou jednotkou v obslužném domku. Kontroly, servis a posouzení provádí firma AQUAMONITORING s.r.o. Brno.

9 OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH

• Případné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace se hlásí provozovateli kanalizace firmě VODOVODY spol. s r.o. Litomyšl

• Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií a při mimořádných událostech podle příslušných provozních předpisů – zejména provozního řádu kanalizace podle vyhlášky č. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulačních a provozních řádů vodovodních děl a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu a odpovídá za provedení šetření ke zjišťení zdroje, druhu a viníka poruchy nebo havárie. Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil.

• V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení § 40 a § 41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru ČR (případně jednotkám požární ochrany, Policii ČR, správci povodí). Vždy informuje příslušný vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí, vlastníka kanalizace případně Český rybářský svaz.

• Producent odpadních vod hlásí neprodleně provozovateli ČOV možné nebezpečí překročení předepsaného limitu (i potenciální).

• Činnost provozovatele při povodních obecně řeší § 84 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, konkrétní opatření a postupy jsou uvedeny v Povodňovém plánu obce Cerekvice nad Loučnou

Přehled důležitých telefonních čísel:

obsluha ČOV 605 450 922

vlastník kanalizace – Obec Cerekvice n.L. 461 633 215

Obec Cerekvice n.L. 461 633 804

Starosta Obce Cerekvice n.L. 000 000 000

Místostarosta Obce Cerekvice n.L. 603 839 044

VODOVODY spol. s r.o. kancelář PO-PÁ 7-15 461 612 169

VODOVODY spol. s r.o. POHOTOVOST 724 093 704

VODOVODY spol. s r.o. vedoucí provozu 777 761 075

Hasičský záchranný sbor PK 950 578 197 nebo 150

Policie ČR 974 578 711 nebo 158,

POVODÍ LABE, s.p. 495 088 720, 730 nebo 495 088 111

vodoprávní úřad – Městský úřad Litomyšl 461 653 420-1

xxx. Xxxxxxxxx 702 239 493

ČIŽP HK OOV 731 405 020, 731 405 205

Český rybářský svaz x. Xxxxxx, x. Xxxxxx 775 913 403, 602 434 024

10 KONTROLA VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD

Odběratelé mají povinnost před zahájením vypouštění odpadních vod do kanalizace s provozovatelem kanalizace uzavřít Smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod (dále jen Smlouva).

Za účelem zjišťování neoprávněného vypouštění OV, provozování vnitřní kanalizace a plnění podmínek stanovených Smlouvou, umožní odběratel v odůvodněných případech na základě výzvy provozovatele v nezbytném rozsahu přístup ke kanalizační přípojce nebo zařízení vnitřní kanalizace.

V případě prokázaného neoprávněného vypouštění odpadních vod je oprávněn přerušit nebo omezit odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení. V případě bezprostředního vážného ohrožení provozu ČOV nebo kanalizace je třeba provést okamžité přerušení odvádění takovýchto odpadních vod.

Podkladem uzavírané Smlouvy je situace objektu odběratele se zakreslením venkovní kanalizace včetně jejích objektů (šachty kontrolní, spojovací, lomové, měrné; předčisticí zařízení, lapače tuků, lapače olejů, ČOV, sorpční nebo dvorní, popř. uliční vpusti apod.), přípojky a šachty pro odběr vzorků vypouštěné odpadní vody. Výstavba kontrolní šachty může být odběrateli nařízena provozovatelem, popř. vlastníkem veřejné kanalizace. Obvykle se jedná o poslední šachtu před vstupem do veřejné kanalizace.

10.1 Výčet a informace o sledovaných producentech

Přehled významných a sledovaných – odběratelů je uveden v níže tabulce

v kap. 10.2.1

Možný únik tuků z ostatních objektů se stravovacím zařízením a olejů z objektů provozujících činnosti související s dopravou budou předmětem průběžné kontroly. Provozovatel kanalizace provádí průběžně během roku kontroly vypouštěných odpadních vod u odběratelů podle potřeby dle svého uvážení. Na obecní kanalizaci není napojen žádný producent, který má uloženou rozhodnutím vodoprávního úřadu povinnost provádět pravidelně rozbory vzorků vypouštěných odpadních vod. V níže uvedené tabulce je výčet vybraných producentů, kterým tuto povinnost stanovuje tento Kanalizační řád.

Provozovatel kanalizace provádí průběžně během roku kontroly vypouštěných odpadních vod u producentů dle plánu a dále podle potřeby dle svého uvážení.

10.2 Rozsah a způsob kontroly odpadních vod

10.2.1 ODBĚRATELEM (tj. producentem odpadních vod)

Výčet odběratelů, kterým tento Kanalizační řád ukládá provádět na vlastní náklady kontrolu vypouštěných odpadních vod, rozsah, četnost těchto kontrol a další podmínky, obsahuje tabulka níže. O výsledcích provedených rozborů odběratel provozovatele informuje neprodleně předáním protokolu.

Na základě vyhodnocení výsledků z dodaných protokolů a podle dalších provozních potřeb veřejné kanalizace bude tabulka případně aktualizována a doplňována.

Kanalizační řád kanalizace Cerekvice nad Loučnou dle § 18 odst. 2) Zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, v platném znění, stanovuje povinnost kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace v určeném místě a rozsahu těmto odběratelům:

(podmínky vypouštění (předčištěných) odpadních vod do kanalizace jsou postupně v rámci aktualizace uzavřených Smluv o odvádění a čištění odpadních vod zahrnovány jako její nedílná součást)

Producent OV

Četnost

rozboru / typ

Místo odběru

vzorku

Ukazatele

NOPEK spol. s r.o., Litomyšlské předměstí 724, 566 01 Vysoké Mýto, pekárna Hrušová č.p. 95

IČO: 15030075

6 x ročně (1x za 2 měsíce) Dvouhodinový

směsný

Výstup do veřejné

kanalizace

pH, BSK5, CHSKCr, NL,

EL, Ncelk.,

Pcelk.

XXXX Xxxxx, POHOSTINSTVÍ

Cerekvice nad Loučnou č.p. 231

4 x ročně

(1x za 3

měsíce)

Výstup do veřejné

kanalizace

pH, EL,

BSK5, CHSKCr, NL

Základní škola Cerekvice nad Loučnou, 569 53

škola a kuchyně se školní jídelnou IČO: 75016508

Pololetně bodový

Výstup do veřejné

kanalizace

pH, BSK5, CHSKCr, NL, EL

Odběratelé sledují podle § 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., v místě a rozsahu určeném v Kanalizačním řádu míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace nebo byly limity a další podmínky stanoveny v uzavřené Smlouvě o odvádění odpadních vod s odběratelem.

Výsledky rozborů předávají průběžně provozovateli kanalizace. Poloha sledovaných producentů a poloha míst kontroly odpadních vod je uvedena v grafické příloze.

10.2.2 PROVOZOVATELEM

Provozovatel kanalizace ve smyslu § 26 vyhlášky č.428/2001 Sb., nebo jím pověřená osoba, kontroluje množství a vizuální znečištění odpadních vod u sledovaných odběratelů a dále v případě podezření na vypouštění nadlimitních hodnot sledovaných ukazatelů nebo při havarijní situaci. Vzhledem k charakteru vypouštěných odpadních vod se kontroly odběratelů provádí pouze namátkově, podle provozních potřeb a uvážení provozovatele kanalizace.

Výsledky sledování jakosti odpadních vod na vstupu do a výstupu z ČOV, výsledky měření množství odpadních vod a sledování jakosti vypouštěných odpadních vod sledovaných odběratelů jsou evidovány a uloženy u provozovatele kanalizace a ČOV – firmy VODOVODY spol. s r.o.

Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními § 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., § 9 odst. 3) a 4 a § 26 vyhlášky 428/2001 Sb.

Kontrola odpadních vod na ČOV

	přítok	odtok
pH	1 x čtvrtletí	1 x měsíčně
CHSKCr	1 x čtvrtletí	1 x měsíčně
BSK5	1 x čtvrtletí	1 x měsíčně
NL	1 x čtvrtletí	1 x měsíčně
N-NH + 4	1 x čtvrtletí	1 x měsíčně
Ncelk.		1 x čtvrtletí
Pcelk.		1 x čtvrtletí
N-NO3-		1 x čtvrtletí
RAS		1 x čtvrtletí
kal	1 x ročně dle vyhlášky č. 428/2001 Sb.

10.2.3 Podmínky pro provádění odběrů a rozborů odpadních vod

Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky:

1) Uvedený 2 hodinový směsný vzorek se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 15 minut; 24 hodinový směsný vzorek typ B - získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodiny;

24 hodinový směsný vzorek typ C - získaný sléváním 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin; V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako jsou odebírány maximum okamžitého prostého vzorku.

2) Čas odběru se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštěných odpadních vod.

3) Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu - tj. obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty. Pro analýzy odebraných vzorků se používají metody uvedené v českých technických normách, při jejichž použití se pro účely tohoto Kanalizačního řádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný.

4) Odběry vzorků, jejich transport a rozbory musí být prováděny prostřednictvím akreditované laboratoře - odběry vzorků musí provádět odborně způsobilá osoba, která má postupy odběru vzorků akreditované (akreditovaná odběrná skupina). Pro analýzy odebraných vzorků se používají metody uvedené v příslušných normách, při jejichž použití se pro účely tohoto kanalizačního řádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Vhodnost norem pro analýzy garantuje vždy akreditovaná laboratoř a správnost odběru vzorků odborně způsobilá osoba.

10.3 PŘEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH

VOD

Rozbory vzorků odpadních vod se provádějí podle metodického pokynu MZe č. j.

10 532/2002 - 6000 k plánu kontrol míry znečištění odpadních vod (čl. 28). Předepsané metody u vybraných ukazatelů jsou stanoveny.

Přehled metodik pro kontrolu míry znečištění odpadních vod přiměřeně podle NV č. 143/2012 Sb. je uveden v Příloze č. 1 tohoto Kanalizačního řádu. Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními § 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., § 9 odst. 3) a 4) a § 26 vyhlášky 428/2001 Sb.

11 KONTROLA

DODRŽOVÁNÍ

PODMÍNEK

STANOVENÝCH

KANALIZAČNÍM ŘÁDEM

Kontrolu dodržování kanalizačního řád provádí provozovatel veřejné kanalizace v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení podmínek kanalizačního řádu) informuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod), vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad.

12 AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

Kanalizační řád musí pružně reagovat na podmínky, v nichž je veřejná kanalizace provozována. Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) jsou prováděny podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen - dojde-li ke změnám skutečností, za nichž byl kanalizační řád schválen, navrhne provozovatel veřejné kanalizace vodohospodářskému orgánu příslušnou změnu nebo doplnění kanalizačního řádu.

Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 5 letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel informuje o výsledcích těchto revizí vlastníka kanalizace a vodoprávní úřad.

13 Sankce

V případě, že :

• dojde k překročení limitů daných Kanalizačním řádem,

• bude zjištěno vniknutí látek do kanalizace, které nejsou odpadními vodami (kap. 6),

• dojde k porušení ostatních povinností vyplývajících z Kanalizačního řádu ( kapitoly

2, 7, 8, 10 ).

vystavuje se producent nebezpečí postihu :

• ze strany vodoprávního úřadu, kdy mu může být vyměřena pokuta podle vodního zákona, případně podle zákona o vodovodech a kanalizacích,

• ze strany provozovatele na základě smluvních ujednání o odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu,

• ze strany provozovatele k náhradě vzniklé ztráty dle zákona o vodovodech a kanalizacích.

14 Přehled souvisejících norem

ČSN 01 3463 Výkresy inženýrských staveb - Výkresy kanalizace

ČSN 75 6401 Čistírny odpadních vod pro ekvivalentní počet obyvatel (EO) větší než 500

ČSN 75 6406 Odvádění a čištění odpadních vod ze zdravotnických zařízení ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky

ČSN 75 6230 Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní komunikací

ČSN 75 6551 Odvádění a čištění odpadních vod s obsahem ropných látek ČSN 75 6560 Čerpací stanice odpadních vod na kanalizační síti

ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok a kanalizačních přípojek

TNV 75 6262 Odlehčovací komory a separátory

TNV 75 6910 Zkoušky kanalizačních objektů a zařízení

TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace

TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok

ČSN EN 858-1 Odlučovače lehkých kapalin (např. oleje a benzinu) - Část 1: Zásady pro navrhování, provádění a zkoušení, označování a řízení jakosti (756510)

ČSN EN 858-2 Odlučovače lehkých kapalin (např. oleje a benzinu) - Část 2: Volba jmenovité velikosti, instalace, provoz a údržba

ČSN EN 1085 Čištění odpadních vod – Slovník (750160)

ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení

(756114)

ČSN EN 1825-1 Lapáky tuku - Část 1: Zásady pro navrhování, provádění a zkoušení, označování a řízení jakosti (756553)

ČSN EN 1825-2 Lapáky tuků - Část 2: Výběr jmenovitého rozměru, osazování, obsluha a údržba

ČSN EN 12255-3 Čistírny odpadních vod - Část 3: Předčištění (756403) ČSN EN 12255-4 Čistírny odpadních vod - Část 4: Primární čištění ČSN EN 12255-8 Čistírny odpadních vod - Část 8: Kalové hospodářství

ČSN EN 12255-11 Čistírny odpadních vod - Část 11: Všeobecné návrhové údaje

PŘEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

(metodiky jsou Vyhlášky č. 328/2018 Sb., o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových)

Upozornění: tento materiál je průběžně aktualizován, některé informace jsou uveřejňovány ve Věstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve Věstníku Ministerstva životního prostředí

Normy stanovení ukazatelů znečištění pro účely vodního zákona (Rozhodčí analytické metody)

1 Technické požadavky na úpravu vzorků před chemickou analýzou

Pro účely této vyhlášky je způsob úpravy vzorku určen v ČSN 75 7315 Úprava vzorků odpadních vod před chemickou analýzou. Podrobnosti uvádí tabulka A. 1 v normativní příloze A této normy.

Při sestavování programu odběru vzorků a vypracování standardního postupu pro odběr vzorků se vychází z požadavků obsažených v níže uvedených technických normách pro odběr vzorků, a to:

ČSN EN ISO 5667-1 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 1: Návod pro návrh programu odběru vzorků a pro způsoby odběru vzorků

ČSN EN ISO 5667-3 (75 7051) Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 3: Konzervace vzorků vod a

manipulace s nimi

ČSN ISO 5667-4 (75 7051) Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 4: Návod pro odběr vzorků z jezer a vodních nádrží

ČSN ISO 5667-6 (75 7051) Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 6: Návod pro odběr vzorků z řek a potoků

ČSN ISO 5667-10 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod

ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 11: Návod pro odběr vzorků podzemních vod

ČSN ISO 5667-14 (75 7051) Kvalita vod - Odběr vzorků - Část 14: Návod pro prokazování a řízení kvality odběru vzorků vod a manipulace s nimi

2 Ukazatele znečištění a analytické metody jejich stanovení

Ukazatel znečištění	Analytické metody stanovení ukazatelů znečištění
CHSKCr	ČSN ISO 15705 (75 7521) Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku (CHSKCr) - Metoda ve zkumavkách
CHSKCr	ČSN ISO 6060 (75 7522) Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku
RAS	ČSN 75 7347 Jakost vod - Stanovení rozpuštěných anorganických solí (RAS) v odpadních vodách - Gravimetrická metoda po filtraci filtrem ze skleněných vláken
NL	ČSN EN 872 (75 7349) Jakost vod - Stanovení nerozpuštěných látek - Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken
Pcelk	ČSN EN ISO 6878 (75 7465), čl. 7 a čl. 8, Jakost vod - Stanovení fosforu - Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným
Pcelk	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)

	ČSN EN ISO 15681-1 (75 7464) Jakost vod - Stanovení orthofosforečnanů a celkového fosforu průtokovou analýzou (FIA a CFA) - Část 1: Metoda průtokové injekční analýzy (FIA)
	ČSN EN ISO 15681-2 (75 7464) Jakost vod - Stanovení orthofosforečnanů a celkového fosforu průtokovou analýzou (FIA a CFA) - Část 2: Metoda kontinuální průtokové analýzy (CFA)
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Kvalita vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu
+ N-NH4	ČSN ISO 5664 (75 7449) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Odměrná metoda po destilaci
	ČSN ISO 7150-1 (75 7451) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 1: Manuální spektrometrická metoda
	ČSN EN ISO 11732 (75 7454) Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku - Metoda průtokové analýzy (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
	ČSN ISO 6778 (75 7450) Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Potenciometrická metoda
	ČSN EN ISO 14911 (75 7392) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných kationtů Li+, + + 2+ 2+ 2+ 2+ 2+ Na+, NH4 , K , Mn , Ca , Mg , Sr a Ba chromatografií iontů - Metoda pro vody a odpadní vody
Nanorg	+ - - (N-NH4 ) + (N-NO2 ) + (N-NO3 )
- N-N02	ČSN EN 26777 (75 7452) Jakost vod - Stanovení dusitanů - Molekulární absorpční spektrofotometrická metoda
	ČSN EN ISO 13395 (75 7456) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
	ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů
- N-NO3	ČSN ISO 7890-3 (75 7453) Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Část 3: Spektrometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou
	ČSN EN ISO 13395 (75 7456) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí
	ČSN EN ISO 10304-1 (75 7391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů
	ČSN 75 7455 Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Fotometrická metoda s 2,6- dimethylfenolem - Metoda ve zkumavkách
AOX	ČSN EN ISO 9562 (75 7531) Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX)
AOX	TNI 75 7531 (75 7531) Kvalita vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX) v odpadních vodách s vyšší koncentrací chloridů

Hg	ČSN EN ISO 12846 (757439) Kvalita vod - Stanovení rtuti - Metoda atomové absorpční spektrometrie (AAS) po zkoncentrování a bez něj
	ČSN 75 7440 Jakost vod - Stanovení celkové rtuti termickým rozkladem, amalgamací a atomovou absorpční spektrometrií
	ČSN EN ISO 17852 (75 7442) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metoda atomové fluorescenční spektrometrie
Cd	ČSN EN ISO 5961 (75 7418) Jakost vod - Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií
	ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES)
	ČSN ISO 8288 (75 7382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie
	ČSN EN ISO 15586 (75 7381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou
	ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení 62 prvků

Vysvětlivky:

1. U stanovení fosforu podle ČSN EN ISO 6878 je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účinky mineralizace vzorku podle ČSN EN ISO 6878 čl. 7 nebo podle ČSN EN ISO 11885 je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN ISO 6878 čl. 8 nebo podle TNV 75 7466.

2. U stanovení amoniakálního dusíku je odměrná metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda podle ČSN ISO 7150-1 pro nižší koncentrace.

Před spektrometrickým stanovením podle ČSN ISO 7150-1 a ČSN EN ISO 11732 ve

znečištěných vodách, v nichž nelze snížit rušivé vlivy filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilací podle ČSN ISO 5664.

3. U stanovení dusitanového a dusičnanového dusíku podle ČSN EN ISO 10304-1 se vzorek

před analýzou filtruje filtrem o střední velikosti pórů 0,45 mikrometrů. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze použít i před stanovením podle ČSN EN 26777 a ČSN EN ISO 13395.

4. U stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů je možné použití TNI 75 7531 pouze v případě vysokého obsahu chloridů ve vzorku odpadní vody, kdy zároveň není možné použít k eliminaci rušivých vlivů ředění vzorku odpadní vody podle ČSN EN ISO 9562. Použití postupu podle TNI 75 7531 musí schválit pro konkrétní případ správce poplatku. Stejným postupem musí být prováděna i analýza vzorku odpaní vody kontrolní laboratoří.

5. U stanovení kadmia je metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie (AAS)

vhodná pro určení vyšších koncentrací, metody AAS s grafitovou kyvetou, ICP-OES a ICP-MS jsou vhodné pro určení nižších koncentrací. ČSN EN ISO 5961 obsahuje dvě metody AAS, plamenovou i s grafitovou kyvetou.

6. Mez stanovitelnosti má laboratoř stanovenu při validaci metody. Pro účely stanovení poplatku se rozbory ukazatelů znečištění s výsledkem pod mezí stanovitelnosti považují za rovné nule.

Aktualizace k 23.11.2021

Městský úřad Litomyšl

odbor životního prostředí vodoprávní úřad

Ul. Bří Šťastných 1000, 570 20 Litomyšl

Sp.zn.: SZ MěÚ Litomyšl/087177/2021 ZP/Pac

Č.j.: MěÚ Litomyšl 093021/2021/ Litomyšl, dne 17.12.2021 Vyřizuje: Xxx. Xxxxxxxxx

Pracoviště: J.E.Purkyně 918, Litomyšl

Tel.: 000 000 000

Fax: 000 000 000

E-mail: xxxx.xxxxxxxxx@xxxxxxxx.xx

ROZHODNUTÍ

Výroková část:

Odbor životního prostředí Městského úřadu Litomyšl, jako vodoprávní úřad příslušný podle § 27 odst. 2 písm. c) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o vodovodech a kanalizacích"), a jako místně příslušný vodoprávní úřad podle § 30 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, ve správním řízení posoudil žádost, kterou dne 26.11.2021 podal

V O D O V O D Y spol. s r.o., IČO 62062948, Na Lánech 3, 570 01 Litomyšl

(dále jen "žadatel"), a na základě tohoto posouzení:

I. Podle § 14 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích

s c h v a l u j e

Kanalizační řád pro kanalizaci Cerekvice nad Loučnou

(dále jen "kanalizační řád "):

Název kraje Pardubický

Název obce Cerekvice nad Loučnou

Název katastrálního území Cerekvice nad Loučnou

Kód katastrálního území 617491

Číselný identifikátor vodního toku 10100037

Název vodního toku Loučná

Útvar povrchových vod HSL_0920-Loučná od toku Desná po ústí do

Labe

Číslo hydrologického pořadí a podpořadí 1-03-02-040

Hydrogeologický rajon 4270 Vysokomýtská synklinála

II. Kanalizační řád se schvaluje za těchto podmínek:

1. Bude prováděna průběžná aktualizace včetně telefonního spojení.

2. Platnost tohoto rozhodnutí se časově omezuje do: 31.12.2031.

Účastníci řízení, na něž se vztahuje rozhodnutí správního orgánu ( § 27 odst. 1 správního řádu): V O D O V O D Y spol. s r.o., IČO 62062948, Na Lánech 3, 570 01 Litomyšl

Č.j. MěÚ Litomyšl 093021/2021/ str. 2

Odůvodnění:

Dne 26.11.2021 podal žadatel žádost o schválení kanalizačního řádu. Tímto dnem bylo zahájeno vodoprávní řízení.

Kanalizační řád vypracovala Xx. Xxxxxx Xxxxxxxxx v listopadu 2021. Do kanalizačního řádu byly zapracovány změny proběhlé v uplynulém období- rozšíření kanalizační sítě, aktualizace plánu spojení.

Posouzení vodoprávního úřadu:

Vodoprávní úřad v provedeném řízení přezkoumal předloženou žádost z hledisek uvedených v ustanoveních vodního zákona, projednal ji s účastníky řízení a s dotčenými orgány. Při přezkoumání žádosti nebyly shledány důvody bránící schválení havarijního plánu.

Vodoprávní úřad rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí, za použití ustanovení právních předpisů ve výroku uvedených.

Poučení účastníků:

Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení k odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Pardubického kraje podáním u zdejšího správního orgánu.

Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné.

Xxx. Xxxx Xxxxxxxxx

vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu Litomyšl

Obdrží:

navrhovatelé (doručenky)

V O D O V O D Y spol. s r.o., IDDS: he89i5x

ostatní orgány

Obec Cerekvice nad Loučnou, IDDS: vcubsmr

Document Metadata

Table of Contents

KANALIZAČNÍ ŘÁD

Document Metadata